VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ
BAKALÁŘSKÁ
2006
PRÁCE
Ion Ciorici
Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta Mezinárodních vztahů
Obor: Mezinárodní obchod
Moldavsko – teritoriální priorita české zahraniční rozvojové spolupráce a jeho perspektivy vstupu do Evropské Unie
Autor: Bc. Ciorici Ion Vedoucí práce: Ing. Františka Müllerová
Prohlášení Prohlašuji, že bakalářskou práci na téma „Moldavsko – teritoriální priorita české zahraniční rozvojové spolupráce a jeho perspektivy vstupu do Evropské Unie” jsem vypracoval samostatně. Použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury.
V Praze dne 27. listopadu 2006
Ion Ciorici_________
Poděkování Rád bych touto cestou poděkoval vedoucímu své bakalářské práce paní Ing. Františce Müllerové, za její vstřícnost, trpělivost a cenné připomínky při zpracovávání této bakalářské práce. Mé poděkování patří rovněž panu MUDr. Jiřímu Maštálku, poslanec Evropského parlamentu, člen Delegace ve Výboru pro parlamentní spolupráci EU-Moldavsko a v neposlední řadě též mým rodičům Pavlu a Ljubě Ciorici za pochopení, trpělivost a morální a materiální podporu během studia.
Obsah: Úvod I. Historický a politický vývoj Moldavské republiky………………….8 1.1 Geografické rysy. Dějiny Moldavska a jeho první kroky k nezávislosti…….8 1.2 Aktuální hospodářská, politická a sociální situace v Moldavsku…………...11 1.3 Podněsteří - černá díra Evropy…………………………… ………………..19
II. Šance na přijetí Moldavska do Evropské Unie……………………21 2.1.
Rozšiřování Evropské unie na východ…………………………………….21
2.2.
Bariéry vstupu Moldavska do Evropské unie…………………….……….22
2.3.
Moldavsko – nedílná součást Evropské unie……………………………...23
III. Moldavská republika jako partner rozvojové spolupráce ČR…..29 3.1
Cíle a principy zahraniční rozvojové spolupráce České republiky………..29
3.2
Moldavsko jako partner rozvojové spolupráce ČR……………………….30
3.3
Geografické a sektorové zaměření rozvojové spolupráce mezi ČR a Moldavskem na léta 2006– 2010……………………………………….....34
3.4
Evaluace programu a finanční zajištění dvoustranné zahraniční rozvojové spolupráce…………………………………………………………………38
Závěr Seznam použité literatury a zdrojů Přílohy
5
Úvod Moldavsko je velmi specifickou zemí, která od ledna 2007 bude ležet na křižovatce Evropské unie a bývalého Sovětského svazu. Ač má téměř stoprocentní pravoslavnou populaci, je to sekulární stát a jeho vzorem byl vždy Západ. V posledních letech v souvislosti s kladným vývojem hospodářství a touhou Moldavska vstoupit do Evropské unie vzrostl zájem veřejnosti o tuto zemi ne jen v České republice. Rozpoutala se diskuze, zda Moldavsko má či nemá vstoupit do Evropské unie a objevily se otázky, kam tato země z geografického, politického, historického, kulturního, náboženského a ekonomického hlediska patří. Moldavsku, budoucímu přímému sousedovi Evropské unie, se dostává nelichotivé cti být nejchudší zemí Evropy. Na první pohled je to viditelné na neopravovaných silnicích a zanedbaných sídlištích. Na venkově často žije jen nejstarší a nejmladší generace, v některých regionech si velká část práceschopného obyvatelstva vydělává v zahraničí. Jsou to však problémy řešitelné. Většina zemí bývalého sovětského bloku se potýká s nebývalými hospodářskými potížemi a stejný osud postihl i tuto malou východoevropskou republiku. Přestože si dokázala vytvořit fungující demokratické politické zřízení a proběhly zde významné ekonomické reformy, životní úroveň je zde stále nízká, velká část obyvatelstva žije pod hranicí chudoby. Cílem mé práce je představit Moldavsko v kontextu politického a ekonomického vývoje jako partner rozvojové spolupráce České republiky. Bakalářská práce je rozdělena do tří tematických částí, přičemž jádro práce je v kapitolách 2 a 3. Pro pochopení všech souvislostí a výchozích podmínek vývoje samostatné Moldavské republiky jsem historický exkurz zahájil od 14. století, kde poprvé bylo odvozeno jméno „Moldávie“ jako knížectví, které se rozprostíralo na území od Karpat k řece Dněstru a dále do prvních kroků k nezávislosti. Značná pozornost je věnována aktuální hospodářské, politické a sociální situaci v Moldavsku. V první kapitole též popisuji hlavní rozvojové priority Moldavské vlády, investiční příležitosti a atraktivitu podnikání v Moldavsku. Druhá kapitola je věnována problematice Moldavska a Evropské unie, konkrétně vývoji vztahů mezi Moldavskem a EU, přístupovému vyjednávání, postoji Evropanů k Moldavsku a perspektivě vstupu Moldavska do EU. Pro Moldavskou republiku mohou být velmi přínosné zkušenosti českých institucí s ekonomickou a společenskou transformací, přechodem k tržní ekonomice při zachování široké dostupnosti základních služeb a budováním právního státu. Rovněž podpora malého a středního podnikání má velký význam, neboť se pozitivně odráží ve zvýšené nabídce pracovních příležitostí a v celkové stabilizaci oblasti. Proto třetí kapitola byla věnovaná vztahům mezi Moldavskem a Českou republikou kde popisuji cíle a principy zahraniční rozvojové spolupráce České republiky v Moldavsku, geografické a sektorové zaměření rozvojové spolupráce na léta 2006– 2010. Česko 6
jako malá země s omezenými finančními prostředky může svoje rozvojové know-how uplatnit nejlépe právě v oblastech, jež svojí velikostí nepřevyšují české možnosti. Jako logický krok se tak jeví, že Moldavsko bylo v roce 2004 vybráno mezi prioritní země české zahraničně rozvojové spolupráce. Bývalý ministr zahraničních věcí Cyril Svoboda během své cesty v lednu 2006 podepsal s moldavským protějškem memorandum o rozvojové spolupráci a v Kišiněvě otevřel zastupitelský úřad. Zprovoznění českého zastupitelského úřadu označil za strategické rozhodnutí, protože Česká republika plánuje zmenšení sítě zastupitelských úřadů po světě. V současné době se v Moldavsku realizují projekty ministerstva životního prostředí, jejichž cílem je Moldavanům předat technologie hospodaření s odpady. Sdružení Česká katolická charita a Mezinárodní organizace migrace realizují projekty zaměřené na prevenci migrace s podporou českého ministerstva vnitra. V roce 2006 byly také zahájeny nové projekty z fondů dalších tří ministerstev, které se zaměří na mládež, vzdělávání a zemědělství. Jisté roztříštěnosti poskytované pomoci by do budoucna mohl zamezit Zákon o rozvojové spolupráci a založení zastřešující Rozvojové agentury. Česko by se tak již brzy mohlo stát v Moldavsku silným a především viditelným dárcem podobně jako Švédsko nebo Švýcarsko.
7
I.
Historický a politický vývoj Moldavské republiky 1.1
Geografické rysy. Dějiny Moldavska a jeho první kroky k nezávislosti
Moldavsko je vměstnána mezi Rumunsko a Ukrajinu, její západní hranici tvoří řeka Prut a východní řeka Dněstr. Má převážně nížinný reliéf s nejvyšší vyšinou Balanešti (430 m) na západě země. Charakteristickým obyvatelstva
je
značná
znakem etnická
moldavského diverzita.
Mimo
moldavskou/rumunskou většinu zde žijí významné ruské, ukrajinské a turecké menšiny1. Většina obyvatelstva rumunského původu tradičně sídlí na venkově, zatímco Rusové obývají města. Přestože má Moldávie jednu z největších hustot zalidnění z bývalých sovětských republik (129 obyv/km2), nachází se zde jen několik velkých sídel. Hlavní město Kišiněv čítá přibližně 770 000 obyvatel, druhé největší město je Tiraspol v Podněsteří (190 000obyvatel), dalším významným městem je Balti (170 000 obyvatel). Urbanizace postupně vzrůstá již od sovětské éry. Kojenecká úmrtnost, naděje na dožití i míra gramotnost se blíží západním standardům. Přes výrazné potlačování v době SSSR se v současnosti většina (98%) obyvatel hlásí k pravoslavnému náboženství. Jméno „Moldavsko“ je odvozeno od Moldavského knížectví, které se ve 14. a 15. století rozprostíralo na území od Karpat k řece Dněstru. S tímto obdobím je spojena i jedna z nejslavnějších postav moldavské historie, Štěpán Veliký, který se svými bojary úspěšně odrážel invaze Turků, Poláků i Tatarů. Jeho nástupcům už se však samostatnost Moldávie nepodařilo udržet a na počátku šestnáctého století se země na dalších tři sta let dostala do područí Osmanské říše. Ta ale byla nucena Besarábii (východní část Moldavska, oblast mezi Prutem a Dněstrem) postoupit roku 1812 Rusku. Po roce 1917 a rozpadu ruského impéria získali obyvatelé Besarábie nezávislost, ale krátce poté se rozhodli stát součástí jim tradičně blízkého Rumunska. V roce 1924 byla na východ od Dněstru (dnešní Podněsteří) ustavena Moldavská autonomní sovětská socialistická republika, ke které byla v roce 1940 Ruskem připojena anektovaná Besarábie, a vzniká tak Moldavská sovětská socialistická republika. Po krátkém období v letech 1941-1945, kdy Moldavsko okupoval nacisty 1
Národnostní složení: Moldavská/Rumunská 64.5%, Ukrajinská 13.8%, Ruská 13%, Gagauzská 3.5%, Židovská 1.5%, Bulharská 2%, ostatní 1.7%
8
ovládaný rumunský režim, získalo kontrolu těsně před koncem války opět SSSR, jemuž byly Besarábie i Podněsteří formálně navráceny v roce 1947. Na zemi byla pod nadvládou SSSR uplatňována brutální rusifikace, téměř milion obyvatel z původní rumunské populace byl ve snaze o změnu struktury obyvatelstva zmasakrován, či deportován na Sibiř. Tajná policie potírala nacionalistické skupiny, byla násilně zavedena azbuka a potlačena veškerá rumunská inteligence2. Vládní politika zadržování zemědělských produktů vedla po katastrofálním suchu v letech 1945-47 k hladomoru. Výše zmíněné okolnosti způsobily silně zakořeněnou nenávist Moldavanů vůči všemu sovětskému. To se projevilo v rebeliích v letech 195052. Poté, co byly tyto nepokoje násilně potlačeny, se však moldavský nacionalismus začal výrazněji projevovat až o třicet let později, na konci osmdesátých let. V souvislosti s uvolněnější politikou Michajla Gorbačova se v roce 1989 utvořila Moldavská národní fronta a ruština byla nahrazena moldavštinou. První demokratické volby do Moldavského nejvyššího sovětu se uskutečnily na jaře 1990. Již o pár měsíců později vyhlásily jednostranně nezávislost problematické oblasti Gagauzia i Podněsteří, což mělo za následek, že asi 50 000 ozbrojených moldavských dobrovolníků vtrhlo do Podněsteří. Násilí bylo dočasně zažehnáno až intervencí ruské armády3. V květnu 1991 byl oficiální název státu změněn na Moldavská republika a Nejvyšší sovět na Moldavský parlament. V srpnu deklaroval moldavský parlament svoji podporu ruskému prezidentu Borisovi Jelcinovi a 27.8.1991 vyhlásil nezávislost. Prosincové volby v „autonomních“ republikách Gaugazia a Podněsteří4 však vedly k opětné eskalaci napětí v roce 1992. Mírové ujednání bylo dohodnutu v červenci téhož roku a demarkační linie měla být střežena spojenými mírovými jednotkami složenými z moldavských, ruských i podněsterských sil. V roce 1993 byl rubl nahrazen leiem a o rok později se uskutečnily nové parlamentní volby. Ačkoli byly nezávislými pozorovateli označeny za právoplatné, vedoucí představitelé v Podněsteří je odmítali uznat a vyzývali své obyvatelstvo k jejich bojkotu. Vítězem se stala Moldavská agrární strana a prezident Mircea Snegur podepsal program Partnertsví pro mír NATO a moldavské členství v SNS. Vydána byla také nová ústava garantující Podněsteří a Gaugazií vyšší autonomii. V roce 1998 se v parlamentních volbách ukazují nejsilnější stranou komunisté, tentokrát ještě vytlačení do opozice koalicí reformě orientovaných středových stran. Nespokojenost obyvatelstva se stavem země, obrovskou chudobou a nezaměstnaností se projevila v předčasných volbách v roce 2001, kdy se komunisté, slibující nižší ceny a vyšší mzdy, definitivně dostali k moci a jejich vůdce Vladimir Voronin byl zvolen prezidentem. Po počátku jeho 2 Všudypřítomná propaganda apriorně odsuzovala všechno rumunské. Funkce v komunistické straně, akademické tituly a politické posty získávali jen příslušníci ne-rumunských národnostních menšin. 3 Z obav z těsnějších vztahů Rumunska a Moldávie a vzrůstajícího vlivu rumunské většiny po rozpadu SSSR vyhlásilo roku 1990 Podněsteří jednostranně nezávislost na Moldávii. 4 V Gagauzii byl zvolen prezidentem Štepán Topal, v Podněsteří Igor Smirnov.
9
vlády, kdy Voronin nepopíral svoji pro-ruskou orientaci a kdy se dokonce pokoušel o opětovnou rusifikaci (ta byla zažehnána až masovými protesty obyvatelstva), se však stal nečekaný obrat. Voronin si uvědomil, že těsnější vazba na Rusko nepřinese nic dobrého a nyní hlásá výrazně proevropskou politiku a pokračuje v ekonomických reformách svých předchůdců. V létě 2003 byl zřízen úřad pro evropskou integraci. Novinové titulky o směřování k EU a pro-západně orientovaný komunismus nejsou v Moldavsku dnešních dnů ničím nevídaným. Obecně lze říci, že se v Moldávii se narozdíl od jiných bývalých sovětských republik podařilo vytvořit fungující demokracii5.
5
V zemi je vydáváno několik nezávislých listů, které se nebojí kritizovat vládní politiku, funguje svoboda shromažďování
10
1.2 Aktuální hospodářská, politická a sociální situace v Moldavsku V průběhu prvních let nezávislostí Moldavsko byla jedna z nejvíce prosperujících zemí bývalého Sovětského svazu6, ale důsledkem ruské recesi z roku 1998 moldavská ekonomika zaznamenala jen jednu třetinu produktu z roku 1989. Diky privatizaci státních podniků a efektivnímu vývoje soukromého sektoru7 došlo k rychle obnovení hospodářství. V roce 2001 byl zaznamenán 6. procentní růst HDP. Graf č.1.2.1 Vývoj hrubého domácího produktu (%) 7.5
7.3
7.2
7.1
7 6.5
6.3
Růst HDP
6.1
6 5.5 2001
2002
2003
2004
2005
Zdroj: Info Pro Business, č. 6/červen 2006/ Ministerstvo Hospodářství a Obchodu Moldavské republiky
Jelikož země nedisponuje téměř žádným nerostným bohatstvím, je pro tamější hospodářství klíčové zemědělství a na něj navazující potravinářský průmysl. Moldavská ekonomika se stala během sovětské éry mimořádně závislá na Rusku a to nejen jako odbytišti svého vývozu, ale i zejména co se týče zásobování palivy, a elektřinou (dovozy z Ruska kryjí 70% spotřeby). Po nejkrušnějším období devadesátých let, kdy se musela moldavská ekonomika vyrovnat se ztrátou 40% své výroby soustředěné v odtrhnuvším se Podněsteří a kdy inflace převyšovala 30%, vysvitla v posledních dvou letech špetka naděje - ekonomický růst se dostal na 7% a inflace se ustálila na 10%. Moldavsko jako jedna z mála zemí bývalého Sovětského svazu podstoupila v devadesátých letech mnohé ekonomické reformy, většina podniků byla zprivatizována a trh se otevřel. V průběhu poslední dekády 20. století Moldavsko podepsalo více než 60 bilaterálních dohod s členskými státy SNS a Evropskou unií. Diky vstupu do Světové obchodní organizace, moldavské firmy, obchodnici získali nové příležitosti a též povinnosti. Její závislost na ruské ekonomice však stále hrála v ekonomickém vývoji klíčovou úlohu. Problémem zůstává, v některých oblastech téměř 50% nezaměstnanost a zvyšující se zadlužení země. Obecně lze říci, že se vládní hospodářská politika po rozpadu SSSR vydala správným směrem, ale mnoho lidí stále vyjadřuje obavy, že jediné, „co drží Moldavska nad vodou“ je pomoc
6 7
InfoPro Business, č. 6/červen 2006: „Moldovan Ekonomy“, str.4-6. Soukromý sektor v roce 2001 tvořil 75% z celkového HDP.
11
ze Západu a peníze, které posílají domů Moldavane, kteří utekli za prací do ciziny8. Na druhou stranu je třeba říci, že právě ona ohromná emigrace pracovní síly z ekonomických důvodů je jedním z faktorů oslabujících moldavskou ekonomiku. Podle některých odhadů odešla ze země téměř polovina lidí v produktivním věku9. Zemědělství dominuje rostlinná výroba disponující 55% plochy země, pro níž panují v zemi ideální klimatické podmínky. Pěstuje se pšenice, kukuřice, slunečnice, cukrovka, tabák, zelenina, ovoce a především vinná réva. Pěstování a zpracování vína je tradičním moldavským odvětvím (v určitém období zaujímal vývoz vína téměř 50% celkového exportu). Největším importérem moldavského vína byl dříve Sovětský svaz (odebíral až 80% celkové produkce), a proto nastaly pro moldavské vinaře po jeho rozpadu v roce 1991 těžké časy. Mnoho, zejména menších, producentů zkrachovalo, nebo živoří na pokraji bankrotu, protože nemají dostatečný kapitál na modernizaci zařízení a marketing. Překážkou v postupu na západoevropské trhy je také vysoká konkurence dotovaných francouzských a jiných vín a vysoká cla uvalená Evropskou unií. Podobný osud postihl i tabákový průmysl. Moldavsko patří mezi nejméně rozvinuté země světa, v roce 2004 se umístila na 113. místě ze 177 zemí seřazených podle Indexu lidského rozvoje10. Základní ekonomické a sociální ukazatele jsou uvedeny v tabulce č. 1.2.1: Tab. 1.2.1: Základní ekonomické a sociální ukazatele Moldavska 2001
2002
2003
2004
2005
Hrubý domácí produkt (US$)
1480656896
1661818112 1980901504 2594982144
2906191360
Hrubý národní důchod, Atlas metodа ( US$)
1448203520
1657040640 2062679680 2611415040
3172486912
Růst HDP (%)
6,1
7,2
6,3
7,3
7,1
Růst průmyslové výroby (%)
14,2
10,6
13,6
6,9
6,3
Růst zemědělské produkce (%)
6,4
3,4
-13,6
20,8
1,0
Hrubý národní důchod per capita, Atlas metoda ( US$)
400
460
570
720
880
Inflace (%)
9,6
5,2
15,0
12,5
10,0
Míra nezaměstnanosti (%)
7,3
6,8
7,9
8,1
7,3
Průměrný měsíční plat (US$)
39,6
50,1
65,1
95,2
104,6
Dlouhodobá zadluženost (US$)
1059299968
1164099968 1217500032 1168000000
-
Import zboží a služeb (% z HDP)
74
78
87
82
83
Export zboží a služeb (% z HDP)
50
53
53
51
52
Přímé zahraniční investice (US$)
53000000
132000000
71000000
80570000
-
13,09
13,82
13,22
12,32
12,60
4260125
4245528
4231287
4217911
4205747
Měnový kurs: LEI / USD Počet obyvatel
11
Zdroj: www.worldbank.org/md
8
PLEŠINGER, Jan. “Moldavsko – teritoriální priorita české zahraniční rozvojové spolupráce“ : Zpravodaj o rozvojové spolupráci 1/2006. Program rozvojové spolupráce mezi Českou republikou a Moldavskou republikou na období 2006–2010 10 Http://hdr.undp.org/reports/global/2004/pdf/hdr04_HDI.pdf 11 Prosinec každého roku. 9
12
Tyto statistiky mohou být částečně zkresleny třemi faktory. Jednak se velice vysoké procento hospodářských výsledků neodráží ve statistice kvůli nekontrolované šedé ekonomice, dále velkou část příjmů rodin tvoří výdělky Moldavanů pracujících v zahraničí a nakonec je třeba počítat s tím, že Moldavsko je země bez velkých průmyslových center a velkou roli tu hraje venkov. I zde však platí, že ekonomika hlavního města země (Kišiněva) tvoří velkou část HDP. Možnosti ekonomického růstu Moldavska jsou do značné míry limitovány absencí zdrojů hospodářsky významných surovin, úpadkem průmyslové výroby po roce 1992 a následným odchodem části obyvatelstva za výdělkem do zahraničí . Uvádí se, že zemi v uplynulých 10 letech opustilo 800 000 lidí, což představuje 35–40 % práceschopného obyvatelstva12. Hospodářství Moldavska se nyní soustředí hlavně na zpracovatelský a potravinářský průmysl, přičemž významné exportní komodity představují víno, tabák a textil. Průmysl zaměstnává zhruba 20 % obyvatelstva v produktivním věku a zemědělství asi 30 %. Značné ekonomické obtíže způsobuje existence separatistické tzv. Podněsterské republiky, která neuznává centrální vládu v Kišiněvě a stala se v průběhu let rovněž regionálním centrem obchodu s pašovaným zbožím. Odhaduje se, že Moldavsko díky pašování zboží přichází ročně o několik stovek milionů dolarů na clech, daních a poplatcích. I přes značné ekonomické obtíže se v Moldavsku podařilo alespoň částečně zvládnout inflaci, která dosahovala v roce 1994 - 105 %, přičemž současná hodnota je zhruba 10 %. Moldavsko se snaží zavádět reformy směřující k otevřené tržní ekonomice a od roku 2000 zaznamenává pravidelně růst HDP. Politická a sociální situace v Moldavsku je poznamenána přetrvávající chudobou a malou schopností státu vytvořit dostatečně efektivní sociální síť. Nejžhavější politický problém současnosti představuje separatistická tzv. Podněsterská republika13 (s vlastní vládou v Tiraspolu). Už od svého vzniku na počátku devadesátých let funguje (mezinárodně nikdy neuznaná) Podněsterská moldavská republika bez řádného právního rámce a v naprosté korupci. Velká část jeho bohatství pochází z nelegálního prodeje zbraní a putuje do rukou jeho prezidenta Igora Smirnova. Z těchto i jiných důvodů (praní špinavých peněz) je Podněsteří trnem v oku USA i EU. V Podněsteří se nachází celá řada významných průmyslových podniků, hlavní moldavská elektrárna a přes oblast vede i plynovod. Tato de facto samostatná část Moldavska ostře vystupuje proti snahám vedení moldavského státu o kontrolu nad oblastí a snaží se o vybudování vlastních státních struktur. Oblast Podněsteří se rovněž stává pravidelně předmětem sporů mezi představiteli. Moldavska a Ruska (Rusko stále váhá se stažením svých vojenských jednotek z oblasti). Od roku 1991 došlo již mezi centrální vládou a separatisty z Tiraspolu k celé řadě střetů (i ozbrojených). EU a OBSE v současné době projevují zvýšený zájem o tento region především díky tomu, že se 12
Economic Growth and Poverty Reduction Strategy Paper, Government of Moldova, 2004. Podněsterská republika - je oblast od východního břehu řeky Dněstr k ukrajinské hranici obývaná z 40% Moldavany, 28% Ukrajinci a 23% Rusy. Jeho svévolné odtržení od Moldávie na počátku devadesátých let a princip vládnutí je v Evropě ojedinělým jevem.
13
13
Moldávie v roce 2007 (po vstupu Rumunska do EU) stane státem přímo hraničícím s Evropskou unií. Moldavsko
je parlamentní
republikou,
ale
významnou
politickou roli má prezident. Po volbách v roce 2005 (které mezinárodní demokratické)
pozorovatelé vládnou
označili v zemi
za
moldavští
regulérní
a
komunisté,
prezidentem země je Vladimir Voronin (býv. vysoce postavený úředník exekutivy v dobách SSSR) a předsedou vlády Vasile Tarlev. Snahou vlády je především zajištění ekonomického růstu, otevření země zahraničnímu kapitálu, navázání úzkých kontaktů s mezinárodními institucemi (především Světovou bankou a MMF) a co nejrychlejší vstup země do EU. V zemi existují soukromá a nezávislá média, ale hlavní informační kanály jsou dosud v rukou státu. Moldavská vláda definovala své hlavní rozvojové priority v dokumentu „Strategie ekonomického růstu a odstraňování chudoby na léta 2004–2006“14, který byl připraven ve spolupráci s mezinárodními institucemi (především Světovou bankou, UNDP, MMF). Dokument definuje hlavní oblasti rozvoje a metody, které by měly k naplnění rozvojových cílů vést. Rámcovými dlouhodobými a střednědobými prioritními oblastmi rozvoje Moldavska jsou: •
udržitelný sociální a ekonomický rozvoj a redukce chudoby,
•
řešení územní integrity země,
•
integrace do EU,
•
rozvoj lidských zdrojů.
V rámci těchto hlavních rozvojových cílů existují konkrétní priority, které hodlá moldavská vláda za pomoci mezinárodní komunity řešit: 1. Udržitelný sociální a ekonomický rozvoj a redukce chudoby: •
zlepšení efektivity a odbornosti státní správy, budování kvalitní správy věcí veřejných, vytvoření podmínek pro větší participaci občanů na vládě, posilování ekonomického managementu,
•
rozvoj soukromého sektoru, podpora podnikání, liberalizace obchodu, privatizace,
•
postupná liberalizace cen a klíčových služeb a odvětví, lepší efektivita přerozdělování, reforma sociálního, zdravotnického a vzdělávacího systému,
•
podpora exportu moldavských komodit,
•
podpora zahraničních investic,
•
modernizace infrastruktury,
•
zlepšení kvality životního prostředí (zdroje a kvalita vody, redukce průmyslového znečištění),
14
Economic Growth and Poverty Reduction Strategy Paper (EGPRSP) – http://poverty.worldbank.org/prsp/country/115/
14
•
zlepšení životních podmínek obyvatel, rozšíření portfolia a zlepšení dostupnosti sociálních služeb, boj proti nezaměstnanosti.
2. Řešení územní integrity země: •
politické řešení současného stavu (problém Podněsteří) za účasti mezinárodních organizací,
•
tvorba a schválení nové ústavy republiky na základě politického dialogu,
•
odstranění vnitřních obchodních a politických bariér.
3. Integrace do EU: •
postupná integrace evropských norem do moldavského právního systému,
•
harmonizace s EU v oblasti dodržování lidských práv, vlády zákona, odstraňování ekonomických bariér,
•
reforma justice, bankovnictví, daňových a celních předpisů, sociálního systému.
4.
Rozvoj lidských zdrojů:
•
zlepšit úroveň lidských zdrojů prostřednictvím větší dosažitelnosti základních služeb (zdravotní péče, vzdělání),
•
regionální rozvoj, zlepšování životních podmínek nejchudších vrstev,
•
boj s nezaměstnaností.
Moldavská vláda má rovněž stanoveny vlastní ukazatele rozvoje vztažené k Miléniovým rozvojovým cílům OSN15. Plán jejich plnění v podmínkách Moldavska ukazuje následující tabulka: Tab.1.2.2: Plán plnění Mezinárodních rozvojových cílů (MDG) MDG 1. Snížit na polovinu počet lidí žijících za méně než 2,15 USD na den
stav 2002 39,8 % - populace žije pod 2,15 USD na den
2. Zajistit přístup všech dětí ke studiu na
88 % - všech dětí v příslušném
středních školách
věku má přístup k SŠ vzdělání
cíl 2006
cíl 2015
28 %
23 %
93 %
100 %
3. Snížit o 2/3 úmrtnost dětí pod 5 let věku
18,3 případů - (na 1000 dětí)
15
8,4
4. Snížení úmrtnosti matek po porodu o ¾
28 případů - (na 100 000 porodů)
23
13,3
5. Omezení šíření nemoci HIV/AIDS
4,66 případů - (na 100 000 obyv.)
4
3,2
6. Omezení šíření TBC
15,8 případů - (na 100 000 obyv.)
12
7
a) zalesňování – dnes lesy tvoří 10,3 % rozlohy b) chráněná území – dnes tato území tvoří 1,96 % rozlohy 38,5 % - populace má přístup k nezávadné vodě
a) 12,1 %
a) 13,2 %
b) 2,1 %
b) 2,4 %
47,7 %
68,5 %
7. Integrace principů udržitelného rozvoje do ekonomické politiky státu a omezení úbytku přírodních zdrojů 8. Zvýšit počet lidí s přístupem k nezávadné vodě
15 Millennium Development Goal - mezinárodní rozvojové cíle, které vyplynuly z mezinárodních konferencí OSN v 90. letech a byly potvrzeny Miléniovým summitem OSN v roce 2000. Ústředním cílem je snížení počtu lidí žijících v absolutní chudobě o polovinu do roku 2015 http://www.un.org/millenniumgoals/
15
Jak je zřejmé, hlavní oblasti rozvoje Moldavska spolu navzájem souvisí a soustředí se na institucionální rovině především na oblast posilování odborných kapacit a zvýšení efektivity státní správy, dále na rozvoj zdravého podnikatelského prostředí, infrastruktury, sociálních služeb a vzdělávací soustavy. Pro Moldavskou republiku mohou být velmi přínosné zkušenosti českých institucí s ekonomickou a společenskou transformací, přechodem k tržní ekonomice při zachování široké dostupnosti základních služeb a budováním právního státu. Rovněž podpora malého a středního podnikání má velký význam, neboť se pozitivně odráží ve zvýšené nabídce pracovních příležitostí a v celkové stabilizaci oblasti. Na konci roku 2005 Moldavsko udržovalo obchodní vztahy s více než 100 zemí a má podepsaných 22 bilaterálních obchodních dohod co se tyče ekonomické kooperace s následujícími státy: Bělorusko, Bulharsko, Česká republika, Čína, Estonsko, Indie, Irán, Itálie, Izrael, Lotyšsko, Litva, Maďarsko, Nizozemí, Polsko, Rakousko, Rusko, Řecko, Uzbekistán, Turkmenistán, Turecko Ukrajina, a USA. Graf. č 1.2.2. Hlavní exportní partnery Moldavska za rok 2005 (%) Hlavní exportní partnery Moldavska
Rusko
1.5
Rumunsko
2.3
Ukrajina 12.2
2.3
Bělorusko 31.8
3.4
Neměcko USA Polsko
4.3 6.5
9.1
Turecko
10
Kazachstan Itálie
Zdroj: Info Pro Business, č. 6/červen 2006/ Ministerstvo Hospodářství a Obchodu Moldavské republiky
Graf. č 1.2.3. Hlavní importní partnery Moldavska za rok 2005 (%) Hlavní importní partnery Moldavska 2.6 4
3.2 6.6
Ukrajina Bělorusko
11.8
2.8 11.1 1.8 21.3 8.3 3.7
Rusko Rumunsko
Neměcko USA Polsko Turecko Kazachstan Itálie
Zdroj: Info Pro Business, č. 6/červen 2006/ Ministerstvo Hospodářství a Obchodu Moldavské republiky
16
V roce 2004 celková hodnota zahraničního obchodu sestavilo 3403,1 milionů USD, což představuje 23% růst (+649,4 milionů USD). V roce 2005 Moldavsko exportovalo zboží v hodnotě 1091,3 milionů USD. Ve srovnání s rokem 2004 to představuje růst o 10,8% (+106,1 mil. USD) . Export hlavně se zesiloval s členskými státy EU (zvýšení o 14, 95%). V roce 2005 Moldavsko dováželo
zboží v hodnotě 2311,8 milionů USD. Ve srovnání
s rokem 2004 to představuje růst o 30,7%. Import hlavně se zesiloval se zemí střední a východní Evropy (zvýšení o 46, 8%). Na konci roku 2005 celková hodnota přímých zahraničních investicí dosáhli úroveň 1128,69 milionů USD, ze kterých sociální kapitál tvořil 746,12 milionů USD. Tab. 1.2.3 Evoluce přímých zahraničních investicí (mil. USD) 2001
2002
2003
2004
2005
Celková hodnota přímých zahraničních investicí
101,95
132,41
71,07
151,17
210,24
Kmenový kapitál
110,89
60,13
39,66
116,67
69,30
Reinvestované příjmy
-36,64
22,68
16,8
60,46
72,04
27,7
49,6
14,61
-25,96
68,74
Ostatní kapitál
Zdroj: Ministerstvo Hospodářství a Obchodu Moldavské republiky
Graf. č 1.2.4. Struktura přímých zahraničních investicí podle skupin států (%) Evropská unie
28,6 46 3,4 22
Společnost nezavislých států Společnost střední a východní Evropy Ostatní
Zdroj: Ministerstvo Hospodářství a Obchodu Moldavské republiky
Důležitým okamžikem co se tyče regulace přímých zahraničních investicí a působnosti právnických osob se zahraničním kapitálem v Moldavsku bylo schválení 23. dubna 2004 Zákonu o investičních pobídkách, který ustanovuje určité principy, zaopatření a poskytuje zahraničním investorům série investičních příležitostí : 1.
Svoboda investování – podle Zákonu o investičních pobídkách, právnické osoby se zahraničním kapitálem mohou investovat do jakékoliv sféry národní hospodářství, 17
stanovené v souladu s daným zákonem, dokud to neohrožuje národní bezpečnost, antimonopolní zákonodárství, ekologické normy, veřejné zdravotnictví a veřejný pořádek. 2.
Právnické osoby se zahraničním kapitálem, jejichž kmenový kapitál překračuje 2,000,000 USD, mají nárok na vynětí z placení daně z příjmu po schválení základního akciového kapitálu a deklarace svého prvního příjmu.Toto vynětí platí na 3 roky, od data podepsaní dohody o vynětí z placení daně z příjmu s Ministerstvem financí. Právnické osoby se zahraničním kapitálem mají povinnost aby alespoň 80% z nezaplacených daní z příjmu investovat do rozvíjení vlastní produkce nebo do dalších vládních programů národního hospodářství.
3.
Právnické osoby se zahraničním kapitálem, jejichž kmenový kapitál překračuje 250,000 USD, mají nárok na 50% vynětí z placení daně ze zisku po schválení základního akciového kapitálu a deklarace svého prvního příjmu.Toto vynětí platí na 5 let, od data podepsaní dohody o vynětí z placení daně ze zisku s Ministerstvem financí.
4.
Fixní aktiva vložené právnickou osobou
se zahraničním kapitálem do
společenského kapitálu moldavského podniku jsou vyňaté z placení daně z přidané hodnoty. Moldavsko je pro české exportéry tradičním trhem. Po rozpadu Sovětského svazu se vývoz do této země výrazně snížil, v posledních letech zaznamenává opětovný nárůst. Svědčí o tom i využívání služeb Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP). Česká republika má v Moldavsku obecně dobrou pozici a je zde potenciál ke zvýšení obchodní výměny mezi oběma zeměmi. V Moldavsku působí již nyní asi tři desítky moldavskočeských podniků, přičemž Moldavsko lze rovněž využít pro další expanzi českých podnikatelů směrem do Ruska a Ukrajiny.
18
1.3
Podněsteří - černá díra Evropy
Největším problémem Moldavska však je Podněsteří – úzký pruh země na levém břehu řeky Dněstr podél hranice s Ukrajinou. Od roku 1992 tam bývalí sovětští důstojníci, agenti KGB a neúspěšní pučisté proti Gorbačovovi budují nezávislý (mezinárodně nikým neuznaný) stát s vlastní vládou, milicí, měnou, pasy a dalšími státními znaky16. Kořeny podněsterského separatismu vyrůstají z faktu, že jde o území, kde měla sovětská armáda největší sklady zbraní a velké posádky. V úzkém pruhu „levého břehu“ byly také umístěny některé sovětské zbrojovky. Ve vesnici Cobasna byl dokonce centrální sklad zbraní a munice Varšavské smlouvy pro případný útok na Turecko. Po roce 1990 tam také byly uloženy zbraně sovětských vojsk stažených z tehdejšího Československa a NDR. Základ ekonomické síly podněsterských separatistů byl pravděpodobně položen v roce 1993, když Rusko měnilo bývalé sovětské ruble na ruské17. „Podněsterský problém znamená pro moldavskou vládu nejen nemožnost kontrolovat východní hranici a využívat průmyslový a surovinový potenciál oblasti včetně dopravní infrastruktury, ale i překážku stabilizace hospodářství a sociálních poměrů v zemi“, říká Serghei Ostaf, výkonný ředitel Creda, jedné z nevládních organizací zabývající se politickou situací v zemi. Ač je Podněstří formálně součástí Moldavska, separatistický režim prezidenta Smirnova (a je jedno, zda ho jmenujeme jako režim mafiánský nebo samoděržaví) vytvořil všechny znaky suverénního státu. Z Kišiněva na „hranice“ je to necelých 60 kilometrů. Politická opozice neexistuje, protože je likvidována bojůvkami místní ruské mládeže. Režim také prokazatelně rozdal 18 tisícům lidí zbraně (celkem žije v Podněsteří 560 tisíc lidí). Moldavský Helsinský výbor popisuje případy bití lidí, znásilňování i zmizení nepohodlných osob. Příkladem místní politické kultury je jeden ze synů prezidenta Smirnova, majitel největší podněsterské obchodní firmy Scheriff (benzinové stanice, obchodní domy, ale i fotbalový klub „Scheriff Triaspol“) a zároveň ředitel podněsterské celní správy. Evropská unie, USA a všechny mezinárodní organizace se shodují v tom, že Rusové brání a podporují mafiánský režim, ze kterého řadě lidí plynou velké peníze. Z území se již dvanáct let nekontrolovaně vyvážejí zbraně do celého světa, funguje zde obchod s lidmi. Do přístavu v Oděse je to necelých padesát kilometrů. Zdá se to neuvěřitelné, ale Podněsteří nemá žádnou hranici s Ruskem a přitom funguje jako ruská kolonie18. Umožňuje mu to nekontrolovaná hranice s Ukrajinou.
16
BRATSKÝ, Peter. „Podněsteří – černá díra Evropy“ www.bratsky.cz/nazory2.php?id=42 SUDLIANKOVÁ, Natallia. “Evropský zugzwang“ Rusko v globální politice - časopis o světové politice a mezinárodních vztazích, 21.04.2006 18 POSTICĂ, Constantin. ,,Uniunea Europeană sau CSI: opŃiune pentru Republica Moldova,, Serial: Integrarea europeană şi competivitatea economică. Simpozion InternaŃional. 23.-24. září 2004, Vol.1, str. 271-273, vyd. ASEM 2004. 17
19
Moldavský prezident tvrdil bývalému ukrajinskému prezidentu Juščenkovi co se týče řešení podněsterského konfliktu: „My dva to nevyřešíme. Tam se točí miliardy dolarů a na to jsme krátcí.“ USA a EU sice zakázaly 27 nejvyšším představitelům [viz příloha č. 1] „Podněsterské Moldavské republiky“ vstup do svých zemí, ale jinak s podněsterskou mafií také více nemůžou. Moldavský ministr zahranicních věcí a evropské integrace Vasilie Šova mluví o řešení konfliktu ve třech bodech: demilitarizace, demokratizace, dekriminalizace. Zatím zůstává pouze u slov. Opuštění ruské enklávy by v Rusku mohlo vyvolat problémy související se šířením ruského patriotismu19. A tak Rusové opakovaně při mezinárodních jednáních podepíší, že se z Podněsteří stáhnou, když však nadejde čas, začnou si „matky obětí války“ lehat na koleje a „nepustí“ ruské vojáky pryč. Moskva pokrčí rameny a řekne „my jsme chtěli, ale jak vidíte, nejde to.“ A mírotvorci zůstávají dále. Bohužel, posledních deset let se v Evropě udělala řada chyb při řešení podobných konfliktů (Kosovo, Bosna), které stály spousty životů, stále stojí peníze a představují ohniska možných nových konfliktů. V podněsteří se neválčí (konflikt je zmražen) a nikdo si není jist, kdy se může (ať již na pokyn Ruska či z iniciativy místní mafie) rozhořet. Nový moldavský velvyslanec v České republice Valerian Cristea navrhuje netradiční řešení Podněsterského konfliktu. Moldavsko prostě zrušit a připojit ho k Rumunsku. „Jednak by to vyřešilo Podněsterský konflikt a jednak bychom se stali členy EU, což nám jinak bude trvat desetiletí. Je to asi pouze sen, ale krásný“, říká Cristea. Snahy o připojení Moldavska k Rumunsku byly aktuální a reálně diskutované na počátku devadesátých let a vycházely z toho, že v historii několikrát (naposledy 1918-1940) území dnešního Moldavska k Rumunsku patřilo. Všechna politická jednání o Podněstěří zatím zkrachovala. Světové velmoci vkládají naděje do postupující demokratizace Ukrajiny a potvrzeného vstupu Rumunska do EU, což bude zcela jistě přispívat k omezení nelegálních ekonomických aktivit v Podněsteří. Lidé v Moldavsku naopak hlavně upínají své zraky k mezinárodním organizacím a zvlášť Evropské unii. Celkem správně si myslí, že Podněsteří je i Evropský problém a nebezpečný mezinárodní precedens, který by evropští politici neměli nechávat bez povšimnutí.
19
BRATSKÝ, Peter. „Podněsteří – černá díra Evropy“ www.bratsky.cz/nazory2.php?id=42
20
II. Šance na přijetí Moldavska do Evropské Unie 2.1. Rozšiřování Evropské unie na Východ Otázka kdy a kde bude rozšiřování končit je jednou z neznepokojujících, které kdy EU muselo čelit. Je to vlastně jako klubíčko provázku, všichni vědí, že má konec, ale nikdo neví, kde20. Ve 2. století př. n.l. Tacitus referoval o žhavých diskusích v Senátu na téma, jak daleko na východ má expandovat Římská říše. O 2000 let později probíhá podobně bouřlivá debata o tom, kde leží východní hranice EU. Charles de Gaulle tvrdil, že Evropská unie musí být od „Atlantiku do Uralu“. Evropská unie zůstává záměrně vágní v odpovědi na otázku, kde její hranice leží a kde bude rozšiřování končit. Bývalý komisař pro rozšiřování Günter Verheugen vždy říkal: „Rozšiřování je nedokončené dílo“. Takže jednoduše řečeno, dveře v blízké budoucnosti nebudou zavřeny. Kritéria pro budoucí členství jsou celkem jasná. Odstavec 49 Maastrichtské smlouvy, která vstoupila v platnost v 1993 říká, že jakýkoli evropský stát, který respektuje principy svobody, demokracie, lidských práv, základních práv a svobod a právního státu, může požádat o přistoupení k EU. Další základní podmínky členství, která jsou dnes obecně známa jako Kodaňská kritéria, byla objasněna na Kodaňském summitu v prosinci 1993. Tato kritéria jsou rozdělena do 3 kategorií: 1. politická, tedy demokracie, právní stát, respekt pro lidská práva a ochranu minorit, 2. ekonomická, tedy fungující tržní hospodářství a konkurenceschopnost na globálním trhu, 3. acquis communautaire, tedy převzetí povinností souvisejících s členstvím v EU. Zatímco tedy EU stále ještě tráví nové členy, ve frontě už stojí mnoho dalších zájemců o přistoupení. Některým z nich už bylo přislíbeno budoucí členství, jiným nikoli, ale to je nikterak nezastrašilo, přestože je přistupování dlouhý proces. Jak vždycky říkával bývalý estonský ministr zahraničních věcí Toomas Ilves, když hovořil o estonských zkušenostech: „Stát se členem EU je jakoby měl člověk každou kost ve svém těle bez anestetik vyňatu a poté nahrazenu novou.“21. Velmi bolestivá zkušenost, kterou ale je země ochotna podstoupit kvůli konečnému výsledku22. Profesor Jan Kruliš Randa z Curychu říká, že rozšiřování je vlastně rozmělňováním, že tím Evropská unie ztrácí svou soudržnost i svou sílu. Ozývají se hlasy žádající zastavení rozšiřovacího procesu po neúspěšných referendech ve Francii a Nizozemí. Je pravdou, že Unie potřebuje čas ke „strávení“ posledního rozšíření o 12 států, včetně
20
SVOBODA, Cyril. „Perspektivy dalšího rozšiřování Evropské unie „na východ“, tedy o země bývalého východního bloku“: Navýchod – časopis, který rozšíří vaše obzory www.navychod.cz/?req=article&id=366 21 POPA, Andrei. „Integrarea economică în spaŃiul european. Cazul R.M.“. časopis „Administrarea Publică“, str. 45-54 Vyd. Kišiněv, 2002. 22 Amanda Akçakoca, European Policy Centre, Brusel
21
Bulharska a Rumunska, ale zastavení tohoto procesu by bylo historickou chybou23. Rozšiřování Evropské unie je nejúčinnější bezpečnostní politikou pro kontinent. Rozšíření je nejlepším garantem bezpečnosti díky šíření míru, stability a pásma svobody na kontinentu. Skutečnost je podložena statistikami: rozšíření z roku 2004 nastartovalo růst a vytvořilo nové pracovní příležitosti v evropské ekonomice. Rozšiřování nabízí ohromné příležitosti západním firmám, které už na nové trhy masově vstoupily. A konečně, rozšiřování by nemělo minout ani východ kontinentu. Jedním z proklamovaných cílů Rumunska a Bulharska je, aby se Moldavsko stala rovněž členem EU. Tak by se nejefektivněji eliminovala zóna velké nestability a rizika přímo na hranicích EU. Přiblížení Moldavska k EU bude silným podnětem k posílení stability, vlády práva a lidských práv v této oblasti. Výhled na to, že se stane členem EU, také stimuluje ekonomické a politické reformy v Moldavsku.
2.2. Bariéry vstupu Moldavska do Evropské unie Jednoznačným blokem členství Moldavska v EU byla nejasná politika prezidenta, taková, kterou oni nazývali „mnohovektorová politika“, což znamená, že tato politika šla do všech stran, takže vlastně nevedla nikam. Dnes jdete tímto směrem, zítra támhletím směrem, pozítří půjdete zase někam jinam. Bylo to úplné bláznovství, které nikam nevedlo. Pokaždé se lidem řeklo, že pro ně není v EU místo. Moldavský prezident Vladimír Voronin řekl, že nás tam nechtějí a že kdo nás jedině chce, je Putin a Rusové, a tak poběžme do náručí Ruska. Jak zmínil Roman Kupchinsky, analytik Radia Svobodna Evropa/Radia Svoboda - toto byla politika prvního mandátu Voronina, neboť chtěl být– nablízku Rusku z mnoha velmi dobrých důvodů, především kvůli energii. Dalším problémem, kterému Moldavsko čelí vůči EU, byla otázka svobody cestování. Když se rozpadl Sovětský Svaz, mnoho lidí na Západě bláhově věřilo a tvrdilo, že komunismus padl, protože lidé nemohli svobodně cestovat a podívat se na Západ. Když se Sovětský Svaz rozpadl, lidé chtěli cestovat, ale Západ je nechtěl. Toto bylo od Západu samozřejmě pokrytecké. Dnes, když chcete vízum do Paříže, abyste si koupili šálek kávy za sedm eura, což je pro některé v Moldavsku několika měsíční plat, nedostanete ho. Tato příšerná situace zde nastala a trvá., tvrdí
Roman
Kupchinsky. Existují zde samozřejmě i další faktory, které drží Moldavsko mimo EU. Německo se bojí kývnout na věci, které by mohly rozčílit Rusko. Není zde důvod, proč by mělo být Rusko proti přistoupení Moldavska do Evropské Unie, ale Němci cítí anebo je to něco jiného, že nechtějí naštvat
23 SVOBODA, Cyril. „Perspektivy dalšího rozšiřování Evropské unie „na východ“, tedy o země bývalého východního bloku“: Navýchod – časopis, který rozšíří vaše obzory www.navychod.cz/?req=article&id=366
22
Rusko a ohrozit tak dodávku plynu, která k nim přichází hlavně z Ruska a tvoří 35% z celkové spotřeby plynu v Německu. Dále Francouzi jsou proti moldavskému členství. Podezřívám je, že podstatnou příčinou je to, že Francouzi vidí Polsko, Maďarsko, Českou republiku a Slovensko jako příliš pro-americké země. Tudíž se domnívají, že Moldavsko poté, co se připojí k Unii, se stane rovněž pro-americkou. Francie se bojí, že Nová Evropa (Američané rozdělili Evropu na Novou a Starou) bude pro-americká, neboť na Moldavsko pohlíží jako na pro-americkou jako Rumunsko. Jestliže se Moldavsko, Ukrajina připojí k Evropské Unii, nakloní se rovnováha EU více na stranu Američanů. A toho se Francouzi bojí. Podle různých údajů milion Moldavanů již nyní v EU jsou, úspěšně tam pracují, přizpůsobují se daným společnostem, jsou konkurenceschopní na trhu práce. Je to samozřejmě problém dané země, když lidé nenajdou práci doma a jsou nucení odejít za prací jinam a žít v zahraničí. Na druhou stranu je to také šance připravit příští generace Moldavanů, kteří budou v EU. V tomto ohledu sem patří i nové perspektivy a nabídky České republiky pro Moldavany, aby zde mohli legálně pracovat. Je to výborný krok, protože máme spolu dohodu a již velký počet Moldavanů pracuje v České republice legálně. Tento fakt považuji za další krok v normálním procesu a věřím, že to pomůže našim partnerů v EU, aby pochopili, že potřebujeme zjednodušit režim pro studenty, profesionály, umělce, pro ty, kteří chtějí přispět ke společným evropským aktivitám. Největším problémem Moldavska však je Podněsteří. Podněsterský problém znamená pro moldavskou vládu nejen nemožnost kontrolovat východní hranici a využívat průmyslový a surovinový potenciál oblasti včetně dopravní infrastruktury, ale i překážku stabilizace hospodářství a sociálních poměrů v zemi.
2.3. Moldavsko – nedílná součást Evropské unie „Moldávie je první bývalá sovětská republika, která je na nejlepší cestě do Evropské unie,“ takovými i jinými jim podobnými novinovými titulky vyjadřují mnohé moldavské deníky optimistické vyhlídky své země. Samotná Evropská komise má však zřejmě diametrálně odlišný názor. Moldávie je totiž Bruselem považována za součást „širší“ Evropy, která ještě zdaleka není připravena ani na to, aby o vstupu do EU jenom uvažovala. Při pohledu na poměry v této zemi se opravdu každému zhýčkanému Západoevropanovi musí drát na mysl otázka: „Toto, že je ještě Evropa“24? Přitom se nejedná o místo kdesi na pomezí Sibiře a Kazachstánu, ale o zemi, která je od ČR stejně vzdálená jako třeba Francie nebo Itálie.
24
Historie a politický vývoj Moldavska- http://oldmravenec.czechweb.cz/data/moldavie.htm
23
Úsilí Moldavské republiky zaměřené ke členství v Evropské unii patří k otázkám, o nichž v České republice panuje široký konsensus. Projevilo se to i v parlamentních volbách z 2005. Hned na svém prvním zasedání přijalo Národní shromáždění prohlášení o svých základních prioritách, v němž se kategoricky zdůrazňuje, že vstup Moldavské republiky do Evropské unie a následné působení v institucích Unie jsou pro Moldavsko základními prioritami. Perspektiva členství se těší rovněž široké podpoře veřejnosti – „pro“ se vyjadřuje více než 75 % moldavských občanů25. Jejich očekávání jsou spojena s možnostmi ještě dynamičtějšího sociálněekonomického rozvoje, a zkvalitnění vztahů mezi státními a veřejnými institucemi. V průběhu přechodné období bez ohledu na to jaká politická strana vládla v Moldavsku– křesťanští demokrati, agrární nebo dokonce i komunisti – vždycky bylo přednostně vstup do Evropské unie. Vztahy mezi EU a Moldavskem prošly těmito důležitými okamžiky26: 1. Pro vyvíjení spolupráce s EU, od ledna 1994 Moldavsko má diplomatického zástupce v Evropském společenství. Také v tomto roku vedle Baltských zemí a dalších států ze střední a východní Evropy, Moldavsko podepsalo s Evropským společenstvím „Dohodu o partnerství a kooperaci“27, která začala být platná v roce 1998, její platnost je 10 let. Hlavní objektivy této dohody jsou: Podpora obchodu a investic na základě harmonizace ekonomických vztahů mezi stranami. Poskytovat přiměřený rámec pro politický dialog mezi stranami. Poskytovat základnu pro legislativní, ekonomickou, sociální a finanční kooperaci. Podporovat úsilí Moldavska k upevnění své demokracie a dokončit proces přechodu k tržní ekonomice. 2. V lednu 1995, Moldavsko se stalo členem Rady Evropy, jako první stát ze Společenství Nezávislých Států. 3. Aby Moldavsko postoupilo na další úroveň, 13. září 1996, prezident Petr Lucinschi ve své oficiální zprávě pro předsedu Evropské komise-Jacques Santer, zformuloval touhu Moldavska stát se přidruženou zemí do roku 2000. V dalším roce Petr Lucinschi poslal stejnou zprávu všem hlavám členským států EU, ale bez žádné pozitivní reakce. 4. Další vývoj vztahů EU - Moldavsko záležel na vnitřní situaci v Moldavsku. Například, vláda v čele s Ionem Sturzou z roku 1999, byla považována za nejvíce pro-evropskou. Na konci roku 1999 Moldavska resignovalo na další integrace do EU. To mělo velmi špatný dopad, především zrušení grantu ve výši 15milionů EUR (financování platební bilance), dále vyloučení Moldavska z Helsinského Summitu. 25
SVOBODA, Cyril. „Perspektivy dalšího rozšiřování Evropské unie „na východ“, tedy o země bývalého východního bloku“: Navýchod – časopis, který rozšíří vaše obzory www.navychod.cz/?req=article&id=366 26 GUDÂM, Anatol. „Republica Moldova şi Uniunea Europeană ca parteneri”, str.18-30. 27 Partnership and Cooperation Agreement (PCA) – dohoda o ekonomickém partnerství a obchodních vztahů.
24
5. Od října 2000 Moldavsko dostalo doplňkové tarifní slevy od 10% do 30% v závislosti na kategorie výrobků. Tento režim byl schválen v rámci Všeobecného systému preferencí28, který měl také podporovat ochranu prav zaměstnanců podle standardů stanovených v Konvenci Světové organizace práce. Navzdory úsilí moldavských funkcionářů posílit vztahy s EU si myslím, že to byly jen pokusy získat další ekonomickou pomoc a mimořádné obchodní priority. Mnoho vysoce postavených politiků, kteří dávali přednost vztahům s Ruskem neměli zájem radikálně změnit existující vztahy s EU. Také bych zmínil, že nezájem byl i ze strany EU co se týče rozšíření o této zemí. EU viděla existence zmrazeného podněsterského konfliktu jako něco nedůležitého pro ni, protože je to příliš daleko od hranic EU. Navíc přítomnost ruských vojenských jednotek v Podněsteří byl dalším důvodem pro EU nezasahovat v této oblasti. Postoj těchto události vedly Moldavsko k podepsaní v roce 2001 Paktu stability pro Jihovýchodní Evropu29. 6. 28. června 2001 – první návštěva moldavského prezidenta Vladimíra Voronina do Bruselu. Cílem této návštěvy bylo účastnění v rámci oficiálního vstupu do Paktu stability pro Jihovýchodní Evropu a také podepsaní Memorandu pro obchodní usnadnění a liberalizace30. 7. 25.-26. října 2001 – proběhla v Bukurešti druhá Regionální konference pro Jihovýchodní Evropu. Konference potvrdila podporu a solidaritu mezinárodní komunity pro státy Jihovýchodní Evropy a jejich úsilí pro reformování, rekonstrukce, přechod k tržní ekonomice a stabilitu. Táto konference představuje důležitý okamžik pro Moldavsko, protože v seznamu projektů byly i 2 projekty zaměřené na Moldavsko v celkové výši 36milionů EUR. Tyto projekty byly zaměřené na modernizaci a rekonstrukce dálnice Kišiněv-Giurgiulesti a zahrnutí Moldavska do regionálního projektu pro usnadnění obchodu a dopravy. 8. 15. dubna 2002 – v Luxemburgu se konala schůze Kooperační rady Moldavsko-EU. V rámci této setkání byl podepsán akční plán pro subvence justičního systému. 9.
13. listopadu 2002 – byl podepsán Dekret pro založení Národní komise pro evropskou integraci.
10. 11. března 2003 – na základě doporučení Evropské komise, Rada Evropy a Evropský parlament schválily stanovisko „Širší Evropa: nový rámec vztahů s našimi jihovýchodními sousedy“. 28
Generalized System of Preferences (GSP) – Všeobecný systém celních preferencí pro rozvojové a nejméně rozvinuté země
29
Stability Pact for South Eastern Europe – instituce zaměřena na posílení míru, demokracie, lidských prav a hospodářství v jihovýchodních státech Evropy. 30 Declaration of Intentions regarding the Memorandum of Understanding on Trade Liberalization and Facilitation – deklarace, která stanovuje systém obchodních preferencí a příležitosti pro členské země.
25
11. 8. srpna 2003 – Moldavská vláda schválila usnesení pro založení střediska pro evropskou integraci v rámci Ministerstva zahraničních věcí. 12. 16. září 2003 – Národní komise pro evropskou integraci schválila „Koncepce pro integraci Moldavska do Evropské unie“. 13. 20. listopadu 2003 – Evropský parlament schválil rezoluce ohledně „Nové sousední politiky“. 14. 4.-5. prosince 2003 – první návštěva evropského komisaře pro rozšíření Gunter Verheugen v Moldavsku. 15. 29. září 2004 – v Bruselu, Evropská komise podepsala Dohodu ohledně implementace dvojitého kontrolního systému na export kovů z Moldavska31. 16. 22. února 2005 – podepsání Akčního plánu mezi EU a Moldavskem – plán, který obsahuje strategické objektivy a priority v rámci bilaterálních vztahů v průběhu roku 2005-2007. Tento akční plán také má za cíl urychlit proces ekonomických a politických reforem. Aktuální akční plán stanovuje, že úroveň bilaterálních vztahů budou zaležet na tom jak Moldavsko bude dodržovat, respektovat společné evropské hodnoty. Navíc plán stanovuje určitá hlediska pro vývoj partnerských vztahů mezi Moldavskem a EU: Přechod Moldavska z kooperace na integrace uvnitř evropského trhu. Intensifikace politické kooperace na základě sestavení společného politického dialogu. Závazek EU podporovat řešení podněsterského konfliktu. Přizpůsobení moldavské zákonodárství evropským normám a standardům, redukce obchodních bariér. Podpora harmonizace moldavské zákonodárství podle principu acqius communitaire32. Finanční podpora ze strany EU pro realizaci akčního plánu. Zúčastnění Moldavska v rámci evropských kulturních, výchovních, vědeckých a ekologických programů. Zjednodušení vízového režimu.
31
Agreement concerning the implementation of the double control system for the export of metal – implementace tohoto systému poskytne striktní monitoring exportu kovových výrobků. Tento druh dohod platí ve všech státech co exportují kovy.
32 Acqius communitaire - představuje společná práva a závazky, které zavazují všechny členské státy v rámci Evropské unie. Acquis se stále vyvíjí a sestává z: obsahu, principů a politických cílů smluv; legislativy přijaté při aplikaci smluv a judikatury Evropského soudního dvora; deklarací a rezolucí přijatých Unií; opatření vztahujících se k společné zahraniční a bezpečnostní politice; opatření vztahujících se k justici a ke spolupráci ve vnitřních věcech; mezinárodních smluv uzavřených Unií a smluv uzavřených navzájem mezi jejími členskými státy v oblasti aktivit Unie.
26
Stejně jako je EU přínosná pro Moldavsko, bude také Moldavsko přínosné pro EU. Hluboké historické a geografické kořeny činí Moldavsko právem nedílnou součástí evropských dějin a evropské kultury. Moldavsko stejně jako Turecko v dnešní době uvízly v určitém bodě své historie a Evropa neví, co s tím má dělat33. Například bývalý prezident Evropské komise a současný premiér Itálie Romano Prodi nedávno řekl – že Madagaskar má lepší šance připojit se k Evropské Unii než Turecko nebo Moldavsko. No, později sdělil, že byl špatně pochopen a že ho novináři špatně citovali. Ale nedávno rovněž Benito Ferrero-Waldner, komisařka pro vnější vztahy, řekla: „Mohu vám samozřejmě říci, že Moldavsko patří do Evropy, ale zároveň mohu také říci, že evropská sousedská politika není o členství.“ Bývalý komisař pro rozšiřování Günter Verheugen poznamenal, že „hranice Evropské Unie neexistují na mapě“, to je pro Moldavany povzbudivá zpráva. Poslední parlamentní volby v Moldavsku ukázaly mimořádnou širokou podporu veřejnosti strategického směru Moldavska směrem k evropské integraci. Rovněž se potvrdila moldavská angažovanost posilovat a obhajovat evropské demokratické kritéria a hodnoty. Moldavsko je nedílnou součástí Evropy, ne pouze z geografického hlediska, ale rovněž z hlediska civilizačního. Všechny hodnoty, jež můžete nalézt v členských zemích EU jsou pro Moldavany přirozené a životně důležité. Navíc v současné době je zaznamenán příznivý vývoj v Moldavsku, za posledních pár let se neustále zvyšovaly příjmy. A proto pokládám za důležité podtrhnout takovou skutečnost, jakou je efektivita ekonomických reforem v Moldavsku. V tomto období Moldavsko neklade a nemá ani úmysl vznést otázku, na níž by šlo ihned odpovědět, zejména co se týče perspektivního členství Moldavska v EU. Chápu obtížnou současnou situaci v EU, kde je hlavní rozpor v zajištění efektivního fungování rozšířené Evropské Unie. Proto se Moldavsko snaží postavit své vztahy s EU na konkrétním krátkodobém nástroji, jakým je společný akční plán. Zmíněný akční plán byl vypracován v rámci rámcového konceptu evropské sousedské politiky zahrnující vztahy EU s Moldavskem a dalšími zeměmi, jako jsou Ukrajina, Maroko, Izrael, Palestinská autonomie, Alžírsko. Pro Moldavsko, Ukrajinu a další země evropské sousedské politiky je důležité, že akční plán by se neměl stát dokumentem, který uvádí předběžné podmínky postavené na minulosti evropské integrace. Měl by přinést důležitost naší spolupráci porovnané s přítomností34. Je jasné, že sousedská politika by neměla být pouhou alternativou k procesu rozšíření a měla by podpořit členství Moldavska v EU.
33 34
Amanda Akçakoca, European Policy Centre, Brusel Igor Dolgov, zástupce Ministerstva zahraničních věcí Ukrajiny
27
Od 1.1.2007 Moldavsko zavede bezvízový styk pro občany Evropské Unie, Norska, Islandu, Švýcarska a USA. Bude to rozhodující krok ze strany Moldavska, který poukáže na naši ochotu a politickou odhodlanost stát se součástí integrované Evropy. Těž od 1.1.2007 mají být na základě aplikace novelizace Společné konzulární instrukce zvýšeny poplatky za schengenská víza na 60 eur, což se dotkne i Moldavska . Podle ČR povede toto navýšení k oslabení kontaktů mezi občany Moldavska a EU, což je v rozporu s principy evropské politické sousedství. Zvýšení vízových poplatků Moldavanům bude i politický problém vzhledem k tomu, že s Ruskem i Ukrajinou již EU dohody o zjednodušení vízového styku má, resp. je sjednává, takže občané těchto zemí za schengenský pas zaplatí pouze 35 eur. Současný vízový režim EU je jedním z největších problémů v našich vztazích. Ponížení moldavských občanů, kteří nemohou volně cestovat po Evropě, je nepřijatelné. Doufám v rychlý a účinný dialog, jež by vedl ke zlehčení vízového systému. V dnešní době se EU a Moldavsko nalézají v nových podmínkách. Dovršení současné vlny rozšiřování, které nemá obdoby, vyznačuje historický milník v dějinách EU i celého kontinentu. Pevně věřím, že toto rozšíření pomůže zvýšit stabilitu a prosperitu v rámci hranic i mimo hranice Evropská Unie. Vytvoří rovněž nové příležitosti pro rozšíření spolupráce od uspořádání hranic přes po trans-evropskou dopravní síť i v mezilidských vztazích. Moldavsko by nemělo zůstat stát mimo rámec evropské integrace. Pro Moldavsko to je otázka ekonomického vývoje, jejích vnitřních politických reforem, psychologické harmonie ve společnosti. V rámci setkání členských zemí evropské sousedské politiky jako jsou Moldavsko, Ukrajina, Maroko, Izrael, Palestinská autonomie a Alžírsko, moldavští a ukrajinští zástupci Ministerstva zahraničních věcí tvrdili, že bez Moldavska a Ukrajiny bude evropská integrace neúplná. Bude jako věta bez tečky na konci .
28
III. Moldavská republika jako partner rozvojové spolupráce České republiky 3.1. Cíle a principy zahraniční rozvojové spolupráce České republiky Česká republika jako člen Evropské unie a mezinárodního společenství demokraticky a ekonomicky vyspělých zemí uznává princip solidarity mezi lidmi a mezi státy navzájem, a přijímá svůj díl odpovědnosti při řešení globálních problémů. Jedním z výrazů tohoto postoje je zahraniční rozvojová spolupráce (ZRS), která je integrální součástí české zahraniční politiky. Zásady zahraniční rozvojové spolupráce po vstupu Česká republika do EU, schválené usnesením vlády ČR ze dne 31. března 2004 č. 302, definují zahraniční rozvojovou spolupráci v širším smyslu jako ucelenou vládní politiku vůči partnerským rozvojovým a transformujícím se zemím, v užším smyslu zahraniční rozvojová spolupráce představuje pomoc českého státu vyjádřenou transferem financí, materiálu, expertní či technické pomoci za účelem dlouhodobého udržitelného rozvoje partnerských zemí35. Mezi hlavní cíle české zahraniční rozvojové spolupráce patří snížení chudoby, ekonomicko-průmyslový rozvoj, postupná integrace partnerských zemí do světové ekonomiky, rozvoj zemědělství, rozvoj a upevnění demokracie, lidských práv a řádné správy věcí veřejných, zavedení právních principů, řízení migrace, udržitelný rozvoj s důrazem na jeho environmentální složku a postkonfliktní obnova. Koncepce zahraniční rozvojové pomoci ČR na léta 2002–2007, kterou vzala vláda ČR na vědomí svým usnesením č. 91 ze dne 23. ledna 2002 uvedla jako rámcový cíl v oblasti zahraniční rozvojové pomoci přispět v souladu s úsilím mezinárodního společenství k omezení chudoby v méně vyspělých částech světa cestou ekonomicko-sociálního udržitelného rozvoje. ČR se ztotožňuje s vícerozměrným přístupem k omezování chudoby, kterou nelze chápat pouze v ekonomických termínech nízkého příjmu na obyvatele, ale i v dalších sociálních a environmentálních vazbách. Česká republika plně podporuje mezinárodní rozvojové cíle36, které vyplynuly z mezinárodních konferencí OSN v 90. letech a byly potvrzeny Miléniovým summitem OSN v roce 2000. Ústředním cílem je snížení počtu lidí žijících v absolutní chudobě o polovinu do roku 2015. Zahraniční rozvojová spolupráce ČR vychází z principů partnerství37, efektivnosti a transparentnosti, odráží zájmy a potřeby ČR a napomáhá intenzifikaci politických a hospodářských vztahů mezi partnerskými zeměmi a ČR. Poskytování zahraniční rozvojové spolupráce je v souladu s bezpečnostními zájmy ČR. 35
Zásady zahraniční rozvojové spolupráce po vstupu ČR do EU- http://www.rozvojovestredisko.cz/prspol.php Millennium Development Goal - mezinárodní rozvojové cíle, které vyplynuly z mezinárodních konferencí OSN v 90. letech a byly potvrzeny Miléniovým summitem OSN v roce 2000. Ústředním cílem je snížení počtu lidí žijících v absolutní chudobě o polovinu do roku 2015 http://www.un.org/millenniumgoals/ 37 Zahraniční rozvojová spolupráce musí být vedena poptávkou po pomoci ze strany příjemce, nikoliv nabídkou poskytovatele. 36
29
V souladu
s cíli
uvedenými
v
Zásadách
zahraniční
rozvojové
spolupráce
a
zahraničněpolitickými zájmy ČR schválila vláda záměr dlouhodobě směřovat českou zahraniční rozvojovou spolupráce do následujících prioritních zemí: Angolské republiky, Zambijské republiky, Vietnamské socialistické republiky, Mongolska, Jemenské republiky, Bosny a Hercegoviny, Srbska a Černé Hory a do jediné země z bývalého sovětského svazu - Moldavsko.
3.2. Moldavsko jako partner rozvojové spolupráce ČR V roce 2002 byla Moldavská republika příjemcem 142 mil. USD oficiální rozvojové pomoci, což představovalo zhruba 8 % hrubého národního důchodu. Rozvojová pomoc byla ve sledovaném období směřována především do sektoru sociálních služeb, podpory oživení průmyslu a podnikání, zdravotnictví a vzdělávání. Tab.3.2.1: Rozvojové intervence ostatních donorů Objem pomoci
Poskytovatel pomoci
(v mil. USD)
% (zaokrouhleno)
1
USA
52
37
2
Mezinárodní rozvojová agentura (IDA– Světová banka)
18
13
3
Mezinárodní měnový fond
12
8,5
4
Nizozemsko
9
6
5
EU–EK
8
5,5
6
Japonsko
7
5
7
Švédsko
4
3
8
Izrael
3
2
9
Velká Británie
3
2
2
1,5
11 Česká republika
1,36
1
12 Ostatní bilaterální dárci
10,5
7
13 Ostatní multilaterální dárci (agencie OSN)
12
8,5
14 Celkem bilaterální
92
65
15 Celkem multilaterální
50
35
142
100
10 Německo
CELKEM
Zdroj: statistiky OECD, 2003–2004
Zásady zahraniční rozvojové spolupráce, stanovily za nosnou součást programy spolupráce s prioritními zeměmi s cílem přispět k uplatňování principů partnerství, efektivnosti a transparentnosti. Vláda ČR definovala Moldavskou republiku jako jednu z prioritních zemí pro dlouhodobou 30
rozvojovou spolupráci, a to především z následujících důvodů: •
potřebnost rozvojové spolupráce,
•
již probíhající a úspěšná rozvojová spolupráce,
•
dopady masové migrace obyvatel Moldavska na ostatní evropské země (vč. ČR),
•
potenciál pro export českých výrobků a technologií do Moldavska. Vysoká míra potřebnosti rozvojové spolupráce vychází z neutěšené ekonomické a sociální
situace Moldavska. Moldavsko patří mezi nejméně rozvinuté země světa, v roce 2004 se umístila na 113. místě ze 177 zemí seřazených podle indexu lidského rozvoje38. Průměrný hrubý národní důchod na osobu ve výši 880 USD (podle Světové banky, 200539) řadí Moldavskou republiku mezi nejchudší země Evropy. Země postrádá vlastní významné zdroje nerostných surovin a po rozpadu SSSR došlo navíc k útlumu většiny průmyslové výroby v zemi. Ekonomické problémy vyústily v masovou migraci obyvatelstva (35–40 % práceschopného obyvatelstva40). Politická situace v Moldavsku je dlouhodobě poznamenána nevyřešeným konfliktem mezi moldavskou centrální vládou a separatistickou tzv. Podněsterskou republikou, která odmítá uznat autoritu vlády v Kišiněvě a provádí de facto nezávislou politiku. Situace je se střídavým úspěchem řešena za pomoci mezinárodních institucí, především Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Česká republika se v rámci své rozvojové spolupráce s Moldavskem zaměří na sektory ochrany životního prostředí a rozvoj lidských zdrojů, především prostřednictvím sociální a ekonomické stabilizace a prevence migrace moldavského obyvatelstva41. Rovněž bude posilována spolupráce v oblasti vzdělávání, především pak výměna zkušeností mezi vědeckými a výzkumnými institucemi. Tyto oblasti mají velký význam pro ekonomický a sociální rozvoj Moldavska a budou mít dopad i na další sektory (např. průmysl, zemědělství, potravinářství atd.). Indikativní přehled oblastí pro rozvojové intervence v sektoru životního prostředí obsahuje: •
spolupráce v oblasti ochrany vod (odstraňování ekologických zátěží, preventivní přístupy v průmyslu atd.),
•
spolupráce v oblasti hydrometeorologie a klimatologie,
•
podpora ochrany biologické rozmanitosti.
Indikativní přehled oblastí pro rozvojové intervence v sektoru rozvoje lidských zdrojů, prevence migrace a stabilizace potenciálních migrantů obsahuje: 38
HUMAN DEVELOPMENT INDICATORS: Http://hdr.undp.org/reports/global/2004/pdf/hdr04_HDI.pdf Data and statistics for Moldova - http://www.worldbank.org.md/ 40 Economic Growth and Poverty Reduction Strategy Paper, Government of Moldova, 2004. 41 Program rozvojové spolupráce mezi Českou republikou a Moldavskou republikou na období 2006–2010 39
31
•
podpora kapacit moldavské státní správy (policie, služby ostrahy hranic atd.) při vytváření efektivního migračního managamentu,
•
sociální stabilizace potenciálních migrantů prostřednictvím vytváření alternativ k ochodu ze země (posilování lidského kapitálu, vytváření pracovních příležitostí).
Indikativní přehled oblastí pro rozvojové intervence v sektoru školství, vědy a výzkumu obsahuje: •
příprava implementace Boloňské deklarace42 na moldavských VŠ,
•
rozvoj studijných programů na moldavských univerzitách,
•
zavádění environmentálních aspektů ve výuce a zlepšování pedagogických znalostí učitelů.
Průřezová témata pro rozvojové intervence: •
posilování vzájemných kulturních, ekonomických a společenských vazeb mezi Českou republikou a Moldavskem, včetně podpory spolupráce vzdělávacích a výzkumných institucí,
•
posilování kapacit moldavské státní správy a přenos zkušeností v oblasti ekonomické a společenské transformace a budování právního státu,
•
podpora vytváření funkční a stabilní občanské společnosti, posilování role občanských iniciativ a nevládních organizací,
•
podpora komunitního rozvoje,
•
aktivní podpora rovného postavení žen a mužů ve společnosti, podpora snah moldavské vlády o odstranění zneužívání žen a dětí. Česká republika realizuje projekty rozvojové spolupráce v Moldavsku od roku 200143(viz
tabulka č.3.2.2.), přičemž tyto projekty plně odpovídají prioritám Moldavska a to jak v oblasti sociální (zlepšování kvality života, posilování lidského kapitálu), tak v ekonomice (posilování konkurenceschopnosti moldavských podniků). Problémy, které přináší odchod značné části obyvatelstva v produktivním věku, jsou velmi vážné a mají následky nejen v Moldávii, ale i cílových zemích moldavských migrantů (i v ČR), neboť to klade zvýšené nároky na azylovou infrastrukturu a veřejné rozpočty těchto cílových zemí. Pomoc při šíření preventivních environmentálních přístupů v průmyslu zase přispívá ke zlepšení kvality životního prostředí Moldavska a zvyšuje konkurenceschopnost moldavských podniků na evropském trhu.
42
Boloňská deklarace - rozpracovává myšlenky Sorbonské deklarace a jako hlavní cíl si klade zvýšení mezinárodní konkurenceschopnosti evropského systému vysokoškolského vzdělávání a dosažení jeho světové přitažlivosti : Http://www.bologna.msmt.cz/?id=DeklaraceBologna 43 Program rozvojové spolupráce mezi Českou republikou a Moldavskou republikou na období 2006–2010
32
Tab. 3.2.2.: Přehled proběhlých a aktuálně probíhajících projektů Zásady zahraniční rozvojové spolupráce ČR v Moldavsku44 Projekt
Doba realizace
Gestorský resort
Celková částka
„Prevence nelegální migrace z Moldavska do ČR a pomoc při vytváření azylové infrastruktury v Moldavsku“
2001–2005
Ministerstvo vnitra ČR
10,795 mil. Kč
„Podpora rozvoje migračního Ministerstvo vnitra 2 mil. Kč 2004 managementu v Moldavsku“ ČR „Pomoc při stabilizaci potenciálních 2005–2007 migrantů a prevence neregulérní migrace Ministerstvo vnitra 4,454 mil. Kč (plánováno) nezletilých“ ČR „Zlepšení životního prostředí Moldávie využitím českých environmentálních 2005–2008 Ministerstvo životního technologií vyráběných ve společných (plánováno) 12 mil. Kč prostředí ČR česko-moldavských podnicích“ „Školení odborníků v praktických Ministerstvo 2004–2005 1 mil. Kč znalostech environmentálních věd“ zahraničních věcí ČR Česká republika má v Moldavsku obecně dobrou pozici a je zde potenciál ke zvýšení obchodní výměny mezi oběma zeměmi. V Moldavsku působí již nyní asi tři desítky moldavskočeských podniků, přičemž Moldavsko lze rovněž využít pro další expanzi českých podnikatelů směrem do Ruska a Ukrajiny. Hlavní ekonomické ukazatele vykazují v Moldavsku v posledních letech příznivou tendenci k růstu a daří se zvyšovat především strojírenskou výrobu, která byla po rozpadu SSSR silně utlumena. Tab. 3.2.3: Bilaterální smlouvy mezi ČR a Moldavskem Název smlouvy Datum podepsání smlouvy Dohoda mezi vládou ČR a vládou Moldavské republiky o mezinárodní silniční dopravě
26. 5. 1998
Smlouva mezi Českou republikou a Moldavskou republikou o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku
12. 5. 1999
Dohoda mezi Českou republikou a Moldavskou republikou o podpoře a vzájemné ochraně investic
12. 5. 1999
Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Moldavské republiky o předávání a přebírání osob na státních hranicích
7. 8. 2003
Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Moldavské republiky o spolupráci v boji proti organizovanému zločinu, nedovolenému obchodu s omamnými a psychotropními látkami, terorismu a dalším druhům závažné trestné činnosti
7. 8. 2003
44
Program rozvojové spolupráce mezi Českou republikou a Moldavskou republikou na období 2006–2010
33
3.3. Geografické a sektorové zaměření rozvojové spolupráce mezi ČR a Moldavskem na léta 2006– 2010 Vzhledem k poměrně malé rozloze Moldavské republiky se z hlediska geografického umístění jeví jako nejvhodnější ty oblasti, kde jsou již byly rozvojové intervence realizovány v předchozích letech (oblast Kišiněva, venkovské oblasti v okolí hlavního města). S ohledem na rozsah rozvojových potřeb Moldavska a limity finančních i lidských zdrojů se ČR ve spolupráci s Moldavskem zaměří na tři vybrané sektory45: oblast životního prostředí, rozvoje lidských zdrojů (prevence migrace a zmírňování jejích negativních dopadů), vzdělávání. Zvláště oblast ochrany životního prostředí je pro Moldavsko velmi významná a již realizované (či připravované) projekty české ZRS i počínající komerční aktivity soukromých subjektů v tomto sektoru ukazují, že ČR má co nabídnout a česká pomoc je velmi vítána a vysoce hodnocena u nás. Prevence nelegální migrace a zmírňování sociálních a ekonomických dopadů migrace rovněž přispívá k úspěšnému naplňování moldavských rozvojových cílů, neboť vedle posilování kapacit moldavské státní správy přispěje k rozvoji malého a středního podnikání ve venkovských oblastech, vytváření vhodných alternativ k odchodu ze země a podporu regionálního rozvoje. Z hlediska dlouhodobé perspektivy rozvoje Moldavska je naprosto klíčové posilování úrovně a kvalifikace lidských zdrojů. Všechny budoucí projekty by měly obsahovat nějakou formu podpory lidských zdrojů a zvyšování kvalifikace obyvatel Moldavska. S tím úzce souvisí oblast vzdělávání, především posilování odborných kapacit moldavských vysokoškolských institucí. 3.3.1 Sektor životního prostředí Ministerstvo životního prostředí ČR je odpovědné za realizaci spolupráce v sektoru životního prostředí. Podílí se na přípravě programu spolupráce v sektoru životního prostředí a jeho případných modifikacích. Je odpovědné za vyhlášení výběrových řízení na realizaci projektů vycházejících z programu spolupráce, uzavření smluv s vítězi výběrových řízení, financování projektů, monitoring implementace projektů a dohled nad efektivním využíváním prostředků. Spolupráce v oblasti ochrany vod Problematika vodního hospodářství je jednou z klíčových rozvojových priorit moldavské vlády. Moldavsko leží v oblasti s relativně malým množstvím srážek a s omezenými vodními zdroji nevyhovující kvality. Celková situace v oblasti vodního hospodářství je charakterizována nedostatkem prostředků pro modernizaci velmi zastaralé infrastruktury – většina zařízení pro úpravu pitné vody a její distribuci, tak jako kanalizací a čistíren odpadních vod jsou v provozu více něž 30
45
Program rozvojové spolupráce mezi Českou republikou a Moldavskou republikou na období 2006–2010
34
let. Na počátku 90. let byla přijata moderní legislativa pro ochranu životního prostředí. Hygienické limity pro pitnou vodu jsou shodné s limity Světové zdravotnická organizace. Charakteristickým jevem v Moldavsku v rámci rozptýleného vesnického osídlení je používání místních zdrojů pitné vody (studny). V zemi existuje jen velmi omezený systém kontroly kvality těchto zdrojů pitné vody. S ohledem na kvalitu vody v monitorovaných zdrojích (obsah těžkých kovů, pesticidů, dusíku, fosforu, fluoru a organického znečištění) lze očekávat velmi negativní dopad na zdraví obyvatelstva. Česká rozvojová spolupráce se v tomto sektoru zaměří na: •
asistenci při přizpůsobování technických limitů pro vypouštění čištěných odpadních vod normám EU,
•
přenos zkušeností s moderními technologiemi na čištění odpadních vod, vyžití vzniklých kalů pro produkci elektrické energie a tepla a úpravu pitné vody. Tato spolupráce počítá i ze zpětným přínosem pro ČR v podobě propagace českých technických zařízení,
•
asistence při budování nových vodních zdrojů,
•
asistence při odstraňování starých ekologických zátěží.
Výše uvedená spolupráce bude příspěvkem ke zlepšení životního prostředí a zdraví obyvatel Moldavska ale i k budování konkurenceschopného soukromého sektoru, který bez preventivních environmentálních opatření nebude mít přístup na trhy EU, jež budou pro moldavské podniky velmi významné. Spolupráce v oblasti hydrometeorologie a klimatologie Moldavsko má mírné kontinentální klima s 280–300 slunečnými dny a mírnou zimou. Úrodná černozem (75 % území) spolu s příznivými klimatickými podmínkami určuje, že klíčovým sektorem moldavského hospodářství je zemědělství. Díky přímé souvislosti mezi počasím a zemědělskými výnosy jsou obory meteorologie a klimatologie pro hospodářství Moldavska velmi významné. Česká rozvojová spolupráce se v tomto sektoru zaměří na: •
posílení hydrologické a meteorologické monitorovací sítě a monitoringu kvality ovzduší,
•
asistenci s předpovědí extrémních vlivů počasí a minimalizace jejich dopadů,
•
zavedení klimatologické databáze. 3.3.2 Sektor rozvoje lidských zdrojů a sociální a ekonomické stabilizace moldavského obyvatelstva Ministerstvo vnitra ČR je odpovědné za realizaci spolupráce v sektoru sociální stabilizace
potenciálních migrantů a prevence neregulérní migrace z Moldavska. Podílí se na přípravě programu spolupráce v této oblasti a jeho případných modifikacích Posilování kapacit moldavských státních institucí 35
Moldavsko má v současné době velké potíže se zvládnutím migrace, která vede přes jeho území do třetích zemí, a současně i s odchodem značné části vlastního práceschopného obyvatelstva do zahraničí46. V Moldavsku nejsou zatím vytvořeny dostatečné mechanismy pro sledování a kontrolu pohybu občanů jiných států na území republiky, což se negativně podepisuje na schopnosti moldavské státní správy efektivně bojovat např. s organizovaným zločinem, pašováním zboží a obchodem s lidmi47. Posílení odborné připravenosti moldavských institucí bude mít rovněž pozitivní dopad na bezpečnostní situaci jak v Moldavsku, tak dále na Západ, neboť území Moldavské republiky slouží často jako „přestupní stanice“ pro osoby, které odtud z nejrůznějších důvodů směřují dále do států EU. Česká rozvojová spolupráce se v tomto sektoru zaměří na: •
posilování kapacit moldavské státní správy, především pak ministerstva vnitra, pohraničních služeb a podporu vytváření azylové infrastruktury,
•
předávání zkušeností výkonným pracovníků migrační a azylové služby Moldavska formou odborných seminářů a školení. Sociální a ekonomická stabilizace potenciálních migrantů
Tento soubor aktivit souvisí jak s předchozím bodem, tak především s prioritou moldavské vlády v oblasti rozvoje lidského kapitálu a podpory zaměstnanosti. Odchodem zhruba 30–40 % práceschopného obyvatelstva do ciziny z důvodů nemožnosti zajistit si životní potřeby v Moldavsku, došlo v některých oblastech k citelnému úbytku obyvatelstva a to převážně mužské části populace. Postupně se zvyšuje počet moldavských pracovníků i v České republice, který podle Ministerstva práce a sociálních věcí v říjnu 2006 dosáhl 3256 oficiálně registrovaných Moldavanů. Tabulka. 3.3.1 Počet zahraničních pracovníků v České republice, říjen 2006 Pořadí Pracovníci ze země Počet cizinců 1 Slovensko 91787 2 Ukrajina 45651 3 Polsko 16222 4 Moldavsko 3256 5 Mongolsko 2546 6 Rusko 2369 7 Německo 2269 8 Bulharsko 1929 9 Velká Britanie 1513 10 Rumunsko 1215 Celkem 18255248 Pramen : MPSV, říjen 2006 46
KAZMIERKIEWICZ, Piotr. Spolupráce visegrádských zemí ve vízových a konzulárních otázkách: Problémy a perspektivy. vyd. Institut pro evropskou politiku EUROPEUM, 2005. ISBN: 80-903237-8-2. 47 Ročenka 2005 Ministerstvo vnitra České republiky 48 Podle odhadu může být v České republice ilegálně zaměstnáno dalších 200.000 lidí.
36
Program zaměřený na stabilizaci potenciálních migrantů se bude soustředit především na vytváření vhodných alternativ k migraci a snahy o nastartování sociálního, ekonomického a společenského rozvoje lokalit. Česká rozvojová spolupráce se v tomto sektoru zaměří na: •
podpora vytváření nových pracovních míst,
•
spolupráce při organizaci a provozu zařízení pro volno časové aktivity dětí v místních komunitách. 3.3.3
Sektor školství
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy je odpovědné za spolupráci v sektoru školství. Ve spolupráci s moldavskými vzdělávacími, vědeckými a výzkumnými institucemi bude připravovat vhodný rámec pro působení českých realizátorů v tomto sektoru. Tato oblast úzce souvisí s posilováním lidských zdrojů a snahou moldavské vlády o vybudování moderní a efektivní vzdělávací soustavy. Aktivity ČR se soustředí primárně na spolupráci v oblasti vysokého školství a výměny
zkušeností
mezi
vědeckými
a
výzkumnými
institucemi.
V rámci
zavádění
environmentálních aspektů ve výuce zde bude rovněž souvislost s plánovanými aktivitami v sektoru životního prostředí. Česká rozvojová spolupráce se v tomto sektoru zaměří na: •
příprava implementace Boloňské deklarace49 na moldavských VŠ,
•
rozvoj kurikul v oborech vyučovaných na moldavských univerzitách,
•
zavádění environmentálních aspektů ve výuce a zlepšování pedagogických znalostí učitelů. Program rozvojové spolupráce mezi Českou republikou a Moldavskou republikou na období
2006-2010 také předpokládá posilování vzájemných kulturních, ekonomických a společenských vazeb mezi Českou republikou a Moldavskem, včetně podpory spolupráce vzdělávacích a výzkumných institucí, posilování kapacit moldavské státní správy a přenos zkušeností v oblasti ekonomické a společenské transformace a budování právního státu, podpora vytváření funkční a stabilní občanské společnosti, posilování role občanských iniciativ a nevládních organizací, podpora komunitního rozvoje.
49
Boloňská deklarace - rozpracovává myšlenky Sorbonské deklarace a jako hlavní cíl si klade zvýšení mezinárodní konkurenceschopnosti evropského systému vysokoškolského vzdělávání a dosažení jeho světové přitažlivosti : Http://www.bologna.msmt.cz/?id=DeklaraceBologna
37
3.4 . Evaluace programu a finanční zajištění dvoustranné zahraniční rozvojové spolupráce V polovině roku 2007 proběhne průběžná evaluace programu rozvojové spolupráce mezi ČR a Moldavskem. Na základě průběžné evaluace bude program upraven tak, aby plně zohlednil zkušenosti získané v průběhu realizace spolupráce, stejně tak jako změny v Moldavsku. Na základě průběžné evaluace bude možné zařadit do programu nové sektory nebo oblasti spolupráce, respektive některé projekty utlumit. Po roce 2010 bude provedena závěrečná evaluace programu rozvojové spolupráce mezi ČR a Moldavskem. Na jejím základě bude rozhodnuto o podobě další spolupráce s Moldavskem. Rozdělení finančních prostředků na zajištění dvoustranné zahraniční rozvojové spolupráce v roce 2007 vychází z metodiky, která byla projednána koordinátorem s rezortními ministerstvy a schválena vládou v roce 200550. Při výpočtu bylo postupováno následujícím způsobem: nejprve byly od celkového objemu financí na dvoustranné projekty pro rok 2007 (ve výši 750 mil. Kč) odděleny prostředky na tzv. společné aktivity (stipendia, transformační spolupráci, trojstrannou spolupráci, dále prostředky na budování kapacit nevládních organizací a výdaje na koordinaci) a následně byly zbylé prostředky rozděleny do tří kategorií : A) pokračující projekty zahájené před rokem 2006, B) témata, v jejichž rámci byla spolupráce zahájena v roce 2006, C) nová témata pro rok 2007. Po odečtení prostředků na tzv. pokračující projekty zahájené před rokem 2006, byly zbylé prostředky rozděleny v poměru 3:1 – tedy 75 % pro prioritní země a 25 % pro země neprioritní. V těchto dvou skupinách byly prostředky rozděleny mezi jednotlivá ministerstva podle klíče, který vychází z metodiky projednané s resortními ministerstvy v lednu 200551. Osm prioritních zemí má v rámci objemu ZRS různou váhu. Tato relativní váha v ZRS vychází zejména ze zahraničně-politických a bezpečnostních zájmů ČR a z potenciálu pro vzájemně výhodné vztahy. Při stanovení výše podílu jednotlivých zemí bylo přihlédnuto i k zájmům jednotlivých rezortů v daných zemích. Po posouzení zahraničně-politických, bezpečnostních a ekonomických zájmů ČR bude podíl dalších jednotlivých prioritních zemí na prostředcích alokovaných na programovou spolupráci, který reflektuje jejich relativní váhu v ZRS, následující: Mongolsko 16 %, Vietnam 12 %, Moldavsko 11 %, Angola a Jemen 8 %, Zambie 4 %.
50
Rozdělení finančních prostředků na zajištění dvoustranné zahraniční rozvojové spolupráce v roce 2007 vychází z metodiky, kde základem je průměr podílu jednotlivých ministerstev na objemu prostředků na bilaterální projekty v letech 2003 – 2005. 51 Plán dvoustranné zahraniční rozvojové spolupráce pro rok 2007 - http://www.rozvojovestredisko.cz/download.php?id=23
38
Tabulka č. 3.4.1 - Procentuální podíl programové rozvojové spolupráce podle prioritních zemí a gestorských resortů (v %)52 MPO MŠMT MŽP MZe Angola Bosna a Herc. Jemen Moldavsko Mongolsko Srbsko a ČH Vietnam Zambie Celkem *
8 5 7 8 5 33
6 2 8
4 5 8 3 20
2 4 3 3 3 15
MD
MV
5 3 8
5 5
MZd MPSV 2 4 6
1 3 1 5
Celkem 8 17 8 11 16 24 12 4 100
Na základě dobrých zkušeností vyspělých dárců bude všem zastupitelským úřadům ČR v prioritních zemích i na rok 2007 a 2008 přidělena částka 1 mil. Kč, v roce 2009 Česká republika předpokládá navýšení na 2 mil. Kč. Tyto finance budou po dohodě s MZV operativně použity na menší aktivity rozvojové spolupráce v dané prioritní zemi, např. na lokální projekty řízené přímo jednotlivými zastupitelskými úřady ČR, které budou identifikovány na základě zájmu partnerských institucí.
52
Tabulka uvádí podíl, jak byl schválen vládou v roce 2005, v ojedinělých případech dochází na základě dohody s koordinátorem k přesunům v rámci resortů mezi jednotlivými prioritními zeměmi. Tyto ojedinělé případy nejsou v tabulce zobrazeny.
39
Závěr Moldavsko a mnohé další východní státy, potřebují podstatné strukturální a institucionální reformy, jak tomu bylo i ve střední Evropě, aby dosáhly dlouhodobého udržitelného růstu a aby přitáhly značné množství přímých zahraničních investic, a to přesto, že se v současnosti vyvíjejí celkem rychle. Nestačí jim být jen součástí sousedské politiky. Například Moldavsko své stanovisko, že nechce být sousedem, ale členem, sice neprohlašuje veřejně, ale přesto jasně. Sousedská politika totiž nepopohání k institucionálním reformám - to dokáže jen vyhlídka členství. Současně si však nemyslím, že těmto zemím musí EU udat přesné datum vstupu. Marcus Svedberg ze Stockholmského institutu
východoevropských států myslí, že by bylo naprosto
v pořádku vyzvat je k zahájení jednání s otevřeným koncem. Vyjednávat s nimi 15 let, což je podle mého názoru také velmi pravděpodobná délka, a jakmile uskuteční potřebné reformy, myslím, že by měli být přizvány do EU. Moldavsko a mnohé další východní státy zdůrazňují potřebu diskuse, o volném pohybu v rámci EU a konkurenceschopnosti. Z mého pohledu by jejího přizvání k přistoupení bylo výzvou. Ještě více bych zdůraznil o ceně práce a o pohybu pracovní síly v Evropě. Myslím, že Moldavsko nabízí velmi zajímavou alternativu v tomto smyslu, protože v této zemi, je práce ještě mnohem levnější. Je známo, že investoři mají v současnosti o Moldavsko určitý zájem - je to dáno novým politickým vedením v této zemi. Myslím, že přistoupení k EU je velmi silným motorem reforem. V této práci jsem si dal za úkol objasnit ekonomické postavení Moldavska , zapojení země do Evropské unie, představení Moldavska v kontextu politického a ekonomického vývoje jako partner rozvojové spolupráce České republiky. Analyzoval jsem konkrétní etapy transformačního procesu k tržní ekonomice a nejzávažnější problémy, které se v Moldavsku projevují nebo mohou projevit. Pokusil jsem se analyzovat jednotlivé kroky, které jsou potřebné pro zintenzivnění ekonomického rozvoje země a zvýšení životní úrovně obyvatelstva. Pro přesnější zachycení ekonomického vývoje jsem volil především data pocházející od renomovaných zpravodajských agentur a mezinárodních finančních organizací, jelikož informace poskytované státními orgány nebývají vždy zcela věrohodné. Závěrem bych rád shrnul klíčové oblasti reforem, které jsou pro další ekonomický rozvoj země nepostradatelné. Především je třeba zemi více otevřít zahraničnímu kapitálu a investovat do výroby s vyšší přidanou hodnotou než dosavadní export polotovarů. S tímto je úzce spojena výstavba a údržba infrastruktury. V této oblasti má Moldavsko poměrně dobré šance na získání peněz z podpůrných programů mezinárodních organizací. Zahraniční zadluženost země dosud nedosahuje takové úrovně, aby bezprostředně ohrožovala chod státní správy, je však třeba ji velmi bedlivě 40
kontrolovat a případně jednat s věřiteli o jiném časovém rozložení splátek. Všechny výše uvedené změny jsou samozřejmě podmíněny politickou stabilitou. Doufám, že tato práce přispěla k Vaší lepší informovanosti o dění v této nepříliš známé zemi. Svou práci bych ukončil otázkou jednoho z čínských vůdců při návštěvě Moldavska: „Čím může Čína pomoct Moldavsku?“. „Nepotřebujeme zvláštní pomoc“, odpověděl pohotově prezident Voronin. „Bude nám zcela stačit, když si bude každý Číňan jednou ročně kupovat láhev moldavského vína“, úplně stejnou prosbičku a radu mám i pro všechny Čechy.
41
Seznam použité literatury a zdrojů: Knihy 1. GUDÂM, Anatol. „Republica Moldova şi Uniunea Europeană ca parteneri”, Kišiněv, 2002 2. KAZMIERKIEWICZ, Piotr. Spolupráce visegrádských zemí ve vízových a konzulárních otázkách: Problémy a perspektivy. vyd. Institut pro evropskou politiku EUROPEUM, 2005. ISBN: 80-903237-8-2. 3. IACOB, Petru. „Info Pro Business“, Kišiněv, 2006.ISSN:1857-0887. 4. ODAGIU, Galina. ,, Integrarea economică europeană,, Kišiněv, 2001. 5. Partnership and Cooperation Agreement, Full text signed on 28 November 1994 by the European Union and the Republic of Moldova 6. RĂILEAN Valentin; BORŞ Vilena. „Integrarea economică europeană”, Kišiněv, 2001. 7. Ročenka 2005 Ministerstvo vnitra České republiky 8. UNGUREANU, Oleg. „Integrarea europeană“, Kišiněv, 2001. 9. USTIAN, Ion. „Aspectul economico-teoretic şi aplicativ de integrare economică a Republicii Moldova în Uniunea Europeană: Simpozion ştiinŃific”, Kišiněv, 1996. 10. Program rozvojové spolupráce mezi Českou republikou a Moldavskou republikou na období 2006–2010 Internetové odkazy 1. Všeobecná encyklopedie - WIKIPEDIA http://www.wikipedia.org 2. Všeobecná encyklopedie - Microsoft Encarta http://www.encarta.com 3. Boloňská deklarace - Http://www.bologna.msmt.cz/?id=DeklaraceBologna Články BRATSKÝ, Peter. „Podněsteří – černá díra Evropy“ www.bratsky.cz/nazory2.php?id=42 „Česko má nové velvyslanectví v Moldavsku“ Zdroj: Aktuálně.cz http://aktualne.centrum.cz/zahranici/evropa/foto.phtml?cid=34441%id=4929 3. CRISTAFOVICI, Profire. ,,Integrarea în Uniunea Europeană – obiectiv strategic al Republicii Moldova,, Serial: Integrarea europeană şi competivitatea economică. Simpozion InternaŃional. 23.-24. září 2004, Vol.1, str. 67-71, vyd. ASEM 2004. 4. CHIRCĂ, Sergiu Ion. „Integrarea Republicii Moldova în U.E.: doleanŃe, cerinŃe, realitate,, Serial: Integrarea europeană şi competivitatea economică. Simpozion InternaŃional. 23.-24. září 2004, Vol.1, str. 10-13, vyd. ASEM 2004. 5. Konference Ministerstva zahraničních věcí ČR ze 7. dubna 2005 „Rozšiřování EU – Zkušenosti a Potenciál“ http://www.pcfpd.cz/DokumentyCZ/Rozsirovani_EU.doc 6. FILIP, Nelly. ,, InvestiŃiile străine şi competivitatea economiei naŃionale,, Serial: Integrarea europeană şi competivitatea economincă. Simpozion InternaŃional. 23.-24. září 2004, Vol.1, str. 153-155, vyd. ASEM 2004. 7. IORDACHE, Florin. ,,Activitatea investiŃională a corporaŃiilor transnaŃionale în contextul integrării,, Serial: Integrarea europeană şi competivitatea economică. Simpozion InternaŃional. 23.-24. září 2004, Vol.1, str. 148-152, vyd. ASEM 2004. 8. PANFIL, Ion. ,,Însemnătatea calităŃii în perspectiva integrării Moldovei în Uniunea Europeană,, Serial: Integrarea europeană şi competivitatea economică. Simpozion InternaŃional. 23.-24. září 2004, Vol.1, str. 220-223, vyd. ASEM 2004. 9. PISANIUC, Maia. ,, Problemele sistemului bancar autochton şi perspectiva integrării în UE,, Serial: Integrarea europeană şi competivitatea economică. Simpozion InternaŃional. 23.-24. září 2004, Vol.1, str. 135-137, vyd. ASEM 2004. 10. Plán dvoustranné zahraniční rozvojové spolupráce pro rok 2007 http://www.rozvojovestredisko.cz/download.php?id=23 1. 2.
42
11. PLEŠINGER, Jan. “Moldavsko – teritoriální priorita české zahraniční rozvojové spolupráce“ : Zpravodaj o rozvojové spolupráci 1/2006. 12. POSTICĂ, Constantin. ,,Uniunea Europeană sau CSI: opŃiune pentru Republica Moldova,, Serial: Integrarea europeană şi competivitatea economică. Simpozion InternaŃional. 23.-24. září 2004, Vol.1, str. 271-273, vyd. ASEM 2004. 13. SLONOVSCHI, Vitalie. ,, Republica Moldova şi sistemul normativ al Consiliului Europei: Integrare, Compatibilitate şi probleme,, Serial: Integrarea europeană şi competivitatea economică. Simpozion InternaŃional. 23.-24. září 2004, Vol.1, str. 242-245, vyd. ASEM 2004. 14. ŞTEFÎRłĂ, Natalia. ,,Ce politică să promoveze Republica Moldova pentru aderarea la Uniunea Europeană?,, Serial: Integrarea europeană şi competivitatea economică. Simpozion InternaŃional. 23.-24. září 2004, Vol.1, str. 328-331, vyd. ASEM 2004. 15. SUDLIANKOVÁ, Natallia. “Evropský zugzwang“ Rusko v globální politice - časopis o světové politice a mezinárodních vztazích,21.04.2006 www.globalaffairs.cz/cz/printver/149.html 16. SVOBODA, Cyril. „Perspektivy dalšího rozšiřování Evropské unie „na východ“, tedy o země bývalého východního bloku“: Navýchod – časopis, který rozšíří vaše obzory www.navychod.cz/?req=article&id=366 17. CONIŞESCU, Andrei. „Racordarea legislaŃiei naŃionale la cea comunitară: relaităŃi şi perspective“, Seriál: ConferinŃa InternaŃională „ŞtiinŃa, businessul, societatea, evoluŃii şi intercolări în condiŃiile integrării în spaŃiul economic european, str. 88-94.vyd. ASEM 2004. 18. GALAJU, Ion. „ImportanŃa cooperării şi integrării R.M. în U.E.” Seriál: ConferinŃa InternaŃională „ŞtiinŃa, businessul, societatea, evoluŃii şi intercolări în condiŃiile integrării în spaŃiul economic european, str. 228-231.vyd. ASEM 2004. 19. POPA, Andrei. „Integrarea economică în spaŃiul european. Cazul R.M.“. časopis „Administrarea Publică“, str. 45-54 Vyd. Kišiněv, 2002. 20. ŞIŞCAN, Zarina. „Integrarea europeană şi necesitatea formării paradigmei noi a dezvoltării umane“. Časopis“Politici economice de integrare europeană“, str. 241-245, vyd. ASEM 2005.
Dokumenty Společné zahraniční a bezpečnostní politiky a vnějších vztahů EU (Výběr dokumentů z databáze EU) 1. Průběžné zprávy o implementaci mandátů zvláštních zástupců EU pro Moldavsko 11508/06 (http://domino2.psp.cz/Dul/councilPSP.nsf/05487fd4e985a42280256d6e003bb773/c1d03549 9437921dc12571a80045dc4e/$FILE/ST11508.EN06.PDF) Typ dokumentu: výstup z jednání pracovních skupin Rady pro východní Evropu a střední Asii ( COEST ) a pro západní Balkán ( COWEB ). 2. Pomocná hraniční mise EU pro Moldavsko a Ukrajinu, zpráva za červen 2006 – 11559/06 (http://domino2.psp.cz/Dul/councilPSP.nsf/05487fd4e985a42280256d6e003bb773/efc978f5b f8d6b85c12571a9002bf3ba/$FILE/ST11559.EN06.PDF ) Datum: 11.07.2006 Typ dokumentu: zpráva pomocné hraniční mise. Obsah dokumentu: Zpráva informuje o aktivitách mise EU na moldavsko-ukrajinské hranic v červnu 2006. 3. Závěry Rady pro všeobecné záležitosti a vnější vztahy – 11574/06 (http://domino2.psp.cz/Dul/councilPSP.nsf/05487fd4e985a42280256d6e003bb773/43c65142 e86253b2c12571b70050affa/$FILE/ST11574.EN06.PDF )a 11575/06 (http://domino2.psp.cz/Dul/councilPSP.nsf/05487fd4e985a42280256d6e003bb773/b7f177a5 9b540f6ec12571b70050aed9/$FILE/ST11575.EN06.PDF ) 43
Datum: 17.-18.7.2006 Typ dokumentu: Závěry Rady. Obsah dokumentu: Rada se zabývala a následné přijala závěry k těmto oblastem: Jednání v rámci WTO, západní Balkán, využívání prostředků TACIS v Moldavsku, Rusku, Strategie EU pro Tichomoří. 4. Doporučení o implementaci akčního plánu EU-Moldavsko UE – MD 1105/05 502075 http://register.consilium.eu.int/pdf/en/05/st01/st01105.en05.pdf Datum: 14.02.2005 Typ dokumentu: Doporučení Rady Evropské unie 5. Rozhodnutí Rady a Komise o uzavření Protokolu k Dohodě o partnerství a spolupráci http://register.consilium.eu.int/pdf/en/05/st05/st05772.en05.pdf Datum: 15.02.2005 Typ dokumentu: Rozhodnutí Rady. Obsah dokumentu: Rozhodnutí Rady a Komise o uzavření Protokolu k Dohodě o partnerství a spolupráci, kterou se zakládá partnerství mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Moldavskou republikou na straně druhé, aby se přihlédlo k přistoupení České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky k Evropské unii. 6. Společný postoj Rady 2005/147/SZBP http://domino2.psp.cz/Dul/councilPSP.nsf/b7b25d8ec18fc7bb80256d6e003bb771/a7f382640 38691dcc1256fa9003c143b/$FILE/ST05831.EN05.PDF Datum: 21.02.2005 Typ dokumentu: Rozhodnutí Rady. Obsah dokumentu:Společný postoj Rady 2005/147/SZBP ze dne 21. února 2005, kterým se prodlužuje a mění společný postoj 2004/179/SZBP o omezujících opatřeních vůči vedení Podněsterské oblasti Moldavské republiky (5831/05). Společným postojem 2004/179/SZBP zakázala EU přístup vedoucím představitelům Podněsterské oblasti vstup na území členských států EU. Reagovala tak na štvavou kampaň místních orgánů proti učitelům, rodičům a žákům škol vyučujících/učících se v latince.
44
Přílohy: Příloha č. 1 SPOLEČNÝ POSTOJ RADY 2005/147/SZBP ze dne 21. února 2005, kterým se prodlužuje a mění společný postoj 2004/179/SZBP o omezujících opatřeních vůči vedení Podněsterské oblasti Moldavské republiky. SEZNAM OSOB PRVNÍ ODRÁŽKY 1. SMIRNOV, Igor Nikolajevič, ‚prezident‘, narozen dne 23. října 1941 v Chabarovsku, Ruská federace. Ruský pas č. 50 NO. 0337530. 2. SMIRNOV, Vladimir Igorjevič, syn osoby uvedené pod číslem 1 a předseda ‚Státního‘ celního výboru, narozen dne 3. dubna 1961 v Kupjansku (?), Charkovská oblast, Ukrajina. Ruský pas č. 50 NO. 00337016. 3. SMIRNOV, Oleg Igorjevič, syn osoby uvedené pod číslem 1 a poradce ‚Státního‘ celního výboru, narozen dne 8. srpna 1967 v Nové Kachovce, Chersonská oblast, Ukrajina. Ruský pas č. 60 NO. 1907537. 4. LEONŤJEV, Sergej Fjodorovič, ‚viceprezident‘, narozen dne 9. února 1944 v Leonťjevce, Oděská oblast, Ukrajina. Ruský pas č. 50 NO. 0065438. 5. MARAKUCA, Grigorij Stěpanovič, ‚předseda Nejvyššího sovětu‘, narozen dne 15. října 1942 v Teje, Grigoriopolská oblast, Moldavsko. Starý sovětský pas č. 8BM724835. 6. KAMINSKIJ, Anatolij Vladimirovič, ‚místopředseda Nejvyššího sovětu‘, narozen dne 15. března 1950 v Čitě, Ruská federace. Starý sovětský pas č. A25056238. 7. ŠEVČUK, Jevgenij Vasiljevič, ‚místopředseda Nejvyššího sovětu‘, narozen dne 21. června 1964 v Novosibirsku, Ruská federace. Starý sovětský pas č. A25004230. 8. LICKAJ, Valerij Anatoljevič, ‚ministr zahraničních věcí‘, narozen dne 13. února 1949 v Tveru, Ruská federace. Ruský pas č. 51 NO. 0076099, vydaný dne 9. srpna 2000. 9. CHAŽEJEV, Stanislav Galimovič, ‚ministr obrany‘, narozen dne 28. prosince 1941 v Čeljabinsku, Ruská federace. 10. ANTJUFEJEV, Vladimir Jurjevič, alias ŠEVCOV, Vadim, ‚ministr státní bezpečnosti‘, narozen v roce 1951 v Novosibirsku, Ruská federace. Ruský pas. 11. KOROLJOV, Alexandr Ivanovič, ‚ministr vnitra‘, narozen v roce 1951 v Brjansku, Ruská federace. Ruský pas. 12. BALALA, Viktor Alexejevič, ‚ministr spravedlnosti‘, narozen v roce 1961 ve Vinnici, Ukrajina. 13. AKULOV, Boris Nikolajevič, ‚zástupce Podněstří na Ukrajině‘. 14. ZACHAROV, Viktor Pavlovič, státní zástupce Podněstří, narozen v roce 1948 v Kamence, Moldavsko. 45
15. LIPOVCEV, Alexej Valentinovič, ‚místopředseda státní celní služby‘. 16. GUDYMO, Oleg Andrejevič, ‚náměstek ministra státní bezpečnosti‘, narozen dne 11. září 1944 v Alma-Atě, Kazachstán. Ruský pas č. 51 NO. 0592094. 17. KOSOVSKIJ, Eduard Alexandrovič, ‚předseda Banky Podněsterské republiky‘, narozen dne 7. října 1958 ve Floreşti, Moldavsko.
SEZNAM OSOB DRUHÉ ODRÁŽKY 1. BOMEŠKOVÁ, Jelena Vasiljevna, ‚ministryně školství‘. 2. GELLOVÁ, Valentina Alexejevna, ‚první náměstkyně ministryně školství‘. 3. KRIMINSKIJ, Alexandr Ivanovič, ‚náměstek ministryně školství‘, dne 26.8.2004 vystupující jako Alexandru CRIMINSCHI, narozen dne 5. srpna 1951. Moldavský cestovní pas č. A227223 (vydaný dne 26.6.1997 v Kišiněvu). 4. SURINOV, Viktor Georgijevič, ‚náměstek ministryně školství‘. 5. POSUDNĚVSKIJ, Alexandr Ivanovič, vedoucí městského úřadu v Bendery, známý pod jménem Alexandr POSTUDNĚVSKIJ, narozen dne 3. května 1949, prokazující se ruským cestovním pasem č. 51 NO. 0837543. 6. GORBENKOVÁ, Světlana Alexandrovna, zástupkyně vedoucího městského úřadu v Bendery pro otázky školství. 7. KOSTYRKO, Viktor Ivanovič, vedoucí městského úřadu v Tiraspolu, známý jako Viktor KOSTYRKO, narozen dne 24. května 1948, prokazující se ruským cestovním pasem č. 50 NO. 0476835, vydaným dne 18.9.2003 ruským velvyslanectvím v Kišiněvu. 8. PAŠČENKOVÁ, Maria Rafajlovna, vedoucí odboru školství, Tiraspol. 9. PLATONOV, Jurij Michajlovič, vedoucí městského úřadu v Rybnici, známý pod jménem Jurij PLATONOV, narozen dne 16.1.1948, prokazující se ruským cestovním pasem č. 51 NO 0527002, vydaným dne 4.5.2001 ruským velvyslanectvím v Kišiněvu. 10. ČERBULENKOVÁ, Alla Viktorovna, zástupkyně vedoucího městského úřadu v Rybnici pro otázky školství.“
46
