VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MANAGEMENTU V JINDŘICHOVĚ HRADCI
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
2012
Hana Šašková
VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MANAGEMENTU V JINDŘICHOVĚ HRADCI KATEDRA MANAGEMENTU VEŘEJNÉHO SEKTORU
Analýza potenciálu vybraného území pro rozvoj cestovního ruchu
Vypracovala Hana Šašková Vedoucí bakalářské práce Ing. Martin Luštický Rok 2012
Čestné prohlášení Prohlašuji, ţe bakalářskou práci na téma „Analýza potenciálu vybraného území pro rozvoj cestovního ruchu“ jsem vypracovala, samostatně a veškerou pouţitou literaturu a další prameny jsem řádně označila a uvedla v přiloţeném seznamu.
Jindřichův Hradec, duben 2012
................................................. podpis studenta
Anotace Předmětem bakalářské práce „Analýza potenciálu vybraného území pro rozvoj cestovního ruchu“ je navrhnout metodiku pro analýzu potenciálu cestovního ruchu ve vybraném území a následně analyzovat jednotlivé vybrané sloţky potenciálu cestovního ruchu na území mikroregionu Šumava-západ. Bakalářská práce je rozvrţena do dvou částí. V první teoretické části se zabývám charakterizováním cestovního ruchu, potenciálem cestovního ruchu a moţnostmi jeho měření. V praktické části se věnuji jiţ přímo oblasti mikroregionu Šumava-západ a jejímu hodnocení z hlediska potenciálu cestovního ruchu. Zabývám se zde analýzou a hodnocením lokalizačních předpokladů pro rozvoj cestovního ruchu na tomto území. V závěru se věnuji souhrnnému hodnocení potenciálu cestovního ruchu a návrhům doporučení k dalšímu rozvoji cestovního ruchu mikroregionu Šumava-západ.
Annotation The subject of the bachelor thesis named „Analysis of a potential for tourism development in a selected area“ is to design methodics for the analysis and to analyze each chosen part of the potential on the Šumava-west microregion. This work is divided into two parts. In the theoretical part I describe the characteristics of tourism, its potential and possibilities of its measurement. In the practical part I concentrate on the Šumava-west microregion and its rating from the tourism potential point of view. I am dealing with the analysis and rating of assumptions for the tourism development in this area. The conclusion consists of a summary rating of the tourism potential and suggestions for further development of tourism in the Šumava-west microregion.
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala mému vedoucímu práce Ing. Martinu Luštickému za cenné připomínky, odborné rady, trpělivost a ochotu, díky kterým jsem mohla dokončit tuto práci. Poděkování patří také mé rodině za všestrannou podporu a umoţnění studia na vysoké škole.
OBSAH: ÚVOD ..........................................................................................................................................................8 1
CESTOVNÍ RUCH ...............................................................................................................................10 1.1
CHARAKTERISTIKA CESTOVNÍHO RUCHU ................................................................................................... 10
1.2
OBECNÉ FAKTORY ROZVOJE A ROZMÍSTĚNÍ CESTOVNÍHO RUCHU .................................................................... 14
1.2.1
Selektivní faktory cestovního ruchu ...................................................................................... 15
1.2.2
Lokalizační faktory cestovního ruchu.................................................................................... 15
1.2.3
Realizační faktory cestovního ruchu ..................................................................................... 16
1.3 2
POTENCIÁL CESTOVNÍHO RUCHU .....................................................................................................19 2.1
PŘÍRODNÍ PŘEDPOKLADY CESTOVNÍHO RUCHU .......................................................................................... 20
2.1.1
Reliéf................................................................................................................................... 21
2.1.2
Klimatické předpoklady ....................................................................................................... 22
2.1.3
Vodní plochy ....................................................................................................................... 23
2.1.4
Vegetace – flóra a fauna ..................................................................................................... 24
2.1.5
Kategorie chráněných území ................................................................................................ 26
2.2
3
PŘÍNOSY CESTOVNÍHO RUCHU .............................................................................................................. 17
KULTURNĚ-HISTORICKÝ POTENCIÁL CESTOVNÍHO RUCHU.............................................................................. 27
2.2.1
Kulturně historické památky a atraktivity............................................................................. 28
2.2.2
Kulturní zařízení a kulturní akce ........................................................................................... 29
2.2.3
Sportovní a zábavní zařízení, sportovní akce ........................................................................ 30
2.2.4
Specifické formy kulturního cestovního ruchu ....................................................................... 31
2.3
SOUČASNÉ PŘÍSTUPY K HODNOCENÍ POTENCIÁLU CESTOVNÍHO RUCHU ............................................................ 32
2.4
METODIKA VLASTNÍHO HODNOCENÍ POTENCIÁLU CESTOVNÍHO RUCHU ............................................................ 33
HODNOCENÍ POTENCIÁLU CESTOVNÍHO RUCHU MIKROREGIONU ŠUMAVA-ZÁPAD (MŠZ) .............35 3.1
VYMEZENÍ OBLASTI MIKROREGIONU ŠUMAVA-ZÁPAD ................................................................................. 37
3.2
POPIS PŘÍRODNÍCH PŘEDPOKLADŮ ......................................................................................................... 38
3.2.1
Popis reliéfu mikroregionu Šumava-západ ........................................................................... 38
3.2.2
Klimatické předpoklady mikroregionu Šumava-západ .......................................................... 41
3.2.3
Popis vodních ploch mikroregionu Šumava-západ ................................................................ 42
3.2.4
Popis vegetace (fauny a flóry) mikroregionu Šumava-západ ................................................. 43
3.2.5
Popis chráněných území v oblasti miktroregionu Šumava-západ .......................................... 44
3.3
POPIS KULTURNĚ HISTORICKÝCH PŘEDPOKLADŮ ......................................................................................... 47
3.3.1
Popis kulturně historických památek a atraktivit MŠZ .......................................................... 47
3.3.2
Popis kulturních zařízení a kulturních akcí MŠZ..................................................................... 51
3.3.3
Zábavní zařízení, sportovní zařízení a sportovní akce MŠZ .................................................... 53
3.4 4
ANALÝZA POTENCIÁLU ÚZEMÍ MŠZ DLE VLASTNÍ NAVRŽENÉ METODIKY ........................................................... 55
ANALÝZA VNÍMÁNÍ ÚZEMÍ MŠZ JEHO NÁVŠTĚVNÍKY .......................................................................63 4.1
5
VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ DLE NÁVŠTĚVNÍKŮ MŠZ ....................................................................... 63
SHRNUTÍ A NÁVRH DOPORUČENÍ .....................................................................................................66
ZÁVĚR........................................................................................................................................................68 SEZNAM ZDROJŮ .......................................................................................................................................70 ODBORNÁ LITERATURA ................................................................................................................................ 70 INTERNETOVÉ ZDROJE .................................................................................................................................. 72 DOKUMENTY............................................................................................................................................. 75 SEZNAM ZKRATEK .....................................................................................................................................76 SEZNAM OBRÁZKŮ ....................................................................................................................................77 SEZNAM GRAFŮ ........................................................................................................................................78 SEZNAM TABULEK .....................................................................................................................................79 PŘÍLOHA ....................................................................................................................................................80 1)
DOTAZNÍK – HODNOCENÍ POTENCIÁLU CESTOVNÍHO RUCHU NA ÚZEMÍ MŠZ .................................................... 80
Úvod Téma mé bakalářské práce je „Analýza potenciálu vybraného území pro rozvoj cestovního ruchu“. Toto téma jsem si vybrala zejména proto, ţe mne cestovní ruch vţdy velmi zajímal, ale také z toho důvodu, ţe je toto odvětví velice důleţitou součástí ţivota téměř kaţdého z nás. V posledních letech proţívá cestovní ruch v České republice nebývalý rozvoj, jak je tomu obdobně i v celém světě. Je jedním z nejvíce dynamicky se rozvíjejícím hospodářským odvětvím a stává se tak velmi důleţitou sloţkou národních, ale i regionálních ekonomik. Zvyšuje tak hodnotu dané oblasti, a proto je velmi důleţité snaţit se o jeho trvalý rozvoj. Aby mohl být cestovní ruch v dané oblasti stále rozvíjen a vyuţíván, musí disponovat určitým potenciálem a předpoklady cestovního ruchu, jako jsou lokalizační předpoklady, selektivní předpoklady a realizační předpoklady. V této práci jsou za tyto předpoklady cestovního ruchu zvoleny lokalizační předpoklady cestovního ruchu, které jsou dále rozděleny na přírodní předpoklady a kulturně historické předpoklady cestovního ruchu. Pro zpracování této bakalářské práce bylo potřebné vybrat si určité území, kde bude analyzován potenciál z hlediska cestovního ruchu. Vybrala jsem si tedy část turistického regionu Šumava na území 13 obcí, které vytvářejí mikroregion Šumava-západ. Oblast mikroregionu Šumava-západ představuje území rozprostírající se v pásmu Národního parku Šumava a Chráněné krajinné oblasti Šumava. Tato oblast patří k turisticky vyhledávanému území s velmi významnými a zachovalými přírodními a kulturními předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu. Oblast mikroregionu Šumava-západ jsem si vybrala proto, ţe v této oblasti ţiji a velmi mne toto území zajímá, a při této příleţitosti bych se tedy ráda dozvěděla více o potenciálu cestovního ruchu na tomto území. Cílem této práce je navrţení způsobu hodnocení zvoleného území, jeho následná aplikace a zhodnocení současného stavu potenciálu cestovního ruchu v dané oblasti. Dalším cílem této práce je analyzovat území mikroregionu Šumava-západ dle vnímání jeho návštěvníky. Tato práce je rozdělena do dvou částí, teoretické a praktické. V teoretické části se v první kapitole zabývám cestovním ruchem, tedy základní charakteristikou cestovního ruchu, členěním cestovního ruchu, obecnými faktory rozvoje cestovního ruchu a přínosy z hlediska cestovního ruchu. V druhé kapitole se zabývám potenciálem cestovního ruchu a jeho charakteristikou a zaměřuji se zde na vymezení potenciálu cestovního ruchu z hlediska lokalizačních 8
předpokladů. Dále se zde věnuji současným přístupům k hodnocení potenciálu cestovního ruchu, návrhu vlastní metodiky měření potenciálu cestovního ruchu na území mikroregionu Šumava-západ a charakteristice jednotlivých přírodních a kulturně historických předpokladů, které byly vybrány z hlediska jejich významu podle mého vybraného území. Praktická část této bakalářské práce začíná třetí kapitolou, která je nezbytná k dosaţení hlavního cíle této práce. Věnuji se zde konkrétnímu hodnocení potenciálu cestovního ruchu mikroregionu Šumava-západ. Dále zde vymezuji oblast mikroregionu, analyzuji přímo určité přírodní a kulturně historické předpoklady dané oblasti a provádím zde analýzu potenciálu území MŠZ dle vlastní navrţené metodiky. Čtvrtá kapitola je věnována dotazníkovému šetření, analýze vnímání daného území jeho návštěvníky a následně hodnocení výsledků průzkumu. V poslední páté kapitole jsou pak zjištěné informace shrnuty a následně jsou zde navrţena doporučení a návrhy k rozvoji cestovního ruchu v mikroregionu Šumava-západ. Při zpracování bakalářské práce bylo pouţito několik metod. Mezi tyto metody patří nejčastěji metoda pozorování, díky které jsou popsány současné přírodní a kulturně historické předpoklady cestovního ruchu mého zvoleného území, dále metoda analýzy a metoda váhového a bodového hodnocení jednotlivých předpokladů potenciálu cestovního ruchu. Při psaní této práce jsem čerpala a vycházela z dostupné odborné literatury, z podkladů získaných v Informačním centru města Sušice a z internetových zdrojů. Veškeré pouţité zdroje jsou uvedeny na konci této práce.
9
1
CESTOVNÍ RUCH
1.1
Charakteristika cestovního ruchu
Cestovní ruch je v současnosti velmi důleţitou a neodmyslitelnou součástí dnešní společnosti. Kaţdoročně přibývá obrovské mnoţství lidí, kteří v rámci cestovního ruchu, zpravidla ve svém volném čase, opouštějí na určitou dobu místo svého trvalého bydliště a to za účelem poznání, styku s lidmi a mnoho dalším důvodů, především ale za účelem rekreace. Účast na cestovním ruchu je tedy výrazem určitého jednání člověka, do kterého spadají jeho potřeby, zájmy, úmysly, cíle, ale také i podmínky jak je zrealizovat. Cestovní ruch je tedy velmi výraznou sloţkou spotřeby obyvatelstva a měl by být vţdy chápán jako vzájemný vztah mezi nabídkou a poptávkou. Poslední dobou se stále více stává právě výrazným ekonomickým fenoménem. Během rozvoje cestovního ruchu jako společensko-ekonomického úkazu se často měnil jeho postup definování. Jarmila Indrová chápe cestovní ruch jako „cestování a dočasný pobyt lidí mimo místo trvalého bydliště, obvykle ve volném čase a to za účelem rekreace, poznání a spojení mezi lidmi“. 1 Oproti tomu například Dagmar Jakubíková uvádí, ţe „základním předpokladem pro rozvoj cestovního ruchu je svoboda člověka cestovat, dále je důležitý dostatek volného času a volných finančních prostředků. Volným časem je myšlena mimopracovní doba, během které nevykonává člověk žádnou nutnou činnost a využívá ji tak pro svůj odpočinek, pro různé podoby zájmových činností a pro rozvoj vlastní osobnosti.“2 Dále pak Pásková a Zelenka definují cestovní ruch jako „komplexní společenský jev, souhrn aktivit účastníků cestovního ruchu, souhrn procesů budování a provozování zařízení se službami pro účastníky cestovního ruchu včetně souhrnu aktivit osob, které tyto služby nabízejí a zajišťují, aktivit spojených s využitím, rozvojem a ochranou zdrojů pro cestovní ruch, souhrn politických a veřejně správných aktivit a reakce místní komunity a ekosystémů na uvedené aktivity.“3
1
INDROVÁ, Jarmila, et al. Cestovní ruch I. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, Nakladatelství
Oeconomica, 2004. 114 s. ISBN 80-245-0799-4. 2
JAKUBÍKOVÁ, Dagmar, Marketing v cestovním ruchu. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, 2009. 288 s. ISBN
978-80-247-3247-3. 3
PÁSKOVÁ, Martina; ZELENKA, Josef. Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: Ministerstvo pro místní
rozvoj, 2002. 448 s.
10
Tyto uvedené definice a mnoho dalších svědčí o tom, jak je sloţité podrobně a přesně definovat tento jev, jakým cestovní ruch je. Mezníkem v definování cestovního ruchu je Mezinárodní konference o statistice cestovního ruchu, kterou pořádala v červnu 1991 Světová organizace cestovního ruchu v kanadské Ottavě. Podle Světové organizace cestovního ruchu WTO (World Tourism Organization) jde o činnosti lidí, kteří cestují na přechodné období do míst mimo jejich obvyklé prostředí nebo jsou v těchto místech déle neţ jeden rok, s cílem trávit zde svůj volný čas. Hlavní cíl cesty je ale jiný, neţ provádění výdělečné činnosti. Členění cestovního ruchu V odborné literatuře shledáváme nejrůznější členění cestovního ruchu a to v závislosti na tom, jak se turismus projevuje v reálné a skutečné podobě. Odborná literatura dělí cestovní ruch na typy cestovního ruchu. Z hlediska typů cestovního ruchu, jde o členění podle území, na kterém cestovní ruch probíhá. Dle tohoto kritéria je cestovní ruch členěn na domácí cestovní ruch, zahraniční cestovní ruch a mezinárodní cestovní ruch. Světová organizace cestovního ruchu WTO (World Tourism Organisation) uvádí ještě dva základní typy cestovního ruchu podle místa realizace a to cestovní ruch vnitrostátní, který zahrnuje veškerý cestovní ruch na území určitého státu (tedy jak cestovní ruch domácí, tak i aktivní zahraniční cestovní ruch, čili cestovní ruch příjezdový) a cestovní ruch národní, který zahrnuje veškerý cestovní ruch obyvatelstva určitého státu (tedy cestovní ruch domácí a cestovní ruch příjezdový, čili zahraniční cestovní ruch pasivní). Odborná literatura dělí cestovní ruch také na druhy a formy cestovního ruchu, v nichţ se zohledňuje především jevový průběh cestovního ruchu a schopnost jeho realizace v závislosti na geografických, ekonomických, společenských a jiných podmínkách a formy cestovního ruchu, ve kterých převládá především stanovisko motivů účasti na cestovním ruchu.4 Přesné vymezení forem a druhů cestovního ruchu ještě není ustáleno, a tak se mnoho autorů v jejich definování liší. V následujícím dělení cestovního ruchu na formy a druhy více konkretizuji jen určité druhy cestovního ruchu na základě jejich významu a z hlediska
4
ATTL, Pavel. – NEJDL, Karel. Turismus I. 1.vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická Praha 8, 2004. 178 s.
ISBN 80-86578-37-2.
11
jejich významu na mnou zvoleném území mikroregionu Šumava-západ, jemuţ se věnuji v praktické části této práce. Formy cestovního ruchu Formy cestovního ruchu jsou důleţité zejména pro geografické výzkumy cestovního ruchu, jelikoţ charakter aktivit, jeţ převládají na daném území, ovlivňuje vývoj vazeb mezi cestovním ruchem a krajinou. Členitost forem cestovního ruchu slouţí pak zejména k obchodním, pracovním, nebo propagačním dovednostem. Například Ryglová člení cestovní ruch dle forem na:5
rekreační cestovní ruch,
kulturně poznávací cestovní ruch,
sportovně turistický cestovní ruch (jde o zájem lidí o aktivní odpočinek, tedy o pobyt doprovázený aktivním vykonáváním sportovních činností),
léčebný a lázeňský cestovní ruch (hlavním prvkem je relaxace a péče o zdraví).
Druhy cestovního ruchu Druhy cestovního ruchu se člení na základě vnějších podmínek, jeţ zohledňují zejména jevový proces cestovního ruchu a prostředek jeho realizace z hlediska geografických, společenských, ekonomických a jiných faktorů.6 Dle Ryglové se jedná o tyto dané druhy cestovního ruchu: 7
Cestovní ruch dle místa realizace (domácí, zahraniční, aktivní pasivní, tranzitní, národní, mezinárodní),
Cestovní ruch dle délky pobytu (krátkodobý a dlouhodobý),
Cestovní ruch dle způsobu financování (volný a vázaný),
Cestovní ruch dle způsobu účasti na cestovním ruchu (organizovaný a neorganizovaný),
5
RYGLOVÁ, Kateřina. Cestovní ruch – soubor studijních materiálů. Ostrava: KEY Publishing, 2009. 187 s.
ISBN 978-80-7418-028-6. 6
VYSTOUPIL, J. a kol. Základy cestovního ruchu. 1. Vyd. Brno, 2006. ISBN 80-210-4167-6.
7
RYGLOVÁ, Kateřina. Cestovní ruch – soubor studijních materiálů. Ostrava: KEY Publishing, 2009. 187 s.
ISBN 978-80-7418-028-6.
12
Cestovní ruch dle počtu účastníků (individuální, kolektivní, skupinový, masový),
Cestovní ruch dle vztahu k platební bilanci (aktivní a pasivní),
Cestovní ruch dle ročního období,
Cestovní ruch dle vztahu k ţivotnímu prostředí,
Z ohledu na typ mé bakalářské práce bych dále uvedla další významný druh cestovního ruchu, kterým je šetrný cestovní ruch, jehoţ jednou z forem je venkovský cestovní ruch. Šetrný cestovní ruch V současné době se Česká republika můţe pokládat na trhu cestovního ruchu za konkurenceschopnou ostatním evropským turistickým destinacím a to převáţně z toho důvodu, ţe v posledních letech je do praxe na našem území uveden udrţitelný rozvoj a to nejenom v oblasti šetrného cestovního ruchu. Trvale udrţitelný rozvoj je častokrát definován jako takový rozvoj, který aniţ by ohrozil moţnosti uspokojení potřeb dalších generací, tak zajišťuje právě uspokojení současných potřeb. Tato charakteristika trvale udrţitelného rozvoje je spojena s pohledem na ekonomický vývoj, který by měl přihlíţet k ekologickým principům s tím, ţe bude co nejméně znečišťováno ţivotní prostředí a bude zachován zásadní a hlavní ţivotní standart lidí. 8 Pro definování termínu trvale udrţitelný rozvoj cestovního ruchu je vhodné vyjít z předcházející charakteristiky pojmu trvale udrţitelného rozvoje. Trvale udrţitelný rozvoj cestovního ruchu lze pak vymezit následovně: „Trvale udržitelný rozvoj cestovního ruchu je zajišťování potřeb účastníků cestovního ruchu takovým způsobem, který pomáhá rozvoji území, s přihlédnutím k šetrnému využívání přírodních a kulturních hodnot a vede k dlouhodobé prosperitě dané oblasti, aniž by ohrozil uspokojení potřeb budoucích generací.“9 Formy šetrného cestovního ruchu tvoří takový rozvoj cestovního ruchu, který jakýmkoliv způsobem nesmí narušovat ţivotní prostředí. V literatuře se můţeme v současné době stále častěji setkat s pojmem „zelený cestovní ruch“. Důleţitou součástí této novodobé formy
8
RYGLOVÁ, Kateřina; BURIAN, Michal; VAJČNEROVÁ, Ida. Cestovní ruch- podnikatelské principy a
příležitosti v praxi. 1. Vyd. Praha, 2011. 216 s. ISBN 978-80-247-4039-3 9
Kolektiv autorů. Venkovský cestovní ruch, jeho specifika a podmínky pro rozvoj. MMR ČR. Praha, 2007.
123 s. ISBN 80-245-1159-2. Str. 14
13
cestovního ruchu je pojem „zelený zákazník“. Tento zákazník má své přesné poţadavky o produktech, o které má zájem. Chce kupovat pouze takové produkty, které jsou šetrné k ţivotnímu prostředí a k lidské společnosti. Dalším významnou formou šetrného cestovního ruchu, s kterým se můţeme stále častěji setkat, je pojem alternativní cestovní ruch, který vyzdvihuje rozdíl mezi cestovním ruchem v malých skupinách a masovém cestovnímu ruchu. Tento typ cestovního ruchu probíhá z velké části na venkově a z toho důvodu často řada autorů hovoří v souvislosti s alternativním cestovním ruchem o venkovském cestovním ruchu.10
Venkovský cestovní ruch
Problematika venkovského cestovního ruchu se stává v současné době velmi aktuální a Česká republika má právě pro rozvoj venkovského cestovního ruchu velký potenciál. Dílčí formy venkovského cestovního ruchu, často nazývané jako šetrné formy cestovního ruchu, vytvářejí takový cestovní ruch, který nenarušuje ţivotní prostředí a pomáhá k trvalému udrţitelnému rozvoji území. 11 K těmto formám šetrného cestovního ruchu patří agroturistika, ekoagroturistika a ekoturistika. 12 K dalším formám šetrného cestovního ruchu patří vesnický turismus (jeho hlavní náplní jsou jednotlivé individuální rekreační aktivity, které vyuţívají atraktivity navštíveného místa v konkrétním venkovském prostředí) a chataření a chalupaření (jde o opakovanou rekreaci, která je spojená s vlastním rekreačním zařízením).
Obecné faktory rozvoje a rozmístění cestovního ruchu
1.2
Obecné faktory rozvoje a rozmístění cestovního ruchu členíme na faktory: Selektivní – demografické, politické a ekonomické faktory Lokalizační – přírodní a kulturně historické podmínky Realizační – materiálně-technická základna a dopravní podmínky
10
Kolektiv autorů. Venkovský cestovní ruch, jeho specifika a podmínky pro rozvoj. MMR ČR. Praha, 2007.
123 s. ISBN 80-245-1159-2. Str. 14 11
STŘÍBRNÁ, Marie. Venkovská turistika a agroturistika. 1. Vyd. Praha, 2005. 65 s. ISBN 80-86726-14-2
12
INDROVÁ, Jarmila – a kol. Cestovní ruch pro všechny. MMR ČR. Praha, 2008. 88 s. ISBN 978-80-7399-
407-5
14
Obrázek 1 – Členění předpokladů cestovního ruchu
Zdroj: vlastní zpracování dle HAMARNEHOVÁ, I. Geografie cestovního ruchu. Evropa, 2008. ISBN 978-807380-093-2
1.2.1 Selektivní faktory cestovního ruchu Selektivní faktory cestovního ruchu se člení na objektivní a subjektivní. Objektivní faktory se pak dále člení na politické, demografické, ekonomické, ekologické a urbanizační. Selektivní faktory cestovního ruchu, jsou jakýmsi protikladem lokalizačních předpokladů. Ovlivňují vznik cestovního ruchu a stimulují kvalitativní a kvantitativní parametry podílu obyvatelstva. Struktura obyvatelstva velmi vymezuje preference a rekreační nároky a stává se tak výrazným vstupním údajem pro vypracování například marketingových studií. K základnímu diferenciačnímu faktoru pak patří urbanizace, která vyčleňuje venkovské obyvatelstvo od městského, které se mnohdy vyznačuje odlišnými nároky na cestovní ruch. Kromě těchto podmínek se mohou obyvatelé také rozhodovat a být zároveň ovlivňováni, v případě účasti na cestovním ruchu, a to převáţně propagací, reklamou, mezinárodními vztahy nebo vnitropolitickou situací dané destinace.13
1.2.2 Lokalizační faktory cestovního ruchu Tyto faktory mohou být přírodního i společenského charakteru. Rozhodují o vyuţití určité oblasti cestovního ruchu podle přírodních moţností, a podle charakteru a kvality společenských a kulturně-historických atraktivit a podmínek. Přírodní činitelé mají téměř neměnný charakter a tvoří je klimatické poměry, reliéf, vodstvo, rostlinstvo a ţivočišstvo. Kulturně-historické památky mají v komplexu lokalizačních předpokladů největší význam a mají v cestovním ruchu podstatný vliv při motivaci. Jejich prostřednictvím se účastníci cestovního ruchu obeznamují s historií, technickými památkami, architekturou a kulturou 13
KIRÁLOVÁ, Alžběta. Marketing: Destinace cestovního ruchu. 1. Vyd. Praha: Ekopress, 2003. 173 s. ISBN
80-86119-56-4
15
určité oblasti. Můţeme je pak dělit na architektonické památky, památky národněhistorické, technické a památky lidové architektury. Své místo v cestovním ruchu si drţí také různé zábavné a tematické parky. Nejvýznamnější oblasti cestovního ruchu vznikli v takových místech, kde se vyskytují vzájemně příznivé hodnoty z přírodních činitelů ve spojení se selektivními, ale i realizačními faktory rozvoje cestovního ruchu.14
1.2.3 Realizační faktory cestovního ruchu Tyto podmínky mají hlavní a významné postavení pro konečnou fázi uskutečňování určitých forem a druhů cestovního ruchu. Mezi tyto činitele pak patří: komunikační zařízení a materiálně-technická základna. Pojem
komunikační
zařízení
představuje
zejména
doprava
(důleţitou
součástí
komunikačních zařízení jsou ale také telekomunikační technologie, které nabývají významu především s rozvojem kongresové turistiky). Doprava tedy zajišťuje styk mezi výchozí pozicí účastníka a navštěvovaným místem a je jí nutno chápat jako komplexní dopravní systém jednotlivých sloţek, které se pak projevují v kaţdé oblasti jinou mírou důleţitosti a priority. Mezi základní druhy dopravy patří doprava silniční, ţelezniční, letecká, vodní a pěší. Čím je dopravní dostupnost turistického cíle kvalitnější, tím se pak zvyšuje jeho moţnost vyššího turistického prospěchu. Kromě činitele komunikačního zařízení patří do realizačních faktorů také důleţitost materiálně-technické základny. Z hlediska účelu, kterému určité zařízení slouţí, se pak můţeme setkat s funkčním členěním materiálně technické základny na základní a doplňková zařízení. Základní zařízení jsou taková, která poskytují pro účastníky cestovního ruchu základní sluţby (ubytovací zařízení, dopravní zařízení a stravovací zařízení). Doplňková zařízení mají pak za úkol doplňovat základní sluţby a vytvářet tak komplex sluţeb, který bude odpovídat poptávce účastníků cestovního ruchu a který bude zvyšovat motivaci k jejich účasti na cestovním ruchu v určité lokalitě. Mezi taková zařízení patří kulturní zařízení, obchodní
14
HAMARNEHOVÁ Iveta. Geografie cestovního ruchu. Evropa. Plzeň: Aleš Čeněk, 2008. 271 s. ISBN 978-
80-7380-093-2
16
sítě, zprostředkovatelská zařízení, speciální zařízení (například celní a pasové sluţby), zařízení finančních sluţeb a zařízení ostatních sluţeb (například bezpečnostní sluţby a zdravotnická zařízení). 15
1.3
Přínosy cestovního ruchu
Cestovní ruch je vytvářen mnoţstvím přímých a nepřímých vazeb sestavených do struktury, představující systém cestovního ruchu. Tyto vazby cestovního ruchu mohou mít buď positivní, nebo negativní dopad a pak v této situaci hovoříme o přínosech nebo negativech cestovního ruchu. Přínosy cestovního ruchu je moţné charakterizovat jako „výsledky pozitivních procesů, to je postupných, na sebe navazujících a vnitřně spojených změn jevů a věcí, respektive přírůstků užitků, nových rozvojových možností a snižování negativních jevů, k čemuž dochází v území v důsledku působení cestovního ruchu.“16 Z hlediska sociálně-ekonomického rozdělujeme přínosy cestovního ruchu na dvě základní skupiny: Ekonomické přínosy (kam patří zejména zvyšování zaměstnanosti, vytváření investičních příleţitostí, zlepšování úrovně infrastruktury a vybavenosti, zlepšení platební
bilance
státu prostřednictvím příjezdového
cestovního
ruchu
a
podněcování rozvoje ekonomických aktivit a místních řemesel) a Neekonomické přínosy (ty se dále člení ještě na sociální přínosy a přínosy ţivotního prostředí). Podle statistik České republiky je na následujícím grafu vyobrazen ve sledovaných letech vývoj nárůstu devizových příjmů z cestovního ruchu v ČR a současně také vývoj devizových výdajů z cestovního ruchu v ČR. Zatímco v roce 2000 byly zaznamenány devizové příjmy z cestovního ruchu o objemu 115,07 mil. Kč, v roce 2009 tento objem vzrostl na 122,47 mil. Kč. Podstatnou výjimku v devizových příjmech z cestovního ruchu představuje pouze rok 2002, kdy Českou republiku postihly ničivé povodně.
15
HAMARNEHOVÁ Iveta. Geografie cestovního ruchu. Evropa. Plzeň: Aleš Čeněk, 2008. 271 s. ISBN 978-
80-7380-093-2. 16
NEJDL, K. Management destinace cestovního ruchu. 1. Vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2011. 204 s.
ISBN 978-80-7357-673-8. Str. 25
17
Graf 1 – Devizové příjmy a výdaje ČR z cestovního ruchu v letech 2000 – 2009
Devizové příjmy a výdaje ČR z cestovního ruchu v letech 2000-2009 (v mil. Kč) 140 120
115,07 96,29
100 Devizové příjmy a 80 výdaje (v mil. Kč) 60
49,37
51,55
107,23
124,74 122,03 122,47
58,39 62,17
77,49
77,16 příjmy
40
výdaje
20 0 2000
2002
2004
2006
2008
2009
Rok Zdroj: vlastní zpracování dle Výroční zprávy České centrály cestovního ruchu – CzechTourism 2009
Přínosy cestovního ruchu představují souhrn mnoha prvků, které mají různé hodnoty, velikost a význam a jsou s různými podmínkami závislými na prostředí, ve kterém se cestovní ruch realizuje. Cestovní ruch je konstruován vertikálně i horizontálně a uskutečňuje se jak na menším, tak i na větším území, coţ znamená, ţe přímo nelze v kaţdé situaci jednotlivé skupiny uvedených přínosů zjisti a tedy ani vyhodnocovat.
18
Potenciál cestovního ruchu
2
„Potenciál cestovního ruchu je chápán jako formalizovaný výsledek zhodnocení co možná komplexního okruhu lokalizačních podmínek a předpokladů pro další možný rozvoj cestovního ruchu.“17 Lokalizační podmínky cestovního ruchu vytvářejí velmi sloţitý systém, který aby bylo moţno zkoumat, tak se musí rozdělit na individuální přirozené segmenty. Za tyto jednotlivé segmenty povaţujeme pak určité aktivity cestovního ruchu. K těmto aktivitám cestovního ruchu patří například kulturně poznávací turistika, cykloturistika, kongresová turistika a podobně. Celkový potenciál cestovního ruchu se tak skládá z jednotlivých „dílčích“ potenciálů, které nám poskytují informace o určitém území České republiky z hlediska jeho vyuţitelnosti pro cestovní ruch. Lokalizační podmínky cestovního ruchu jsou rozděleny do třech různých forem: 18
způsobilost krajiny pro specifickou aktivitu cestovního ruchu (přírodní a krajinné podmínky), kam patří například způsobilost krajiny pro sjezdové zimní sporty, pro lyţařskou turistiku, pro pěší a horskou turistiku, cykloturistiku, venkovskou turistiku, horolezectví, pro vodní turistiku a podobně.
kulturní památky, kam můţou například patřit kulturně historické památky, muzea, skanzeny, lidové umění a technické památky.
kulturní, sportovní a jiné akce, kam patří například různé slavnosti, festivaly, tradice, ale také různé veletrhy a tematické trhy.
Přírodní a krajinné podmínky a kulturní atraktivity cestovního ruchu jsou téměř neměnné, ale naopak relativně snadno se můţe ovlivnit potenciál cestovního ruchu tak, ţe se na daném území začnou více pořádat různé kulturní či sportovní akce a zabezpečí si tak větší pozornost. Potenciál cestovního ruchu dané oblasti můţeme tedy členit na dva základní subsystémy a to na přírodní subsystém a kulturní subsystém cestovního ruchu.
17
BÍNA, J. Hodnocení potenciálu cestovního ruchu v obcích České republiky. Urbanismus a územní rozvoj
[online], 2002 [citováno 8. 5. 2012]. Dostupné z:
18
HAMARNEHOVÁ, I. Geografie cestovního ruchu. Evropa. Plzeň: Aleš Čeněk, 2008. 271 s. ISBN 978-80-
7380-093-2
19
Potenciál cestovního ruchu byl doposud hodnocen pomocí různorodých přístupů. V minulosti nebyla tato problematika předmětem většího zájmu, není tedy k dispozici mnoho prací, jeţ se věnují právě hodnocení potenciálu daného území pro cestovní ruch.
Přírodní předpoklady cestovního ruchu
2.1
Přírodní podmínky, tedy přírodní potenciál cestovního ruchu, patří k nejvýznamnějším lokalizačním faktorům aktivit cestovního ruchu a spolu s tím také určují základní prostorové rozměry z hlediska vyuţití daného území. Nynější cestovní ruch by dnes bez věcných geografických a materiálně-technických předpokladů doslova nemohl existovat. Krajina je základním a hlavním materiálem s přepychem mnoha přírodních, ale také kulturních a společenských atraktivit. Přírodní plochu tvoří velké mnoţství faktorů, které se spojují s geomorfologickými, klimatickými, hydrologickými a biogeografickými podmínkami určité lokality. 19 Přírodní předpoklady jsou dány:
charakterem terénu, reliéfu (roviny, vrchoviny, hory, stepy nebo například pouště),
klimatickými podmínkami,
vodními toky a plochami (rybníky, řeky, vodopády, jezera, moře),
vegetací (flóra a fauna) a
chráněnými územími, přírodními zvláštnostmi a přírodními zdroji (to mohou být národní parky, chráněné krajinné oblasti, přírodní rezervace, propasti, nebo například činné sopky).
Jen málokdy se vyskytují přírodní atraktivity samostatně. Účastník cestovního ruchu si je volí a vybírá jako cíle své cesty sám. K přírodním předpokladům spadají také ještě kulturně-historické předpoklady, a navzájem se tak při volbě rekreačního území doplňují. Na daném území jsou pak realizovány aktivity cestovního ruchu, které tvoří rekreační potenciál určitého místa.
19
GEHINOVÁ, B.: Geografie cestovního ruchu: vymezení teritoriálních forem cestovního ruchu a hodnocení
jejich funkcí v území. 1. Vyd. České Budějovice, 2007. 83 s. ISBN 978-80-7394-142-0
20
2.1.1 Reliéf Reliéf vytváří soubor všech povrchových forem přírodního prostředí a je závislý na výskyt a lokalizaci mnoţství přírodních rekreačních sloţek, jako je například hospodářské uţití území, říční sítě, rozmístění sídel apod. Reliéf je základním přírodním prvkem rekreačních zdrojů a povrchový tvar reliéfu, označovaný jako morfologický charakter krajiny, který umoţňuje jeho rozmanité vyuţití pro rekreaci. Při hodnocení přírodního potenciálu cestovního ruchu krajiny a její vyuţitelnosti právě pro cestovní ruch, se význam reliéfu zvyšuje s rostoucí horizontální a vertikální členitostí daného území. Mnohotvárnost krajiny a zároveň přitaţlivost krajiny pro cestovní ruch tedy velmi závisí na rozmanitosti reliéfu krajiny. Z hlediska cestovního ruchu má rozmanitější reliéf o mnohem větší předpoklady na vyuţitelnost krajiny neţ reliéf jednotvárný. 20 Základními charakteristickými znaky reliéfu, jeţ ovlivňují kvalitu cestovního ruchu, jsou:
nadmořská výška území (níţiny, nízké vysočiny, středo vysočiny, vysoké vysočiny),
relativní výšková členitost (roviny, pahorkatiny, niţší vrchoviny, vyšší vrchoviny, niţší hornatiny, vyšší hornatiny),
výskyt odlišných forem reliéfu, které jsou z hlediska cestovního ruchu atraktivní (výrazné vrcholy, jeskyně, skalní města, vodopády, hřbety, kaňony, krasové planiny a podobně) a
estetika krajiny.
Reliéf je tak velmi důleţitým faktorem při hodnocení přírodních pozoruhodností a při hodnocení vhodnosti krajiny pro pěší a horskou turistiku a pro cykloturistiku a jejich následnému zařazení do intenzivních stupňů lokalizačních podmínek. Rámcový popis situací pro zařazování území obcí MŠZ do stupňů lokalizačních podmínek z hlediska cestovního ruchu dle reliéfu: Z hlediska přírodních pozoruhodností jsou do prvního stupně zařazeny obce s atraktivními přírodními výtvory, kam patří zejména skalní formace. Ve druhém stupni jsou tyto přírodní výtvory ještě významnější a větší, jako jsou krasové 20
VYSTOUPIL, J. Atlas cestovního ruchu České republiky. 1. Vyd. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj,
2006. 157 s. ISBN 80-239-7256-1
21
povrchové a podzemní jevy. Třetí stupeň tvoří takové obce s celostátně proslulými přírodními výtvory jako kaňony, jeskyně, pískovcová skalní města, propasti, rezervace a podobně. Krajina území, která je vhodná pro pěší a horskou turistiku, jeţ se vyznačuje prvním stupněm, je mírně členitá pahorkatina aţ vrchovina, kde se střídají lesy se zemědělskými plochami a s trasami vyuţitelnými při pěší turistice. Ve druhém stupni se krajina vykazuje větší členitostí a vyšší nadmořskou výškou a je zde větší podíl lesů, luk a pastvin. Třetí stupeň se vyznačuje horskou a podhorskou krajinou s mnoha turistickými stezkami, vyhlídkami a rozhlednami. Území zařazené do prvního stupně, jeţ je vhodné pro cykloturistiku, je převáţně rovinné s malým podílem lesů a s vhodnými vedlejšími silnicemi. Druhý stupeň tvoří spíše pahorkatinná krajina s větším podílem lesů, vodotečí a vodních ploch a třetí stupeň je charakterizován větším podílem lesů, vysokou krajinnou estetikou a často také náhorními plošinami. Reliéf je také velmi důleţitou sloţkou při hodnocení vhodnosti krajiny pro horolezectví, kdy se na území vyskytují skály umoţňující horolezecké výstupy nebo jen jejich výcvik.
2.1.2 Klimatické předpoklady Klimatické podmínky velmi ovlivňují časový proces uskutečnění cestovního ruchu, jde především o sezónnost s letním nebo zimním vyuţitím. Celková turistická klasifikace pobytu na dovolené je závislá na dobrých či špatných povětrnostních předpokladech. Ať uţ jde tedy o slunce, vítr, déšť, sníh, mráz, oblačnost nebo jen malé teplotní obměny, všechny tyto klimatické změny citlivě ovlivňují vnímání vnějšího prostředí. Klimatické podmínky jsou tak nejdůleţitějšími činiteli při rozvoji cestovního ruchu. 21 Z hlediska hodnocení působení klimatických činitelů na rozvoj cestovního ruchu jsou uváděny nejčastěji charakteristické znaky jako teplota vzduchu v °C, délka slunečního svitu, mnoţství sráţek za rok a výška sněhové pokrývky. Klimatické předpoklady společně s ostatními přírodními předpoklady jsou nejdůleţitějšími faktory prostorového rozestavení cestovního ruchu v celosvětových rozměrech. Dle těchto podmínek se také hodnotí vhodnost krajiny pro sjezdové zimní sporty a pro lyţařskou turistiku. 21
NĚMČANSKÝ, M. Geografie cestovního ruchu České republiky. Karviná, 2009. ISBN 80-85879-33-6
22
Rámcový popis situací pro zařazování území obcí MŠZ do stupňů lokalizačních podmínek z hlediska cestovního ruchu dle klimatických předpokladů: Z hlediska vhodnosti krajiny pro sjezdové zimní sporty je první stupeň charakterizován oblastmi s dobrými klimatickými podmínkami a dostatečnou sněhovou pokrývkou. Je zde také samozřejmě důleţitá nadmořská výška pohybující se nad 500 metrů. Stupeň dva představuje klimatické podmínky vhodné pro vykonávání zimních sportů tak i pro náročnější lyţaře a snowboardisty. Nadmořská výška se pohybuje okolo 800 metrů. Stupeň tři se pak vyznačuje náročnými lyţařskými terény s nadmořskou výškou okolo 1000 metrů a výše. Toto území patří mezi chladné klimatické oblasti s dlouhotrvající sněhovou pokrývkou. Z hlediska vhodnosti krajiny pro lyţařskou turistiku se v prvním stupni jedná téţ o oblast s dobrými klimatickými podmínkami, s dostačující sněhovou pokrývkou a s dostatečnými přírodními atraktivitami. Do druhého stupně je zařazen terén vhodný k lyţařské turistice, atraktivní přírodní prostředí a vhodné klimatické podmínky s dlouhotrvající sněhovou pokrývkou. Území s třetím stupněm má vysoké přírodní hodnoty a atraktivity a většinou patří do chladné klimatické oblasti.
2.1.3 Vodní plochy K významným tradičním sloţkám přírodního rekreačního potenciálu patří také v neposlední řadě vodstvo. Voda je přírodní činitel, který můţe plnit rekreační funkci. Rekreace u vody a vodní turistika jsou tedy jednou z nejvýznamnějších útvarů cestovního ruchu, který je ale v určitých oblastech z důvodu klimatických změn orientován především na letní sezónu. Při hodnocení účinku hydrologických činitelů na dopad cestovního ruchu členíme vodstvo nejčastěji na: 22 podpovrchové vody (vydatnost pramenů, teplota vody, léčivé účinky, chemické sloţení) povrchové vody (teplota vody, čistota vody, hloubka, kvalita na, členitost, výška a charakter břehů).
22
GEHINOVÁ, B.: Geografie cestovního ruchu: vymezení teritoriálních forem cestovního ruchu a hodnocení
jejich funkcí v území. 1. Vyd. České Budějovice, 2007. 83 s. ISBN 978-80-7394-142-0
23
Kromě estetického postavení vody v krajině, mají také vodní plochy význam z hlediska turistického rekreačního uţití. Z hlediska vodních ploch se pak hodnotí potenciál cestovního ruchu vhodnosti krajiny pro rekreaci u vody a vhodnosti krajiny pro vodní turistiku. Vodní plochy z hlediska turistického rekreačního uţití se pak dělí na dva aspekty:
Vodní plochy, z nichţ mají větší význam (převáţně pro domácí cestovní ruch), rybníky a uměle vytvořené přehradní nádrţe.
Vodní toky, které jsou více vhodné převáţně pro vodáckou turistiku, vodní sporty a rekreaci u vody.
Rámcový popis situací pro zařazování území obcí MŠZ do stupňů lokalizačních podmínek z hlediska cestovního ruchu dle vodních ploch: Dle vhodnosti krajiny pro rekreaci u vody jsou na území obcí prvního stupně přírodní vodní plochy nadmístního významu, kdy se většinou jedná o menší vodní plochy. Do druhého stupně patří místa regionálního a částečně také neregionálního významu (patří sem například vodní plochy rybníků a jezer a předhradní nádrţe ve střední velikosti). Třetí stupeň je vymezen vodními plochami velkého rozsahu, kdy se jedná zejména o velké přehradní nádrţe. Vhodnost krajiny pro vodní turistiku dle prvního stupně je situována v blízkosti méně vyuţívaných vodních toků. Do druhého stupně jsou zařazena území obcí, která jsou lokalizována u vyuţívaných částí řek vhodných pro vodní turistiku. Území leţící u břehů nejpopulárnějších vodáckých řek v ČR je charakterizováno třetím stupněm.
2.1.4 Vegetace – flóra a fauna K významným přírodním předpokladům patří také rostlinstvo a ţivočišstvo. Vegetace výrazně působí na krajinný ráz krajiny a ovlivňuje celkový vzhled krajiny. Vegetace má také zdravotní účinky, které působí na člověka nejen pomocí mikroklimatu, ale zároveň smyslovými vjemy. Kromě zdravotních účinků má vegetace také významné hygienické účinky a to především tlumením hladiny hluku a kladným působením na znečištěné ovzduší. Pozornost je zde věnována především lesům, kdy lesní porosty jako celek ovlivňují a pozitivně působí právě na znečištěné ovzduší. Z hlediska hodnocení působení rostlinstva na cestovní ruch jsou uváděny základní charakteristiky lesní vegetace, jeţ 24
ovlivňují výskyt cestovního ruchu. Jedná se například o rozlohu zalesněného území, druhovou strukturu porostů, délku okrajů lesa a podobně. Význam flóry jako rekreačního činitele je relativní. Přítomnost vegetace, jako „turistického podnětu“ na určitých aktivitách cestovního ruchu, je velmi podstatná. Jde například o takový typ turistiky, kdy účastníci cestovního ruchu upřednostňují procházky nebo chtějí pobýt v lesním prostředí. Nejvíce atraktivní jsou pak pro tento typ turistiky velkoplošná chráněná území. V dnešní době se ale většina turistů orientuje spíše na takové destinace, kde je vegetace jen součástí jako doplňková funkce a určitý druh dekorace daného území. Příkladem mohou být jehličnaté porosty, které jsou v blízkosti lyţařských sjezdovek. Lesní vegetace ale v cestovním ruchu sehrává jen částečnou úlohu. Vegetace je spojená samozřejmě také například s horskou krajinou. 23 Fauna je v cestovním ruchu uplatňována prostřednictvím chráněné a lovné zvěře. Fauna má tedy vliv především na určité specifické rekreační aktivity, jakými jsou například rybolov, lov, pozorování zvěře v daných rezervacích, popřípadě návštěvy zoologických zahrad. Vegetace přispívá k moţnosti hodnocení vhodnosti krajiny pro rekreaci typu lesy/hory a pro hodnocení vhodnosti krajiny pro venkovskou turistiku. Rámcový popis situací pro zařazování území obcí MŠZ do stupňů lokalizačních podmínek z hlediska cestovního ruchu dle vegetace: Z hlediska vhodnosti krajiny pro rekreaci typu lesy/hory se první stupeň vyznačuje pahorkatinou krajinou se zvětšeným podílem lesů a s polohou blízkou velkým městským střediskům. Do druhého stupně patří území vyznačující se vrchovinami s celostátně nadprůměrným podílem lesů, s drobným osídlením. Pro třetí stupeň je typická horská krajina se souvislými lesy. U vhodnosti krajiny pro venkovskou turistiku je první stupeň charakterizován mírným podílem zemědělské krajiny s menším podílem lesů, vodních ploch a turisticky značených cest. Do druhého stupně patří členitější území s vyšším podílem lesů, vodních ploch a značených cest. Třetí stupeň se vyznačuje podhorskou a horskou krajinou s vysokým podílem lesů a dostatkem moţností pro turistiku (patří sem například i atraktivní krajina niţších rybničních ploch vhodných pro sportovní rybolov).
23
GEHINOVÁ, B.: Geografie cestovního ruchu: vymezení teritoriálních forem cestovního ruchu a hodnocení
jejich funkcí v území. 1. Vyd. České Budějovice, 2007. 83 s. ISBN 978-80-7394-142-0
25
2.1.5 Kategorie chráněných území Česká republika patří v současné době k zemím s dlouholetou tradicí ochrany přírody ve světě. Mezi hlavní formy chráněných území patří národní parky a chráněné krajinné oblasti. V dnešní době se pokládá za velmi důleţité zachovat přírodu v těchto chráněných územích, ale současně moci patřičným způsobem tato území vyuţívat. Je ale přitom důleţité nezapomínat na mimořádnost takových chráněných území a na jejich vzácné charakteristické rysy. Je to proto, aby člověk věděl, co v kterém území můţe nalézt a vidět a aby si byl vědom, co by mohl svým negativním vlivem a působením ohrozit.24 V České republice dnes existuje 25 chráněných krajinných oblastí a čtyři národní parky. Společně s dalšími skupinami maloplošných chráněných území, kam patří Národní přírodní rezervace, Přírodní rezervace, Národní přírodní památka a Přírodní památka, tvoří tato území téměř 16% z celkové rozlohy státu. Česká republika tak zaujímá významné evropské postavení a nachází se tímto v pozici mezi první desítkou evropských států. Národní parky a Chráněné krajinné oblasti České republiky tak hrají velmi důleţitou roli v celoevropském kontextu. Tabulka 1 – Chráněná území České republiky
Kategorie
Národní parky
Chráněné krajinné oblasti
Národní přírodní rezervace
Přírodní rezervace
Národní přírodní památky
Přírodní památky
Počet Výměra (tis. ha) % rozlohy ČR
4 119,50 1,51
25 1 086,74 13,77
112 28,27 0,35
785 37,47 0,47
106 3,05 0,03
1198 20,03 0,25
Zdroj: Zvláště chráněná území a ptačí oblasti k 31. 12. 2008, [online 3. 3. 2012], vlastní úprava. Dostupné z:
Národní park (NP)
Národní parky jsou „rozsáhlá území, jedinečná v národním či mezinárodním měřítku, jejichž značnou část zaujímají přirozené nebo lidskou činností málo ovlivněné ekosystémy, v nichž rostliny, živočichové a neživá příroda mají mimořádný vědecký a výchovný
24
Miko, L.; Štursa, J. a kol. Národní parky a chráněné krajinné oblasti v České republice. Ministerstvo
životního prostředí. Praha, 2010. 71 s. ISBN 978-80-7212-543-2
26
význam.“25 V současné době jsou v České republice 4 národní parky. Největším národním parkem je NP Šumava se svou rozlohou 68 500 ha.
Chráněná krajinná oblast (CHKO)
Chráněné krajinné oblasti jsou „rozsáhlá území s harmonicky utvářenou krajinou, charakteristicky vyvinutým reliéfem, významným podílem přirozených ekosystémů lesních a trvalých porostů, s hojným zastoupením dřevin, popřípadě s dochovanými památkami historického osídlení.“26 V České republice je v současnosti 25 Chráněných krajinných oblastí. Obrázek 2 – Národní parky a Chráněné krajinné oblasti České Republiky
Zdroj: Velkoplošná zvláště chráněná území k 31. 12. 2005, [online 2. 3. 2012], vlastní úprava. Dostupné z:
2.2
Kulturně-historický potenciál cestovního ruchu
Při rozvoji cestovního ruchu mají kulturně-historické podmínky zásadní úlohu. Kultura je povaţována za motivační, ale i destinační činitel. Kulturní cestovní ruch je jakousi formou cestovního ruchu a účastníci tohoto cestovního ruchu jsou v první řadě motivováni právě moţností poznávání kultury dané destinace (země) a poznávání kulturního dědictví. Cílem účastníků cestovního ruchu jsou tedy zejména kulturní atraktivity, převáţně historické 25
Brodský, K. – a kol. Maximalizace potenciálu chráněných krajinných oblastí a národních parků v
cestovním ruchu [online]. MMR ČR. Praha, 2006. Str. 39. [citováno 2. 3. 2012]. Dostupné z 26
Brodský, K. – a kol. Maximalizace potenciálu chráněných krajinných oblastí a národních parků v
cestovním ruchu [online]. MMR ČR. Praha, 2006. Str. 39. [citováno 2. 3. 2012]. Dostupné z
27
stavby. V současné době narůstá velká skupina turistů, jeţ přitahuje nejen pobyt například v příhraničních oblastech, ale především umění a kultura, kam patří kulturní památky, festivaly, muzea a další. 27 Dle rozvoje cestovního ruchu kulturně-historické předpoklady tvoří: Kulturně-historické památky a atraktivity, Kulturní akce (divadelní představení, koncerty, náboţenské slavnosti, festivaly a folklórní akce) a kulturní zařízení (muzea, divadla a galerie), Sportovní a zábavní zařízení (a sportovní akce) a Specifické formy kulturního cestovního ruchu (poutní místa, zahrady a vojenské památky). Lokalizace daných kulturních památek je značně nerovnoměrně rozmístěná. Pestrost neboli stupeň přitaţlivosti daných kulturních atraktivit a jejich kvalita, vytváří potenciál dané lokality, destinace nebo regionu.
2.2.1 Kulturně historické památky a atraktivity Kulturně historické památky a atraktivity jsou jakýmsi záznamem historického vývoje a prostředí společnosti od starodávna do současnosti. Tyto památky povaţujeme z hlediska svého charakteru nemovitosti za poměrně stálé. Charakteristickým znakem těchto památek je jejich historická, umělecká, technická či vědecká hodnota. Do této kategorie patří také památky, které mají například přímý vztah s významnými osobnostmi nebo s historickými událostmi. Atraktivitou cestovního ruchu z hlediska těchto památek nejsou jen samostatné stavby, ale také jejich umělecká dekorace a muzejní sbírky. Největší význam pro CR mají architektonické památky, jeţ jsou děleny do dvou skupin:
Památky světské (profánní), kam patří historická jádra měst, městská architektura, lidová architektura, skanzeny, historické územní celky, hrady, zámky, sochy, kašny a podobně.
Památky církevní (sakrální), mezi něţ patří například chrámy, kláštery, kostely, katedrály, kaple, synagogy, rotundy a podobně.
27
GEHINOVÁ, B.: Geografie cestovního ruchu: vymezení teritoriálních forem cestovního ruchu a hodnocení
jejich funkcí v území. 1. Vyd. České Budějovice, 2007. 83 s. ISBN 978-80-7394-142-0
28
Kulturně historické památky se mohou stávat také více atraktivními, a to v případě jejich vyhlášením za chráněný objekt dle kulturní památky a národní kulturní památky. Pro cestovní ruch má ještě větší význam zapsání kulturní památky do Seznamu kulturního dědictví UNESCO (na tomto seznamu jsou uvedena kulturní dědictví dané země, která se vyznačují výjimečnou světovou hodnotou a jejich zachování má mimořádný význam pro budoucnost lidstva).28 Kulturně historické památky a atraktivity napomáhají při hodnocení potenciálu cestovního ruchu, a to převáţně z hlediska kulturně historických památek a souborů, skanzenů a muzeí a lázeňské funkce. Rámcový popis situací pro zařazování území obcí MŠZ do stupňů lokalizačních podmínek z hlediska cestovního ruchu dle kulturně historických památek a atraktivit: Dle kulturně historických památek a souborů patří do prvního stupně obce ve vesnické památkové zóně. Ve druhém stupni jsou obce s městskými památkovými zónami a obce s vesnickou památkovou rezervací. Stupeň tři pak tvoří obce s městskou památkovou rezervací a obce, na jejichţ území se vyskytuje národní kulturní památka nebo památka UNESCO. U skanzenů a muzeí tvoří první stupeň obce se skanzeny a muzei místního a regionálního významu. Ve druhém stupni tvoří obce se skanzeny a muzei neregionální význam a u třetího stupně to jsou pak obce se skanzeny a muzei s mezinárodním a celostátním významem. Potenciál lázeňských funkcí určují obce, které jsou oficiálně označeny jako lázeňské. Jednotlivé stupně se pak určují dle kapacity jednotlivých zařízení, jejich postavení v léčebném procesu.
2.2.2 Kulturní zařízení a kulturní akce Kulturní zařízení mají podobné znaky jako nemovité kulturní památky, navíc je ale moţné vytvořit tato zařízení uměle. Mezi kulturní zařízení, jeţ mají největší význam, patří muzea a galerie.29 Ke kulturním akcím patří různé festivaly, jako jsou hudební, divadelní, taneční a filmové, nebo také různé poutě, karnevaly a podobně.
28
Czech Tourism, Charakteristika a význam cestovního ruchu [online 19. 5. 2012], vlastní úprava. Dostupné
z: < http://www.czechtourism.cz/1-charakteristika-a-vyznam-cestovniho-ruchu-v-cesku/> 29
NĚMČANSKÝ, M. Geografie cestovního ruchu České republiky. Karviná, 2009. ISBN 80-85879-33-6
29
Podle charakteru činnosti se dělí tato zařízení na:
zařízení soustřeďující sbírky (kam patří muzea, galerie, knihovny a další) a
zařízení, jejichţ prostřednictvím jsou realizovány kulturní a jiné akce (lze sem zařadit například divadla, hudební sály, amfiteátry, kina a podobně.)
Dle kulturních zařízení a kulturních akcí je moţnost hodnotit potenciál cestovního ruchu, na základě mnou vybraných předpokladů dle jejich významnosti pro oblast MŠZ. Patří sem kulturní akce, církevní akce, veletrhy a tematické trhy a příhraniční specifika. Rámcový popis situací pro zařazování území obcí MŠZ do stupňů lokalizačních podmínek z hlediska cestovního ruchu dle kulturních zařízení a kulturních akcí: První stupeň kulturních akcí představují obce, kde se konají pravidelné kulturní slavnosti a akce místního nebo regionálního významu. Druhý stupeň tvoří obce s pravidelnými festivaly, slavnostmi a jinými akcemi zejména s nadregionálním významem. A do třetího stupně náleţí obce, ve kterých se konají nejvýznamnější slavnosti, festivaly a různé přehlídky s celostátním významem. U církevních akcí jsou do prvního stupně zařazena církevní poutní místa. Ve druhém stupni jsou také církevní poutní místa většího významu, kdy se poutě konají vícekrát do roka. Třetí stupeň pak tvoří církevní poutní místa s největším významem. Z hlediska veletrhů a tematických trhů se stupeň potenciálu jednotlivých míst určuje podle mnoţství pravidelně se konajících trhů, jarmarků a podobných akcí jak místního, regionálního, nadregionálního nebo vyššího významu. Příhraniční specifika jsou určována moţnostmi příhraničními nákupními nebo zábavními činnostmi. Do prvního stupně patří obce v pásmu cca 10-15 km od státních hranic, druhý stupeň zahrnuje obce vzdálených cca 7-9 km a do třetího stupně pak patří obce nacházející se přímo u hraničních přechodů nebo v těsné blízkosti s nimi.
2.2.3 Sportovní a zábavní zařízení, sportovní akce Tato zařízení tvoří pravidelné nebo i jednorázové sportovní akce, folklórní a historická představení, ale také olympijské hry a mistrovství v různorodých sportech. Do kategorie zábavních zařízení patří také například i velké mnoţství zoologických zahrad. Úroveň těchto daných zařízení a akcí stále roste. 30
V cestovním ruchu má sport významnou úlohu, ale převáţně tehdy, váţe-li se uţ nějakým způsobem na známé a proslulé turistické destinace a rekreační prostory. 30 Sportovní akce také přispívají k hodnocení potenciálu cestovního ruchu. Rámcový popis situací pro zařazování území obcí MŠZ do stupňů lokalizačních podmínek z hlediska cestovního ruchu dle sportovních a zábavních zařízení a sportovních akcí: Dle sportovních akcí tvoří první stupeň ty obce, ve kterých se minimálně jednou ročně konají sportovní závody a jiné akce místního a regionálního významu. Do druhého stupně patří obce se sportovními akcemi, jeţ mají větší význam a tradici a ve třetím stupni jsou obce se sportovními závody a akcemi mezinárodního a celostátního významu s nejdelší tradicí.
2.2.4 Specifické formy kulturního cestovního ruchu Ke specifickým formám kulturního cestovního ruchu pak patří poutní místa, zahrady a vojenské památky. Jiţ od starověku představovaly náboţenské poutě specifickou formu a způsob turistické návštěvnosti a existují dodnes, kdy kaţdý rok putují milióny návštěvníků na svá poutní místa. Určitá tato místa nemusí být ale navštěvována jen z důvodu významné poutní cesty. Dané místo můţe být proslulé také z hlediska náboţenského kulturního dědictví, které je pak velkým přínosem pro rekreační vyuţití daného místa. K dalším specifickým formám kulturního cestovního ruchu patří jiţ zmíněné slavné zahrady a vojenské památky. Nejslavnější zahrady, mezi něţ mohou patřit například zahrady botanické, které mohou také plnit rekreační funkci. Vojenské památky, připomínající poutní místa, jsou samozřejmě také místa, která přivolávají návštěvnost turistů, ale dopad vojenských památek na cestovní ruch je značně omezený, jak z hlediska času, tak i prostoru. Jedná se často o jednorázové akce při významných a slavných výročích, kdy se připomínají velké boje z válek. Mezi vojenské památky lze zařadit například pevnosti, válečná pole, hradby, bunkry, vojenské hřbitovy a památníky. 31
30
GEHINOVÁ, B.: Geografie cestovního ruchu: vymezení teritoriálních forem cestovního ruchu a hodnocení
jejich funkcí v území. 1. Vyd. České Budějovice, 2007. 83 s. ISBN 978-80-7394-142-0 31
Místní a regionální kultura, památková péče [online 19. 5. 2012], vlastní úprava. Dostupné z:
31
2.3
Současné přístupy k hodnocení potenciálu cestovního ruchu
Tato kapitola představuje vymezení moţností a metodických postupů při výzkumu potenciálu cestovního ruchu, kdy hlavním východiskem daných teorií je předpoklad, ţe k tomu, aby se dané území stalo cílem cestovního ruchu, tak musí mít určité předpoklady. K významným autorům, zabývajícím se problematikou hodnocení potenciálu cestovního ruchu, patří Peter Mariot, jeţ rozděluje předpoklady cestovního ruchu na lokalizační, realizační a selektivní. Dalším významným autorem, který se věnuje převáţně zkoumání lokalizačních předpokladů, je Jan Bína. Mariot vymezuje ve své práci pojem potenciál cestovního ruchu jako synonymum pojmů schopnost či způsobilost. Potenciál krajiny je pak podle toho chápán jako schopnost či způsobilost veškerých podmínek krajiny z hlediska cestovního ruchu. Tuto způsobilost lze pak hodnotit buď kvalitativně, nebo kvantitativně. Mariot ale věnuje pozornost spíše kvalitativnímu hodnocení potenciálu, jeţ vyjadřuje způsobilost krajiny pro různorodé druhy cestovního ruchu. Vymezuje takové činitele potenciálu, které představují největší význam z hlediska výskytu určitých druhů cestovního ruchu. Mariot hodnotí potenciál cestovního ruchu jeho navrţenou metodikou, která dělí výzkum potenciálu krajiny dané oblasti na 3 etapy. Jedná se o inventarizaci (jedná se o shromáţdění všech podkladových materiálů, výběr ukazatelů a výběr hodnot, jeţ jsou podstatné pro vyjádření potenciálu krajiny), analýzu (v této etapě jsou informace získané z předchozí etapy dále podrobněji analyzovány) a syntézu (jde o vyjádření strukturálně funkčního potenciálu krajiny a právě tedy určení hranic a funkčního uţití krajiny). Výsledkem tohoto přístupu k hodnocení potenciálu krajiny z hlediska cestovního ruchu je mapa, jeţ zobrazuje a vymezuje území dle funkčních předpokladů. Pouţití této dané metodiky je poměrně vhodné, jelikoţ zahrnuje podrobný průzkum území. Tato metoda je ale ve svém uskutečnění náročná, zejména při pouţívání a práci s mapami, coţ ztěţuje aplikaci této metody. 32 Bína chápe potenciál cestovního ruchu jako celkový okruh lokalizačních podmínek, jeţ povaţuje pro cestovní ruch za rozhodující. Podle toho jak chápe potenciál cestovního ruchu, se také odvíjí přístup k jeho hodnocení. Při hodnocení lokalizačních podmínek je základem jejich zjednodušení prostřednictvím jejich rozčlenění. Vzhledem k tomuto členění dělí potenciál na jednotlivé sloţky, díky kterým je pak umoţněno provozovat dané aktivity cestovního ruchu. Sloţky jsou vyjádřeny atraktivitou přírody a krajiny (přírodní 32
MARIOT, P. Příspěvek k metodě výzkumu potenciálu krajiny z hlediska cestovního ruchu. Praha:
Geografický časopis, ročník XXI., č. 1., 1969.
32
sloţka) nebo kulturními hodnotami (kulturní sloţky). Tyto dané sloţky mají různý význam, který je vyjádřen prostřednictvím váhového hodnocení pomocí bodové metody, kdy je kaţdé úrovni lokalizačních podmínek přiřazen daný počet bodů, jeţ byl získán metodou expertního odhadu.33
2.4
Metodika vlastního hodnocení potenciálu cestovního ruchu
Potenciál cestovního ruchu můţeme chápat jako soubor vhodných podmínek a předpokladů z hlediska cestovního ruchu v daném území. Jedná se o určitý pojem, který zahrnuje potenciál vyznačující se podmínkami území, které vytvářejí daný systém. Pro zkoumání toho systému je důleţitá podmínka jeho rozčlenění na poměrně přirozené segmenty. V této práci jsou za tyto určité segmenty zvoleny lokalizační předpoklady cestovního ruchu, jeţ jsou děleny na přírodní předpoklady a kulturně historické předpoklady cestovního ruchu, jejichţ potenciál z hlediska cestovního ruchu je vyjadřován určitými sloţky potenciálu cestovního ruchu dle Jana Bíny. Mezi tyto sloţky patří vhodnost krajiny pro přírodní pozoruhodnosti, vhodnost krajiny pro pěší a horskou turistiku, vhodnost krajiny pro cykloturistiku, vhodnost krajiny pro sjezdové zimní sporty, vhodnost krajiny pro lyţařskou turistiku, vhodnost krajiny pro rekreaci u vody, vhodnost krajiny pro rekreaci typu lesy/hory, vhodnost krajiny pro venkovskou turistiku, vhodnost krajiny pro vodní turistiku, vhodnost krajiny pro horolezeckou turistiku, skanzeny a muzea, lázeňské funkce, kulturně historické památky a soubory, kulturní akce, sportovní akce, církevní akce, veletrhy a tematické trhy a příhraniční specifika. Tyto sloţky potenciálu z cestovního ruchu budou pak samostatně hodnoceny intenzivními stupni potenciálu. Soubor těchto hodnocených předpokladů byl vybrán z hlediska jejich významu v mnou vybraném území MŠZ. Metodika hodnocení potenciálu cestovního ruchu vychází z definovaných přístupů k hodnocení potenciálu cestovního ruchu z předchozí kapitoly. Z důvodu dostupnosti dat je nejvhodnější zvolenou metodou hodnocení potenciálu cestovního ruchu metoda analýzy a metoda bodového a váhového hodnocení. Tyto metody jsou aplikované na vyhrazenou část turistického regionu Šumava, na území 13 obcí, které vytváří mikroregion Šumava-západ.
33
BÍNA, J. Hodnocení potenciálu cestovního ruchu v obcích České republiky. Urbanismus a územní rozvoj,
2002, ročník 5., č. 1., s. 2-11.
33
Pro účel hodnocení potenciálu mnou zvoleného území, z hlediska jednotlivých míst a faktorů tohoto území budu pouţívat stupně vhodnosti lokalizačních podmínek, převzaté podle Jana Bíny. Jde tedy o hodnocení míst a faktorů daného území 1-3 body. Intenzivní stupně potenciálu cestovního ruchu se dělí na: 34
Stupeň 1 (podmínky se nacházejí v základní úrovni),
Stupeň 2 (podmínky se nacházejí ve zvýšené úrovni),
Stupeň 3 (podmínky se nacházejí ve vysoké úrovni).
Vyskytnout se mohou ale i taková místa, kde se předpoklady z hlediska cestovního ruchu nebudou nacházet. V takovém případě se pak jedná o nulový stupeň potenciálu, který je tedy následně hodnocen nula body. Kaţdá sloţka potenciálu cestovního ruchu nemá ale v celkové hodnotě potenciálu stejný význam. Některá stránka dané krajiny můţe být pro turisty důleţitější, jiná méně důleţitá. Aby bylo tedy moţné celkový potenciál zhodnotit, kaţdé sloţce potenciálu bude v rámci souboru daných předpokladů přiřazen vhodný váhový koeficient dle jeho významu vzhledem k celkovému potenciálu daného území. Pro analýzu potenciálu daného území je hlavní potřebou základní přiblíţení a charakteristika území, a také přímo popis a analýza turisticky zajímavých a atraktivních míst tohoto území. Dále jsou tedy charakterizovány a hodnoceny přírodní a kulturně historické předpoklady cestovního ruchu, jeţ jsou významné pro oblast MŠZ. Při hodnocení přírodních předpokladů oblasti MŠZ je hodnocen reliéf krajiny, klimatické předpoklady, vodní plochy v dané oblasti, vegetace a chráněné krajinné oblasti daného území a při hodnocení kulturně historických předpokladů to jsou pak kulturně historické památky a atraktivity, kulturní zařízení a kulturní akce, sportovní zařízení, zábavní zařízení a sportovní akce.
34
BÍNA, J. Hodnocení potenciálu cestovního ruchu v obcích České republiky. Urbanismus a územní rozvoj,
2002, ročník 5., č. 1., s. 2-11.
34
Hodnocení
3
potenciálu
cestovního
ruchu
mikroregionu
Šumava-západ (MŠZ) Výzkum této práce je zaměřen na specifické území 13 obcí nacházejících se v turistickém regionu Šumava. Toto území lze povaţovat za destinaci cestovního ruchu, která je definována jako „přirozený celek, který má z hlediska podmínek rozvoje cestovního ruchu jedinečné vlastnosti, odlišné od jiných destinací. Destinace představuje místo s atraktivitami s nimi spojenými zařízeními a službami cestovního ruchu, které si účastník cestovního ruchu nebo skupina vybírá pro svou návštěvu a které poskytovatelé přinášejí na trh.“35 Pojem destinace je v odborné literatuře charakterizován a popisován různě. Jednou z významných definicí je například definice destinace cestovního ruchu z výkladového slovníku cestovního ruchu a to, ţe „destinace cestovního ruchu je cílová oblast v daném regionu, typická významnou nabídkou atraktivit a infrastruktury cestovního ruchu. V širším slova smyslu jde o země, regiony, lidská sídla a další oblasti, které jsou typické velkou koncentrací atraktivit cestovního ruchu, jejichž výsledkem je velká dlouhodobá koncentrace návštěvníků.“36 Území je v některých zemích rozděleno podle turisticky, administrativně nebo historicky soudrţných destinací, které pak samostatně tvoří a propagují společný turistický produkt. V České republice je turistický potenciál rozčleněn na turistické regiony, a rozvojem cestovního ruchu jednotlivých krajů a regionů byly následně tyto regiony rozčleněny také na menší teritoria, a to turistické oblasti. Od 1. ledna roku 2000 je Česká republika administrativně členěna na 14 krajů (Karlovarský kraj, Ústecký kraj, Liberecký kraj, Královéhradecký kraj, Pardubický kraj, Olomoucký kraj, Moravskoslezský kraj, Zlínský kraj, Jihomoravský kraj, Kraj Vysočina, Jihočeský kraj, Plzeňský kraj, Středočeský kraj a Hlavní město Praha). 37
35
KIRÁĜOVÁ, A.:Marketing destinace cestovního ruchu. 1. Vyd. Praha, 2003. 170 s. ISBN 80-86119-56-4
36
PÁSKOVÁ, Martina; ZELENKA, Josef. Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: Ministerstvo pro
místní rozvoj, 2002. 448 s. 37
Czech Tourism, [online]. Turistický potenciál regionů. [online 5. 3. 2012]. Dostupné z
35
Obrázek 3 – Kraje České republiky
Zdroj: Czech Tourism, Kraje České republiky, [online 5. 3. 2012], vlastní úprava. Dostupné z:
Těchto 14 krajů má velký podíl na rozvoj a propagaci cestovního ruchu na svém území, ale turisté se přímo nezajímají jen o administrativní hranice, ale o určité území, které má moţnosti k provozování specifických aktivit pro daný turistický region, danou destinaci. Turistické regiony byly vymezeny v letech 1998 – 2003 a výsledkem je členění 15 turistických regionů v České republice (Praha, okolí Prahy, Jiţní Čechy, Šumava, Plzeňsko, Západočeské lázně, Severozápadní Čechy, Český sever, Český ráj, Východní Čechy, Vysočina, Jiţní Morava, Střední Morava, Severní Morava a Slezsko, Krkonoše). Turistické regiony jsou taková území, pro něţ je typický určitý druh cestovního ruchu, který jednotlivé prvky dané oblasti spojuje, ale zároveň i odlišuje od ostatních regionů. Obrázek 4 – Turistické regiony České republiky
Zdroj: Czech Tourism, Turistické regiony České republiky, [online 5. 3. 2012], vlastní úprava. Dostupné z:
V praktické části své bakalářské práce se budu zabývat analýzou a hodnocením potenciálu cestovního ruchu vyhrazené části turistického regionu Šumava na území 13 obcí, které vytvářejí mikroregion Šumava-západ. 36
Členskými obcemi tohoto mikroregionu jsou Ţelezná Ruda, Čachrov, Srní, Modrava, Prášily, Horská Kvilda, Rejštejn, Kašperské Hory, Hamry, Kvilda, Dlouhá Ves, Sušice a Borová Lada.38
3.1
Vymezení oblasti mikroregionu Šumava-západ
Mikroregion Šumava-západ (MŠZ) vznikl 19. 3. 2001, je sdruţením obcí v okresu Klatovy a Prachatice, a jeho hlavním sídlem jsou Kašperské Hory. Z pohledu regionálního uspořádání pak tato významná turistická oblast zasahuje do Plzeňského kraje. Členskými obcemi tohoto mikroregionu jsou Ţelezná Ruda, Čachrov, Srní, Modrava, Prášily, Horská Kvilda, Rejštejn, Kašperské Hory, Hamry, Kvilda, Dlouhá Ves, Sušice a Borová Lada. Obrázek 5 – Oblast MŠZ s vyznačenými členskými obcemi tohoto mikroregionu
Zdroj: České hory. [online 18. 6. 2012], vlastní úprava. Dostupné z:
Toto území s vlastním logem MŠZ se rozprostírá na přibliţně obdélníkovém tvaru o rozměrech 20 krát 40 kilometrů, a jeho rozloha je cca 59 634 ha.
38
Regionální informační servis. [online 15. 5. 2012]. Dostupné z:
kraj/regionalni-informace/mikroregiony/>
37
Obrázek 6 – Logo mikroregionu Šumava-západ
Zdroj: Mikroregion Šumava-západ. [online 20. 5. 2012], vlastní úprava. Dostupné z:
Cílem a základním posláním tohoto mikroregionu je vytvoření podmínek pro univerzální udrţitelný rozvoj MŠZ, zkvalitnění ţivotních podmínek a ţivotní úrovně obyvatel MŠZ. 39 Vzhledem k poloze MŠZ, jeţ se rozprostírá v oblasti Národního parku Šumava a Chráněné krajinné oblasti Šumava, k historickému vývoji, k tradicím a k přírodním podmínkám, patří tato oblast mezi přírodně a turisticky nejatraktivnější část České republiky. Převládajícím a významným zdrojem příjmů tohoto mikroregionu je tedy cestovní ruch.
3.2
Popis přírodních předpokladů
Cestovní ruch je podmíněný zejména přírodními předpoklady daného území. V rámci hodnocení přírodních předpokladů oblasti MŠZ je hodnocen reliéf krajiny, klimatické předpoklady, vodní plochy v dané oblasti, vegetace jako další významný přírodní předpoklad krajiny a chráněné krajinné oblasti daného území. Území MŠZ má z hlediska geografické polohy této oblasti dva společné znaky, tedy polohu česko-německých státních hranic a polohu v nitru Národního parku Šumava a Chráněné krajinné oblasti Šumava. MŠZ představuje území, jeţ je dosud jako celek, velmi málo poznamenané negativními dopady civilizačního vývoje a disponuje tak velmi atraktivním a kvalitním přírodním a krajinným potenciálem. Díky svým přírodním atraktivitám je oblast Šumavy jedna z nejvíce turisticky vyhledávaných oblastí cestovního ruchu.
3.2.1 Popis reliéfu mikroregionu Šumava-západ Hodnocení reliéfu mikroregionu Šumava-západ vychází z geomorfologické segmentace tohoto území. Území MŠZ jako celek má podle geografické polohy dva společné znaky, a to polohu na česko-německé státní hranici a polohu uvnitř národního parku Šumavy a 39
Mikroregion Šumava-západ. [online 20. 5. 2012]. Dostupné z:
38
chráněné krajinné oblasti Šumavy. Součástí oblasti MŠZ je tedy národní park Šumava, který patří k nejrozsáhlejším plynulým masivům střední Evropy a patří k nejstarším pohořím Evropy. Toto pohoří je vytvářeno horninami prahorního a prvohorního stáří, převáţně ţulami, svory a rulami. Vznik této oblasti připadá do etapy alpínského vrásnění během třetihor. Rozloha geomorfologického celku Šumava je 1671 km2 a střední výška je 921,5 m n. m. Mikroregion Šumava-západ se rozprostírá ve střední části Šumavy. Geomorfologickým oddílem střední části Šumavy jsou Šumavské pláně, jeţ zabírají 40 % celkové plochy Šumavy a jejich průměrná nadmořská výška je 980 m n. m. V tomto geomorfologickém oddílu je celkem 83 vrcholů. Šumavské pláně se člení na pět geomorfologických okrsků (Kochánovské pláně, Kvildksé pláně, Svojšská hornatina, Javornická hornatina a Kníţecí pláně), z nichţ nejvyšší část představují Kvildské pláně. Na Kvildských pláních se nachází celkem 38 vrcholů, jeţ mají nadmořskou výšku přes 1000 metrů. Nejvyšším vrcholem této oblasti je Blatný vrch (1376 m) a dalšími jsou pak například vrcholy Tetřev (1260 m), Sokol (1253 m), Medvědí hora (1227 m), Černá hora (1315 m) a Poledník (1315 m). Mezi další významné vrcholy v oblasti MŠZ patří: Boubín (1362 m) - jihočeská hora nacházející se v Boubínské hornatině východně od Kubovy Hutě a značí se pátým nejvyšším vrcholem české části Šumavy. Ostrý (1293 m) – dvouvrcholový suk nacházející se na hranici České republiky a Německa,
v oblasti
severozápadního
výběţku
Ţeleznorudské
hornatiny
Královského hvozdu. Nejvyšší vrchol je na německé straně hranice, na české straně je pak nejvyšší vrchol 1280 m. Pancíř (1214 m) – šumavská hora nacházející se v Pancířském hřbetu, který dostal svůj název právě podle této hory, přestoţe je jeho nejvyšším vrcholem hora Můstek se svými 1234 m. Špičák (1202 m) – vysoká hora nacházející se téţ v Královském hvozdu severně od Ţelezné Rudy. MŠZ je oblast rozlehlého lesnatého pohoří. V této oblasti jsou pak zvláště významné pralesovité lesy smíšené se smrkem, jedlí, bukem nebo horských smrčin. 40
40
MIKO, Ladislav – a kol. Národní parky a chráněné krajinné oblasti v České republice. Ministerstvo
životního prostředí, 2. Vyd. Praha, 2010. ISBN 978-80-7212-543-2
39
Tabulka 2 – Rozloha přírodních a uměle vytvořených zdrojů Šumavy
Kategorie (současnost v ha)
Národní park Šumava
Chráněná krajinné oblast Šumava
Celkem
Plocha celkem Z toho: Lesní plochy Trvalé travní porosty Orné půdy Vodní plochy Zastavěné plochy Ostatní plochy
68 064
99 398
167 462
55 062 5 487 375 1 097 66 6 849
57 232 17 953 9 051 5 467 270 9 021
112 294 23 440 9 426 5 533 336 15 870
Zdroj: Strategie rozvoje mikroregionu Šumava-západ, vlastní úprava.
Charakteristickým znakem reliéfu MŠZ je také střídání rozlehlých hřbetů s neméně rozlehlými pláněmi, v jejichţ nejníţe poloţených částech bývají rašeliniště a slatě, jenţ patří k nejvyhledávanějším místům oblasti MŠZ. Mezi nejvýznamnější slatě mikroregionu Šumava-západ patří:41
Chalupská slať (137 ha)
Chalupská slať nacházející se u Borové Lady, je rozsáhlé rašeliniště, jeţ bylo dříve velmi narušeno lokální těţbou rašeliny. Dnes je toto území pod ochranou. Byla zde také vybudována 250 metrů dlouhá naučná stezka, jenţ zpřístupňuje část rašeliniště s největším rašelinovým jezírkem celé Šumavy a České republiky.
Jezerní slať (103,5 ha)
Jezerní slať, jeţ se rozprostírá mezi obcemi Kvilda a Horská Kvilda je přírodní památkou s rozsáhlým a významným rašeliništěm. Jakousi bránou rezervace je vyhlídková věţ a vstup do této chráněné oblasti umoţňuje naučná stezka.
Filipohuťské slatě (52 ha)
Představují čtyři samostatná rašeliniště u Filipovy Huti.
Tříjezerní slať (19 ha)
Severozápadně od Modravy se rozkládá rašeliniště Tříjezerní slať, které je tak nazýváno podle tří rašelinných jezírek. Největší jezírko z nich má rozměr 7 arů. V roce 1978 zde byla zřízena naučná stezka s celkem jedenácti zastaveními.
41
RIS, Regionální informační servis [online 20. 5. 2012]. Dostupné z: < http://www.risy.cz/cs/turisticke-
ris/sumava/prirodni-zajimavosti/raseliniste/>
40
Drsný charakter přírody této oblasti dotváří rozsáhlé náhorní plošiny, horská vrchoviště, mokřady podélně při tocích horní Vltavy, kamenná moře, skalní útvary a hluboká údolí. K významným údolím v oblasti MŠZ patří Brčálník (část Hojsova Stráţe města Ţelezná Ruda) a Amálino údolí (přírodní rezervace nacházející se jiţně od Kašperských hor). Do horninového masivu této krajiny se zařezávají také vodní toky, které zde hloubí kaňonovitá údolí. Vrcholným výtvorem ledovců je pak několik jezer nacházejících se přímo v MŠZ, a to jezero Laka, Prášilské jezero, Černé jezero a Čertovo jezero.42
3.2.2 Klimatické předpoklady mikroregionu Šumava-západ Určujícím faktorem rozvoje cestovního ruchu je z hlediska rekreačních cílů cestovního ruchu přírodní prostředí a přírodní podmínky. Patřičně vyhovující přírodní podmínky jsou hlavní a podstatnou podmínkou daného rekreačního procesu. Na území MŠZ je vliv počasí významným fenoménem. Většina oblasti MŠZ patří do oblasti chladné se středoevropským a středohorským typem podnebí a jen některé části této oblasti lze zahrnout do oblasti mírně teplé (například údolí Vltavy a části Šumavského podhůří). Poměrná vlhkost vzduchu se pohybuje ve střední hodnotě kolem 80 %. Mezi nejvlhčí lokality patří Březník, Modravské slatě a Mordava. Podstatný podíl ročních sráţek, to je 40 %, činí převáţně zimní sněhové sráţky. Sněhové podmínky nejsou tak vlídné jako v jiných horách Česka či Moravy. Sněhová pokrývka zde zůstává 4 aţ 5 měsíců, ale v nejchladnějších lokalitách (Šumavských pláních) sníh vydrţí aţ půl roku. Výška sněhové pokrývky tu bývá v průměru od 80 centimetrů aţ do 1,5 metru. Průměrná roční teplota na území MŠZ je od 3,5 °Celsia aţ do 6,5 °Celsia, a během vegetačního období se teplota pohybuje aţ okolo 10 °Celsia. Vegetační období trvá v průměru kolem 100 dní v roce. Velmi známé jsou, jiţ například z děl Karla Klostermanna, šumavské mlhy. Zima začíná na Šumavě zpravidla koncem října a přetrvává aţ do konce března nebo začátku dubna. V tomto období je zde průměrná teplota niţší neţ 0 °Celsia. 43 V oblasti MŠZ převládá téměř po celý rok vítr západního a jihozápadního směru. Nejvíce větrné jsou pak letní měsíce (říjen). Z hlediska počtu sráţek a měsíční přítomnosti bouřek je v této oblasti nejvíce bouřlivým měsícem červenec. Průměrný roční úhrn sráţek se pak pohybuje okolo 1100 aţ 1300 mm. 42
Národní park a chráněná krajinná oblast Šumava. [online 20. 5. 2012]. Dostupné z:
43
RIS, Regionální informační servis [online 21. 5. 2012]. Dostupné z:
ris/sumava/o-regionu/klima/>
41
3.2.3 Popis vodních ploch mikroregionu Šumava-západ Vodní plochy a vodní toky jsou klíčovou hodnotou MŠZ. Po šumavských hřbetech probíhá evropské povodí mezi Severním a Černým mořem a Šumava je tak velmi bohatá na vodní toky. Vodnatost šumavských toků byla v historii vyuţívána pro plavení dřeva, a to mimořádně a vzácně technickými úpravami. Dřevo bylo plaveno po dvou hlavních vodních tocích, po Vchynicko-tetovském plavebním kanálu a po dnes jiţ prakticky nefunkčním Schwarzenberském plavebním kanálu. V šumavském pohoří pramení několik význačných řek, z nichţ je nejvýznamnější Vltava, a dále pak Vydra a Křemelná, jenţ společně vytváří na svém soutoku řeku Otavu. Nejvýznamnější řeky v oblasti MŠZ:
Řeka Vydra
Řeka Vydra je divokou horskou řekou s četnými peřejemi, jenţ protéká krajinnou přírodní rezervací Povydří a je povaţována za hlavní a nejdůleţitější pramenný tok řeky Otavy. Hlavní pramennou větví řeky Vydry je Modravský potok, který pramení v Šumavských pláních a celková délka této řeky je 23,1 km. Řeka Vydra je turisticky velmi atraktivní a významnou řekou s nápadně ztvárněným balvanitým řečištěm.
Řeka Otava
Tato zlatonosná řeka vzniká soutokem dvou řek, Křemelné a Vydry, u Čeňkovy Pily. Délka tohoto toku činí 111,7 km a odvodňuje území o rozloze cca. 4000 km2. Otava je řeka vyhledávaná převáţně vodáky, pro něţ je pak nejatraktivnější, ale zároveň také nejnáročnější, horní úsek řeky od Čeňkovy Pily.
Pramen řeky Vltavy
Pramen řeky Vltavy se nachází u Černé hory (1315 m) poblíţ státních hranic s Německou republikou. Vyvěrající potůček této řeky je od pramene aţ k Borové Ladě nazýván jako Černý potok, a pak je jiţ označován jako Teplá Vltava. Druhým pramenným tokem řeky Vltavy je Studená Vltava, která pramení v Německé republice v Bavorsku. Délka hlavního toku Vltavy je cca 430 km a její povodí má rozlohu cca 28000 km2.44 Území Šumavy je poznamenáno také pozůstatky z doby ledové a to v podobě ledovcových jezer a karů. Specifickým hydrologickým jevem Šumavy jsou tedy ledovcová jezera, jeţ se 44
RIS, Regionální informační servis [online 21. 5. 2012]. Dostupné z:
ris/sumava/prirodni-zajimavosti/prameny/>
42
vyskytují převáţně v nadmořské výšce 1000 m. V oblasti MŠZ se nachází mnoho významných jezer, které patří mezi nejnavštěvovanější lokality. Mezi nejvíce proslulá jezera oblasti MŠZ patří: jezero Laka (2,78 ha) Jezero Laka je nejmenší jezero ze šumavských ledovcových jezer, které leţí na svahu hory Plesná. Jezero Laka se liší od ostatních jezer na Šumavě svými charakteristickými znaky, a to plovoucími rašelinnými ostrůvky. Prášilské jezero (3,91 ha) Toto jezero se nachází na východním výběţku hory Poledník a současně s horou Poledník tvoří přírodní rezervaci o rozsahu 158 ha. Černé jezero (18,5 ha) Černé jezero je největším jezerem na Šumavě a patří mezi nejkrásnější šumavská jezera. Pod jezerem byla ve dvacátých letech 20. století postavena na našem území první přečerpávací elektrárna s umělou vodní nádrţí, jeţ se stala technickou památkou. Čertovo jezero (10,33 ha) Čertovo jezero, nacházející se v Královském hvozdu nedaleko Ţelezné Rudy, je druhým největším jezerem Šumavy.
3.2.4 Popis vegetace (fauny a flóry) mikroregionu Šumava-západ Oblast MŠZ se nachází ve středoevropské květnaté oblasti, a tak i místní rostlinstvo a květena je charakteristickým příkladem středoevropské vegetace. Základní typy vegetace zde tvoří květnaté bučiny, doubravy a smrčiny. Kromě těchto tří zásadních typů zde vznikla velká řada přirozených společenstev a ekosystémů. Jde například o rašeliniště, podmáčené smrčiny, údolní luhy, mokřadní bezlesí a ekosystémy tekoucích a stojatých vod. Převaţujícím typem vegetace Šumavy a tedy i oblasti MŠZ jsou lesní porosty. Lesní ekosystémy patří k nejvýznamnějšímu prvku ţivotního prostředí. Les tak tvoří pro celou krajinu přirozený ekologický potenciál. Do dnešní podoby byly lesy Šumavy formovány dlouhodobým vývojem, později i lidskou činností, takţe jsou dnes z velké části pozměněné a nepůvodní.
43
Tabulka 3 – Původní a současná skladba lesních dřevin národního parku Šumava
Dřevina Smrk ztepilý Buk lesní Jedle bělokorá Pionýrské listnáče Javor klen Ostatní listnáče (jasan, olše, jilm) Borovice blatka, kleč Borovice lesní Modřín opadavý Ostatní jehličnany (včetně tisu) Nezalesněná plocha
Původní stav [%] 51 21 13 8 2 0,5 2,4 2 0,1 0,1 1,4
Současný stav [%] 83,1 5,8 0,9 2 0,02 0,08 2,4 4 0,02 -
Zdroj: Strategie rozvoje mikroregionu Šumava-západ, vlastní úprava.
Na Šumavě zcela vymizely jedle, buky a tisy. Šumavské lesy také trpí díky kůrovcové kalamitě, jeţ se vrátila v 90. letech 20. století. I přes tyto zmíněné problémy je Šumava stále největším lesním komplexem ve střední Evropě. Na Šumavě se nachází i několik ohroţených a chráněných druhů rostlin, jako je například rosnatka okrouhlistá nebo kosatec sibiřský. Šumava je především ale také domovem původní středoevropské lesní zvěře. Vyskytují se zde pouze větší šelmy, jako vlk či medvěd, které byly v 19. století člověkem vyhubené. Tradiční zvěří Šumavské oblasti je převáţně spárkatá zvěř (jako jsou jeleni, mufloni a srnci) a další rozšíření savci (například kuna lesní, kuna skalní a jezevec). Pro lesy vyšších poloh v oblasti Šumavy je charakteristická bohatá ptačí fauna. Mezi typické šumavské ptáky patří například tetřev, jeřábek nebo ledňáček říční. K významným druhům sov v oblasti Pošumaví patří výr velký, kulíšek nejmenší a datel černý, a od dravců je zde zastoupen nejznámější orel křiklavý. K chráněným ţivočichům patří zejména rys ostrovid, vydra říční, netopýr velký a perlorodka říční. Mimořádně krajinářské a přírodní podmínky v oblasti Šumavy tak vedly k tomu, ţe zde byla některá území vyhlášena za mimořádně cenná a chráněná (například Boubínský prales). 45
3.2.5 Popis chráněných území v oblasti miktroregionu Šumava-západ Na území MŠZ se přírodní prostředí vyznačuje svou vysokou kvalitou, která přispěla k začlenění velké většiny tohoto území do řady chráněných oblastí z hlediska různých
45
Cestovní ruch na Šumavě, Rozvojový koncept cestovního ruchu na Šumavě, 2002. (Regionální sdružení
Šumava, Regionální rozvojová agentura Šumava).
44
kategorií. Na území mikroregionu Šumava-západ se od roku 1990 rozkládá Biosférická rezervace. Dále byla Šumava, pro ochranu přírody, zařazena do „Červené knihy ohroţených ekosystémů“ (soubor, jeţ obsahuje údaje o velmi ohroţených druzích ţivočichů a rostlin). Dále se na území MŠZ rozprostírá Národní park a Chráněná krajinná oblast Šumava, která často bývá značena jako „plíce Evropy“. Znak Národního parku Šumava a Chráněné krajinné oblasti Šumava zobrazuje dva ţivé šumavské stromy, jeden suchý strom mezi nimi a za těmito stromy je pak vidět vrchovina. Obrázek 7 – Logo Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava
Zdroj: Cesty krajem, turistický průvodce. [online 22. 5. 2012]. Dostupné z:
Chráněná krajinná oblast Šumava
CHKO Šumava byla zřízena v roce 1963 a se svými 168 654 ha se tak stala největším chráněným územím tehdejšího Československa. Oblast nejvzácnější krajiny CHKO, pro kterou byl potvrzen přísnější reţim ochrany, se stala v roce 1991 Národním parkem, čímţ se změnila rozloha CHKO na 99 624 ha. Dnes plní toto území převáţně funkci ochranné oblasti Národního parku. Součástí tohoto území v oblasti MŠZ je řada maloplodých chráněných území, kam patří národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky. Mezi nejznámější národní přírodní rezervace CHKO Šumava v oblasti MŠZ patří Boubínský prales (666 ha), Černé a Čertovo jezero (29 ha) a přírodní rezervace Bílá Strţ (79 ha), kde se nachází jediný vodopád na Šumavě. K nejvýznamnějším přírodním rezervacím CHKO patří Hamiţná hora a Milešický prales. Významnými přírodní rezervací v MŠZ je Amálino údolí u Kašperských Hor (81 ha) a Brčálnické mokřady u Ţelezné Rudy (45 ha).46
46
Informační portál Šumavy a Šumavského podhůří. [online 22. 5. 2012]. Dostupné z:
45
Národní park Šumava
Národní park Šumava se svou rozlohou 69 030 ha byl zaloţen v březnu roku 1991. Na území národního parku Šumava je vyhlášeno 24 přírodních rezervací a jiná další významná chráněná maloplodá území. NP Šumava je pro turisty velmi přitaţlivý a to zejména v letní a zimní sezóně. K významným turisticky vyhledávaným lokalitám Národního parku Šumava v oblasti MŠZ patří zejména jezera ledovcového původu (Laka, Prášilské, Černé a Čertovo), rozhledna Poledník (1315 m), Povydří s oblíbenou turistickou trasou podél řeky Vydry, Filipova Huť jako nejvýše poloţené sídlo v České republice (1093 m), hradiště Sedlo u Albrechtic a keltské hradiště Obří hrad u Nicova nacházející se jihovýchodně od Kašperských hor, jeţ bylo podle starodávné pověsti postaveno ze skal a obrovských balvanů šumavskými obry. Jedna lidová pověst o Obřím hradu vypráví, ţe byly na tomto hradu nalezeny tři metry velké obří kosti, ze kterých si pak obyvatelé udělali lávku přes řeku Losenici. 47 Obrázek 8 – Oblast Národního parku Šumava a Chráněné krajinné oblasti Šumava
Zdroj: Informační portál Šumavy a Šumavského podhůří. [online 22. 5. 2012]. Dostupné z:
Území MŠZ má tedy velmi kvalitní ţivotní a přírodní prostředí s velkým mnoţstvím unikátních přírodních atraktivit a nabízí tak jedinečnou šanci kontaktu s přírodou. Přírodní bohatství a neporušená příroda je tak velkou předností MŠZ.
47
ŠumavaNet - Sušice brána Šumavy. [online 22. 5. 2012]. Dostupné z:
46
Popis kulturně historických předpokladů
3.3
Atraktivitu území pro poţadavek cestovního ruchu představují vedle přírodních předpokladů také kulturně historické předpoklady. Motivem zájmu účasti na kulturním cestovním ruchu nejsou ale jen kulturně historické památky, ale také kulturní zařízení dané oblasti. Území MŠZ disponuje značně bohatou nabídkou kulturně historických atraktivit vybudovaných v romantických slozích, které poskytují význačné předpoklady pro rozvíjení různých forem kulturní, městské a církevní turistiky. Četné zastoupení zde mají hrady, zámky, tvrze, zříceniny, muzea a skanzeny. V rámci popisu kulturně historických předpokladů oblasti MŠZ jsou hodnoceny kulturně historické památky a atraktivity, kulturní zařízení a kulturní akce, sportovní zařízení, zábavní zařízení a sportovní akce.
3.3.1 Popis kulturně historických památek a atraktivit MŠZ Kulturně historické pamětihodnosti představují nejdůleţitější sloţku kulturně historických předpokladů. Velmi atraktivní jsou na území MŠZ zejména historicky významná města a obce,
která
lákají
rozsáhlými
soubory
památkových
objektů
se
zachovalou
architektonickou strukturou historických center měst, svou městskou architekturou, ale také i jako centra rekreace a turistiky. Kaţdé jednotlivé město či obec je tak neobyčejným a významným místem této oblasti. V MŠZ mají dominantní význam zejména města Ţelezná Ruda, Kašperské Hory a Sušice.
Ţelezná Ruda
Město Ţelezná Ruda bylo zaloţeno v první polovině 16. století poblíţ nově nalezených loţisek ţelezné rudy. V hlubokých lesích tak vznikla nová osada, tehdy zvaná Hutní, která patřila k panství hradu Rýzmberka. První zmínky o této osadě jsou zachovány z roku 1569. Největší rozmach města přinesl na konci 18. století rozvoj sklářství. Toto horské středisko, s cca 2120 obyvateli, se nachází na hranicích České republiky s Německem v nadmořské výšce 754 metrů na úpatí vrchů Špičáku a Pancíře. Kromě přírodních památek se zde nachází i mnoho technických a architektonických památek. Dominantou tohoto města je barokní kostel Panny Marie Pomocné z Hvězdy. V současnosti je Ţelezná Ruda významným rekreačním horským střediskem západní Šumavy. 48 48
DOLEČEK, J. a kol. PLZEŇSKÝ KRAJ: města a obce Plzeňského kraje. 1. Vyd. Plzeň, 2012. ISBN 978-80-
904275-8-7.
47
Kašperské Hory
Centrum střední části Šumavy Kašperské Hory, které bylo zaloţeno na počátku 14. století, je pověstné převáţně těţbou zlata, ale i jako oblíbené zimní a letní turistické středisko. Nachází se na hranicích Šumavy a Šumavského podhůří a leţí v nadmořské výšce 740 metrů. V 15. století zde bylo provozováno skoro 40 zlatodolů a několik štol, čímţ byla tato osada druhým nejvýznamnějším středověkým zlatorudným revírem v Čechách. Z kulturního hlediska je významnou historicky spojenou památkou, nacházející se poblíţ města, zejména hrad Kašperk (dříve známý pod názvem Karlsberg), který nechal vystavět v letech 1356-1361 král a císař Karel VI.49
Sušice
Město Sušice, které je také často nazývané jako „Brána Šumavy“, se rozprostírá ve Svatoborské vrchovině v nadmořské výšce 465 metrů. Město vzniklo v 8. století jako osada pro rýţování zlata a aţ do 12. století patřilo k majetku bavorských hrabat. Trvale připojeno k Čechám bylo aţ ve 13. století, kdy se stalo královským majetkem. Nejstarší dochovanou částí města, pocházející z roku 1322, jsou pozůstatky gotických hradeb, postavené Janem Lucemburským. K jedné z nejstarších památek tohoto města patří gotický kostel svatého Václava a hřbitovní kostel Panny Marie. Velmi zajímavým místem tyčícím se nad městem je také Poutní kostel svatých Andělů Stráţných z roku 1682. Pro návštěvníky mnoha historických a významných měst, jsou také velmi poutavé významné církevní památky. Z těchto památek se na území MŠZ vyskytuje nejvíce:
Velké mnoţství kostelů (například Kostel sv. Markéty v Kašperských Horách, Kostel sv. Bartoloměje v Rejštejně, Kostel sv. Marie a sv. Petra a Pavla v Albrechticích u Sušice, Kostel sv. Štěpána na Kvildě, Kostel v Dobré Vodě u Hartmanic s léčivým pramenem, Ţeleznorudský kostel Panny Marie Pomocné z Hvězdy, a mnoho dalších),
Kaple (například Kaple sv. Anny v Ţelezné Rudě, Koperlova kaplička v Ţelezné Rudě, Kaple sv. Andělů Stráţných v Sušici známý jako „Andělíček“ /viz obrázek č.9/, a další) a
49
Synagogy (například Horská synagoga v Hartmanicích a synagoga ve Velharticích).
KIDLESOVÁ, Simona; ŠPAČEK, Jiří. Česká republika od A do Z. 1. Vyd. Praha, 2009. ISBN 978-80-254-
5156-4
48
Obrázek 9 – Kaple sv. Andělů Stráţných („Andělíček“)
Zdroj: ŠumavaNet – Sušice a okolí. [online 25. 5. 2012]. Dostupné z:
Z hlediska světských památek, mají na území MŠZ četné zastoupení zejména hrady (hrad Kašperk, Obří hrad nedaleko Kašperských hor, hrad Velhartice), zámky (Zdíkov, Hartmanice), tvrze (renesanční tvrz v Nezdicích na Šumavě, Čachrov) a zříceniny (Rabí). Hrad Kašperk /viz obrázek č. 10/ Nejznámějším hradem v oblasti MŠZ je jiţ zmíněný hrad Kašperk, nacházející se poblíţ města Kašperských Hor, které je jeho vlastníkem i provozovatelem. Tento gotický hrad slouţil zejména k ochraně blízkých zlatých dolů a k zajištění zemských hranic. Kašperk byl hradem královským a nejvýznamnějšími pány tohoto hradu byli Šternberkové, Švamberkové a Jiří z Lokšan. Hrad Kašperk byl za své doby sídlem popravy, protoţe kaţdý pán tohoto hradu měl právo a povinnost starat se o pořádek a bezpečnost a stíhat tak provinilce v Prácheňském kraji. 50 Obrázek 10 – Hrad Kašperk
Zdroj: Česká republika - zámky, hrady a jiné zajímavosti. [online 25. 5. 2012]. Dostupné z: < http://www.zamky-hrady.cz/2/kasperk.htm>
50
Oficiální stránky hradu Kašperk. [online 25. 5. 2012]. Dostupné z:
historie-hradu-kasperk>
49
Zřícenina hradu Rabí /viz obrázek č. 11/ Rabí, nejrozsáhlejší hradní zřícenina v České republice, leţí ve stejnojmenné vesnici, 9 km severovýchodně od Sušice, nedaleko řeky Otavy. Tento středověký hrad s románskými základy chránil v minulosti obchodní stezku mezi Sušicí a Horaţďovicemi a velmi hojná rýţoviště zlata na řece Otavě. Také převáţně z těchto důvodů se často stával terčem útoků. Dvakrát se ho pokusil dobýt husitský válečník Jan Ţiţka, který tak při obléhání přišel o své druhé pravé oko. Hrad byl během třicetileté války vypleněn a v 18. století vyhořel. Roku 1920 byl pak částečně renovován a v současnosti je tato zřícenina hradu, jako národní kulturní památka, plně přístupný veřejnosti. 51 Obrázek 11 – Zřícenina hradu Rabí
Zdroj: Česká republika - zámky, hrady a jiné zajímavosti. [online 25. 5. 2012]. Dostupné z:
V oblasti MŠZ se zachovala také řada památek lidové kultury, jako jsou obce drţící si svou původní pravou urbanistickou strukturu, a dosud dochované samotné stavby, zejména roubené (takzvané „roubenky“). Nedílnou součástí lidové kultury jsou také skanzeny (muzea v přírodě), tedy specializovaná muzejní expozice s „ţivým muzeem“, kdy bude mít například venkovská kovárna přímo svého kováře a podobně. Lidovou architekturu lze pak vidět například v Srní, Antýglu, Hartmaniních a na Kvildě (kde v nejzachovalejší části Kvildy Vilémově, stojí dodnes dřevěné Hamerské domky, ukazující typickou šumavskou lidovou architekturu). Významná je na území MŠZ i nabídka atraktivních technických památek, které poskytují moţnosti zejména pro vývoj aktivních forem turistiky s tematickým zaměřením. K těmto významným památkám patří například elektrárna Čeňkova pila, Schwarzenberský plavební kanál a Vchynicko-Tetovský plavební kanál (jehoţ náhon začíná u hradlového mostu zvaného „Rechle“ na řece Vydře).
51
Hrad Rabí – turistické informace. [online 25. 5. 2012]. Dostupné z:
50
K technickým památkám náleţí také rozhledny, kterých je v oblasti MŠZ velké mnoţství. Výstupy na vrcholy hor jsou dobře značené a většinou mají turisté výběr z několika různých tras. Patří sem například:
Boubínská rozhledna (Kubova Huť) na kterou vede několik tras, při kterých neminete známé Boubínské jezírko,
Klostermannova rozhledna (Javorník) od které vede také naučná stezka,
Pancíř (Ţelezná Ruda), na jehoţ vrcholu se nachází turistická chata a turistická rozhledna s výhledem na vzdálené Alpy,
vyhlídková věţ na hoře Poledník (Prášily) /viz obrázek č. 12/, která dříve slouţila jako radarová stanice protivzdušné obrany státu a
kamenná rozhledna Svatobor s turistickou chatou (Sušice).
Obrázek 12 – rozhledna Poledník
Zdroj: NP Šumava. [online 25. 5. 2012]. Dostupné z:
3.3.2 Popis kulturních zařízení a kulturních akcí MŠZ Součástí kulturně historických předpokladů cestovního ruchu jsou také kulturní zařízení a s nimi spojené kulturní akce dané turistické oblasti. Největší hodnota je připisována muzeím a galeriím, které jsou často různého zaměření. V oblasti MŠZ je oproti galeriím zastoupeno mnohem více muzeí, jako je například 52:
Muzeum Dr. Šimona Adlera v Dobré Vodě (expozice je zde věnovaná tradicím a kultuře ţidovské menšiny, nachází se zde i unikátní skleněný oltář)
Muzeum Šumavy v Sušici (nachází se zde sušický cínový poklad, šumavské sklo, síň Karla Klostermanna a je zde také expozice sirkařství)
52
RIS, Regionální informační servis. [online 26. 5. 2012]. Dostupné z: < http://www.risy.cz/cs/turisticke-
ris/sumava/pametihodnosti/muzea/>
51
Muzeum Šumavy v Kašperských Horách (muzeum vlastní největší sbírku šumavského skla v České republice, nachází se zde přírodovědecké sbírky a expozice historických sklářských výrobků z Rejštejna a okolí)
Muzeum historických motocyklů v Kašperských horách (muzeum jedné z největší expozice historických motocyklů v České republice)
Motomuzeum v Ţelezné Rudě (ukázky historických motocyklů a expozice loutek)
Muzeum Šumavy v Ţelezné Rudě (expozice dobového interiéru z 19. století a lidového malovaného nábytku a tvoří se zde malby na zrcadle)
Muzeum pivovarnictví a pohádkových postav v Ţelezné Rudě (toto muzeum bylo otevřeno roku 2005 a nacházejí se zde zajímavé exponáty nejen z Ţelezné Rudy; jsou zde ukázky pivovarních sudů, výčepních zařízení, včetně historických fotografií; součástí tohoto muzea je strašidelná knajpa plná pohádkových strašidel a bytostí)
K dalším kulturním zařízením patří také divadla a kina, jeţ jsou lokalizována většinou ve větších městech. Součástí nabídky cestovního ruchu vedle kulturních zařízení je i organizování kulturních akcí, které také představují sloţku kulturně historických předpokladů. Velké mnoţství těchto akcí má jiţ mnohaletou tradici a jsou důvodem návštěvy dané oblasti. Společenských kulturních a tradiční akcí, které se na území MŠZ konají, je velké mnoţství a společenský ţivot si bez nich v této oblasti jiţ ani nejde představit. Záznamy týkající se kulturních a společenských akcí byly získány z internetových stránek Turistického portálu České republiky CZeCOT 53 a Informačního serveru ŠumavaNet.54 Ke kulturním a společenským akcím v oblasti MŠZ patří například: Sušické slavnosti 2012 (městská kulturní akce 690. Výročí opevnění města Sušice, jeţ se koná 31. 5. – 3. 6.) Koncert v kostele Panny Marie Bolestné v Hamrech (konající se v rámci XVI. Evropského festivalu duchovní hudby) VII. Sušická muzejní noc (kulturní a zábavní akce v muzeu Šumavy Sušice s exponáty Kočovného muzea strašidel) 53
CZeCOT, Turistický portál ČR. [online 27. 5. 2012]. Dostupné z:
54
Informační server ŠumavaNet. [online 27. 5. 2012]. Dostupné z: < http://www.sumavanet.cz/akce/>
52
Den hudby v Kašperských Horách (oslava Dne hudby konající se 23. 6.) Pivní slavnosti v Ţelezné Rudě, konající se kaţdým rokem v červenci Rytíři koruny české: Dračí příběh (večerní vystoupení na tajemném hradu Kašperk s mnoţstvím ohňových efektů konající se kaţdoročně v červenci) Den s dravci na Rabí (jedná se o výcvik dravců a sov a o letové ukázky dravců) Milostný ţivot v dobách rytířů (jedná se o noční prohlídky hradu Kašperk, jehoţ tématem pro rok 2012 jsou milostné poezie; tato akce se koná dva poslední srpnové víkendy) Hradozámecká noc na Rabí (netradiční prohlídka hradní zříceniny Rabí, konající se první den v září, s osvětlenými loučemi a svícemi, kdy oţívají tajemné postavy dávných obyvatel hradu a staré pověsti) Plavení dříví na Schwarzenberském plavebním kanále (10. 9. a 17. 9. 2012) 3. Zdíkovské středověké slavnosti aneb návrat do časů dávno minulých (jedná se o dobové trţiště s představením historického šermu, hudebním vystoupením, šermířskými souboji, věštírnou a divadlem) Silvestrovské jízdy zvláštních vlaků na Kubově Huti (jízda historickým vlakem, kde je i moţnost shlédnout divadelní představení, popřípadě je tu moţnost výstupu na Boubín; tato akce se koná 31. 12. 2012) Přesto, ţe je nabídka kulturních a společenských akcí v MŠZ velmi široká, koncentruje se v zásadě pouze na letní sezonu. V zimní sezoně je pak počet těchto akcí, kromě adventního období, o hodně menší.
3.3.3 Zábavní zařízení, sportovní zařízení a sportovní akce MŠZ Určitý vliv na rozhodování o výběru specifické turistické destinace, má určitě také nabídka zábavních a sportovních zařízení, a akce s nimi spojené, mezi které jsou zařazeny zejména sportovní závody. K zábavním zařízením patří například filmová místa Šumavy, jeţ připomínají filmy, ve kterých se Šumavské prostředí objevuje. Filmaři směřují se svými štáby na Šumavu velmi často, ať uţ díky překrásné krajině, hlubokým pohádkovým hvozdům či tajemným ledovcovým jezerům.
53
K těm nejznámějším filmům a seriálům, jeţ se natáčeli v oblasti MŠZ patří například: 55
Romantické drama Divá Bára, 1949 (Srní, Prášily, a Černé jezero)
Rodinný film Pod jezevčí skálou, 1978 (Srní, Kvilda a Klostermannův dům)
Rodinný film Na pytlácké stezce, 1979 (Srní, Kvilda a Klostermannův dům)
Pohádka Jezerní Královna, 1998 (Plešné jezero)
Rodinný film Hurá na medvěda, 2000 (Rejštejn a zřícenina Rabí)
Drama Vůně Vanilky, 2001 (Kašperské Hory)
Večerníčky Méďové a Vydrýsek, 2001 – 2002 (Křemelná a šumavské slatě)
Pohádka Andělé Páně, 2005 (hrad Kašperk, Kvilda a Kašperské Hory)
Rodinný seriál Ranč u zelené 7, 2005 (Zadov)
Drama Obsluhoval jsem anglického krále, 2006 (obec u Hartmanic)
Záznamy týkající se sportovních zařízení a sportovních akcí byly získány z internetových stránek Turistického portálu České republiky CZeCOT 56 a Klubu českých turistů.57 Mezi nejvýznamnější sportovní zařízení patří významná lyţařská střediska, kterých je na Šumavě opravdu mnoho. Většina z nich poskytuje svým zákazníkům sluţby zahrnující půjčovny lyţí, lyţařské školy i večerní lyţování. Kromě sjezdových tratí se v blízkosti lyţařských středisek nachází také velké mnoţství upravených běţeckých stop. Lyţařská střediska nacházející se v oblasti MŠZ, zastupuje Ski areál Špičák v Ţelezné Rudě, Lyţařský areál Zadov, Ski areál Kašperské Hory, Lyţařský areál Samoty v Ţelezné Rudě, Lyţařský areál Nad Nádraţím a Belveder v Ţelezné Rudě, Lyţařský areál Kvilda, Ski areál Nezdice na Šumavě, Lyţařský areál Kubova Huť a mnoho dalších. Další veřejně přístupná sportovní zařízení, mezi která spadají například bazény, koupaliště, různá sportovní hřiště, tělocvičny a fitness centra se v oblasti MŠZ vyskytují zejména ve sportovních areálech, rekreačních zařízeních a v některých hotelích a penzionech, a to především v Ţelezné Rudě, Kašperských Horách a na Srní.
55
Doma na ŠUMAVĚ. Číslo 10, Léto 2011. Str. 9. [online 28. 5. 2012]. Dostupné z:
56
CZeCOT, Turistický portál ČR. [online 27. 5. 2012]. Dostupné z:
57
Klub českých turistů – kalendář kulturních akcí. [online 27. 5. 2012]. Dostupné z:
54
K dalším sportovním zařízením a sportovním moţnostem v oblasti MŠZ patří například:
Krytý zimní stadion v Sušici,
Off park v Sušici (lanové dráhy, lety balónem),
Autocamp v Ţelezné Rudě (dětské hřiště, sportovní venkovní hřiště),
Sportovní areál Horská Kvilda (dětské hřiště, umělá lezecká venkovní stěna),
Klostermannova chata na Modravě (dětské hřiště, bowling, kulečník, sauna a stolní tenis).
Součástí sportovních zařízení z hlediska cestovního ruchu je i organizování jiţ zmíněných sportovních akcí. Mezi nejznámější sportovní akce konající se v oblasti MŠZ patří: OTAVA CUP 2012 v Sušici (XVIII. Ročník mezinárodního turnaje ve fotbale), Šumavský skimaraton (tradiční akce v běhu na lyţích v okolí Kvildy a Modravy), Cyklistický závod ŠUAC – Kašperská 66 (jedná se o cyklistický závod krajem Karla Klostermanna v Kašperských Horách a okolí), 4. Ročník zahájení provozu freestylového skoku do vody v Ţelezné Rudě. Nabídka území MŠZ umoţňuje tedy veškeré formy jak letní tak i zimní turistiky a má potenciál právě pro provozování letních a zimních sportů různých výkonnostních kategorií.
3.4
Analýza potenciálu území MŠZ dle vlastní navrţené metodiky
Jednotlivé předpoklady cestovního ruchu dle území obcí MŠZ (jeţ jsou popsány a analyzovány v předchozí části 3. Kapitoly), budou zařazovány do intenzivních stupňů podle určitých podmínek, převzatých dle Bíny58. Tyto podmínky rámcového popisu situací území obcí MŠZ jsou uvedeny ve 2. kapitole u jednotlivých přírodních a kulturně historických předpokladů. Následně bude vyhodnocen celkový potenciál z hlediska cestovního ruchu daných území obcí MŠZ. Stanoveny jsou 3 intenzivní stupně potenciálu cestovního ruchu v dané oblasti, a to nulový, základní, zvýšený nebo vysoký stupeň (jak je jiţ uvedeno ve 2. kapitole). Hodnocení intenzivními stupni budu provádět osobně dle mých znalostí regionu a z předchozího popisu a analýzy MŠZ.
58
BÍNA, J. Hodnocení potenciálu cestovního ruchu v obcích České republiky. Urbanismus a územní rozvoj,
2002, ročník 5., č. 1., s. 2-11.
55
Nyní tedy vyjádřím intenzivní stupně přírodního potenciálu a kulturního potenciálu z hlediska cestovního ruchu u jednotlivých členských obcí, zastoupených v mikroregionu Šumava-západ. Tabulka 4 – Vyhodnocení jednotlivých přírodních a kulturních sloţek potenciálu cestovního ruchu v obcích MŠZ Oblast obce MŠZ Borová Lada
Dlouhá Ves
Hamry
Rejštejn
Kvilda
Horská Kvilda
Prášily
Modrava
Srní
Čachrov
Sušice
Ţelezná Ruda
Kašperské Hory Sloţka potenciálu cestovního ruchu
Intenzivní stupně lokalizačních předpokladů z hlediska cestovního ruchu (0-3), přiřazené daným oblastem MŠZ
Přírodní předpokady vhodnost krajiny: Pro přírodní pozoruhodnosti
1
1
0
0
0
1
1
1
1
0
0
0
0
Pro pěší a horskou turistiku
2
2
2
1
2
3
2
3
3
1
1
1
1
Pro cykloturistiku
1
3
1
1
3
3
2
3
3
1
1
1
1
Pro sjezdové zimní sporty
2
3
0
1
3
3
2
3
3
0
0
0
0
Pro lyţařskou turistiku
2
3
0
1
3
3
2
2
2
1
0
0
0
Pro rekreaci u vody
1
1
1
0
1
1
2
1
1
1
1
1
0
Pro rekreaci typu lesy/hory
2
1
1
2
2
2
1
2
2
1
1
1
1
Pro venkovskou turistiku
1
1
1
0
1
1
0
1
1
1
0
0
0
Pro vodní turistiku Pro horolezeckou turistiku Kulturně-historické předpoklady Skanzeny a muzea
0 0
3 0
2 0
1 0
2 0
2 0
1 0
1 0
1 0
1 0
0 0
1 0
1 0
1
1
1
0
2
1
0
0
0
0
0
0
0
Lázeňské funkce
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
Kult. hist. památky a soubory
3
1
3
1
1
1
0
0
0
1
0
1
0
Kulturní akce
1
1
2
0
0
1
1
1
0
1
0
0
0
Sportovní akce
1
0
2
0
0
1
0
1
1
0
0
0
0
Církevní akce
1
0
1
0
0
0
0
1
0
0
0
0
0
Veletrhy a tematické trhy
0
1
1
0
0
1
0
0
1
0
1
0
0
Příhraniční specifika Zdroj: Vlastní zpracování
0
2
0
0
0
1
0
0
0
0
1
0
0
Jednotlivé sloţky potenciálu cestovního ruchu mají ale v celkové hodnotě potenciálu odlišný význam. Pro správné zhodnocení potenciálu cestovního ruchu, bude tedy následně kaţdé sloţce potenciálu přiřazen vhodný váhový koeficient dle jeho významu vzhledem k celkovému potenciálu daného území. Hodnoty váhových koeficientů jsou zvoleny podle 56
vlastního
výzkumu
v mikroregionu
zaměřeného
Šumava-západ.
na
nejlákavější
Výzkum
atraktivity
nejlákavější
cestovního
atraktivit
byl
ruchu
prováděn
dotazníkovým šetřením v členském městě MŠZ Sušici. Dotazováno bylo 50 návštěvníků mikroregionu, kteří dané faktory předpokladů MŠZ seřazovali od 1 do 18, a to podle jejich představy o důleţitosti a významu jednotlivých předpokladů cestovního ruchu. Získaná data jsem následně matematicky vyhodnotila. Po přiřazení odpovídajících bodů dle jednotlivých návštěvníků MŠZ, jsem si součtem všech moţných bodů (1-18), které jsem vynásobila celkovým počtem návštěvníků (50), vyjádřila celkovou bodovou hodnotu největšího moţného potenciálu cestovního ruchu pro přírodní a kulturně historické předpoklady na území MŠZ. Dále jsem si součtem všech bodů u kaţdých sloţek potenciálu zvlášť, určila jejich dílčí bodové hodnoty z hlediska potenciálu cestovního ruchu na území MSŢ. Výsledné pořadí a hodnoty nejlákavějších atraktivit v MŠZ, jeţ jsem vyjádřila v procentech (viz. graf č.2), jsou sumou podílu dílčího bodového hodnocení jednotlivých sloţek potenciálu CR a celkového bodového hodnocení potenciálu CR na území MŠZ. Graf 2 – Nejlákavější atraktivity cestovního ruchu v MŠZ, dle jeho návštěvníků (%)
Nejlákavější atraktivity v MŠZ dle jeho návštěvníků [%] Příhraniční specifika Veletrhy a tématické trhy Církevní akce Sportovní akce Kulturní akce Kult. hist. památky a soubory Lázeňská funkce Skanzeny a muzea Horolezecká turistika Vodní turistika Venkovská turistika Rekreace typu lesy/hory Rekreace u vody Lyţařská turistika Sjezdové zimní sporty Cykloturistika Pěší a horská turistika Přírodní pozoruhodnosti
3,25 2,91 1,89 5,39 4,96 5,63 2,24 4,5 2,48
Procentuální vyjádření atraktivity
6,79 6,66 7,87 7,33 7,15 6,84 8,43 8,78 6,9 0
2
4
6
Zdroj: Vlastní výzkum a zpracování
57
8
10
Tyto procentuálně vyčíslené hodnoty jednotlivých sloţek předpokladů cestovního ruchu v MŠZ tedy pouţiji jako hodnoty jednotlivých váhových koeficientů. Tabulka 5 – Stanovené váhové koeficienty pro jednotlivé faktory přírodních a kulturně historických předpokladů cestovního ruchu v oblasti MŠZ
Příhraniční specifika
Veletrhy a tematické trhy
Církevní akce
Sportovní akce
Kulturní akce
Kult.histor.památky
Lázeňské funkce
Skanzeny a muzea
Horolezecká turistika
Vodní turistika
Venkovská turistika
Rekreace typu lesy/hory
Rekreace u vody
Lyţařská turistika
Sjezdové zimní sporty
Cykloturistika
Pěší a horská turistika
Přírodní pozoruhodnosti
Faktory
Váha koefic. 6,9 8,78 8,43 6,84 7,15 7,33 7,87 6,66 6,79 2,48 4,5 2,24 5,63 4,96 5,39 1,89 2,91 3,25 Zdroj: Vlastní zpracování
Jednotlivé zvolené intenzivní stupně následně o váhový koeficient upravím (intenzivní stupeň potenciálu * váha koeficientu). Tímto způsobem se tak vyčíslí všechny bodové hodnoty dalších přírodních a kulturních sloţek potenciálu. V další tabulce (viz. tabulka č.6), ve které jsou jiţ intenzivní stupně jednotlivých zvolených faktorů přepočítány dílčími koeficienty, jsou přidány hodnoty součtu jednotlivých přepočítaných intenzivních stupňů pro území MŠZ.
58
Tabulka 6 – Intenzivní stupně upravené o hodnoty koeficientů Oblast obce MŠZ MŠZ celkem
Borová Lada
Dlouhá Ves
Hamry
Rejštejn
Kvilda
Horská Kvilda
Prášily
Modrava
Srní
Čachrov
Sušice
Ţelezná Ruda
Kašperské Hory
Sloţka Intenzivní stupně lokalizačních předpokladů z hlediska cestovního ruchu, upravené o potenciálu CR hodnoty koeficientů, přiřazené daným oblastem MŠZ Přírodní předpokady vhodnost krajiny: Pro přír. pozoruhodn. 6,9 6,9 0,0 0,0 0,0 6,9 6,9 6,9 6,9 0,0 0,0 0,0 0,0 41,4 Pro pěší a horsk. turist. 17,56 17,56 17,56 8,78 17,56 26,34 17,56 26,34 26,34 8,78 8,78 8,78 8,78 210,72 Pro cykloturistiku 8,43 25,29 8,43 8,43 25,29 25,29 16,86 25,29 25,29 8,43 8,43 8,43 8,43 202,32 Pro sjezdové zimní sporty 13,68 20,52 0,0 6,84 20,52 20,52 13,68 20,52 20,52 0,0 0,0 0,0 0,0 136,8 Pro lyţařskou turistiku 14,3 21,45 0,0 7,15 21,45 21,45 14,3 14,3 14,3 7,15 0,0 0,0 0,0 135,85 Pro rekreaci u vody 7,33 7,33 7,33 0,0 7,33 7,33 14,66 7,33 7,33 7,33 7,33 7,33 0,0 87,96 Pro rekr. typu lesy/hory Pro venk. turistiku Pro vodní turistiku Pro prolez. turistiku Kulturně historické předpoklady Skanzeny a muzea
15,74
7,87 15,74 15,74 7,87 7,87 7,87 7,87 149,53
6,66
6,66
0,0
6,66
6,66
6,66 0,0
6,79
13,58
13,58
6,79
6,79
6,79
6,79 0,0 6,79 6,79 108,64
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
4,5
4,5
0,0
9,0
4,5
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
27,0
0,0
0,0
0,0
0,0
15,74
7,87
7,87
15,74 15,74
6,66
6,66
6,66
0,0
0,0
20,37
13,58
0,0
0,0
4,5
0,0
0,0
53,28
Lázeňské funkce 0,0 Kult. hist. pam. a soub. 16,89
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
5,63
16,89
5,63
5,63
5,63
0,0
0,0
0,0
5,63 0,0 5,63 0,0
67,56
Kulturní akce
4,96
4,96
9,92
0,0
0,0
4,96
4,96
4,96
0,0
4,96 0,0
0,0
0,0
39,68
Sportovní akce
5,39
0,0
10,78
0,0
0,0
5,39
0,0
5,39
5,39
0,0
0,0
0,0
0,0
32,34
Církevní akce 1,89 0,0 Veletrhy a tematické trhy 0,0 2,91 Příhraniční specifika 0,0 6,5 Zdroj: Vlastní zpracování
1,89
0,0
0,0
0,0
0,0
1,89
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
5,67
2,91
0,0
0,0
2,91
0,0
0,0
2,91
0,0
2,91 0,0
0,0
14,55
0,0
0,0
0,0
3,25
0,0
0,0
0,0
0,0
3,25 0,0
0,0
13,0
59
V následující tabulce (viz. tabulka č. 7) jsou vidět celková jednotlivá bodová vyjádření přírodních a kulturně historických předpokladů dle zvolených zón potenciálu cestovného ruchu. Tabulka 7 - Přírodní a kulturně historické předpoklady potenciálu cestovního ruchu na území mikroregionu Šumava-západ
Příhraniční specifika
Veletrhy a tematické trhy
Církevní akce
Sportovní akce
Kulturní akce
Kult.histor.památky
Lázeňské funkce
Skanzeny a muzea
Horolezecká turistika
Vodní turistika
Venkovská turistika
Rekreace typu lesy/hory
Rekreace u vody
Lyţařská turistika
Sjezdové zimní sporty
Cykloturistika
Pěší a horská turistika
Přírodní pozoruhodnosti
Faktory
Bodové vyjádření potenciálu 41,4 210,7 202,3 136,8 135,8 87,9 149,5 53,3 108,6 0,0 27,0 0,0 67,5 39,7 32,3 3,0 5,5 4,4 Zdroj: vlastní zpracování
Z této tabulky potenciálu přírodních a kulturně historických předpokladů lze vidět vysoký potenciál zejména u vhodnosti krajiny MŠZ pro pěší a horskou turistiku s 210,7 body a vhodnost krajiny mikroregionu pro cykloturistiku s 202,3 body. Dále je oblast MŠZ vhodná také pro vodní turistiku a pro rekreaci typu lesy/hory, která velmi souvisí také s další vhodností krajiny a to především pro lyţařskou turistiku a sjezdové zimní sporty. Naopak nulový potenciál představují v této destinaci lázeňské funkce a horolezecká turistika. V následující tabulce č. 8 jsou uvedeny hodnoty potenciálu cestovního ruchu, přímo u jednotlivých oblastí členských obcí MŠZ. Tabulka 8 – Celkový potenciál přírodních a kulturně historických předpokladů jednotlivých členských obcí MŠZ
170,5 103,6 142,1 138,2 63,6 38,6 44,8
60
Borová Lada
Dlouhá Ves
Hamry
Rejštejn
Kvilda
139,7
Horská Kvilda
59,4
Prášily
Srní
108,3
Modrava
Čachrov
Bodové vyjádření potenciálu 124,2 158,5 Zdroj: vlastní zpracování
Sušice
Ţelezná Ruda
Kašperské Hory
Členské obce MŠZ
31,8
Z tabulky je vidět, ţe zvýšený potenciál se celkem vyskytuje v osmi obcích. Jedná se o okolí obcí Modrava (170,5), Ţelezná Ruda (158,5), Horská Kvilda (142,1), Srní (139,7), Kvilda (138,2), Kašperské Hory (124,2), Sušice (108,3) a Prášily (103,6). Pro detailnější zhodnocení potenciálu jednotlivých oblastí členských obcí na území MŠZ jsou v následujících dvou tabulkách znázorněny a zanalyzovány přírodní a kulturně historické předpoklady jednotlivých oblastí obcí odděleně. Tabulka 9 – Přírodní potenciál jednotlivých oblastí členských obcí MŠZ Borová Lada
Dlouhá Ves
Hamry
Rejštejn
Kvilda
Horská Kvilda
Prášily
Modrava
Srní
Čachrov
Bodové vyjádření přírodního 90,6 133,9 potenciálu Zdroj: vlastní zpracování
Sušice
Ţelezná Ruda
Kašperské Hory
Členské obce MŠZ
61,4 53,7 128,1 143,8 98,6 129,8 129,8 53,0 32,4 39,2 31,8
Z hlediska přírodních předpokladů je na tom tedy potenciálně nejlépe oblast obce Modravy se 143,8 body a to zejména díky krajině vhodné k pěší turistice, horské turistice a cykloturistice. Velmi podobně je na tom také oblast obce Horské Kvildy a Kvildy, dále také oblast obce Ţelezné Rudy a Srní. Nulový potenciál zde nepředstavuje ţádná z oblastí. Tabulka 10 – Kulturně historický potenciál jednotlivých členských obcí MŠZ
Borová Lada
Dlouhá Ves
Hamry
Rejštejn
26,6 4,96 12,2
Kvilda
61
Horská Kvilda
5,63 14,6
Prášily
Modrava
46,9
Srní
Čachrov
Bodové vyjádření kulturně historického 33,6 24,5 potenciálu Zdroj: vlastní zpracování
Sušice
Ţelezná Ruda
Kašperské Hory
Členské obce MŠZ
8,3 10,6 6,2 5,63 0,0
Z hlediska kulturně historického potenciálu je na tom oblast MŠZ hůře. Kromě oblasti obce Borová Lada, spadá kaţdá z oblasti obcí do základní zóny potenciálu. Oblasti obcí zde ale získaly oproti přírodním předpokladům mnohem menší bodové hodnocení. Rozdíly mezi přírodním a kulturně historickým potenciálem jednotlivých oblastí členských obcí MŠZ, jsou vyobrazeny v následujícím grafu (viz. graf č. 3). Graf 3 - Rozdíly jednotlivých oblastí obcí MŠZ dle přírodního a kulturně historického potenciálu
Rozdíly jednotlivých oblastí členských obcí MŠZ dle přírodního a kulturně historického potenciálu
Oblasti MŠZ
Borová Lada Dlouhá Ves Hamry Rejštejn Kvilda Horská Kvilda Prášily Modrava Srní Čachrov Sušice Ţelezná Ruda Kašperské Hory
Bodové vyjádření kulturně historického potenciálu Bodové vyjádření přírodního potenciálu
0
50 100 150 200 Bodové hodnoty potenciálu
Zdroj: vlastní zpracování
V grafu jsou mezi jednotlivým přírodním a kulturně historickým potenciálem velké znatelné rozdíly. Vyrovnanost přírodního a kulturně historického potenciálu je zřejmá pouze v oblasti členské obce MŠZ Sušice. Jinak je v ostatních oblastech obcí viditelné, ţe na území MŠZ převaţují především přírodní předpoklady potenciálu cestovního ruchu.
62
4
Analýza vnímání území MŠZ jeho návštěvníky
Tato kapitola je věnována dotazníkovému šetření z hlediska průzkumu, jak vnímají potenciál na území MŠZ jeho návštěvníci. Při výzkumu jsem uplatnila metodu osobního dotazování, prostřednictvím dotazníkového šetření. Toto dotazníkové šetření bylo realizováno s cílem zjistit, jak vnímají návštěvníci potenciál cestovního ruchu MŠZ. Data pro svůj výzkum jsem získala dotazníkovým výzkumem, a dotazníky (viz. příloha č.1) jsem předkládala 18. a 19. června jednotlivým návštěvníkům turistické destinace u Informačního centra členského města MŠZ Sušice. Z dotazníkového šetření jsem získala data od 50 respondentů. Toto číslo odpovídá počtu turistů, jeţ průměrně denně navštíví Informační centrum města Sušice. Výběr respondentů byl prováděn náhodným oslovením návštěvníků oblasti MŠZ. Získaná data jsem statisticky vyhodnotila a následně zobrazila v grafech prostřednictvím programu Microsoft Excel 2007.
4.1
Výsledky dotazníkového šetření dle návštěvníků MŠZ
V první otázce měli návštěvníci seřadit jednotlivé faktory přírodních a kulturně historických předpokladů, dle jejich představy o důleţitosti a významu jednotlivých faktorů v oblasti mikroregionu Šumava-západ. Prostřednictvím této otázky jsem si také stanovila váhové koeficienty pro analýzu potenciálu oblasti MŠZ. Další otázky dotazníkového šetření se týkaly taktéţ jednotlivých faktorů přírodních a kulturně historických předpokladů z hlediska potenciálu cestovního ruchu. Jejich cílem bylo, dle návštěvníků MŠZ, zjistit nejzajímavější a nejvýznamnější přírodní a kulturně historické atraktivity na území MŠZ spolu s nejvíce navštěvovanými kulturními a sportovními akcemi. Graf 4 - Nejzajímavější přírodní oblasti podle návštěvníků MŠZ
Nejzajímavější přírodní oblast MŠZ [%] 9%
12%
Šumavské slatě Kvildské pláně
9% 20%
Národní park Šumava Chráněná krajinná oblast Šumava
Zdroj: vlastní zpracování
63
Z grafu č. 4 vyplývá, ţe nejzajímavější přírodní oblastí MŠZ je celková oblast Národního parku Šumava, kterou tak označilo 20 respondentů. Stejně jsou na tom pak Kvildské pláně a jejich vrcholy (kam patří například Blatný vrch nebo Černá hora) a Chráněná krajinná oblast Šumava. Graf 5 – Nevýznamnější vrcholy a rozhledny z hlediska pěší a horské turistiky MŠZ
Nejvýznamnější vrcholy a rozhledny MŠZ [%] Boubín (Boubínská rozhledna)
9%
10%
Javorník (Klostermannova rozhledna)
Pancíř 9% Poledník 18%
4%
Svatobor
Zdroj: Vlastní zpracování
Ve výše uvedeném grafu vidíme nejvýznamnější vrcholy a rozhledny MŠZ a za nejvýznamnější lze povaţovat Poledník (Prášily). Na druhém místě se pak nachází Svatobor (Sušice). Za neméně významnou je také povaţována Boubínská rozhledna. Graf 6 – Nejvíce navštěvovaná zimní a lyţařská střediska MŠZ
Nejnavštěvovanější zimní a lyţařská střediska MŠZ [počet navštívení] 7 Ţelezná Ruda 31
19
Kašperské Hory Zadov Kubova Huť
13 Zdroj: Vlastní zpracování
64
Mezi nejnavštěvovanější střediska oblasti mikroregionu Šumava-západ patří jednoznačně zimní a lyţařské středisko Ţelezná Ruda. Toto středisko navštívilo celkem 31 respondentů z padesáti dotázaných. Graf 7 – Nejnavštěvovanější kulturně historická památka MŠZ
Nejnavštěvovanější kulturně historické památky MŠZ [%] 7% 4%
Hrad Kašperk 26%
Zřícenina hradu Rabí Zámek Zdíkov
40%
Renesanční tvrz v Nezdicích na Šumavě
Zdroj: Vlastní zpracování
V grafu č. 7 je dobře vidět, jaké jsou v oblasti MŠZ nejnavštěvovanější kulturně historické památky. K nejvíce navštěvovanějším a tedy i nejvýznamnějším památkám jednoznačně patří zřícenina hradu Rabí a následně hrad Kašperk. Z dalších vyhodnocených otázek, nacházejících se v dotazníkovém šetření vyplývá, ţe nejvýznamnější přírodní atraktivitou oblasti MŠZ, jsou z hlediska vodní turistiky a rekreace u vody Ledovcová jezera - jezero Laka, Prášilské, Černé a Čertovo (42%) a řeka Vydra (28%). Z hlediska vhodnosti krajiny pro venkovskou turistiku je pak nejzajímavější oblast Povydří s turistickou trasou podél řeky Vydry (50%), řeka Otava (22%) a Šumavské lesy (22%). Za nejnavštěvovanější kulturní a sportovní akce MŠZ jsou s velkou převahou povaţovány Sušické slavnosti (66%) a následně také OTAVA CUP v Sušici (24%).
65
5
Shrnutí a návrh doporučení
Předmětem provedené analýzy potenciálu cestovního ruchu na území MŠZ bylo zjištění současného stavu lokalizačních předpokladů cestovního ruchu této oblasti. Na základě analýzy současného stavu oblasti mikroregionu Šumava-západ jsem dospěla k názoru, ţe je toto území oblíbenou a často navštěvovanou turistickou destinací, především díky její poloze v centrální oblasti Šumavy, která patří k turisticky nejvíce vyhledávané oblasti cestovního ruchu České republiky. Na území mikroregionu se ale nacházejí rozdíly v potenciálu cestovního ruchu z hlediska přírodních a kulturně historických oblastí. Aktivní milovníci přírody a turistiky zde naleznou díky vysoké členitosti reliéfu o dost větší moţnost nabídky sportovního vyţití, oproti kulturně historickým „lákadlům“. Šumava je rájem lyţařské a horské turistiky, pro niţ jsou především v centrální části oblasti Šumavy velmi vhodné podmínky. To ale neznamená, ţe toto území nemá z hlediska kulturně historických atraktivit co nabídnout. Nachází se zde největší zřícenina hradu České republiky Rabí, dále významný hrad Kašperk, mnoho muzeí, zámečků, skanzenů a tvrzí. Vzhledem k tomu, ţe cestovní ruch významně podmiňuje a ovlivňuje rozvoj celého turistického mikroregionu Šumava-západ, je důleţité usilovat o jeho celoroční efektivní vyuţívání, tedy o rozvoj cestovního ruchu v podobě nabídky celoroční aktivní rekreace. Cílem by tedy mělo být efektivní vyuţívání stávajícího potenciálu cestovního ruchu. Proto, aby si oblast udrţela svou současnou atraktivitu, oblíbenost a celkové kladné hodnoty potenciálu, je důleţité usilovat o různorodé vytváření nabídky nejen sportovních aktivit. Mělo by se tedy usilovat o to, aby se mikroregion harmonicky rozvíjel, s ohledem na ochranu a rozvoj přírodního, kulturního a historického dědictví. Rozvoj MŠZ by měl být rovněţ zaloţen na ekologickém zemědělství, které bude zaměřené na údrţbu krajiny společně s poskytováním sluţeb pro cestovní ruch a rozvoj bohatých historických tradic, jako je sklářství, lesnictví a řemesla. V souvislosti s rozvojem cestovního ruchu je potřeba rozšířit nabídku sjezdového lyţování i do dalších oblastí MŠZ a zvýšit tak návštěvnost celého regionu. Současnou nabídku cykloturistiky lze povaţovat za dostatečnou. Další rozvoj je nutné směřovat pouze do lokalit při okrajích MŠZ se zaměřením na účelné propojení stávajících a v budoucnu nově vzniklých tras, na jejich údrţbu, značení a zmapování. Téţ pěší turistiku je potřeba „oţivit“ opět v podobě rozšíření stávajících tras a zavedení nových tras, jeţ by zpřístupňovaly ostatní zajímavé přírodní a kulturně historické objekty. Příleţitost je dle mého názoru 66
viděna v budování nových naučných a poznávacích stezek, zejména v blízkosti Národního parku Šumava, chráněných oblastí a přírodních rezervací. Z hlediska navýšení volnočasových aktivit a jejich následného vyuţití návštěvníky, je nutné také rozvíjet síť kulturních a sportovních aktivit, jako jsou sportoviště, wellness centra, a v neposlední řadě navýšení sportovních a kulturních akcí, jako jsou tematické trhy, veletrhy, příhraniční zábavní činnosti a festivaly.
67
Závěr Cestovní ruch tvoří významný faktor jak v oblasti ekonomické a společensko-kulturní, tak v oblasti ţivotního prostředí, čímţ velmi přispívá k rozvoji oblasti turistické destinace mikroregionu Šumava-západ. Tato bakalářská práce se zabývá navrţením způsobu hodnocení zvoleného území, jeho následnou aplikací a zhodnocením současného stavu potenciálu cestovního ruchu v oblasti mikroregionu Šumava-západ. Dalším cílem této práce bylo analyzovat území mikroregionu Šumava-západ dle jeho vnímání návštěvníky. V teoretické části této práce jsem se zabývala základní definicí cestovního ruchu, obecnými faktory rozvoje a rozmístění cestovního ruchu a následně přínosy cestovního ruchu. Dále jsem se zabývala přímo potenciálem cestovního ruchu a jeho moţnostmi měření a hodnocení, přičemţ jsem zvolila metodiku vlastního hodnocení potenciálu cestovního ruchu, která je popsána ve druhé kapitole. K dobrému zhodnocení potenciálu daného území je nutné dobré zanalyzování dané oblasti. Vzhledem k poloze mikroregionu Šumava-západ jsem se v této práci zaměřila na hodnocení potenciálu z hlediska lokalizačních předpokladů cestovního ruchu, tedy přírodních a kulturně historických předpokladů cestovního ruchu, z kterých jsem si zvolila 18 určitých faktorů těchto předpokladů. Potenciál těchto faktorů jsem následně hodnotila, nejdříve samostatně a pak podle jejich významu v daných oblastech členských obcí MŠZ. Vlastnímu hodnocení potenciálu cestovního ruchu se věnuji ve třetí kapitole. U jednotlivých celkových bodových vyjádření přírodních a
kulturně historických
předpokladů je na tom nejlépe pěší a horská turistika (210,7 bodů) a cykloturistika (202,3 bodů), které mají nejvyšší hodnotu potenciálu. Nejhůře je na tom pak lázeňské funkce a horolezecká turistika, které vykazují nulovou hodnotu potenciálu. Z celkového hodnocení potenciálu dle jednotlivých oblastí členských obcí MŠZ, je na tom nejlépe oblast členské obce Modrava (170,5 bodů), která vykazuje zvýšený potenciál, stejně tak jako Ţelezná Ruda (158,5 bodů). Naopak nejmenší hodnoty dosáhla oblast obce Borová Lada (31,8 bodů). Kdyţ jsem hodnotila cestovní ruch z hlediska přírodních a kulturně historických předpokladů zvlášť, byly zde vidět určité rozdíly v hodnotě potenciálu daných oblastí. Podle přírodních předpokladů jsou na tom z hlediska potenciálu nejlépe téţ oblasti obcí Modravy (143,8 bodů) a Ţelezné Rudy (133,9 bodů) a podle kulturně historických předpokladů je na tom nejlépe oblast obce Sušice (46,9 bodů). Potenciál cestovního ruchu jsem dále zkoumala podle toho, jak je vnímán přímo návštěvníky oblasti MŠZ, z hlediska jimi zvolených nejzajímavějších a nejvýznamnějších 68
přírodní a kulturně historických atraktivit, spolu s nejvíce navštěvovanými kulturními a sportovními akcemi v oblasti MŠZ. Průzkum jsem učinila prostřednictvím dotazníkového šetření v jedné z členských obcí MŠZ Sušici náhodným oslovováním jednotlivých návštěvníků této oblasti. V poslední páté kapitole se věnuji celkovému shrnutí cestovního ruchu v oblasti území MŠZ a návrhům doporučení pro efektivnější vyuţití a rozvoj cestovního ruchu na tomto území. Výsledky hodnocení potenciálu cestovního ruchu MŠZ mohou být vyuţity v marketingu cestovního ruchu, nebo ve veřejné správě týkající se této oblasti.
69
Seznam zdrojů Odborná literatura
INDROVÁ, Jarmila, et al. Cestovní ruch I. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, Nakladatelství Oeconomica, 2004. 114 s. ISBN 80-245-0799-4.
JAKUBÍKOVÁ, Dagmar, Marketing v cestovním ruchu. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, 2009. 288 s. ISBN 978-80-247-3247-3.
PÁSKOVÁ, Martina; ZELENKA, Josef. Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002. 448 s.
ATTL, Pavel. – NEJDL, Karel. Turismus I. 1.vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická Praha 8, 2004. 178 s. ISBN 80-86578-37-2.
RYGLOVÁ, Kateřina. Cestovní ruch – soubor studijních materiálů. Ostrava: KEY Publishing, 2009. 187 s. ISBN 978-80-7418-028-6.
VYSTOUPIL, J. a kol. Základy cestovního ruchu. 1. Vyd. Brno, 2006. ISBN 80210-4167-6.
RYGLOVÁ, Kateřina; BURIAN, Michal; VAJČNEROVÁ, Ida. Cestovní ruchpodnikatelské principy a příleţitosti v praxi. 1. Vyd. Praha, 2011. 216 s. ISBN 97880-247-4039-3.
Kolektiv autorů. Venkovský cestovní ruch, jeho specifika a podmínky pro rozvoj. MMR ČR. Praha, 2007. 123 s. ISBN 80-245-1159-2. Str. 14
STŘÍBRNÁ, Marie. Venkovská turistika a agroturistika. 1. Vyd. Praha, 2005. 65 s. ISBN 80-86726-14-2.
INDROVÁ, Jarmila – a kol. Cestovní ruch pro všechny. MMR ČR. Praha, 2008. 88 s. ISBN 978-80-7399-407-5.
KIRÁLOVÁ, Alţběta. Marketing: Destinace cestovního ruchu. 1. Vyd. Praha: Ekopress, 2003. 173 s. ISBN 80-86119-56-4.
HAMARNEHOVÁ Iveta. Geografie cestovního ruchu. Evropa. Plzeň: Aleš Čeněk, 2008. 271 s. ISBN 978-80-7380-093-2.
NEJDL, K. Management destinace cestovního ruchu. 1. Vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2011. 204 s. ISBN 978-80-7357-673-8. Str. 25
MARIOT, P. Příspěvek k metodě výzkumu potenciálu krajiny z hlediska cestovního ruchu. Praha: Geografický časopis, ročník XXI., č. 1., 1969.
70
BÍNA, J. Hodnocení potenciálu cestovního ruchu v obcích České republiky. Urbanismus a územní rozvoj, 2002, ročník 5., č. 1., s. 2-11.
GEHINOVÁ, B.: Geografie cestovního ruchu: vymezení teritoriálních forem cestovního ruchu a hodnocení jejich funkcí v území. 1. Vyd. České Budějovice, 2007. 83 s. ISBN 978-80-7394-142-0.
VYSTOUPIL, J. Atlas cestovního ruchu České republiky. 1. Vyd. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2006. 157 s. ISBN 80-239-7256-1.
NĚMČANSKÝ, M. Geografie cestovního ruchu České republiky. Karviná, 2009. ISBN 80-85879-33-6.
MIKO, L.; Štursa, J. a kol. Národní parky a chráněné krajinné oblasti v České republice. Ministerstvo ţivotního prostředí. Praha, 2010. 71 s. ISBN 978-80-7212543-2.
KIDLESOVÁ, Simona; ŠPAČEK, Jiří. Česká republika od A do Z. 1. Vyd. Praha, 2009. ISBN 978-80-254-5156-4.
DOLEČEK, J. a kol. PLZEŇSKÝ KRAJ: města a obce Plzeňského kraje. 1. Vyd. Plzeň, 2012. ISBN 978-80-904275-8-7.
71
Internetové zdroje
BÍNA, J. Hodnocení potenciálu cestovního ruchu v obcích České republiky. a
Urbanismus
územní
rozvoj
[online].
Dostupné
z:
Zvláště chráněná území a ptačí oblasti k 31. 12. 2008. Dostupné z:
Brodský, K. – a kol. Maximalizace potenciálu chráněných krajinných oblastí a národních parků v cestovním ruchu [online]. MMR ČR. Praha, 2006. Str. 39. Dostupné z
Velkoplošná
zvláště
chráněná
území
k 31.
12.
Dostupné
2005.
z:
Czech Tourism, Charakteristika a význam cestovního ruchu. Dostupné z: < http://www.czechtourism.cz/1-charakteristika-a-vyznam-cestovniho-ruchu-vcesku/>
Místní
a
regionální
kultura,
památková
péče.
Dostupné
z:
Czech
Tourism,
[online].
Turistický
potenciál
regionů.
Dostupné
z
Czech
Tourism,
Kraje
České
republiky.
Dostupné
z:
Czech
Tourism,
Turistické
regiony
České
republiky.
Dostupné
z:
České hory. Dostupné z:
Regionální
informační
servis.
Dostupné
z:
ris/plzensky-kraj/regionalni-informace/mikroregiony/>
Mikroregion Šumava-západ. Dostupné z:
Mikroregion
Šumava-západ.
Dostupné
z:
RIS, Regionální informační servis. Dostupné z: < http://www.risy.cz/cs/turistickeris/sumava/prirodni-zajimavosti/raseliniste/>
72
Národní
park
a
chráněná
krajinná
oblast
Šumava.
Dostupné
z:
RIS, Regionální informační servis. Dostupné z:
RIS, Regionální informační servis. Dostupné z:
Cesty
krajem,
turistický
průvodce.
Dostupné
z:
Informační
portál
Šumavy
a
Šumavského
podhůří.
Dostupné
z:
ŠumavaNet
Sušice
-
brána
Šumavy.
Dostupné
z:
Informační
portál
Šumavy
a
Šumavského
podhůří.
Dostupné
z:
Zdroj:
ŠumavaNet
–
Sušice
a
okolí.
Dostupné
z:
Oficiální stránky hradu Kašperk. Dostupné z:
Česká republika
-
zámky,
hrady a
jiné
zajímavosti.
Dostupné z:
<
jiné
zajímavosti.
Dostupné z:
<
http://www.zamky-hrady.cz/2/kasperk.htm>
Česká republika -
zámky,
hrady a
http://www.zamky-hrady.cz/2/rabi.htm>
Hrad Rabí – turistické informace. Dostupné z:
NP
Šumava.
Dostupné z:
polednik/>
RIS, Regionální informační servis. Dostupné z:
CZeCOT, Turistický portál ČR. Dostupné z:
Informační server ŠumavaNet. Dostupné z:
Doma
na
ŠUMAVĚ.
Číslo
10,
Léto
2011.
Str.
9.
Dostupné
73
z:
CZeCOT,
Turistický
portál
ČR.
Dostupné
z:
Klub
českých
turistů
–
kalendář
kulturních
akcí.
74
Dostupné
z:
Dokumenty
Cestovní ruch na Šumavě, Rozvojový koncept cestovního ruchu na Šumavě, 2002. (Regionální sdruţení Šumava, Regionální rozvojová agentura Šumava).
Strategie rozvoje mikroregionu Šumava-západ, Eureon a.s., Praha 2006.
Výroční zprávy České centrály cestovního ruchu – CzechTourism z roku 2009
75
Seznam zkratek ČR
Česká republika
CR
Cestovní ruch
MŠZ
Mikroregion Šumava-západ
MMR
Ministerstvo pro místní rozvoj
NP
Národní park
CHKO
Chráněná krajinná oblast
76
Seznam obrázků Obrázek 1 – Členění předpokladů cestovního ruchu ........................................................ 15 Obrázek 2 – Národní parky a Chráněné krajinné oblasti České Republiky ....................... 27 Obrázek 3 – Kraje České republiky ................................................................................. 36 Obrázek 4 – Turistické regiony České republiky .............................................................. 36 Obrázek 5 – Oblast MŠZ s vyznačenými členskými obcemi tohoto mikroregionu ........... 37 Obrázek 6 – Logo mikroregionu Šumava-západ .............................................................. 38 Obrázek 7 – Logo Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava ........................ 45 Obrázek 8 – Oblast Národního parku Šumava a Chráněné krajinné oblasti Šumava ......... 46 Obrázek 9 – Kaple sv. Andělů Stráţných („Andělíček“) .................................................. 49 Obrázek 10 – Hrad Kašperk............................................................................................. 49 Obrázek 11 – Zřícenina hradu Rabí ................................................................................. 50 Obrázek 12 – rozhledna Poledník .................................................................................... 51
77
Seznam grafů Graf 1 – Devizové příjmy a výdaje ČR z cestovního ruchu v letech 2000 – 2009 ............. 18 Graf 2 – Nejlákavější atraktivity cestovního ruchu v MŠZ, dle jeho ................................. 57 Graf 3 - Rozdíly jednotlivých oblastí obcí MŠZ dle přírodního a kulturně historického potenciálu ........................................................................................................................ 62 Graf 4 - Nejzajímavější přírodní oblasti podle návštěvníků MŠZ ..................................... 63 Graf 5 – Nevýznamnější vrcholy a rozhledny z hlediska pěší a horské turistiky MŠZ ...... 64 Graf 6 – Nejvíce navštěvovaná zimní a lyţařská střediska MŠZ ...................................... 64 Graf 7 – Nejnavštěvovanější kulturně historická památka MŠZ ....................................... 65
78
Seznam tabulek Tabulka 1 – Chráněná území České republiky ................................................................. 26 Tabulka 2 – Rozloha přírodních a uměle vytvořených zdrojů Šumavy ............................. 40 Tabulka 3 – Původní a současná skladba lesních dřevin národního parku Šumava ........... 44 Tabulka 4 – Vyhodnocení jednotlivých přírodních a kulturních sloţek potenciálu cestovního ruchu ............................................................................................................. 56 Tabulka 5 – Stanovené váhové koeficienty pro jednotlivé faktory přírodních a kulturně historických předpokladů cestovního ruchu v oblasti MŠZ .............................................. 58 Tabulka 6 – Intenzivní stupně upravené o hodnoty koeficientů ........................................ 59 Tabulka 7 - Přírodní a kulturně historické předpoklady potenciálu cestovního ruchu na území mikroregionu Šumava-západ ................................................................................. 60 Tabulka 8 – Celkový potenciál přírodních a kulturně historických předpokladů jednotlivých členských obcí MŠZ .................................................................................... 60 Tabulka 9 – Přírodní potenciál jednotlivých oblastí členských obcí MŠZ......................... 61 Tabulka 10 – Kulturně historický potenciál jednotlivých členských obcí MŠZ ................ 61
79
Příloha 1) Dotazník – Hodnocení potenciálu cestovního ruchu na území MŠZ
80
