VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE Fakulta mezinárodních vztahů Obor: Cestovní ruch

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE Fakulta mezinárodních vztahů Obor: Cestovní ruch

Valeriya Grynovetska

Vývoj vzájemného cestovního ruchu mezi Ruskou federací a Českou republikou po roce 1993

Vedoucí diplomové práce: Ing. Jana Valentová 2012

Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma „Vývoj vzájemného cestovního ruchu mezi Ruskou federací a Českou republikou po roce 1993“ vypracovala samostatně. Použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu použitých zdrojů. V Praze dne

Valeriya Grynovetska

…….……………………

…………………………………………..

2

Poděkování Děkuji Ing. Janě Valentové za odborné vedení, cenné připomínky a za veškerou pomoc, kterou mi v průběhu zpracování diplomové práce poskytla.

3

Obsah Anotace .......................................................................................................................................... 7 Použité zkratky ............................................................................................................................. 8 Úvod ............................................................................................................................................... 9 1

Teoretické vymezení ............................................................................................................ 11 1.1 Předpoklady rozvoje a rozmístění cestovního ruchu ...................................................... 11 1.2 Typologie cestovního ruchu ........................................................................................... 12 1.3 Vymezení důležitých pojmů z cestovního ruchu ............................................................ 18

2

Postavení a předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu na území Ruské federace a České republiky ................................................................................................................... 20 2.1 Obecná charakteristika České republiky ........................................................................ 20 2.2 Česká republika jako destinace cestovního ruchu .......................................................... 21 2.3 Postavení a lokalizační předpoklady jednotlivých krajů České republiky pro zahraniční příjezdový cestovní ruch ................................................................................................. 24 2.3.1

Hlavní město Praha .......................................................................................... 25

2.3.2

Středočeský kraj .............................................................................................. 26

2.3.3

Jihočeský kraj .................................................................................................. 27

2.3.4

Plzeňský kraj.................................................................................................... 28

2.3.5

Karlovarský kraj .............................................................................................. 28

2.3.6

Ústecký kraj ..................................................................................................... 29

2.3.7

Liberecký kraj .................................................................................................. 30

2.3.8

Královéhradecký kraj ...................................................................................... 30

2.3.9

Pardubický kraj ................................................................................................ 31

2.3.10

Vysočina .......................................................................................................... 32

2.3.11

Jihomoravský kraj............................................................................................ 33

2.3.12

Olomoucký kraj ............................................................................................... 34

2.3.13

Zlínský kraj ...................................................................................................... 34

2.3.14

Moravskoslezský kraj ...................................................................................... 35

2.4 Realizační podmínky rozvoje cestovního ruchu v krajích České republiky................... 35 4

2.5 Nabídka zájezdů do České republiky od cestovních kanceláří a agentur v Ruské federaci ........................................................................................................................................ 40 2.5.1

Nabídka pobytových zájezdů do České republiky na ruském trhu ................. 40

2.5.2

Nabídka pobyto-lázeňských zájezdů do České republiky na ruském trhu ...... 41

2.5.3

Nabídka kombinovaných zájezdů do více zemí včetně České republiky na ruském trhu ...................................................................................................... 41

2.5.4

Chybějící produkty na ruském trhu ................................................................. 42

2.6 Obecná charakteristika Ruské federace .......................................................................... 42 2.7 Ruská federace jako destinace cestovního ruchu ........................................................... 44 2.8 Postavení a lokalizační předpoklady jednotlivých federálních okruhů Ruské federace pro zahraniční příjezdový cestovní ruch ......................................................................... 47 2.8.1

Federální okruh Dálný východ ........................................................................ 47

2.8.2

Sibiřský federální okruh .................................................................................. 48

2.8.3

Uralský federální okruh ................................................................................... 50

2.8.4

Severozápadní federální okruh ........................................................................ 50

2.8.5

Centrální federální okruh ................................................................................. 52

2.8.6

Povolžský federální okruh ............................................................................... 54

2.8.7

Jižní federální okruh ........................................................................................ 55

2.8.8

Severokavkazský federální okruh .................................................................... 56

2.9 Realizační podmínky rozvoje cestovního ruchu v Ruské federaci ................................. 57 2.10Nabídka zájezdů do Ruské federace od cestovních kanceláří a agentur v České Republice ........................................................................................................................ 60

3

2.10.1

Nabídka pobytových zájezdů do Ruské federace na českém trhu ................... 60

2.10.2

Nabídka poznávacích zájezdů do Ruské federace na českém trhu .................. 61

2.10.3

Chybějící produkty na českém trhu ................................................................. 62

Současné postavení cestovního ruchu v Ruské federaci a České republice a jeho vzájemný vývoj v těchto zemích po roce 1993................................................................... 63 3.1 Současné postavení cestovního ruchu v národním hospodářství Ruské federace .......... 63 3.2 Současné postavení cestovního ruchu v národním hospodářství České republiky ........ 64 3.3 Současná situace v cestovním ruchu mezi Ruskou federací a Českou republikou v roce 2011 ................................................................................................................................ 66 3.4 Vývoj cestovního ruchu mezi Českou republikou a Ruskou federací po roce 1993 ...... 72 5

3.4.1

Vývoj příjezdového cestovního ruchu z Ruské federace do České republiky po roce 1993 ......................................................................................................... 73

3.4.2

Vývoj příjezdového cestovního ruchu z České republiky do Ruské federace po roce 1993 ......................................................................................................... 79

3.5 Události, jež ovlivňovaly vývoj cestovního ruchu mezi Českou republikou a Ruskou federaci po roce 1993 ..................................................................................................... 80 4

Dotazníkové šetření v České republice a v Ruské federaci .............................................. 88 4.1 Obecné informace o respondentech v České republice a Ruské federaci ...................... 88 4.2 Minulé návštěvy Ruské federace .................................................................................... 91 4.3 Minulé návštěvy České Republiky ................................................................................. 95 4.4 Budoucí návštěvy Ruské federace .................................................................................. 99 4.5 Budoucí návštěvy České Republiky ............................................................................. 103 4.6 Mínění Čechů o Rusech a Ruské federaci a mínění Rusů o Češích a České republice 106

Závěr .......................................................................................................................................... 112 Seznam tabulek ......................................................................................................................... 114 Seznam grafů ............................................................................................................................. 115 Použité Zdroje ........................................................................................................................... 117 Přílohy ........................................................................................................................................ 119

6

Anotace Diplomová práce přináší komplexní pohled na vývoj a současnou situaci cestovního ruchu mezi Ruskou federací a Českou republikou po roce 1993. Vychází z analýzy předpokladů pro rozvoj tohoto odvětví v jednotlivých regionech obou zemí a současného postavení cestovního ruchu v nich. Po definování daných zemí jako destinací cestovního ruchu, zkoumá vývoj a současnou situaci ve vzájemném cestovním ruchu mezi nimi. Přináší souhrn událostí, které mohly ovlivnit tento vývoj ve sledovaném období. V neposlední řadě provádí dotazníkové šetření mezi respondenty RF i ČR za účelem zjištění jejich mínění na danou zemi a její obyvatelé, jejich minulé a případné budoucí návštěvy.

Abstract The thesis brings complex view on the development and current situation of the tourism between Russian Federation and the Czech Republic after 1993. It proceeds from the analysis of the conditions for development of this industry in each region of both countries and from current position of their tourism. After defining of these countries as the destinations of tourism, the thesis looks into the development and current situation of the mutual tourism between them. It describes the events, which could influence the development during the observed period. Last but not least the thesis brigs questionnaire survey made in the RF and CR in order to find out the opinion of the respondents of observed countries or their previous and alternatively future visits.

7

Použité zkratky ČR = Česká republika RF = Ruská federace MMR ČR = Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky NATO = The North Atlantic Treaty Organization = Severoatlantická aliance OSN = Organizace spojených národů G8 = The Group of Eight EU = Evropská unie ČSÚ = Český statistický úřad SSSR = Sovětský svaz USD = United states dollar = Americký dolar CzechTourism = Česká centrála cestovního ruchu UNWTO = World Tourism Organization = Světová organizace cestovního ruchu WTTC = World Travel & Tourism Council = Světová rada cestování a cestovního ruchu USP = Unique Selling Proposition HUZ = hromadná ubytovací zařízení NP = Národní park CHKO = Chráněná krajinná oblast UNESCO = United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization = Organizace spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu HDP = Hrubý domácí produkt FO = Federální okruh CK = Cestovní kancelář CA = Cestovní agentura

8

Úvod Česká republika a Ruská federace jsou země, které mají společné nejen umístění na evropském kontinentu, ale i bohatou historii. Obě slovanské země pojí navíc politické události z minulého století, které se odrážejí i na současných vztazích. Vývoj a současnost cestovního ruchu mezi ČR a RF je velmi zajímavý právě díky jejich minulosti. Mezi národy většinou nevládne lhostejnost. Především pro české obyvatelé patří Rusové k národům, jež vzbuzují emoce. Publikací a knih pojednávajících o vztazích mezi oběma zeměmi existuje několik. Stejně jako existují statistiky o cestovním ruchu v ČR i RF. Cílem této práce je provést komplexní analýzu předpokladů a vývoje vzájemného cestovního ruchu mezi ČR a RF v letech 1993-2011. Autorka se nejprve zaměřuje na obě země nezávisle na sobě – jejich předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu, jejich současnou situaci v tomto odvětví i to, v rámci kterých typů cestovního ruchu by se rády prezentovaly. Vychází z přesvědčení, že nejdříve je nutné analyzovat obě země zvlášť, aby bylo možné je vnímat jako destinace cestovního ruchu. Poté následuje rozbor vzájemného cestovního ruchu, který nabízí odpovědi na otázky o současné situaci a vývoji tohoto odvětví mezi ČR a RF po roce 1993 nebo událostech, které mohly mít na daný vývoj vliv. K odpovědím na uvedené otázky využívá autorka informace z použitých zdrojů, které analyzuje a využívá k vlastní úvaze na dané téma. Diplomová práce začíná teoretickou části. Ta vysvětluje některé vztahy a pojmy v cestovním ruchu v teoretické rovině. Definuje jeho jednotlivé typy a předpoklady pro rozvoj. Druhou kapitolou začíná praktická část, která nejprve na obě země nahlíží samostatně a analyzuje podmínky pro rozvoj cestovního ruchu v nich. Zkoumá jejich lokalizační předpoklady nejen v zemi jako celku, ale i v jednotlivých krajích a federálních okruzích. Každá oblast se může v klimatu, reliéfu i atraktivitách výrazně lišit, a být tak vhodná pro rozličné typy 9

cestovního ruchu. Dále se kapitola zaměřuje na realizační podmínky, tj. dopravu, ubytování a stravování, neboť bez dostatečné kvality a rozvinutosti dané infrastruktury by cestovní ruch zrealizován být nemohl. Důležitá je také nabídka cestovních kanceláří a agentur, které přinášejí zájezdy do RF na český trh a naopak. Tato skutečnost poukazuje na vzájemné vnímání obou zemí jako destinací cestovního ruchu. Třetí kapitola se zprvu věnuje současným stavům příjezdového cestovního ruchu v ČR i RF. Jak významnou roli hraje v hospodářství obou států. Kolik návštěvníků je ročně navštíví. Které jsou nejdůležitější zdrojové země, ze kterých v současnosti přichází nejvíce turistů. Po zanalyzování situací v obou zemích, přechází autorka k zhodnocení současné situace vzájemného cestovního ruchu a vývoji tohoto odvětví mezi oběma zeměmi od roku 1993. Zamýšlí se nad příčinami daného vývoje a nad událostmi, které jej mohly ovlivnit. Definování vzájemného cestovního ruchu se věnuje autorka i v poslední čtvrté kapitole. V ní je vyhodnoceno dotazníkové šetření, které probíhalo na území ČR a RF v průběhu měsíce března roku 2012. Účelem šetření bylo zjistit informace o minulých i budoucích návštěvách obou zemí a mínění respondentů o dané zemi i jejich občanech. Výsledky ukazují, zda existuje souvislost mezi míněním respondentů a jejich minulými i případnými budoucími návštěvami země. Zároveň napomáhají porozumění současné situace cestovního ruchu mezi ČR a RF.

10

1 Teoretické vymezení Teoretická část práce vymezuje pojmy použité v části praktické. Zároveň osvětluje vztahy mezi těmito pojmy v odvětví cestovního ruchu. Samotný pojem „cestovní ruch“ je vykládán různými způsoby a existuje množství jeho definic. Definice, z níž vychází praktická část práce, pochází od Světové organizace cestovního ruchu (neboli World Tourism Organization – WTO) a zní: „Cestovní ruch je činnost osoby, cestující na přechodnou dobu do místa mimo její běžné životní prostředí a to na dobu kratší než je stanovena, přičemž hlavní účel její cesty je jiný než vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě“1.

1.1 Předpoklady rozvoje a rozmístění cestovního ruchu2 K tomu, aby se stát či region mohl uplatnit na trhu cestovního ruchu, je potřeba, aby splňoval určitá kritéria pro rozvoj tohoto odvětví. Jedná se o různé faktory a podmínky, které nejen podněcují vznik poptávky po cestovním ruchu, ale i umožňují její naplnění. Mezi tyto předpoklady patří selektivní neboli stimulační faktory, lokalizační podmínky a realizační podmínky. Selektivní (stimulační) faktory Faktory, jež způsobují u lidí potřebu a chuť cestovat a podněcují tak poptávku po cestovním ruchu. Mohou být objektivní nebo subjektivní. Objektivní stimulační faktory vychází z politické situace a stability, bezpečnosti a ekonomické situace, životní úrovně obyvatel nebo životního prostředí. V zemích či regionech, které jsou ve válečném stavu, politické či

1

definice WTO, převzata z: Cestovní ruch I, autor: Kolektiv: doc. Ing. Jarmila Indrová, Csc., doc. Ing. Vlasta Malá, CSc., Ing. Lena Mlejnková, PhDr. Jarmila Netková, Ing. Martin Vaško, rok vydání: 2004, ISBN 80-245-0799-4, str. 12 2

Geografie cestovního ruchu, Hrala Václav., Idea Servis, rok vydání: 1997, ISBN 80-85970-04-X, str. 9-28

11

ekonomické krizi nebo v zemích s nízkou životní úrovní se cestovní ruch stává přebytkem. Lidé se na něm nepodílejí tolik jako ve vyspělých oblastech, které jsou často zdrojovými z hlediska cestovního ruchu. Subjektivními faktory se rozumí různé psychologické pohnutky, které vzbuzují v lidech ochotu cestovat do zahraniční. Mohou jimi být propagace cestování a reklama nebo módnost určité destinace. Lokalizační podmínky Lokalizační podmínky hrají roli pro cestující, kteří se rozhodli vycestovat, v tom, jakou cílovou destinaci zvolí. Zahrnují přírodní atraktivity a podmínky jako klima, reliéf, vodstvo, pohoří, faunu a floru a veškeré přírodní památky a zajímavosti, jež může země či region nabídnout návštěvníkům. Dále sem patří společenské podmínky a atraktivity, které zahrnují kulturní památky a společenské kulturní nebo sportovní akce. Každý region, každá země disponuje lokalizačními atraktivitami, kterými se reprezentuje na trhu cestovního ruchu. Realizační podmínky Faktory, které umožňují realizovat cestovní ruch v dané oblasti. Zatímco stimulační a lokalizační faktory se týkaly tvorby poptávky a zájmu o daný region, realizační faktory tvoří nabídku v oblasti cestovního ruchu a dovolují využít lokalizačních podmínek a atraktivit. Patří sem dopravní infrastruktura, která zpřístupňuje danou oblast a ubytovací a stravovací služby a zařízení. V podstatě vše nezbytné pro účastníky cestovního ruchu. Tato skupina faktorů

1.2 Typologie cestovního ruchu3 Typologie cestovního ruchu umožňuje sledovat trendy nebo zjišťovat potenciály různých oblastí země v tomto odvětví. Následující část práce uvádí jednotlivé typy cestovního ruchu.

3

Cestovní ruch I, autor: Kolektiv: doc. Ing. Jarmila Indrová, Csc., doc. Ing. Vlasta Malá, CSc., Ing. Lena Mlejnková, PhDr. Jarmila Netková, Ing. Martin Vaško, rok vydání: 2004, ISBN 80-245-0799-4, str. 17-28

12

Cestovní ruch dle převažující motivace Každý pobyt člověka mimo své trvalé bydliště je motivován jeho určitými potřebami. Dle těchto motivačních faktorů rozlišujeme několik druhů cestovního ruchu. o

Rekreační cestovní ruch

Jedná se o nejrozšířenější formu cestovního ruchu, která je uskutečňována za účelem relaxace a obnovení nových fyzických a psychických sil člověka. Nejrozšířenějším druhem tohoto typu jsou pobyty u moře, na chatách nebo v přírodě. Může probíhat v podobě pasivního relaxování (např. trávit čas poleháváním u bazénu, na pláži), ale i aktivním způsobem, kdy v průběhu svého pobytu turisté využívají různých sportovních aktivit, jež destinace nebo konkrétní ubytovací zařízení nabízí (např. jízda na kole, tenis, potápění, a další). o

Kulturně poznávací cestovní ruch

Cestovní ruch, jenž se uskutečňuje především za účelem poznání určité krajiny nebo národa. Obvykle v sobě zahrnuje návštěvu více destinací v rámci jedné země nebo i několika zemí. V rámci tohoto typu cestovního ruchu navštěvují turisté různé kulturní památky (hrady, zámky, katedrály, kostely, a další), přírodní památky (Národní parky), kulturní akce (koncerty, festivaly, operu, slavnosti) nebo kulturní zařízení (muzea, galerie, obrazárny). o

Cestovní ruch se vzdělávacími motivy

Tento typ se od kulturně poznávacího cestovního ruchu liší především tím, že program cesty je uzpůsoben tak, aby se účastník naučil konkrétní činnost. Patří sem například pobyty s výukou jazyků, výukou jízdy na koních nebo i vzděláním v oblasti kultury a historii určité destinace nebo země. To je však na rozdíl od kulturně poznávacího cestovního ruchu spojeno s odborným vedením, výukou a získáním různých odborných materiálu při návštěvě kulturních památek dané destinace.

13

o

Zdravotně orientovaný cestovní ruch

Hlavním motivem účastníku tohoto typu je nabrání fyzických i psychických sil formou cvičení, rehabilitace a dalších aktivit, které probíhají obvykle pod odborným vedením. Do tohoto typu patří ozdravné pobytu u moře, v přírodě či v horských oblastech a jsou přístupné široké veřejnosti. o

Cestovní ruch orientovaný na poznání životního prostředí

Velmi oblíbený typ cestovního ruchu, jenž probíhá v přírodním prostředí. Účastníci navštěvují Národní parky, chráněné krajinné oblasti, přírodní rezervace nebo také pralesy s účelem poznat faunu a flóru, která žije na těchto místech. V posledních letech nabývá na významu tzv. ekoturistika, kdy poznání přírody probíhá zvlášť šetrným způsobem, aby se zachoval neporušený život na těchto místech po další generace. o

Nábožensky orientovaný cestovní ruch

Nazýván také náboženskou turistikou či poutní turistikou. Je velmi rozšířeným typem cestovního ruchu, v rámci něhož lidé navštěvují poutní místa či místa nábožensky významných událostí. o

Sportovně orientovaný cestovní ruch

Cestovní ruch pobytový, jehož náplní je sportovní aktivita. V praxi se jedná o široké spektrum pobytových zájezdů, jako lyžařské pobyty, pěší horské túry nebo sportovní kurzy. V posledních desetiletích se také mocně rozvíjí speciální forma tohoto typu cestovního ruchu – sportovní diváctví, kdy se lidé z celého světa sjíždějí na konání sportovní akce, jako jsou Olympijské hry, mistrovství světa, mistrovství Evropy a další.

14

o

Cestovní ruch s profesními motivy

Specifický typ cestovního ruchu, jenž mocně nabývá na významu. Od ostatních typů se odlišuje především tím, že se nekoná v rámci volného času účastníků, ale jako součást pracovní činnosti. Patří sem několik podtypů: kongresový cestovní ruch – konání kongresových a konferenčních akcí národního i mezinárodního významu v kongresových centrech, hotelích, univerzitách, apod. cestovní ruch veletrhů a výstav – výstava vlastního produktu, poznání konkurence i přilákání nových zákazníků je součástí tohoto podtypu obchodní cestovní ruch – zahrnuje služební cesty, jež slouží ke sjednávání kontraktů a dalším obchodním jednáním incentivní cestovní ruch – pobytové zájezdy, jež organizuje firma pro svoje zaměstnance jako odměnu za dobrý výkon v práci, nebo pro nové zaměstnance s účelem jejich poznání, sblížení a navození týmové atmosféry pro produktivnější výkon v práci. o

Specifický cestovní ruch

Existuje několik dalších typů cestovního ruchu, jež nebyly uvedeny v žádném předešlém. Patří sem např. nákupní cestovní ruch, především do měst módy jako Paříž, Milano nebo New York, politický cestovní ruch, který se týká především cest diplomatů nebo tzv. dark tourism, jenž znamená návštěvu míst, kde se odehrála v minulosti katastrofa, tragédie či návštěva věznic, hřbitovů, apod. Cestovní ruch dle místa realizace Sleduje cestovní ruch dle území, na kterém probíhá a umožňuje statisticky sledovat jednotlivé údaje pro jednotlivé země nebo kontinenty. Zahrnuje: domácí cestovní ruch – cestovní ruch, jenž se odehrává na území jednoho státu 15

zahraniční cestovní ruch – cestovní ruch, při němž účastníci vždy překračují hranice a může se rozlišovat na výjezdový cestovní ruch (též pasivní nebo outgoing), při němž občané vyjíždějí ze země do jiného státu nebo příjezdový cestovní ruch (též aktivní nebo incoming), při němž občané z cizích států přijíždějí do dané země. cestovní ruch národní – vzniká spojením veškerého cestování občanů určitého státu, tzn. domácí + zahraniční cestovní ruch pasivní cestovní ruch vnitrostátní – spojení veškerého cestování, jenž se odehrává na území určité země, tj. domácí cestovní ruch + zahraniční cestovní ruch příjezdový světový cestovní ruch – zahrnuje veškerý cestovní ruch, při němž dochází k překračování hranic, tj. zahraniční cestovní ruch aktivní i pasivní cestovní ruch světa – představuje veškerý cestovní ruch na světě nezávisle na tom, zda došlo k překročení hranic, tj. světový cestovní ruch+ domácí cestovní ruch všech zemí světa. Cestovní ruch dle délky pobytu Obsahuje dva podtypy, a to: krátkodobý cestovní ruch – je za něj považován pobyt kratší než tři přenocování dlouhodobý cestovní ruch – pobyty delší než tři přenocování, ovšem u domácího cestovního ruchu kratší než šest měsíců, u zahraničního než dvanáct měsíců po sobě jdoucích. Cestovní ruch dle vztahu k platební bilanci státu Dělí se dle toho, zda danému státu peníze přináší, nebo naopak. zahraniční cestovní ruch aktivní je takový, při němž občané z cizích zemí navštěvují daný stát, nakupují výrobky a služby. Nazývá se také neviditelným 16

exportem, neboť stejně jako klasický export se projevuje kladně na platební bilanci státu a tudíž příliv deviz. zahraniční cestovní ruch pasivní jedná se o cestovní ruch, kdy občané daného státu vyjíždějí za hranice a nakupují služby a zboží jiného státu. Tímto dochází k odlivu deviz z domácí ekonomiky a negativnímu vlivu na platební bilanci. Bývá nazýván neviditelným importem. V každé zemi dochází k oběma formám cestovního ruchu. Země, ve kterých dlouhodobě převládá aktivní cestovní ruch, bývají nazývány zeměmi cílovými. Ty, ve kterých převládá pasivní cestovní ruch pak zeměmi zdrojovými. Cestovní ruch dle způsobu zabezpečení pobytu a cesty organizovaný cestovní ruch je takový, při němž účastníkům zajišťuje cesty a pobyt cestovní kancelář či jiný zprostředkovatelský subjekt. neorganizovaný cestovní ruch – při němž si účastník zajišťuje všechno sám V ČR je v posledních letech rostoucí trend neorganizovaného cestovního ruchu. Může to být z důvodu vývoje technologie, propojenosti zemí prostřednictvím internetu, lepší informovanosti veřejnosti, menšího strachu z neorganizované cesty apod. Cestovní ruch dle věku účastníků Dalším možným dělením je dle věkových skupin. Toto dělení napomáhá sledovat trendy v cestovním ruchu jednotlivých věkových segmentů v určitých zemích a může posloužit např. podnikatelským subjektům na trhu cestovního ruchu lépe odhadnout potřeby svých zákazníků. Patří sem cestovní ruch dětí a mládeže, rodin s dětmi nebo cestovní ruch seniorů, jenž je v posledních letech v rostoucí tendenci. Významnou věkovou skupinu v posledních letech tvoří lidé ve věku 40-50 let, kteří upřednostňují zajištěný kvalitní servis a perfektně zorganizovanou dovolenou, za kterou jsou schopni zaplatit vyšší finanční částky. Pro zprostředkovatele je to 17

zajímavý segment, neboť se jedná o klientelu, která je finančně zajištěna a je ochotna připlatit za dobrý servis a služby.

1.3 Vymezení důležitých pojmů z cestovního ruchu Pojmů, definic a výrazů, jež osvětlují různé vztahy v cestovním ruchu, je veliké množství. Zde budou popsány některé z nich. Příjezdový cestovní ruch Hlavní typ cestovního ruchu, kterým se práce zabývá, je zahraniční příjezdový neboli aktivní cestovní ruch. Zahrnuje všechny návštěvníky, tj. turisty i jednodenní výletníky, kteří přicestují do daného státu za jakýmkoliv účelem. Aktivní se tento typ nazývá kvůli svému vztahu k platební bilanci státu. Často je také označován neviditelným exportem, neboť návštěvníci si na území daného státu kupují zboží a služby. Zboží si odvážejí posléze do své země a přinášejí státu devizové prostředky. Většina analýz, statistik a propagace země se soustřeďuje právě na zahraniční příjezdový cestovní ruch. Údaje, jež se v zahraničním příjezdovém cestovním ruchu sledují, jsou počty návštěvníků celkem, počty turistů a počty jednodenních výletníků.4 Sledují se počty přenocování v HUZ nebo hotelích a podobných zařízeních, výdaje na den pobytu, celkové příjmy země z příjezdů zahraničních návštěvníků nebo průměrná délka jejich pobytu v zemi. Statistika a sledované údaje se mohou v každé zemi lišit, což dokazuje i statistika dvou rozebíraných zemí, RF a ČR. Destinace cestovního ruchu K vysvětlení pojmu „destinace cestovního ruchu“ existuje mnoho přístupu a definicí. Pro účely této práce bude využita definice World Travel Organization (WTO), která popisuje

4

Návštěvník je osoba cestující na jiné místo, než je to, ve kterém má trvalé bydliště, na dobu kratší než 1 rok (u zahraničního cestovního ruchu) nebo kratší než 6 měsíců (u domácího cest. ruchu) za účelem jiným než vykonávání výdělečné činnosti. Turista je návštěvník, jenž v navštíveném místě alespoň jednou přenocuje. Výletník je návštěvník, jenž v daném místě stráví méně než 24 hodin, aniž by v navštíveném místě přenocoval.

18

destinaci cestovního ruchu jako „geografický prostor (stát, místo, region), který si návštěvník (segment) vybírá jako svůj cíl cesty“.5

5

definice WTO, převzata z: Marketingová strategie destinace cestovního ruchu; autor: Monika Palatková, vyd. Grada Publishing, a.s., rok vydání 2006, ISBN 80-247-1014-5, str. 16

19

2 Postavení a předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu na území Ruské federace a České republiky Obě země oplývají mnoha předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu na jejich území, a to jak stimulačními, lokalizačními i realizačními. Úroveň a využívání těchto předpokladů je však odlišná, jako v každé zemi. Následující kapitola zanalyzuje obě země jako destinace cestovního ruchu a rozebere předpoklady v jednotlivých krajích ČR a federálních okruzích RF pro rozvoj tohoto odvětví.

2.1 Obecná charakteristika České republiky ČR je středně velkou zemí ležící ve střední části Evropy. Jedná se o vnitrozemský stát, jenž sousedí s Německem, Polskem, Slovenskem a Rakouskem. Tvoří ji tři historické země – Čechy, Morava a Slezsko a zaujímá rozlohu o velikosti 78 866 km2. Obývá jí více než 10,5 milionů obyvatel.6 Hlavním městem ČR je Praha, v níž žije necelých 1,3 milionů obyvatel. Z politického hlediska je ČR demokratickou parlamentní republikou, v jejímž čele je prezident, jenž je volen každé 4 roky. Samostatný stát ČR vznikl počátkem roku 1993 po rozpadu předešlého Československa a v současné době je rozdělen do čtrnácti krajů, které se dále člení na obce. V roce 1999 byla ČR přijata do Severoatlantické aliance (zkráceně NATO), od roku 2004 je členem Evropské unie a od konce roku 2007 i Schengenského prostoru. Na ekonomickém trhu je ČR důležitým vývozcem v oblasti silničních vozidel, kancelářských strojů, zařízení k automatickému zpracování dat, strojů a zařízení využívaných

6

http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cesko, k 27.1.2012

20

v průmyslu nebo elektrických přístrojů, zařízení a spotřebičů.7 Jednou ze zemí, kam tyto produkty ČR vyváží je i RF. Z geografického hlediska je země velmi rozmanitá. Na jejím území je množství pahorkatin a pohoří, z nich nejznámější jsou Krkonoše, Šumava, Krušné hory nebo Beskydy. Vyznačuje se množstvím chráněných krajinných oblastí (zkr. CHKO) rozléhajících se po celém území země a také čtyřmi Národními parky (zkr. NP), jmenovitě NP Šumava, NP Podyjí, NP České Švýcarsko a Krkonošský Národní park. ČR je stát vnitrozemský a tudíž jej neomývá žádné moře ani oceán, ovšem jsou tu vodní plochy v podobě řek, potoků a jezer nebo uměle vytvořených vodních nádrží.

2.2 Česká republika jako destinace cestovního ruchu S přibývajícím disponibilním volným časem v životě lidí úzce souvisí i rozvoj cestovního ruchu. Právě volný čas je důležitým předpokladem pro rozvoj tohoto odvětví. V dnešní době hraje cestovní ruch důležitou roli ve spotřebě lidí a také zaujímá významné postavení v národním hospodářství země. Odvětvím cestovního ruchu se na národní i regionální úrovni v České republice zabývá několik institucí a státních i nestátních nezávislých organizací. Základním vládním orgánem, pod jehož kompetence spadá výkonná moc v oblasti cestovního ruchu, je Ministerstvo pro místní rozvoj. To vytváří Národní rozvojový plán země, strategický rámec a koncepce pro oblast cestovního ruchu na základě schválených zákonů od Parlamentu ČR. V současné době je platnou koncepcí „Koncepce státní politiky cestovního ruchu v České republice na období 2007-2013“ 8. Jedná se o strategický dokument, jenž by měl poskytovat dostatečné informace k dosahování rozvoje cestovního ruchu a být zároveň jeho účinným nástrojem. Propagací cestovního ruchu ČR

7 8

http://www.mzv.cz/ , k 28.1.2012 čerpáno z http://www.mmr.cz/CMSPages/GetFile.aspx?guid=9436a891-44cd-426a-88b9-373e4ce4900a, k 28.1.12

21

se na základě Národního rozvojového plánu, koncepce rozvoje a dalších dokumentů zabývá příspěvková organizace Ministerstva pro místní rozvoj Česká centrála cestovního ruchu ČR, neboli CzechTourism. Cílem této organizace je propagovat ČR jako významnou destinaci cestovního ruchu za účelem rozvoje příjezdového a domácího cestovního ruchu v zemi. V dnešní době CzechTourism vydává různé publikace, účastní se mnoha veletrhů, výstav a konferencí v odvětví jako zástupce ČR a provozuje 24 zahraničních zastoupení CzechToursimu po celém světě k dnešnímu dni (8.1.2012 pozn. autora).

K dalším činnostem organizace patří

marketingové kampaně, produkty cestovního ruchu nebo spolupráce při tvorbě statistiky v tomto odvětví s Českým statistickým úřadem ČR (ČSÚ ČR). V posledních letech je snaha o propagaci ČR jako destinace cestovního ruchu, jež se odlišuje od okolních států. Zkoumají se motivy příjezdů turistů a různé další charakteristiky, dle nichž se pak utváří typy cestovního ruchu, ve kterých má ČR silné postavení a výhodu nad ostatními destinacemi. Zároveň se hledají nové, ve kterých má potenciál uspět v budoucnu. Destinace cestovního ruchu značí ohraničené území, jež se odlišuje svými charakteristikami od okolí. Nemusí se vždy shodovat s teritoriálními hranicemi státu, avšak v případě ČR tomu tak je. Propagace, jíž zajišťuje Centrála cestovního ruchu ČR, je založena na určitých typech cestovního ruchu, které mají v této zemi největší potenciál a představují tzv. Unique Selling Proposition (USP)9 neboli „Jedinečnou prodejní nabídku“, která vyzdvihuje všechny silné stránky oproti konkurenci dané destinace a dává impuls turistům k upřednostnění této destinace před ostatními. ČR se při propagaci zaměřuje především na zahraniční turisty, jež se snaží stimulovat k opakované návštěvě země i do ostatních krajů mimo Prahu.

9

konkrétní vysvětlení daného pojmu: http://www.seoslovnik.info/usp-unique-selling-proposition, k 3.2.2012

22

Hlavními cíli propagace ČR jsou tudíž: zvyšování počtu příjezdu zahraničních turistů zvyšování podílu zahraničních turistů na celkovém počtu návštěvníků prodloužení jejich pobytu v ČR zvýšení jejich útraty během pobytu v ČR stimulace opakované návštěvy ČR návštěva krajů ČR i mimo hlavní město Prahu K dosažení cílů je zapotřebí dobrá strategie, která bude účinným nástrojem pro udržitelný rozvoj cestovního ruchu a efektivně zapojí a zkoordinuje orgány státní správy i soukromé podniky. V České republice je tímto nástrojem „Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2007-2013.“

10

Jedná se o střednědobý dokument, jenž stanovuje cíle a strategii pro

jejich dosažení v oblasti cestovního ruchu v uvedeném období. Cíle shrnuje koncepce do čtyř základních priorit. Priorita 1: Konkurenceschopnost národních a regionálních produktů cestovního ruchu Priorita 2: Rozšiřování a zkvalitňování infrastruktury a služeb cestovního ruchu Priorita 3: Marketing cestovního ruchu a rozvoj lidských zdrojů Priorita 4: Vytváření organizační struktury cestovního ruchu K naplnění těchto priorit, tedy cílů vedou různá opatření, která jsou v koncepci popsána. Strategická vize ČR dle koncepce je „Destinace Česká republika – jednička v srdci Evropy“. K naplnění této vize je zapotřebí konkurenceschopných produktů, jež zvýší poptávku po ČR na mezinárodním trhu jako po destinaci cestovního ruchu. Vzhledem k tomu, že ČR není přímořský stát, odpadá zde jeden z nejdůležitějších faktorů pro rozvoj pobytového cestovního

10

http://www.mmr.cz/CMSPages/GetFile.aspx?guid=9436a891-44cd-426a-88b9-373e4ce4900a, k 3.2.2012

23

ruchu, a tudíž tato forma je v ČR méně významná než ostatní. Dle „Koncepce státní politiky cestovního ruchu v České republice na období 2007-2013“ jsou nejdůležitějšími typy v nabídce cestovního ruchu ČR následující: Městský a kulturní cestovní ruch Dovolená v přírodě Sportovní a aktivní dovolená Lázeňský cestovní ruch Kongresový a incentivní cestovní ruch Tyto oblasti tvoří rozhodující nabídku pro příjezdový cestovní ruch a jsou jádrem při propagaci ČR jako destinace cestovního ruchu. Implementace koncepce pro rozvoj těchto typů cestovního ruchu probíhá pomocí operačních programů. Na národní úrovni se jedná o Integrovaný operační program, na regionální úrovni o Regionální operační programy, v rámci kterých jsou udělovány finance k plnění priorit.

2.3 Postavení a lokalizační předpoklady jednotlivých krajů České republiky pro zahraniční příjezdový cestovní ruch Zhodnocení předpokladů pro cestovní ruch jednotlivých krajů ČR je velmi užitečné při zkoumání vývoje tohoto odvětví v minulosti i současnosti. Ne v každém kraji jsou pro určité typy cestovního ruchu předpoklady, a proto rozvoj musí být mířený co nejefektivněji s ohledem na zjištěná fakta. Ačkoliv je jedním z cílů propagace ČR rovnoměrnější návštěvnost po celé republice, nepochybně jsou některé kraje ČR na trhu mezinárodního i domácího cestovního významnější než ostatní. Pro zahraniční cestovní ruch včetně příjezdů z RF, má výsadní postavení hlavní město Praha, zatímco domácí turisté volí ke své cestě nejčastěji Jihomoravský kraj. Význam

24

jednotlivých krajů ovlivňuje cíl cesty, národnost návštěvníků, délka pobytu, důvod návštěvy a mnoho dalších aspektů, které budou konkrétněji rozebrány v následujících kapitolách. Důležitým segmentem pro ČR jsou především ty skupiny turistů, jež se ubytovávají v hromadných ubytovacích zařízeních (dále HUZ). Hlavním důvodem pro návštěvu kraje jsou pro většinu turistů, včetně Rusů lokalizační a realizační podmínky, které mimo jiné umožňují rozvoj cestovního ruchu v jednotlivých krajích. 2.3.1 Hlavní město Praha Největší a nejvýznamnější město ČR je zároveň nejčastějším cílem zahraničních turistů. Je vhodné hned pro několik typů cestovního ruchu, a to především městský a kulturní cestovní ruch, kongresovou a incentivní turistiku nebo pobytový cestovní ruch. Prakticky všechny první cesty zahraničních turistů do ČR směřují do této metropole včetně turistů z RF. Mezi deseti nejnavštěvovanějšími placenými atraktivitami za rok 2010 se objevilo hned šest nacházejících se na území hlavního města. Konkétně se jednalo o: ZOO Praha – 1,19 milionů návštěvníků, Pražský hrad – 1,12 mil., Aquapalace Praha – 805 tisíc, Židovské muzeum v Praze – 563 tis., Národní muzeum Praha – 554 tis. a Staroměstská radnice Praha – 529 tis.11 Přestože dané údaje nerozlišují návštěvu rezidentů od zahraničních nebo domácích turistů a návštěvníků jasně deklarují význam Prahy v cestovním ruchu. Mezi další nejnavštěvovanější turistické atraktivity, kde se neplatí vstupné patří tradičně Karlův most, Staroměstské náměstí s orlojem, Židovské město a Židovský hřbitov nebo Prašná brána. Praha hraje také nejdůležitější roli pro kongresovou turistiku ČR. Z hlediska rozdělení měst dle požadavků pro konání kogresů a konferencí je Praha městem 1. volby. To znamená, že splňuje požadavky i pro největší zahraniční kongresy v oblasti prostor pro kongresy a

11

http://vyzkumy.czechtourism.cz/#;q=2010;orderby=novinky, Návštěvnost turistických cílů, str. 1, k 14.2.2012

25

konference, ubytování, dopravy, stravování i atraktivit a zábavy. Za rok 2010 se v Praze konalo 85 kongresů, konferencí nebo setkání v rámci kongresového cestovního ruchu. 12

2.3.2 Středočeský kraj Největší kraj ČR jak rozlohou, tak i počtem obyvatel leží uprostřed ČR a obklopuje svým územím nejmenší kraj – hlavní město Prahu. Z hlediska cestovního ruchu patří mezi průměrně významné kraje. Počet ubytovacích zařízení je vzhledem k velikosti kraje poměrně nízký a převládají v něm penziony a menší hotely střední kategorie. Kompletní složení HUZ v roce 2010 ukazuje následující podkapitola. Hlavním cílem zahraničních turistů včetně turistů z RF je historické centrum a chrám sv. Barbory ve městě Kutná Hora, hrad Křivoklát nebo hrad Kokořín, kam se pořádají většinou jednodenní výlety. Tito návštěvníci však nevyužívají HUZ tohoto kraje. Kromě kulturně poznávacího typu cestovního ruchu jsou zde výborné předpoklady i pro cestovní ruch orientovaný na poznání přírodního prostředí. V tomto kraji je několik CHKO a krasových oblastí. Jedná se především o oblast Křivoklátsko, jež je adeptem na vyhlášení novým Národním parkem, Kokořínsko nebo největší krasovou oblast v ČR Český kras, kde se nachází také známé Koněpruské jeskyně. Do tohoto kraje také zasahuje i kus Českého ráje. Z hlediska turistů přicházejících z RF je tento kraj významný díky lázeňskému městu Poděbrady, které je nabízeno i ruskými cestovními kancelářemi a agenturami. Lázeňství tudíž může posílit pozici tohoto kraje v zahraničním cestovním ruchu a zvýšit návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení.

12

data z: http://www.iccaworld.com/dcps/doc.cfm?docid=1264 ICCA, str. 20, k 14.2.2012

26

2.3.3 Jihočeský kraj Jedná se o druhý největší kraj ČR s nejnižší hustotou obyvatel na km2, a to pouhých 61,8 obyvatel/km2. 13 Díky absenci velkých průmyslových zón a podniků má kraj mnohdy neporušenou krajinu, krásné historické památky a specifickou atmosféru, jež přitahuje mnoho turistů z celého světa. Jedná se o velmi bohatý kraj z hlediska turistických atraktivit a je hojně navštěvovaný především domácími turisty a zahraničními jednodenními výletníky. Jihočeský kraj hraje velmi důležitou roli v cestovním ruchu ČR, neboť má předpoklady k rozvoji mnoha jeho typů. Zejména pro domácí cestovní ruch představuje jeden z nejvýznamnějších krajů. Z hlediska kulturně poznávacího cestovního ruchu, jenž vévodí u zahraničních návštěvníků ČR, je zde nejnavštěvovanější město Český Krumlov, jehož historické centrum je zapsáno na Seznamu světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO. Výlet do Českého Krumlova je v nabídce prakticky všech incomingových cestovních kanceláří a agentur v ČR. Mezi další významné památky tohoto typu cestovního ruchu patří historická centra měst České Budějovice, Tábor a Třeboň. Významné jsou také hrady a zámky, např. zámek v Českém Krumlově nebo zámek v Hluboké nad Vltavou. Za zmínku stojí i několik vesnických památkových rezervací, mezi nimiž je nejznámější rezervace Holašovice, jež byla rovněž zapsána do Seznamu světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO. Dalším významným typem cestovního ruchu je pobytový, jenž je důležitý zejména pro domácí turisty. Nachází se zde největší vodní nádrž ČR – Lipno a množství rybníků, z nichž k nejoblíbenějším patří největší rybník v ČR – Rožmberk. Také pohoří a Národní park (dále NP) Šumava a další chráněné krajinné oblasti (CHKO) jsou příhodné pro rozvoj cestovního ruchu.

13

http://www.jiznicechy.cz/cs-CZ/jizni-cechy/o-kraji/vybrana-fakta.html, k 14.2.2012

27

Potenciál k rozvoji mají v Jihočeském kraji i lázeňský a kongresový cestovní ruch. Jsou to typy cestovního ruchu, jejichž rozvoj může přilákat zejména zahraniční návštěvníky. Pro turisty z RF je zajímavé město Český Krumlov, které je jimi také hojně navštěvováno. Problémem však zůstává fakt, že tento kraj navštěvují ruští turisté v rámci jednodenních výletů, aniž by přenocovali v některém z HUZ kraje. 2.3.4 Plzeňský kraj Kraj, jenž se rozprostírá v západní části ČR, nabízí především místa pro cestovní ruch orientovaný na poznání přírodního prostředí především že, 40% kraje tvoří lesy a parky. Na jihu kraje začíná NP Šumava, který přechází do Jihočeského kraje. Na západě tvoří hranice s Německem Český les. Dalšími CHKO, které zasahují do tohoto kraje, jsou Slavkovský les nebo Křivoklátsko. Na jeho území se také nachází lázeňské město Konstantinovy Lázně, jež umožňují rozvoj lázeňství v tomto kraji. Z hlediska zahraničního cestovního ruchu leží mezi nejvýraznějšími kraji – Prahou a Karlovarským krajem, a tak se většina turistů při své první návštěvě do daného kraje nedostane k delšímu pobytu. Potenciálem kraje z hlediska příjezdu ruských turistů je město Konstantinovy Lázně. To se však prozatím v nabídkách ruských cestovních kanceláří a agentur neobjevuje. Mezi HUZ převládají spíše ubytování střední kategorie, zejména v penzionech. Je to dáno i tím, že zde primární roli hraje domácí cestovní ruch. 2.3.5 Karlovarský kraj Po Hlavním městě Praha se jedná o druhý nejvýznamnější kraj z hlediska zahraničního cestovního ruchu, a to zejména kvůli lázeňství. Nejznámější lázeňská města se nacházejí právě v této oblasti a jsou to Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Františkovy Lázně (tzv. Západočeský lázeňský trojúhelník), Jáchymov a Lázně Kynžvart. Kromě léčebných minerálních pramenů nabízejí tato města svým návštěvníkům i krásnou architekturu a atmosféru. 28

K dalšímu typu v tomto kraji patří sportovně orientovaný cestovní ruch. Jsou zde velmi dobré předpoklady pro sjezdové i běžecké lyžování. Stovky domácích i zahraničních lyžařů míří každoročně především do Krušných hor, jejichž nejpopulárnějším střediskem je Boží Dar. Z charakteristiky předpokladů pro cestovní ruch kraje vychází i složení HUZ, kdy na rozdíl od ostatních krajů v ČR (vyjma hl. města Prahy) je ve velké míře zastoupena kategorie luxusnějších hotelů, které většinou nabízejí i lázeňské služby. Kraj je velmi oblíben u ruských turistů, kteří hned po turistech z Německa tvoří druhou nejpočetnější národnost ubytovanou v HUZ kraje. Hlavní město kraje Karlovy Vary je také známo tím, že zde žije početná menšina Rusů. 2.3.6 Ústecký kraj Středně veliký kraj ležící na severu ČR je zaměřen především na cestovní ruch orientovaný na poznávání přírodního prostředí. Na území tohoto kraje se nachází jeden ze čtyř českých NP České Švýcarsko s mnoha pozoruhodnými skalnatými útvary, z nichž nejznámější je Pravčická brána. Z dalších přírodních rezervací je to České Středohoří, Labské pískovce nebo Lužické hory, jež vybízejí k pěší turistice. V kraji také najdeme několik cyklostezek pro sportovně orientované turisty. Možnost rozvoje lázeňství nabízí město Teplice. To bylo prozatím navštěvované především domácí klientelou. Nabídku zájezdů do tohoto města je však možné nalézt i na zahraničních trzích nevyjímaje ruského. Celkově z hlediska cestovního ruchu patřil tento kraj v roce 2010 mezi méně úspěšné. Tomu odpovídal i poměrně malý počet HUZ vzhledem k velikosti kraje. Největší zastoupení měly hotely střední kategorie a penziony.

29

2.3.7 Liberecký kraj Tento oblíbený kraj z hlediska cestovního ruchu, především domácího, leží na severu ČR. Díky svému hornatému reliéfu, a to konkrétně Jizerským horám, Krkonoším a Lužickým horám, nabízí kraj možnosti pro zimní pobyty. Kromě toho se na jeho území nachází početné množství přírodních památek, jako Krkonošský Národní park, CHKO Český ráj, Kokořínsko, České středohoří a další přírodní rezervace. Liberecký kraj je tedy vhodný především pro cestovní ruch orientovaný na poznání přírodního prostředí, sportovní cestovní ruch nebo zábavní turistiku. K zajímavostem kraje patří skokanské můstky v horském středisku Harrachov, kde se každoročně pořádá světový pohár ve skocích na lyžích, jenž přitahuje tisíce turistů. Další turistickou atrakcí je televizní vysílač Ještěd, který se nachází nedaleko největšího města kraje Liberce, nebo nejvyšší hora ČR Sněžka měřící 1602 metrů. Přímo ve městě Liberec se nachází zábavní centrum Babylon s aquaparkem, jenž se pravidelně umisťuje mezi nejnavštěvovanější atraktivity cestovního ruchu. Za rok 2010 jej navštívilo přes 475 tisíc lidí14. To zařadilo aquapark na sedmé místo dle počtu návštěvníků za uvedený rok v celé republice. Zároveň se stal nejnavštěvovanější atraktivitou mimo hlavní město Prahu. Charakteru kraje odpovídá i složení HUZ, kdy převládají penziony a jednoduché standardní hotely. Absence mezinárodně známých lázeňských středisek nebo velkých kongresových měst také zapříčiňují absenci luxusních hotelových komplexů.

2.3.8 Královéhradecký kraj Tento kraj patří opět k hojně navštěvovaným především domácími turisty. Kraj je vhodný pro rozvoj mnoha typů cestovního ruchu. Z přírodních atraktivit jsou zde

14

http://vyzkumy.czechtourism.cz/#;q=2010;orderby=novinky, Návštěvnost turistických cílů, k 18.2.2012

30

Orlické hory a Krkonoše, které jsou důvodem pro příjezd mnoha turistů - v zimě kvůli lyžování, v jiná roční období na pěší horskou turistiku. K nejznámějším lyžařským střediskům patří Špindlerův Mlýn, který je významný i pro zahraniční cestovní ruch. V oblasti Krkonoš se také rozprostírá Krkonošský NP a z CHKO je možné jmenovat Český ráj a Orlické hory. Všechny tyto oblasti jsou příhodné pro pobytový cestovní ruch s přírodními motivy. Kromě horských oblastí jsou k aktivní dovolené příhodné i řeky, které zde protékají, a to např. Labe, Orlice nebo Metuje. Největším městem kraje je Hradec Králové s cca 95 tisíci obyvatel, které nabízí možnost rozvoje kongresové turistiky. K významným městům z hlediska kulturního i zábavního cestovního ruchu patří také Jičín, Josefov nebo Dvůr Králové. K zajímavostem kraje se řadí hrady Kost a Pecka, zámky Chlumec nad Cidlinou a Opočno nebo ZOO se safari ve Dvoře Králové, jež se v roce 2010 umístilo na 9. místě nejnavštěvovanějších atraktivit v ČR s 454 tisíci návštěvníky.15 Nechybí zde ani lázně národního významu, konkrétně Jánské lázně, Bělohrad a Velichovky. Především díky Jánským lázním je kraj navštěvován i ruskými turisty, neboť je toto město nabízeno na jejich trhu v rámci lázeňského cestovního ruchu. Množství atraktivit v kraji se odráží i ve vysokém počtu HUZ, z nichž převládaly penziony a standardní tříhvězdičkové hotely.

2.3.9 Pardubický kraj Pardubický kraj leží ve střední části ČR a patří mezi menší kraje z hlediska cestovního ruchu podprůměrně navštěvované. Reliéf tvoří pohoří a pahorkatiny,

15

http://vyzkumy.czechtourism.cz/#;q=2010;orderby=novinky, Návštěvnost turistických cílů, k 18.2.2012

31

z nichž nejvýznamnější z hlediska zimní i horské pěší turistiky je Králický Sněžník – třetí nejvyšší pohoří v ČR. Největším městem kraje jsou Pardubice. Významným městem a památkovou rezervací je Litomyšl, jejíž zámek je zapsán na seznam světového dědictví UNESCO a je důležitou památkou pro kulturní cestovní ruch. Právě na propagaci tohoto města by se měl kraj zaměřit, především pokud se jedná o ruské turisty, kteří obdivují architekturu a kulturu ČR. Pro cestovní ruch je zajímavá i každoročně pořádaná sportovní událost – dostihový závod „Velká Pardubická“, jenž do kraje láká tisíce návštěvníků. Z hlediska turistů, kteří si tento kraj vyberou k ubytování, se však řadí k podprůměrným v ČR, zejména v zahraničním cestovním ruchu. Také počet HUZ není velký a spíše než hotely převládají penziony a turistické ubytovny.

2.3.10 Vysočina Jeden z největších krajů v ČR s jednou z nejnižších hustot obyvatel na km2. Již dle názvu lze odvodit, že reliéf je tvořen převážně pahorkatinami a vrchovinami – především Českomoravskou vrchovinou. Ačkoliv patří mezi nejméně navštěvované kraje, je to kraj s nejvíce památkami zapsanými do seznamu světového dědictví UNESCO. Konkrétně se jedná o historické jádro města Telč, židovskou čtvrť a baziliku sv. Prokopa ve městě Třebíč a poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáře nad Sázavou. Jsou to památky mezinárodního významu, jež přitahují návštěvníky domácí i zahraniční a podporují tak rozvoj kulturního cestovního ruchu. Problémem kraje je však přilákat turisty, kteří by zde strávili více dní a ubytovali se v jednom z HUZ kraje.

32

Pro turisty z RF je možným řešením tvorba nabídek zájezdů například po kulturních a historických městech v rámci několika krajů. Výhodou kraje Vysočina je i jeho poloha, neboť se nachází na cestě mezi Prahou a Jihomoravským krajem. 2.3.11 Jihomoravský kraj Jeden ze tří nejvýznamnějších krajů z hlediska cestovního ruchu se nachází na jihu Moravy a sousedí s Rakouskem a Slovenskem. Patří také k největším a nejvíce zalidněným krajům. Je velmi bohatý jak na přírodní atraktivity, tak i na kulturní památky. Nabízí možnost rozvoje mnoha typů cestovního ruchu včetně zážitkového, a to díky rozvinutému vinařství a mnoha vinným sklípkům. Největším městem kraje je druhé největší město ČR Brno, které je významné z hlediska kongresové turistiky mezinárodního významu i kulturního cestovního ruchu. Město je považováno za památkovou rezervaci a mimo jiné se zde nachází hrad Špilberk nebo vila Tugendhat – zapsána na seznam světového dědictví UNESCO v roce 2001. Z dalších kulturních památek v kraji jsou významné městské památkové rezervace Znojmo a Mikulov, zámek Vranov nad Dyjí, zámecký Lednicko-Valtický areál – zapsán na seznam světového dědictví UNESCO nebo hrad Bítov. Přírodní prostředí je neméně atraktivní. Na území kraje se rozléhá jeden ze čtyř Národních parků ČR – NP Podyjí a několik chráněných krajinných oblastí, konkrétně Moravský kras, Pálava a Bílé Karpaty. Mezi zajímavosti kraje patří propast Macocha – největší propast ve střední Evropě nebo Punkevní jeskyně. K pobytovému cestovnímu ruchu vybízí i Vranovská přehrada nebo lázně Hodonín. Všechny tyto atraktivity z kraje vytváří zajímavou destinaci pro návštěvníky domácího i zahraničního cestovního ruchu a patří také k nejnavštěvovanějším ruskými turisty. 33

2.3.12 Olomoucký kraj Kraj se rozléhá na Moravě v severovýchodní části ČR. Jeho největším městem je Olomouc, která má přibližně 100 tisíc obyvatel. Toto město, které je často nazýváno „městem studentů“ nabízí možnosti pro rozvoj kongresové turistiky i kulturního cestovního ruchu. Je považováno za městskou památkovou rezervaci a na svém území skýtá památku zapsanou do seznamu světového dědictví UNESCO – sloup Nejsvětější Trojice. Z dalších památek kraje je to zámek ve Velkých Losinách či hrady Šternberk a Bouzov. Z přírodních atraktivit je zde pohoří Jeseníky s nejvyšší horou Praděd. Patří mezi chráněné krajinné oblasti a nabízí několik zimních středisek pro lyžaře. V kraji se také nachází nejhlubší propast střední Evropy Hranická propast, jeskyně na Špičáku nebo Mladečské Jeskyně. Na území kraje je také několik lázeňských míst, a to Teplice nad Bečvou, Jeseník nebo Velké Losiny. 2.3.13 Zlínský kraj Kraj pojmenovaný dle svého největšího města Zlín se nachází ve východní části ČR. Tvoří jej převážně pahorkatiny a pohoří. Nabízí tak možnosti pro rozvoj horské pěší turistiky i zimní pobytové. Jmenovitě se jedná o Moravskoslezské Beskydy a Bílé Karpaty – oboje vyhlášeny chráněnými krajinnými oblastmi, Javorníky či Vsetínské vrchy. V rozvoji kulturního cestovního ruchu hraje roli městská rezervace Kroměříž se zámkem a zahradami – zapsaný do seznamu světového dědictví UNESCO. Velké množství turistů láká i zoologická zahrada v obci Lešná, která v roce 2010 figurovala na desátém místě dle návštěvnosti v celé ČR16.

16

http://vyzkumy.czechtourism.cz/#;q=2010;orderby=novinky, Návštěvnost turistických cílů, k 18.2.2012

34

V kraji se také nachází několik lázeňských míst, z nichž nejznámější jsou Luhačovice. Ty představují

velký

potenciál

pro

mezinárodní

cestovní

ruch.

Pro

RF,

která

patří

k nejvýznamnějším zdrojovým zemím v lázeňství ČR, by mohly Luhačovice tvořit zajímavou novou destinaci. 2.3.14 Moravskoslezský kraj Nejvýchodnější kraj ČR patří k průmyslovým oblastem a jeho hlavní město je třetím největším městem v ČR – Ostrava. Na jeho území se však nachází i přírodní památky – CHKO Jeseníky, Beskydy a Poodří, pohoří Hrubý Jeseník, Slezské Beskydy či Moravskoslezské Beskydy. Právě ty nabízí prostor pro rozvoj zimního pobytového cestovního ruchu nebo horské turistiky. Protéká zde také několik řek – Odra, Olše Opava a další. V kraji se nalézá i několik lázeňských míst – Karlova Studánka, Darkov a Klimkovice. Z hlediska kulturního cestovního ruchu patří kraj k nejslabším, ovšem velký prostor se naskýtá v rozvoji kongresové turistiky ve městě Ostrava nebo aktivního sportovního cestovního ruchu i cestovního ruchu orientovaného na poznání přírody. Výhodou kraje je jeho sousedství s Polskem, a tak je vhodný pro turisty z RF i ostatních zemí, kteří by rádi navštívili obě země v rámci jediné cesty. Nevýhodou naopak je to, že kraji chybí luxusnější ubytovací kapacity, což může bránit v rozvoji mezinárodní kongresové turistiky i lázeňství.

2.4 Realizační podmínky rozvoje cestovního ruchu v krajích České republiky Samotné lokalizační předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu na daném území jsou nedostačující. K tomu, aby byl umožněn rozvoj daného odvětví, jsou potřeba podmínky realizační, k nimž patří dopravní infrastruktura, ubytovací a stravovací zařízení a doplňkové služby.

35

Dopravní infrastruktura v ČR ČR je díky své poloze ve středu Evropy velmi dobře dosažitelná silniční, železniční i leteckou dopravou. Jako poměrně malá země je také dobře průjezdná za krátkou dobu a v rámci vnitrostátní přepravy osob se využívá téměř výhradně železniční a silniční doprava. Pravidelné letecké spojení v rámci ČR je již možné pouze mezi městy Praha a Ostrava, což dokládá poměrně malý význam vnitrostátní letecké dopravy osob. Stav dopravní infrastruktury v České republice v roce 2010 znázorňuje následující tabulka. Tab. 1: Stav dopravní infrastruktury v ČR v roce 2010 počet veřejných provozní délka mezinárodních délka želez. silnic letišť tratí (v km) a dálnic (v km) Česká 7 9 568 55 752 republika

dálnice (v km) 734

v tom silnice I. třídy (v km) 6 255

rychlost ní silnice (v km) 422

Zdroj: vlastní tvorba, data převzata z https://www.sydos.cz/cs/rocenka_pdf/Rocenka_dopravy_2010.pdf, k 5.4.2012

V ČR bylo v roce 2010 evidováno sedm mezinárodních veřejných letišť, a to jmenovitě Praha-Ruzyně, Brno-Tuřany, Mnichovo Hradiště, Ostrava-Mošnov, Karlovy Vary, Olomouc a Pardubice. Z hlediska železniční a silniční dopravy je důležitá nejen délka tratí v rámci ČR nebo krajů, ale i jejich hustota vzhledem k velikosti jednotlivých krajů ČR.

36

Tab. 2: Délka a hustota železničních a silničních tratí v krajích ČR v roce 2010 (v km)

provozní délka hustota železnice délka silnic a hustota silnic a železničních tratí na 100 km2 dálnic dálnic na 100 km2 Česká republika 9 568 12,1 55 752 70,7 248 50,0 84 16,9 hl. m. Praha 1 278 11,6 9 637 87,5 Středočeský k. 981 9,8 6 129 60,9 Jihočeský k. 710 9,4 5 129 67,8 Plzeňský k. 493 14,9 2 054 62,0 Karlovarský k. 1 020 19,1 4 203 78,8 Ústecký k. 553 17,5 2 425 76,7 Liberecký k. 715 15,0 3 773 79,3 Královéhradecký k. 542 12,0 3 602 79,7 Pardubický k. 622 9,2 5 100 75,0 Vysočina 784 10,9 4 480 62,3 Jihomoravský k. 601 10,7 3 566 67,7 Olomoucký k. 358 9,0 2 140 54,0 Zlínský k. 663 12,2 3 431 63,2 Moravskoslezský k. Zdroj: vlastní tvorba, data převzata z https://www.sydos.cz/cs/rocenka_pdf/Rocenka_dopravy_2010.pdf, http://www.hajduch.net/cesko/regiony, k 5.4.2012

Z tabulky je patrné, že průměrná hustota železničních tratí v rámci ČR je 12,1 km na 100 km2 a silničních 70,7 km. Situace v jednotlivých krajích je rozdílná. V silniční dopravě je na tom nejhůře hlavní město Praha, které je hluboko pod průměrem země. Tento fakt deklarují i časté dopravní zácpy v tomto městě i snaha o výstavbu nových silnic, které by dopravu v Praze usnadnily. Poměrně špatná situace je i ve Zlínském kraji, který patřil k nejhorším i v hustotě železniční dopravy. Naopak nejhustší je silniční dopravní síť ve Středočeském kraji, železniční síť pak v hlavním městě Praha. Mezinárodní i vnitrostátní autobusová a železniční doprava jsou poměrně rozšířené. Řídí se jízdními řády, které jsou přesné a dobře zpracované. Z důvodu umístění ČR ve středu kontinentu, přes ni prochází i některé významné železniční tepny vedoucí ze západní do východní Evropy. Největší dopravní tepnou v rámci silniční dopravy ČR je dálnice D1, jež spojuje tři největší města v ČR Prahu, Brno a Ostravu. Také ty nevytíženější železniční tepny procházejí přes hlavní město. Příměstská a městská hromadná doprava v rámci ČR je na velmi dobré úrovni a bez větších potíží funguje v mnoha městech. Většinou se jedná o 37

autobusovou dopravu. Tramvajová hromadná doprava v rámci ČR je možná v Praze, Brně, Ostravě, Plzni, a v menších měřítkách v Liberci, Litvínově, Mostě a Olomouci. Trolejbusová městská doprava se stále využívá ve třinácti městech a metro pouze v hlavním městě. Lodní doprava v ČR příliš využívaná není a je určena především k rekreačním nebo sportovním plavbám. Poměrně hustá je i síť taxi služeb, které zajišťují soukromé společnosti v jednolitých městech a okresech. Dopravní spojení z ČR a RF Ze sedmi veřejných mezinárodních letišť v ČR hned čtyři zajišťují pravidelnou přímou leteckou dopravu do RF. Letecké spojení mezi ČR a RF je časté a rozšířené. Nejvíce spojení mezi těmito zeměmi zajišťuje nevětší letiště ČR Praha-Ruzyně. Odsud je možné se dostat pravidelnou přímou linkou do měst Moskva-Šeremetěvo, Jekatěrinburg, Nižnij Novgorod, Petrohrad, Samara nebo Rostov na Donu. Tato spojení zajišťuje česká letecká společnost České aerolinie, a.s. (ČSA). Z ruských leteckých společností, které zajišťují do Prahy pravidelná spojení, to jsou Aeroflot s linkou Praha – Moskva-Šeremetěvo, Air Company Yakutia s linkou Praha – Krasnodar, Polet Airlines s linkou Praha – Voroněž, Rossiya-Russian Airlines s linkou Praha – Petrohrad, S7 Airlines s linkou Praha – Novosibirsk, Tatarstan s linkami Praha – Kazaň a Perm a Ural Airlines s linkami Praha – Jekatěrinburg a Nižnij Novgorod.17 Pro obyvatele mimo hlavní město je možnost letět do RF z letiště Brno-Tuřany přímou linkou do Moskvy-Vnukovo s leteckou společností UTair, z letiště Pardubice do Moskvy-Domodědovo se společností Transaero nebo z Karlových Var do měst Moskva, Petrohrad, Samara a Jekaterinburg se společnostmi ČSA, Aeroflot, Ural Airlines či Rossiya.18 Letecká doprava je nejvyužívanějším způsobem dopravy mezi ČR a RF.

17

http://www.prg.aero/cs/informace-o-letech/destinace-a-aerolinky/prehled-aerolinek/, k 5.4.2012 http://www.airport-k-vary.cz/cs/; http://www.airport-brno.cz/index.php?id=15&lang=cs; http://www.airportpardubice.cz/ , k 5.4.2012 18

38

Železniční doprava je také poměrně často využívána, i když představuje zdlouhavější způsob spojení mezi ČR a RF. Jedna z hlavních železničních tepen ze západní do východní Evropy vede právě přes ČR a jedná se o spojení Praha (hl. nádraží) – Pardubice – Česká Třebová – Olomouc – Ostrava – Petrovice u Karviné – Katovice – Brest – Minsk – Smolensk – Moskva.19 Jedná se o přímé spojení a doba strávená ve vlaku se pohybuje okolo 30 hodin. Přímá autobusová doprava mezi těmito státy naopak není známa a všechna spojení jsou minimálně s jedním přestupem. Ubytovací a stravovací zařízení Ubytovací a stravovací služby pro návštěvníky ČR se liší dle krajů a regionů. Velmi oblíbené jsou ubytovací zařízení střední kategorie, tzn. tříhvězdičkové hotely a penziony. Luxusní pětihvězdičkové hotely se prakticky soustřeďují pouze v Praze, Karlovarském kraji a několik je jich umístěno ve větších městech nebo známých střediscích cestovního ruchu. Tab. 3:Složení a počet hromadných ubytovacích zařízení (dále HUZ) v rámci ČR v r. 2011 Česká republika

Hotel HUZ celkem ***** 7 657

Hotel **** Hotel *** Hotel ** Hotel * 50 467 1 156 211 139 Ostatní HUZ Hotel garni Chatová Turistická jinde ****,***,**,* Penzion Kemp osada ubytovna neuvedená 112 2 477 487 299 619 1640 Zdroj: vlastní tvorba, data převzata z http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cru_cr, k 18.4.2012

Celkový počet HUZ v rámci ČR je poměrně vysoký a největší zastoupení v něm mají penziony, jejichž počet se od roku 2010 zvýšil. Každoročně narůstá také počet pětihvězdičkových hotelů a oproti roku 2010, kdy jich bylo v rámci ČR 47, vznikly dva nové hotely v Praze a jeden se otevřel i nově v regionu Krkonoše. Celkem nejvíce HUZ je kromě Prahy a okolí v turistických regionech Šumava, Krkonoše, Jižní Morava nebo Slezsko.

19

http://slovane.ic.cz/slovane/rusko/rusko_doprava_ubytovani.htm, k 18.4.2012

39

K nejrozšířenějším stravovacím zařízením patří restaurace s mezinárodní kuchyní či národními kuchyněmi různých zemí, pizzerie, kavárny, hospody a stále oblíbenější fast foody. Cenová kategorie stravovacích zařízení se v jednotlivých městech a regionech liší. Nejvyšší ceny se dají očekávat v hlavním městě Praha, Karlovarském kraji, v Brně nebo v lyžařských střediscích Krkonoš.

2.5

Nabídka zájezdů do České republiky od cestovních kanceláří a agentur v Ruské federaci Každý kraj a region je v jiné míře důležitý pro zahraniční nebo domácí cestovní ruch a je

také různě populární pro jednotlivé země a jejich turisty. Nabídka zájezdů do ČR se tak v jednotlivých zemích může lišit od produktů, v rámci nichž by se ČR ráda prezentovala ostatním zemím. Jak je vnímána ČR na zahraničních turistických trzích jako cílová destinace, a to konkrétně na ruském trhu, rozebírá tato podkapitola. Trh cestovního ruchu v RF je velmi bohatý a turistům nabízí široké možnosti. Zájezdy do ČR se mnohdy liší dle typu zájezdu, místa pobytu nebo způsobu dopravy. 2.5.1 Nabídka pobytových zájezdů do České republiky na ruském trhu Pobytové zájezdy představují nejčastěji nabízený typ zájezdů do ČR. Jedná se o ubytování a dopravu bez pevně stanoveného denního programu s možností dokoupení jednodenních výletů a exkurzí po celé republice. Následně jsou rozebrána místa a města, jež jsou v rámci pobytového typu cestovního ruchu nejpopulárnější. Praha Hlavní město ČR je nejčastějším cílem turistů z RF. Nabídka zájezdu tomuto faktu plně odpovídá. Nabídka zahrnuje ubytovací

kapacity různé kategorie, od penzionů po

pětihvězdičkové hotely, většinou se snídaní. Doprava je u většiny zájezdů letecká, ovšem možné je zakoupit i dopravu autobusem. Dostat se do hlavního města ČR lze nejen z Moskvy a 40

Petrohradu, ale i z dalších ruských měst jako Nižnij Novgorod, Ufa, Voroněž, Kazaň, Samara, Novosibirsk, Jekatěrinburg, Krasnodar, Omsk a dalších. To vypovídá o velké popularitě Prahy jako destinace dovolené ruských turistů. Praha je Rusy považována za historicky jedno z nejhezčích měst a pro památky jako Staroměstské náměstí, Václavské náměstí, Pražský orloj, Pražský hrad či Karlův most je často považována za symbol ČR. To dokládají i výsledky průzkumu v kapitole čtyři, provedeného za účelem analýzy cestovního ruchu. 2.5.2 Nabídka pobyto-lázeňských zájezdů do České republiky na ruském trhu Velmi populární jsou zájezdy do lázeňských měst ČR. V nabídce jsou penziony i hotely různé kategorie. Zájezdy s leteckou dopravou je možné zakoupit nejen do Západočeského lázeňského trojúhelníku, kam spadají města Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Františkovy Lázně, ale i do Poděbrad, Teplic nebo Jáchymova. Lázeňské pobyty opět zahrnují dopravu, ubytování, stravu a možnost léčebných procedur. Stejně jako pobytové zájezdy klasické mají individuální volný program. Mnohdy se ovšem liší délkou pobytu, jež je často kolem patnácti dní, na rozdíl od týdenních u pobytů v Praze. 2.5.3 Nabídka kombinovaných zájezdů do více zemí včetně České republiky na ruském trhu Třetím nejoblíbenějším typem nabízených zájezdů je poznávací dovolená leteckou nebo autobusovou dopravou, obvykle s odborným výkladem průvodce, která zahrnuje více měst v rámci jedné nebo více zemí. V rámci ČR se nejčastěji jedná o kombinaci měst Praha – Karlovy Vary s možností exkurzí do dalších měst ČR jako Hluboká nad Vltavou, Český Krumlov, Kutná Hora nebo Brno. V případě různých zemí se v nabídce vyskytují kombinace Praha – Schwangau (Německo), Praha – Mnichov, Praha – Salzburg (Rakousko), Praha – Vídeň – Budapešť nebo Praha – Vídeň – Drážďany.

41

2.5.4 Chybějící produkty na ruském trhu Ačkoliv je ČR oblíbenou destinací ruských turistů, jsou produkty a místa, které téměř nebo zcela chybějí v nabídce ruského trhu. Pobytové zájezdy na Moravu včetně druhého největšího města ČR Brna, pobytové lyžařské zájezdy do českých hor nebo zájezdy se zaměřením na golf, to jsou produkty, které je potřeba více propagovat v rámci ruského trhu.

2.6 Obecná charakteristika Ruské federace RF, je východoevropský stát, jenž zasahuje do evropského i asijského kontinentu. Jedná se o největší zemi světa, jež se rozkládá se na více než sedmnácti milionech km2, což činí téměř 12 % světové souše. Celkem v zemi žije 142,9 milionů obyvatel (k 1. 1. 2011), což řadí RF mezi deset nejvíce obydlených zemí. Vzhledem k jeho rozloze je však tento stát velmi řídce zalidněn. V hustotě osm obyvatel na km2 je až na 209. místě světového žebříčku. Hlavním a zároveň největším a nejvíce zalidněným městem je Moskva, kde žije přes 10,5 milionů obyvatel. Druhým nejvýznamnějším městem je Petrohrad s přibližně 4,8 miliony obyvatel. 20 Z hlediska státního zřízení je RF federativní pluralitní republikou prezidentského typu v čele s prezidentem, jenž je volen na dobu šesti let. Samostatná RF vznikla v roce 1991 po rozpadu Sovětského svazu (zkr. SSSR). Je členem mnoha mezinárodních organizací, z nichž nejvýznamnější jsou Organizace spojených národů (zkr. OSN), Společenství nezávislých států nebo G8 (z anglického názvu „Group of eight“ – v překladu „Skupina osmi“). V roce 2011 se RF po úspěšné kandidatuře stala také členem Světové obchodní organizace (zkr. WTO). Z ekonomického pohledu je RF důležitým vývozcem ropy, ropných výrobků, topného plynu zemního i průmyslově vyráběného, železa a oceli nebo strojů a zřízení k výrobě energie. V těchto oblastech je také hlavním exportérem pro ČR.

20

http://www.businessinfo.cz/cz/sti/rusko-zakladni-informace-o-teritoriu/1/1000580/, k 27.1.2012

42

Územně je největší stát světa rozdělen do osmi federálních okruhů a 83 samosprávných celků zasahujících do devíti časových pásem. Hlavní území RF sousedí s jedenácti zeměmi, dalšími dvěma je potom obklopena exkláva RF, jež se nazývá Kaliningradská oblast. Geograficky je území RF velmi rozmanité a nesourodé. Celé území omývají moře tří oceánů – Severního, Atlantického a Tichého. Celkový počet moří omývajících jak evropskou tak asijskou část RF je dvanáct, jmenovitě například Barentsovo moře, Baltské moře, Černé moře, jež omývá populární poloostrov Soči nebo Beringovo moře. Z ostatních vodních ploch nelze nezmínit největší zásobárnu sladké vody na světě – jezero Bajkal, jež je zároveň i nejhlubším jezerem světa. Na území RF se také rozléhají dvě největší evropská sladkovodní jezera – Ladožské a Oněžské jezero. Za největší slané jezero v zemi a zároveň na celém světě je považováno Kaspické moře, jež kvůli své rozloze bývá řazeno i mezi moře. Další početné zastoupení mají v RF také řeky. Největší řekou je Jenisej, nejdelší potom Ob spolu s Irtyšem. Významné jsou také řeky Don, Dněpr, Ural nebo Volha. Dvě nejvýznamnější města federace Moskva a Petrohrad jsou postaveny na řekách Moskva a Něva. Reliéf RF je velmi nesourodý. Velká část země se vyznačuje velmi nepříznivými životními podmínkami, což je důvod pro tak nízkou hustotu obyvatel. Příznivější je evropská část země, kterou z velké části zabírá Východoevropská rovina. Směrem na jih tato rovina přechází v Kubánské nížiny, které končí pohořím Kavkazu, jež tvoří hranici RF s Asií. Toto pohoří se vyznačuje i největší horou celého státu, 5 642 metrů měřící vyhaslou sopkou pod názvem Elbrus. Směrem na východ je rovina ohraničena pohořím Ural, jež tvoří přírodní hranici mezi evropskou a asijskou části RF. Východně od Uralu následuje jedna z největších nížin světa Západosibiřská rovina. Po této bažinaté a močálovité oblasti se krajina opět mění v zalesněnou sibiřskou tajgu rozléhající se mezi mnohačetnými vrcholy a horskými pásmy. Na východní straně země vystupují dva poloostrovy – Kamčatka a Čukotka, která je rozdělena Beringovým průlivem od necelých 100 km ležící Aljašky. 43

Pro tak nesourodou krajinu jsou typické i velké klimatické a teplotní rozdíly mezi jednotlivými částmi země. Na celém území se střídá několik podnebních pásem. Většina území se vyznačuje kontinentálním klimatem, což znamená velké teplotní rozdíly v letních a zimních měsících a tudíž, že zima je chladnější a léto teplejší než ve střední Evropě. Výjimku s mírným klimatem tvoří pobřeží Černého moře. Pro sibiřskou oblast, která se nachází v tzv. pásmu věčně zmrzlé půdy, jsou typické velmi studené zimy, kde teploty klesají až k -50° a krátká deštivá léta.

2.7 Ruská federace jako destinace cestovního ruchu RF jako největší země světa nabízí nepřeberné možnosti pro rozvoj prakticky všech typů cestovního ruchu. Na jeho území jsou veškeré lokalizační předpoklady pro jakýkoliv jeho typ a rozvoj tedy závisí především na realizačních předpokladech a možnostech a na tom, jak efektivně s lokalizačními předpoklady země nakládá. Cestovní ruch v RF podléhá ministerstvu sportu, cestovního ruchu a politiky mládeže RF. V rámci tohoto ministerstva jej spravuje úřad pro působnost v cestovním ruchu a mezinárodní spolupráci. Oblast cestovního ruchu je upravována několika zákony, z nichž nejvýznamnější je federální zákon o zásadách působnosti cestovního ruchu v RF.21 Profesní organizace působící v RF v oblasti cestovního ruchu jsou Asociace cestovních kanceláři a agentur Ruské federace, Ruský svaz turistického průmyslu, Nekomerční partnerství a Ruská hotelová asociace.22 Federální koncepcí pro rozvoj cestovního ruchu je „Rozvoj domácího a příjezdového cestovního ruchu v RF (2011-2018)“ 23, jejímž hlavním cílem je zvýšení konkurenceschopnosti v oblasti cestovního ruchu domácího i zahraničního. Koncepce analyzuje cestovní ruch této země a vytyčuje jednotlivé překážky a příčiny nedostatečné konkurenceschopnosti v tomto odvětví

21

zákon v plném znění je uveden na: http://minstm.gov.ru/documents/89.shtml/xPages/item.1437.html, k 4.2.2012 přeloženo z ruského jazyka http://tourism.minstm.gov.ru/27/, k 4.2.2012 23 celé znění koncepce na http://tourism.minstm.gov.ru/.cmsc/upload/documents/order2011/post644_020811_FCP.pdf, k 4.2.2012 22

44

s ostatními zeměmi a stanovuje možné řešení pro zlepšení situace v blízké budoucnosti. Vychází z roku 2009, jejž pojímá jako současnost. V tomto roce byla RF dle publikace Světového ekonomického fóra z hlediska konkurenceschopnosti v cestovním ruchu až na 59. místě z celkového počtu 133 zemí. Z hlediska přírodních atraktivit se umístila na 5. místě a z hlediska kulturního dědictví na 9. místě. Tato fakta vypovídají o velkém potenciálu země, jenž není dostatečně využit. Překážky, které brání naplnění potenciálu cestovního ruchu, jsou následující: špatný stav přírodních i kulturních atraktivit nedostatečná a v některých regionech zcela chybějící infrastruktura – doprava, objekty cestovního ruchu špatné podmínky pro investory na finančním a bankovním trhu – nevýhodné úroky pro dlouhodobé investice nedostatečný počet profesionálních pracovníků ve sféře cestovního ruchu nedostatečná propagace RF jako destinace cestovního ruchu na domácím i mezinárodním trhu nedostatečná státní podpora rozvoje cestovního ruchu Pro zmírnění nebo odstranění těchto problémů je zapotřebí celonárodní koncepce, jež stanoví úkoly pro zlepšení situace a bude efektivně koordinovat jednotlivé kroky státních orgánů s přiděleným rozpočtem pro toto odvětví. Ke splnění hlavního cíle koncepce, tj. zvýšení konkurenceschopnosti v oblasti cestovního ruchu domácího i zahraničního, jsou vytyčeny tři hlavní úkoly, jejichž řešení je rozhodující. 1. Rozvoj turistické základny RF 2. Zvýšení kvality služeb cestovního ruchu 3. Propagace cestovního ruchu RF na domácím i mezinárodním trhu

45

Realizace těchto hlavních úkolů bude probíhat ve dvou fázích – první fáze v letech 20112014 a druhá fáze v letech 2015-2018. Typy cestovního ruchu, ve kterých koncepce shledává největší nevyužitý potenciál a odhaduje největší možný příliv turistů do budoucna, jsou následující: o pobytový cestovní ruch u moře – největším problémem pro využití více než 2000 kilometrů pobřeží vhodných pro plážovou turistiku je slabá úroveň infrastruktury. V současné době je pouze třetina pobřeží uzpůsobena pro přijetí turistů. Po rekonstrukci stávajících a výstavby nových rekreačních středisek se odhaduje příliv až dvanáct miliónů turistů, a to především ve federálních okruzích Dálný Východ u Japonského moře a Jižním FO u Černého a Azovského moře. o kulturně poznávací cestovní ruch – v současné době nejrozvinutější typ se soustřeďuje především na dvě města – Moskvu a Petrohrad. Cílem koncepce je přilákat návštěvníky i do jiných federálních okruhů. Velký potenciál mají okruhy Povolžský, Jižní, Sibiřský a Dálný Východ, jež mohou zvýšit počet turistů až o šest miliónů ročně. o obchodní cestovní ruch – potenciál tohoto typu se odhaduje na příliv přibližně pěti miliónů turistů ročně. Je ovšem nutné, aby do země přicházeli nové společnosti, noví investoři, a to i do asijské části RF. o aktivní cestovní ruch – rozvoj sportovních, lyžařských, horských a dobrodružných cest může znamenat příliv až dvou a půl miliónů nových turistů. Příhodné oblasti jsou především Jižní, Severokavkazský, Uralský, Sibiřský, Povolžský FO a Dálný Východ. o léčebný lázeňský cestovní ruch – díky velkému množství léčebných pramenů, rašelin a klimatických oblastí se nabízí potenciál v rozvoji tohoto typu. Populárními okruhy 46

v lázeňství jsou Jižní a Severokavkazský FO, velký potenciál má Povolžský FO. Při rozvoji lázeňství se předpokládá příliv přibližně dvou miliónů turistů. o venkovský cestovní ruch – typ, jenž může být důležitý pro chudší oblasti, neboť nevyžaduje velké investice do výstavby infrastruktury, ale zařazuje turisty do běžného venkovského života, může přilákat až 600 tisíc turistů navíc. o mořské a říční plavby – v současnosti již patří k populárním typům, které se dynamicky každoročně rozvíjí. Využití potenciálu vodních ploch země, může znamenat zvýšení návštěvnosti až o jeden milion lidí. o ekologický cestovní ruch – především ve federálních okruzích asijské části RF je obrovský potenciál k rozvoji tohoto typu. Dle koncepce by RF byla schopna přijímat až 40 miliónů návštěvníků ročně místo současných necelých 25 mil. K tomu také spějí cíle a úkoly, jež jsou v koncepci stanoveny.

2.8 Postavení a lokalizační předpoklady jednotlivých federálních okruhů Ruské federace pro zahraniční příjezdový cestovní ruch Největší země světa je rozdělena na osm federálních okruhů, z nichž každý nabízí předpoklady pro rozvoj určitých typů cestovního ruchu. Každý z okruhů má své vlastní hlavní město a dělí se dále na několik regionů. Následující část rozebere a zanalyzuje lokalizační podmínky pro cestovní ruch v každém z daných federálních okruhů a nabídne tak podrobnější obraz jednotlivých oblastí RF. 2.8.1 Federální okruh Dálný východ Rozlohou největší okruh RF zabírá přibližně 36,4% teritoria celého státu. Hlavním městem okruhu je Chabarovsk a skládá se z celkového počtu devíti regionů.

47

Z hlediska podnebí a klimatu je Dálný Východ nejrůznorodějším okruhem, jelikož nabízí sibiřské mrazy na severu území i přímořské klima na jihu. Oplývá tak velkým potenciálem pro rozvoj mnoha forem cestovního ruchu. Hlavní překážkou pro rozvoj odvětví je nedostatečná infrastruktura, dopravní i stavební, což neumožňuje zmíněný potenciál dostatečně využít. Největší počet hotelů a podobných zařízení je v okruhu soustředěn v Přímořském kraji, kde bývá pravidelně ubytováno i nejvíce hostů. Jedná se o kraj s nejmírnějším klimatem, jenž nabízí pobytový cestovní ruch u Japonského moře. Potenciál má tento kraj i v ekologickém cestovním ruchu, neboť přibližně 2/3 jeho území zaujímá Ussurijská tajga. Pro přírodní cestovní ruch mají velký význam i ostatní regiony okruhu, a to zejména Kamčatský kraj, Jakutsko nebo Chabarovský kraj, kde je množství tajg s neporušenou panenskou přírodou a rozličnou faunou a florou. Vzhledem k mrazivému klimatu a množství pohoří na většině území je zde významný i lyžařský cestovní ruch. Kamčatský kraj je mimo jiné zajímavý i výskytem mnoha léčivých minerálních pramenů, gejzírů a sopek. Okruh oplývá i potenciálem v rozvoji říčních a mořských plaveb, a to zejména v Přímořském a Chabarovském kraji. Pro návštěvníky z ČR se jedná o velmi zajímavou a exotickou oblast, která je nabízena i v rámci českého trhu cestovního ruchu. Problémem však zůstává velká finanční náročnost zájezdů.

2.8.2 Sibiřský federální okruh Druhý největší federální okruh RF se nachází se v asijské části země a sousedí s okruhem Dálný Východ. Okruh Sibiře je především bohatý na nerostné suroviny a pro mnoho z nich představuje nejvýznamnější ohnisko těžby v rámci celé země. Představuje také krajinu s neporušenou a krásnou přírodou a s chladným klimatem, kdy v zimních měsících teplota často klesá až k -40°C. Rozvoj cestovního ruchu je zde proto zaměřen především na poznávací cesty zaměřené na krásy přírody. Z hlediska tohoto odvětví patří k nejdůležitějším 48

místům Republika Altaj, často přezdívaná „drahokam Asie“. Jedná se o hornaté území, které turistům nabízí neopakovatelný pohled na panenskou přírodu s mnoha jezery, vodopády a řekami. Na území Altaje se nachází i Altajský Národní park nebo tzv. Telecké jezero, jemuž se přezdívá „malý Bajkal“. Množství přírodních krás, pohoří a divokých řek láká do regionu turisty i aktivního adrenalinového cestovního ruchu. Potenciál je zde i v rozvoji říčních plaveb a lázeňství, neboť lázeňské středisko „Bělokuricha“ patří pro své léčebné prameny radonové vody mezi významná a navštěvovaná sanatoria RF. K Republice Altaj přiléhá další region Sibiřského okruhu – Altajský kraj. S Republikou Altaj sdílí veškerá přírodní bohatství a návštěva turistů je mnohdy realizována na celém území těchto dvou regionů. Velice populárním cílem pro turisty je na Sibiři jezero Bajkal. Nejhlubší sladkovodní jezero na světě nebývá opomenuto téměř nikým, kdo se do této oblasti vydá. Místo, které je zapsáno na seznam UNESCO, je obrovským Národním parkem RF a nabízí jedinečný ekosystém bohatý na rozličné druhy fauny a flory specifické pro tuto oblast. Stále více je tato oblast nabízena cestovními kancelářemi a agenturami i českým občanům v rámci zájezdů do RF. Na celém území Sibiřského FO se nachází několik desítek Národních parků a významných chráněných krajinných oblastí, jež dávají potenciál v rozvoji ekologického cestovního ruchu. Množství architektonických a archeologických památek, zejména v Republice Altaj, Altajském kraji, Krasnojarském kraji, Irkutské oblasti a republice Tuva dávají možnost rozvoje kulturně poznávacího cestovního ruchu. Vzhledem k více než desíti významným lázeňským střediskům je okruh důležitý i v lázeňství. V posledních letech se stává stále populárnějším venkovský cestovní ruch. Tento typ není náročný na infrastrukturu ani finance, a tak mnoho obyvatel nabízí své statky pro návštěvníky z celého světa, kteří se tak aktivně zapojí i do života místních obyvatel. V chudších oblastech a regionech je tento typ cestovního ruchu stále oblíbenější.

49

2.8.3 Uralský federální okruh Federální okruh, jenž se nazývá dle pohoří, které dělí evropskou a asijskou část RF. Okruh, jenž je významný pro svoje přírodní bohatství a hornatý povrch je důležitý z hlediska ekologického a lyžařského cestovního ruchu. Národní parky, chráněné krajinné oblasti, řeky, jezera, jeskyně, fauna, flora to vše láká turisty k návštěvě této oblasti. Potenciál má i z hlediska rozvoje kulturně poznávacího cestovního ruchu, pro velké množství architektonických památek, zejména v Tjumenské oblasti. Největším regionem okruhu je Sverdlovská oblast, na jejímž území se nachází významná lyžařská střediska. Druhým nejvýznamnějším regionem okruhu z hlediska cestovního ruchu je Tjumenská oblast, která je významným místem pro kulturně poznávací a lázeňský cestovní ruch.

2.8.4 Severozápadní federální okruh Nejsevernější a největší okruh evropské části RF je velmi významným nejen v odvětví cestovního ruchu, ale ve všech oblastech služeb a obchodu. Na jeho území se rozléhá druhé největší město RF – Petrohrad. Forem cestovního ruchu realizovaných v tomto okruhu je mnoho. Nejdůležitější roli hrají kulturně poznávací a obchodní cestovní ruch. Celkem se okruh skládá z jedenácti regionů. Nejseverněji položeným regionem je Murmanská oblast. Ta je převážně tvořena tundrou a tajgou. Zároveň je regionem s desítkami jezer a řek, které nabízí především poznávací a ekologický cestovní ruch s přírodními motivy. Návštěvníci mají možnost poznat zdejší faunu a floru, poznat specifika polární oblasti a zažít pocit polárního dne či noci. Také se zde stále více rozvíjí pobytový lyžařský cestovní ruch. Druhým regionem, jenž spolu s Murmanskou a Leningradskou oblastí sousedí s Finskem, je Republika Karelie. Stejně jako Murmanská oblast je především regionem s více než 60.000 jezer, Národními parky s nedotknutelnou přírodou a jedinečnou faunou a florou. Pro tyto 50

předpoklady a atraktivity je vhodná pro ekologický cestovní ruch. Na jejím území se rozvíjí i adrenalinové sporty především díky množství divokých řek. Významným

regionem

z hlediska

kulturně

poznávacího

cestovního

ruchu

je

Archangelská oblast. Region omývány Bílým, Barentsovým a Karským mořem je z hlediska cestovního ruchu třetím nejvýznamnějším regionem po Petrohradu a Leningradské oblasti. Největší atraktivitou regionu je Solověcké souostroví tvořené více než 100 ostrovy a ostrůvky. Souostroví je významným kulturním i přírodním centrem a láká návštěvníky z celého světa. Region je významný i pro cestování s přírodními prvky, neboť cca 50% regionu tvoří lesy a množství řek. K zajímavým aktivitám regionu patří rybolov a lovecká turistika, které jsou v této oblasti velmi rozvinuté. Největším regionem okruhu je Republika Komi. Významná je pro své přírodní bohatství. Je regionem velkého množství jezer, močálů, výjimečného ekosystému a panenské přírody. Národní park „Pečoro-Ulyčskij“ je zapsán na seznam světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO. Ze všech regionů tohoto okruhu zůstává nejvýznamnější Leningradská oblast s městem Petrohrad (oficiálně nazývaným Sankt-Petěrburg), který se považuje za oddělený region. Petrohrad je cílem téměř všech turistů, kteří navštíví tento federální okruh a spolu s hlavním městem Moskvou je nejdůležitějším centrem RF. Leningradská oblast je také pokryta množstvím lesů a jezer, ovšem kulturně poznávací a obchodní cestovní ruch jsou hlavními typy. Petrohrad, město s necelými pěti miliony obyvatel se rozléhá na přibližně 40 ostrovech rozprostřených na řece Něvě. Turistům a výletníkům nabízí mnoho možností využití času. Je velkým obchodním centrem a ročně jej navštíví hodně obchodních turistů. Řeka Něva umožňuje rozvoj říčních plaveb. Především však je to město mnoha architektonických památek světového významu zapsaných v seznamu UNESCO. Z nejznámějších a nejnavštěvovanějších je možné jmenovat galerii Ermitáž, jež čítá více než 3 milióny obrazů a je považována za jednu z největších galerii 51

na světě. Mezi další pamětihodnosti patří Petropavlovská pevnost, Petrodvorec či Katedrála svatého Izáka. Populární jsou i tzv. Bílé noci, jež je období přibližně 21 dní v měsících červnu a červenci. Město je v nabídce prakticky všech cestovních kanceláří a agentur, které nabízejí turistům zájezdy do RF. Také v ČR patří zájezdy do měst Petrohrad a Moskva nejčastější nabídkou pro turisty. 2.8.5 Centrální federální okruh Již z názvu tohoto okruhu vyplývá, že se jedná o nejdůležitější federální okruh celé RF. Na jeho území se rozléhá i hlavní město Moskva. Dle velikosti je třetím nejmenším v RF, má však největší hustotu obyvatel a je rozdělen na osmnáct regionů. Jedná se o okruh, který nabízí největší koncentrací historických měst, památek a pro kulturně poznávací cestovní ruch hraje zásadní roli. Jedním z historicky nejstarších regionů RF je Vladimirskaja oblast. Na jejím území se nachází mnoho historických měst, z nichž nejznámější jsou Alexandrov, Vladimir, Murom, Suzdaľ a další. Města jsou hojně navštěvovaná pro jejich historickou a kulturní hodnotu vyjádřenou množstvím architektonických památek. K významným památkám této oblasti patří i historické vězení „Vladimirskij central“. Z přírodních atraktivit se na území regionu rozprostírá NP Meščera, jenž je vhodný pro turisty ekologického, lyžařského pobytového, sportovně aktivního, loveckého a dalších forem cestovního ruchu. Dalším regionem populárním pro návštěvníky kulturně poznávacích cest je Kostromskaja oblast s jedním z nejstarších ruských měst Kostroma. Město je téměř stejně staré jako samotná Moskva a nabízí jedinečnou architekturu. Sousedící region Jaroslavskaja oblast patří k dalším historicky významným oblastem a sčítá více jak 5000 památek a cca 250 muzeí. Je také místem pro konání mnoha kulturních a společenských akcí.

52

Nejjižněji položený region okruhu Voroněžskaja oblast má kromě potenciálu v kulturně poznávacím cestovním ruchu, vzhledem k výskytu přírodních atraktivit potenciál i v rozvoji ekologicky zaměřených a venkovských pobytů. Předpoklady pro ekologicky zaměřené cesty mají i regiony Rjazanskaja oblast, Kurskaja oblast nebo Kalužskaja oblast. Přes centrální federální okruh prochází i tzv. Zlatý kruh Ruska. Jedná se o trasu po historicky významných městech, které reprezentují kulturu, náboženství a historii Ruské země. Do Zlatého kruhu patří města Ivanovo, Jaroslavl, Kostroma, Pereslavl-Zalesskij, Rostov Velikij, Sergejev Posad, Suzdal a Vladimir. Nejvýznamnějšími regiony celé RF však zůstávají Moskovskaja oblast a hlavní město Moskva. Moskovskaja oblast, která obklopuje největší město Evropy je turisticky velmi významným regionem. Je zde nespočet historických památek, které lákají návštěvníky kulturně poznávacího cestovního ruchu, několik významných lyžařských středisek, jež vyhledávají turisté aktivní zimní dovolené i přírodní atraktivity pro ekologicky zaměřené cesty. Mnoho návštěvníku RF se ubytuje v tomto regionu i z důvodu nižších cen a menšího ruchu než v samotném velkoměstě. Centrem všeho dění ve sférách společenského, politického i ekonomického života zůstává Moskva. Město, jež je cílem většiny návštěvníků země nabízí především významné skvosty světové historie. Nejznámějším místem je Rudé náměstí, jež charakterizuje centrum města a je dějištěm významných společenských událostí. Od roku 1991 je zapsáno na seznam světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO. Obklopeno je nejvýznamnějšími kulturními památkami, mezi něž patří především Kreml – pevnost, uvnitř které se nacházejí Uspenskij sobor, Archangelskij sobor, Blagoveščenskij sobor, Velký Kremelský palác a další historické stavby světového významu. Dalším ze symbolů Moskvy a celé RF je chrám Vasila Blaženého, který byl postaven v polovině 16. století na příkaz Ivana Hrozného. Z ostatních stran lemují Rudé náměstí Mauzoleum V. I. Lenina a obchodní dům GUM, jenž patří mezi deset nejluxusnějších obchodních domů světa. Moskva je také hostitelským městem mnoha 53

společenských událostí. Sčítá 43 divadel, jimž dominuje tzv. Bolšoj teatr (v překladu Velké divadlo), nebo přibližně 450 muzeí. Je také centrem politických, obchodních a sportovních akcí i mezinárodních kongresů. Svým návštěvníkům nabízí i mnoho přírodních parků nebo plavby po stejnojmenné řece Moskva. Spolu s Petrohradem tvoří dvojici nejnavštěvovanějších měst v celé zemi. 2.8.6 Povolžský federální okruh Povolžský federální okruh je pojmenován dle řeky Volha – nejdelší řeky v Evropě. Nachází se v evropské části RF a skládá se ze čtrnácti regionů. Cestovní ruch daného okruhu je opět spíše poznávací s přírodními motivy, kde také významnou roli hraje Volha. Potenciál daného okruhu je také v lázeňském cestovním ruchu, kulturně poznávacím či lyžařských pobytech. Populární jsou říční poznávací plavby po řece Volze se zastávkami v jednotlivých velkých městech okruhu, jako jsou Jaroslavl, Rybinsk, Kazaň, Samara nebo Nižnij Novgorod, jenž je hlavním městem okruhu. Tyto plavby jsou spojené i s kulturně poznávacím cestovním ruchem v jednotlivých městech, neboť se zde nachází mnoho památek kulturního dědictví. Ekologický cestovní ruch je dobře rozvinutý v Národních parcích a chráněných krajinných oblastech a rezervacích, kterých je v okruhu nemalé množství. Z největších a nejvýznamnějších je možné jmenovat Baškirija, Samarskaja Luka, Marij Čorda, Nižňaja Kama nebo Chvalynskij NP. Všechny jsou otevřené pro návštěvníky a nabízejí několik druhů exkurzí do stanových městeček, dětských táborů nebo dalších ubytovacích zařízení. Z hlediska lyžařského pobytového cestovního ruchu je populární region Permská oblast. Z přibližně 70% jí pokrývají lesy a její reliéf určují Uralské hory, které nabízejí množství středisek pro zimní sporty. Zajímavostí tohoto regionu je i světoznámá Kungurská ledová jeskyně, která je jako jediná v zemi zpřístupněna turistům. 54

Velký potenciál má tento okruh i v lázeňství, neboť je zde velké množství léčebných pramenů. V mnoha regionech jsou vybudována sanatoria a v rámci domácího cestovního ruchu tady již fungují. Cílem je ovšem přilákat i zahraniční turisty, k čemuž je zapotřebí zlepšit a obnovit lázeňskou infrastrukturu. Z důvodu charakteru oblasti a množství výskytu venkovských usedlostí zde prosperuje také venkovský cestovní ruchu, jenž je z hlediska infrastruktury méně náročný. 2.8.7 Jižní federální okruh Druhý nejmenší federální okruh RF nabízí velmi různorodé klima. Jeho reliéf a je složen z šesti regionů a omývají jej tři moře, Azovské, Černé a Kaspické. Velikou roli tak zde hraje pobytový letní cestovní ruch u moře. Týká se dvou regionů, a to Rostovské oblasti, která nabízí pobyt u Azovského moře a Krasnodarského kraje, který se nachází na pobřeží Černého i Azovského moře. Rostovská oblast má kromě širokých pláží podél Azovského moře i předpoklady pro rozvoj dalších typů cestovního ruchu. Především jsou zde léčebné minerální prameny a rašeliny, které umožňují rozvoj lázeňské turistiky. Krasnodarský kraj je z hlediska cestovního ruchu nejvýznamnější v Jižním okruhu. Je to region, jenž nabízí jak letní pobytový cestovní ruch, tak i zimní lyžařskou turistiku nebo lázeňské pobyty. Lázeňství je zde na vysoké úrovni a letovisko Anapa patří mezi tři nejvýznamnější v rámci celé RF. Nachází se zde i populární a světoznámé letovisko Soči. V létě je zde možnost pobytu u Černého moře a v zimě široká škála a nabídka zimních sportů v letovisku Krasnaja Poljana (v překladu do češtiny Červená Louka). Soči bylo v roce 2007 vybráno jako hostitelské město zimních olympijských her pro rok 2014, což radikálně zvýšilo povědomí o tomto městě. Předpokládá se, že zimní střediska postavená pro účely her pozvednou letovisko Krasnaja

55

Poljana na mezinárodní úroveň pro zimní turistiku a budou lákat desetitisíce turistů z celého světa. Potenciál tento okruh má i v kulturně poznávacím cestovním ruchu, ekologicky zaměřených pobytech a říčních a mořských plavbách. K zajímavostem oblasti patří popularita rybolovu a lovecké turistiky, jež jsou v nabídce mnoha cestovních kanceláří, které nabízejí zájezdy do Jižního okruhu. 2.8.8 Severokavkazský federální okruh Nejmenší a nejjižněji položený federální okruh je vhodný především pro ekologický, lyžařský a lázeňský cestovní ruch. Nejznámější lyžařská střediska Kavkazských hor jsou Kabardino-Balkarija – v regionu Kabardino-Balkarskaja republika a Dombaj – v regionu Karačajevo-Čerkesskaja republika. Obě letoviska patří k nejpopulárnějším a nejnavštěvovanějším v rámci RF. Velmi dobré předpoklady má okruh k rozvoji lázeňství. Nachází se zde lázeňská oblast s názvem Kavkazské Minerální Vody, jež zahrnuje města Minerální Vody, Kislovodsk, Pjatihorsk, Železnovodsk a Jessentuki. Rozprostírají se v jižní části regionu Stavropolský kraj a sčítají cca 120 minerálních pramenů, léčebnou rašelinu v jezeře Tambukan a více než sto lázeňských ubytovacích zařízení. Jedná se o lázeňskou oblast národního i mezinárodního významu. Kromě lázeňství je Stavropolský kraj významný i v ekologickém cestovním ruchu. Jeho území nabízí jeden z nejpestřejších ekosystémů fauny a flory z celé RF. Dalším důležitým regionem pro ekologicky zaměřené cesty je Republika Dagestan. Tato horská oblast nabízí panenskou přírodu a je velmi vyhledávaným místem turistů.

56

Zajímavým a známým regionem je i Čečenská republika. Popularita regionu je však spíše zapříčiněna znepokojivou vojenskou situací a konflikty s RF. Příčinou toho je snaha o nezávislost Čečenské republiky, jež se o to snaží od roku 1991, kdy byla vyhlášena autonomní republikou v rámci RF. Z výše provedené analýzy RF je možné pozorovat lokalizační předpoklady jednotlivých federálních okruhů a jejich regionů pro dané typy cestovního ruchu. Předpoklady má tato země ohromné a k jejich naplnění chybí ve většině oblastí vybudování lepších realizačních podmínek v podobě dopravní infrastruktury a stavební infrastruktury nebo kvalitnější propagace daných oblastí na národní a mezinárodní úrovni, počet odborníků v odvětví cestovního ruchu, lepší jazyková vybavenost obyvatel či podpora ze strany vládního sektoru.

2.9 Realizační podmínky rozvoje cestovního ruchu v Ruské federaci Důvodem nedostatečného využití lokalizačním podmínek, předpokladů a atraktivit v oblastech RF je mnohdy velmi slabá úroveň realizačních podmínek pro rozvoj cestovního ruchu. Pro takto obrovskou zemi, jako je RF, která je tak rozličná z hlediska kultur a tradicí, je velmi složité zajistit rovnoměrný rozvoj infrastruktury a rovnoměrnou ekonomickou situaci. Celkově ekonomicky vyspělejší je západní evropská část RF, která je také více navštěvována v rámci cestovního ruchu a nabízí rozvinutější dopravní i stavební infrastrukturu. Naopak dva největší federální okruhy RF na východě země jsou v mnoha oblastech prakticky bez infrastruktury v přímém slova smyslu. Dopravní infrastruktura RF Hustota dopravní infrastruktury je v rámci země velmi nerovnoměrná. K přepravě vnitrostátní se využívají prakticky všechny druhy dopravy, letecká, železniční, silniční i lodní. Z hlediska velikosti země, jejíž rozloha je 17 075 400 km2, je nejvhodnější letecký způsob dopravy. Letiště se však nacházejí pouze ve větších městech a spousta menších měst je odkázána 57

na autobusovou či vlakovou dopravu – mnohdy nepravidelnou. Hustotu železniční a silniční sítě v rámci RF i jednotlivých federálních okruhů pro rok 2010 znázorňuje tabulka. Tab. 4: Hustota železniční a silniční tratě na 100 km2 v roce 2010 (v km) hustota železniční tratě hustota silniční tratě Ruská federace 0,5 3,9 2,6 23,1 Centrální FO 0,8 4,5 Severozápadní FO 1,5 13,2 Jižní FO 1,2 22,1 Severo-Kavkazský FO 1,4 15,0 Povolžský FO 0,5 2,3 Uralský FO 0,3 2,1 Sibiřský FO 0,1 0,6 FO Dální Východ Zdroj: vlastní tvorba, data převzata z: http://www.gks.ru/bgd/regl/b11_14p/Main.htm, k 5.4.2012

Průměrná hustota železniční i silniční tratě v rámci RF na 100 km2 je velmi nízká i ve srovnání s ČR, kde je hustota železniční tratě 12,1 a silničních 70,7 km. Vůbec největší hustota železničních i silničních tratí je v rámci RF v Moskevské oblasti, která zahrnuje i hlavní město, a to 5,8 km u železniční a 67,0 u silniční trati. Obzvlášť podprůměrná situace je u dvou největších federálních okruhů, sibiřského a Dálného Východu. Je to ovšem dáno také obrovskými nezalidněnými plochami ruské tajgy, která se rozprostírá především v těchto okruzích. Nejznámější a nejdelší železniční tratí na světě, která spojuje západní a východní stranu RF je tzv. Transsibiřská magistrála. Trať, která měří 9 288,2 km, spojuje Moskvu s městem Vladivostok. Jedná se nejen o možnost pravidelné přepravy osob v rámci vnitrostátní dopravy, ale i oblíbené zájezdy mnoha zahraničních cestovních kanceláří, českých nevyjímaje. Doba, kterou cestující stráví ve vlaku při cestě po této trati, se pohybuje okolo sedmi dnů.24 V sedmi městech RF zajišťuje metro v rámci městské hromadné dopravy. Jsou to města Moskva, Petrohrad, Nižnij Novgorod, Novosibirsk, Samara, Jekaterinburg a Kazaň. Autobusová doprava v rámci měst i meziměstská je poměrně dobře rozvinutá především mezi většími městy.

24

http://www.rgo.ru/otkroj-rossiyu/kniga-rekordov/transsibirskaya-magistral-samaya-dlinnaya-zheleznaya-dorogav-mire/, k 5.4.2012

58

V menších městech či vsích je však doprava nedostačující a často se neřídí dle řádů. Problém bývá také v klimatu ve východní části země, kde teploty sahají v zimě až k -50°C a mnohá místa se stávají odříznutými od okolí. Letecká doprava je také využívaná v rámci vnitrostátní dopravy, avšak počet letišť poklesl od roku 1992 do roku 2011 z 1 302 na 332.25 Z tohoto počtu bylo 69 mezinárodních letišť. Dopravní spojení z Ruské federace do České republiky Dopravní spojení z RF do ČR je zajišťováno především leteckou dopravou. Společnosti, které létají do ČR, a to konkrétně do Prahy, Brna, Pardubic a Karlových Varů jsou České aerolinie, a.s., a ruské UTair, Transaero, Aeroflot, Air Company Yakutia, Polet Airlines, Rossiya-Russian Airlines, S7 Airlines, Tatarstan a Ural Airlines. Města, ze kterých je možné letět do ČR, jsou Moskva – letiště Domodědovo, Vnukovo a Šeremetěvo, Jekatěrinburg, Nižnij Novgorod, Petrohrad, Samara, Rostov na Donu, Krasnodar, Voroněž, Novosibirsk, Kazaň a Perm. Ubytovací a stravovací zařízení v Ruské federaci Počet ubytovacích zařízení každoročně v RF roste. V roce 2010 byl počet hotelů a podobných ubytovacích zařízení v rámci celé země 7 866.26 Nejvíce z nich se nacházelo v Centrálním, Povolžském a Sibiřském FO. Luxusnější hotely, které odpovídají evropským standardům, se nacházejí především ve velkoměstech. K dalším možnostem ubytování patří penziony, ubytování v soukromí a kempy – obzvlášť v přímořských oblastech a letoviscích. Ze stravovacích zařízení proniká na ruský trh stále více globálních řetězců, jako je Subway, Burger King a další. Řetězce jako Subway, McDonalds, KFC, které drží vedoucí pozice v rychlém občerstvení RF, ohrožují domácí střední a menší podnikatelé v tomto odvětví. Ti, kdo upřednostňují klasické restaurace, mohou využít restaurační zařízení nabízející mezinárodní i

25 26

www.gosniiga.ru, k 5.4.2012 http://www.gks.ru/bgd/regl/b11_13/IssWWW.exe/Stg/d2/09-24.htm, k 5.4.2012

59

ruskou kuchyni. Cenově se velmi liší dle regionu. Nejdražší služby jsou ve městě Moskva, jež patří mezi nejdražší města světa.

2.10 Nabídka zájezdů do Ruské federace od cestovních kanceláří a agentur v České Republice Nabídka zájezdu do RF je na českém trhu poměrně široká a zahrnuje kromě klasických turistických cílů Moskva a Petrohrad i vzdálenější oblasti země v asijské části. V případě, že turisté ke své návštěvě zvolí organizovaný zájezd od některé z českých cestovních kanceláří či agentur získají možnost navštívit různá zákoutí této země. Typy zájezdů, které se pořádají, jsou pobytové, poznávací v rámci RF nebo poznávací v rámci vícero států a měst. Doprava a typ ubytování je rozličný a závisí od jednotlivých nabídek zájezdů. Nejčastější druhy dopravy u organizovaných zájezdů jsou letecká a autobusová. Vyskytují se i vlastní nebo vlaková, avšak většinou v rámci vnitrostátní dopravy. 2.10.1 Nabídka pobytových zájezdů do Ruské federace na českém trhu Turisté, kteří RF navštěvují poprvé, volí nejčastěji pobytové zájezdy do velkoměst Petrohradu a Moskvy. Častou kombinací je i spojení těchto měst do jednoho zájezdu, kdy účastník má zajištěnou dopravu, ubytování v obou městech a individuálně si určuje program s možností zakoupení exkurzí. Moskva Hlavní město RF, které je přibližně s 10,5 miliony obyvatel zároveň nejlidnatějším městem celé Evropy, je nejpopulárnějším cílem pro všechny turisty mířící do země. Hlavním typem cestovního ruchu je v Moskvě kulturně poznávací nebo obchodní cestovní ruch. Moskva nabízí velké množství pamětihodností světového významu. Často jsou doplněny i nákupním turismem. Nejznámějšími památkami jsou Rudé náměstí, jež je lemováno chrámem Vasila Blaženého, Mauzoleem V. I. Lenina a obchodním domem GUM a Kreml, který zahrnuje 20 věží, 60

chrám Nanebevzetí Panny Marie, chrám sv. Archanděla Michaela, chrám Zvěstování nebo Velký kremelský palác. Délka pobytu zájezdů se v tomto městě pohybuje většinou v rozmezí 3-7 dnů. Nejčastěji turisté volí ubytování v hotelích střední a vyšší kategorie obvykle se snídaní a využívají leteckou dopravu. Petrohrad Oficiální název tohoto města je Sankt Petěrburg a jedná se o druhé největší město RF. Stejně jako u Moskvy i zde převažuje kulturně poznávací typ cestovního ruchu. K nejznámějším pamětihodnostem Petrohradu patří Petropavlovská pevnost s katedrálou Petra a Pavla a Zimní palác, v němž jako jedné z šesti budov je umístěna galerie Ermitáž. Pobytové zájezdy do tohoto města jsou nabízeny stejně jako u Moskvy v intervalu 3-7 dnů s ubytování v hotelích střední a vyšší kategorie s leteckou dopravou z Prahy nebo Vídně. 2.10.2 Nabídka poznávacích zájezdů do Ruské federace na českém trhu Častějším typem nabízených zájezdů jsou poznávací okruhy, mezi nimiž je poměrně široký výběr. Nejpopulárnější je poznávací zájezd do dvou největších ruských měst Moskva a Petrohrad, kdy návštěvníci mají možnost s odborným výkladem a organizovaným programem navštívit nejznámější pamětihodnosti těchto metropolí. Délka zájezdů je okolo sedmi dní a doprava většinou letecká. Kromě těchto dvou měst mají však turisté možnost poznat i vzdálenější asijskou část RF. Zájezdy, které jim to umožní, jsou poznání Sibiře, jezera Bajkal, cestování na Kamčatku, na Čukotku nebo cesta na severní pól z ruského pobřeží. V případě cest do asijské části RF jsou často nabízeny i kombinace několika zemí. Především se jedná o zájezd po Transsibiřské magistrále, jež kromě cestování po nejdelší železniční trati na světě zahrnuje i návštěvu Mongolska a Číny. Zájezdy do těchto vzdálenějších míst jsou finančně velmi náročné. Na trhu jsou ovšem i kombinace zemí, které si může dovolit

61

širší skupina turistů, a to především různé kombinace zájezdů lodí po zemích Dánsko, Estonsko, RF, Finsko, Švédsko, Německo nebo Nizozemsko. 2.10.3 Chybějící produkty na českém trhu RF je země, která je vnímána jako cíl pro kulturně poznávací cestovní ruch nebo poznávací cesty s přírodními prvky. Země ovšem nabízí i široké možnosti pro turisty preferující pobytové dovolené letní či zimní. Na českém trhu ovšem zcela chybí zájezdy do plážových letovisek RF či lyžařských středisek. Je možné, že po zimních olympijských hrách v Soči v roce 2014 se lyžařské zájezdy do této země objeví v nabídce. Potenciál k rozvoji lyžařského cestovního ruchu tato země má velký.

62

3 Současné postavení cestovního ruchu v Ruské federaci a České republice a jeho vzájemný vývoj v těchto zemích po roce 1993 Cestovní ruch je dynamické odvětví, které nabývá na významu v obou sledovaných zemích. Počty příjezdů zahraničních návštěvníků každoročně rostou, i když s občasnými výkyvy, které jsou způsobenými různými faktory a událostmi. Následující kapitola se zaměřuje na cestovní ruch v současnosti, tzn. v roce 2011 v zemích RF a ČR. Analyzuje obě země z pohledu postavení cestovního ruchu v národním hospodářství. Nakonec bude popsána současná situace vzájemného cestovního ruchu obou zemí a vzájemný vývoj tohoto odvětví od roku 1993 s polemizováním nad možnými příčinami uvedeného vývoje.

3.1 Současné postavení cestovního ruchu v národním hospodářství Ruské federace Pro rok 2011 (respektive rok 2010, pokud novější data nebyly k dispozici) lze cestovní ruch v RF vyjádřit následovně: 27, 28 přímý podíl cestovního ruchu na hrubém domácím produktu byl 1,4% celkový podíl cestovního ruchu (včetně souvisejících odvětví) na HDP byl 5,8% částka, kterou vyprodukovali zahraniční turisté, činila 16,1 miliard amerických dolarů (cca 306 mld. Kč) částka, kterou vyprodukovala spotřeba domácího cestovního ruchu, dosáhla 54,9 mld. dolarů (cca 1 043 mld. Kč) celková spotřeba cestovního ruchu na území RF (z příjezdového i domácího) činila 71 mld. dolarů (cca 1 349 mld. Kč)

27 28

http://www.wttc.org/research/economic-data-search-tool/, k 28.2.2012 http://www.russiatourism.ru/rubriki/-1124140896/ , k 28.2.2012

63

podíl zaměstnaných osob přímo v odvětví cestovního ruchu činil 1,3% vzhledem k celkovému počtu zaměstnaných osob v roce 2011 podíl osob zaměstnaných v souvisejících odvětvích cestovního ruchu byl 5,4% na celkovém počtu zaměstnaných počet hotelů a podobných ubytovacích zařízení v roce 2010 byl 7 866 29 počet zahraničních návštěvníků (tj. turistů + jednodenních výletníků) v RF v roce 2011 byl 24 932 061 osob

3.2 Současné postavení cestovního ruchu v národním hospodářství České republiky Pro rok 2011 (u některých dat byly informace dostupné pouze pro rok 2010) lze cestovní ruch v ČR vyjádřit následovně: 30,31,32 podíl cestovního ruchu na hrubém domácím produktu byl 2,7% částka, která vyplynula ze spotřeby příjezdového cestovního ruchu, činila 138, 777 miliard Kč částka, kterou vyprodukovala spotřeba domácího cestovního ruchu, dosáhla 101, 828 mld. Kč celková spotřeba cestovního ruchu na území ČR (z příjezdového a domácího cestovního ruchu) činila 240, 605 mld. Kč částka ze spotřeby výjezdového cestovního ruchu byla za rok 2010 77, 585 mld. Kč podíl zaměstnaných osob přímo v odvětví cestovního ruchu dosáhl 4,8% na celkové zaměstnanosti

29

http://www.gks.ru/bgd/regl/b11_13/IssWWW.exe/Stg/d2/09-24.htm, k 5.3.2012 http://www.wttc.org/research/economic-data-search-tool/, k 5.3.2012 31 http://www.mmr.cz/CMSPages/GetFile.aspx?guid=c973a0d2-f676-4860-8f1d-4b80a9c4ca0c, k 5.3.12 32 http://www.mmr.cz/Cestovni-ruch/Statistiky-Analyzy/Statistiky-cestovniho-ruchu-2011, k 5.3.2012 30

64

podíl osob zaměstnaných v odvětví souvisejících a vyvolaných cestovním ruchem dosáhl 10,3% na celkové zaměstnanosti počet hromadných ubytovacích zařízení v roce 2010 byl 7 235 s 449 068 lůžky počet návštěvníků (tj. turistů + jednodenních výletníků + tranzitujících cestujících) v ČR v roce 2011 byl 22 153 000 osob počet zahraničních turistů pobývajících v hromadných ubytovacích zařízeních činil cca 6 831 000 osob a počet zahraničních turistů pobývajících v individuálních typech ubytovacího zařízení 1 924 000 osob. Celkový počet zahraničních turistů byl 8 755 000 osob. počet jednodenních výletníků v ČR v roce 2011 byl 11 247 000 a tranzitujících návštěvníků 2 151 000. Počty příjezdů návštěvníků a podíl turistů, jednodenních výletníků a tranzitujících návštěvníků v ČR v roce 2011 uvádí následující tabulka, jež byla sestavena na základě dat z Českého statistického úřadu a marketingového výzkumu agentury STEM/MARK. Tab.5: Počet zahraničních návštěvníků – a tranzitujících návštěvníků v roce 2011 (v tis.) Typ návštěvníka Jednodenní návštěvník Zahraniční turista Tranzitující návštěvník

v tom

Podíl (%): 50,8 39,5 9,7

jednodenních

výletníků,

turistů

Počet (tis.): 11 247 8 755 2 151

CELKOVÝ POČET ZAHRANIČNÍCH NÁVŠTEVNÍKŮ

22 153

100 Zdroj: výzkum agentury STEM/MARK pro rok 2011

V roce 2011 navštívilo ČR více než 22 miliónů návštěvníků ze zahraničí. Turisté, kteří v ČR strávili alespoň 24 hodin a minimálně jednou přenocovali, se na tomto údaji podíleli 39,5 procenty. Jednodenní výletníci a zahraniční turisté se liší nejen v počtu osob, ale i v zemi jejich původu, důvodu k návštěvě ČR, navštívených krajů i výdajů během pobytu. 65

Jednodenní výletníci přicházejí do ČR především ze čtyř sousedících zemí. Nejvíce jich přišlo z Německa – 58,5%, Slovenska – 15,5%, Polska – 12,5% a Rakouska – 12,3%. Celých 99% výletníků tudíž tvoří obyvatelé sousedních zemí. Důvodem jejich návštěvy jsou nákupy – 73%, dovolená – 16%, obchodní cesta – 5,5% a návštěvy přátel a příbuzných – 4%. S tím úzce souvisí i fakt, že nejnavštěvovanějšími oblastmi výletníků jsou příhraniční města Aš, Cheb, Hodonín, Folmava, Hřensko, Český Těšín, Železná Ruda nebo Varnsdorf. Zahraniční turisté se v těchto parametrech poměrně výrazně liší. Pět zemí, odkud přišlo v roce 2011 nejvíce turistů, jsou Německo – 17%, Slovensko – 9%, RF – 7,5%, Francie – 7% Velká Británie – 6,8%. Opět jsou tu zastoupeny sousední státy, ovšem jejich podíl na celkových příjezdech je mnohem menší než u jednodenních výletníků. Důvody jejich návštěv jsou také velmi odlišné. Celých 63,5% turistů přichází do ČR na dovolenou tedy kvůli rekreaci a zábavě, 16% kvůli návštěvě přátel a příbuzných a 15,5% z důvodu obchodní cesty. Pro turisty hrálo hlavní město Praha zásadní roli, kterou si pro svůj pobyt vybralo 69% z celkového počtu.33 Praha jako hlavní město je nejčastějším cílem turistů, neboť nabízí nejznámější památky, události i konferenční centra.

3.3 Současná situace v cestovním ruchu mezi Ruskou federací a Českou republikou v roce 2011 Pro možnou analýzu budoucího vývoje a předpokladů obou zemí v odvětví cestovního ruchu je nutné zhodnotit vývoj minulý a provést analýzu současné situace v daném odvětví. Tato kapitola se věnuje cestovnímu ruchu mezi ČR a RF v současnosti.

33

http://www.mmr.cz/CMSPages/GetFile.aspx?guid=c973a0d2-f676-4860-8f1d-4b80a9c4ca0c, k 8.3.2012

66

Příjezdový cestovní ruch ruských turistů do ČR RF je jednou z nejdůležitějších zdrojových zemí pro aktivní zahraniční cestovní ruch ČR. Ročně počet turistů roste a stává se více dominantním. Základní fakta pro příjezdový cestovní ruch ruských turistů do ČR v roce 2011 znázorňuje následující tabulka. Tab. 6: Počet ruských turistů, počet jejich přenocování a průměrná doba jejich pobytu v r. 2011 rok 2011 index 2011/2010 počet ruských turistů v HUZ ČR

569 961

137,4

počet přenocování ruských turistů v HUZ ČR

2 941 038

140,6

průměrný počet nocí ruských hostů v HUZ

5,16

103,2

Zdroj: http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/ccru020712.doc, k 5.4.2012

V HUZ ČR v roce 2011 zaujímali ruští turisté druhé místo v počtu hostů i jejich přenocování za tradičně prvními německými turisty. Vzhledem k vízové povinnosti i tomu, že RF není sousední zemí ČR, je to velmi pozitivní fakt. Pro srovnání je uvedeno sedm zemí, ze kterých pocházelo nejvíce turistů mířících do HUZ ČR v roce 2011. Tab. 7: Počet hostů, počet přenocování a průměrný počet nocí v HUZ turistů z nejvýznamnějších zdrojových zemí ČR v roce 2011 průměrný počet rok 2011 počet hostů v HUZ počet přenocování v HUZ nocí v HUZ 1 422 348 4 697 853 3,3 Německo Ruská federace

569 961

2 941 038

5,2

Polsko

373 864

796 102

2,1

Slovensko

347 188

690 385

2,0

Itálie

343 767

965 291

2,8

Spojené království

336 613

834 496

2,5

Spojené státy americké

319 320

841 063

2,6

Zdroj: http://www.mmr.cz/Cestovni-ruch/Statistiky-Analyzy/Statistiky-cestovniho-ruchu2011/Navstevnost-v-hromadnych-ubytovacich-zarizenich-ce, k 5.4.2012

Z uvedené statistiky vyplývá, že ruští turisté patří mezi nejdéle pobývající hosty v HUZ s průměrnou délkou pobytu 5,2 nocí. Může to být způsobené tím, že RF nepatří mezi sousední země ČR a je zde vízová povinnost, tudíž Rusové jezdí na dlouhodobější cesty. Také fakt, že 67

často vyhledávají lázeňské pobyty, které jsou delší než ostatní, způsobuje nadprůměrnou délku jejich pobytu. Oproti roku 2010 zaznamenala RF největší nárůst v počtu turistů v HUZ a to o celých 37,4%. Žádná další země z prvních sedmi neměla nárůst vyšší než 13%. Rozmístění ruských turistů, stejně jako turistů z ostatních zemí, je velmi nerovnoměrné v rámci krajů ČR. Je zajímavé sledovat současné zastoupení jednotlivých krajů v cestách ruských turistů oproti turistům z jiných zemí. Porovnání počtu hostů v HUZ v jednotlivých krajích v roce 2011 se bude týkat zemí Německa, Spojeného království (v grafu jako UK), Spojených států amerických (v grafu jako USA) a RF. Tyto země byly vybrány záměrně, neboť je v nich zastoupena sousední země s ČR v podobě Německa, západoevropská země nesousedící s ČR v podobě Spojeného království a neevropská země v podobě Spojených států amerických. Grafy 1, 2: Počet hostů z RF a Německa v HUZ krajů ČR v roce 2011

Zdroj: vlastní tvorba, data převzata z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cru_cr, k 5.4.2012

68

Grafy 3, 4: Počet hostů z UK a USA v HUZ krajů ČR v roce 2011

Zdroj: vlastní tvorba, data převzata z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cru_cr, k 5.4.2012

Grafy umožňují porovnat preference turistů z uvedených zemí ubytovaných v HUZ ČR v roce 2011 v jednotlivých krajích. Pro všechny země je dominantním krajem hlavní město Praha. Avšak je zde možné pozorovat, že pro UK a USA je mnohem dominantnější než pro RF. Nic na tom nemění fakt, že turisté z této země ve většině případů cestují leteckou dopravou stejně jako turisté z UK a USA. Jiná situace je u turistů z Německa, kteří do ČR cestují často i silniční nebo železniční dopravou. I když Praha je pro ně také nejnavštěvovanějším krajem, nepřevládá tak výrazně jako u ostatních zemí nad kraji ostatními. Zajímavá je situace u dalších krajů. Zatímco pro ruské a německé turisty je na druhém místě s velkým náskokem lázeňský Karlovarský kraj, pro Brity a Američany nepředstavuje výrazně oblíbenou destinaci. Tomuto ostatně odpovídá i průměrný počet nocí strávených v HUZ v roce 2011, jež byl u německých a především u ruských turistů vyšší než u ostatních. Pro turisty z UK a USA představovaly po Praze nejnavštěvovanější kraje Jihočeský a Jihomoravský. Kraj na Jižní Moravě se umístil na třetím místě i pro ruské turisty, ale Jižní Čechy se nevešly do první pětice. Všeobecně však pro všechny uvedené země patří mezi pět nenavštěvovanějších krajů ty pohraniční. Vnitrozemní kraje, mimo hlavní město, tolik populární pro turisty nejsou. Situace v návštěvě lázeňských ubytovacích zařízení (dále LUZ) v roce 2011 vypadala následovně. 69

Tab. 8: Počet hostů, počet přenocování a průměrná délka pobytu turistů v LUZ z nejvýznamnějších zdrojových zemí ČR v roce 2011 počet přenocování průměrná délka pobytu rok 2011 počet hostů v LUZ v LUZ v LUZ (noci) 162 086 1 314 356 8,1 Německo Ruská federace

83 631

1 004 567

12,0

Ukrajina

8 572

92 127

10,7

Izrael

6 808

66 240

9,7

Rakousko

6 796

39 239

5,8

Slovensko

5 741

19 813

3,5

Zdroj: vlastní tvorba, data převzata z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cru_cr, k 5.4.2012

Zdrojové země, z nichž přijíždí nejvíce turistů do lázeňských ubytovacích zařízení, se poměrně liší od standardních HUZ. Stejně jako u HUZ se na prvních dvou místech umístili turisté z Německa a RF. Za nimi, ačkoliv s velkým odstupem, následují Ukrajina a Izrael. Skladba hostů v lázních se tak poněkud liší, a převládají turisté buď ze sousedních zemí, nebo z východu. Také průměrná délka pobytu u jednotlivých zemí se liší, avšak při důkladném prostudování je zcela logická. Kratší pobyty vyhledávají hosté z okolních států, pro které je ČR mnohem snadněji dosažitelná než pro hosty z východní Evropy či Blízkého východu. Nejdéle ze všech v LUZ pobývali v roce 2011 Rusové, a to v průměru dvanáct dní. Příjezdový cestovní ruch českých turistů do RF Čeští turisté a jednodenní výletníci nejsou pro ruský trh cestovního ruchu tak důležití jako je tomu naopak. ČR představuje pro RF cílovou destinaci, nikoliv významnou zdrojovou zemi. Počet návštěvníků z ČR, kteří přicestují do RF, však v posledních letech narůstá. Následující tabulka ukazuje počet návštěvníků z ČR, jež dělí na turisty a obchodní cestující. Tab. 9: Počet návštěvníků z ČR v RF v roce 2011 celkem, dělený na počet turistů, obchodních cestujících a ostatních počet návštěvníků počet obchodních počet rok 2011 počet turistů RF celkem cestujících ostatních ČR

46 776

12 972

25 762

8 042

Zdroj: vlastní tvorba, data převzata z http://www.russiatourism.ru/rubriki/-1124140228/, k 5.4.2012

70

Na rozdíl od ČR, která zkoumá v současné době počet turistů v HUZ, RF zkoumá statistiky na hranicích a tudíž zahrnuje turisty, jednodenní výletníky i tranzitující cestující. Ruská statistika dělí návštěvníky dle účelu jejich cesty na ty, kteří přicestovali do RF s turistickými cíli, na obchodní a služební cestu a ostatní. Počet českých turistů byl v roce 2011 12 972, což nepředstavuje velké množství. Pozitivním faktem pro RF ovšem je roční růst počtu příjezdů z ČR. Ten mezi roky 2010 a 2011 představoval pro skupinu turistů 13% a pro celkový počet návštěvníků 15%. Pro porovnání s ostatními zdrojovými zeměmi RF je možné na problematiku nahlížet dvěma způsoby. Tab. 10: Počet návštěvníků celkem, dělených na turisty, obchodní cestující a ostatní v RF v roce 2011 z nejvýznamnějších zdrojových zemí počet počet návštěvníků RF obchodních rok 2011 počet turistů počet ostatních celkem cestujících 1 211 519 133 630 671 813 406 076 Finsko Čína

845 588

234 127

280 453

331 008

Polsko

704 610

29 908

603 690

71 012

Německo

629 391

346 627

180 699

102 065

Litva

622 740

22 114

452 068

148 558

Lotyšsko

571 374

33 522

371 921

165 931

Estonsko

519 402

31 255

360 054

128 093

ČR

46 776

12 972

25 762

8 042

Zdroj: vlastní tvorba, data převzata z: http://www.russiatourism.ru/rubriki/-1124140228/, k 5.4.2012

První tabulka znázorňuje sedm zemí, ze kterých do RF přišlo v roce 2011 nejvíce návštěvníků, ovšem ne nutně s turistickými cíli. Většina těchto zemí sousedí s RF, a proto tito návštěvníci představují obchodní cestující, nebo tranzitující cestující, ovšem ne turisty. Druhá tabulka se zaměřuje pouze na zdrojové země, odkud do RF přicestovalo v roce 2011 nejvíce turistů a nebude brát v potaz celkový počet návštěvníků z daných zemí.

71

Tab. 11: Počet turistů v RF v roce 2011 z nejvýznamnějších zdrojových zemí rok 2011 počet turistů Německo

346 627

Čína

234 127

USA

169 763

Finsko

133 630

Spojené království

128 533

Itálie

125 062

Španělsko

100 773

ČR

12 972

Zdroj: vlastní tvorba, data převzata: http://tourest.ru/publ/statistika_turizma_2011, k 5.4.2012

Z porovnání obou statistik je možné pozorovat velké rozdíly. Zatímco nejvíce návštěvníků přichází především z okolních zemí, nejvíce turistů přichází z evropských i neevropských zemí, které nesousedí s RF, vyjma Finska a Číny. ČR je pro porovnání vložena do obou tabulek a je na 25. místě jak v celkovém počtu návštěvníků, tak i v počtu turistů pro rok 2011.

3.4 Vývoj cestovního ruchu mezi Českou republikou a Ruskou federací po roce 1993 Vývoj cestovního ruchu mezi samostatnými státy RF a ČR je možné sledovat od roku 1993, neboť 1.1.1993 vznikl po rozdělení Československa samostatný stát ČR. Průběh cestovního ruchu v obou zemích ovlivňovaly různé politické, ekonomické, bezpečnostní a další společenské události. Také vzájemné vnímání těchto národů hrálo roli v cestování lidí do zkoumaných zemí. Jak vypadal cestovní ruch obou zemí a které události na tento průběh mohly mít vliv, analyzují následující podkapitoly.

72

3.4.1 Vývoj příjezdového cestovního ruchu z Ruské federace do České republiky po roce 1993 ČR patří tradičně mezi oblíbené destinace ruských turistů a dle počtu turistů se Rusové umísťují pravidelně mezi patnácti zdrojovými zeměmi, ze kterých sem přijíždí nejvíce hostů. Vývoj počtu ruských turistů ubytovaných v HUZ znázorňuje následující graf. Graf 5: Vývoj počtu ruských turistů v HUZ v letech 1992-2011

Zdroj: graf vlastní tvorby, data převzata z http://vyzkumy.czechtourism.cz/#;from=100;orderby=novinky, kompendium z let 1998-2002 a z http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cru_cr, k 5.4.2012

Z grafu je patrné, že od roku 1992 počty turistů z RF dramaticky vrostly. Dle starší metodologie ČSÚ v měření počtů turistů představuje vrchol rok 1998, kdy do HUZ ČR zavítalo přes 273 tisíc Rusů. Rok 2000 představuje velký pokles v příjezdech Rusů, a to o více než 62%, což mohlo být způsobeno některými změnami metodologie měření hostů v HUZ nebo událostmi, které se v RF odehrávaly. Od roku 2000 je však možné sledovat rostoucí trend, jenž byl zastaven až v roce 2009, což bylo pravděpodobně způsobeno celosvětovou ekonomickou krizí. Zajímavý je vývoj nejen počtu turistů z RF, ale i počet jejich přenocování v HUZ ČR. Tento ukazatel znázorňuje následující graf – za období 1997-2011.

73

Graf 6: Vývoj počtu přenocování ruských turistů v HUZ v letech 1997-2011

Zdroj: graf vlastní tvorby, data převzata z http://vyzkumy.czechtourism.cz/#;from=100;orderby=novinky, kompendium z let 1998-2002 a z http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cru_cr, k 5.4.2012

Trend vývoje celkového počtu přenocování ruských turistů v HUZ ČR sice odráží vývoj počtu turistů, ovšem propady, např. v roce 2000 nejsou tak výrazné. To znamená, že ačkoliv navštívilo HUZ ČR méně lidí z RF, tak délka jejich pobytu se zvýšila. To ukazuje i následující graf, který znázorňuje pořadí RF mezi všemi zdrojovými zeměmi ČR jednak v počtu hostů a jednak v počtu jejich přenocování v HUZ ČR. Graf 7: Pořadí RF dle počtu hostů a počtu přenocování v HUZ ČR mezi všemi zdrojovými zeměmi v letech 1997-2011

Zdroj: graf vlastní tvorby, data převzata z http://vyzkumy.czechtourism.cz/#;from=100;orderby=novinky, kompendium z let 1998-2002 a z http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cru_cr, k 5.4.2012

74

Zatímco v počtu hostů se RF v letech 2000-2004 nenacházela ani v první desítce nejvýznamnějších zdrojových zemí ČR, v rámci počtu přenocování byla nejhůře osmá v roce 2000. V posledních dvou letech se stabilně umístila za Německem na druhém místě v obou ukazatelích, což jen dokazuje narůstající důležitost této země pro zahraniční příjezdový cestovní ruch v ČR. Délkou pobytu v HUZ ČR se Rusové vždy řadili k vysoce nadprůměrným a jedněm z nejdéle pobývajících turistů. To ostatně dokazuje i graf, jenž srovnává průměrnou délku pobytu turistů z RF a průměrnou délku pobytu všech zahraničních turistů v HUZ ČR v průběhu let 1993-2011. Graf 8: Průměrná délka pobytu turistů z RF v HUZ a průměrná délka turistů ze všech zemí v HUZ ČR v letech 1995-2011 (ve dnech)

Zdroj: graf vlastní tvorby, data převzata z http://vyzkumy.czechtourism.cz/#;from=100;orderby=novinky, kompendium z let 1998-2002 a z http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cru_cr, k 5.4.2012

V roce 2011 byla průměrná délka pobytu v ČR 3,9 dní, průměrná délka ruských turistů činila 6,2 dní. I přes mírné zkrácení pobytu, a to přesně o jeden den od roku 2000, patří Rusové stále k nejdéle pobývajícím turistům v HUZ ČR. Mimo to, že nejsou ze sousední země, také vízová povinnost znamená, že pro ruské turisty je těžší přicestovat do ČR než pro turisty z EU, Schengenského prostoru nebo některých ostatních evropských i neevropských zemí. 75

V neposlední řadě tento údaj ovlivňuje fakt, že mnoho turistů z RF sem cestuje na lázeňské léčebné pobyty, kde je průměrná délka pobytu o mnoho delší. Postupné zkracování pobytu mohou způsobovat různé faktory. Především vstup ČR do EU a následně do Schengenského prostoru umožňuje ruským turistům cestovat na jedno vízum po všech státech tohoto prostoru, a tak často využívají dovolené k návštěvě více států než jen ČR. Koncentrace turistů z RF stejně jako z ostatních zemí je velmi různá v závislosti na krajích ČR. Tradičně, nejvíce procent turistů směřuje do hlavního města Prahy a do Karlovarského kraje. Tyto dva kraje hráli nejdůležitější roli pro ruské turisty po celou dobu sledovaného období. Graf 9: Procentuální podíl ruských turistů ubytovaných v HUZ v Praze a Karlovarském kraji

Zdroj: graf vlastní tvorby, data převzata z http://vyzkumy.czechtourism.cz/#;from=100;orderby=novinky, kompendium z let 1998-2002 a z http://www.mmr.cz/Cestovni-ruch/Statistiky-Analyzy, k 28.3.2012

Více než 85% všech turistů z RF mířících do ČR se v roce 2011 ubytuovalo v Praze nebo Karlovarském kraji. V posledních letech hlavní město vykazuje rostoucí tendenci a stále více ruských turistů míří do HUZ právě sem na úkor krajů ostatních. Podíl Karlovarského kraje na příjezdovém cestovním ruchu z RF sice klesá, ovšem počty turistů, kteří sem každoročně míří rostou. Negativním trendem je také stále větší koncentrovanost příjezdů ruských turistů do hlavního města Prahy. Při dnešní pestré nabídce jednodenních výletů po celé České republice 76

stále více turistů využívá této možnosti k návštěvě významných pamětihodností mimo hlavní město. Ubytovaní zůstávají však právě v Praze. Tomuto trendu odpovídá i nabídka cestovních kanceláří a agentur v RF, která ve většině případů nabízí ubytování buď v hlavním městě nebo v některém z lázeňských měst. Také nabídka zájezdu, kdy turisté navštíví v rámci jedné cesty důležitá města více zemí a ubytují se právě v hlavním městě v každém státě, který navštíví, je stále populárnější. Jak vypadala koncentrace turistů z RF v jednotlivých krajích v roce 2001 ukazuje následující graf. Graf 10: Návštěvnost krajů turisty z RF v roce 2001 (v procentech)

Zdroj: graf vlastní tvorby, data převzata z http://vyzkumy.czechtourism.cz/#;from=100;orderby=novinky, kompendium z roku 2001, k 28.3.2012

Ačkoliv hlavní město zaujímalo první místo, procento turistů mířících sem nepřesahovalo 50% a poměrně velký počet turistů mířil i do ostatních krajů v čele s Karlovarským. V průběhu prvních deseti let 21. století se však koncentrace turistů v krajích ČR výrazně pozměnila. Procentuální změna však nutně nemusela znamenat reálný pokles turistů v krajích. Mohlo to být

77

způsobeno výraznějším nárůstem turistů v Praze než jinde v ČR. Jak vypadalo zastoupení jednotlivých krajů ČR v příjezdech ruských turistů v roce 2011, znázorňuje následující graf. Graf 11: Návštěvnost krajů turisty z RF v roce 2011 (v procentech)

Zdroj: graf vlastní tvorby, data převzata z http://www.mmr.cz/Cestovni-ruch/Statistiky-Analyzy, k 28.3.2012

Zatímco v roce 2001 ubytovala Praha okolo 42% všech turistů z RF, v roce 2011 to bylo přibližně o 25% více. Praha je v RF velmi oblíbeneou a známou destinací díky své historii a krásným architektonickým památkám. Oblíbená jsou i ostatní města mimo tento kraj, ovšem navštěvovaná jsou většinou v rámci jednodenních výletů bez ubytování v některém z HUZ. Poměrně vysoké procento lidí láká i Jihomoravský kraj, který v současnosti jako jediný mimo Prahu a Karlovarského kraje přesahuje 5%. Důvodem může být to, že se na jeho území nachází druhé největší město ČR Brno, NP Podyjí, je to pohraniční kraj s Rakouskem nebo fakt, že narůstá význam tzv. zážitkové turistiky a tento kraj je známý kvůli svému vínu, jehož ochutnávání patří k tomuto typu cestovního ruchu. V roce 2001 se přitom nevyskytoval mezi pěti nenajvštěvovanějšími kraji turisty z RF. Další změnou je, že za dobu deseti let od r. 2001 upadal význam krajů na severu ČR, které sousedí s Německem a Polskem. Zatímco v roce 2001 patřily kraje Ústecký, Liberecký a Královehradecký mezi 5 nejnavštěvovanějších, v roce 2011 již 78

v první pětici figuroval pouze Královehradecký kraj. Preference turistů, nabídka cestovních kanceláří a agentur, účel cesty turistů, to vše určuje vývoj jejich koncentrace v HUZ jednotlivých krajů. Motivy návštěv ruských turistů jsou analyzovány v rámci dotazníkového šetření, jež je rozebráno podrobně v kapitole číslo čtyři. 3.4.2 Vývoj příjezdového cestovního ruchu z České republiky do Ruské federace po roce 1993 Po sametové revoluci a umožnění cestování do zemí západní Evropy cesty do RF ztratily na významu. Avšak již od poloviny devadesátých let má trend návštěvy RF českými turisty rostoucí tendenci a v posledních letech stále sílí. Nová generace začíná vnímat RF jako krásnou nepoznanou zemi a turistický cíl, aniž by se nechala ovlivňovat událostmi z 20. století. Stále však i u mladé generace Čechů přetrvává negativní pohled na tento národ, což potvrdil i dotazníkový výzkum provedený pro účely této práce. Graf 12: Vývoj počtu českých návštěvníků celkem, z toho turistů a obchodních cestujících v RF v letech 1994-2011

Zdroj: graf vlastní tvorby, data převzata z http://www.russiatourism.ru/rubriki/-1124140228/, k 28.3.2012

Statistika RF na rozdíl od statistiky ČR sleduje situaci na hraničních přechodech a letištích, nikoliv v HUZ. Celkový počet návštěvníků rozlišuje v posledních letech dle účelu jejich 79

cesty na turisty, obchodní cestující a ostatní, ne dle toho, kde budou ubytováni. Z grafu, který zkoumá počet návštěvníků z ČR celkem a v posledních letech i počet turistů a obchodních cestujících, je patrná rostoucí tendence se dvěma propady v letech 1999 a 2009. Zajímavostí je, že počet obchodních cestujících roste výrazněji než počet turistů na dovolené. To může značit rostoucí význam RF jako obchodního partnera ČR nebo nárůst počtu nadnárodních firem, jejichž pobočky jsou po celém světě včetně RF a jejichž zaměstnanci cestují do této země v rámci služebních cest. Je pravděpodobné, že nejvíce je Čechy navštěvovaný Centrální federální okruh, kde se nachází hlavní město Moskva a Severozápadní federální okruh, kde se nachází metropole Petrhorad. V nabídce cestovních kanceláří jsou i cesty do asijské části RF, která oplývá krásnou a nepoznanou přírodou, avšak finančně je cesta na Sibiř nebo Dálný Východ poměrně náročná, a tak nepatří mezi masovou záležitost. Důvody Čechů pro návštěvu největší země světa byly zkoumány opět v rámci dotazníkového šetření a rozebrány jsou v kapitole čtyři. Možné důvody a příčiny daného vývoje cestovního ruchu mezi oběma zeměmi jsou popsány v následující podkapitole, která rozebírá události, jež mohly mít vliv na vývoj cestovního ruchu mezi ČR a RF.

3.5 Události, jež ovlivňovaly vývoj cestovního ruchu mezi Českou republikou a Ruskou federaci po roce 1993 Vývoj příjezdů ruských turistů do ČR i českých návštěvníků do RF byl v minulosti a je i v současnosti ovlivňován mnoha událostmi. Ekonomická, politická, bezpečnostní situace nejen těchto dvou zemí ovlivňuje rozhodování lidí vycestovat za hranice svého státu a má vliv na to, kam vycestují. Dané situace, jež tato rozhodnutí ovlivňují, se přitom mohou odehrávat i mimo Evropu. Pro zkoumání faktů a událostí, které by mohly v minulosti mít vliv na počty příjezdů

80

Čechů do RF i Rusů do ČR je vhodné oba grafy porovnávat současně, neboť jednotlivé údaje jsou mezi sebou často provázáné. Vývoj cestovního ruchu mezi samostanými státy RF a ČR je datován od 1.1.1993, neboť od totoho dne byly již oba státy samostatné. Každoročně se odehrávají různé situace a události, které mohou být plánované či nikoliv. K plánovaným patří různé společenské, politické nebo sportovní akce, ty neplánované bývají spíše negativní, jako katastrofy nebo finanční a politické krize či válečné konflikty. Vztah těchto zemí je navíc ještě velmi ovlivněn historií z druhé poloviny minulého století a má velmi silný vliv na mínění lidí a následně i cestování do dané země. Týká se to především českých občanů, kteří z důvodu okupace Československa ruskými vojsky v minulém století, stále nahlížejí na RF a Rusy více negativně. To se odráží i u mladší generace, kterou daná situace v podstatě nezasáhla. Negativní nahlížení Čechů na největší zemi světa a její obyvatelé ukázal i dotazníkový průzkum, jehož výsledky jsou prezentovány v kapitole čtyři. Rusové naopak na ČR i jeji občany nahlížejí pozitivně. Vnímají Čechy jako Slovany a přátelský národ a ČR jako krásnou zemi s výjimečnou architekturou. Tyto pohledy se odráží v počtech příjezdů Rusů do ČR a Čechů do RF. Důležité je si uvědomit také rozdílnost statistik a metodologie měření obou zemí. RF měří počty všech, jež překročí hranice území, byť jen na jeden den, či jako tranzitující cestující, ČR bere v úvahu pouze ty cestující, kteří se ubytovali v některém z HUZ ČR. V posledních letech měří RF i počty těch, kteří přišli do této země s turistickými nebo obchodními cíli, opět se ovšem tato statistika plně neshodne s ČR, neboť se v ČR nezkoumá účel cesty, ale to, zda jsou ubytováni v HUZ. Pro analýzu vlivu určitých situací v průběhu sledovaných let, však lze porovnávat i tak rozdílné statistiky. Trend křivek příjezdů do obou zemí je v čase rostoucí s několika výkyvy. Tyto výkyvy byly vždy způsobeny nějakou významnozu události buď na území některého ze zkoumaných

81

států či jinde ve světě. Co se odehrávalo v těchto letech, jež mohlo ovlivnit cestovní ruchu mezi danými zeměmi, popisuje následující část práce. Grafy 13, 14: Vývoje počtů ruských turistů v HUZ ČR a českých návštěvníků v RF

Zdroj: graf vlastní tvorby, data převzata z http://www.russiatourism.ru/rubriki/-1124140228/, http://vyzkumy.czechtourism.cz/#;from=100;orderby=novinky, kompendium z let 1998-2002 a z http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cru_cr,k 5.4.2012

Ekonomické, finanční a politické krize Krize v zemi hraje velkou roli v rozhodování obyvatel vycestovat. V době finanční, ekonomické či politické krize klesají výrazně počty turistů, neboť nastává období nejistoty, zvýšení nezaměstnanosti, snížení platů a lidé začínají šetřit. Cesty do zahraničí se stávají přežitkem. Počty turistů a návštěvníků mezi oběma zeměmi ovlivnily především dvě velké krize. První krize se odehrála v RF v období od konce roku 1998 do začátku roku 2000, kdy se lidé v RF vzpamatovávali z jejich následků. Během tohoto období zavládl v RF chaos, finanční, ekonomická a politická nejistota, velký nárůst inflace – až na 86% v roce 1999, nárůst nezaměstnanosti, a všechno to vyvrcholilo rezignací tehdejšího prezidenta RF Borise Jelcina (dne 1.12.1999). Rusové mnohdy přišli o veškeré svoje úspory a cestování pro ně nebylo možné. Krize se v obou grafech odráží propadem v počtech turistů a návštěvníků. Počet návštěvníků

82

z ČR poklesl v kritickém roce 1999 o 16%.34 Ruští turisté pocítili hlavní následky situace v roce 2000, kdy jich přijelo do ČR o více než 60% méně. Tento údaj je však ovlivněn i změnou měření statistik v ČR, jež shodou okolností nastala taktéž v roce 2000. Nakolik je tento statistický údaj ovlivněn krizí v RF a nakolik změnou statistické metodologie měření v ČR se bohužel nedá přesně určit. Jisté ovšem je, že za celou sledovanou dobu se jednalo o největší propad v počtu ruských turistů ubytovaných v HUZ ČR. Druhá krize postihla nejen tyto země, ale celý svět. Jednalo se o celosvětovou ekonomickou krizi, jež vypukla v roce 2008 a naplno se projevila v roce 2009. Opět způsobila velký propad v počtu cestujících z obou zemí. Rusů, kteří se ubytovali v HUZ ČR bylo v roce 2009 o více než 20% méně oproti roku 2008. U návštěvníků z ČR byl zaznamenán pokles necelých 15%. Také bylo možné již sledovat dělení návštěvníků dle cíle jejich cesty na turisty a obchodní cestující. Obě podskupiny, stejně jako celkový počet zaznamenaly pokles v inkriminovaném roce. Od roku 2010 a pominutí největších následků celosvětové krize má trend příjezdů do obou zemí opět rostoucí tendenci. Válečné konflikty Během sledovaného období vzniklo na území RF několik válečných konfliktů. Ty vytvářely obraz nebezpečí a mohly turisty od cesty do RF odrazovat. Jednalo se především o dva konflikty mezi RF a Čečenskem, a to 1. a 2. rusko-čečenskou válku. První válka probíhala v letech 1994-1996, druhá pak v roce 1999. Ačkoliv nemusely přímo ovlivnit počty turistů v daném roce mimo oblast konfliktu, určitě se odrazily ve vytváření negativního obrazu této země. Konflikty také podnítili radikální teroristické skupiny k několika útokům v následujících letech. Na území RF proběhl ve sledovaném období ještě jeden konflikt – válka v Jižní Osetii.

34

http://dumfinanci.cz/clanky/267-vyznamne-financni-krize-90-let-rusko/, k 5.4.2012

83

Odehrála se v srpnu roku 2008 mezi RF a Gruzii. Její nebezpečí opět spočívalo v negativním obrazu a mínění o RF ve světě. Teroristické útoky Hrozba, která v posledních letech nabývá na síle po celém světě. RF, a to především její hlavní město Moskva se v minulosti terčem teroristických útoků stala hned několikrát. Pozornost médií v oblasti terorismu se výrazně zvýšila po zatím největším teroristickém útoku, který se odehrál ve Spojených státech amerických, dne 11.9.2001. Ačkoliv tento útok nevyvolal přímý pokles počtu návštěvníků do zkoumaných zemí, ohromil celý svět a zapříčinil mnoho bezpečnostních opatření. Přímo v RF se ve sledovaném období odehrálo několik teroristických útoků, které opět vytváří negativní obraz o bezpečnosti země. K největším patřily bombové teroristické útoky v Moskvě v letech 1999, 2000 a 2004 v moskevském metru, 2002 v Moskevském domě kultury, nebo 2011 na moskevském letišti Domodědovo. Během roku 2004 zde proběhly série útoků i v ostatních oblastech RF. Pocit ohrožení také umocňuje rozvoj zpravodajství a internetu, jehož prostřednictvím se informace o terorismu ihned šíří po celém světě. Přírodní katastrofy Kromě katastrof způsobených lidmi, ovlivňují cestovní ruch i přírodní katastrofy. V ČR se jedná především o povodně, v RF se kromě povodní odehrály i zemětřesení. ČR postihly dvě velké povodně, a to v červenci roku 1997 a v srpnu roku 2002, kdy republiku zasáhla na mnoha územích stoletá voda a nevyhnula se ani hlavnímu městu Praha. Tomu odpovídala i návštěvnost hlavního města, které v srpnu a září roku 2002 zaznamenalo výrazný pokles oproti stejným měsícům předchozích i následujících let. Tato skutečnost je zaznamenána v následujícím grafu.

84

Graf 15: Počet turistů z RF v Praze v srpnu a září z let 2001-2003

Zdroj: graf vlastní tvorby, data převzata z http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cru_cr, k 6.4.2012

Pokles počtu ruských turistů ubytovaných v HUZ se promítl i do statistiky za celý rok 2002, což je patrné i v grafech 13 a 14. Politické změny Také politické uspořádání a změny se odrážejí v počtech cestujících. Mezi zeměmi ČR a RF jde především o to, že ke vstupu na území obou států je pro občany obou zemí zapotřebí vyřízení turistického víza. Mnohdy se jedná o překážku, která brání přílivu většího počtu turistů. Vyřízení víza může trvat až 90 dní, je zpoplatněno a je k tomu zapotřebí několik vyplnit dokumentů. Tato povinnost často zabraňuje spontánním cestám do těchto zemí, či různým zájezdům na poslední chvíli, které jsou v současné době velmi populární. Vízum je rozhodně překážkou pro rozvoj cestovního ruchu ve kterékoliv zemi. Mimo to se ve sledovaném období událo několik politických změn, a to především v ČR. V roce 2000 vstoupilo v platnost nové municipální dělení ČR na čtrnáct krajů a byly provedeny změny v metodologii měření hostů v HUZ. Tyto změny nevyvolaly sice změnu počtu turistů, kteří se rozhodli do ČR přicestovat, ovšem znamenaly změnu v měření a statistikách, což samo o sobě znamenalo jiné údaje o turistech než předtím. Další důležitou událostí byl vstup ČR do Evropské unie (v roce 2004) a do Schengenského prostoru (v roce 2007). To znamenalo, že Rusové potřebovali vízum do Schengenského prostoru, který zahrnuje více států, a v rámci jednoho víza mohli navštívit hodně

85

zemí. Mohlo to však zapříčinit mírné zkrácení průměrné délky pobytu turistů z RF a větší koncentraci v hlavním městě Praha, neboť se nesoustřeďují na cestování po jedné zemi, ale chtějí za svoji dovolenou navštívit známá místa více států. Sportovní a společenské akce Jedná se o události, které ovlivňují příjezdový cestovní ruch daného místa víceméně pozitivně. K takovým velkým sportovním událostem patří např. mistrovství světa v hokeji nebo fotbale, mistrovství Evropy ve fotbale a také konání zimních nebo letních olympijských her. O přínosu takových akcí z hlediska ekonomického, politického a dalších bylo vytvořeno již mnoho studií a teorií, stejně jako o přínosu v odvětví cestovního ruchu. Velká sportovní akce může totiž turisty nejen přilákat, ale i odradit od návštěvy daného místa z důvodu očekávání velkého množství turistů, zvýšených bezpečnostních opatření, možného bezpečnostního rizika nebo dočasného zvýšení cen služeb cestovního ruchu. Přesto se taková událost považuje za přínosnou i v tomto odvětví, a to nejen po dobu jejího konání, ale hlavně po jejím skončení, kdy se očekává, že se dané místo, či celý stát dostane více do povědomí lidí. Z větších sportovních událostí, které se ve sledovaném období konaly ve sledovaných zemích, je možné jmenovat mistrovství světa v hokeji v Petrohradu v roce 2001 nebo mistrovství světa v hokeji v Praze v roce 2004. Dle grafů v počtech příjezdů, eviduje jak rok 2001 v RF, tak i rok 2004 v ČR větší počet návštěvníků, respektive turistů než roky předchozí. Zda a z jaké části, je to způsobené právě konáním jmenovaných sportovních akcí, však není přesně určeno. RF očekává mnohem větší nárůst nejen českých turistů po roce 2014, neboť získala pro tento rok právo pořádání zimních olympijských her ve městě Soči. Zde se nachází jedno z nejpopulárnějších lyžařských letovisek celé RF, tzv. Krasnaja Poljana, které Rusové ještě více modernizují právě kvůli olympiádě. Předpoklad je, že díky této akci, kterou sledují lidé prakticky po celém světě, získá město Soči i celá země větší popularitu a přiláká více lidí v letech budoucích.

86

Masmédia a informační technologie Na konci 20. století a obzvlášť na počátku 21. století dochází ke stále většímu rozvoji komunikačních technologií a virtuální propojenosti celého světa. Všechny politické, ekonomické, sociální a společenské události nabývají na síle a hrají stále větší roli ve vnějších vztazích dané země, právě kvůli tomu, že se vše okamžitě dozvědí lidé po celém světě. Masmédia umožňují lidem získat veškeré informace o místu, kam by chtěli vycestovat. Pro zemi tak mohou být velmi účinným nástrojem k vytvoření pozitivní image zajímavé cílové destinace. Na druhou stranu mohou vytvořit o zemi negativní a mnohdy nepravdivý obraz, což turisty od cesty odradí. Jsou však nezbytným předpokladem k tomu, aby výše uvedené události, především plánované společenské nebo sportovní akce, hrály pozitivní roli pro vývoj počtu turistů, neboť právě díky informační technologii se lidé o daných událostech mají možnost dozvědět.

87

4 Dotazníkové šetření v České republice a v Ruské federaci Dotazníkové šetření probíhalo na území ČR a RF během měsíce března roku 2012 za účelem analýzy cestovního ruchu mezi těmito zeměmi. Otázky byly tvořeny tak, aby zjistily popularitu zemí jako destinací cestovního ruchu, vzájemné mínění daných národů a umožnily porovnání výsledků jednotlivých zjištění s oficiálními statistikami obou zemí. Cílem dotazníkového šetření bylo zjistit, nakolik mínění o ČR a RF ovlivňuje vzájemný cestovní ruch mezi nimi. Zároveň dotazník zkoumá preference respondentů, kteří danou zemi navštívili, nebo ji chtějí navštívit v budoucnu. Výsledky napomáhají porozumět vztahu ČR a RF v tomto odvětví. Dotazníky obsahovaly osmnáct otázek, které se týkaly obecných informací o respondentech, jejich minulých návštěv dané země, přání navštívit tuto zemi v budoucnu nebo mínění o zemi a jejich obyvatelích. Oba dotazníky jsou umístěné v příloze práce.

4.1 Obecné informace o respondentech v České republice a Ruské federaci Do průzkumu se zapojilo 272 respondentů z obou států. V ČR se na šetření podílelo 142 lidí, v RF 130. Výběr respondentů byl náhodný a probíhal prostřednictvím internetu, kde se lidé mohli průzkumu veřejně účastnit. Dotazníky obsahovaly čtyři otázky, týkající se obecných informací o respondentech. Průzkum zjišťoval pohlaví, věkový interval, nejvýše dosažené vzdělání a současné povolání dotazovaných. Následující grafy porovnají tyto informace v rámci obou zemí.

88

Graf 16: Počet a složení dle pohlaví respondentů v RF a ČR

Zdroj: vlastní dotazníkové šetření

Grafy 17, 18: Věková struktura respondentů z RF a ČR

Zdroj: vlastní dotazníkové šetření

Grafy 19, 20: Nejvýše dosažené vzdělání respondentů v RF a ČR

Zdroj: vlastní dotazníkové šetření

89

Graf 21: Současné povolání respondentů v ČR – nejfrekventovanější odpovědi (absolutní počty)

Zdroj: vlastní dotazníkové šetření

Graf 22: Současné povolání respondentů v RF – nejfrekventovanější odpovědi

Zdroj: vlastní dotazníkové šetření

Dané grafy určují skupiny dotazovaných v obou zemích. Je patrné, že průzkumu se zúčastnili především mladí lidé, zejména studenti vysokých škol nebo absolventi. Jako u spotřebitelů cestovního ruchu v budoucnu bylo u nich důležité zjistit pohled na danou zemi, národ a přání vycestovat do této destinace. Průzkum také sledoval mínění mladých lidí o těchto národech v souvisloti s historickými událostmi 20. století (které ne všichni z dotázaných zažili). Další otázky se věnovaly minulým nebo budoucím návštěvám RF a ČR a mínění o daných zemích a jejich obyvatelích.

90

4.2 Minulé návštěvy Ruské federace Na minulé návštěvy RF bylo zaměřeno šest otázek průzkumu. Na jejich základě bylo zjištěno, kolik procent dotázaných navštívilo RF po roce 1993, jak dlouho tam pobývali, za jakým účelem a co navštívili. Postupně bude analyzována každá otázka. Otázka 1: Navštívil/a jste Ruskou federaci (dále RF) po roce 1993? Povinná a selektující otázka, jež zkoumala procento lidí, kteří navštívili danou zemi. Dle oficiálních statistik nepatří RF mezi obyvateli ČR k nenavštěvovanějším evropským zemím. Také daný průzkum ukázal, že po roce 1993 RF navštívilo 14% dotázaných, tzn. 20 z celkového počtu 142 lidí. Respondenti, jež odpověděli na tuto otázku kladně, také měli upřesnit, zda v dané zemi byli jednou či vícekrát. Graf 23: Navštívil/a jste RF po roce 1993?

Zdroj: vlastní dotazníkové šetření

Následující otázky minulých návštěv RF se týkají pouze těch respondentů, kteří na tuto odpověděli kladně. Otázka 2: Jak dlouho jste byl/a v RF (v rámci všech návštěv po roce 1993)? Otázka, která zkoumal délku pobytu respondentů v rámci všech návštěv RF, zjistila, že většina, a to 13 z 20 lidí, jež tuto zemi navštívili, zde byli méně než 7 dní. Tento fakt svědčí o tom, že RF je vnímána jako země vhodná především pro kulturně poznávací cestovní ruch, 91

hlavně ve městech Moskva a Petrohrad. Krátkodobé pobyty jsou proto velmi časté i v podobě organizovaných zájezdů na trhu cestovního ruchu v ČR. Poměrně vysoké procento delších pobytů, především 25% pobytů nad 22 dní je způsobeno vyšším procentem respondentů, kteří byli v této zemí vícekrát než jednou a také návštěvami z důvodu studijního pobytu, v rámci nichž někteří dotázaní tuto zemi navštívili. Graf 24: Jak dlouho jste byl/a v RF (v rámci všech návštěv po roce 1993)?

Zdroj: vlastní dotazníkové šetření

Otázka 3: Co jste v RF navštívil/a? Na tuto otázku mohli respondenti odpovědět výběrem jedné z možností či napsat vlastními slovy, které místo nebo město navštívili v rámci všech svých návštěv. Výsledky potvrdili očekávanou hypotézu, že nejvíce navštívenými městy jsou Moskva a Petrohrad. V odpovědích se objevila i další místa RF, jako Kaluga – Centrální FO, Nižnij Novgorod – Povolžský FO, Jekatěrinburg, Ural – Uralský FO, nebo Sibiř, která je známá pro svoji krásnou avšak drsnou přírodu.

92

Graf 25: Co jste v RF navštívil/a?

Zdroj: vlastní dotazníkové šetření

Otázka 4: Jaká byla organizace Vaši poslední cesty do RF? Otázka, na kterou mohli respondenti odpovědět výběrem pouze jedné možnosti. Zkoumá popularitu cestovních kanceláří a agentur v případě cesty do RF. Z průzkumu vyplývá, že pouze 4 z 20 dotázaných, tzn. 20%, využilo ke své jediné, či poslední cestě organizátora. Zbylých 80% cestovalo do RF individuálně. Při současném rozvoji informačních technologií a internetového bankovnictví je stále snazší vybrat a zarezervovat hotel nebo jiné ubytovací zařízení a dopravní spoj do konkrétního cíle cesty přímo z domova. Také zlepšující se jazyková vybavenost a využívání internetu v rámci každodenní práce individuální cestování usnadňují. Graf 26: Jaká byla organizace Vaši poslední cesty do RF?

Zdroj: vlastní dotazníkové šetření

93

Otázka 5: Jakým dopravním prostředkem jste cestoval/a do RF? Otázka týkající se dopravních prostředků využitých při návštěvě RF potvrdila hypotézu, že nejčastějším způsobem dopravy je letecká. Zajímavým zjištěním bylo, že nikdo z 20 respondentů, kteří navštívili RF v minulosti, k tomu nevyužil automobilovou dopravu, avšak autobusovou ano. Ze čtyř respondentů cestujících s CK nebo CA využili dva k dopravě leteckou dopravu a dva autobusovou dopravu. Graf 27: Jakým dopravním prostředkem jste cestoval/a do RF?

Zdroj: vlastní dotazníkové šetření

Otázka 6: Jaký byl důvod Vašich návštěv RF? Poslední otázka, jež směřovala k respondentům, kteří již RF navštívili v minulosti, sledovala důvody jejich návštěv. Z průzkumu je zřejmé, že nejvíce návštěv bylo podniknuto za účelem dovolené a relaxace, což zahrnovalo i poznávání historie a kultury RF. Další nejčastější odpovědí byla pracovní cesta. Na třetím místě se objevila návštěva příbuzných a známých. To může být důvod vícečetných cest některých respondentů. Odpověď „studijní pobyt“ potom vysvětluje poměrně vysoké procento odpovědi „22 dní a více“ u délky pobytu v RF.

94

Graf 28: Jaký byl důvod Vašich návštěv RF?

Zdroj: vlastní dotazníkové šetření

4.3 Minulé návštěvy České Republiky Stejné dotazy jako pro české respondenty byly položeny i pro ruské respondenty s tím rozdílem, že byly mířené na ČR, jako cílovou destinaci návštěvy. Rozdíly v odpovědích jsou patrné mezi oběma skupinami respondentů. Otázka 1: Navštívil/a jste Českou republiku (dále ČR) po roce 1993? Otázka zkoumala, jaké procento ze všech dotázaných již v minulosti samostatnou ČR navštívilo a zda byla tato návštěva ojedinělá, či nikoliv. Z celkového počtu 130 lidí navštívilo ČR 52 osob, což činí 40% ze všech respondentů. Z těchto 52 lidí, se 30 osob do ČR vydalo vícekrát než jednou. V porovnání s českými respondenty, ze kterých se do největší země světa doposud vydalo jen 14%, je to velký rozdíl. Tato situace se odráží i v globálním měřítku obou zemí dle dostupných statistik.

95

Graf 29: Navštívil/a jste ČR po roce 1993?

Zdroj: vlastní dotazníkové šetření

Otázka 2: Jak dlouho jste byl/a v ČR (v rámci všech návštěv po roce 1993)? Výsledky této otázky vyplývají z toho, jak je vnímána ČR jako destinace cestovního ruchu. Především je populární díky své bohaté historii, kultuře a architektuře, hlavně města Praha, Karlovy Vary, Český Krumlov nebo Kutná Hora. Poměrně velké procento dotázaných preferovalo krátké pobyty. Na rozdíl od respondentů v ČR však celých 68% dotázaných v RF, kteří ČR již navštívili, se zde zdrželi více než týden. 22 osob z celkového počtu 52 v ČR pobývalo více než tři týdny v rámci všech svých návštěv. Graf 30: Jak dlouho jste byl/a v ČR (v rámci všech návštěv po roce 1993)?

Zdroj: vlastní dotazníkové šetření

96

Otázka 3: Co jste v ČR navštívil/a? Otázka, jež zkoumá preference těch, kteří se do ČR vydali v minulosti, odpovídá návštěvnosti jednotlivých měst i v globálním měřítku. Respondenti mohli vybrat více než jednu odpověď z jim nabízených a případně dopsat svoji vlastní. Nejčastěji se mezi odpověďmi vyskytovalo hlavní město Praha. Z 52 dotázaných, kteří byli v ČR, jich 46 navštívilo hlavní město, což je více než 88%. Na druhém místě se umístilo město Karlovy Vary, které představuje druhé nejnavštěvovanější místo ČR v rámci zahraničního cestovního ruchu. Tam zavítalo necelých 58% dotázaných. V odpovědích se vyskytla všechna známá lázeňská města ČR, která se také nabízejí jako zájezdy na trhu v Rusku. Graf 31: Co jste v ČR navštívil/a?

Zdroj: vlastní dotazníkové šetření

Otázka 4: Jaká byla organizace Vaši poslední cesty do ČR? Pro vyhodnocení této otázky se nabízí porovnání s respondenty z ČR. Zatímco do RF cestovali čeští respondenti v celých 80% případů individuálně a pouze ve 20% s organizátorem, Rusové cestující do ČR využívali organizátora mnohem častěji. Nabídky zájezdů do ČR od cestovních kanceláří nebo agentur využilo 46% lidí. Nad příčinami tohoto zjištění lze polemizovat. Důvodem může být nedostatečná jazyková vybavenost, preference odborného výkladu či důvěra v místní zprostředkovatele. Zajímavý je také fakt, že většina těch, kdo do ČR 97

cestovali poprvé, využili ke své cestě právě cestovní kancelář či agenturu. Naopak ti, kteří zde byli v minulosti vícekrát, většinou svoji poslední cestu podnikli již individuálně. Graf 32: Organizace poslední cesty do ČR v závislosti na počtu návštěv této země

Zdroj: vlastní dotazníkové šetření

Otázka 5: Jakým dopravním prostředkem jste cestoval/a do ČR? Také dopravní prostředky, které návštěvníci ČR využili ke své cestě, jsou zajímavým témat pro porovnání ruských a českých návštěvníků. Zatímco z českých respondentů nikdo nezvolil automobilovou dopravu, u ruských zaujímala dle oblíbenosti hned druhé místo za letadlem. Překvapivý je také fakt, že ti, kteří do ČR cestovali individuálně, leteckou dopravu téměř nevyužívali. Využívali především kombinaci autobusu a vlaku či automobil. Letecky se do ČR dopravovali hlavně respondenti, kteří si zakoupili zájezd od CK nebo CA. Graf 33: Dopravní prostředek využitý k návštěvě ČR dle organizace cesty

Zdroj: vlastní dotazníkové šetření

98

Otázka 6: Jaký byl důvod Vašich návštěv ČR? Délka pobytu, počet návštěv, navštívená místa i způsob organizace se odvíjí od důvodu návštěvy dané země. U lidí, kteří mají v ČR příbuzné či známé je velká pravděpodobnost, že navštíví ČR více než jednou a že budou preferovat individuální cestu. Svoji návštěvu pak většinou stráví ve městě, ve kterém jejich příbuzní či známí žijí. Pro turisty na dovolené, mezi kterou se řadí i lázeňské pobyty, je naopak běžnější organizovaný zájezd. Respondenti měli možnost volit více odpovědí v případě, že ČR navštívili více než jednou. Výsledkem průzkumu je, že svoji dovolenou v minulosti v ČR strávilo celých 88% dotázaných. I zde je velký rozdíl od českých respondentů. Ti si RF jako destinaci pro svoji dovolenou vybrali v minulosti pouze v 35% případů a zbytek zamířil do této země z jiných důvodů. Graf 34: Jaký byl důvod Vašich návštěv ČR?

Zdroj: vlastní dotazníkové šetření

Tato část ankety byla určena pro respondenty, kteří danou zemi již v minulosti navštívili. Pro zjištění popularity RF a ČR je však důležité zjistit i preference respondentů, kteří by si tyto země vybrali ke své návštěvě v budoucnu. Následující část proto rozebírá a analyzuje potenciální návštěvníky RF a ČR.

4.4 Budoucí návštěvy Ruské federace Otázky 7-11 jsou zaměřeny na respondenty, kteří by rádi navštívili RF v budoucnu. Dotazník zkoumá důvody jejich budoucí návštěvy, délku pobytu i místo, kam by rádi zamířili. 99

Na základě těchto zjištěných informací lze snadněji sledovat poptávku po RF jako destinaci cestovního ruchu a vytvářet produkty, které by tuto poptávku uspokojily. Otázka 7: Chtěl/a byste navštívit RF v budoucnu? První otázka zjišťuje, jaké procento lidí přemýšlí o tom, že by RF chtělo navštívit. Vytváří tedy budoucí potenciální poptávku po této zemi. Otázka byla povinná pro všechny respondenty nezávisle na tom, zda tuto zemi navštívili v minulosti. Zjištěné skutečnosti ukazují, že největší zemi světa by rádo v budoucnu navštívilo 103 z celkového počtu 142 dotázaných, tzn. necelých 73%. Je také zajímavé sledovat, že z dvanácti lidí, kteří tuto zemi již jednou navštívili, by se čtvrtina sem znovu nevydala. Z osmi respondentů, kteří byli v RF více než jednou, se další návštěvě nebrání nikdo. Poměrně vysoké procento je však těch, kteří v této zemi nebyli a nemají v úmyslu ji navštívit ani v budoucnu, konkrétně se jedná o necelých 30%. Graf 35: Chtěl/a byste navštívit RF v budoucnu?

Zdroj: vlastní dotazníkové šetření

Otázka 8: Co byste chtěl/a navštívit v RF? Pro ty, kteří vyjádřili zájem o návštěvu RF, průzkum pokračoval otázkami, které zjišťovaly konkrétnější informace a jejich preference. Daná otázka nabízela několik možností včetně možnosti vlastní odpovědi a dotázaný mohl zvolit více než jednu z nich. Z celého počtu 100

103 lidí by 67% chtělo navštívit Petrohrad a 65% Moskvu. Tyto odpovědi byly vybírány nejčastěji. Poukazují na skutečnost, že RF je v ČR vnímána především jako země pro kulturně poznávací cestovní ruch soustřeďující se v těchto dvou městech. Objevily se však i jiné zajímavé odpovědi na cíle návštěvy. Šest respondentů by se rádo projelo po Transsibiřské magistrále (v grafu TSM), jež je nejdelší železniční trať na světě. Pět lidí by rádo zavítalo na Sibiř, tři respondenti by dali přednost nejhlubšímu jezeru na světě Bajkal a dva by zavítali do Kavkazských hor. Vyskytovalo se mnoho jednotlivých odpovědí, z nichž nejzajímavější bylo přání navštívit Kamčatku – poloostrov na Dálném Východě, města Vladivostok – FO Dálný Východ, Jekatěrinburg – Uralský FO, Kazaň – Povolžský FO, nebo pohoří Altaj na Sibiři. Jeden respondent by také rád navštívil zápas Kontinentální hokejové ligy (KHL), poloostrov Krym (který však patří k Ukrajině), nebo ruský kosmodrom Bajkonur (jenž se ovšem nachází na území Kazachstánu). Graf 36: Co byste chtěl/a navštívit v RF?

Zdroj: vlastní dotazníkové šetření

Otázka 9: Jak byste cestoval/a do RF? Otázka zjišťuje to, zda by respondenti ke své cestě zvolili organizovanou cestu přes CK nebo CA či zda by raději cestovali sami, individuálně. Vzhledem k tomu, že ti, kteří v minulosti RF navštívili, tak učinili v 80% případů individuálně, předpokladem bylo, že i budoucí cestovatelé zvolí spíše tento způsob. Průzkum danou hypotézu potvrdil, jelikož pro individuální 101

organizaci cesty by se rozhodlo 73 lidí, neboli 71% a pro zájezd od zprostředkovatele pouhých 30 lidí, tudíž 30%. Otázka 10: Jaký druh dopravy byste zvolil/a k cestě do RF? Při zkoumání druhu dopravy, jenž by cestovatelé zvolili, se ukázalo, že nejvíce z nich by do RF letělo. Častou odpovědí byla i doprava vlakem, kterou by zvolilo 24 respondentů. Autem by jelo 18 lidí. Naopak zcela propadla autobusová doprava. Dotázaní mohli vybírat jednu či dvě odpovědi v případě kombinované dopravy. Graf 37: Jaký druh dopravy byste zvolil/a k cestě do RF?

Zdroj: vlastní dotazníkové šetření

Otázka 11: Jak dlouho byste chtěl/a zůstat v RF? Poslední otázka směřující k budoucím návštěvníkům RF mezi českou populací zjišťovala, zda preferují kratší nebo delší pobyt. Na rozdíl od těch, kteří RF navštívili v minulosti a zůstávali ve většině případů méně než týden, budoucí návštěvníci chtějí většinou zůstat v rozmezí 8-14 dní. U těch, kteří zvolili odpověď 22 a více dní se dá předpokládat, že se jedná o repondenty, kteří by rádi prozkoumali i vzdálenější místa RF než Moskvu a Petrhorad.

102

Graf 38: Jak dlouho byste chtěl/a zůstat v RF?

Zdroj: vlastní dotazníkové šetření

4.5 Budoucí návštěvy České Republiky Stejný průzkum, který zkoumal a analyzoval segment pro poptávku po ČR, jako destinaci cestovního ruchu probíhal i na území RF. Výsledky jsou důležité nejen pro subjekty na poli cestovního ruchu v RF, ale i pro subjekty v ČR, neboť odhalují, jak je ČR vnímána z hlediska turistické destinace. Otázka 7: Chtěl/a byste navštívit ČR v budoucnu? Otázka, jež opět definuje základnu respondentů pro následující dotazy a zkoumá, kolik z dotázaných by rádo navštívilo ČR v budoucnu. Z celkového počtu 130 respondentů, přání vycestovat do ČR projevilo 122 lidí, což činí téměř 94%. Jedná se o velký rozdíl v porovnání s respondenty v ČR a přání navštívit RF. Všech 30 respondentů, kteří navštívili ČR v minulosti více než jednou, odpověděli, že by sem rádi zavítali znovu. Z těch, kdo zde byli jednou, pouze 9% odpovědělo, že by do ČR znovu nejelo. Ze všech, kdo v ČR ještě nebyl, vyjádřilo přání navštívit tuto zemi více než 92%. I v této skupině respondentů byl zaznamenán velký rozdíl oproti Čechům, kteří ještě necestovali do RF, z nichž pouze 70% by do této země jelo v budoucnu.

103

Graf 39: Chtěl/a byste navštívit ČR v budoucnu?

Zdroj: vlastní dotazníkové šetření

Otázka 8: Co byste chtěl/a navštívit v ČR? Dotazovaní, kteří odpověděli kladně na předchozí otázku, odpovídali na následující, která upřesňovala místo nebo město, kam by rádi vycestovali v rámci. Byly jim nabídnuty odpovědi včetně možnosi dopsat vlastní. Průzkum odhalil, že nejvíce lidí, a to 70% by rádo navštívilo hlavní město Prahu. Na druhém místě se umístilo lázeňské město Karlovy Vary se 49% zájemců o návštěvu. S větším odstupem byla vybrána města Český Krumlov a Brno. Fakt, že téměř 20% dotázaných vybralo za cíl své návštěvy právě město Brno je pozitivní, avšak překvapivý, neboť zájezdy do Brna nejsou ani zahrnuté v zájezdech, které jsou nabízeny na ruském trhu cestovního ruchu. Lze tedy předpokládat, že zájemci o návštěvu Brna budou volit individuální způsob organizace cesty. Mimo tyto čtyři města se objevovaly i další odpovědi, ovšem již v menší míře. Čtyři respondenti odpověděli, že by rádi navštívili všechno, dva dotázani by rádi viděli město Plzeň, celou Moravu, zalyžovali si na českých horách nebo se vydali do Českého Ráje.

104

Graf 40: Co byste chtěl/a navštívit v ČR?

Zdroj: vlastní dotazníkové šetření

Otázka 9: Jak byste cestoval/a do ČR? Dotaz, zkoumající organizaci cesty respondentů, ukazuje poměrně vyrovnaný stav mezi těmi, kteří by rádi zavítali do ČR individuálně a těmi, kdo by si zakoupili organizovaný zájezd od některé CK či CA. Individuálně by do ČR zavítalo 70 lidí, tj. 57%, v rámci zájezdu pak 52 lidí, tj. 43%. Otázka 10: Jaký druh dopravy byste zvolil/a k cestě do ČR? Dotázaní si mohli vybrat jednu či dvě odpovědi z nabízených možností, v případě, že by jeli kombinovanou dopravou. Na prvním místě jasně skončila letecká doprava, na zbylých třech pozicích byly preference poměrně vyrovnané. Graf 41: Jaký druh dopravy byste zvolil/a k cestě do ČR?

Zdroj: vlastní dotazníkové šetření

105

Otázka 11: Jak dlouho byste chtěl/a zůstat v ČR? Poslední otázka týkající se budoucích návštěv zjistila, že nejpreferovanější délka pobytu v ČR mezi ruskými turisty je 8-14 dní. Tu by volilo celých 64% respondentů. Potvrzují to i zájezdy, nabízené na ruském trhu, jejichž délka je většinou 8-14 dní i v případě lázeňských pobytů. Na druhém místě se umístili kratší pobyty, což odpovídá návštěvám Prahy nebo jiného města, většinou z důvodu kulturně poznávacího cestovního ruchu. Zajímavostí je, že delší pobyty pro návštěvy v budoucnu volili repondenti, kteří v ČR byli v minulosti více než jednou. Dá se tedy předpokládat, že se jedná o respondeny, kteří sem jezdí za příbuznými a přáteli. Graf 42: Jak dlouho byste chtěl/a zůstat v ČR?

Zdroj: vlastní dotazníkové šetření

4.6 Mínění Čechů o Rusech a Ruské federaci a mínění Rusů o Češích a České republice Nejzajímavějšími částmi anket byly dotazy zkoumající osobní mínění respondentů na danou zemi a její obyvatelé. Osobní mínění je mnohdy pro člověka klíčové i při rozhodování, zda do dané země vycestuje. V případě, že člověk danou zemi nebo její obyvatele vnímá negativně, cesta do této země jej neosloví. Asociace a celková image, kterou země jako destinace cestovního ruchu u lidí vyvolává je proto velmi důležitá a je jí přikládán velký význam při

106

propagaci země. Následná analýza dotazníkového šetření zkoumá spojitost mezi přáním cestovat do dané země a míněním o ní a jejich obyvatelích. Otázka 12: Co si představíte, když se řekne „Ruská federace“? / Co si představíte, když se řekne „Česká republika“? V této části průzkumu jsou otázky pro respondenty v obou zemích záměrně spojeny, aby to umožnilo lépe porovnat výsledky obou skupin. Otázka neobsahovala na výběr žádné odpovědi, ale umožnila respondentům v několika slovech napsat asociaci, kterou v nich daná země vyvolává. Následné dva grafy znázorňují výrazy, které se opakovaly nejčastěji. Vcelku však bylo odlišných odpovědí mnohem více, než ty, které jsou zaneseny grafy. Graf 43: Co si představíte, když někdo řekne „Ruská federace“?

Zdroj: vlastní dotazníkové šetření

Nejčastější asociací, kterou čeští respondenti spojovali s výrazem „Ruská federace“, bylo slovo „vodka“. Nejedná se o žádný překvapivý objev, neboť ruská vodka je slovní spojení známé po celém světě. Výrazy „zima“ a „největší země na světě“ poukazují na klimatické podmínky a rozlohu státu. Jako zajímavé asociace se jeví „komunismus, diktatura“ nebo „Putin“, které odkazují na politiku země a jsou myšleny spíše negativně. Za povšimnutí stojí, že většina lidí, po vyslovení výrazu „Ruská federace“ si nepředstaví krásnou zemi s mnoha kulturními památkami 107

a panenskou přírodou, ale spíše osobu nebo výraz související s její politickou historií či současností, mentalitou národu či ekonomickou situací. Z osobností byla kromě Putina s RF spojována jména Lenin, Stalin, Jelcin, Medvěděv nebo z historie Petr Veliký. Mnoho respondentů si představilo mafii, korupci, kriminalitu, chudobu, sociální nerovnost, krutost, hlad, povýšený národ nebo potlačování svobody. Z asociací spojených s cestovním ruchem se na 6. místě umístilo město Moskva. Další výraz „kultura, architektura“ obsadil dle četnosti odpovědí 8. místo a Rudé náměstí 9. místo. Zazněly také výrazy „bohatá historie a tradice“, „krásná příroda“, Kreml, Chrám Vasila Blaženého, Petrohrad nebo „krásná literatura“. Graf 44: Co si představíte, když někdo řekne „Česká republika“?

Zdroj: vlastní dotazníkové šetření

Po položení stejné otázky ruským respondentům byly zjištěny diametrální odlišnosti ve vnímání dané země. Shodné bylo první místo, které se týkalo i v případě ČR alkoholického nápoje typického pro tuto zemi. Těsně na druhém a třetím místě se potom umístily výrazy „bohatá architektura, kultura“ a „Praha“. Výrazy spojené s ČR jako destinací cestovního ruchu tvořily většinu odpovědí. Mezi výrazy, které nejsou v grafu, se objevily „hory“, „Vltava“, „Pražský Hrad“, „hokej“ nebo „Becherovka“. Jediná osobnost, která se objevila v odpovědích, byl Karel Gott. Neobjevil se ani jeden negativní výraz, který by u respondentů asocioval s ČR.

108

Otázka 13: Jaké mínění máte o Rusech? / Jaké mínění máte o Češích? Tato otázka zkoumá mínění o národu dané země. I zde mohli respondenti volně napsat svoji odpověď, avšak v konečném součtu se odpovědi velmi shodovaly a všechny bylo možné zaznamenat do grafů pro obě skupiny respondentů. Graf 45: Jaké mínění máte o Rusech?

Zdroj: vlastní dotazníkové šetření

Výsledky šetření na území ČR odhalily, že většina lidí vnímá obyvatele RF spíše negativně nebo špatně. Přibližně pětina respondentů vnímá ruskou národnost dobře a necelá pětina se staví neutrálně. Objevovaly se i výrazy jako „svérázní lidé“ či „nacionalisté“. Ti, kteří na ně měli špatné či spíše negativní mínění, často spojovaly tento národ s alkoholismem a povrchností. Graf 46: Jaké mínění máte o Češích?

Zdroj: vlastní dotazníkové šetření

109

Po zadání té samé otázky na území RF zaznamenalo šetření v odpovědích a názorech opět velký rozdíl oproti českým respondentům. Špatné nebo spíše negativní mínění na český národ vyslovily pouze dvě osoby z celkového počtu 130 lidí. Většina z Rusů Čechy vnímá pozitivně, neutrálně nebo o nich nemá mínění žádné. Občas se také vyskytovaly výrazy „pohostinný národ“ a „Slované“. Otázka 14: Jak vnímáte ruské turisty v ČR? / Jak vnímáte české turisty v RF? Poslední otázka, jež se zaměřovala na subjektivní pocity a názory respondentů se tentokrát týkala návštěvníků dané země v zemi dotázaných. Zjištění, jak respondenti vnímají turisty a návštěvníky z jiné země, je velmi důležité pro příjezdový cestovní ruch. Je potřeba se snažit, aby nedošlo k odrazení turistů v budoucnu. Graf: 47: Jak vnímáte ruské turisty v ČR?

Zdroj: vlastní dotazníkové šetření

Výsledky získané od dotázaných v ČR ukazují, že většina lidí, konkrétně 76% nerozlišuje ruské turisty od turistů ostatních zemí. Znepokojující je fakt, že více než 21% respondentů je vnímá negativně. Procento, jež vnímá turisty z RF pozitivně je zanedbatelné.

110

Graf: 48: Jak vnímáte české turisty v RF?

Zdroj: vlastní dotazníkové šetření

Stejné šetření na území RF odhalilo, že většina dotázaných, a to 57% vnímá české turisty pozitivně. Ostatních 43% je nerozlišuje od turistů z ostatních zemí. Negativně nejsou Češi jako turisté vnímáni žádným z respondentů. Dotazníkové šetření ukázalo, že počty ruských turistů, kteří ročně přicestují do ČR a počty českých turistů, kteří se vydají do RF, i počty potenciálních budoucích turistů obou zemí, mohou být mimo jiné zakotveny ve vzájemném mínění obou zemí. Zatímco mezi dotázanými Rusy nebyl nikdo, kdo by o Češích měl negativní myšlení a jen dvě osoby z celkového počtu 130 lidí vyjádřily spíše negativní smyšlení, dotázaní Češi byli mnohem kritičtější. Špatné či spíše negativní smyšlení o Rusech vyjádřilo 54 z celkového počtu 142 dotázaných. Rozdíl byl i v názoru na samostatnou zemi. Po položení otázky na asociaci na ČR mezi ruskou populací zazněly pouze pozitivní odpovědi, jako pivo, Praha, Karlovy Vary, či krásná architektura. Po vyřčení otázky ohledně asociace na RF mezi českými občany se vyskytovaly negativní odpovědi spojené s nepřijatelnými klimatickými podmínkami nebo politickým režimem země. To potvrzuje, že hodně lidí v ČR ještě stále nevnímá RF jako krásnou a z velké části neobjevenou zemi, ale jsou ovlivněni událostmi z minulého století a vnímají tuto zemi spíše negativně. Výsledky jsou o to zajímavější, že mezi českými respondenty bylo více mladých lidí, kteří události z minulého století osobně nezažili, přesto jsou jimi ovlivněni při pomyšlení na RF. Tento fakt, může hrát velkou roli při budoucím vývoji cestovního ruchu mezi oběma zeměmi i nadále. 111

Závěr ČR a RF jsou země s velkým potenciálem pro rozvoj cestovního ruchu. Obě země ročně přitahují milióny návštěvníků a toto odvětví je stále významnější pro jejich hospodářství. Cílem diplomové práce bylo zhodnotit předpoklady ČR a RF pro rozvoj cestovního ruchu a analyzovat jejich současnou situaci a vzájemný vývoj v tomto odvětví po roce 1993. Dle autorky se cíl podařilo naplnit. Ke splnění cíle byl proveden rozbor obou zemí na jednotlivé oblasti, ve kterých jsou určené hlavní předpoklady pro rozvoj různých typů cestovního ruchu. Podrobná analýza byla účelná, neboť pro zefektivnění tohoto odvětví v obou zemích je nutné znát, pro který typ cestovního ruchu je každá oblast vhodná a dle toho vytvářet produkty a propagaci na trhu. Zároveň analýza umožnila sledování vývoje vzájemného cestovního ruchu mezi ČR a RF v minulosti a současnosti. To odhalilo, že Rusové jsou pro ČR stále významnějším národnostním segmentem a v posledních letech zaujímají druhé místo dle počtu turistů za tradičně prvními Němci. ČR naopak nepatří mezi ty země, ze kterých přichází do RF nejvíce návštěvníků. Avšak trend v počtech příjezdů má rostoucí tendenci. Na vývoj i současnou situaci v tomto odvětví měly vliv různé události, které se v průběhu let odehrávaly na území těchto zemí nebo i jinde ve světě. Také mínění občanů na zkoumanou zemi může hrát velkou roli v tom, zda do ní vycestují. Pro zkoumání souvislosti mezi míněním občanů o ČR a RF a jejich vycestováním do této země v minulosti nebo budoucnu bylo provedeno dotazníkové šetření na území obou států. Výsledky ukázaly, že tato souvislost je velmi silná. Zatímco Rusové vnímají ČR pozitivně, Češi mají na RF a její obyvatelé opačný pohled. To se odráží i v počtech turistů ve vzájemném cestovním ruchu. Pro zvýšení počtu turistů by tak měli především Rusové pracovat na zlepšení image své země. Autorka se domnívá, že diplomová práce je využitelná v praxi, a to především pro cestovní kanceláře a agentury specializující se na zájezdy do RF, jimž může být nápomocná při

112

tvorbě produktů. Také pro všechny ostatní, kdo se zajímá o RF a ČR, jako destinacích cestovního ruchu poskytuje ucelený obraz o obou zemích v daném oboru.

113

Seznam tabulek Tab. 1: Stav dopravní infrastruktury v ČR v roce 2010.................................................................36 Tab. 2: Délka a hustota železničních a silničních tratí v krajích ČR v roce 2010 (v km) .............37 Tab. 3:Složení a počet hromadných ubytovacích zařízení (dále HUZ) v rámci ČR v r. 2011 .......................................................................................................................................................39 Tab. 4: Hustota železniční a silniční tratě na 100 km2 v roce 2010 (v km) ...................................58 Tab. 5: Počet zahraničních návštěvníků – v tom jednodenních výletníků, turistů a tranzitujících návštěvníků v roce 2011 (v tis.) .....................................................................................................65 Tab. 6: Počet ruských turistů, počet jejich přenocování a průměrná doba jejich pobytu v r. 201167 Tab. 7: Počet hostů, počet přenocování a průměrný počet nocí v HUZ turistů z nejvýznamnějších zdrojových zemí ČR v roce 2011 ..................................................................................................67 Tab. 8: Počet hostů, počet přenocování a průměrná délka pobytu turistů v LUZ z nejvýznamnějších zdrojových zemí ČR v roce 2011 ..................................................................70 Tab. 9: Počet návštěvníků z ČR v RF v roce 2011 celkem, dělený na počet turistů, obchodních cestujících a ostatních ....................................................................................................................70 Tab. 10: Počet návštěvníků celkem, dělených na turisty, obchodní cestující a ostatní v RF v roce 2011 z nejvýznamnějších zdrojových zemí ...................................................................................71 Tab. 11: Počet turistů v RF v roce 2011 z nejvýznamnějších zdrojových zemí ............................72

114

Seznam grafů Graf 1: Počet hostů z RF v HUZ krajů v roce 2011 ......................................................................68 Graf 2: Počet hostů z Německa v HUZ krajů v roce 2011 ............................................................68 Graf 3: Počet hostů z UK v HUZ krajů ČR v roce 2011 ...............................................................69 Graf 4: Počet hostů z USA v HUZ krajů ČR v roce 2011 .............................................................69 Graf 5: Vývoj počtu ruských turistů v HUZ v letech 1992-2011 ..................................................73 Graf 6: Vývoj počtu přenocování ruských turistů v HUZ v letech 1997-2011 .............................74 Graf 7: Pořadí RF dle počtu hostů a počtu přenocování v HUZ ČR mezi všemi zdrojovými zeměmi v letech 1997-2011 ...........................................................................................................74 Graf 8: Průměrná délka pobytu turistů z RF v HUZ a průměrná délka turistů ze všech zemí v HUZ ČR v letech 1995-2011 (ve dnech) ....................................................................................75 Graf 9: Procentuální podíl ruských turistů ubytovaných v HUZ v Praze a Karlovarském kraji ...76 Graf 10: Návštěvnost krajů turisty z RF v roce 2001 (v procentech) ............................................77 Graf 11: Návštěvnost krajů turisty z RF v roce 2011 (v procentech) ............................................78 Graf 12: Vývoj počtu českých návštěvníků celkem, z toho turistů a obchodních cestujících v RF v letech 1994-2011.........................................................................................................................79 Graf 13: Vývoj počtu ruských turistů v HUZ ČR ..........................................................................82 Graf 14: Vývoj počtu českých návštěvníků v RF ..........................................................................82 Graf 15: Počet turistů z RF v Praze v srpnu a září z let 2001-2003 ..............................................85 Graf 16: Počet a složení dle pohlaví respondentů v RF a ČR........................................................89 Graf 17: Věková struktura respondentů z RF ................................................................................89 Graf 18: Věková struktura respondentů ČR ..................................................................................89 Graf 19: Nejvýše dosažené vzdělání respondentů v RF ................................................................89 Graf 20: Nejvýše dosažené vzdělání respondentů v ČR ................................................................89 Graf 21: Současné povolání respondentů v ČR – nejfrekventovanější odpovědi (absolutní počty) .......................................................................................................................................................90 Graf 22: Současné povolání respondentů v RF – nejfrekventovanější odpovědi ..........................90 Graf 23: Navštívil/a jste RF po roce 1993? ...................................................................................91 Graf 24: Jak dlouho jste byl/a v RF (v rámci všech návštěv po roce 1993)? ................................92 Graf 25: Co jste v RF navštívil/a? .................................................................................................93 Graf 26: Jaká byla organizace Vaši poslední cesty do RF? ..........................................................93 Graf 27: Jakým dopravním prostředkem jste cestoval/a do RF? ...................................................94 115

Graf 28: Jaký byl důvod Vašich návštěv RF?................................................................................95 Graf 29: Navštívil/a jste ČR po roce 1993? ...................................................................................96 Graf 30: Jak dlouho jste byl/a v České republice (v rámci všech návštěv po roce 1993)? ............96 Graf 31: Co jste v ČR navštívil/a? .................................................................................................97 Graf 32: Organizace poslední cesty do ČR v závislosti na počtu návštěv této země ...................98 Graf 33: Dopravní prostředek využitý k návštěvě ČR dle organizace cesty ................................98 Graf 34: Jaký byl důvod Vašich návštěv ČR? ...............................................................................99 Graf 35: Chtěl/a byste navštívit RF v budoucnu? ........................................................................100 Graf 36: Co byste chtěl/a navštívit v RF? ....................................................................................101 Graf 37: Jaký druh dopravy byste zvolil/a k cestě do RF? ..........................................................102 Graf 38: Jak dlouho byste chtěl/a zůstat v RF? ...........................................................................103 Graf 39: Chtěl/a byste navštívit ČR v budoucnu? .......................................................................104 Graf 40: Co byste chtěl/a navštívit v ČR? ...................................................................................105 Graf 41: Jaký druh dopravy byste zvolil/a k cestě do ČR? ..........................................................105 Graf 42: Jak dlouho byste chtěl/a zůstat v ČR? ...........................................................................106 Graf 43: Co si představíte, když někdo řekne „Ruská federace“? ..............................................107 Graf 44: Co si představíte, když někdo řekne „Česká republika“? ............................................108 Graf 45: Jaké mínění máte o Rusech? .........................................................................................109 Graf 46: Jaké mínění máte o Češích? .........................................................................................109 Graf: 47: Jak vnímáte ruské turisty v ČR? ...................................................................................110 Graf: 48: Jak vnímáte české turisty v RF? ...................................................................................111

116

Použité Zdroje Knižní literatura CESTOVNÍ RUCH I, autor: Kolektiv: doc. Ing. Jarmila Indrová, Csc., doc. Ing. Vlasta Malá, CSc., Ing. Lena Mlejnková, PhDr. Jarmila Netková, Ing. Martin Vaško, rok vydání: 2004, ISBN 80-245-0799-4 MEZINÁRODNÍ CESTOVNÍ RUCH, autor: Monika Palatková, rok vydání: 2011, ISBN 97880-247-3750-8 YEARBOOK OF TOURISM STATISTICS 1994-1998, autor: World Tourism Organization, rok vydání 2000, ISBN 92-844-0366-9 YEARBOOK OF TOURISM STATISTICS 1998-2002, autor: World Tourism Organization, rok vydání 2004, ISBN 92-844-0676-5 KOMPENDIUM STATISTIK CESTOVNÍHO RUCHU V ČESKÉ REPUBLICE 1998-2004, autor: Česká centrála cestovního ruchu, dostupné na http://vyzkumy.czechtourism.cz/ GEOGRAFIE CESTOVNÍHO RUCHU EVROPY, autor Horák Slavomír, nakladatelství Pardubice: Radek Drahný, Pardubice 2006, ISBN 80-903734-1-0 MARKETINGOVÁ STRATEGIE DESTINACE CESTOVNÍHO RUCHU, autor: Palatková Monika, Praha: Grada Publishing, a.s., 2006, ISBN 80-247-1014-5 GEOGRAFIE CESTOVNÍHO RUCHU, Hrala Václav., Praha Oeconomica, rok vydání: 2005, ISBN 80-245-0858-3 PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH 2009-2015, autor: STEM/MARK,a.s., dostupné na http://www.mmr.cz/CMSPages/GetFile.aspx?guid=c973a0d2-f676-4860-8f1d-4b80a9c4ca0c

117

KONCEPCE STÁTNÍ POLITIKY CESTOVNÍHO RUCHU V ČR NA OBDOBÍ 2007-2013, dostupná na http://www.mmr.cz/Cestovni-ruch/Koncepce-Strategie/Koncepce-statni-politikycestovniho-ruchu-v-CR-naFEDERÁLNÍ KONCEPCE „ROZVOJ DOMÁCÍHO A PŘÍJEZDOVÉHO CESTOVNÍHO RUCHU

V RUSKÉ

FEDERACI

(2011-2018)“,

dostupná

v původním

znění

http://tourism.minstm.gov.ru/.cmsc/upload/documents/order2011/post644_020811_FCP.pdf

Internetové zdroje www.mmr.cz

www.czso.cz

www.uwto.org

www.wttc.org

www.mzv.cz

www.czechtourism.cz

http://www.gks.ru

http://www.russiatourism.ru/

http://minstm.gov.ru/

http://epp.eurostat.ec.europa.eu/

www.czech.cz

http://cs.wikipedia.org/

http://www.slovane.ic.cz/

http://www.jiznicechy.cz

http://www.kr-stredocesky.cz/portal

http://www.turisturaj.cz/clanek/o-kraji

http://cestovani.kr-karlovarsky.cz/

http://www.kr-ustecky.cz/turistika.asp

http://www.liberecky-kraj.cz/

http://cokdykam.mraveniste.cz/zoo/

http://www.kralovehradeckyregion.cz/

http://www.pardubickykraj.cz/

http://www.dedictvivysociny.cz/

http://www.kr-jihomoravsky.cz/

http://www.hajduch.net/cesko/regiony

http://www.kr-olomoucky.cz

http://www.kr-zlinsky.cz/

http://www.kr-moravskoslezsky.cz/

http://www.bigcountry.ru/

http://www.russiatourism.ru/

http://exat.travel.rambler.ru/

http://www.dsbw.ru/

www.invia.cz

www.rambler.ru

118

na

Přílohy Příloha č. 1 1) Navštívil/a jste Ruskou federaci (dále RF) po roce 1993? a) ne /přejděte na otázku č.7/ b) ano, jednou c) ano, vícekrát 2) Jak dlouho jste byl/a v RF (v rámci všech návštěv po roce 1993)? a) méně než týden b) 8-14 dní c) 15-21 dní d) 22 dní a více 3) Co jste v RF navštívil/a? (více možností) a) Moskvu b) Petrohrad c) Jiné …………………………………………………………………………… 4) Jaká byla organizace Vaši poslední cesty do RF? a) individuálně (bez cestovní kanceláře) b) přes CK (organizovaně) 5) Jakým dopravním prostředkem jste cestoval/a do RF? (více možností) a) letadlem b) vlakem c) autem d) autobusem 6) Jaký byl důvod Vašich návštěv RF? (více možností) a) návštěva příbuzných, známých b) dovolená c) práce d) jiný …………………………………………………………………………… 7) Chtěl/a byste navštívit RF v budoucnu? a) ano b) ne /přejděte na otázku č. 12/ 8) Co byste chtěl/a navštívit v RF? (více možností) a) Moskvu b) Petrohrad c) Jiné …………………………………………………………………………… 9) Jak byste cestoval/a do RF? a) individuálně (bez cestovní kanceláře) 119

b) přes CK (organizovaně) 10) Jaký druh dopravy byste zvolil/a ke své cestě do RF? (více možností) a) vlak b) autobus c) auto d) letadlo 11) Jak dlouho byste chtěl/a zůstat v RF? a) méně než týden b) 8-14 dní c) 15-21 dní d) 22 dní a více 12) Co si představíte, když někdo řekne „Ruská federace“? (prosím o vypsání asociace) ………………………………………………………………………………………… 13) Jaké mínění máte o Rusech? ………………………………………………………………………………………… 14) Jak vnímáte Ruské turisty v ČR? a) pozitivně, protože……………………………………………………………… b) negativně, protože ……………………………………………………………… c) stejně jako ostatní národnosti 15) Jaké je Vaše pohlaví? a) muž b) žena 16) Do jakého věkového intervalu patříte? a) do 19 let b) 20-30 let c) 31-50 let d) 51 a více 17) Jaké je Vaše nejvýše dosažené vzdělání? a) základní b) střední odborné c) střední d) vysokoškolské 18) Jaké je Vaše povolání? (vypsat)……………………………………….

120

Příloha č. 2 1) Вы уже в прошлом посетили Чешскую Республику (далее ЧР) после 1993 г.? a) нет /перейдите к вопросу но.7/ b) да, один раз c) да, несколько раз 2) Какая была продолжительность Вашего пребывания в ЧР – всех поездок после 1993 г.? a) не более одной недели b) 8 – 14 дней c) 15 – 21 дней d) 22 дней и дольше 3) Что Вы посетили в ЧР (можно выбрать больше ответов)? a) Прагу b) Карловы Вары c) Брно d) Чешский Крумлов e) Другое ................................................................ 4) Какая была организация Вашего /их пути/ей в ЧР? a) индивидуально b) посpедством турагенства 5) На каком виде транспорта Вы приехали в ЧР? a) на автобусе b) на автомобиле c) на самолете d) на поезде 6) Какие были мотивы Ваших поездок в ЧР? a) посещение родственников или знакомых b) отпуск c) работа d) другой ……………………………………………………………………… 7) Хотели Вы бы посетить ЧР в будущем ? a) да b) нет /перейдите к вопросу но. 12/ 8) Что бы Вы хотели посетить в ЧР? a) Прагу b) Карловы Вары c) Брно d) Чешский Крумлов e) Другое ................................................................ 9) Какая бы была организация Вашего /их пути/ей в ЧР (в будущем)? 121

a) индивидуально b) посpедством турагенства 10) На каком виде транспорта бы Вы приехали в ЧР (в будущем)? a) на автобусе b) на автомобиле c) на самолете d) на поезде 11) Какая бы была продолжительность Вашего пребывания в ЧР (в будущем)? a) не более одной недели b) 8 – 14 дней c) 15 – 21 дней d) 22 дней и дольше 12) Что Вы представите себе, когда кто-нибудь скажет «Чешская Республика» ? ............................................................................................................................................... 13) Что Вы думаете о Чехах? ............................................................................................................................................... 14) Как Вы смотрите на Чешских туристов в России? a) положительно b) отрицательно c) без различия от туристов из других стран 15) Ваш пол? a) мужской b) женский 16) Ваша возрастная группа? a) до 19 лет b) 20 – 30 лет c) 31 – 50 лет d) 51 лет и старше 17) Какое Ваше образование? a) начальное (9 классов) b) техникум c) среднее d) институт 18) Ваша профессия? .......................................................................................

122