Hospodářský rozvoj a cestovní ruch

PROGRAM ROZVOJE MĚSTA PLZNĚ

Situační analýza tématu

Hospodářský rozvoj a cestovní ruch

Plzeň, září 2002


Na zpracování se podíleli: Členové pracovní skupiny Ing. Martina Bydžovská Ing. Magdalena Čadová Mgr. Jiří Ježek RNDr. Miroslav Kopecký Mgr. Jiří Kotrbatý Ing. Jitka Löffelmannová Ing. Jaroslav Pojar Ing. Blanka Roubalová Ing. Filip Uhlík Ing. Petr Sumcov Ing. Taťána Vítová Ing. Radmila Žáková

Účastníci workshopu Ing. Erich Beneš PhDr. Eva Beranová Ludmila Cibulková Mgr. Hana Fialová Ing. Ctibor Fojtíček Ing. Ivan Jáchim Ing. Radoslav Kozák Alena Lodrová RNDr. Petr Martinec Ing. Zdeněk Novotný Ing. Miroslav Opatrný Mgr. Jarmila Poláková Ing. Čestmíra Potůčková Ing. Miroslav Regner Ing. Jindřich Šilhavý Ing. Kristina Štěpánová Ing. Jiří Trávníček Monika Trčková

HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ A CESTOVNÍ RUCH



Obsah I. Hospodářská základna města .................................... Chyba! Záložka není definována. 1. Obsah ................................................................................................................................1 2. Členění území ...................................................................................................................1 3. Vyhodnocení zpracovaných koncepčních dokumentů ......................................................1 4. Popis, základní informace .................................................................................................1 4.1. Stav a vývoj .......................................................................................................................1 4.2. Trendy ...............................................................................................................................3 5. Nástroje města ..................................................................................................................3 5.1. Přímé nástroje ...................................................................................................................3 5.2. Nepřímé nástroje...............................................................................................................3 6. Dopady do vnějších vztahů, porovnání s dalšími městy nebo oblastmi v ČR ...................4 7. Závěrečné shrnutí podtématu............................................................................................4 II. Zaměstnanost a nezaměstnanost, mzdy...........................................................................5 1. Obsah ................................................................................................................................5 2. Členění území ...................................................................................................................5 3. Vyhodnocení zpracovaných koncepčních dokumentů ......................................................5 4. Popis, základní informace .................................................................................................5 4.1. Struktura zaměstnanosti podle odvětví .............................................................................5 4.2. Průměrné mzdy v jednotlivých odvětvích ..........................................................................6 4.3. Situace na trhu práce ........................................................................................................7 4.4. Největší a nejdůležitější zaměstnavatelé regionu..............................................................8 4.5. Významnější obchodní zařízení ve městě.........................................................................9 4.6. Vývoj..................................................................................................................................9 4.7. Trendy .............................................................................................................................10 5. Nástroje města ................................................................................................................10 5.1. Přímé nástroje .................................................................................................................10 5.2. Nepřímé nástroje.............................................................................................................10 6. Dopady do vnějších vztahů, porovnání s dalšími městy nebo oblastmi v ČR .................10 7. Závěrečné shrnutí podtématu..........................................................................................11 III. Výkonnost ekonomiky města, nové investice ..................................................................12 1. Obsah ..............................................................................................................................12 2. Členění území .................................................................................................................12 3. Vyhodnocení zpracovaných koncepčních dokumentů ....................................................12 4. Popis, základní informace ...............................................................................................12 4.1. Stav. ................................................................................................................................12 4.2. Daňový příjem .................................................................................................................13 4.3. Ekonomické přínosy podpory rozvoje zaměstnanosti .....................................................14 4.4. Nové investice .................................................................................................................14 4.5. Trendy .............................................................................................................................15 5. Nástroje města ................................................................................................................15 5.1. Přímé nástroje .................................................................................................................15 5.2. Nepřímé nástroje.............................................................................................................15 6. Dopady do vnějších vztahů, porovnání s dalšími městy nebo oblastmi v ČR .................15 7. Závěrečné shrnutí podtématu..........................................................................................16



IV. Cestovní ruch ..................................................................................................................17 1. Obsah ..............................................................................................................................17 2. Členění území .................................................................................................................17 3. Vyhodnocení zpracovaných koncepčních dokumentů ....................................................17 4. Popis, základní informace ...............................................................................................17 4.1. Stav. ................................................................................................................................17 4.1.1. Nabídka ................................................................................................................17 4.1.2. Služby ...................................................................................................................18 4.1.3. Faktory ovlivňující návštěvnost některých míst Plzně a tím i celé Plzně ..............19 4.2. Vývoj................................................................................................................................19 4.3 Trendy .............................................................................................................................19 5. Nástroje města ................................................................................................................20 5.1 Nástroje přímé.................................................................................................................20 5.2 Nástroje nepřímé.............................................................................................................20 6. Dopady do vnějších vztahů, porovnání s dalšími městy nebo oblastmi v ČR .................20 7. Závěrečné shrnutí podtématu..........................................................................................21 V. Závěrečné shrnutí............................................................................................................22 VI. Přílohy .............................................................................................................................25 VII. Seznam použité literatury ................................................................................................39




HOSPODÁŘSKÁ ZÁKLADNA MĚSTA

Téma hospodářský rozvoj a cestovní ruch je členěno do podtémat : I. II. III. IV.

Hospodářská základna města Zaměstnanost a nezaměstnanost, mzdy Výkonnost ekonomiky města, nové investice Cestovní ruch

I.

Hospodářská základna města

1. Obsah a) Stručný popis vývoje hospodářské základny města s ohledem na důležité historické mezníky. b) Vývoj hospodářské základny s důrazem na období po roce 1989. •

Hospodářská základna města souvisí s těmito tématy: • Obyvatelstvo a bydlení – pohyb obyvatel, dostatek pracovní síly. • Doprava – dopravní vazby a koridory. • Územní rozvoj – urbanistická koncepce. • Technická infrastruktura – obsluha území. • Životní prostředí – urbanistická koncepce a vytváření příznivého prostředí. • Vnější vztahy – soulad rozvojových záměrů. • Rozpočet a majetek města – ekonomické nástroje pro zajištění potřeb rozvoje.

2. Členění území Město Plzeň jako celek.

3. Vyhodnocení zpracovaných koncepčních dokumentů • • •

Územní plán města Plzně (1995) - koncipován přibližně na období do roku 2010, není však uzavřeným dokumentem, provádějí se dílčí změny související se změnami konkrétních podmínek, zejména v oblasti investičních záměrů. Program rozvoje a marketinku města (1993) – první programový dokument města, částečně realizovaný, nyní již překonaný. Generel hospodářského rozvoje města Plzně (1996) – pro přílišnou obecnost nebyl schválen.

4. Popis, základní informace 4.1

Stav a vývoj

Stav hospodářské základny v obdobích definovaných pro tuto oblast důležitými historickými mezníky.

1



•

Období od založení města do 19. století • založení města v roce 1295 na půdorysné ploše cca 25 ha ve znamenité poloze na soutoku Mže a Radbuzy • rozvoj tradičních řemesel a obchodu • počátek nejrozsáhlejších změn – přelom 18. a 19. století - zbořeny městské hradby, město se propojuje s okolní přírodou a získává nové stavební plochy pro svůj budoucí rozvoj • transformace tradiční ekonomické základny města (řemesla a obchod) do nové již městské industriální struktury • živelný rozvoj výroby a vstup železniční dopravy do Plzně vedou k prudkému růstu počtu obyvatel města a k aktivaci stavební činnosti

•

Druhá polovina a konec 19. století • vznik městské industriální struktury • živelný rozvoj výroby – převaha strojírenského průmyslu • 1859 – založení Waldsteinových strojíren a jejich prudký rozvoj pod vedením Emila Škody • zahájení provozu na 6 železničních tratích během dvaceti let (1861 – 1877)

•

Vývoj mezi válkami • stabilizace ekonomické základny v souvislosti s technickým a technologickým pokrokem 20. století • rozvoj živnostenských oborů, obchodu a služeb

•

2. světová válka a období do roku 1989 • bombardováním na konci 2. světové války plošně poškozeny rozsáhlé části města (areál Škoda) • potřeba vybudování nových obytných souborů – jejich podoba a struktura je odrazem zprůmyslněného stavebnictví • jednostranná ekonomická preference těžkého průmyslu - výrobní program podniku Škoda byl neustále zužován díky zapojení do socialistické integrace v rámci bývalé RVHP; tento vývoj, který byl diktován státním plánem, způsobil, že se podnik Škoda stal určujícím faktorem pro vývoj města a byly mu přizpůsobovány veškeré aktivity (např. zaměření vysokoškolského studia, doprava v Plzni) • v důsledku socializace ekonomiky a zániku živnostenských provozů dochází k redukci sektoru obchodu a služeb a ke snížení obslužných funkcí pro obyvatelstvo • investičně podporováno pouze několik firem, struktura hospodářské základny je “nevyvážená” (investice směřovaly v podstatě jen do podniku Škoda a plzeňských pivovarů) • zanedbaná infrastruktura

•

období po roce 1989 • přechod celého hospodářství z centrálního plánování na tržní • vznik nových podnikatelských subjektů (velmi výrazná změna, před rokem 1989 vůbec neexistovaly firmy ve vlastnictví soukromých osob) • rozpad trhů, na které bylo hospodářství města Plzně zaměřeno (export do SSSR) • útlum výroby v těžkém průmyslu (Škoda) a zánik několika větších podniků ve městě (Armabeton, Vodní stavby) • dynamický rozvoj živnostenských oborů, obchodu a služeb • vznik nových industriálních zón s odpovídajícími parametry (inženýrské sítě, dopravní obsluha, architektura, ekologie)

2

PROGRAM ROZVOJE MĚSTA PLZNĚ • • • • •

4.2 • • • • • • • • • • • •


úbytek činností s negativními vlivy na životní prostředí a s vysokými dopravními nároky např. dobývání černého uhlí bylo v důsledku útlumu hornictví ukončeno v okolí města Plzně rozvoj obchodu a služeb (vznik nových provozoven, velkých supemarketů Carrefour, Delvita, Tesco, Kaufland) vstup zahraničních investorů (Panasonic, Siemens) transformace vysokého školství z oborů převážně technicky zaměřených na všeobecně orientované obnova a budování dopravních a infrastrukturních systémů

Trendy

restrukturalizační proces sice začal, ale při přechodu celého hospodářství z centrálního plánování na řízení trhem se průmyslová struktura mění pozvolna přetrvávající odklon od orientace na těžké strojírenství, rozvoj živnostenských oborů, obchodu a služeb dokončování základní sektorové konverze, sektor služeb posílil svoji funkci – vše směřuje k vytvoření strukturální odvětvové rovnováhy vytváření podmínek pro vstup nových partnerů vyhledávání nových rozvojových kapacitních ploch ve vhodných polohách (dopravní dostupnost, technická infrastruktura, dostatek pracovních sil) odmítnutí činností s negativními vlivy na životní prostředí města zlepšování technické infrastruktury výrazné posílení kapacity obchodu se zaměřením na velkoprodej a kompletaci obchodní sítě v nedostatečně vybavených lokalitách trvá pozitivní silná poptávka po stále lépe fungujícím trhu nemovitostí problémovou zůstává profilace a nedostatečné využívání základny vědy a výzkumu a její propojení s produkční základnou privatizace bankovnictví (postupné přiblížení zahraničním standardům) decentralizace státní moci na regionální a místní úroveň

5. Nástroje města 5.1 • • • • •

Územní plán města Plzně investiční politika města (příprava nemovitostí pro lokalizaci investic) městský industriální park organizační a marketingová podpora rozvojových ploch – spolupráce s investory, prezentace rozpočet města Plzně

5.2 • • • • •

Přímé nástroje

Nepřímé nástroje

dotační tituly státu na podporu přípravy rozvojových lokalit technická příprava rozvojových ploch – technicko-ekonomická studie, projekty technická vybavenost rozvojových ploch – výstavba dopravní a technické infrastruktury dle finančních možností majetková příprava rozvojových ploch – výkup a scelování, prodej, vklad pozemků marketink 3



6. Dopady do vnějších vztahů, porovnání s dalšími městy nebo oblastmi v ČR Ekonomický rozvoj města i regionu je do značné míry závislý na chodu průmyslu. Hospodářská základna je diverzifikovaná, zatím však nedošlo k definitivním majetkovým přesunům u velkých zaměstnavatelů. V současné době vykrystalizoval problém v souvislosti vstupu naší republiky do EU. Z něj vyplývá mimo jiné i zvýšení konkurence, zvláště problematické u malých firem, které nemají dostatek financí na certifikáty a stát jim nedokáže finančně pomoci.

7. Závěrečné shrnutí podtématu • • •

proces restrukturalizace a diverzifikace proběhl doposud dobře zatím však tento proces nelze považovat za ukončený předpoklad nárůstu problémů v souvislosti se vstupem do EU • zvýšení konkurence, problém zvlášť u malých firem • problém silné koruny

4

PROGRAM ROZVOJE MĚSTA PLZNĚ ZAMĚSTNANOST A NEZAMĚSTNANOST, MZDY

II.

Zaměstnanost a nezaměstnanost, mzdy

1. Obsah a) Popis struktury zaměstnanosti dle odvětví, průměrné mzdy dle odvětví, jejich srovnání s jinými regiony/okresy/městy v ČR. Situace na trhu práce - nezaměstnanost, volná místa počet, struktura. b) Největší a nejdůležitější zaměstnavatelé ve městě, jejich podíl na zaměstnanosti v regionu. •

Zaměstnanost souvisí s těmito tématy • Obyvatelstvo a bydlení – pohyb obyvatel, dostatek pracovní síly. • Doprava – dopravní vazby a koridory. • Územní rozvoj – urbanistická koncepce. • Technická infrastruktura – obsluha území. • Občanská vybavenost – plochy pro občanskou vybavenost. • Životní prostředí – urbanistická koncepce a vytváření příznivého prostředí. • Vnější vztahy – soulad rozvojových záměrů. • Rozpočet a majetek města – ekonomické nástroje pro zajištění potřeb rozvoje.

2. Členění území Celé město a spádová oblast.

3. Vyhodnocení zpracovaných koncepčních dokumentů • • •

Program rozvoje Plzeňského kraje – řeší otázku zaměstnanosti v opatření 1. 6. vytváření a udržení pracovních míst. Dokument se projednává. Stav a tendence vývoje trhu práce do roku 2003. Vývoj zaměstnanosti a poptávky po pracovních silách do roku 2005.

4. Popis, základní informace 4.1 • • •

Struktura zaměstnanosti podle odvětví

Přehled zaměstnanců v jednotlivých odvětví (1992 až 2000) Město Plzeň bylo a je průmyslovým městem. Zaměstnanost v průmyslu vykazuje výrazný podíl na celkové zaměstnanosti nejen v Plzni, ale i v okolních okresech. V průběhu devadesátých let však dochází k přesunu zaměstnanců a posilování významu terciérní sféry (obchodu, služeb, apod.) na úkor sféry sekundární (výroby a stavebnictví) a primární (zemědělství). A právě zastoupení terciérní sféry v Plzni způsobuje, že zde klesá počet zaměstnanců pracujících v sekundární sféře (cca 39 %) a naopak vzrůstá zaměstnanost v terciérní sféře (60,5 %). Zemědělství zde vykazuje zanedbatelnou zaměstnanost (0,5 %).

5

PROGRAM ROZVOJE MĚSTA PLZNĚ ZAMĚSTNANOST A NEZAMĚSTNANOST, MZDY • • •

• •

Terciérní sektor (obchod, pohostinství, doprava a spoje, peněžnictví a ostatní služby) posílil z hlediska počtu zaměstnanců i z hlediska podílu na tvorbě HDP, dlouhodobý trend předpokládá, že podíl práceschopného obyvatelstva zaměstnaného v tomto sektoru poroste. Malé a střední podniky (do 250 zaměstnanců) se na celkové zaměstnanosti k 31. 12. 1998 podílely zhruba 50 % a dle odhadů vytvářejí přibližně třetinu HDP. V tabulce č. 1 je uveden vývoj počtu zaměstnanců dle odvětví ekonomické činnosti. Z tabulky č. 1 vyplývá, že v období let 1992 – 2000 klesá počet zaměstnanců v zemědělství, průmyslu a stavebnictví, na druhé straně roste zaměstnanost v obchodě, pohostinství, peněžnictví a pojišťovnictví. Srovnání počtu osob zaměstnaných v průmyslu a osob zaměstnaných ve službách (vývoj od roku 1992) Na obrázku č. 1 je názorně vyjádřeno, jaký pokles zaznamenal počet zaměstnanců v průmyslu v období let 1992 – 2000 a naopak jak rostla zaměstnanost v oblasti peněžnictví a pojišťovnictví a dále v obchodě, opravách motorových vozidel a spotřebního zboží.

4.2

Průměrné mzdy v jednotlivých odvětvích

Průměrné hrubé měsíční mzdy v okrese Plzeň – město jsou sestaveny do tabulky č. 2 a řazeny dle odvětví a jejich výše je porovnána s vybranými okresy a celorepublikovým průměrem. Z tabulky je vidět, že nejvyšších hrubých měsíčních příjmů dosahují zaměstnanci pracující v peněžnictví a pojišťovnictví, nejméně pak pracující v zemědělství. • •

•

•

Srovnání průměrné mzdy v okrese Plzeň – město s průměrnou mzdou v Západočeském/Plzeňském kraji a ČR Průměrné hrubé měsíční mzdy v okrese Plzeň – město se po celé sledované období pohybovaly nad hodnotami Západočeského resp. Plzeňského kraje a mírně nad výší mezd v celé ČR. V roce 2000 pobírali nejvyšší mzdu občané zaměstnaní ve Středočeském kraji (13 429,- Kč), nejnižší mzdy byly vyplaceny v kraji Vysočina (11 721,- Kč). Plzeňský kraj byl podle výše průměrné mzdy na třetím místě. Ve srovnání se mzdami, které pobírali zaměstnanci v Praze, však náš okres zaostává. Výše průměrné mzdy je do určité míry ovlivňována výší mezd zaměstnanců ve vyšších manažerských pozicích, řada zaměstnanců s nižší kvalifikací pobírá mzdy mnohem nižší než průměrné. V Plzeňském kraji dosahovaly nejvyšší úrovně mzdy v okrese Plzeň - město, naopak nejnižší mzdy byly v okrese Klatovy. Podle OKEČ dosahovaly nejvyšší hodnoty v okrese Plzeň – město mzdy v peněžnictví a pojišťovnictví (22 393,- Kč), nejnižší v kategorii ostatní veřejné sociální a osobní služby. Vývoj průměrných hrubých měsíčních mezd v Kč zaměstnanců v civilním sektoru národního hospodářství podle krajů a okresů ČR na fyzické osoby znázorňuje tabulka č. 3. Poznámky: Uvedené údaje jsou použity z publikace Časové řady základních ukazatelů statistiky práce (1948 - 2000) – zdroj Český statistický úřad. Do roku 1992 nejsou zahrnuta zemědělská družstva, od roku 1993 včetně zemědělských družstev. Údaje o průměrných hrubých měsíčních mzdách zahrnují částky v daném období zúčtované k výplatě. Údaje o počtu zaměstnanců a jejich průměrných hrubých měsíčních mzdách jsou uvedeny za všechny osoby zahrnuté do evidenčního počtu zaměstnanců u ekonomických subjektů. Při interpretaci zjištěných statistických veličin a srovnávání se statistikou ČSÚ je však třeba brát v úvahu rozdílné zdroje dat, rozdílné mzdové charakteristiky a rozdíly v metodách výpočtu.

6

PROGRAM ROZVOJE MĚSTA PLZNĚ ZAMĚSTNANOST A NEZAMĚSTNANOST, MZDY • •

Srovnání výše mzdy osob zaměstnaných v průmyslu a osob zaměstnaných ve službách (vývoj od roku 1992) Z obrázku č. 2 je vidět, že nejrychleji a nejvíce rostly mzdy v odvětví zabývající se prodejem nemovitostí, výzkumem a vývojem a též v peněžnictví a pojišťovnictví.

4.3 • • •

•

• •

• • •

•

•

•

Situace na trhu práce

Vývoj nezaměstnanosti od roku 1991, porovnání v rámci kraje/regionu a ČR Míra nezaměstnanosti v Plzni měla v posledních letech trvale stoupající tendenci. Vývoj nezaměstnanosti od počátku devadesátých let až do roku 1996 se v okrese Plzeň – město neprojevoval nijak dramaticky. V evidenci úřadu práce byli zpočátku evidováni spíše špatně adaptabilní, sociálně potřební uchazeči, ženy s malými dětmi, fluktuanti a občané vracející se z výkonu trestu. U těchto uchazečů se projevoval především zájem o hmotné zabezpečení a sociální dávky. Od roku 1997 se míra nezaměstnanosti začíná výrazněji zvyšovat. Hlavně velcí zaměstnavatelé (Škoda) zahajují proces restrukturalizace a řeší přezaměstnanost propouštěním zaměstnanců. Snižuje se počet volných pracovních míst a mění se struktura uchazečů přicházejících do evidencí úřadů práce. Dochází k nasycení trhu práce. Mezi nezaměstnanými už nejsou jen lidé bez zájmu o práci, přichází lidé různých profesí, starší občané, kteří celý život pracovali u jednoho zaměstnavatele a nejsou schopni pružně reagovat na změny na trhu práce. Míra nezaměstnanosti v Plzni měla až do července roku 1999 trvale stoupající tendenci, kdy kulminovala na hodnotě 8,8 %. S dalším vývojem narůstá problém dlouhodobé nezaměstnanosti, vyvstává nutnost věnovat se mladým absolventům škol. Stoupá význam nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti. Začíná být kladen důraz na poradenskou činnost, která nebyla zpočátku prioritní, ale spíše měla význam zprostředkovatelský. Za účelem ozdravění svých podniků v tomto období získala řada zaměstnavatelů finanční pomoc (podpora při zaměstnávání absolventů škol, lidí se sníženou pracovní schopností, apod.). Vývoj nezaměstnanosti je na obrázku č. 3 vyjádřen po jednotlivých měsících minulého roku. Je zde jasně vidět, že v jarních měsících počet nezaměstnaných klesá a koncem léta opět výrazně stoupá (konec sezónních prací). Situace na trhu práce v Plzni je v současné době charakterizována pokračující restrukturalizací podniků a jejich snahou o zvýšení produktivity práce. To sice z krátkodobého pohledu vede ke zvýšení nezaměstnanosti, ale z hlediska dlouhodobého směřuje ke stabilitě a prosperitě podniků. Postupné propouštění zaměstnanců z důvodů organizačních změn bylo rovněž částečně kompenzováno příchodem zahraničních investorů do města. Významným faktorem, který pozitivně ovlivňuje vývoj zaměstnanosti v Plzni je Městský industriální park Borská pole. Kromě cca 3 100 již vytvořených pracovních míst má v této lokalitě vzniknout díky rozvoji stávajících firem dalších cca 3 500 pracovních příležitostí. Zaměstnavatelé, kteří teprve zahájí podnikání v této průmyslové zóně, by měli vytvořit cca 1 300 nových pracovních míst. Celkově se zde počítá s kapacitou přes 7 000 pracovních míst. Vlivem ekonomické situace v Německu a obecně v západní Evropě dochází k poklesu objemu zakázek pro české firmy. Zakázky firem dodávajících pro odvětví energetiky budou zřejmě negativně ovlivněny pádem ENRONU v USA. Z výše uvedených důvodů se očekává v roce 2002 spíše stagnace s mírnými sezónními výkyvy, případně mírné zhoršení situace během I. pololetí. Obrázek č. 4 znázorňuje vývoj míry nezaměstnanosti v letech 1998 – 2001.

7

PROGRAM ROZVOJE MĚSTA PLZNĚ ZAMĚSTNANOST A NEZAMĚSTNANOST, MZDY • •

Problémy s umisťováním určitých skupin uchazečů o zaměstnání Některé skupiny uchazečů se jeví dlouhodoběji jako problémové. Tyto skupiny charakterizují následující faktory: • nízká kvalifikace • vyšší věk spojený popř. s nízkou kvalifikací (jak u mužů tak u žen) nebo se zhoršeným zdravotním stavem • nedostatek volných pracovních míst v určité kvalifikační skupině • u žen se připojují rovněž požadavky na zkrácený pracovní úvazek • dlouhodobá nezaměstnanost (nad 12 měsíců) - v okrese Plzeň - město je mírně pod celorepublikovým průměrem • uchazeči o zaměstnání ve věku do 18 let a uchazeči bez jakékoliv kvalifikace • absolventi bez praxe nebo se vzděláním, po kterém není na trhu práce poptávka (hlavně v oblasti administrativy) • Některé požadavky zaměstnavatelů na pracovní místa se jeví pro uchazeče jako problémové (např. vícesměnný provoz včetně víkendů, praxe, absolventi – muži po ZVS či civilní službě, hmotná zodpovědnost, atd.) • Jako každoročně se předpokládá v lednu zvýšení počtu uchazečů způsobené skončením pracovních poměrů ke konci roku a následné postupné zlepšení situace ke konci I. pololetí 2002.

• • • • • • •

• •

Struktura a počet volných pracovních míst podle vzdělání trvale nejméně pracovních příležitostí je pro pomocné a nekvalifikované uchazeče a pro nižší administrativní pracovníky druhou největší skupinu tvořili techničtí, zdravotničtí a pedagogičtí pracovníci, pro které Úřad práce rovněž neměl odpovídající počet volných míst naopak nejvíce pracovních příležitostí bylo a je pro řemeslníky a kvalifikované výrobce (v průměru okolo 35 % z celkové nabídky volných pracovních míst) - převážně ve strojírenských oborech (kovoobrábění, svařování apod.) největší podíl volných pracovních míst dle Úřadu práce v Plzni tvořila během roku 2001 místa pro uchazeče vyučené, vyšší počet volných míst byl k dispozici rovněž pro uchazeče s ÚSO vzděláním s maturitou naopak téměř žádná volná místa nebyla evidována pro uchazeče s nízkým vzděláním a se středoškolským všeobecným vzděláním. Struktura volných míst podle vzdělání (členění dle ISCED 97 ) je znázorněna v tabulce č. 6 a na obrázku č. 6. Struktura volných míst podle vzdělání (členění dle tříd KZAM) je znázorněna v tabulce č. 7. Míra nezaměstnanosti ve srovnání s vybranými okresy a ČR Z tabulky č. 5 je zřejmé, že Plzeň – město se řadí k okresům s průměrnou mírou nezaměstnanosti.

4.4

Největší a nejdůležitější zaměstnavatelé regionu

Vzhledem k tomu, že je problematické zmapovat všechny zaměstnavatele ve městě Plzeň a informace o počtech jejich zaměstnanců se značně liší, jsou v tomto podtématu uvedeny pro srovnání dvě tabulky, v kterých je jasně vidět rozdílnost dat dle různých zdrojů . • •

Největší a nejznámější - podnik ŠKODA Největším zaměstnavatelským subjektem našeho okresu, který významným způsobem ovlivňuje zaměstnanost, je podnik Škoda Holding a. s. Společnost je typem finančního holdingu, který finančně a metodicky řídí své dceřiné společnosti. V současné době má tyto hlavní akcionáře – Škodu a. s., což je zbytková společnost spravující část majetku, Českou 8


• •

konsolidační agenturu a Revitalizační agenturu. Dozorčí rada volí představenstvo, které řídí činnost společnosti. Jednotlivé dceřiné společnosti mají svá sídla většinou v okrese Plzeň město. Vývoj zaměstnanosti ve Škodě Plzeň a 100 % dceřiných společnostech od roku 1995 vystihuje přehled v tabulkách č. 8 a č. 9. V září 2001 byl na společnost Škoda a. s. vyhlášen konkurz. Další postup bude určovat věřitelský výbor. Existují dvě varianty prodeje Škody Holding – jako celku či po jednotlivých společnostech. Nejasný však zůstává další postup případného nového vlastníka.

• •

Další významní zaměstnavatelé ve městě V tabulce č. 10 jsou uvedeny podniky s počtem zaměstnanců vyšším než 1000. Jedná se v podstatě o vyčerpávající výčet. Z firem zaměstnávajících méně než 1000 zaměstnanců je uveden Styl Plzeň jako představitel zaměstnavatelů, kteří zaměstnávají zdravotně postižené občany.

•

V tabulce č. 11 jsou uvedeni významní zaměstnavatelé ve městě Plzni, s počtem zaměstnanců nad 500. Tyto údaje jsou získány z Hospodářské komory Plzeň. Z porovnání s tabulkou č. 10, kde je zdrojem dat Úřad práce v Plzni, je patrné, že je obtížné získat objektivní údaje o počtu zaměstnanců.

4.5 • • • •

Významnější obchodní zařízení ve městě

Stávající prodejní síť (leden 2002) ve městě Plzni má rozlohu přibližně 205 250 m2, což představuje v přepočtu cca 1,24 m2 prodejní plochy na 1 obyvatele Plzně. Obchodní zařízení již fungující v Plzni jsou uvedeny v tabulce č. 12. V současné době se dokončuje výstavba velkoobchodního centra pro podnikatele Makro ČR na Borských polích (cca 10 200 m2 prodejní plochy. Stavební povolení bylo vydáno pro výstavbu hypermarketu Olympia – Černice (cca 30 000 m2 prodejní plochy). V již fungujících OZ se nepředpokládá růst počtu zaměstnanců, zde je spíše problémem velká fluktuace zaměstnanců z důvodů velké časové náročnosti zaměstnání (OZ s nepřetržitým provozem). V devadesátých letech zaznamenal obchod největší nárůst zaměstnanců i prodejních ploch. Přestože lze v současné době nabídku velkých obchodních zařízení považovat za dostatečnou, je neustále zájem ze strany investorů o výstavbu dalších OZ.

4.6

Vývoj

• •

Vývoj struktury zaměstnanosti Vývoj v situaci na regionálním trhu práce je již řadu let provázen setrvávajícím nesouladem mezi nabídkou a poptávkou po pracovní síle. V posledních letech evidoval Úřad práce v Plzni nejvíce uchazečů z řad pomocných a nekvalifikovaných pracovníků, pro které je však nejméně volných pracovních míst (v průměru 2,5 % z celkového počtu volných míst). • Pro vývoj struktury zaměstnanosti jsou charakteristické tyto tendence: • další zvyšování počtu absolventů vysokých škol a vyučených, • pokles počtu pracovníků se základním vzděláním, • předpokládá se pokles středoškolsky vzdělaných pracovníků.

9


4.7. Trendy • •

•

•

•

Bilanci na trhu práce začíná ovlivňovat tlak na růst efektivity pracovní síly a využití značných rezerv produktivity práce. To se projevuje stagnací či poklesem zaměstnanosti i v odvětvích, která doposud zaznamenávala zvyšování počtu pracovníků. Nelze vyloučit, že v následujícím období dojde u některých firem k nečekanému nepříznivému ekonomickému vývoji s výrazným poklesem zaměstnanosti nebo dokonce k zániku firmy. Zároveň lze očekávat, že ve městě vzniknou a budou se rozvíjet nové zahraniční nebo domácí firmy, které ovlivní zaměstnanost a budou současným organizacím konkurovat při získávání pracovníků nejžádanějších oborů. Podniky a organizace v domácím vlastnictví většinou předpokládají zachování současné úrovně zaměstnanosti. Zvyšující zaměstnanost se předpokládá ve stavebnictví či zpracovatelském průmyslu. S mírným nárůstem počtu zaměstnanců počítají firmy v mezinárodním (domácím + zahraničním) vlastnictví. Firmy v zahraničním vlastnictví se od domácích a mezinárodních organizací výrazně odlišují svými záměry na rychlé zvýšení počtu zaměstnanců. Zahraniční firmy by proto měly v příštích letech významnou měrou přispět k vytváření nových pracovních míst v Plzni (Siemens, Matsushita). Další zvyšování počtu absolventů vysokých škol a vyučených, klesá počet pracovníků se základním vzděláním.

5. Nástroje města 5.1 • •

město je významný zaměstnavatel, může tedy částečně ovlivňovat zaměstnanost a mzdy podpora investičních záměrů - příprava nemovitostí pro lokalizaci investic a tím vytváření nových pracovních míst

5.2 • • • •

Přímé nástroje


Územní plán města Plzně rekvalifikační programy marketink aktivní působení Úřadu práce (aktivní politika zaměstnanosti, zaměstnavatelům podle jejich požadavků, poradenství, rekvalifikace )

zkvalitnění

služeb

6. Dopady do vnějších vztahů, porovnání s dalšími městy nebo oblastmi v ČR Plzeň je významné centrum dojížďky za prací - z místa trvalého bydliště dojíždí cca 11 800 pracovníků do zaměstnání do Plzně, a to z okresů Plzeň – jih, Plzeň – sever, Rokycany a část z jiných okresů. Migrace – v 90. letech obrácení migrace v neprospěch Plzně zejména z důvodu bydlení, nikoliv z důvodu zaměstnání. Vztahy s Prahou – sídlo firem a úřadů, práce, dobré dopravní spojení dálnice - vztahy však nejsou příliš intenzivní. 10


7. Závěrečné shrnutí podtématu • • • • • • • •

podpora rekvalifikačních programů preferovaní kvalifikované práce využívání státních investičních pobídek podpora zájmu studentů o atraktivní obory (strojírenství) zlepšovat propojení teorie s praxí u zaměstnavatelů financování podpory absolventů škol Úřadem práce absence větší provázanosti se školstvím, chybí spolupráce MPSV a MŠ ČR – zlepšení využití programů jednotlivých ministerstev špatná aktivní politika nezaměstnanosti - místo příčin se řeší až následky

11


III.

VÝKONNOST EKONOMIKY, NOVÉ INVESTICE

Výkonnost ekonomiky města, nové investice

1. Obsah a) Stručný popis výkonnosti ekonomiky města Plzně za užití vybraných ukazatelů - daňová výtěžnost, výdaje na jednoho obyvatele ze určité časové období a jejich srovnání s vybranými jinými okresy a městy v ČR. b) Nové investice a srovnání průmyslových zón (jejich počtu, výměry, výše dotace počtu nově vytvořených míst ) v jednotlivých krajích ČR. •

Výkonnost ekonomiky souvisí s těmito tématy • Obyvatelstvo a bydlení – pohyb obyvatel, dostatek pracovní síly. • Doprava – dopravní vazby a koridory. • Územní rozvoj – urbanistická koncepce. • Technická infrastruktura – obsluha území. • Občanská vybavenost – plochy pro občanskou vybavenost. • Životní prostředí – urbanistická koncepce a vytváření příznivého prostředí. • Vnější vztahy – soulad rozvojových záměrů. • Rozpočet a majetek města – ekonomické nástroje pro zajištění potřeb rozvoje.

2. Členění území Celé správní území města.

3. Vyhodnocení zpracovaných koncepčních dokumentů • •

Územní plán města Plzně (1995) - koncipován přibližně na období do roku 2010, není však uzavřeným dokumentem, provádějí se dílčí změny související se změnami konkrétních podmínek, zejména v oblasti investičních záměrů. Program rozvoje a marketinku města (1993) – první programový dokument města, částečně realizovaný, nyní již překonaný.

4. Popis, základní informace 4.1 • • •

Stav

Daňová výtěžnost a daňový příjem na 1 obyvatele za léta 1998 až 2001 Město Plzeň představuje spolu s blízkým okolím dominantní průmyslové centrum s řadou podniků evropského i světového významu. Jeho atraktivita pro lokalizaci nových výrobních investic postupně vyvažuje značnou závislost na odvětví těžkého průmyslu. Plzeňský kraj se na tvorbě HDP České republiky podílí cca 5,5 %. V podílu tvorby HDP na obyvatele zaujímá v porovnání s ostatními kraji druhé místo, a to především díky vysoké ekonomické výkonnosti města Plzně, která dle odhadů vytváří téměř dvě třetiny celkového HDP Plzeňského kraje. Z hlediska absolutní tvorby HDP zaujímá Plzeňský kraj páté místo.

12



•

Největší počet ekonomických subjektů v přepočtu na 1000 obyvatel v kraji má sídlo v městě Plzni, což se projevuje na hodnotách příslušné daňové výtěžnosti, převyšující hodnoty dalších okresů v kraji. Přesná informace o jejich počtu není k dispozici. Víme však, že v Plzeňském kraji bylo k 31. 12. 1998 evidováno 92 394 ekonomických subjektů, z toho nejvíce bylo soukromých podnikatelů nezapsaných v obchodním rejstříku. Tento počet zahrnuje veškeré subjekty včetně subjektů netržních služeb (subjekty veřejné správy).

• •

Srovnání s vybranými městy ČR Srovnání celkových příjmů veřejných rozpočtů na obyvatele v roce 2001 ve vybraných městech ČR je v tabulce č. 13. Město Plzeň vykazuje výrazně nadprůměrné hodnoty celkových příjmů veřejných rozpočtů na obyvatele ve srovnání s republikovým průměrem - viz obrázek č. 7.

• •

Celkové výdaje na jednoho obyvatele města – viz obrázek č. 8.

Rozdíl skutečného výnosu daní v roce 2001 a předpokládaného výnosu daní v případě zachování dřívějších rozpočtových pravidel dle zákona č. 576/90 Sb. je znázorněn v tabulce č. 14. Poznámka: Inkasované výnosy daní v roce 2001 jsou sníženy o doplatky za rok 2000, připsané na účet měst v roce 2001 a zvýšeny o doplatky za rok 2001, připsané na účet měst v roce 2002. Rozdíl skutečného výnosu daní v roce 2001 a předpokládaného výnosu daní v případě zachování dřívějších rozpočtových pravidel dle zákona č. 576/90 Sb.

4.2

Daňový příjem

Současné přerozdělování daní vede ke snížení motivace města vytvářet podmínky pro vytváření pracovních míst. Budoucí rozvoj statutárních měst a regionů je podmíněn odstraněním zanedbanosti stávající infrastruktury a vybudováním dostatečné infrastrukturní sítě pomocí financování významných rozvojových projektů. Tyto investice vyžadují značný objem finančních zdrojů. Nová rozpočtová pravidla nepřinesla zásadní změny, které by přispěly k významnému zvyšování příjmu měst z daňových výnosů. Jde o stěžejní příjmy obcí definované jako vlastní příjmy. Od roku 2001 však tyto příjmy mají spíše charakter dotací odvislých od výběru daní, neboť nová pravidla preferují přerozdělování daňových výnosů v závislosti na počtu obyvatel a na velikostní kategorii obce. Nová rozpočtová pravidla snižují odpovědnost obcí za daňovou výtěžnost, nedoceňují jejich úsilí o vlastní rozvoj a dostatečně nemotivují obce k vytváření podmínek pro rozvoj podnikání (budování infrastruktury, vytváření průmyslových zón, podpora podnikatelských aktivit a zvyšování zaměstnanosti). Motivační prvek k podpoře podnikání je, avšak pouze částečně, zachován u daně z podnikání fyzických osob a od roku 2002 také u daně ze závislé činnosti. Nedostatek vlastních příjmů a dotací k financování rozvojových a rozvoj podmiňujících investic vedou k využití cizích zdojů. Cizí zdroje (úvěry, půjčky) mohou velmi příznivě ovlivnit a zejména urychlit rozvoj měst a regionů. Možnost získání dotací ze státního rozpočtu a státního fondu na obnovu a rozvoj infrastruktury je omezená a těžko lze kalkulovat s navýšením. Lze spíše počítat s příznivým vlivem dotací ze strukturovaných fondů EU. Nedostatek vlastních příjmů a dotací vede města k zadlužování. Cizí zdroje by měly sloužit především k odstranění zděděné zanedbanosti infrastruktury, k financování rozvojových a rozvoj podmiňujících investic. Nová rozpočtová pravidla nepřinesla zásadní změny vedoucí k významnému zvýšení příjmu obcí. Pro některé obce jsou dokonce méně výhodná něž dřívější systém.

13


4.3


Ekonomické přínosy podpory rozvoje zaměstnanosti

Ekonomické přínosy lze rozdělit na přímé a nepřímé. V obou případech jsou přínosy velmi obtížně vyčíslitelné finančně (s výjimkou výnosů z prodeje pozemků - většinou se uvádějí v porovnání s náklady na výkup a přípravu pozemků). Pro zodpovězení otázky, zda je vůbec výhodné aktivně vytvářet nová pracovní místa je možno použít následující úvahy. Ze zkušeností z realizace projektu Městského industriálního parku Plzeň Borská pole lze konstatovat, že poměrnou investicí ve výši cca 0,1 miliónu Kč lze připravit pozemek, na který lze umístit investici, která „vytvoří“ jedno pracovní místo. Na druhou stranu vyhodnotilo MPSV ČR celkové náklady na jednoho nezaměstnaného částkou 13 000 Kč měsíčně. Z porovnání těchto nákladů vyplývá, že se obecně vyplatí investovat do tvorby nových pracovních míst (návratnost je velmi rychlá - necelý rok). Z hlediska zdrojů financování je investice výhodná především pro stát (tedy přímo), obce těží především z nepřímých přínosů (řešení otázky zaměstnanosti). Současný mechanismus přerozdělování veřejných financí však příliš nemotivuje obce k vytváření nových pracovních míst a ačkoliv jsou si některé obecní samosprávy vědomy významu nepřímých přínosů, může snaha o vytvoření nových pracovních míst ztroskotat na tom, že přímé přínosy jsou nízké a nevyváží náklady obcí.

4.4

Nové investice

•

vznik nových investičních příležitostí a jejich význam pro město – projeví se přímo i nepřímo • přímo: výběrem daní, ale bohužel vzhledem k systému jejich přerozdělování je přínos minimální • nepřímo: zvýšení zaměstnanosti (přímo i v návazných odvětvích) a prestiže města, realizace investic soukromých investorů je potenciálním zdrojem subdodávek pro místní podnikatelské subjekty

• •

Fungování a umístění investičních zón ve městě Průmyslové zóny se staly v poslední době hitem, jejich rozvoji napomohl systém státní podpory schválený vládou. Česká vláda schválila pobídky pro investice na „zelené louce“ a společné podniky ve zpracovatelském průmyslu za předpokladu, že projekt přinese minimální investice 25 milionů USD a bude šetrný vůči životnímu prostředí. Tyto pobídky mimo jiné jsou: • daňové prázdniny na prvních pět let • poskytnutí investičně připraveného území za symbolickou cenu • dotace na nové pracovní místo pro občany České republiky do 80 tisíc na osobu Státní dotace dosud Plzeň získala pouze pro Borská pole ve výši 76 miliónů korun. Tato zóna byla v roce 2001 oceněna jako nejlepší průmyslová zóna v ČR. V zóně je v provozu a ve výstavbě 18 firem, volných zde zůstává posledních cca 20 hektarů plochy. Uskutečněné investice překročily 6,5 miliardy Kč a zajistily pracovní místa pro více než tři tisíce lidí. Dostupnost podpory malého a středního podnikání se pro město Plzeň zlepšila otevřením pobočky Českomoravské záruční a rozvojové banky v Plzni v roce 1997. Současné potřeby stability a rozvoje malých a středních podniků představují kromě zajištění dostupnosti kapitálových zdrojů i přizpůsobení se podmínkám společného trhu EU, přístup k moderním technologiím, systémovou podporu při vstupu na mezinárodní trhy, vytváření vazeb spolupráce s veřejným sektorem. Podporou zájmu o investování ve městě je zapojení města v rámci Plzeňského kraje do přípravy Regionální inovační strategie společně s 30 regiony z 18 zemí. Tato strategie se stane nástrojem pro možné čerpání finanční podpory ze strukturálních fondů EU. Nevýhodou pro Plzeň je skutečnost, že nelze čerpat finanční prostředky EU z programů CBC (přeshraniční spolupráce).

•

•

•

• •

14


4.5 • • • •


Trendy

Další formy podpory malého a středního podnikání realizované na úrovni regionu jsou převážně institucionálního charakteru s nabídkou poradenských služeb. S cílem podporovat rozvoj malého a středního podnikání zde působí BIC Plzeň. Aktivity BIC, ZČU a firem se svými vývojovými středisky budou moci posilovat postavení Plzně jako centra vývoje a výzkumu (např. projekt BRIS). Očekává se vznik nových industriálních zón a příchod bohatých investorů do těchto zón. Začíná tlak na usměrnění rozvoje zón do oblastí nejvíce postižených restrukturalizací průmyslu a nezaměstnaností. Budoucnost průmyslových zón bude však záležet i na výsledku letošních voleb. Sociální demokraté i koalice navrhují, aby stát pomohl obcím při jejich budování a bezplatným poskytováním pozemků. ODS by naopak roli státu potlačila, a raději než státní subvence by preferovala pevná obecná pravidla a nízké daně.

5. Nástroje města 5.1 • •

Územní plán města Plzně Investiční politika města (poskytnutí pozemku za výhodnou cenu, zainvestování sítěmi)

5.2 • •

Přímé nástroje


Pobídky investorům (daňové prázdniny…) Marketing

6. Dopady do vnějších vztahů, porovnání s dalšími městy nebo oblastmi v ČR Vznik nových industriálních zón, příchod bohatých investorů v dané oblasti zlepšuje pracovní příležitosti a zvyšuje životní úroveň obyvatel. Příval zahraničních investic táhne v posledních letech celou českou ekonomiku. V tabulce č. 15 jsou uvedeny počty významných průmyslových zón v jednotlivých krajích v České republice. Pro srovnání jsou uvedeny i jejich plochy, průměrné prodejní ceny za m2 pozemku, počet nově vytvořených pracovních míst a pro zajímavost i cena průměrně velkého bytu I. kategorie v dané oblasti. • • • •

Rozvojové předpoklady města (poloha, tradice, image) Město Plzeň plní úlohu významného silničního a železničního uzlu nadregionálního významu. Plzeň svojí velikostí výrazně převyšuje ostatní města a svými funkcemi ovlivňuje prakticky celé území kraje. Plzeňský kraj v čele s městem Plzní má značný rozvojový potenciál z hlediska své polohy, přírodních i lidských zdrojů a vazeb k ostatním regionům. V minulosti mělo město image „černého města“, od konce devadesátých let se začíná město měnit a „ožívat“.

15

PROGRAM ROZVOJE MĚSTA PLZNĚ • •

•


Překážky rozvoje (dopravní problémy, chybějící nadřazená technická vybavenost) V minulosti existovaly velmi silné vazby kraje s německým Bavorskem, které byly přerušeny poválečným vývojem. Kraj tvořil bariéru mezi dvěma společensko – ekonomickými formacemi, což vedlo k degradaci lidských zdrojů i velmi rychlému zastarávání veškeré infrastruktury s nepříznivými důsledky v ekonomice. Nedokončený úsek dálnice D5 v těsné blízkosti města Plzně. Neustálé průtahy výstavby obchvatu města značně zpomalují a komplikují dopravu ve městě samém.

7. Závěrečné shrnutí podtématu • • • • • • • • • • •

dostatek rozvojových ploch ve městě (alespoň dle územního plánu), problém je jejich zainvestování problém majetkových vztahů (dlouhodobá finanční návratnost při investování finančních prostředků na vytvoření průmyslové zóny) nedostatek rozvojových ploch pro výrobu v oblasti Severního předměstí, kde je vysoká koncentrace obyvatel návrh propojení zóny Borská pole s letištěm v Líních nastavení podpory malého a středního podnikání ze strany města, regionu i státu je správné, problémem je nedostatek financí rozdílné podmínky pro malé a velké investory (srovnání podmínek) problém chybějícího rizikového kapitálu pokračování aktivního přístupu k získávání investorů, hlavně těch, kteří přinesou zaměstnanost trendem by měla být zaměstnanost kvalifikovaných lidí a specialistů (nejen levné pracovní síly) – preference výrob s vyšší přidanou hodnotou regulování velkých obchodních zařízení ve městě není nutné podporování obchodních aktivit v centru města

16


IV.

CESTOVNÍ RUCH

Cestovní ruch

1. Obsah Stručný popis potenciálu města a okolí, veškeré služby pro získání a udržení turistů, významnější akce pořádané městem. •

Cestovní ruch souvisí s těmito tématy • Obyvatelstvo a bydlení – pohyb obyvatel, dostatek pracovní síly. • Doprava – dopravní vazby a koridory. • Územní rozvoj – urbanistická koncepce. • Technická infrastruktura – obsluha území. • Občanská vybavenost – plochy pro občanskou vybavenost. • Životní prostředí – urbanistická koncepce a vytváření příznivého prostředí. • Vnější vztahy – soulad rozvojových záměrů. • Rozpočet a majetek města – ekonomické nástroje pro zajištění potřeb rozvoje.

2. Členění území Celé město s vazbami na region.

3. Vyhodnocení zpracovaných koncepčních dokumentů •

Město Plzeň nemá k podtématu cestovní ruch zpracovaný žádný koncepční materiál.

4. Popis, základní informace 4.1.

Stav

4.1.1. Nabídka • • •

•

Nabídka trvalá Trvalá nabídka představující množství tzv. „turistických cílů“ (TC) je ve srovnání s jinými městy bohatá, zvláště pokud k jednotlivým TC přidáme i městskou památkovou rezervaci. Některé z TC jsou vskutku jedinečné, hojně navštěvované a spoluvytvářejí image města (např. Plzeňský Prazdroj). Jeho návštěvnost se ročně pohybuje v několika desítkách tisíc lidí, a to zejména zahraničních turistů. Od roku 1990 se počet návštěvníků pivovaru zvýšil sedmkrát (viz tabulku č. 19), což předpokládá synergický efekt – turisté navštíví i další historické cíle (např. Plzeňské historické podzemí, Velkou synagogu, katedrálu sv. Bartoloměje). V oblasti cestovního ruchu nelze nabídku turistických cílů omezit jen na území města, i v blízkém okolí města je několik skutečně atraktivních turistických cílů (Radyně, Kozel, Nebílovy, Plasy), které se svojí věhlasností podílejí na návštěvnosti regionu, a tím i našeho města.

17

PROGRAM ROZVOJE MĚSTA PLZNĚ • • •

• • •

CESTOVNÍ RUCH

Nabídka jednorázová Představuje množství sportovních či kulturních akcí, které se ve městě konají buď jednorázově nebo pravidelně (festivaly Plzeňské kulturní léto, Finále, Filmák, Divadlo, Skupova Plzeň) Např. Plzeňské kulturní léto (Jazz, Struny a Divadlo na ulici) či Májové slavnosti se již dostaly do povědomí nejen obyvatel města, ale přijíždí sem i spousta návštěvníků z okolí. Každoročně tyto akce navštíví 50 - 100 tisíc lidí. Nabídka ostatní Rekreační oblast boleveckých rybníků je určena nejen pro obyvatele města, ale i pro návštěvníky z celé republiky a ze zahraničí – možnost ubytování v autokempu. Velké návštěvnosti obyvatel města a okolí se těší Zoologická a botanická zahrada města Plzně. Díky stále lepšímu vybavení zahrady, zvětšování a vytváření nových výběhů a chovu nových zvířat ji navštívilo v minulém roce více než 241 tisíc lidí (viz tabulku č. 19).

• •

Nabídka chybějící Plzeň i její okolí má bohatou strojírenskou tradici, ale prezentaci této oblasti historie města Plzně se věnuje jen Muzeum Škoda. Toto muzeum se svými omezenými výstavními prostory je nedostatečné a nabízí se otázka, zda Plzni nechybí právě technické muzeum. • Výstavnictví • Významným faktorem chybějícím ve městě Plzni je absence fungujícího výstaviště s programem výstav nadregionálního významu. Právě vystavovatelé tvoří ve velkých městech významnou část hotelových hostů. • Vzhledem ke zkracování vzdáleností v dnešní době a velké rychlosti cestování je velká poptávka také od našich sousedů z Bavorska. Přilákání zahraničních partnerů a obnovení tradice výstavnictví však vyžaduje moderní a dokonale vybavené zázemí. • Ještě v letech 1997 - 1998 zde bylo fungující výstaviště s velkou tradicí výstavnictví a poměrně vysokou návštěvností. V areálu výstaviště probíhaly i tak významné akce jako Porta či Majáles, které do Plzně přilákaly tisíce návštěvníků. Velké oblibě se též těšil amfiteátr, který je v jižní části areálu výstaviště. Avšak zařízení i objekty výstavních pavilonů zastarávaly, zhoršoval se technický stav areálu a klesal zájem vystavovatelů i návštěvníků. • Srovnání let 1999 a 2000 vypovídá o klesající pronajaté ploše z 21 tisíc metrů čtverečních na 13 tisíc, počtu výstav ze 17 na 12, počtu vystavovatelů z 1159 na 730 a v neposlední řadě úbytku návštěvníků o 70 tisíc. Tak došlo k dnešní situaci, kdy je výstaviště v likvidaci. Rekonstrukce a znovuotevření výstaviště by si vyžádalo milionové částky, přestože je jisté, že výstavní či kongresové centrum chybí nejen v Plzni, ale v celém regionu.

4.1.2. Služby • • •

•

Přímo cílené na návštěvníky Plzeň má předpoklady stát se vyhledávaným místem nových forem turistiky např. kongresové turistiky, neboť čas dojezdu z pražského letiště je otázkou jedné hodiny. V Plzni je několik hotelů a penzionů střední kategorie s ubytovací kapacitou cca 3 tisíce osob. Chybí tu však větší hotel vyšší kategorie (****) s prostory pro jednání. Neuspokojivá je také kvalitativní struktura a úroveň služeb, které ne vždy odpovídají zařazení do kategorie ubytovacího zařízení podle mezinárodních standardů. V tabulce č. 16 jsou uvedeny počty jednotlivých ubytovacích zařízení v Plzni. Aktuální data se podařilo zjistit jen v rámci celého Plzeňského kraje (údaje k 31. 7. 2001) a jsou uvedeny v tabulce č. 17. Nabídka ubytování (bez rozlišení typu ubytovacích zařízení) – počet lůžek v Plzni je uveden v tabulce č. 18.

18


CESTOVNÍ RUCH

• •

Informace pro turisty Informační služby – pro turisty poskytuje Městské informační středisko ve dvou provozovnách (na nám. Republiky a na hlavním nádraží ČD). Město tuto službu finančně podporuje a její úroveň je všeobecně vnímána velmi pozitivně (např. tzv. „mluvící panely“).

• • •

Služby využívané návštěvníky i občany města Gastronomie představuje silnou stránku nabídky služeb ve městě. Víkendový život ve městě není příliš bohatý. Obchodní turistika, která je záležitostí zejména širšího regionu, se odehrává na okraji města a centrum zůstává o víkendu vylidněné. Naopak rušno o víkendu je ve velkých nákupních centrech (Carrefour, TESCO) na okraji města. To je oproti jiným větším městům s historickým centrem (Praha, Olomouc) značná nevýhoda. V těchto městech bývá největší ruch v obchodních pasážích, které jsou citlivě vybudovány ve vnitroblocích a zachovávají historický ráz objektu.

4.1.3. Faktory ovlivňující návštěvnost některých míst Plzně a tím i celé Plzně •

• •

• • •

Pro cílenou a koncepční práci v Plzni chybí Koncepce cestovního ruchu, která by zmapovala silné a slabé stránky, resp. možnosti Plzně a jejího blízkého okolí. Chybějící koncepce by měla sloužit i jako podklad pro investice ve městě. Měla by vyjasnit, co do města návštěvníky přivádí a co druhotně podporuje sféru služeb. Pro seriózní závěry v oblasti cestovního ruchu nelze přitom použít statistických údajů – statistické údaje o ubytování nijak nemapují podíl turistů a obchodních návštěvníků. Navíc Plzeň je cílem zejména jednodenní turistiky, která je z tohoto pohledu zcela nezachytitelná. V současné době se připravuje program rozvoje cestovního ruchu pro celý Plzeňský kraj, který byl zadán Svazem měst a obcí Plzeňského kraje a RRA a bude dokončen na podzim letošního roku. Přehled návštěvnosti vybraných turistických cílů a akcí V tabulce č. 19 je uveden přehled návštěvnosti vybraných turistických akcí ve městě Plzni za období 1990 – 2001. Dle uvedených čísel je zřejmé, že jsou skutečným lákadlem nejen pro zahraniční turisty, ale i pro obyvatele místní. Návštěvnost vybraných akcí v centru města v roce 2001 – odhady (viz tabulku č. 20).

4.2. • •

Cestovní ruch je odvětvím s velkou dynamikou výkonů. V Plzni stoupl jeho objem zhruba dvojnásobně ve srovnání s rokem 1989. Tomu se částečně přizpůsobila i nabídka ubytovacích a stravovacích kapacit, která vzrostla zvláště v období 1990 – 1995. K hlavním cílovým skupinám klientů cestovního ruchu patří občané SRN. Odhaduje se, že počet ubytovaných turistů přijíždějících z ciziny do Plzeňského kraje je jen cca 150 tisíc. Jejich pobyt zde je většinou krátkodobý – jednodenní.

4.3 • • • • • •

Vývoj

Trendy

Vývojové trendy města a regionu postupný (ač pomalý) nárůst turistů (jednodenních) využití silné tradice pivovarnictví – řada známých restaurací (výroba piva, je stále turisticky vyhledávaným cílem viz návštěvnost Pivovaru Plzeňský Prazdroj či Pivovarského muzea - viz tabulku č. 19) posílení Plzně jako centra regionu koncentrace divadel, muzeí, galerií a dalších kulturních zařízení regionu využití výhodné polohy v blízkosti hranic a dobrá dopravní dostupnosti z Prahy (letiště)

19

PROGRAM ROZVOJE MĚSTA PLZNĚ • •

•

• •

CESTOVNÍ RUCH

posílení pozice města na žebříčku vyhledávaných turistických cílů (vazba na celý kraj vytvářet společné, vzájemně výhodné projekty) rozvojové záměry soustřeďovat na rozšíření nabídky turistických aktivit mimo oblast města (oslovit větší skupiny náročné klientely, zvýšit rozsah, diverzifikaci a kvalitu nabízených služeb a různorodost návštěvnických programů - cílem je pozitivně ovlivnit opakování návštěv města a prodloužení turistických sezón) další doplňování kapacitní nabídky a zlepšení kvality některých zařízení cestovního ruchu (informačního centra, atraktivní kulturní a společenské aktivity, sportovní akce, výstaviště, cyklistické stezky, apod.) Vývojové trendy celorepublikově Vývojové trendy v ČR neumožňují předpokládat pokračování intenzivního růstu počtu zahraničních turistů jako v průběhu devadesátých let. Docházet bude spíše ke změnám struktury klientů, zvyšování požadavků na úroveň kvality služeb i nabídky produktů cestovního ruchu i způsobů využití volného času.

5. Nástroje města 5.1 • • • • • • •

významné nemovitosti, turistické atrakce, výstaviště apod. ve vlastnictví města (regulace účelu nemovitostí) podpora příležitostí ke sportu a trávení volného času (nová sportoviště, apod.) péče o rozvoj kulturního a společenského života péče, opravy a propagace turistických památek pořádání turisticky zaměřených akcí přímo městem pořádání kulturních a společenských akcí za podpory města (Apriliáda, Májové slavnosti, Jazz, Struny a Divadlo na ulici apod.) Územní plán města Plzně - zvyšování rekreačního potenciálu města a jeho blízkého okolí

5.2 •

Nástroje přímé

Nástroje nepřímé

marketing

6. Dopady do vnějších vztahů, porovnání s dalšími městy nebo oblastmi v ČR • • •

partnerské vztahy - město Plzeň udržuje poměrně intenzivní partnerské vztahy s několika městy v Evropě a též s japonským městem Takasaki vazby na Plzeňský kraj – příprava koncepce nabídka incomingových služeb v rámci regionu

20


CESTOVNÍ RUCH

7. Závěrečné shrnutí podtématu • • • • • • • • • • • • • • • •

význam cestovního ruchu byl podceňován hlavní problém je absence koncepce cestovního ruchu chybí agentura pro cestovní ruch, která by zajišťovala spolupráci mezi úředníky a podnikateli úvaha - nedojde dostavbou obchvatu k vylidnění města (turisté město nenavštíví) – město má dostatečný potenciál přitáhnout turisty zlepšení spolupráce s krajem a vytvoření základny pro ubytování turistů vyjíždějících za historickými památkami v okolí nutnost dalších atrakcí, ubytovacích zařízení absence multikina či víceúčelové haly problém chybějících hotelů, zvláště vyšší úrovně problém nepříliš dobře fungujících služeb zlepšení navigačního systému ve městě městský informační systém ve městě by měl být vícejazyčný zachování pro město již tradičních festivalů (PORTA) image města tvoří Borská pole – to není pro cestovní ruch lákavé nedostatečná podpora města pro vznik nových hotelů (nabídka ploch pro jeho vybudování) průzkumy potvrzují největší negativa města – odpudivý příjezd do města, problematická doprava, image průmyslového města úvaha – proč noví investoři nejsou podmiňováni např. vybudováním zábavního parku atd.

21


V.

ZÁVĚREČNÉ SHRNUTÍ

Závěrečné shrnutí

Plzeňská ekonomika prošla v uplynulém období procesem restrukturalizace. Tento proces proběhl v Plzni dobře. Hospodářská základna ve městě je diverzifikovaná, zatím však nedošlo k definitivním majetkovým přesunům u velkých zaměstnavatelů. Město Plzeň představuje spolu s blízkým okolím dominantní průmyslové centrum s řadou podniků evropského i světového významu. Jeho atraktivita pro lokalizaci nových výrobních investic postupně vyvažuje značnou závislost na odvětví těžkého průmyslu. V průběhu devadesátých let došlo k přesunu zaměstnanců a posilování významu terciérní sféry (obchodu, služeb, apod.) na úkor sféry sekundární (výroby a stavebnictví) a primární (zemědělství). A právě zastoupení terciérní sféry v Plzni způsobuje, že klesá počet zaměstnanců v sekundární sféře (asi 39 %) a naopak vzrůstá zaměstnanost v terciérní sféře (60,5 %). Silný trend otevřenosti hospodářství města je zřejmý ze skutečnosti, že zde vznikly a dále vznikají ekonomické subjekty se zahraničním vlastnickým podílem. To potvrzuje atraktivitu města i jeho ambice v mezinárodním měřítku. Intenzita působení této atraktivity ale závisí i na řadě makroekonomických a politických faktorů, které město může doposud jen obtížně ovlivnit. Přesto musí hledat způsoby kompenzace jejich případných negativních dopadů. Trvalou prioritou je zajištění konkurenceschopnosti Plzně v soutěži s jinými městy v České republice i Evropě. Tyto konkurenční schopnosti musí být založeny na pozitivní symbióze veřejného a soukromého sektoru, na motivujícím soutěžení zahraničních a domácích investorů a na maximální rovnosti podmínek podnikatelského prostředí. Právě hospodářská politika města bude základem stabilních pravidel tohoto partnerství veřejného a soukromého sektoru. Společné i individuální projekty by však měly respektovat předpoklady vývoje produkčních zdrojů, současné i perspektivní poptávkové trendy, územní možnosti a ekologické limity města. Projekt tohoto typu byl v Plzni realizován v průmyslové zóně Borská pole. Tato zóna byla v roce 2001 oceněna jako nejlepší průmyslová zóna v České republice. V zóně je v provozu a ve výstavbě 18 firem, volných zde zůstává posledních cca 20 hektarů. Uskutečněné investice překročily 6,5 miliardy Kč a zajistily pracovní místa pro více než tři tisíce lidí. V budoucnu se zde počítá s kapacitou 7 000 pracovních míst celkem. Na příkladu Městského industriálního parku Plzeň Borská pole je zřejmé, že podpora podnikání ze strany města je účelná a významná. Obecným problémem zůstává nedostatek financí, a to i na realizaci obdobných projektů. Dle Územního plánu města Plzně je ve městě dostatek rozvojových ploch, problematické je financování jejich technické infrastruktury. Vzhledem k dlouhodobé finanční návratnosti na vytvoření průmyslové zóny jsou problémem i majetkové vztahy (pokud je pozemek v soukromém vlastnictví). Z hlediska absolutní tvorby HDP zaujímá Plzeň jedno z předních míst v ČR. Město Plzeň vykazuje nadprůměrné hodnoty celkových příjmů veřejných rozpočtů na obyvatele ve srovnání s republikovým průměrem. Dle celkových příjmů veřejných rozpočtů na obyvatele v městech v roce 2001 se Plzeň řadí na 4. místo. Průměrná hrubá měsíční mzda v okrese Plzeň – město se v letech 1992 – 2000 pohybovala nad hodnotami Západočeského resp. Plzeňského kraje a mírně nad výší mezd v celé České republice, byla však nižší než v Praze. Míra nezaměstnanosti v Plzni měla v posledních letech trvale stoupající tendenci až do července roku 1999, kdy kulminovala na hodnotě 8,8 %. V současné době kolísá zhruba mezi 7 – 7,5 %. Vývoj nezaměstnanosti od počátku devadesátých let až do roku 1996 se v okrese Plzeň – město neprojevoval nijak dramaticky, neboť uvolňované pracovní síly stačil vstřebat sektor obchodu a služeb. V evidenci úřadu práce byli zpočátku evidováni spíše špatně adaptabilní, sociálně potřební uchazeči, ženy s malými dětmi, fluktuanti a občané vracející se z výkonu trestu. U těchto uchazečů se projevoval zájem především o hmotné zabezpečení a sociální dávky. Od roku 1997 se míra nezaměstnanosti začíná výrazněji zvyšovat. Hlavně velcí zaměstnavatelé (např. Škoda) zahajují proces restrukturalizace a řeší přezaměstnanost 22



propouštěním zaměstnanců. Snižuje se počet volných míst a mění se struktura uchazečů přicházejících do evidencí úřadů práce. Dochází k nasycení trhu práce a narůstá problém dlouhodobé nezaměstnanosti. Stoupá význam nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti. Je kladen důraz na poradenskou činnost, která nebyla zpočátku prioritní, ale spíše měla význam zprostředkovatelský. Situace na regionálním trhu práce je řadu let provázena setrvávajícím nesouladem mezi nabídkou a poptávkou po pracovní síle. Míra nezaměstnanosti k 31. 12. 2001 v okrese Plzeň – město se pohybovala mírně pod celorepublikovým průměrem a činila 7,2 %. Trvale nejméně pracovních příležitostí je pro pomocné a nekvalifikované uchazeče a pro nižší administrativní pracovníky (v průměru 2,5 % z celkového počtu volných míst). Problémem jsou též některé požadavky zaměstnavatelů (např. vícesměnný provoz včetně víkendů, praxe, hmotná zodpovědnost). Za účelem ozdravění svých podniků v tomto období získala řada zaměstnavatelů finanční pomoc (podpora při zaměstnávání absolventů škol, lidí se sníženou pracovní schopností). Nadále je vyvíjen tlak na aktivní politiku zaměstnanosti, která bohužel ve většině případů místo příčin řeší až následky nezaměstnanosti. Je nutné zlepšovat propojení teorie s praxí u zaměstnavatelů a podporovat zájem studentů o studium atraktivních oborů (strojírenství atd.). Z důvodu zvyšujícího se objemu pásové výroby vede probíhající restrukturalizace výrobní základny města ke snižování nároků na kvalifikaci pracovní síly. Je kladen důraz na užší specializaci. Bilanci na trhu práce začíná ovlivňovat tlak na růst efektivity pracovní síly a využití značných rezerv produktivity práce. To se projevuje stagnací či poklesem zaměstnanosti i v odvětvích, která dosud zaznamenávala zvyšování počtu pracovníků. Zvyšující zaměstnanost se předpokládá ve stavebnictví či zpracovatelském průmyslu. S mírným nárůstem počtu zaměstnanců počítají i firmy v mezinárodním vlastnictví, naopak firmy domácí předpokládají zachování současné úrovně zaměstnanosti. Největší nárůst zaměstnanců v devadesátých letech zaznamenal obchod a služby. V Plzni přibylo velké množství prodejních ploch. Stávající prodejní síť má rozlohu přibližně 205 tisíc m2. V současné době je nabídka obchodních zařízení dostatečná a nepředpokládá se, kromě již rozestavěných obchodních zařízení, zvyšování jejich počtu. Nadměrné zvyšování počtu velkých obchodních zařízení na okraji města se může nepříznivě projevit na vylidňování a zániku malých obchodů v centru města. Otázkou je, zda je nutné počet obchodních zařízení regulovat, či zda nechat působit pouze trh. Cestovní ruch je odvětvím s velkou dynamikou výkonů. V Plzni stoupl jeho objem zhruba dvojnásobně ve srovnání s rokem 1989. Tomu se částečně přizpůsobila i nabídka ubytovacích a stravovacích kapacit, která vzrostla zvláště v období 1990 – 1995. K hlavním cílovým skupinám klientů cestovního ruchu patří občané SRN. Odhaduje se, že počet ubytovaných turistů přijíždějících z ciziny do Plzně je jen cca 80 tisíc. Jejich pobyt zde je většinou krátkodobý – jednodenní. Cílem turistů, kteří se ubytují alespoň na jednu noc, však většinou nebývá město samotné. Území Plzeňského kraje, jehož je Plzeň centrem, disponuje značným přírodním a kulturně historickým bohatstvím, což společně s výhodnou geografickou polohou vůči EU, Praze a západočeským lázním vytváří velmi dobré předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu. Město Plzeň má předpoklady stát se místem nové formy turistiky (kongresové), jelikož při dnešní rychlosti dopravy je překonání vzdálenosti na pražské letiště otázkou jedné hodiny. Problémem však je chybějící kongresové či výstavní centrum. Mezi další nedostatky lze zařadit absenci většího hotelu vyšší kategorie (****) s prostory pro jednání. V Plzni sice je několik hotelů a penzionů střední kategorie s ubytovací kapacitou cca 3 tisíce osob, ale kvalitativní struktura a úroveň služeb vždy neodpovídá zařazení do kategorie ubytovacího zařízení podle mezinárodních standardů. Silnou stránkou nabídky služeb ve městě je gastronomie. Mezi hojně navštěvované a spoluvytvářející image města patří Plzeňský Prazdroj. Jeho návštěvnost se ročně pohybuje 23



v několika desítkách tisíc lidí, a to zejména zahraničních turistů, kteří znají náš tradiční nápoj a zajímá je jeho výroba. Od roku 1990 se počet návštěvníků zvýšil sedmkrát, v roce 2001 pivovar navštívilo téměř 95 tisíc lidí. Velké návštěvnosti obyvatel města a okolí se těší Zoologická a botanická zahrada města Plzně. Díky zlepšujícímu se vybavení zahrady, zvětšování a vytváření nových výběhů a chovu nových zvířat navštívilo ZOO v minulém roce více než 241 tisíc lidí. Na rostoucí návštěvnosti města se podílí i kulturní akce, které se zde konají buď pravidelně, nebo jednorázově (festivaly Plzeňské kulturní léto, Finále, Filmák, Divadlo, Skupova Plzeň atd.). Např. Plzeňské kulturní léto (Jazz, Struny a Divadlo na ulici) či Májové slavnosti se již dostaly do povědomí nejen obyvatel města, ale přijíždí sem spousta návštěvníků i z okolí. Každoročně tyto akce navštíví 50 – 100 tisíc lidí. Víkendový život ve městě není příliš bohatý. Obchodní turistika byla vytlačena na okraj města do velkých nákupních center (Carrefour a Tesco), a proti jiným větším městům s historickým centrem (Praha, Olomouc) nemá město vybudovány obchodní pasáže, kde by se mohl odehrávat čilý ruch i během víkendu. Pro cílenou a koncepční práci v Plzni chybí koncepce cestovního ruchu, která by zmapovala silné a slabé stránky, resp. možnosti Plzně a jejího blízkého okolí. Chybějící koncepce by měla sloužit i jako podklad pro investice ve městě. Měla by vyjasnit, co do města návštěvníky přivádí a co druhotně podporuje sféru služeb. V současné době se připravuje program rozvoje cestovního ruchu pro celý Plzeňský kraj, který bude dokončen na podzim letošního roku.

24


PŘÍLOHY

VI. Přílohy Seznam tabulek: • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •

Tabulka č. 1 - Vývoj počtu zaměstnanců a struktury zaměstnanosti v Plzni podle odvětví ekonomické činnosti Tabulka č. 2 - Srovnání průměrné mzdy v Plzni s jinými okresy a ČR Tabulka č. 3 - Vývoj průměrných hrubých měsíčních mezd v civilním sektoru podle krajů a okresů ČR Tabulka č. 4 - Základní charakteristiky vývoje nezaměstnanosti Tabulka č. 5 - Míra nezaměstnanosti – porovnání v rámci Plzeňského kraje Tabulka č. 6 - Struktura volných míst podle vzdělání Tabulka č. 7 - Struktura volných míst podle tříd KZAM ***) Tabulka č. 8 - Vývoj zaměstnanosti ve Škodě Plzeň v letech 1995 - 1999 Tabulka č. 9 - Počet zaměstnanců ve Škodě Holding a. s. a ve Škodě a. s. Tabulka č.10 - Další významné podniky bez zahraniční účasti (podle objemu produkce, počtu zaměstnanců, místní tradiční výroby atd.) Tabulka č.11 - Významní zaměstnavatelé v Plzni – s počtem zaměstnanců nad 500 Tabulka č.12 - Obchodní zařízení již fungující v Plzni Tabulka č.13 - Celkové příjmy veřejných rozpočtů na obyvatele v městech v roce 2001 Tabulka č.14 - Rozdíly skutečného výnosu daní Tabulka č.15 - Srovnání významných průmyslových zón Tabulka č.16 - Hotely a ubytovací zařízení v Plzni Tabulka č.17 - Počet ubytovacích zařízení Plzeňského kraje Tabulka č.18 - Počet lůžek v Plzni Tabulka č.19 - Přehled návštěvnosti turistických cílů města Plzně Tabulka č.20 - Návštěvnost vybraných akcí

Seznam obrázků: • • • • • • • •

Obrázek č. 1 - Vývoj zaměstnanosti ve vybraných odvětvích v Plzni v letech 1992 – 2000 Obrázek č. 2 - Srovnání průměrné mzdy ve vybraných odvětvích Obrázek č. 3 - Vývoj míry nezaměstnanosti od počátku roku 2001 Obrázek č. 4 - Vývoj míry nezaměstnanosti v letech 1998 - 2001 Obrázek č. 5 - Vývoj počtu uchazečů a volných míst letech 1998 - 2001 Obrázek č. 6 - Struktura volných míst podle vzdělání Obrázek č. 7 - Daňový příjem u daní z příjmu/daňová výtěžnost na jednoho obyvatele Obrázek č. 8 - Celkové výdaje na jednoho obyvatele v roce 2001

25


PŘÍLOHY

Tabulka č. 1. – Vývoj počtu zaměstnanců a struktury zaměstnanosti v Plzni podle odvětví ekonomické činnosti rok OKEČ A, B C, D, E F G H I J K L M N O Celkem

1992

rok OKEČ A, B C, D, E F G H I J K L M N O Celkem

1992

917 34403 5957 5801 449 8908 100 2664 2073 5810 6484 1961 75527

1,2 45,6 7,9 7,7 0,6 11,8 0,1 3,5 2,7 7,7 8,6 2,6 100,0

Průměrný evidenční počet zaměstnanců (fyzické osoby) 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 584 29505 5977 5517 769 10788 1835 3774 2391 6988 6258 2327 76713

609 28215 6568 5221 903 8916 2305 3748 2728 7182 5823 2200 74418

275 26006 6486 3942 774 8377 2620 4178 3771 7147 5627 2178 72381

265 26250 6397 3881 731 7908 3385 3587 3892 7245 6117 2104 71762

293 26760 6859 8253 1753 8257 2253 5626 3919 6797 5871 2464 79105

340 25384 5799 7370 1096 7588 2229 5453 3776 7452 5674 2318 74479

432 24465 4745 7337 673 7832 2110 5458 3844 7279 5665 2370 72210

Průměrný evidenční počet zaměstnanců – podíl odvětví v % 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 0,8 38,5 7,8 7,2 1,0 14,1 2,4 4,9 3,1 9,1 8,2 3,0 100,0

0,8 37,9 8,8 7,0 1,2 12,0 3,1 5,0 3,7 9,7 7,8 3,0 100,0

0,4 36,4 9,1 5,5 1,1 11,7 3,7 5,9 5,3 10,0 7,9 3,1 100,0

A, B – Zemědělství, lesnictví a rybolov C, D, E – Průmysl celkem F – Stavebnictví G – Obchod, opravy mot. voz. a spotřeb. zboží H – Pohostinství a ubytování I – Doprava, skladování, pošty a telekom.

0,4 36,6 8,9 5,4 1,0 11,0 4,7 5,0 5,4 10,1 8,5 2,9 100,0

0,4 33,8 8,7 10,4 2,2 10,4 2,8 7,1 5,0 8,6 7,4 3,1 100,0

0,5 34,1 7,8 9,9 1,5 10,2 3,0 7,3 5,1 10,0 7,6 3,1 100,0

0,6 33,9 6,6 10,2 0,9 10,8 2,9 7,6 5,3 10,1 7,8 3,3 100,0

2000 312 22266 4489 6842 625 7823 1907 4821 3979 6860 5835 2365 68124 2000 0,5 32,7 6,6 10,0 0,9 11,5 2,8 7,1 5,8 10,1 8,6 3,5 100,0

J – Peněžnictví a pojišťovnictví K – Nemovitosti, výzkum, vývoj, obch. služby L – Veřejná správa, obrana, sociální pojištění M - Školství N – Zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti O – Ostatní veřejné sociální a osobní služby

Poznámka: Údaje odpovídají organizační struktuře a metodice příslušného roku šetření Zdroj dat: ČSÚ, tabulky „Práce a mzdy 3 – 01 Zaměstnanci a mzdové prostředky“

26

PROGRAM ROZVOJE MĚSTA PLZEŇ

PŘÍLOHY

Tabulka č. 2. – Srovnání průměrné mzdy v Plzni s jinými okresy a ČR Průměrná měsíční mzda v Kč na fyzické osoby, rok 2000 Území OKEČ A, B C, D, E F G H I J K L M N O Celkem

Plzeňměsto

10986 15544 14251 12777 7268 14499 22393 13861 15415 11431 12822 10774 14216

Plzeň-jih

9920 12816 13568 9886 12729 20920 10691 11713 10283 10996 7913 11810

Plzeňsever

10591 12995 12724 9642 9046 13448 28879 10798 11123 10475 9356 9878 12054

Rokycany

Praha

9882 13658 12473 10184 7615 13046 19314 11411 13019 10370 10575 8860 12382

13666 19108 17832 21214 13400 19834 31721 20493 16953 12800 13373 14844 18865

Brnoměsto

12850 14033 14042 13229 8819 15162 21593 15371 14774 11963 12404 10762 13755

Ostravaměsto

Plzeňský kraj

9221 15258 13474 11308 7741 14785 22918 12382 14856 12081 11734 11062 13949

10577 13410 13522 12026 7763 13823 21338 12192 13844 10917 11986 11069 12829

Česká rep.

10368 13544 13602 14119 10480 14841 25144 15183 13895 11282 11735 11322 13484

Srovnání průměrné měsíční mzdy v Plzni s jinými okresy a CR, rok 2000 (průměrná měsíční mzda v České republice v příslušném odvětví = 100 %) Území OKEČ A, B C, D, E F G H I J K L M N O Celkem

Plzeňměsto

106,0 114,8 104,8 90,5 69,4 97,7 89,1 91,3 110,9 101,3 109,3 95,2 105,4

Plzeň-jih

95,7 94,6 99,8 70,0 85,8 83,2 70,4 84,3 91,1 93,7 69,9 87,6

Plzeňsever

102,2 95,9 93,5 68,3 86,3 90,6 114,9 71,1 80,1 92,8 79,7 87,2 89,4

Rokycany

Praha

95,3 100,8 91,7 72,1 72,7 87,9 76,8 75,2 93,7 91,9 90,1 78,3 91,8

A, B – Zemědělství, lesnictví a rybolov C, D, E – Průmysl celkem F – Stavebnictví G – Obchod, opravy mot. voz. a spotřeb. zboží H – Pohostinství a ubytování I – Doprava, skladování, pošty a telekom.

131,8 141,1 131,1 150,3 127,9 133,6 126,2 135,0 122,0 113,5 114,0 131,1 139,9

Brnoměsto

123,9 103,6 103,2 93,7 84,2 102,2 85,9 101,2 106,3 106,0 105,7 95,1 102,0

Ostravaměsto

Plzeňský kraj

88,9 112,7 99,1 80,1 73,9 99,6 91,1 81,6 106,9 107,1 100,0 97,7 103,4

102,0 99,0 99,4 85,2 74,1 93,1 84,9 80,3 99,6 96,8 102,1 97,8 95,1

Česká rep.

100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0

J – Peněžnictví a pojišťovnictví K – Nemovitosti, výzkum, vývoj, obch. služby L – Veřejná správa, obrana, sociální pojištění M - Školství N – Zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti O – Ostatní veřejné sociální a osobní služby

Poznámka: Údaje odpovídají organizační struktuře a metodice příslušného roku šetření Zdroj dat: ČSÚ, tabulky „Práce a mzdy 3 – 01 Zaměstnanci a mzdové prostředky“

27


PŘÍLOHY

Tabulka č.3 – Vývoj průměrných hrubých měsíčních mezd v civilním sektoru podle krajů a okresů ČR Průměrná hrubá měsíční mzda v Kč v PM 3272 3911 4568 5950 7335 9007 10787 11550 12541 13535 14216

Rok 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000

Průměrná hrubá měsíční mzda v Kč v ZČ/PK 3198 3742 4383 5655 6687 7957 9407 10225 11036 11889 12829

Průměrná hrubá měsíční mzda v Kč v ČR 3247 3789 4585 5817 6869 8166 9679 10696 11705 12651 13484

Průměrná hrubá měsíční mzda v Kč v Praze 3467 4091 5322 7145 8731 10520 12541 14073 15874 17437 18865

Zdroj dat: Úřad práce Plzeň - město

*)

ZČ – Západočeský kraj (do roku 1999) PK – Plzeňský kraj (od roku 2000)

Uvedené údaje jsou použity z publikace Časové řady základních ukazatelů statistiky práce (1948 - 2000) – zdroj Český statistický úřad. Do roku 1992 nejsou zahrnuta zemědělská družstva, od roku 1993 včetně zemědělských družstev. Údaje o průměrných hrubých měsíčních mzdách zahrnují částky v daném období zúčtované k výplatě. Údaje o počtu zaměstnanců a jejich průměrných hrubých měsíčních mzdách jsou uvedeny za všechny osoby zahrnuté do evidenčního počtu zaměstnanců u ekonomických subjektů Poznámka: Při interpretaci zjištěných statistických veličin a srovnávání se statistikou ČSÚ je však třeba brát v úvahu rozdílné zdroje dat, rozdílné mzdové charakteristiky a rozdíly v metodách výpočtu. Tabulka č. 4 - Základní charakteristiky vývoje nezaměstnanosti Období K 31. 12. 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001

Uchazeči o zaměstnání celkem placení ženy 745 412 3039 2512 1900 2965 1309 1813 3261 1622 1962 2713 1383 1694 2400 892 1432 2873 1333 1616 4522 2226 2551 5904 2839 3186 7272 3189 3710 6506 2438 3403 6224 2394 3289

Volná místa 1498 1115 1871 967 1357 1996 1322 934 475 436 1065 1155

Zdroj dat: Úřad práce Plzeň - město

28

Míra nezaměstnanosti v % PM ZČ/PK ČR 2,8 3,0 2,9 2,2 2,6 2,2 3,1 2,7 4,9 4,4 6,7 6,4 8,3 8,0 7,3 6,5 7,2 6,5

3,2 2,9 3,5 5,2 7,5 9,4 8,8 8,9


PŘÍLOHY

Tabulka č.5 - Míra nezaměstnanosti – porovnání v rámci Plzeňského kraje Oblast ČR Plzeňský kraj Plzeň – město Plzeň – jih Plzeň – sever Domažlice Klatovy Rokycany Tachov

Počet uchazečů 461923 18580 6224 1620 2140 1400 2957 1704 2535

Míra nezaměstnanosti v % 8,9 6,5 7,2 4,9 5,7 4,6 6,4 7,5 8,8

Zdroj dat: Úřad práce v Plzni

Tabulka č.6 - Struktura volných míst podle vzdělání Volná místa podle vzdělání – ISCED 97**)

0 60

Počet uchazečů na jedno volné místo 31,8

782

3,0

220

6,5

6

34,7

87 1155

3,4 5,4

Celkem míst

Bez vzdělání Základní vzdělání Střední odborné (OU + OŠ) Střední odborné s maturitou (SOU + SOŠ) Střední všeobecné (gymnázia) Vysokoškolské Celkem Zdroj dat: Úřad práce Plzeň – město 31.12. 2001

**) členění dle ISCED 97: - bez vzdělání - základní vzdělání - střední odborné (OU + OŠ) - střední odborné s maturitou (SOU + SOŠ) - střední všeobecné (gymnázia) - vysokoškolské vzdělání

bez vzdělání, neúplné základní vzdělání základní vzdělání nižší střední vzdělání, nižší střední odborné vzdělání, střední odborné vzdělání s výučním listem, střední nebo střední odborné vzdělání bez maturity i výučního listu ÚSO s vyučením i maturitou, ÚSO s maturitou (bez vyučení), vyšší odborné vzdělání ÚSV bakalářské, vysokoškolské a doktorandské vzdělání

29


PŘÍLOHY

Tabulka č. 7 - Struktura volných míst podle tříd KZAM ***) Celkem míst

Volná místa v odvětví Zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci (vyšší státní úředníci, ved. pracovníci odborových organizací, obecních útvarů, ředitelé velkých i malých organizací a podniků, vedoucí pracovníci výrobních a provozních útvarů) Vědečtí a odborní duševní pracovníci (vědci, tvůrčí pracovníci, odb. v lékařství, biologii,fyzice, architekti, odborní pedagogičtí pracovníci) Techničtí, zdravotničtí a pedagogičtí pracovníci Nižší administrativní pracovníci (administrativní pracovníci a úředníci ve službách a obchodě) Provozní pracovníci ve službách a obchodě (obsluha, prodavači, manekýni) Kvalifikovaní dělníci v zemědělství, lesnictví a příbuzných oborech Řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé, opraváři (dělníci při dobývání surovin, stavební a kovodělníci, umělečtí řemeslníci) Obsluha strojů a zařízení

Počet uchazečů na jedno volné místo

21

3,1

100

3,5

166

7,6

36

10,8

228

3,2

1

30

459

1,4

122

1,6

Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci

22

115,6

Příslušníci armády

0

-

1155

5,4

Celkem Zdroj dat: Úřad práce Plzeň – město 31.12. 2001

***) Členění dle KZAM - celostátně používaného číselníku pro klasifikaci zaměstnání. KZAM byl vytvořen za účelem mezinárodní srovnatelnosti statistických ukazatelů a vypracován na bázi Mezinárodní klasifikace povolání ISCO – 88.

Tabulka č. 8 – Vývoj zaměstnanosti ve Škodě Plzeň v letech 1995 - 1999 Rok 1995 1996 1997 1998 1999

Evidenční počet zaměstnanců 18 814 18 707 17 598 14 815 11 867

Zdroj dat: Úřad práce Plzeň – město 31.12. 2001

Tabulka č.9 - Počet zaměstnanců ve Škodě Holding a. s. a ve Škodě a. s. Rok 2000 2001

Śkoda Holding a. s. 9 150 7 619

Zdroj dat: Úřad práce Plzeň – město 31.12. 2001

30

Škoda a. s. 1253 1021


PŘÍLOHY

Tabulka č. 10 – Další významné podniky bez zahraniční účasti (podle objemu produkce, počtu zaměstnanců, místní tradiční výroby atd.) Počet zaměstnanců

Název

Hlavní odvětví činnosti

Fakultní nemocnice v Plzni

3411

Plzeňský Prazdroj a.s. Matsushita Television Central Europe, s. r. o. Česká pošta, s. p. odštěpný závod Západní Čechy Západočeská univerzita v Plzni Západočeská energetika

2212 1650

Poskytování základních i vysoce specializovaných zdravotnických služeb Výroba piva Výroba televizorů

1454

Státní poštovní služby

1441 1420

Vysoké školství Výroba a rozvod elektřiny Vývoj, výroba a odbyt systému a součástek pro automobilový průmysl Všeobecná správa Městská hromadná doprava Všeobecná správa Železniční doprava Výroba a kompletace drobných výrobků, šití, kabeláž, výroby těsnění

Siemens Automobilová technika s. r. o. Finanční ředitelství v Plzni Plzeňské městské dopravní podniky Statutární město Plzeň České dráhy, s. o. divize obchodně provozní Styl Plzeň, výrobní družstvo invalidů

979 1259 1169 1058 1032 463 (z toho 264 se ZPS)

Údaje poskytnuty Úřadem práce Plzeň - město

Tabulka č. 11 – Významní zaměstnavatelé v Plzni – s počtem zaměstnanců nad 500 Počet zaměstnanců (od – do) 3000 - 3999 2500 - 2999 2000 - 2499 1500 - 1999 1000 - 1499 1000 - 1499 1000 - 1499 1000 - 1499 1000 - 1499 1000 - 1499 1000 - 1499 1000 - 1499 500 - 999 500 - 999 500 - 999 500 - 999 500 - 999 500 - 999 500 - 999 500 - 999 500 - 999 500 - 999 500 - 999 500 - 999 500 - 999 500 - 999 500 - 999 500 - 999 500 - 999 500 - 999

Název zaměstnavatele Fakultní nemocnice Plzeňský Prazdroj, a.s. České dráhy, s.o. Západočeská univerzita v Plzni Siemens automobilová technika, spol. s r.o. Škoda Energo s.r.o. Západočeská Energetika, a.s. Matsushita Television Central Europe, s.r.o. Škoda, Jaderné strojírenství, a.s.. Město Plzeň Plzeňské městské dopravní podniky, a.s. Finanční ředitelství v Plzni HP-Pelzer k. s. ČR - Hasičský záchranný sbor Plzeňského kraje Škoda dopravní technika s. r. o. Škoda Machine Tool, s.r.o. Škoda služby, a.s. Škoda Těžké strojírenství, a.s. Škoda hutě, Plzeň, s. r. o. Škoda Kovárny, Plzeň, s.r.o. ČSAD autobusy Plzeň a.s. Alliance UniChem CZ, s.r.o. Movo spol. s r. o. Joka Plus, s.r.o. ČPP s.p. Praha, Zpč. plynárny o.z. Plzeň Katastrální úřad Plzeň-město Schneider - závod 01 výroba uzenin, s.r.o. Vojenská nemocnice Plzeň Západočeská plynárenská, a.s. Západočeské konzumní družstvo Plzeň

Zdroj dat: Hospodářská komora Plzeň

31


PŘÍLOHY

Tabulka č. 12 – Obchodní zařízení již fungující v Plzni Firma Carrefour TESCO Liedel&Schwarz Ahold CZ Celkem - potraviny Tengelmann Baumax Globus Tesco Asko nábytek Carrefour MEGA market

Prod. pl. (m2) 8 500 10 200 5 000 2 300 26 000 7 500 7 500 4 000 2 800 2 400 2 000 2 000

Prodejna hypermarket hypermarket Kaufland Hypernova OBI hobbymarket Baumax Baumarkt OD Tesco pasáž Carrefour pasáž Carrefour

Počet zaměstnanců 329 370 110 190 999 48 60 54 250 28 21 461

Zdroj dat: Útvar koncepce a rozvoje města Plzně a Úřad práce Plzeň - město

Tabulka č. 13 – Celkové příjmy veřejných rozpočtů na obyvatele v městech v roce 2001 Město Praha Brno Ostrava Plzeň Olomouc Liberec České Budějovice Hradec Králové Ústí nad Labem

Počet obyvatel 1 178 576 379 185 319 293 166 274 103 293 99 832 98 876 98 163 96 428

Město Pardubice Havířov Zlín Kladno Most Opava Karlovy Vary Jihlava

Počet obyvatel 91 292 87 273 81 456 71 778 68 755 61 771 53 857 50 953

Zdroj dat: Magistrát města Plzně – Odbor účtování a daní

Tabulka č. 14 – Rozdíly skutečného výnosu daní Praha Výnosy daní v roce 2001 v mil.Kč Výnosy daní dle zák. č. 576/90 Sb. Rozdíl v mil. Kč Rozdíl v %

Brno

Ostrava

Plzeň

K. Vary

Ústí n.L.

Zlín

23 870,1

4 643,7

3 641,5

2 016,5

361,2

586,7

532,6

25 784,5

4 723,7

3 058,1

2 060,6

296,8

516,1

583,4

-1 914,4 -8,0

-80,3 -1,7

583,4 16,0

-44,1 -2,2

64,4 17,8

70,6 12,0

-50,8 -9,5


Poznámka: Inkasované výnosy daní v roce 2001 jsou sníženy o doplatky za rok 2000, připsané na účet měst v roce 2001 a zvýšeny o doplatky za rok 2001, připsané na účet měst v roce 2002. Rozdíl skutečného výnosu daní v roce 2001 a předpokládaného výnosu daní v případě zachování dřívějších rozpočtových pravidel dle zákona č. 576/90 Sb.

32


PŘÍLOHY

Tabulka č. 15 – Srovnání významných průmyslových zón Počet zón

Kraj Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Moravskoslezský Zlínský

Plocha zón (ha)

23 39 15 1 10 27 11 4 24 12 8 9 13

1150 300 616 10 592 570 174 155 303 300 275 350 230

Průměrná cena za m2 (v Kč) 150-700 120-950 200-500 150-200 200-300 300 1-200 50-500 1-600 100-1000 40-400 80-600 45-700

Čerpané Počet nových státní dotace pracovních (v mil. Kč) míst 805 10 000 13 1150 82 10 000 0 0 240 3500 8 0 41 3000 75 280 83 1570 30 7000 159 3800 116 750 42 0

Cena bytu 3+1 (v tis. Kč) 530-1900 750-850 580-1170 520-650 310 500-600 500-1200 500-850 780 630-1060 680-800 80-450 455-750

Zdroj dat: Plzeňský deník 12.4.2002

Tabulka č.16 – Hotely a ubytovací zařízení v Plzni Zařízení

Počet

Hotely Pensiony Ubytovny Kempy Celkem

Celkem lůžek 7 6 5 2 20

747 498 598 24 1567

Průměrný počet lůžek/zařízení 107 33 120 24 82

Pramen dat : ČSÚ 1995

Aktuální data se podařilo zjistit bohužel jen v rámci celého Plzeňského kraje (údaje k 31.7.2001)

Tabulka č.17 – Počet ubytovacích zařízení Plzeňského kraje Zařízení Hromadná ubytovací zařízení Hotel **** Hotel *** Hotel ** Hotel * Pensiony ****, ***, **, * Kemp Chatová osada Turistická ubytovna Ostatní Individuální ubytování Celkem

Počet ubytovaných celkem 376 48 31 27 114 26 32 32 75 365 741

Zdroj dat: ČSÚ, 31.7. 2001

33

Počet lůžek 20 758 4 201 1 776 1 368 3 152 1 576 1 599 1 349 5 214 2 787 23 545


PŘÍLOHY

Tabulka č. 18 – Počet lůžek v Plzni

jednolůžkové

dvoulůžkové

tří a více lůžkové

apartmá

celkem

celkem

stálá

příležitostná

počet míst na volné ploše

Počet lůžek

počet ubytovacích zařízení celkem

Počet pokojů

89

185

919

224

33

1361

3044

2857

187

480

Pramen dat: ČSÚ, 31.7.2001

Tabulka č. 19 - Přehled návštěvnosti turistických cílů města Plzně Přehled návštěvnosti turistických cílů v Plzni Rok Turistický cíl Pivovarské muzeum Plzeňský Prazdroj Historické podzemí 1990 *) 15 000 * 1991 * 25 000 * 1992 * 35 000 17 000 1993 * 37 000 14 500 1994 * 44 500 16 919 1995 32 479 55 000 18 603 1996 30 461 62 500 14 865 1997 26 322 76 000 14 404 1998 28 821 74 000 14 013 1999 32 430 75 000 22 554 2000 34 433 87 020 19 918 2001 34 218 94 303 18 842 Pramen dat: Magistrát města Plzně – Odbor propagace a tisku *) v uvedeném období se nesledovala návštěvnost

Tabulka č. 20 – Návštěvnost vybraných akcí Název akce Apriliáda Májové oslavy Historický víkend Jazz, Struny a Divadlo na ulici

Počet návštěvníků 18 000 50 000 30 000 100 000

Pramen dat: Magistrát města Plzně – Odbor propagace a tisku

34

ZOO 155 607 142 774 148 410 154 163 157 202 166 365 180 265 212 537 232 753 258 400 212 930 241 374


PŘÍLOHY

počet zaměstnanců

Obrázek č. 1 - Vývoj zaměstnanosti ve vybraných odvětvích v Plzni v letech 1992 - 2000

Zemědělství, lesnictví a rybolov

40000

Průmysl celkem

30000 Obchod, opravy mot. vozidel

20000 10000

Peněžnictví a pojišťovnictví

0

Nemovitosti, výzkum, vývoj

1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 roky

Zdroj dat: ČSÚ 2001

Obrázek č. 2 – Srovnání průměrné mzdy ve vybraných odvětvích

Zemědělství, lesnictví a rybolov

25000 20000 Průměrná 15000 měsíční mzda 10000 v Kč 5000 0

Průmysl celkem

Obchod, opravy mot. vozidel

Peněžnictví a pojišťovnictví

2000 Vybraná odvětví

Nemovitosti, výzkum, vývoj

Zdroj dat: ČSÚ 2001

míra nezaměstnanosti v %

Obrázek č. 3 – Vývoj míry nezaměstnanosti od počátku roku 2001

7,6 7,4 7,2 7 6,8 6,6 I.

II.

III.

IV.

V.

VI. VII. VIII. IX. měsíc


35

X.

XI.


PŘÍLOHY

Obrázek č. 4 – Vývoj míry nezaměstnanosti v letech 1998 - 2001

10 9 8

MN v %

7 6 5 4 3 2 1 0 I.

II.

III.

IV.

V.

VI.

1998

VII.

2000

1999

VIII.

IX.

X.

XI.

2001


Obrázek č. 5 – Vývoj počtu uchazečů a volných míst letech 1998 - 2001

Vývoj počtu uchazečů a volných míst v letech 1998 - 2001 9000 8000 7000 6000 5000 4000 3000 2000 1000 0 I.

IV.

VII.

X.

1998

I.

IV.

VII.

X.

I.

IV.

VII.

X.

1999

2000

volná místa

uchazeči


36

I.

IV.

VII.

X.

2001

XII.


PŘÍLOHY

Obrázek č. 6 – Struktura volných míst podle vzdělání

0%

8%

5%

16% 1%

3% 1% 66%

Bez vzdělání

Zákl. vzd. + prakt. škola

Vyučen

SO bez mat. a vyuč.

ÚSO s vyuč. a s mat.

ÚSV

ÚSO s mat. bez vyuč.

VŠ


Obrázek č. 7 – Daňový příjem u daní z příjmu/daňová výtěžnost na jednoho obyvatele

70 60 50

%

40 30 20

Praha

Brno

Ostrava

10

Ústí n. L.

Zlín

K.Vary

Plzeň

0 1998

1999

2000

Zdroj dat: Odbor účtování a daní Magistrátu města Plzně

37

2001


PŘÍLOHY

Obrázek č. 8 – Celkové výdaje na jednoho obyvatele v roce 2001

45 000 40 000 35 000 30 000

Kč

25 000 20 000 15 000 10 000 5 000

Pr a

ha

Br n O o str av a Pl z O eň lo m ou Če c sk Lib é B er e H udě c ra de jov c K ice r Ú stí álo n vé La Pa bem rd ub i H ce av ířo v Zl í K n la dn o M os t O K p ar lo ava vy V ar Jih y la va

0


38


SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

VII. Seznam použité literatury • • • • • • •

Generel hospodářského rozvoje města Plzně (1996) – nebyl schválen Program rozvoje Plzeňského kraje – dokument se projednává Stav a tendence vývoje trhu práce do roku 2003 Vývoj zaměstnanosti a poptávky po pracovních silách do roku 2005 Plzeňský deník 12. 4. 2002 publikace ČSÚ 1995 publikace ČSÚ, 31. 7. 2001

39

Hospodářský rozvoj a cestovní ruch

Recommend Documents