VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAH B A K A L ÁSKÁ PRÁCE Kristýna Bednáová

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAH

BAKALÁ

2008

SKÁ PRÁCE

Kristýna Bedná ová

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAH

Obor: Mezinárodní obchod

Obchod R s vybranou komoditou (hracími kartami) (bakalá ská práce)

Autor: Kristýna Bedná ová Vedoucí práce: Ing. Iveta erná, Ph.D.

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalá skou práci vypracoval/a samostatn a vyzna il/a všechny citace z pramen . V Praze dne …………

………………… podpis studenta

Pod kování: Cht la bych pod kovat vedoucí své bakalá ské práce, Ing. Ivet

erné, Ph.D., která se mi

v novala a bez jejíž pomoci bych tu práci nezavršila do této kone né podoby. Dále bych cht la pod kovat p edstavitel m firem Menox, s.r.o., Piatnik Praha, s.r.o., Bonaparte, s.r.o. a OTK, s.r.o., kte í mi ochotn vyšli vst íc a poskytli mi informace, bez nichž bych tuto práci nemohla napsat. V neposlední ad bych cht la velmi pod kovat panu Mgr. Petru Bílému, jehož odborná asistence mi p ipsaní této bakalá ské práce velmi pomohla.

Motto: „Komu v ruce karty šustí, toho Pán B h neopustí.“[4]

Obsah: Úvod………………………………………………………………………………………… 3 1. Historie…………………………………………………………………………………….5 1.1 P vod hracích karet…………………………………………………………….….5 1.2 Stru ná historie hracích karet v echách…………………………….…………....6 1.3 Cla a kolky v období rakouského císa ství, resp. Rakouska – Uherska……….......8 1.4První republika...…………………………………………………..………………13 2. Firmy………………………………………………………………………………………17 2.1 Firma Menox………………………...…………………………………………….17 2.2 Firma Piatnik…………………...………………………………………………….20 2.3 Firma Bonaparte……………...………………………………………………...….23 2.4 Firma Obchodní tiskárny Kolín…………..…………………………………...…..25 3. Perspektivy………………………………………………………………………………...27 3.1 Zhodnocení exportu eských firem…………………..………………………....…27 3.2 Zhodnocení prodej

eských firem v R………………………………………….29

3.3 Kulturní bariéry zahrani ního obchodu…………………………………………....31 3.4 SWOT analýza zahrani ního obchodu s hracími kartami…………………...…….33 Záv r…………………………………………………………………………………….........35 Zdroje……………………………………………………………………………………...…37 P ílohy……………………………………………………………………………………......38

Obchod R s vybranou komoditou (hracími kartami)

Úvod Hrací karty, eklo by se, „karbanická ne est“ nebo „ ertovy obrázky“, zkusme se ale na tento artikl podívat z jiného hlediska. Z hlediska kratochvíle, která lidstvo provází odnepam ti, z hlediska výkladu karet a v št ní osudu, z hlediska edukativního, v n mž drží

eská

republika se svými kvartety jedno z prvenství, z hlediska ru ní malby, vynálezu litografie, technice, která umožnila rychlejší a jednodušší výrobu, než byla technika rytí, obvykle takzvaný oceloryt. Vynálezcem litografie byl v roce 1796 Alois Senefeld, pražský rodák, jež má v Rytí ské ulici, kde žil, umíst nou pam tní desku [1]. Nebo v neposlední ad také z hlediska tu ných p íjm do státního rozpo tu, jelikož na hrací karty byla uvalována cla a kolky. D vody, pro jsem si vybrala pro svou bakalá skou práci takto neobvyklé téma jsou dva. Jednak v eské republice zatím nebyla zpracovaná žádná ucelená práce, týkající se p vodu a obchodu s hracími kartami, a zadruhé jsem mezi hracími kartami vyrostla. M j otec totiž vlastní nejv tší sbírku hracích karet v eské republice, tudíž je mi toto téma velice blízké. Cílem mé práce je zmapovat obchod s hracími kartami v eské republice jak z historického hlediska, tak z hlediska sou asnosti. Ráda bych ve své práci poukázala na to, že výroba a prodej hracích karet nebyly zdaleka tak marginální záležitostí, jak by se mohlo u tohoto sortimentu na první pohled zdát, ale naopak, p íjem státního rozpo tu, který pocházel „z karet“ p edstavoval zna nou ást jejího p íjmu. Stát vybíral poplatek nejen ze samotné výroby karet, z jejich dovozu, ale i z provozování hry samé. Proexportní a importní politika státu byla závislá od konkrétní finan ní pot eby státní kasy, resp. míry její vy erpanosti, nap . v d sledku válek. O vybírání poplatk z výroby karet ve st edov ku máme jen velice málo zpráv, a tak s jistotou m že konstatovat, že konkrétních forem nabývá v rámci habsburské íše, zejména p edpisy Marie Terezie a dalších císa . Filozofie této správní

innosti byla prakticky

p evzatá i zákonodárstvím První republiky. Ve znárodn ném eskoslovensku byla (od roku 1950) zrušena kolkovací povinnost a výroba karet se stejn jako výroba ponožek stává sou ástí znárodn ného pr myslu, kde zaujímaly výhradní postavení Obchodní tiskárny Kolín, n.p., do které byly slou eny i stávající firmy zabývající se výrobou karet.

3


Se vznikem volného trhu, po roce 1989, se u nás op t objevují specializovaní výrobci karet, kte í pokrývají jednak pot eby domácího trhu a jednak své výrobky exportují. Výroba karet je podle sou asné právní úpravy živností volnou, a tudíž k ní není zapot ebí zvláštního povolení. V sou asné dob p sobí na našem trhu p edevším obchodních spole nosti Menox s.r.o., Obchodní tiskárny Kolín s.r.o., firma Bonaparte s.r.o. a od roku 1994 op tovn firma Piatnik, resp. firma Piatnik Praha, s.r.o. O tom, jak obchod s kartami jak na domácím trhu, tak p i jejich vývozu a dovozu, probíhal a probíhá v praxi pojednává tato práce. P i jejím zpracování jsem vycházela jednak z dostupné literatury (která však není nijak etná), p evedším však z vlastního výzkumu trhu, který jsem provedla p ímo u jednotlivých výrobc . V první kapitole bych cht la stru n

p iblížit historický vývoj hracích karet ve

sv tovém m ítku , odkud pochází první zmínky o hracích kartách a jakým zp sobem se dostaly až do Evropy. Dále bych se cht la v novat vývoji hracích karet v echách, prvním zmínkám a zp sobu potla ování hry. V následující kapitole bych se cht la v novat p íjm m z karet do státního rozpo tu v dob

habsburského císa ství, jakým zp sobem se karty

kolkovaly, jakou podobu kolky m ly, kde a za jakých podmínek se platila cla. V kapitole v nované vývoji poplatk z kolk v období První republiky bych cht la poukázat na zp sob a podmínky výb ru t chto poplatk . Následovat bude analýza exportu hracích karet založená na vlastním výzkumu u p edních eských výrobc karet a vlastní prognóza vývoje zahrani ního obchodu, založená na dosavadním vývoji prodej hracích karet. V následující kapitole bych cht la zhodnotit bariéry eského zahrani ního obchodu, legislativní i kulturní p ekážky, bránící r stu prodej

eských hracích karet do zahrani í. Svou práci bych cht la ukon it

SWOT analýzou exportu karet, silnými a slabými stránkami artiklu a p íležitostmi a hrozbami na nových zahrani ních trzích.

4


1. Historie 1.1 P vod hracích karet S ur itou jednozna ností bohužel nelze ur it, kde karty vznikly, kdy to bylo, ani jakou cestou se dostaly do Evropy. Lze ale íci, že s nejvyšší pravd podobností vznikly hrací karty v Asii, odkud se pak dále rozší ily do celého sv ta. Legendy praví, že karty byly vymyšleny antickým filozofem Chilonem, aby je mohli hrát chudí lidé, a tím zapomn li na svou chudobu. Jiná legenda praví, že hrací karty vznikly za dob obléhání m sta Tróje, aby si vojáci zkrátili dlouhou chvíli. Na starých evropských kartách býval asto zobrazen b h Merkur, proto se také vypráv lo, že hrací karty byly jeho dar lidem. Ale dost o legendách a vra me se k realit . První zmínka o hracích kartách prý pochází z íny, zem , kde byl vynalezen papír. V roce 969 prý ínský císa hrál dominové karty se svými ženami. Nejednalo se však o klasické karty, jak je známe z dnešní podoby, ale ani o klasické domino. Záhadou také z stavá, jak se hrací karty dostaly do Evropy. Bylo vysloveno n kolik domn nek. Jednou z nich je, že karty p inesli do Evropy bu cestovatel Niccolo Polo, nebo jeho syn Marco Polo, mohly je p ivézt k ižáci ze svých výprav, nebo mohly být do Evropy zavle eny cikány. Žádnou z t chto teorií však bohužel

nelze pro nedostatek informací

potvrdit [2]. Jelikož se nám nezachovaly z dob st edov ku tém

žádné písemné památky a pokud,

tak se jednalo jen o zákazy hraní, pokusím se odhalit n co z historie karet z jejich názv v r zných zemí. Ve 14. a 15. století se v Itálii nazývaly hrací karty slovem „naibi“, ve Špan lsku „naypes“. Tato slova jsou odvozena z arabštiny. Nejbližší výrazy jsou slova „laib“, jež v p ekladu znamená hra, nebo mohlo být slovo „naibi“ odvozeno od slova „nabi“, což v p esném p ekladu znamená prorok. Z toho by se dalo usuzovat, že karty sloužily k v št ní osudu. Velice blízkým slovem je také „naib“, což znamená zástupce, ímž je myšleno zástupce krále, neboli svršek a spodek. Nejstarší dochovaná hra pochází z 15. století z území dnešního Egypta. Jako barvy jsou na ní použity mince, poháry me e a hole. Nejblíže mají tyto barvy k barvám hracích karet v Itálii a Špan lsku. Odtud se z ejm rozší ily do zbytku Evropy. Z N mecka pak hrací karty dorazily až do eských zemí [3]. 5


1.2 Stru ná historie hracích karet v echách První zmínka o hracích kartách v eských zemích pochází už z roku 1353, kdy arcibiskup Arnošt z Pardubic vydal zákaz duchovním hrát v kostky a karty1. Další zmínka pochází hned z následujícího roku 1354, kdy byl v Praze doložen takzvaný kartý , neboli malí karet, který do ech p išel z Norimberka. Z po átku bylo hraní v karty posuzováno jako velmi negativní jev. A není divu, v t chto dobách bylo málo porozum ní pro chvilkový odpo inek i odreagování. Zejména pak v církevních kruzích byla hra v karty a zejména pak výklad osudu z karet vnímán velmi negativn

a nemén

pak v kruzích vojenských, kde hra rozptylovala vojáky od stráže.

Z vojenské vyhlášky Jana Hájka z Hod tína se zachoval tento odstavec z roku 1413: „Všechny hry neslušné a ne ádné aby byly stavovány a zvlášt kostky, karty, koule aby nebyly u vojšt dopoušt ny; neb z toho dopušt ní mnoho zlého pochodí, jakožto zanetbání na vartách a na pon ckách a jiné škodné v ci vojskám i t m osobám, kteréž hrají. Pakli se kto p es to které hry dopustí, takový bude p ed vojskem v et ze ty i dny veden, a ú edníku k tomu od nás usazenému deset groš v musí bez milosti dáti.“ 2 V podstat lze íci, že tém st edov ku, jsou tém

veškeré zmínky o hracích kartách v echách z dob

výhradn záznamy o zákazech hraní pro r zné skupiny obyvatelstva a

v pozd jší dob o kolkování a vybírání daní z karetních balí k . Je však známo, že zakázané ovoce nejlépe chutná, a tak se hra v karty rozši ovala do všech vrstev obyvatelstva, šlechtu, m š any i poddané. A tak se z d íve bezvýhradních zákaz za alo postupn slevovat jen na p ípady, kdy se jednalo o hru o peníze. To dosv d uje usnesení rady m sta Kutné Hory z roku 1461, která vydala zákaz hrát jen tehdy, hraje-li se„o peníze malé neb velké“3. Jinak se postupovalo podle zákona, který íkal, že se smí hrát za hotové jen do výše kopy groš a veškeré sm nky i smlouvy o dluzích byly považovány za neplatné a v p ípad porušení, byly ob strany, v itel i dlužník, pokutovány. 1

Tento fakt byl p evzatý z materiálu „Consilia Prensia 1353-1413“, který byl vydán r.1862. Je to sice v rohodný pramen, ale není to originál, jelikož nebyl signován písa em, jde tedy pouze o opis. Zlozvykem opisova dokument bylo, p vodní text aktualizovat se sou asnou dobou, a jelikož je tento opis o 40 let mladší než originál, je dost možné, že zmínka o kartách byla jednoduše dopln na. Tato informace tedy m že, ale nemusí být pravdivá.

2

Dr. HONL, IVAN. Z minulosti karetní hry v echách. Vydáno výtiskem Vladimíra Žikeše, Praha 1947. s.10

3

HONL, IVAN. Z minulosti karetní hry v echách. Vydáno výtiskem Vladimíra Žikeše, Praha, 1947. s.11

6


Tato usnesení ovšem neplatila pro poddané, pro n ž byla hra v karty i nadále zakázána. Na zemském sn mu roku 1498 bylo dokonce usneseno, že pokud bude poddaný p istižen p i h e, musí svému pánu zaplatit pokutu jednu kopu groš 4. Ale i p es tyto zákazy se hra v karty mezi poddanými velmi rozší ila, obzvlášt s rostoucí benevolencí zákaz hraní pro vyšší stavy obyvatelstva. Pro ur ité cechy byly však karty zakázány i nadále; mandlí i nesm li na svých sch zích hrát ani pro zkrácení dlouhé chvíle (1562) a ezni tí tovaryši nesm li hrát ani o o echy (1613), pokutou za to bylo odn tí týdenní mzdy. Hostinští, jejichž ele

by byla

p istižena p i h e v kostky, karty nebo koule, byli trestáni ješt p ísn ji. V prvním p ípad p istižení pokutou 6 zlatých, nebo 6-ti dny v zení, v druhém p ípad p istižení dvojnásobkem a ve t etím dokonce odn tím živnosti5. Ale ani p es veškeré p ísné zákazy se nepoda ilo hraní karet z eských zemí vymítit. A snad i proto, jak se dá o ekávat, byl neúsp ch t chto zákaz

p etransponován na

pozitivum. V roce 1664 bylo na zemském sn mu rozhodnuto o uvalení cla na hrací karty; na piketní (francouzské hrací karty) 9 krejcar , na jednodušší karty 5 krejcar . Toto na ízení trvalo až do roku 1785, kdy k nám byl import hracích karet zakázán. V roce 1709 bylo vydáno první usnesení o tuzemských hracích kartách, v tomto p ípad byly na karty uvaleny kolky a hra i prodej neokolkovaných karet byl trestný. Ale o tom podrobn ji až v další kapitolách [4]. V echách je hraní karet starý a oblíbený zvyk, který se mezi lidmi rychle rozší il a i p es tvrdé zákazy si jej nenechali vzít. Díky nim se u nás karetní hra a karetní emeslo zachovalo až do dneška, a také díky nim je dnes

eská republika jedním ze sv tov

významných výrobc a prodejc hracích karet.

4 5

HONL, IVAN. Z minulosti karetní hry v echách. Vydáno výtiskem Vladimíra Žikeše, Praha, 1947. s.12 HONL, IVAN. Z minulosti karetní hry v echách. Vydáno výtiskem Vladimíra Žikeše, Praha, 1947. s.14 - 15

7


1.3 Cla a kolky v období Rakouského císa ství, resp. Rakouska-Uherska Po stru ném úvodu do historie hracích karet ve sv t a v echách bych te

ráda p ešla

k samotnému jádru své práce, tj. k obchodu s hracími kartami. Za n me tedy dobou Rakouského císa ství, kdy byl obchod s kartami poprvé zpracován legislativn . Vzhledem k tomu, že se karty mezi lidmi nepoda ilo vymítit, bylo na n císa em uvaleno da ové b emeno. První dan se vybíraly jen z karet dovezených, a to jako clo. P edpokládá se, že první da ový kolek vznikl v roce 1692 dekretem císa e Leopolda I. Kolek byl v platnosti od 26. ervence tohoto roku až do 19.srpna roku 1713. P vodn platil jen pro Dolní Rakousko, ale vypadá to, že od 2. února 1701 se kolek stal povinným i pro ostatní ásti rakouského císa ství. Za piketní (francouzské karty) se platil kolek ve výši 9 krejcar , za ostatní dovezené karty 3 krejcary, za n mecké karty a Trapulírky6 2 krejcary a za ostatní tuzemské karty 1 krejcar. Da byla odvád na oprávn ným výrobcem a dovozcem. S platností od 19.zá í 1713 byl patentem Karla VI. zaveden nový da ový kolek pro Dolní a Horní Rakousko a platil až do 2.února 1762. M l ernou barvu a v závislosti na typu a kvalit karet m l nominální hodnotu 6, 9, 12, 18, 24 nebo 36 krejcar . Dalším dekretem Karla VI. byl v roce 1716 vydán druhý kolek v erné barv , který platil pro území Štýrska, Korutan, Krajnska a p ímo ských oblastí až do 2.únoru 1762 v jediné hodnot 3 krejcar . Od 12. prosince 1725 do 2. února 1762 platily kolky erné barvy o hodnotách 9, 18 nebo 36 krejcar pro balí ky karet dovezených ze zahrani í a v hodnotách 6, 12 a 24 krejcar pro balí ky karet vyrobených v císa ství. Další kolek erné barvy byl vydán dekretem císa ovny Marie Terezie a platil od 5. prosince 1748 do 2. února 1762. Vztahoval se výhradn k echám, Morav a Slezsku. Výše dan byla 7 krejcar pro Pikety, Tarok a velké Trapulírky, 1 krejcar za malé Trapulírky, Labet a sedlské karty7 a 2 krejcary pro všechny ostatní karty pro

echy. Pro Moravu byla výše

dan stanovena na 1, 3 nebo 4 krejcary. Výše dan pro Slezsko není známá. Platnost všech t chto výše popsaných kolk

skon ila 2. února 1762, kdy byla

ustanovena jednotná da , která platila po celém Rakouském císa ství až do roku 1802. Karetní 6

Karty, které dodnes p ežívají v Itálii a Špan lsku ( s p vodními hracími symboly, tj. me e, hole, mince, poháry) 7 dnešní klasické jednohlavé mariášky

8


da byla ve výši 2 krejcary pro všechny nehlazené8 n mecké karty, malé Trapulírky, Labet, selské karty a karty židovské, 7 krejcar pro všechny tuzemské karty jemné, zcela, nebo z ásti hlazené Taroky, Pikety, Trapulírky a všechny n mecké karty a 10 krejcar pro všechny karty dovezené z ciziny bez ohledu na typ nebo kvalitu. Kolky vydané v erné barv

se objevily nejmén

v n kolika podobách podle

jednotlivých kolkovních ú ad : 1)

s písmenem „G“ pro Štýrsko – Štýrský Hradec

2)

s písmenem „T“ pro Tyrolsko

3)

s písmenem „L“ pro p ímo skou oblast (Terst)

4)

s písmenem „A“ pro Dolní Rakousko (Víde )

5)

s písmeny „AS“ pro Horní Rakousko (Linec)

6)

s písmeny „CR“ pro Krajinu (Krain – kolkovní ú ad Lubla )

7)

se slezskou orlicí pro Slezsko (Opava)9

8)

s eským lvem, z ejm pro echy (Praha)

9)

s moravskou orlicí pro Moravu (Brno)

Pro zkratku slova krejcar se na kolcích používalo písmeno „x“. Jednotlivé kolkovní ú ady kontrolovaly tiska e a malí e karet. V p ípad , že sídlili mimo dosah kolkovního ú adu, byli kontrolováni ú edníky z nejbližšího finan ního ú adu. Všichni dovozci i výrobci hracích karet m li povinnost zaplatit za karty da a poté je na kolkovním ú adu nechat jednotliv okolkovat. Pokud se jednalo o domácí výrobce, museli na jednu kartu natisknout firemní znak, nebo jméno výrobce. Další kolkovní patent z 5. 10. 1802, platný od 1. 1. 1803 stanovil pro celé císa ství jednotná pravidla kolkování kalendá , listin, novin a hracích karet. Karetní da

byla

stanovena takto: 4 krejcary pro všechny tuzemské nehlazené a selské nehlazené karty a hlazené jen do roku 1818, 10 krejcar pro všechny tuzemské hlazené Pikety, Trapulírky a n mecké karty a od roku 1818 také pro karty hlazené selské a nakonec 14 krejcar pro Taroky a všechny karty vyrobené v cizin .

8

nižší kvalita zpracování, tzn. Nelešt né, nelakované Pro echy, Moravu a Slezsko se karetní kolek nezachoval, ale p edpokládá se, že byl podobný kolk m na kalendá e; lev a orlice v kruhu bez uvedení nominální hodnoty. 9

9


Karetní kolek byl zm n n i vizuáln . Byl na n m slovo „KARTEN“, nominální hodnota, rok vydání (každý rok se karetní kolek obm oval, stejn jako u kalendá

nebo

novin) a samoz ejm znak jednotlivých kolkovních ú ad . Byla také zm n na zna ka pro slovo krejcar z p vodního „x“ na „K“. Razidla kolk se vyráb la ve víde ské mincovn a poté, co byla zkušebn otestována, byla rozvezena na jednotlivé kolkovní ú ady po celé zemi. Jednotlivé náležitosti pro to, aby kolkovní ú ad okolkoval hrací karty jsou podrobn popsány v následující citaci: „Tuzemští výrobce karet m li povinnost na jeden list ze hry natisknout své jméno, místo výroby a rok výroby. Na tomto list byl pak vytišt n kolek. Výrobci vedli evidenci o vyrobených karetních hrách. Kolkovní, finan ní a magistrátní ú ady m li právo provád t prohlídky. Všechny karty ve skladech u výrobc , které byly v zásob , se musely ohlásit kolkovnímu ú adu. Ú edníci kolkovního ú adu, finan ních a magistrátních ú ad m li také právo provád t kontroly ve ve ejných místnostech kde se karty hrají, v soukromých domech však jen po p edchozím oznámení. Karty dovezené z ciziny, nebo ze zemí monarchie, kde se karty nekokovaly, musely být dopraveny na kolkovní ú ad v p vodním obalu a tam teprve rozbaleny a okolkovány. P i tom musel dovozce p edložit stvrzenku o zaplacení cla od celního ú adu. Karty dovezené ze zemí monarchie, kde již byly okolkovány, musely být p ed prodejem ohlášeny kolkovnímu ú adu a p edložen doklad o jejich dovozu a ást obalu, na kterém je zna ka kolkovního ú adu, který je kolkoval. Rovn ž tak karty vyvážené do zemí monarchie, kde se kolkovalo, musely být p edloženy k okolkování a po zabalení, kolkovní ú ad na obal vytiskl svou zna ku, ímž stvrdil, že karty byly okolkovány. Karty vyvážené do ciziny, se ohlásily kolkovnímu ú adu, ale nekolkovaly se.“10 Kolkování se provád lo na t chto kolkovních ú adech: 1)

B – Brno

2)

G – Štýrský Hradec

3)

I – Innsbruck

4)

P – Praha

5)

W – Víde

10

KO ÍNEK, J. , HOLE KOVÁ, Z. Karetní kolek v Rakousku a Uhrách 1692 – 1918. Vydala sekce fiskální filatelie ve spolupráci s numizmatickým odd lením Národního muzea, Praha 2006. 13 s.

10

Obchod R s vybranou komoditou (hracími kartami) 6)

L, Le – Lvov

7)

Li – Linec

8)

La, LA, Lai – Lubla

9)

Z – Zadar Od 1. 9. 1840 byla da z hracích karet op t zm n na a platila až do roku 1850; 20

krejcar

pro Taroky a všechny karty vyrobené

v cizin a 15 krejcar

pro všechny

tuzemské karty. Karty dovezené z Uher a z ostatních zemí, kde se nekolkovalo, se kolkovaly jako karty tuzemské. Na kolku bylo i nadále slovo KARTEN, „K“ pro slovo krejcar, nominální hodnota, rok vydání a zna ka kolkovního ú adu. Následující léta bychom mohli shrnout do jediného asového období 1850 – 1918, jelikož v n m docházelo jen k díl ím zm nám kolkovného. V letech 1850 – 1857 byla výše dan stanovena na 10 krejcar pro karty jemné a hlazené a 5 krejcar pro všechny ostatní druhy karet. Vzhled kolku a procedura okolkování byla definována takto: „Karetní kolek je kruhový, o pr m ru 18 mm, uvnit kruhu ornamentální zdobení, které je odlišné u jednotlivých nom. hodnot. Je v n m uvedena nominální hodnota a zna ka kolkovního ú adu. Tisk erný. Karty m ly být zabaleny v balí ku, na obalu bylo uvedeno o jakou karetní hru se jedná a kdo ji vydal. V lícové ásti obalu byly vyraženy dva kruhové otvory, které byly vyraženy zvláštním nástrojem zvaným „štancna“. Horní otvor byl ur en pro natišt ní kolku, dolním otvorem bylo vid t logo, nebo název firmy, která karetní hru vydala. U každé karetní hry byla stanovena jedna karta, na kterou se kolek vytiskl a na které m lo také být vytišt no logo, nebo jméno firmy vydavatele. Tato karta se v balí ku karet dala navrch, pak se balí ek zabalil a p edložil ke kolkování.“ 11 V letech 1858 – 1877 z stává jednotná karetní da zachovaná, ale zvyšuje se na 15 krejcar

a od

roku 1859 se pro Uhry za al používat kolek s odlišnou úpravou.

1877 – 1881 z stává karetní kolek i jeho výše nezm n na, ale nastává zm na podoby kolku na dvoukruhový s pr m ry 18 a 11 mm, zobrazením rakouské orlice v ervené barv a v mezikruží nápis v barv modré „K.K.KARTENSTEMPEL“ a íslo razidla. 1881 – 1899 byla obnovena rozdílná karetní da v hodnotáchv15 krejcar za oby ejné karty do 36 list , 30 krejcar za karty oby ejné nad 36 list a dále pak karty lakované nebo 11

KO ÍNEK, J. , HOLE KOVÁ, Z. Karetní kolek v Rakousku a Uhrách 1692 – 1918. Vydala sekce fiskální filatelie ve spolupráci s numizmatickým odd lením Národního muzea, Praha 2006. 30 s.

11


omyvatelné do 36 hracích list , a nakonec 60 krejcar

pro karty omyvatelné nebo

lakované nad 36 list . Na vzhledu karetního kolku dochází jen k drobným úpravám. 1899 – 1900 byla hodnota karetních kolk p epo tena na korunovou m nu z 15 krejcar na 30 halé , z 30 krejcar na 60 halé

a z 60 krejcar na 1 Korunu a 20 halé .

V létech 1900 – 1918 dochází pouze ke zm n barev na kolcích. Dle mého názoru byla legislativní politika rakouského císa ství zbyte n komplikovaná, neustále se zbyte n m nily p edpisy pro ceny kolk a jejich podobu. P ílišná komplikovanost v té dob jist p sobila chaos a snadné zneužívání a pad lání hracích kolk . Tímto bych cht la uzav ít kapitolu Rakouska – Uherska [5].

12

v období

rakouského císa ství, resp.


1.4 První republika Nov vzniklá eskoslovenská republika navázala ve fiskální problematice p i výrob karet na úpravu Rakousko – Uherskou s tím, že došlo k p evodu m ny z rakouské koruny na korunu eskoslovenskou a to v parit jedna ku jedné. Samostatná historie úpravy kolk z hracích karet v eskoslovensku po íná rokem 1920 a m žeme ji rozd lit do n kolika vývojových etap, 1920 – 1925, 1925 – 1937, 1937 – 1940, 1940 – 1946, 1946 – 1948. Ustanovení zákona . 31/1920 nov stanovuje (zvyšuje) výši kolkové povinnosti pro hry ítající maximáln 36 list ve výši 2K , pro karty s v tším po tem list ve výši 4K s tím, že omyvatelné a lakované karty 5 K (do 36 – ti list ) nebo 10 K (více než 36 list ). Tento zákon byl konkretizován na ízením vlády

. 441/1921, kterým byla mimo jiné

stanovena nová podoba kolku z hracích karet a také záv rné známky na hrací karty12: 1) Vzhled kolkovní známky: Kolková známka na hrací karty se skládá ze vn jšího kruhu v modré barv provedeného v pr m ru 18,8 mm a ze vnit ního kruhu téže barvy v pr m ru 12 mm. Ve vnit ním kruhu na erveném podklad je znak eského lva v bílé barv , pod nímž jsou písmena „R S“ téže barvy. Mezi vnit ním a vn jším kruhem je v modré barv nápis „Kolek z hracích karet“ s arabskou íslicí kolkové signety, kterou byl proveden vtisk a kolková hodnota (2 K, 4 K, 5 K, 10 K) v oválku p ímo pod znakem. 2) Vzhled záv rné známky: Ú ední záv rné známky na hrací karty jsou 218 mm široké, 46 mm vysoké a zhotoveny na bílém jemném d eva prostém papí e, který je na zadní stran gumovaný. Ozdobný podklad je 160, 5 mm široký a 35,5 mm vysoký a skládá se ze t í polí. Ve st edním poli jsou t i kruhové lunety utvo ené vlnitými liniemi do tvaru hv zdy, prost ední luneta je zdobená eským znakem, který áste n zakrývá znaky Moravy, Slezska a Slovenska; postranní dv lunety jsou zdobeny uvnit kruhem, v kterém je sple hustých okrasek, z kterých vyniká íslice kolkové hodnoty. Zbytek tohoto pole je vypln ný hustým st ídavým drobným ornamentem hv zdi kových a lístkových tvar . V levém a pravém poli je osm polí ek, v kterých je nap í hlavou odvrácenou od st edu nápis „Známka záv rná“ v hustých oblou kových okrasách s tmavším o n co

12

Záv rná známka je ochranný prvek, kterým se potvrzovalo legální uvedení karet do prodeje (obdoba dnešního kolku na cigaretách). Vydáváno v r zných nominálních hodnotách v závislosti na cen karet.

13


zhušt n jším ráme kem. Nápis je proveden dvojím zp sobem tak, že zp sob nápisu v prvém polí ku od st edního pole odpovídá zp sobu nápisu v t etím, pátém a sedmém polí ku a zp sob nápisu v druhém polí ku od st edního pole odpovídá zp sobu nápisu v tvrtém, šestém a osmém polí ku. Levé i pravé pole až na stranu vnit ní je oráme kováno vlnitou okrasou z oblou k se sklopenými trojlístky a se spirálovit sto enými kone ky. Podklad je vyhotoven v závislosti na hodnot kolku; za 2 K v barv sv tle hn dé, za 4 K v barv zelenavé, za 5 K v barv r žové a za 10 K v barv modravé. Tisk je u všech ty druh ú edních záv rných známek proveden v barv

erné.

Ve st edním poli podkladu je obdélníková vigneta, která je 69 mm široká a 36,5 mm vysoká. Ráme ek této vignety je 2,6 mm hluboký a je vypln n 40-ti dvojitými kroužky, ve kterých je ty ramenná hv zdi kovitá okrasa a které jsou mezi sebou spojeny zoubkovanou dvojitou okrasou tvaru w, a mimo to je vypln n linií z hustých te ek na vn jších okrajích. Uprost ed delších ráme kových stran (naho e i dole) je íslice kolkové hodnoty. Zn ní v této vignet se skládá z nápisu „Známka záv rná na hrací karty“ pod kterým je letopo et „1920“, a z p ipomínky trestnosti p estupk zákonných ustanovení, pod kterou je ve st edu vyzna ená kolková hodnota slovy a po obou stranách v rohu íslicemi. V levém a pravém poli podkladu v druhém, tvrtém, šestém a osmém polí ku od st edního pole je nap í hlavou odvrácenou od st edu vytišt n nápis „Známka záv rná“. Hrací karty byly prodejné v eskoslovenské republice pouze za p edpokladu, že obsahovaly výše popsaný kolek a byly opat eny záv rnou známkou. Pokud kolek a záv rná známka neodpovídaly tomuto popisu, nebylo povoleno s takovýmito kartami ani hrát, a pokud n kdo vlastnil hrací karty s kolkem jiné podoby, musel je do 14-ti odvézt kolkovnímu ú adu v Teplicích nebo v Praze. Zákonem . 157/1924 Sb. byla na celém území ustanovení o odm nách udava

eskoslovenské republiky zrušena

p i p estupcích zákon o kolcích z hracích karet.

Od roku 1925 byla zákonem . 54/1925 Sb. zvýšena kolkovací povinnost takto: 1) Pen žní hodnota kolk : a) P i kartách bez apretury nebo s apreturou kaseinovou, je-li kresba orámována a iní-li bílý okraj karty až k orámování kresby na obou protilehlých stranách dohromady mén než 8 mm…. ……………….….10 K , b) p i kartách s apreturou jinou než kaseinovou, nap . s povlakem lakovaným, celuloidovým……………...20 K ,

14


c) p i kartách uvedených pod písm. a) se širším okrajem nebo bez orámování kresby……………………..20 K . Ministr financí se pro p ípad, že by nastala zn na ve zp sobu výroby karet co do základní látky nebo apretury, zmoc uje, aby vyhláškou stanovil, pod kterou sazbu se mají karty za adit. S kartami, které byly okolkovány podle dosavadních ustanovení se sm lo hrát ješt 90 dní ode dne ú innosti zákona. V této lh t musely být hrací karty p edloženy k dodate nému okolkování a po uplynutí této 90 – ti denní lh ty s nimi bylo zakázáno hrát. Porušení t chto povinností se trestalo padesátinásobkem zkráceného kolkovného poplatku a propadnutím nedostate n kolkovaných karet. Tento zákon by konkretizován na ízením vlády .87/1925. V tomto období také vstoupil v platnost vyhláška ministerstva financí . 86/1928, která rozší ila povinnost výrobc kolkovat i karty vyrobené z hliníku (byla zde totiž patrná snaha vyráb t karty z jiným materiál než z papíru, které by tudíž nepodléhaly kolkové povinnosti). Další zm na ve výši kolkové povinnosti nastala na základ zákona . 261/1937 (a následného na ízení vlády . 262/1937), a to zvýšením kolkovného na 15 K , 30 K

nebo

60 K . Tato úprava platila v eskoslovensku až do z ízení protektorátu

echy a Morava.

V období trvání protektorátu upravovala kolkovou povinnost vyhláška ministerstva financí protektorátu

echy a Morava . 223/1940. Byl nov stanoven vzhled kolku, krom

eského

nápisu „Kolek“ p ibyl i n mecký nápis „Stempl“. Na ú edních záv rných známkách se pak v horní polovin objevil nápis „Protektorat Böhmen und Mähren“ a v dolní polovin nápis „Protektorát echy a Morava“ a na pravém a levém okraji záv rné známky je krom nápisu „ZNÁMKA

ZÁV RNÁ

NA

HRACÍ

KARTY“

objevil

na

i

n mecký

výraz

„VERSCHLUSSMARKE FÜR SPIELKARTEN“. V tomto období existovalo samostatné zákonodárství Slovenského štátu, které výši kolkové povinnosti upravovalo svými vlastními p edpisy. Po znovuustanovení

eskoslovenské republiky po Druhé sv tové válce, byla nov

stanovena kolková povinnost s tím, že došlo ke zm n m ny z eské koruny na korunu eskoslovenskou. K tomu došlo zákonem . 32/1946 (s provád cím p edpisem – na ízení min. financí . 50/1946). Kolek nabýval nominální hodnoty 25 K s, 50 K s nebo 75 K s a pro dokolkování kolk s hodnotami 15, 30 a 60 K se používaly dopl kové kolky s hodnotami 10 K s, 20 K s, 15 K s, nebo 35 K s. Kolek v této dob existuje ve dvou jazykových mutacích, 15


a to jako „KOLEK Z HRACÍCH KARET“ v zemích eských a „KOLOK Z HRACÍCH KARÁT“ na Slovensku. Kolková povinnost kon í na základ zákona . 284/1948. Z výše uvedeného tedy z eteln vyplývá, že výrobci karet museli jak p i uvád ní svých výrobk na trh, tak i p i dovozu karet ze zahrani í státu odvád t v té dob platnou da . Tato skute nost se samoz ejm vždy projevila v jejich cenové kalkulaci. Po ukon ení kolkové povinnosti p ešlo toto b emeno do formy dan z obratu, pop . spot ební dan a následn na n dopadl i režim dan z p idané hodnoty.

16


2. Firmy 2.1 Firma Menox Firma Menox s.r.o. vznikal roku 2002 jako odnož Savings, s.r.o. (firma zam ená na výrobu papírových obal ) a v sou asné dob zaujímá první místo v prodeji hracích karet v eské republice. Technologii pro výrobu karet koupila v roce 2001 od firmy Obchodní tiskárny Kolín. Jelikož nemá firma Menox žádnou svou firemní prodejnu, je její výroba 100% zakázková. Tato firma se zabývá nejen výrobou klasických hracích karet, ale i karet reklamních. Její výrobkové portfolio tvo í klasické hrací karty jako Canasta, mariášové karty dvouhlavé i jednohlavé, Pikety nebo Rummy, a dále d tské karty jako erný Petr, kvarteta, d tský Bridge nebo Canasta. Dalším artiklem jsou karty s individuálním reversem i aversem, které jsou vyráb ny na zakázku a produktové karty, které nejsou ur ené ke hraní, ale k prezentaci výrobk . Zvláštním artikl tvo í dárkové d ev né krabi ky na karty. B hem svého šestiletého p sobení se firma Menox s.r.o. stalo jedni kou na eském i slovenském trhu, jak je patrné z následující tabulky a grafu [6].

Tabulka 1 Tržby firmy Menox 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Menox Export 352280 1230489 2114079 1923091 1861487 1887480 1737019 R 66684 736828 3022725 4659919 10902380 10401181 6466857 Tržby celkem 418964 1967317 5136804 6583010 12763867 12288661 8203876 Zdroj: Firemní data

17


Graf 1 Tržby firmy Menox 14000000 12000000 10000000 Export

K

8000000

R 6000000

Tržby celkem

4000000 2000000 0 2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

Roky

Zdroj: vlastní zpracování firemních dat

Z grafu je na první pohled z etelný výrazný nár st tržeb od roku 2002. V roce 2003 vzrostl obrat firmy oproti roku 2002 více než 4x a v roce 2004 vzrostl obrat oproti roku 2003 více než 2,5x. Patrný nár st obratu je z ejmý mezi lety 2005 a 2006. Tento nár st je zp soben smlouvou s novým odb ratelem, firmou Dino Toys. Tato firma p sobí na našem trhu od roku 1995 a do pov domí lidí se zapsala p edevším širokým sortimentem puzzlí a hlavn tituly „Dostihy a sázky“, kterých se prodalo 2 mil. kus a d tskou hrou „ lov e, nezlob se“. Její prodeje zvyšuje také licence na zna ky National Geografic a Walt Disney. Spole nost Dino Toys dosahuje vysokých prodej na eském trhu p edevším díky spolupráci s velkými et zci p sobícími v eské republice, jedná se o koncerny Ahold, Interspar, Makro nebo Tesco. Firma Menox vyrábí pro spole nost Dino Toys karty k jednotlivým spole enským hrám a práv díky této spolupráci jsou karty vyrobené firmou Menox pod zna kou dodavatele Dino Toys k dostání ve všech t chto retailových et zcech, což pro firmu Menox znamená radikální nár st tržby [7]. Dalším faktorem nár stu tržeb mezi lety 2005 a 2006 je po átek spolupráce s et zcem GECO TABAK, a.s. Tato spole nost p sobí na eském trhu od roku 1995, resp. od roku 1991 jako GECO TABAK, s.r.o. a pokrývá celorepublikový trh distribucí ku áckých pot eb a tabákových výrobk . Sou asn provozuje GECO TABAK, a.s. sí vlastních prodejen pod jménem GECO TABÁK – TISK [8]. 18


Jak je patrné, po átek spolupráce s významnými et zci byl pro firmu Menox strategickým tahem, kterým si upevnila své postavení na eském trhu. Export firmy Menox se váže pouze na Slovenskou republiku a v letech 2002 a 2003 p evyšoval prodej na domácím trhu. Citelný nár st tržeb je patrný od roku 2002 do roku 2003, kdy export vzrostl více než 4x a mezi lety 2003 a 2004 2x. Od roku 2003 se pohybuje okolo hodnoty necelých 2 mil. Od roku 2005 je však patrný mírný pokles. Tento pokles tržeb je zp soben velmi specifickou událostí. Jediným odb ratelem firmy Menox na Slovensku je spole nost Denis Lauko, s.r.o. Hlavní vývozní artikl Menoxu na Slovensko jsou reklamní karty. Pokles tržeb firmy Menox byl zp soben do asnou absencí jednoho zam stnance, jež má na starosti práv reklamní karty . Je tedy patrné, že pokud je firma rodinného typu, m že absence jednoho zam stnance citeln ovlivnit celý export eských výrobc . Pro správnou interpretaci tabulky i grafu bych cht la dodat, že data v ní obsažená jsou datována od 4. 7. 2002 do 15. 10. 2008. Tržby za rok 2008 se na první pohled mohou zdát nižší oproti roku 2007, je to však dáno neúplností obsažených za listopad a prosinec tohoto roku.

19


2.2 Firma PIATNIK PRAHA, s.r.o. P estože firma Piatnik není eskou firmou, je v pov domí lidí nejznám jším výrobcem hracích karet. V Praze se nachází dce inná spole nost firmy „Wiener Spielkartenfabrik Ferd. Piatnik & Söhne“

s názvem Piatnik Praha, s.r.o. Z tohoto d vodu bych cht la ást práce

v novat stru né historii této spole nosti. Zakladatel firmy, Ferdinand Piatnik, se narodil v roce 1819 v Ofenu (na území dnešní Budapešti), kde se taky stal v 16–ti letech u n m v díln malí e karet, Johanna Gravatze. V roce 1939 obdržel Ferdinand Piatnik diplom, jímž byl oficiáln p ijal do tovaryšského stavu. Na základ tohoto diplomu nastoupil do víde ské továrny na hrací karty, pat ící Antonu Moserovi. Po Moserov smrti se Piatnik oženil s jeho vdovou a podnik za al ídit sám pod názvem „Ferdinand Piatnik, d ív jší Anton Moser“, pozd ji zm nil název na „Ferdinand Piatnik ve Vídni“. Po smrti manželky se oženil s Johannou Raucheneggerovou, s níž m l t i syny, Ferdinanda, Adolfa a Rudolfa. Firma úsp šn podniká a v letech 1873 a 1878 získává Piatnik na výstavách ve Vídni a v Pa íži medaile za své ru n malované hrací karty. V roce 1882, poté, co se k Piatnikovu podniku p idali jeho synové Ferdinand a Adolf, byla firma p ejmenována na „Ferd. Piatnik a synové, Víde “. O t i roky pozd ji Ferdinand Piatnik umírá a podnik p ebírá jeho žena se syny. Jelikož poptávka sílila, bylo zapot ebí zm nit technologický postup výroby karet. Z tradi n

ru n

malovaných karet se p ešlo

k mechanizované výrob . Sídlo firmy bylo také zapot ebí p emístit do v tších prostor. V roce 1891 za ala firma používat ochranou známku „žokeje na koni“. Jelikož poptávka neustále sílila a firma se stávala siln jší jak na domácím, tak i na zahrani ním trhu, koupila ma arskou firmfu „Erste Ungarische Spielkartenfabrik AG“ a pokra ovala v jejím provozu pod jménem „Piatnik Nándor és Fiai“, jako své dce inné spole nosti. Mate ská firma ve Vídni stále sílí a roku 1897 p ebírá další firmu zabývající se výrobou hracích karet. V roce 1898 získává firma Piatnik výrobnu hracích karet „Ritter&Cie“ v Praze. Následuje další rozši ování ve Vídni i v Budapešti. V roce 1917 se z firmy Pitnik stává akciová spole nost pod novým názvem „Erste Österreichische Spielkartenfabrik AG, Ferd. Piatnik&Söhne“. Velké zm ny ve struktu e firmy s sebou p inesly sv tové války. Po osamostatn ní eskoslovenské republiky po první sv tové válce hrozila firm Piatnik ztráta eských trh , jež

20


pro ni p edstavovaly p ední odbytišt . Proto byla nucena založit v Praze firmu „Piatnik Ritter&Cie“, aby na eský trh dodávala. V roce 1839 byl název firmy op t zm n n na jméno „Wiener Spilkartenfabrik Ferd. Piatnik&Söhne“, tedy jméno, pod kterým ji známe dodnes. B hem druhé sv tové války ztrácela firma Piatnik postupn vliv na své dce inné spole nosti mimo území Rakouska. Pozd jším znárodn ním ztratila spole nosti v echách, v Ma arsku a v Polsku. Po ztrát východních trh expandovala firma Piatnik do Severní Ameriky, Skandinávie a dokonce získala trhy i v mnohých ástech severní Afriky. B hem 60. let se spole nost za ala v novat krom výroby hracích karet i výrob puzzlí a spole enských her, což dovedlo firmu ke zna nému vzestupu. V roce 1989 založila firma v Americe sv j první odšt pný závod „Piatnik of Amerika“ a v roce 1993 stejný v N mecku „Piatnik Deutschland GmbH“. V roce 1994 byla založena spole nost „Piatnik Praha, s.r.o.“ a Piatnik Budapeš Ktf.“ Lze tedy íci, že firma získala zp t trhy, které díky sv tovým válkám a komunistickému režimu ztratila. Po celou dobu existence firmy Piatnik byla firma p edávána z generace na generaci a byla ízena vnuky jejího zakladatele Ferdinanda Piatnika [9]. V sou asné dob má firma Piatnik nejen prvotní postavení na rakouském trhu, ale je uznávaná i celosv tov . Oproti firm Menox má Piatnik Praha stálé portfolio výrobk . O zakázkovou výrobu se jedná nap . p i výrob hracích karet pro kasina. Každá série t chto hracích musí být jedine ná, aby nebylo možné hrací karty napodobit pad lateli. Proto se každou sérií hracích karet hraje v kasinu pouze jednou, maximáln dvakrát. Poté musí být hrací karty znehodnoceny. Obvyklé je vložit do znak

na hracích kartách fosforeskující

symboly, které jsou pouhým okem nezaznamenatelé. Jsou zachyceny pouze kamerami. Aby kamery mohly bez potíží snímat kasino, je pro výrobu kasinových karet použitá speciální kasinová erve (je známo, že kamery nedokáží dob e snímat ervenou barvu), která má tmav vínovou barvu. Obraty dce inné spole nosti Piatnik Praha, s.r.o. za období 2002, resp. 2004 až 2007 jsou patrné z následující tabulky a grafu.

21


Tabulka 2: Tržby firmy Piatnik Piatnik R Export Celkem tržby

2002 252216

2003

2004 2005 2006 2007 8355463 8597725 6730174 6741182 214018 305651 460281 514010 1109044 8661114 9058006 7244184 7850226

Zdroj: Firemní data Graf 2: Tržby firmy Piatnik 10000000 9000000 8000000 7000000

K

6000000

R

5000000

Export Tržby celkem

4000000 3000000 2000000 1000000 0 2002

2003

2004

2005

2006

2007

Roky Zdroj: vlastní zpracování firemních dat

Pro ú el této práce se mi nepoda ilo získat data pro tržby za prodeje v eské republice pro roky 2002 a 2003. Z grafu je patrný celkový pokles tržeb za hrací karty. Tato skute nost je dána tím, že firma Piatnik orientuje své portfolio výrobk spíše na puzzle a spole enské hry (výhradní právo k prodeji her Activity a Playmobil). Zatímco v d ív jších dobách byly hrací karty hlavním artiklem Piatniku, dnes tvo í spíše dopl kové zboží a jeho prodej vykazuje

klesající

s maloobchodními

tendenci.

Oproti

firm

Menox

nemá

firma

Piatnik

dohody

et zci, tudíž je lze koupit pouze v síti hra ká ství a malých

specializovaných obchod . Oproti prodeji v eské republice prodej hracích karet do zahrani í vykazuje mírný vzestup. Jedná se taktéž jako v p ípad firmy Menox o prodeje pouze na Slovensko, a to firm Denis Lauko, s.r.o.

22


2.3 Firma BONAPARTE Tato firma p sobí na eském trhu od roku 1993. Zpo átku bylo portfolio výrobk orientováno na drobné papírenské zboží jako nap . záložky, pohlednice plakáty a karty. Dnes se spole nost zabývá nejen výrobou a prodejem hracích karet, ale také d tských her, puzzlí, spole enských her, vzd lávacích her nebo školních pot eb. Celkem má firma 50 - 75 zam stnanc , podle rozsahu jednotlivých zakázek. Firma Bonaparte vlastní licenci pro motivy Krte ek, Ferda mravenec, Rákosní ek, Rumcajs, Bo ek stavitel, Spiderman a mnoho dalších, což zvyšuje atraktivitu jejích produkt na trhu. Firma je orientována p edevším na 2 základní období, a to Vánoce a „Back to school“ (návrat do školy). Krom standardních her jako Dáma nebo Šachy, má firma i své kreativní odd lení pro vývoj nových her a motiv hracích karet. Cíle firmy Bonaparte jsou orientovány p edevším na nár st exportu. Firma exportuje do zemí jako je Ma arsko, Polsko, N mecko, Finsko a Japonsko, kde mají své tradi ní odb ratele. V sou asné dob probíhají jednání o nových kontraktech s Ruskými a

eckými odb rateli.

Zahrani ní kontakty firma navazuje p edevším pomocí inzerce v zahrani ním tisku, ú astí na mezinárodních veletrzích a také osobními kontakty[10]. Od firmy Bonaparte se mi bohužel nepoda ilo získat podrobné informace o jejich tržbách za prodej hracích karet v eské republice a v zahrani í. Zahrani ní tržby p edstavují p ibližn 30% celkových tržeb a mají mírn rostoucí tendenci. Tabulka ani grafy tedy neodpovídají p esn realit , ale jen p ibližn nastinují strukturu prodej firmy Bonaparte. V letech 2006 až 2008 vykazují tržby firmy Bonaparte za hrací karty rostoucí tendenci s p ibližným pravidelným nár stem tržeb o p ibližn 750 tis. K

Tabulka 3: Tržby firmy Bonaparte Bonaparte 2006 2007 2008 R 2609230 3016979 3528782 Export 1118242 1419755 1738056 Tržby celkem 3727472 4436734 5266838 Zdroj: Firemní data

23


Graf 3: Tržby firmy Bonaparte

6000000 5000000

K

4000000 R Export Tržby celkem

3000000 2000000 1000000 0 2006

2007

2008


24


2.4 Firma Obchodní tiskárny Kolín Tato spole nost má na eském trhu velmi významné postavení. Jedná se totiž o jedinou firmu, která fungovala i v dob socialismu. Všechna soukromá podnikání byla znárodn na a drobní výrobci hracích karet i jiných papírenských komodit byly slou eny s Obchodními tiskárnami Kolín (dále jen OTK). Od této spole ností se mi bohužel nepoda ilo získat data o jejich tržbách v eské republice ani o údajích o exportu hracích karet do zahrani í. I p esto jsem se rozhodla v novat této firm tuto kapitolu, díky její bohaté historii a d ležitosti jejího postavení v socialistické é e eskoslovenska. Následovat tedy bude stru ný vývoj této významné eské spole nosti. 9. prosince 1879 je ud lena koncese k provozování tiska ské živnosti Josefu Ferdinandovi Gregorovi a 2. ervence 1880 je koncese p evedena na spole níka Josefa Leopolda Bayera, který stávající knihtisk a litografii rozší il o linkování papír . Roku 1884 se podnik rozši uje o velkoobchod s papírem a výrobu osmosového papíru pro cukrovary. Po úsp šných letech za al v roce 1889 postupnou p estavbou mlýna vznikat rozsáhlý tovární objekt, který slouží dodnes. V nových prostorech byla zavedena výroba obchodních knih a kartonáže. V kamenotiskárn byla zavedena tehdejší novinka – chromolitografie. Byly zde tišt ny barvotiskové obrazy, obrázky svatých a bylo zapo ato s výrobou útržkových blokových kalendá . Na konci roku 1896 má tiskárna již více než 100 zam stnanc a 7 rychlolis . Rozší ila svojí výrobu o patentované skládací krabice, p edsádkové papíry a tisk malých pohádkových knížek. B hem roku 1912 dochází k p evodu závodu na akciovou spole nost, která má již více než 200 zam stnanc , 28 rychlolis , 56 pomocných stroj

a objemem výroby pat ila

k p edním polygrafickým závod m monarchie. Základní kapitál inil 800 000 Korun a byl rozd len na 4000 akcií s nominální hodnotou 200 Korun. První sv tová válka zna n zkomplikovala výrobu a distribuci výrobk . Závodu vznikly velké ztráty, mnoho zakázek mu nebylo uhrazeno, velká ást transport se ztratila. Na ja e 1917 postihla Kolín velká povode . Voda zatopila kotelnu a sklady papíru. Následkem války byl i nedostatek uhlí, což p inutilo akcioná e p ejít od parního pohonu stroj

k elektrickému. Od roku 1922 byla zavedena

výroba ú tenek a etiket na pivní a vinné lahve. Rok 1930 znamená konec povále né konjunktury a krach na americké burze m l za následek propušt ní 50 zam stnanc . Kritický byl rok 1933, kdy nastal nejhlubší bod krize, který znamenal propušt ní dalších 60-ti

25


zam stnanc . V roce 1934 nastává konec krize, což vedlo ke zvýšení poptávky po výrobcích a k zavedení dvousm nného provozu. O dva roky pozd ji za ala tiskárna s výrobou pohlednic. Po válce byla v lét 1945 založena místní organizace KS

a zavedena národní správa na

majetku akciové spole nosti. Zemský národní výbor v Praze rozhodl, že firma J.L.Bayer bude v roce 1948 p evedena pod národní podnik Severo eské papírny a o rok pozd ji dochází k vytvo ení národního podniku Obchodní Tiskárny Kolín. V roce 1950 bylo díky znárodn ní p i azeno k OTK mnoho dalších soukromých firem, které se zabývaly polygrafií. Díky znárodn ní a zkonfiskováním drobných provozoven pod OTK se rozrostl i výrobní sortiment a zárove i odbyt výrobk . Podle výro ní zprávy z roku 1958 se vyráb ly i vstupenky do kina, d rné štítky, paragony, šatnové bloky a hrací karty. Dlouholetou tradici ve výrob hracích karet má

pražská pobo ka „21“, bývalá pobo ka víde ských výrobc

PIATNIK a synové.

karet Ferdinand

ást její produkce se vyváží prost ednictvím podniku zahrani ního

obchodu ARTIA. Modernizace výroby postupovala mnohem rychleji než doposud. Od roku 1958 je zaveden ofset, hlubotisk a rota ní tisk. Po velkém požáru 27. ervence 1960 a zasedání technicko-ekonomické rady uvolnilo ministerstvo spot ebního pr myslu 15 milion

na

výstavbu nového závodu. Trh vyžadoval stále nové a atraktivní zboží a zárove rostly úkoly státního plánu. V roce 1961 byl zaveden ty barevný ofsetový tisk a po zkušebním provozu v roce 1966 archový barevný hlubotisk a obchodní tiskárny byly ur eny za výrobce tiskopis pro výpo etní techniku. V roce 1968 je zavedena výroba samolepicích etiket. Zavedení nových technologií a politická výchova pracovník dokázaly ztrojnásobit výrobu oproti roku 1948. V letech 1970-1989 stále nar stá výroba, prodej i vývoz výrobk socialistického sektoru, ale postupn se da í expandovat do celého sv ta[11].

26

nejen do zemí


3. Perspektivy 3.1 Zhodnocení exportu eských firem Musím podotknout, že data v tabulce a v grafu jsou jen áste ná, kv li neúplnosti informací, které se mi poda ilo od firem získat. I p esto lze ale bezpe n

íci, že tendence exportu hracích karet jsou od roku 2002

viditeln rostoucí. I v p ípad exportu je patrná paralela mezi tržbami firem Menox a Piatnik. V období, kdy tržby Menoxu klesají, zaznamenává firma Piatnik nár st tržeb. I p es mírný pokles tržeb si ale firma Menox zachovává p ední místo v exportu hracích karet do zahrani í (Slovenská republika). Firma Bonaparte vykazuje v období 2006 až 2008 rovnom rný nár st tržeb a v roce 2008 se dostává na úrove tržeb dosavadního export leadera. Stojí také za zmínku porovnání vývoje exportu jednotlivých firem mezi sebou. Lze si povšimnout, že v roce 2002 dosahovaly tržby všech t í firem p ibližn ekvivalentních hodnot. Od roku 2003 se mezi firmami otevírají n žky a od roku 2006 se zas postupn uzavírají a tržby firem konvergují k relativn podobn vysoké tržb . Dle mé prognózy bude mít export ješt n kolik let rostoucí tendenci. Pokud se však eští výrobci neza nou soust edit i na jiné zahrani ní trhy, bude slovenský trh brzy nasycen a export bude vykazovat podobný vývoj jako jsou sou asné prodeje karet v eské republice.

Tabulka 4: Zhodnocení exportu eských firem Export 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Menox 352280 1230489 2114079 1923091 1861487 1887480 1737019 Piatnik 252216 214018 305651 460281 514010 1109044 Bonaparte 1118242 1419755 1738056 Celkem 3493739 4416279 Zdoj: Firemní data

27


Graf 4: Zhodnocení exportu eských firem 5000000 4500000 4000000 3500000 Menox

K

3000000

Piatnik

2500000

Bonaparte Celkem

2000000 1500000 1000000 500000 0 2002

2003

2004

2005


28

2006

2007

2008


3.2 Zhodnocení prodej

eských firem v R

Op t musím podotknout, že tabulka a potažmo i graf obsahují neúplná data, jelikož se mi od jednotlivých firem nepoda ilo získat data celistv jší. I tak jde ale íci, že celkové prodeje v eské republice mají mírn

rostoucí tendenci. I p es mírný pokles tržeb Piatniku vykazují

ostatní firmy permanentní nár st prodej , zvlášt pak firma Menox. Rok 2005 je zajímavý tím, že Menox zaznamenává znatelný nár st tržeb, zatímco firma Piatnik, mírný pokles. Tato skute nost je dána spoluprácí firmy Menox s novými významnými odb rateli jako jsou Dino Toys, GECO TABAK nebo CTC (Czech Tobacco Corporation), zatímco firma Piatnik postupn orientuje portfolio svých produkt od hracích karet ke spole enským hrám. Prognóza do budoucna je pro tradi ní hrací karty spíše negativní. Oblíbenost tradi ních hracích karet jako jsou jednohlavé a dvouhlavé mariášové karty nebo canasta postupn

klesá, zatímco trh zažívá boom oblíbenosti spole enských her (Activity,

Carcassonne, Dostihy a sázky, Osadníci z Katanu, Monopoly, KrisKros nebo Playmobil).

Tabulka 5: Zhodnocení prodej R 2002 Menox 66684 Piatnik Bonaparte Celkem Zdoj: Vlastní zpracování

eských firem v R

2003 2004 2005 2006 2007 2008 736828 3022725 4659919 10902380 10401181 6466857 8355463 8597725 6730174 6741182 2609230 3016979 3528782 20241784 20159342

29


Graf 5: Zhodnocení prodej

eských firem v R

25000000

20000000

Menox

15000000

K

Piatnik Bonaparte 10000000

Celkem

5000000

0 2002

2003

2004

2005

2006


30

2007

2008


3.2 Kulturní bariéry zahrani ního obchodu Z výše uvedených graf vyplývá, že zahrani ní obchod eské republiky hracími kartami není zvláš významný. Zem , do kterých eské firmy exportují není mnoho, dá se v podstat hovo it pouze o Slovensku, kam

eská republika vyváží v tšinu svého exportu. To je dáno

p edevším velmi úzkým vztahem mezi Slovenskou a

eskou republikou jak z pohledu

kulturního, tak i historického. S jinými zem mi není náš zahrani ní obchod nijak zvláš rozvinut (krom prodej firmy Bonaparte). D vody, pro je export eské republiky tak nízký není dán legislativními p ekážkami, ale spíše p ekážkami kulturními. V eské republice jsou hrá i zvyklí p edevším na jednohlavé a dvouhlavé hrací karty. Není tomu tak ale i v našich sousedních zemích. Vývoj vzhledu a barev hracích karet podléhal v každé zemi odlišným vliv m, což zp sobilo i odlišné využití karet pro samotné hry. Jak je patrné z níže vyobrazeného schématu, jsou dvouhlavé hrací karty rozší eny nejvíce, a to v eské republice, na Slovensku, v Rakousku, Ma arsku, Slovinsku, Chorvatsku a mén v zemích jako jsou Rumunsko, Bosna a Hercegovina i Srbsko. Naopak v oblasti jižní Moravy, východní ásti Rakouska a severu Slovinska jsou rozší ené pikety13, v ostatních

ástech jižní a východní Evropy se setkáváme p evážn

14

s kartami zvanými Rummy . Jak znázor uje obrázek, s jednohlavými hracími kartami se m žeme setkat jen v oblasti St edních ech [13]. Aby se eští exporté i prosadili na zahrani ních trzích, museli by se pružn p izp sobit zvyk m a tradici vzhledu hracích karet v dané zemi, což obnáší nejenom vytvo ení jiných podob revers (zadní strana hracích karet), ale p edevším p ední strany karet, neboli avers .

13

Pikety jsou je druh karet, který vznikla z francouzských karet po vylou ení karet s hodnotami dva až šest ve všech barvách, obsahují tedy 32 list [12]. 14 Rummy (Remy) je druh karet s potem list 108, tvo í je dva balí ky karet po 52 kartách a každému balí ku náleží dva žolíci[12].

31


Obr.1: Rozší ení jednotlivých druh hracích karet

Zdroj: Katalog PIATNIK, Promotion a la carte

32


3.3 SWOT analýza zahrani ního obchodu s hracími kartami Pomocí SWOT analýzy bych cht la zanalyzovat rizika a p íležitosti zahrani ního obchodu eské republiky hracími kartami. Jak vyplývá z výše uvedeného odstavce, obchod není rozvinut tak, jak by mohl být. P í inu tohoto stavu jsou p evážn kulturní bariéry a místní zvyklosti v jednotlivých státech. Základní charakteristiky pro vytvo ení SWOT analýzy: Silné stánky – kvalitní výroba s letitou tradicí, nízké náklady produkce Slabé stránky – neznalost trhu, konkurence, nízká d v ra místních zákazník P íležitosti – zvýšení tržeb, získání nových zkušeností Hrozby – tradice místní konkurence, vnímání eské republiky jako republiky „východní“ W-O strategie (potla ení slabých stránek pro využití p íležitostí): První p edpoklad pro úsp šnou expanzi eských výrobk do zahrani í je p izp sobení vizuální strany hracích karet domácím zvyklostem (barvy, motivy, velikost karet, po et karetních list ). Každá zem má svého dlouholetého výrobce karet, který v dané oblasti pokrývá v tšinu poptávky, tento výrobce je mezi místními lidmi známý, tudíž má jejich d v ru. Proto je pro úsp šnou expanzi zapot ebí se zapsat do pov domí místních obyvatel. Tohoto je možné dosáhnout vysokou kvalitou hracích karet a p im enou cenou nebo pop ípad

nižší kvalitou, ale k tomu

p im enou cenou. Nutná bude i silná reklama v médiích, aby se nový dodavatel dostal do pov domí místních firem i obyvatelstva. S-O strategie (podpora silných stránek k využití p íležitostí) : Pro úsp šnou expanzi na nový trh musí dodavatel dokonale znát profil místní poptávky, aby na ní mohl pružn reagovat (použití oblíbených motiv

na revers karet, druh karet a správný po et list , využití

speciálních materiál pro výrobu karet, papírové, plastové nebo velikost hracích karet). Je t eba využít silných stránek eských výrobc , což je kvalitní finální výrobek, dlouholetá zkušenost výroby, flexibilita produkce a relativn nízké náklady na produkci, aby nebyl exportér vytla en konkurencí z trhu.

33


S-T strategie (využití silných stránek k eliminaci hrozeb): Hrozba expanze na nový trh m že být p íliš silná konkurence s letitou tradicí na místním trhu. P íkladem by mohla být snaha proniknout na rakouský trh, firma Piatnik zde má tak silné postavení, že by p íchod nového prodejce musela doprovázet masivní mediální kampa

a významná po áte ní podpora

prodeje. Pro eliminaci hrozeb je t eba využít silných stránek eských exportér , což jsou kvalitní papír, z kterých se hrací karty vyráb jí a dlouholetá tradice výroby, jež zaru ují vysokou kvalitu a za relativn nízké náklady (pracovní síla v eské republice je po ád ješt levn jší než ve zbytku Evropské unie). W-T strategie (potla ení slabých stránek k eliminaci hrozeb): Slabou stránkou expanze na zahrani ní trhy je neznalost místního trhu a pevná základna domácích výrobc . Pro poznání profilu poptávky je vhodné provést pr zkum trhu specializovanou agenturou a stanovit slabé stránky domácích výrobc , jejichž tradice výroby v domácí zemi p edstavuje nejv tší hrozbu, aby mohly být využity v posp ch exportních firem.

Tabulka 6: SWOT analýza

SWOTanalýza

Interní analýza Silné stránky

Slabé stránky

E x S-O-Strategie: t Zvýšení tržeb z exportu díky kvalitní e P íležitosti výrob (vysoká kvalita input i r output ) a letitá tradice. n í

W-O-Strategie: Dokonalá znalost nového trhu a konkurence pro úsp šný vstup na zahrani ní trh.

S-T-Strategie: Tradice místní konkurence má silné ko eny, pomocí kvalitních výrobk a Hrozby p im enému vztahu cena x kvalita a masivní kampan proniknout úsp šn na nový trh.

W-T-Strategie: Pomocí výzkumu trhu stanovit profil poptávky a slabé stránky místních výrobc , aby mohly být využity ve prosp ch eských exportér .

a n a l ý z a

Zdroj: vlastní zpracování

34


Záv r Hrací karty doprovází lidstvo odnepam ti. Od chvíle, kdy se objevily v Evrop , byly ze strany vládce a církve vydávány jejich zákazy. Karty vznikly s nejvyšší pravd podobností v Asii, nejspíše v ín , odkud byly p ibližn ve 13. století dovezeny do Evropy, kde se jejich obliba rychle rozší ila. Avšak ím v tší oblib

se hrací karty mezi lidmi t šily, tím více bylo

vydáváno zákaz t chto her. Jelikož se karty ani p es p ísné zákazy nepoda ilo mezi lidmi vymýtit, za aly se z výroby, dovozu a dokonce i ze samotného hraní v karty vybírat poplatky ve form cel a kolk . Poplatky za kolky do vybíraly již od dob Rakouska – Uherska. Každá oblast v císa ství m la svou charakteristickou podobu kolku, ale i p esto se podoba kolku asto m nila (barva, nápisy uvnit kolku a v neposlední ad cena kolku). Kolkovné se v echách vybíralo i po pádu habsburské íše, a to až do konce ty icátých let minulého století. Obchod s hracími kartami se v dob rakouského císa ství vyvíjel pouze na regionální úrovni. Bylo to dáno d sledkem nevysp lé technologie, která neumož ovala výrobu karet ve velkém. Z tohoto d vodu se na každém území vyskytoval domácí výrobce, jehož výroba se postupn rozvíjela a vydobyla si na daném území svou tradici. P esné informace o vývoji zahrani ního obchodu lze zmapovat až v sou asné dob . Nyní p sobí na našem trhu ty i významní výrobci a prodejci hracích karet, jsou to firmy Menox, s.r.o., Piatnik Praha, s.r.o., firma Bonaparte s.r.o. a firma Obchodní tiskárny Kolín, s.r.o. Celkový vývoj prodeje hracích karet v eské republice má od roku 2005 spíše stagnující charakter.

Dle mého názoru je tato skute nost dána tím, že eský trh je již tímto zbožím

relativn nasycen. Oproti tomu export eských firem neustále nar stá, p estože je neustále na úrovni p tkrát nižší než prodeje v eské republice. Myslím si, že zahrani ní trh (v tomto p ípad slovenský trh, kam sm uje v tšina eského exportu), ješt není tolik nasycen, jako trh eský. Otázkou z stává, pro je export eských hracích karet tak nízký. Na tuto otázku jsem se pokusila odpov d t v kapitole o bariérách zahrani ního obchodu. V každé zemi jsou jiné zvyky, a to i co se tý e druh hracích karet. P ekážku eskému exportu netvo í legislativní p edpisy, ale kulturní zvyklosti v ostatních zemích a také dlouholetá tradice domácích výrobc . Není proto snadné na zahrani ním trhu usp t.

35


K tomu, aby eský výrobce v zahrani í p eci jen usp l, je t eba mít vypracovaný strategický plán, který jsem se v mé práci pokusila nastínit. Jedná se o SWOT analýzu silných a slabých stránek eského karetního pr myslu a p íležitostí a hrozeb nového zahrani ního trhu. Aby byl eský exportér na zahrani ním trhu úsp šný, musí být pln flexibilní, aby se p izp sobil požadavk

zahrani ní poptávky, co se tý e typu a vzhledu karet. Silnými

stránkami je dlouholetá tradice výroby hracích karet a relativn nízké náklady produkce. Naopak slabými stránkami jsou stále ješt nízká produktivita práce vzhledem k ostatním zemím Evropské unie a omezená schopnost podnik konkurovat silné zahrani ní konkurenci. Hrozbu tvo í pohled na

eskou republiku jako na republiku stále ješt tranzitivní. Aby tedy

byl eský exportér úsp šný, musí vzít v potaz všechny tyto aspekty a vytvo it si vlastní strategii s ohledem na vnitropodnikové silné a slabé stránky. Dle mého názoru bude mít celkový obchod s hracími kartami, jak domácí, tak i zahrani ní postupem asu klesající tendenci. Spole nost se totiž stále vyvíjí, p enos dat i komunikace mezi lidmi je díky internetu stále rychlejší a hra v karty bude maximáln záležitostí casin. Hru v karty bychom mohli p irovnat k adrenalinovému sportu. V dob , kdy byla hra zakázaná, nar stala její popularita nejvíce. V dob cel a kolk byly karty velmi drahou a luxusní komoditou, takže porušování zákona a pad lání t chto kolk

nebyl

neobvyklý jev. Poté však, kdy byly v roce 1948 kolky zrušeny a hrací karty se staly b žn dostupným zbožím, za ala jejich popularita klesat. Jedním z faktor , který dle mého názoru stojí za postupným poklesem oblíbenosti karet je rozvoj moderní technologie. Existuje mnoho alternativ, jak trávit volný as jinak, než hrou v karty (spole enské hry, po íta ové hry nebo on-line hry). Což je ur it škoda.

36


Zdroje Internetové stránky: [1] Czechinvest [on-line]. Science-innovation-business. [on-line].[cit. 2008-6-12] http://www.czechinvest.org/data/files/science-innovation-business-96-en.pdf [2] Klub deskových her Paluba [on-line]. N co o historii karet. [on-line]. [cit. 2008-6-12] http://www.hrejsi.cz/karty/historie.htm [3] Karetní hry [on-line]. Historie karet a karetních her.[on-line]. [cit. 2008-6-12] http://www.karetnihry.ic.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=14&Itemid=30 [7] DinoToys [on-line]. Informace o spole nosti. [on-line]. [cit. 2008-5-12] http://www.dinotoys.cz/cz/main.php?page=1&uid=cf399b03246de8a750f969ccab180bfc [8] Geco [on-line]. [cit. 2008-5-12] http://www.geco.cz/

Knihy: [4] HONL, IVAN. Z minulosti karetní hry v echách. Vydáno výtiskem Vladimíra Žikeše, Praha, 1947 [5] KO ÍNEK, J. , HOLE KOVÁ, Z. Karetní kolek v Rakousku a Uhrách 1692 – 1918. Vydala sekce fiskální filatelie ve spolupráci s numizmatickým odd lením Národního muzea, Praha 2006. [12] OMASTA VOJT CH, RAVIK, SLAVOMÍR. Velká kniha karetních her. Vydalo nakladatelství REGIA, Praha 2006. ISBN 80-86367-00-2.

Firemní materiály: [6] Firemní materiál firmy Menox. Menox, ve h e vždy s námi [9] Firemní katalog spole nosti Piatnik. 150 Jahre 1824 - 1974 [10] Firemní materiál firmy Bonaparte. [11] dr. DOSKO IL MIROSLAV a kol. 100 let speciální polygrafické výroby v Kolín . Vytiskly Obchodní tiskárny Kolín, n.p., Kolín. [13] Firemní katalog spole nosti Piatnik, Promotion a la carte

37


P ílohy Ukázky r zných druh hracích karet ervené eso firmy Ferdinand Piatnik a synové - Ritter a spol., kolek z období protektorátu echy a Morava

Revers s motivem Hrad an používaný v celém období První republiky, firma Piatnik a synové - Ritter a spol.

38


Nátisk hracích karet s povolením k jejich výrob (okr. fin. editelství v Praze), 1937

ervené eso z Rummyové hry, firma Ferdinand Piatnika synové - Ritter a spol. , 30. léta 20. stol.

39


Revers, jednohlavé mariášové karty navržené J. Kuši kou, cca 1955

Reklamní karty, Šrouby Drdla, pravd podobn první karty s reklamním obrazem, vydala Grafická unie, cca 1938, kolek z období protektorátu echy a Morava

40


Standardní pikové eso, OTK, 2. polovina 20. stol.

ervený spodek a kulový svršek ze hry Stáhni z n ho k ži, Jaga, Praha, 90. léta 20. stol.

41


Reklamní revers (Gambrinus) na jednohlavých kartách, OTK, 90. léta 20. stol.

Záv rná známka , vzor 120a - jednohlavé mariášové karty firmy F. Piatnik - Ritter a spol., protektorát echy a Morava

42


Faktury za r zné druhy hracích karet firmy Ferd. Piatnik a synové .Z etelná je cena za karty samostatné a zárove cena za kolek(tém

ve stejné výši jako cena karet).

43

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAH B A K A L ÁSKÁ PRÁCE Kristýna Bednáová

Recommend Documents