VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE Fakulta managementu v Jindřichově Hradci. Bakalářská práce

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE Fakulta managementu v Jindřichově Hradci

Bakalářská práce

Radoslava Zelenayová 2010

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE Fakulta managementu v Jindřichově Hradci

Právní aspekty provozování živností se sportovním a rehabilitačním zaměřením.

Vypracovala: Radoslava Zelenayová

Vedoucí bakalářské práce: doc. Dr. JUDr. Jan Hejda

Jindřichův Hradec, 2010

.

Poděkování Ráda bych touto cestou vyjádřila svůj dík doc. Dr. JUDr. Janovi Hejdovi, vedoucímu bakalářské práce, za pomoc při jejím zpracování.

Úvod .....................................................................................................................................................7 1 Zákony, které se vztahují k zpracovávané problematice a jejich dopad na podnikatelské aktivity ............................................................................................................................................9 1.1

Listina základních práv a svobod ...................................................................................9

1.2

Zákon č. 455/1991 Sb., živnostenský zákon ..................................................................9

1.3

Úpravy živnostenského zákona se zásadním vlivem na provozování živností se sportovním a rehabilitačním zaměřením ..................................................................20

2 Teoretický postup založení, provozování a ukončení živností se sportovním a rehabilitačním zaměřením .......................................................................................................23 2.1

Činnosti v oblasti tělovýchovy a sportu .......................................................................23

2.2

Založení živnosti s předmětem podnikání: „Poskytování tělovýchovných a sportovních služeb v oblasti fitness“ .........................................................................25

2.3

Provozování živnosti s předmětem podnikání: „Poskytování tělovýchovných a sportovních služeb v oblasti fitness“ .........................................................................28

2.4

Zánik živnosti s předmětem podnikání: „Poskytování tělovýchovných a sportovních služeb v oblasti fitness“ ................................................................................................29

3 Praktický příklad - existující živnost. ........................................................................................30 3.1

Získání živnostenského oprávnění ...............................................................................30

3.2

Průběh provozování živnosti ........................................................................................31

4 Statistické zmapování živností se sportovním a rehabilitačním zaměřením na území České Republiky. ....................................................................................................................................33 4.1

Druh dat požadovaných od Českého statistického úřadu .............................................33

4.2

Dostupná statistická data z devadesátých let minulého století .....................................34

4.3

Dostupná statistická data do roku 2008........................................................................35

4.4

Územní rozložení živností se sportovním a rehabilitačním zaměřením ......................38

5 Vyhodnocení poznatků ................................................................................................................39 Závěr ..................................................................................................................................................41 LITERATURA .................................................................................................................................43 Internetové zdroje ............................................................................................................................45 Seznam příloh ...................................................................................................................................46

6

Úvod Od roku 1949, kdy byl přijat zákon č. 187/1949 Sb., o státní péči o tělesnou výchovu a sport, do roku 1989 byla možnost soukromého podnikání ve sportovní sféře téměř nemožná. Veškeré náklady, spojené s provozováním sportovišť a výchovou sportovců, programově hradil stát prostřednictvím organizací k tomu zřízených a těmi byly od roku 1957 Československý svaz tělesné výchovy a sportu (ČSTV)1 spolu se Svazem pro spolupráci s armádou (SVAZARM)2, který byl zřízen roku 1951. Sportovní dění se začalo výrazně dělit na rekreační, výkonnostní a vrcholový sport, který byl pod politickým drobnohledem. Za nepatrný poplatek bylo také možno navštěvovat různé kroužky, převážně pod záštitou kulturních domů, mezi něž patřily různé gymnastické a turistické kroužky v duchu Sokolských tělocvičných aktivit.

Po roce 1989, respektive v roce 1990, kdy došlo k zhroucení dřívějšího systému, začalo vznikat mnoho nestátních neziskových organizací. V oblasti tělovýchovy a sportu se jedná hlavně o občanská sdružení řídící se zákonem č. 83/1990 Sb.3. Československý svaz tělesné výchovy (ČSTV) zaniká, zkratku ČSTV začíná užívat nově vzniklé občanské sdružení – Český svaz tělesné výchovy, jenž sdružuje sportovní, tělovýchovné a turistické svazy4, a Svaz pro spolupráci s armádou (SVAZARM) se transformoval v Sdružení technických sportů a činností ČSSR (STSČ), které zaniká v roce 1993 rozdělením Československa na dvě samostatné republiky a v České republice se jeho nástupcem stává Sdružení sportovních svazů České republiky, jehož členy jsou např. Aeroklub české republiky, Svaz potápěčů České republiky nebo Ústřední automotoklub české republiky (ÚAMK ČR)5.

1

Pramen: http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8CSTV Pramen: http://cs.wikipedia.org/wiki/Svazarm Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů 4 Pramen: http://www.cstv.cz/ 5 Pramen: http://www.sporty-cz.cz/cz/uvod.html 2 3

7

Ne všichni lidé sportu chtivých jsou však členy některého ze sportovních sdružení, ale i přes to se jim nabízí mnoho možností, jak a kde svou touhu po pohybu realizovat. Tato touha po pohybu souvisí s naším současným životním stylem, kdy mnoho lidí tráví většinu dne v zaměstnání bez výraznější pohybové aktivity vsedě, a tak ve svém volnu rádi navštěvují sportovní areály a zařízení (např. fitcentra, tenisové kluby nebo bazény), nebo k regeneraci organismu využívají služeb relaxačních a rehabilitačních zařízení (např. saun či masážních salónů), ať už pravidelně, nebo jen příležitostně. Samozřejmě, že jsou i tací, kteří se s tímto současným životním stylem nikdy neztotožní, a nikdy žádné takové zařízení nenavštíví.

Díky tomuto současnému životnímu stylu a touze mnoha lidí po pohybu a aktivním odpočinku jsou zde vhodné podmínky pro podnikání v oblasti poskytování sportovních a rehabilitačních služeb. Sama jsem této situace využila a rozhodla se podnikat jako instruktor fitcentra a jako masér pro sportovní a rekondiční masáže mimo oblast zdravotnictví. K tomuto rozhodnutí mě také přivedla i má volba výše uvedeného tématu této bakalářské práce.

Cílem této bakalářské práce je nastínit nejdůležitější právní aspekty provozování podnikatelských aktivit v oblasti poskytování sportovních a rehabilitačních služeb na základě získaných informací a poznatků. Těmito aspekty jsou zejména podmínky pro získání živnostenského oprávnění (srovnání stavu zákona č. 455/1991 Sb., živnostenský zákon, ve znění pozdějších předpisů, před zásadními úpravami a po úpravách) a povinnosti při provozování takovýchto živností.

8

1 Zákony, které se vztahují k zpracovávané problematice a jejich dopad na podnikatelské aktivity

1.1 Listina základních práv a svobod V našem státě je svoboda podnikání zaručena Listinou základních práv a svobod v článku 26, odstavec 1: „Každý má právo na svobodnou volbu povolání a přípravu k němu, jakož i právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost.“6 Listina základních práv a svobod, jako součást tzv. ústavního pořádku, je jednou ze základních právních norem, která dává právo občanům České republiky podnikat v oblasti či oboru, který si svobodně zvolí. Ti však nesmí omezovat či dokonce poškozovat práva ostatních občanů, či poškozovat stát, to znamená, že podnikatelé se musí řídit dalšími právními normami, které se vztahují k dané činnosti.

1.2 Zákon č. 455/1991 Sb., živnostenský zákon Jelikož má práce pojednává o právních aspektech provozování živností, je zcela logické, že další právní normou, která je v tomto případě zásadní, je zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (Živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Živnostenský zákon je právní normou, která upravuje základní podmínky podnikání fyzických a právnických osob7 na základě živnostenského oprávnění. Je zde na místě připomenout, že otázky specifické pro oblast podnikání, jako je postavení podnikatelů, obchodní závazkové vztahy a i některé vztahy s podnikáním

6 USNESENÍ PŘEDSEDNICTVA ČNR č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky, čl. 26, odst. 1. 7 Pojem fyzické a právnické osoby vymezuje zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

9

související, tedy podnikatelská činnost je předmětem úpravy Obchodního zákoníku8. Chce-li podnikatel, jak fyzická, tak právnická osoba, vykonávat ziskovou činnost, tedy podnikat, může tak činit jedině na základě získaného živnostenského oprávnění, a právě takovými podnikatelskými činnostmi se budu dále zabývat.

Živnostenské podnikání Živnostenský zákon upravuje základní podmínky živnostenského podnikání fyzických a právnických osob a kontrolu nad jejich dodržováním9. Dále vymezuje pojem „živnost“, tedy vymezuje jaká činnost živností je10: pod pojmem živnost rozumějme - soustavnou činnost (výkon činnosti trvající určité časové období nebo pravidelně se opakující činnost), - prováděnou samostatně (živnostník není nikomu podřízen), - podnikatelem pod vlastním jménem (a to i v případě, že podnikatelskou činnost vykonává prostřednictvím svých zaměstnanců nebo jiných pověřených osob na základě smluvního vztahu), - na vlastní odpovědnost (podnikatel odpovídá veškerým svým majetkem), - za účelem dosažení zisku (zda zisku bude skutečně dosaženo, není směrodatné, jelikož postačuje pouhý záměr podnikatele zisku dosáhnout a finanční ztráta vyplývá z podnikatelského rizika). Činnosti, které nejsou živnostmi, a jsou tedy vyloučené ze živnostenského zákona, jsou taxativně vymezeny v § 311. Živností není ani činnost, která je zákonem zakázána nebo není zákonem dovolena (v takovém případě se jedná o činnost nedovolenou).

8

Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů § 1 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů 10 § 2 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů 11 § 3 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů 9

10

Subjekty oprávněné provozovat živnost Fyzická nebo právnická osoba, tedy podnikatel, může provozovat živnost pouze v případě, že má platné živnostenské oprávnění12. Na území České republiky mohou podnikat i zahraniční osoby a to za stejných podmínek jako osoby české v souladu s Živnostenským zákonem.

Všeobecné podmínky provozování živností Podle § 613 jsou všeobecnými podmínkami, které je nutno splnit pro provozování živnosti: •

dosažení věku 18 let,

•

způsobilost k právním úkonům,

•

bezúhonnost.

Tyto podmínky musí být podnikatelem splněny vždy. Zákonem č. 270/2007 Sb.14 byla z Živnostenského zákona vymazána podmínka, která stanovovala, že u podnikatele nesmí být evidovány nedoplatky daňové, na pojistném na sociální zabezpečení a na veřejném zdravotním pojištění.

Zvláštní podmínky Spolu s všeobecnými podmínkami musí podnikatel splňovat i zvláštní podmínky15, kterými jsou odborná nebo jiná způsobilost, pokud to Živnostenský zákon nebo zvláštní předpisy vyžadují. Takovéto podmínky se týkají živností řemeslných, vázaných a koncesovaných a jsou stanoveny buď přímo v Živnostenském zákoně nebo v jeho přílohách nebo ve zvláštních předpisech, které jsou uvedeny ve zmiňovaných přílohách. Prokázat odbornou nebo jinou způsobilost je možné dokladem jako např. vysvědčením, osvědčením, různými certifikáty nebo diplomy. V případě, kdy podnikatel není schopen prokázat, že splňuje zvláštní podmínky, může tento nedostatek odstranit ustanovením 12

§ 5 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů § 6 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů 14 Zákon č. 270/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony 15 § 7 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů 13

11

odpovědného zástupce, který požadované zvláštní podmínky splňuje (viz. odst. Odpovědný zástupce).

Odpovědný zástupce Odpovědný zástupce je fyzická osoba ustanovená podnikatelem na základě smluvního vztahu, prostřednictvím které může podnikatel provozovat živnost16, a to i v případě, že sám splňuje podmínky provozování živnosti17, nebo v případě, kdy tyto podmínky nesplňuje. Odpovědný zástupce odpovídá za řádný provoz živnosti a za dodržování všech živnostenskoprávních předpisů a musí splňovat všeobecné i zvláštní podmínky provozování živnosti.

Podnikatel povinně ustanovuje odpovědného zástupce v případě: - kdy fyzická osoba nesplňuje zvláštní podmínky provozování živnosti podle § 718, tzn. odbornou nebo jinou způsobilost, - kdy je u právnické osoby vyžadováno prokázání zvláštních podmínek provozování živnosti, tzn. odbornou způsobilost. V případě, že podnikatel neoznámí živnostenskému úřadu ustanovení odpovědného zástupce nebo ukončení jeho výkonu funkce pro živnost ohlašovací, dopouští se správního deliktu (více viz. odst. Správní delikty a jejich sankcionování).

To, že se odpovědný zástupce musí zúčastňovat vlastní fyzické činnosti provozování živnosti v potřebném rozsahu19, jak bylo uvedeno v § 11 odst. 320 v původním znění Živnostenského zákona, již v zákoně výslovně uvedeno není.

16

§ 11 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů § 11, odst. 9 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů § 7 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů 19 Štěpánová, S.: Zakládáme a provozujeme živnost, Brno, Computer Press 2007, str. 51, ISBN 978-80-251-1735-4 20 § 11, odst. 3 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání 17 18

12

Do srpna 2006 mohly právnické osoby provozovat živnost pouze prostřednictvím odpovědného zástupce, což bylo změněno zákonem č. 214/2006 Sb.21, takže pro každou ohlášenou živnost musely mít odpovědného zástupce. Nyní právnické osoby mohou provozovat ohlašovací živnost volnou bez odpovědného zástupce.

Od července 2008, kdy vstoupila v platnost novela č. 130/2008 Sb.22 může být fyzická osoba ustanovena do funkce odpovědného zástupce pro maximálně čtyři podnikatele, zatímco před touto novelou byl maximální počet omezen na dva podnikatele.

Provozovny Provozovnou se podle § 17 odst. 123 rozumí prostor, ve kterém je živnost provozována a nemusí být totožná s místem podnikání fyzické osoby nebo sídlem právnické osoby. Nemusí se také jednat o prostor, kde je vykonáváno živnostenské oprávnění, tzn., že vlastní činnost může být uskutečňována i jinde, např. na pozemku nebo stavbě zákazníka. Za provozovnu je považován i automat a mobilní provozovna – tedy stánek. Každý podnikatel může mít více provozoven24, musí však k těmto prostorám mít vlastnické nebo užívací právo. Podnikatel je povinen oznámit živnostenskému úřadu zahájení a ukončení provozování živnosti v provozovně25 a živnostenský úřad musí informovat podnikatele o provedení zápisu provozovny do živnostenského rejstříku26. Každá provozovna musí být podnikatelem řádně označena, musí být způsobilá pro provozování živnosti podle zvláštních předpisů, např. v souladu se Stavebním zákonem27 nebo hygienickými předpisy (např. na základě zákona o ochraně veřejného

21

Zákon č. 214/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Zákon č. 130/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony 23 § 17, odst. 1 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů 24 § 17, odst. 3 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů 25 § 17, odst. 3 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů 26 § 17, odst. 6 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů 27 Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů 22

13

zdraví28) či požárními předpisy a musí pro ni být ustavena osoba odpovědná za činnost provozovny29.

Pokud podnikatel neoznámí výše zmíněné údaje živnostenskému úřadu, řádně neoznačí provozovnu, řádně nezajistí její způsobilost a neustanoví osobu odpovědnou, jak je zmíněno výše, dopustí se správního deliktu (viz. odst. Správní delikty a jejich sankcionování) a bude mu vyměřena pokuta na základě § 6230.

Druhy živností Rozdělení živností na základě Živnostenského zákona31 a požadavek na výše zmiňované podmínky znázorňuje Schéma 1.1.: Schéma 1.1.: Druhy živností a podmínky požadované k jejich provozování

Druhy živností živnost živnost ohlašovací činnost:

• soustavná • samostatná • pod vlastním jménem • na vlastní

odpovědnost

• možnost začít

provozovat živnost bezprostředně po ohlášení

živnosti řemeslné živnosti vázané

• účelem je zisk • splnění podmínek

živnosti volné

stanovených zákonem

živnost koncesovaná

všeobecné podmínky + prokázání odborné způsobilosti všeobecné podmínky

udělení koncese

• živnost lze

provozovat až ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení koncese

Pramen: www.businessinfo.cz

28

Zákon č. 258/200 Sb., o ochraně veřejného zdraví, a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů § 17, odst. 4 a 7 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů 30 § 62, odst. 2 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů 31 § 9 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů 29

14

• Živnosti řemeslné jsou uvedeny v příloze č. 1 Živnostenského zákona, • živnosti vázané jsou uvedeny v příloze č. 2 Živnostenského zákona, • obory činností živností volných jsou uvedeny v příloze č. 4 Živnostenského zákona, • a živnosti koncesované jsou uvedeny v příloze č. 3 Živnostenského zákona.

Vznik živnostenského oprávnění Přijetím novely č. 130/2008 Sb.32 (viz. kapitola 1.3) došlo k značnému zjednodušení administrativy pro začínající podnikatele. Osoba, která hodlá získat živnostenské oprávnění, je povinna předložit vyplněný formulář, který se dříve nazýval „Ohlášení živnosti“ a dnes je jím Jednotný registrační formulář (dále jen JRF), díky kterému lze učinit na obecním živnostenském úřadě podání i k dalším úřadům.

Možnosti podání ohlášení živnosti prostřednictvím JRF33: - osobně u kteréhokoliv živnostenského úřadu34 – centrálního registračního místa (CRM), - zaslat tomuto úřadu poštou, - prostřednictvím kontaktních míst veřejné správy35 (Czech POINT), např. u notářů, na krajských a matričních úřadech nebo u Hospodářské komory České republiky, - zaslat elektronicky (se zaručeným elektronickým podpisem) prostřednictvím informačního systému Registru živnostenského podnikání.

Živnostem vzniká živnostenské oprávnění takto: ● Živnosti ohlašovací - při splnění stanovených podmínek, smějí být provozovány na základě

32

Zákon č. 130/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Pramen: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/ostatni-sluzby-jkm/telovychovne-a-sportovni-sluzeby/1001819/54964/ 34 § 71 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů 35 § 72 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů 33

15

ohlášení, to znamená, že v případě ohlášení živnosti fyzickou osobou vzniká živnostenské oprávnění dnem tohoto ohlášení a není nutné čekat na vystavení / doručení výpisu z živnostenského rejstříku36. ● Koncesované živnosti - smějí být provozovány na základě koncese, kdy živnostenské oprávnění vzniká uvedeným osobám dnem nabytí právní moci o udělení koncese, tedy doručením koncesní listiny37.

Podle § 4538 je fyzická nebo právnická osoba, která hodlá provozovat ohlašovací živnost, povinna to ohlásit živnostenskému úřadu a v tomto paragrafu jsou i uvedeny náležitosti ohlášení. Ohlášení živnosti je možno podat u kteréhokoliv obecního živnostenského úřadu na tiskopise JRF vydaném Ministerstvem průmyslu a obchodu. V § 4739 je uvedeno, že pokud ohlašovatel splní všechny podmínky stanovené zákonem, provede do 5 dnů ode dne doručení ohlášení živnostenský úřad zápis do živnostenského rejstříku a vydá podnikateli z něj výpis, který v současnosti slouží jako doklad o tom, že podnikatel je oprávněn živnost provozovat.

Před přijetím novely č. 130/2008 Sb.40 bylo nutné pro každý obor činnosti získat živnostenský list zvlášť a za každý zvlášť byl podnikatel povinen zaplatit správní poplatek41 ve výši 1 000 Kč.

Povinnost živnostenského úřadu sdělit údaje o živnosti a o podnikateli místně příslušnému správci daně, Českému statistickému úřadu, příslušné správě sociálního zabezpečení a příslušné zdravotní pojišťovně, i v případě změny v živnostenském rejstříku, i v případě zrušení

36

§ 10, odst. 1 písm. a) zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů § 10, odst. 1 písm. b) zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů 38 § 45 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů 39 § 47 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů 40 Zákon č. 130/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony 41 Správní poplatky se řídí zákonem č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů 37

16

živnostenského oprávnění, upravuje § 4842. Na druhé straně podnikatel je povinen nahlásit živnostenskému úřady všechny změny, které se týkají údajů a dokladů stanovených pro ohlášení živnosti43.

Zánik živnostenského oprávnění Taxativně jsou stanoveny skutečnosti vedoucí k zániku živnostenského oprávnění44. Živnostenské oprávnění tak může zaniknout buď přímo ze zákona, nebo rozhodnutím živnostenského úřadu. Zánik živnostenského oprávnění ze zákona – živnostenské oprávnění k provozování živnosti je vázáno na osobu podnikatele a s tím souvisejí i důvody zániku živnostenského oprávnění. Obecně tedy zaniká živnostenského oprávnění smrtí podnikatele, jenž podnikal jako fyzická osoba a dědicové v živnosti nepokračují45. Dalšími důvody jsou např. zánik právnické osoby, nebo uplynutí doby, pokud bylo živnostenské oprávnění omezeno na dobu určitou.

Zánik živnostenského oprávnění rozhodnutím živnostenského úřadu46 – a) obligatorně (povinně) – pokud podnikatel pozbude bezúhonnosti, byl vůči němu uplatněn insolvenční zákon, nebo je podnikateli (fyzické osobě) uložen soudem nebo správním orgánem zákaz činnosti týkající se provozování živnosti (vyjma provozování živnosti volné), b) fakultativně – v případě závažného porušení podmínek stanovených rozhodnutím o udělení koncese; na základě návrhu příslušné správy sociálního zabezpečení; pokud podnikatel neprovozuje živnost déle jak 4 roky; v případě, že podnikatel neodstranil závady při zastavení určitého zařízení do jednoho roku, jak mu bylo uloženo. 42

§ 48 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů § 49 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů § 57 až § 59 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů 45 § 57 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů 46 Hrozinková, E.: Živnostenský zákon v praxi, Olomouc, ANAG 2008, str. 84. ISBN 978-80-7263-477-4. 43 44

17

Možnosti ukončení živnosti, resp. živnostenského oprávnění, jsou názorně uvedeny ve schématu 1.2., kde je také zmíněno přerušení provozování živnosti. Přerušení se řídí ustanovením podle § 3147.

Schéma 1.2.: Skončení živnostenského oprávnění

Skončení živnostenského oprávnění

živnosti

přerušení

skončení

• dočasné

• trvalé

povahy

povahy

zánik

• na základě

zrušení

• na základě

nastalých skutečností

rozhodnutí živnostenského úřadu

Pramen: www.businessinfo.cz

Živnostenská kontrola Kdo a za jakých podmínek je oprávněn provádět živnostenskou kontrolu, je v Živnostenském zákoně stanoveno v § 60a až § 60e48. Živnostenská kontrola se řídí zákonem o státní kontrole49 a mohou ji provádět zaměstnanci živnostenských úřadů v rozsahu stanoveném zákonem o živnostenských úřadech50 u podnikatelů podnikajících podle Živnostenského zákona. Při kontrole 47

§ 31, odst. 11 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů § 60a a násl. zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů 49 Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu 50 Zákon č. 570/1991 Sb., o živnostenských úřadech, ve znění pozdějších předpisů 48

18

zaměstnanci živnostenských úřadů sledují plnění povinností stanovených Živnostenským zákonem podnikateli (živnostníky).

Správní delikty a jejich sankcionování Pojem „neoprávněné podnikání“ již není v Živnostenském zákoně definován, ale např. podnikání (provozování živnosti) bez platného živnostenského oprávnění je považováno u fyzické osoby za přestupek51, a u právnických osob a podnikajících fyzických osob za správní delikt52. V Živnostenském zákoně53 jsou také stanoveny finanční sankce - pokuty za spáchání přestupku, nebo správního deliktu, např.: - provoz činnosti živnosti vázané jak fyzickou osobou, tak právnickou osobou a podnikající fyzickou osobou bez platného živnostenského oprávnění může být pokutováno až do výše 750 000 Kč, - pokud podnikatel, jak fyzická, tak právnická osoba, neoznámí živnostenskému úřadu odpovědného zástupce nebo ukončení výkonu jeho funkce pro živnost ohlašovací, bude mu udělena pokuta až do výše 50 000 Kč, - pokud podnikatel, jak fyzická, tak právnická osoba, neoznámí živnostenskému úřadu zahájení nebo ukončení provozování živnosti v provozovně, bude mu udělena pokuta až do výše 50 000 Kč. Jiné sankce, jakou je možnost dána podnikateli, aby odstranil kontrolou zjištěné nedostatky, jsou upraveny v § 60d54.

51

§ 61, odst. 3 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů § 63, odst. 1 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů 53 § 61, § 62 a § 63 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů 54 § 60d zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů 52

19

1.3 Úpravy živnostenského zákona se zásadním vlivem na provozování živností se sportovním a rehabilitačním zaměřením Ode dne vstupu v platnost prošel Živnostenský zákon již více jak 100 úpravami a novelizacemi.

Pro tuto bakalářskou práci je významná novelizace živnostenského zákona uskutečněná zákonem č. 286/1995 Sb., která se týkala obsahových náplní jednotlivých živností. Tato novelizace zásadním způsobem změnila řadu oborů živností řemeslných, vázaných i koncesovaných, které tak byly přesunuty do oblasti živností volných, jak tomu bylo také na příklad u živností: -

Masérské služby,

-

Provozování veřejných tělovýchovných škol, pořádání kurzů pro cvičitele, trenéry a rozhodčí, pořádání tělovýchovných kurzů a činnost sportovních instruktorů,

-

Provozování tělovýchovných zařízení a zařízení sloužících k regeneraci a rekondici,

-

Vodní záchranářská služba,

které před touto novelizací patřily mezi živnosti vázané.

Další novelizace živnostenského zákona uskutečněná zákonem č. 356/1999 Sb., která nabyla účinnosti 1. března 2000, však opět změnila statuty řady živností volných, které byly navráceny zpět do oblastí živností řemeslných, vázaných a koncesovaných. Stalo se tak i v případě živností: - Masérské, rekondiční a regenerační služby, - Poskytování tělovýchovných služeb, - Provozování tělovýchovných zařízení a zařízení sloužících k regeneraci a rekondici a i - Vodní záchranářská služba. V praxi to znamenalo, že do té doby platná živnostenská oprávnění umožňující provoz takovýchto služeb přestala platit, pokud podnikatel nepředložil v zákonem stanovené lhůtě doklady 20

prokazující splnění podmínek daných tímto zákonem55, a bez nového živnostenského listu se takovýto provoz služeb stal nedovoleným podnikáním.

Důležitou úpravou prošel živnostenský zákon i v roce 2004. Přijetím České republiky za člena Evropské unie (EU) 1. května 2004 je naše země povinna řídit se smlouvami a ustanoveními EU. Je zde snaha sjednotit právní předpisy všech členských zemí, ale to je v multinárodnostním svazku, dle mého názoru, velmi obtížné, až ne zcela možné. Úpravou živnostenského zákona reflektující tuto novou skutečnost je tzv. „euronovela“ živnostenského zákona56, která již není aktuální v původním znění.

Další velkou a významnou novelou živnostenského zákona je zákon č. 130/2008 Sb.57 Přijetím této velké právní úpravy se hlavně očekávalo značné zjednodušení administrativy a snížení nákladů pro začínající podnikatele. Co se týče zjednodušení podmínek pro podnikání, zejména vstupu do podnikání, byly učiněny dva důležité kroky. Novela podstatně zmírňuje kvalifikační požadavky a pro podnikatele, kteří podnikají v oboru živností volných, tedy živností nevyžadujících žádné kvalifikační předpoklady, jen bezúhonnost, stanovuje platnost jednoho jediného živnostenského oprávnění pro všechny obory vyjmenované v seznamu živností volných. V praxi to dnes znamená, že jednotlivé živnostenské listy jsou nahrazeny jediným dokladem – výpisem z živnostenského rejstříku, jelikož součástí návrhu byl návrh na zrušení obsáhlého seznamu živností volných, který je nyní nahrazen zavedením jediné živnosti volné, a živnostníci tedy nemusí platit za každé další ohlášení živnosti, jak tomu bylo před vstupem novely zákona v platnost.

55

§ 74 odst. 3, 4 a 5 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 167/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé související zákony 57 Zákon č. 130/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé související zákony 56

21

I přes snahu o zjednodušení, srozumitelnost a zamezení různým možnostem výkladu předpisů se náš právní řád díky všem těmto novelám a úpravám, stává právní džunglí, obyčejnému občanovi a často i studovanému odborníkovi značně nepřehlednou, v horším případě i matoucí. S tím, jak se naše společnost vyvíjí a mění, je možné předpokládat další větší či menší změny a úpravy v živnostenském zákoně. Je dosti pravděpodobné, že zde budou snahy o ještě výraznější přiblížení tohoto zákona příbuzným zákonům zemí, které jsou staršími členy EU.

22

2 Teoretický postup založení, provozování a ukončení živností se sportovním a rehabilitačním zaměřením V této kapitole se budu snažit popsat teoretický postup založení, provozování a ukončení živností se sportovním a rehabilitačním zaměřením na základě platných zákonů.

Mohla bych uvést několik variant teoretického postupu založení, provozování a ukončení těchto živností v závislosti na určeném cílu a dostupných prostředcích, zejména finančních - tím mám na mysli rozhodnutí podnikatele, zda bude provozovat živnost, kdy se nechá najímat jako fitness instruktor v různých zařízeních k tomu určených na několik hodin týdně, nebo v případě, kdy se rozhodne zřídit si vlastní fitness tělocvičnu s možností zaměstnávat v ní další osoby.

Jak již bylo zmíněno v kapitole 1.2, odst. Subjekty oprávněné provozovat živnost, zákonem je umožněno zahraniční osobě, tedy fyzické osobě s bydlištěm nebo právnické osobě se sídlem mimo území České republiky, provozovat živnost na území České republiky za stejných podmínek a ve stejném rozsahu jako česká osoba, pokud z Živnostenského zákona nebo zvláštního zákona nevyplývá něco jiného.

2.1 Činnosti v oblasti tělovýchovy a sportu Činnosti v oblasti tělovýchovy a sportu můžeme nalézt jak mezi živnostmi volnými58, tak mezi živnostmi vázanými59 i koncesovanými60. Patří mezi ně:

58

Příloha č. 4 k zákonu č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů Příloha č. 2 k zákonu č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů 60 Příloha č. 3 k zákonu č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů 59

23

-

živnosti volné, které zahrnují činnosti související s pořádáním kurzů a školení, především školení trenérů, cvičitelů a rozhodčích, a provozováním tělovýchovných a sportovních zařízení a organizování tělovýchovných a sportovních akcí – jedná se o činnosti související s manažerskou činností,

-

živnosti vázané, kde jednou z podmínek pro vydání živnostenského listu je předložení dokladu o odborné způsobilosti (viz. kapitola 1.2, odst. Zvláštní podmínky, a kapitola 2.2), kdy se jedná zásadně o přímé vedení tělovýchovných a sportovních aktivit nebo přímou práci s klientem • poskytování tělovýchovných a sportovních služeb – jedná se o výukovou činnost trenérů, cvičitelů a instruktorů různých sportů (např. kurzy aerobiku, sebeobrany, lyžování, potápění a dalších sportů a pohybově rekreačních aktivit), která je pořádána pro veřejnost, • průvodcovská činnost horská – činnost charakteru vysokohorské turistiky, • vodní záchranářská služba – činnost plavčíků pro provoz bazénů a koupališť, záchrannou činnost na klidné a divoké vodě při sportovních a turistických soutěžích, • masérské, rekondiční a regenerační služby – jedná se pouze o tzv. sportovní, regenerační a rekondiční masáže, které nezasahují do integrity lidského těla, • provozování solárií – jedná se o zabezpečení bezporuchového a bezpečného provozu solária, včetně poradenské činnosti směřující k zabránění poškození zdraví spotřebitele,

-

živnosti koncesované, kde se jedná o činnosti související se střeleckým sportem a provozováním střelnic61.

Podle Živnostenského zákona nemůžou být živnostmi činnosti, kdy sportovec prezentuje na veřejnosti svůj sportovní výkon jako partner či spoluhráč (kolektivní sporty), jelikož zde není 61

Hobza, V., Rektořík, J. a kol.: Základy ekonomie sportu, Praha, Ekopress 2006, str. 48-49. ISBN 80-86929-04-3.

24

naplněna podmínka samostatnosti a činnost není provozována vlastním jménem a na vlastní odpovědnost62. V případě, že jsou naplněny všechny požadované znaky, může se jednat o živnost volnou – Organizování tělovýchovných a sportovních akcí63. Dále podle Živnostenského zákona nemůžou být živnostmi činnosti týkající se individuálních sportů, kdy sportovec provozuje svou činnost jako člen klubu či jiné sportovní organizace, kdy opět není naplněna podmínka provozování činnosti vlastním jménem a na vlastní odpovědnost.

2.2 Založení živnosti s předmětem podnikání: „Poskytování tělovýchovných a sportovních služeb v oblasti fitness“ Pokud se v dnešní době rozhodneme založit jakoukoliv živnost, máme, díky internetu, usnadněnou práci při zjišťování jak v dané situaci postupovat. Podrobné návody, jak v našem případě (ohlášení živnosti vázané pro fyzické osoby s bydlištěm na území ČR) postupovat, můžeme získat např. na stránkách: -

www.mpo.cz – oficiální webové stránky Ministerstva průmyslu a obchodu České republiky (dále jen MPO), kde je potřeba se „proklikat“ až k „Průvodci živnostenského podnikání pro české fyzické osoby“, kde nalezneme potřebnou přílohu s informacemi ke stažení, nebo k „Rádci (nejen pro začínající) podnikatele“.

-

www.businessinfo.cz - oficiální portál pro podnikání a export, který je provozován vládní agenturou CzechTrade a jeho gestorem je MPO. I na těchto webových stránkách je potřeba se „proklikat“ přes ikonu „životní situace“ až k odkazu „Živnost vázaná pro české fyzické osoby“, kde jsou také informace, jejichž zdrojem je MPO.

-

http://portal.gov.cz/ – Portál veřejné správy České republiky, zřízených Ministerstvem vnitra, kde jsou informace poskytovány v souladu se zákonem č. 106/1999 Sb.64.

62 63

§ 2 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů Hobza, V., Rektořík, J. a kol.: Základy ekonomie sportu, Praha, Ekopress 2006, str. 48-49. ISBN 80-86929-04-3.

25

Na těchto webových stránkách je možné zvolit „životní situaci“, kterou člověk řeší, v našem případě zvolit postup: - „podnikatel“, - „živnostníci“, - „živnosti vázané“, „ohlášení živnosti vázané pro fyzické osoby s bydlištěm na území ČR“, a zvolením ikony „detailní údaje“ získáváme potřebné informace, kde za správnost návodu odpovídá opět MPO, i s odkazy, tzv. linky, na právní předpisy nebo kontakty na živnostenské úřady.

Podmínky provozování živnosti fyzickými osobami Všeobecnými podmínkami, které musí splňovat všichni živnostníci, jak je již zmíněno v kapitole 1.2, jsou: -

dosažení věku 18 let,

-

způsobilost k právním úkonům,

-

bezúhonnost.

Zvláštními podmínkami provozování živnosti, dle § 7 a § 2465 jsou: -

odborná způsobilost pro vázané živnosti je upravena zvláštními předpisy uvedenými v příloze č. 2 Živnostenského zákona nebo stanovena zákonem č. 18/2004 Sb.66 (viz. kapitola 1.2).

V příloze č. 2 Živnostenského zákona je uvedena jako požadovaná odborná způsobilost: a) vysokoškolské vzdělání ve studijním programu a studijním oboru zaměřeném na tělesnou kulturu, tělovýchovu a sport, nebo

64

Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů § 7 a § 24 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů 66 Zákon č. 18/2004 Sb., o uznání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a některých příslušníků jiných států a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů 65

26

b) vyšší odborné vzdělání v oboru vzdělání zaměřeném na tělesnou kulturu, tělovýchovu a sport, nebo c) osvědčení o rekvalifikaci nebo jiný doklad o odborné kvalifikaci pro příslušnou pracovní činnost vydaný zařízením akreditovaným podle zvláštních právních předpisů, nebo zařízením akreditovaným Ministerstvem školství,

mládeže

a

tělovýchovy,

nebo

ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnost provozována.

Způsob ohlášení živnosti a formuláře a doklady potřebné k ohlášení živnosti Osoba, která hodlá získat živnostenské oprávnění, je povinna Živnostenskému úřadu ohlásit živnost - předložit vyplněný formulář JRF (viz. kapitola 1.2, odst. Vznik živnostenského oprávnění), díky kterému lze učinit na živnostenském úřadu podání i k dalším úřadům, a to finančnímu úřadu, správě sociálního zabezpečení, zdravotní pojišťovně a úřadu práce67. JRF spolu s přílohami lze podat osobně u jakéhokoliv obecního živnostenského úřadu - centrálního registračního místa (CRM) nebo je zaslat tomuto úřadu poštou nebo elektronicky, nebo je podat osobně prostřednictvím kontaktního místa veřejné správy - Czech POINT (Český Podací Ověřovací Informační Národní Terminál).

Jak je uvedeno výše, jedná-li se o živnost vázanou, je osoba, hodlající získat takovéto živnostenské oprávnění, povinna předložit spolu s vyplněným JRF, také doklad o odborné způsobilosti.

Dalším potřebným dokladem je doklad o zaplacení správního poplatku68. Správní poplatek činí: -

67 68

1 000 Kč za ohlášení živnosti při vstupu do živnostenského podnikání,

§ 45a odst. 1 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů Správní poplatky se řídí zákonem č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů

27

-

500 Kč za další ohlášení živnosti bez ohledu na to, zda je ohlašována jedna či současně více živností.

I pokud je ohlašováno současně více živností, poplatek se vybírá jen jednou. Je jej možno uhradit v hotovosti v místě sídla obecního živnostenského úřadu nebo poštovní poukázkou nebo bankovním převodem. V případě ohlášení prostřednictvím kontaktního místa veřejné správy, je třeba uhradit ještě poplatek 50 Kč za přijetí tohoto podání.

2.3 Provozování živnosti s předmětem podnikání: „Poskytování tělovýchovných a sportovních služeb v oblasti fitness“ Je samozřejmostí, že v průběhu provozování živností s předmětem podnikání „Poskytování tělovýchovných a sportovních služeb v oblasti fitness“ se podnikatel musí i nadále řídit již zmíněnými zákony a předpisy, ať už je to např. Živnostenský zákon69, Obchodní zákoník70, Občanský zákoník71, Zákon o daních z příjmů72, Zákon o pojistném na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti73 nebo Zákon o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění74, a další, některé z nich jsou uvedeny v Příloze č. 1.

Z posledních třech výše zmíněných zákonů vyplývají podnikateli povinnosti, za přesně stanovených podmínek, pravidelně odvádět přesně dané finanční částky, a to: -

daň z příjmu fyzických osob,

-

pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na nemocenské pojištění, které je od 1. ledna 2009 odděleno od důchodového pojištění

69

Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů 71 Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů 72 Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů 73 Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů 74 Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů 70

28

a platí se zvlášť a účast na něm je u OSVČ (Osob samostatně výdělečně činných), kterými živnostníci jsou, dobrovolná, -

pojistné na veřejné zdravotní pojištění. OSVČ je povinna být přihlášena u jedné z devíti zdravotních pojišťoven, které jsou zřízeny a provozovány na základě Zákona o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky75, a Zákona o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách76.

Podnikatel je povinen v průběhu podnikání oznámit všechny změny a doplnění svých údajů jak živnostenskému úřadu77, tak i dalším úřadům do 15 dnů ode dne vzniku změny. Opět je zde možnost využít míst CRM i Czech POINTu.

2.4 Zánik živnosti s předmětem podnikání: „Poskytování tělovýchovných a sportovních služeb v oblasti fitness“ Taktéž zánik živnosti s předmětem podnikání „Poskytování tělovýchovných a sportovních služeb v oblasti fitness“ se řídí ustanoveními, které jsou již popsány v kapitole 1.2. Z vlastní vůle může podnikatel své živnostenské podnikání přerušit nebo ukončit. V případě, že podnikatel hodlá přerušit provozování živnosti na dobu delší jak 6 měsíců, musí tuto skutečnost předem oznámit živnostenskému úřadu78. Pokud však přerušení neoznámí a živnost neprovozuje déle než 4 roky, živnostenský úřad může podnikateli živnostenské oprávnění zrušit79.

V případě, že se podnikatel rozhodne přerušit či ukončit svou podnikatelskou činnost, je tuto skutečnost povinen oznámit jak živnostenskému úřadu, tak příslušné ČSSZ, finančnímu úřadu a zdravotní pojišťovně u které je podnikatel pojištěn. 75

Zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů § 49 odst. 1 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů 78 § 31, odst. 11 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů 79 § 58, odst. 3 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů 76 77

29

3 Praktický příklad - existující živnost. V následující kapitole popíši postup, který jsem sama zvolila a začala prakticky uskutečňovat. Je to ten, dle mého názoru, nejjednodušší základní postup v rámci mých možností. Podnikla jsem nezbytné kroky k získání živnostenského oprávnění pro předmět podnikání: „Poskytování tělovýchovných a sportovních služeb v oblasti fitness“, tedy možnost poskytovat služby jako fitness instruktor pro klienty v různých, již existujících fitcentrech, kdy nemusím řešit otázky spojené s vhodnými prostory, které by splňovaly požadované parametry dané legislativními předpisy. Také jsem získala živnostenské oprávnění pro předmět podnikání: „Masérské, rekondiční a regenerační služby“, které rovněž nehodlám provozovat ve vlastních, respektive pronajatých, prostorách, ale již v existujících fitness či rekondičních centrech. Tuto činnost nemohu vykonávat ve zdravotnických zařízeních, jelikož jsem získala osvědčení o rekvalifikaci na základě absolvování vzdělávacího programu „Masér pro sportovní a rekondiční masáže mimo oblast zdravotnictví“.

Skutečnosti o tom, pro jaké předměty podnikání jsem držitelem živnostenského oprávnění, je možné si ověřit prostřednictvím webových stránek www.rzp.cz – Veřejného webu Registru živnostenského podnikání (RŽP), provozovaných Ministerstvem průmyslu a obchodu České republiky, a stejně tak i o kterékoliv osobě podnikající na základě živnostenského oprávnění v České republice.

3.1 Získání živnostenského oprávnění K získání živnostenského oprávnění s výše zmíněným předmětem podnikání je nutno nejprve splnit podmínku vyplývající z § 7 Živnostenského zákona80, a to získat Osvědčení o rekvalifikaci 80

§ 7 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů

30

(viz. Příloha 15). Toto osvědčení je možné získat po úspěšném ukončení vzdělávacího programu rekvalifikačního kurzu, podle vyhlášky MŠMT č. 524/2004 Sb.81, v mém konkrétním případě na Akademii tělesné výchovy a sportu PALESTRA – Vyšší odborná škola, spol. s r. o., jež je akreditována MŠMT ČR82. Rekvalifikační kurz musí splňovat podmínky jako např. délku studia: 150 vyučovacích hodin rozděleno takto: -

teorie - 74 vyučovacích hodin,

-

teoreticko-praktická výuka – 4 vyučovací hodiny,

-

praxe – 72 vyučovacích hodin.

Po úspěšném vykonání závěrečné zkoušky a obdržení písemného vyhotovení Osvědčení o rekvalifikaci jsem prostřednictvím JRF podala ohlášení živnosti, a v té době (rok 2006) ještě uhradila i poplatek 1 000 Kč (i přes skutečnost, že jsem již podnikala jako živnostník s platným živnostenským oprávněním). Úřad městské části, Odbor živnostenský mě poté informoval o tom, že si vyžádal od příslušné správy sociálního zabezpečení, příslušného finančního úřadu a Rejstříku trestů doklad podle § 6 a § 72 Živnostenského zákona83. Do týdne jsem si mohla vyzvednout Živnostenský list (rok 2006) a zahájit svou kariéru „Instruktora fitcentra“.

3.2 Průběh provozování živnosti Jelikož mám smluvně, na základě Zákoníku práce84, sjednán pracovní poměr se svým zaměstnavatelem na dobu neurčitou, provozování živnosti je mou vedlejší činností, jak také uvádím v přehledech podávaných pravidelně za příslušný kalendářní rok pro Pražskou správu sociálního 81

Vyhláška č. 524/2004 Sb., o akreditaci zařízení k provádění rekvalifikace uchazečů o zaměstnání a zájemců o zaměstnání Seznam akreditovaných zařízení pro tělovýchovu a sport je uváděn na WWW stránkách MŠMT (http://www.msmt.cz/sport/seznamakreditovanych-zarizeni-v-oblasti-sportu-pro-rok-2010) 83 § 6 a § 72 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů 84 Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů 82

31

zabezpečení (PSSZ) a Všeobecnou zdravotní pojišťovnu (VZP) po podání Daňového přiznání místně příslušnému finančnímu úřadu. V případě, že nějaký klient chce využít mých služeb Instruktora fitcentra, děje se takto v kterémkoli fitcentru nebo na otevřeném prostranství, nejlépe na volně přístupných prostranstvích určených k rekreačnímu sportu. Z výše uvedeného důvodu se činností Instruktora fitcentra zabývám pouze příležitostně a zatím jsem se nesetkala s jakýmkoliv problémem, co se týče legislativy, či se nedostala do rozporu se zákonem.

32

4 Statistické zmapování živností se sportovním a rehabilitačním zaměřením na území České Republiky. V této kapitole se zaměřím na statistické zmapování živností se sportovním a rehabilitačním zaměřením na území České Republiky, tzn. množství těchto živností a jejich územní rozložení vzhledem k okolnostem, které se podílely nebo mohly podílet na výraznějších změnách statisticky zkoumaných jevů.

Vzhledem k technickým možnostem a dobovým potřebám shromažďovat určité statistické údaje bylo možné získat kvalitnější data až od roku 2002, z období let 1991 až 2002 byly k dispozici pouze kusé údaje, které bylo potřeba pro tuto práci více upravit.

4.1 Druh dat požadovaných od Českého statistického úřadu Pro získání statistických údajů z databáze Českého statistického úřadu (ČSÚ) bylo zejména potřeba ujasnit si jaká data a jaká forma dat by mohla být užitečná pro zpracování statistické části této bakalářské práce. Bylo nutné nahlédnout do seznamu pracovních činností vykonávaných ekonomickými subjekty, jímž je tzv. Odvětvová klasifikace ekonomických činností (dále jen OKEČ)85, který byl klasifikačním systémem, jenž splňoval požadavek umožnění vhodného zpracování širokého rozsahu statistických dat tak, aby mohla být analyzována a prezentována. OKEČ byla vydána s účinností od ledna 2004 Českým statistickým úřadem podle Zákona o státní

85 Odvětvová klasifikace ekonomických činností (OKEČ), data dostupná z WWW: http://www.czso.cz/csu/klasifik.nsf/i/odvetvova_klasifikace_ekonomickych_cinnosti_(okec)

33

statistické službě86. Tuto klasifikaci nahradila od ledna 2008 nová Klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE), která je nyní lépe srovnatelná s jinými mezinárodními klasifikacemi87.

U ČSÚ jsem si vyžádala dostupné statistické údaje ke čtyřem druhům OKEČ (viz. Příloha 2): -

851490 – Ostatní činnosti související se zdravotní péčí j.n.,

-

926100 – Provoz sportovních areálů a stadionů,

-

926200 – Ostatní sportovní činnosti,

-

930400 – Služby v oblasti tělesné hygieny.

4.2 Dostupná statistická data z devadesátých let minulého století ČSÚ má k dispozici statistické údaje z devadesátých let pouze v omezené míře, závislých od sběru dat v daném období a to následovně, vždy k poslednímu dni v kalendářním roce (viz. tabulka 4.1.).

V tomto období byly shromažďovány údaje o počtu vzniklých subjektů, které splňovaly zákonem dané podmínky k provozování živnosti, a o počtu zaniklých subjektů. Z těchto údajů lze odvodit počet, resp. přírůstek, o který se počet aktivních subjektů pro určitý OKEČ zvýšil; ke snížení stavu subjektů v devadesátých letech nedošlo. Popisovaný jev s přesnými daty je uveden v tabulce 4.1.

86

§ 19 odst. 2 zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů Klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE), data dostupná z WWW: http://www.czso.cz/csu/klasifik.nsf/i/klasifikace_ekonomickych_cinnosti_(cz_nace) 87

34

Tab. 4.1.: Počet vzniklých a zaniklých subjektů a jejich přírůstek za zjištěná období na území České republiky Počet vzniklých subjektů za zjištěná období OKEČ do roku 1992 1993 až 1995 1996 851490 926100 926200 930400

1464

231

843

157

14256

4079

855

2207

656

13006

2915

982

4913

652

14673

3144

895

4053

889

1993 až 1995

1996

1997 až 2000

2001

22

72

41

150

46

49

187

37

275

95

35

191

25

219

80

95

367

81

309

121

1993 až 1995

1996

1997 až 2000

2001

CELKEM

3738

1392

190

693

111

6124

14207

3892

818

1932

561

21410

12971

2724

957

4694

572

21918

14578

2777

814

3744

768

22681

Přírůstek subjektů OKEČ do roku 1992 851490 926100 926200 930400

2001

3760

Počet zaniklých subjektů OKEČ do roku 1992 851490 926100 926200 930400

1997 až 2000

Pramen: ČSÚ

Z tabulky je patrno, že činnosti patřící do skupiny OKEČ 851490 měly v devadesátých letech, oproti ostatním OKEČ, nejnižší zastoupení. Důvodem bude, z největší pravděpodobností, odborná náročnost těchto ekonomických činností. Ostatní sledovaná OKEČ nevykazují mezi sebou výrazné rozdíly v počtu aktivních subjektů v sledovaném období.

4.3 Dostupná statistická data do roku 2008 Od roku 2002 začala být data shromažďována pravidelně a detailněji. Můžeme tak zjistit nejen celkový počet aktivních subjektů daného OKEČ ke konci kalendářního roku na území České republiky, ale i počty subjektů v dané oblasti – získaná data jsem obdržela v tabulkách, kde byla rozdělena na 77 regionálních částí. 35

Přehledný souhrn získaných dat je uveden v tabulce 4.2., ze které je patrno, že jak před rokem 2001, tak i po tomto roku zůstaly činnosti náležící do skupiny OKEČ 851490 nejslaběji zastoupeny v porovnání s ostatními sledovanými skupinami.

Tab. 4.2.: Počet aktivních subjektů k poslednímu kalendářnímu dni za zjištěná období na území České republiky Stav k 31.12. daného roku OKEČ 1992 1995 1996 2000 851490 926100 926200 930400

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

3738

5130

5320

6013

6124

2833

3124

3171

3329

3435

3498

3562

14207

18099

18917

20849

21410

13226

14017

14511

15288

16053

16959

17976

12971

15695

16652

21346

21918

10782

12183

12147

12692

12961

12659

12639

14578

17355

18169

21913

22681

10225

11845

11549

12652

14144

14191

14469

Pramen: ČSÚ

Z tabulky 4.2. je dále patrno, že ke konci roku 2002 jsou čísla zobrazující počty ekonomických subjektů vlastnících živnostenský list v daném oboru výrazně nižší než ke konci roku 2001 (viz. odst. níže).

Vliv změn statutů druhů živností na počty aktivních subjektů OKEČ Svůj vliv na prudký pokles počtu OKEČ pro rok 2002 měla i novela Živnostenského zákona uskutečněná zákonem č. 356/1999 Sb.88 (viz. kapitola 1.3), na jejímž základě byly statuty řady živností, statuty – co se týče obsahových náplní živností, po 4 letech navráceny z živností volných zpět do oblastí živností řemeslných, vázaných a koncesovaných. V případě, kdy vstoupila v platnost novela Živnostenského zákona uskutečněná zákonem č. 286/1995 Sb.89 (viz. kapitola 1.3), díky níž byla řada oborů živností řemeslných, vázaných i koncesovaných přesunuta do oblasti živností volných, není z tabulky 4.2. patrný žádný výrazný nárůst počtu OKEČ. 88

Zákon č. 356/1999 Sb., kterým se mění zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony 89 Zákon č. 286/1995 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

36

Obě tyto skutečnosti, jak nepříliš patrný nárůst počtu OKEČ v návaznosti na vstupu v platnost zákona č. 286/1995 Sb., tak i výrazný pokles počtu OKEČ v roce 2002 jehož příčinou byl i zákon č. 356/1999 Sb., si můžeme povšimnout i na grafech 4.1. až 4.4. (viz. příloha 7 až 10).

Vliv zavedení minimální daně na počty aktivních subjektů OKEČ Z grafů 4.3. a 4.4. je dále zřejmé, že k dalšímu, již druhému poklesu, u těchto dvou OKEČ, v naší novodobé historii, došlo v roce 2004. Na tento pokles mělo vliv zavedení tzv. minimální daně. Minimální daň byla důsledkem zavedení institutu minimální výše daňového základu podle §7c Zákona o daních z příjmů90. Pokles počtu OKEČ nebyl však tak výrazný jako v roce 2002, došlo jen k nepatrné změně – u OKEČ 926200 pokles o 0,3% a u OKEČ 930400 pokles o 2,5% v porovnání s rokem předešlým.

Zde je na místě položit si otázku: „kolik procent z těch podnikatelů, kteří v roce 2004 živnostenské podnikání ukončili, tuto činnost skutečně provozovali a kolik se jich řadilo do skupiny tzv. „spících podnikatelů“, kteří podnikatelské oprávnění měli, ale fakticky nepodnikali a tudíž se jim, díky zavedení minimální daně, v tomto stavu dále setrvávat nevyplatilo a svou podnikatelskou činnost ukončili. Tito „spící podnikatelé“ se v roce 2004 podíleli z 77% na úbytku celkového počtu podnikatelů. Tvořili také 60% ze 186 tisíc lidí, kteří v tomtéž roce podnikání přerušili.“91 K zrušení institutu minimálního základu daně došlo zrušením §7c Zákona o daních z příjmů92 k 1. lednu 2008, takže podnikatelé od tohoto okamžiku tedy opět platí daň v zásadě jen z rozdílu mezi příjmy a výdaji.

90 §7c zákona č. 438/2003 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a Zákon ČNR č. 510/1991 Sb., o živnostenských úřadech 91 Zdroj: článek Tiscali/ČTK, Jahn: Minimální daň podnikatele neničí tolik, jak se tvrdilo, 2005. Dostupný z WWW: http://tiscali.cz/mone/mone_center_050405.837502.html 92 Bod 37. Zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, kterým byla provedena Změna zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů

37

4.4 Územní rozložení živností se sportovním a rehabilitačním zaměřením Počty aktivních subjektů sledovaných čtyř tříd OKEČ jsou přehledně znázorněny v tabulkách v přílohách 3 až 6, kde jsou řazeny podle okresů a podle kalendářního roku. Alespoň částečné porovnání znázorňují grafy 4.5. až 4.8. (viz. příloha 11 až 14), kde jsou znázorněny počty aktivních subjektů OKEČ za příslušné kraje na území České republiky, a to v letech 2002, 2004 a 2008. Z grafů a tabulek v přílohách 3 až 6 a 11 až 14 nám logicky vyplývá, že počty subjektů OKEČ jsou závislé od možností uplatnění podnikatelů v daném prostředí, přední místo tak obsazuje území Hlavního města Prahy, kde počty subjektů podnikajících v oblasti tělovýchovy a sportu výrazně převyšují počty subjektů z ostatních krajů. Je zřejmé, že kde je více obyvatel, tam je větší možnost poskytovat služby, za které zákazníci - klienti zaplatí, což je vlastně účelem, resp. cílem živnostenského podnikání.

38

5 Vyhodnocení poznatků

Mým zásadním poznatkem po sepsání této bakalářské práce je, že i v době, kdy máme do jisté míry neomezený přístup k informacím díky neustále se zdokonalujícím a vysoce vyvinutým informačním technologiím, není až tak snadné získat právě tu informaci, kterou bychom zrovna potřebovali. Stejně tak je velmi složité, aby podnikatel (živnostník), se dokázal obeznámit se všemi právními předpisy, které se jeho činnosti týkají, nehledě na to, že se tyto stále ještě, i dvacet let po revoluci a šest let po přijetí České republiky do Evropské unie, dost často mění či upravují. V zásadě jsem bez výhrad k nastaveným pravidlům, co se týče právních předpisů. Jelikož nemám odborné právnické vzdělání, nemám ani odvahu pouštět se do teorií jak který zákon změnit či upravit. To ráda přenechám našim zákonodárcům a jejich asistentům, přípravným týmům a jiným navrhovatelům.

Oblastí, ve které by se však mohlo ještě mnoho zlepšit, jsou finance. Bez peněz nelze dost dobře ani začít podnikat a i když už člověk podniká, neustále musí za něco platit, někam nějaké peníze odvádět. Zkrátka peněz není nikdy dost. V současnosti je možné získat určité finanční prostředky z projektů Evropské unie. Není však tajemstvím, že Česká republika nedostatečně čerpá prostředky z fondů EU pro projekty z jakékoliv oblasti činnosti a hrozí, že o tyto prostředky přijde. Otázkou je, čím to, že o tyto finanční prostředky není zájem. Pravdou je, že zájem o peníze je vždy. Jen je dosti složité se k těmto prostředkům dostat. Domnívám se, že zásadním důvodem, proč tomu tak je, je velmi malá informovanost veřejnosti, a zase narážím na téma dostupnosti informací, o možnostech čerpání těchto finančních prostředků, o podmínkách, které musí žadatel splňovat, co vše musí žadatel udělat, aby mu mohli

39

být prostředky poskytnuty. Tato problematika je však tak obsáhlá, že by mohla být tématem pro další bakalářskou práci.

Dalším mým poznatkem je, že sebelepší škola či kurz z člověka nevychová odborníka, pokud se ten o to sám nepřičiní a nesnaží se pro to něco i neustále dělat, zdokonalovat se. Setkala jsem se s názorem, že je nesmysl, aby se zájemce o získání rekvalifikačního osvědčení v oboru Instruktor fitcentra, za 150 vyučovacích hodin, naučil vše tak, aby dokázal poskytnout kvalitní služby klientovi. Osobně jsem přesvědčena, že to stačí pro všechny ty instruktory, kteří se i mimo kurz dále vzdělávají, zdokonalují. Je pravdou, že existují i tací, kteří si myslí, že žádné další informace či poznatky, než ty, které získali studiem vysoké školy či absolvováním kurzu, už nepotřebují, ale ti se nikdy kvalitními instruktory nemohou stát.

40

Závěr Co uvést závěrem? Snad to, že jsem zjistila, jak složité je psát o prostředí, se kterým ještě nejsem zcela sžita, přestože jsem učinila mnoho kroků, abych si popisované jevy ověřila i v praxi, na vlastní kůži. Opět se mi potvrdilo, že čím víc toho člověk ví, tím víc zjišťuje, jak málo toho ve skutečnosti zná. Téma, které jsem se snažila čtenáři přiblížit, je tak obsáhlé, že není možné v jediné bakalářské práci popsat všechny jeho aspekty. Cílem bakalářské práce bylo předložit a popsat alespoň některé z množství právních aspektů provozování živností se sportovním a rehabilitačním zaměřením. Doufám, že se mi podařilo zachytit ta nejdůležitější hlediska, především povinnosti podnikatele, vyplývající z právních předpisů, vyhlášek a zákonů, a také nabídnout možný postup těm, kteří by chtěli začít podnikat v oblasti tělovýchovy a sportu.

Zásadní právní normou pro tuto práci je, beze sporu, Živnostenský zákon, jehož nejdůležitějším prvkům jsem se věnovala na začátku bakalářské práce. Za nejdůležitější prvky považuji práva a povinnosti, kterými se musí každý podnikatel řídit. Živnostenský zákon byl již mnohokrát měněn a novelizován a já se výše zmiňuji o čtyřech významných novelách, které podstatně ovlivnily způsob a podmínky živnostenského podnikání v oblasti tělovýchovy a sportu.

V teoretické části jsem se snažila popsat teoretický postup založení, provozování a ukončení živností se sportovním a rehabilitačním zaměřením na základě platných zákonů, ale také prezentovat možnosti, jak a kde získat základní informace pro začínající podnikatele v oblasti tělovýchovy a sportu.

41

Jako praktický příklad jsem uvedla postup, který jsem sama zvolila při zakládání živnosti se sportovním zaměřením. Jedná se především o získání potřebného dokladu pro splnění podmínky odborné kvalifikace a poté ohlášení zahájení činnosti (ohlášení živnosti živnostenskému úřadu).

Na základě statistických dat, která jsem měla k dispozici, bylo možné zmapovat množství ekonomicky aktivních subjektů se sportovním a rehabilitačním zaměřením na území České Republiky. Z tabulek a grafů lze vyčíst, kdy nastaly okolnosti, které měly nebo mohly mít vliv na změny statisticky zkoumaných jevů. Lze se také přesvědčit o tom, že po jediném výraznějším úbytku počtu subjektů podnikajících v oblasti tělovýchovy a sportu v roce 2002 již k takové skutečnosti nedošlo a počty podnikatelů pozvolna narůstají. Tato skutečnost se jeví jako příznivá především pro spotřebitele, kteří tak mají větší možnosti výběru z nabídek, právě té služby, právě toho podnikatele, které jim budou vyhovovat nejlépe, a předpokládejme, že díky větší konkurenci bude vzrůstat i kvalit poskytovaných služeb.

Na závěr bych ještě ráda poděkovala panu Ing. Lubošovi Jeřábkovi z Českého statistického úřadu, který mi neúnavně, po dobu několika let, poskytoval nejen statistická data, která jsem mohla použít v této bakalářské práci, ale na počátku i informace, jakési vodítko, na základě kterých jsem mohla své požadavky konkretizovat, uplatnit a přizpůsobit.

42

LITERATURA 1. Dokument Komise evropských společenství: Bílá kniha o sportu, 2007. 2. Hobza, V., Rektořík, J. a kol.: Základy ekonomie sportu. Praha, Ekopress 2006. ISBN 80-86929-04-3. 3. Horzinková, E.: Živnostenský zákon v praxi 2008/2009. Olomouc, ANAG 2008. ISBN 978-80-7263-477-4. 4. Štěpánová, S.: Zakládáme a provozujeme živnost. Brno, Computer Press 2007. ISBN 978-80-251-1735-4 5. Trávníček, J., Trávníček, Z: Živnostenský zákon [komentář], Praha, SEVT: Frances, 1991. 6. USNESENÍ PŘEDSEDNICTVA ČNR č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky, ÚZ č. 670, Sagit, Ostrava 2008. ISBN 80-7208-354-6

Zákony a vyhlášky 1. Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů 2. Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů 3. Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů 4. Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů 5. Zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů 6. Zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů 7. Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů

43

8. Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů 9. Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů 10. Zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů 11. Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů 12. Zákon č. 18/2004 Sb., o uznání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a některých příslušníků jiných států a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů 13. Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů 14. Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů 15. Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů 16. Zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, kterým byla provedena Změna zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů 17. Zákon č. 207/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony 18. Vyhláška č. 524/2004 Sb., o akreditaci zařízení k provádění rekvalifikace uchazečů o zaměstnání a zájemců o zaměstnání

44

Internetové zdroje 1. http://business.center.cz/ 2. http://cs.wikipedia.org/ 3. http://abonent.lexdata.cz/ 4. http://mozek.cz/ 5. http://portal.gov.cz/ 6. http://www.businessinfo.cz/cz/ 7. http://www.cstv.cz/ 8. http://www.czso.cz/ 9. http://www.maser.cz/ 10. http://www.mpo.cz/ 11. http://www.msmt.cz/ 12. http://www.mvcr.cz/ 13. http://www.pravnipredpisy.cz/ 14. http://www.saunas.cz/ 15. http://www.seznam.cz/ 16. http://www.sporty-cz.cz/ 17. http://www.statnisprava.cz/ 18. http://www.tiscali.cz/ 19. http://www.zakonynawebu.cz/

45

Seznam příloh

Příloha 1 –

Související právní předpisy

Příloha 2 –

Popis činností OKEČ 851490, 926100, 926200 a 930400

Příloha 3 –

Počet aktivních subjektů OKEČ 851490 v letech 2002 až 2008 v jednotlivých krajích ČR

Příloha 4 –


Příloha 5 –


Příloha 6 –


Příloha 7 –

Graf 4.1.: Počet subjektů OKEČ 851490 v mapovaném období

Příloha 8 –


Příloha 9 –


Příloha 10 –


Příloha 11 –

Graf 4.5.: Počet subjektů OKEČ 851490 v krajích České republiky

Příloha 12 –


Příloha 13 –


Příloha 14 –


Příloha 15 –

Osvědčení o rekvalifikaci

46

Příloha 1 Související právní předpisy

• zákon č. 570/1991 Sb. o živnostenských úřadech, ve znění pozdějších předpisů -

stanovuje funkce, činnosti a pravomoce živnostenských úřadů).

• zákon č. 552/1991 Sb. o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů -

upravuje výkon státní kontroly v České republice a dále vymezuje, kdo vykonává státní kontrolu, co se rozumí pod pojmem státní kontrola, kdo (které organizace) nepodléhá kontrole podle tohoto zákona a stanovuje základní pravidla kontrolní činnosti (kontrolní řád).

• zákon č. 18/2004 Sb. o uznání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a některých příslušníků jiných států a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů -

upravuje obecný systém uznávání odborných kvalifikací.

• zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů -

upravuje postavení podnikatelů, obchodní závazkové vztahy, i některé jiné vztahy s podnikáním související, a zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství a definuje pojmy: podnikání, podnikatel, místo podnikání a sídlo organizační složky podniku.

• zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů -

lze jej považovat za nejdůležitější právní předpis, soubor pravidel lidského chování v oblasti soukromého práva, který upravuje základní podmínky a pravidla pro sjednávání, sepisování a uzavírání smluv. Občanský zákoník přímo upravuje základní typy nejčastěji používaných smluv, které jsou využívány nejen podnikateli, ale i běžnými občany.

• zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů -

upravuje daň z příjmů fyzických a právnických osob - pro obě definuje základní pojmy jako: poplatníci a předmět daně, osvobození od daně, sazby, zdaňovací období, základ daně a daňová ztráta, položky snižující základ, apod., zvláště potom pro fyzické osoby ještě např.

minimální základ daně, příjmy ze závislé činnosti, daň stanovená paušální částkou, nezdanitelná část základu daně, apod., -

podnikatel nejen že odvádí daně ze svých příjmů, ale v případě, že zaměstnává další osoby, tyto daně, v určitých případech, odvádí i za osoby u něj zaměstnané,

-

od ledna 2004 byla zavedena tzv. minimální daň (§7c zákona č. 483/2003 Sb., o daních z příjmů), tímto paragrafem byl stanoven minimální základ daně na 101 000 Kč. Příjemnou změnou pak bylo zrušení §7c, tedy zrušení institutu minimálního základu daně k lednu 2008 (zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, bod č. 37.).

• zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů -

upravuje správu daní, poplatků, odvodů, záloh na tyto příjmy a odvodů za porušení rozpočtové kázně.

• zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů -

upravuje pojistné na sociální zabezpečení, zahrnující pojistné na důchodové pojištění a pojistné na nemocenské pojištění, a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, stanovuje kdo je poplatníkem, tudíž kdo je povinen a za jakých podmínek pojistné platit.

• zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů -

upravuje rozsah zdravotního pojištění, stanoví práva a povinnosti plátců pojistného, práva a povinnosti pojištěnců, podmínky poskytování zdravotní péče a její úhrady.

• zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů -

upravuje výši pojistného na všeobecné zdravotní pojištění, penále, způsob jejich placení, kontrolu, vedení evidence plátců pojistného a zřízení zvláštního účtu všeobecného zdravotního pojištění.

• zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů -

jež obecně upravuje pojem přestupku, odpovědnost za přestupek a seznam sankcí a ochranných opatření, která lze za přestupek, výslovně označený v tomto zákoně, uložit. Celá řada skutkových podstat přestupků je pak upravena v jiných zákonech.

• zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník - který vstoupil v platnost 1. ledna 2010 a po mnoha letech nahradil zákon č. 140/1961 Sb., Trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů a výrazně modernizuje české trestní právo. Ve své části obsahuje ustanovení, která jsou společná všem či více trestným činům, vymezuje základy trestní odpovědnosti, ukládání trestů a ochranných opatření, výklad používaných pojmů a obsah zvláštní části tvoří katalog trestných činů, které jsou podle příbuznosti rozděleny do 13 hlav. • zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů - stanoví práva a povinnosti, které souvisejí s vytvářením, užíváním, provozem a rozvojem informačních systémů veřejné správy.

•

a další předpisy, které se vztahují k provozování živností, např. předpisy technického

charakteru, které se vztahují k danému druhu provozované živnosti.

Příloha 2 Popis činností OKEČ 851490, 926100, 926200 a 930400

Činnosti OKEČ 851490 (Ostatní činnosti související se zdravotní péčí j.n.) mohou být vykonávány v běžných ordinacích (vč. privátních), v nemocnicích, u pacienta doma i jinde a zahrnují, mimo jiné, činnosti fyzioterapeutů nebo jiných pracujících v oboru optometrie, hydroterapie, zdravotní masáže, funkční terapie, terapie řeči, pedikúry, homeopatie, chiropraxe, akupunktury atd.

Činnosti OKEČ 926100 (Provoz sportovních areálů a stadionů) zahrnuje provoz sportovních zařízení krytých i nekrytých (vč. oplocených, vybavených nebo nevybavených tribunou či prostorem pro diváky).

Činnosti OKEČ 926200 (Ostatní sportovní činnosti) zahrnuje např. organizaci a provozování sportovních soutěží pro profesionály i amatéry (ve vlastních i cizích zařízeních), nebo činnosti na podporu a propagaci sportovních událostí, či činnosti individuálních sportovců a atletů, trenérů, rozhodčích, učitelů a instruktorů atd. na vlastní účet, atd.

Činnosti OKEČ 930400 (Služby v oblasti tělesné hygieny) zahrnuje činnosti přispívající k udržení dobré kondice, zejména provoz saun, fitcenter, posiloven, masážních salonů atd.

Příloha 3 Počet aktivních subjektů OKEČ 851490 v letech 2002 až 2008 v jednotlivých krajích ČR

851490 CZ CZ01 CZ010 CZ02 CZ020 CZ03 CZ031 CZ032 CZ04 CZ041 CZ042 CZ05 CZ051 CZ052 CZ053 CZ06 CZ061 CZ062 CZ07 CZ071 CZ072 CZ08 CZ080

Počet aktivních subjektů k 31. prosinci 2002 2003 2004 2005 2006 2833 3124 3171 3329 3435

Česká republika Praha

2007 3498

2008 3562

Hl. m. Praha

372

462

495

564

552

555

580

Středočeský kraj

259

280

280

303

311

324

331

Jihočeský kraj Plzeňský kraj

195 131

215 138

224 143

216 144

220 144

225 151

226 163

Karlovarský kraj Ústecký kraj

91 228

100 249

103 250

96 270

99 286

109 290

121 287

Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj

125 222 113

139 241 122

134 226 132

142 234 149

147 245 150

154 247 149

153 240 150

Vysočina Jihomoravský kraj

98 418

112 445

108 447

103 444

103 468

105 464

111 465

Olomoucký kraj Zlínský kraj

170 122

186 133

185 147

196 158

211 175

214 177

207 182

Moravskoslezský kraj

289

302

297

310

324

334

346

Střední Čechy Jihozápad

Severozápad

Severovýchod

Jihovýchod

Střední Morava

Moravskoslezsko

Zdroj: ČSÚ




Česká republika Praha Hl. m. Praha

2007 2008 16959 17976

997

1228

1342

1433

1533

1656

1801

1159

1243

1316

1410

1540

1687

1821

968 821

1002 861

1014 900

1083 956

1138 988

1214 1065

1290 1139

566 1289

589 1306

602 1339

630 1391

638 1411

662 1449

680 1497

708 783 797

728 828 846

743 846 875

777 895 906

814 931 947

858 966 977

899 1009 1031

562 1809

606 1888

640 1903

664 2005

719 2092

757 2181

801 2251

848 606

866 638

905 638

958 679

1023 722

1080 764

1160 838

1313

1388

1448

1501

1557

1643

1759

Střední Čechy Středočeský kraj Jihozápad Jihočeský kraj Plzeňský kraj Severozápad Karlovarský kraj Ústecký kraj Severovýchod Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Jihovýchod Vysočina Jihomoravský kraj Střední Morava Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezsko

Zdroj: ČSÚ






2007 2008 12659 12639

Hl. m. Praha

1275

1550

1668

1796

1871

1864

2018

Středočeský kraj

1325

1438

1447

1463

1479

1495

1555


882 339

965 417

957 417

1002 451

1024 511

977 476

884 489


270 669

310 763

295 744

302 794

317 859

306 778

315 751


657 734 371

725 830 423

698 798 409

712 833 435

716 834 463

719 828 452

676 795 528

567 1137

635 1270

636 1249

649 1309

630 1326

597 1292

542 1223

657 624

784 675

779 708

792 754

763 751

743 732

760 764

1275

1398

1342

1400

1417

1400

1339


Severozápad

Severovýchod

Jihovýchod Vysočina Jihomoravský kraj Střední Morava Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezsko

Zdroj: ČSÚ






2007 2008 14191 14469

Hl. m. Praha

1855

2450

2697

2804

2879

2689

2654

Středočeský kraj

1202

1410

1361

1515

1723

1794

1854


647 811

728 891

660 846

754 939

883 1044

879 1043

915 1048


460 543

505 623

437 562

461 644

527 746

534 778

524 794


566 491 364

612 632 431

573 569 448

626 665 472

704 775 565

725 781 587

756 779 623

315 1091

419 1153

414 1037

470 1155

556 1322

567 1358

547 1378

Olomoucký kraj Zlínský kraj

505 474

579 484

524 457

572 511

672 590

671 592

707 633


901

928

964

1064

1158

1193

1257


Severozápad

Severovýchod

Jihovýchod Vysočina Jihomoravský kraj Střední Morava

Moravskoslezsko

Zdroj: ČSÚ

Příloha 7 Graf 4.1.

Graf 4.1.: Počet subjektů OKEČ 851490 (Ostatní činnosti související se zdravotní péčí j.n.) v mapovaném období


Graf 4.2.: Počet subjektů OKEČ 926100 (Provoz sportovních areálů a stadionů) v mapovaném období


Graf 4.3.: Počet subjektů OKEČ 926200 (Ostatní sportovní činnosti) v mapovaném období


Graf 4.4.: Počet subjektů OKEČ 930400 (Služby v oblasti tělesné hygieny) v mapovaném období


Graf 4.5.: Počet subjektů OKEČ 851490 (Ostatní činnosti související se zdravotní péčí j.n.) v krajích České republiky


Graf 4.6.: Počet subjektů OKEČ 926100 (Provoz sportovních areálů a stadionů) v krajích České republiky


Graf 4.7.: Počet subjektů OKEČ 926200 (Ostatní sportovní činnosti) v krajích České republiky


Graf 4.8.: Počet subjektů OKEČ 930400 (Služby v oblasti tělesné hygieny) v krajích České republiky

Příloha 15 Osvědčení o rekvalifikaci

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE Fakulta managementu v Jindřichově Hradci. Bakalářská práce

Recommend Documents