Vysoká škola ekonomická v Praze. Fakulta managementu v Jindřichově Hradci. Diplomová práce. Hana Turková

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta managementu v Jindřichově Hradci

Diplomová práce

Hana Turková 2008

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta managementu v Jindřichově Hradci Katedra managementu podnikatelské sféry

Podnikatelský plán

Vypracovala: Hana Turková

Vedoucí diplomové práce: prof. Ing. František Kovář, CSc.

Vlašim, duben 2008

Prohlášení

Prohlašuji, že diplomovou práci na téma »Podnikatelský plán« jsem vypracovala samostatně. Použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury.

Vlašim, duben 2008

podpis studenta

Anotace

Podnikatelský plán Předmětem diplomové práce je zpracovat podnikatelský plán pekárny Turek a spol.,s.r.o., ekonomické vyhodnocení metodou finanční analýzy.

duben 2008

Poděkování

Za cenné rady, náměty a inspiraci bych chtěla poděkovat prof. Ing. Františku Kovářovi, CSc. z Vysoké školy ekonomické v Praze, Fakulty managementu v Jindřichově Hradci.

Za vstřícnost, praktické zkušenosti a poskytnuté materiály bych chtěla poděkovat společníkům firmy Turek a spol.,s.r.o.

Obsah Úvod ...........................................................................................................................................1 TEORETICKO METODOLOGICKÁ ČÁST .......................................................................4 1

2

3

4

Malé a střední podniky......................................................................................................4 1.1

Kvantitativní vymezení

5

1.2

Kvalitativní vymezení

6

1.3

Funkce

6

1.4

Podpora malého a středního podnikání

7

1.5

Příčiny neúspěchu podnikání malých a středních podniků

8

Podnikatel a podnikání......................................................................................................9 2.1

Podnikatel

9

2.2

Podnikání

9

2.3

Podnik

9

2.4

Praktické rady pro podnikatele 2.4.1 Profil podnikatele

10 10

Obchodní společnosti.......................................................................................................12 3.1

Volba právní formy podniku 3.1.1 Společnost s ručením omezeným

12 13

3.2

Franchising

13

Podnikatelský plán...........................................................................................................14 4.1

Úloha a funkce podnikatelského plánu 4.1.1 Definice 4.1.2 Funkce

14 14 15

4.2

Části a obsah podnikatelského plánu

16

4.2.1

Shrnutí a základní východiska

16

4.2.2

Organizace a organizační struktura

17

4.2.3

Strategické analýzy

18

4.2.4

Marketingový plán

26

4.2.5

Finanční plán

28

4.2.6

Hodnocení rizik

33

PRAKTICKÁ ČÁST ..............................................................................................................34 5

6

Informace o společnosti...................................................................................................34 5.1

Historie a vývoj firmy

35

5.2

Sledované cíle

36

Organizační struktura.....................................................................................................37 6.1

7

8

9

Popis určitých pracovních míst

38

Strategické analýzy ..........................................................................................................40 7.1

Externí analýza 7.1.1 Analýza vlivů makroprostředí 7.1.2 Analýza vlivů mikroprostředí

40 40 46

7.2

Interní analýza 7.2.1 Prověření zdrojů podniku 7.2.2 S.W.O.T.

51 51 52

Marketingový plán...........................................................................................................54 8.1

Produkt

54

8.2

Ceny

56

8.3

Distribuce

58

8.4

Propagace 8.4.1 Reklama 8.4.2 Publicita 8.4.3 Podpora prodeje

61 61 61 61

Finanční plán....................................................................................................................65 9.1

Rozvaha

65

9.2

Výkaz zisku a ztrát

69

9.3

Analýza rentability 9.3.1 Ukazatelé aktivity 9.3.2 Rentabilita celkového kapitálu 9.3.3 Rentabilita vlastního kapitálu

70 70 71 72

9.4

Analýza zadluženosti a likvidity 9.4.1 Analýza zadluženosti 9.4.2 Analýza likvidity

73 73 73

Závěr ........................................................................................................................................74

Úvod Motto: „Chceš-li postavit loď, nesvolávej bubnem muže dohromady, aby si obstarali dřevo. Připravili nástroje a rozdělili úkol, nýbrž je nauč touze po nekonečném moři.“ (A. de Saint – Exupéry)

Podnikatelský plán je významný dokument, který podnikatelům umožňuje správné rozvržení všech analýz pro naplnění předmětu podnikání. Zpracovat podnikatelský plán není jednoduchou záležitostí a je potřeba si vše dobře promyslet a naplánovat. Podnikatelský plán shrnuje podstatné informace o podniku, o jeho prostředí a historii, hodnotí jeho minulé a současné aktivity, vytyčuje jeho krátkodobé a dlouhodobé cíle. Plánování provází podnikatele ve všech stadiích jeho činnosti – v začátcích podnikání, v průběhu existence podniku i při případném poklesu nebo prodeji podniku. Vytvoření kvalitního podnikatelského plánu proto může podpořit zdárný průběh podnikání. Stanovuje a koordinuje jednotlivé podnikové činnosti, proto by měl být srozumitelný, stručný, logický a pravdivý. Nesmí se v něm vyskytovat žádné nesrovnalosti ani rozpory. Každý nový začátek je těžký a ne jinak je tomu i při vzniku nové firmy. Podnikatelský plán nám pomáhá při zakládání nových podniků nebo při inovaci podniku stávajícího. Na začátku musí být především dobrý nápad a určitá snaha o odlišnost od konkurence, neboť právě z ní může firma čerpat svou výhodu oproti ostatním firmám. Nestačí však přijít jen s pouhým rozhodnutím založit firmu. Odhodlání a přesvědčení je ovšem také velmi důležité, neboť lidé bojící se riskovat nikdy podnik nezaloží, třebaže mohou mít vypracované sebelepší strategie pro fungování kvalitního podniku. Dále je důležitá organizace práce, výběr schopných a kvalitních pracovníků, přesné stanovení a vymezení poskytované služby nebo definování všech výrobků, které budou

Strana 1

produkovány. Nepostradatelnou součástí jsou strategické analýzy a samozřejmě dobrý finanční plán. Ve všech těchto oblastech nám může pomoci podnikatelský plán, který bychom si měli každý samostatně sestavit a případné vzniklé nesrovnalosti prokonzultovat s odborníky. Neměli bychom se spoléhat na to, že vše se časem nějak vyřeší, protože by také do té doby mohl podnik zkrachovat. Zakladatel by se měl zamyslet nad tím, zda jsou vytyčené cíle dosažitelné a plán realizovatelný. Ředitel společnosti by měl být především schopný a odhodlaný člověk, který umí myslet v čase, a to především v čase budoucím. Měl by se umět zabývat otázkou budoucnosti firmy a vymýšlet nové strategie, inovace a vize podniku. Neměl by se zaměřovat na současný stav, který je pomíjivý pro další rozvoj firmy. Měl by hledat komparativní výhody a zajistit dobré fungování podniku i bez jeho přítomnosti. Téma své diplomové práce jsem si vybrala z velmi jasného důvodu. Jak je zřejmé z názvu firmy a z mého příjmení, jedním ze společníků firmy Turek a spol., s.r.o. je můj otec. Předpokládá se, že jednou se na řízení společnosti budu podílet i já, proto mi bylo téma diplomové práce velmi blízké.

Cílem firmy je zvýšit tržby a

udržet si dosavadní postavení na trhu. Pekárna

nevyužívá žádné formy propagace, a proto chci navrhnout

menší reklamní kampaň

v marketingové části podnikatelského plánu, která bude spočívat v tvorbě internetových stánek a propagačních materiálů. Velkou předností firmy je její dlouholetá tradice založená na tradičních starých recepturách při výrobě pečiva. Na tuto tradici chci poukázat, protože v ní spatřuji velkou konkurenční výhodu. Mým plánem je též provést změny v organizační struktuře společnosti. Pro uspokojení potřeb širšího okruhu zákazníků

pak rozhodně

doporučím rozšířit sortiment výrobků, především se bude jednat o cereální pečivo, jež je v současné době velkým trendem mezi spotřebiteli. Společnost chce také v průběhu roku 2008 přijmout licenci od Fornetti Franchise, což bude dále uvedeno v praktické části.

Strana 2

Struktura práce V teoretické části se budu zabývat vysvětlením základních pojmů, jako je například podnikání a malé a střední podniky. Převážnou část práce bude zaujímat vysvětlení toho, co podnikatelský plán vlastně je, z jakých částí se skládá a jaké plní funkce. Nastíním též jeho základní části nezbytné pro správné fungování a rozeberu, jaké podstatné strategie a analýzy by měl obsahovat, aby vše dobře fungovalo. Praktická část bude zaměřena na stručné nastínění současné situace podniku. Převážnou část práce

bude zaujímat návrh nového podnikatelského plánu firmy a také

zpracování nové finanční strategie. Doufám, že návrh nového plánu bude pro firmu přínosem a pomůže jí získat lepší postavení na trhu, kde musí čelit poměrně velké konkurenci, která preferuje nízké ceny bez ohledu na kvalitu výrobků. Mým přáním je, aby si firma mohla zachovat svoje kvalitní a tradiční receptury výrobků.

Strana 3

TEORETICKO METODOLOGICKÁ ČÁST 1

Malé a střední podniky „Je nespornou skutečností, že ve struktuře všech firem tvoří malé a střední firmy

drtivou většinu. V Evropě operuje 19 milionů malých a středních firem, které představují 99,8% všech firem v EU a zaměstnávají více než 74 milionů lidí.“ i Pojmem podnik rozumíme každý subjekt vykonávající hospodářskou činnost, bez ohledu na jeho právní formu. K těmto subjektům patří především osoby samostatně výdělečně činné a rodinné podniky vykonávající řemeslné či jiné činnosti a obchodní společnosti nebo sdružení, která běžně vykonávají hospodářskou činnost.

i

VEBER,J., SRPOVÁ,J. a kol.: Podnikání malé a střední firmy, ISBN 80-247-1069-2, Praha, Grada 2005

Tabulka 1: Počet ekonomicky aktivních malých a středních podniků

Počet aktivních subjektů 2006

fyzické osoby

právnické osoby

celkem MSP

podíl počtu na celkovém počtu v ČR %

průmysl

26412

133272

159684

99,43

6539

94866

101405

99,93

46404

176928

223332

99,93

pohostinství

5493

44744

50237

99,96

doprava

6099

40710

46809

99,79

932

13901

14833

99,79

62685

287793

350478

99,94

2406

42602

45008

99,93

156970

834816

991786

99,85

stavebnictví obchod

peněžnictví služby zemědělství celkem Zdroj: www.mpo.cz

Neexistuje jednotná definice pro vymezení tohoto pojmu. Můžeme je vymezit podle kvantitativního a nebo kvalitativního hlediska.

1.1

Kvantitativní vymezení

„Pro kvantitativní vymezení malých a středních podniků použijeme doporučení Evropské komise 2003/361/EC z 6.5.2003. Uvedená metodika používá pro klasifikaci podniků následující kvantitativní kritéria:

počet zaměstnanců

roční obrat

hodnota aktiv.

Strana 5

Třídění podniků podle těchto kritérií je následující:

mikropodnik – do 10 zaměstnanců, roční obrat do 2 mil. EUR, aktiva do 2 mil. EUR

malý podnik – do 50 zaměstnanců, roční obrat do 10 mil. EUR, aktiva do 10 mil. EUR

střední podnik – do 50 zaměstnanců, roční obrat do 50 mil. EUR, aktiva do 50 mil. EUR

V praxi se nejčastěji k vyjádření velikosti podniku používají kritéria počtu zaměstnanců.“ ii

1.2

Kvalitativní vymezení

Kvantitativní vymezení nám ukazují především odlišnosti od velkých podniků. Patří sem především tato kritéria:

1.3

osobnost podnikatele

způsob vedení

pozice na trhu

podniková kultura

organizační struktura.

Funkce

Malé a střední podniky jsou v tržní ekonomice velmi potřebné. Funkce vymezujeme podle makroekonomického hlediska a to především jako:

společenská funkce

ii

SRPOVÁ, J. a kolektiv: Podnikatelský plán. ISBN 978-80-245-1263-1, Praha, Vysoká škola ekonomická v Praze, 2007

Strana 6

1.4

ekonomická funkce

funkce nabídky

vytváření pracovních příležitostí

zajištění trvale udržitelného rozvoje

Podpora malého a středního podnikání

Každý člověk se rodí jako podnikatel či živnostník, záleží pouze na něm, zda se do podnikání pustí či nikoliv. V každé vyspělé společnosti se vyskytují statisíce podnikatelů, nemalé počty z nich však skončí neúspěchem a jejich krachy jsou doprovázeny značnými finančními ztrátami. Proto není na škodu zajímat se o možnosti, které podnikatelům nabízejí různé instituce, ať na bázi komerční či zvýhodněné prostřednictvím finanční injekce ze státních prostředků či rozvojových fondů EU. Můžeme je rozdělit do tří skupin: 1. informační podpora 2. materiální podpora 3. finanční podpora.

Z hlediska původu je lze rozčlenit následovně: 1. vládní organizace zaměřené na poskytování různých služeb podnikatelům, 2. nevládní organizace na bázi zpravidla neziskových organizací, 3. podnikatelské inkubátory a vědecko-technické parky, 4. komerční subjekty specializující se na podporu podnikání.

Strana 7

1.5

Příčiny neúspěchu podnikání malých a středních podniků

Všeobecné příčiny: •

Ekonomické aspekty – vysoké daně, nepružná celní a měnová politika, celní bariéry ze strany ekonomicky silných zemí. Ceny surovin, polotovarů. Ceny výrobků, energií a služeb.

•

Ekologické aspekty – ekologické normy, omezení dosud používaných materiálů a výrobků, řádné nakládání s odpady a zajištění recyklace.

•

Technologické a technické aspekty – špatný výběr technologie a techniky, chybný výběr nebo nenalezení vhodného substitutu, podcenění technologické a investiční náročnosti podnikání.

•

Dodavatelské aspekty – nenalezení potřebných a vhodných dodavatelů, neseriózní přístup a jednání, neplnění termínů.

•

Vnější aspekty – nedůvěryhodné banky nebo finanční instituce, špatně zvolené dodací a platební podmínky, zvýšené náklady na dopravu, skladování či balení.

Jako hlavní problémy v regionech ČR byly podle dotazníkového šetření zjištěny následující: •

Nalezení a udržení stavu kvalifikovaných pracovníků

•

Vyváření sítě stálých zákazníků

•

Vysoká úroková míra

•

Problémy s byrokracií

Strana 8

2

Podnikatel a podnikání

2.1

Podnikatel

Podnikatel dle Obchodního zákoníku: •

osoba zapsaná v obchodním rejstříku

•

osoba, která podniká na základě živnostenského oprávnění

•

osoba, která podniká na základě jiného než živnostenského oprávnění, tedy podle zvláštních předpisů (např. lékař, notář, ...)

•

fyzická osobu, která provozuje zemědělskou výrobu a je zapsána do evidence podle zvláštního předpisu iii

2.2

Podnikání Podnikání je soustavná činnost, kterou podnikatel provádí samostatně pod vlastním

jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku.

2.3

Podnik Obchodní zákoník definuje podnik jako soubor hmotných, osobních a nehmotných

složek podnikání. K podniku náleží věci, práva a jiné majetkové hodnoty, které patří

iii

HEJDA, J.:Obchodní právo. ISBN 80-245-0559-2, Praha, Vysoká škola ekonomická v Praze 2003

Strana 9

podnikateli, a slouží k provozování podniku nebo vzhledem ke své povaze mají sloužit tomuto účelu. Ocenění všech těchto složek jako celku určuje hodnotu podniku. iv

2.4

Praktické rady pro podnikatele Základem úspěšného podnikání je především osoba podnikatele respektive

majitele, který musí mít náležité znalosti a schopnosti ve zvolené profesi či oboru a také potřebný kapitál. Tato osoba by měla být především sebevědomá a musí mít konkrétní představu o fungování firmy. Příležitosti pro podnikání lze nalézt ve všech oborech. Malé firmy jsou především pověstné svou zdvořilostí a ochotou k zákazníkům, proto by měl dobrý podnikatel dbát o zachování tohoto trendu, ať se již jedná o drobnou tovární výrobu či malou živnost.

2.4.1

Profil podnikatele

Pokud se člověk rozhodne začít podnikat, měl by počítat s tím, že to bude dlouhodobá záležitost. Podniky mohou být sice založeny i krátkodobě pro určité akce, ale není to příliš typické. Základní vlastností podnikatele musí být především podnikavost, měl by mít proto především následující

vlastnosti: rozhodnost, svědomitost, iniciativnost, cílevědomost,

vytrvalost, samostatnost, zodpovědnost, vztah k práci a vztah k druhým lidem. Velkým přínosem je také charisma, které by měl podnikatel bezpochyby mít. Rovněž důležitá je

iv

HEJDA, J.:Obchodní právo. ISBN 80-245-0559-2, Praha, Vysoká škola ekonomická v Praze 2003

Strana 10

motivace. Musí existovat dobrý důvod k tomu, aby člověk začal s podnikáním, chce-li dosáhnout vytyčených cílů a úspěchu.

Desatero úspěšného podnikatele: 1. vytrvalost 2. sebedůvěra 3. odpovědnost 4. informovanost 5. iniciativa 6. monitoring a využití příležitostí a svých silných stránek 7. koncepce cena – kvalita – flexibilita 8. úsilí o úspěch 9. racionální chování 10. respektování okolní reality

Strana 11

3

Obchodní společnosti

3.1

Volba právní formy podniku Je to další důležitá složka, kterou by si měl podnikatel při zakládání firmy důkladně

rozmyslet. Volba právní formy, výběr společníků a místa podnikání totiž může velmi ovlivnit následné hospodaření firmy. Existuje devět kritérií, která by měl podnikatel před založením firmy zvažovat s ohledem na volbu právní formy: 1. způsob a rozsah ručení (podnikatelské riziko) 2. oprávnění k řízení 3. počet zakladatelů 4. nároky na počáteční kapitál 5. administrativní náročnost založení podniku a rozsah výdajů spojených se založením a provozováním podniku 6. účast na zisku/ztrátě 7. finanční možnosti, zvláště přístup k cizím zdrojům 8. daňové zatížení 9. zveřejňovací povinnost Po zvážení těchto kritérií je pak už pouze na podnikateli, zda bude podnikat jako živnostník nebo ve veřejné obchodní společnosti, komanditní společnosti, společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti. Společnosti dělíme na obchodní a kapitálové, do kapitálových společností řadíme společnost s ručením omezeným a akciovou společnost. Nyní bych se zaměřila pouze na společnost s ručením omezeným, protože se jí budu zabývat v praktické části.

Strana 12

3.1.1

Společnost s ručením omezeným

Pro označení používáme zkratky, a to spol. s r.o. nebo také s.r.o. Společnost mohou zakládat jak fyzické tak i právnické osoby. Za společnost ručí společníci do výše svého nesplaceného vkladu a společnost odpovídá celým svým majetkem. Obchodní podíl představuje práva a povinnosti společníka a jim odpovídající účast na společnosti. Určuje se podle výše vkladu ku základnímu kapitálu. Nejvyšším orgánem společnosti je valná hromada, statutárním orgánem je jednatel nebo jednatelé. Společník není oprávněn vystoupit, ale ze závažných důvodů může jeho účast ve společnosti zrušit soud. Společníci mají povinnost přispět k úhradě ztráty společnosti, pokud tak valná hromada rozhodla. Společníci mají právo účastnit se řízení společnosti a rovněž jsou oprávněni kontrolovat její činnosti prostřednictvím hlasování na valné hromadě.

3.2

Franchising Franchising je způsob obchodní činnosti a marketing výrobků nebo služeb, který se

používá v různých odvětvích průmyslu a obchodu. „Franchising je smlouva založená na trvalém dlužním poměru mezi vedoucím podnikem a uživatelem franchisingu, na jejímž základě poskytuje nositel franchisingu uživateli právo prodávat určité zboží a služby s použitím ochodního jména, ochranné známky a vybavení při respektování jím vyvinutých organizačních systémů, přičemž vedoucí podnik – franchisor – poskytuje uživateli pomoc, radu a školení v technické a prodejně-technické oblasti a vykonává kontrolu v ochodní činnosti uživatele franchisingu. Za toto je uživatel povinen platit odměnu.“ v

v

ŘEZNÍČKOVÁ,M.: Franchising podnikání pod cizím jménem, ISBN 80-7179-257-8, Praha, C.H. Beck 1999

Strana 13

4

Podnikatelský plán

4.1

Úloha a funkce podnikatelského plánu

4.1.1

Definice

Podnikatelský plán je důležitý při zakládání nových podniků a firem a je jedním z předpokladů jejich budoucí úspěšnosti. Plán by měl podnikatel sestavit ještě před tím, než začne podnikat. Měl by si vymezit cíle a strategie k jejich dosažení a také se zamyslet nad tím, zda se vytyčené cíle dají vůbec dosáhnout a zda plán bude moci realizovat. Slouží jako východisko pro vznik a nebo rozvoj společnosti. Vzniká na základě vnitřní potřeby managementu ovlivňovat budoucí vývoj podniku. Podnikatelský plán by měl zpracovat sám podnikatel, i když se při jeho přípravě může radit s mnoha jinými osobami. Právníci, účetní, marketingoví poradci i technici mohou v této souvislosti sehrát významnou roli. vi Plán stanovuje a koordinuje jednotlivé podnikové činnosti, proto by měl být srozumitelný, stručný, logický a pravdivý. Nesmí se v něm vyskytovat žádné nesrovnalosti ani rozpory. Někdy si podnikatel při sestavování plánu uvědomí, že se jeho sny nedají realizovat nebo že nemá ani dostatečné finanční prostředky pro založení podniku, a proto firma skončí ještě dříve, než vůbec začala existovat. Myslím si, že je určitě lepší se nad vším důkladně zamyslet a řádně si projít všechny podrobnosti, než založit neprosperující firmu, která by stejně časem zbankrotovala.

vi

HISRICH,R.D.,PETERS M.S., : Založení a řízení nového podniku. ISBN 80-85865-07-6, Praha, Victoria

Publishing 1996

Strana 14

Těžištěm plánu jsou vyjádření k perspektivě podniku a k jeho rozvojovým možnostem, ale také k očekávaným rizikům. Pokud se jedná o rozvoj společnosti, obsahuje také informace o dosavadním vývoji podniku, o jeho cílech, plánovaných aktivitách a jejich účinku na vývoj základních ukazatelů charakterizujících výnosnost podniku. Plán

informuje též o

předpokládaném vývoji trhu, o vzdělání a zkušenostech manažerů podniku.

4.1.2

Funkce

Podnikatelský plán má dvě základní funkce, a to interní a externí, na které navazuje řízení podniku managementem.

4.1.2.1

Interní funkce

Interní úloha vyplývá z chápání podnikatelského plánu jako dokumentu nezbytného pro řízení podniku, jako plánovací nástroj pro stanovení a koordinaci jednotlivých aktivit. vii Podnikové činnosti jako vývoj, výroba, odbyt, financování a jiné specializované činnosti se skloubí do komplexního podnikatelského plánu. Srovnávání plánu a skutečnosti je pak základním ukazatelem pro zjištění, zda bylo plánovaných cílů dosaženo nebo zda došlo k nějakým odchylkám. To pak napomáhá včasné reakci na vzniklé chyby.

4.1.2.2

Externí funkce

Hlavním cílem funkce je využití pro mimopodnikové účely, především pro komunikaci s vnějším okolím podniku. Zde by mělo docházet k přesvědčení potencionálních investorů či věřitelů o výhodnosti a návratnosti daného podnikání, na jehož financování by se podíleli. Za poskytovatele kapitálu se obecně považují banky, investiční společnosti, státní instituce, ale i soukromé osoby. Dalším úkolem je přesvědčit o přednostech podílnictví na

vii

SYNEK,M. : Nauka o podniku. ISBN 8070799811, Praha, Vysoká škola ekonomická, 1998

Strana 15

podniku či poskytnutí úvěru a ukázat, co je na tomto podnikání zajímavého. Předpokládám, že požadované informace ze strany potencionálních zájemců se budou především týkat odhadu očekávaného úspěchu, ziskovosti, návratnosti a s nimi spojených rizik. Podnikatelský plán by nám měl poskytovat odpovědi na několik zásadních otázek, např. zda jsou výrobky či služba nové či nikoliv, jaké potřeby budou uspokojovat, zda jsou lacinější a spolehlivější a také zda dokáží přilákat potencionální investory.

4.2

Části a obsah podnikatelského plánu Vymezují se podle toho, v jakém oboru se daný podnik nachází, popřípadě dle toho,

jaké má zaměření. Není určena žádná jednotná osnova, jakou má plán mít, liší se podle typu společnosti, např. výrobní, obchodní, služby. Zároveň je důležité vědět, z jakého důvodu se plán vyhotovuje, zda slouží pro získání úvěru nebo při založení společnosti atd. Nyní shrnu základní body, které by měl plán mít. Především by měl být specifický pro každou organizaci zvlášť, a to platí i o jeho účelu. Ten si potom musí každý konkrétní podnik upravit podle sebe.

4.2.1

Shrnutí a základní východiska

Úvodní část je zaměřena na východiska plánu, je v ní představena historie firmy a naznačeny její cíle do budoucna, včetně přispění projektu k dosažení cílů. Je stavebním kamenem celého plánu, vše se od této části odvíjí a také je zde vše stručně shrnuto. Shrnutí je velmi důležité pro pochopení podnikatelského plánu. Měly by zde být přesně formulovány myšlenky a záměry celého podnikatelského plánu určité firmy nebo podniku. Úvodní část podnikatelského plánu by měla odpovědět na následující otázky: - Jaký je obor podnikání? - Jaké výrobky, resp. služby budou poskytovány?

Strana 16

- V čem je daný výrobek lepší než ostatní srovnatelné, tj. v čem spočívá jeho konkurenční výhoda a hlavní užitek pro zákazníka? - Jaký je charakter trhu, jeho velikost, vývojové trendy, konkurence? - Jaké jsou základní cíle podniku, jak vymezuje své poslání? - V jakém stadiu životního cyklu podniku se daný podnik nalézá? - Jak je podnik kapitálově vybaven? - Jaká je výnosnost podniku? - V jakém vývojovém stadiu jsou vyráběné výrobky? - Jak kvalifikovaný a zkušený je management podniku? viii Tyto otázky později zodpovím v praktické části,kde bude vše popsáno na konkrétní firmě. Budu se snažit stručně a výstižně zpracovat všechny informace. Úkolem této části je podat přesvědčivý obraz poslání podniku, jeho cílů a strategie směřující k jejich dosažení.

4.2.2

Organizace a organizační struktura

4.2.2.1

Pojem a význam organizování

Organizování je jednou z důležitých činností pro uspořádání prvků v systému, které by měly být uspořádány tak, aby maximální měrou přispěly k dosažení cílů pomocí koordinace a kontroly. Úkolem je nalézt optimální specializaci člověka v daném systému, což usnadňuje kontrolu výsledku práce a zvyšuje obecně produktivitu práce.

viii

SYNEK,M. : Nauka o podniku. ISBN 8070799811, Praha, Vysoká škola ekonomická, 1998

Strana 17

4.2.2.2

Organizační struktury

Organizační struktury jsou tvořeny pomocí procesu organizování, které má následující průběh : identifikace úkolu podniku a syntéza, kterou vznikají pracovní místa. Každé místo musí mít určenou potřebnou pravomoc umožňující splnění jeho úkolů. Rozeznáváme organizační struktury vycházející z dělby pravomocí, organizační struktury s pružnými prvky, organizační struktury vycházející z činností nebo jejich výsledků. Jedním z velice důležitých prvků organizační struktury je rozpětí řízení, které vyjadřuje počet přímo podřízených pracovníků jednomu nadřízenému. Diferenciace charakterizuje způsob přidělení pravomoci, odpovědnosti a rozdělení úkolů jednotlivým pracovníkům podniku. Při vertikální diferenciaci jsou přidělovány pravomoci a odpovědnosti. Při horizontální diferenciaci se rozdělují úkoly a určuje se, kdo tyto úkoly bude plnit. Integrace je prostředek, pomocí něhož podnik usiluje o koordinaci lidí a funkcí ke splnění úkolů.

4.2.3


Hlavním účelem strategické analýzy je formulovat klíčové vlivy na současný a budoucí prospěch organizace, naznačit, jaké možnosti jsou z hlediska prostředí a kvalifikací organizace dostupné, zabývat se rovněž pochopením problému funkce strategie v organizaci. Analýzy rozdělujeme do dvou typů: externí, interní.

4.2.3.1

Externí analýzy

Cílem externí analýzy je najít v okolí podniku příležitosti a ohrožení. Strategie podniku by pak měla maximálně využít nabízené příležitosti a nalézt cestu, jak se ohrožení vyhnout, nebo alespoň zmírnit jejich dopad na podnik. Při externí analýze je okolí podniku Strana 18

zpravidla rozděleno na dvě části : na mikrookolí, přestavované odvětvím, někdy také nazývané jako podnikatelské prostředí, ve kterém podnik podniká, a makroprostředí, které je společné všem odvětvím a vytváří společné prostředí pro všechna mikroprostředí. ix

4.2.3.1.1

Analýzy vlivů makroprostředí

Faktory makrookolí jsou faktory, které jsou externí ve vztahu k danému mikrookolí, ovlivňují poptávku a působí na podnikový zisk. Mnoho těchto faktorů se stále mění a proces změn sám vytváří prostor pro nové příležitost a hrozby. x

Analýza PEST Analýza nastiňuje důležitost politických, ekonomických, sociálních a technologických vlivů na organizace. Existuje celosvětově se zvyšující konvergence trhů. Na některých trzích se požadavky a preference spotřebitele stávají stále více podobnými. Tržní politika, obchodní značky, identita a reklama se mohou vyvíjet globálně. Globální působnost může být finančně výhodná, a to především v průmyslové oblasti. Další finanční zvýhodnění je dáno centrální hospodárností zdrojů celosvětově u lokálních dodavatelů s nejnižšími náklady. Analýza může pomoci zkoumat rozdílný dopad externích vlivů na organizaci, buď z hlediska historického, nebo z hlediska pravděpodobného dopadu.

ix

DEDOUCHOVÁ, M.: Strategie podniku. ISBN 8071796034, Praha, C.H. Beck 2001

x

DEDOUCHOVÁ, M.: Strategie podniku. ISBN 8071796034, Praha, C.H. Beck 2001

Strana 19

Obrázek 1. : Vybrané faktory používané při PEST analýze

Zdroj: KOVÁŘ,F., ŠTRACH,P. : Strategický management. ISBN 80-245-0504-5, Praha, Vysoká škola ekonomická v Praze 2003

Makroekonomické okolí je charakterizováno stavem ekonomiky. Tento stav ekonomiky pak ovlivňuje schopnost podniků dosáhnout odpovídající výnosnosti. Existují čtyři důležité makroekonomické indikátory. Jsou jimi : ¾ Míra ekonomického růstu ¾ Úroková míra ¾ Směnný kurs ¾ Míra inflace.

4.2.3.1.2

Analýza vlivů mikroprostředí

V této analýze zkoumáme důležité oblasti, jako jsou základní charakteristiky odvětví, struktura odvětví, hybné změnotvorné síly odvětví a klíčové faktory úspěchu. Protože analýza konkurenčního prostředí navazuje na analýzu odvětví, zařadila jsem ji také mezi analýzu mikroprostředí.

Strana 20

Základní charakteristiky odvětví Odvětvím zde rozumíme skupinu firem, jejichž produkty mají mnoho společných charakteristik a soutěží tak pro stejného zákazníka. Mezi faktory používané pro popis základních charakteristik odvětví patří : velikost trhu, geografický rozsah konkurence, vývoj trhu, konkurenti, vstupní a výstupní bariery, míra vertikální integrace, míra hospodárnosti a zákazníci.

Struktura odvětví Základem je pochopení struktury odvětví pro provádění dalších analýz. Rozděluje se na atomizované konkurenční okolí, což představuje mnoho malých nebo středních podniků, které mají podobné tržní podíly. Neexistuje žádný dominantní podnik, vstupní bariery do tohoto odvětví jsou nízké a jsou zde diferencované produkty, které jsou často blízkými substituty. Tento stav vyvolává cyklus konjunktury a úpadku. Dalším příkladem je konsolidované odvětví. Je to malý počet podniků s velkým tržním podílem, popřípadě pouze jeden podnik. Tento druh odvětví se vyznačuje vzájemnou závislostí v rozhodování a nejvhodnější strategií je zde diferenciace produktu.

Hybné změnotvorné sily Analýza hybných změnotvorných sil je součástí analýzy odvětví a zahrnuje dva základní kroky: 1. určení hybných změnotvorných sil, mezi které patří změny v dlouhodobé míře růstu odvětví, noví zákazníci a způsob užívání produktu, výrobkové inovace, změny technologií, nové formy marketingu, změny v nákladové efektivnosti, vstup velké firmy do odvětví nebo její odchod z něj. 2. odhad dopadu změnotvorných sil na odvětví . Faktorů, které působí v odvětví, může být velmi mnoho, jen některé jsou však hybnými. Úkolem je vybrat ty nejdůležitější , odhadnout jejich dopad na podnik a navrhnout alternativní strategie.

Strana 21

Analýza konkurenčního prostředí Pro znázornění konkurenčního okolí podniku jsem si zvolila Porterův model 5F. Nejdříve vymezíme konkrétní okolí a poté můžeme zaměřit pozornost třeba jen na subjekty z jedné skupiny na mapě konkurenčních strategických skupin. Porterův model umožňuje popsat podstatu konkurenčního prostředí uvnitř každého jednotlivého odvětví a vytvořit tak podklady pro rozhodování o tvorbě konkurenční výhody podniku. Konkurence na trhu v daném odvětví je funkcí pěti konkurenčních sil.

Obrázek 2. : Porterův 5F model


Ohrožení ze strany nově vstupujících : rozhodnutí o vstupu do odvětví je závislé na bariérách vstupu, příkladem jsou vládní a jiné legislativní zásahy, investiční náročnost, úspora z rozsahu produkce, přístup k distribučním kanálům a další. Ohrožení ze strany dodavatelů a odběratelů : čím vyšší je závislost producenta na jednom odběrateli, tím vyšší je i jeho vyjednávací síla a tím vyšší pak intenzita konkurence v odvětví.

Strana 22

Ohrožení ze strany substitučních a komplementárních produktů : intenzita konkurence v odvětví bude tím vyšší,čím vyšší bude tlak ze strany substitučních produktů a čím nižší je tlak ze strany komplementárních produktů. Hrozba ze strany substitučních produktů má několik podob, například hrozba substituce produktem , hrozba substituce potřeby a nebo hrozba generické substituce. Konkurenční prostředí : sem patří konkurenční síly, například typ tržní konkurence, existence globálních trhů a globálních zákazníků, míra možné diferenciace, existence výstupních bariér a další.

4.2.3.2

Interní analýza

Cílem je odhalit silné a slabé stránky podniku. K tomu je nutné se nejprve zmínit o tzv. specifických přednostech, které vypovídají o tom, v čem je podnik silný a čím se zásadně odlišuje od konkurentů. Specifickým význam předností podniku je v tom, že umožňuje podniku odlišit se od konkurentů a dosahovat vyššího zisku. Zdrojem předností je majetek a podnikové schopnosti. Strategické možnosti podniku jsou dány jeho vnitřními a vnějšími zdroji, schopností dané změny provádět a celkovou vyvážeností jednotlivých složek. Analýza je důležitá především při určení, zda zdroje a možnosti organizace skutečně odpovídají prostředí, v němž se daný podnik pohybuje.

4.2.3.2.1

Prověření zdrojů podniku

Je nutné snažit se odhadnout, jak velký objem zdrojů má podnik k dispozici a jakým způsobem je možné s danými zdroji pracovat. Důležité je též posoudit, do jaké míry jde o zdroje jedinečné a nenapodobitelné, tedy o zdroje s obsazenou konkurenční výhodou. Zdroje rozdělujeme do čtyř skupin, a to na zdroje fyzické, lidské, finanční a zdroje nehmotné povahy.

Strana 23

Obrázek 3. : Typy vnitřních zdrojů Podnik


Výsledků přezkoumání zdrojů podniku se dále využívá jako vstupních dat pro další úvahy. Je vhodné zamyslet se zvláště

nad dvěma skutečnostmi. Především by do

přezkoumání měly být zahrnuty všechny zdroje, jež mohou téměř jakýmkoliv způsobem podpořit výsledky dosažitelné realizací jednotlivých strategií. Druhou skutečností je nutnost promyslet provázanost jednotlivých zdrojů. Je reálně možné, že i primárně nepříliš důležitý zdroj může v důsledku interakcí ovlivnit vývoj zdrojů jiných, pro samotnou realizaci strategií klíčových. 4.2.3.2.2

S.W.O.T. analýza

Smyslem externí a interní analýzy je odhalit příležitosti a ohrožení v okolí podniku a najít silné a slabé stránky podniku. Strategie by měla v maximální míře využít silných stránek k získání příležitostí v okolí podniku. S.W.O.T. je zkratkou pro silná místa ( strengths ), slabá místa ( weaknesses ), možnosti ( opportunities ) a úskalí ( threats ).

Strana 24

Nebezpečí ( T ) a příležitosti ( O ) představují vnější okolí. Slabé stránky (W) a silné stránky (S) faktory vnitřní podnikatelské pozice firmy. Rozbor celkové podnikatelské pozice a její vliv na možné budoucí chování firmy je možno vyjádřit následujícím schématem.

Obrázek 4. : Analýza S.W.O.T.

Zdroj: PIROŽEK,P. : přednášky MANAGEMENT – ZÁKLADY přednáška MANAG6

Celý přístup, který je ve svých důsledcích protažen až na jednotlivé sortimentní skupiny, podnikatelské jednotky i jednotky sortimentu, by měl být automaticky spojován i s rozborem životního cyklu celé firmy i životního cyklu celého sortimentu. K tomu je zapotřebí prozkoumat vzájemné vztahy výsledků externí a interní analýzy. Porovnání výsledků externí a interní analýzy se provádí v tabulce, kde v řádcích jsou silné a slabé stránky a ve sloupcích příležitosti a ohrožení. Tabulka by zpravidla měla obsahovat maximálně 10 řádků a sloupců, aby byla přehledná. Analýza SWOT může být užitečným způsobem při sumarizaci vztahů mezi klíčovými vlivy prostředí, strategickou způsobilostí organizace, a tudíž také agendou pro vývoj nových strategií.

Strana 25

4.2.4

Marketingový plán

Marketingový plán, který je výsledkem marketingového plánování, může mít různou povahu a může být také různě strukturován. Vysvětluje, jakým způsobem budou výrobky nebo služby distribuovány, oceňovány a propagovány. Základem marketingové strategie a rozvoje marketingových schopností jsou tři klíčové oblasti : ¾ výběr segmentu trhu, na kterém bude podnik konkurovat ¾ navržení marketingového mixu, který určuje, jak bude podnik konkurovat na daném trhu ¾ implementace strategie. Marketingové plánování je rozhodujícím prvkem v rámci zajištění dlouhodobých zdrojů jakýchkoli podnikatelských úsilí. Odpovídá na otázky odkud, kam a jak. Abychom mohli na tyto otázky odpovědět , musíme rozumět prvkům marketingové směsi. Nejvýznamnější prvky jsou faktory marketingového mixu.

4.2.4.1

Marketingový mix

Marketingový mix se skládá z produktu, ceny, distribuce a propagace. Významem se tyto proměnné hodnoty liší v závislosti na typu odvětví, cíli podniku, povaze trhu, velikosti firmy, jakož i na celé řadě faktorů z okolního prostředí. Je to v podstatě souhrn všech nástrojů, které vyjadřují vztah podniku k jeho podstatnému okolí.

Výrobek Výrobek a výrobková politika v marketingovém pojetí je cokoliv, co lze na trhu nabídnout, co získá pozornost, co může sloužit ke spotřebě, co může uspokojit nějaké přání nebo potřeby. Zpravidla není nakupován jen pro svoji základní funkci, ale při nákupním

Strana 26

rozhodování působí řada dalších faktorů, např. kvalita, sortiment, image, ochranná známka, design, obal, záruky, služby.Každý z těchto prvků může výrobek nebo službu odlišovat od ostatní nabídky konkurence. Produkt může vystihovat povahu nového podniku.

Cena Cenová politika, vyjádření výše peněžní úhrady zaplacené na trhu za prodávaný výrobek, rabat, skonto, platební podmínky, úvěrové podmínky, ceníková cena. Stanovení správné ceny výrobku nebo služby jedním z nejsložitějších úkolů, které stojí před novým podnikatelem.

Distribuce Distribuce a distribuční politika, distribuční cesty, zásoby, doprava, logistika. Poskytuje klientovi užitek v místě,lze jej snadno nakoupit v případě potřeby. K proměnným hodnotám, příslušejícím distribučnímu prvku marketingového mixu patří druh kanálu, počet zprostředkovatelů a rozmístění členů kanálu.

Komunikace Propagace a stimulace prodeje, reklama.

Je to

podpora prodeje, osobní prodej, public relation,

forma komunikace mezi iniciátorem komunikace (komunikátorem) a

příjemcem (recipientem). Cílem komunikace je informovat příjemce, přesvědčit je, dosáhnout ve skupině lidí určitého požadovaného chování. Vždy je při tom používáno komunikačních nástrojů: Reklama jako placená forma neosobní prezentace produktu, podpora prodeje představující krátkodobé podněty pro zvýšení nákupu nebo prodeje produktu, public relations jako vytváření a rozvíjení dobrých vztahů s veřejností, zejména

Strana 27

prostřednictvím publicity ve sdělovacích prostředcích, osobní prodej reprezentovaný přímou osobní komunikací s jedním nebo i několika potenciálními zákazníky. Podpora prodeje je nástrojem nepřímé komunikace v marketingu. Zahrnuje soubor různých motivačních nástrojů, převážně krátkodobého charakteru, vytvářených pro stimulování rychlejších nebo větších nákupů určitých výrobků či služeb. Zatímco reklama přesvědčuje o důvodu koupě, podpora prodeje představuje konkrétní motiv koupě.

4.2.5

Finanční plán

Při stanovení finančního plánu se zvažují možnosti financování a zhodnocování kapitálu do budoucnosti a posuzují se důsledky, jak se tyto možnosti projeví v hospodaření podniku. Určuje se objem investic, které potřebuje nový podnik, a také se ukáže, nakolik ekonomicky reálný je podnikatelský plán jako celek. Rozlišují se dva časové horizonty, a to krátkodobé finanční plánování, které se zabývá výsledkem do jednoho roku, a dlouhodobé finanční plánování, které je v horizontu od dvou do pěti let. Finanční plán poskytuje podnikateli úplnou představu o tom, kolik prostředků společnost dostává a kdy, kam tyto prostředky jdou, kolik hotovosti zbývá, dále informuje i o plánované finanční pozici firmy. Poskytuje krátkodobý podklad pro kontrolu rozpočtu a pomáhá zabraňovat nedostatku hotovosti. Jak bylo již v prvním odstavci zmíněno, musíme také posuzovat důsledky finančního plánu neboli rizikovost podniku, což lze chápat jako pravděpodobnost neúspěchu nebo ztráty, které jsou způsobeny vnějšími nebo vnitřními faktory. Finanční plánování je úzce spojeno s finančním účetnictvím, a proto budu vycházet ze základních finančních výkazů, kterými jsou rozvaha a výkaz zisků a ztrát.

Rozvaha: Její základní funkcí je poskytnout k určitému datu přehled o majetku podniku (aktivech), jeho struktury a finančního krytí majetku (pasivech a vlastním kapitálu). Strana 28

Zachycuje tedy staticky přehled finanční situace podniku. Slouží jejímu řízení a analýze, což ovlivňuje třídění majetku a pasiv bilance. Bilance podniku zachycuje tři hlavní části: -

aktiva (majetek),

-

pasiva (cizí kapitál),

-

vlastní kapitál (jmění). xi

Výkaz zisků a ztrát: Odhad výkazu zisku a ztrát nabízí projekci tržby za první rok na měsíčním základě, jakož i projekci provozních výdajů očekávaných v jednotlivých měsících. Z odhadovaných příjmů lze odvodit tzv. mrtvý bod, tj. bod, v němž se celkové příjmy rovnají celkovým nákladům. Při rozhodování, zda přijmout daný projekt a realizovat jej, je důležité získat propočet určitých kritérií (ukazatelů) ekonomické efektivnosti, která měří pravidla výnosnost zdrojů. Nejčastěji se používají následující kritéria: •

Rentabilita

•

Zadluženost

•

Likvidita

4.2.5.1

Analýza rentability

Analýzu rentability vyjadřujeme pomocí poměrových ukazatelů, kteří vyjadřují vztah mezi dvěma položkami účetních výkazů. Poměrové ukazatele se běžně vypočítají vydělením jedné položky nebo skupin položek, jinou položkou nebo skupinou položek, mezi kterými co do obsahu existují určité souvislosti. Konstrukce a výběr poměrového ukazatele závisí především na tom, co chceme změřit a musí odpovídat zkoumanému problému.

xi

VALACH, J. A KOL.: Finanční řízení podniku. ISBN 80-86119-21-1, Praha, Ekopress, 1999

Strana 29

Poměrové ukazatele často upozorňují na významné souvislosti, ale jejich interpretace vyžaduje další pátrání po jevech, jež se za nimi skrývají. Jsou jen pomocníkem analýzy a interpretace jevů a jejich výpočtem však skutečná analýza teprve začíná.

Měří čistý výsledek podnikového snažení. Zobrazují pozitivní nebo naopak negativní vliv řízení aktiv, financování firmy a likvidity na rentabilitu. Udávají kolik Kč zisku připadá na 1 Kč jmenovatele. •

Rentabilita vlastního kapitálu

•

Rentabilita celkového kapitálu

•

Rentabilita aktivity

Rentabilita vlastního kapitálu Definuje se jako poměr zisku po zdanění k vlastnímu kapitálu vloženému do projektu, vyjadřuje míru zhodnocení vlastních zdrojů, které užil investor k financování projektu. Výpočet: RVK = Z / vlastní kapitál, kde RVK představuje rentabilitu vlastního kapitálu, Z je zisk po zdanění xii

Rentabilita celkového kapitálu Vypočteme jako poměr čistého zisku k celkovým aktivům, bývá také nazývám jako výnos na aktiva a jeho vypovídací schopnost je spatřována v tom, že charakterizuje, jak management podniku využívá celá aktiva k uspokojování vlastníků. RCK = ZUD / CA RCK – rentabilita celkového kapitálu

xii


Strana 30

ZUD – zisk po zdanění CA – celková aktiva xiii

Ukazatelé aktivity (obratu) Jedná se o ukazatele typu rychlost obratu nebo doba obratu. Nejčastěji se sleduje obrat zásob, obrat pohledávek a obrat stálých aktiv, především hmotného investičního majetku, které jsou příčinnými ukazateli obratu celkového majetku. Rychlost obratu zásob definujeme jako poměr tržeb a průměrného stavu zásob všeho druhu. Rychlost obratu zásob = Tržby / Zásoby Doba obratu pohledávek vyjadřujeme poměrem průměrného stavu zásob a průměrných denních nákladů . Doba obratu zásob = Zásoby / (Celkové náklad / 365) Rychlost obratu pohledávek vyjadřujeme jako poměr tržeb a průměrného stavu pohledávek. Rychlost obratu pohledávek = Tržby / Pohledávky Doba obratu pohledávek definujeme jako poměr průměrného stavu pohledávek a průměrných denních tržeb. Doba obratu pohledávek = Pohledávky / (Tržby / 365) xiv

4.2.5.2

Analýza zadluženosti a likvidity

Analýza zadluženosti Základním ukazatelem pro vyjádření zadluženosti je poměr celkových závazků k celkovým aktivům, můžeme také nazývat jako ukazatel věřitelského rizika.

xiii


xiv


Strana 31

Analýza zadluženosti = celkové závazky / celková aktiva Analýza likvidity Vyjadřuje se jako poměr celkového objemu oběžných aktiv a krátkodobých závazků. Nazývá se také ukazatelem solventnosti nebo běžné likvidity nebo také poměrovým ukazatelem pracovního kapitálu. Běžná likvidita = oběžná aktiva / krátkodobé závazky xv

4.2.5.3

Zdroje financování projektů

Pro financování projektů je nezbytné zajistit potřebné finanční zdroje. Potřebný kapitál lze klasifikovat podle tří základních hledisek, a to místo, vlastnictví a doba. Místo označuje, odkud se zdroje získávají, může to být z vlastní činnosti, potom se jedná o interní zdroje, v případě, že zdroje pocházejí z vnějšku podniku jedná se o externí zdroje. Podle vlastnictví rozdělujeme zdroje opět na dvě skupiny a to, tvořené vlastním kapitálem a cizím kapitálem. Dobou je myšlenou trvání na jak dlouho kapitál získáváme, do kdy jej musíme uhradit. Podle toho kapitál členíme na dlouhodobý se splatností delší než jeden rok a krátkodobý s povinností uhradit jej do jednoho roku. Řadíme sem: •

Dlouhodobé úvěry – individuální splátkový plán, rovnoměrné splácení, splácení anuitou,

xv

•

Dluhopisy

•

Finanční leasing

•

Rizikový kapitál


Strana 32

4.2.6

Hodnocení rizik

Analýza rizika by měla být součástí podnikatelského plánu, protože každý plán v sobě skrývá určitou míru rizika a nejistoty. Reálné výsledky se mohou lišit od očekávaných, analýza rizika se snaží těmto negativním důsledkům předcházet. Stanovují se čtyři kroky řízení rizika: 1. identifikace rizikových faktorů 2. klasifikace rizika 3. plánování krizových scénářů 4. monitoring a řízení

Analýza rizika je vnímána jako činnost vyžadující v ideálním případě kromě znalostí a zkušeností z podnikání samotného též interdisciplinární znalosti z oblasti matematiky, statistiky, ekonomie či finančního managementu atd.

Strana 33

PRAKTICKÁ ČÁST 5

Informace o společnosti Pekárna Turek a spol., s.r.o. je firma založená v dubnu roku 1992 jako společnost

s ručením omezeným. Firma má své sídlo ve Vlašimi v ulici J.Masaryka 483, kontaktní osobou je ing. Miroslav Burget , telefonní kontakt je 317 842 456. Firma Turek a spol., s.r.o. působí na trhu patnáct let. Vlastnická struktura je tvořena třemi společníky, kteří jsou zároveň jednateli firmy. Základní kapitál činil 100 000,- Kč. Hlavní činností firmy je výroba a prodej pekařských výrobků a jemných slaných tyčinek. Firma si za dobu svého působení získala dobré postavení na trhu a má také své stálé zákazníky. Pro realizaci výroby je zaměstnáno zhruba 47 zaměstnanců a sezónně zde pracují i brigádníci. Všichni zaměstnanci se aktivně podílejí na celkové produkci. V poslední době dochází k velkému tlaku ze strany konkurence, a proto se firma rozhodla v průběhu roku 2008 přijmout licenci Fornetti Franchise. Výhodou, kterou zde spatřujeme, je možnost přilákání nových zákazníků a získání výhody oproti konkurenci, protože na Vlašimsku Fornetti Franchise licenci zatím nikomu jinému neposkytují. Významným trendem v současné době je zdravá výživa, a proto by se i pekárna chtěla zaměřit na výrobu celozrnného pečiva. Poptávka po tomto druhu pečiva stále roste a naše firma má v tomto směru rezervy. Jedním z dalších cílů je také rozšířit zásobovací síť a získat nové spotřebitele nejen na regionální úrovni.

Strana 34

5.1

Historie a vývoj firmy Podnik je rodinnou firmou a jeho historie se traduje již od šedesátých let dvacátého

století, kdy rodina vlastnila pekárnu v Dolních Královicích. Tato pekárna zanikla znárodněním v období socialismu. V roce 1992 se současní společníci firmy rozhodli navázat na rodinnou tradici pekařů tím, že zakoupili budovu bývalé továrny na výrobu bot a vlastními silami ji přestavěli. V dubnu roku 1992 byl zahájen provoz pekárny. Počáteční představou bylo založit jen malou pekárnu, ale ještě na podzim téhož roku se k pekárně připojila výrobna tyčinek a malý obchod. Firma se začala rozmáhat. Požadavky odběratelů byly velké, hlavně díky kvalitě výrobků, proto se během jednoho roku. musel zvýšit stav pracovníků z počátečních osmi na třicet. Obchodovalo se s okolními vesnicemi a do roku 1995 se rozvážely tyčinky do malých a středních velkoobchodů po celé České republice. Jak pečivo, tak i tyčinky jsou vyráběny podle staré receptury, která se traduje již pátým pokolením pekařů. Výroba byla zahájena na starých strojích, protože nebyly potřebné finanční zdroje. Stroje na výrobu tyčinek byly zakoupeny od Pražské pekárny, která v tu dobu zanikala. Díky rozšíření stavu zaměstnanců došlo také ke vzniku další směny. K původní noční směně byla přidána druhá směna ranní, a proto mohou být obchody dnes zásobovány dvakrát denně čerstvým pečivem. V roce 1996 při zahájení prodejní sítě Ahold Brno zanikají velkoobchody značky Pramen, a tím firma přichází o některé kontakty. Zároveň však byly získány jiné kontakty s nově vzniklou sítí Ahold, se kterou naše pekárna obchoduje dodnes. Roku 1997 bylo zakoupeno nové částečné vybavení pekárny. V roce 1998 dochází k přebudování staré elektrické pece na výrobu tyčinek na novou plynovou pec s investicí jeden milion korun.

Strana 35

Roku 2000 se zavádí a rozvíjí sítě řetězců, čímž zanikají malé velkoobchody, do kterých se dovážely jemné slané tyčinky. Z toho důvodu je podnik nucen snížit stav zaměstnanců výrobny tyčinek z původních 15 na 10. Dnes je firma závislá na jedné ze sítí řetězců, která svým rozvojem určuje podmínky nepříliš výhodné pro maloobchody. Ve Vlašimi v roce 2002 vznikají supermarkety, které mají své vlastní dodavatele pečiva, a tím se opět snižuje výroba. Byl to též důvod k propuštění dalších zaměstnanců. V současné době se výroba ustálila, stačí sice pokrýt náklady, ale bohužel není dost finančních prostředků na rozvoj a oživení firmy. Proto bych chtěla pomoci k dalšímu rozvoji firmy navržením nového podnikatelského plánu.

5.2

Sledované cíle Mezi hlavní cíle patří udržení vysoké kvality výrobků, jež si firma získala díky starým

receptům. Dalším cílem je spokojenost a kvalita zaměstnanců a rozvoj společnosti. Firma se neustále snaží zlepšovat svou image a rozšiřuje nabídku výrobků potřebám zákazníků a přizpůsobuje ji novým trendům. Strategie společnosti vychází z jejích cílů, mezi něž patří udržení ziskovosti a uspokojení potřeb zákazníků, dodavatelů i zaměstnanců. Posláním společnosti je poskytovat zákazníkům chutné a kvalitní pečivo. Snahou je vycházet vstříc potřebám zákazníků a držet krok s konkurencí. Nezbytností v rámci strategie rovněž je zachovat si a upevnit dobré jméno mezi výrobci pečiva a jemných slaných tyčinek. Firma Turek a spol., s. r. o. vypracovává plány s časovým horizontem maximálně jednoho roku. Na tvorbě plánu se podílí majitelé firmy.

Strana 36

6

Organizační struktura Firma Turek a spol.,s.r.o. pracuje na ziskovém principu. Její organizační struktura

tíhne spíše ke klasickému uspořádání odpovídajícímu výrobní firmě, kde jsou zcela zřejmé vztahy podřízenosti a nadřízenosti. Systém organizace je definován prostřednictvím předpisů a pravidel. Struktura není příliš pružná a to by se ve vysokém konkurenčním prostředí, v jakém se společnost pohybuje, nemuselo vyplatit. V čele společnosti stojí tři ředitelé resp. společníci firmy. Jednatelem firmy je ing. Miroslav Burget. Současný stav můžeme vidět na následujícím schématu. Obrázek 5. : Současná organizační struktura firmy Turek a spol.

Zdroj: zpracováno autorkou na základě podkladů Turek s spol.

Společnost využívá také služeb externích pracovníků, jako jsou např. účetní, které se starají o mzdy, agendu a účetnictví firmy. Ve společnosti je vysoký stupeň formalizace. Dochází ke členění jednotlivých pracovních míst, která jsou dále specifikována. Úkoly jsou přesně vymezeny a přiřazovány pracovníkům. Řídící místo je tvořeno třemi majiteli, kteří koordinují veškeré aktivity společnosti a rozhodují o veškerých důležitých nebo strategických krocích. Každý ředitel má vymezenu svou specifickou oblast, na kterou se specializuje. Jedná se o ekonomiku, výrobu a

Strana 37

technologie. Výkonný charakter oblastí mají úkoly stanovené řídícím místem, jedná se při tom o provoz, výrobu, prodej a expedici. Organizace má

poměrně vysoký stupeň

centralizace. Stupeň složitosti je nízký (jednoduchý), neboť na řízení společnosti se podílí tři ředitelé, kteří se scházejí na pravidelných měsíčních schůzích a probírají společně jednotlivé problémy.

6.1

Popis určitých pracovních míst

EKONOM SPOLEČNOSTI Ing. Miroslav Burget – 15 let praxe v řízení výrobního podniku. Vzdělání vysokoškolské. Ve společnosti se stará o finance, nákup a ekonomiku, dále o prodej jak maloobchodní, tak i velkoobchodní , dohlíží rovněž na práci účetních a sekretářky. VEDOUCÍ VÝROBY Stanislav Turek – 15 let praxe ve výrobě pečiva a jemných slaných tyčinek. V pekárně dohlíží na chod pekárny i výrobny tyčinek. Připravuje rozpis práce a rozpočet výroby. Konzultuje s mistry výroby pracovní postupy a techniky práce, především se však stará o kvalitu výrobků a dohlíží na činnost pracovníků. TECHNOLOG Jaroslav Turek – 35 let praxe ve výrobě a údržbě strojních zařízení. Vzdělání střední odborné s maturitou. Ve firmě se stará o údržbu strojů, vymýšlí a zlepšuje strojní vybavení. Dohlíží na pravidelné kontroly strojů. OSTATNÍ PRACOVNÍCI Sekretářka: pomáhá s prací ekonomovi, stará se o čistotu a pořádek na pracovišti, dohlíží na práci uklízečky.

Strana 38

Asistent:

odpovídá za vyřizování objednávek, vyřizuje objednávky potřebného zboží a

surovin, provádí rozpis práce řidičů a vyplňuje knihu jízd. Mzdová a personální účetní: starají se o celkové účetní záležitosti firmy. Prodavačky: jsou celkem čtyři, jejich činností je prodej veškerého zboží v obchodě a kontrola skladu. Provozní doba obchodu je od 5:00 do 18:00. Řidiči: jsou tři a jejich pracovní doba je rozdělena na dvě směny. První začíná ve 2:00 a končí 9:00 a druhá směna začíná ve 3:00 a končí v rozmezí 12:00 až 15:00. Uklízečka: stará se o celkový úklid všech prostor firmy. Mistři výroby: jsou celkem čtyři, dva v pekárně a dva ve výrobně tyčinek. Jejich úkol je prakticky totožný, a to dohlížet na práci celé směny, přidělovat pracovníkům úkoly a starat se o kvalitu výrobků. Pracovníků ve výrobě je celkem 28, z toho 20 zaměstnanců připadá na pekárnu a 8 na provoz tyčinkárny. V pekárně se pracuje na dvě směny. Ranní směna začíná vždy v 5:00 a končí v rozpětí od 13:00 do 15:00 podle objednávek, noční směna začíná v 20:00 a končí v 5:00. Výrobna tyčinek má provoz také dvousměnný, první směna pracuje od 6:00 do 13:00 , druhá směna pak začíná ve 13:00 a končí ve 20:00.

Strana 39

7


7.1

Externí analýza

7.1.1

Analýza vlivů makroprostředí

7.1.1.1

Analýza PEST

Ekonomické faktory : Mezi ekonomické indikátory řadíme především inflaci, změnu hrubého domácího produktu, nezaměstnanost či vývoj státního rozpočtu. Ukazatelé slouží k vytvoření celkového obrazu o dění v rámci jedné ekonomiky. Nacházíme se v období konjunktury, to znamená, že je dlouhodobý růst HDP, nízké úrokové sazby, a proto se vyplatí pořídit si nový majetek na leasing. Další výhodou při růstu cen je, že pekárna vlastní plynovou pec oproti elektrické.

Tabulka 2: Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného ročního indexu spotřebitelských cen Rok 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 10,0

9,1

8,8

8,5

10,7

2,1

3,9

4,7

1,8

0,1

2,8

2005

2006

2007

1,9

2,5

2,8

Zdroj: www.czso.cz

Míra inflace vyjadřuje procentní změnu průměrné cenové hladiny za 12 posledních měsíců proti průměru 12-ti předchozích měsíců. Tato míra inflace je vhodná při úpravách nebo posuzování průměrných veličin. Bere se v úvahu zejména při propočtech reálných mezd, důchodů a pod. Roste-li míra inflace, klesají např. reálné mzdy zaměstnanců, což způsobuje

Strana 40

větší tlak odborů na zvýšení nominálních mezd, tím se samozřejmě zvyšují náklady společnosti.

Hrubý domácí produkt je peněžním vyjádřením celkové hodnoty statků či služeb, jež byly nově vytvořeny v daném období na určitém území, používá se pro stanovení výkonnosti ekonomiky. Ve 4. čtvrtletí za rok 2007 meziročně reálně vzrostl o 6,6 % a zaměstnanost se zvýšila o 1,9 %. V úhrnu za celý rok vzrostl HDP reálně o 6,5 % při vyšší průměrné zaměstnanosti oproti roku 2006 o 1,8 %. Tabulka 3: Růst HDP ve stálých cenách v jednotlivých čtvrtletích roku 2007 (v %) 1. čtvrtletí

2. čtvrtletí

3. čtvrtletí

4. čtvrtletí

Meziročně (sezónně neočištěno)

+ 6,5

+ 6,5

+ 6,3

+ 6,6

Meziročně (sezónně očištěno)

+ 6,4

+ 6,4

+ 6,4

+ 6,6

K předchozímu čtvrtletí (sezónně očištěno)

+ 1,6

+ 1,6

+ 1,6

+ 1,7

Zdroj: www.czso.cz

„Mírou nezaměstnanosti je chápána tzv. míra evidované nezaměstnanosti. Zdrojem dat o počtech neumístěných uchazečů o zaměstnání evidovaných na úřadech práce je Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR. Míra nezaměstnanosti je počítána jako podíl (v %), kde v čitateli zlomku je počet evidovaných neumístěných uchazečů o zaměstnání a ve jmenovateli celkový počet zaměstnaných z výběrových šetření pracovních sil plus počet evidovaných neumístěných uchazečů o zaměstnání registrovaných na úřadech práce. Do počtu zaměstnaných se nezapočítávají ženy na další mateřské dovolené.“ xvi

xvi

www.mesec.cz

Strana 41

Graf 1: míra nezaměstnanosti v letech 2000-2008

Zdroj: www.spcr.cz

V roce 2007 dosáhla průměrná hrubá měsíční nominální mzda výše 21 692 Kč, v meziročním srovnání činil přírůstek 1 485 Kč (7,3 %). Spotřebitelské ceny se zvýšily za uvedené období o 2,8 %, reálná mzda vzrostla o 4,4 %. V podnikatelské sféře se zvýšila průměrná mzda o 1 525 Kč (7,5 %) na 21 853 Kč, reálná mzda vzrostla o 4,6 %. V nepodnikatelské sféře se průměrná mzda zvýšila o 1 333 Kč (6,7 %) na 21 117 Kč, reálná mzda vzrostla o 3,8 %. Politicko-právní faktory : V České republice bere plnou odpovědnost za správu věcí veřejných koalice sestavená z politických stran ODS, KDU-ČSL a SZ (Občanská demokratická strana, Křesťanská demokratická unie-Československá strana lidová, Strana zelených). Vláda by měla být proto stabilní, ale někdy tak bohužel nepůsobí. Zákony jsou někdy složité až nesmyslné a pro malé a střední podnikatele absolutně nepřijatelné. Mění se sazby DPH u potravin, zdražují se suroviny na přípravu pečiva, a tím jsou podnikatelé nuceni zdražovat své výroky. DPH upravuje zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. Jedná se především o zboží, služby a nemovitosti. Je to daň nepřímá, kterou platí zejména koneční spotřebitelé či podnikatelské

Strana 42

subjekty nemající nárok na odpočet daně. Jedná se jak o osoby právnické tak fyzické, které podnikají na území republiky, jejich obrat za nejbližších nejvýše 12 předcházejících měsíců přesáhne částku 1.000.000 Kč. Plátcem je tak každá osoba od prvního dne třetího měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byl překročen obrat.

V následující tabulce jsou zobrazeny příjmy, které stát získal do státního rozpočtu inkasem jednotlivých druhů daní. Daň z přidané hodnoty (DPH) a spotřební daně tvoří většinu příjmů státního rozpočtu. Tabulka 4: Inkaso daní v letech 2001 - 2006

Zdroj: www.finance.cz

Existují však dobrá antimonopolní opatření, která mohu dokázat na příkladu navrhovaného sloučení společnosti Bakeries International Luxembourg a české společnosti DELTA PEKÁRNY. Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Josef Bednář toto spojení zamítl, protože spojením vzniklý subjekt by disponoval velkou finanční a hospodářskou silou, jež by mu umožnila chovat se v podstatné míře nezávisle na ostatních Strana 43

soutěžitelích a spotřebitelích, což by mohlo vést ke značnému omezení hospodářské soutěže na trhu čerstvého běžného pečiva a chleba v České republice.

Sociálně-kulturní faktory Kulturní trendy Současným trendem ve světě a samozřejmě i v České republice se stala zdravá výživa. Především ženy sledují tento trend, neboť stále více pečují o svůj vzhled. Jsou ovlivněny ideálně vyhlížejícími ženami na obálkách časopisů a obsahem mnoha

článků, které

pojednávají o zdravém stravování. Důraz se klade na to, aby strava byla pestrá a především zdravá s co nejmenším množstvím kalorií. Počet zákazníků, kteří se zajímají o zdravý způsob stravování vzrůstá, domnívám se tedy, že možnost většího výběru celozrnného pečiva je pro firmu jen přínosem. Další skupinou, na kterou bychom se chtěli zaměřit díky licenci Fornetti, především teenageři. Dnes již není moderní

nosit

jsou

si do školy svačiny připravené od

maminky, ale hamburgery, bagety, malé pizzy, různé plněné rohlíky atd., proto výrobky od Fornetti by pro tuto skupinu byly ideální. Zahrnují široký výběr jak slaného tak sladkého listového těsta a i různé druhy pizz. Demografické vlivy Zahrnujeme sem demografický vývoj obyvatelstva, tzn. vývoj věkové struktury, populační růst, úrovně migrace, či podílu určitého pohlaví na celkovém počtu obyvatel. V následujícím grafu můžeme vidět vývoj věkové struktury obyvatelstva.

Strana 44

Graf 2: Očekávaný vývoj počtu obyvatel podle věkových skupin do roku 2050

Zdroj: www.czso.cz

Z údajů v grafu můžeme vyčíst, že obyvatelstvo bude všeobecně stárnout. Pokles ekonomicky aktivního obyvatelstva se projeví negativním dopadem na ekonomický růst, a tím pádem dojde ke zvyšování vládních výdajů na zdravotní a sociální pojištění. Tyto okolnosti mohou mít na podnik negativní vliv.

Technologické faktory Strojí zařízení pro pekařské výrobky se neustále vyvíjí, vznikají nové a nové stroje, které ulehčují práci dělníkům výroby. Dříve se skoro vše vyrábělo ručně, dnes již existují hnětací a vykulovací stroje, vyvalovače, děličky, formy na vánočky a další výrobky. Zkušenost ukázala, že nic z těchto inovací se však nevyrovná pravé poctivé ruční výrobě. Minimem změn prošly za posledních několik desetiletí pece a především pec na výrobu tyčinek. V České republice existuje poměrně velké množství firem, jež nová strojní zařízení nabízejí a distribuují, a existuje tedy značná možnost výběru, avšak pořízení těchto strojů s sebou nese také velké finanční náklady. Ačkoli existují různé stroje na výrobu ve firmě

Strana 45

Turek a spol. se vánočky, koláče, šátečky a martinský rohlík vyrábí ručně pro uchování kvality výrobků.

7.1.2

Analýza vlivů mikroprostředí

7.1.2.1

Základní charakteristiky odvětví

Prodej a rozvoz pečiva zařazujeme do regionálního trhu a prodej tyčinek se uskutečňuje celorepublikově. Geografický rozsah konkurence nelze přesně vymezit, protože pekárny se nachází skoro v každém větším městě. Vývoj trhu zůstává, spotřeba spíše klesá, pečivo je inferiorním produktem. Mezi vstupní bariéry patří především počáteční finanční náklady na strojní zařízení. Míra vertikální integrace představuje pro větší a finančně zabezpečenější pekárny schopnost koupit si vlastní mlýn na výrobu mouky a nebo naopak. Zákazníky jsou zde myšleni koneční spotřebitelé („občan individualista“) , kteří si zakoupí výrobek přímo v obchodu firmy

za zvýhodněnou cenu,

a nebo nad cenou v jiných

obchodech.

7.1.2.2

Struktura odvětví

Firmu Turek a spol.,s.r.o. bych zařadila do atomizovaného konkurenčního okolí, protože stále existuje více malých pekáren než jedna velká.

7.1.2.3

Hybné změnotvorné síly

Podle zastoupení výrobků na trhu neprochází okolí žádnou velkou změnou. Dražší cereální pečivo, na jehož výrobu jsou vyšší náklady, kupují hlavně lidé s vyššími příjmy a lidé, kteří se zabývají sledováním zdravé výživy. Výroba cereálního pečiva si ale žádá jinou technologii, nové receptury a s tím souvisí zakoupení certifikátů na výrobu. Je zde snaha o spojení vertikální integrace. Strana 46

7.1.2.4

Analýza konkurenčního prostředí (Porterův model 5F)

Cílem je nalezení a udržení konkurenční výhody, analýza obsahuje rozbor zdrojů konkurence, její intenzity, akce a reakce rivalů, současnou i budoucí situaci. Konkurenční prostředí rozdělujeme na dva trhy, a to trh a pečivem a slanými tyčinkami. Podle územního hlediska, mají trhy různou šíři. Na národním trhu se nachází 524 výrobců pečiva. Ve Středočeském kraji je to 99 výrobců, z toho na okrese Benešov podniká 6 výrobců. Zaměříme se pouze na trh místní, kde se sice nachází pouze 2 výrobci pečiva, ale přesto zde firma musí čelit velké konkurenci v podobě malých pekařství a supermarketů, protože nabízejí stejné výrobky za podobné ceny. Trh s tyčinkami můžeme opět rozlišit na národní, kde se vyskytuje 13 výrobců tyčinek, podle regionálního hlediska na tomto trhu působí výrobci pouze dva, a proto si je blíže popíšeme.

Místní trh – pečivo: Ve Vlašimi se v současné době, jak již bylo uvedeno, nachází dva výrobci pečiva, a to Pekárna Turek spol.,s.r.o. a BONTE, dále zde existují specializované pekařské krámky, jmenovitě BENEA a Pekařství Ballaty. Ostatní menší obchody zásobuje Turek spol.,s.r.o. svými výrobky, další konkurenty představují 3 supermarkety. V této analýze supermarkety vypustíme a zaměříme se pouze na pekařské obchody. Každý jistě pečivo ze supermarketů někdy ochutnal a výše cen zřejmě odpovídá i kvalitě. Přehled konkurenčních podniků Mezi nejstarší v našem regionu patří pekařství Ballaty, které je na trhu od roku 1962. Pekařství je spojeno se středním odborným učilištěm cukrářským a malou prodejnou, kde se prodávají výrobky studentů, kteří zde vykonávají praxi. Vlastníkem pekařství Bonte je pan Potůček, firma sídlí v Benešově a v roce 1998 byla ve Vlašimi založena její pobočka, kde

Strana 47

jsou vyráběny cukrářské produkty. Obchod je spojen s malou cukrárnou. Nově zde byla před dvěma roky postavena pekárna Benea, která má také sídlo v Benešově, a ve Vlašimi byla otevřena pouze prodejna.

Ceny jednotlivých obchodů se od sebe odlišují, proto je uvedena tabulku pro srovnání. Není zde výčet celého sortimentu výrobků, jsou vybrány pouze

produkty

základní a

nejprodávanější. Tabulka 2 : Srovnání cen konkurence výrobky

Turek a spol.

Benea

houska

50g - 2,2Kč

50g - 2 Kč

50g - 2,3Kč 45g - 1,9Kč

rohlík

40g - 1,9Kč

43g - 2 Kč

43g - 2,3Kč 40g - 1,7Kč

125 Kč

146 Kč

koláče 1kg

Ballaty

148 Kč

Bonte

140 Kč

Zdroj: zpracováno autorkou na základě podkladů od firmy Turek a spol.

Dalším faktorem, který jsem vybrala pro porovnání s konkurenty, je kvalita a šíře sortimentu. Firma Turek a spol. používá k výrobě tradiční staré receptury a některé výrobky jsou stále vyráběny ručně, jsou to vánočky, šátečky, martinský rohlík, koláče atd. Výrobky firmy Ballaty mají nižší kvalitu, protože je sortiment vyráběn učni a ne vždy se povede. Rovněž výrobky pekáren Benea a Bonte mají průměrnou kvalitu, neboť se jedná o velké pekárny a výrobky jsou vyráběny pomocí strojů a forem. V následující tabulce můžeme vidět počet vyráběných výrobků u jednotlivých pekáren. Vyplývá z ní, že největší sortiment poskytuje pekařství Benea, a to cukrářskými výrobky tak i pečivem.

Strana 48

jak mezi

Tabulka 5 : Sortiment výrobků


Důležitým faktorem při porovnání s konkurencí jsou také prostory obchodu a jejich míra atraktivnosti pro zákazníka. Nejmodernější a nejnověji zařízené je pekařství Benea, které svým interiérem láká mnoho zákazníků, mohou zde i posedět a občerstvit se, umístění není však příliš vhodné, obchod se totiž nachází v malé uličce. Právě v umístění spatřuji velkou výhodu u firmy Bonte, neboť je situována přímo v centru města a lidé si rádi při mohou nákupu odpočinout a posedět v cukrárně. Pekařství Ballatý je nejstarším obchodem a tomu odpovídá také

interiér, který sice není příliš moderní, ale lidé ho znají už léta, a proto se

dostal do jejich povědomí. Nakupovat sem chodí především cukrářské výrobky. Pekárna Turek a spol. má velmi dobrou pozici, je totiž umístěna na hlavní cestě z nádraží do města a v blízkosti se také nachází mnoho panelových domů. Firma působí na trhu již 15 let,a také nemá zrovna moderní interiér. Regionální trhy – tyčinky Na trhu v našem regionu se nachází dva výrobci tyčinek, a to firma Turek a spol. a dále je to firma EKOFRUKT Slaný, s.r.o. EKOFRUKT ale není pro nás přímým konkurentem, protože činnost této firmy je soustředěna především na pěstování ovoce a výrobu müsli-tyčinek. Vyrábí však také cereální tyčinky, které by naší společnosti jistým způsobem konkurovat mohly, a to především tyčinkám sezamovým.

Strana 49

Dodavatelé a odběratelé: Dodavatelem se stává sama firma, protože zásobuje svůj vlastní obchod a ostatní obchody pečivem a tyčinkami. A mezi hlavní dodavatele zásobující firmu sortimentem na výrobu pečiva je Burda Dunice. Jedná se o soukromého živnostníka, se kterým má naše firma dobré vztahy, a tomu odpovídají i zvýhodněné ceny. Nezbytnými dodavateli jsou společnost Panflex a firma Mobal s.r.o. dodávající krabičky na balení výrobků, od nichž odebíráme etikety, krabičky a sáčky na tyčinky s logem firmy. Firma má sice na výběr z celkem širokého spektra dodavatelů, ale někdy jsou stanovené ceny nebo podmínky dodání zcela nepřijatelné, a tím se okruh poměrně zužuje. Důležitým odběratelem je řetězec prodejen firmy Ahold, který převážně odebírá jemné slané pečivo.

Mezi nejvýznamnější dále patří přímý zákazník skrze prodejnu a rovněž

maloobchody, školy a restaurace. Stálými a pravidelnými zákazníky jsou lidé bydlící v blízkosti firmy a také lidé pravidelně dojíždějící, protože pekárna stojí 500m od nádraží a je na přímé cestě z nádraží do centra města. Odběratelů v poslední době ubývá, a to hlavně nárůstem konkurence ze strany supermarketů. Lidé zpohodlněli a dělají dvakrát týdně velký nákup, přičemž koupí současně samozřejmě i pečivo, které není sice tak kvalitní, ale hromadný nákup ušetří čas.

Nově vstupující: V poslední době se zvyšuje počet středních pekáren.

Velká hrozba je ze strany

supermarketů, které mají své vlastní pekárny a ničí tak malá tradiční pekařství. Trendem v nákupním chování je obstarávat jednou nebo dvakrát týdně velké nákupy v supermarketech. Zde lidé samozřejmě nakoupí i pečivo a na kvalitě jim už tolik nezáleží. V tomto odvětví prakticky neexistují žádné bariéry vstupu, a proto je ohrožení značně velké.

Strana 50

Ohrožení ze strany substitučních a komplementárních produktů: Existuje řada výrobků, které se řadí do kategorie běžné pečivo a jemné kynuté pečivo. Klasická houska a rohlík mají dnes již mnoho dalších substitutů, ale sortiment pekárny je značně velký a bude ještě rozšířen o pečivo cereální a výrobky od firmy Fornetti, kde je značný výběr ze sladkého a slaného listového těsta. Firma se snaží dát zákazníkovi opravdu velký výběr a výbornou kvalitu výrobků.

Zákazníci: Jednotlivci, kteří chodí nakupovat do obchodu firmy, mají asi 40% podíl na prodeji firmy, maloobchody, školy a restaurace mají také zhruba 40% podílu a velkoobchody se podílí 20% na prodeji pečiva. V prodeji tyčinek mají velkoobchody největší podíl, a to 50%.

7.2

Interní analýza

7.2.1

Prověření zdrojů podniku

7.2.1.1

Fyzické zdroje

Firma vlastní pozemek, na kterém se podnik nachází, v soukromém vlastnictví. Mezi další majetek firmy patří tři dodávkové automobily o hmotnosti 3,5tuny Mercedes 308 sprinter, Peugeot boxer, Ford tranzit a vozidlo Volkswagen LT 55, které má nosnost do 6ti tun. Vozidla jsou využívána pro rozvoz pečiva a tyčinek. Nezbytnou součástí jsou stroje na výrobu pečiva, mezi něž patří pevná díž, dělička, rozvalovače a vykulovače na jemné pečivo, kynárna a samozřejmě rotační pec. K výrobě tyčinek slouží stroj s pecí. Nově bude pořízena pec na výrobu cereálního pečiva a pronajata pec od Fornetti Franchise.

Strana 51

7.2.1.2

Lidské zdroje

Do lidských zdrojů patří všichni 44 zaměstnanci firmy a 3 jednatelé firmy, kteří jsou jejími řediteli. Popis určitých pracovních míst je uveden v organizační struktuře. V letních měsících a zejména v období prázdnin je zvýšen počet pracovníků, neboť jsou najímáni brigádníci. V tomto období se totiž slaví v okolních vesnicích posvícení, a je tudíž zvýšen počet objednávek zejména ručně vyráběných koláčů. Po rozšíření výroby bude zřejmě nutné přijmout dalšího pracovníka na hlavní pracovní poměr, aby se výrobní proces stihl včas. Pracovníky si firma shání většinou sama, popřípadě prostřednictvím úřadu práce. Posledně jmenovanou možnost firma příliš nevyužívá, protože má s těmito pracovníky špatné zkušenosti.

7.2.1.3

Finanční zdroje

V současné době firma nemá bohužel dostatečné finanční prostředky na nákup zařízení, proto bude muset využít možnosti úvěru a nebo prodeje na leasing.

7.2.1.4

Zdroje nehmotné povahy

Mezi tyto zdroje bezesporu patří staré receptury, které se tradují pátým pokolením pekařů, a hlavně dobré jméno firmy, jež si rodina začala vytvářet již před mnoha lety a dnes v této tradici pokračují přímí potomci pekařské generace.

7.2.2

S.W.O.T. Příležitosti a hrozby v kombinaci se silnými a slabými stránkami podniku zjistíme

prostřednictvím analýzy SWOT.

Strana 52

Analýza silných stránek: •

kvalita výrobků společnosti je na stejné úrovni, mnohdy lepší než je běžný standard u konkurence

•

cena produkce je dostupná pro širokou veřejnost a na tomto společnost staví své cíle

•

distribuce je na velmi vysoké úrovni

•

dobré jméno společnosti.

Analýza slabých stránek: • scházejí prostředky na dostatečně velkou reklamní kampaň, která by oslovila celou veřejnost • konkurence vyčleňuje v porovnání s firmou Turek a spol.,s.r.o. vyšší částky na svou propagaci. Analýza příležitostí: •

zákazníci mají stále se zvyšující zájem o větší sortiment celozrnného pečiva, firma by chtěla rozšířit svůj stávající sortiment o nové druhy výrobků.

Analýza hrozeb: •

silná domácí konkurence, mající za sebou silné investory, hrozí vytlačením z trhu

•

zpřísňující se normy EU v potravinářském průmyslu.

Strana 53

8

Marketingový plán V této části chci odpovědět na základní otázky marketingového plánu a také podrobně

popsat jednotlivé složky marketingového mixu, a to produkt, cenu, distribuci a propagaci.

8.1

Produkt Ve výrobních prostorách pekárny se realizuje produkce kompletního sortimentu

pekařských výrobků. Denně se produkuje asi 15 druhů výrobků. Velký podíl na výrobě zaujímají tradiční svatební koláče, které jsou vyráběny se třemi druhy náplně – tvaroh, mák a povidla. Při výrobě se používá starých receptur a tradiční ruční způsoby, například při pletení vánoček a balení šátečků. I když je tento postup velmi namáhavý, vyplatí se pro dosažení vysoké kvality výrobků. Výroba je dále doplňována různým druhem banketek, dalamánků a žemlí. Sladké pečivo tvoří škála výrobků, od loupáků, šátečků, vánoček po záviny a koblihy. Mezi další sortiment výrobků patří jemné slané tyčinky a tyčinky k pivu. Kompletní a podrobný seznam současných výrobků je uveden v příloze číslo 1.

Podle průzkumu trhu, provedeného pomocí dotazníku, byl sestaven následující graf, který potvrzuje značnou poptávku po celozrnném pečivu. Z tohoto důvodu se firma rozhodla rozšířit sortimentu výrobků.

Strana 54

Graf 3 : Jaký druh pečiva obyvatelstvo zahrnuje do svého jídelníčku Jaký druh pečiva obyvatelstvo zahrnuje do svého jídelníčku

43%

Tmavé, celozrnné pečivo Bílé pečivo

53%

Všechno 4%

Zdroj: zapracováno autorkou na základě dotazníkového šetření

Produkty budou dále obohaceny o následující pečivo: ¾ tmavý rohlík, 60g (cereální pečivo s přídavkem lnu, sezamu, slunečnice a kmínu) ¾ sezamová bulka, 70 g (cereální pečivo se sezamem v těstě i na povrchu) ¾ vločková hvězdička, 60 g (cereální pečivo s pšeničnými a ovesnými vločkami) ¾ grahamový rohlík , 55 g (cereální pečivo z pšeničné grahamové mouky)

V plánu je rovněž výroba chleba, a sice těchto druhů: ¾ slunečnicový chléb, 700 g (10 % slunečnice v těstě, ovesné vločky na povrchu) ¾ tmavý chléb, 800g (žitno-pšeničný chléb s obsahem lnu)

¾ pšenično-žitný chléb, 750 g.

Dalším novým druhem budou produkty od společnosti Fornetti Franchise, od níž pekárna přijme licenci během roku 2008. Produkty jsou rozděleny do několika kategorií, a to: ¾ předkynuté výrobky (pizzové, sezamové Fornetti…) ¾ kusové výrobky XXL (XXL masové, XXL ořechové,…)

Strana 55

¾ předpečené výrobky (Pizza Bacon,…) Celkový výčet výrobků je uveden v příloze číslo 2.

8.2

Ceny Aby firma přežila v náročném konkurenčním prostředí, musí velmi pečlivě postupovat

při stanovení cen. Občas velmi nešťastně zasáhne do tvorby cen stát, případně EU, určením cenového stropu. Cena je z hlediska podniku nejproměnlivější částí marketingového mixu. Určuje, kolik podnik z výrobku získá, odvíjí se od vytyčených cílů společnosti, mezi které patří maximalizace zisku, tržní podíl, růst objemu prodeje, návratnost investic. Cena se tvoří na základě kalkulace, která ne vždy odpovídá kvalitě a hodnotě produktu, ale je určitým vodítkem pro tvorbu ceny. Výsledná prodejní cena je však ovlivněna konkurencí a její cenou na trhu. Další faktory ovlivňující cenu jsou např. srovnatelnost s jinými výrobci či podmínky ve vazbě na cenovou politiku státu. Tato politika je natolik špatná, že podráží skutečnou tvorbu ceny, aby byly potraviny co nejlevnější, a proto nedovolí zvedat ceny.

Kalkulace výrobků Pro představu je uvedena stručná tvorba kalkulace u nejprodávanějších výrobků, jimiž jsou housky, koláče a tyčinky. V tomto podniku jsou náklady zjišťovány na určité množství výrobku, které je odvozeno od spotřeby základní suroviny, a sice mouky pšeničné. Náklady na jednotku výkonu lze poté vyjádřit vydělením množství výrobků. Kalkulace je sestavena v pořadí:

přímý materiál, přímé mzdy, provozní režie a

odbytové náklady. Od spotřeby hlavní suroviny, mouky pšeničné, je odvozena spotřeba ostatních přísad, což společně tvoří přímý materiál. U housek je těsto zpracováváno ze 100 kg, u koláčů z 10

Strana 56

kg a u tyčinek z 270 kg mouky pšeničné. Konečný počet výrobků je tedy 2500 ks housek, 1600 ks koláčů, 5500 ks sáčků tyčinek. Součástí přímého materiálu u koláčů jsou i náplně (maková, tvarohová, švestková a jablečná), přičemž první dvě si podnik vyrábí sám a zbývající dvě nakupuje v hotové podobě.

Pro představu je uveden jen stručný ceník nejprodávanějších výrobků, celkový seznam je uveden v příloze č.1.

Tabulka 6. : Ceník výrobků

zatřídění název výrobku

hmotnost v g

prodejní cena

cena s DPH

dle trvanlivost -

zák.č.333/98Sb.

dnů

houska

50

1,4

1,47

běžné pečivo pšeničné

1

rohlík

40

1,1

1,15

dotto

1

veka tuková

350

8,5

8,93


1

loupák obyčejný

40

2,-

2,1

jemné pečivo kynuté

1

/tvaroh,marmeláda/

55

3,5

3,68


1

makový závin

250

13,-

13,65


1

rozinkami a mandl.

480

30,-

31,5


1

mazanec tukový

400

19,5

20,48


1

1000

95,-

99,75


3

43

2,3

2,42

trvanlivé pečivo

šáteček

vánočka

koláče

s

náplní

tuková

svatební

s

s

náplní jemné slané tyčinky - sůl,mák /sáček/

Zdroj: Materiály poskytnuté firmou Turek a spol.,s.r.o

Strana 57

4 měsíce

Do ceníku budou přidány nově tyto výrobky: Tabulka 7. : Nové výrobky zatřídění název výrobku

hmotnost v g

prodejní cena

cena s DPH

dle trvanlivost -

zák.č.333/98Sb.

dnů

rohlík tmavý

60

3,5

3,68

běžné pečivo cereální

1

sezamová bulka

70

2

2,1


1

vločková hvězdička

60

2

2,1


1

grahamový rohík

55

2,5

2,63


1

slunečnicový chléb

700

25

26,25


3

tmavý chléb

800

20

21


3

pšenično-žitný chléb

750

16,9

17,75


3

Zdroj: zpracováno autorkou na základě vlastních výpočtů

Přibudou rovněž výrobky od společnosti Fornetti, jež mají svou cenu již danou.

Tvorba mezd Přímé mzdy jsou sestavovány na základě hodinových sazeb dle platných mzdových tarifů. Vedoucí směn mají hodinovou sazbu 63 Kč a výrobní pracovníci 53 Kč. Přímé mzdy se zjistí vynásobením sazeb spotřebou hodin a koeficientem 1,35, který v sobě zahrnuje odvody na zdravotní a sociální pojištění.

8.3

Distribuce Firma Turek a spol., s.r.o. zajišťuje distribuci v rámci firmy zásobováním vlastního

obchodu. Nejčastěji se zboží ke kupujícím dostává prostřednictvím prodejních cest, jež

Strana 58

představují souhrn prostředků ze zprostředkovatelských článků, jejichž prostřednictvím přechází zboží od výrobce ke kupujícímu. K rozvozu dochází v místě sídla firmy, kde jsou zásobovány veškeré prodejny kromě supermarketů, které mají své vlastní dodavatele. Dále se distribuce uskutečňuje prostřednictvím rozvozu do okolních vesnic zhruba do 30 km od výrobny. Určujícím faktorem při distribuci je ve firmě dostupnost autem a také výhodnost logistiky. Důležitým odběratelem je řetězec prodejen firmy Ahold, který převážně odebírá jemné slané pečivo, a mezi největšího odběratele běžného pečiva patří Ludmila Kupsová Potraviny Trhový Štěpánov. Celkový seznam odběratelů je uveden v příloze č.3. V této části jsou uvedeni jen ti nejdůležitější. Tabulka 8. : Výpis odběratelů podle názvu firmy NÁZEV ODBĚRATELE

ULICE

PSČ OBCE

AHOLD Czech Republic

Slavíčkova 1a

6300 Brno

Autic a.s.

Bránická 47

14021 Praha 4

Burdová Ludmila

nám. L. Svobody

25768 Dolní Královice 4

CS Edeka

Sedlec u Mostu čp. 4

43401 Korozluky

Fremis a.s.

Čechtice 13

25765 Čechtice

Jindrák Karel

Blanická 1645

25801 Vlašim

KBM

Vlašimská 136

25765 Čechtice

Ludmila Kupsová

V Zátiší 340

25763 Trhový Štěpánov

Ratio

Jungmanova 8

11000 Praha 1

Reková Hana

Blanická 1647

25801 Vlašim 25762

Kladruby

Rehabilitační ústav Kladruby

Kladruby 30

Vlašimi

Trpišovská Dagmar

Dubějovice 12



Strana 59

u

Dalším faktorem, který hraje velkou roli, je trvanlivost potravin. Z tohoto důvodu se mohou obchody ležící ve větší vzdálenosti zásobovat pouze tyčinkami. Pečivo se kvůli jednodenní trvanlivosti distribuuje pouze v místě výroby a jeho okolí, avšak k zásobování pečivem zde dochází dvakrát denně. Nabízet a prodávat vždy čerstvé pečivo je možné díky dvěma směnám.

Pro distribuci firmě slouží tři dodávkové automobily do 3,5 tuny : ¾ Mercedes 308 sprinter ¾ Peugeot boxer ¾ Ford tranzit Firma využívá i vozidla Volkswagen LT 55, který má nosnost do 6ti tun.

Firma je zásobována surovinami potřebnými pro výrobu pečiva a výrobky sloužícími pro prodej v odchodě. Mezi hlavní dodavatele mouky patří Mlýn Burda Dunice, dodavateli pekařských surovin jsou Lactoprot, Zeelandia a Pešek Rambousek. Mezi další významné dodavatele se řadí Panflex, který dodává etikety na výrobky a firma Mobal s.r.o dodávající krabičky na balení výrobků. Kompletní seznam dodavatelů je uveden v příloze č.4.

Nově bude muset být firma zásobována surovinami pro výrobu cereálního pečiva. Jako nového dodavatele chceme zkontaktovat firmu ALFA – mlýn a balírny Naděžda Feithová . Jedná se o firmu s rodinnou tradicí, která se zabývá mlynářskou výrobou, výrobou krup, kukuřičných krupic pro extruzi, balením sypkých a zrnitých potravin a výrobou běžných a speciálních těstovin. Tato firma nabízí velmi vyhovující podmínky dodání a také přijatelné ceny.

Strana 60

8.4

Propagace Propagace je forma komunikace mezi iniciátorem a příjemcem komunikace. Cílem je

informovat příjemce, přesvědčit je a dosáhnout ve skupině lidí určitého požadovaného chování. Vždy je využíváno nástrojů propagačního mixu. Ve firmě Turek a spol. s.r.o. se využívají následující nástroje: reklama, publicita a podpora prodeje.

8.4.1

Reklama Firma za tuto placenou formu neosobní prezentace zboží vynaloží ročně kolem

jednoho milionu korun. Reklama se uskutečňuje prostřednictvím potisku na obalech výrobků. Logo firmy bývá uváděno v telefonních seznamech a na mapách města a také v časopisech. Velkým podílem také přispívá reklamní auto s potisky a samozřejmě výloha obchodu.

8.4.2

Publicita Publicita se uskutečňuje prostřednictvím tisku, hlavně to jsou místní noviny jako

Benešovské listy, Zpravodaj a Inzert.

8.4.3

Podpora prodeje Podpoře prodeje slouží krátkodobé podněty k povzbuzení nákupu nebo prodeje

výrobků, jako jsou různé prémie a obchodní slevy. Účelem bývá zejména získat nové uživatele, vypěstovat věrnost k dané značce, odměnit stálé zákazníky a především zvýšit četnost, s jakou jsou výrobky nakupovány. K přednostem patří skutečnost, že vyvolává u zákazníků podstatně rychlejší a intenzivnější odezvu než ostatní nástroje propagace. Účinnost

Strana 61

nástrojů podpory prodeje má ovšem krátkodobé trvání, zejména proto, že nabídky ostatních prodejců jsou málo odlišné. Podpora vede zřídka k prosazení spotřebitelské věrnosti firmě.

8.4.3.1

Návrh propagace

Navržení reklamní kampaně na podporu prodeje nových cereálních výrobků a současných produktů Pro vytvoření dobré reklamní kampaně je nutné přesné vymezení cílů a následný rozbor nákladů dílčích kroků. Jako vhodné prostředky pro tuto firmu se jeví například reklamní spoty v regionálních rádiích, vlastní internetové stránky a

reklamy na všech

firemních automobilech. Na trh budou zaváděny nové výrobky, o kterých zákazníci ještě nejsou informováni, proto bude v první fázi reklamní kampaň velmi intenzívní a postupem času se zaměří na dlouhodobější formy propagace vedoucí ke zvýšení informovanosti. Tato reklamní kampaň bude zahájena s uvedením výroby nového sortimentu.

Reklamní spoty v regionálních rádiích Rádio jako masové médium dokáže vyvolat dostatečně silný zásah a oslovit široké spektrum cílových skupin. Poslechovost v sedmi dnech se dlouhodobě pohybuje okolo hranice 90 % populace (12-79 let). Důležité je uvědomovat si, co pro rádio stále platí, a sice že posluchač stráví se svou oblíbenou stanicí v průběhu nákupního „prime time“ mnohem delší čas, než který věnuje ostatním médiím. Navíc jako jedno z mála ostatních médií

rádio dokáže působit

bezprostředně před nákupem, a tím přímo ovlivnit spotřební chování zákazníka. Charakteristickou vlastností rozhlasových stanic je skutečnost, že dokáží být posluchači velmi blízké. Pro vytvoření přesvědčivého sdělení je nutné definovat cílovou skupinu a potřeby cílové skupiny. Posluchače musíme umět oslovit a získat místo v jeho paměti.

Strana 62

Po zkontaktování několika rozhlasových stanic, kde prodej reklamního vysílacího času zajišťuje výhradně mediální agentura Promédea, spol. s.r.o.,

jsme usoudili, že firma

v současné době nemá dostatečné finanční prostředky pro tuto formu reklamy. Reklamní spot, který by byl vysílán tři pracovní dny v týdnu v časovém intervalu 7:00-9:00 by měl celkové náklady včetně ceny za výrobu reklamního spotu 191 200,-Kč (vč. DPH). Proto byla tato forma přesunuta na další období, až firma získá dostatečné finanční prostředky.

Vlastní internetové stránky Zde spatřuji velký nedostatek, neboť za dobu patnácti let své působnosti si firma nenechala vytvořit nebo sama nevytvořila vlastní internetové stránky. V současné době je využití internetu nezbytnou součástí propagace firem a jejich výrobků. Z toho důvodu vedení firmy plánuje v nejbližší době nechat stránky vytvořit od web designéra, aby měly určitou úroveň. Nově vytvořené stránky budou zveřejněny prostřednictvím webhostingových služeb na adrese www.otonam.cz, kde za provoz internetové prezentace po dobu dvou let činí náklady 599 Kč s DPH.

Reklama na internetu S tvorbou internetových stránek bude také zavedena propagace na internetu, a to prostřednictvím placené kampaně ve vyhledávačích. Internet se v České republice stává nejmasovějším médiem hned po televizi, pravidelně jej využívají miliony lidí. Reklama na internetu tak představuje zajímavou příležitost pro získání nových zákazníků a oslovení těch stávajících. Je to výborný prostředek pro zavedení nového výrobku, k vybudování značky a získání nových zákazníků. Na internetu by měly být propagovány především výrobky s delší trvanlivostí, protože dojde k oslovení široké veřejnosti, a pro případnou distribuci je to výhodnější. Domnívám se, že nejlepší by pro naši firmu byla reklama na jemné slané tyčinky a tyčinky k pivu. Po vyhledání výrobců slaných tyčinek na internetu prostřednictvím vyhledavače Seznam jsme totiž zjistili, že v České republice se vyskytuje 13 výrobců

Strana 63

slaných tyčinek, a z toho je firma Turek a spol. jediným výrobcem ve středních Čechách, jinak je veškerá výroba situována na Moravě.

Reklama na firemních automobilech Firma již tuto formu reklamy využívá, ale pouze na jednom ze čtyř vozů, které vlastní. Reklama na autech je u nás celkově poněkud opomíjená. Přitom průzkumy ukazují, že její účinnost je srovnatelná s ostatními druhy venkovní reklamy. Výhodou je, že v případě vlastnictví auta stačí pouze investovat do zhotovení reklamy. Zároveň je tato reklama i ochranným prvkem zamezujícím zlodějům využití takového prostředku, neboť odstranění veškerého polepu vyžaduje čas a jistou dávku šikovnosti. Nemusíme platit žádné poplatky za pronájem plochy, jako to je v případě venkovních reklamních ploch. Díky pohyblivosti auta také oslovíme větší oblast, než mohou učinit statické plochy. Reklamní potisk je zhotoven ze samolepících fólií. To umožňuje lehkou změnu motivu nebo jednoduchou opravu v případě poškození. Z dostupné nabídky firem zabývajících se tímto druhem reklamy jsme zvolili společnost Compal spol.s r.o.,

a to zejména pro vysokou kvalitu a nízkou cenu jejich

produktů. Cena za jeden m2 samolepící folie se zde pohybuje kolem 640,-Kč.

Strana 64

9

Finanční plán Pro hodnocení podnikatelských příležitostí a odhad budoucího vývoje podniku

sestavujeme finanční výkazy, a to především rozvahu a výkaz zisku a ztrát. Finanční plán musí odpovídat praktickým návrhům a řešení situace, popis stávajícího stavu a výhled co a jak se bude měnit. Situaci podniku hodnotíme rovněž prostřednictvím analýzy rentability. Při tvorbě finančního plánu je vycházeno z materiálů společnosti Turek a spol. a plánovaného budoucího vývoje společnosti.

9.1

Rozvaha Aktiva jsou formy majetku, či určitý soubor hospodářských prostředků vyjádřených

v penězích. Tabulka 9: Rozvaha zjednodušený rozsah v tis.Kč Rozvaha zjednodušený rozsah Označení v tis. Kč

ř.

31.12.03

31.12.04

31.12.05

31.12.06

31.12.07

AKTIVA CELKEM

001

4 842

4 249

2 977

3 043

2 968

B.

Stálá aktiva

003

712

628

396

493

408

B. II.

Hmotný majetek

012

712

628

396

493

408

C.

Oběžná aktiva

028

3 933

3 530

2 345

2 350

2 410

C. I.

Zásoby

029

705

425

337

350

330

C. III.

Krátkodobé pohledávky

042

2 270

2 147

1 363

1 400

1 380

C. IV.

Finanční majetek

051

958

958

645

600

700

D. I.

Časové rozlišení

056

197

91

236

200

150

dlouhodobý


Strana 65

Tabulka 10: Plánovaná rozvaha zjednodušený rozsah v tis.Kč Označení Rozvaha - zjednodušený rozsah v tis. Kč

31.12.08 31.12.09 31.12.10

AKTIVA CELKEM

3 234

3 150

3 106

B.

Stálá aktiva

344

280

216

B. II.

Hmotný dlouhodobý majetek

344

280

216

C.

Oběžná aktiva

2 940

2 720

2 740

C. I.

Zásoby

340

320

340

C. III.

Krátkodobé pohledávky

1 500

1 400

1 300

C. IV.

Finanční majetek

900

1 000

1 100

D. I.


150

150

150


Největší podíl na celkových aktivech mají oběžná aktiva a krátkodobé pohledávky. Vysoký podíl pohledávek dle mého názoru nemusí nijak vadit. Důležitější je, aby dlužníci platili včas a bez problémů. Prodeje hotově i na fakturu jsou samozřejmě možné, záleží na typu obchodů a jiných okolnostech. Hodnota aktiv se pohybuje okolo tří milionů korun, v předchozích třech letech tato hodnota byla pod hodnotou tří milionů. Aktiva firmy lze hodnotit jako nevyvážená, a to z důvodu vysokého podílu pohledávek, který se snažíme snižovat. Graf 4: Podíl druhu aktiv na celkových aktivech Podíl druhu aktiv na celkových aktivech 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

krátkodobé pohledávky oběžná aktiva stálá aktiva

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010


Strana 66

Pasiva jsou zdroje financování majetku, vyjadřují způsob nabytí aktiv. Cizí zdroje jsou současné povinnosti účetní jednotky, které přinášejí společnosti ekonomický prospěch, které vznikly jako důsledkem minulých skutečností a při jejichž vypořádání se očekává odliv prostředků.

Tabulka 11: Rozvaha zjednodušený rozsah v tis.Kč Rozvaha – zjednodušený Označení rozsah v tis. Kč

ř.

31.12.03

31.12.04 31.12.05 31.12.06 31.12.07

PASIVA CELKEM

061

4 842

4 249

2 977

3 043

2 968

A.

Vlastní kapitál

062

306

-164

-1 021

-1 326

-1 170

A. I.

Základní kapitál

063

100

100

100

100

100

A. II.

Kapitálové fondy

066

140

140

140

140

140

A. III.

Fondy ze zisku

071

10

10

10

10

10

A. IV.

Hospodářský minulých let

075

74

56

-414

-1 271

-1 576

A. V.

Hospodářský výsledek běžného účetního období

078

-18

-470

-857

-305

156

B.

Cizí zdroje

079

4 092

3 957

3 670

3 989

3 738

B. III.

Krátkodobé závazky

091

4 092

3 957

3 670

3 989

3 738

C. I.


106

444

456

328

380

400

výsledek


Strana 67

Tabulka 12: Plánovaná rozvaha zjednodušený rozsah v tis. Kč Označení Rozvaha - zjednodušený rozsah v tis. Kč

31.12.08 31.12.09 31.12.10

PASIVA CELKEM

3 234

3 150

3 106

-843

-446

11

A.

Vlastní kapitál

A. I.

Základní kapitál

100

100

100

A. II.

Kapitálové fondy

140

140

140

A. III.

Fondy ze zisku

10

10

10

A. IV.

Hospodářský výsledek minulých let

-1 420

-1 093

-696

A. V.

Hospodářský výsledek běžného účetního období

327

397

457

B.

Cizí zdroje

4 470

3 592

2 643

B. III.

Krátkodobé závazky

4 470

3 592

2 634

C. I.


450

450

450


Z tabulky můžeme vidět velké cizí zdroje, které svou hodnotou přesahují hodnotu celkových pasiv. Cizí zdroje jsou z převážné většiny tvořeny závazky k majitelům firmy, a to ve formě nevyplacených nájmů. Firma se pohybuje ve značné ztrátě, ze které se budeme snažit dostat. Graf 5: Podíl druhů pasiv na celkových pasivech Podíl druhů pasiv na celkových pasivech 5 000 4 000 3 000 2 000

cizí kapitál

1 000

vlastní kapitál

0 -1 000 -2 000

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010


Strana 68

9.2

Výkaz zisku a ztrát Výkaz zisku a ztráty ukazuje, jakého hospodářského výsledku společnost dosáhla za

sledované a minulé období. Tabulka 13: Výkaz zisku a ztráty ve zjednodušeném rozsahu v tis. Kč Výkaz zisku a ztrát ve zjednodušeném ř. Označení rozsahu v tis. Kč I. A.

31.12.03

31.12.04

31.12.05

31.12.06

31.12.07

31.12.08

31.12.09

31.12.10

01

6 370

5 584

5 516

5 700

6 000

6 200

6 300

6 400

Náklady vynaložené na 02 prodané zboží

2 745

2 502

2 366

2 300

2 400

2 500

2 600

2 700

3 625

3 082

3 150

Tržby za prodej zboží

+

Obchodní marže

03

3 400

3 600

3 700

3 700

3 700

II.

Výkony

04 13 645 14 079 11 937 12 300

12 800

13 000

13 250

13 300

Výkonová spotřeba

08

8 651

8 802

7 731

7 800

8 000

8 200

8 300

8 300

Přidaná hodnota

11

8 619

8 359

7 356

7 900

8 400

8 500

8 650

8 700

C.

Osobní náklady

12

8 194

8 518

7 899

8 000

8 100

8 100

8 200

8 200

D.

Daně a poplatky

17

20

20

43

40

40

30

20

20

E.

Odpisy NIM, HIM

18

124

141

137

101

85

64

64

64

III.

Tržby z prodeje IM a 19 mat.

126

124

94

120

120

110

115

120

VI.

Ostatní prov. výnosy

25

11

2

18

15

10

10

15

20

Ostatní prov. náklady

26

445

291

256

200

150

100

100

100

Provozní hosp. výsledek 29

102

-400

-867

-306

155

326

396

456

43

9

15

10

1

1

1

1

1

*

Hosp. výsledek z fin. 47 operací

-120

-70

10

1

1

1

1

1

**

Hosp. výsledek běžnou činnost

52

-18

-470

-857

-305

156

327

397

457

***

Hospodářský výsledek 60 za účetní období

-18

-470

-857

-305

156

327

397

457

B. +

I. * XIV.

Ostatní finanční výnosy

za


Tržby z prodeje zboží do roku 2006 klesaly. U provozního hospodářského výsledku a celkového hospodářského výsledku došlo v letech 2003 a 2004 k poklesu, když ze ziskovosti se firma dostala do poměrně vysoké ztrátovosti. Tato ztrátovost pak byla největší v roce 2005.

Strana 69

Z těchto informací vyplývá, že společnost prožívá ekonomickou krizi. Podaří-li se uskutečnit navržené změny, mělo by dojít ke zvyšování hospodářského výsledku a společnost by se měla dostat z finanční ztráty. Graf 6: Hospodářský výsledek hospodářský výsledek 600 400 200 0 -200

hospodářský výsledek

-400 -600 -800 -1 000

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010


9.3

Analýza rentability Pro výpočet analýzy rentability používáme výše uvedených výkazů a jejich hodnot.

Pomocí výpočtu poměrových ukazatelů lze dospět k závěrům týkajících se zjištění uspokojivé či neuspokojivé situace podniku. Ukazatele rentability slouží pro hodnocení a komplexní posouzení efektivnosti a výdělkové schopnosti podniku. Výpočtem ukazatelů získáme informaci o tom, jak se nám vklad vyplatil.

9.3.1

Ukazatelé aktivity Ukazatele aktivity tvoří zvláštní skupinu ukazatelů, které měří efektivnost

podnikatelské činnosti a využití zdrojů podle rychlosti obratu vybraných položek rozvahy.

Strana 70

Jedná se o ukazatele relativní vázanosti kapitálu v jednotlivých formách aktiv, neboli ukazatele rychlosti nebo doby obratu zásob, pohledávek. Rychlost obratu zásob = tržby / zásoby Doba obratu zásob = zásoby / (celkové náklady / 365) Rychlost obratu pohledávek = tržby / pohledávky Doba obratu pohledávek = pohledávky / (tržby / 365) xvii Tabulka 14: Ukazatelé aktivity UKAZATELÉ AKTIVITY

2003

Rychlost

2005

2006

2007

2008

2009

2010

9,03

13,13

16,36

16,28

18,18

18,23

19,68

18,82

93,74

62

51,98

55,54

50,18

49,64

44,92

45,96

2,8

2,6

4,04

4,07

4,34

4,13

4,5

4,92

130,07

140,33

90,19

89,64

83,95

88,3

81,12

74,14

Rychlost obratu zásob Doba obratu zásob

2004

obratu

pohledávek Doba obratu pohledávek


9.3.2

Rentabilita celkového kapitálu Měřením rentability celkového kapitálu vyjadřujeme celkovou výdělečnou schopnost

podniku. Ukazatel nám udává, kolik Kč zisku je vyprodukováno vložením 1 Kč majetku do podnikatelské činnosti.

Rentabilita celkového kapitálu = zisk po zdanění / celková aktiva xviii

xvii


xviii


Strana 71

Tabulka 15: Rentabilita celkového kapitálu 2003 RENTABILITA CELKOVÉHO KAPITÁLU

-0,4

2004

2005

-11,2

2006

-28,8

2007

-10

5,2

2008 10,1

2009

2010

12,6

14,7


Rentabilita celkového kapitálu je do roku 2006 hodně nízká a dosahuje záporných hodnot díky zápornému hospodářskému výsledku. Za účetní období v roce 2007 je hodnota rentability celkového kapitálu poprvé kladná. Budoucí výhled je hodnocen pozitivně díky rostoucímu zisku po zdanění a poklesem celkových aktiv.

9.3.3

Rentabilita vlastního kapitálu Rentabilita vlastního kapitálu nás informuje o tom, jak společnost zhodnotila

prostředky, které do něj vložili majitelé.

Rentabilita vlastního kapitálu = zisk po zdanění / vlastní kapitál xix Společnost Turek a spol. má v určitých rocích jak záporný zisk po zdanění tak i vlastní kapitál, proto nemá smysl tento ukazatel počítat, nemá pro nás žádnou vypovídací schopnost. Společnost se do kladného vlastního kapitálu dostane teprve až v plánovaném roce 2010.

xix


Strana 72

9.4

Analýza zadluženosti a likvidity

9.4.1

Analýza zadluženosti

Zadlužeností vyjadřujeme skutečnost, že podnik používá k financování svých aktiv a činnosti cizí zdroje. Použití cizích zdrojů ovlivňuje výnosnost kapitálu.

Ukazatel věřitelského rizika = celkové závazky / celková aktiva xx Tabulka 16: Analýza zadluženosti 2003 ANALÝZA ZADLUŽENOSTI

84,5

2004 93,1

2005 123,3

2006 131,1

2007 125,9

2008

2009

138,3

114

2010 84,8


9.4.2

Analýza likvidity Likviditou vyjadřujeme momentální schopnost uhradit splatné závazky, měříme

krátkodobou nebo okamžitou solventnost. Běžná likvidita = oběžná aktiva / krátkodobé závazky xxi

Tabulka 17: Běžná likvidita 2003 BĚŽNÁ LIKVIDITA

0,96

2004 0,89

2005 0,63

2006

2007

0,58

0,64

2008

2009

0,65

0,75


xx


xxi


Strana 73

2010 1,04

Závěr Motto: „Tajemství úspěšného byznysu je v tom, že o něm víte něco, co nikdo jiný neví.“ (Aristotle Onassis) Přestože i v podniku platí, že řetěz je pouze tak silný, jako jeho nejslabší článek, příliš nesouhlasím se soustředěním veškeré pozornosti na pouze jednu oblast. Podnik je živý organismus a je potřeba ho tak chápat a tak s ním i zacházet. Fungující výrobu je schopno „sestavit“ mnoho lidí. Existence podniku však není závislá na výrobě, ale na obchodu. V těchto podmínkách, kdy nabídka převažuje nad poptávkou, je proto potřeba zákazníky vyhledávat mimořádně aktivně. Nabídnout jim velmi dobrou kvalitu a vynikající přístup.

Firma Turek a spol. má na trhu již dlouholetou tradici. Do roku 2000 společnost velmi dobře prosperovala a měla vysoké výdělky, s nástupem konkurenčních supermarketů se situace firmy začala zhoršovat. Vypracováním podnikatelského plánu pro společnost, jsem odhalila určité nedostatky a špatnou finanční situaci. Nyní ohodnotím jednotlivé části podnikatelského plánu dle vlastního hlediska.

Organizační struktura není příliš pružná, je založena na klasickém uspořádání a ziskovém principu. V tomto bodě práce jsem si kladla otázku, zda je výběr společníků z rodiny a příbuzenstva opravdu dobrým nápadem, můj názor dobře vystihl Veber a Srpová v knize Podnikání malé a střední firmy, kde o výběru společníků z rodiny a příbuzenstva píší toto: „Nebývá obvykle dobrým počinem vybrat společníka z rodiny či příbuzenstva (závist,

Strana 74

ZÁVĚR

pocit, že pracuje více než druhý, přehlížení chyb). Toto rozhodnutí může mít negativní dopad u zaměstnanců (zvláště, když je dosazen do funkce příbuzný bez příslušné praxe a vzdělání).“ V bodě strategické analýzy by se dalo popsat a rozebrat velmi mnoho faktorů a vlivů na podnik. Zaměřila jsem se zde hlavně na konkurenci na místním trhu a srovnání s pekárnou Turek a spol. Při srovnávání kvality a cen výrobků si firma vede celkem dobře, bylo by potřeba zatraktivnit prostředí obchodu a udělat určité akce pro přilákání nových zákazníků a informovat je o rozšíření sortimentu výrobků. V části marketingového plánu jsem se zaměřila na zavádění nových cereálních výrobků a na spolupráci s Fornetti Franchise. Je potřeba neustále sledovat nové trendy, jež se na trhu objevují, a těm pak přizpůsobovat výrobu. I když současný sortiment produktů firmy je značně široký je potřeba ho neustále obměňovat. Předpokládám, že po zavedení nových výrobků a spoluprácí s Fornetti by se tržby pekárny mohly zvýšit. Ceny výrobků jsou v podniku tvořeny na základě kalkulace, která ne vždy odpovídá kvalitě a hodnotě produktu, ale je určitým vodítkem pro tvorbu ceny. Cena musí být minimálně taková, aby byly pokryty všechny náklady a zůstal ještě nějaký prostor pro optimální zisk. Distribuce probíhá v místě sídla firmy a rozvoz pečiva se uskutečňuje do okolních vesnic, tyčinky jsou rozváženy celorepublikově díky jejich trvanlivosti. Pro přilákání nových odběratelů a zákazníků, jsem firmě navrhla menší reklamní kampaň. Doporučovala bych určitě vytvoření internetových stránek a to především na propagaci jemných slaných tyčinek, aby se potenciální odběratelé mohli na nabídku sortimentu a ceny výrobků podívat na internetu. Firma až do roku 2007 měla záporný hospodářský výsledek, vlastní kapitál je záporný a je zde i značná zadluženost. Podle navrhovaných změn by společnost měla dosahovat vyšších tržeb a roku 2010 by se měl vlastní kapitál dostat do kladných čísel.

Hlavní nedostatky tedy především spatřuji v absenci marketingu a nedostatečné podpoře odbytu. Cílem je proto obnovení podniku, stabilizování jeho hospodaření a zajištění prosperity, sledování vývoje trhu a podle toho vyrábět produkty.

Strana 75

ZÁVĚR

Firma Turek a spol. podnikatelský plán pro sebe zatím ještě nezpracovávala, navržením tohoto plánu, jež je předmětem diplomové práce, se ukázala celková situace firmy a tím se otevřelo mnoho oblastí, kde by se daly provést změny pro zlepšení situace společnosti. Navrhovala bych proto dále sestavit přehlednější organizační strukturu, posílit odbyt prostřednictvím aktivnějšího přístupu, zvýšit kvalifikaci a schopnosti pracovníků, vytvořit internetovou prezentaci a důsledné dodržování finančního řízení podniku. Podle mého názoru, s odpovídajícím množstvím realismu, se pozastavuji nad negativismem, který podnikání obklopuje. Zaznamenala jsem však také velké množství pozitivního přístupu a velmi kladných znaků, a proto věřím, že Česká republika je na dobré cestě. Doufám, že tato práce je pomocnou rukou jak pro analyzovaný podnik, tak inspirativním textem pro zvídavého čtenáře.

Strana 76

Literatura [1] BANGS, D. H.,ml. : Průvodce podnikatelským plánováním. ISBN 8072050478, Praha, Pragma 1996 [2] BLACKWELL, E.: Podnikatelský plán. ISBN 8090145418, Praha, Readers 1993 [3] DEDOUCHOVÁ, M.: Strategie podniku. ISBN 8071796034, Praha, C.H. Beck 2001 [4] FOTR,J.,SOUČEK,J.: Podnikatelský záměr a investiční rozhodování, ISBN 80-247-09392, Praha, Grada 2005 [5] GRUNWALD,R.,HOLEČKOVÁ,J.: Finanční analýza a plánování podniku, ISBN 978-8086929-26-2, Praha, Ekopress 2007 [6] HAVLÍČEK,K., KAŠÍK,M. : Marketingové řízení malých a středních podniků. ISBN 80-7261-120-8, Praha, Management Press 2005 [7] HEJDA, J.:Obchodní právo. ISBN 80-245-0559-2, Praha, Vysoká škola ekonomická v Praze 2003 [8] HISRICH,R.D.,PETERS M.S., : Založení a řízení nového podniku. ISBN 80-8586507- 6, Praha, Victoria Publishing 1996 [9] JOHNSONS,G., SCHOTES,K.: Cesty k úspěšnému podniku. ISBN 8072262203, Praha, Computer Press 2000 [10] KOVÁŘ,F., ŠTRACH,P. : Strategický management. ISBN 80-245-0504-5, Praha, Vysoká škola ekonomická v Praze 2003 [11] MLČOCH, J.: Inovace a výnosnost podniku. ISBN 8072013025, Praha, Linde 2002 [12] ŘEZNÍČKOVÁ,M.: Franchising podnikání pod cizím jménem, ISBN 80-7179-257-8, Praha, C.H. Beck 1999

[13] SRPOVÁ, J. a kolektiv: Podnikatelský plán. ISBN 978-80-245-1263-1, Praha, Vysoká škola ekonomická v Praze, 2007 [14] STEHLÍK, E.: Kapitoly ze základů marketingu. ISBN 8070792221, Praha, Vysoká škola ekonomická, 1995 [15] SYNEK,M. : Nauka o podniku. ISBN 8070799811, Praha, Vysoká škola ekonomická, 1998 [16] TRUNEČEK, J.: Management v informační společnosti. ISBN 8070796839, Praha, Vysoká škola ekonomická 1999 [17] VALACH, J. A KOL.: Finanční řízení podniku. ISBN 80-86119-21-1, Praha, Ekopress, 1999 [18] VEBER,J., SRPOVÁ,J. a kol.: Podnikání malé a střední firmy, ISBN 80-247-1069-2, Praha, Grada 2005 [19] VOJTÍK,V.: Vybrané kapitoly z managementu malých a středních podniků I., ISBN 97880-245-1248-8, Praha, Oeconomica 2007 [20] WUPPERFELD, U.: Podnikatelský plán pro úspěšný start.ISBN 8072610759, Praha, Management Press 2003 [21] Poskytnuté materiály firmou Turek a spol.,s.r.o. [22] Internetové stránky : www. mpo.cz [23] Internetové stránky : www.finance.cz [24] Internetové stránky : www.czso.cz [25] Internetové stránky : www.spcr.cz [26] Internetové stránky : www.mesec.cz [27] Internetové stránky : www.otonam.cz

Seznam tabulek 1. Tabulka: Počet ekonomicky aktivních malých a středních podniků 2. Tabulka:

Míra

inflace

vyjádřená

přírůstkem

průměrného

ročního

spotřebitelských cen 3. Tabulka: Růst HDP ve stálých cenách v jednotlivých čtvrtletí roku 2007(v %) 4. Tabulka: Inkaso daní v letech 2001-2006 5. Tabulka: Sortiment výrobků 6. Tabulka: Ceník výrobků 7. Tabulka: Nové výrobky 8. Tabulka: Seznam odběratelů 9. Tabulka: Rozvaha zjednodušený rozsah v tis. Kč 10. Tabulka: Plánovaná rozvaha zjednodušený rozsah v tis. Kč 11. Tabulka: Rozvaha zjednodušený rozsah v tis. Kč 12. Tabulka: Plánovaná rozvaha zjednodušený rozsah v tis. Kč 13. Tabulka: Výkaz zisku a ztráty ve zjednodušeném rozsahu v tis. Kč 14. Tabulka: Ukazatelé aktivity 15. Tabulka: Rentabilita celkového kapitálu 16. Tabulka: Analýza zadluženosti 17. Tabulka: Běžná likvidita

indexu

Seznam grafů 1. Graf: Míra zaměstnanosti 2. Graf: Očekávaný vývoj počtu obyvatel podle věkových skupin do roku 2050 3. Graf: Jaký druh pečiva obyvatelstvo zahrnuje do svého jídelníčku 4. Graf: Podíl druhu aktiv na celkových aktivech 5. Graf: Podíl druhu pasiv na celkových pasivech 6. Graf: Hospodářský výsledek

Seznam obrázků 1. Obrázek: Vybrané faktory používané při PEST analýze 2. Obrázek: Porterův 5F model 3. Obrázek: Typy vnitřních zdrojů

Seznam příloh 1. Seznam výrobků a jejich ceny 2. Seznam výrobků Fornetti a jejich cena 3. Seznam odběratelů 4. Seznam dodavatelů 5. Etiketa trvanlivých tyčinek

Příloha č. 1 : Seznam výrobků a jejich ceny hmotnost g

název výrobku

v prodejní

cena

cena

DPH

s zatřídění

dle trvanlivost

zák.č.333/98Sb.

- dnů

houska

50

1,4

1,47


1

houska balená po 5 ks

250

8,4

8,82

dotto

3

rohlík

40

1,1

1,15

dotto

1

rohlík balený po 5 ks

200

6,5

6,63


3

veka tuková

350

8,5

8,93


1

veka tuková balená

350

9,-

9,45


3

martinský loupák

53

4,4

4,62


1

martinský loupák balený po 2 ks

106

10,6

11,13


3

loupák obyčejný

40

2,-

2,1


1

loupák obyčejný balený po 2 ks

80

4,6

4,83


3

šáteček s náplní /tvaroh,marmeláda/

55

3,5

3,68


1

šáteček s náplní balený po 2 ks

110

8,5

8,93


3

loupák plněný /mák, tvaroh/

50

3,5

3,68


1

loupák plněný balený po 2 ks

100

8,5

8,93


3

makový závin

250

13,-

13,65


1

makový závin balený

250

15,-

15,75


3

jablkový závin

250

13,-

13,65


1

jablkový závin balený

250

15,-

15,75


3

480

30,-

31,5


1

mandl.balená

480

33,-

34,65


3

mazanec tukový

400

19,5

20,48


1

mazanec tukový balený

400

23,-

24,15


3

480

30,-

31,5


1

480

33,-

34,65


3

vánočka

tuková

s

rozinkami

a

mandl. vánočka

tuková

s

rozinkami

a

mazanec velikonoční s rozink. a mandl. mazanec velikonoční s rozink. a mandl.balený

vánočka obyčejná

400

19,5

20,48


1

vánočka obyčejná balená

400

23,-

24,15


3

koláče svatební s náplní

1000

95,-

99,75


3

banketka

25

0,9

0,95


1

koláč svatební s náplní - kusově

1

2,4

2,52


3

žemle malá

50

1,4

1,47


1

běžné pečivo pšenič.dalamánek

65

3,5

3,67

žitné

1

běžné pečivo pšenič.dalamánek balený po 2 ks

130

8,4

8,82

žitné

3

žemle

60

2,2

2,31


1

rohlík velký

60

2,2

2,31


1

makovka

120

7,-

7,35


1

makovka balená po 2 ks

240

16,5

17,33


3

bageta

170

4,3

4,52


1

bageta balená

170

4,9

5,15


3

koláč tvarohový zdobený

50

4,9

5,15


2

100

11,5

12,08


3

140

16,5

17,32


5

280

31,-

32,55


5

500

55,-

57,75


5

43

2,3

2,42

trvanlivé pečivo

4 měsíce

/vanička/

175

9,45

9,92

trvanlivé pečivo

4 měsíce

jemné slané tyčinky - sezam/sáček/

43

3,7

3,88

trvanlivé pečivo

4 měsíce

sezam/vanička/

145

10,4

10,92

trvanlivé pečivo

4 měsíce

tyčinky k pivu speciál

120

7,3

7,67

trvanlivé pečivo

6 měsíců

tyčinky k pivu česnekové

120

7,3

7,67

trvanlivé pečivo

6 měsíců

koláč tvarohový zdobený balený po 2 ks koláče svatební s náplní - balení po 6 ks koláče svatební s náplní - balení po 12 ks koláče svatební s náplní - balení vanička jemné

slané

tyčinky

-

sůl,mák

/sáček/ jemné

jemné

slané

tyčinky

slané

-

sůl,mák

tyčinky

-

Příloha č.2: Seznam výrobků Fornetti a jejich cena cena

Fornetti

za

jednotka kg

předkynuté výrobky slané

Kg

135

pizzové fornetti

Kg

135

se sýrovou náplní

Kg

135

sezamové

Kg

135

mexické

Kg

135

sladké

Kg

135

tvarohové

Kg

135

meruňkové

Kg

135

ořechové

Kg

135

makové

Kg

135

nugátové

Kg

135

vanilkové

Kg

135

croissant čokoládový

Kg

135

husové výrobky XXL XXL segedín

110g

12

XXL žampionové

110g

12

XXL musli

110g

12

XXL jablečné

110g

12

XXL makové

110g

12

XXL masové

110g

12

XXL ořechové

110g

12

XXL sýrové

110g

12

XXL tvarohové

110g

12

XXL višňové

110g

12

předpečené výrobky pizza bacon 120g

Ks

14,9

pizza klobásova 120g

Ks

14,9

Ks

14,9

pizza 120g

šunko.žampónová

Příloha č. 3 : Seznam odběratelů Výpis odběratelů podle názvu firmy NÁZEV ODBĚRATELE

ULICE

PSČ OBCE

AHOLD Czech Republic

Slavíčkova 1a

6300 Brno

Autic a.s.

Bránická 47

14021 Praha 4

Babková Vlasta

Radošovice 95

25726 Divišov

Baštová Eva

V Paloukách 822

28522 Zruč nad Sázavou

Berka Josef

Dr.E. Beneše 24

25751 Bystřice

Blaničtí rytíři s.r.o.

Svídnická 515/2

18100 Praha

Buchal Jaroslav

Jirsíkova 79

28509 Kácov

Burdová Ludmila

nám. L. Svobody

25768 Dolní Královice 4

Buřič Karel

Křivsoudov 97

25766 Křivsoudov

CS Edeka

Sedlec u Mostu čp. 4

43401 Korozluky

Domov Důchodců Vlašim

Blanická 1089

25801 Vlašim

Drtinová Ludmila

Nesvačily 70

25751 Bystřice

Dřevová Ivana

Dálkovice 56


Flosman a.s.

Chýnovská 1917/9

39002 Tábor

Formanová Markéta

Rataje 40

25801 Vlašim

Fremis a.s.

Čechtice 13

25765 Čechtice

Generali servis s.r.o.

Bělehradská 132

12000 Praha

Gregor Stanislav

Bolina 120

25764 Zdislavice

Gregor Jaroslav

Bolina 85

25764 Zdislavice

Gymnázium Vlašim

Tylova 271

25801 Vlašim

Hazmuková Irena

Prokopova 1576

25801 Vlašim

Hlaváčková Alena

Keblov 34

25765 Čechtice

Hošek Jaroslav

Miřetice 1

25765 Čechtice

Hořt Stanislav

Lidická 1780

25801 Vlašim

Hrubý Petr

Ratajská 357

25801 Vlašim

Jahodářová Jana

Havlíčkova 773

25801 Vlašim

Janáčková Helena

Palackého nám. 66

25801 Vlašim

Jindrák Karel

Blanická 1645

25801 Vlašim

JMB družstvo

Janáčkova 1331

67612 Moravské Budějovice

Jan Němec

Malé náměstí 232

25601 Benešov

Jan Vošický

Brzotice 35

25768 Dolní Královice

Jan Švácha

Jemniště 2

25701 Postupice

Jana Divíšková

Kácov 1

28509 Kácov

KBM

Vlašimská 136

25765 Čechtice

Klenotová Alena

Zdislavice 115

25764 Zdislavice

Kolman Milan

Domašín 42

25801 Vlašim

Kolář Antonín

Lidická 869

25801 Vlašim

Krýzová Marie

čp. 64

257766 Křivsoudov

Kubík Jiří

U Vorliny 1418

25801 Vlašim

Lejčková Eva

Otročice 40

25765 Čechtice

Libický Oto

Žižkovo nám. 132

25801 Vlašim

Lenka Žížalová

Dobříčkov 3

25701 Postupice

Ludmila Kupsová

V Zátiší 340


Marie Jindrová

Dolní Kralovice

25768 Šetějovice

Mateřská škola

Domašín 217

25801 Vlašim

Mateřská škola

K Vodárně 1047

25801 Vlašim

Mateřská škola

Velíšská 966

25801 Vlašim

Mateřská škola- Kolonka

Ke Spravedlnosti 943

25801 Vlašim

Matějovský František

J. Masaryka 346

25801 Vlašim

Orlovská Věra

Milovanice 37

25701 Postupice

Otomar Kamín

Ke Školce 208

25225 Jinočany

Panoch Karel

Bělehradská 316/8

43401 Most

Pešatová Marie

Jušotovo nám. 72

43401 Most

Rabbit

Trhový Štěpánov 302


Ratio

Jungmanova 8

11000 Praha 1

Reková Hana

Blanická 1647

25801 Vlašim

Rozkydalová Růžena

Kondrac 96

25801 Vlašim

Rehabilitační ústav Kladruby

Kladruby 30

25762 Kladruby u Vlašimi

Rýdl Pavel

Třebízského 909

25801 Vlašim

Schneider

Americká 68

30150 Plzeň - město

Setničková Věra

Kladruby 55

25762 Kladruby u Vlašimi

Stoklasa Josef

Římovice 44

25801 Vlašim

Sysel Jan

Tyršova 278

25601 Benešov

Střední odborné učiliště

Zámek 1

25801 Vlašim

Střední průmyslová škola

Lidická

25801 Vlašim

TOP - RIK

Jetřichovec 30

39501 Pacov

Trpišovská Dagmar

Dubějovice 12


Tělovýchovná jednota

Sportovní 1570

25801 Vlašim

UNIKOM a.s.

Hrnčířská 193

28405 Kutná Hora -Karlov

Vanc Zdeněk

Vlasákova 617

25801 Vlašim

Velkosklad

Hrotovická 169

67401 Třebíč

Vrbová Martina

Krásná Hora 42

58234 Krásná Hora u Havl.Brodu

Vávra Josef

Blanická 816

25801 Vlašim

Výrobně obchodní družstvo

Zdislavice 115

25764 Zdislavice

ZD Trhový Štěpánov a.s.

č.p. 302


Zelingr Viktor

Blanická 816

25801 Vlašim

Zika

Komenského 39

25801 Vlašim

Ziková

Komenského 39

25801 Vlašim

Zdeněk Matoušek

Jiráskova 1657

25801 Vlašim

Červová Vladimíra

Zahradníčkova 1126

15000 Praha 5

Čorba Petr

Pionýrů 119

33024 Heřmanova Huť

Příloha č. 4 : Seznam dodavatelů NÁZEV DODAVATELE

OBEC

Mobal, s.r.o.

Vratimov

Adélka a.s.

Pelhřimov

Novicom Praha

Praha 4

Allianz pojišťovna a.s.

Praha 2

Oskar

Praha 10

Benea

Benešov

Panflex

Horoměřice

Benzina a.s.

Praha 8

Pendalt Czech

Bzenec

Bezpo

Benešov

Pepsi-cola ČR, s.r.o.

Praha 9

Bohumil Hnedrich

Vlašim

Pfahnl Backmittel

Litomyšl

Česká pojišťovna

Praha 1

PPD Chemicals

Pardubice

Coca-cola

Kyje

Profex AM

Blatná

Contactel

Praha 3

Pemax, s.r.o.

Poděbrady

Delta pekárny a.s.

Havlíčkův Brod

Petr Holík

Prah 1

EAN Česká Republika

Praha 4

Pešek-Rambousek s.r.o.

Slaný

EKO - KOM, a.s.

Praha 4

RIVAl Tábor

Tábor

ELEKTRO - JAZ

Popovice

SEDBA BAKING

Praha 7

EMCO, spol. s r.o.

Praha

SERVUS jaš

Vlašim

Ekobal

Jesenice

SMĚR výrobní družstvo

Praha 10

EnviWeb s.r.o.

Brno

SOFTWARE 602 a.s.

Praha 4

Flosman a.s.

Mladá Vožice

SPT Telecom a.s.

Praha 3

GTS Novera

Praha 8

Středočeská energetika

Praha 2

Generali

Praha 2

Středočeská plynárenská

Votice

I.C.E.C. Karton s.r.o.

Hradec nad Moravicí

T-Mobile

Praha

KAPPA Packaging Czech

Žirovnice

Technopack s.r.o.

Jablonec nad Nisou

KH SOFT

Kutbá Hora

Technické služby s.r.o.

Vlašim

Kartacovny a.s.

Pelhřimov

VHS Benešov

Benešov

Lactoprot Zeelandia

Malešice

Kamila Měchurová

Benešov

MONTEX spol.s r.o.

Kolín

Mydlářka a.s.

Benešov

Příloha č. 5 : Etiketa trvanlivých tyčinek

Vysoká škola ekonomická v Praze. Fakulta managementu v Jindřichově Hradci. Diplomová práce. Hana Turková

Recommend Documents