VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ
BAKALÁŘSKÁ
LS 2008/2009
PRÁCE
Zálešáková Michaela
VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ
Obor: Mezinárodní obchod Exportní příležitosti českých subjektů na brazilském trhu s přihlédnutím ke kulturním odlišnostem (bakalářská práce)
Autor: Michaela Zálešáková Vedoucí práce: Ing. Františka Müllerová
Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a vyznačila všechny citace z pramenů.
V Praze dne 15. června 2009
…………………….. Michaela Zálešáková
PODĚKOVÁNÍ Ráda bych touto cestou poděkovala Ing. Františce Müllerové za vedení mé práce, její trpělivost a cenné rady, které mi během zpracování ochotně poskytla. Dále bych chtěla poděkovat svým rodičům za podporu ve studiu.
Obsah ÚVOD............................................................................................................................... 5 1
2
Všeobecná charakteristika Brazílie........................................................................... 7 1.1
Poloha a povrch.................................................................................................. 7
1.2
Vodstvo .............................................................................................................. 8
1.3
Podnebí a vegetace............................................................................................. 8
1.4
Charakteristika geografických oblastí................................................................ 9
1.5
Obyvatelstvo .................................................................................................... 10
1.6
Státní zřízení..................................................................................................... 11
1.7
Státní symboly.................................................................................................. 11
Ekonomická charakteristika Brazílie ...................................................................... 13 2.1
Zhodnocení ekonomiky v roce 2008................................................................ 13
2.2
Výhled na rok 2009 .......................................................................................... 14
2.3
Vliv světové finanční krize na ekonomiku Brazílie......................................... 16
2.4
Průmysl ............................................................................................................ 18
2.4.1
Produkce biopaliv ..................................................................................... 18
2.4.2
Petrochemický průmysl ............................................................................ 19
2.4.3
Automobilový průmysl ............................................................................. 21
2.5
Zemědělství ...................................................................................................... 22
2.6
Služby............................................................................................................... 23
2.6.1 3
Turistický ruch .......................................................................................... 23
Zahraniční obchod .................................................................................................. 25 3.1
Zahraniční obchod Brazílie .............................................................................. 25
3.2
Členství Brazílie v důležitých mezinárodních organizacích a regionálních
seskupeních ................................................................................................................. 26 3.3
4
Teritoriální struktura zahraničního obchodu .................................................... 28
3.3.1
Export........................................................................................................ 28
3.3.2
Import........................................................................................................ 29
Vzájemné obchodní a ekonomické vztahy Brazílie a České republiky.................. 30 4.1
Historie a současnost vzájemných vztahů........................................................ 30
4.2
Smluvní základna obchodních vztahů.............................................................. 32
4.3
Bilance vzájemné obchodní výměny posledních 5 let ..................................... 33
4.4
Komoditní struktura vzájemné obchodní výměny ........................................... 34
5
6
4.5
Vzájemná výměna služeb................................................................................. 34
4.6
Vzájemná výměna přímých zahraničních investic............................................ 35
Exportní příležitosti na brazilském trhu pro české podnikatele.............................. 38 5.1
Podmínky pro vývoz ........................................................................................ 38
5.2
Významné české firmy působící na brazilském trhu ....................................... 40
5.3
Nové příležitosti pro uplatnění českých výrobků............................................. 41
Obchodní a kulturní odlišnosti při jednání s brazilskými partnery......................... 43 6.1
Základní kulturní faktory ................................................................................. 44
6.2
Obchodní jednání ............................................................................................. 45
ZÁVĚR ........................................................................................................................... 49 Přílohy............................................................................................................................. 50 Seznam zkratek ............................................................................................................... 58 Seznam obrázků, tabulek a grafů .................................................................................... 59 Seznam použité literatury a ostatních zdrojů .................................................................. 60
ÚVOD Brazílii a Českou republiku pojí dlouholeté vynikající diplomatické i obchodní vztahy. Brazílie platí za nejvýznamnějšího obchodního partnera ČR v Latinské Americe a svým obrovským vnitřním trhem ji má rozhodně co nabídnout. I když je vzdálenost mezi oběma státy velká, nezabránilo to k vzájemné obchodní výměně a k pronikání dalších českých exportérů na brazilský trh. K tomuto účelu se rozhodlo Ministerstvo průmyslu a obchodu založit v São Paulu kancelář agentury CzechTrade, která zde působí od dubna 2004. Jejím úkolem je poskytovat služby o brazilském podnikatelském prostředí pro začínající exportéry, informovat o službách spojených se vstupem na tento zahraniční trh, vyhledávat nové zákazníky a marketingové služby v Brazílii. Důvody, které mě vedly ke zvolení tématu mé bakalářské práce „Exportní příležitosti českých subjektů na brazilském trhu s přihlédnutím ke kulturním odlišnostem“, byl můj krátkodobý turistický pobyt v Brazílii a také skutečnost, že Brazílie patří mezi 12 prioritních zemí, na které je zaměřena státní podpora exportu ČR v letech 2006 – 2010. Cílem mé práce je zhodnotit, jaké nové příležitosti čekají na české vývozce na tomto bezesporu velmi potencionálním trhu, jaké české výrobky se zde mohou uplatnit a jaké jsou podmínky a překážky vývozu do Brazílie. Tuto analýzu se pokusím provést s ohledem na odlišné kulturní rozdíly, které mohou ovlivnit průběh celého obchodního jednání, ale i jeho úspěch či neúspěch. Pokud chce český podnikatel navázat spolupráci s obchodním partnerem z Brazílie, neměl by rozhodně mezikulturní odlišnosti opomíjet. Předtím než dospěji k výše uvedenému cíli, musím vzít v úvahu současnou ekonomickou situaci v Brazílii, její zahraniční obchod a úroveň vzájemné obchodní spolupráce mezi ČR a Brazílií. Svou práci jsem tedy rozdělila do šesti kapitol, které za sebou logicky navazují. V první kapitole se zaměřím na všeobecnou charakteristiku Brazílie, která mnoho napoví o poloze, povrchu, vodstvu, ale i velmi národnostně a rasově smíšeném obyvatelstvu, které je velmi tolerantní. Do této kapitoly jsem zahrnula i popis jednotlivých geografických oblastí, jež se od sebe v některých směrech nesmírně liší. Stručně popíšu státní zřízení a státní symboly. 5
Celá druhá kapitola bude pojednávat o ekonomice Brazílie. Nejprve zhodnotím ekonomický vývoj v roce 2008, pak přejdu na to, jaký je výhled pro rok letošní a nezapomenu se zmínit i o vlivu současné globální finanční krize na tuto ekonomiku. Poté bude na několika stranách rozebrán brazilský průmysl a jeho nejdůležitější sektory (produkce biopaliv, petrochemický a automobilový). To samé platí i pro zemědělství a služby, kde podrobněji popíšu turistický ruch. Názvem třetí kapitoly je zahraniční obchod a úkolem této kapitoly je popsat, jakou roli hraje pro celkovou ekonomiku Brazílie, do kterých zemí Brazílie nejvíce vyváží a naopak z kterých zemí nejvíce dováží. Za důležitou část této kapitoly považuji i podkapitolu členství Brazílie v mezinárodních organizacích a regionálních seskupení. Čtvrtá kapitola je věnována vzájemným obchodním a ekonomickým vztahům Brazílie a ČR. Nejprve je popsána historie a současnost vzájemných vztahů, dále uvedu na základě jakých bilaterálních dohod probíhá hospodářská spolupráce, jak se měnila bilance vzájemné obchodní výměny za posledních pět let. Posléze uvedu komoditní strukturu vývozu a dovozu mezi oběma státy, výměnu služeb a vývoj přílivu přímých zahraničních investic Brazílie-ČR a ČR-Brazílie. Za důležitou považuji pátou kapitolu, kde se budu snažit popsat nové příležitosti na brazilském trhu, které mohou využít čeští exportéři. Popsány budou i vývozní podmínky, které se pro ně můžou zdát obtížnější. Uvedu i některé české firmy, které dlouhodobě a úspěšně působí v Brazílii. Poslední šestá kapitola se jmenuje obchodní a kulturní odlišnosti při jednání s brazilskými partnery a už z názvu vyplývá, že se bude zabývat tím, jak se liší brazilská kultura od české a jaký vliv to může mít na obchodní jednání (první kontakt, průběh, závěr, chování atd.). Závěrem bych chtěla podotknout, že jsem čerpala z knižních i internetových zdrojů a snažila se získat nejaktuálnější údaje. Seznam zdrojů je na konci této práce včetně Příloh a Seznamu obrázků, tabulek a grafů.
6
1 Všeobecná charakteristika Brazílie1 Brazílie, oficiálním názvem Brazilská federativní republika, je největší zemí Jižní Ameriky, podle rozlohy pátá a počtem obyvatel šestá největší země světa. Atlantské pobřeží na severovýchodě a jihovýchodě je 7 400 km dlouhé. Suchozemskou hranici má Brazílie s většinou jihoamerických států. Území s obrovským surovinovým bohatstvím vždy přitahovalo osadníky z celého světa. Rozvoj země v moderní průmyslový stát je brzděn špatnou finanční politikou, přelidněním některých oblastí a rozsáhlou devastací přírodního prostředí.
1.1 Poloha a povrch Převážná část území Brazílie se nachází na jižní polokouli a její severovýchodní, východní
i
jihovýchodní
pobřeží
omývá
Atlantský
oceán
v celkové
délce
7 408 km. Suchozemská hranice pak dosahuje délky 15 719 km, která přispívá k obrovské rozloze 8 514 876 km čtverečních. Brazílie má velmi různorodý povrch, který vznikl díky staletému působení geologických procesů. Nejvyšší hora Pico da Neblina, kterou najdeme na hranicích s Venezuelou, má výšku 3 014 m. n. m. Více jak polovina brazilského povrchu se rozprostírá na pahorkatinách či menších pohořích. Významný je severní horský masiv Guayanas, sousedící s amazonskou oblastí, rozlehlá vysočina ve střední části země a další pohoří na jihu, ve kterých se vyskytuje bazalt2. Zbytek Brazílie zaujímají nížiny. Nejvýznamnější z nich je Amazonská, která je tvořena rozsáhlými deštnými pralesy, vodními plochami a pozoruhodnými přírodními úkazy. Významná je také nížina podél řeky Paraguay a pobřežní nížina rozkládající se mezi oceánem a horami při pobřeží. Ačkoliv se země liší v nerovnoměrnosti osídlení, hospodářské činnosti jednotlivých oblastí, v typu půdy, vegetaci i podnebí, je celá Brazílie obyvatelná.
1
Tato kapitola byla zpracována na základě následujících zdrojů: TOMEŠ, J. Encyklopedie Zeměpis světa, Aktualizované vydání k roku 2000: Praha, nakladatelství Columbus 1999, s. 116-118. ISBN 80-901727-6-8. KLÍMA, J. Stručná historie států: Brazílie, 1. vydání Praha: nakladatelství Libri 2003. ISBN 80-7277-176-0. Brožurka Brazílie, poskytlo Velvyslanectví Brazilské federativní republiky v České republice 2 Tvrdá a tmavá hornina vulkanického původu, význačná pro zlepšení zemědělské činnosti
7
1.2 Vodstvo Brazílií protéká nespočetné množství řek, které ústí do Atlantského oceánu. Její vodstvo je rozděleno na sedm pánví a patří k nejrozsáhlejším říčním systémům světa. Významná Amazonská pánev zaujímá 56 % odvodňované plochy na severu země. Této pánvi vévodí nejvodnatější veletok světa Amazonka. Její celková délka je 5 581 km, z nichž 3 175 km připadá na Brazílii. Tato spodní část toku řeky je plně splavná. Zmíníme-li šířku Amazonky, začíná na necelých 2 metrech, ale u přítoku Xingu dosahuje až 13 metrů. Taktéž hloubka řeky je odlišná, pohybuje se v rozmezí 20 až 100 metrů. Mezi hlavní přítoky Amazonky (dohromady jich čítá přes tisíc) patří pravostranné Javari, Jundiaí, Jutaí a levostranné Putumayo, Japurá a Negro.
1.3 Podnebí a vegetace Ve velké části Brazílie je podnebí tropické, teplé a vlhké, vyskytují se i sezónní deště. Na jihu pak převládá subtropické podnebí. Nejvyšší teploty s minimálními výkyvy se objevují v průběhu roku v povodí řeky Amazonky. Podobné klimatické podmínky najdeme i na východním pobřeží. Oproti tomu na Brazilské vysočině je výrazně chladněji. Nejvíce srážek, s více než 2 000 milimetry za rok, spadne v Amazonii. Opakem je unikátní oblast na severovýchod od řeky São Francisco, která patří k nejsušší části BFR s nízkými srážkami i v období dešťů. Tento region je vážně ohrožen desertifikací.3 Brazílie je převážně pokryta lesy. Tropické zelené deštné pralesy podél Amazonky mají nejbohatší flóru na světě. Na jihovýchodním pobřeží přechází tyto lesy v subtropické. Ve vnitrozemí na vysočině se rozkládají savany s porosty subtropických dřevin a na jihu dominují stepní traviny. V současné době je velkým problémem ničení amazonských deštných pralesů. Celý svět se obává bezohledného mýcení pro extenzivní chov dobytka a výstavby infrastruktury pro těžbu vzácného dřeva. Aby byl zpomalen proces rychlého exploatování amazonských lesů, vyvíjí se mezinárodní tlak na brazilskou vládu o záchranu „plic planety“.
3
Rozšiřování pouště (hlavně na jejím okraji) v důsledku činnosti člověka.
8
1.4 Charakteristika geografických oblastí Federální vláda Brazílie přijala v roce 1970 plán územního rozdělení: •
Severní oblast (státy Amazonas, Pará, Acre, Rondônia, Roraima, Amapá, Tocantins) Tato oblast se vyznačuje tropickým rovníkovým podnebím, pro které je typický hustý deštný prales a savany caatingas4 v okolí řeky Rio Negro. Je zde významně zastoupena říční doprava, neboť tato oblast je protkána hustou říční sítí. V posledních letech se klade důraz na rozvoj infrastruktury, těžebního a dřevařského průmyslu i stavbu nových silnic spojující důležitá centra (Belém - Brasília, Manaus – Porto Velho, Manaus – Boa Vista). Nejvýznamnější města jsou Belém a Manaus.
•
Severovýchodní oblast (státy Maranhăo, Piauí, Ceará, Rio Grande do Norte, Paraiba, Pernambuco, Alagoas, Sergipe a Bahía) Severovýchodní oblast je rozdělena na čtyři části kvůli své klimatické rozmanitosti. Část „Střední sever“ s tropickým podnebím je známá svou vegetací, kterou tvoří kokosové a voskové palmy. Další součástí oblasti je pobřežní pás „Zona da Mata“ s typickou atlanskou vegetací. Zbývající dvě části „Agreste“ a „Sertăo“ jsou velmi suché a vzdálené od pobřeží. K významným městům řadíme Fortalezu, Recife a Salvador.
•
Středozápadní oblast (státy Goiás, Mato Grosso do Sul a federální distrikt hlavního města Brasília) V této oblasti se rozkládá Brazilská vysočina, najdeme tady husté pralesy i cerrados5. Zemědělství je zaměřeno zejména na pěstování kukuřice, rýže, manioku, fazolí a sóji. Pro průmysl je příznačné zpracování kaučuku a těžba diamantů. Střediska oblasti jsou Brasília, Goiânia a Campo Grande.
•
Jihovýchodní oblast (státy Minas Gerais, Espírito Santo, Rio de Janeiro a Săo Paulo) Je nejdůležitější a nejlidnatější oblastí celé Brazílie. Vyskytuje se zde teplé podnebí s různorodou vegetací v povodí řek São Francisco a Paraná. Soustřeďuje se sem většina průmyslových odvětví, hustá síť silnic, železnic a přístavů i rozvinuté zemědělství. Světoznámé Rio de Janeiro, Săo Paulo či Belo Horizonte patří k centrům Jihovýchodní oblasti.
4
Charakteristický typ vegetace vyskytující se v severovýchodní oblasti, je tvořen nízkými a trnitými stromy, jejichž listí v období dlouhého sucha opadává. 5 Rozlehlé planiny, které se vyznačují nízkými stromy s velmi tvrdou kůrou.
9
•
Jižní oblast (státy Paraná, Santa Catarina, Rio Grande do Sul) Má subtropické podnebí s borovými lesy a pastvinami. Na přelomu 19. a 20. století se hojně do Jižní oblasti usazovali italští a slovanští přistěhovalci. Ti zavedli pěstování vína, ječmene, pšenice a dalších obilovin. Na savanách zakládali farmy pro chov dobytka. Nejdůležitější města jsou Porto Alegre, Londrina a Curitiba.
1.5 Obyvatelstvo Brazilská společnost se začala vyvíjet počátkem portugalské kolonizace kolem roku 1500. Brazílie byla jediným latinskoamerickým územím, které si Portugalci podrobili. První významný artikl, který se ze země vyvážel, byl strom a dřevo červené barvy zvané portugalsky „brazil“. Později byly ve vnitrozemí objeveny další žádané produkty – zlato, diamanty a káva. V polovině 20.století prošla BFR dramatickou změnou, kdy se z agrární země postupně stala země průmyslová. Většina obyvatel se soustředila na pobřeží, kde se nachází největší města Brazílie a hlavní města jednotlivých států. Brazilská populace vznikla rozsáhlou migrací a míšením lidí, které více spojovalo ekonomické a společenské postavení než etnický původ. Obyvatelstvo se skládá z původních indiánským kmenů (dnes žijí v rezervacích, prostorách vyhrazených brazilskou vládou, kde je jim dovoleno zachovávat svou kulturu a zvyky), Evropanů (od začátku 16. století Portugalci) a i Afričanů dovezených jako otroci v prvních staletí kolonizace z oblasti Guinejského zálivu. Do Brazílie dorazily důležité migrační vlny na přelomu 19. a 20. století. Imigranti mohli získat půdu k obdělávání nebo utíkali do Jižní Ameriky před oběma světovými válkami. Noví přistěhovalci byli hlavně Němci, Italové, Poláci a Japonci. Nyní v Brazílii žijí potomci desítek dalších národností. Důležitým sjednocujícím prvkem pro všechny obyvatele byla portugalština, která byla všeobecně přijata i imigranty. Je poněkud odlišná od evropského portugalského jazyka a to vlivem indiánského jazyka (hlavně tupí-guaraní), afrických jazyků (jorubština, kimbundu aj.) i španělštiny. Dalším společným znakem brazilského lidu je náboženství. Až 90 % obyvatel se hlásí k římskokatolické církvi. Zbytek Brazilců vyznává protestantství, islám, neobvyklé není ani africké náboženství. Všechna náboženství se navzájem respektují a tolerují, neboť brazilská Ústava zaručuje svobodu vyznání. 10
1.6 Státní zřízení Brazílie je federativní prezidentská republika s demokratickou ústavou, která byla přijata v roce 1988. Ta je v pořadí již osmá v historii a zavedla dvoukomorový parlament, složený z více politických stran. Země je složena z 26 spolkových států a federálního distriktu hlavního města. Každý stát má své vlastní zákony i ústavu a dělí se na obce (tzv. municipality). V současné době existuje přibližně 6 000 municipalit, které řídí městské zastupitelstvo. Senátoři (tři za každý stát) jsou voleni na 8 let, poslanci (voleni poměrným zastoupením podle počtu voličů v každém státě) na 4 roky. Senátoři a poslanci představují společně Národní kongres a vykonávají legislativní moc. Soudní moc mají v rukou členové Federálního nejvyššího soudního dvora, kteří jsou jmenováni prezidentem republiky. Výkonná moc je prováděna prezidentem, jednotlivými ministerstvy a orgány státní správy. 1. ledna 2007 byl prezidentem BFR znovu zvolen Luiz Inácio Lula da Silva, kdy mu vypršel jeho první čtyřletý mandát. Brazílie byla pod jeho vládou ekonomicky stabilní, došlo k nárůstu zahraničního obchodu a byl kladen důraz na snížení sociálních rozdílů. Všichni občané ve věku od 18 do 70 let musí povinně volit. Mezi 16. a 18. rokem a po dosažení 70 let se mohou občané zúčastnit voleb dobrovolně.
1.7 Státní symboly •
Státní vlajka Její podoba byla přijata Vyhláškou z 19. listopadu 1889 a nahradila tehdejší císařskou vlajku. Na vlajce je v zeleném poli žlutý kosočtverec, směrem doprava prochází bílý pruh s nápisem Ordem e Progresso (Řád a pokrok)6. V dolní polovině kruhu je zobrazeno 26 hvězd (jako 26 států) a nad pruhem je hvězda jedna (jako Federální distrikt). Státní vlajka je vyvěšována při slavnostních příležitostech, státních svátcích nebo ve dnech státního smutku na všech státních úřadech, školách a na budovách odborových organizací.
6
Pozitivistické heslo, které vychází z filozofických myšlenek Augusta Comta v Brazílii na konci 19. století. Jedná se o zkrácenou verzi věty: „Láska jako princip, Řád jako základ a Pokrok jako cíl.“
11
Obrázek č. 1: Státní vlajka Brazílie
Zdroj: Instituto Brasileiro de Geografia e Estatística Zdroj: http://www.ibge.gov.br/home/mapa_site/mapa_site.php#download
•
Státní znak Státní znak byl uzákoněn 19. listopadu 1889. Má uprostřed modrý kruh, který má na vnější straně 27 stříbrných hvězd. Ty představují 26 států a Federální distrikt. Kruh je umístěn na hvězdě ve státních barvách – zelené a žluté. Ve znaku jsou vyobrazeny také káva a tabák, dva nejvýznamnější produkty vyvážené z Brazílie během 19. století. Zespodu vzhůru míří meč, který reprezentuje spravedlnost, a ve spodní části znaku je napsáno datum vyhlášení republiky 15.11. 1889. Obrázek č. 2: Státní symbol Brazílie
Zdroj: Instituto Brasileiro de Geografia e Estatística Zdroj: http://www.ibge.gov.br/home/mapa_site/mapa_site.php#download
•
Státní hymna Hudbu k státní hymně složil Francisco Manoel da Silva a slova napsal Joaquim Osária Duque Estrada, která se výborně přizpůsobují rytmu samby. Úryvek: „Zaslechli z půvabných břehů Ipirangy burácející křik statečného lidu a slunce svobody, blyštivými paprsky zazářilo v tom okamžiku na nebi Vlasti.“
12
2 Ekonomická charakteristika Brazílie 2.1 Zhodnocení ekonomiky v roce 2008 Ekonomika Brazílie zaznamenala růst 5,1 % HDP v roce 2008. Ukazatel HDP výrazně zpomalil v posledním čtvrtletí roku 2008 (na 1,3 % z 6,8 %, které bylo ve třetím čtvrtletí). Průmyslová produkce, která je poháněna především automobilovým průmyslem, také znatelně klesla. Na základě zpřísněných domácích a mezinárodních úvěrových podmínek, slabší poptávce po brazilském vývozu a nízkých cen komodit ekonomové předpokládají, že ekonomika bude podstatně zpomalovat tento i následující rok 2010. Inflace je měřena indexem IPCA (rozšířený index spotřebitelských cen) a v roce 2008 byla její hodnota 5,4 %. Ministerstvo financí přislíbilo, že inflace zůstane pod kontrolou další dva roky. Kromě toho bylo zavedeno zpřísnění podmínek likvidity a také se změnily priority Centrální banky. Centrální banka chce pomocí inflace zajistit likviditu na trhu. Jelikož růst ekonomiky se zpomalil, inflační tlaky se také uklidnily a hodnota inflace by neměla překročit 5 %. Očekává se, že brazilská vláda bude i nadále pumpovat dolary do své ekonomiky, aby real neztrácel svou hodnotu. Odhaduje se, že by se měl real ustálit na kurzu 1 USD = 2,1 BR v nadcházejícím roce 2010. V několika posledních letech za vlády prezidenta Luly Brazílie zažívala solidní poptávku po svém zboží, zvyšovala se cena komodit, rostla likvidita, pohledávky byly hladce spláceny a zlepšila se dynamika úrokových sazeb. Ohromné přílivy kapitálu způsobily nárůst rezerv v zahraniční měně na 191 miliard USD a poprvé v historii se Brazílie stala čistým věřitelem. Na druhou stranu deficit běžného účtu dosáhl 28,3 miliardy USD v 2008, ale objevilo se mírné zlepšení díky poklesu dovozu. Primární přebytek setrval v souladu s cíli vlády a tento trend bude i nadále pokračovat. Je zřejmé, že růst veřejných výdajů bude obrovský, stejně tak porostou i platy a zvýší se pracovní síla ve veřejném sektoru. Vláda také schválila, že poskytne finanční pomoc v celkové hodnotě 2,6 miliard USD pro zemědělství a stavebnictví. Má v plánu také podat pomocnou ruku automobilovému průmyslu různými pobídkami.
13
Veřejný dluh ovšem vykazuje stále vysoké číslo. Pokud to vezmeme z té světlejší stránky, tak čistý dluh/HDP se zmenšuje a v roce 2008 představoval 40,4 % v porovnání s 58 % před pěti lety. V roce 2008 Brazílie zaregistrovala míru nezaměstnanosti 7,9 %, která poklesla o 1,4 % ve srovnání s rokem 2007. Počet nezaměstnaných vyšplhal na 1,9 milionu lidí, což je nejnižší počet od roku 2003. Brazilští obyvatelé si vydělali průměrně 1 260 realů (538 USD) za měsíc. Narozdíl od celosvětového trendu přímé zahraniční investice do Brazílie vzrostly o 20,6 % (v porovnání s rokem 2007) a dosáhly rekordní výše 41,7 miliard USD během roku 2008 na základě odhadu organizace UNCTAD. Tok investic ale ve světě poklesl o 21 % a čítal 1,4 bilionu USD v 2008. Globální krize, která vznikla ve vyspělých zemích, byla hlavním důvodem poklesu investic. UNCTAD uvedl, že příliv přímého zahraničního kapitálu do těchto zemí spadl o třetinu. Naopak v rozvojovém světě byl zaznamenán nárůst investic o 4 %. Tyto země jsou daleko více odolnější proti krizi a například Latinská Amerika se může pochlubit nárůstem investic až o 20 %. Studie organizace UNCTAD také zveřejnila, že Brazílie patří mezi osm zemí světa, kam plyne nejvíce PZI. Důvodem je příznivě rostoucí ekonomika a ještě zčásti nevyužitý obrovský trh. Investory lákal především brazilský průmysl a jejich prostředky putovaly do těžby minerálů a ropného průmyslu.
2.2 Výhled na rok 2009 Stav světové ekonomiky se zhoršuje a tomu napovídá i prudký pokles hlavních ekonomik světa v posledním čtvrtletí roku 2008. Nyní se předpovídá, že HDP světa se sníží na 1,9 % v reálných hodnotách pro rok 2009. Růst brazilského HDP znatelně zpomalilo v posledním čtvrtletí roku 2008 a celkově HDP dosáhlo v tomto roce 5,1 %. Jelikož globální finanční krize zesílila, průmyslová produkce se stala více závislá na úvěrech a to hlavně automobilový průmysl a spotřebitelské zboží dlouhodobějšího charakteru. Průmyslová produkce se vzpamatovala v lednu 2009 a prodej automobilů také oživl. Úvěrové podmínky zůstaly přísnější, ale ukazuje se mírný náznak zlepšení. Předpověď růstu HDP pro rok 2009 zní 1, 4 % a 2,6 % v roce 2010.
14
Centrální banka zareagovala rychle na zhoršující se možnosti získání úvěru tím, že zavedla opatření na rostoucí likviditu. Požadavky na povinné rezervy u bank (které byly vždy pevně stanovené) jsou zmírněné a podpořily likviditu o 3,3 % HDP. Daňová zátěž se snížila na finanční transakce, osobní příjmy a na vybraná odvětví (dočasně automobilový průmysl a zemědělství). Injekce kapitálu ve výši 3,5 % HDP obdrží Národní banka pro rozvoj (BNDES) a další státem vlastněné banky, které razí cestu rozmachu portfolií těchto institucí. Finanční trhy prokázaly pokrok v březnu, částečně kvůli pozitivním zprávám ze zahraniční, ale i díky lepší domácí ekonomické perspektivě. Brazilská burza zaznamenala zhodnocení realu vůči americkému dolaru o 2,7 %. Spotřebitelské ceny vzrostly o 0,1 % letos v březnu, zatímco velkoobchodní ceny se propadly o 1,2 %. Spolu s důkazem slábnoucí ekonomiky a nízkými hodnotami inflace se CB rozhodla snížit úrokové sazby na stále vysokých 11,25 %. Mimoto CB rozšířila rozsah úvěrů, které byly vytvořeny nedávno v měně USD, což napomůže obchodu a finančním transakcím brazilských podniků v zahraničí. Vláda prodloužila zvláštní program, ve kterém jde o snížení daně na nová auta vyrobená v prosinci minulého roku a příspěvky na nákup motorek a stavebních materiálů. Aby bylo získano zpět část příjmů, vláda zvedla daň na cigarety. Velkou novinkou vlády je také nový program pro bydlení v celkové hodnotě 26 miliard BR (11 miliard USD). Tento program se zaměřuje na dotace pro koupi 1 milionu nových domů, ve kterých budou bydlet rodiny s nízkým příjmem. Podle brazilské Centrální banky země získala PZI v celkové výši 5,34 miliard USD v 1. čtvrtletí tohoto roku, což ale značí pokles o 39,2 % za stejné období minulého roku. Nejhorších výsledků bylo dosaženo v březnu, kdy investoři poskytli Brazílii jen 1,44 miliardy USD a to je o polovinu menší investice než v předchozím roce. Rekord drží rok 2008, kdy do Brazílie plynuly investice v hodnotě 45 miliard USD. Letos CB předpovídá, že PZI nepřekročí hranici 25 miliard USD. Navzdory propadu zahraničních investic do výrobních projektů, kapitál pro nákup cenných papírů rostl a země měla v rozvaze příznivé číslo 481 milionů USD mezi příjmy a výdaji v amerických dolarech na finančních trzích. 1. čtvrtletí tohoto roku Brazílie zaznamenala čistý odliv zahraničních portfoliových investic v hodnotě téměř 3,5 miliardy USD. Ve svém druhém volebním období se prezident BFR Lula da Silva těší neobvyklé popularitě mezi 80 % obyvatel. Ještě více se zasloužil o silné postavení 15
Brazílie ve světě. Snaží se o snížení inflace a úrokových sazeb, zvýšení produkce a úspor a přispěl i ke zlepšení životní úrovně obyvatel. V současné době patří Brazílii 8. místo největší ekonomiky světa podle HDP a na základě některých studií by mohla poskočit až na 5. příčku v roce 2030.
Tabulka č. 1: Předpokládáné ekonomické ukazatele pro rok 2009 a 2010
EKONOMICKÉ UKAZATELE
Růst HDP v % Inflace (změna v %) Fiskální rovnováha (v % z HDP) Primární fis. rovnováha (v % z HDP) Běžný dluh (v % z HDP) Zahraniční dluh (v % z HDP) Vývoz (růst v %) Dovoz (růst v %)
2009 1,4 4,4 -1,5 2,8 -2,2 17,8 -22,7 -20,4
2010 2,6 3,7 -1,4 3,5 -2,3 17,2 9,4 15,4
Zdroj: OECD a EDC Economics Zdroj: http://www.edc.ca/english/country_information_brazil.asp http://www.oecd.org/dataoecd/16/48/42441034.pdf
2.3 Vliv světové finanční krize na ekonomiku Brazílie Prohloubení finanční a následně i hospodářské krize ve Spojených státech a postupná expanze jejich negativních projevů do dalších rozvinutých zemí, tak by se dala charakterizovat světová ekonomika v roce 2008. Krize zasáhla i Brazílii, kde se projevuje s různou intenzitou ve finančním sektoru i v tzv. reálné ekonomice. V rámci globální krize dochází k významnému poklesu tempa růstu exportu do rozvinutých zemí a s tím souvisejícímu snížení cen sóji, kukuřice, pšenice a dalších vyvážených komodit. Donedávna rychle expandující trh biopaliv zažívá vůbec první útlum. Snižuje se objem disponibilních prostředků na financování exportu a obecně i manévrovací schopnost vlád. Brazílie je největší ekonomikou Latinské Ameriky a její HDP v roce 2008 činilo optimistických 5,1 %. Vlivem ochlazení světové ekonomiky by se brazilské tempo růstu mělo v letošním roce pohybovat mezi 2 – 3 %, přičemž velmi oblíbený současný 16
prezident Inacio Lula da Silva věří v růst přesahující 4 %. Zatímco vyspělý svět se obává reálného ekonomického poklesu, i naplnění nejnižších predikcí by v brazilském případě znamenalo, že si země povede v letošním roce více než dobře. Brazílie má příznivý výhled pro svou ekonomiku a to z několika důvodů. Jedním z nich je dobrá kondice bankovního sektoru, který si udržel solventnost, a proto bude pravděpodobně připraven pružně zareagovat v okamžiku, kdy se světová ekonomika začne vracet „k normálu“. Mnohem důležitější jsou však samotné základy ekonomiky, které jsou pevnější než například v 80. letech minulého století, kdy krize přicházející zvenčí byly vždy umocňovány vlastními problémy – hyperinflací, vnitřní i vnější zadlužeností, nedostatkem energie či vnitropolitickými krizemi. Prezident, podle kterého je krize důsledkem aktivit spekulantů toužících po snadno vydělaných penězích, neúnavně opakuje, že země nejenže dodrží výši prostředků určených na vládní plán pro urychlení ekonomického růstu, ale ještě ji navýší. Ke stejnému přístupu vyzývá s ohledem na rozvoj po odeznění krize i podnikatelský sektor. Jeho vláda již přijala dlouhou řadu opatření na podporu této strategie, ať už jde o lepší přístup k úvěrovému financování, či snížení vybraných daní. Lula da Silva v zásadě nesouhlasí se zavedením ochranářských opatření (zvýšení dovozních cel), které požadují lobbistické skupiny ve Spojených státech a Evropské unii, kvůli stále obtížnější možnosti zemědělského financování.7 Brazílie přesto zůstává zemí, která je krizí relativně nejméně zasažena: dle studie OECD, která kromě členských zemí zahrnuje také tzv. země BRIC (Brazílie, Rusko, Indie a Čína), je z těchto zemí Brazílie tou nejméně postiženou. Brazilský bankovní systém vykazuje značnou odolnost a Brazílie těží, na rozdíl od většiny ostatních států, z diverzifikace svých exportů. Mají to být právě země BRIC, které již v roce 2010 jako první budou dosahovat opět vysokých temp růstu. Hlavní bolestí Brazílie je obtížná dostupnost úvěrových prostředků a výrazný podíl automobilového průmyslu na celkové průmyslové výrobě. Její výhodou je rozsáhlý vnitřní trh, již zmíněná diverzifikace exportů a v neposlední řadě vysoké devizové rezervy. Brazilská vláda chce i během krize udržet investice do infrastruktury, stejně jako investice do klíčových státních podniků (především firmy Petrobras, výrobce
7
KLÍMA, P. Vliv finanční a hospodářské krize a propadu světových cen ropy na ekonomiky Brazílie a Venezuely. Mezinárodní politika. 2009, roč. 33, č.2, s. 12-15
17
a distributora ropných produktů) a pokračovat ve svých rozsáhlých sociálních programech.8
2.4 Průmysl Brazílie má obrovské zásoby některých nerostných surovin, které také tvoří důležitou součást jejího vývozu. Zaujímá 1. místo na světě v těžbě železné rudy, světově významná je těžba bauxitu, dále rud manganu, cínu, zlata, uranu a diamantů. Ložiska uhlí na jihu země nejsou příliš významná. Obrovské zásoby ropy i zemního plynu byly nedávno objeveny v pobřežních oblastech. Více než 90 % elektrické energie produkují vodní elektrárny vytvářející soustavu mohutných nádrží na řece Paraná a jejích přítocích. Elektrárna Itaipú na hranici s Paraguayí je jedna z největších na světě. První jaderná elektrárna začala fungovat v roce 1982 v blízkosti Rio de Janeira. Zpracovatelský průmysl je poměrně diverzifikovaný a stále se vyvíjí. Nejdůležitější odvětví využívají domácí zdroje surovin. Jedná se především o hutnictví, zpracování dřeva, ropy, průmysl potravinářský, chemický, kožedělný a textilní.9 Mezi nejvýznamnější odvětví průmyslu Brazílie v současnosti patří produkce biopaliv, petrochemický průmysl, automobilový průmysl a strojírenství.
2.4.1 Produkce biopaliv10 Brazílie je druhý největší producent a nejvýznamnější vývozce ethanolu ve světě. Spolu s USA tvoří 70 % veškeré produkce a z toho většina ethanolu se použije na výrobu paliva. Produkce ethanolu je soustředěna hlavně ve státě São Paulo, kde se vyrobí až 60 %. Brazilské statistiky uvádí celkovou produkci ethanolu jednou za dva roky kvůli dvěma hlavním sezónám sklizně.
8
VELVYSLANECTVÍ ČR V BRAZÍLII. Investiční prostředí v Brazílii.. Portál MZV. [on-line]. [cit. 8. 4. 2009]. Dostupné z: http://www.mzv.cz/brasilia/cz/obchodni_a_ekonomicke_informace/investicni_prostredi_v_brazilii.html 9 TOMEŠ, J. Encyklopedie Zeměpis světa, str. 116. Aktualizované vydání k roku 2000: Praha, nakladatelství Columbus 1999. ISBN 80-901727-6-8 10 Palivo vyrobené z biomasy, to znamená z obnovitelných zdrojů rostlinné hmoty nebo směsi zvířat. Nejznámějšími světovými zdroji jsou cukrová třtina, kukuřice, sója, slunečnicová semínka, dřevo a celulóza. Z těchto produktů se pak vyrábí ethanol a bionafta. Biopaliva jsou velmi šetrná k životnímu prostředí.
18
Pro sezónu 2008/2009 se odhaduje, že 44 % cukrové třtiny se použije na cukr, 1 % na alkoholické nápoje a 55 % na výrobu ethanolu. Pro tuto sezónu platí, že se vyrobí přibližně 25 miliard litrů ethanolu. Většina produkce je určena pro domácí trh a pouze pětina na vývoz – zejména do USA.11 Na rozdíl od ropy a zemního plynu jsou bionafta a ethanol paliva, která jsou vyrobena z obnovitelných zdrojů. To znamená, že jejich produkce je kontrolována více může být vypěstováno při vyšší poptávce a méně při nadbytku. Opačně se to týká ropy - stává se vzácnější a její cena postupně roste. Tento faktor pomáhá biopalivům tím, že jsou konkurenceschopnější na světovém energickém trhu. Biopaliva jsou zdroje energie, které nepřispívají k hromadění skleníkových plynů v atmosféře. Protože plyny se tvoří a znova absorbují během nové sklizně, je rovnováha mezi emisí a vstřebáním znečisťujících látek. Biopaliva, která obsahují kyslík, jako ethanol a biodiesel, pomáhají snižovat emise oxidu uhelnatého, pokud se přidávají do fosilních paliv. Redukce těchto emisí znamená méně znečistění v atmosféře, hlavně ve velkých městech. 12 .
Tabulka č. 2: Produkce bioethanolu v Brazílii (v mil. litrů)
Celkem
2003/2004
2004/2005
2005/2006
2006/2007
2007/2008
14 808 705
15 416 668
15 946 994
17 719 209
22 478 949
Zdroj: UNICA a MAPA Zdroj: http://www.unica.com.br/downloads/estatisticas/producaoetanol.xls
2.4.2 Petrochemický průmysl Nynější krize zasáhla brazilský petrochemický sektor uprostřed největšího rozkvětu. V roce 2006 země dosáhla soběstačnosti, pokud jde o těžbu a spotřebu ropy. Od té doby byla v pobřežním pásmu táhnoucím se mezi státy Espírito Santo a Santa Catarina nalezena další vydatná ložiska, a to nejen této suroviny, ale také zemního plynu, v jehož případě je Brazílie dosud naprosto závislá na dovozech z Bolívie. Co se
11
WIKIPEDIA, Free encyklopedia. Ethanol fuel in Brazil. Portál Wikipedia-en. [on-line]. [cit. 8. 4. 2009]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Ethanol_fuel_in_Brazil 12 PETROBRAS, MME. Biofuels – what you need to knot about this new market. Portál Petrobras. [online]. [cit. 8. 4. 2009]. Dostupné z: http://www2.petrobras.com.br/petrobras/ingles/pdf/Cartilha_Biocombustiveis_INGLES.pdf
19
týče ropy, potvrdí-li se očekávaná vydatnost nově objevených nalezišť, posune se Brazílie výší svých rezerv na úroveň Nigérie. V této souvislosti se dokonce hovoří o možném vstupu Brazílie do kartelu OPEC. Musíme brát v úvahu fakt, že země je světovou jedničkou v produkci biopaliv. Částečně i díky této skutečnosti se na rozdíl od vyspělých ekonomik v Brazílii současný pokles ceny ropy nijak výrazně neprojevil na čerpacích stanicích – cena benzinu neklesla a zůstává poměrně konstantní. Nutno však dodat, že vláda a potažmo státní petrochemický koncern Petrobras zaujaly stejný přístup i v nedávném období, kdy se cena barelu ropy postupně vyšplhala až k hranici 150 USD. Ani tehdy nebylo zvýšení ceny suroviny do spotřebitelských cen derivátů promítnuto. Podle názorů řady analytiků patří právě Petrobras13 mezi podniky, které čeká po krizi největší perspektiva v oboru. Nejenom že v Brazílii je poměrně nízká roční spotřeba ropy ve srovnání s ostatními zeměmi světa, ale Petrobras hovoří má výhodu v tom, že se mu na rozdíl od konkurence daří objevovat stále nová naleziště. Jejich těžba v hloubkách až pět kilometrů pod hladinou moře je sice velmi nákladná, nicméně pořád rentabilní i díky vlastním ojedinělým technologiím, do jejichž vývoje společnost investuje mnoho peněz. Petrobras hodlá dodržet své investiční plány a má v úmyslu v letech 2009 až 2013 uvést v pobřežním pásmu do provozu 9 ropných plošin, které společně zvýší brazilskou produkci o 790 tisíc barelů ropy a 35 milionů m³ zemního plynu denně.14 Tabulka č. 3: Produkce benzínu a zemního plynu (v tis. m³)
2003
2004
2005
2006
2007
Benzín
77 580
76 641
84 300
89 214
90 765
Zemní plyn
15 681
16 852
17 575
17 582
18 025
Zdroj: Ministério de Minas e Energia Zdroj: http:// www.mme.gov.br/site/menu/select_main_menu_item.do?channelId=1432 -
13
Polostátní energetická společnost založena v 1953 ve městě Rio de Janeiro. Je významným producentem ropy s produkcí 2 milionu barelů ropy za den, ale i zpracovatelem ropných produktů. Petrobras vlastní i ropné rafinérie a tankery. Společnost je světovou jedničkou v rozvoji vyspělých technologií v těžbě ropy v hlubokých vodách. 14 KLÍMA, P. Vliv finanční a hospodářské krize a propadu světových cen ropy na ekonomiky Brazílie a Venezuely. Mezinárodní politika. 2009, roč. 33, č.2, s. 12-15
20
2.4.3 Automobilový průmysl Výroba automobilů v Brazílii započala v 50. letech ve státě São Paulo. Během padesáti let dokázala obrovský pokrok. Už od začátku výroby se v Brazílii usadily značky Volkswagen AG, General Motors Corp., Fiat a po otevření trhu pro dovoz aut v 90. letech zahájily produkci Nissan, Renault, Peugeot, Citroën, Honda, Hyundai a Audi. Nemalé investice směřovaly na výstavbu továren pro výrobu samotných aut, ale také na výrobu automobilových součástek. Předběžná čísla z roku 2008 ukazují, že by BFR mohla předběhnout Francii a stát se 5. světovou velmocí v produkci aut.15 Prodej brazilských aut poskočil letos v březnu o 36,2 % a to díky snížení daní na vozidla o téměř 10 %. Snížení dní určitě pomůže automobilovému průmyslu, neboť prodej aut v minulém roce byl nižší. Vývoz automobilů vyrobených v Brazílii vzrostl v 1. čtvrtletí tohoto roku, ale celkově se poptávka snížila skoro o polovinu ve srovnání s rokem 2008. První místo na trhu zaujímá německá firma Volkswagen AG, která prodala o 28 % více aut než minulý rok. Na druhém místě se drží italská společnost Fiat, ve které narostl prodej o 12 % a v Brazílii působí také automobilka General Motors Corp., která si zde také nevede špatně. Brazilský automobilový průmysl zůstává světlým bodem mezi světovými výrobci aut, kteří čelí jednomu z nejhorších roků v historii.16 V Brazílii je velmi rozšířen trend flexibilních aut, které mohou jet buď na benzín nebo na bioethanol. Vzhledem k nižší ceně bioethanolu většina obyvatel používá právě jej. Auto jezdící na bioethanol neškodí tak životnímu prostředí, neboť vypouští méně emisí. Tabulka č. 4: Produkce a vývoz brazilských automobilů (v kusech)
2005
2006
2007
2008
2009*
Produkce
2 530 840
2 611 034
2 970 818
3 220 475
661 493
Vývoz
897 144
842 812
789 379
734 583
86 699
* leden-březen
Zdroj: ANFAVEA Zdroj: http://www.anfavea.com.br/tabelas.html
15
WIKIPEDIA, Free encyklopedia. Automobile industry in Brazil. Portál Wikipedia-en. [on-line]. [cit. 8. 4. 2009]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Brazilian_automotive_industry 16 JONES, D. Brazil March Vehicle Sales. Portál časopisu Wall Street Journal. [on-line]. [cit. 8. 4. 2009]. Dostupné z: http://online.wsj.com/article/BT-CO-20090406-709565.html
21
2.5 Zemědělství Brazílie je soběstačná v produkci potravin, i když její plantážní zemědělství bylo vždy zaměřeno na vývoz. Stále se rozšiřují plochy obdělávané půdy, ale podíl lidí zaměstnaných v zemědělství se díky technickému pokroku snižuje. Zemědělství tvoří 8 % celkového HDP země a zaměstnává čtvrtinu obyvatelstva ve více jak 6 milionech zemědělských podnicích. Většina orné a zemědělské půdy se nachází v úzkém pruhu kolem pobřeží a na jihu země. Hlavní plodiny pro vývoz představuje cukrová třtina (Brazílie zaujímá v její produkci první místo a používá se k výrobě biopaliva, které slouží jako náhražka za benzín pro pohon motorových vozidel), sója (zejména jako krmivo pro dobytek) a proslulá káva, které je Brazílie jedním z největších světových producentů. Pro domácí spotřebu slouží kukuřice, rýže a pšenice pěstovaná především na jihu země. Tam je také soustředěn chov skotu a vepřů (jejich stavy patří k nejvyšším na světě) i rozhodující kapacity masného průmyslu. Zakládání dobytčích farem na severovýchodě země a v povodí Amazonky vedlo k rozsáhlému ničení lesů. Původní pralesy dále trpěly intenzivním sběrem surového kaučuku. Největší škody způsobuje mýcení a vypalování lesů za účelem získání nové orné půdy, neboť nedostatečný substrát vede k rychlému vyčerpání půdy a následnému stěhování farmářů. Většina země je zalesněna a na severu Amazonie se dřevo používá vesměs jako palivo. Vyváží se vzácné druhy dřevin, celulóza a papír se vyrábí především z eukalyptů a pinií na jihu Brazílie.17
17
TOMEŠ, J. Encyklopedie Zeměpis světa, str. 116. Aktualizované vydání k roku 2000: Praha, nakladatelství Columbus 1999. ISBN 80-901727-6-8
22
Tabulka č. 5: Produkce hlavních plodin (v mil. tun)
2003
2004
2005
2006
2007
Cukrová třtina Sója
395,0
414,0
422,0
476,0
548,0
50,35
48,05
49,09
50,26
55,40
Káva
1,97
2,45
2,12
2,55
2,23
Kukuřice
47,85
41,38
34,69
42,07
51,28
Pšenice
5,98
5,68
4,58
2,42
3,99
Rýže
10,18
13,05
12,87
11,37
10,93
Zdroj: IPEA DATA Zdroj: http://www.ipeadata.gov.br/ipeaweb.dll/ipeadata?516736078
2.6 Služby Služby tvoří největší podíl z celkového HDP s 66 % (odhad za rok 2008) a stejné procento obyvatel je zaměstnáno v tomto sektoru ekonomiky.18 Organizace, síť a systém služeb odpovídá v mnoha státech federace běžnému evropskému standartu a zejména v severovýchodních státech je maximální snaha Brazílie využít přírodních krás a atrakcí například ve prospěch turistického ruchu.19
2.6.1 Turistický ruch Jen málo zemí může nabídnout tak širokou škálu turistických destinací jako Brazílie. Její přírodní krásy, festivaly a nespočet národních rezervací přitahuje turisty z celého světa. Brazilská agentura pro turismus (EMBRATUR) uvedla, že nejnavštěvovanějším místem je město Rio de Janeiro se svými dlouhými plážemi a největším karnevalem na světě.
18
CENTRAL INTELLIGENCE AGENCY. The World Factbook Brazil. Portál Central Inteligence Agency. [on-line]. [cit. 8. 4. 2009]. Dostupné z: https://www.cia.gov/library/publications/the-worldfactbook/geos/br.html 19 ZÚ ČR V BRASÍLIA. Souhrnná teritoriální informace Brazílie. Zpracováno Zastupitelským úřadem ČR ve městě Brasília ke dni 11. 10. 2008. [on-line]. [cit. 8. 4. 2009]. Dostupné z: services.czechtrade.cz/pdf/sti/brazilie-2008-10-11.pdf
23
Nekonečné pláže a přírodní krásy přitahují pozornost 35 % turistů, kteří do Brazílii zamíří. Svůj volný čas mohou strávit na známých plážích Copacabana, Joaquina a Ipanema. Novinkou, která se objevila v posledních letech, je ekoturismus. O tento typ turismu se zajímá ve světě čím dál více lidí a Brazílie je ikonou ekologie a biodiverzity. Hlavním lákadlem je zcela ještě neprozkoumaná Amazonie s rozsáhlými lesy, kde žije 60 % všech živých organismů planety.20 Turistický ruch Brazílie v 2008 zaznamenal zlepšení o 16,8 % oproti předcházejícímu roku a podle agentury EMBRATUR zde turisté utratili rekordní množství peněz: 5,7 miliardy BR (2,5 miliardy USD). Brazílii navštívilo v minulém roce 5,2 milionů cizinců, to je téměř srovnatelný počet s rokem 2007, a stala se tak nejvíce navštěvovanou zemí jihoamerického regionu. Turisté pocházeli zejména z Jižní Ameriky, Evropy a USA. Ukazuje se, že délka jejich pobytu se prodlužuje a zvykají si utrácet více peněz, což je známka lepší úrovně brazilského cestovního ruchu. Hotely, restaurace i cestovní agentury díky vyšší návštěvnosti země vytvářejí nová pracovní místa a celkově se tento sektor služeb stal kvalitnějším než tomu bylo před několika lety.21
Tabulka č. 6: Počet turistů přijíždějících do Brazílie v letech 2004 - 2008 (v tis.)
Počet
2004
2005
2006
2007
2008
4 794
5 358
5 019
5 025
5 200
Zdroj: Embratur Zdroj: http://200.189.169.141/site/arquivos/anuario_2008___internet.pdf
20
MINISTÉRIO DO TURISMO. News. Portál Brazilian Tourism Portal. [on-line]. [cit. 8. 4. 2009]. Dostupné z: http://www.braziltour.com/site/en/campanhas/materia.php?id_conteudo=1016 21 AMENT, M. International tourism in Brazil – turnover of US $ 5.7. Portál Brazil – Arab News Agency. [on-line]. [cit. 8. 4. 2009]. Dostupné z: http://www2.anba.com.br/noticia_turismo.kmf?cod=8101203
24
3 Zahraniční obchod
3.1 Zahraniční obchod Brazílie Brazílie je klíčový hráč ve světovém dění a nejvýznamnější ekonomická a politická mocnost v Latinské Americe. Má snahu o prohloubení latinskoamerické integrace
a
je
členem
organizace
MERCOSUR,
Skupiny
Rio22,
ALADI (Latinskoamerické integrační společenství)23 a ostatních regionálních seskupení. Byla hlavním iniciátorem založení UNASUR (Jihoamerického společenství národů)24. Brazílie pomáhala zakládat skupinu G-20, která patří pod Světovou obchodní organizaci. Je aktivní a vlivný člen v organizaci OSN. Brazílie je největším členem CPLP (Společenství portugalsky hovořících národů)25. Během působení prezidenta Luly se Brazílie snaží především o spolupráci s budoucími ekonomickými mocnostmi – Indií, Čínou, Ruskem a Jižní Afrikou. Brazílie, Indie, Čína a Rusko tvoří tzv. země BRIC. Brazílie, Jižní Afrika a Indie založili skupinu G3 neboli IBSA, ve které se snaží spolupracovat a řešit problémy v různých odvětvích. Brazílie podporuje užší spolupráci také s Blízkým východem. I Afrika patří mezi prioritní země, na které se zaměřuje administrativa prezidenta.26 Pro Českou republiku má význam Meziregionální asociační dohoda mezi EU a MERCOSUR. Tento integrační proces je bohužel od roku 2004 pozastaven. Důvodem neúspěchu vyjednávání byla především neústupnost obou stran, pokud mluvíme o nabídkách druhé straně. EU byla nespokojena s nabídkou MERCOSUR zejména v oblasti přístupu k vládním zakázkám a investicím, naopak MERCOSUR požadoval rozšíření přístupu na evropský trh se zemědělskými komoditami. Obě strany
22
Jedná se o politické uskupení 23 zemí Latinské Ameriky a Karibské oblasti, jejíž členem je i Kuba. V posledních letech význam tohoto sdružení mimořádně narůstá. 23 Jde o obchodní integrační sdružení Latinské Ameriky založené ve městě Montevideo. Má 12 členů a jejím hlavním cílem je založení společného trhu a následný ekonomický a sociální rozvoj regionu. 24 Je unie, kam se integrují dva stávající společné trhy: MERCOSUR a ANDEAN. Pokračuje v procesu jihoamerické integrace a jejím vzorem byl model EU. Má 12 členů a 2 pozorovatele. 25 Jedná se o mezivládní organizaci mezi osmi národy, kde je portugalština oficiálním jazykem. Na světě je přibližně 223 milionů lidí, kteří používají portugalštinu. 26 FOREIGN & COMMONWEALTH OFFICE. International relations. Portál Foreign & Commonwealth office UK. [on-line]. [cit. 27. 5. 2009]. Dostupné z: http://www.fco.gov.uk/en/about-thefco/country-profiles/south-america/brazil?profile=intRelations&pg=4
25
zdůrazňovaly, že o pokračování jednání a uzavření dohody mají stále velký zájem, ovšem s tím, že přednost mají jednání v rámci Světové obchodní organizace.27 Brazílie tvoří 60 % celkové průmyslové produkce Jižní Ameriky a spolu s technologickým rozvojem, vědou, dynamickým a diverzifikovaným průmyslem je atraktivní pro zahraniční firmy a jejich investice. Brazílie pravidelně obchoduje s více než stovkou států. Největší podíl na exportu mají USA, EU, Čína a Argentina. Převážná část vývozu je zastoupena dopravními prostředky, automobily, obuví, železnou rudou a kávou. Do BFR dováží hlavně USA, Čína, EU a Nigérie. Hlavní položky dovozu jsou stroje, elektrické a dopravní prostředky, chemické výrobky, ropa, elektronika.28
3.2 Členství Brazílie v důležitých mezinárodních organizacích a regionálních seskupeních Brazílie je členem řady významných mezinárodních organizací i regionálních seskupení. Mezi hlavní řadíme OSN, MMF, WTO, Světová banka, OECD, IDB, skupina zemí G-20, MERCOSUR, skupina zemí BRIC, Cairnská skupina, OAS, IBSA, skupina Rio a další.29 Stručně rozeberu některé z nich a jejich vztah k Brazílii: •
OSN Brazílie se do OSN připojila v roce 1945 a nyní má velký zájem stát se stálým členem Rady bezpečnosti. Tento krok získal podporu od mnoha zemí (Velká Británie, Francie) a spolu s Indií, Japonskem a Německem navázala spolupráci, aby byla jejich kandidatura proměněna ve stálé členství.30
•
skupina G-20 Jde
o
skupinu
z 20 nejvyspělejších
ministrů zemí
financí světa.
a
Jejich
guvernérů úkolem
Centrálních je
jednat
bank
otevřeně
27
ZÚ ČR V BRASÍLIA. Souhrnná teritoriální informace Brazílie. Zpracováno Zastupitelským úřadem ČR ve městě Brasília ke dni 11. 10. 2008. [on-line]. [cit. 27. 5. 2009]. Dostupné z: services.czechtrade.cz/pdf/sti/brazilie-2008-10-11.pdf 28 CENTRAL INTELLIGENCE AGENCY. The World Factbook Brazil. Portál Central Inteligence Agency. [on-line]. [cit. 27. 5. 2009]. Dostupné z: https://www.cia.gov/library/publications/the-worldfactbook/geos/br.html 29 MINISTRY OF EXTERNAL RELATIONS. Foreign Policy. Portál Ministry of external relations Brazil. [on-line]. [cit. 29. 5. 2009]. Dostupné z: http://www.mre.gov.br/index.php?option=com_content&task=view&id=1482&Itemid=1361,29.5. 30 FOREIGN & COMMONWEALTH OFFICE. International relations. Portál Foreign & Commonwealth office UK. [on-line]. [cit. 27. 5. 2009]. Dostupné z: http://www.fco.gov.uk/en/about-thefco/country-profiles/south-america/brazil?profile=intRelations&pg=4
26
a konstruktivně o hlavních problémech týkajících se ekonomické stability ve světě.31 Také se zabývá liberalizací obchodu se zemědělskými výrobky v rozvojových zemích.32 Brazílie se ujala předsednictví této skupiny v roce 2008. •
skupina tzv. zemí BRIC „BRIC“ je zkratka označující společně ekonomiky Brazílie, Ruska, Indie a Číny. Byla poprvé použita v roce 2001 investiční bankou Goldman Sachs a podle jejího názoru se mají tyto ekonomiky stát v roce 2050 dominantními ekonomikami světa vzhledem ke svému rychlému růstu. V současnosti tvoří BRIC 25 % územní plochy všech zemí světa a žije tady 40 % veškerého obyvatelstva. Státy BRIC netvoří organizovaný hospodářský blok, nicméně se snaží navázat užší spolupráci, aby svůj hospodářský potenciál mohly využít i geopoliticky.33 Dopad finanční krize na tyto země není zanedbatelný.Útlum poptávky USA a Evropy pocítí Rusko v ceně ropy, Číny se dotkne v nižším objemu exportu a Indie a Brazílie v nižším přílivu zahraničních investic.34
•
MERCOSUR (v portugalštině MERCOSUL) Je vyjádřením procesu ekonomické integrace mezi Argentinou, Paraguayí, Uruguayí a Brazílií. Cílem organizace je vytvářet a konsolidovat společný trh mezi čtyřmi uvedenými zeměmi, v rámci společného úsilí posilovat pronikání latinskoamerických
ekonomik
na
světové
trhy
a
zvyšovat
jejich
konkurenceschopnost.35 V souvislosti s plánovanou Americkou zónou volného obchodu (FTAA) se kvalitní vztahy mezi zeměmi MERCOSUR stávají nezbytností z důvodu zmenšení asymetrií v rámci případné budoucí FTAA. Proto se snaží prezident Lula v MERCOSUR prosazovat společnou měnu a finanční instituce, stejně jako koordinovanou zahraniční politiku směřující k hospodářské, sociální a nakonec i politické unii s voleným regionálním
31
G-20. About G-20. Portál skupiny zemí G-20. [on-line]. [cit. 27. 5. 2009]. Dostupné z: http://www.g20.org/index.aspx 32 ZÚ ČR V BRASÍLIA. Souhrnná teritoriální informace Brazílie. Zpracováno Zastupitelským úřadem ČR ve městě Brasília ke dni 11. 10. 2008. [on-line]. [cit. 27. 5. 2009]. Dostupné z: services.czechtrade.cz/pdf/sti/brazilie-2008-10-11.pdf 33 WIKIPEDIE, Otevřená encyklopedie. BRIC. Portál internetové encyklopedie Wikipedie. [cit. 27. 5. 2009]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/BRIC 34 ČERMÁK,P. Země BRIC – nadechnutí před dalším růstem. Portál Peníze. [on-line]. [cit. 27. 5. 2009]. Dostupné z: http://www.penize.cz/46502-zeme-bric-nadechnuti-pred-dalsim-rustem 35 Brožurka Brazílie, poskytlo Velvyslanectví Brazilské federativní republiky v České republice, s. 26
27
parlamentem. Výsledkem by byl nárůst politického významu zemí Jižní Ameriky.36
3.3 Teritoriální struktura zahraničního obchodu 3.3.1 Export Graf č. 1: Největší obchodní partneři BFR na straně vývozu v r. 2007 USA Argentina 2,7% 2,7% 2,8%
2,7%
Čína 15,8%
Nizozemí Německo
2,9%
Venezuela
4,5% 5,5%
6,7%
9%
Itálie Japonsko Chile Mexiko
Zdroj: SECEX Zdroj: http://www.businessinfo.cz/cz/sti/brazilie-zahranicni-obchod-zeme/6/1000631/
Z uvedeného grafu je zřetelné, že USA si prozatím udržela prvenství s 15,8 % na celkovém brazilském vývozu v roce 2007. Aktuálnější data bohužel ještě nejsou zveřejněna, ale dá se očekávat, že hodnota vývozu poklesne kvůli posilování brazilského realu vůči americkému dolaru. Státy Jižní Ameriky (Argentina, Venezuela, Chile a Mexiko) patří k největším exportním partnerům pro Brazílii a tvoří 17,3 %. Nejvýrazněji se zlepšila dynamika vývozu do partnerské země v ekonomické integraci MERCOSUR –Argentině, která se pomalu dostala z vážné ekonomické krize. Argentině náleží 9 % z vývozu BFR. Čína platí za důležitého obchodního partnera Brazílie, vliv na to má i spolupráce v tzv. seskupení zemí „BRIC“. Převážná většina vývozu BFR do regionu Asie plyne právě sem a dosahuje hodnoty 6,7 %. Nesmíme zapomenout na dalšího asijského významného partnera Japonsko, které se podílí 2,7 % na exportu. Země Evropské unie (Nizozemí, Německo, Itálie) trvale posilují svou pozici a v 2007 dohromady tvořily 12,8 %. Konkrétně u Nizozemí je potřeba zohlednit fakt,
36
HYNEK, N. Brazilská odpověď na katastrofické scénáře. Portál Global Politics. [on-line]. [cit. 27. 5. 2009]. Dostupné z: http://www.globalpolitics.cz/clanky/brazilska-odpoved
28
že velké množství zboží putuje k evropským dovozcům přes nizozemské přístavy, popřípadě nadnárodní společnosti, které tady sídlí. Statistiky mohou být zkreslené, jelikož neberou v úvahu konečného příjemce zboží.37 Komoditní strukturu vývozu Brazílie najdete v Příloze č. 2.
3.3.2 Import Graf č. 2: Největší obchodní partneři BFR na straně dovozu v r. 2007 USA Čína 2,8% 2,8%
Argentina
2,9% 2,9%
15,7%
Německo Nigérie
3,8%
Japonsko
4,4% 7,2%
10,5% 8,6%
Francie Chile Jižní Korea Itálie
Zdroj: SECEX Zdroj: http://www.businessinfo.cz/cz/sti/brazilie-zahranicni-obchod-zeme/6/1000631/
U dovozu najdeme mnoho společných znaků s vývozem. USA zůstávají i nadále nejdůležitějším partnerem v rámci dovozu, ale pomalu ji dostihuje Čína s více jak 10 % na celém brazilském dovozu. Tento trend bude evidentně i v následujících letech pokračovat, neboť objem dovozu z této asijské velmoci roste. Z Asie do BFR vyváží také Japonsko (3,8 %) a Jižní Korea (2,8 %). Dovoz ze států jihoamerického kontinentu není tak významný jako to bylo u vývozu (nejvíce Argentina s 8,6 % a Chile s 2,9 %). Členové Evropské unie (Německo, Francie, Itálie) tvoří podíl s 12,9 % a významné je zejména Německo, které je hlavním vývozcem celé EU. I Afrika nezůstává v dovozu do BFR pozadu. V roce 2007 vykázala 4,4 % a obsadila 5. místo. Dovážela hlavně suroviny a touto spoluprací by chtěla Brazílie ukázat ostatním zemím, že ani na africké státy by se nemělo v mezinárodním obchodě zapomínat. Komoditní strukturu dovozu do Brazílie najdete v Příloze č. 2.
37
ZÚ ČR V BRASÍLIA. Souhrnná teritoriální informace Brazílie. Zpracováno Zastupitelským úřadem ČR ve městě Brasília ke dni 11. 10. 2008. [on-line]. [cit. 27. 5. 2009]. Dostupné z: services.czechtrade.cz/pdf/sti/brazilie-2008-10-11.pdf
29
4 Vzájemné obchodní a ekonomické vztahy Brazílie a České republiky 4.1 Historie a současnost vzájemných vztahů Bilaterální vztahy České republiky a Brazilské federativní republiky jsou přímým a nepřerušeným pokračováním korektních a bezproblémových vztahů, které mezi sebou udržovaly Brazílie a Československo.38 Za první světové války byla česká emigrace v Brazílii pevně usazena a sdružovala se v malé spolky, které solidarizovaly s činností československých legií na evropských frontách. Navázání diplomatických styků mezi Brazílií a Československem vyzvedlo vzájemné kontakty na novou úroveň. První československý vyslanec Jan Klecanda odevzdal pověřovací listiny 29. června 1920 a další rok se v Praze představila první brazilská diplomatická mise. Rozbitím Československa v březnu 1939 byly oficiální styky přerušeny. Kabinet prezidenta Vargase však v září 1942 uznal Benešovu československou vládu v exilu. V průběhu druhé světové války se do Brazílie uchýlil také český průmyslník Jan Antonín Baťa, bratr Tomáše Bati. Správně si uvědomil nesmírné kapacity „prázdné“ Brazílie a v roce 1938 založil firmu na výrobu punčoch a tenisek. Poté co za Janem Antonínem přišla roku 1941 rodina, rozvinul hlouběji své podnikatelské aktivity a založil nové prosperující firmy po několika dalších brazilských státech. Roku 1956 se vládní delegace zúčastnila inaugurace prezidenta Kubitschka, který měl české předky, a v roce 1959 přijal první Brazilec českého původu československou obchodní delegaci. V době prezidentství Juscelina Kubitschka přijela do jižních Čech prezidentova manželka s dcerou, kde je Kubíčkův rod doložen až před rok 1490. Úměrně se rozvíjela ekonomická spolupráce mezi oběma státy s rostoucím brazilským hospodářstvím. V lednu 1967 se v Praze zastavila brazilská obchodní mise
38
GENERÁLNÍ KONZULÁT ČR V SÃO PAULU. Bilaterální vztahy. Portál MZV. [on-line]. [cit. 24. 4. 2009]. Dostupné z: http://www.mzv.cz/saopaulo/cz/vzajemne_vztahy/index.html
30
v čele s ministrem obchodu a o tři roky později jednala československá delegace v Rio de Janeiru. V březnu 1975 proběhla v São Paulu československá průmyslová výstava, během níž byly uzavřeny kontrakty v hodnotě 60 milionů korun. Mnoho československých firem nalezlo v Brazílii prostor pro uplatnění a rozmach.39 Brazílie se stala vhodným odbytištěm spotřebního zboží (sklo, bižuterie, textil a obuv), ale i sladu, chmele a zbrojního materiálu. Vedle tradičního vývozu se začaly zapojovat velké podniky jako Škoda, ČKD nebo cementárny PSP Engineering. Tyto značky byly na brazilském trhu známé již v meziválečném období a významně napomáhaly pronikání dalších našich výrobců na místní trh v pozdějších letech.40 Brazilský návrat k demokracii a zároveň oslabení komunismu v Československu vrátily už v polovině 80. let česko – brazilským vztahům jejich tématickou pestrost. V roce 1986 obnovila delegace brazilského Kongresu přerušené parlamentní styky, velmi často přijížděli do Československa brazilští hudebníci, vědci i politikové. O Brazílii rostl zájem nejen odborný, nýbrž i turistický, kulturní a popularizační. Listopad 1989 vzájemné styky zdynamizoval a převedl na nejvyšší úroveň, kterou umožňuje naprostá otevřenost dvou demokratických zemí. Brazilská federativní republika uznala ČR 1. 1. 1993 a týmž dnem s ní navázala diplomatické styky na úrovni velvyslanectví. Fernando Henrique Cardovo navštívil Českou republiku ještě před nástupem do prezidentského úřadu, aby potvrdil také zájem Brazílie o rozvoj vzájemných kontaktů, prezident Václav Havel pobyl v největší jihoamerické zemi 15.- 21. září 1996, aby z druhé strany demonstroval stejný zájem.41 V dubnu 2008 přiletěl na návštěvu nynější prezident Luiz Inácio Lula da Silva a setkal se s prezidentem Václavem Klausem. Cílem návštěvy bylo podepsání dohody o hospodářské a průmyslové spolupráci obou zemí. Prezident ČR potvrdil, že naše republika má velký zájem na maximální rozvoj vztahů s Brazílií. Také prezident da Silva vyslovil přání, aby podnikatelské mise České republiky začaly jezdit do Brazílie s větší frekvencí, ale i brazilští podnikatelé by neměli Česko opomínat.42
39
KLÍMA, J. Stručná historie států: Brazílie, 1. vydání Praha: nakladatelství Libri 2003. ISBN 80-7277176-0. 40 GENERÁLNÍ KONZULÁT ČR V SÃO PAULU. Bilaterální vztahy. Portál MZV. [on-line]. [cit. 24. 4. 2009]. Dostupné z: http://www.mzv.cz/saopaulo/cz/vzajemne_vztahy/index.html 41 KLÍMA, J. Stručná historie států: Brazílie, 1. vydání Praha: nakladatelství Libri 2003. ISBN 80-7277176-0. 42 ČTK a ČT24. Do Prahy přilétá brazilský prezident. Portál ČT24. [on-line]. [cit. 24. 4. 2009]. Dostupné z: http://www.ct24.cz/domaci/11732-do-prahy-prileta-brazilsky-prezident/
31
4.2 Smluvní základna obchodních vztahů Mezi Českou republikou a Brazílií existuje velké množství bilaterálních smluv, které se týkají spolupráce v různých oblastech. Platné jsou v obchodním a hospodářském partnerství těchto zemí následující bilaterální smlouvy: •
Základní dohoda o vědeckotechnické spolupráci mezi vládou ČSSR a vládou Brazilské federativní republiky (Brasília, 2. července 1985);
•
Dohoda mezi vládou ČSSR a vládou Brazilské federativní republiky o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a Protokol (Brasília, 26. srpna 1986, č. 200/1991 Sb.);
•
Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Brazilské federativní republiky o hospodářské a průmyslové spolupráci (Praha, 12. dubna 2008; dosud neratifikována) Dnem vstupu ČR do EU byla pro svou nekompatibilitu s acquis communautaire
na základě vzájemné dohody ukončena platnost Dohody o obchodu a hospodářské spolupráci z roku 1994 a Dohody o technické spolupráci a sanitárních a fytosanitárních schvalovacích procesech z roku 2001. Ke stejnému datu ČR převzala kromě celního sazebníku také veškerou existující smluvní úpravu mezi EU a BFR. Zároveň byla na české straně zahájena příprava tzv. kooperační dohody nového typu, která bude plně v souladu s právem EU, a jejímž primárním účelem bude vytvořit podmínky pro další rozvoj vzájemných obchodních a ekonomických vztahů v bilaterální rovině. V současné době se vztahy mezi EU a BFR řídí Rámcovou dohodou o spolupráci mezi BFR a Evropským společenstvím z roku 1992 a Rámcovou dohodou o spolupráci mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně jedné a MERCOSUR a jeho členskými státy na straně druhé z roku 1995. Kromě převzetí unijních smluvních dokumentů ve vztahu s BFR se od 1. 5. 2004 českých vývozců a dovozců týkají i mimořádná obchodní opatření, resp. antidumpingové nástroje, které EU aplikuje vůči BFR, a opatření, která zavedla BFR vůči EU.43
43
ZÚ ČR V BRASÍLIA. Souhrnná teritoriální informace Brazílie. Zpracováno Zastupitelským úřadem ČR ve městě Brasília ke dni 11. 10. 2008. [on-line]. [cit. 24. 4. 2009]. Dostupné z: services.czechtrade.cz/pdf/sti/brazilie-2008-10-11.pdf
32
4.3 Bilance vzájemné obchodní výměny posledních 5 let Na počátku 90. let minulého století došlo vlivem mnoha objektivních faktorů k poklesu obratu vzájemné obchodní výměny mezi ČR a BFR. Příčiny lze hledat mj. v recesi, se kterou se v té době potýkala brazilská ekonomika, drastickém snížení českých dovozů železné rudy, odklonu nákupů sójových šrotů na sousední Argentinu, ale v neposlední řadě též v nedostatečných kontaktech našich nových exportních subjektů s brazilskými partnery. Z hlediska českého exportu měl nemalý vliv proces transformace ekonomiky a související útlum či zánik tzv. podniků zahraničního obchodu (PZO) a v této souvislosti také zrušení delegátské sítě na obchodních odděleních (OBO) v rámci československých a později českých ZÚ v BFR, které přišlo právě v období, kdy se tato země začala po dlouhé době izolace otevírat dovozům zahraničního zboží.44 Brazílie je v současné době nejdůležitějším obchodním partnerem České republiky v Latinské Americe. O vzrůstajícím zájmu obou stran na zvýšení vzájemné obchodní výměny svědčí i založení Mezinárodní průmyslové obchodní komory Brazílie – ČR se sídlem v São Paulu v roce 1994.45 Tabulka č. 7: Zahraniční obchod ČR – Brazílie podle českých statistik (tis. USD)
2004
2005
2006
2007
2008
2009*
Vývoz ČR
90 731
184 054
185 769
226 224
318 655
24 375
Dovoz ČR
170 226
194 810
189 419
295 085
381 036
62 411
Bilance
-79 494
-10 756
-3 651
-68 861
-62 382
-38 036
Obrat
260 957
378 865
375 188
521 310
699 691
86 786
* údaje do 28.2. 2009 Zdroj: Český statistický úřad Zdroj: http://dw.czso.cz/pls/stazo/STAZO.STAZO?jazyk=CS&prvni_pristup=
44
MPO. Strategie prosazování obchodně-ekonomických zájmů České republiky v prioritních zemích Latinské Ameriky. Portál MPO. [on-line]. [cit. 22. 4.]. Dostupné z : download.mpo.cz/get/28200/41949/500420/priloha004.pdf 45 VELVYSLANECTVÍ ČR V BRAZÍLII. Bilaterální vztahy s BFR. Portál MZV. [on-line]. [cit. 22. 4. 2009]. Dostupné z: http://old.mzv.cz/wwwo/default.asp?ParentIDO=4282&ido=4289&amb=19&idj=1
33
4.4 Komoditní struktura vzájemné obchodní výměny Dnešní komoditní struktura se mírně odlišuje od té, co známe z minulosti. Dříve se do České republiky dovážely suroviny (železná ruda, mangová ruda), sójové šroty a káva.46 Dle současných statistických údajů z BFR dovážíme dopravní stroje, železnou rudu, sójové šroty i typickou kávu a významnější roli začaly hrát výrobky masného průmyslu. Vývozu dominovaly zařízení pro cementárny, tepelné a vodní elektrárny, obráběcí, grafické, textilní a kožedělné stroje, zdravotnická technika, ložiska a velosoučástky až do 90. let. Dnes je velká část průmyslu ČR zaměřena na automobilový, a tak do BFR vyvážíme zážehové motory, čerpadla a další příslušenství motorových vozidel. Ostatními produkty jsou koleje, převodovky, kliky a klikové hřídele. Tabulky, které ukazují nejdůležitější komodity dovozu a vývozu mezi oběma zeměmi a jejich hodnotu v USD jsou přiloženy v Příloze č. 4.
4.5 Vzájemná výměna služeb Česká republika vykazuje dlouhodobě deficit vzájemné výměny služeb s Brazílií. V roce 2008 činily celkové příjmy 300,7 milionu Kč, celkové výdaje 367,8 milionu Kč a bilance byla opět záporná -67,1 milionu Kč. Největší příjmy byly zaznamenány v dopravě (hlavně letecké) se souhrnnými 144,5 miliony Kč a pak v cestovním ruchu s 105,3 miliony Kč. Deficit byl způsoben hlavně výdaji do silniční dopravy s 150,3 miliony Kč. Z celkového exportu služeb České republiky tvoří Brazílie podíl pouhé 1 %. Naopak import služeb z Brazílie do České republiky tvoří necelá 2 %.47 Brazilský trh služeb je velmi kompetitivní, pohybují se na něm jak velké domácí, tak mnohé nadnárodní společnosti. Nejen z tohoto důvodu není pro menší a střední firmy proniknutí na brazilský trh v segmentu služeb jednoduché. Existuje řada obchodních a administrativních překážek, na které čeští poskytovatelé služeb při exportu služeb do Brazílie určitě narazí, jako je například nedostatečná znalost trhu, 46
AGENTURA CzechTrade. Vzájemné obchod mezi ČR a Brazílií. Portál CzechTrade. [online].[ cit. 24. 4. 2009]. Dostupné z: http://download.czechtrade.cz/odsi.asp?id=37249 47 MPO. Analýza struktury exportu služeb. Portál MPO. [online].[ cit. 24. 4. 2009]. Dostupné z: download.mpo.cz/get/34464/40254/476916/priloha001.pdf
34
omezené finanční a lidské zdroje a mnohdy podceněná komplexnost jednání s místními obchodními partnery. Zajímavé jsou přesto oblasti jako je stavebnictví, maloobchod, velkoobchod a opravárenství, doprava, cestovní ruch a komunikace, obchod s nemovitostmi, podnikatelské aktivity v oblasti IT, aktivity jako je účetnictví, poradenství, právní služby, ale i odstraňování odpadu. Čeští poskytovatelé služeb se o brazilský trh zajímají sporadicky, pokud vůbec, pak je to z oblastí vývoje software na zakázku a poskytování či vývoj IT aplikací obecně.48
Tabulka č. 8: Vzájemná obchodní výměna služeb mezi ČR a BFR (mil. Kč)
2005
2006
2007
2008
Příjmy
161,8
138,5
253,7
300,7
Výdaje
237,8
223,5
332,9
367,8
Saldo
-75,9
-85,0
-79,2
-67,1
Zdroj: Česká národní banka Zdroj: materiál zaslaný ČSÚ
4.6 Vzájemná výměna přímých zahraničních investic Vysoká hodnota přímých zahraničních investic svědčí o zájmu, kterému se těší brazilské hospodářství v zahraničí. Zahraniční investoři pronikají na brazilský trh prostřednictvím všech typů investičních praktik. V posledních letech zahraniční investoři přistoupili od dříve užívaného skupování minoritních podílů v brazilských společnostech ke skupování podílů majoritních, často však kupují i přímo celé podniky. V současnosti láká zahraniční kapitál do BFR reálná úroková míra, která patří mezi nejvyšší na světě. Odvíjí se od tzv. základní úrokové míry ekonomiky, která byla na počátku roku 2009 ve výši astronomických 12,75 % a odhad pro závěr roku 2009 je
48
ŘEDITELÉ ZAHRANIČNÍCH KANCELÁŘÍ CzechTrade. Jaké příležitosti mají exportéři ve světě. Exportér – magazín Hospodářských novin. [on-line].[ cit. 24. 4. 2009]. Dostupné z: http://exporter.ihned.cz/c4-10151950-21368090-r00000_d-vyvoz-sluzeb-a-investic
35
úroveň 10 %.49 V tomto roce se očekává příliv investic do BFR v hodnotě 33 miliard USD. Brazílie prožívá rozkvět v přílivu zahraničních investic do řady průmyslových odvětví, od cukro- a lihovarnického průmyslu, přes průmysl automobilový, petrochemický, elektrotechnický až po nejrůznější segmenty infrastruktury jako jsou investice do energetiky, dopravy jako výstavba a rekonstrukce letišť, železnic, přístavů, silniční sítě, do oblasti životního prostředí, sanace vody, likvidace a recyklace tuhého odpadu, ale i do telekomunikací. V každém z těchto segmentů je prostor pro finančně silné české firmy, které mohou nabídnout vyspělé konkurenceschopné technologie a zařízení.50 Česká republika poskytla Brazílii přímé zahraniční investice ve výši 2,28 milionu USD v roce 2008, naopak z Brazílie k nám nepřipluly žádné investice. Předcházející roky a pohyb přímých zahraničních investic lze srovnat v níže uvedených tabulkách (Tabulka č.9 a Tabulka č.10 ). První brazilská investice v ČR tohoto roku se uskutečnila v dubnu, kdy se novým majitelem firmy Sellier & Bellot (S&B) z Vlašimi stala brazilská společnost CBC - Companhia Brasileira de Cartuchos S.A.. CBC byla založena roku 1926 a sídlí v brazilském Ribeirão Pires ve státě São Paulo. Touto akvizicí se tak společnost CBC stala
celosvětově
druhou
největším
firmou
v segmentu
malorážové
munice
pro vojenský, policejní a komerční trh.51 Tabulka č. 9: Přímé zahraniční investice z ČR do BFR (v tis. USD)
2004
2005
2006
2007
2008
Základní kapitál Reinvestova
933,2
3 145,0
0
0
230,2
-0,2
357,4
436,9
1 445,2
2 050,3
ný zisk Ostatní kapitál CELKEM
36 153, -
2,8
-2,9
3,8
0
3 505,2
434,0
1 449,0
2 280,5
CELKEM
35 220,
Zdroj: Česká národní banka Zdroj:http://www.cnb.cz/cs/statistika/platebni_bilance_stat/pzi/index.html 49
VELVYSLANECTVÍ ČR V BRASÍLIA. Investiční prostředí v Brazílii. Portál MZV. [on-line].[ cit. 22. 5. 2009]. Dostupné z: http://www.mzv.cz/brasilia/cz/obchodni_a_ekonomicke_informace/investicni_prostredi_v_brazilii.html 50 ŘEDITELÉ ZAHRANIČNÍCH KANCELÁŘÍ CzechTrade. Vývoz služeb a investic. Exportér – magazín Hospodářských novin. [on-line].[ cit. 22. 5. 2009]. Dostupné z: http://exporter.ihned.cz/c410151950-21368090-r00000_d-vyvoz-sluzeb-a-investic 51 VELVYSLANECTVÍ ČR V BRASÍLIA. První brazilská investice v ČR. Portál MZV. [on-line].[ cit. 22. 5. 2009]. Dostupné z: http://www.mzv.cz/brasilia/cz/obchodni_a_ekonomicke_informace/prvni_brazilska_investice_v_cr.html
36
Tabulka č. 10: Přímé zahraniční investice z BFR do ČR (v tis. USD)
2004
2005
2006
2007
2008
Základní kapitál Reinvestova
1,6
0
23,2
0
0
0
0
0
0
0
ný zisk Ostatní kapitál CELKEM
-691,1
701,6
563,4
0
-689,5
701,6
586,7
1 002,3 -
CELKEM
0
1 002,3 Zdroj: Česká národní banka
Zdroj:http://www.cnb.cz/cs/statistika/platebni_bilance_stat/pzi/index.html
37
5 Exportní příležitosti na brazilském trhu pro české podnikatele Brazílie patří mezi prioritní země, na které se zaměřuje Česká republika ve svém dokumentu „Exportní strategie ČR pro období 2006 – 2010“. Ministr dopravy 15. dubna tohoto roku rozhodl, že se počet zemí sníží z 19 na 12. Brazílie mezi zvolenými 12 zeměmi nadále zůstává.52 Cílem této strategie je usnadnit podmínky obchodu pro podnikatele na klíčových trzích, budovat kvalitní značky ČR ve světě, účinně poskytovat profesionální podporu exportérům a s tím souvisí také nový systém služeb státu pro export, rozšíření finančních služeb pro export a založení zákaznického centra pro export.53 Česká republika má eminentní zájem na zvýšení vývozu do Brazílie. Vypracovaná strategie je k tomu prvním krokem, nicméně důležitou roli hrají také agentura CzechTrade a její kancelář v São Paulu, Generální konzulát v São Paulu, Zastupitelský úřad ve městě Brasília a MPO. Každá z těchto institucí pomůže českým exportérům realizovat mise do regionů Brazílie, zúčastnit se významných veletrhů nebo naopak uspořádat výstavu např. strojírenského oboru pro brazilské partnery, poskytuje cenné a aktuální informace o nových exportních příležitostech atd.
5.1 Podmínky pro vývoz Jestliže chce česká firma vstoupit na brazilský trh, měla by vzít v úvahu legislativní, ekonomické a politické faktory a připravit se na existující obtíže. Jednou z překážek je kaskádovitý systém cel, daní a poplatků, které mohou zvýšit cenu dováženého zboží až o 70 %.54 Založení firmy či utvoření společného podniku v Brazílii znesnadňuje komplikovaná legislativa, nebetyčná byrokracie, rozbujelá všudypřítomná korupce, vysoké daňové zatížení a jedna z nejvyšších úrokových měr na světě. Jen založení firmy 52
MPO. Nová koncepce podpory vývozu do prioritních zemí. Portál MPO. [on-line]. [cit. 1. 6. 2009]. Dostupné z: http://www.mpo.cz/cz/zahranicni-obchod/koncepce-strategie/ 53 MPO. Exportní strategie ČR v období 2006 – 2010. Portál MPO. [on-line]. [cit. 1. 6. 2009]. Dostupné z: http://www.mpo.cz/dokument52127.html 54 KLYMEC, P. Ozbrojte se trpělivostí, Brazilci se nerozhodují rychle.Portál Businessinfo. [on-line]. [cit. 31. 5. 2009]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/brazilie/brazilie-ozbrojte-setrpelivosti/1000631/49185/
38
trvá v Brazílii v průměru 155 dní, uzavření firmy trvá v průměru přes 10 let, pomalost justice dokládá průměrná délka procesu, která přesahuje jeden rok. Řešením těchto problémů může být úzká spolupráce s místním partnerem, který se v místních poměrech vyzná a nejlépe určí způsob, jak dané nástrahy překonat. Vlivem současné recese se k negativním faktorům přidala mimořádná volatilita směnného kurzu, reflektující poměrně zbrklé přílivy a odlivy deviz způsobované operacemi převážně zahraničních investorů na přecitlivělém akciovém trhu.55 Je nutné si uvědomit přebytek nekvalifikované levné pracovní síly a naproti tomu nedostatek kvalifikovaných pracovníků. Řešení bude záležet na velikosti firmy a odvětví. Nicméně v úvahu může připadat příliv odborníků ze zahraničí pro zastávání určité pozice, za účelem stáže nebo školení místní pracovní síly.56 Obchodování na tomto trhu, jehož teritorium je pro ČR hodně vzdáleno, přináší podnikatelům i některá rizika. Proto je nutné využít všech dostupných možností, které sníží míru rizika na minimum. Pro včasné platby se doporučuje použít dokumentární inkaso, kde jsou mezi předkládanými dokumenty konosamenty. Vzhledem k tomu, že jde o dispoziční dokumenty, kupující se nedostane ke zboží dříve, dokud neakceptuje směnku. Při exportu je také důležité znát banku svého zákazníka navzdory tomu, že úroveň bankovního sektoru je srovnatelná se standardem bank vyspělých západních zemí.57 Za předpokladu, že se česká firma rozhodne proniknout na brazilský trh, neměla by váhat kontaktovat kancelář CzechTrade v São Paulu, která se komplexně zabývá problematikou vstupu na tento trh, pomůže získat kontakty na potencionální obchodní partnery, obeznámí s konkurencí a mnoho dalšího.
55 KLYMEC, P. Brazílie vzdoruje recesi, i to je signál pro naše vývozce. Portál CzechTrade. [on-line]. [cit. 1. 6. 2009]. Dostupné z: http://www.czechtrade.cz/reference/czechtrade-media/brazilie-vzdorujerecesi-i-to-je-signal-pro-nase-vyvozce/ 56 KLYMEC, P. Ozbrojte se trpělivostí, Brazilci se nerozhodují rychle. Portál Businessinfo. [on-line]. [cit. 31. 5. 2009]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/brazilie/brazilie-ozbrojte-setrpelivosti/1000631/49185/ 57 ŠVÁBENSKÁ, J. Brazílie – nažhavený motor Latinské Ameriky. Portál Businessinfo. [on-line]. [cit. 15. 5. 2009]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/nestatni-podpora-exportu/brazilie-motorlatinske-ameriky/1001634/49187/
39
5.2 Významné české firmy působící na brazilském trhu Do Brazílie vyváží spousta českých firem (Třinecké železárny a.s., Škoda Holding a.s.), ovšem níže uvedené společnosti si v Brazílii vybudovaly stabilní pozici. Mezi takové firmy řadíme: •
Centroprojekt a.s. Tato zlínská firma založila v roce 2000 dceřinou společnost Centroprojekt do Brasil se sídlem v São Paulu, v níž je Centroprojekt a.s. většinovým podílníkem. Hlavními
aktivitami
společnosti
jsou
kompletní
dodávky
staveb
a
technologických zařízení v oblasti čištění odpadních vod a úpravy vod v Brazílii. Firma Centroprojekt do Brasil zaměstnává 70 zaměstnanců, ale příležitostně dává práci až 1 500 lidem. Firma expanduje i na ostatní latinskoamerické trhy, její další pobočka se nachází v Chile.58 •
Brazilex s.r.o. Brasilex s.r.o. je inženýrská a zahraničně obchodní společnost se sídlem v Praze, která se specializuje na zahraniční obchod se zeměmi Latinské Ameriky. Zabývá se exportem do těchto zemí, ale i samostatnou výrobou v Brazílii na základě vlastní projektové a výrobní dokumentace či licenčních dohod. Stěžejní oblastí společnosti je strojírenství, hlavně dodávky zařízení pro cementárny, energetiku, cukrovary a petrochemii. Tato společnost má dceřinou firmu v Brazílii s názvem Pragotec, které působí na tomto náročném trhu již více než patnáct let a jejímž prostřednictvím dodává technologické celky i do jiných zemí Latinské Ameriky.59
•
Seko EDM a.s. Společnost Seko EDM a.s. se věnuje výrobě komponentů pro parní turbíny už od roku 1991. Později rozšířila svou činnost o výrobu součástek pro tryskové motory. Protože byla firma v ČR úspěšná, rozhodla se proniknout také na brazilský trh a založila pobočku ve městě Jundiaí nedaleko São Paula.
58
CENTROPROJEKT, a.s. O nás. Portál společnosti Centroprojekt, a.s. [on-line]. [cit. 1. 6. 2009]. Dostupné z: http://www.centroprojekt.cz/o-nas-historie.htm 59 BRASILEX, s.r.o. O nás. Portál společnosti Brasilex, s.r.o. [on-line]. [cit. 1. 6. 2009]. Dostupné z: http://www.brasilex.cz/o-nas.html
40
Pobočka Seko Brazil je činná, stejně jako mateřská společnost, ve výrobě pro energetický průmysl.60
5.3 Nové příležitosti pro uplatnění českých výrobků Každý kvalitní a cenově přijatelný český výrobek by měl najít na obrovském brazilském trhu uplatnění. Bohužel musíme počítat také s velkou konkurenci, neboť v Brazílii působí mnoho nadnárodních společností i silné domácí podniky v téměř všech oborech. Z hlediska dlouhodobých tradic a možností českého průmyslu by se za vhodné výrobky, určené pro vývoz do Brazílie, daly považovat ty, které náleží následujícím odvětvím a oborům: Energetický sektor se má v příštích letech velmi rozvíjet, protože výroba elektrické energie má stoupnout až o 5 %. Brazílie plánuje investovat do tohoto sektoru několik miliard USD a postavit nové vodní a tepelné elektrárny, spalující plyn, uhlí, případně biomasu. Česká republika má v oblasti energetiky v BFR dlouholetou tradici a může dodávat komponenty pro energetický průmysl (např. turbíny pro vodní elektrárny). Bude žádoucí sledovat rovněž rozvoj jaderné energetiky a zúčastňovat se specializovaných výstav a veletrhů. Nevyužitý potenciál z pohledu českého vývozu skýtají i projekty malých vodních elektráren. Dopravní infrastruktura zažije v příštích letech rozsáhlou rekonstrukci hlavních železničních koridorů a obnovu železničních vozidel a lokomotiv jak v soukromé tak i ve veřejné sféře. ČR má v tomto odvětví možnost Brazílii nabídnout lokomotivy, železniční vozy a jiné dopravní prostředky. Obor související s ochranou životního prostředí má v Brazílii obrovskou možnost uplatnit se, neboť Brazílie klade na svou přírodu velký důraz. České firmy mohou dodávat zařízení pro vodní hospodářství, technologie a zařízení pro úpravu a čištění vod a odpadů. V odvětví se spotřebním zbožím uspokojí brazilskou poptávku nejlépe české sklo, vázy, lustry, bižuterie nebo vybavení hotelů a rezidencí.61
60
Seko EDM, a.s. Home a Seko Brasil. Portál společnosti Seko edm, a.s. [on-line]. [cit. 1. 6. 2009]. Dostupné z: http://www.sekoedm.cz/index.php 61 ZÚ ČR V BRASÍLIA. Souhrnná teritoriální informace Brazílie. Zpracováno Zastupitelským úřadem ČR ve městě Brasília ke dni 11. 10. 2008. [on-line]. [cit. 1. 6. 2009]. Dostupné z: services.czechtrade.cz/pdf/sti/brazilie-2008-10-11.pdf
41
Českým firmám a jejich výrobkům by neměla uniknout pozornost prosadit se v následujících nových oblastech – elektronika, elektrotechnika, elektroinstalace a telekomunikace. Dále dodávky strojů a zařízení pro potravinářství, jako jsou klimatizace a vzduchotechnika pro potravinářství, míchací zařízení pro zpracování sypkých i kapalných potravinářských surovin, zařízení pro úpravu vody a zpracování odpadů v potravinářském průmyslu. Možnosti jsou v textilním průmyslu - dodávky textilních strojů a příslušenství; šicí stroje, pletací stroje, barvicí stroje atd. V neposlední řadě bezpečnostní a zabezpečovací technika bude patřit v Brazílii k perspektivnějším oborům, protože bezpečnost je a bude stále problémem. Pravidelně dochází k rozšiřování, vylepšování a obnovování vybavení policejních i armádních složek, investicím do ochrany domů, kanceláří a dalších objektů.62
62
KLYMEC, P. Brazílie vzdoruje recesi, i to je signál pro naše vývozce. Portál CzechTrade. [on-line]. [cit. 1. 6. 2009]. Dostupné z: http://www.czechtrade.cz/reference/czechtrade-media/brazilie-vzdorujerecesi-i-to-je-signal-pro-nase-vyvozce/
42
6 Obchodní a kulturní odlišnosti při jednání s brazilskými partnery Jestliže chceme navázat vynikající obchodní spolupráci z partnery jiných zemí a proniknout na jejich trh, musíme vzít v úvahu kulturu dané země. Kulturní odlišnosti by neměly být v žádném případě opomíjeny, neboť mohou výrazně ovlivnit obchodní jednání, jeho průběh a mnohdy i výsledek. Pokud tak neučiníme, může dojít v obchodním jednání k fiasku tím, že budeme nadhodnocovat naši kulturu nad partnerovu, nebudeme respektovat tamější zvyky a neprojevíme snahu k prohloubení bližší komunikace. Ráda bych vysvětlila pojem mezikulturními rozdíly, kterým se v této kapitole budu dále věnovat: „Studium poznávání a využívání úlohy mezikulturních rozdílů je relativně novou záležitostí. Mezikulturní rozdíly jsou důsledkem rozvoje mezinárodního obchodu, služeb, zahraničních investic a do značné míry i rozšiřování působnosti mnohonárodních firem v celosvětovém měřítku; řečeno současnou terminologií, jsou součástí globalizace. Systematický výzkum mezikulturních rozdílů je samostatnou vědní disciplínou od 80. let 20. století. Uvědomění si mezikulturních rozdílů, znalosti a vědomosti o nich mohou překlenout nedorozumění a problémy, k nimž by uvnitř jedné kultury obvykle nedocházelo. Znalost a využívání mezikulturních rozdílů najde své uplatnění zejména v mezinárodním podnikání, především v některých činnostech jako marketing, management, transfer technologie, v souvislosti s problematikou lidských zdrojů a také při kontaktech představitelů firem s vládními představiteli atd.“ 63
63
ŠRONEK, I. Kultura v mezinárodním podnikání. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2001. s. 34. ISBN 80-247-0012-3
43
6.1 Základní kulturní faktory Při jednání s obchodním partnerem si musíme všímat mnoha aspektů kultury. Jestliže se na Brazílii podíváme podle modelu profesora Hofsteda, který studuje a porovnává kulturní odlišnosti různých zemí na základě čtyř dimenzí, dospějeme k následujícímu: •
Individualisticky x skupinově orientované kultury Brazílie patří jednoznačně ke kolektivistickým národům. Existují zde velmi silné vazby na většinou široce rozvětvenou rodinu. Soukromý život je podřízen rodině či jiné společenské skupině. Identita jednotlivce je založena na společenské skupině, ke které patří. Pracovní závazek se zároveň stává morálním závazkem. Převažuje kolektivní rozhodování a z něj plyne kolektivní odpovědnost. Jak přátelství, tak dlouhodobé vztahy se vyvíjejí pomalu.
•
Silně x slabě hierarchické uspořádané společnosti V tomto ohledu se Brazílie řadí k silnějším hierarchickým společnostem, nicméně většina latinskoamerických zemí kromě Argentiny je na tom ještě hůře. Hierarchie totiž znamená existující nerovnost a právě Brazílie patří k zemím velkých sociálních kontrastů. Nadřízení jsou často izolováni od podřízených, zdají se nedostupní, vzdálení. Existují zde velké platové rozdíly. Lidé u moci mají zvláštní privilegia, která nezbývá než respektovat. Tento fakt zdůvodňuje původ korupčních praktik a byrokracie.
•
Národy s malou x velkou averzí k riziku Brazílie se řadí k zemím se silnou averzí k riziku. Ta se projevuje například silnou vůlí po dosažení konsensu. Brazilci důvěřují expertům a kladou důraz na předem získané zkušenosti. Typické je emocionální chování, schopnost empatie a ohled na pocity druhých.64
•
Maskulinní x femininní společnost Panuje zde jednoznačné rozdělení životních rolí podle pohlaví. U mužů se můžeme setkat s projevy „machismu“, rádi předvádějí svou odvahu, sílu a sebevědomí, chuť soutěžit, dobývat a zvítězit, zvláště pokud jde o jejich postoj
64
MPO. Strategie prosazování obchodně-ekonomických zájmů ČR v prioritních zemích Latinské Ameriky. Portál Businessinfo. [on-line]. [cit. 31. 5. 2009]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/brazilie/strategie-obchodnich-zajmu-cr-v-brazilii/1000631/40038/
44
k ženám.65 Ženy mají především za úkol starat se o rodinu, i když do společnosti vnesly postoje ke kvalitnějšímu životu, soucítění s druhými a méně šťastnými a důraz na pevné osobní vztahy. Mezi další kulturní faktory patří
verbální i neverbální komunikace,
interpersonální vzdálenost, oblékání a vzhled, čas a jeho chápání, hodnoty, normy, jídlo, stolování a o dalších, které se týkají brazilské kultury, se zmíním v této kapitole později.66
6.2 Obchodní jednání První kontakt a způsob představování je stejný jako v Evropě. Obvyklé je podávání rukou, a to nejen při seznamování, ale i několikrát během dne. Brazilci drží ruku svého obchodního partnera tak dlouho, dokud si nevymění slovní pozdravy. Při pozdravu je mezi známými ženami nebo při setkání ženy s již známým mužem obvyklý lehký polibek na tvář nebo jemný dotek tváří. Při představování se vždy uvádí jméno i příjmení, funkce a firma nebo instituce, kterou daná osoba zastupuje. Partnery oslovujeme příjmením včetně funkce, na které si Brazilci velmi potrpí (například „pane předsedo“, „pane řediteli“). Brazilci jsou velmi přátelští, ale při oficiálních jednáních a kontaktech striktně dodržují vykání. Pokud se podaří získat si jejich sympatie, přecházejí v soukromém styku na familiárnější formu oslovení „Voce“. Při prvním setkání si partneři vyměňují vizitky, které by měly být kvalitní a v portugalštině. Mohou být i v angličtině nebo nejlépe dvojjazyčné (v portugalštině i angličtině). Akademické tituly a vědecké hodnosti se na vizitkách většinou neuvádějí, vždy však musí být uvedena funkce, kterou partner zastává ve firmě, za niž jedná. 67 Jazykem obchodního jednání by měla být oficiální portugalština. Oceňuje se snaha vést v ní jednání, byť většina obchodníků ovládá do jisté míry angličtinu nebo španělštinu. Stejně tak je dobré připravit i veškeré propagační materiály a dokumentaci v portugalštině. Drobné chyby brazilští obchodníci tolerantně přehlížejí. Při jednání
65
ZAMYKALOVÁ, M. Mezinárodní obchodní jednání. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2003. s. 11. ISBN 80-86419-28-2 66 MPO. Strategie prosazování obchodně-ekonomických zájmů ČR v prioritních zemích Latinské Ameriky. Portál Businessinfo. [on-line]. [cit. 31. 5. 2009]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/brazilie/strategie-obchodnich-zajmu-cr-v-brazilii/1000631/40038/ 67 ŠRONEK, I. Kultura v mezinárodním podnikání. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2001. s. 155. ISBN 80-247-0012-3
45
na nejvyšší úrovni je však vhodnější využít služeb tlumočníka. V některých jižních státech se domluvíte i německy.68 Průběh jednání je pomalejší (rychlejší tempo je možné ve velkých městech), úvodní fázi je třeba věnovat pozornost, je důležitá pro vytvoření příjemné atmosféry, získání a ověření informací i pro vzájemné poznání. Mějte na paměti, že musíte být trpělivý a nespěchat, počítat s delším procesem rozhodování a pomalým, zdráhavým poskytováním ústupků. Partneři se snaží získat pro svou firmu co nejvýhodnější podmínky, převažujícím jednacím stylem je ovšem kooperativní způsob jednání (styl „vítězství – vítězství“). Brazilci chápou, že obchod je dvoustranná záležitost a že oboustranná spokojenost je důležitá, zejména pro navazování trvalejší spolupráce. Vyhýbají se konfliktům a málokdy dají jednoznačně odmítavou odpověď, typický je nepřímý způsob sdělení, např. „ještě to zvážíme“, „popřemýšlíme a uvidíme“ apod.69 Uzavírání obchodních dohod je nutné co nejpodrobněji a vždy písemně formulovat, protože ústní dohody nemají ve většině případů velkou váhu.70 V obchodním světě jsou Brazilci považováni za byrokraty.71 Úspěch obchodu v Brazílii závisí hodně na známostech a osobních vztazích. S tím souvisí i vzájemná loajalita obchodních partnerů. Brazilci jsou velmi nedůvěřiví, získat si jejich přátelství trvá mnohdy opravdu věčnost a někdy k nalezení důvěry vůbec nedojde. Ve vztahu k cizincům dávají Brazilci přednost dlouhodobým kontaktům. Aby si mohla česká firma postupem času vybudovat stabilní pozici a udržovat kontakty, měla by mít přítomného alespoň obchodního zástupce nebo svou pobočku na brazilském trhu.72
68
KLYMEC, P. Ozbrojte se trpělivostí, Brazilci se nerozhodují rychle.Portál Businessinfo. [on-line]. [cit. 31. 5. 2009]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/brazilie/brazilie-ozbrojte-setrpelivosti/1000631/49185/ 69 ZAMYKALOVÁ, M. Mezinárodní obchodní jednání. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2003. s. 118. ISBN 80-86419-28-2 70 KLYMEC, P. Ozbrojte se trpělivostí, Brazilci se nerozhodují rychle.Portál Businessinfo. [on-line]. [cit. 31. 5. 2009]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/brazilie/brazilie-ozbrojte-setrpelivosti/1000631/49185/ 71 ŠRONEK, I. Kultura v mezinárodním podnikání. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2001. s. 156. ISBN 80-247-0012-3 72 KLYMEC, P. Ozbrojte se trpělivostí, Brazilci se nerozhodují rychle.Portál Businessinfo. [on-line]. [cit. 31. 5. 2009]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/brazilie/brazilie-ozbrojte-setrpelivosti/1000631/49185/
46
Chování při jednání se vyznačuje výrazným projevem partnerů a jejich někdy vášnivou argumentaci nelze zaměňovat za projev zlosti, expresivnější projev i z naší strany je proto na místě. Jsou velmi hrdí, nikdy se neponižují, ale také nepovyšují.73 Povaha Brazilců je živější, temperamentnější a otevřenější, nicméně jsou zdvořilí a relativně trpěliví. Obecně je můžeme charakterizovat jako veselé, bezprostřední, bývají společensky zaměřeni a jsou také značně přizpůsobiví. Kritizována je hlavně jejich pomalost, někdy až liknavost a nevýrazné pracovní tempo. Je to však důsledek odlišného životního přístupu – v Brazílii panuje jiný životní styl, jiná filozofie, než na jakou je běžný Středoevropan zvyklý. Čas a jeho vnímání znamená všeobecně pro Brazilce ne příliš důležitý pojem. Jsou nezávislí na čase a je pro ně charakteristická nedochvilnost. Čím vyšší je postavení určité osoby, tím později si může dovolit přijít. V poslední době se tato skutečnost postupně mění a někteří zástupci obchodních firem právě naopak úzkostlivě dodržují smluvený čas schůzek s minutovou přesností.74 Na předem domluvenou schůzku bychom měli dorazit včas, i když v Brazílii vám budou tolerovat zpoždění o 10 až 15 minut. Schůzka s partnerem se obvykle koná ráno kolem 10. hodiny nebo až po odpolední siestě, tj. 16. hodině. Jestliže podnikáme služební cestu do Brazílie, předem je třeba si ověřit, zda v daný den není státní svátek (seznam státních svátků viz. Příloha). Zcela nevhodnou dobou je období Vánoc, Nového roku, Karnevalu (ten se koná po dobu čtyř nocí a tří dnů před Popeleční středou) a Velikonoc (slaví se Velký pátek a Boží hod velikonoční). Tehdy jen sotva někoho zastihnete v práci. 75 Téma konverzace je vhodné vést o sportu (zejména o fotbale), přírodních krásách země, historickém dědictví a cestování, ale i rodině (každý Brazilec lpí na své rodině). Brazilcům není cizí ani smysl pro humor (rádi vyprávějí vtipy o Portugalcích). Vyvarovat bychom se měli ožehavých témat jako politika a s ní spojená korupce, náboženství, odlesňování Amazonského pralesa i příliš osobních záležitostí (např. výše platu).
73
ZAMYKALOVÁ, M. Mezinárodní obchodní jednání. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2003. s. 118. ISBN 80-86419-28-2 74 ŠRONEK, I. Kultura v mezinárodním podnikání. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2001. s. 156. ISBN 80-247-0012-3 75 KLYMEC, P. Ozbrojte se trpělivostí, Brazilci se nerozhodují rychle.Portál Businessinfo. [on-line]. [cit. 31. 5. 2009]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/brazilie/brazilie-ozbrojte-setrpelivosti/1000631/49185/
47
Oblečení při jednání je konzervativní. Muži nosí kvalitní oblek a obuv, bílou košili s kravatou; na severovýchod a do oblasti Amazonie se hodí lehké obleky, při méně oficiálních setkání je vhodná i košile s krátkým rukávem. Ženy se jednání účastní málokdy, i přesto nic nezkazí módním kostýmkem nebo šaty doplněnými punčochami a zlatými šperky.76 Jídlo je považováno za společenskou událost a po dlouhém jednání může následovat oběd nebo večeře v restauraci. Jsou podávány speciality národní kuchyně. Mezi speciality patří vatapá (garnát, rybí olej, kokosové mléko, rýže a chléb), sarapatel (játra, rajčata, paprika, cibule) nebo feijoada (mixovaný pokrm s různými druhy masa na černých fazolích s vařenou zeleninou). Obchodní diskuze probíhají samozřejmě i při šálku brazilské silné černé kávy. Dar, který od nás partner obdrží, by neměl být příliš drahý. Nejčastěji věnujeme typické české výrobky (např. broušené sklo, bižuterie) nebo upomínkové předměty s logem naší firmy. V případě pozvání domů je nezbytné oslnit hostitelku květinami nebo sladkostmi.
76
ZAMYKALOVÁ, M. Mezinárodní obchodní jednání. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2003. s. 118. ISBN 80-86419-28-2
48
ZÁVĚR V úvodní části své bakalářské práce jsem si vytyčila cíl, že se budu snažit zhodnotit, jaké jsou nové exportní příležitosti pro české vývozce, jakým směrem by se mohl ubírat vývoz do Brazílie v budoucích letech co se týče druhu výrobků a jaké těžkosti obnáší rozhodnutí začít vyvážet do Brazílie. K tomu abych určila jaká odvětví průmyslu či služeb by byla pro české vývozce perspektivní, musela jsem vycházet z nynější situace brazilské ekonomiky, jejího zahraničního obchodu a zejména ze struktury vzájemného obchodu mezi ČR a Brazílií. Nemá smysl začít vyvážet do Brazílie něco, čeho mají dostatek, ale naopak najít taková odvětví, ve kterých by se čeští vývozci uplatnili a zaplnili tak mezeru na trhu. Dospěla jsem k závěru, že novými vhodnými obory pro rozvoj další spolupráce mezi brazilskými a českými obchodními partnery, by měla být elektronika, elektrotechnika,
elektroinstalace,
telekomunikace,
dodávky
strojů
a
zařízení
pro potravinářský průmysl i textilní průmysl a bezpečnostní a zabezpečovací technika. Zároveň by se mělo pokračovat a dále prohlubovat spolupráci ve stávajících oborech mezi které patří energetický sektor, dopravní infrastruktura, obor související s ochranou životního prostředí a spotřebitelský průmysl. Tato práce může být užitečná pro podnikatele, kteří se rozhodnou rozšířit své aktivity na trh Brazílie a zároveň se seznámit, jak si stojí její ekonomika, zahraniční obchod, na jaké úrovni je vzájemný obchod s ČR, jaké jsou podmínky pro vývoz do této země a také si pečlivě nastudovat, co je může potkat při jednání s obchodním partnerem z Brazílie. Navázat nové kontakty s brazilským partnerem můžeme na konferencích, výstavách, veletrzích, ale i prostřednictvím Ministerstva průmyslu a obchodu, Velvyslanectví Brazílie v ČR, Hospodářské komory ČR, agentury CzechTrade nebo o radu můžeme požádat i zkušené české firmy, které v Brazílii dlouhodobě působí. Zpracování této práce mělo pro mě určitě velký přínos. Kontaktovala jsem výše zmíněné instituce, které mi ochotně poskytly důležité informace a materiály, jež jsem pak použila v této práci. Získala jsem nové znalosti o brazilské ekonomice, průmyslu, službách, zahraničním obchodě i o firmách z ČR vyvážejících do Brazílie. V neposlední řadě jsem si rozšířila základy portugalského jazyka. 49
Přílohy Příloha č. 1: Mapa Brazílie
Zdroj: http://www.orbion.cz/img/img/original/brazilie-relief-brazilie-72165.jpg
50
Příloha č. 2: Hlavní dovážené komodity v 2007 ve vývozu a dovozu BFR (v % z celku) Graf: Hlavní vyvážené komodity v 2007 (v % z celkového vývozu BFR)
Káva; 2,1 Letouny; 2,34
Ropa Ropa; 5,54
Źelezná ruda Sójové boby
Sójové boby; 4,17
Letouny Źelezná ruda; 4,43
Káva
Zdroj: SECEX Zdroj: http://www.businessinfo.cz/cz/sti/brazilie-zahranicni-obchod-zeme/6/1000631/#sec3
Graf: Hlavní dovážené komodity v 2007 (v % z celkového dovozu BFR)
Měděné katody; 1,34 Nafty pro petrochemii; 1,56
Ropa
Osobní automobily; 1,68 Nafta; 2,5
Nafta Osobní automobily Ropa; 9,93
Nafty pro petrochemii Měděné katody
Zdroj: SECEX Zdroj: http://www.businessinfo.cz/cz/sti/brazilie-zahranicni-obchod-zeme/6/1000631/#sec3
51
Příloha č. 3: Graf vzájemné obchodní výměny mezi ČR a Brazílií v letech 1993 - 2005
Zdroj: ZÚ ČR V BRASÍLIA. Souhrnná teritoriální informace Brazílie. Zpracováno Zastupitelským úřadem ČR ve městě Brasília ke dni 11. 10. 2008
52
Příloha č. 4: Komoditní struktura dovozu z Brazílie do ČR a vývozu z ČR d Brazílie (březen 2008 – březen 2009) Tabulka: Komoditní struktura dovozu z Brazílie do ČR (období březen 2008 - březen 2009)
Kód zboží
Název zboží
Hodnota v tis. USD
88023000
Letouny a jiná letadla,vlastní hmotnost nad 2 000 – 15
51 533
26011100
Rudy železné,koncentráty neaglomerované
43 537
02071410
Kohouti,slepice dělené-vykostěné maso zmrazené
30 679
02109939
Maso ostatní solené,v nálevu,sušené,uzené
24 663
16023211
Přípravky jiné,konzervy obs. 57% a více masa
19 973
23040000
Pokrutiny,odpad i drcené,ve tvaru pelet po extrahování
19 047
22072000
Destiláty denaturované s jakýmkoliv
14 753
09011100
Káva nepražená s kofeinem
13 884
Zdroj: Český statistický úřad Zdroj: http://dw.czso.cz/pls/stazo/STAZO.STAZO?jazyk=CS&prvni_pristup= Tabulka: Komoditní struktura vývozu z ČR do Brazílie (období březen 2008 - březen 2009)
Kód zboží
Název zboží
Hodnota v tis. USD
84073491
Motory zážehové vratné ost.,obs.válců nad 1000-
31 620
84133020
Čerpadla pohon.hmot,mazadel,chlad.kapalin
24 820
84099900
Části,součásti motorů vznětových s vnitřním
16 830
87089997
Části,příslušenství motor.vozidel ostatní
9 365
73021021
Nové Vignolovy kolejnice,hmotnost na metr větší než
9 149
87084050
Převodovky,převodové skříně ostatní
7 768
84831029
Kliky a klikové hřídele ostatní
6 976
39171010
Střeva umělá z tvrzených bílkovin
6 628
Zdroj: Český statistický úřad Zdroj: http://dw.czso.cz/pls/stazo/STAZO.STAZO?jazyk=CS&prvni_pristup=
53
Příloha č. 5: Státní svátky v Brazílii • • • • • • • • • • •
1. ledna – Den světového bratrství únor – Karneval (pohyblivý svátek) březen až duben – Velký pátek velikonoční (pohyblivý svátek) 21. dubna - Tiradentes 1. května – Svátek práce červen – Boží tělo (pohyblivý svátek) 7. září – Vyhlášení brazilské nezávislosti 12. října – Den zjevení Panny Marie 2. listopadu – Památka zesnulých 15. listopadu – Vyhlášení republiky 25. prosince - Vánoce
Zdroj: ZÚ ČR V BRASÍLIA. Souhrnná teritoriální informace Brazílie. Zpracováno Zastupitelským úřadem ČR ve městě Brasília ke dni 11. 10. 2008
Příloha č. 6: Veletrhy v Brazílii (červenec – září 2009) 16. 7. – 1. 8. 2009 15. 8. – 18. 8. 2009 17. 8. – 21. 8. 2009
2. 9. – 5. 9. 2009 14. 9. – 17. 9. 2009 19. 10. – 23. 10. 2009
FISPAL TECNOLOGIA (Mezinárodní veletrh potravin a nápojů) v São Paulu HOUSE AND GIFT FAIR (Mezinárodní veletrh pro bydlení) v São Paulu ABIMÓVEL – FENAVEM (Veletrh motorových vozidel) v São Paulu INTERCON 2009 (Veletrh a kongres pro civilní konstruktérství) v São Paulu NOVA EQUIPOTEL (Mezinárodní veletrh hotelnictví a gastronomie) v São Paulu FENATRAN (Mezinárodní veletrh nákladní dopravy) v São Paulu
Zdroj: http://www.czechtrade.com.br/informacoes-uteis/feiras-no-brasil/
54
Příloha č.7: Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu Velvyslanectví ČR v Brasília Embaixada da República Tcheca Via L3/Sul, Qd. 805, Lote 21A CEP 70200-901 Brasília - DF Brasil Tel.: ústředna: +55-61/3242 77 85 nebo 3242 79 05 Konzulární pohotovost (mobil): +55-61/8173 6466, 8173 6465 Fax: +55-61/3242 78 33 E-mail:
[email protected] Web: www.mzv.cz/brasilia Generální konzulát v São Paulu Consulado Geral da República Tcheca Av. Morumbi, 635, Jardim Guedalla CEP 05607-000 São Paulo - SP Tel.: ústředna: + 55-11/303 117 29, 303 189 97, 381 437 28 Konzulární pohotovost (mobil): +55-11/8473 2905 Fax: +55-11/303 118 22 E-mail:
[email protected] Web: www.mzv.cz/saopaulo Honorární konzuláty HK Rio de Janeiro honorární konzul: Diamantine Sobotka Adresa: Shopping Cassino Atlântico Av. Atlântica 4240 - Lj. 215A Copacabana CEP 22070-002 Rio de Janeiro - RJ, Brasil Tel.: +55-21/2523-4140, 2287-7172 Fax: +55-21/2521-3966 E-mail:
[email protected]
55
HK Recife honorární konzul: Jiří Jodas Adresa: PragoTec Avenida Eng. Domingos Ferreira 2391 Empresarial San Marino, 10 andar Boa Viagem CEP - 51020-031 Recife - PE, Brasil Tel.: +55-81/3327-7033 Fax: +55-81/3327-6945 E-mail:
[email protected] HK Manaus honorární konzul: José Joaquim Marques Marinho Adresa: Rua Chaves Ribeiro 39, Caixa Postal 311 CEP 69053-190 Manaus - AM Tel.: +55-92/232-0922 Fax: +55-92/2320922 E-mail:
[email protected] HK Joinville honorární konzul: Ingo Doubrawa Adresa: Av. Edmundo Doubrawa, 1001 Distrito de Pirabeiraba CEP 89219-502 Joinville-SC Tel.: +55-47/4511030 Fax: +55-47/4511195 E-mail:
[email protected] Zdroj: http://www.businessinfo.cz/cz/sti/brazilie-zakladni-informace-o-teritoriu/1/1000631/#sec15
56
Příloha č. 8: Kontakty na zastoupení ostatních českých institucí (CzechTrade a CzechTourism) Consulado-Geral da República Tcheca CzechTrade São Paulo Brascan Offices, Conjunto no 1509 Rua Joaquim Floriano no 466, Itaim Bibi CEP: 04534-002, São Paulo – SP Brasil Tel: +5511/21652284 Fax: +5511/21652285 E-mail:
[email protected] Web: www.czechtrade.com.br Vedoucí kanceláře: Ing. Petr Klymec V historickém městě Olinda (Pernambuco) má zastoupení CzechTourism: Casa Maloca Rua Amparo 183 Amparo, Olinda CEP: 53020-190, Pernambuco – PE Tel: +5581/34297811 E-mail:
[email protected] Vedoucí kanceláře: p. Anton Korgo Zdroj: http://www.businessinfo.cz/cz/sti/brazilie-zakladni-informace-o-teritoriu/1/1000631/#sec15
57
Seznam zkratek ANFAVEA
Associação Nacional dos Fabricantes de Veículos Automotores (Sdružení brazilských výrobců automobilů)
BFR
Brazilská federativní republika
BR
brazilský real
CB
Centrální banka
ČR
Česká republika
ČSSR
Československá socialistická republika
ČSÚ
Český statistický úřad
EU
Evropská unie
HDP
Hrubý domácí produkt
IT
informační technologie
MAPA
Ministério da Agricultura, Pecuária e Abastecimento (Ministerstvo zemědělství, živočišné výroby a zásob)
MPO
Ministerstvo průmyslu a obchodu
MZV
Ministerstvo zahraničních věcí
OECD
Organisation for Economic Co-operation and Development (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj)
PZI
Přímé zahraniční investice
UNCTAD
The United Nations Conference on Trade and Development (Konference OSN pro obchod a rozvoj)
UNICA
União da Indústria de Cana de açúcar (Průmyslová unie cukrové třtiny)
USD
americký dolar
ZÚ
Zastupitelský úřad
58
Seznam obrázků, tabulek a grafů Obrázek č. 1: Státní vlajka Brazílii ............................................................................. 12 Obrázek č. 2: Státní symbol Brazílie............................................................................. 12 Tabulka č. 1: Předpokládané ekonomické ukazatele pro rok 2009 a 2010 ................... 16 Tabulka č. 2: Produkce bioethanolu v Brazílii.............................................................. 19 Tabulka č. 3: Produkce benzínu a zemního plynu ........................................................ 20 Tabulka č. 4: Produkce a vývoz brazilských automobilů.............................................. 21 Tabulka č. 5: Produkce hlavních plodin........................................................................ 23 Tabulka č. 6: Počet turistů přijíždějících do Brazílie v letech 2004 – 2008 ................. 24 Tabulka č. 7: Zahraniční obchod ČR – Brazílie podle českých statistik....................... 33 Tabulka č. 8: Vzájemná obchodní výměna služeb mezi ČR a BFR ............................. 35 Tabulka č. 9: Přímé zahraniční investice z ČR do BFR................................................ 36 Tabulka č. 10: Přímé zahraniční investice z BFR do ČR.............................................. 37 Graf č. 1: Největší obchodní partneři BFR na straně vývozu v r. 2007 ........................ 28 Graf č. 2: Největší obchodní partneři BFR na straně dovozu v r. 2007 ........................ 29
59
Seznam použité literatury a ostatních zdrojů Knižní zdroje: [1]
TOMEŠ, J. Encyklopedie Zeměpis světa, Aktualizované vydání k roku 2000: Praha, nakladatelství Columbus 1999, s. 116-118. ISBN 80-901727-6-8.
[2]
KLÍMA, J. Stručná historie států: Brazílie, 1. vydání Praha: nakladatelství Libri 2003. ISBN 80-7277-176-0.
[3]
ŠRONEK, I. Kultura v mezinárodním podnikání. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2001. ISBN 80-247-0012-3
[4]
ZAMYKALOVÁ, M. Mezinárodní obchodní jednání. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2003. ISBN 80-86419-28-2
Článek z časopisu: [5]
KLÍMA, P. Vliv finanční a hospodářské krize a propadu světových cen ropy na ekonomiky Brazílie a Venezuely. Mezinárodní politika. 2009, roč. 33, č.2, s. 1215
Ostatní zdroje: [6]
Brožurka Brazílie, poskytlo Velvyslanectví Brazilské federativní republiky v České republice
Internetové zdroje: [7]
Organizace OECD. Economic outlook 2009 Brazil. Portál organizace OECD. [on-line]. [cit. 5. 4. 2009]. Dostupné z: http://www.oecd.org/dataoecd/16/48/42441034.pdf
[8]
EDC (Export Development Canada). Country overview Brazil. Portál EDC. [online]. [cit. 5. 4. 2009]. Dostupné z: http://www.edc.ca/english/docs/gbrazil_e.pdf
[9]
Banka Itaú BBA, S. A. Comments on the brazilian economy. Portál Banky Ital BBa, S. A. [on-line]. [cit. 5. 4. 2009]. Dostupné z: http://www.itaubba.com.br/arquivos/portugues/pdf/analise/Comments%20on%2 0the%20Brazilian%20Economy.pdf
[10]
ROCHA, A. Brazil attracted record-high investment in 2008. Portál agentury ANBA. [on-line]. [cit. 5. 4. 2009]. Dostupné z: http://www2.anba.com.br/noticia_macro.kmf?cod=8076900
60
[11]
BROOKS, B. Brazil unemployment rate at 7 year low. Portál Stockanalyst.com. [on-line]. [cit. 5. 4. 2009]. Dostupné z: http://www.istockanalyst.com/article/viewiStockNews/articleid/2974896
[12]
The WORLD BANK. Brazil Country Brief. Portál organizace World Bank. [online]. [cit. 5. 4. 2009]. Dostupné z: http://web.worldbank.org/WBSITE/EXTERNAL/COUNTRIES/LACEXT/BRA ZILEXTN/0,,contentMDK:20189430~menuPK:322351~pagePK:141137~piPK: 141127~theSitePK:322341,00.html
[13]
VELVYSLANECTVÍ ČR V BRAZÍLII. Investiční prostředí v Brazílii.. Portál MZV. [on-line]. [cit. 8. 4. 2009]. Dostupné z: http://www.mzv.cz/brasilia/cz/obchodni_a_ekonomicke_informace/investicni_pr ostredi_v_brazilii.html
[14]
WIKIPEDIA, Free encyklopedia. Ethanol fuel in Brazil. Portál Wikipedia-en. [on-line]. [cit. 8. 4. 2009]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Ethanol_fuel_in_Brazil
[15]
PETROBRAS, MME. Biofuels – what you need to know about this new market. Portál Petrobras. [on-line]. [cit. 8. 4. 2009]. Dostupné z: http://www2.petrobras.com.br/petrobras/ingles/pdf/Cartilha_Biocombustiveis_I NGLES.pdf
[16]
WIKIPEDIA, Free encyklopedia. Automobile industry in Brazil. Portál Wikipedia-en. [on-line]. [cit. 8. 4. 2009]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Brazilian_automotive_industry
[17]
JONES, D. Brazil March Vehicle Sales. Portál časopisu Wall Street Journal. [online]. [cit. 8. 4. 2009]. Dostupné z: http://online.wsj.com/article/BT-CO20090406-709565.html
[18]
CENTRAL INTELLIGENCE AGENCY. The World Factbook Brazil. Portál Central Inteligence Agency. [on-line]. [cit. 8. 4. 2009]. Dostupné z: https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/br.html
[19]
ZÚ ČR V BRASÍLIA. Souhrnná teritoriální informace Brazílie. Zpracováno Zastupitelským úřadem ČR ve městě Brasília ke dni 11. 10. 2008. [on-line]. [cit. 8. 4. 2009]. Dostupné z: services.czechtrade.cz/pdf/sti/brazilie-2008-10-11.pdf
[20]
FOREIGN & COMMONWEALTH OFFICE. International relations. Portál Foreign & Commonwealth office UK. [on-line]. [cit. 27. 5. 2009]. Dostupné z: http://www.fco.gov.uk/en/about-the-fco/country-profiles/southamerica/brazil?profile=intRelations&pg=4
[21]
MINISTRY OF EXTERNAL RELATIONS. Foreign Policy. Portál Ministry of external relations Brazil. [on-line]. [cit. 29. 5. 2009]. Dostupné z: http://www.mre.gov.br/index.php?option=com_content&task=view&id=1482&I temid=1361,29.5.
61
[22]
G-20. About G-20. Portál skupiny zemí G-20. [on-line]. [cit. 27. 5. 2009]. Dostupné z: http://www.g20.org/index.aspx
[23]
WIKIPEDIE, Otevřená encyklopedie. BRIC. Portál internetové encyklopedie Wikipedie. [cit. 27. 5. 2009]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/BRIC
[24]
ČERMÁK,P. Země BRIC – nadechnutí před dalším růstem. Portál Peníze. [online]. [cit. 27. 5. 2009]. Dostupné z: http://www.penize.cz/46502-zeme-bricnadechnuti-pred-dalsim-rustem
[25]
HYNEK, N. Brazilská odpověď na katastrofické scénáře. Portál Global Politics. [on-line]. [cit. 27. 5. 2009]. Dostupné z: http://www.globalpolitics.cz/clanky/brazilska-odpoved
[26]
GENERÁLNÍ KONZULÁT ČR V SÃO PAULU. Bilaterální vztahy. Portál MZV. [on-line]. [cit. 24. 4. 2009]. Dostupné z: http://www.mzv.cz/saopaulo/cz/vzajemne_vztahy/index.html
[27]
ČTK a ČT24. Do Prahy přilétá brazilský prezident. Portál ČT24. [on-line]. [cit. 24. 4. 2009]. Dostupné z: http://www.ct24.cz/domaci/11732-do-prahy-priletabrazilsky-prezident/
[28]
MPO. Strategie prosazování obchodně-ekonomických zájmů České republiky v prioritních zemích Latinské Ameriky. Portál MPO. [on-line]. [cit. 22. 4.]. Dostupné z : download.mpo.cz/get/28200/41949/500420/priloha004.pdf
[29]
VELVYSLANECTVÍ ČR V BRAZÍLII. Bilaterální vztahy s BFR. Portál MZV. [on-line]. [cit. 22. 4. 2009]. Dostupné z: http://old.mzv.cz/wwwo/default.asp?ParentIDO=4282&ido=4289&amb=19&idj =1
[30]
AGENTURA CzechTrade. Vzájemné obchod mezi ČR a Brazílií. Portál CzechTrade. [online].[ cit. 24. 4. 2009]. Dostupné z: http://download.czechtrade.cz/odsi.asp?id=37249
[31]
MPO. Analýza struktury exportu služeb. Portál MPO. [online].[ cit. 24. 4. 2009]. Dostupné z: download.mpo.cz/get/34464/40254/476916/priloha001.pdf
[32]
ŘEDITELÉ ZAHRANIČNÍCH KANCELÁŘÍ CzechTrade. Jaké příležitosti mají exportéři ve světě. Exportér – magazín Hospodářských novin. [on-line].[ cit. 24. 4. 2009]. Dostupné z: http://exporter.ihned.cz/c4-10151950-21368090r00000_d-vyvoz-sluzeb-a-investic
[33]
ŘEDITELÉ ZAHRANIČNÍCH KANCELÁŘÍ CzechTrade. Vývoz služeb a investic. Exportér – magazín Hospodářských novin. [on-line].[ cit. 22. 5. 2009]. Dostupné z: http://exporter.ihned.cz/c4-10151950-21368090-r00000_d-vyvozsluzeb-a-investic
[34]
VELVYSLANECTVÍ ČR V BRASÍLIA. První brazilská investice v ČR. Portál MZV. [on-line].[ cit. 22. 5. 2009]. Dostupné z: 62
http://www.mzv.cz/brasilia/cz/obchodni_a_ekonomicke_informace/prvni_brazils ka_investice_v_cr.html [35]
MPO. Nová koncepce podpory vývozu do prioritních zemí. Portál MPO. [online]. [cit. 1. 6. 2009]. Dostupné z: http://www.mpo.cz/cz/zahranicniobchod/koncepce-strategie/
[36]
MPO. Exportní strategie ČR v období 2006 – 2010. Portál MPO. [on-line]. [cit. 1. 6. 2009]. Dostupné z: http://www.mpo.cz/dokument52127.html
[37]
KLYMEC, P. Ozbrojte se trpělivostí, Brazilci se nerozhodují rychle.Portál Businessinfo. [on-line]. [cit. 31. 5. 2009]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/brazilie/brazilie-ozbrojte-setrpelivosti/1000631/49185/
[38]
KLYMEC, P. Brazílie vzdoruje recesi, i to je signál pro naše vývozce. Portál CzechTrade. [on-line]. [cit. 1. 6. 2009]. Dostupné z: http://www.czechtrade.cz/reference/czechtrade-media/brazilie-vzdoruje-recesi-ito-je-signal-pro-nase-vyvozce/
[39]
ŠVÁBENSKÁ, J. Brazílie – nažhavený motor Latinské Ameriky. Portál Businessinfo. [on-line]. [cit. 15. 5. 2009]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/nestatni-podpora-exportu/brazilie-motorlatinske-ameriky/1001634/49187/
[40]
CENTROPROJEKT, a.s. O nás. Portál společnosti Centroprojekt, a.s. [on-line]. [cit. 1. 6. 2009]. Dostupné z: http://www.centroprojekt.cz/o-nas-historie.htm
[41]
BRASILEX, s.r.o. O nás. Portál společnosti Brasilex, s.r.o. [on-line]. [cit. 1. 6. 2009]. Dostupné z: http://www.brasilex.cz/o-nas.html
[42]
Seko EDM, a.s. Home a Seko Brasil. Portál společnosti Seko edm, a.s. [on-line]. [cit. 1. 6. 2009]. Dostupné z: http://www.sekoedm.cz/index.php
63
