Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta managementu

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta managementu Katedra managementu

Místní a časová dostupnost zdravotní péče v Jihočeském kraji

Vypracovala: Bc. Jarmila Faladová

Vedoucí diplomové práce: Ing. Ondřej Lešetický

Jindřichův Hradec, 2014

Čestné prohlášení

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Místní a časová dostupnost zdravotní péče v Jihočeském kraji vypracovala samostatně. Použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu zdrojů.

Jindřichův Hradec, jaro 2014 ……………………………………………………………. podpis studenta

Ano tac e

Diplomová práce se zabývá hodnocením dostupnosti zdravotní péče v Jihočeském kraji jako strukturálního prvku kvality zdravotní péče. S využitím registru ÚZIS a dalších veřejně dostupných zdrojů posuzuje místní a časovou dostupnost zdravotní péče ve vazbě na Nařízení vlády č. 307/2012 Sb., o místní a časové dostupnosti zdravotních služeb.

Annotation

The diploma thesis deals with the evaluation of health care access in South Bohemian region as a structural element of the quality of health care. By using the ÚZIS register and other publicly available sources evaluates the local and temporal availability of health care in relation to Government regulation No. 307/2012 Coll., about the local and temporal availability of health services.

Poděkování

Chtěla bych poděkovat Ing. Ondřeji Lešetickému za inspiraci a Ing. Petru Klímovi za poskytnutí cenných odborných rad a informací. A v neposlední řadě děkuji své rodině za trpělivost.

OBSAH 1

Kvalita zdravotní péče – teorie a praktická aplikace v ČR ...............................................11 1.1

Obecná definice kvality..............................................................................................11

1.2

Prvky kvality zdravotní péče A. Donabediana ...........................................................11

1.3

Kritéria kvality zdravotní péče ...................................................................................12

1.4

Náklady špatné kvality ...............................................................................................14

1.5

Kvalita zdravotní péče v ČR ......................................................................................16

1.5.1

Historie zdravotnictví od r. 1951 ........................................................................16

1.5.2

Evropský kontext kvality zdravotních služeb .....................................................17

1.5.3

Kvalita a bezpečí zdravotních služeb – legislativní rámec .................................18

1.5.4

Akreditace ...........................................................................................................20

1.5.5

Sledování spokojenosti pacientů .........................................................................21

1.6

1.6.1

Projekt Zdraví pro všechny v 21. století .............................................................21

1.6.2

Projekt Zdraví 2020 ............................................................................................23

1.7 2

Projekty - spolupráce na nadnárodní úrovni ..............................................................21

Shrnutí ........................................................................................................................24

Místní dostupnost zdravotní péče .....................................................................................25 2.1

Úvod ...........................................................................................................................25

2.2

Charakter Jihočeského kraje ......................................................................................25

2.3

Registr zdravotnických zařízení .................................................................................31

2.4

Dojezdová doba 35 min – ambulantní péče ...............................................................32

2.4.1

Všeobecné praktické

lékařství,

Praktické lékařství

pro děti

a dorost,

Gynekologie a porodnictví, Stomatologie ........................................................................32 2.4.2

Lékárny ...............................................................................................................43

2.4.3

Zhodnocení .........................................................................................................43

2.5


2.5.1

Vnitřní lékařství (interna) ...................................................................................45

2.5.2

Diabetologie ........................................................................................................45

2.5.3

Chirurgie .............................................................................................................47

2.5.4

Neurologie ..........................................................................................................48

2.5.5

Oftalmologie .......................................................................................................49

2.5.6

Otorinolaryngologie ............................................................................................50

2.5.7

Ortopedie ............................................................................................................51

2.5.8

Urologie ..............................................................................................................51

2.5.9

Radiologie a zobrazovací metody .......................................................................52

2.5.10 Rehabilitační a fyzikální medicína, fyzioterapie ................................................53 2.5.11 Zhodnocení .........................................................................................................54 2.6


2.6.1

Gastroenterologie ................................................................................................55

2.6.2

Kardiologie .........................................................................................................56

2.6.3

Pneumologie a ftizeologie ..................................................................................57

2.6.4

Hematologie a transfúzní lékařství .....................................................................58

2.6.5

Revmatologie ......................................................................................................59

2.6.6

Hemodialýza .......................................................................................................60

2.6.7

Psychiatrie ...........................................................................................................61

2.6.8

Psychologie .........................................................................................................61

2.6.9

Logopedie ...........................................................................................................62

2.6.10 Dermatovenerologie............................................................................................63 2.6.11 Zhodnocení .........................................................................................................64 2.7


2.7.1

Alergologie a klinická imunologie .....................................................................65

2.7.2

Angiologie ..........................................................................................................65

2.7.3

Endokrinologie....................................................................................................66

2.7.4

Nefrologie ...........................................................................................................67

2.7.5

Klinická onkologie ..............................................................................................67

2.7.6

Dětská chirurgie ..................................................................................................68

2.7.7

Dětská a dorostová psychiatrie ...........................................................................69

2.7.8

Dětská neurologie ...............................................................................................69

2.7.9

Ortodoncie ..........................................................................................................70

2.7.10 Počítačová tomografie ........................................................................................70 2.7.11 Zhodnocení .........................................................................................................71 2.8

Dojezdová doba 120 min – ambulantní péče .............................................................71

2.8.1

Dětská gynekologie.............................................................................................71

2.8.2

Foniatrie a audiologie .........................................................................................72

2.8.3

Radiační onkologie .............................................................................................72

2.8.4

Magnetická rezonance ........................................................................................73

2.8.5

Nukleární medicína .............................................................................................73

2.8.6

Kardiochirurgie ...................................................................................................74

2.8.7

Neurochirurgie ....................................................................................................74

2.8.8

Cévní chirurgie ...................................................................................................74

2.8.9

Infekční lékařství ................................................................................................75

2.8.10 Lékařská genetika ...............................................................................................75 2.8.11 Plastická chirurgie...............................................................................................75 2.8.12 Geriatrie ..............................................................................................................76 2.8.13 Sexuologie ..........................................................................................................76 2.8.14 Zhodnocení .........................................................................................................76 2.9

Dojezdové doby - lůžková péče .................................................................................77

2.9.1

Dojezdová doba 60 min ......................................................................................77

2.9.2

Dojezdová doba 75 min ......................................................................................79

2.9.3

Dojezdová doba 120 min ....................................................................................80

2.9.4

Dojezdová doba 180 min ....................................................................................81

2.9.5

Zhodnocení .........................................................................................................82

2.10 Shrnutí ........................................................................................................................82 3

Časová dostupnost zdravotní péče ....................................................................................85 3.1

Úvod ...........................................................................................................................85

3.2

Legislativní podpora...................................................................................................86

3.3

Totální endoprotéza ....................................................................................................88

3.4

Jihočeské nemocnice ..................................................................................................88

3.5

Shrnutí ........................................................................................................................94

Závěr .......................................................................................................................................96 Seznam použitých a prostudovaných zdrojů ............................................................................98 Seznam tabulek .......................................................................................................................102 Seznam obrázků ......................................................................................................................104 Seznam příloh .........................................................................................................................105

Úvod Při nákupu jakéhokoliv zboží a služeb stále více rozhoduje mimo ceny i kvalita. To samé se týká i nároků na tak specifický produkt jako jsou zdravotní služby. Ze strany spotřebitelů zdravotních služeb existuje vysoký tlak na využívání nejmodernějších poznatku vědy a techniky, vyšetřovacích a léčebných metod bez ohledu na ekonomickou náročnost, mnohdy i bez ohledu na to, zda použitý postup může mít podstatný vliv na zdraví. Postup „lege artis“ je ve vyspělých státech pokládán za samozřejmost, je vyžadována nadstavba, tj. kvalita. Zásadním problémem je, co kvalitou zdravotní péče rozumíme, jak může být kvalita měřena a kdo ji má měřit. Kvalita je intuitivně vnímaný a dynamický pojem s mnoha rozměry. Jinak na kvalitu pohlíží trpící pacient, ošetřující lékař i zdravotní pojišťovna, každý z těchto účastníků má jiné potřeby a očekávání. Dokladem je množství různých definic kvality, např. [1]: - WHO – Kvalita zdravotní péče je definována jako stupeň dokonalosti poskytované zdravotní péče ve vztahu k soudobé úrovni znalostí a technologického vývoje - A. Donabedian – Kvalitní zdravotní péče je taková péče, při které lze očekávat maximální přínos pro pacientovo zdraví a kdy získaný prospěch je ve srovnání s náklady vyšší ve všech fázích léčebného procesu - Medicare – Kvalita je míra péče, se kterou zdravotní služby zvyšují pravděpodobnost žádoucích zdravotních výsledků pro jedince a společnost, jež jsou konsistentní s aplikací současných medicínských znalostí Z tohoto důvodu existuje mnoho přístupů k hodnocení kvality zdravotní péče, i mnoho teorií, jak kvalitu zvyšovat. K hodnocení zdravotní péče jako kvalitativní veličiny se vytvářejí zástupná hodnocení, která lze vyjádřit v konkrétních, objektivních hodnotách, např. úmrtnost, výskyt pádů v lůžkovém zařízení, výskyt nozokomiálních infekcí, reoperace, atd. Obtížné je normativně vyjádřit spokojenost pacienta jako subjektivně vnímanou kvalitu, spokojenost člověka, který mnohdy není schopen zhodnotit poskytovanou zdravotní péči po odborné stránce, a který se případně nachází v emočně náročném stavu. Lékař Avedis Donabedian publikoval své první pojednání „Evaluating the Quality of Medical Care“ o celostním pohledu na kvalitu zdravotní péče již v roce 1966. Význam této práce dokazuje, že je dodnes hojně citována. Zde vyložil nezbytnost zkoumat kvalitu zdravotní péče z hlediska struktury, procesu a výsledku. I ve svých následujících pracích usiloval o definování každého aspektu kvality zdravotní péče, předložil modely pro měření a navrhnul 9

sedm pilířů kvality: efficacy, efficiency, optimality, acceptability, legitimacy, equity and cost. [2] Adekvátní struktura sítě zdravotnických zařízení je jedním z atributů kvalitní zdravotní péče. Účelem této práce je posouzení, zda síť ambulantních a lůžkových zařízení Jihočeského kraje umožňuje v reálu dosáhnout zdravotní péče v časech a termínech stanovených Nařízením vlády č. 307/2012 Sb., o místní a časové dostupnosti zdravotních služeb (dále jen Nařízení). Analýza bude provedena na základě dat registru Ústavu zdravotnických informací a statistiky, webových stránek jednotlivých nemocnic, případně dalších zdravotnických zařízení, pro zjištění dojezdových časů bude použit plánovač tras www.mapy.cz . Bude zjišťováno, zda každý klient každé zdravotní pojišťovny se ve stanovené lhůtě dostane k ambulantnímu lékaři či do lůžkového zařízení, které má uzavřenu smlouvu s jeho zdravotní pojišťovnou. Vzhledem k regionálnímu charakteru Zaměstnanecké pojišťovny Škoda lze předpokládat, že stanovené lhůty nebudou dodrženy. Informace o dodržování termínů plánovaných operací totálních endoprotéz kyčelního a kolenního kloubu dle Nařízení se zaměřením na klienty Všeobecné zdravotní pojišťovny budou čerpány z informačních zdrojů nemocnic Jihočeského kraje.

10

1 Kvalita zdravotní péče – teorie a praktická aplikace v ČR 1.1 Obecná definice kvality 1.2 Prvky kvality zdravotní péče A. Donabediana Zájem o celostní pohled na kvalitu zdravotní péče vyvolal Avedis Donabedian, který ve svých teoretických pracích nastolil otázku, z jakých hledisek kvalitu hodnotit. [3] Ve studiích se často jako kritérium používá výsledek (outcome) zdravotní péče, který je v mnohých parametrech snadno kvantifikovatelný (např. počet úmrtí). Jako univerzální hledisko má svá omezení v případech, kdy je voleno pro nefatální případ nebo naopak je při plném využití medicínských technologií výsledkem neplnohodný život. Obtížně měřitelné jsou hodnoty jako uspokojení pacienta, sociální začlenění, vnímání fyzického postižení apod. Navíc výsledky hodnocení zdravotní péče mohou indikovat dobrou nebo špatnou péči, ale neposkytují informaci o podstatě nedostatků a předností zdravotní péče, které k danému výsledku vedly. Přesto výsledek (outcome) zdravotní péče zůstává základním kritériem efektivity a kvality zdravotních služeb. Dalším přístupem k hodnocení kvality zdravotní péče je posuzování samotného procesu poskytování zdravotní péče. Vychází z předpokladu, že není důležité dosáhnout všemi medicínskými prostředky výsledku, ale aby pacientu byla poskytnuta správná péče. Posuzována je vhodnost a úplnost informací získaných během léčby, volba vyšetření a diagnostických testů, odůvodněnost diagnózy a zvolené terapie, návaznost léčby, přijatelnost pro pacienta atd. Tento přístup vyžaduje specifikaci odpovídajících kritérií a standardů, ale získané údaje mohou více vypovědět o tom, zda je zdravotní péče vhodně poskytována. Třetí přístup hodnotí strukturu péče, zabývá se přiměřeností zařízení a vybavení, odborností pracovníků a jejich organizování, administrativními procesy atd. Vychází z předpokladu, že náležité prostředí a přístrojové vybavení povede k vyšší kvalitě zdravotní péče. Nezbytnost celkového pojetí kvality zdravotní péče vyjádřil A. Donabedian doporučením studovat vztahy mezi strukturou systému, procesy zdravotní péče v kvantitativních i kvalitativních aspektech a zdravotním stavem pacienta, který zdravotní péči podstoupil. 11

Cílem zdravotnického systému je zajistit, aby se vhodné zdravotní služby dostaly všem dle potřeby, s maximální účinností a s minimem narušení základních sociálních, politických a etických hodnot. Obtížnost tohoto úkolu dokazuje, že žádný zdravotní systém v žádné společnosti tohoto cíle nedosáhl. [4]

1.3 Kritéria kvality zdravotní péče Za účelem přiblížení se k ideálnímu modelu poskytování zdravotní péče byla mnoha odborníky vytvořena odborně medicínská, ekonomická, organizační a etická kritéria. Jako příklad lze uvést následující soubor: [5] –

dostupnost zdravotní péče s přiměřeným stupněm ekvity: dostupnost zdravotní péče bývá deklarována právní normou, rozsah je rozdílně vymezen; vzhledem k lidským právům se rovný přístup (ekvita) zdůrazňuje, v praxi existuje nerovnost

–

dostatečná návaznost zdravotní péče: má úzkou vazbu na dostupnost zdravotní péče

–

účinnost: závisí do velké míry na odborné úrovni zdravotnických pracovníků a na dostupnosti účinných medicínských technologií; determinována ekonomickými možnostmi

–

technologická úroveň: závisí na ekonomických možnostech systému

–

přiměřená výkonnost systému: schopnost poskytovat zdravotnické služby v žádoucím objemu a kvalitě s přiměřeným počtem pracovníků

–

minimalizace antagonistických konfliktů mezi účastníky: respektování oprávněných zájmů účastníků zdravotní péče

–

schopnost systému motivovat k zdravému chování: jako protiváha k právu na ochranu zdraví

–

míra racionality, správná alokace zdrojů a efektivita zdrojů: nastavení motivace k ekonomické racionalitě

–

nízký podíl administrativních nákladů na řízení: jako součást efektivity

–

otevřenost systému k novým podnětům: schopnost adaptability

–

míra stability: v poměru k plnění hlavní funkce i stabilita ekonomická

12

Protichůdnost jednotlivých cílů lze demonstrovat „magickým trojúhelníkem“, jehož vrcholy tvoří Kvalita, Efektivnost, Rovnost: Obr. č. 1 Magický trojúhelník

Zdroj: Lešetický, O., 6MZ503 Ekonomika a financování zdravotní péče, učební pomůcka FM VŠE

Snaha o zajištění rovnováhy tohoto zdravotnického „magického trojúhelníku“ je úkolem strategického managementu, od této snahy se odvíjí zdravotní politika daného státu při respektování vlivu zevního a vnitřního prostředí: Vnitřní prostředí: -

spotřebitel zdravotní péče (pacient)

-

poskytovatel zdravotní péče (lékař) + zdravotní manažeři

-

zdravotní pojišťovny

Zevní prostředí – technologické, politické, konkurence, legislativní, sociální, ekonomické Každý z účastníků procesu poskytování zdravotní péče má odlišné požadavky na způsob fungování zdravotního systému. Prioritou by ale mělo být plnění čtyř základních úkolů (4E) [6]: -

efficacy – účinnost zdravotní péče

-

efficiancy – splnění úkolu vzhledem k ekonomickým zdrojům

-

equity – spravedlnost

-

effectiveness – účinek, dosáhnutí cílů

13

1.4 Náklady špatné kvality Bez ohledu na to, jak obtížně je kvalita měřitelná, lze identifikovat důsledky špatné kvality [1]. Viditelné: stížnosti pacientů, chyby při zúčtování výkonů, zbytečné, nepřesné nebo ztracené informace, výsledky vyšetření a testů, zbytečné finanční náklady Ze skrytých důsledků lze uvést: -

nedostatek týmové spolupráce mezi lékaři, sestrami, techniky a dalšími pracovníky

-

neefektivní komunikace mezi pacienty a personálem

-

špatná funkčnost péče

-

duplicity a zbytečné činnosti

-

absence odborné integrity péče

-

frustrovaní zaměstnanci

-

nedostatečné monitorování procesů a výsledků

-

chyby v medikaci

-

zbytečná nákladnost péče

-

pokles snahy a soutěživosti

-

nespokojenost a odliv pacientů

-

špatná reputace zařízení

14

Matematik Guisette na základě empirických výzkumů stanovil duální křivku vztahu mezi kvalitou a náklady, ze které vyplývá, že jak kvalita, tak i nekvalita stojí peníze. Obr. č. 2 Duální křivka kvality a nekvality dle Guisetta

Zdroj: STŘÍTECKÝ, R., Kvalita ve zdravotní péči II. (revize č. 3), studijní materiály FM VŠE

Data členských zemí Evropské unie [7] ukazují, že chyby a nežádoucí události se vyskytují až v 10 % hospitalizací. Infekce spojené se zdravotní péčí ovlivní odhadem jednoho z dvaceti pacientů v průměru každý rok a takto vzniklé náklady odhaduje britský úřad National Audit Office každoročně na jednu miliardu liber. Zatímco 23 % obyvatel členských států EU tvrdí, že byli postiženi medicínským pochybením, 18 % obyvatel má zkušenost s vážnou medicínskou chybou v nemocnici a 11 % byla předepsána špatná medikace, registry nežádoucích událostí ukazují, že 50 - 70 % těchto událostí mohlo být zabráněno komplexním systematickým přístupem k bezpečí pacientů. Statisticky lze dokázat, že tato strategie snižuje počty nežádoucích událostí a hospitalizačních dnů, případy trvalé invalidity a úmrtí. Předpokladem fungování efektivního systému kvality je zpětná vazba a kontinuální vyhodnocování kriteriálních parametrů kvality. Nejlepší péče pro všechny je fikce, ale vede ke konceptu optimalizace kvality. Nereálnost je daná ekonomickými limity [6].

15

1.5 Kvalita zdravotní péče v ČR 1.5.1 Historie zdravotnictví od r. 1951 V roce 1951 bylo po vzoru SSSR zavedeno státní zdravotnictví socialistického typu. Zdravotní péče byla převzata do rukou státu, všechna zdravotnická zařízení byla soustředěna do ústavů národního zdraví (ÚNZ, KÚNZ a OÚNZ). Finanční prostředky se přidělovaly ze státního rozpočtu a všichni zdravotničtí pracovníci byli placeni formou mzdy. Tento systém nebyl schopen odpovídat potřebám společnosti, byl zatížen nedostatkem finančních prostředků a iracionálním zacházením se zdroji. Důsledkem bylo nedostatečné technické vybavení, nedostupnost moderních léčiv a postupů, zdravotnická pracoviště byla hodnocena podle ideologických kritérií, spíše než podle úrovně péče o pacienty. Neexistovala svobodná volba lékaře. Obyvatelstvu bylo předkládáno, že zdravotní služby jsou „zadarmo“, kterýžto názor bohužel u části populace přetrvává. V roce 1990 začala skupina expertů pod patronací Ministerstva zdravotnictví připravovat transformaci zdravotnictví s cílem odstranit předchozí nedostatky. Byl zaveden model povinného zdravotního pojištění, ve kterém byl odstraněn monopol státního zdravotnictví. Ústavy národního zdraví zanikly a místo nich vznikly nové organizace a instituce: zdravotní pojišťovny, profesní organizace, nemocnice získaly právní subjektivitu a většina ambulancí byla zprivatizována. Po odstranění státní regulace došlo k hromadnému pořizování moderních lékařských technologií a techniky, systém se otevřel novým medicínským postupům a poznatkům, zmnohonásobila se nabídka léčiv. Přes tyto významné změny je nutno konstatovat, že celková transformace dosud není dokončena. Jedním z důvodů je i politická neprůchodnost nepopulárních opatření, kdy se většina snah o nápravu stane volebním tématem. Není vymezen garantovaný rozsah péče hrazené ze zdravotního pojištění, nebyla provedena restrukturalizace lůžkového fondu, systém plateb (zvl. nemocnicím) neodpovídá výkonům jednotlivých zařízení. Zdravotnický systém zápasí s nedostatkem finančních prostředků v závislosti na ekonomických cyklech a na nepříznivém demografickém vývoji.

16

Obtížnost realizace nepopulárních opatření odrážejí i časté změny na postu ministerstva zdravotnictví, od roku 1990 se v této funkci vystřídalo 21 ministrů, z nichž někteří vykonávali svůj úřad pouze několik měsíců.1 Zdravotnictví České republiky lze i přes uvedené problémy hodnotit jako srovnatelné se zdravotními službami vyspělých států. K dobrým výsledkům napomáhá např. hustá síť zdravotnických zařízení, dobrá vybavenost zdravotnickou technikou, možnost využívat moderní medicínské technologie a vysoká profesionální úroveň zdravotnických pracovníků. [5] Obr. č. 3 Křivka populačního vývoje

Zdroj: Český statistický úřad, [online], Statistiky, dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/nadeje_doziti_pri_narozeni_v_letech_1950_2012 [cit. 2014-03-10]

1.5.2 Evropský kontext kvality zdravotních služeb Doporučení k zavedení systémů hodnocení kvality a bezpečí zdravotní péče jako standardního nástroje vydala Rada Evropy již v roce 1997. Požadavky na zajištění kvality a bezpečí byly naposledy formulovány Radou EU v Doporučení o bezpečnosti pacientů včetně prevence a kontroly infekcí spojených se zdravotní péčí [8]. 1

Wikipedie, Seznam ministrů zdravotnictví České republiky, [online], dostupné z:

http://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_ministr%C5%AF_zdravotnictv%C3%AD_%C4%8Cesk%C3%A9_republi ky [cit. 2014-03-10]

17

Doporučení se zaměřilo na dvě stěžejní oblasti: -

obecná bezpečnost pacientů (např. podpora vzdělávání zdravotnických pracovníků v oblasti bezpečnosti pacientů, podpora zavedení nebo posílení nerepresivních systémů informování o nežádoucích příhodách atp.)

-

doporučení k prevenci a kontrole (např. přijetí strategie prevence a kontroly infekcí, vytvořit nebo posílit aktivní systémy dozoru atp.)

Hlavním důvodem pro vznik tohoto dokumentu byl fakt, že se v Evropě zvyšuje nárůst nežádoucích událostí v souvislosti s poskytováním zdravotní péče (infekce, komplikace při chirurgických výkonech atp.), a že nedostatečná bezpečnost pacientů představuje vysokou ekonomickou zátěž na omezené zdroje ve zdravotnictví. Pro zavedení tohoto Doporučení byly Ministerstvem zdravotnictví (dále jen MZ) definovány Resortní bezpečnostní cíle a zpracován Akční plán kvality a bezpečnosti zdravotní péče na období 2010 – 2012, ve kterém byla stanovena strategie zvyšování bezpečí pacientů jako jedna z priorit MZ [9]. Cílem je trvalé snižování rizik při poskytování zdravotních služeb za účasti státu, pacientů, zdravotnických zařízení, odborných společností a s využitím mezinárodní spolupráce. Na základě průběžné Zprávy Evropské komise z listopadu 2012 lze hodnotit činnost České republiky v této oblasti jako velmi úspěšnou: Česká republika se zařadila mezi devět států, které zavedly 10-12 opatření z celkových třinácti [8]. MZ na svých webových stránkách vytvořilo Portál kvality a bezpečí, kde lze nalézt všechny dostupné informace, metodiky a dokumenty z oblasti kvality a bezpečí zdravotních služeb, např. standardy, indikátory kvality zdravotní péče a informace o projektech za minulá období. Česká republika je také zapojena do projektu Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) „Indikátory kvality a zdravotní péče“, jehož cílem je testování a zveřejnění srovnatelných dat na základě definic pro jednotlivé identifikátory kvality zdravotní péče.

1.5.3 Kvalita a bezpečí zdravotních služeb – legislativní rámec Základním předpokladem pro fungování efektivního systému kvality zdravotní péče je opora v zákoně. Zákonem č. 372/2011 sb. o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování [10] jsou stanovena pravidla pro hodnocení kvality a bezpečí zdravotních služeb. Tato právní norma definuje, kdo je poskytovatelem zdravotních služeb, co se rozumí pod pojmem zdravotní služba. Stanovuje nezbytnost získání oprávnění k poskytování zdravotních služeb, které lze poskytovat pouze prostřednictvím osob způsobilých k výkonu zdravotnického povolání, 18

požadavky na minimální personální zabezpečení, technické i věcné vybavení zdravotnického zařízení. Pacient má podle tohoto zákona právo na poskytování zdravotních služeb na náležité odborné úrovni a v co nejméně omezujícím prostředí při zajištění kvality a bezpečí poskytovaných zdravotních služeb (§ 28). Poskytovatel zdravotní péče je podle tohoto zákona povinen zavést interní hodnocení kvality a bezpečí poskytovaných zdravotních služeb (§ 47). Pro zavedení tohoto systému uveřejnilo dne 29. 6. 2012 Ministerstvo zdravotnictví ve Věstníku MZ č. 5/2012 minimální požadavky. Zde jsou rozpracovány standardy a podmínky jejich naplnění pro poskytovatele jednodenní a lůžkové péče, pro poskytovatele ambulantní péče a zdravotnické záchranné služby [11]. Externí hodnocení kvality a bezpečí je tímto zákonem stanoveno jako dobrovolný proces (§ 98) s cílem posoudit nezávislou oprávněnou osobou organizační úroveň poskytování lůžkových zdravotních služeb, a to z hlediska jejich kvality a bezpečí. Minimální hodnotící standardy a ukazatele kvality a bezpečí definovalo Ministerstvo zdravotnictví Vyhláškou č. 102/2012 Sb. ze dne 22. března 2012 o hodnocení kvality a bezpečí lůžkové zdravotní péče [12]. Podle ní jsou posuzovány procesy řízení kvality a bezpečí, péče o pacienty, řízení lidských zdrojů, zajištění bezpečného prostředí pro pacienty a zaměstnance poskytovatele lůžkové zdravotní péče. Příloha č. 1 této Vyhlášky stanoví minimální hodnotící standardy a ukazatele kvality a bezpečí a způsob jejich tvorby a sledování. Příloha č. 2 konkretizuje požadavky na personální zabezpečení, způsob a postupy hodnocení kvality a bezpečí. Zákonem č. 372/2011 Sb. byl také definován Národní zdravotnický informační systém jako systém veřejné správy, který prostřednictvím svých zdravotnických registrů shromažďuje mj. informace ke zdravotnímu stavu obyvatelstva, o činnosti poskytovatelů a jejich ekonomice za účelem získání informací o rozsahu a kvalitě poskytovaných zdravotních služeb (§ 70). Správou části Národního zdravotnického informačního systému je pověřen Ústav zdravotnických informací a statistiky. Zákonem č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění účinném od 1. 4. 1997 [13], bylo definováno právo pojištěnce mj. na výběr poskytovatele zdravotních služeb, který je ve smluvním vztahu k příslušné zdravotní pojišťovně, na časovou a místní dostupnost zdravotních služeb poskytovaných smluvními poskytovateli příslušné zdravotní pojišťovny. V § 40, odst. 3a) je stanovena povinnost zdravotních pojišťoven zajistit místní dostupnost hrazených služeb, kdy se o místní dostupnosti hovoří jako o přiměřené místu bydliště a vyjadřuje se dojezdovou dobou. Povinnost zdravotních pojišťoven zajistit časovou dostupnost je stanovena v § 40, odst. 3b), tato povinnost je popsána jako časová dostupnost 19

akutní a neodkladné péče ve lhůtě odpovídající její naléhavosti. Konkrétní dojezdové doby a lhůty byly stanoveny Nařízením vlády č. 307/2012 Sb., o místní a časové dostupnosti zdravotních služeb, které vstoupilo v platnost až 1. 1. 2013. Posuzování lékárenské péče z hlediska kvality a bezpečí upravuje zák. č. 378/2007 Sb. o léčivech, kterým je jako posuzující orgán stanoven Státní ústav pro kontrolu léčiv. K legislativním normám dotýkajícím se kvality zdravotní péče lze přiřadit vyhlášku č. 92/2012 Sb. o požadavcích na minimální technické a věcné vybavení zdravotnických zařízení a kontaktních pracovišť domácí péče, vyhlášku č. 99/2012 Sb. o požadavcích na minimální personální zabezpečení zdravotních služeb a vyhlášku č. 98/2012 Sb. o zdravotnické dokumentaci.

1.5.4 Akreditace Mezinárodní akreditační principy definované Mezinárodní společností pro kvalitu ve zdravotnictví (ISQuA) a WHO stanovují splnění následujících požadavků [14]: -

zaměření na pacienta, respektování jeho práv

-

odpovědnost poskytovatele zdravotní péče za kvalitu péče, monitorování a kontinuální zlepšování

-

optimální využívání zdrojů

-

řízení rizik

-

proces jasného řízení v organizaci

-

zahrnutí všech činností do strategického plánování

-

kontakt s přímými poskytovateli zdravotních služeb v daném regionu

Akreditací se rozumí externí hodnocení kvality a bezpečí jako dobrovolný proces s cílem posoudit nezávislou oprávněnou osobou organizační úroveň poskytování lůžkových zdravotních služeb, a to z hlediska jejich kvality a bezpečí. Minimální hodnotící standardy a ukazatele kvality a bezpečí jsou definovány Ministerstvem zdravotnictví Vyhláškou č. 102/2012 Sb. o hodnocení kvality a bezpečí lůžkové zdravotní péče [12]. Zákonem č. 372/2011 o zdravotních službách je Ministerstvo zdravotnictví zmocněno udělovat oprávnění k provádění externího hodnocení kvality a bezpečí poskytovaných zdravotních služeb, seznam těchto oprávněných osob je MZ povinno zveřejňovat [15]. V současné době vlastní toto oprávnění šest právnických osob: Spojená akreditační komise, o. p. s., e-ISO, a. s., Česká společnost pro akreditaci ve zdravotnictví, s. r. o., T Cert, s. r. o., CQS - Sdružení pro certifikaci systémů jakosti, EURO CERT CZ, a. s. Každá z oprávněných 20

osob je povinna zveřejnit akreditační standarty a pravidla pro hodnocení. Většina zároveň před samotným hodnocením provází zdravotnické zařízení celým akreditačním procesem, poskytuje konzultační služby, pořádá různé semináře a vzdělávací akce. V případě, že úroveň poskytovaných zdravotních služeb vyhovuje hodnotícím standardům, vydává oprávněná osoba hodnocenému subjektu Certifikát kvality a bezpečí s platností na tři roky. Informaci o získaných certifikátech, případně podrobnější výsledky hodnocení, lze většinou nalézt na webových stránkách příslušných lůžkových zařízení, např. Fakultní nemocnice v Motole. [16] Mimo těchto akreditací mnohá lůžková zařízení dobrovolně usilují o certifikaci např. dle normy ISO 9001:2008 dalšími akreditačními subjekty, např. Fakultní nemocnice Plzeň [17].

1.5.5 Sledování spokojenosti pacientů Spokojenost pacientů jako jeden ze standardů hodnocení kvality zdravotní péče je stanoven Věstníkem MZ č. 5/2012 [11] jako povinná součást interního hodnocení lůžkových zařízení a Vyhláškou č. 102/2012 [12] jako minimální hodnotící standard opět pouze pro lůžková zařízení. Projekt Kvalita očima pacientů vznikl původně jako iniciativa Sdružení fakultních nemocnic, jejímž cílem s podporou MZ bylo sjednotit monitoring spokojenosti pacientů. Z tohoto důvodu lze porovnat výsledky šetření různých pracovišť – lůžkových i ambulantních v rámci celé ČR. Rating KOP – na základě výsledků dotazníků spokojenosti pacientů rozřazuje zdravotnická zařízení do 6 kategorií (A+,A, A-, B+, B, B-) Certifikát Spokojený pacient – uděluje se na základě splnění metodických a výkonnostních kritérií Další zajímavou aktivitou je projekt Kvalita pracovního života - sledování a vyhodnocování spokojenosti pracovníků ve zdravotnictví. Výsledky ratingů i certifikací jsou zveřejňovány na webových stránkách KOP [18].

1.6 Projekty - spolupráce na nadnárodní úrovni 1.6.1 Projekt Zdraví pro všechny v 21. století 30. října 2002 vzala Vláda ČR Usnesením č. 1046 na vědomí dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva České republiky jako podporu projektu WHO Zdraví pro všechny v 21. století. Pro členské státy znamenal výzvu k vlastnímu řešení otázek péče

21

o zdraví, jak dosáhnout 21 cílů společného evropského programu ke zlepšení zdravotního stavu národů a regionu [19]. Kapitola 6 se přímo dotýká poskytování zdravotních služeb: – cíl č. 15 Integrovaný zdravotnický sektor – zaměřen na funkční a strukturální integritu soustavy zdravotnických služeb a celého systému zdravotní péče; důraz na primární péči – cíl č. 16 Řízení v zájmu kvality péče – do roku 2010 zajistit, aby řízení rezortu zdravotnictví od zdravotních programů až po individuální péči o pacienta na klinické úrovni bylo orientováno na výsledek; kvalitu a její zvyšování chápat jako dynamický proces, který vede k trvalému zvyšování přínosu zdravotní péče – cíl č. 17 Financování zdravotních služeb a rozdělování zdrojů – zajištění mechanismu financování a rozdělování zdrojů, který bude spočívat na zásadách rovného přístupu, efektivity, solidarity a optimální kvality; nejen navyšování zdrojů, ale zejména navyšování efektivity systému – cíl č. 18 Příprava zdravotnických pracovníků -

zajistit, aby pracovníci ve

zdravotnictví získali odpovídající vědomosti, postoje a dovednosti k ochraně a rozvoji zdraví; lidské zdroje jsou rozhodujícím faktorem zdravotnických služeb Ve shrnutí Hodnotící zprávy plnění cílů dlouhodobé programu – výstupy a závěry se např. uvádí, že primární péče, jako základní článek systému, by měla být poskytována co nejblíže sociálnímu prostředí klienta a respektovat jeho bio-psycho-sociální potřeby. Primární péče v ČR zcela neplní roli koordinátora čerpání zdravotních služeb, protože chybí právní úprava řízené péče od primární ke specialistům. Proto je nutné dospět k legislativnímu zakotvení primární péče, definovat její postavení v systému a s tím související kompetence pro efektivně fungující zdravotní systém. Problematika řízení a financování zdravotní péče je řešena v rámci reformy zdravotnictví. Protože současný systém úhrad zdravotní péče neodpovídá požadavku efektivního a ekonomického chování poskytovatelů zdravotní péče, úsilí je vedeno snahou o zvyšování efektivity systému poskytování služeb a efektivní alokaci, nezbytné je optimalizovat cenové hladiny a rozsah zdravotních výkonů plně hrazených z veřejného pojištění ve vztahu k možnostem jeho zdrojů a k potřebě zajištění adekvátní úrovně zdravotní péče. V rámci zdravotnické reformy se vytváří nové koncepce vzdělávání pracovníků, nepodařilo se vytvořit systém plánování, který by zajistil, aby počty a odborné složení zdravotnických 22

pracovníků odpovídaly aktuálním a budoucím potřebám, mění se věková struktura v lékařských povoláních [20].

1.6.2 Projekt Zdraví 2020 Na zkušenostech získaných během realizace programu Zdraví 21 staví další strategický dokument Regionálního výboru Světové zdravotnické organizace Zdraví 2020 [21]. Tento projekt předkládá dva strategické cíle: -

zlepšit zdraví obyvatel a snížit nerovnosti v oblasti zdraví

-

posílit roli veřejné správy v oblasti zdraví a přizvat k řízení a rozhodování všechny komponenty společnosti, sociální skupiny i jednotlivce

a čtyři prioritní oblasti: -

celoživotní investice do zdraví, posilování role občanů

-

čelit infekčním a neinfekčním nemocem

-

posilovat zdravotnické systémy zaměřené na lidi, rozvíjet kapacity veřejného zdravotnictví a tím zajistit všeobecnou dostupnost zdravotní péče

-

podílet se na vytváření odolných sociálních skupin žijících v prostředí příznivém pro jejich zdraví

Tento program je MZ rozpracován v dokumentu Národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence nemoci, jejímž hlavním cílem je zlepšit zdravotní stav populace a snižovat výskyt nemocí a předčasných úmrtí, kterým lze předcházet [22]. Naplnění tohoto hlavního cíle má být dosaženo prostřednictvím plnění dvou souvisejících strategických cílů: -

zlepšit zdraví obyvatel a snížit nerovnosti v oblasti zdraví

-

posílit roli veřejné správy v oblasti zdraví a přizvat k řízení a rozhodování všechny složky společnosti, sociální skupiny a jednotlivce

Dílčí cíle jsou rozpracovávány v akčních plánech, z nichž lze uvést: -

Akční plán pro zajištění dostupnosti a organizace fungování sítě poskytovatelů zdravotních služeb: zaměřen na centralizaci vysoce specializované péče a koncentraci určitých druhů zdravotní péče

23

-

Akční plán ke zlepšení dostupnosti a kvality následné péče, dlouhodobé péče a péče poskytované ve vlastním sociálním prostředí: s cílem eliminovat převis poptávky, nastavení pravidel přestupů

-

Akční plán kvality a bezpečí poskytovaných zdravotních služeb: realizace aktivit vedoucích k zajištění, řízení a zvyšování kvality zdravotních služeb a bezpečí pacientů

1.7 Shrnutí Zajišťování kvality zdravotní péče je cyklus, který se skládá z definování kvality, určení indikátorů či kritérií struktury, procesu a výsledku péče, specifikace standardizovaných metod pro měření indikátorů a kritérií, institucionalizace a ustanovení programů zajištění kvality, monitorování kritérií činností, plánování a implementace intervencí k řešení problémů, vyhodnocení intervencí. [1] Na kvalitu zdravotních služeb lze pohlédnout z mnoha úhlů. Jiné nároky a představy má pacient, jiné poskytovatel – odborník, jiné plátce – zdravotní pojišťovna. Úkolem zdravotní politiky každého vyspělého státu je vybalancovat kvalitu zdravotní péče a rovný přístup k ní pro všechny v závislosti na ekonomických podmínkách. Kvalita je relativní, nikoliv absolutní pojem. Vnímání kvality se mění v čase, prostoru, kulturními vlivy. I z tohoto důvodu v žádné zemi neexistuje ideální zdravotnický systém, který by vyhovoval všem účastníkům zdravotní péče.

24

2 Místní dostupnost zdravotní péče 2.1 Úvod Nařízením vlády č. 307/2012 Sb., o místní a časové dostupnosti zdravotních služeb (dále jen Nařízení), které vstoupilo v platnost 1. 1. 2013 [23] - (viz Příloha č. 1) byly stanoveny konkrétní dojezdové doby a časové lhůty akutní a neodkladné péče. Dojezdové doby vyjadřují místní dostupnost zdravotních služeb hrazených z veřejného zdravotního pojištění a jsou stanovené jako nejzazší možné. Časová dostupnost limituje lhůtu od indikace plánované hrazené služby do poskytnutí na základě individuálního léčebného postupu stanoveného ošetřujícím zdravotnickým pracovníkem. V Příloze č. 1 Nařízení jsou specifikovány dojezdové doby v minutách (35, 45, 60, 90, 120 min) a jim je přiřazeno 49 odborností ambulantní péče, čtyři dojezdové doby v minutách (60, 75, 120, 180) pro 25 oborů lůžkové péče a 13 druhů plánovaných služeb, kterým je přiřazena lhůta časové dostupnosti v rozmezí od dvou do 52 týdnů. První část praktické části je zaměřena na posouzení, zda síť ambulantních a lůžkových zařízení Jihočeského kraje umožňuje v reálu dosáhnout zdravotní péče v časech stanovených Nařízením vlády č. 307/2012 Sb., o místní a časové dostupnosti zdravotních služeb (dále jen Nařízení). Jak již bylo výše zmíněno, dojezdové doby jsou stanoveny v minutách, dopravní prostředek není konkretizován a rychlost je přiměřená – odpovídající místním komunikacím. Pro účely této práce byl tedy zvolen jako dopravní prostředek automobil a použit plánovač tras www.mapy.cz. Bude zjištěno, zda každý klient každé zdravotní pojišťovny se ve stanovené lhůtě dostane k ambulantnímu lékaři či do lůžkového zařízení, které má uzavřenou smlouvu s jeho zdravotní pojišťovnou. Vzhledem k regionálnímu charakteru Zaměstnanecké pojišťovny Škoda lze předpokládat, že stanovené lhůty nebudou dodrženy.

2.2 Charakter Jihočeského kraje Jihočeský kraj má převážně zemědělský charakter, málo rozvinutý průmysl je zaměřen na zpracovatelské činnosti. Jihočeský kraj je se svou rozlohou 10 056 km2 druhým největším krajem ČR. Více jak třetinu plochy zaujímají lesy, drsnější klimatické podmínky souvisejí s tím, že převážná většina území leží v nadm. výšce 400 – 600 m. Rekreačnímu charakteru kraje přispělo i zřízení Národního parku Šumava (343 km2 na území kraje) a chráněných

25

krajinných oblastí Šumava (733 km2 na území kraje). Ve snaze zachovat přírodní prostředí je chráněno 20 % území kraje. Jihočeský kraj dříve tvořilo sedm okresů, k 1. 1. 2003 bylo zřízeno 17 správních obvodů obcí s rozšířenou působností (ORP). Koncem roku 2012 zde žilo přes 636 600 obyvatel, což z tohoto kraje činí kraj s nejnižší hustotou osídlení (63 obyv./km2). Správním centrem kraje je statutární město České Budějovice. [24] Obr. č. 4 Geografická mapa Jihočeského kraje

Zdroj: Český statistický úřad, Geografická mapa Jihočeského kraje, [online], dostupné z: http://www.czso.cz/xc/redakce.nsf/i/geograficka_mapa_kraje/$File/jhc_geogr.jpg [cit. 2014-03-10]

26

Obr. č. 5 Města a městyse v Jihočeském kraji

Zdroj: Český statistický úřad, Města a městyse v Jihočeském kraji, [online], dostupné z: http://www.czso.cz/xc/redakce.nsf/i/mesta_a_mestyse_v_jihoceskem_kraji/$File/MESTYS31.JPG [cit. 2014-03-10]

Okres České Budějovice – rozlohou 1638 km2 je druhým největším okresem v kraji, 186 000 obyvatel jej řadí na 1. místo v kraji, hustota 113 obyv./km2 téměř dvojnásobně překračuje krajský průměr, struktura osídlení v okrese je velice nerovnoměrná, v Českých Budějovicích žije přibližně polovina obyvatel, naopak příhraniční oblasti Novohradska jsou poznamenány vysídlením; okres je ze správního hlediska tvořen územím tří obcí s rozšířenou působností: České Budějovice, Trhové Sviny a Týn nad Vltavou Okres Český Krumlov – typický příhraniční region, téměř celé území 1 615 km2 je součástí Šumavy nebo Novohradských hor, bydlí zde 62 000 obyvatel, s hustotou 39 obyv./km2 je druhým nejřidčeji osídleným okresem, na západě území se nachází Vojenský újezd Boletice s minimálním osídlením a vodní nádrž Lipno; území je správně rozděleno mezi dvě obce s rozšířenou působností: Český Krumlov a Kaplice Okres Jindřichův Hradec – s rozlohou 1 944 km2 je nejen největším okresem kraje ale i v rámci celé ČR, 93 000 obyvatel ho řadí na třetí místo v kraji a hustotou 48 obyv. /km2 patří

27

k nejřidčeji osídleným okresům v ČR, specifikou okresu jsou rozsáhlé vodní plochy; územně je členěn na tři správní celky: Jindřichův Hradec, Dačice a Třeboň Okres Písek – s rozlohou 1 127 km2 je druhý nejmenší v kraji, z hlediska osídlení patří se 70 000 obyvateli a hustotou 63 obyv./km2 spíše k zalidněnějším, samotné město Písek je třetím největším městem v kraji; okres tvoří území dvou obcí s rozšířenou působností: Písek a Milevsko Okres Prachatice – rozkládá se na ploše 1 375 km2, větší část okresu tvoří podhorská pahorkatina, která přechází v pohoří Šumava, se svými 52 000 obyvateli a hustotou 37 obyv./km2 je nejméně osídleným okresem, většina obyvatel převážně žije ve městech v pohraničních částech okresu, kde po odsunu německého obyvatelstva nedošlo k dosídlení, je hustota obyvatel velice nízká; ze správního hlediska je okres členěn na území dvou obcí s rozšířenou působností: Prachatice a Vimperk Okres Strakonice – rozloha 1 032 km2 ho řadí na poslední místo v kraji, bydlí zde 71 000 obyvatel, hustota zalidnění je 68 obyv./km2; okres tvoří území tří obcí s rozšířenou působností: Strakonice, Blatná a Vodňany Okres Tábor – na rozloze 1 326 km2 žije 103 000 obyvatel, což ho společně s hustotou 77 obyv./km2 zařazuje na druhé místo v kraji, je zde významně více registrovaných ekonomických subjektů v porovnání v rámci kraje; okres je ze správního hlediska tvořen územím dvou obcí s rozšířenou působností: Tábor a Soběslav [25] Páteří sítě poskytovatelů zdravotní péče v Jihočeském kraji je sedm nemocnic lokalizovaných v sídlech bývalých okresních měst (České Budějovice, Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Písek, Prachatice, Strakonice, Tábor). Obr. č. 6 názorně ukazuje optimálně postavenou síť nejdůležitějších lůžkových zdravotnických zařízení.

28

Obr. č. 6 Síť nejdůležitějších nemocnic Jihočeského kraje

Zdroj: Interní – Jihočeské nemocnice, a. s.

Doplňují je dvě zařízení následné péče v Dačicích a ve Vimperku, čtyři léčebny dlouhodobě nemocných (České Budějovice, Písek, Prachatice, Volyně) a léčebna TRN (České Budějovice). K lůžkovým zařízením patří i čtyři psychiatrické léčebny (Chvalšiny, Lnáře, Opařany, Písek).

29

Ambulantní zdravotní služby jsou poskytovány v 1 466 samostatných ambulantních zařízeních rozesetých po celém území Jihočeského kraje. Síť smluvních poskytovatelů ambulantních zdravotních služeb (dále jen AZZ) je tvořena širokou škálou subjektů variabilních právních forem. [26] Tab. č. 1 Struktura subjektů zdravotní péče v Jihočeském kraji

Počet 9 2 4 1 4 5 1 1466 170

Nemocnice celkem Z toho nemocnice následné péče LDN Léčebna TRN Psychiatrická léčebna Lázeňská léčebna Ostatní lůžková zařízení Samostatná ambulantní zařízení Lékárny

Počet lůžek 3351 364 50 380 1588 30

Zdroj: Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, [online], dostupné z: http://www.uzis.cz/crkraje/kraje/jihocesky-kraj [cit. 2014-03-10], úprava vlastní

V tabulce č. 2 jsou uvedena nejdůležitější lůžková zařízení Jihočeského kraje s vyznačením uzavřených smluv se zdravotními pojišťovnami. Tyto smluvní vztahy jsou přenášeny i na ambulance lůžkových zařízení. Tab. č. 2 Lůžková zařízení

Lůžkové zařízení Nemocnice České Budějovice, a. s. Nemocnice Český Krumlov, a. s. Nemocnice Jindřichův Hradec, a. s. Nemocnice Písek, a. s. Nemocnice Prachatice, a. s. Nemocnice Strakonice, a. s. Nemocnice Tábor, a. s. Nemocnice Dačice, a. s. BH - Nemocnice Vimperk, a. s.

111 A A A A A A A A A



Zdroj: Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, vlastní úprava

30

207 A A A A 0 A A A A

209 A 0 A 0 0 0 0 0 A


213 A A A A 0 0 A 0 A

2.3 Registr zdravotnických zařízení Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR (dále jen ÚZIS) registruje v Jihočeském kraji 2 208 subjektů majících souvislost s poskytováním zdravotní péče. Soubor ve formátu.xls poskytnutý na vyžádání obsahoval 2 222 řádků s údaji k 1. 12. 2012. Rozdíl oproti registru ÚZIS byl zapříčiněn uvedením zdravotnických subjektů Ministerstva vnitra a Ministerstva obrany. Soubor obsahoval následující údaje: -

IČO

-

PČZ – pořadové číslo začleněného zařízení v rámci IČO

-

PČDP – pořadové číslo detašovaného pracoviště v rámci IČO a PČZ

-

Okres – číselná hodnota 1-7

-

Druh – označuje typ zdravotnického zařízení, v příloze č. 2 jsou uvedeny druhy, které se nacházejí v Jihočeském kraji

-

Kód obce

-

Název

-

Ulice, PSČ, Obec

-

Kontaktní údaje – číslo telefonu, faxu, e-mail

-

Jméno – lékař, ředitel

-

ORP – obec s rozšířenou působností

-

Kódy zdravotních pojišťoven (111, 201, 205, 207, 209, 211, 213)* v sedmi sloupcích, kdy znak „1“ označoval uzavření smlouvy a „0“ neuzavřenou smlouvu

*

111 – Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR 201 – Vojenská zdravotní pojišťovna ČR 205 - Česká průmyslová zdravotní pojišťovna 207 - Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví 209 - Zaměstnanecká pojišťovna ŠKODA 211 - Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR 213 - Revírní bratrská pokladna, zdravotní pojišťovna

Z tohoto souboru byly pomocí údaje Druh vyloučeny subjekty, které nemají souvislost s Nařízením: optiky, zdravotní středisko Vězeňské služby, lázeňské léčebny, zařízení závodní preventivní péče, Oblastní zdravotnické zařízení Ministerstva vnitra, pracoviště zřizovaná 31

Ministerstvem obrany, pobočky Krajských hygienických stanic a Zdravotního ústavu Ústí nad Labem, výdejny zdravotnických prostředků, LSPP, dopravní zdravotnické služby, služby domácí péče apod. Dále byly vyloučeny subjekty, které k 1. 12. 2012 neměly uzavřenu smlouvu o poskytování zdravotní péče ani s jednou zdravotní pojišťovnou, jedná se především o fyzioterapie, zubní laboratoře, zařízení lékařské kosmetiky, apod. Výjimku tvoří lékárny, protože tyto subjekty nemusejí uzavírat smlouvu se zdravotními pojišťovnami k tomu, aby přijímaly recepty a vydávaly léky. Po těchto úpravách byl soubor tvořen 1791 zařízením, jejichž rozmístění v Jihočeském kraji bude dále zkoumáno z hlediska dojezdových časů a jednotlivých odborností a ve vztahu s uzavřením smluv s danými zdravotními pojišťovnami. Splnění dojezdových dob 35 min bude testováno primárně na území bývalých okresů, delší dojezdové doby v rámci kraje. Zvláštní pozornost je nutné věnovat Druhu 102 (Nemocnice), 105 (Nemocnice následné péče), 301 (Sdružené ambulantní zařízení – velké), 302 (Sdružené ambulantní zařízení – malé), 310 (Zdravotnické středisko), kde bude nutné zjistit poskytovanou odbornost zdravotní péče přímo v registru ÚZIS v položce Detail - příklad viz Příloha č. 3. Dalším úskalím je Druh 324 (Samostatná ordinace lékaře specialisty), kde jsou zahrnuti např. internisti, kardiologové, lékaři oční, urologové, dermatovenerologové a další, kdy je opět nutné vyhledat zařízení v ÚZIS, položka Detail. Některé z ambulancí se nacházejí pod Druhem 102 (Nemocnice) jako ambulance nemocnic, z nichž některé jsou přímo uvedeny v souboru a některé je třeba dohledat v registru ÚZIS položka Detail.

2.4 Dojezdová doba 35 min – ambulantní péče 2.4.1 Všeobecné praktické lékařství, Praktické lékařství pro děti a dorost, Gynekologie a porodnictví, Stomatologie Pro primární péči byla stanovena nejkratší doba, za kterou by měl pacient dojet ke svému lékaři - 35 minut. Splnění této dojezdové doby a rozmístění zdravotnických zařízení bylo posuzováno v rámci okresů a správních obvodů obcí s rozšířenou působností. Na základě dat ÚZIS byly identifikovány jednotlivé subjekty a pomocí kilometrovníku bylo empiricky zjišťováno jejich rozmístění.

32

V tabulkách č. 3 – 19 jsou uvedeni poskytovatelé příslušných odborností s údajem o uzavřených smlouvách s jednotlivými zdravotními pojišťovnami: 320 – všeobecné praktické lékařství 321 – praktické lékařství pro děti a dorost 323 – gynekologie a porodnictví 322 - stomatologie Znak „A“ v případě jednotlivého zdravotnického zařízení vyjadřuje, že smlouva je uzavřena, v případě samostatných ambulantních zařízení znamená, že většina (80 – 100 %) má smlouvu uzavřenu. Jestliže výskyt smluvních ujednání byl pro danou zdravotní pojišťovnu nízký, je uveden konkrétní číselný údaj. Okres České Budějovice Podmínku dojezdové doby pro území spadající pod danou obec jsou schopna splnit už jenom zdravotnická zařízení lokalizovaná v ORP České Budějovice, Trhové Sviny a Týn nad Vltavou. ORP České Budějovice: 320 - PL pro dospělé: ambulance Nemocnice České Budějovice, a. s., Medipont, s. r. o. ambulantní klinika a 90 samostatných ordinací v Českých Budějovicích a v dalších 22 obcích 321 - PL pro děti a dorost: ambulance Nemocnice České Budějovice, a. s., Medipont, s. r. o. ambulantní klinika a 40 samostatných ordinací v Českých Budějovicích a v dalších 16 obcích 323 - Gynekologie: ambulance Nemocnice České Budějovice, a. s. a 25 samostatných ordinací v Českých Budějovicích a v dalších třech obcích 322 - Stomatologie: ambulance Nemocnice České Budějovice, a. s. a 95 samostatných ordinací v Českých Budějovicích a v dalších devíti obcích Tab. č. 3 ORP České Budějovice

ORP České Budějovice Zdravotnické zařízení Nemocnice České Budějovice, a. s. - 320, 321, 323, 322 Medipont, s. r. o. - 320, 321 90 samostatných ordinací - 320 40 samostatných ordinací - 321 25 samostatných ordinací - 323 95 samostatných ordinací - 322

Zdravotní pojišťovna 205 207 209

111

201

A

A

A

A

A A A A A

A A A A A

A A A A A

A A A A A

Zdroj: ÚZIS, vlastní úprava

33

211

213

A

A

A

2 5 1 6

A A A A A

4 5 2 2

ORP Trhové Sviny: 320 - PL pro dospělé: 11 samostatných ordinací - v Trhových Svinech a v dalších šesti obcích 321 - PL pro děti a dorost: šest samostatných ordinací - v Trhových Svinech a dalších čtyřech obcích 323 - Gynekologie: jedna gynekologická ordinace v Trhových Svinech 322 - Stomatologie: šest samostatných ordinací v Trhových Svinech a třech dalších obcích Tab. č. 4 ORP Trhové Sviny

ORP Trhové Sviny Zdravotnické zařízení 11 samostatných ordinací - 320 6 samostatných ordinací - 321 1 samostatná ordinace - 323 6 samostatných ordinací - 322

111 A A A A

201 A A A A

Zdravotní pojišťovna 205 207 209 A A 0 A A 0 A A 0 A A 0

211 A A A A

213 0 0 0 0


ORP Týn nad Vltavou: 320 - PL pro dospělé: Městská poliklinika Týn nad Vltavou a osm samostatných ordinací v Týně nad Vltavou a dalších dvou obcích 321 - PL pro děti a dorost: čtyři samostatné ordinace v Týně nad Vltavou a dalších dvou obcích 323 - Gynekologie: jedna samostatná ordinace v Týně nad Vltavou 322 - Stomatologie: šest samostatných ordinací v Týně nad Vltavou a dvou dalších obcích Tab. č. 5 ORP Týn nad Vltavou

ORP Týn nad Vltavou Zdravotnické zařízení Městská poliklinika Týn n. Vlt. - 320 88 samostatných ordinací - 320 4 samostatné ordinace - 321 1 samostatná ordinace - 323 6 samostatných ordinací - 322

111 A A A A A

201 A A A 0 A


34

Zdravotní pojišťovna 205 207 209 A A A A 0 A A 0 0 0 0 A A 1

211 A A A A A

213 0 1 0 2

Okres Český Krumlov Zdravotnická zařízení sídlící v Českém Krumlově a Kaplici splňují podmínku dojezdu v 35 min s výjimkou jižního cípu území za Vyšším Brodem. ORP Český Krumlov: 320 - PL pro dospělé: ambulance Nemocnice Český Krumlov, a. s. a 28 samostatných ordinací v Českém Krumlově a v dalších 16 obcích 321 - PL pro děti a dorost: ambulance Nemocnice Český Krumlov, a. s. a 18 samostatných ordinací v Českém Krumlově a v dalších 13 obcích 323 - Gynekologie: ambulance Nemocnice Český Krumlov, a. s. a devět samostatných ordinací v Českém Krumlově a v dalších 6 obcích 322 - Stomatologie: 23 samostatných ordinací v Českém Krumlově a dalších sedmi obcích Tab. č. 6 ORP Český Krumlov

ORP Český Krumlov Zdravotnické zařízení Nemocnice Český Krumlov, a. s. 320, 321, 323 28 samostatných ordinací - 320 18 samostatných ordinací - 321 9 samostatných ordinací - 323 23 samostatných ordinací - 322


111

201

A

A

A

A

A A A A

A A A A

A A A A

A A A A

211

213

-

A

A

2 2 0 0

A A A A

1 0 0 1


ORP Kaplice: 320 - PL pro dospělé: Nemocnice Český Krumlov, a. s. – poliklinika a 13 samostatných ordinací v Kaplici a v osmi dalších obcích 321 - PL pro děti a dorost: 11 samostatných ordinací v Kaplici a v osmi dalších obcích 323 - Gynekologie: dvě samostatné ordinace v Kaplici a ve Velešíně 322 - Stomatologie: devět samostatných ordinací v Kaplici a ve třech dalších obcích

35

Tab. č. 7 ORP Kaplice

ORP Kaplice Zdravotnické zařízení Nemocnice Český Krumlov, a. s. poliklinika - 320 28 samostatných ordinací - 320 11 samostatných ordinací - 321 2 samostatné ordinace - 323 9 samostatných ordinací - 322


111

201

A

A

A

A

A A A A

A A A A

A A A A

A A A A

211

213

-

A

A

2 0 0 0

A A A A

1 0 0 0


Okres Jindřichův Hradec Zdravotnická zařízení lokalizovaná v ORP Jindřichův Hradec, Dačice a Třeboň jsou schopna splnit požadavek na dojezd v 35 minutách ORP Jindřichův Hradec: 320 - PL pro dospělé: ambulance Nemocnice Jindřichův Hradec, a. s. a 27 samostatných ordinací v Jindřichově Hradci a v dalších 13 obcích 321 - PL pro děti a dorost: ambulance Nemocnice Jindřichův Hradec, a. s. a 19 samostatných ordinací v Jindřichově Hradci a v dalších 10 obcích 323 - Gynekologie: ambulance Nemocnice Jindřichův Hradec, a. s. a 13 samostatných ordinací v Jindřichově Hradci a v dalších 6 obcích 322 - Stomatologie: 31 samostatných ordinací v Jindřichově Hradci, a. s. a v dalších sedmi obcích

Tab. č. 8 ORP Jindřichův Hradec

ORP Jindřichův Hradec Zdravotnické zařízení Nemocnice Jindřichův Hradec, a. s. - 320, 321, 323 27 samostatných ordinací - 320 19 samostatných ordinací - 321 13 samostatných ordinací - 323 31 samostatných ordinací - 322


111

201

A

A

A

A

A A A A

A A A A

A A A A

A A A A


36

211

213

A

A

A

2 2 0 3

A A A A

2 1 0 3

ORP Dačice: 320 - PL pro dospělé: ambulance Nemocnice Dačice, a. s. a 17 samostatných ordinací v Dačicích a v sedmi dalších obcích 321 - PL pro děti a dorost: ambulance Nemocnice Dačice, a. s. a čtyři samostatné ordinace v Dačicích a v dvou dalších obcích 323 - Gynekologie: pět samostatných ordinací v Dačicích a dvou dalších obcích 322 - Stomatologie: deset samostatných ordinací v Dačicích a dvou dalších obcích Tab. č. 9 ORP Dačice

ORP Dačice Zdravotnické zařízení Nemocnice Dačice, a. s. - 320, 321 17 samostatných ordinací - 320 4 samostatné ordinace - 321 5 samostatných ordinací - 323 10 samostatných ordinací - 322

111 A A A A

201 A A A A

A

A

Zdravotní pojišťovna 205 207 209 A A A A 0 A A 0 A A 0 A

A

0

211 A A A A

213 2 0 0

A

0


ORP Třeboň: 320 - PL pro dospělé: sdružené ambulantní zařízení Salvus SF, s. r. o a dalších 12 samostatných ordinací v Třeboni a ve čtyřech dalších obcích 321 - PL pro děti a dorost: sdružené ambulantní zařízení Salvus SF, s. r. o a dalších sedm samostatných ordinací v Třeboni a ve čtyřech dalších obcích 323 - Gynekologie: sedm samostatných ordinací v Třeboni a ve čtyřech dalších obcích 322 - Stomatologie: deset samostatných ordinací v Třeboni a ve třech dalších obcích Tab. č. 10 ORP Třeboň

ORP Třeboň Zdravotnické zařízení Salvus SF, s. r. o. - 320, 321 12 samostatných ordinací - 320 7 samostatných ordinací - 321 7 samostatných ordinací - 323

111 A A A A

201 A A A A

10 samostatných ordinací - 322

A

A


Zdravotní pojišťovna 205 207 209 A A A A 1 A A 0 A A 0 A

37

A

1

211 A A A A

213 1 0 0

A

1

Okres Písek Zdravotnické subjekty umístěné v Písku a v Milevsku postačují na pokrytí dojezdové doby 35 minut. ORP Písek: 320 - PL pro dospělé: ambulance Nemocnice Písek, a. s. a dalších 36 samostatných ordinací v Písku a v dalších 12 obcích 321 - PL pro děti a dorost: ambulance Nemocnice Písek, a. s. a dalších 14 samostatných ordinací v Písku a v dalších šesti obcích 323 - Gynekologie: ambulance Nemocnice Písek, a. s. a dalších osmi samostatných ordinací v Písku a v dalších třech obcích 322 - Stomatologie: 24 samostatných ordinací v Písku a v dalších šesti obcích Tab. č. 11 ORP Písek

ORP Písek Zdravotnické zařízení


111

201

211

213

Nemocnice Písek, a. s. - 320, 321, 323

A

A

A

A

-

A

A

Lékařská společnost Drlíčov, s. r. o. - 322 36 samostatných ordinací - 320 14 samostatných ordinací - 321 8 samostatných ordinací - 323 24 samostatných ordinací - 322

A

A

A

A

-

A

-

A A A A

A A A A

A A A A

A A A A

4 0 0 1

A A A A

4 3 0 0


ORP Milevsko: 320 - PL pro dospělé: Poliklinika Milevsko, s. r. o. s dalšími třemi detašovanými pracovišti a sedmi samostatnými ordinacemi v Milevsku a v dalších dvou obcích 321 - PL pro děti a dorost: Poliklinika Milevsko, s. r. o. s dalšími třemi detašovanými pracovišti a dvěma samostatnými ordinacemi v Milevsku a v Chyškách 323 - Gynekologie: dvě samostatné ordinace v Milevsku 322 - Stomatologie: Poliklinika Milevsko, s. r. o. s dalšími třemi detašovanými pracovišti a pět samostatných ordinací v Milevsku a dvou dalších obcích

38

Tab. č. 12 ORP Milevsko

ORP Milevsko Zdravotnické zařízení Poliklinika Milevsko, s. r. o. - 320, 321, 322 7 samostatných ordinací - 320 2 samostatné ordinace - 321 2 samostatné ordinace - 323 5 samostatných ordinací - 322


111

201

A

A

A

A

A A A A

A A A A

A A 1 A

A A A A

211

213

A

A

A

0 0 0 0

A A A A

0 0 0 0


Okres Prachatice Zdravotnická zařízení lokalizovaná v Prachaticích a ve Vimperku sama nestačí pokrýt území okresu z hlediska dojezdové vzdálenosti do 35 min, pro splnění je nutné další zdravotnické zařízení nejlépe ve Volarech.

ORP Prachatice: 320 - PL pro dospělé: ambulance Nemocnice Prachatice, a. s. a dalších 20 samostatných ordinací v Prachaticích a v dalších osmi obcích 321 - PL pro děti a dorost: ambulance Nemocnice Prachatice, a. s. a dalších 9 samostatných ordinací v Prachaticích a v dalších šesti obcích 323 - Gynekologie: ambulance Nemocnice Prachatice, a. s. a dalších 9 samostatných ordinací v Prachaticích a v dalších dvou obcích 322 - Stomatologie: 14 samostatných ordinací v Prachaticích a v dalších sedmi obcích Tab. č. 13 ORP Prachatice

ORP Prachatice Zdravotnické zařízení Nemocnice Prachatice, a. s. - 320, 321, 323 20 samostatných ordinací - 320 9 samostatných ordinací - 321 2 samostatné ordinace - 323 14 samostatných ordinací - 322


111

201

A

A

A

-

A A A A

A A A A

A A A A

A A A A


39

211

213

-

A

-

0 0 0 0

A A A A

0 0 0 1

ORP Vimperk: 320 - PL pro dospělé: 14 samostatných ordinací ve Vimperku a v osmi obcích 321 - PL pro děti a dorost: ambulance BH – Nemocnice Vimperk, a. s. a její jedno detašované pracoviště a čtyři samostatné ordinace ve Vimperku a třech dalších obcích 323 - Gynekologie: tři samostatné ordinace ve Vimperku a ve Čkyni 322 - Stomatologie: 11 samostatných ordinací ve Vimperku a ve dvou dalších obcích Tab. č. 14 ORP Vimperk

ORP Vimperk Zdravotnické zařízení BH Nemocnice Vimperk, a. s. - 321 14 samostatných ordinací - 320 4 samostatné ordinace - 321 3 samostatné ordinace - 323 11 samostatných ordinací - 322

111 A A A A A

201 A A A A A

Zdravotní pojišťovna 205 207 209 A A A A A 0 A A 0 A A 2 A A 0

211 A A A A A

213 A 1 0 0 0


Okres Strakonice: Zdravotnické subjekty umístěné ve Strakonicích, Blatné a Vodňanech postačují na pokrytí dojezdové doby 35 min ORP Strakonice: 320 - PL pro dospělé: ambulance Nemocnice Strakonice, a. s. a dalších 29 samostatných ordinací ve Strakonicích a dalších 13 obcích 321 - PL pro děti a dorost: ambulance Nemocnice Strakonice, a. s. a dalších 11 samostatných ordinací ve Strakonicích a dalších třech obcích 323 - Gynekologie: ambulance Nemocnice Strakonice, a. s. a 9 samostatných ordinací ve Strakonicích a dalších dvou obcích 322 - Stomatologie: 25 samostatných ordinací ve Strakonicích a v dalších šesti obcích Tab. č. 15 ORP Strakonice

ORP Strakonice Zdravotnické zařízení Nemocnice Strakonice, a. s. - 320, 321, 323 29 samostatných ordinací - 320 11 samostatných ordinací - 321 9 samostatných ordinací - 323 25 samostatných ordinací - 322


111

201

A

A

A

A

A A A A

A A A A

A A A A

A A A A


40

211

213

-

A

-

0 0 0 3

A A A A

0 0 2 1

ORP Blatná: 320 - PL pro dospělé: osm samostatných ordinací v Blatné a v dalších dvou obcích 321 - PL pro děti a dorost: osm samostatných ordinací v Blatné a v dalších pěti obcích 323 - Gynekologie: ambulance Nemocnice Písek, a. s. v Blatné a další dvě samostatné ordinace v Blatné 322 - Stomatologie: devět samostatných ambulancí v Blatné a dvou dalších obcích Tab. č. 16 ORP Blatná

ORP Blatná Zdravotnické zařízení Nemocnice Písek, a. s. - 323 8 samostatných ordinací - 320 8 samostatných ordinací - 321 2 samostatné ordinace - 323 9 samostatných ordinací - 322

111 A A A A A

201 A 5 A A A

Zdravotní pojišťovna 205 207 209 A A 5 4 1 A A 0 A A 0 A A 0

211 A 5 A A A

213 A 1 0 0 0


ORP Vodňany: 320 - PL pro dospělé: osm samostatných ordinací ve Vodňanech a v Bavorově 321 - PL pro děti a dorost: pět samostatných ordinací ve Vodňanech a dvou dalších obcích 323 - Gynekologie: ambulance Nemocnice Písek, a. s. ve Vodňanech a dvě samostatné ordinace ve Vodňanech 322 - Stomatologie: čtyři samostatné ordinace ve Vodňanech Tab. č. 17 ORP Vodňany

ORP Vodňany Zdravotnické zařízení Nemocnice Písek, a. s. - 323 8 samostatných ordinací - 320 5 samostatných ordinací - 321 2 samostatné ordinace - 323 4 samostatné ordinace - 322

111 A A A A A

201 A A A A A

Zdravotní pojišťovna 205 207 209 A A A A 1 3 4 0 A A 0 A A 1

211 A A A A A

213 A 0 0 0 1


Okres Tábor: Zdravotnické subjekty umístěné v Táboře a v Soběslavi postačují na pokrytí dojezdové doby 35 min

41

ORP Tábor: 320 - PL pro dospělé: ambulance Nemocnice Tábor, a. s., Poliklinika Milevsko, s. r. o. s detašovaným pracovištěm v Nadějkově, 3R Tábor, s. r. o., ZDRAVEX, s. r. o. v Sezimově Ústí a 43 samostatných ordinací v Táboře a v dalších 16 obcích 321 - PL pro děti a dorost: ambulance Nemocnice Tábor, a. s., ZDRAVEX, s. r. o. v Sezimově Ústí a 22 samostatných ordinací v Táboře a v dalších 11 obcích 323 - Gynekologie: ambulance Nemocnice Tábor, a. s, ZDRAVEX, s. r. o. v Sezimově Ústí a 14 samostatných ordinací v Táboře a v dalších sedmi obcích 322 - Stomatologie: ZDRAVEX, s. r. o. v Sezimově Ústí a 46 samostatných ordinací v Táboře a v dalších deseti obcích Tab. č. 18 ORP Tábor

ORP Tábor Zdravotnické zařízení


111

201

211

213

Nemocnice Tábor, a. s. - 320, 321, 323 Polikl. Milevsko, s. r. o. - 320 3R Tábor, s. r. o. - 320

A

A

A

A

-

A

A

A A

A A

A A

A -

A -

A A

A -

ZDRAVEX, s. r. o. - 320, 321, 323, 322 43 samostatných ordinací - 320 22 samostatných ordinací - 321 14 samostatných ordinací - 323 46 samostatných ordinací - 322

A

A

A

-

-

A

-

A A A A

A A A A

A A A A

A A A A

0 0 1 0

A A A A

1 0 1 0


ORP Soběslav: 320 - PL pro dospělé: 13 samostatných ordinací v Soběslavi a v dalších čtyřech obcích 321 - PL pro děti a dorost: čtyři samostatné ordinace v Soběslavi a ve Veselí nad Lužnicí 323 - Gynekologie: čtyři samostatné ordinace v Soběslavi a ve Veselí nad Lužnicí 322 - Stomatologie: 13 samostatných ordinací v Soběslavi a ve Veselí nad Lužnicí Tab. č. 19 ORP Soběslav

ORP Soběslav Zdravotnické zařízení 13 samostatných ordinací - 320 4 samostatné ordinace - 321 4 samostatné ordinace - 323

111 A A A

201 A A A

13 samostatných ordinací - 322

A

A

Zdravotní pojišťovna 205 207 209 A A 0 A 4 0 A A 0 A


42

A

0

211 A A A

213 0 0 0

A

0

2.4.2 Lékárny Pro lékárny (v registru ÚZIS Druh 501, 510, 511) byla Nařízením stanovena dojezdová doba 35 min stejně jako pro primární péči. Na základě dat ÚZIS byly identifikovány jednotlivé subjekty a pomocí kilometrovníku bylo empiricky zjišťováno jejich rozmístění. Na základě zkoumání primární péče lze říci, že pro splnění dojezdové doby 35 minut dle Nařízení postačí nalézt alespoň jedinou lékárnu lokalizovanou v obci s rozšířenou působností, v případě ORP Prachatice navíc např. ve Volarech. Pro výkon lékárenské činnosti není nezbytné uzavírat smlouvu se zdravotními pojišťovnami. Tab. č. 20 Přehled počtů a lokalizace lékáren

ORP České Budějovice Trhové Sviny Týn nad Vltavou Český Krumlov Kaplice Jindřichův Hradec Dačice Třeboň Písek Milevsko Prachatice Vimperk Strakonice Blatná Vodňany Tábor Soběslav

Počet lékáren vč. ústavních

Z toho přímo v ORP 36 2 3 5 2 8 2 4 8 3 5 3 6 3 2 13 3

43 4 4 11 5 14 4 7 12 4 11 7 8 4 3 22 6

Počet ostatních obcí 7 2 1 6 3 6 2 3 4 1 6 4 2 1 1 8 3


2.4.3 Zhodnocení Empiricky bylo zjištěno, že pro splnění dojezdové doby 35 minut postačuje lokalizace příslušného zdravotnického zařízení či lékárny v sídle obce s rozšířenou působností. Výjimku tvoří cíp území ORP Český Krumlov jižně od Vyššího Brodu, v této lokalitě ale lze nalézt ambulantní zařízení, které tuto oblast pokryjí (Vyšší Brod a Loučovice). I ve Volarech (území ORP Prachatice) se nacházejí příslušná zdravotní zařízení pro tuto oblast. Podmínka dojezdové vzdálenosti pro odbornosti Praktický lékař pro dospělé, pro děti a dorost, Gynekologie a Stomatologie je v Jihočeském kraji splněna pro klienty 111 – VZP, 43

201 - VoZP, 205 - ČPZP, 207 - OZP a 211 - ZPMV. Pro klienty 209 - ZP Škoda a 213 - RBK ZP je splněna dostupnost pro všechny specializace na území ORP České Budějovice, Jindřichův Hradec a Milevsko, pro specializaci Praktický lékař pro děti a dorost v oblasti ORP Vimperk a pro specializaci Praktický lékař pro dospělé na území ORP Tábor.

2.5 Dojezdová doba 45 min – ambulantní péče Dojezdová doba 45 minut byla stanovena pro osm specializací zahrnutých v Druhu – 324 Samostatná ordinace lékaře specialisty a pro radiologii a zobrazovací metody. Další zahrnutou specializací je rehabilitační a fyzikální medicína, fyzioterapie poskytovaná navíc i samostatnými zařízeními nelékaře – rehabilitační (Druh 351). Na základě dat ÚZIS byly identifikovány jednotlivé subjekty a pomocí kilometrovníku bylo zjišťováno jejich rozmístění. V tabulkách č. 21 – 30 jsou uvedeny počty poskytovatelů příslušných odborností na území dané obce s rozšířenou působností s údajem o počtu uzavřených smluv s jednotlivými zdravotními pojišťovnami. Je-li zdravotní zařízení umístěno v sídle obce s rozšířenou působností, je tím zajištěna dostupnost pro danou oblast. Splnění této dojezdové doby a rozmístění zdravotnických zařízení bylo posuzováno v rámci správních obvodů obcí s rozšířenou působností.

44

2.5.1 Vnitřní lékařství (interna) Do přehledu jsou zahrnuty ambulance nemocnic v Českých Budějovicích, Českém Krumlově, Jindřichově Hradci, Dačicích, Písku, Prachaticích, Strakonicích, Táboře a ve Vimperku a samostatné ordinace lékařů – specialistů, u nichž je v registru ÚZIS uvedeno v položce Detail „Interna“. Tab. č. 21 Interna

ORP

Počet amb. zařízení

111

201

205

207

209

211

213

17 2 1 2 3 3 3 2 4 1 4 4 5 1 1 4 2

17 2 1 2 2 3 2 2 4 1 4 3 4 1 1 3 1

17 2 1 2 3 3 3 2 4 1 3 4 4 1 1 3 1

17 2 0 2 3 3 3 2 4 1 4 3 5 1 1 4 2

15 2 1 2 3 3 2 2 4 1 3 2 4 1 1 4 1

3 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0

15 2 1 2 3 3 3 2 4 1 4 4 4 1 1 4 1

1 0 0 1 1 1 0 0 1 0 0 1 0 0 0 1 0

České Budějovice Trhové Sviny Týn nad Vltavou Český Krumlov Kaplice Jindřichův Hradec Dačice Třeboň Písek Milevsko Prachatice Vimperk Strakonice Blatná Vodňany Tábor Soběslav Zdroj: ÚZIS, vlastní úprava

V každé obci s rozšířenou působností je zdravotnické zařízení – interna lokalizováno, časová dostupnost je pro tuto specializaci v Jihočeském kraji splněna bezezbytku pro klienty 111 VZP, 201 - VoZP, 205 - ČPZP, 207 - OZP a 211 - ZPMV. Klienti 209 - ZP Škoda mají zajištěnu dostupnost na území ORP České Budějovice, Jindřichův Hradec a Vimperk, klienti 213 - RBK ZP na území ORP České Budějovice, Český Krumlov, Kaplice, Jindřichův Hradec, Písek, Vimperk a Tábor.

2.5.2 Diabetologie Do přehledu jsou zahrnuty nemocnice v Českých Budějovicích, Českém Krumlově, Jindřichově Hradci, Písku, Prachaticích, Strakonicích, Táboře a ve Vimperku a samostatné

45

ordinace lékařů – specialistů, kteří mají v registru ÚZIS uvedeno v položce Detail „Diabetologie“. Tab. č. 22 Diabetologie

ORP


111

201

205

207

209

211

213

5 0 0 1 2 3 2 1 6 1 2 1 2 1 1 3 1

5 0 0 1 2 3 1 1 6 1 2 1 2 1 1 3 1

5 0 0 1 2 3 1 1 6 1 2 1 2 1 1 3 1

5 0 0 1 2 3 1 1 6 1 2 1 2 1 1 3 1

4 0 0 1 2 3 1 1 6 1 1 0 2 1 1 3 1

1 0 0 0 0 1 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0

5 0 0 1 2 3 1 1 6 1 2 1 2 1 1 3 1

1 0 0 1 1 1 0 0 1 1 0 0 0 0 0 1 0


Ve správním obvodě Týn nad Vltavou a Trhové Sviny není dle registru ÚZIS ani jediné pracoviště s alespoň jednou uzavřenou smlouvou se zdravotní pojišťovnou. Obce lokalizované na severu území spadající pod ORP Týn nad Vltavou jsou dosažitelné z Českých Budějovic na hranici stanoveného času 45 minut. Pomineme-li přirozenou spádovou oblast, měřeno z Písku je povinný časový limit bezpečně dodržen. Taktéž na území ORP Trhové Sviny se nenachází jediné zařízení pro tuto oblast. Dojezdová vzdálenost z Českých Budějovic ve 45 minutách je ohraničena přibližně na ose Nové Hrady a Horní Stropnice. Část území za touto hranicí je v limitu dosažitelná z Kaplice, jihovýchodní část je v dané dojezdové době dostupná z Třeboně. Časová dostupnost je splněna pro klienty 111 – VZP, 201 – VoZP, 205 – ČPZP, 207 – OZP a 211 – ZPMV. Klienti 209 - ZP Škoda mají zajištěnu dostupnost na území ORP České Budějovice, Jindřichův Hradec a Milevsko, klienti 213 - RBK ZP na území ORP České Budějovice, Český Krumlov, Kaplice, Jindřichův Hradec, Písek, Milevsko a Tábor.

46

2.5.3 Chirurgie Do přehledu jsou zahrnuty nemocnice v Českých Budějovicích, Českém Krumlově, Jindřichově Hradci, Písku, Prachaticích, Strakonicích, Táboře a ve Vimperku a samostatné ordinace lékařů – specialistů, kteří mají v registru ÚZIS uvedeno v položce Detail „Chirurgie“. Tab. č. 23 Chirurgie

ORP


111

201

205

207

209

211

213

11 1 1 2 1 4 0 3 2 1 2 1 2 2 1 5 1

11 1 1 2 1 3 0 3 2 1 2 1 2 2 1 4 1

11 1 1 2 1 4 0 3 2 1 2 1 2 2 1 5 1

11 1 0 2 1 4 0 3 2 1 2 1 2 2 1 5 1

10 1 1 2 1 3 0 2 2 1 1 1 2 2 1 4 1

1 0 0 0 0 1 0 0 0 1 0 1 0 0 0 2 0

11 1 1 2 1 3 0 3 2 1 2 1 2 2 1 5 1

2 0 0 1 0 1 0 0 1 1 0 1 0 1 0 2 0


V území spadající pod Dačice není lokalizován ani jediný subjekt se smlouvou se zdravotní pojišťovnou. Oblast za Dačicemi, Cizkrajovem a Slavonicemi není z Jindřichova Hradce dosažitelná v limitních 45 minutách. V tomto případě lze využít zařízení v Telči (kraj Vysočina), které je v bezpečné dojezdové vzdálenosti. Obce lokalizované na severu území spadající pod ORP Týn nad Vltavou jsou dosažitelné z Českých Budějovic na hranici stanoveného času 45 minut. Časová dostupnost je s výhradou využití chirurgické ambulance v Telči splněna pro klienty 111 – VZP, 201 – VoZP, 205 – ČPZP, 207 – OZP a 211 – ZPMV. Klienti 209 - ZP Škoda mají zajištěnu dostupnost na území ORP České Budějovice, Jindřichův Hradec, Milevsko, Vimperk a Tábor, klienti 213 - RBK ZP na území ORP České Budějovice, Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Písek, Milevsko, Vimperk, Blatná a Tábor. 47

2.5.4 Neurologie Do přehledu jsou zahrnuty nemocnice v Českých Budějovicích, Českém Krumlově, Jindřichově Hradci, Písku, Strakonicích a v Táboře a samostatné ordinace lékařů – specialistů, kteří mají v registru ÚZIS uvedeno v položce Detail „Neurologie“. Tab. č. 24 Neurologie

ORP


111

201

205

207

209

211

213

11 0 0 3 0 3 2 1 4 1 2 1 2 2 2 7 1

11 0 0 3 0 3 2 1 4 1 2 1 2 2 2 7 1

10 0 0 3 0 3 2 1 4 1 2 1 2 2 2 7 1

11 0 0 3 0 3 2 1 3 1 2 1 2 2 2 7 1

11 0 0 3 0 2 2 1 3 1 2 1 2 2 2 7 1

1 0 0 0 0 1 0 1 0 1 0 0 0 1 0 0 0

11 0 0 3 0 3 2 1 3 1 2 1 2 2 2 6 1

1 0 0 1 0 1 1 1 1 1 0 0 0 1 1 1 0


Na území ORP Trhové Sviny, Týn nad Vltavou a Kaplice neexistuje ani jediný subjekt, který by měl uzavřenu alespoň jedinou smlouvu se zdravotní pojišťovnou. Obce lokalizované na severu území spadající pod ORP Týn nad Vltavou jsou dosažitelné z Českých Budějovic na hranici stanoveného času 45 minut. Pomineme-li přirozenou spádovou oblast, měřeno z Písku - je povinný časový limit bezpečně dodržen. Pro jižní část ORP Trhové Sviny v tomto případě nelze využít zařízení v Kaplici, dojezdová vzdálenost z Třeboně překračuje limitní čas pro několik obcí jižně od Horní Stropnice. V oblasti spadající pod ORP Kaplice je z Českého Krumlova do 45 min nedosažitelný jihovýchodní cípek území (obec Pohoří na Šumavě). Časová dostupnost je s výjimkou území jižně od Horní Stropnice a jihovýchodního cípku území ORP Kaplice splněna pro klienty 111 – VZP, 201 – VoZP, 205 – ČPZP, 207 – OZP a 211 – ZPMV. Klienti 209 - ZP Škoda mají zajištěnu dostupnost na území ORP České 48

Budějovice, Jindřichův Hradec, Třeboň, Milevsko a Blatná, klienti 213 - RBK ZP na území ORP České Budějovice, Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Dačice, Třeboň, Písek, Milevsko, Blatná, Vodňany a Tábor.

2.5.5 Oftalmologie Do přehledu jsou zahrnuty nemocnice v Českých Budějovicích, Jindřichově Hradci, Písku, Strakonicích a v Táboře a samostatné ordinace lékařů – specialistů, kteří mají v registru ÚZIS uvedeno v položce Detail „Oftalmologie“. Tab. č. 25 Oftalmologie

ORP


111

201

205

207

209

211

213

16 1 1 2 0 3 2 2 3 1 1 2 3 1 2 5 2

16 1 1 2 0 3 2 2 3 1 1 2 3 1 2 5 2

15 1 1 2 0 3 2 2 3 1 1 2 3 1 2 5 2

16 1 1 2 0 3 2 2 3 1 1 2 3 1 2 5 2

15 0 1 2 0 3 2 1 3 1 1 2 3 1 2 5 2

1 0 0 0 0 1 1 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0

16 1 1 2 0 3 2 2 3 1 1 2 3 1 2 4 2

2 0 0 0 0 1 1 0 1 0 0 2 0 0 0 1 0


Ordinace oftalmologa se nenachází v oblasti spadající pod ORP Kaplice, nejbližší zařízení se nachází v Českém Krumlově a není tak splněna podmínka dojezdové vzdálenosti pro jihovýchodní část území (Pohorská Ves). Časová dostupnost je s výjimkou jihovýchodního cípku území ORP Kaplice splněna pro klienty 111 – VZP, 201 – VoZP, 205 – ČPZP a 211 – ZPMV, pro klienty 207 – OZP je navíc splněna s výjimkou území jižně od Horní Stropnice. Klienti 209 - ZP Škoda mají zajištěnu dostupnost na území ORP České Budějovice, Jindřichův Hradec, Dačice a Tábor, klienti 213 RBK ZP na území ORP České Budějovice, Jindřichův Hradec, Dačice, Písek, Vimperk a Tábor. 49

2.5.6 Otorinolaryngologie Do přehledu jsou zahrnuty nemocnice v Českých Budějovicích, Jindřichově Hradci, Písku, Strakonicích a v Táboře a samostatné ordinace lékařů – specialistů (Druh 324), kteří mají v registru ÚZIS uvedeno v položce Detail „Otorinolaryngologie“. Tab. č. 26 Otorinolaryngologie

ORP


111

201

205

207

209

211

213

8 0 0 1 0 4 1 2 5 2 1 1 3 0 1 5 1

8 0 0 1 0 4 1 2 5 2 1 1 3 0 1 5 1

7 0 0 1 0 4 1 2 5 2 1 1 3 0 1 5 1

7 0 0 1 0 3 1 2 4 2 1 1 3 0 1 3 1

6 0 0 1 0 3 1 2 5 2 1 1 2 0 1 5 1

1 0 0 0 0 1 1 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0

7 0 0 1 0 3 1 2 5 2 1 1 2 0 1 5 1

1 0 0 0 0 1 1 0 1 1 0 1 0 0 1 1 0


Situace na území ORP Trhové Sviny, Týn nad Vltavou a Kaplice je obdobná jako u specializace neurologie. Neexistenci zdravotního zařízení se specializací ORL na území ORP Blatná nahradí ambulance ve Strakonicích na hranici dojezdového času. Časová dostupnost je s výjimkou území jižně od Horní Stropnice a jihovýchodního cípku území ORP Kaplice splněna pro klienty 111 – VZP, 201 – VoZP, 205 – ČPZP, 207 – OZP a 211 – ZPMV. Klienti 209 - ZP Škoda mají zajištěnu dostupnost na území ORP České Budějovice, Jindřichův Hradec, Dačice a Milevsko, klienti 213 - RBK ZP na území ORP České Budějovice, Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Dačice, Písek, Milevsko, Vimperk, Vodňany a Tábor.

50

2.5.7 Ortopedie Do přehledu jsou zahrnuty nemocnice v Českých Budějovicích, Jindřichově Hradci, Písku, Prachaticích, v Táboře a ve Vimperku a samostatné ordinace lékařů – specialistů, kteří mají v registru ÚZIS uvedeno v položce Detail „Ortopedie“. Tab. č. 27 Ortopedie

ORP


111

201

205

207

209

211

213

10 3 1 2 0 2 1 1 6 1 1 1 3 0 1 8 2

10 3 1 2 0 2 1 1 6 1 1 1 3 0 1 8 2

9 3 1 2 0 2 1 1 6 1 1 1 3 0 1 8 2

9 3 1 2 0 1 1 1 6 1 1 1 3 0 1 8 2

8 3 1 2 0 1 1 1 6 1 0 1 3 0 1 7 1

1 0 0 0 0 1 1 1 0 0 0 1 0 0 0 0 0

9 3 1 2 0 2 1 1 6 0 1 1 3 0 1 8 2

3 2 0 0 0 1 1 1 1 0 0 1 0 0 0 1 0


Chybějící ortopedie na území ORP Kaplice je zabezpečena zdravotnickým zařízením v Českém Krumlově a na území ORP Blatná zařízením ve Strakonicích při splnění dojezdu do 45 minut. Časová dostupnost je splněna pro klienty 111 – VZP, 201 – VoZP, 205 – ČPZP, 207 – OZP a 211 – ZPMV. Klienti 209 - ZP Škoda mají zajištěnu dostupnost na území ORP České Budějovice, Jindřichův Hradec, Dačice, Třeboň a Vimperk, klienti 213 - RBK ZP na území ORP České Budějovice, Trhové Sviny, Jindřichův Hradec, Třeboň, Písek, Vimperk a Tábor.

2.5.8 Urologie Do přehledu jsou zahrnuty nemocnice v Českých Budějovicích, Jindřichově Hradci, Písku, Prachaticích, v Táboře a ve Vimperku a samostatné ordinace lékařů – specialistů, kteří mají v registru ÚZIS uvedeno v položce Detail „Urologie“. 51

Tab. č. 28 Urologie

ORP


111

201

205

207

209

211

213

4 0 0 1 0 2 1 1 2 1 1 1 3 0 0 2 0

4 0 0 1 0 2 1 1 2 1 1 1 3 0 0 2 0

4 0 0 1 0 2 1 1 2 1 1 1 3 0 0 2 0

4 0 0 1 0 1 1 1 2 1 1 1 3 0 0 2 0

3 0 0 1 0 2 1 1 2 1 1 1 2 0 0 2 0

1 0 0 0 0 1 1 1 0 0 0 0 2 0 0 0 0

4 0 0 1 0 2 1 1 2 1 1 1 3 0 0 2 0

1 0 0 1 0 1 1 1 1 1 0 0 1 0 0 1 0


Situace na území ORP Trhové Sviny, Týn nad Vltavou a Kaplice je obdobná jako u specializace neurologie. Neexistenci zdravotního zařízení se specializací ORL na území ORP Blatná a Vodňany nahradí ambulance ve Strakonicích na hranici dojezdového času. Časová dostupnost je s výjimkou území jižně od Horní Stropnice a jihovýchodního cípku území ORP Kaplice splněna pro klienty 111 – VZP, 201 – VoZP, 205 – ČPZP, 207 – OZP a 211 – ZPMV. Klienti 209 - ZP Škoda mají zajištěnu dostupnost na území ORP České Budějovice, Jindřichův Hradec, Dačice, Třeboň a Strakonice, klienti 213 - RBK ZP na území ORP České Budějovice, Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Dačice, Třeboň, Písek, Milevsko, Strakonice a Tábor.

2.5.9 Radiologie a zobrazovací metody Do přehledu jsou zahrnuty nemocnice v Českých Budějovicích, Českém Krumlově, Jindřichově Hradci, Písku, Prachaticích, Strakonicích, Táboře, Volyni a ve Vimperku, samostatné ordinace lékařů – specialistů a samostatné odborné laboratoře (Druh 361), které mají v registru ÚZIS uvedeno v položce Detail „Radiodiagnostika“.

52

Tab. č. 29 Radiologie a zobrazovací metody

ORP


111

201

205

207

209

211

213

6 1 1 2 0 1 1 2 2 1 2 1 3 1 1 4 1

6 1 1 2 0 1 1 2 2 1 2 1 3 1 1 4 1

6 1 1 2 0 1 1 2 2 1 2 1 3 1 1 4 1

6 1 1 2 0 1 1 2 2 1 2 1 3 1 1 4 1

6 1 1 2 0 1 0 2 2 1 1 1 3 1 1 4 1

1 0 0 0 0 1 0 0 0 1 0 1 0 0 0 0 0

6 1 1 2 0 1 1 2 2 1 2 1 3 1 1 4 1

1 0 0 1 0 1 0 0 1 1 0 1 1 0 0 1 0


Tato zdravotní služba chybějící na území ORP Kaplice je z hlediska dojezdového času zabezpečena zdravotnickým zařízením v Českém Krumlově. Časová dostupnost je s výjimkou jihovýchodního cípku území ORP Kaplice splněna pro klienty 111 – VZP, 201 – VoZP, 205 – ČPZP, 207 – OZP a 211 – ZPMV. Klienti 209 - ZP Škoda mají zajištěnu dostupnost na území ORP České Budějovice, Jindřichův Hradec, Milevsko a Vimperk, klienti 213 - RBK ZP na území ORP České Budějovice, Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Písek, Milevsko, Vimperk, Strakonice a Tábor.

2.5.10

Rehabilitační a fyzikální medicína, fyzioterapie

Do přehledu jsou zahrnuty nemocnice v Českých Budějovicích, Českém Krumlově, Jindřichově Hradci, Písku, Prachaticích, Strakonicích, v Táboře, Dačicích a ve Vimperku, samostatné ordinace lékařů – specialistů, kteří mají v registru ÚZIS uvedeno v položce Detail „Rehab. a fyz. med“ a samostatné zařízení nelékaře – rehabilitační (Druh 351).

53

Tab. č. 30 Rehabilitační a fyzikální medicína, fyzioterapie

ORP


111

201

205

207

209

211

213

24 2 0 4 3 9 1 1 6 2 5 2 4 2 3 12 4

24 2 0 4 3 9 1 1 6 2 5 2 4 2 3 11 4

23 2 0 4 3 9 1 1 6 2 5 2 4 2 3 11 4

23 2 0 4 3 9 1 1 6 2 5 2 4 2 3 10 4

22 2 0 4 3 9 0 0 6 2 4 2 4 2 3 7 4

1 0 0 0 0 1 0 0 0 1 0 1 0 0 0 1 0

23 2 0 4 3 9 1 1 6 2 5 2 4 2 3 11 4

1 0 0 0 0 1 0 0 1 1 0 1 1 0 0 2 0


V tomto oboru se nachází nejvyšší množství zdravotnických zařízení bez uzavřených smluv se zdravotními pojišťovnami. Na území ORP Týn nad Vltavou je lokalizováno rehabilitační zařízení JETE, závodní zdrav. středisko, Temelín (smlouva s 111, 201, 205, 207, 211), ale vzhledem k nejistotě, zda jsou služby poskytovány i široké veřejnosti, v přehledu uvedeno není. Tato lokalita je z hlediska dojezdové vzdálenosti zabezpečena subjekty v Českých Budějovicích, případně v Písku. Časová dostupnost je splněna pro klienty 111 – VZP, 201 – VoZP, 205 – ČPZP a 211 – ZPMV, pro klienty 207 – OZP s výjimkou oblasti Nová Ves nad Lužnicí a České Velenice východní a jihovýchodní oblast ORP Dačice. Klienti 209 - ZP Škoda mají zajištěnu dostupnost na území ORP České Budějovice, Jindřichův Hradec, Milevsko, Vimperk a Tábor, klienti 213 - RBK ZP na území ORP České Budějovice, Jindřichův Hradec, Písek, Milevsko, Vimperk, Strakonice a Tábor.

2.5.11

Zhodnocení

Dle údajů ÚZIS je dostupnost zdravotnických oborů a služeb, pro které byla stanovena dojezdová vzdálenost 45 minut, až na malé výjimky velice dobře zabezpečená pro klienty 111 – VZP, 201 – VoZP, 205 – ČPZP, 207 – OZP a 211 – ZPMV. 54

Je nutné dále uvést, že oproti datům ÚZIS existují další zdravotnická zařízení, která v registru nejsou uvedena. Příkladem je soukromá chirurgická a rehabilitační ambulance v Dačicích2. Webové stránky sice neuvádějí, s jakými zdravotními pojišťovnami existuje smluvní vztah, ale i tak lze předpokládat významnou roli těchto zařízení pro dostupnost tohoto druhu zdravotní péče pro tento region. Zde se zřejmě jedná o nepřesné údaje v registru ÚZIS.

2.6 Dojezdová doba 60 min – ambulantní péče Empiricky bylo zjištěno pomocí www.mapy.cz, že je-li poskytovatel péče lokalizován v bývalých okresních městech, je podmínka dojezdové vzdálenosti v 60 minutách splněna pro celé území daného okresu. Z tohoto důvodu jsou v tabulkách uvedeny pouze bývalá okresní města a obce, ve kterých je lokalizováno příslušné zdravotnické zařízení. Na základě dat ÚZIS byly identifikovány jednotlivé subjekty a pomocí kilometrovníku bylo zjišťováno jejich rozmístění. V tabulkách č. 31 – 40 jsou uvedeny počty poskytovatelů příslušných odborností na území dané obce s rozšířenou působností s údajem o počtu uzavřených smluv s jednotlivými zdravotními pojišťovnami.

2.6.1 Gastroenterologie Do přehledu jsou zahrnuty ambulance nemocnic v Českých Budějovicích, Českém Krumlově, Jindřichově Hradci, Dačicích, Písku, Prachaticích, Strakonicích a v Táboře, sdružené ambulantní zařízení Derma Plus, s. r. o. a samostatné ordinace lékařů – specialistů (Druh 324), kteří mají v registru ÚZIS uvedeno v položce Detail „Gastroenterologie“. Tab. č. 31 Gastroenterologie

ORP


111

201

205

207

209

211

213

6 1 2 1 1 1 2 1

6 1 2 1 1 1 2 1

6 1 2 1 1 1 2 1

6 1 2 1 1 1 2 1

5 1 2 0 1 0 2 1

1 0 1 0 0 0 0 0

6 1 2 1 1 1 2 1

1 1 1 0 1 0 0 1

České Budějovice Český Krumlov Jindřichův Hradec Dačice Písek Prachatice Strakonice Tábor Zdroj: ÚZIS, vlastní úprava

2

Nemocnice Dačice, ambulance, [online], dostupné z: http://www.nemdac.cz/ambulance/ambulance.html

[cit. 2014-03-28]

55

V sídlech bývalých okresních měst jsou daná zdravotní zařízení lokalizována, podmínka dojezdové doby je splněna pro klienty 111 - VZP, 201 - VoZP, 205 - ČPZP, 211 - ZPMV. Pro klienty 207 - OZP v oblasti Prachatic a Vimperku jsou v limitu dosažitelná zdravotní zařízení v Českých Budějovicích, Českém Krumlově a ve Strakonicích. Smlouvu se 209 - ZP Škoda má uzavřenu smlouvu po jednom zdravotním zařízení v Českých Budějovicích a v Jindřichově Hradci, které společně nedostačují pro obce na pravém břehu Lipenské nádrže a pro západní a severní okraj Jihočeského kraje. Pro klienty 213 - RBK ZP je tato péče v limitu nedostupná v malém západním území kraje.

2.6.2 Kardiologie Do přehledu jsou zahrnuty ambulance nemocnic v Českých Budějovicích, Českém Krumlově, Písku, Prachaticích a v Táboře, Medipont, s. r. o. ambulantní klinika a samostatné ordinace lékařů – specialistů (Druh 324), kteří mají v registru ÚZIS uvedeno v položce Detail „Kardiologie“. Tab. č. 32 Kardiologie

ORP


111

201

205

207

209

211

213

5 2 3 2 2 3 4 1

5 2 3 2 2 2 3 1

5 2 3 2 2 2 4 1

5 2 3 2 2 3 4 1

5 2 2 2 1 2 4 1

1 0 0 0 0 0 0 0

5 2 3 2 2 2 4 1

1 1 0 1 0 0 1 0

České Budějovice Český Krumlov Jindřichův Hradec Písek Prachatice Strakonice Tábor Soběslav Zdroj: ÚZIS, vlastní úprava

V sídlech bývalých okresních měst jsou daná zdravotní zařízení lokalizována, podmínka dojezdové doby je splněna pro klienty 111 - VZP, 201 - VoZP, 205 - ČPZP, 207 - OZP, 211 ZPMV. Pro klienty 209 - ZP Škoda je jediné dostupné zařízení v Českých Budějovicích, pro klienty 213 - RBK ZP je nepokryto východní území za Jindřichovým Hradcem a západní okraj Jihočeského kraje.

56

2.6.3 Pneumologie a ftizeologie Do přehledu jsou zahrnuty ambulance nemocnic v Českých Budějovicích, Českém Krumlově, Písku, Prachaticích, Strakonicích, Táboře, ambulance Nemocnice Jindřichův Hradec, a. s. v Dačicích, ambulance Plicní léčebny Nemocnice České Budějovice, a. s., Medipont, s. r. o. ambulantní klinika, Poliklinika Milevsko, s. r. o., Poliklinika Nemocnice Strakonice, a. s. v Blatné a ve Vodňanech a samostatné ordinace lékařů – specialistů (Druh 324), u kterých je v registru ÚZIS v položce Detail uvedeno „TRN“. Tab. č. 33 Pneumologie a ftizeologie

ORP


111

201

205

207

209

211

213

4 1 2 1 1 1 1 1 1 2 1 1 3

4 1 2 1 1 1 1 1 1 2 1 1 3

4 1 2 1 1 0 1 1 1 2 1 1 3

4 1 2 0 1 0 1 1 1 2 1 1 3

4 1 2 1 1 0 1 1 0 2 1 1 3

2 0 0 0 1 0 0 1 0 0 0 0 0

4 1 2 0 1 0 1 1 1 2 1 1 3

2 0 1 1 1 0 1 1 0 0 0 0 2

České Budějovice Týn nad Vltavou Český Krumlov Jindřichův Hradec Dačice Třeboň Písek Milevsko Prachatice Strakonice Blatná Vodňany Tábor Zdroj: ÚZIS, vlastní úprava

Zdravotnická zařízení jsou v bývalých okresních městech lokalizována – podmínka dojezdové vzdálenosti je splněna pro klienty 111 - VZP, 201 - VoZP, 205 – ČPZP a 211 - ZPMV. Pro klienty 207 - OZP v oblasti Prachatic a Vimperku jsou v limitu dosažitelná zdravotní zařízení v Českých Budějovicích, Českém Krumlově a ve Strakonicích. Smlouvu se 209 – ZP Škoda mají uzavřenu smlouvu pouze zdravotnická zařízení v Českých Budějovicích, Dačicích a v Milevsku, pro klienty 213 - RBK ZP je nepokryta západní část kraje.

57

2.6.4 Hematologie a transfúzní lékařství Do přehledu jsou zahrnuty ambulance nemocnic v Českých Budějovicích, Jindřichově Hradci, Písku, Strakonicích a v Táboře, samostatné ordinace lékařů – specialistů (Druh 324), u kterých je v registru ÚZIS v položce Detail uvedeno „Klin. hematol“ a samostatné odborné laboratoře (Druh 361) – v položce Detail uvedeno „Klin. hematol.“ Tab. č. 34 Hematologie a transfúzní lékařství

ORP


111

201

205

207

209

211

213

2 0 1 1 1 0 1 2 1

2 0 1 1 1 0 1 2 1

2 0 1 1 1 0 1 2 1

2 0 1 1 1 0 1 2 1

2 0 1 1 1 0 1 2 1

2 0 1 1 0 0 0 0 0

2 0 1 1 1 0 1 2 1

2 0 1 1 1 0 0 1 0

České Budějovice Český Krumlov Jindřichův Hradec Dačice Písek Prachatice Strakonice Tábor Soběslav Zdroj: ÚZIS, vlastní úprava

Dle údajů registru ÚZIS není na území ORP Český Krumlov a Prachatice ani jediné zdravotnické zařízení poskytující tuto specializaci. Po prozkoumání dojezdových vzdáleností bylo zjištěno, že zařízení v Českých Budějovicích a Strakonicích jsou schopna pokrýt tato území s výjimkou dvou malých obcí na pravém břehu Lipenské nádrže. Dojezdová vzdálenost je tedy splněna pro klienty 111 – VZP, 201 – VoZP, 205 – ČPZP, 207 – OZP a 211 – ZPMV. S pojišťovnou 209 – ZP Škoda mají uzavřenu smlouvu zdravotnická zařízení v Českých Budějovicích, Jindřichově Hradci a Dačicích, péče je nepokryta na západním a severním okraji, pro klienty 213 – RBK ZP není dostupná péče v západní oblasti Jihočeského kraje.

58

2.6.5 Revmatologie Do přehledu jsou zahrnuty ambulance nemocnic v Písku a v Táboře, Poliklinika Milevsko, s. r. o., sdružené ambulantní zařízení 3R Tábor, s. r. o. a samostatné ordinace lékařů – specialistů (Druh 324), u kterých je v registru ÚZIS v položce Detail uvedeno „Revmatologie“. Tab. č. 35 Revmatologie

ORP


111

201

205

207

209

211

213

3 0 1 1 1 1 0 1 1 2

3 0 1 1 1 1 0 1 1 2

3 0 1 1 1 1 0 1 1 2

3 0 0 1 1 1 0 1 1 2

2 0 0 1 1 1 0 0 1 1

0 0 0 0 0 1 0 0 0 0

3 0 1 1 1 1 0 0 0 2

0 0 0 0 1 1 0 0 0 1

České Budějovice Český Krumlov Jindřichův Hradec Třeboň Písek Milevsko Prachatice Vimperk Strakonice Tábor Zdroj: ÚZIS, vlastní úprava

Dle údajů registru ÚZIS není na území ORP Český Krumlov a Prachatice ani jediné zdravotnické zařízení poskytující tuto specializaci. Po prozkoumání dojezdových vzdáleností bylo zjištěno, že zařízení v Českých Budějovicích jsou schopna pokrýt tato území s výjimkou pravého břehu Lipenské nádrže a zároveň společně s ambulancí ve Vimperku zajistit tuto zdravotní péči i pro oblast ORP Prachatice. Beze zbytku je zajištěna dostupnost pro klienty 111 – VZP a 201 – VoZP. Pro klienty 205 – ČPZP není péče pokryta východně od Dačic. V stejné situaci by se mohli nacházet i klienti 207 – OZP, kteří se v dané lhůtě k tomuto specialistovi navíc nedostanou i v západní oblasti za Prachaticemi. S pojišťovnou 209 – ZP Škoda má smlouvu uzavřeno jediné zdravotnické zařízení v Milevsku. Pro klienty 211 – ZPMV je nedostupná péče v západní části kraje, 213 – RBK ZP má uzavřenu smlouvu se zdravotnickými zařízeními v Písku, Milevsku a v Táboře.

59

2.6.6 Hemodialýza Tuto zdravotní službu lze využívat v ambulancích nemocnic lokalizovaných v sedmi bývalých okresních městech. Tab. č. 36 Hemodialýza

ORP


111

201

205

207

209

211

213

1 1 1 1 1 1 1

1 1 1 1 1 1 1

1 1 1 1 1 1 1

1 1 1 1 1 1 1

1 1 1 1 0 1 1

1 0 1 0 0 0 0

1 1 1 1 1 1 1

1 1 1 1 0 0 1

České Budějovice Český Krumlov Jindřichův Hradec Písek Prachatice Strakonice Tábor Zdroj: ÚZIS, vlastní úprava

Vzhledem k rozmístění této služby je podmínka dostupnosti splněna pro klienty 111 – VZP, 201 – VoZP, 205 – ČPZP, 207 – OZP a 211 – ZPMV. S pojišťovnou 209 – ZP Škoda má uzavřenu smlouvu pouze Nemocnice České Budějovice a Jindřichův Hradec. Pro klienty 213 – RBK ZP není tato péče zcela pokryta v daném časovém limitu v západním okraji Jihočeského kraje.

60

2.6.7 Psychiatrie Do přehledu jsou zahrnuty ambulance nemocnic v Českých Budějovicích, Strakonicích a v Táboře, ambulance Psychiatrické léčebny Lnáře ve Lnářích, Blatné a ve Strakonicích, ambulance Písecké zdravotní, a. s. PL „U Honzíčka“, Psychiatrické léčebny Červený Dvůr a Dětské psychiatrické léčebny Opařany a samostatné ordinace lékařů – specialistů (Druh 324), kteří mají v registru ÚZIS uvedeno v položce Detail „Psychiatrie“. Tab. č. 37 Psychiatrie

ORP


111

201

205

207

209

211

213

12 1 3 4 2 1 4 1 3 1 2 2 7 3

12 1 3 4 2 1 4 1 3 1 2 2 6 3

12 1 3 4 2 1 4 1 3 1 2 2 6 3

12 1 3 4 2 1 4 1 3 1 2 2 7 3

12 0 3 4 2 1 4 1 3 1 2 2 6 3

1 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 1 0

12 1 3 4 2 1 4 1 3 1 2 2 7 3

1 0 0 0 0 0 1 0 0 0 1 2 2 0

České Budějovice Týn nad Vltavou Český Krumlov Jindřichův Hradec Dačice Třeboň Písek Milevsko Prachatice Vimperk Strakonice Blatná Tábor Soběslav Zdroj: ÚZIS, vlastní úprava

Zdravotnická zařízení jsou v bývalých okresních městech lokalizována – podmínka dojezdové vzdálenosti je splněna pro klienty 111 – VZP, 201 – VoZP, 205 – ČPZP, 207 – OZP a 211 – ZPMV. Pouze v Českých Budějovicích, Písku a v Táboře se nacházejí zdravotnická zařízení, která uzavřela smlouvu s 209 – ZP Škoda a v Českých Budějovicích, Písku, Strakonicích, Blatné a v Táboře, která mají smlouvu s 213 – RBK ZP.

2.6.8 Psychologie Do přehledu jsou zahrnuty ambulance nemocnic v Českých Budějovicích, Strakonicích a v Táboře, Dětské psychiatrické nemocnice Opařeny a samostatné ordinace lékařů – specialistů (Druh 324), kteří mají v registru ÚZIS uvedeno v položce Detail „Psychologie“ a samostatná zařízení nelékařů – psychologická (Druh 340).

61

Tab. č. 38 Psychologie

ORP


111

201

205

207

209

211

213

10 3 2 3 1 1 1 1 4

10 2 2 3 1 1 1 1 4

10 2 2 3 1 1 1 1 4

10 3 2 3 1 1 1 1 4

10 1 2 3 1 1 1 1 4

1 0 0 0 0 0 0 0 1

10 3 2 3 1 1 1 1 4

1 0 0 0 0 0 0 0 2

České Budějovice Český Krumlov Jindřichův Hradec Písek Prachatice Vimperk Strakonice Vodňany Tábor Zdroj: ÚZIS, vlastní úprava

Zdravotnická zařízení jsou v bývalých okresních městech lokalizována – podmínka dojezdové vzdálenosti je splněna pro klienty 111 – VZP, 201 – VoZP, 205 – ČPZP, 207 – OZP a 211 – ZPMV. Zdravotnická zařízení, která mají uzavřenu smlouvu s 209 – ZP Škoda a s 213 – RBK ZP se nacházejí pouze v Českých Budějovicích a v Táboře.

2.6.9 Logopedie Do přehledu jsou zahrnuty nemocnice v Českých Budějovicích a Písku, Medipont s. r. o. ambulantní klinika, Arpida, centrum pro rehabilitaci osob se zdrav. postižením, o. s. a samostatná zařízení nelékařů – logopedické (Druh 341). Tab. č. 39 Logopedie

ORP


111

201

205

207

209

211

213

6 1 1 22 6 2 1 1 2 1 1 1 2 8 3

6 1 1 22 6 2 1 1 2 1 1 1 2 5 3

6 1 1 22 6 2 1 1 2 1 1 1 2 5 3

6 1 1 22 6 1 1 1 2 1 1 1 2 6 2

6 1 1 22 6 2 1 1 2 1 1 1 2 6 2

1 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0

6 1 1 22 6 2 1 1 2 1 1 1 2 8 3

1 1 0 0 0 0 0 1 0 1 0 0 0 0 0

České Budějovice Trhové Sviny Týn nad Vltavou Český Krumlov Kaplice Jindřichův Hradec Dačice Třeboň Písek Milevsko Prachatice Vimperk Strakonice Tábor Soběslav Zdroj: ÚZIS, vlastní úprava

62

Zdravotnická zařízení jsou v bývalých okresních městech lokalizována – podmínka dojezdové vzdálenosti je splněna pro klienty 111 – VZP, 201, VoZP, 205 – ČPZP, 207 – OZP a 211 – ZPMV. Zdravotnická zařízení, která mají uzavřenu smlouvu s 209 – ZP Škoda lze nalézt pouze v Českých Budějovicích a v Milevsku, zdravotnická zařízení se smlouvou s 213 – RBK ZP pouze v Českých Budějovicích, Trhových Svinech, Třeboni a v Milevsku. Pozn.: Logopedické služby v oblasti ORP Český Krumlov a Kaplice poskytují pouze dva subjekty (PaeDr. Bártová Jiřina a Mgr. Ritterová Sofie) s mnoha detašovanými zařízení, obdobná situace je i na území ORP Tábor.

2.6.10

Dermatovenerologie

Do přehledu jsou zahrnuty nemocnice v Českých Budějovicích, Jindřichově Hradci, Strakonicích a v Táboře, ambulance Nemocnice Jindřichův Hradec, a. s. v Třeboni, Poliklinika Nemocnice Český Krumlov, a. s. v Kaplici, Poliklinika Milevsko, s. r. o., Poliklinika Nemocnice Strakonice, a. s. v Blatné a ve Vodňanech, sdružené ambulantní zařízení Derma Plus, s. r. o. v Táboře a v Sezimově Ústí a samostatné ordinace lékařů – specialistů (Druh 324), kteří mají v registru ÚZIS uvedeno v položce Detail „Dermatologie“. Tab. č. 40 Dermatovenerologie

ORP


111

201

205

207

209

211

213

10 2 1 2 1 3 1 2 2 1 1 1 2 1 1 8

10 2 1 2 1 3 1 2 2 1 1 1 2 1 1 8

9 2 1 2 1 3 1 2 2 1 1 1 2 1 1 6

9 2 1 2 1 3 1 2 2 1 1 1 2 1 1 8

9 2 1 2 1 3 0 2 2 1 1 1 2 1 1 4

1 0 0 0 0 1 0 1 0 1 0 0 0 0 0 0

9 2 1 2 1 3 1 2 2 1 1 1 2 1 1 8

1 0 0 0 1 1 0 1 0 1 0 0 0 0 0 1

České Budějovice Trhové Sviny Týn nad Vltavou Český Krumlov Kaplice Jindřichův Hradec Dačice Třeboň Písek Milevsko Prachatice Vimperk Strakonice Blatná Vodňany Tábor Zdroj: ÚZIS, vlastní úprava

Zdravotnická zařízení jsou v bývalých okresních městech lokalizována – podmínka dojezdové vzdálenosti je splněna pro klienty 111 – VZP, 201 – VoZP, 205 – ČPZP, 207 – OZP a 211 – 63

ZPMV. Zdravotnická zařízení se smlouvou s 209 – ZP Škoda jsou lokalizována v Českých Budějovicích, Jindřichově Hradci, Třeboni a v Milevsku, se smlouvou s 213 – RBK ZP v Českých Budějovicích, Kaplici, Jindřichově Hradci, Třeboni, Milevsku a v Táboře.

2.6.11

Zhodnocení

Dle údajů ÚZIS je dostupnost zdravotnických oborů a služeb, pro které byla stanovena dojezdová vzdálenost 60 minut, až na malé výjimky velice dobře zabezpečená pro klienty 111 – VZP, 201 – VoZP, 205 – ČPZP, 207 – OZP a 211 – ZPMV. Dostupnost zdravotní péče v některých oborech je zřejmě oproti datům ÚZIS ještě širší. Příkladem je revmatologická poradna Nemocnice České Budějovice, a. s.3, kardiologická a revmatologická poradna Nemocnice Jindřichův Hradec, a. s.4, poradna hematologie Nemocnice Prachatice, a. s.5, z nichž ani jediná není v registru uvedena. Protože nemocnice v Českých Budějovicích a Jindřichově Hradci mají uzavřeny smluvní vztah se všemi zdravotními pojišťovnami a nemocnice v Prachaticích s pojišťovnami 111 – VZP, 201 – VoZP, 205 – ČPZP a 211 – ZPMF mají významnou roli v dostupnosti zdravotní péče pro celý region. Na základě osobních znalostí lze uvést další skutečnost, že např. specializaci „kardiologie“ v Českém Krumlově poskytuje MUDr. Jan Filip6 – lékař specialista, který v registru ÚZIS uvádí pouze „interna“. Zde se zřejmě jedná o další nepřesné údaje v registru ÚZIS.

2.7 Dojezdová doba 90 min – ambulantní péče Empiricky bylo zjištěno pomocí plánovače tras www.mapy.cz, že je-li poskytovatel péče lokalizován alespoň v Českých Budějovicích, je podmínka dojezdové vzdálenosti v 90 minutách splněna téměř pro celý Jihočeský kraj s výjimkou východního cípu území ohraničeného přibližně osou Budíškovice – Staré Hobzí – Písečné (území ORP Dačice). Do nejvzdálenější obce Dančovice trvá cesta z Českých Budějovic 100 min.

3

Nemocnice České Budějovice, interní oddělení, [online], dostupné z: http://www.nemcb.cz/oddeleni/interni-

oddeleni/ [cit. 2014-03-28] 4

Nemocnice Jindřichův Hradec, ambulance, [online], dostupné z: http://www.nemjh.cz/amb/ [cit. 2014-03-28]

5

Nemocnice Prachatice, ambulance, [online], dostupné z: http://www.nempt.cz/ambulance/hod.php

[cit. 2014-03-28] 6

MUDr. Jiří Kuchař, kardiologie, [online], dostupné z: http://www.kardiologie-ck.cz/ [cit. 2014-03-28]

64

Z tohoto důvodu jsou v následujících přehledech vyznačeny pouze ORP, kde je příslušné zařízení lokalizováno.

2.7.1 Alergologie a klinická imunologie Do přehledu jsou zahrnuty nemocnice v Českých Budějovicích, Dačicích, Písku, Strakonicích a v Táboře, Poliklinika Milevsko s.r.o. a samostatné ordinace lékařů – specialistů (Druh 324), kteří mají v registru ÚZIS uvedeno v položce Detail „Alerg., klin. im“. Tab. č. 41 Alergologie a klinická imunologie

ORP


111

201

205

207

209

211

213

6 1 1 1 1 2 1 2 1 3

6 1 1 1 1 2 1 2 1 3

6 1 1 1 1 2 1 2 1 3

6 1 1 1 1 2 1 2 1 3

6 1 1 1 1 2 1 2 1 3

1 0 0 0 0 0 1 0 0 0

6 1 1 1 1 2 1 2 1 3

1 0 0 0 0 1 1 0 0 1

České Budějovice Český Krumlov Jindřichův Hradec Dačice Třeboň Písek Milevsko Strakonice Vodňany Tábor Zdroj: ÚZIS, vlastní úprava

V Českých Budějovicích jsou lokalizována zdravotnická zařízení, mezi nimiž lze nalézt alespoň jedno, které má uzavřeno smlouvu s danou zdravotní pojišťovnou. Vzhledem k umístění alergologické ambulance v Jindřichově Hradci a Dačicích je podmínka dojezdové vzdálenosti splněna s výjimkou 209 – ZP Škoda a 213 – RBK ZP pro nejvýchodnější část území ORP Dačice.

2.7.2 Angiologie Registr ÚZIS disponuje při vyhledávání pouze výběrem „Angiologie a cévní chirurgie“. Je tedy nutné každý nabídnutý subjekt zkontrolovat v položce Detail, jaká specializace je uvedena. Po této kontrole bylo zjištěno, že žádná z nemocnic neuvádí přímo specializaci angiologie. Do přehledu je zahrnut Medipont s.r.o. ambulantní klinika v Českých Budějovicích a jediná samostatná ordinace lékaře – specialisty (Druh 324), který má v registru ÚZIS uvedeno v položce Detail „Angiologie“.

65

Tab. č. 42 Angiologie

ORP


111

201

205

207

209

211

213

1 1

1 1

1 1

1 1

1 1

0 0

1 1

0 0

České Budějovice Prachatice Zdroj: ÚZIS, vlastní úprava

Díky lokalizaci ambulantní kliniky v Českých Budějovicích by za těchto okolností byla podmínka dojezdové vzdálenosti splněna, ale po nahlédnutí přímo na webové stránky Nemocnice České Budějovice, a. s. bylo zjištěno, že zařízení disponuje Cévní ambulancí7. Otázkou zůstává, zda v případě, že nemocnice uvádí v registru ÚZIS specializaci „Cévní chirurgie“, se nejedná o společný název pro oba obory, podobně Nemocnice Jindřichův Hradec disponuje ambulancí cévní chirurgie8. Za tohoto předpokladu by podmínka dojezdové vzdálenosti byla splněna pro celý kraj pro klienty všech zdravotních pojišťoven.

2.7.3 Endokrinologie Do přehledu jsou zahrnuty nemocnice v Jindřichově Hradci a v Písku, Medipont s. r. o. ambulantní klinika, Poliklinika Milevsko s.r.o. a samostatné ordinace lékařů – specialistů (Druh 324), kteří mají v registru ÚZIS uvedeno v položce Detail „Endokrinologie“. Tab. č. 43 Endokrinologie

ORP


111

201

205

207

209

211

213

3 2 1 1 1

3 2 1 1 1

3 2 1 1 1

3 2 1 1 1

3 2 1 1 1

0 1 0 1 0

3 2 1 1 1

0 1 1 1 0

České Budějovice Jindřichův Hradec Písek Milevsko Tábor Zdroj: ÚZIS, vlastní úprava

Po nahlédnutí do webových stránek Nemocnice České Budějovice, a. s.9 bylo zjištěno, že tato služba je poskytována, byť v registru ÚZIS není uvedena. Potom by společně s ambulancí

7

Nemocnice České Budějovice, oddělení, [online], dostupné z: http://www.nemcb.cz/oddeleni/neurologicke-

oddeleni/ [cit. 2014-03-28] 8

Nemocnice Jindřichův Hradec, ambulance, [online], dostupné z: http://www.nemjh.cz/amb/

[cit. 2014-03-28] 9

Nemocnice České Budějovice, oddělení, [online], dostupné z: http://www.nemcb.cz/oddeleni/interni-oddeleni/

[cit. 2014-03-28]

66

Nemocnice Jindřichův Hradec, a. s. byla splněna dojezdová podmínka pro celý Jihočeský kraj pro klienty všech zdravotních pojišťoven bez výjimek

2.7.4 Nefrologie Do přehledu jsou zahrnuty nemocnice v Jindřichově Hradci, v Písku, Prachaticích, Strakonicích a v Táboře, Nemocnice Písek, a.s., odborné ambulance a samostatné ordinace lékařů – specialistů (Druh 324), kteří mají v registru ÚZIS uvedeno v položce Detail „Nefrologie“. Tab. č. 44 Nefrologie

ORP


111

201

205

207

209

211

213

2 2 1 1 1 1 1 1

2 2 1 1 1 1 1 1

2 2 1 1 1 1 1 1

2 2 1 1 1 1 1 1

2 2 1 1 0 1 1 1

0 1 0 0 0 0 0 0

2 2 1 1 1 1 1 1

0 1 1 1 0 0 1 1

České Budějovice Jindřichův Hradec Písek Milevsko Prachatice Strakonice Vodňany Tábor Zdroj: ÚZIS, vlastní úprava

Z webových stránek Nemocnice České Budějovice, a. s. vyplývá, že i tato ambulantní služba je poskytována10, byť neuváděna v registru ÚZIS. Za tohoto předpokladu je podmínka dojezdové vzdálenosti splněna pro celý Jihočeský kraj pro klienty všech zdravotních pojišťoven.

2.7.5 Klinická onkologie Do přehledu jsou zařazeny ambulance nemocnice Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Prachatice, Strakonice a Tábor, Medipont s. r. o. ambulantní klinika a jediné ambulantní zařízení GYNEO spol. s r.o. v Českých Budějovicích.

10

Nemocnice České Budějovice, oddělení, [online], dostupné z: http://www.nemcb.cz/oddeleni/interni-oddeleni/

[cit. 2014-03-28]

67

Tab. č. 45 Klinická onkologie

ORP


111

201

205

207

209

211

213

2 1 1 1 1 1

2 1 1 1 1 1

2 1 1 1 1 1

2 1 1 1 1 1

2 1 1 0 1 1

0 0 1 0 0 0

2 1 1 1 1 1

0 1 1 0 0 1

České Budějovice Český Krumlov Jindřichův Hradec Prachatice Strakonice Tábor Zdroj: ÚZIS, vlastní úprava

Zdravotnická zařízení v Českých Budějovicích a v Jindřichově Hradci jsou schopny z hlediska dojezdové vzdálenosti zajistit dostupnost dané specializace pro celý Jihočeský kraj. Navíc Nemocnice České Budějovice, a. s. provozuje několik typů onkologických ambulancí, které nejsou uvedeny v registru ÚZIS11, podmínka dojezdové vzdálenosti je tím splněna pro klienty všech zdravotních pojišťoven.

2.7.6 Dětská chirurgie Registr ÚZIS ve své nabídce nedisponuje výběrem „Dětská chirurgie“. Prohlídkou položky „Detail“ jednotlivých nemocnic bylo zjištěno, že ambulanci provozuje Nemocnice Tábor, a. s. a Nemocnice Strakonice, a. s. uvádí „Chirurgie – dětská ORL“. Tab. č. 46 Dětská chirurgie

ORP


České Budějovice Strakonice Tábor

0 1 1

111

201

205

207

209

211

213

1 1

1 1

1 1

1 1

0 0

1 1

0 1


V tomto případě lze vycházet z předpokladu, že se jedná o nepřesný údaj. Nemocnice České Budějovice, a. s. na svých webových stránkách tuto ambulanci uvádí12 a v tom případě je dojezdová vzdálenost splněna téměř pro celý Jihočeský kraj.

11

Nemocnice České Budějovice, oddělení, [online], dostupné z: http://www.nemcb.cz/oddeleni/onkologicke-

oddeleni/ [cit. 2014-03-28] 12

Nemocnice České Budějovice, oddělení, [online], dostupné z: http://www.nemcb.cz/oddeleni/chirurgicke-

oddeleni/ [cit. 2014-03-28]

68

2.7.7 Dětská a dorostová psychiatrie Registr ÚZIS ve své nabídce nedisponuje výběrem „Dětská a dorostová psychiatrie“. Prohlídkou položky „Detail“ jednotlivých nemocnic bylo zjištěno, že tuto ambulanci provozuje Nemocnice České Budějovice, a. s. a Nemocnice Tábor, a. s. Do přehledu jsou zahrnuty samostatné ordinace lékařů – specialistů (Druh 324), kteří mají v registru ÚZIS uvedeno v položce Detail „Děts. psychiatrie“ nebo jejich zaměření vyplývá z názvu ambulance. Tab. č. 47 Dětská a dorostová psychiatrie

ORP


111

201

205

207

209

211

213

1 1 1 1

1 1 1 1

1 1 1 1

1 1 1 1

1 1 1 1

1 0 0 0

1 1 1 1

1 0 0 1

České Budějovice Český Krumlov Písek Tábor Zdroj: ÚZIS, vlastní úprava

Ambulance dětské a dorostové psychiatrie je lokalizována v Českých Budějovicích a je tak splněna dojezdová podmínka pro téměř celý Jihočeský kraj pro klienty všech zdravotních pojišťoven.

2.7.8 Dětská neurologie Registr ÚZIS ve své nabídce nedisponuje výběrem „Dětská neurologie“. Prohlídkou položky „Detail“ jednotlivých nemocnic bylo zjištěno, že tuto ambulanci v registru ÚZIS uvádí Nemocnice Písek, a. s., kterou provozuje i v Prachaticích a Nemocnice Strakonice, a. s. Dále jsou do přehledu zahrnuty samostatné ordinace lékařů – specialistů (Druh 324), kteří mají v registru ÚZIS uvedeno v položce Detail „Děts. neurologie“ nebo jejich zaměření vyplývá z názvu ambulance. Tab. č. 48 Dětská neurologie

ORP


111

201

205

207

209

211

213

2 1 1 1 1 2

2 1 1 1 1 2

2 1 1 1 1 2

2 1 1 1 1 2

2 1 1 1 1 2

0 0 0 0 0 0

2 1 1 1 1 2

0 0 1 1 0 0

České Budějovice Jindřichův Hradec Písek Prachatice Strakonice Tábor Zdroj: ÚZIS, vlastní úprava

69

Zdravotnická zařízení lokalizovaná v Českých Budějovicích a Jindřichově Hradci pokryjí vzhledem k dojezdové vzdálenosti celý Jihočeský kraj pro klienty všech zdravotních pojišťoven vyjma 209 – Škoda ZP a 213 – RBK ZP. Nemocnice České Budějovice, a. s. bohužel ambulanci dětské neurologie přímo na svých webových stránkách neuvádí.

2.7.9 Ortodoncie Do přehledu jsou zahrnuty samostatné ordinace lékařů – specialistů (Druh 324), kteří mají v registru ÚZIS uvedeno v položce Detail „Ortodoncie“. Tab. č. 49 Ortodoncie

ORP


111

201

205

207

209

211

213

7 1 1 1 1 2 1 1 2

7 1 1 1 1 2 1 1 2

7 1 1 1 1 2 1 1 2

6 1 1 1 1 2 1 1 2

7 1 1 1 1 2 1 1 1

0 0 1 0 0 0 0 0 0

7 1 1 1 1 2 1 1 2

0 0 1 0 0 0 0 0 0

České Budějovice Český Krumlov Jindřichův Hradec Písek Milevsko Strakonice Vodňany Blatná Tábor Zdroj: ÚZIS, vlastní úprava

Pracoviště v Českých Budějovicích společně s ambulancí v Jindřichově Hradci jsou schopna pokrýt požadavek na dojezdovou dobu pro celý Jihočeský kraj pro klienty všech zdravotních pojišťoven vyjma 209 – ZP Škoda a 213 – RBP ZP.

2.7.10

Počítačová tomografie

Registr ÚZIS ve své nabídce nedisponuje výběrem „Počítačová tomografie“ a ani položka „Detail“ jednotlivých zdravotnických zařízení přímo neuvádí tento typ vyšetření, s největší pravděpodobností je zahrnuto v radiodiagnostickém oboru. Informace o disponování počítačovým tomografem byly zjišťovány prostřednictvím webových stránek nemocnic a lze předpokládat, že výčet v tabulce nemusí být vyčerpávající.

70

Tab. č. 50 Počítačová tomografie

ORP České Budějovice Český Krumlov Jindřichův Hradec Písek Prachatice Strakonice Tábor

111 A A A A A A A

201 A A A A A A A

205 A A A A A A A

207 A A A A 0 A A

209 A 0 A 0 0 0 0

211 A A A A A A A

213 A A A 0 0 0 A


Na základě předchozích zkoumání lze říci, že pro splnění dojezdové vzdálenosti postačují zařízení Nemocnice České Budějovice, a. s. a Jindřichův Hradec pro celý Jihočeský kraj pro klienty všech zdravotních pojišťoven.

2.7.11

Zhodnocení

Dle údajů ÚZIS je dostupnost zdravotnických oborů a služeb, pro které byla stanovena dojezdová vzdálenost 90 minut, až na malé výjimky velice dobře zabezpečená pro klienty 111 – VZP, 201 – VoZP, 205 – ČPZP, 207 – OZP a 211 – ZPMV.

2.8 Dojezdová doba 120 min – ambulantní péče Empiricky bylo zjištěno pomocí plánovače tras www.mapy.cz, že je-li poskytovatel péče lokalizován v Českých Budějovicích, je podmínka dojezdové vzdálenosti ve 120 minutách splněna pro celý Jihočeský kraj. Z tohoto důvodu jsou v následujících přehledech vyznačeny pouze ORP, kde je příslušné zařízení lokalizováno.

2.8.1 Dětská gynekologie Registr ÚZIS ve své nabídce nedisponuje výběrem „Dětská gynekologie“. Prohlídkou položky „Detail“ jednotlivých nemocnic bylo zjištěno, že tuto ambulanci v registru ÚZIS uvádí nemocnice v Českém Krumlově, Jindřichově Hradci, Strakonicích. Do přehledu nelze zahrnout samostatné ordinace lékařů – specialistů, neboť specializace Gynekologie (Druh 323) zahrnuje i dětskou gynekologii, a pokud lékař neuvádí tuto skutečnost v názvu ordinace, lze ji zjistit jen otevřením položky Detail v registru ÚZIS.

71

Tab. č. 51 Dětská gynekologie

ORP


České Budějovice Český Krumlov Jindřichův Hradec Strakonice

0 1 1 1

111

201

205

207

209

211

213

1 1 1

1 1 1

1 1 1

1 1 1

0 1 0

1 1 1

1 1 0


Dle webových stránek Nemocnice České Budějovice, a. s. je dětská ambulantní gynekologie provozována. Tím by podmínka dojezdové doby byla splněna pro celý Jihočeský kraj pro klienty všech zdravotních pojišťoven.

2.8.2 Foniatrie a audiologie Do přehledu je zahrnuta ambulance Nemocnice České Budějovice, a. s. a samostatné ordinace lékařů – specialistů (Druh 324), kteří mají v registru ÚZIS uvedeno v položce Detail „Foniatrie“. Tab. č. 52 Foniatrie

ORP


111

201

205

207

209

211

213

2 1

2 1

2 1

2 1

2 1

1 0

2 1

1 0

České Budějovice Písek Zdroj: ÚZIS, vlastní úprava

Ambulance foniatrie jsou schopny z hlediska splnění dojezdové vzdálenosti pokrýt Jihočeský kraj pro klienty všech zdravotních pojišťoven

2.8.3 Radiační onkologie Do přehledu Registr ÚZIS ve své nabídce nedisponuje výběrem „Radiační onkologie“. Prohlídkou položky „Detail“ jednotlivých nemocnic bylo zjištěno, že tuto ambulanci v registru ÚZIS uvádí nemocnice v Českých Budějovicích a Písku. Tab. č. 53 Radiační onkologie

ORP


111

201

205

207

209

211

213

1 1

1 1

1 1

1 1

1 1

1 0

1 1

1 1

České Budějovice Písek Zdroj: ÚZIS, vlastní úprava

72

Ambulance Nemocnice České Budějovice, a. s. pokrývá z hlediska dojezdové vzdálenosti potřeby celého Jihočeského kraje pro pacienty všech zdravotních pojišťoven.

2.8.4 Magnetická rezonance Registr ÚZIS ve své nabídce nedisponuje výběrem „Magnetická rezonance“ a ani položka „Detail“ jednotlivých zdravotnických zařízení přímo neuvádí tento typ vyšetření, s největší pravděpodobností je zahrnuto v radiodiagnostickém oboru. Informace týkající se tohoto způsobu vyšetření byly zjišťovány prostřednictvím webových stránek nemocnic. Tab. č. 54 Magnetická rezonance

ORP


111

201

205

207

209

211

213

1 1 1

1 1 1

1 1 1

1 1 1

1 1 1

1 0 0

1 1 1

1 1 1

České Budějovice Písek Tábor Zdroj: ÚZIS, vlastní úprava


2.8.5 Nukleární medicína Do přehledu je zahrnuta ambulance nemocnice v Českých Budějovicích a Strakonicích. Tab. č. 55 Nukleární medicína

ORP


111

201

205

207

209

211

213

1 1

1 1

1 1

1 1

1 1

1 0

1 1

1 0

České Budějovice Strakonice Zdroj: ÚZIS, vlastní úprava


73

2.8.6 Kardiochirurgie Do přehledu je zahrnuta ambulance nemocnice v Českých Budějovicích jako jediný poskytovatel této služby. Tab. č. 56 Kardiochirurgie

ORP


111

201

205

207

209

211

213

1

1

1

1

1

1

1

1

České Budějovice Zdroj: ÚZIS, vlastní úprava

Vzhledem k existujícím smluvním vztahům se všemi zdravotními pojišťovnami je dostupnost této služby splněna.

2.8.7 Neurochirurgie Do přehledu je zahrnuta ambulance nemocnice v Českých Budějovicích jako jediný poskytovatel této služby. Tab. č. 57 Neurochirurgie

ORP


111

201

205

207

209

211

213

1

1

1

1

1

1

1

1



2.8.8 Cévní chirurgie Do přehledu je zahrnuta ambulance nemocnice v Jindřichově Hradci, Strakonicích a Táboře, sdružené ambulantní zařízení Medipont, s. r. o. ambulantní klinika a samostatné ordinace lékařů – specialistů (Druh 324), kteří mají v registru ÚZIS uvedeno v položce Detail „Cévní chirurgie“. Tab. č. 58 Cévní chirurgie

ORP


111

201

205

207

209

211

213

1 3 1 1 2

1 2 0 1 2

1 3 1 1 2

1 3 1 1 2

1 1 0 1 2

0 1 0 0 0

1 3 1 1 2

0 1 0 0 1

České Budějovice Jindřichův Hradec Dačice Strakonice Tábor Zdroj: ÚZIS, vlastní úprava

74

Nemocnice České Budějovice tuto službu neuvádí v registru ÚZIS, ani na svých webových stránkách, dojezdová vzdálenost je pokryta pro klienty všech zdravotních pojišťoven s výjimkou klientů 209 – ZP Škoda a 213 – RBP ZP v určitých částech Jihočeského kraje.

2.8.9 Infekční lékařství Do přehledu je zahrnuta ambulance nemocnice v Českých Budějovicích, Písku, Strakonicích a Táboře. Tab. č. 59 Infekční lékařství

ORP


111

201

205

207

209

211

213

1 1 1 1

1 1 1 1

1 1 1 1

1 1 1 1

1 1 1 1

1 0 0 0

1 1 1 1

1 1 0 1

České Budějovice Písek Strakonice Tábor Zdroj: ÚZIS, vlastní úprava


2.8.10

Lékařská genetika

Do přehledu je zahrnuta ambulance nemocnice v Českých Budějovicích a samostatná ordinace lékaře – specialisty (Druh 324), který má v registru ÚZIS uvedeno v položce Detail „Lékařská genetika“. Tab. č. 60 Lékařská genetika

ORP


111

201

205

207

209

211

213

2

2

2

2

2

1

2

1



2.8.11

Plastická chirurgie

Do přehledu je zahrnuta ambulance nemocnice v Českých Budějovicích a samostatná ordinace lékaře – specialisty (Druh 324), který má v registru ÚZIS uvedeno v položce Detail „Plast. chirurgie“.

75

Tab. č. 61 Plastická chirurgie

ORP


111

201

205

207

209

211

213

3 1 2 1

3 1 2 0

3 1 2 1

3 1 2 1

3 1 2 1

1 0 0 0

3 1 2 1

1 0 0 0

České Budějovice Jindřichův Hradec Třeboň Tábor Zdroj: ÚZIS, vlastní úprava


2.8.12

Geriatrie

Do přehledu je zahrnuta ambulance nemocnice v Českých Budějovicích jako jediné zařízení poskytující tuto službu. Tab. č. 62 Geriatrie

ORP


111

201

205

207

209

211

213

1

1

1

1

1

1

1

1


2.8.13

Sexuologie

Registr ÚZIS ve své nabídce nedisponuje výběrem „Sexuologie“, prohlídkou položky „Detail“ jednotlivých nemocnic bylo zjištěno, že tuto ambulanci v registru ÚZIS uvádí nemocnice v Českých Budějovicích a v Jindřichově Hradci. Tab. č. 63 Sexuologie

ORP


111

201

205

207

209

211

213

1 1

1 1

1 1

1 1

1 1

1 1

1 1

1 1

České Budějovice Jindřichův Hradec Zdroj: ÚZIS, vlastní úprava


2.8.14

Zhodnocení

S prodlužující se dobou se zvyšuje význam ambulancí nemocnic jako specializovaných pracovišť. Výčet nemusí být úplný, některé specializace tak jak jsou uvedeny v Nařízení lze 76

nalézt a identifikovat velice obtížně. Určité obory nemusejí být explicitně uváděny – geriatrii suplují praktičtí lékaři, sexuologii gynekologové.

2.9 Dojezdové doby - lůžková péče Jak již bylo výše uvedeno, základ lůžkové péče Jihočeského kraje tvoří sedm nemocnic lokalizovaných v bývalých okresních městech. Kompletní síť doplňují dvě zařízení následné péče v Dačicích a ve Vimperku, čtyři léčebny dlouhodobě nemocných (České Budějovice, Písek, Prachatice, Volyně), léčebna TRN (České Budějovice) a čtyři psychiatrické léčebny (Lnáře, Chvalšiny – Červený Dvůr, Písek, Opařany). V tabulce č. 64 jsou souhrnně uvedena všechna lůžková zařízení s údajem o uzavřených smluvních vztazích se zdravotními pojišťovnami dle registru ÚZIS. Tab. č. 64 Lůžková zařízení Jihočeského kraje

Lůžkové zařízení Nemocnice České Budějovice, a. s. Nemocnice Český Krumlov, a. s. Nemocnice Jindřichův Hradec, a. s. Nemocnice Písek, a. s. Nemocnice Prachatice, a. s. Nemocnice Strakonice, a. s. Nemocnice Tábor, a. s. Nemocnice Dačice, a. s. BH - Nemocnice Vimperk, a. s. Nemocnice Č. Budějovice, a.s. - LDN Nemocnice Písek, a. s. - LDN Nemocnice Prachatice, a.s. - LDN Nemocnice Volyně, s. r. o.

111 A A A A A A A A A A A A A

201 A A A A A A A A A A A A A

205 A A A A A A A A A A A A 0

207

209

211

213

A A A A 0 A A A

A 0 A 0 0 0 0 0

A A A A A A A A

A A A A 0 0 A 0

A A A A A

A A 0 0 A

A A A A A

A A 0 0 0

A A A A A

A A A A A

A A A A A

A A A A

A 0 A 0

A A A A

A 0 0 0

A

A

A

A

Nemocnice Č. Budějovice, a.s. - TRN Psychiatrická léčebna Lnáře Psychiatrická léčebna Červený Dvůr Písecká zdravotní, a.s. PL "U Honzíčka" Dětská psych. nemocnice Opařany Zdroj: ÚZIS, vlastní úprava

2.9.1 Dojezdová doba 60 min Pomocí www.mapy.cz bylo empiricky zjištěno, že je-li poskytovatel péče lokalizován v bývalém okresním městě, je podmínka dojezdové vzdálenosti v 60 minutách splněna pro celé území daného okresu. 77

Dojezdová doba 60 minut byla stanovena pro následující obory lůžkové péče: -

anesteziologie a intenzivní medicína

-

gynekologie a porodnictví

-

neonatologie

-

dětské lékařství

-

chirurgie

-

vnitřní lékařství

-

dlouhodobá péče (ošetřovatelská péče)

Prvních šest oborů poskytuje všech sedm hlavních nemocnic Jihočeského kraje, dlouhodobá/ošetřovatelská péče je poskytována v léčebnách dlouhodobě nemocných (LDN) v Českých Budějovicích, Písku, Prachaticích a ve Volyni. Kontrolou položky Detail registru ÚZIS byla nalezena pracoviště ošetřovatelské péče v nemocnicích v Českém Krumlově, Jindřichově Hradci, Strakonicích, Táboře a v zařízeních následné péče – Nemocnice Dačice, a. s. a BH – Nemocnice Vimperk, a. s. Obory, které by měly být pro pacienty dosažitelné v 60 minutách, jsou poskytovány zdravotnickými zařízeními lokalizovanými minimálně v bývalých okresních městech. Podmínka dojezdové doby je splněna pro klienty zdravotních pojišťoven 111 – VZP, 201 – VoZP, 205 – ČPZP a 211 – ZPMV zcela bez výhrad, klienti 207 – OZP mohou s určitou časovou tolerancí využívat zdravotnická zařízení ve Strakonicích a v Českých Budějovicích. Klientům 209 – Škoda ZP a 213 – RBK ZP jsou za současného stavu některé služby v běžném režimu nedostupné.

78

2.9.2 Dojezdová doba 75 min Pomocí www.mapy.cz bylo empiricky zjištěno, že je-li poskytovatel péče lokalizován v bývalém okresním městě, je podmínka dojezdové vzdálenosti v 75 minutách splněna pro více jak celé území daného okresu. Znak „A“ označuje provozování daného oboru v příslušném zdravotnickém zařízení.

A A

A

A

A A

A A

A A

urologie

A A A A

rehab. a fyz. medicína

A A A

pneumologie a ftizeologie

Nemocnice České Budějovice, a. s. Nemocnice Jindřichův Hradec, a. s. Nemocnice Písek, a. s. Nemocnice Prachatice, a. s. Nemocnice Strakonice, a. s. Nemocnice Tábor, a. s. Nemocnice Dačice, a. s. Nemocnice Č. Budějovice, a.s. - TRN

ortopedie

Lůžkové zařízení

neurologie

Tab. č. 65 Dojezdová doba 75 min

A A A

A

A


Neurologie a ortopedie - nemocnice v Českých Budějovicích a ve Strakonicích jsou schopna z hlediska dojezdové doby pokrýt i okres Prachatice a Český Krumlov a naopak nemocnice v Písku a v Českých Budějovicích pokryjí i okres Strakonice Pneumologie a ftizeologie – zdravotnická zařízení v Českých Budějovicích, Strakonicích a v Táboře nedostačují pro východní část kraje za Jindřichovým Hradcem Rehabilitační a fyzikální medicína – nemocnice v Českých Budějovicích, Písku, Táboře a Dačicích nejsou z hlediska dojezdové doby dostačující pro západní oblast Prachaticka Urologie – zdravotnická zařízení v Českých Budějovicích, Jindřichově Hradci, Písku a Táboře nejsou schopna pokrýt západní oblast Prachaticka V této kategorii zdravotnických služeb se nacházejí odbornosti, které svým rozsahem nestačí z hlediska dojezdové doby pokrýt potřeby kraje. Zdravotnické služby pro klienty všech zdravotních pojišťoven jsou beze zbytku zajištěny cca pro okres České Budějovice a Český Krumlov.

79

2.9.3 Dojezdová doba 120 m in Empiricky bylo zjištěno pomocí plánovače tras www.mapy.cz, že je-li poskytovatel péče lokalizován v Českých Budějovicích, je podmínka dojezdové vzdálenosti ve 120 minutách splněna pro celý Jihočeský kraj. Nemocnice v Českých Budějovicích neuvádí v položce Detail registru ÚZIS klinickou onkologii - pouze radiační. Pohledem na webové stránky bylo zjištěno, že zdravotnické zařízení disponuje Onkologickým oddělením13, které je oprávněno provádět veškerou onkologickou léčbu. Dalším zdravotnickým zařízením s onkologickým oddělením je Nemocnice Tábor, a. s. Nemocnice Dačice, a. s. a BH – Nemocnice Vimperk, a. s. jsou zařízení specializovaná přímo na následnou lůžkovou péči. Mimo tyto dva případy registr ÚZIS nedisponuje nabídkou „následná lůžková péče“ a tento pojem se nenachází ani ve výčtu oborů v položce Detail žádného lůžkového zařízení. Na webových stránkách Nemocnice České Budějovice, a. s. lze nalézt informaci o Oddělení následné péče14, což je z hlediska dojezdové doby dostačující pro celý kraj. Dle údajů webových stránek dalších nemocnic je tato služba poskytována i v dalších zdravotnických zařízeních. Znak „A“ v tabulce označuje provozování daného oboru v příslušném zdravotnickém zařízení.

13

Nemocnice České Budějovice, Oddělení, [online], dostupné z: http://www.nemcb.cz/oddeleni/onkologicke-

oddeleni/ [cit. 2014-03-28] 14

Nemocnice České Budějovice, Oddělení, [online], dostupné z: http://www.nemcb.cz/oddeleni/1-oddeleni-

nasledne-pece/ [cit. 2014-03-28]

80

klinická onkologie

dermatovenerologie

infekční lékařství

oftalmologie

otorinolaryngologie

psychiatrie

Nemocnice České Budějovice, a. s. Nemocnice Český Krumlov, a. s. Nemocnice Jindřichův Hradec, a. s. Nemocnice Písek, a. s. Nemocnice Prachatice, a. s. Nemocnice Strakonice, a. s. Nemocnice Tábor, a. s. Nemocnice Dačice, a. s. BH - Nemocnice Vimperk, a. s. Psychiatrická léčebna Lnáře Psychiatrická léčebna Červený Dvůr Písecká zdravotní, a.s. PL "U Honzíčka" Dětská psych. nemocnice Opařany

A

A

A

A

A

A

A

A

A

A

A

A

následná lůžková péče

Lůžkové zařízení

traumatologie

Tab. č. 66 Dojezdová doba 120 min

A A A A A A A A A

A A A A


Všechny obory zařazené pro dojezdovou vzdálenost 120 minut poskytuje Nemocnice České Budějovice, a. s. a vzhledem k existenci smluvních vztahu se všemi zdravotními pojišťovnami, je tím pokryta potřeba celého Jihočeského kraje pro klienty všech zdravotních pojišťoven.

2.9.4 Dojezdová doba 180 min Pro tuto dojezdovou vzdálenost je nepochybně dostačující lokalizace zdravotnického zařízení v Českých Budějovicích. Nemocnice České Budějovice, a. s. disponuje dle registru ÚZIS oddělením kardiochirurgie a neurochirurgie. Na webových stránkách nemocnice je dohledatelná cévní chirurgie15 a radiační onkologie16. V registru ÚZIS ani na webových

15

Nemocnice České Budějovice, Oddělení, [online], dostupné z: http://www.nemcb.cz/zakladni-informace-4/

[cit. 2014-03-28] 16

Nemocnice České Budějovice, Oddělení, [online], dostupné z: http://www.nemcb.cz/oddeleni/onkologicke-

oddeleni/ [cit. 2014-03-28]

81

stránkách jednotlivých lůžkových zařízení Jihočeského kraje se nevyskytuje žádný údaj o geriatrii.

2.9.5 Zhodnocení Každá z nemocnic poskytuje minimálně základní specializace pro svoji přirozenou spádovou oblast.

S prodlužující

se

dojezdovou

dobou

stoupá

význam

Nemocnice

České

Budějovice, a. s. jako lůžkového zařízení s mnoha specializovanými odděleními. Pokud budeme vycházet pouze z dat registru ÚZIS, v kraji jsou nedostupné v plné míře obory, pro něž je určena dojezdová doba 75 minut (neurologie, ortopedie, pneumologie a ftizeologie, rehab. a fyz. medicína a urologie) a to i pro klienty většinových zdravotních pojišťoven.

2.10 Shrnutí Je třeba konstatovat, že Jihočeský kraj má svá specifika. Jedním z nich je značná rozloha a poměrně řídké osídlení. Tato skutečnost se významně promítá do kritéria dostupnosti péče ať v sektoru neodkladné péče, primární zdravotní péče i lůžkové péče. Dalším specifikem, tentokrát pozitivním, je skutečnost, že Jihočeský kraj má optimální síť nemocnic rozloženou rovnoměrně po kraji v jednotlivých bývalých okresních městech. V kraji je poměrně hustá síť ambulantní primární péče, s prodlužující se dojezdovou dobou stoupá význam ambulancí nemocnic, zvláště pak Nemocnice České Budějovice, a. s. Problémovým se jeví zajištění péče v okrajových regionech kraje – oblast Šumavy a poměrně odlehlý region Dačicka. Svou roli zde hraje nízká hustota osídlení a z toho plynoucí neatraktivnost pro poskytovatele zdravotní péče. Eliminovat tento nedostatek lze prostřednictvím statusu Geograficko-demograficky nevýhodné (malé) praxe pro praktického lékaře pro dospělé a pro děti a dorost. Získání tohoto statusu schvaluje na základě splněných předpokladů Komise pro malé praxe, v níž zasedají zástupci Sdružení PL ČR, Sdružení PLDD ČR, MZ ČR, VZP ČR a SZP ČR. Cílem je zajištění dostupnosti zdravotní péče v hůře přístupných oblastech s obecně nižším přepočteným počtem jednicových pojištěnců vzhledem k celostátnímu průměru. Obtíže s obsazením ambulancí v okrajových regionech lze demonstrovat na příkladu ordinace praktického lékaře v Benešově nad Černou. Po úmrtí tamějšího lékaře je již přes rok ambulance neobsazená, zdravotní péče je zajištěna

82

dojíždějícím lékařem pouze několik hodin v týdnu. Z hlediska místní dostupnosti je zdravotní péče zajištěna, ale pro pacienty znamená omezený přístup k řešení zdravotních problémů17. Při posuzování místní dostupnosti je nutno vzít v úvahu skutečnost, že údaje v registru ÚZIS v současné době odpovídají situaci přibližně z konce roku 2012 a zřejmě zde existují objektivně těžko zjistitelné rozdíly oproti skutečnosti. Jako příklad lze uvést Nemocnici Jindřichův Hradec, a. s., která by dle registru měla mít uzavřenu smlouvu se všemi zdravotními pojišťovnami mimo VZP. Na základě konkrétního dotazu na VZP bylo ověřeno, že se jedná o chybu. Dalším zjištěným případem jsou neuvedené smluvní vztahy klinické alergoložky, již ovšem sama autorka už roky bez problému navštěvuje. Dále je nutné vzít v úvahu nekonkrétní uvádění jednotlivých specializací (internista/kardiolog), rozdílné zařazení

ambulancí

nemocnic

(oddělení/poradna,

chirurgie/kardiochirurgie,

gynekologie/dětská gynekologie apod.) či nemožnost přímo v registru danou specializaci vůbec nalézt. Ve všech nejasných případech lze klientům doporučit, aby se s dotazy na konkrétní vyžadovanou zdravotní péči obrátili s dotazem na svou zdravotní pojišťovnu. Místní dostupnost zdravotní péče je pouze jedním z parametrů kvality. I přes solidní síť zdravotnických zařízení v Jihočeském kraji může být daná péče v optimálním čase nedostupná z důvodu dlouhých objednacích lhůt u specialistů nebo diskomfortní vzhledem k přeplněným čekárnám praktických lékařů. Tato negativa mohou být způsobena naplněnou kapacitou zařízení společně s konkrétním způsobem plateb a regulací ze strany zdravotních pojišťoven. 209 - Zdravotní pojišťovna Škoda a 213 - Revírní bratrská pokladna – zdravotní pojišťovna vznikly jako regionální zaměstnanecké subjekty s těžištěm zájmu na Mladoboleslavsku, resp. na severní a střední Moravě a Slezsku. Vzhledem k daným zákonným lhůtám pro přeregistrace mezi zdravotními pojišťovnami se po případném přestěhování do Jihočeského kraje mohou jejich klienti dostat do svízelné situace. Z údajů registru ÚZIS lze vyvodit, že smluvní vztahy jsou uzavřeny ve významně menším procentu v porovnání s ostatními zdravotními pojišťovnami a pravděpodobně spíše na základě konkrétní existující potřeby ze strany pacientů. Neodkladnou zdravotní péči, kterou vyžaduje akutní stav pacienta, je povinno poskytnout i nesmluvní zdravotnické zařízení bez požadování jakékoliv úhrady, ale běžná, byť pro pacienta potřebná, péče by se mohla stát nedostupnou. Z tohoto důvodu lze doporučit, 17

Českokrumlovský deník, Ordinace v Benešově je stále bez lékaře, [online], dostupné z:

http://ceskokrumlovsky.denik.cz/zpravy_region/benesov_doktor.html [cit. 2014-04-18]

83

aby se klient co nejdříve obrátil na svou zdravotní pojišťovnu, ověřil si dostupnost zdravotní péče vzhledem ke svému novému bydlišti a případně vznesl požadavek na zajištění zákonné dostupnosti zdravotní péče. Pokud budeme hodnotit kvalitu zdravotní péče v Jihočeském kraji jenom a pouze z hlediska místní dostupnosti, lze ji označit za vynikající pro klienty 111 – VZP, 201 – VoZP, 205 – ČPZP, 207 – OZP a 211 – ZPMV.

84

3 Časová dostupnost zdravotní péče 3.1 Úvod Nařízením vlády č. 307/2012 Sb., o místní a časové dostupnosti zdravotních služeb (dále jen Nařízení), které vstoupilo v platnost 1. 1. 2013 [23] - (viz Příloha č. 1) byly stanoveny časové lhůty plánované akutní a neodkladné péče: Tab. č. 67 Časové lhůty plánovaných služeb

Lhůta v týdnech

Plánovaná služba Náhrada kyčelního kloubu Náhrada kolenního kloubu Artroskopie Angiografie nekoronárních tepen a vaskulární intervenční výkony

52 52 8

Echokardiografie Operace katarakty Endoskopické vyšetření Denzitometrie Skiagrafie a sonografie Počítačová tomografie Magnetická rezonance Mamografické vyšetření Zahájení biologické léčby roztroušené sklerózy

10 30 4 16 2 3 5 6 4

8

Zdroj: Nařízení vlády č. 307/2012 Sb.

Poskytnutí plánované hrazené služby vychází z objektivního současného zdravotního stavu pacienta, anamnézy a pravděpodobného průběhu jeho nemoci, bolestivosti nebo povahy jeho onemocnění. Lhůta je stanovena v rámci sestavení individuálního léčebného postupu ošetřujícím zdravotnickým pracovníkem. [23] Druhá část práce zjišťuje, zda lůžková zdravotnická zařízení Jihočeského kraje zastřešovaná společností Jihočeské nemocnice, a. s. byla schopna v roce 2013 naplnit Nařízení vlády č. 307/2012 Sb., o místní a časové dostupnosti zdravotních služeb [23] dle Přílohy č. 2 tohoto Nařízení v oblasti náhrad kyčelního kloubu a kolena ve vztahu ke klientům VZP.

85

3.2 Legislativní podpora Zdravotní pojišťovny uzavírají smlouvy s poskytovateli zdravotní péče na základě výsledků výběrového řízení a po splnění všech zákonných povinností ze strany zdravotnického zařízení. Pojišťovny při jednáních o smlouvách postupují tak, aby výběr smluvních poskytovatelů směřoval k vytváření nebo dotváření optimální sítě smluvních poskytovatelů zabezpečující služby v potřebném rozsahu a kvalitě. Při výběru vycházejí ze zásad obsažených ve zdravotně-pojistném plánu a spolupracují se zástupci státní správy a samosprávy. Výběrové řízení na základě návrhu zdravotní pojišťovny nebo uchazeče vyhlašuje způsobem v místě obvyklým krajský úřad, v hlavním městě Praze Magistrát hlavního města Prahy. [13] Na základě doporučení výběrového řízení může (ale nemusí) zdravotní pojišťovna uzavřít smlouvu s budoucím poskytovatelem zdravotní péče. Rámcové smlouvy se řídí Vyhláškou č. 618/2006, Sb., kterou se vydávají rámcové smlouvy. Smlouva musí mj. obsahovat hodnotu bodu pro zdravotní péči hrazenou podle seznamu výkonů, výše úhrad hrazené zdravotní péče a regulační omezení a způsob úhrady. [27] Všeobecná zdravotní pojišťovna na svých webových stránkách zveřejňuje typové smlouvy pro jednotlivé typy zdravotnických zařízení a vzory Přílohy č. 2, kterou se konkretizují smluvené druhy hrazených služeb, jejich formy, odbornosti pracovišť, kvalifikace a kapacita zdravotnických pracovníků, věcné a technické vybavení, rozsah poskytovaných hrazených služeb atd. Lhůtu časové dostupnosti dle Nařízení stanovuje ošetřující lékař, který plánovanou službu indikoval. Ošetřujícím lékařem se rozumí -

praktický lékař, praktický lékař pro děti a dorost, praktický zubní lékař nebo gynekolog, u kterého je pacient registrován

-

lékař poskytující pojištěnci specializovanou ambulantní zdravotní péči, který v souladu se svou specializací převzal pojištěnce pro určitý diagnostický závěr do péče,

-

lékař poskytující pojištěnci zdravotní péči v zařízení poskytovatele ústavní péče

Ošetřující lékař je sám povinen poskytnout, vyžádat, navrhnout či předepsat další péči, kterou indikoval. Ošetřující lékař zodpovídá za účelnost jím indikované další péče, za úplnost a správnost údajů jím vyplňovaných v dokladech. 86

Péče, kterou poskytuje odborný zdravotnický pracovník na základě požadavku, návrhu či předpisu ošetřujícího lékaře, se nazývá péče vyžádaná, navržená nebo předepsaná. Lékař, který poskytuje péči na vyžádání ošetřujícího lékaře, sám ordinuje pouze takovou další péči, kterou nezbytně potřebuje k naplnění požadavku ošetřujícího lékaře – tzn. k poskytnutí požadované péče, pokud pro akutní změnu zdravotního stavu pacienta nehrozí nebezpečí z prodlení. V povinné zprávě navrhujícímu lékaři uvede poskytující lékař rozsah poskytnuté péče, případně může doporučit ošetřujícímu lékaři další postup či další péči. Vyžádaná, navržená či předepsaná péče zahrnuje mj. konziliární vyšetření (případně ošetření), vyšetření specialistou, doporučení převzetí do péče a komplementové vyšetření pacienta (např. funkční diagnostika, instrumentální vyšetření, vyšetření zobrazovací technikou, počítačově vyhodnocované metody apod.). Pro vyžádání zdravotní péče je požadující ošetřující lékař povinen vyhotovit tiskopis typu VZP-06/2009 Poukaz na vyšetření/ošetření, ve kterém specifikuje požadovanou péči. Požadavek musí přesně zaznamenat v dokumentaci pro případnou kontrolu. [28] Kontrola využívání a poskytování zdravotní péče ze strany zdravotních pojišťoven probíhá ve dvou oblastech: kontrola správnosti a oprávněnosti vykázané a vyúčtované zdravotní péče (dodržení stanovené frekvence výkonu, sledování nedovolených kombinací výkonu) a revize, zda vykázaná zdravotní péče odpovídá záznamům v příslušné zdravotnické dokumentaci nebo zda rozsah a druh zdravotní péče odpovídá popsanému zdravotnímu stavu. Z toho vyplývá konečná zodpovědnost ošetřujícího lékaře za léčebný postup lege artis. [29] Způsob financování zdravotních služeb pro rok 2013 bylo stanoveno Vyhláškou č. 475/2012 Sb. o stanovení hodnot bodu, výše úhrad hrazených služeb a regulačních omezení pro rok 2013. [30] V Příloze č. 1, části A) bod 2. byl uveden seznam diagnóz, jejichž úhradu si jako „individuálně smluvně sjednanou složku úhrady“ zdravotní pojišťovna dohodne se zdravotnickým zařízením - poskytovatelem a to ideálně do 30. 4. 2013. V Příloze č. 9 Vyhlášky č. 475/2012 Sb. jsou diagnózy rozpracované včetně indexů 2011/2013. V souvislosti s časovou dostupností se tento způsob dotýkal totální endoprotézy kyčle a kolene, artroskopie, operace katarakty a vaskulárních intervenčních výkonů. Ostatní hrazené služby byly ošetřeny uzavřenou smlouvou jako nasmlouvaný výkon či DRG. Vyhláška č. 63/2007 Sb. o úhradách léčiv a PZLÚ [31] zavedla ATC skupiny léků, jejichž preskripce je omezena na specializovaná pracoviště – centra se zvláštní smlouvou. Tato varianta se dotýká biologické léčby roztroušené sklerózy.

87

Letošní pravidla úhrad jsou stanovena Vyhláškou č. 428/2013 Sb. o stanovení hodnot bodu, výše úhrad hrazených služeb a regulačních omezení pro rok 2014. [32],

3.3 Totální endoprotéza Operace totálních endoprotéz (dále jen TEP) velkých kloubů kolenních a kyčelních patří již řadu let ke standardním lékařským zákrokům hrazených z veřejného zdravotního pojištění. Zákrok indikuje ošetřující lékař po vyčerpání možností konzervativní terapie při přetrvávání bolestí. TEP kyčelního kloubu Zakladatelem této léčebné metody byl anglický chirurg John Charnley. Jako první v roce 1960 použil polyetylénovou jamku a kovový dřík zavedený do dřeňové dutiny stehenní kosti, tyto komponenty fixoval kostním cementem. Od té doby bylo uvedeno do používání stovky nejrůznějších typů kyčelních endoprotéz. Od konce 70. let se objevuje i kloubní náhrada bezcementovaná. Optimální protéza se statisticky nejméně uvolňuje a lze ji nejsnáze reoperovat. TEP kyčelního kloubu bývá většinou indikována pro chronickou bolest, která nereaguje na konzervativní terapii nebo pro výraznou funkční újmu, nejčastěji způsobenou osteoartrózou nebo revmatoidní artritidou. Pacientům přináší úlevu od bolesti a možnost návratu k normální chůzi. Metoda je spolehlivá, dlouhodobě vyzkoušená s vynikajícími krátkodobými i dlouhodobými výsledky. Výběr typu implantátu je složitý, výhody nových typů endoprotéz lze vyhodnotit až po sedmi letech a neplatí vždy přímá úměra mezi cenou a kvalitou, výsledek zákroku ovlivňuje i technika operace, zkušenosti pracoviště i compliance pacienta. [33] TEP kolenního kloubu Po úspěšném rozvoji totálních endoprotéz kyčelního kloubu byla následně zavedena do praxe i náhrada kloubu kolenního a v současné době se počet operací kolene přibližuje počtu operací kyčle. Nejčastější příčinou je artróza a revmatická onemocnění, vzhledem k pokroku operačních technik nehraje věk nejdůležitější úlohu. Hlavním přínosem operace je zachování či obnovení funkce kloubu, jež často umožní návrat pacienta k původnímu stylu života. [33]

3.4 Jihočeské nemocnice Specifikem Jihočeského kraje je značná rozloha a poměrně řídké osídlení, což z něj dělá kraj s nejnižší hustotou obyvatel (63 obyv./km2). Tato skutečnost se významně promítá do kritéria dostupnosti péče ať v sektoru neodkladné péče, primární zdravotní péče i lůžkové péče. 88

Dalším specifikem, tentokrát pozitivním, je skutečnost, že Jihočeský kraj má optimální síť nemocnic rozloženou rovnoměrně po kraji minimálně v sídlech bývalých okresních měst (České Budějovice, Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Písek, Prachatice, Strakonice, Tábor a Dačice). Managementy jednotlivých nemocnic i zastřešující organizace Jihočeské nemocnice, a.s. koordinují svůj postup jak v oblasti léčebné péče, tak v oblasti ekonomiky. Tato část práce se zaměřuje na realizované operace TEP kyčelního a kolenního kloubu v lůžkových zařízeních v působnosti Jihočeského kraje, která v roce 2013 uzavřela dodatek ke smlouvě o individuálně smluvně sjednané složce úhrady dle Přílohy č. 1, části A) bod 2. Vyhlášky č. 475/2012 Sb. s Všeobecnou zdravotní pojišťovnou. Tato úhrada byla stanovena jako maximální objem finančních prostředků a zahrnuje úhradu za použitý materiál, za náklady spojené se samotným operačním výkonem a náklady za hospitalizaci včetně rehabilitace. Tento finanční limit zahrnoval plánované i neplánované operace, např. následkem úrazů. Nemocnice České Budějovice, a. s. – zařízení svým významem dosahuje úrovně fakultní nemocnice, je přirozeným centrem léčebné péče kraje; jeho spádovým územím je i část okresu Český Krumlov Nemocnice Jindřichův Hradec, a.s. – spádové území okres Jindřichův Hradec Nemocnice Písek, a.s. - spádové území – okres Písek a Strakonice Nemocnice Prachatice, a. s. - spádové území – okres Prachatice a část okresu Český Krumlov Nemocnice Tábor, a. s. - spádové území – okres Tábor

89

Tab. č. 68 Porovnání počtu primárních TEP kyčle v rámci ČR za rok 2012

Kraj Hl. m. Praha Vysočina Olomoucký Královéhradecký Karlovarský Středočeský Moravskoslezský Zlínský Jihočeský Plzeňský Jihomoravský Liberecký Pardubický Ústecký ČR

Počet obyvatel k 31. 12. 2012 1 246 780 511 207 637 609 552 946 301 726 1 291 816 1 226 602 587 693 636 611 572 687 1 168 650 438 594 516 440 826 764 10 516 125

Počet prim. operací 2 345 847 1 017 767 392 1 519 1 367 650 678 595 1 176 401 408 609 12 771

Porovnání Počet operací s na 1 000 průměrem obyv. ČR v % 1,88

155,44

1,66

136,93

1,60

131,82

1,39

114,64

1,30

107,37

1,18

97,18

1,11

92,10

1,11

91,41

1,07

88,02

1,04

85,86

1,01

83,16

0,91

75,56

0,79

65,29

0,74

60,88

1,21 Zdroj: Český statistický úřad, [online], Regionální časové řady, dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/regionalni_casove_rady [cit. 2014-03-10] ÚZIS, Národní registr kloubních náhrad [e-mail, 2014-03-25], úprava vlastní

Porovnáním údajů z Národního registru kloubních náhrad o počtu operací TEP kyčlí připadajících na 1 000 obyvatel je zřejmé, že počet těchto výkonů byl v Jihočeském kraji v roce 2012 pod republikovým průměrem. Ještě markantnější je tato disproporce u operací TEP kolene. V Národním registru kloubních náhrad se registrují pouze náhrady kyčelního kloubu, v plánu je rozšíření o náhrady kolenního, ramenního a loketního kloubu. Z důvodu nekompletnosti dat z roku 2013 nelze vývoj operací TEP kyčle v rámci ČR zachytit.

90

Pro ilustraci popsaného stavu je použit starší interní materiál Jihočeských nemocnic, a. s., dle kterého je dle počtu operací TEP kyčelního a kolenního kloubu Jihočeský kraj na ještě nižší pozici.

Tab. č. 69 Porovnání počtu realizovaných TEP v rámci ČR za rok 2010

Kraj

Kraj Vysočina Hlavní město Praha Olomoucký kraj Středočeský kraj Jihomoravský Liberecký kraj Zlínský kraj Moravskoslezký Karlovarský kraj Královéhradecký Plzeňský kraj Jihočeský kraj Ústecký kraj Pardubický kraj CELKEM ČR

Počet obyvatel

TEP celkem

Počet TEP TEP výměna kolena na 1 000 obyv.

TEP kyčle

%

514 805

1 979

990

843

146

3,84

149,58

1 251 072

4 127

2 201

1 502

414

3,30

128,36

641 555 1 256 850 1 152 819 439 458 590 527 1 244 837 307 380 554 370 571 831 637 723 835 814 516 777 10 515 818

2 014 3 685 3 274 1 181 1 447 2 791 682 1 221 1 178 1 232 1 441 810 27 062

1 049 1 917 4 971 589 737 1 355 317 721 641 784 725 435 17 432

857 1 553 1 343 501 628 1 376 298 411 463 606 605 326 11 312

108 215 242 91 82 160 67 89 74 92 111 49 1 940

3,14 2,93 2,84 2,69 2,45 2,24 2,22 2,20 2,06 1,93 1,72 1,57 2,57

122,15 114,08 110,51 104,57 95,34 87,24 86,33 85,70 80,16 75,17 67,08 60,99

Zdroj: Interní – Jihočeské nemocnice, a. s.

Snahou managementu Jihočeských nemocnic, a. s. bylo snížit v roce 2013 tuto disproporci a to zvláště s přihlédnutím k počtům pacientů a k čekacím listinám. Odkaz na Nařízení a podprůměrný počet zákroků v porovnání s ostatními kraji bylo hlavním argumentem při jednání s VZP. Výsledkem dohody byla možnost navýšení uskutečněných zákroků, kdy na vyšší počet operací měla vliv i klesající cena kloubních náhrad.

91

Tab. č. 70 Přehled realizovaných plánovaných operací TEP kyčle, výkon 66612

2012 Nemocnice České Budějovice TEP kyčel-necement TEP kyčel-cement TEP kyčel-hybrid Celkem Nemocnice Jindřichův Hradec TEP kyčel-necement TEP kyčel-cement TEP kyčel-hybrid Celkem Nemocnice Písek TEP kyčel-necement TEP kyčel-cement TEP kyčel-hybrid Celkem Nemocnice Prachatice TEP kyčel-necement TEP kyčel-cement TEP kyčel-hybrid Celkem Nemocnice Tábor TEP kyčel-necement TEP kyčel-cement TEP kyčel-hybrid Celkem Celkem

Rozdíl 2013 absolutní

51 130 38

49 91 42

219

Rozdíl relativní

182

- 2 - 39 4 - 37

96,08% 70,00% 110,53% 83,11%

27 42 13 82

30 47 16 93

3 5 3 11

111,11% 111,90% 123,08% 113,41%

41 47 31 119

31 51 51 133

- 10 4 20 14

75,61% 108,51% 164,52% 111,76%

0 10 6

8 16 15

16

39

8 6 9 23

/ 160,00% 250,00% 243,75%

3 56 16 75

3 56 16 75

0 0 0 0

100,00% 100,00% 100,00% 100,00%

511

522

11

102,15%

Zdroj: interní, Jihočeské nemocnice, a. s.

92

Tab. č. 71 Přehled realizovaných operací TEP kolene, výkon 66651

2012 Nemocnice České Budějovice TEP koleno Nemocnice Jindřichův Hradec TEP koleno Nemocnice Písek TEP koleno Nemocnice Prachatice TEP koleno Nemocnice Tábor TEP koleno Celkem

Rozdíl 2013 absolutní

Rozdíl relativní

138

252

114

182,61%

72

105

33

145,83%

81

103

22

127,16%

39

48

9

123,08%

69

69

0

100,00%

399

577

178

144,61%

Zdroj: interní, Jihočeské nemocnice, a. s.

Nejvyšší nárůst plánovaných operací TEP kyčle zaznamenala Nemocnice Prachatice, a. s. a to z důvodu nově uzavřeného dodatku, kdy vzniklo samostatné ortopedické oddělení. Nejvyšší nárůst plánovaných operací TEP kolene je zaznamenán v Nemocnici České Budějovice, a. s., kde se nachází nejvyšší počet pacientů na čekací listině, což je způsobeno nejen velikostí spádového území, ale i dobrou pověstí nemocnice. Nižší počty zákroků Nemocnice Tábor, a. s. v porovnání s počty obyvatel okresu Tábor jsou důsledkem nižšího procenta pojištěnců VZP v tomto okrese. I přes tento pozitivní vývoj je management Jihočeských nemocnic, a. s. neustále nucen vynakládat úsilí o uspokojení oprávněných nároků pacientů za podmínky udržení finančního zdraví jím zastřešovaných lůžkových zdravotnických zařízení. Sem patří i neustálá práce s čekacími listinami. V tomto pořadníku jsou zařazeni někteří pacienti i poměrně dlouhou dobu, zákrok ale nepodstoupili např. z rodinných důvodů, kvůli kontraindikacím či jen nenašli patřičnou odvahu. Úkolem zdravotnických pracovníků je udržovat údaje o pacientech a na základě vývoje jejich zdravotního stavu případně aktualizovat pořadí. Díky vstřícnosti VZP se pro rok 2013 podařilo dohodnout navýšení úhrady za tento typ operací. V důsledku toho vzrostl počet pacientů, kteří mohli být operováni, podařilo se zkrátit čekací doby a tím naplnit podmínky dané Nařízením, počet operací TEP se vyrovnal na průměr obvyklý v ČR18. Vzhledem k těžkostem, které celou problematiku doprovázejí, se

18

Vyjádření managementu Jihočeských nemocnic, a. s.

93

výsledná dostupnost tohoto zákroku pro pacienty Jihočeského kraje dá hodnotit jako velmi dobrá.

3.5 Shrnutí V zemích OECD se v současné době uvádí incidence až tři TEP kyčle na 1 000 obyvatel a očekává se, že v následujících letech bude potřeba tohoto zákroku narůstat stejně jako TEP kolene. Tento trend je ovlivněn demografickým vývojem a předpokladem, že osteoartróza jako nejčastější indikace k tomuto výkonu nebude v dohledné době léčitelná jinou metodou. [34] Přes jednoznačný léčebný přínos existují určitá omezení pro dostatečný počet operací, a to samotná kapacita konkrétních zdravotnických zařízení, úhradové mechanismy zdravotních pojišťoven a disponibilní finanční prostředky v zdravotnickém systému. Jedním z důsledků je dlouholetá existence čekacích listin, kdy rozhodujícím faktorem pro zařazení je zdravotní stav pacienta. Vliv na umístění a pořadí v čekací listině má subjektivní vnímání bolesti, objektivní klinický a radiologický nález, věk pacienta i jeho aktuální životní styl. Reálné lhůty pro výkon mohou být velmi rozdílné, ve velkých nebo fakultních nemocnicích je doba pro výkon obvykle delší, což má zřejmě spojitost s renomé příslušného zdravotnického zařízení. Fakultní nemocnice Olomouc např. pro období listopad 2013 – duben 2014 uvádí čekací dobu na TEP kyčle 4 – 15 měsíců, na TEP kolene 4 – 18 měsíců19. Systém čekacích listin má mnoho úskalí, jedním z nich je již výše zmíněný „přeliv“ pacientů z nespádových oblastí do renomovaných zařízení i přesto, že menší nemocnice jsou pravděpodobně schopny operaci uskutečnit v podstatně kratší lhůtě20. Čekací listiny jednotlivých zdravotnických zařízení nejsou propojeny a neexistuje tak kontrola, zda se v nich jeden pacient nevyskytuje vícekrát, někteří pacienti jsou evidování v čekacích listinách i po celé roky pro opakované odmítání zákroku ať už ze zdravotních důvodů nebo ryze soukromých. Pořadí na čekací listině stanovuje ošetřovací lékař, kdy do rozhodování vstupují osobnostní vlivy hodnotitele, jeho zkušenosti a erudice. Je také nutné připustit možnost, že

19

Fakultní nemocnice Olomouc, Čekací doby u plánované péče, [online], dostupné z:

http://www.fnol.cz/cekaci-doby-u-planovane-pece.asp [cit. 2014-04-18] 20

iDNES.cz, Lidé musí čekat na operace déle, než Vyhláška povoluje, [online], dostupné z:

http://zpravy.idnes.cz/cekaci-doba-na-operace-v-cr-090-/domaci.aspx?c=A130120_200345_domaci_ert [cit. 2014-04-18]

94

jsou pacienti do čekacích listin zařazováni dříve, než je nezbytně nutné, a to právě s předpokladem dlouhé čekací doby. I tím se zvyšuje pravděpodobnost, že v čekacích listinách mohou být pacienti, kteří v případě volného termínu zákrok odmítnou, a komplikuje se tím stanovení doby, kdy který pacient přijde na řadu. Je otázkou, zda by bylo účelné vytvořit jednotná pravidla a hodnotící kritéria, kdy hrozí formálnost a nárůst administrativy, či vnímat i nadále posuzování každého případu jako unikátní. Kladem stanovení mezních lhůt pro výkon je vyjádření jakési meze, do kdy je únosné na operaci TEP čekat. I v tom se může skrývat jedno nebezpečí – rigidní trvání na splnění lhůt může být řešeno přetěžováním personálu, přesunem zdrojů na úkor jiných oborů, zhoršení finančního zdraví nemocnice a v extrémním případě použitím levnější cementové náhrady i v případě, že za jiných okolností by např. vzhledem k věku byla vhodnější necementovaná. Důsledkem splnění lhůty dle Nařízení by se snížila kvalita zdravotní péče. K 1. 1. 2013 vstoupilo v platnost Nařízení vlády č. 307/2012 Sb., jímž byly poprvé stanoveny závazné lhůty pro soubor plánovaných služeb, pro operace TEP je to konkrétně 52 týdnů. [23] Zároveň byl ve Vyhlášce č. 475/2012 Sb. o stanovení hodnot bodu, výše úhrad hrazených služeb a regulačních omezení pro rok 2013 uveden seznam diagnóz, jejichž úhradu si jako individuálně smluvně sjednanou složku úhrady sjednává zdravotní pojišťovna se zdravotnickým zařízením - poskytovatelem. [30] Pro letošní rok platná Vyhláška č. 428/2013 Sb., o stanovení hodnot bodu, výše úhrad hrazených služeb a regulačních omezení pro rok 2014 neukládá povinnost tuto individuální složku pro operace TEP smluvně sjednat. [32] Zvětšil se tím prostor pro individuální jednání nemocnic a zdravotních pojišťoven a bude jistě zajímavé sledovat, jak tato změna ovlivní počty operací TEP v letošním roce. Zodpovědnost za plnění dostupnosti této služby zůstává na straně zdravotních pojišťoven. Čekací listiny v každém případě zůstanou jako forma regulace limitující dostupnost zdravotní péče.

95

Závěr Na kvalitu zdravotních služeb lze pohlédnout z mnoha úhlů. Jiné nároky a představy má pacient, jiné poskytovatel – odborník, jiné plátce – zdravotní pojišťovna. Úkolem zdravotní politiky každého vyspělého státu je vybalancovat kvalitu zdravotní péče a rovný přístup k ní pro všechny v závislosti na ekonomických podmínkách. Kvalita je relativní, nikoliv absolutní pojem. Vnímání kvality se mění v čase, prostoru, kulturními vlivy. I z tohoto důvodu v žádné zemi neexistuje ideální zdravotnický systém, který by vyhovoval všem účastníkům zdravotní péče. Cílem této práce bylo posoudit dostupnost zdravotní péče v Jihočeském kraji jako strukturálního prvku kvality zdravotní péče. Kritériem pro hodnocení byly zvoleny dojezdové doby a lhůty časové dostupnosti plánovaných služeb stanovené Nařízením vlády č. 307/2012 Sb. o místní a časové dostupnosti zdravotních služeb. Specifikem Jihočeského kraje je značná rozloha a poměrně řídké osídlení. Tato skutečnost se významně promítá do kritéria dostupnosti péče ať v sektoru neodkladné péče, primární zdravotní péče i lůžkové péče. Dalším specifikem, tentokrát pozitivním, je skutečnost, že Jihočeský kraj má optimální síť nemocnic rozloženou rovnoměrně po kraji v jednotlivých bývalých okresních městech. V kraji je poměrně hustá síť ambulantní primární péče, s prodlužující se dojezdovou dobou stoupá význam ambulancí nemocnic, zvláště pak Nemocnice České Budějovice, a. s., která je přirozeným centrem léčebné péče Jihočeského kraje. Problémovým se jeví zajištění péče v okrajových regionech kraje – oblast Šumavy a poměrně odlehlý region Dačicka. Svou roli zde hraje nízká hustota osídlení a z toho plynoucí neatraktivnost pro poskytovatele zdravotních služeb. Při posuzování místní dostupnosti je nutno vzít v úvahu skutečnost, že údaje v registru ÚZIS v současné době odpovídají situaci přibližně z konce roku 2012 a zřejmě zde existují objektivně těžko zjistitelné rozdíly oproti skutečnosti. Pokud budeme hodnotit kvalitu zdravotní péče v Jihočeském kraji jenom a pouze z hlediska místní dostupnosti, lze ji označit za vynikající pro klienty Všeobecné zdravotní pojišťovny, Vojenské zdravotní pojišťovny, České průmyslové zdravotní pojišťovny, Oborové zdravotní pojišťovny a Zdravotní pojišťovny Ministerstva vnitra. Druhá část práce se zaměřuje na operace TEP kyčelního a kolenního kloubu realizované v lůžkových zdravotnických zařízeních v působnosti Jihočeského kraje, která v roce 2013

96

uzavřela dodatek ke smlouvě o individuálně smluvně sjednané složce úhrady dle Přílohy č. 1, části A) bod 2. Vyhlášky č. 475/2012 Sb. s Všeobecnou zdravotní pojišťovnou. V zemích OECD se v současné době uvádí incidence až tři TEP kyčle na 1 000 obyvatel a očekává se, že v následujících letech bude potřeba tohoto zákroku narůstat stejně jako TEP kolene. Tento trend je ovlivněn demografickým vývojem a předpokladem, že osteoartróza jako nejčastější indikace k tomuto výkonu nebude v dohledné době léčitelná jinou metodou. Přes jednoznačný léčebný přínos existují určitá omezení pro dostatečný počet operací, a to samotná kapacita konkrétních zdravotnických zařízení, úhradové mechanismy zdravotních pojišťoven a disponibilní finanční prostředky v zdravotnickém systému. Jedním z důsledků je dlouholetá existence čekacích listin, kdy rozhodujícím faktorem pro zařazení je zdravotní stav pacienta. Tento systém má své kladné i záporné stránky, ale z důvodu neexistence jiného řešení v rámci daného objemu finančních prostředků zůstávají čekací listiny, jako forma regulace limitující dostupnost zdravotní péče, optimálním řešením. Díky vstřícnosti VZP se pro rok 2013 podařilo managementu Jihočeských nemocnic, a. s. dohodnout navýšení úhrady za tento typ operací. V důsledku toho vzrostl počet pacientů, kteří mohli být operováni, podařilo se zkrátit čekací doby a tím naplnit podmínky dané Nařízením, počet operací TEP se vyrovnal na průměr obvyklý v ČR. Vzhledem k těžkostem, které celou problematiku doprovázejí, se výsledná dostupnost tohoto zákroku pro pacienty Jihočeského kraje dá hodnotit jako velmi dobrá. Hodnotíme-li kvalitu zdravotní péče v Jihočeském kraji z hlediska dostupnosti, lze konstatovat, že struktura zdravotních služeb naplňuje podmínky stanovené Nařízením vlády č. 307/2012 Sb. o místní a časové dostupnosti zdravotních služeb.

97

Seznam použitých a prostudovaných zdrojů [1] GLADKIJ, I., HEGER, L., STRNAD, L., Kvalita zdravotní péče a metody jejího soustavného zlepšování, 1. vyd., Brno: Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví, 1999, ISBN 80-7013-272-8 [2] BEST, M., NEUHAUSER, D., Avedis Donabedian: father of quality assurance and poet, Qual Saf Health Care. Dec 2004; 13(6): 472–473, [online], dostupné z: http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC1743903/ [cit. 2014-03-20] [3] DONABEDIAN, A., Evaluating the Quality of Medical Care, AD, Milbank Q. Dec 2005; 83(4): 691–729. [online], dostupné z: http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC2690293/ [cit. 2014-03-20] [4] DONABEDIAN, A., The evaluation of medical care programs, AD, Bull N Y Acad Med. Feb 1968; 44(2): 117–124. [online], dostupné z: http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC1750027/?page=8 [cit. 2014-03-20] [5] GLADKIJ, I., STRNAD, L., Zdravotní politika, zdraví, zdravotnictví, 1. vyd., Olomouc: Univerzita Palackého, 2002, ISBN 80-244-0500-8 [6] STŘÍTECKÝ, R., Kvalita ve zdravotní péči II. (revize č. 3), studijní materiály FM VŠE, [online], dostupné z: http://www.fm.vse.cz/imz/studijni-materialy/dalsi-studijnimaterialy/ [cit. 2014-03-20] [7] World Health Organization, Regional office for Europe, Data and Statistics, [online], dostupné z: http://www.euro.who.int/en/health-topics/Health-systems/patientsafety/data-and-statistics [cit. 2014-03-20] [8] Ministerstvo zdravotnictví, Doporučení rady EU, Přílohy, [online], dostupné z: http://www.mzcr.cz/KvalitaABezpeci/obsah/doporuceni-rady-eu_2837_29.html [cit. 2014-03-20] [9] Ministerstvo zdravotnictví, Resortní bezpečnostní cíle, Přílohy, [online], dostupné z: http://www.mzcr.cz/KvalitaABezpeci/obsah/resortni-bezpecnostni-cile_2922_29.html [cit. 2014-03-20] [10]

Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich

poskytování [11]

Věstník MZ č. 5/2012 z 29. 6. 2012, [online], dostupné

z: http://www.mzcr.cz/Legislativa/dokumenty/vestnik-c5/2012_6452_2510_11.html [cit. 2014-03-20] 98

[12]

Vyhláška č. 102/2012 Sb., o hodnocení kvality a bezpečí lůžkové zdravotní

péče [13]

Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění

[14]

Ministerstvo zdravotnictví, Hodnocení kvality a bezpečí zdravotních služeb,

[online], dostupné z: http://www.mzcr.cz/KvalitaABezpeci/dokumenty/hodnocenikvality-a-bezpeci-zdravotnich-sluzeb_7595_2919_29.html [cit. 2014-03-20] [15]

Ministerstvo zdravotnictví, Seznam oprávněných osob, [online], dostupné

z: http://www.mzcr.cz/KvalitaABezpeci/dokumenty/seznam-opravnenychosob_7596_2919_29.html [cit. 2014-03-20] [16]

Fakultní nemocnice v Motole, Zdravá nemocnice, [online], dostupné

z: http://www.fnmotol.cz/o-nas/zdrava-nemocnice/ [cit. 2014-03-20] [17]

Fakultní nemocnice Plzeň, Kvalita, [online], dostupné

z: https://www.fnplzen.cz/kvalita.asp [cit. 2014-03-20] [18]

KOP - Kvalita očima pacientů, Hodnocení nemocnic, [online], dostupné

z: http://www.hodnoceni-nemocnic.cz/ [cit. 2014-03-20] [19]

World Health Organization, Kancelář WHO v České republice, Informace

o ČR, Zdraví 21, [online], dostupné z: http://www.who.cz/whovcr.html [cit. 2014-03-20] [20]

Ministerstvo zdravotnictví, Zdraví 2020, Přílohy, [online], dostupné

z: http://www.mzcr.cz/Verejne/dokumenty/zdravi-2020-narodni-strategie-ochrany-apodpory-zdravi-a-prevence-nemoci_8690_3016_5.html [cit. 2014-03-20] [21]

Ministerstvo zdravotnictví ČR, Rámcový souhrn opatření – Zdraví 2020,

Přílohy, [online], dostupné z: http://www.mzcr.cz/Verejne/dokumenty/ramcovysouhrn-opatreni-zdravi-2020_8524_1155_5.html [cit. 2014-03-20] [22]

Ministerstvo zdravotnictví ČR, Zdraví 2020 – Národní strategie ochrany a

podpory zdraví a prevence nemocí, [online], dostupné z: http://www.mzcr.cz/Verejne/dokumenty/zdravi-2020-narodni-strategie-ochrany-apodpory-zdravi-a-prevence-nemoci_8690_3016_5.html [cit. 2014-03-20] [23]

Nařízení vlády č. 307/2012 Sb., o místní a časové dostupnosti zdravotních

služeb [24]

Český statistický úřad, Krajská správa ČSÚ v Českých Budějovicích,

Charakteristika kraje, [online], dostupné z: http://www.czso.cz/xc/redakce.nsf/i/charakteristika_kraje [cit. 2014-03-11] 99

[25]

Český statistický úřad, Krajská správa ČSÚ v Českých Budějovicích, Okresy,

[online], dostupné z: http://www.czso.cz/xc/redakce.nsf/i/okresy [cit. 2014-03-11] [26]

Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, Jihočeský kraj, [online],

dostupné z: http://www.uzis.cz/cr-kraje/kraje/jihocesky-kraj [cit. 2014-03-11] [27]

Vyhláška č. 618/2006, Sb., kterou se vydávají rámcové smlouvy

[28]

VZP ČR, Metodika pro pořizování a předávání dokladů VZP ČR, [online],

dostupné z: http://vzp.cz/poskytovatele/vyuctovani-zdravotni-pece [cit. 2014-04-11] [29]

VZP ČR, Revizní činnost, [online], dostupné z: http://vzp.cz/o-nas/revizni-

cinnost [cit. 2014-04-11] [30]

Vyhláška č. 475/2012 Sb., o stanovení hodnot bodu, výše úhrad hrazených

služeb a regulačních omezení pro rok 2013 [31]

Vyhláška č. 63/2007 Sb., o úhradách léčiv a potravin pro zvláštní lékařské

účely [32]

Vyhláška č. 428/2013 Sb., o stanovení hodnot bodu, výše úhrad hrazených

služeb a regulačních omezení pro rok 2014 [33]

Česká lékařská společnost J. E. Purkyně, Léčebné standardy/seznam

doporučených postupů, [online], dostupné z: http://www.cls.cz/seznam-doporucenychpostupu [cit. 2014-04-11] [34]

Zdravotnictví/medicína, Endoprotéza kyčelního kloubu, přežití výsledku,

komplikace, socioekonomický dopad, [online], dostupné z: http://zdravi.e15.cz/clanek/priloha-lekarske-listy/endoproteza-kycelniho-kloubupreziti-vysledku-komplikace-socioekonomicky-dopad-468320 [cit. 2014-04-11] [35]

Nemocnice

České

Budějovice,

Hlavní

stránka,

[online],

dostupné

z: http://www.nemcb.cz/ [cit. 2014-04-20] [36]

Nemocnice Český Krumlov, Hlavní stránka, [online], dostupné

z: http://www.nemck.cz/ [cit. 2014-04-20] [37]

Nemocnice Jindřichův Hradec, Hlavní stránka, [online], dostupné

z: http://www.nemjh.cz/ [cit. 2014-04-20] [38]

Nemocnice Písek, Hlavní stránka, [online], dostupné z: http://www.nempi.cz/

[cit. 2014-04-20] [39]

Nemocnice Prachatice, Hlavní stránka, [online], dostupné

z: http://www.nempt.cz/ [cit. 2014-04-20]

100

[40]

Nemocnice Strakonice, Hlavní stránka, [online], dostupné

z: http://www.nemst.cz/ [cit. 2014-04-20] [41]

Nemocnice Tábor, Hlavní stránka, [online], dostupné z: http://www.nemta.cz/

[cit. 2014-04-20] [42]

Nemocnice Dačice, Hlavní stránka, [online], dostupné

z: http://www.nemdac.cz/ [cit. 2014-04-20]

101

Seznam tabulek Tab. č. 1 Struktura subjektů zdravotní péče v Jihočeském kraji ............................................................................ 30 Tab. č. 2 Lůžková zařízení ..................................................................................................................................... 30 Tab. č. 3 ORP České Budějovice ........................................................................................................................... 33 Tab. č. 4 ORP Trhové Sviny .................................................................................................................................. 34 Tab. č. 5 ORP Týn nad Vltavou ............................................................................................................................. 34 Tab. č. 6 ORP Český Krumlov .............................................................................................................................. 35 Tab. č. 7 ORP Kaplice ........................................................................................................................................... 36 Tab. č. 8 ORP Jindřichův Hradec .......................................................................................................................... 36 Tab. č. 9 ORP Dačice............................................................................................................................................. 37 Tab. č. 10 ORP Třeboň .......................................................................................................................................... 37 Tab. č. 11 ORP Písek ............................................................................................................................................. 38 Tab. č. 12 ORP Milevsko ....................................................................................................................................... 39 Tab. č. 13 ORP Prachatice ..................................................................................................................................... 39 Tab. č. 14 ORP Vimperk ....................................................................................................................................... 40 Tab. č. 15 ORP Strakonice ..................................................................................................................................... 40 Tab. č. 16 ORP Blatná ........................................................................................................................................... 41 Tab. č. 17 ORP Vodňany ....................................................................................................................................... 41 Tab. č. 18 ORP Tábor ............................................................................................................................................ 42 Tab. č. 19 ORP Soběslav ....................................................................................................................................... 42 Tab. č. 20 Přehled počtů a lokalizace lékáren ........................................................................................................ 43 Tab. č. 21 Interna ................................................................................................................................................... 45 Tab. č. 22 Diabetologie .......................................................................................................................................... 46 Tab. č. 23 Chirurgie ............................................................................................................................................... 47 Tab. č. 24 Neurologie ............................................................................................................................................ 48 Tab. č. 25 Oftalmologie ......................................................................................................................................... 49 Tab. č. 26 Otorinolaryngologie .............................................................................................................................. 50 Tab. č. 27 Ortopedie .............................................................................................................................................. 51 Tab. č. 28 Urologie ................................................................................................................................................ 52 Tab. č. 29 Radiologie a zobrazovací metody ......................................................................................................... 53 Tab. č. 30 Rehabilitační a fyzikální medicína, fyzioterapie ................................................................................... 54 Tab. č. 31 Gastroenterologie .................................................................................................................................. 55 Tab. č. 32 Kardiologie ........................................................................................................................................... 56 Tab. č. 33 Pneumologie a ftizeologie ..................................................................................................................... 57 Tab. č. 34 Hematologie a transfúzní lékařství........................................................................................................ 58 Tab. č. 35 Revmatologie ........................................................................................................................................ 59 Tab. č. 36 Hemodialýza ......................................................................................................................................... 60 Tab. č. 37 Psychiatrie ............................................................................................................................................. 61 Tab. č. 38 Psychologie ........................................................................................................................................... 62

102

Tab. č. 39 Logopedie ............................................................................................................................................. 62 Tab. č. 40 Dermatovenerologie .............................................................................................................................. 63 Tab. č. 41 Alergologie a klinická imunologie ........................................................................................................ 65 Tab. č. 42 Angiologie ............................................................................................................................................ 66 Tab. č. 43 Endokrinologie ...................................................................................................................................... 66 Tab. č. 44 Nefrologie ............................................................................................................................................. 67 Tab. č. 45 Klinická onkologie ................................................................................................................................ 68 Tab. č. 46 Dětská chirurgie .................................................................................................................................... 68 Tab. č. 47 Dětská a dorostová psychiatrie ............................................................................................................. 69 Tab. č. 48 Dětská neurologie ................................................................................................................................. 69 Tab. č. 49 Ortodoncie ............................................................................................................................................ 70 Tab. č. 50 Počítačová tomografie .......................................................................................................................... 71 Tab. č. 51 Dětská gynekologie ............................................................................................................................... 72 Tab. č. 52 Foniatrie ................................................................................................................................................ 72 Tab. č. 53 Radiační onkologie ............................................................................................................................... 72 Tab. č. 54 Magnetická rezonance .......................................................................................................................... 73 Tab. č. 55 Nukleární medicína ............................................................................................................................... 73 Tab. č. 56 Kardiochirurgie ..................................................................................................................................... 74 Tab. č. 57 Neurochirurgie ...................................................................................................................................... 74 Tab. č. 58 Cévní chirurgie ..................................................................................................................................... 74 Tab. č. 59 Infekční lékařství .................................................................................................................................. 75 Tab. č. 60 Lékařská genetika ................................................................................................................................. 75 Tab. č. 61 Plastická chirurgie ................................................................................................................................. 76 Tab. č. 62 Geriatrie ................................................................................................................................................ 76 Tab. č. 63 Sexuologie ............................................................................................................................................ 76 Tab. č. 64 Lůžková zařízení Jihočeského kraje...................................................................................................... 77 Tab. č. 65 Dojezdová doba 75 min ........................................................................................................................ 79 Tab. č. 66 Dojezdová doba 120 min ...................................................................................................................... 81 Tab. č. 67 Časové lhůty plánovaných služeb ......................................................................................................... 85 Tab. č. 68 Porovnání počtu primárních TEP kyčle v rámci ČR za rok 2012 ......................................................... 90 Tab. č. 69 Porovnání počtu realizovaných TEP v rámci ČR za rok 2010 .............................................................. 91 Tab. č. 70 Přehled realizovaných plánovaných operací TEP kyčle, výkon 66612................................................. 92 Tab. č. 71 Přehled realizovaných operací TEP kolene, výkon 66651 .................................................................... 93

103

Seznam obrázků Obr. č. 1 Magický trojúhelník ................................................................................................................................ 13 Obr. č. 2 Duální křivka kvality a nekvality dle Guisetta ........................................................................................ 15 Obr. č. 3 Křivka populačního vývoje ..................................................................................................................... 17 Obr. č. 4 Geografická mapa Jihočeského kraje ...................................................................................................... 26 Obr. č. 5 Města a městyse v Jihočeském kraji ....................................................................................................... 27 Obr. č. 6 Síť nejdůležitějších nemocnic Jihočeského kraje .................................................................................... 29

104

Seznam příloh Příloha č. 1 Nařízení vlády č. 307/2012 Sb., o místní a časové dostupnosti zdravotních služeb Příloha č. 2 Druhy zdravotnických zařízení Příloha č. 2 Ukázka položky „Detail“

105

Příloha č. 1 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 29. srpna 2012 o místní a časové dostupnosti zdravotních služeb Vláda nařizuje k provedení zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 2/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 167/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 459/2000 Sb., zákona č. 176/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 285/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 222/2003 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 455/2003 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 422/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 438/2004 Sb., zákona č. 123/2005 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 47/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 117/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 340/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 57/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 137/2008 Sb., zákona č. 270/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 59/2009 Sb., zákona č. 158/2009, zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 298/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 369/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb. a zákona č. 1/2012 Sb.:

§1 Místní dostupnost Dojezdové doby vyjadřující místní dostupnost zdravotních služeb hrazených z veřejného zdravotního pojištění (dále jen „hrazené služby“) jsou uvedeny v příloze č. 1 k tomuto nařízení. Dojezdové doby stanovené pro jednotlivé obory nebo služby jsou stanoveny jako nejzazší možné. §2 Časová dostupnost (1) Plánovanými hrazenými službami se pro účely tohoto nařízení rozumí hrazené služby, jejichž poskytnutí je z důvodu veřejného zájmu1) třeba plánovat tak, aby pojištěncům k nim byl zajištěn dostatečný, trvalý a vyvážený přístup. Plánované hrazené služby jsou uvedeny v příloze č. 2 k tomuto nařízení. (2) Plánované hrazené služby se poskytují ve lhůtě, která je lékařsky odůvodnitelná a vychází z objektivního lékařského posouzení současného zdravotního stavu pojištěnce, anamnézy a pravděpodobného průběhu jeho nemoci, bolestivosti nebo povahy jeho onemocnění (dále jen „lhůta časové dostupnosti“). Lhůtu časové dostupnosti stanoví v rámci sestavení individuálního léčebného postupu2) ošetřující zdravotnický pracovník3), který plánovanou hrazenou službu indikoval, přičemž tato lhůta nesmí překročit lhůtu stanovenou pro tuto plánovanou hrazenou službu v příloze č. 2 k tomuto nařízení. Lhůta časové dostupnosti počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy ošetřující zdravotnický pracovník plánovanou hrazenou službu indikoval a potřebu této služby a lhůtu časové dostupnosti k jejímu poskytnutí zapsal do zdravotnické dokumentace pojištěnce. O nesplnění lhůty časové dostupnosti se nejedná v případě, kdy zdravotní pojišťovna poskytnutí plánované hrazené služby pojištěnci ve stanovené lhůtě časové dostupnosti zajistí, ale pojištěnec si sám zvolí jiného smluvního poskytovatele, který mu plánovanou hrazenou službu poskytne po uplynutí této lhůty. (3) O plánované hrazené služby nejde a postup podle odstavců 1, 2 a přílohy č. 2 k tomuto nařízení se nepoužije, je-li třeba zdravotní službu uvedenou v této příloze poskytnout jako akutní nebo neodkladnou zdravotní péči.

1)

§ 17 odst. 2 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 369/2011 Sb.

2)

§ 3 odst. 3 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních

službách). 3)

§ 3 odst. 2 zákona č. 372/2011 Sb.

106

§3 Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem l. ledna 2013.

Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 307/2012 1. Dojezdová doba vyjadřující místní dostupnost hrazených služeb podle oborů nebo služeb poskytovaných poskytovateli ambulantní péče

skupina

dojezdová doba

Obor nebo služba

(v minutách)

všeobecné praktické lékařství praktické lékařství pro děti a dorost 1

35

gynekologie a porodnictví zubní lékař lékárna diabetologie chirurgie neurologie oftalmologie otorinolaryngologie

2

45

ortopedie radiologie a zobrazovací metody (jen ultrazvukové a rentgenové a skiagrafické vyšetření) rehabilitační a fyzikální medicína fyzioterapie urologie vnitřní lékařství gastroenterologie kardiologie pneumologie a ftizeologie hematologie a transfúzní lékařství

3

60

revmatologie hemodialýza psychiatrie psychologie logopedie dermatovenerologie

107

alergologie a klinická imunologie angiologie endokrinologie nefrologie 4

90

klinická onkologie dětská chirurgie dětská a dorostová psychiatrie dětská neurologie ortodoncie počítačová tomografie dětská gynekologie foniatrie a audiologie radiační onkologie magnetická rezonance nukleární medicína kardiochirurgie

5

120

neurochirurgie cévní chirurgie infekční lékařství lékařská genetika plastická chirurgie geriatrie sexuologie

2. Dojezdová doba vyjadřující místní dostupnost hrazených služeb podle oborů nebo služeb poskytovaných poskytovateli lůžkové péče skupina

dojezdová doba

Obor nebo služba

(v minutách)

anesteziologie a intenzivní medicína gynekologie a porodnictví neonatologie 1

60

dětské lékařství chirurgie vnitřní lékařství dlouhodobá péče (ošetřovatelská péče) neurologie

2

75

ortopedie pneumologie a ftizeologie rehabilitační a fyzikální medicína (akutní lůžková péče)

108

urologie traumatologie klinická onkologie 3

120

dermatovenerologie infekční lékařství oftalmologie otorinolaryngologie psychiatrie následná lůžková péče (léčebně rehabilitační péče) kardiochirurgie neurochirurgie

4

180

cévní chirurgie radiační onkologie geriatrie

Příloha č. 2 k nařízení vlády č. 307/2012 Plánované hrazené služby se lhůtou časové dostupnosti Lhůta

Plánované hrazené služby

časové

nelze překročit Náhrada kyčelního kloubu

52 týdnů

Náhrada kolenního kloubu

52 týdnů

Artroskopie

8 týdnů

Angiografie nekoronárních tepen a vaskulární intervenční výkony

8 týdnů

Echokardiografie

10 týdnů

Operace katarakty

30 týdnů

Endoskopické vyšetření

4 týdny

Denzitometrie

16 týdnů

Skiagrafie a sonografie

2 týdny

109

dostupnosti,

kterou

Počítačová tomografie

3 týdny

Magnetická resonance

5 týdnů

Mamografické vyšetření

6 týdnů

Zahájení biologické léčby roztroušené sklerózy

4 týdny

předseda vlády RNDr. Petr Nečas v.r. ministr zdravotnictví doc. MUDr. Leoš Heger, CSc. v.r.

110

Příloha č. 2 Druh Název druhu 102

Nemocnice

105

111

Nemocnice následné péče Léčebna pro dlouhodobě nemocné (LDN) Léčebna tuberkul. a respir. nemocí (TRN)

112

Psychiatrická léčebna

122

Dětská psychiatrická léčebna

180

Hospic

301

Sdružené ambulantní zařízení - velké

302

Sdružené ambulantní zařízení - malé

310

Zdravotnické středisko

320

Samost. ordinace prakt. lék. pro dospělé

321

Sam. ord. prakt. lékaře pro děti a dorost

322

Samostatná ordinace PL - stomatologa

323

Samostatná ordinace PL - gynekologa

324

Samostatná ordinace lékaře specialisty

340

Samostatné zařízení psychologa

341

Samostatné zařízení logopeda

351

Samostat. zaříz. nelékaře rehabilitační

361

Samostatná odborná laboratoř

501

Sdružení lékáren

510

Lékárna

511

Ústavní lékárna

110

111

Příloha č. 3

Ústav Zdravotnických Informací a Statistiky ČR Detail zdravotnického zařízení Název Medipont s.r.o. ambulantní klinika Jméno Ing. Máče Jiří Adresa Matice školské 17/1786, 37001 České Budějovice Číslo telefonu 387730111 Číslo faxu 386353554 IČ 62525107 Pořadové číslo zařízení 000 Poř. číslo detašovaného pracoviště 000 Název zřizovatele ZZ Jiná právnická osoba Druh ZZ - kód + název 301 Sdružené ambulantní zařízení - velké e-mail [email protected] Adresa WWW www.medipont.cz Oddělení 01 interna 01 interna 01 interna 01 interna 01 interna 01 interna 11 TRN 12 neurologie 20 chirurgie 26 ortopedie 28 ORL 34 radiač.onkolog. 40 PL pro dospělé 41 PL pro děti 47 klin.biochemie 49 radiologie 52 rehab.a fyz.med 72 funkční diag. 97 ostatní odd.LP

Pracoviště Typ oddělení alerg.,kl.imun. angiologie diabetologie endokrinologie interna kardiologie TRN neurologie chirurgie ortopedie ORL radiač.onkolog. PL pro dospělé PL pro děti klin.biochemie radiologie rehab.a fyz.med funkční diag. logopedie

Vybrané léč. metody Ambulance Ambulance Ambulance Ambulance Ambulance Ambulance Ambulance Ambulance Ambulance Ambulance Ambulance Ambulance Ambulance Ambulance Ambulance Ambulance Ambulance Ambulance Ambulance

smlouvy s pojišťovnami : 111 Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR 201 Vojenská zdravotní pojišťovna ČR 205 Česká průmyslová zdravotní pojišťovna 207 Obor.zdravot.poj.zam.bank,pojiš. a stav. 211 Zdravotní pojišťovna minister.vnitra ČR

112

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta managementu

Recommend Documents