VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MANAGEMENTU V JINDŘICHOVĚ HRADCI. Bakalářská práce Lukáš Novák

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MANAGEMENTU V JINDŘICHOVĚ HRADCI

Bakalářská práce

2013

Lukáš Novák

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MANAGEMENTU V JINDŘICHOVĚ HRADCI KATEDRA SPOLEČENSKÝCH VĚD

Možnosti využívání rychle rostoucích dřevin v obci Polná

Autor bakalářské práce: Lukáš Novák Vedoucí bakalářské práce: RNDr. Oldřich Syrovátka, CSc. Rok obhajoby: 2013

Prohlášení

Prohlašuji, že bakalářskou práci na téma „Možnosti využívání rychle rostoucích dřevin v obci Polná“ jsem vypracoval samostatně.

Použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury.

V ................... dne ..............

……………………………… podpis autora

Anotace Tématem mé bakalářské práce je „Možnosti využívání rychle rostoucích dřevin v obci Polná.“ Tato práce se zabývá problematikou rychle rostoucích dřevin (RRD). Cílem práce je zjištění struktury zdrojů energie, které v současnosti využívají občané v obci Polná a v místní části Hrbov k vytápění. Dalším cílem je zjištění informovanosti a postojů občanů k RRD a případné poptávky po produktech rychle rostoucích dřevin. V teoretické části je zpracována problematika biomasy, rychle rostoucích dřevin a marketingového výzkumu. Klíčová slova: biomasa, rychle rostoucí dřeviny, marketingový výzkum, zdroje tepla

Annotation The topic of my bachelor´s thesis is “ Possibilities of using fast growing trees in the village Polná.” This thesis is focused on the issues regarding fast growing trees (FGT). The target of thesis is to determine the present structure of heat sources which are used by inhabitants in the city of Polná and in local part Hrbov. Another target is to determine the awareness and the attitude of inhabitants to FGW and to find out possible demand for fast growing trees products. Themes as biomass, fast growing trees and marketing research are described in theoretical part. Key words: biomass, fast growing trees, marketing research, heat sources

Poděkování Za odbornou pomoc, cenné rady a inspiraci děkuji panu RNDr. Oldřichu Syrovátkovi CSc. z Vysoké školy ekonomické v Praze, Fakulty managementu v Jindřichově Hradci. Dále bych rád poděkoval osloveným respondentům za vstřícnost, ochotu a poskytnutí cenných informací.

Obsah Úvod ................................................................................................................................. 9 Teoretická část ............................................................................................................... 11 1

2

3

Biomasa .................................................................................................................. 11 1.1

Co je to biomasa .............................................................................................. 11

1.2

Jak biomasa vzniká .......................................................................................... 12

1.3

Druhy biomasy ................................................................................................ 12

1.4

Využití biomasy k energetickým účelům ........................................................ 13

1.4.1

Výhody a nevýhody využití ..................................................................... 13

1.4.2

Způsoby využití biomasy k energetickým účelům................................... 14

Rychle rostoucí dřeviny ......................................................................................... 17 2.1

Co jsou to RRD ............................................................................................... 17

2.2

Výmladkové plantáže ...................................................................................... 18

2.3

Druhy RRD ...................................................................................................... 20

2.4

Mimoprodukční funkce a přínosy RRD .......................................................... 21

2.5

Pěstování RRD ................................................................................................ 25

2.5.1

Výběr lokality........................................................................................... 25

2.5.2

Příprava pozemku..................................................................................... 26

2.5.3

Příprava sadebního materiálu ................................................................... 27

2.5.4

Výsadba .................................................................................................... 27

2.5.5

Péče o plantáže RRD................................................................................ 30

2.5.6

Sklizeň ...................................................................................................... 30

2.5.7

Rušení plantáže ........................................................................................ 31

Marketingový výzkum ........................................................................................... 32 3.1

Definice ........................................................................................................... 32

3.2

Druhy výzkumu ............................................................................................... 32

3.3

Proces a fáze marketingového výzkumu ......................................................... 33

3.4

Metody a techniky ........................................................................................... 33

3.4.1

Dotazování ............................................................................................... 33

3.4.2

Pozorování a experiment .......................................................................... 34

Praktická část ................................................................................................................. 35

4

5

Cíle práce a metodika ............................................................................................. 37 4.1

Cíle .................................................................................................................. 37

4.2

Výzkumný soubor a vzorek ............................................................................. 37

4.3

Metodika .......................................................................................................... 38

4.3.1

Způsob sběru dat ...................................................................................... 38

4.3.2

Metody zpracování dat ............................................................................. 38

Oblasti výzkumu .................................................................................................... 39 5.1

Polná ................................................................................................................ 39

5.2

místní část Hrbov............................................................................................. 40

6

Výsledky šetření a jejich interpretace .................................................................... 41

7

Hodnocení a diskuse .............................................................................................. 55

8

Závěr ...................................................................................................................... 58

Seznam použitých zdrojů ............................................................................................... 60 Seznam obrázků ............................................................................................................. 65 Seznam schémat ............................................................................................................. 65 Seznam tabulek .............................................................................................................. 65 Seznam grafů .................................................................................................................. 66 Seznam příloh................................................................................................................. 66 Přílohy ............................................................................................................................ 67

Úvod V současné době poptávka po zdrojích energie roste jednak vlivem zvyšujícího se počtu obyvatel naší planety, jednak také vinou dramatického růstu energetické spotřeby v zemích, které byly do nedávna považovány za země rozvojové. Zásoby neobnovitelných zdrojů energie se začínají tenčit a otázka zvyšování podílu využití obnovitelných zdrojů energie proto nabývá na významu. V návaznosti na tyto okolnosti jsem se rozhodl ve své bakalářské práci zabývat právě možnostmi využití obnovitelných zdrojů, v mém případě přímo produktů získaných z rychle rostoucích dřevin (dále jen RRD) pěstovaných na zemědělské půdě, obyvateli obce Polná. Bakalářská práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická část se následně dělí na tři hlavní kapitoly. První kapitola se věnuje tématu biomasa, tento oddíl se skládá z vysvětlení toho pojmu, z objasnění způsobu jejího vzniku a různých pohledů na dělení biomasy. Dále jsou zde přiblíženy jednotlivé způsoby využití biomasy k energetickým účelům. Následující kapitola, která se věnuje již přímo rychle rostoucím dřevinám, je stěžejní kapitolou celé teoretické části. Pojem rychle rostoucí dřeviny je zde nejprve vysvětlen, následně je pozornost věnována jednotlivým druhům RRD a mimoprodukčním funkcím, které s sebou pěstování těchto dřevin přináší. Větší část se zabývá také pojmem výmladková plantáž a s ní spojenou teorií a technologií pěstování RRD zahrnující výběr vhodné lokality, přípravu pozemku a sadebního materiálu, výsadbu, péči, sklizeň a rušení plantáží. Poslední teoretický oddíl pojednává o marketingovém výzkumu, jeho formách, procesech a metodách. V části praktické jsou uvedeny konkrétní cíle a metody sběru a zpracování získaných dat. Je zde také vymezen výzkumný soubor a vzorek, který bude mnou v rámci rozhovorů osloven. V neposlední řadě se zde nachází vymezení a charakterizace lokalit, kde byl výzkum proveden. V závěru praktické části jsou uvedeny získané výsledky průzkumu a jejich hodnocení z hlediska možné poptávky po energii z RRD pěstovaných na zemědělské půdě.

9

Cílem této bakalářské práce bylo zjištění míry spokojenosti obyvatel rodinných domů v obci Polná a v místní části Hrbov se stávajícími zdroji energie pro otopy, dále pak struktury zdrojů energie, které v současnosti využívají k vytápění svých domácností a také zjištění výše nákladů, které místní obyvatelé na vytápění ročně vynaloží. Hlavním cílem práce bylo zjištění případné poptávky po produktech RRD v obci Polná a sousední místní části. Rozhodující bylo zjištění postojů obyvatel k této formě tepla, což souvisí se zkoumaným faktem, zda by byla tato lokalita zajímavá z důvodu případné distribuce produktů RRD subjektem, který danou formu tepla již nabízí, nebo by na trh s touto komoditou v této oblasti chtěl teprve vstoupit. Praktická část této práce by tedy měla mimo jiné sloužit jako takový průzkum potencionální poptávky k účelům případného podnikatelského záměru.

10

Teoretická část 1 Biomasa 1.1

Co je to biomasa

Biomasa je v nejrozsáhlejším slova smyslu hmota veškerých organismů vyskytujících se na naší planetě. Mezi tuto hmotu lze zahrnout jednak tělesné schránky, dále pak také i neživé či živé výstupy činnosti jednotlivých organismů, jako příklad lze uvést obaly, semena nebo výměšky. Používá se mnoho různých názvů pro rozdílné formy biomasy v závislosti na jejím původu nebo způsobu vzniku. Nejzákladnějším rozdělením biomasy je její rozlišení na fytomasu a dendromasu, kde fytomasa vyjadřuje biomasu vznikající z rostlin, zatímco původ dendromasy bychom hledali v dřevinách (Weger, a další, 2003). Jako další definici bych rád zmínil tu od Vladimíra Stupavského, který se o biomase vyjadřuje takto: „Biomasa je obecně vnímána jako hmota rostlinného původu, která „naroste na poli nebo v lese“, nicméně dle uznávaných definic se jedná v podstatě o veškerou hmotu biologického původu. To znamená, že biomasa má široký rozsah druhů zahrnující dendromasu (dřevní biomasa), fytomasu (biomasa z bylin, vč. zemědělských plodin) a biomasu živočišného původu. Jedním z druhů biomasy jsou tak i biologicky rozložitelné odpady (čisté nebo vytříděné z ostatních složek) (Stupavský, 2008).“ Definic biomasy lze dohledat nepřeberné množství, různí se však hlavně dle účelu, pro který je definována. Jelikož jsem dospěl k názoru, že se jednotlivé definice takřka neliší, tak jsem jako souhrnnou a výstižnou definici přijal vymezení biomasy pro účely zákona, a to ve znění ze zákona, O podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, tj. zákon č. 165/2012 Sb., ve kterém je biomasa definována jako „biologicky rozložitelná část produktů, odpadů a zbytků biologického původu z

11

provozování zemědělství a hospodaření v lesích a souvisejících průmyslových odvětvích, zemědělské produkty pěstované pro energetické účely a biologicky rozložitelná část průmyslového a komunálního odpadu (Zákon č. 165/2012 Sb.o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů).“

1.2

Jak biomasa vzniká

Biomasa je vlastně transformovaná a zakonzervovaná sluneční energie. Primárním producentem biomasy jsou rostliny, ty pomocí energie slunečního záření obsažené v chlorofylu (zelené barvivo) mohou vytvářet sacharidy a následně bílkoviny. Ty jsou obsaženy v každém živém organismu, tzn. i v biomase. Veškeré organické látky, z nichž se tělo rostlin skládá, vznikají pomocí komplikovaných biochemických reakcí z oxidu uhličitého, vody a minerálních látek, které jsou rostlinami získávány pomocí listů ze vzduchu a kořenového systému z půdy. Primárním procesem, při kterém tyto látky vznikají, je fotosyntetická asimilace (neboli fotosyntéza). Fotosyntéza je hlavní proces, kterým je zabezpečován život na naší planetě. Takřka všechna biomasa vzniká pomocí fotosyntézy z oxidu uhličitého obsaženého ve vzduchu. Biomasa má všeobecně známý pozitivní vliv na globální ekosystém. Pomocí fotosyntézy je produkován také uhlík, který je také součástí tkáně rostlin. Z rostlinné biomasy se stává dílčí zásobárna uhlíku při svém vývoji i po těžbě. Pokud je biomasa zpracovávána na energetické účely, pomocí procesu spalování se uhlík dostává opět do atmosféry a může být následně opětovně uložen do tkáně rostlin a živočichů (Cejlak, 2008).

1.3

Druhy biomasy

Existuje mnoho způsobů, jak lze nahlížet na biomasu využitelnou k energetickým účelům a jak jí dělit do jednotlivých skupin. Vyhláška č. 477/2012 Sb. Ministerstva průmyslu a obchodu, o stanovení druhů a parametrů podporovaných obnovitelných zdrojů pro výrobu elektřiny, tepla nebo biometanu a o stanovení a uchovávání

12

dokumentů, rozděluje komplexně biomasu do tří hlavních kategorií a přesně vyjmenovává jednotlivé druhy biomasy. „Energetickou biomasu můžeme rozdělit do pěti základních skupin: fytomasa s vysokým obsahem lignocelulózy, fytomasa olejnatých rostlin, fytomasa s vysokým obsahem škrobu a cukru, organické odpady a vedlejší produkty živočišného původu, směsi různých organických odpadů. Pro získávání energie se využívá biomasa pěstovaná záměrně k tomuto účelu a dále pak biomasa odpadní (Musil, 2009 str. 62).“ V další publikaci je biomasa rozdělena do tří hlavních skupin, kterými jsou: rostliny vhodné pro pěstování k energetickému využití (rostliny záměrně pěstované pro energetické účely), odpadní biomasa a komunální odpady (Ochodek, a další, 2011). Další dělení biomasy, tentokrát dle způsobu jejího získávání, je uvedeno v Příloze č. 4 (Pastorek, a další, 2004).

1.4

Využití biomasy k energetickým účelům 1.4.1

Výhody a nevýhody využití

Podle teoretických kalkulací a odhadů, které předpovídají různí světoví odborníci daného odvětví, se uvádí, že roční produkce světové biomasy je zhruba na hodnotě 100 miliard tun a její energetický potenciál je asi 1 400 exajoulů (jedná se jednotku energie, kdy 1 EJ se rovná 1×1018 J). Tato hodnota je pro srovnání zhruba pětkrát větší, nežli spotřeba tradičních fosilních paliv za jeden rok (Weger, a další, 2003). Zásadním kladem biomasy je možnost jejího poměrně snadného a dlouhodobého skladování. Lze ji tím pádem využít jako takový akumulátor energie. V našich podmínkách lze podle typu plodiny z jednoho hektaru pole získat materiál s obsahem energie mezi 40 a 90 MWh (megawatthodina). To je však méně než 1 % z celkového objemu slunečního záření, které na tuto oblast dopadne za jeden rok. Ve srovnání s fotovoltaickými a solárními články, které dokáží zachytit kolem 15% sluneční energie,

13

je schopnost biomasy využít sluneční záření podstatně menší (Ministerstvo životního prostředí ČR). Širokému využití biomasy k energetickým účelům však brání některé skutečnosti, které se ukazují být pro její využití do jisté míry limitující. Jedná se například o následující omezení: 

tvorba biomasy, která je následně využívána k energetickým účelům, konkuruje ostatním metodám využívání biomasy k jiným než energetickým účelům (např. krmivářským, potravinářským a průmyslovým účelům),



co se ekonomické stránky týká, tak v momentálních podmínkách, které panují, se získávání energie z biomasy stále nemůže měřit s využíváním tradičních zdrojů energie.

Mimo to existuje i spousta nepochybných předností, které s sebou energetické využití biomasy přináší: 

menší nepříznivé dopady na životní prostředí,



jde o obnovitelný zdroj energie,



účelně se mohou zužitkovat spalitelné, v určitých případech i toxické odpady,



zdroje biomasy nejsou nikterak místně omezeny,



jedná se zejména o místní zdroj energie vyprodukovaný na území daného státu, a tudíž by se měla snižovat spotřeba zdrojů energie dovážených ze zahraničí,



uspořádaná a organizovaná výroba biomasy pomáhá s vytvářením krajiny a péčí o ni (Musil, 2009 stránky 61-62).

1.4.2

Způsoby

využití

biomasy

k

energetickým

účelům „Z pohledu energetického využití biomasy je možno rozdělit toto využití na: 

výrobu tepla přímým spalováním v topeništích (dřevo, dřevní odpad, sláma, atd.),

14



zpracování / zušlechtění na kvalitnější paliva tzv. fytopaliva (pelety, brikety, bioplyn, etanol, bionafta),



výrobu elektřiny (kombinovaná forma elektrické energie a tepla) (Ochodek, a další, 2011).“

Metoda pro použití jednotlivých druhů biomasy k energetickým účelům je více méně dána chemickými a fyzikálními vlastnostmi biomasy. K nejdůležitějším kritériím patří bezesporu vlhkost, a tím daný obsah sušiny v biomase. V literatuře je uvedeno jednoduché rozhraní, kdy při obsahu sušiny menšímu jak 50 % se jedná o mokré procesy a při obsahu sušiny většímu jak 50 % se hovoří o procesech suchých. Z tohoto výše zmíněného pojetí je možné vymezit několik metod, jak využít biomasu k energetickým účelům a jak z ní potřebnou energii získat (Musil, 2009 str. 62). Jak je možné vyčíst z níže umístěného schématu, biomasu je k energetickým účelům možné využít buď pomocí termochemických, biochemických, biologických nebo fyzikálních a chemických přeměn. K termochemickým přeměnám, které se nazývají také suchými procesy, patří spalování, zplyňovaní a pyrolýza. Mezi biochemické přeměny, které se naopak označují jako mokré procesy, patří alkoholové a metanové kvašení. K biochemickým přeměnám se řadí kompostování, aerobní čistění odpadních vod a anaerobní fermentace pevných organických odpadů. A v neposlední řadě je využívána také mechanická a chemická přeměna biomasy (Musil, 2009) (Weger, a další, 2003). Ačkoli je známo několik možných způsobů využívání biomasy k energetickým účelům, v praxi převažuje z mokrých procesů výroba bioplynu pomocí anaerobní fermentace. Ze suchých procesů naopak převládá spalování biomasy. Dále, z ostatních způsobů využití, stojí za zmínku produkce bioolejů, které jsou v surovém stavu získávány ze semen olejnatých rostlin. Jako nejdůležitější využití biomasy k energetickým účelům se uvádí spalování, k čemuž jsou v současnosti často využívány plantáže, kde jsou pěstovány různé plodiny, které lze následně energeticky využít. Co se týče výhřevnosti, ani tak nezáleží na tom, jaké rostliny jsou využívány, neboť díky

15

jejich téměř shodnému chemickému složení v absolutně suchém stavu, vydává biomasa 17,5 – 19,5 megajoulů (jedná se o jednotku energie, kdy 1 MJ se rovná 1×106 J) tepla na kilogram hmotnosti. K účelům spalování se dá využít obilná sláma nebo i jiné méně tradiční rostliny, avšak v současné době jsou na vzestupu tzv. rychle rostoucí dřeviny, kterým se budu podrobněji věnovat v další části své práce (Musil, 2009 stránky 62-63). Schéma 1 - Možnosti energetického využití biomasy

Biomasa

termochemická přeměna

biochemická přeměna

fyzikální a chemická přeměna

biologická přeměna

spalování

alkoholové kvašení

mechanická

kompostování

zplyňování

metanové kvašení

chemická

aerobní čištění odpadních vod

anaerobní fermentace pevných organických odpadů

pyrolýza

Zdroj: (Musil, 2009), (Weger, a další, 2003)  vlastní zpracování

V tabulce č. 1 jsou uvedeny hodnoty týkající se výroby energie dle jednotlivých druhů biomasy v České republice za rok 2010. Tabulka 1 - Výroba energie z tuhé biomasy v roce 2010 Dru h b i omasy Dřevo a d řevn í od p ad S láma ob i ln i n a olej n i n En e rget i cké ro st li n y B i op lyn Cel ke m

En e rgi e ( %) 24 11, 7 47, 1 16, 3 100

Cel ke m ( PJ) 33, 1 15, 7 63 21, 8 133, 6

Zdr o j: ( Oc ho dek, a dalš í, 2011)

16

Z t oh o t ep lo ( PJ) 25, 2 11, 9 47, 7 15, 6 100, 4

Ele kt ři n a ( G Wh ) 427 224 945 535 2231

2 Rychle rostoucí dřeviny 2.1

Co jsou to RRD

V poslední době se začínají těšit velké oblibě porosty speciálně vyšlechtěných rostlin pěstovaných na zemědělské půdě. Tyto porosty se záměrně využívají k produkci biomasy k průmyslovým, ale hlavně k energetickým účelům. Jedná se o druhy a odrůdy bylin, dřevin (nazývají se rychle rostoucí dřeviny) nebo trvalek, které jsou schopny dosáhnout vysokého výnosu biomasy. Rychlost jejich růstu a především přírůstek objemové hmoty (měřen v tunách sušiny z hektaru za jeden rok) převyšují při intenzivním pěstování průměrné hodnoty ostatních druhů energetických plodin. Za rychle rostoucí dřeviny považujeme porosty s ročními výnosy převyšujícími 10 tS/ha/rok (sušiny). Přičemž tato hodnota je brána, v porovnání s hodnotami přírůstků ostatních dřevin, za nadprůměrnou. Vynikající výnosnosti RRD dosahují při překročení hranice 15 tS/ha/rok. Zatím nejrozšířenější a nejdůmyslnější je získávání dřevní biomasy z tzv. výmladkových plantáží rychle rostoucích dřevin. Ve srovnání s běžně známými lesnickými lignikulturami (nejčastěji porost dřevinných monokultur s intenzivním obděláváním) topolů, které jsou sklízeny zhruba po 20 – 30 letech jejich růstu, je plantáže rychle rostoucích dřevin možné sklízet už ve velmi krátkém obmýtí 3 – 7 let. Výhodou RRD je, že toto obmýtí je možné opětovně provést vícekrát po sobě bez nutnosti výsadby nového porostu. Výsledným produktem výmladkových plantáží je dřevní biomasa, jejíž využití je hlavně jako palivo určené k vytápění a výrobě elektrické energie, ale také jako surovina v různých průmyslových odvětvích (výroba stavebních materiálů, farmak, tekutých paliv) (Weger, a další, 2003). Aby bylo možné využívat lesní porost dříve než až za 40 – 80 let, byly vhodným křížením vytvořeny dřeviny, které dokáží růst rychleji, nežli dřeviny u nás obvykle rostoucí. V České republice jsou lesní porosty RRD pěstovány zejména pro jediný účel, kterým je produkce co největšího množství dřevní biomasy využitelné k energetickým účelům na co nejmenší ploše. Tyto výše zmíněné lesní porosty se označují jako

17

plantáže, to kvůli výsadbě stromů do rovnoběžných řad v konstantních vzdálenostech. Jedná se o metodu, jejíž výhoda spočívá ve využití jednoduchých technologií při ošetřování, výsadbě i sklizni (Cejlak, 2008). V následující tabulce jsou uvedeny základní charakteristické parametry vztahující se k jednotlivým druhům rychle rostoucích dřevin, mezi které se řadí reprodukční porosty RRD (matečnice), produkční porosty RRD a lignikultury.

Tabulka 2 - Základní parametry různých porostů rychle rostoucích dřevin

Obvyklé obmýtí Opakování sklizně Zakládání na půdě

Matečnice r. r. d. (reprodukční porost dle NV505/01, příl. 14)

Výmladková plantáž r. r. d. (produkční porost dle NV505/01, příl. 14)

Lignikultura

1 rok

3 – 6 let

15 – 25 let

ano 10 – 15 x

ano 4 – 7 x ve stejném porostu

není možné

zemědělské (orná i TTP)

Sortiment dřevin pro výsadbu Hustota výsadby Cílový produkt

Výnos za celou existenci porostu

topoly, vrby a jiné dřeviny dle pokynů MZe, MŽP a (nových) předpisů ÚKZÚZ 10 000 – 20 000 ks/ha řízky pro zakládání výmladkových plantáží

zemědělské (orná i TTP) topoly, vrby a jiné dřeviny dle pokynů MZe, MŽP a (nových) předpisů ÚKZÚZ 6 000 – 15 000 ks/ha štěpka pro energetické a průmyslové využití

100 – 500 tis. řízků/ha/rok

5 – 19 t/ha/rok (sušiny*)

Zdroj: (Weger, 2003) – vlastní zpracování

2.2

lesní topoly dle seznamu uznaných klonů OLH MZe 800 – 2 000 ks/ha sortimenty pro dřevařský průmysl 500 – 600 m3/ha/20 – 25 let (9 – 11 t/ha/rok sušiny*) * obsah vody 0 %

Výmladkové plantáže

Výmladkové plantáže RRD jsou v dnešní době relativně novou formou hospodaření v zemědělství. Celý princip výmladkových plantáží závisí na regenerační schopnosti výmladků zvolených klonů vrb a topolů, která umožňuje opětovnou sklizeň bez nutnosti zakládání nové plantáže a porostu na ní.

18

„Z hlediska biologického je tato produkce dřevní biomasy založena na schopnosti některých dřevin a jejich klonů (např. topolů a vrb) růst v prvních letech po výsadbě velmi rychle (roční výškové přírůstky i 2 – 3 metry) a současně na jejich obdivuhodné regenerační výmladkové schopnosti po seříznutí nadzemní části (výškové přírůstky v prvním roce po seříznutí dosahují až 5 metrů). Další důležitou vlastností většiny taxonů dřevin doporučených pro výmladkové plantáže – i když ne podmínkou – je snadné vegetativní množení potomstev, které se provádí osními řízky produkovanými v dříve uvedených matečnicích r. r. d (Weger, 2003).“

Obrázek 1 - Výmladková plantáž RRD

Zdroj: http://www.ireceptar.cz/zahrada/uzitkova-zahrada/rychle-rostouci-dreviny-na-topeni-i/

„Produkční porosty, které k tomuto účelu využívají takzvaných rychle rostoucích dřevin, jsou v češtině nejčastěji označovány jako výmladkové plantáže rychle rostoucích dřevin (r. r. d.), případně energetické plantáže nebo energetický les. Nedílnou součástí produkčního systému jsou i reprodukční porosty určené k produkci sadebního materiálu označované jako matečnice r. r. d. Produktem plantáží r. r. d. je (dřevní) biomasa nejčastěji ve formě štěpky využitelná hlavně jako palivo (k vytápění, sdružené výrobě tepla a elektřiny), ale i jako průmyslová surovina (výroba tekutých biopaliv, farmak, konstrukčních materiálů) (Weger, 2003).“

19

„Hlavními důvody pro zavádění tohoto systému v hospodářsky vyspělých zemích využití

jsou:

zemědělské

půdy

pro

nepotravinářskou

produkci

a

zajištění

mimoprodukčních funkcí zemědělství, rozvoj zemědělských oblastí, snížení znečištění ovzduší náhradou fosilních paliv, strategické snížení závislosti na dovozu fosilních paliv a zlepšení obchodní bilance státu (Weger, 2003).“

2.3

Druhy RRD

Druhy dřevin, které lze využít pro výmladkové plantáže rychle rostoucích dřevin v tuzemských podmínkách, rozdělujeme dle jejich prověřenosti v praxi, do následných skupin: 

„dřeviny ověřené jako vhodné: topoly, vrby (jejich povolené či doporučené klony),



dřeviny v ověřování: pajasan, jilmy, olše, lísky, růže a další klony topolů a vrb,



dřeviny perspektivní, ale neověřované: lípy, jeřáby (Weger, 2003).“ V podmínkách České republiky (tzn. v mírném klimatickém pásu) se pro

výmladkové plantáže RRD využívají takřka výlučně zvolené klony a odrůdy topolů a vrb. Kvůli proměnlivosti klimatu mírného pásu není možné jednoznačně doporučit jen klony nebo odrůdy jednoho ze dvou výše uvedených druhů, tak jak se tomu děje ve vybraných evropských regionech či zemích. Kupříkladu v oblastech jižní Evropy se pěstují takřka výlučně topoly, zatímco v zemích severní Evropy se oblibě těší zejména vrby. Ohledně výběru klonu nebo odrůdy vstupují do rozhodování i další faktory, mezi které se řadí zejména dostupnost, vlastnická práva odrůd, požadovaný výsledný produkt, sklizňová a pěstební mechanizace (Weger, 2012). Z výzkumů, které byly prováděny, se pro naše mírné podmínky ukázaly jako nejvhodnější odrůdy vrb a topolů. V Evropské unii bylo pro naše podmínky doposud registrováno asi 10 klonů topolů a stejný počet klonů vrb. Mimo to byl Ministerstvem životního prostředí ČR zformulován tzv. „seznam doporučených klonů“, ve kterém je obsažen rozsáhlý výčet zhruba 45 klonů topolů a vrb. V současnosti jsou v naší

20

republice nejvysazovanější klony, které jsou získávány z plánovitých křížení topolu maximowiczova a topolu černého (Populus maximowiczii a populus nigra). Tyto klony byly vyšlechtěny v 80. letech minulého století v Japonsku a označují se jako tzv. japany. Z této skupiny se u nás pěstuje nejvíce klon „Jap-105 (=J-105, Max-4, Maxvier) a v menší míře také Jap-104 (J-104, Max-5, Maxfunf).“ Tyto klony se vyznačují výbornou produkcí a výmladkovostí, která je obdobná jako u vrb (Strašil, a další, 2009).

Obrázek 2 - Japonské topoly

Zdroj: http://www.supertopoly.cz/japonskytopol/static/plugin_layout_inspiration/images/content/typo_14.jpg

2.4

Mimoprodukční funkce a přínosy RRD

Hlavním cílem pěstování RRD je dosahování nejvyššího možného výnosu z konkrétní pěstované plodiny obdobně, jako je to v jiných oblastech zemědělské produkce. Využívání této plodiny s sebou kromě funkce produkční, která je zásadní, přináší i celou řadu pozitivních doplňkových funkcí nejen pro pěstitele, ale v první řadě pro životní prostředí a okolní krajinu. Energetické plantáže rychle rostoucích dřevin jsou zřizovány v lokalitách, na kterých se předtím souvislé dřevní porosty nenacházely, zpravidla v lokalitách

21

s vytrvalou nebo sezónně pěstovanou přízemní vegetací. Nově vytvořený dřevní porost proto vytváří nový krajinný prvek, který má schopnost plnit v krajině několik funkcí. Meliorační funkce Meliorační funkce nově vzniklého dřevního porostu je nejvýznamnější funkcí, kterou RRD v krajině plní. Vysázené plantáže vrb nebo topolů výrazně zvyšují odolnost proti nepříznivým účinkům větrné a půdní eroze. Jejich kořenový systém je svou rozsáhlostí schopný zpevnit povrchové půdní vrstvy a přispívá také k lepšímu provzdušňování půdy. Dekontaminační funkce je také jedna z úloh, kterou v některých lokalitách rychle rostoucí dřeviny plní, buď se jedná ochranu zdrojů podzemní vody, nebo o asanaci půd, které byly poškozeny při jejich předešlém hospodářském využití. Biologická funkce Díky porostům rychle rostoucích dřevin se na období zhruba 15 – 20 let vytváří v krajině oblasti stálé zeleně, které zejména v zemědělské krajině pomáhají zvyšovat celkovou biodiverzitu. Dále mohou plnit roli „biokoridorů v územních systémech ekologické stability z hlediska pohybu drobné zvěře, ptactva a příslušníků nižších řádů živočichů.“ Porosty rychle rostoucích dřevin formují nová společenstva zeleně v jinak monotónní bezlesé zemědělské krajině, čímž pomáhají k návratu tzv. rozčleňovacích krajinných prvků, které byly v minulosti hromadně odstraňovány. Komplexní vegetační efekty „Porosty rychle rostoucích dřevin plní řadu samovolných, souhrnně působících účinků vegetace v krajině, z nichž nejvýznamnější jsou: zlepšení tepelného a vlhkostního režimu prostředí, produkce kyslíku, filtrace přízemních vrstev vzduchu, snižování hlučnosti a prašnosti, zvyšování rekreační hodnoty krajiny nebo snižování obsahu CO2.“ Sociální význam V současné době, kdy dochází především v oblastech s méně příznivými

22

podmínkami k oslabení pozice tradičního zemědělství, může produkce biomasy přinášet novou perspektivu. V zemědělství zainteresované společnosti mohou přicházet s nabídkou nových pracovních příležitostí zejména pro obyvatele žijící na venkově, kteří mají z určitých důvodů nezájem pracovat mimo své bydliště. V případě významnějšího zakládání nových výmladkových plantáží, vzniknou nové pracovní pozice a příležitosti pro sezónní práce. Další kvalifikovaní či méně kvalifikovaní pracovníci by byli celoročně potřeba k zajištění potřebného počtu matečnic, péči o ně a přípravě reprodukčního materiálu (Čížek, 2007 stránky 26 - 28). Lidská činnost měla často velmi negativní vliv na okolní krajinu. Proto zakládání plantáží rychle rostoucích dřevin může určitým způsobem na krajinu působit jako revitalizační prvek. Porosty pěstované pro energeticky využitelnou biomasu je možné využít ke zkvalitnění fungování krajiny, zlepšení podmínek životního prostředí a ochrany přírody. Porosty RRD je možné v rámci funkční struktury krajiny zařadit k porostům trvalé zeleně a zahrnout je do polyfunkčního systému trvalé zeleně v krajině (Jech, a další, 2003 str. 36). V odborném článku od (Jech, a další, 2003) je uvedeno rozdělení základních funkcí rychle rostoucích dřevin v krajině na tři hlavní, kterými jsou funkce primární, sekundární a terciární. „Tyto tři dílčí funkce se skládají v konečný efekt porostu pro zájmové území.“ Primární funkce – funkce, jejíž nedostatek směřoval k umístění daného porostu trvalé zeleně a stal se rozhodujícím při vymezení vlastností porostu v konkrétní lokalitě. V tomto případě jde předně o produkční zájem člověka, kterým je produkce biomasy. Sekundární funkce – funkce, k nimž se přihlédlo při vymezení parametrů dřevních porostů na téže lokalitě. Vezmeme-li v úvahu efekt vegetace v krajině, tak jsou pro konkrétní lokalitu sekundární funkce významnější. Mezi tyto funkce se řadí funkce: meliorační, naučná, biologická, produkční, rekreační, kulturní, asanační, izolační, estetická.

23

Terciární funkce – jedná se o pozitivní účinky prvků vegetace, kterými ovlivňuje své okolí bez záměrného zásahu člověka. Jedná se například o produkci O2, úpravu tepelného a vlhkostního režimu prostředí, absorpci CO2, absorpci hluku a vibrací, protierozní účinek, ochranu zdrojů spodních vod, migrační cesty, estetický účinek aj. Tabulka s jednotlivými funkcemi RRD v území podle členění pro potřeby návrhu polyfunkčního systému trvalé vegetace a k nim příklady využití RRD je umístěna v příloze viz Příloha 1 - Funkce RRD v území podle členění pro potřeby návrhu polyfunkčního systému trvalé vegetace (Jech, a další, 2003 str. 37) Problematikou funkcí porostů rychle rostoucích dřevin v krajině se zabýval také vedoucí mé bakalářské práce ve své studii, kde uvádí následující základní funkce: 

„Obnova organické složky půdy;



Dekontaminace půdy;



Celkové zlepšení fyzikálních, chemických a biologických vlastností půdy, zvýšení retenční kapacity půdní nádrže;



Protierozní ochrana půdy (ochrana svahů, stabilizace břehů řek);



Ochrana půdy před evaporací;



Stabilizace odtoků;



Stabilizace místního klimatu (krátký vodní cyklus, chlazení transpirací);



Vytváření úkrytů a podmínek pro vývoj a život různých živočichů;



Přínos ke stabilitě globálního klimatu: využití rychle rostoucích dřevin v energetice přispívá k omezení spalování fosilních paliv, ke stabilizaci globálního cyklu uhlíku a toku energie v globálním ekosystému;



Široké možnosti využití dřevní hmoty v průmyslu;



Na místní úrovni možný významný dílčí zdroj energie a forma zachování zaměstnanosti na venkově (Syrovátka, 2008).“

24

2.5

Pěstování RRD

Jednotlivé druhy RRD se vzájemně liší svými ekologickými požadavky tak, že jen při dobrém managementu lze dosáhnout vysokého ekonomického efektu různorodým pěstováním příslušných druhů se zřetelem k vlastnostem stanoviště. Nezbytnou součástí této strategie je respektování osvědčených pěstebních technologií a využívání vyzkoušeného reprodukčního materiálu. V České republice je v současnosti zvýšený zájem zejména o pěstování speciálně vyšlechtěných druhů a klonů vrb a topolů (Čížek, 2007). Všeobecným a již zmíněným pozitivem je poměrně rychlý růst a o mnoho kratší perioda sklizně, než u jiných dřevin. V praxi je známo, že v nejúrodnějších oblastech severní Itálie (Pádská nížina) je doba obmýtí porostů topolů pouze dvouletá. Naopak doba obmýtí vrb v úrodných oblastech Jutského nebo Skandinávského poloostrova je obvykle tří až čtyřletá. Avšak je nutno zdůraznit, že na většině využívaných stanovišť je kvůli méně příznivým podmínkám doba obmýtí delší. Lokality s kvalitnějšími podmínkami byly již dříve obsazeny pro klasické zemědělství (Less.cz, 2010).

2.5.1

Výběr lokality

Rozhodnutí o výběru lokality pro založení plantáže RRD by měla předcházet analýza hydrologických, klimatických, pedologických poměrů a zhodnocení ostatních charakteristik uvažovaného stanoviště. Svědomitý výběr stanoviště je velice podstatný úkon, který bude mít vliv na kvalitu a výši sklizně na dlouhou dobu. Optimální stanoviště pro pěstování RRD v podmínkách České republiky má podle projektu vypracovaného Regionálním energetickým centrem se sídlem ve Valašském Meziříčí následující charakteristiky: 

„klimatický region - s ročním úhrnem srážek nad 500 mm a současně s průměrnou roční teplotou minimálně 7 – 8 °C,



hloubka půdy – půdy s hloubkou minimálně 60 cm,



skeletovitost půdy – půdy bezskeletovité až slabě skeletovité,



sklonitost – rovina až mírný svah,

25



nadmořská výška – do 500 m,



výška hladiny podzemní vody – od 0,5 m do 3 m.“

Ve vztahu ke světlu mají vrby i topoly maximální nároky na sluneční záření, zastínění má negativní vliv na jejich růst. Stanoviště nesplňující tyto charakteristiky jsou pro produkci biomasy méně vhodné, nebo naprosto nevhodné. Mohou pak mít za následek špatný růst plantáže nebo pozvolné uhynutí vysazeného materiálu. Naprosto nevhodné pro pěstování vrb a topolů jsou svažité pozemky, dále pak půdy s vyšším obsahem skeletu, půdy vysýchavé a mělké (Čížek, 2007 stránky 2, 3, 11). Podle dokumentu společnosti LESS a.s. lze stanovištní podmínky dělit na dvě skupiny. První skupinou jsou klimatické a půdní předpoklady zvoleného stanoviště. Nejpříznivější pro pěstování vrb a topolů jsou půdy lehké, písčitohlinité, hlinito – písčité, dále pak lehčí hnědozemě, černozemě, vlhčí spraše, červenozemě a lehčí nivní půdy. Nezbytné pro oba druhy dřevin je větší množství vzduchu v půdě, tím pádem by půdy neměly být trvale zamokřené nebo sléhavé. Hloubka půdy by měla pro topoly být nejméně 2 m a pro vrby 0,6 m. Mocnost ornice pro topoly optimálně 30 cm, pro vrby i méně. Pro pěstování topolů je vhodnější teplejší klima, co se týče vrb, tak dnes lze takřka pro každé případné stanoviště zvolit vhodný výnosový klon. Druhou skupinou stanovištních podmínek jsou technologické nebo technické předpoklady, to hlavně z důvodu vysokého procenta mechanizace, které je u rozsáhlejších plantáží nezbytné pro takřka všechny fáze produkčního cyklu (Less.cz, 2010 stránky 2 - 4).

2.5.2

Příprava pozemku

Perfektní příprava pozemku před výsadbou je významný proces, který značně ovlivňuje zakořeňování dřevitých řízků, méně významnější je pro ujmutí sazenic (Less.cz, 2010 str. 4).

26

S odplevelováním pozemku a s optimalizací fyzikálních vlastností půdy, nutných pro zakořenění dřevin, je třeba začít zpravidla již rok před samotnou výsadbou (na silně zaplevelených plochách někdy i 1,5 až 2 roky před). To z toho důvodu, aby bylo dosaženo optimálních podmínek pro výsadbu a růst RRD v počátečních 2 – 3 měsících. Použití chemických herbicidů není pro velkoplošné odplevelování doporučováno. Po důkladném odplevelení je třeba na podzim provést přípravu půdy a orbu, aby na jaře již nebylo nutné půdu znovu orat, ale jen vyrovnat nebo kultivátorovat. Avšak někdy je potřeba vykonat i jarní orbu, to zejména u nedostatečně odplevelených ploch. Je doporučeno ji provádět co nejdříve (Weger, 2012).

Obrázek 3 - Schéma přípravy pozemku před výsadbou RRD

Zdroj: (Less.cz, 2010 str. 5)

2.5.3

Příprava sadebního materiálu

U rychle rostoucích porostů vrb a topolů se sázejí převážně řízky získané z jednoletých prutů, které jsou odebírány ze speciálních porostů – matečnic. Doporučená délka řízku je 18 – 22 cm s průměrem 0,5 – 2,5 cm. Do zaplevelených lokalit jsou vhodnější řízky delší. Před výsadbou je důležité, aby byly řízky skladovány ve vhodných podmínkách. Na mimořádně nepříznivých plochách je možné využít již zakořeněné řízky, u nichž je pravděpodobnost uchycení takřka 100 %, avšak jsou podstatně dražší (Weger, 2012).

2.5.4

Výsadba

Určení cílové produkce je rozhodující pro výběr vhodných klonů, metody výsadby a její hustoty. Pomocí těchto hledisek lze rozdělit produkční plantáže na tři

27

duhy – plantáže s krátkým, středním a dlouhým obmýtím. Jejich charakteristika je uvedena v následující tabulce:

Tabulka 3 - Charakteristika jednotlivých druhů produkčních plantáží Dřevinné plantáže

Dřevinné plantáže

Dřevinné plantáže

s krátkým obmýtím

se středním obmýtím

s dlouhým obmýtím

Produkce papírenské

Produkce energetické Využití

dřevité štěpky určené pro spalování

Délka obmýtí Hustota plantáže (počet řízků / ha)

štěpky nebo

Produkce dendromasy

energetické biomasy

pro pilařský průmysl

pro lokální vytápění

3 – 6 let

6 – 15 let

15 – 30 let

6 600 – 22 200 ks / ha

1 660 – 2 200 ks / ha

280 – 625 ks / ha

Topoly: v řádcích s roztečí 3 m mezi řádky a 0,5 m Rozložení výsadby

v řádcích

Ve sponu 3 × 1,5 m

Vrby: v dvojřádcích

nebo

s roztečí 1,2 m mezi

3×2m

Ve sponu od 4 × 4 m do 6 × 6 m

řadami, 0,6 m mezi řádky a 0,5 m v řádcích Zdroj: (Less.cz, 2010) – vlastní zpracování

V našich podmínkách je nejběžnější provádět výsadbu v jarním období. V podzimních měsících je výsadba prozatím méně ověřená i méně obvyklá. Zvolení vhodného termínu výsadby RRD závisí na půdních podmínkách lokality a na vývoji počasí v prvních měsících roku. Běžně jsou řízky vrb a topolů sázeny v období od poloviny března do závěru dubna. Uvádí se, že s výsadbou je třeba počkat, než teplota půdy dosáhne 5 °C. Výsadbu lze provést ručně nebo s použitím sázecích strojů. Obvykle se řízky sázejí vertikálně, přičemž by měly být téměř celé v zemi a vyčnívat by mělo maximálně 3 – 5 cm, tak aby vrcholový pupen dosahoval úrovně povrchu. Méně obvyklá je zatím metoda horizontální výsadby celých jednoletých prýtů s délkou od 2 do 4 m.

28

Obrázek 4 - Grafické znázornění rozložení výsadby podle LESS a.s.

Zdroj: (Less.cz, 2010)

Schéma a tvar výsadby (Weger, 2012) uvádí, že se v současnosti pro výsadbu výmladkových plantáží využívají tato dvě schémata výsadby:

„do jednořádků ve sponech (0,5 - 0,3 m) x (1,5 - 3 m - mezi jednořádky), do dvouřádků ve sponech (0,75 m) x (0,75 m) a (1,5 – 3 m mezi dvojřádky).“ Obrázek 5 - Grafické znázornění rozložení výsadby podle Jana Wegera

Zdr o j: (Weger, 2003)

29

2.5.5

Péče o plantáže RRD

Péče a údržba plantáží RRD je nutností, proto abychom mohli dosáhnout nejlepší možné kvality a výnosu biomasy z pěstovaných dřevin. K nejdůležitějším druhům péče o plantáže se řadí: Ochrana proti plevelům Odstranění plevelů ještě jeden až dva roky po výsadbě je zásadním úkonem pro správný růst plantáže. Konkurence kořenů plevelů má za následek znatelné zpomalení růstu RRD, proto je nutné s odplevelováním začít co nejdříve po výsadbě. Na méně zaplevelených plochách se poté provádí odplevelení zhruba 1 – 3 krát do roka. Použití chemické ochrany je doporučováno provádět pouze výjimečně. Hnojení Použití průmyslových hnojiv se doporučuje na chudých stanovištích, a to pouze v opodstatněných případech. Dle odborné literatury a zkušeností z praxe je prokázáno, že při hnojení dusíkem dochází hlavně u topolů k zlepšení produkce a růstu. Tedy uvážlivé organické hnojení lze doporučit (Weger, 2012).

2.5.6

Sklizeň

Sklizeň plantáží RRD s krátkým obmýtím, která se v našich podmínkách provádí mezi 3. – 6. rokem, je třeba realizovat dříve, nežli nejsilnější kmínky dřevin v plantáži nepřesáhnou průměr 15 cm. V případě, že je celková doba trvání plantáže plánována na 15 – 25 let, tak celkový počet sklizní bude přibližně 4 – 8. Pro samotné pěstitele je velice výhodná svoboda při rozhodování o roku obmýtí, jestliže se v jednom roce situace na trhu nevyvíjí dobře, je možné počkat s obmýtím do dalších let. Pokud jsou RRD pěstovány výhradně pro štěpku, je nevhodnější uskutečnit sklizeň v zimních měsících (prosinec – leden). To z důvodu nižšího obsahu vody v pletivech dřevin a také kvůli možnosti využití v zimě nevyužitých zemědělských strojů a pracovních sil. Podle Jana Wegera se rozlišují v zásadě tři metody sklizně výmladkových plantáží, kterými jsou:

30

Pořezání a snopkování – Tato metoda může být prováděna mechanizovaně nebo manuálně. Manuální způsob je vhodný zejména pro menší plantáže do rozlohy cca 2 – 3 hektary. V případě, že se jedná o plochy větší rozlohy, je doporučeno využít sklízecí stoj. Poté je nutné nechat sklizenou biomasu vyschnout na vzduchu, což trvá zhruba 1 – 3 měsíce, následně je biomasa štěpkována. Štěpka je energeticky vydatná, má nižší vlhkost (20 – 30 %) a hodí se pro spalování v nízko až středně výkonných topeništích. Tato metoda je manipulačně náročnější, ale stroje potřebné pro sklizeň jsou jednodušší (univerzální). Pořezání a štěpkování – Tato metoda většinou počítá s využití sklízecích strojů schopných štěpku vyrobit neprodleně přímo na poli. Ta je snadněji dopravovatelná a manipulovatelná, avšak má vyšší vlhkost. Hodí se pro spalování ve velkých topeništích. Pořezání, štěpkování a peletování – S touto metodou je spojeno využití těžkých samojízdných sklízecích strojů, které mají schopnost bezodkladné výroby pelet rovnou na poli. S výsledným produktem je snadnější manipulace i doprava. Pelety se hodí pro spalování do téměř všech typů topenišť (Weger, 2003).

2.5.7

Rušení plantáže

Když začne výnos plantáže RRD klesat pod hranici ekonomické rentability, což se děje zpravidla v horizontu 15 – 25 let od založení, je vhodné přejít k zrušení plantáže a navrácení stanoviště původnímu využití. Navrácení stanoviště k původnímu využití (louka, pastvina, orané pole) je důležité z důvodu ochrany zemědělského půdního fondu a je podřízeno dozoru Ministerstva životního prostředí. Pomocí speciálních fréz jsou po posledním obmýtí odstraněny pařízky a také část kořenového systému. Následně se přistupuje k hluboké orbě, při které jsou odstraněny zbytky kořenů. Zbylé kořeny v půdě fungují jako drenáž a slouží k provzdušnění. Pokud je půda po zrušení plantáže v uspokojivém stavu, lze ji hned na jaře osít cílovou plodinou (traviny, obilí atd.). V opačném případě je nutné půdu dohnojit a upravit k dalšímu využití (Weger, 2012).

31

3 Marketingový výzkum 3.1

Definice

„Marketingový výzkum spočívá ve specifikaci, shromažďování, analýze a interpretaci informací, které umožňují porozumět trhu, na kterém podnik podniká nebo hodlá podnikat, identifikovat problémy, spojené s podnikáním na tomto trhu, a identifikovat příležitosti, které se na něm pro podnikání vyskytují nebo mohou vyskytnout, a formulovat směry marketingové činnosti a hodnotit její výsledky (Boučková , 2011).“ V knize od (Foret, a další, 2003) je možné najít další definici marketingového výzkumu přeloženou z angličtiny z knihy Marketing Research: The Impat of the Internet. Tato definice zní následovně: „Marketingový výzkum zahrnuje plánování, sběr a analýzu dat, která jsou relevantní pro marketingové rozhodování a komunikaci výsledků této analýzy řídícím pracovníkům.“

3.2

Druhy výzkumu

Marketingový výzkum trhu bývá často jednotlivými autory různě členěn. Z hlediska uplatnění v praxi lze za nejdůležitější členění považovat ta, při kterých se výzkum dělí podle cílů které má, podle používaných metod sběru a analýzy dat a podle použitých podkladových materiálů. Mezi nejčastější druhy marketingového výzkumu patří hlavně kvalitativní a kvantitativní výzkum (Bártová, a další, 2007 str. 122). Kvantitativní výzkum v sobě zahrnuje nejčastěji techniky pozorování, osobního rozhovoru, písemného dotazování a experimentu. Nachází uplatnění při zkoumání rozsáhlých souborů o několika stovkách až tisících respondentů, má za cíl obsáhnout dostatečně reprezentativní a velký vzorek. Tento druh výzkumu je však finančně i časově náročný, avšak obvykle přináší reprezentativní výsledky. Co se týče výzkumu kvalitativního, mezi jeho základní techniky patří skupinové a individuální hloubkové

32

rozhovory. Oproti kvantitativnímu výzkumu jsou kvalitativní metody rychlejší a méně nákladné. Kvůli malému souboru respondentů však není možné výsledky zobecnit pro celou populaci, základní soubor reprezentuje jen přibližně. V praxi dochází k časté kombinaci obou zmíněných přístupů (Foret, a další, 2003 str. 16).

Proces a fáze marketingového výzkumu

3.3

Marketingový výzkum si můžeme představit jako proces skládající se z následujících fází: „Přípravná fáze: 1. definování problému, 2. stanovení cílů a hypotéz, 3. situační analýza, 4. plán výzkumného projektu, 5. předvýzkum. Realizační fáze: 1. sběr dat, 2. analýza dat, 3. zpracování dat, 4. intepretace výsledků (Kozel, a další, 2011).“

3.4

Metody a techniky

Marketingový výzkum umožňuje shromažďovat výskyt chování i jevů u lidí, ale také rozpoznat jejich postoje, motivy a názory. Mezi tři základní techniky, které jsou v marketingovém výzkumu využívány, patří dotazování, pozorování a experiment. Dále budou jednotlivé techniky přiblíženy.

3.4.1

Dotazování

Dotazování se řadí k nejvyužívanějším technikám marketingového výzkumu. Jsou uskutečňovány pomocí pečlivě zvoleného kontaktu s poskytovatelem informací 

33

respondentem, s využitím nástrojů marketingového výzkumu, mezi které řadíme dotazníky či záznamové archy. Tento kontakt může být přímý nebo zprostředkovaný tazatelem. Za metody dotazování jsou považovány písemný kontakt, osobní rozhovor a telefonické dotazování. Písemný kontakt se provádí pomocí anket nebo dotazníků. Důraz je zde kladen na správné složení dotazníku, srozumitelnost a jednoznačnost otázek. Hlavní požadavky na dotazník jsou předpoklady psychologické a účelově technické. Lze je členit do čtyř základních oblastí, kterými jsou celkový dojem, formulace otázek, typologie otázek a manipulace s dotazníkem. V případě dotazníku rozeznáváme dva základní typy otázek, těmi jsou otázky otevřené (nestandardizované, volné) a uzavřené (řízené, standardizované). Eventuálně i jejich kombinaci, otázky polouzavřené (polootevřené). Osobní rozhovor se provádí pomocí interview, což je vlastně standardizovaný rozhovor mezi jedním respondentem a tazatelem. Oproti dotazníku je jeho nevýhodou dosah a menší anonymita. Výhodou je naopak jeho přizpůsobivost. Rozhovor lze v základě provést dvojím způsobem, nestandardizovaným rozhovorem a rozhovorem standardizovaným (volným, nestrukturovaným). Nejčastěji se využívá kombinace těchto dvou, a to polostandardizovaný rozhovor (strukturovaný), který využívá výhody obou dvou základních typů. V případě telefonického rozhovoru je výhodou především rychlost, cena a anonymita. Tento způsob je velice operativní a v současnosti i velice běžný (Foret, a další, 2003). Pro srovnání, v knize od (Bártová, a další, 2007) jsou techniky dotazování rozděleny na ústní, písemné, telefonické, on – line a kombinované.

3.4.2

Pozorování a experiment

Tyto dvě ze základních technik marketingového výzkumu jsou v praxi využívány v mnohem menší míře, než jak je tomu u metody dotazování. Pozorování je prováděno výhradně vyškolenými pracovníky bez aktivní účasti pozorovaného. Experimentální metody usilují o sledování vlivu jednoho jevu na jev druhý v nově vzniklé situaci (Foret, a další, 2003 stránky 32 - 48).

34

Praktická část Praktická část navazuje na tematiku zpracovanou v části teoretické. Její hlavní náplň se však vztahuje k problematice rychle rostoucích dřevin a k potencionálnímu využití produktů z nich získaných obyvateli města Polná a sousední místní části. V úvodu praktické části jsou popsány hlavní cíle práce a metodika způsobu sběru a zpracování dat výzkumného šetření provedeného ve dvou výzkumných oblastech. Také je zde vymezen výzkumný soubor a výzkumný vzorek Dále následuje popis jednotlivých výzkumných oblastí. V následující části bakalářské práce pak budou prezentovány, interpretovány a vyhodnoceny výsledky mnou provedeného šetření. Obrázek 6 - Polná

Zdroj: Mapy.cz - vlastní zpracování

Dle údajů získaných ze Sčítání lidu, domů a bytů 2011 (Český statistický úřad, 2011) se v obci Polná společně s jejími místními částmi nachází celkem 1 340 domů, ze kterých je 1 176 trvale obydlených. Z tohoto počtu je 1 089 domů rodinných a 75 domů

35

bytových, které jsou z převážné části vytápěny pomocí plynových kotlů určených pro zajištění tepla buď pro jednotlivé vchody, nebo pro celý bytový dům. Nicméně bych se v praktické části své bakalářské práce rád zaměřil na zástavbu rodinných domů, v nichž žije v katastrálním území Polné a místní části Hrbov největší procento obyvatel. Dále také proto, že samotný rodinný dům poskytuje, na rozdíl od domu bytového, většinou také dostatek prostor pro potencionální skladování biomasy. Roli zde hraje také možnost svobodné volby typu vytápění u rodinných domů dle vůle jejich vlastníků.

36

4 Cíle práce a metodika 4.1

Cíle

Cílem této bakalářské práce je zjištění struktury zdrojů energie, které v současnosti využívají obyvatelé rodinných domů v obci Polná a v místní části Hrbov k vytápění svých domácností, spolu se zjištěním spokojenosti občanů se stávajícími zdroji energie pro otopy. Dalším záměrem je shledat, co oslovení občané doposud vědí o možnosti využití RRD, jako alternativního zdroje energie, zjištění jestli daná problematika občany zajímá a v neposlední řadě, zda by byli ochotni zvážit využití zmíněného zdroje tepla. Doplňkově jsem se také zaměřil na postoj občanů místní části Hrbov k eventuální možnosti budoucího využití zemního plynu jako zdroje tepla, třebaže tuto možnost momentálně nemají.

4.2

Výzkumný soubor a vzorek

Výběr respondentů pro účely prováděného výzkumu byl podmíněn typem obývané domácnosti. Výběr byl zúžen pouze na obyvatele rodinných domů z důvodu větších předpokladů k existenci dostatečných prostor pro potencionální skladování biomasy a také kvůli možnosti svobodné volby formy vytápění. Z celkového počtu 1089 trvale obydlených rodinných domů (Český statistický úřad, 2011), které se ve správním obvodu obce Polná nacházejí, jsem se rozhodl vytvořit dva výzkumné soubory. Ve městě Polná jsem si za svůj výzkumný soubor zvolil nejrozsáhlejší ucelenou rodinnou zástavbu čítající na 220 rodinných domů (vlastní výzkum), ze kterých se mi podařilo oslovit zástupce 113 z nich. Dále jsem do druhého výzkumného souboru zahrnul rodinnou zástavbu v přilehlé místní části Hrbov, která čítá 78 domů (Němec), přičemž se mi podařilo oslovit zástupce 40 z nich. Tudíž výzkumný vzorek mého šetření zahrnuje 113 domácností v obci Polná a 40 domácností ve vsi Hrbov.

37

4.3

Metodika 4.3.1

Způsob sběru dat

Jako metodu získávání dat jsem si pro účely svého šetření zvolil polostrukturovaný rozhovor, který se skládal z části z uzavřených a z části z otevřených otázek. Zasílání dotazníků elektronickou podobou nebo jinou metodu sběru dat jsem zavrhnul z důvodu úzce zvoleného výzkumného souboru. Za účelem získání dostatečně reprezentativního vzorku respondentů jsem se rozhodl systematicky navštívit každý druhý rodinný dům v jednotlivých ulicích, které spadají do výzkumné oblasti (v případě místní části Hrbov – každý druhý dům v rámci vsi). Pokud v domácnosti nebyl zrovna nikdo k zastižení, navštívil jsem hned další dům v pořadí. U sestavování otázek jsem se snažil o používání srozumitelného jazyka a o to, aby otázky navazovaly jedna na druhou. Na druhou stranu jsem se snažil vyvarovat použití specifických odborných termínů a zbytečně dlouhých otázek. Co se týče samotného rozhovoru, tak jsem dbal na nenásilnost a přirozenost dialogu, přičemž jsem se snažil omezit jeho trvání na co nejúnosnější mez, abych respondenty zbytečně dlouho neobtěžoval. Veškeré informace získané z rozhovorů byly zaznamenávány do záznamového archu, nebylo proto nutné použití žádných audiovizuálních nahrávacích zařízení.

4.3.2

Metody zpracování dat

Poněvadž data získaná z výzkumného šetření byla zaznamenána v záznamových arších, bylo za účelem jejich analýzy a vyhodnocení nutné tato data zdlouhavým způsobem přepisovat do tabulek v programu Microsoft Excel 2010. Vzhledem k tomu, že data se skládala jak z kvalitativních, tak kvantitativních proměnných, řešil jsem konečnou analýzu dat pomocí statistického programu SAS Enterprise Guide 4.3. Pomocí tohoto programu jsem získal hodnoty relativních a absolutních četností, dále pak také minim, maxim, směrodatných odchylek, aritmetických průměrů a mediánů. Získané údaje se staly podklady k vytvoření tabulek, grafů a jejich interpretací, které jsou k nalezení v praktické části v kapitole Výsledky šetření a jejich interpretace.

38

5 Oblasti výzkumu Výzkumnými oblastmi byly místní část Hrbov a oblast rozsáhlejší rodinné zástavby v obci Polná. Dvě výzkumné oblasti jsem si zvolil z důvodu možnosti srovnání více výzkumných vzorků, na kterých bych mohl demonstrovat určité odchylky. Hlavním kontrastem mezi těmito výzkumnými oblastmi je absence možnosti vytápění zemním plynem ve výše zmíněné místní části obce. Obrázek 7 – Oblasti výzkumu

Zdroj: Český zeměměřičský a katastrální úřad (ČÚZK) – vlastní zpracování

5.1

Polná

Historické město Polná leží na pomezí Čech a Moravy, vzniklo pravděpodobně v polovině 12. století, zatímco první písemná zmínka o Polné se datuje k roku 1242. Polná leží přitom také na křižovatce devíti komunikací spojujících města Havlíčkův Brod, Jihlavu, Třebíč a Žďár nad Sázavou. Polná se nachází v Hornosázavské

39

pahorkatině, 23 km jihovýchodně od Havlíčkova Brodu, 24 km severozápadně od Třebíče, 14 km severovýchodně od Jihlavy a 22 km jihozápadně od Žďáru nad Sázavou. Obec se nachází v průměrné nadmořské výšce 490 m, když nejvyšší vrch v okolí se tyčí do výšky 569 m n. m. (Na Homoli). Rozloha katastrálního území je 3 776 hektarů. Podle (Polná, 2013) žilo k 31. 12. 2012 v Polné 4 467 obyvatel, přičemž v celém územním celku spolu s místními částmi 5 068 obyvatel. Město Polná je základním územním samosprávným celkem. Vytváří územní celek, do kterého spadají katastrální území Polné, Janovic, Hrbova, Skrýšova a Nových Dvorů. Polná se řadí k obcím s pověřeným obecním úřadem (tzn. obcí II. stupně). V rámci městského úřadu provádí přenesený výkon státní správy pro 17 obcí – Polná, Arnolec, Brzkov, Dobronín, Dobroutov, Jamné, Jersín, Kamenná, Nadějov, Rybné, Stáj, Věžnice (HB), Věžnice (JI), Věžnička, Záborná, Zhoř, Ždírec. Všechny tyto obce tvoří dobrovolný svazek obcí, Mikroregion Polensko, přitom také spadají do správního obvodu Jihlavy, jako obce s rozšířenou působností. Polná je dále součástí okresu Jihlava a kraje Vysočina (Prchal, 2003).

5.2 místní část Hrbov Hrbov je místní částí obce Polná, od které se nachází zhruba 3 km severovýchodně směrem na Žďár nad Sázavou. Existence této vsi se datuje do poloviny 14. století. Nejvyšším místem v okolí je Věčný vrch tyčící se do výšky 573 m n. m. Obec se nachází v údolí obklopena poli, loukami a lesy. Jak je již uvedeno v předchozí části práce, obec stále není plynofikována. Podle (Polná, 2013) žilo k 31. 12. 2012 v Hrbově 254 obyvatel (Prchal, 2003).

40

6 Výsledky šetření a jejich interpretace Tato kapitola je zaměřena na interpretaci výsledků polostrukturovaných rozhovorů, které jsem provedl v části obce Polná a její místní části, v obci Hrbov. V tabulce č. 4 jsou uvedeny údaje o celkovém počtu rodinných domů ve zkoumaných oblastech a také o počtu dotázaných respondentů, tzn. obyvatel rodinných domů, které jsem v rámci dotazníkového šetření navštívil a zahrnul je tak do celkových výsledků. Ve zkoumané oblasti v obci Polná se nachází zhruba 220 rodinných domů, z nichž jsem jich navštívil rovných 113. V obci Hrbov jsem navštívil 40 domů z celkového počtu 78 domů. Tabulka 4 - Počet dotázaných respondentů Výzkumná oblast

Počet dotázaných domů

Celkový počet domů ve výzkumné oblasti

část obce Polná

113

220

Hrbov

40

78

Zdroj: vlastní výzkum

V grafech č. 1 a 2 je procentuálně znázorněn poměr mezi dotázanými a nedotázanými domácnostmi v obou výzkumných oblastech. V obci Polná jsem oslovil zástupce 52 % domácností ze zkoumané oblasti, zatímco ve vsi Hrbov zástupce 51 % domácností. Graf 1 - Rozdělení respondentů - Polná

Graf 2 - Rozdělení respondentů - Hrbov

Polná

48%

52%

Hrbov Dotázané domácnosti

49%

Nedotázané domácnosti

51%

Dotázané domácnosti Nedotázané domácnosti


41

Otázka č. 1: Jaký zdroj energie k vytápění využíváte? V následující tabulce jsou uvedeny jednotlivé formy vytápění, které respondenti oslovených domácností využívají. Ve městě Polná je nejvíce domů vytápěno pomocí zemního plynu, a to 53 z celkového počtu 110 domácností. Na dalších místech se umístilo kombinované vytápění zemním plynem a dřevem (23 domácností) a také elektrickou energií (8 domácností). Ostatní formy jsou zde zastoupeny již v menší míře. V obci Hrbov, která je bez možnosti vytápění zemním plynem, je nejvíce využíváno vytápění dřevem a uhlím, tuto formu vytápění využívá 21 ze 40 oslovených domácností. Další v pořadí se umístilo vytápění dřevem, které preferují v 10 z oslovených rodinných domů. Četnost výskytu ostatních forem zdrojů tepla je statisticky méně významná.

Tabulka 5 - Zdroje energie pro vytápění

Dřevo Dřevo, uhlí Elektrická energie El. energie, dřevo FFD El. energie, dřevo, solární en. El. energie, dřevo, uhlí El. energie, zemní plyn El. energie, uhlí Uhlí Zemní plyn Zemní plyn, dřevo Zemní plyn, dřevo, uhlí Zem. plyn, dřevo, uhlí,

Polná 5 4 8 4 1 2 4 1  53 23 4

v% 4,4 % 3,5 % 7% 3,5 % 0,9 % 1,8 % 3,5 % 0,9 %  46,9 % 20,4 % 3,5 %

Hrbov 10 21 3 3     2   

v% 25 % 52,5 % 7,5 %%% 7,5 %   

1

0,9 %

3

2,7 %

5%   

Celkem 15 25 11 7 1 2 4 1 2 53 23 4

v% 9,8 % 16,3 % 7,2 % 4,6 % 0,7 % 1,3 % 2,6 % 0,7 % 1,3 % 34,6 % 15 % 2,6 %





1

0,7 %

1

2,5 %

4

2,6 %

biomasa Jiný Zdroj: vlastní výzkum

Následující grafy znázorňují procentuální rozdělení nejvyužívanějších forem vytápění v obou výzkumných vzorcích. V Polné s 46,9 % jasně převládá vytápění zemním plynem, na další příčce se nachází vytápění kombinací zemního plynu a dřeva (20,4 %) a také elektrickou energií (7 %). Dřevo využívá 4,4 % domácností, relativní četnosti jiných forem tepla jsou pod 4 %. V Hrbově vede s nadpoloviční většinou

42

využívání kombinace dřeva s uhlím (52,5 %), poté dřeva samotného (25 %), elektrické energie se dřevem (7,5 %), samotné elektrické energie (7,5 %) a uhlí (5 %). Zbylé formy vytápění jsou využívány v minimální míře. Graf 3 - Procentuální rozdělení forem vytápění - Polná

Polná 4,4%

7,1%

21,2% Dřevo Elektrická energie

20,4% 46,9%

Zemní plyn Zemní plyn, dřevo Ostatní

Zdroj: vlastní výzkum Graf 4 - Procentuální rozdělení forem vytápění - Hrbov

Hrbov 7,5%

7,5%

7,5%

25% Dřevo

Dřevo, uhlí Elektrická energie Elektrická energie, dřevo

52,5%

Ostatní


43

Otázka č. 2: Jste spokojeni s vaším současným zdrojem energie pro vytápění? Tabulka 6 - Spokojenost se zdrojem tepla Polná

v%

Hrbov

v%

Celkem

v%

Rozhodně ano

28

24,8 %

15

37,5 %

43

28,1 %

Spíše ano

55

48,7 %

19

47,5 %

74

48,4 %

Nevím, neumím se vyjádřit

6

5,3 %

2

5%

8

5,2 %

Spíše ne

17

15 %

4

10 %

21

13,7 %

Rozhodně ne

7

6,2 %





7

4,6 %


Dle výše uvedených údajů je zřejmé, že mnou oslovení občané jsou převážně spokojeni se svým současným zdrojem energie pro vytápění. V Polné odpovědělo „ano“ přesně 83 dotázaných (73,5 %), v obci Hrbov je názor na tuto otázku takřka shodný, kladně odpovědělo 34 dotázaných, což činí dokonce 85 % všech oslovených domácností. Celkově je spokojených 76,5 % oslovených respondentů. Otázka č. 3: Jaké náklady ročně vynaložíte na vytápění? V tabulce č. 7 jsou uvedeny základní údaje o ročních nákladech na vytápění včetně aritmetických průměrů, směrodatných odchylek, mediánů, minim a maxim. V Polné se u oslavených domácností průměrné náklady na vytápění vyšplhaly na 23 603,8 Kč, zatímco v Hrbově byly zjištěné průměrné náklady zhruba o celých 8 tisíc Kč nižší, a to 15 638,9 Kč. Tabulka 7 - Údaje o ročních nákladech na vytápění Aritmetický průměr

Směrodatná odchylka

Medián

Minimum

Maximum

Polná

23 603,8 Kč

11 877,1 Kč

20 000 Kč

0

60 000 Kč

Hrbov

15 638,9 Kč

11 369, 5 Kč

15 000 Kč

0

50 000 Kč

CELKEM

21 570,1 Kč

12 217,1 Kč

20 000 Kč

0

60 000 Kč


44

V níže uvedeném grafu jsou graficky znázorněny průměrné náklady v obou výzkumných oblastech, spolu se znázorněnou linií celkových průměrných ročních nákladů. Graf 5 - Průměrné roční náklady na vytápění

Průměrné roční náklady na vytápění celkové průměrné roční náklady

23 603,8 Kč 25 000 Kč 15 638,9 Kč 20 000 Kč

Polná 15 000 Kč

Hrbov

10 000 Kč

5 000 Kč

0 Kč Zdroj: vlastní výzkum

V tabulce č. 8 jsou uvedeny údaje o ročních nákladech na vytápění. Tentokrát jsou rozdělené podle jednotlivých forem vytápění. Do této tabulky jsou zahrnuty jen údaje k formám vytápění, jejichž využití jsem ve svém výzkumu zaznamenal alespoň u 5 oslovených domácností. Nejvyšší náklady na vytápění jsou spojené s využitím elektrické energie (25 181,8 Kč), dále se pak umístilo vytápění zemním plynem (24 913,2 Kč) a kombinací zemního plynu a dřeva (23 695,7 Kč). Takovým zlatým středem, co se výše nákladů týká, se jeví vytápění kombinací dřeva a uhlí (16 590,9 Kč) a kombinací elektrické energie a dřeva (16 333,3 Kč). Na opačném pólu se umístilo vytápění dřevem, které se s průměrnými náklady 9 200 Kč jeví jako nejúspornější forma vytápění ve mnou zkoumaných oblastech.

45

Tabulka 8 - Roční náklady na vytápění dle forem vytápění Aritmetický průměr


Medián

Minimum

Maximum

9 200 Kč

11 289,7 Kč

4 000 Kč

0

32 000 Kč

Dřevo, uhlí

16 590,9 Kč

6 246 Kč

16 000 Kč

8 000 Kč

30 000 Kč

Elektrická energie

25 181,8 Kč

12 448,4 Kč

27 000 Kč

7 000 Kč

50 000 Kč

El. energie, dřevo

16 333,3 Kč

1 527,5 Kč

16 000 Kč

15 000 Kč

18 000 Kč

Zemní plyn

24 913,2 Kč

11 191,7 Kč

23 000 Kč

8 400 Kč

55 000 Kč

Zemní plyn, dřevo

23 695,7 Kč

12 223,1 Kč

25 000 Kč

8 000 Kč

60 000 Kč

Dřevo


V grafu č. 6 jsou graficky znázorněny jednotlivé formy vytápění a průměrné roční náklady spojené s jejich využitím k vytápění rodinných domů ve zkoumaných oblastech. Graf 6 - Průměrné roční náklady podle jednotlivých druhů vytápění

Průměrné roční náklady podle jednotlivých druhů vytápění 30 000 Kč 24 913,2 Kč 23 695,7 Kč

25 000 Kč

Dřevo El. energie, dřevo

16 591 Kč

20 000 Kč

25 181,8 Kč

Dřevo, uhlí 15 000 Kč

16 333,3 Kč

Zemní plyn, dřevo

9 200 Kč

Zemní plyn

10 000 Kč

Elektrická energie

5 000 Kč 0 Kč Zdroj: vlastní výzkum

46

Otázka č. 4: Pokud využíváte k vytápění tuhá paliva (dřevo, uhlí) nebo biomasu, jaké množství ročně spotřebujete? Zde jsou uvedeny základní statistické údaje týkající se průměrné roční spotřeby tuhých paliv. Ze skupiny tuhých paliv využívají mnou oslovení občané pouze dřevo a uhlí. Celková průměrná roční spotřeba dřeva dotázaných domácností činí 15,1 m3, přičemž minimální spotřeba dosahuje 0,5 m3 a maximální 35 m3 za rok. Naproti tomu celková průměrná roční spotřeba uhlí činí 34,8 q, přičemž minimální spotřeba dosahuje 1 q a maximální 120 q ročně. Tyto hodnoty však mohou být zkresleny, neboť v nich jsou zahrnuty nejen údaje domácností, které využívají k vytápění pouze tuhá paliva, ale i údaje domácností, které tuhými palivy pouze přitápějí, neboli mají je jenom jako sekundární zdroj energie pro vytápění. Tabulka 9 - Průměrná roční spotřeba tuhých paliv Palivo

Aritmetický průměr


Medián

Minimum

Maximum

Dřevo

15, 1 m3

11,7 m3

10 m3

0,5 m3

35 m3

Uhlí

34, 8 q

33, 1 q

20 q

1q

120 q


1q (metrický cent) = 100 kg

Otázka č. 5: Jak vnímáte neustále se zvyšující ceny tepla? Tabulka 10 - Vnímání cen tepla Polná

v%

Hrbov

v%

Celkem

v%

Rozhodně pozitivně

1

0,9 %





1

0,7 %

Spíše pozitivně









2

1,3 %


5

4,4 %

4

10,3 %

9

5,9 %

Spíše negativně

36

31,9 %

17

43,6 %

53

34,9 %

Rozhodně negativně

69

61,1 %

18

46,2 %

87

57,2 %


Z výsledků jasně vyplývá celková nespokojenost respondentů se zvyšujícími se cenami tepla. Po sečtení hodnot obou negativně zaměřených odpovědí se v obou výzkumných oblastech hodnoty pohybují okolo 90%. V Polné se na tuto otázku

47

negativně vyjádřilo celkem 105 domácností, což procentuálně činí přesně 93 % oslovených respondentů. V Hrbově je situace obdobná, když svou nespokojenost vyjádřilo hned 35 respondentů zastupujících 89,8 % dotázaných domácností.

Otázka č. 6: Zvažujete v současnosti možnost přejití na jiný zdroj energie pro vytápění? Tabulka 11 - Možnost přejití na jiný zdroj tepla Polná

v%

Hrbov

v%

Celkem

v%

Ano

19

16,8 %

4

10 %

23

15 %

Ne

94

83,2 %

36

90 %

130

85 %


Dle zjištěných výsledků mohu konstatovat, že drtivá většina oslovených domácností v jedné, či druhé obci, se v současné době nezaobírá otázkou o změně zdroje tepla. Celkem 130 ze 153 oslovených domácností se k potencionální změně zdroje tepla staví negativně. Tato hodnota tvoří souhrnně 85 % oslovených domácností, jednotlivě potom 83,2 % v obci Polná a 90 % v obci Hrbov. Graf 7 - Procentuální vyjádření výsledků 6. otázky

Grafické výsledky otázky č. 6 15% Ano Ne

85%


48

Otázka č. 7: Slyšeli jste již o rychle rostoucích dřevinách pěstovaných na zemědělské půdě a o možnosti využití tohoto zdroje jako alternativního zdroje energie pro vytápění? Tabulka 12 - Povědomí o RRD Polná

v%

Hrbov

v%

Celkem

v%

Ano

64

56,6 %

25

62,5 %

89

58,2 %

Ne

49

43,4 %

15

37,5 %

64

41,8 %


Spolu s touto otázkou přišlo i více vysvětlování a detailnějšího popisování, co je vlastně těmi rychle rostoucími dřevinami myšleno, jakými způsoby je lze k vytápění využít a jaké požadavky jsou s využíváním této formy tepla spojeny. Celkem 89 ze 153 oslovených domácností se vyjádřilo, že mají o problematice rychle rostoucích dřevin nějaké ponětí. Tato hodnota tvoří souhrnně 58,2 % oslovených domácností, jednotlivě potom 56,6 % v obci Polná a 62,5 % v obci Hrbov. Mírně vyšší informovanost občanů v obci Hrbov je dle mého názoru zapříčiněna v současnosti procentuálně mnohem vyšší mírou využívání tuhých paliv, tzn. i dřeva, než u obyvatel v obci Polná. Graf 8 - Procentuální vyjádření výsledků 7. otázky

Grafické výsledky otázky č. 7

41,8% 58,2%

Ano Ne


49

Otázka č. 8: Měli byste zájem o podrobnější informace týkající se možnosti vytápění pomocí produktů získaných z rychle rostoucích dřevin (tzn. pelety, dřevné brikety nebo topné dřevo)? Tabulka 13 - Zájem o informace o RRD Polná

v%

Hrbov

v%

Celkem

v%

Rozhodně ano

16

14,2 %

12

30 %

28

18,3 %

Spíše ano

37

32,7 %

17

42,5 %

54

35,3 %


16

14,2 %

3

7,5 %

19

12,4 %

Spíše ne

34

30,1 %

7

17,5 %

41

26,8 %

Rozhodně ne

10

8,9 %

1

2,5 %

11

7,2 %


Z odpovědí na tuto otázku mohu vyvodit takový závěr, že zájem o podrobnější informace tykající možnosti získávání tepla z produktů rychle rostoucích dřevin je významně větší mezi respondenty obce Hrbov, než obce Polná. V Hrbově se na tuto otázku vesměs kladně vyjádřilo 27 ze 40 respondentů, což představuje rovných 72,5 %. Pro srovnání, v Polné by detailnější informace uvítalo 53 ze 113 respondentů, což představuje „pouze“ 46,9 % domácností. Graf 9 - Procentuální vyjádření výsledků 8. otázky

Grafické výsledky otázky č. 8 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0%

42,5% 30%

32,7%

30,1% 17,5%

14,2%

Polná

14,2% 7,5%

Hrbov

8,9% 2,5%

Rozhodně ano

Spíše ano



50

Spíše ne

Rozhodně ne

Otázka č. 9: Pokud by se naskytla možnost vytápět váš dům obnovitelnými zdroji energie, kterými jsou i produkty získané z rychle rostoucích dřevin, které by přinesly významnou finanční úsporu, zvážili byste tuto možnost? Tabulka 14 - Odpovědi na otázku č. 9 Polná

v%

Hrbov

v%

Celkem

v%

Rozhodně ano

34

30,1 %

20

50 %

54

35,3 %

Spíše ano

40

35,4 %

13

32,5 %

53

34,6 %


15

13,3 %

4

10 %

19

12,4 %

Spíše ne

21

18,6 %

2

5%

23

15 %

Rozhodně ne

3

2,7 %

1

2,5 %

4

2,6 %


Z mého výzkumu je zjevné, že významně větší počet respondentů, kteří by zvážili možnost využití produktů z RRD, pochází z obce Hrbov. V Hrbově se na tuto otázku vesměs kladně vyjádřilo 33 ze 40 respondentů, což představuje 82,5 %. Pro srovnání, v Polné kladně odpovědělo 74 ze 113 respondentů, což představuje „pouze“ 65,5 % domácností. Graf 10 - Procentuální vyjádření výsledků 9. otázky

Grafické výsledky otázky č. 9 50% 50% 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0%

35,4% 32,5%

30,1%

18,6%

13,3%

Polná

10%

Hrbov 5% 2,7%

Rozhodně ano

Spíše ano



51

Spíše ne

2,5%

Rozhodně ne

Následující dvě otázky jsem položil pouze zástupcům domácností v obci Hrbov, jelikož mým cílem bylo zjistit, jak by se místní obyvatelé stavěli k možnosti změny stávajícího zdroje tepla na vytápění pomocí zemního plynu, pokud by se jim v budoucnu tato možnost naskytla. Nicméně kvůli vývoji cen zemního plynu, a hlavně kvůli vysokým nákladům na vybudování plynových rozvodů, nevidím tuto možnost v blízké budoucnosti příliš reálně. Otázka č. 10: Byli byste nakloněni přechodu na vytápění pomocí zemního plynu, pokud by se tato možnost naskytla? Tabulka 15 - Názor na potencionální vytápění zemním plynem Hrbov

v%

Rozhodně ano





Spíše ano

3

7,7 %


8

20,5 %

Spíše ne

18

46,2 %

Rozhodně ne

10

25,6 %


Pokud by se tedy možnost vytápění zemním plynem někdy v budoucnu obyvatelům místní části Hrbov naskytla, pro mě zcela očekávaně by se místní v drtivé většině vyslovili proti připojení na plynové potrubí. Hned 28 oslovených domácností, což v procentuálním vyjádření znamená 71,8 % ze všech navštívených domácností v této obci, se k této otázce vyjádřilo negativně. V osmi domácnostech mi na tuto otázku nebyli schopni odpovědět a pouze ve zbývajících třech domácnostech vyjádřili respondenti svůj kladný postoj.

52

Graf 11 - Procentuální vyjádření výsledků 10. otázky

Grafické výsledky otázky č. 10 7,7% 25,6%

20,5%

Spíše ano Nevím, neumím se vyjádřit Spíše ne

46,2%

Rozhodně ne


Otázka č. 11: Který faktor byste při rozhodování o případném přechodu na zemní plyn vnímali jako nejzásadnější? Tabulka 16 - Hlavní rozhodovací faktor u přechodu na plyn Hrbov

v%

Cena

18

45 %

Komfort

10

25 %

Možnost regulace výkonu

9

22,5 %

Šetrnost k životnímu prostředí

3

7,5 %


Ačkoli již z výsledků předchozí otázky je zřejmé, že zástupci domácností v místní části Hrbov nejsou nakloněni potencionálnímu využití zemního plynu k vytápění, zahrnul jsem do svého šetření i doplňkovou otázku zaměřenou na faktor, který by místní shledávali při konečném rozhodování jako nejklíčovější. V nejvíce případech by se místní rozhodovali o změně vytápění na plyn skrze porovnání ceny stávající formy vytápění a ceny nabízeného zemního plynu, a to v 18 případech (45 %). Dále by pak občany mohl oslovit větší komfort spojený s vytápěním plynem oproti

53

stávajícím zdrojům, kterými jsou hlavně dřevo a uhlí, s jejichž manipulací a přípravou je spojeno značné fyzické úsilí. Tento faktor by dle mého šetření oslovil 10 respondentů. Možnost regulace výkonu pomocí termostatu by oslovila 9 dotázaných a nakonec šetrnost vůči životnímu prostředí by možná převážila misky vah ve 3 domácnostech. Graf 12 - Procentuální vyjádření výsledků 11. otázky

Grafické výsledky otázky č. 11

7,5%

22,5%

Cena 45%

Komfort Možnost regulace výkonu

25%

Šetrnost k životnímu prostředí


54

7 Hodnocení a diskuse V této kapitole se zaměřím na souhrn zjištěných údajů, porovnání údajů s výsledky šetření obsaženými v kvalifikační práci s podobným zaměřením a hodnocení z vlastního pohledu. Pokusím se také zjištěná fakta a postřehy z nich uvést do souvislostí. Vzhledem k faktu, že jsem pomocí polostrukturovaných rozhovorů s oslovenými respondenty dokázal zjistit údaje od zástupců 113 z 220 rodinných domů ve zkoumané oblasti v obci Polná a od 40 ze 78 zástupců domácností v obci Hrbov, mohu konstatovat, že výsledky šetření jsou vzhledem k překročení 50 % hranice oslovených respondentů reprezentativní. Výsledné závěry proto mohu vztahovat na celý výzkumný soubor. Rozdíl mezi využívanými zdroji tepla v obou výzkumných oblastech je zjevný na první pohled. V obci Hrbov, která je bez možnosti vytápění zemním plynem, více jak polovina domácností využívá k vytápění dřevo společně s uhlím. V Polné 46,9 % z oslovených domácností využívá zemní plyn jako samostatný zdroj tepla, přičemž dalších 32 domácností uvádí, že zemní plyn využívají ještě spolu s jiným zdrojem. Celkově se tak jedná o 85 domácností představujících až 75,2 % oslovených respondentů, ti využívají zemní plyn jako jediný zdroj tepla nebo zároveň s jinými formami vytápění. Takto vysoká čísla poukazují na vysokou oblibu využívání zemního plynu ve městě Polná. Nejčastěji respondenti uvedli kombinaci plynu a dřeva (20,4 %). K využívání elektrické energie se hlásí 7 % domácností. Pro srovnání uvedu výsledky výzkumu, který provedl Vladimír Kalaš ve své diplomové práci v obci Úsilné u Českých Budějovic. V rámci svého šetření zjistil, že v obci Úsilné plynem vytápí 49 % domácností, dřevem 21 %, uhlím 15 % a elektřinou 10 % (Kalaš, 2011). Při porovnání můžeme shledat obdobné procentuální rozdělení využití jednotlivých zdrojů. Reakce na otázku týkající se spokojenosti občanů se současným zdrojem tepla byla u 76,5 % dotázaných pozitivní. V obou výzkumných oblastech převažuje kladný názor, přičemž respondenti v obci Hrbov jsou mírně spokojenější. Tento fakt podporují

55

i výsledky, podle nichž 85 % všech domácností v současné době vůbec neuvažuje o potencionální změně současného zdroje tepla. Takto vysoké hodnoty jsou dle mého názoru dílem konzervatismu, který je stále v otázce vytápění více než patrný. Fakt, že v obci Hrbov méně domácností uvažuje o změně zdroje tepla, je dle mého názoru dán tím, že převážně starší populace, která na vsi žije, již nerada mění zaběhlý stav. Dalším vysvětlením může být fakt, že velké množství domácností zde bezplatně využívá k vytápění dřevo ze svých lesů. Tak proč by najednou uvažovali o jiné formě vytápění? Hned v jedné z následujících otázek, která se zabývá postojem občanů k neustále se zvyšujícím cenám tepla, se občané očekávaně, takřka jednomyslně v 90 %, vyjádřili negativně. Podle výsledků otázky „Jaké náklady ročně vynaložíte na vytápění?“ je patrné, že obyvatelé obce Polná vynaloží na vytápění v průměru zhruba o 8 tisíc Kč ročně více, než v místní části Hrbov. Tento výsledek si vysvětluji z osobní zkušenosti hlavně tím, že celé řada respondentů žijících v obci Hrbov vlastní lesní pozemky, ze kterých mají možnost bezplatně využívat palivové dřevo k vytápění svých domů. Při porovnání průměrných ročních nákladů na teplo dle jednotlivých forem vytápění zjistíme, že nejvyšší výdaje jsou spojeny s využitím elektrické energie (25 181,8 Kč), zemního plynu (24 913,2 Kč) a kombinace zemního plynu a dřeva (23 695,7 Kč), naopak vytápění dřevem se jeví jako zdaleka nejúspornější forma vytápění ve mnou zkoumaných oblastech (9 200 Kč). Pokud tyto údaje srovnáme s výsledky šetření Vladimíra Kalaše, zjistíme, že se hodnoty jím zjištěné se významně liší. Během svého výzkumu zjistil u vytápění dřevem průměrné roční náklady 18 250 Kč, u elektrické energie 38 000 Kč a u zemního plynu 34 416 Kč (Kalaš, 2011). Lze jen spekulovat, čím jsou tak výrazné odchylky způsobené.

K mému překvapení se žádný z oslovených subjektů nevyslovil, že by pro vytápění svého domu využíval primárně biomasu. Z ostatních tuhých paliv je v mnou zvolených výzkumných oblastech využíváno pouze dřevo a uhlí. Zjistil jsem, že průměrná roční spotřeba dřeva je 15,1 m3 a průměrná spotřeba uhlí činí 34,8 q. Tyto hodnoty však nemusí být reprezentativní, neboť jsem do výpočtu průměrné spotřeby

56

zahrnul jak údaje o spotřebě z domácností využívající jen dřevo nebo uhlí, tak i z domácností, kde jsou dřevo nebo uhlí využívány společně s jinými formami vytápění. Rád bych se vyjádřil i k otázkám, které se přímo týkají informovanosti a postojů občanů k problematice RRD, což jsou informace pro mou práci stěžejní. Více než 50 % dotázaných se přiznalo, že o RRD má alespoň nějaké ponětí. Mírně vyšší informovanost respondentů v obci Hrbov bych přičetl většímu zájmu o problematiku dřevin obecně, což je dle mého zapříčiněno využíváním dřeva k vytápění ve větší míře, než je tomu ve městě Polná. Co se týče zájmu o podrobnější informace o produktech z rychle rostoucích dřevin, pak je u občanů obce Hrbov opět vyšší, nyní již významně. Stejný závěr vyplývá také z výsledků otázky, zda by oslovení občané, při garanci finanční úspory, byli nakloněni vytápět svůj dům obnovitelnými zdroji energie, ke kterým se řadí také produkty z RRD. Tyto výsledky mne nepřekvapily, neboť většina z domů v obci Hrbov je vybavena kotlem na tuhá paliva, tudíž by využití některých produktů RRD nepředstavovalo pro tyto obyvatele velký finanční výdaj, tak jako v případě, kdy by byli nuceni do pořízení tohoto zařízení teprve investovat. Tento fakt by jistě sehrál svou pozitivní roli při rozhodování o možnosti vytvoření nabídky topného dřeva z RRD. Poslední dvě otázky jsem směřoval pouze k respondentům bydlícím v místí části Hrbov, to z důvodu neexistence možnosti využití zemního plynu k vytápění. Na otázku „Byli byste nakloněni přechodu na vytápění pomocí zemního plynu, pokud by se tato možnost naskytla?“ téměř tři čtvrtiny občanů vyjádřily k této možnosti svůj negativní postoj. Tento výsledek jsem očekával, neboť v této vsi znám spoustu místních a jejich postoje jsou mi známy. Navíc tito lidé moc dobře vědí, že pravděpodobnost zavedení plynu do této vsi je v dohledné době spíše mizivá, což jistě ovlivnilo i jejich odpověď na tuto otázku. Nad rámec jsem do svého výzkumu připojil i otázku „Který faktor byste při rozhodování o případném přechodu na zemní plyn vnímali jako nejzásadnější?“ Největší procento respondentů by přihlédlo k porovnání výše nákladů, dále pak k většímu komfortu plynu oproti stávajícím zdrojům tepla. Dále by občané vnímali možnost regulace výkonu a nakonec také míru šetrnosti k životnímu prostředí.

57

8 Závěr Na základě výsledků, které jsem pomocí svého výzkumu byl schopen získat, mohu konstatovat, že se mi pomocí uvedených výzkumných metod podařilo splnit jednotlivé cíle, které jsem si pro tuto práci stanovil. Teoretická část této práce měla za cíl seznámit čtenáře s problematikou využití biomasy. Pro potřeby provedení rozhovorů v rámci výzkumného šetření obsaženého v praktické části, bylo také nezbytné obsáhnout teorii pěstování rychle rostoucích dřevin, zejména pak možnosti jejího využití jako zdroje tepla k vytápění domácností. Cílem práce bylo zmapovat strukturu zdrojů energie pro vytápění, které v současné době využívají obyvatelé rodinných domů v oblasti Polné a rovněž i výši nákladů, které občané ročně na vytápění vynaloží. Dalším cílem bylo zjistit míru spokojenosti občanů se stávajícími zdroji energie pro otopy, spolu se zjištěním, zda zástupci oslovených domácností momentálně zvažují změnu formy vytápění. Také bylo mým záměrem ověřit si míru informovanosti občanů o RRD a zjistit, zda se respondenti o této problematice chtějí dozvědět více. Jednotlivé cíle byly koncipovány tak, aby pomocí nich bylo možné odhadnout případnou poptávku po produktech rychle rostoucích dřevin obyvateli rodinných domů ve zkoumané oblasti, což souvisí s cílem posoudit zvolenou lokalitu z hlediska zajímavosti pro případné distributory produktů RRD. Na základě výzkumu mohu konstatovat, že oslovení občané využívají jako zdroje tepla nejčastěji tuhá paliva a zemní plyn. Biomasu, jako primární zdroj tepla, neuvedl ani jeden zástupce některé z oslovených domácností. Došel jsem také k závěru, že lidé jsou v otázce změny zdroje tepla velmi konzervativní, tudíž by bylo nesnadným úkolem je přesvědčit, aby o takovéto razantní změně uvažovali. Celkově lze konstatovat, že míra informovanosti obyvatel o problematice rychle rostoucích dřevin je nedostatečná. Ačkoli zběžné povědomí o RRD má více jak polovina respondentů, podrobnější informace lidem schází. Dle mého názoru by byla na

58

místě větší medializace možností využití obnovitelných zdrojů energie, potažmo přímo produktů RRD ve veřejných informačních prostředcích. Za zvážení by stálo také uspořádání besed určených pro širokou veřejnost, které by si měly klást za cíl zvýšit povědomí o těchto energetických zdrojích, jejich výhodách, finančních a jiných nárocích spojených s jejich případným využitím. Z výsledků provedeného výzkumu se jeví, že zvolená výzkumná oblast by byla pro potencionálního distributora produktů RRD zajímavá, obzvláště pak lokalita místní části Hrbov, ve které obyvatelé jeví značně vyšší zájem o možnost případného využití tohoto zdroje tepla. Tato forma tepla by zde mohla sloužit jako substitut k formám současným, mezi které patří hlavně uhlí a dřevo. Pokud budu usuzovat, že podobné postoje zastávají lidé i v jiných velikostně srovnatelných vsích bez možnosti vytápění plynem, pak by se distributoři RRD měli zaměřit především na podobné lokality. Jsem rád, že jsem se ve své práci mohl zabývat takto zajímavým tématem, které v sobě skýtá obrovský potenciál. Značně jsem si rozšířil obzory v oblasti využití alternativních obnovitelných zdrojů energie pro účely vytápění a vyzkoušel jsem si v praxi techniku dotazování a celkově kontakt s náhodnými respondenty. Výše uvedené skutečnosti a také fakt, že jsem výzkumné šetření pojal jako snahu o zjištění případné poptávky po produktech RRD v lokalitě mého bydliště, shledávám jako přínosy, které z mé práce vyplývají; doufám, že nejen pro mě, ale i pro případné subjekty, které by se rozhodly v oblasti Polné produkovat a distribuovat palivo z RRD za účelem energetického využití.

59

Seznam použitých zdrojů Písemné zdroje BÁRTOVÁ, Hilda, Vladimír, BÁRTA a Jan, KOUDELKA‚ 2007. Spotřebitel (chování spotřebitele a jeho výzkum). Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, Nakladetelství Oeconomica. ISBN 978-80-245-1275-4 BOUČKOVÁ, Jana‚ 2011. Základy marketingu. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, Nakladatelství Oeconomica. ISBN 978-80-245-1760-5 FORET, Miroslav a Jana, STÁVKOVÁ‚ 2003. Marketingový výzkum - Jak poznávat své zákazníky.. Praha: Grada Publishing a.s. ISBN 80-247-0385-8 KALAŠ, Vladimír‚ 2011. Stanovení rozlohy porostů rychle rostoucích dřevin pro udržitelné zásobování teplem malé obce Úsilné u Českých Budějovic. Jindřichův Hradec. Diplomová práce. Vysoká škola ekonomická v Praze, Fakulta managementu. KOZEL, Roman, Lenka, MLYNÁŘOVÁ a Hana, SVOBODOVÁ‚ 2011. Moderní metody a techniky marketingového výzkumu. Praha: Grada Publishing a.s. ISBN 978-80247-3527-6 MURTINGER, Karel a Jiří, BERANOVSKÝ‚ 2006. Energie z biomasy. Brno: ERA group spol. s r.o. ISBN 80-7366-071-7 MUSIL, Petr‚ 2009. Globální energetický problém a hospodářská politika - se zaměřením na obnovitelné zdroje.. Praha: C.H. Beck. ISBN 978-80-7400-112-3 NOSKIEVIČ, Pavel. et al.‚ 1996. Biomasa a její energetické využití. Praha: MŽP. ISBN 80-7078-367-2 PASTOREK, Zdeněk, Jaroslav, KÁRA a Petr, JEVIČ‚ 2004. Biomasa obnovitelný zdroj energie. Praha: FCC PUBLIC. ISBN 80-86534-06-5

60

Polenský zpravodaj‚ 2013. Vychází měsíčně. Polná, č 2. PRCHAL, Jan‚ 2003. Vítejte u nás: Mikroregion Polensko. Polná: obce sdružené v Mikroregionu Polensko. ISBN 80-239-0141-9

Elektronické zdroje CELJAK, Ivo, 2008. Biomasa je nezbytná součást lidského života. In: Biom.cz [online]. 22. 12. 2008 [cit. 2013-05-03]. ISSN 1801-2655. Dostupné z: http://biom.cz/cz/odborne-clanky/biomasa-je-nezbytna-soucast-lidskeho-zivota ČÍŽEK, Vladimír‚ 2007. ZÁKLADNÍ PŘEDPOKLADY PRO ZAKLÁDÁNÍ PLANTÁŽÍ A PĚSTOVÁNÍ RYCHLEROSTOUCÍCH DŘEVIN V PODMÍNKÁCH ČR [online] [cit. 2013-03-01]. Dostupné z: http://www.regec.cz/_data/attachments/1c0d7f7f448776b47c79be94fc688106_Zakladni _predpoklady_RRD1.pdf Dotace‚ 2012. In: TopTopolem [online].2012 [cit. 2013-04-24]. Dostupné z: http://www.toptopolem.cz/topoly.php#otopolech JECH, David, Kamila, HAVLÍČKOVÁ a Jan, WEGER‚ 2003. Funkce porostů rychle rostoucích dřevin v krajině. In: WEGER, Jan a Kamila, HAVLÍČKOVÁ. Biomasa Obnovitelný zdroj energie v krajině [online]. Průhonice: Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví s Novou tiskárnou Pelhřimov [cit. 2012-12-15]. ISBN 80-85116-32-4. Dostupné z: http://mail.vukoz.cz/__C1256D3B006880D8.nsf/$pid/VUKITF0YL3HK/$FILE/vukozpublikace_biomasa-20030828.pdf LESS.CZ‚ 2010. RRD plantážnictví [online]. 8. 6. 2010 [cit. 2013-03-08]. Dostupné z: http://www.less.cz/DocumentStore/RRD_plant%C3%A1%C5%BEnictv%C3%AD.pdf

61

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ČR‚ 2010. Využívání pevné biomasy. [online].2010 [cit. 2013-02-22]. Dostupné z: http://www.mzp.cz/cz/vyuzivani_pevne_biomasy NĚMEC, J. Hrbov. In: hrbov.unas.cz [online]. [cit. 2013-04-19]. Dostupné z: http://www.hrbov.unas.cz/aktuality.php OCHODEK, Tadeáš, Jan, KOLONIČNÝ a Pavel, JANÁSEK‚ 2011. Metodická příručka ke studiu - Potenciál biomasy, druhy, bilance a vlastnosti paliv z biomasy [online] [cit. 2013-02-15]. Dostupné z: http://www.biomasainfo.cz/cs/doc/prirucka1.pdf Sčítání lidu, domů a bytů 2011‚ 2011. Český statistický úřad [online] [cit. 2013-04-19]. Dostupné z: http://vdb.czso.cz/sldbvo/#!stranka=podletematu&tu=0&th=&v=1&vo=null&vseuzemi=null&void= STRAŠIL, Zdeněk a Josef, ŠIMON‚ 2009. Stav a možnosti využití rostlinné biomasy v energetice ČR. In: Biom.cz [online]. 20. 4. 2009 [cit. 2013-03-01]. ISSN 1801-2655. Dostupné z: http://biom.cz/cz/odborne-clanky/stav-a-moznosti-vyuziti-rostlinnebiomasy-v-energetice-cr STUPAVSKÝ, Vladimír‚ 2008. Víme, co se pod pojmem biopaliva ve skutečnosti skrývá? Mají biopaliva negativní vliv na rostoucí ceny potravin? In: Biom.cz [online]. 29. 9. 2008 [cit. 2013-02-08]. ISSN 1801-2655. Dostupné z: http://biom.cz/cz/odborneclanky/vime-co-se-pod-pojmem-biopaliva-ve-skutecnosti-skryva-maji-biopalivanegativni-vliv-na-rostouci-ceny-potravin SYROVÁTKA, Oldřich‚ 2008. Krajinně ekologická hlediska prevence negativních dopadů klimatických změn v povodích - v rámci projektu Výzkum adaptačních opatření pro eliminaci dopadu klimatické změny v regionech ČR (Program výzkumu v agrárním sektoru 2007 – 2012). [Dokument]. Jindřichův Hradec.

62

WEGER, Jan‚ 2003. Pěstování rychle rostoucích dřevin ve velmi krátkém obmýtí na zemědělské půdě pro produkci biomasy na energetické a průmyslové využití. In: WEGER, Jan a Kamila, HAVLÍČKOVÁ. Biomasa - Obnovitelný zdroj energie v krajině [online]. Průhonice: Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví s Novou tiskárnou Pelhřimov, s. 21 [cit. 2012-11-25]. ISBN 80-85116-324. Dostupné z: http://mail.vukoz.cz/__C1256D3B006880D8.nsf/$pid/VUKITF0YL3HK/$FILE/vukozpublikace_biomasa-20030828.pdf WEGER, Jan‚ 2009. Topoly a vrby k energetickému užití. In: Biom.cz [online]. 10. 8. 2009 [cit. 2012-11-25]. ISSN 1801-2655. Dostupné z: http://biom.cz/cz/odborneclanky/topoly-a-vby-k-energetickemu-uziti WEGER, Jan‚ 2011. Výmladkové plantáže topolů a vrb. In: Biom.cz [online]. 5. 1. 2011 [cit. 2012-11-25]. ISSN 1801-2655. Dostupné z: http://biom.cz/cz/odborne-clanky/ vymladkove-plantaze-topolu-a-vrb WEGER, Jan‚ 2012. Pěstování výmladkových plantáží rychle rostoucích dřevin - pro produkci biomasy k energetickému využití na zemědělské půdě. In: VÚKOZ [online]. 2012 [cit. 2013-03-01]. Dostupné z: http://mail.vukoz.cz/vuoz/biomass.nsf/pages/zasady.html WEGER, Jan a Kamila, HAVLÍČKOVÁ‚ 2003. Biomasa - obnovitelný zdroj energie v krajině [online]. Průhonice: Výzkumný ústav Silva Tarouci [cit. 2012-12-14]. ISBN 8085116-32-4. Dostupné z: http://mail.vukoz.cz/__C1256D3B006880D8.nsf/$pid/VUKITF0YL3HK/$FILE/vukozpublikace_biomasa-20030828.pdf WEGER, Jan a Martin, KOUTSKÝ‚ 2003. Dřevo a biomasa jako palivo. In: WEGER, Jan a Kamila, HAVLÍČKOVÁ. Biomasa - Obnovitelný zdroj energie v krajině [online]. Průhonice: Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví s Novou tiskárnou Pelhřimov, s. 40 [cit. 2012-12-13]. ISBN 80-85116-32-4. Dostupné z:

63

http://mail.vukoz.cz/__C1256D3B006880D8.nsf/$pid/VUKITF0YL3HK/$FILE/vukozpublikace_biomasa-20030828.pdf WEGER, Jan a Jiří, JIRÁNEK‚ 2003. Specifikace stávajícího potenciálu biomasy k energetickému využití v ČR. In: WEGER, J. K. HAVLÍČKOVÁ a KOL. Biomasa Obnovitelný zdroj energie v krajině [online]. Průhonice: Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví s Novou tiskárnou Pelhřimov [cit. 2013-03-02]. ISBN 80-85116-32-4. Dostupné z: http://mail.vukoz.cz/__C1256D3B006880D8.nsf/$pid/VUKITF0YL3HK/$FILE/vukozpublikace_biomasa-20030828.pdf

Zákony Zákon č. 165/2012 Sb.o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů. místo neznámé : Česká republika, 2012.

64

Seznam obrázků Obrázek 1 - Výmladková plantáž RRD .......................................................................... 19 Obrázek 2 - Japonské topoly ........................................................................................... 21 Obrázek 3 - Schéma přípravy pozemku před výsadbou RRD ........................................ 27 Obrázek 4 - Grafické znázornění rozložení výsadby podle LESS a.s............................. 29 Obrázek 5 - Grafické znázornění rozložení výsadby podle Jana Wegera ....................... 29 Obrázek 6 - Polná ............................................................................................................ 35 Obrázek 7 – Oblasti výzkumu ......................................................................................... 39

Seznam schémat Schéma 1 - Možnosti energetického využití biomasy..................................................... 16

Seznam tabulek Tabulka 1 - Výroba energie z tuhé biomasy v roce 2010 ............................................... 16 Tabulka 2 - Základní parametry různých porostů rychle rostoucích dřevin ................... 18 Tabulka 3 - Charakteristika jednotlivých druhů produkčních plantáží ........................... 28 Tabulka 4 - Počet dotázaných respondentů ..................................................................... 41 Tabulka 5 - Zdroje energie pro vytápění ......................................................................... 42 Tabulka 6 - Spokojenost se zdrojem tepla ...................................................................... 44 Tabulka 7 - Údaje o ročních nákladech na vytápění ....................................................... 44 Tabulka 8 - Roční náklady na vytápění dle forem vytápění ........................................... 46 Tabulka 9 - Průměrná roční spotřeba tuhých paliv ......................................................... 47 Tabulka 10 - Vnímání cen tepla ...................................................................................... 47 Tabulka 11 - Možnost přejití na jiný zdroj tepla ............................................................. 48 Tabulka 12 - Povědomí o RRD ....................................................................................... 49 Tabulka 13 - Zájem o informace o RRD......................................................................... 50 Tabulka 14 - Odpovědi na otázku č. 9 ............................................................................ 51 Tabulka 15 - Názor na potencionální vytápění zemním plynem .................................... 52 Tabulka 16 - Hlavní rozhodovací faktor u přechodu na plyn ......................................... 53

65

Seznam grafů Graf 1 - Rozdělení respondentů - Polná .......................................................................... 41 Graf 2 - Rozdělení respondentů - Hrbov ......................................................................... 41 Graf 3 - Procentuální rozdělení forem vytápění - Polná ................................................. 43 Graf 4 - Procentuální rozdělení forem vytápění - Hrbov ................................................ 43 Graf 5 - Průměrné roční náklady na vytápění ................................................................. 45 Graf 6 - Průměrné roční náklady podle jednotlivých druhů vytápění ............................. 46 Graf 7 - Procentuální vyjádření výsledků 6. otázky ........................................................ 48 Graf 8 - Procentuální vyjádření výsledků 7. otázky ........................................................ 49 Graf 9 - Procentuální vyjádření výsledků 8. otázky ........................................................ 50 Graf 10 - Procentuální vyjádření výsledků 9. otázky ...................................................... 51 Graf 11 - Procentuální vyjádření výsledků 10. otázky .................................................... 53 Graf 12 - Procentuální vyjádření výsledků 11. otázky .................................................... 54

Seznam příloh Příloha 1 - Funkce RRD v území podle členění pro potřeby návrhu polyfunkčního systému trvalé vegetace Příloha 2 - Časové schéma zakládání a obhospodařování výmladkové plantáže RRD v podmínkách ČR Příloha 3 - Dotační programy na podporu pěstování RRD Příloha 4 - Dělení biomasy podle způsobů jejího získávání Příloha 5 - Anketní otázky s výsledky výzkumného šetření

66

Přílohy Příloha 1 - Funkce RRD v území podle členění pro potřeby návrhu polyfunkčního systému trvalé vegetace (Jech, a další, 2003 str. 37) Funkce

Příklady využití RRD

Biologická

využití ploch pro zlepšení účinnosti, propojení nebo náhradu biologicky účinných ploch (např. ÚSES) na lokalitách, kde je z rozličných důvodů nelze realizovat • vznik biokoridorů a lesních společenstev v bezlesé zemědělské krajině • zvýšení biodiverzity zemědělské krajiny • úkryt a potrava pro drobnou i vysokou zvěř, hnízdiště ptactva

Meliorační

zlepšení aktuálního stavu plochy přítomností většího počtu rostlin • větrolamy: snižování větrné eroze a škod na zemědělských plodinách • biologická meliorace přemokřených stanovišť • zlepšení půdních poměrů (vytvoření humusové vrstvy, provzdušnění půdního horizontu)

Izolační

oddělení a omezení negativního působení navazujících ploch nebo objektů • snížení prašnosti, hlučnosti • vytváření kořenových clon na ochranu vodních zdrojů

Asanační

využití plochy devastované předchozím způsobem užívání a její regenerace účinkem většího počtu rostlin • břehové porosty: rychlé zpevňování břehů proti vodní erozi • vegetační úprava výsypek a antropogenních stanovišť • intravilány vesnic, u náveských rybníků • zlepšení tepelného režimu lokality • recyklace vody v krajině • využití plochy tzv. suchých poldrů (protipovodňových) a zmírnění povodňových vln • filtrace srážkové a povodňové vody (odnímání přebytečných živin) • zvýšení vlhkosti vzduchu • dekontaminace půd od těžkých kovů

Kulturní

náhrada některých tradičních a historických prvků zeleně v krajině, které z rozličných důvodů nelze obnovit v původní podobě • doprovod liniových staveb • tzv. hlavové vrby (staré košíkářské matečnice)

Estetická

využití ploch energetických rostlin k omezení účinku pohledově exponovaných negativně působících objektů nebo jinak přispět ke zlepšení krajinně - estetických kvalit území • liniové hranice v krajině • estetické působení • rozčleňování krajiny • solitéry v krajině • intravilány vesnic, u náveských rybníků

Naučná

využití plochy k naučným, propagačním nebo výzkumným účelům • intravilány vesnic, u náveských rybníků, podél potoků • sbírky v odborných školách a institucích

Produkční

využití obtížně obdělávatelných a ekonomicky nevýhodných ploch zemědělské půdy a podpora zaměstnanosti v regionu • plantáže topolů a vrb (energetické, košíkářské) • lignikultury • krmné porosty pro lesní zvěř, včelařské porosty vrb

67

Příloha 2 - Časové schéma zakládání a obhospodařování výmladkové plantáže RRD v podmínkách ČR (Weger, 2003 str. 35) Fáze plantáže (délka: roky)

Obmýtí

0,5–1,5 roku

Realizační

(sklizně lze opakovat 4–6×)

(v pořadí od března do února příštího roku) Volba vhodného stanoviště a případně sortimentu dřevin – poradenství Příprava půdy (jaro, podzim rok před výsadbou) • mechanické odplevelování, příp. přípravná vyrovnávací plodina • podzimní (hluboká) orba a srovnání pozemku Výběr akreditované projekční kanceláře a vypracování projektu založení plantáže Podání žádostí o dotace (rozhodnutí o jejím přidělení trvá asi měsíc) Rok výsadby III. – IV.: Obdržení výsledku žádosti o dotace Jarní kultivátorování a vyrovnání pozemku, případně střední orba Hnojení (podle výsledků půdních rozborů) III. – IV.: Výsadba řízků dřevin (manuální, sazečem) V. – VII.: Omezování plevelů – mechanické 1–4× podle situace XII. – III.: Výchovný zásah: seříznutí prýtů (V>0,8m)

Přípravná

15–25 let

Pracovní činnost v roce

I obmýtí –3 (–4) leté

Druhý rok po výsadbě III. – IV.: Kontrola stavu po zimě – poškození, ztráty, růst IV. – VI.: Omezování plevelů mechanicky podle potřeby III. – IV.: Přihnojení (podle výsledků půdních rozborů) Třetí rok po výsadbě – rok sklizně III. – IV.: Kontrola porostu po zimě a odhad produkce biomasy Rozhodnutí o sklizni (mechanizace, čas, odbyt) V zimě (XII. – III.): Sklizeň biomasy Rok po sklizni IV – V: Kontrola obrážení dřevin po sklizni – ztráty, růst III – IV: Přihnojení dle výsledků půdních rozborů III – VI: Omezování plevelů mechanicky podle potřeby

II –VI obmýtí

Likvidační 0–1

Roky mezi sklizněmi IV. – V.: Kontrola stavu po zimě – poškození, ztráty, růst Rok sklizně Kontrola porostu po zimě Rozhodnutí o sklizni (mechanizace, čas, odbyt, odhad produkce biomasy) XII. – III. (v zimě): Sklizeň biomasy

Po poslední sklizni odstranit půdními frézami pařízky na úroveň terénu Rotavátorem a hlubokou orbou rozrušit kořenový systém. Vysít požadovanou zemědělskou plodinu, příp. založit novou plantáž r. r. d. V případě vyčerpání živin dohnojit nebo vysadit přípravnou plodinu (např. jeteloviny).

68

Příloha 3 - Dotační programy na podporu pěstování RRD (2012) Období

2000 – 2003

2004 – 2006

Program

Dotace na založení

NV 500/2000 a

30 tis. Kč/ha

505/2002

(3 Kč/řízek)

NV 308/2004 Sb. HRDR

Dotace na pěstování

Status

4 000 Kč/ha/rok (na odplevelení 1. a

neaktivní

2. rok)

60 tis. Kč/ha

neaktivní

není dostupná

neaktivní

Program rozvoje 2004 – 2013

venkova PRV (EAFRD) – OSA I SAPS (plošné platby

2007 – 2013

2 792 – 3 072

na veškerou půdu

Kč/ha/rok

v evidenci LPIS) Top – Up (národní 2008 – 2013

1 341 – 1 350

dorovnání plošných

Kč/ha/rok

plateb) 2007 – 2010

Uhlíkový kredit

aktivní

neaktivní

neaktivní

69

Příloha 4 - Dělení biomasy podle způsobů jejího získávání (Pastorek, a další, 2004) „Záměrně pěstované energetické plodiny: 

Lignocelulózové:

- energetické dřeviny (vrby, topoly, olše, akáty,…), - travní porosty (chrastice, trvalé travní porosty,…), - obiloviny, - ostatní rostliny (čirok, křídlatka, šťovík krmný, konopí,…).



Škrobnato-cukernaté: cukrová řepa, obilí, cukrová třtina, kukuřice, brambory,



Olejnaté:

řepka olejná, slunečnice, dýně na semeno, len.

Odpadní: 

Rostlinné zbytky ze zemědělské prvovýroby a údržby krajiny: kukuřičná a obilná sláma, řepková sláma, zbytky z lučních a pastevních areálů, zbytky po likvidaci křovin a lesních náletů, odpady ze sadů a vinic.



Odpady z živočišné výroby: exkrementy z chovů hospodářských zvířat, zbytky krmiv, odpady mléčnic, odpady z přidružených zpracovatelských kapacit.



Komunální organické odpady: kaly z odpadních vod, organický podíl tuhých komunálních odpadů, odpadní organické zbytky z údržby zeleně a travnatých ploch.



Organické odpady z potravinářských a průmyslových výrob: odpady z provozů na zpracování a skladování rostlinné produkce, odpady z jatek, odpady z mlékáren, odpady z lihovarů a konzerváren, odpady z vinařských provozoven, odpady z dřevařských provozoven (odřezky, hobliny, piliny).



Lesní odpady (dendromasa): dřevní hmota z lesních probírek, kůra, větve, pařezy, kořeny po těžbě dřeva, palivové dřevo, manipulační odřezky, klest.“

70

Příloha 5 – Anketní otázky s výsledky výzkumného šetření 1.

Jaký zdroj energie k vytápění využíváte?

2.

Jste spokojeni s vaším současným zdrojem energie pro vytápění?

3.

Jaké náklady ročně vynaložíte na vytápění?

a)

Polná

14 000 35 000 18 000 12 000 35 000 30 000 30 000 16 000 25 000 20 000 25 000 33 000 40 000 20 000 25 000

15 000 30 000 6 000 25 000 30 000 20 000 20 000 13 000 46 000 18 000 35 000 22 000 18 000 20 000 20 000

16 000 18 000 55 000 17 000 20 000 50 000 0 24 000 32 000 20 000 24 000 17 000 25 000 35 000 10 000

18 000 30 000 10 000 37 000 18 000 12 000 10 000 7 000 28 000 23 000 55 000 15 000 27 000 25 000 32 000

35 000 17 000 16 000 30 000 30 000 25 000 8 400 20 000 33 000 10 000 14 000 29 000 28 000 20 000 30 000

30 000 17 000 13 000 32 000 60 000 10 000 10 000 42 000 40 000 17 00 10 000 20 000 0 24 000 13 000

12 000 8 000 60 000 25 000 36 000 40 000 30 000 35 000 20 000 20 000 15 000 8 000 25 000 15 000

30 000 16 000 15 000 20 000 10 000

25 000 20 000 0 10 000 0

10 000 15 000 10 000 10 000 10 000

8 000 17 000 17 000 0 20 000

30 000 8 000 7 000 0 25 000

12 000 0 25 000 13 000 22 000

b) Hrbov 50 000 40 000 30 000 18 000 16 000 4 000

4. Pokud využíváte k vytápění tuhá paliva (dřevo, uhlí) nebo biomasu, jaké množství ročně spotřebujete? a) 2 5 3 15 30 20

dřevo (v m3 – metr krychlový) 35 4 3 2 20

25 9 30 8 35

3 0,5 35 1 10

35 30 20 4 30

71

15 25 3 6 23

23 30 10 4 30

6 0,5 3 20 2

30 10 8 10 15

b) uhlí (v q - metrických cent = 100 kg) 7 15 30

20 2 10

1 40 70

80 35 60

120 80 3

40 20

8 20

5.

Jak vnímáte neustále se zvyšující ceny tepla?

6.

Zvažujete v současnosti možnost přejití na jiný zdroj energie pro vytápění?

7. Slyšeli jste již o rychle rostoucích dřevinách pěstovaných na zemědělské půdě a o možnosti využití tohoto zdroje jako alternativního zdroje energie pro vytápění? 8.

Měli byste zájem o podrobnější informace týkající se možnosti vytápění pomocí produktů získaných z rychle rostoucích dřevin (tzn. pelety, dřevné brikety nebo topné dřevo)?

9.

Pokud by se naskytla možnost vytápět váš dům obnovitelnými zdroji energie, kterými jsou i produkty získané z rychle rostoucích dřevin, které by přinesly významnou finanční úsporu, zvážili byste tuto možnost?

10. Byli byste nakloněni přechodu na vytápění pomocí zemního plynu, pokud by se tato možnost naskytla? 11. Který faktor byste při rozhodování o případném přechodu na zemní plyn vnímali jako nejzásadnější?

72

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MANAGEMENTU V JINDŘICHOVĚ HRADCI. Bakalářská práce Lukáš Novák

Recommend Documents