VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MANAGEMENTU V JINDŘICHOVĚ HRADCI
Bakalářská práce
2013
Jakub Šafránek
VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MANAGEMENTU V JINDŘICHOVĚ HRADCI KATEDRA MANAGEMENTU
Lokální měny
Autor bakalářské práce: Jakub Šafránek Vedoucí bakalářské práce: Ing. Martin Musil Rok obhajoby: 2013
Čestné prohlášení
Prohlašuji, že bakalářskou práci na téma „Lokální měny“ jsem vypracoval samostatně a veškerou použitou literaturu a další prameny jsem řádně označil a uvedl v přiloženém seznamu.
V ................... dne ..............
................................................. podpis autora
3
Anotace Tato práce se zaměřuje na fungující lokální měny, které vznikly během uplynulých 20 let ve „starých“ členských zemích EU a ve Švýcarsku. Práce představuje jejich jednotlivé funkce a modely a hledá v nich rozdíly, které se snaží identifikovat. Práce také určuje závislosti použitých modelů lokálních měn na místě a období vzniku. Hlavním cílem práce je identifikovat socioekonomické podmínky, které determinují vznik lokálních měn a na základě těchto podmínek vyhledat vhodnou lokalitu pro vznik lokální měny v České republice. Velmi náročné bylo vyhledávání záznamů a dat celkem v 11 různých jazycích. Vznikla tak unikátní databáze celkem 71 lokálních měn ze 14 různých zemí Evropy. U jednotlivých měn bylo zaznamenáno: stát, kde měna působí, datum vzniku a také model, na jehož základě měna funguje. V souvislosti s tím byly rozpoznány a popsány 3 rozdílné podtypy nejčastěji používaného modelu. Na základě vytvořené databáze byly vyvozeny výše zmíněné závislosti a také byly určeny tři státy, ve kterých funguje největší počet lokálních měn. U těchto 3 zemí byly identifikovány čtyři společné rysy, podle kterých byla vyhledána nejvhodnější lokalita v ČR. Na základě této komparativní analýzy byla jako nejvhodnější lokalita pro zavedení lokální měny v ČR určena oblast Hodonínska.
Anotation This work is focused on functioning local currencies, which has occured during past 20 years in „old“ member states of the European Union and Switzerland. The work represents their individual functions and models and looking among them. Switzerland. The work represents their individual functions and models and find in them the differences., that tries to identify. Works also determines the dependence of the models of local currencies on place of a period. The main goal of this work is to identify the socio-economic conditions that determine the emergence of local currencies and under those conditions look for suitable location for the development of local currency in the Czech Republic Very challenging was the retrieval of records and data in 11 different languages. This resulted in unique database of 71 local currencies of 14 different countries in Europe. For each currency was noted: the state, where the currency operates, date creation and also model, based on which currency works. In relation to this have been identified and described three different subtypes most commonly used model. Based on the created database were drawn according to the above and have determined the three states in which it operates the largest number of local currencies. In these 3 countries identified 4 common features, which were sought out by by the best location in the Czech republic. As the most suitable location for the establishment of local currency intended area Hodonínska. 4
Poděkování
Na tomto místě bych rád poděkoval vedoucímu mé bakalářské práce Ing. Martinu Musilovi za cenné připomínky a rady, které mi poskytl a za čas, který mi věnoval.
5
Obsah Úvod ..................................................................................................................................................9 Výběr tématu ................................................................................................................................9 Motivační články ...........................................................................................................................9 Cíle práce a metody k jejich dosažení ........................................................................................ 10 Struktura práce .......................................................................................................................... 11 1.
2.
3.
4.
Peníze, měny a jejich vývoj .................................................................................................... 13 1.1.
Pojetí a definice peněz ................................................................................................... 13
1.2.
Vývoj funkcí peněz a způsobů směn .............................................................................. 14
1.3.
Vývoj peněz .................................................................................................................... 15
1.3.1.
Vývoj mincí a bankovek .............................................................................................. 16
1.3.2.
Vývoj měn................................................................................................................... 16
1.4.
Popis současného stavu: vlastnosti a funkce moderních peněz .................................... 19
1.5.
Shrnutí ............................................................................................................................ 21
Globalizace, regionalizace a růst významu komunit .............................................................. 22 2.1.
Globalizace ..................................................................................................................... 22
2.2.
Volný mezinárodní obchod a protekcionismus .............................................................. 22
2.3.
Další projevy globalizace ................................................................................................ 24
2.4.
Regionalizace.................................................................................................................. 25
2.5.
Vytváření a růst významu komunity .............................................................................. 26
2.6.
Shrnutí ............................................................................................................................ 27
Historické příklady lokálních měn .......................................................................................... 28 3.1.
Wära ............................................................................................................................... 28
3.2.
Wörgl .............................................................................................................................. 28
3.3.
JAK Medlemsbank .......................................................................................................... 29
3.4.
Shrnutí ............................................................................................................................ 30
Současné lokální měny a jejich modely.................................................................................. 31 6
5.
6.
4.1.
Model vytváření vlastních peněz ................................................................................... 31
4.2.
Model vzájemných zápočtů. (LETS) ................................................................................ 31
4.3.
Model časové banky....................................................................................................... 32
4.4.
Shrnutí ............................................................................................................................ 33
Metodika výzkumu a sběru dat .............................................................................................. 34 5.1.
Popis metodiky sběru dat............................................................................................... 34
5.2.
Zkoumaná data............................................................................................................... 35
Analýza získaných dat z pohledu modelů fungování.............................................................. 36 6.1.
Popis jednotlivých typů .................................................................................................. 36
6.1.1.
Zvýhodněný model ..................................................................................................... 36
6.1.2.
Model „1:1“ ................................................................................................................ 36
6.1.3.
Model „chiemgauer“ .................................................................................................. 37
6.2.
Shrnutí ............................................................................................................................ 37
7.
Způsob zkoumání a stanovení hypotéz .................................................................................. 38
8.
Analytická část........................................................................................................................ 39 8.1. 8.1.1. 8.2. 8.2.1. 8.3. 8.3.1.
9.
Vývoj počtu lokálních měn a alternativních systémů v čase dle jednotlivých států ...... 39 Shrnutí a hypotéza č. 2 ............................................................................................... 43 Vývoj jednotlivých modelů lokálních měn v čase........................................................... 44 Shrnutí a hypotéza č. 3 ............................................................................................... 45 Vývoj jednotlivých modelů lokálních měn v závislosti na státě ..................................... 46 Shrnutí a hypotéza č. 1 ............................................................................................... 48
Aplikace závěrů na Českou republiku..................................................................................... 49 9.1.
Identifikace podmiňujících faktorů ................................................................................ 49
9.2.
Vývoj lokálních měn v ČR ............................................................................................... 50
9.3.
Aplikace faktorů na podmínky ČR .................................................................................. 51
9.4.
Shrnutí ............................................................................................................................ 53
Závěr............................................................................................................................................... 54 7
Citovaná literatura a použité zdroje .............................................................................................. 56 Přílohy: ........................................................................................................................................... 61 1.
Tabulka lokálních měn ....................................................................................................... 61
2.
Mapa států, kde existují lokální měny ............................................................................... 63
8
Úvod Tento text obecně nastiňuje problematiku lokálních měn a alternativních směnných systémů na pozadí sociálních společností. Základní myšlenkou je představení lokálních měn a jejich funkcí, a to proto, že pojem lokální měny, či alternativní směnné systémy není ve všeobecné povědomosti populace, a to ani absolventů ekonomických vysokých škol. Běžný člověk si jen těžko dokáže představit, že by peníze, či jejich funkce mohli mít jinou podobu, či jiné funkce a vlastnosti než konveční peníze, a to i přesto, že moderní systém bezhotovostních plateb, a současný „boom“ online bankovnictví, se velmi blíží některým alternativním modelům. Výběr tématu Problematika peněz je, s ohledem na současné dění ve státech „eurozóny“, velmi aktuální. Jednotlivé regiony upadají do hospodářských problémů, snižuje se poptávka domácností a klesá i export. Klasické metody, jako devalvace měny, nejsou uskutečnitelné kvůli společné měně s více regiony a státy. Právě integraci států do měnové unie jsou připisovány tyto hospodářské problémy. Obdobné hospodářské problémy byly během Velké hospodářské krize ve 30. letech v některých regionech mimo jiné řešeny pomocí lokálních měn. Tyto snahy se objevují i v současnosti, například v krizí postiženém Řecku. A právě tyto snahy se snaží tato bakalářská práce zmonitorovat a zanalyzovat. Teoretická část práce se právě proto z části věnuje i problematice integrace do nadnárodních celků, globalizaci a následné regionalizaci a snaží se tak zodpovědět příčiny a důvody vzniku těchto lokálních měn. Tyto příčiny a důvody dokumentuje i na historických příkladech lokálních měn z 30. let. Motivační články Tato bakalářská práce byla inspirována i mnohými zpravodajskými články prestižních českých a zahraničních deníků. Jako příklad uvedu úryvky z článku ekonomického portálu Patria.cz a z článku serveru Novinky.cz, jež byl původně vydán britským deníkem The Guardian: „…Lidé v části Bavorska v okolí města Prien am Chiemsee jihovýchodně od Mnichova mají v peněženkách chiemgauery, nakupují za ně u místních obchodníků, mohou je měnit za eura, nebo v této měně získat kreditní kartu u místních záložen.
9
Lidé ji berou jako lepší alternativu pro euro. Soudí, že tak víc podporují místní obchod a peníze zůstávají v regionu a nemizí ve velkých řetězcích či bankách. V roce 2008 byl obrat tři milióny eur… “ (ČTK, 2011) „…V roce 2010 už ovšem obrat dosáhl 5,1 milionu eur a chiemgauer pojmenovaný podle oblasti v Bavorsku nyní přijímá více než 600 provozoven v oblasti Rosenheim-Traunstein, kde funguje. Odhaduje se, že zhruba 2500 lidí tuto měnu pravidelně používá a jen tak mimochodem už vynesla více než 100 000 eur pro místní neziskové organizace…“ (Novinky.cz, 2011) „…To, čím se chiemgauer liší od konvenční měny, je to, že okamžitě ztrácí hodnotu, pokud ho neutratíte. Na rozdíl od tradičních peněz, které se dají spořit, je chiemgauer platný jen po tři měsíce. Jeho smyslem je, že se musí utrácet, aby tak podporoval místní ekonomiku. Pokud se peníze neutratí, dají se "obnovit" koupí známky, která stojí dvě procenta z hodnoty bankovky - a tak během jednoho roku klesne hodnota měny o osm procent...“ (Novinky.cz, 2011) Tyto a další podobné články o lokálních měnách nejenom v Německu, ale i v Británii a USA byly inspirací pro téma této bakalářské práce. Cíle práce a metody k jejich dosažení Cílem práce je analýza a komparativní analýza vybraných lokálních měn v Evropě, s cílem nalézt podmínky, na jejichž základě je výhodné lokální měnu zavést a tyto podmínky jsou pak hledány v České republice. To předpokládá výzkum, který zjistí informace a sesbírá data o lokálních měnách. Výzkum by měl zjistit nejenom počet fungujících lokálních měn, ale i funkční charakteristiky těchto lokálních měn a zjištění, na jakých principech dané měny fungují a zda všechny lokální měny fungují individuálně bez vnějších vlivů. Dále se tato práce bude zabývat tím, kdy a kde alternativní směnné systémy vznikají. Zda je jejich vznik náhodný, či je podmíněn širšími ekonomicko-sociálními podmínkami. V případě této podmíněnosti ilustrovat nalezené aspekty. Dílčí cíle této práce jsou tedy odpověďmi na následující otázky:
Závisí vznik a rozvoj lokálních měn na míře nezaměstnanosti v dané oblasti?
Závisí použitý model lokální měny na alokaci lokální měny? Jinými slovy: Záleží zvolený model lokálních měn na konkrétním státu a vytváří se tak určité „národní“ modely lokálních měn?
10
Prochází lokální měny a alternativní měnové systémy „evolučním“ vývojem a jsou stále zdokonalovány, nebo zda jednotlivé modely fungují nezávisle na sobě?
Získání těchto informací se v rámci této práce uskuteční ve třech fázích. První fáze bude sběr co nejrozsáhlejšího počtu dat o alternativních směnných systémech. Sebraná data by měly vést k definovaným cílům práce. Musí tedy poskytnout základní informace o dané měně. Tyto informace jsou odpověďmi na tyto otázky:
Ve které oblasti se lokální měna využívá?
Kdy lokální měna vznikla?
Na jakých principech a způsobech daná měna funguje?
Tento sběr dat skýtá mnohá rizika, jelikož se nejedná o běžně sledovaná data. Tudíž neexistují žádné oficiální statistiky vládních, či nevládních organizací. Z tohoto důvodu veškerý sběr dat budu vykonávat sám, a to metodou, která je v práci detailně popsána. Veškeré závěry budou tedy vyvozovány z mnou získaných dat. Ve druhé fázi budou na základě metody indukce přiřazeny jednotlivé obecné modely ke zjištěným měnám. Třetí závěrečná fáze výzkumné práce bude spočívat ve vyvozování závislostí ze zjištěných dat o lokaci měn a době jejich vzniku na použitém modelu. Jako metoda pro vyvození závislostí bude použita vztahová analýza, popřípadě klasifikační analýza. Struktura práce Aby bylo možné na základě metody indukce získat obecné modely lokálních měn, je nutné nejprve pochopit problematiku funkcí peněz a měn. Co to vlastně peníze jsou a k čemu slouží. Tímto tématem se zabývá kapitola č. 1. Součástí kapitoly č. 1 je popis vývoje jednotlivých funkcí peněz a následně jejich vývoj. Znalost jednotlivých funkcí konvečních peněz je důležitá pro porovnání s funkcemi lokálních peněz, a to z důvodu, že lokální peníze mohou zdůrazňovat jiné funkce než konveční peníze. Kapitola č. 2 se zabývá procesem globalizace a regionalizace, včetně již zmíněných integračních a liberalizačních proudů, a dává tak teoretický podklad pro zodpovězení otázek důvodů vzniků lokálních měn a alternativních systémů v současnosti.
11
Na to navazuje kapitola č. 3, která na historických příkladech ilustruje situace, ve kterých vznikaly lokální měny v minulosti, ukazuje hospodářský přínos, jež využití lokálních měn přineslo a popisuje měny, které slouží také jako inspirace pro nově vznikající lokální měny. Kapitola č. 4 popisuje jednotlivé, nejčastěji se vyskytující, fungující modely alternativních směnných systémů. Praktická část práce začíná kapitolou č. 5, kde je popsána metodika sběru dat. Z toho vychází kapitola č. 6, která definuje jednotlivé podtypy modelů. Pochopení rozdílů mezi různými modely je důležité pro formulaci hypotéz, jelikož hypotézy v kapitole č. 7, která se věnuje formulování hypotéz, operuje s jednotlivými modely a jejich podtypy. Tyto hypotézy jsou zodpovězeny v následné kapitole č. 8. V kapitole č. 9 jsou následně hledány ze tří států, s nejvyšším počtem lokálních měn na svém území, hledány determinující podmínky a jejich znaky pro úspěšný vznik lokálních měn. Následně je zde popsaná historie lokálních měn v nedávné minulosti v České republice a následně na základě nalezených znaků hledání vhodné lokality pro zavedení lokální měny. Celá práce končí závěrem a přehledem příloh a bibliografie.
12
1. Peníze, měny a jejich vývoj Ústředním tématem této úvodní kapitoly bude získání základních teoretických poznatků o problematice peněz. Nejprve jejich pojetí a vymezení pojmu, dále jejich historický vývoj a definování jejich funkcí. Následně zde bude pojednáno o vzniku a vývoji bankovek, a jednotlivých směnných systémů. A v neposlední řadě bude popsána současná podoba a současné funkce peněz. 1.1. Pojetí a definice peněz Hlavní proud renomovaných ekonomů a autorů odborných publikací zabývajících se problematikou peněz, stejně tak i laická veřejnost, spojuje podstatu peněz s jejich funkcí. Jinými slovy: „to“ k čemu peníze slouží, je penězi. Peníze jsou spojovány především s funkcí směnného prostředku. Jak uvádí Pavelka: „Peníze jsou vše, co funguje jako všeobecně přejímaný prostředek směny.“ (Pavelka, 2007). Tuto myšlenku vyslovil dříve i americký laureát Nobelovy ceny Milton Friedman: „Peníze jsou cokoli, co je všeobecně přijímáno ke směně za zboží a služby. Něco, co je přijato ne ke spotřebě, ale jako něco, co reprezentuje dočasnou koncentraci kupní síly, která poslouží k nákupu dalšího zboží a dalších služeb. (Friedman, 1997 str. 25). S tím, že slovem „všeobecně“ je vyjádřená daná konkrétní jedinečná společnost a daný konkrétní čas. To co je přijímáno ke směně v jedné části světa, v jedné konkrétní společnosti, nemusí být akceptováno na jiných částech světa v jiných společnostech. A stejně tak, to co bylo používáno jako prostředek směny například před 50 lety, nemusí být přijímáno v současnosti, byť i ve stejné společnosti. To co už v těchto definicích není zmíněno, je to, zda peníze musí fyzicky existovat v nějaké hmotné podobě. V historickém vývoji peněz existovali a stále existují totiž směnné systémy, jež fungují na principu zápisů částek na jednotlivé osobní, případně podnikové, účty, členů společnosti u jednoho, či propojené soustavy více administrátorů, či autorit. Funkci těchto administrátorů, či autorit mohou zastávat jednak různá občanská sdružení, neziskové organizace, tak převážně banky. Tyto zápisy jsou nejčastěji kryty všeobecně přijímaným oběživem, ale mohou být kryty jen konkrétním zbožím, či službou. Přitom druh nebo typ služby nemusí být předem definován. Jediné co je předem dané, je hodnota tohoto zboží, či služby. K vyjádření hodnoty se využívají právě peníze. Samotné vyjadřování hodnoty bývá velmi komplikované a vychází z barterové směny a jejích principů. Jak poukazuje Holman (Holman, 2002) barterová směna vyžaduje oboustrannou shodu potřeb. Touto shodou potřeb je myšleno potřebu jednoho statku a nadbytek jiného statku, který je poskytován protistraně, a zároveň ochotu tento statek v požadovaném množství směnit. 13
Samotnou směnu můžeme určit jako sociální akt mezi dvěma aktéry, kteří spolu navazují sociální vztah, a toto sociální pozadí směny výrazně ovlivňuje samotnou směnu. (Zagata, 2007) Z tohoto vyplývá, že směna a tedy i peníze, jako nástroj směny, nemají pouze ekonomický charakter, ale zároveň i sociální. Na sociální rovinu peněz poukazovali Karel Marx, Max Weber nebo George Simmel. Na jejich díla později navazují i Geoffrey Ingham a Bernard Lietaer. Tito a další autoři definují peníze ze sociologického pohledu jako společenské pravidlo konkrétní komunity užívat určitou věc jako platební prostředek. (Zagata, 2007) Tato definice tedy zahrnuje konveční způsoby peněz, ale i jejich zvláštní formy, jako jsou komunitní peníze, které nemají čistě ekonomickou funkci. Jinými slovy mají i jiné funkce než čistě ekonomické. 1.2. Vývoj funkcí peněz a způsobů směn Zmíněný sociální podtext umožnil rozvinutí různých způsobů směny a zároveň rozvoj funkcí peněz. Barterová směna, neboli směnný obchod se vyznačoval velmi nízkou likviditou statků a s tím spojenými vysokými transakčními náklady. Tyto transakční náklady zahrnovaly především čas spotřebovaný na vyhledávání vhodného obchodního partnera, který jedná podle opačných subjektivních preferencí a je ochotný uzavřít bilaterální vztah založený na dvojí shodě potřeb. (Anderlini, a další, 1992) Toto ulehčuje peněžní směna, protože peníze fungují jako prostředek směny. Aby se „něco“ mohlo stát takovýmto univerzálním prostředkem směny, muselo splňovat důležitou podmínku: lidé „to“ chtěli kdykoli přijmout. A to ne proto, že by „to“ sami chtěli spotřebovat, ale protože věděli, že i ostatní lidé „to“ chtějí kdykoli přijmout. (Holman, 2002) To je důvod vkládané důvěry v prostředek směny. A z původně bilaterálního vztahu člověk – člověk se stal trilaterální vztah: člověk – prostředek směny (peníze) – člověk. Tato vkládána důvěra v praxi znamená, „že lidé věří, že nárok vyplývající z vlastnictví peněz, bude v budoucnu uznán a uhrazen. Což v podstatě znamená, že vlastnictví peněz je jistá forma úvěru. (Ingham, 1996) Rovněž Hart poukazuje na to, že peníze a důvěra v ně, je symbolem vztahu individua ke komunitě, ke které patří. (Hart, 2000)Tedy lidé ochotněji přijímají různé druhy peněz používané v jejich nejbližším okolí, než měny, které fungují v oblastech jim vzdálenějším. Z tohoto snadno odvodíme, že vyšší důvěru mají občané v měnu používanou ve vlastní komunitě, či ve státu ve kterém žijí než v peníze používané cizí komunitou, či státem. Ovšem speciální příklad tvoří hraniční oblasti komunity, (nebo státu). Zde jsou členové mnohem ochotnější přijímat i peníze sousední komunity (státu). Důvodem je, že sousední komunita je v dostatečné blízkém okolí člověka. 14
Jak poukazuje Zagata, „hlavní rozdíl není v logice měny, ale v kvalitativní formě vztahu mezi zúčastněnými. Důvěra jako vlastnost sociologického vztahu se přitom vyjevuje na různých úrovních, které souvisejí s druhem použitých peněz.“ (Zagata, 2007 str. 16) Důvod akceptace komoditních peněz spočíval v jejich vnitřní hodnotě, zatímco u současných peněz s nuceným oběhem je to důvěru ve třetí stranu (ve stát), která garantuje směnitelnost peněz za statky. Akceptace lokálních doplňkových měn je často způsobena důvěrou v komunitu, její budoucí existenci, v prospěch jednotlivce, či celé komunity, při použití lokální měny. Jakýkoliv úpadek důvěry v peníze měl za následek odvrácení se od tohoto typu směny. O tom bude na dále řeč v následujících kapitolách. 1.3. Vývoj peněz Prvním prostředkem směny se staly komoditní peníze. Za ty můžeme považovat např. dobytek, sukno, víno, kožešiny, aj. (Pavelka, 2007) Důvěra v ně byla posílena tím, že tyto statky mají sami o sobě vnitřní cenu a jejich vysoká poptávka znamenala vysokou likviditu a transakční náklady se tedy snížily. S jejich vnitřní cenou získávají tyto komoditní peníze i další funkci, a to funkci zúčtovací jednotky. Hodnota poskytovaného statku musí být rovna hodnotě komoditních peněz. Jak naznačil Pavelka, (Pavelka, 2007) to se stalo značným problémem některých komoditních peněz (např. dobytka). Nevýhoda spočívala v jejich nedělitelnosti a různorodé kvalitě. Vznikl zde tedy tlak na standardizaci a možnost dělitelnosti peněz. Z těchto důvodů se do popředí dostávají drahé kovy jako prostředek směny, především zlato a stříbro. Tento výběr byl z hlediska dnešních znalostí o těchto kovech zcela opodstatněný, i když v dobách prvních ražeb mincí (1500 - 800 př. n. l.)se jednalo o zjištění vycházející z dlouhodobých zkušeností. Výhoda těchto kovů oproti jiným komoditním penězům byla jednak v jejich chemické stálosti (nepodléhají korozi ani jinému „znehodnocení“ jako například železo nebo měď (díky tomu je lidé ochotně přijímali do zásoby)), dále v jejich měkkosti, tedy snadné dělitelnosti a možnosti ražby. A v neposlední řadě díky jejich homogennosti (zlato a stříbro, na rozdíl od drahokamů, je všude na světě stejné, stejně kvalitní). Ekonomický důvod rozšíření zlata a stříbra jako komoditních peněz spočívá v jejich relativně konstantním množství v oběhu, a z toho vyplývající vzácnosti. Tedy jejich hodnota byla stabilní (to se v Evropě změnilo až v 16. století způsobeným velkým přísunem zlata z Latinské Ameriky). (Holman, 2002) (Jílek, 2004) Díky této stabilní hodnotě peníze získaly další významnou funkci, a to dočasného uchovatele hodnoty.
15
1.3.1. Vývoj mincí a bankovek Tento uchovatel hodnot byl samozřejmě vázán na množství zlata a stříbra, které se snadno zjišťovalo na základě hmotnosti, stejně jako ostatní komodity. (Rothbard, 2001) Ovšem obchodovat s různě velkými, různorodě tvarovanými hrudkami zlata, bylo v celku nepraktické. Z tohoto důvodu začaly vznikat první mince. Jejich cena byla navázaná na jejich hmotnost. Tato hmotnost byla standardizovaná a odpovídala hmotnostním jednotkám, ve kterých se vážily nejen kovy, ale i ostatní statky. Jako příklad mohou sloužit unce. Jak poukazuje Rothbard, tržní cena mincí, byť zlatých, byla o trochu vyšší než stejná hmotnost ryzího zlata. Důvodem byly jen přidané náklady za ražbu. Tato vyšší cena přiměla lidi si myslet, že jsou to „skutečnější“ peníze než neražené valouny zlata a tato forma platby postupem času převážila. Později se třístranný akt směny mění na čtyřstranný obohacený o další stupeň důvěry a to ve třetí nezávislou osobu. Od 17. století začali vznikat první banky, do kterých si lidé vkládali své zlaté a stříbrné mince a banka jim na oplátku vystavila dlužní úpis. Ten při předložení klientem opět proplatila zpět na zlaté a stříbrné mince. Spolehlivé banky, které vyplácely zpět zlato a stříbro za jejich vlastní úpisy, získaly důvěru a později fyzické peníze nahradily dlužní úpisy bank. Důvěra v to, že banka vyplatí peníze na základě úvěrového listu, tedy bankovky, umožňovala, že mince uložené v bance měnily majitele, aniž by opustily banku. Což bylo pro uživatele mnohem komfortnější, a tak dlužní úpisy „na majitele“ se staly zástupným prostředkem směny, i přesto, že sami o sobě neměli žádnou vnitřní hodnotu. (Holman, 2002) Zástupným proto, že to byly stále tyto drahé kovy, které byly uchovatelem hodnoty a prostředkem směny, i když byly umístěny v bankách. Zde musím podotknout, že v tomto období starověku až středověku, byly užívány tyto kovy paralelně a nezávisle na sobě. Toto období nazýváme období bimetalismu. 1.3.2. Vývoj měn Hlavní předpoklad pro vznik měny vychází z existence komunity s jasně zřetelnou autoritou. Tato autorita má svůj individuální zájem, případně prosazuje skupinový zájem, na vytvoření společné jednotné měny. Z pravidla tyto skupiny byly jednotlivé státy včele s vládou. Dle Rothbarda (Rothbard, 2001) mají vlády zájem na vybírání daní a existence peněz zásadně ulehčuje jejich výběr. Jak Rothard ovšem uvádí, zdanění není jediný možný způsob příjmu peněz pro vládu. Další způsob je fenomén falšování peněz, konkrétně mincí. A to způsobem snižováním obsahu zlata a stříbra v mincích, přičemž mince měli stále stejnou nominální hodnotu. V případě, že by tak udělala soukromá mincovna a udávala by, že se jedná o stále sto procentní obsah zlata, jednal by se o trestně hodný způsob, jelikož by se mincovna obohatila na úkor komunity. V případě takového 16
jednání vládou je to jiná situace. Nedojde-li ke zneužití ve vlastní prospěch vladaře, obohatila se komunita na úkor té samé komunity. Z této logiky věci se nejedná o morální problém a proto, k tomu docházelo velice často. Prvním krokem k falšování mincí bylo vyhlášení státního (vládního) monopolu na ražbu mincí. Tedy vznik jediné státní mincovny. Následně uzákonění jediné používané mince, a to právě té vládní. „Poté co se vládám podařilo získat monopol ražbu, snažily se zavést používání jména měnové jednotky a dělaly, co mohly, aby oddělily toto jméno od hmotnosti mince, která tvořila skutečnou podstatu mince. I tato skutečnost měla ovšem nesmírný význam, neboť zbavila vlády nutnosti zachovávat věrnost společným penězům světového trhu. Namísto toho, aby byly používány gramy či grány zlata nebo stříbra, podporoval každý stát kvůli údajnému zájmu měnového patriotismu používání národních jmen: dolary, marky, franky atp. Toto umožnilo vznik nejvýznamnějšího prostředku vládního falšování mincí: zlehčování. (Rothbard, 2001) Zlehčování v praxi probíhalo tak, že vláda vybrala všechny mince v oběhu, tyto mince přetavila s nižším obsahem množství zlata, a stejný počet mincí, které vybrala, vrátila do oběhu. Zbylé zlato a stříbro, které se nevrátilo do oběhu, zůstalo vládě na krytí jejích výdajů. Tyto zisky se nazývaly „seignorage“ a sloužily převážně jako mezinárodní platební prostředek ve formě zlatých prutů. „Ukázkovým příkladem zlehčování mincí byl francouzský „livre tournois“. V roce 1200 byl definován jako 98 gramů ryzího stříbra. V roce 1600 už představoval pouhých jedenáct gramů.“ (Rothbard, 2001 str. 67) Opět se zde jedná o posunutí důvěry. Místo důvěry v hodnotu zlata a stříbra, které byly zformovány do podoby mince, přechází důvěra v mince, které reprezentují vládní autoritu, moc a řád. Tedy důvěra přechází ve stát a vládu. Zavadění nových a upravování starých měn nově vznikajícími „centrálními bankami“ mělo za následek i stanovení pevně směnitelného kurzu mezi stříbrem a zlatem. Do této doby po dlouhá staletí byl tento poměr určován trhem. Tuto úlohu přejímá stát. Jako přiklad může posloužit redefinování Amerického dolaru v roce 1792 známé jako „Mint Act“. Ten definoval jeden dolar jako 1,6g až 1,75g1 nebo 24,1g až 27g stříbra.2 (Washington, 1792) To odpovídá zhruba jedné dvacetině unce zlata za dolar. Podobně byly vázány i měny ostatních států. Tímto vzniká hegemonie zlata jako hlavního platebního prostředku a začíná období klasického zlatého standartu. V tomto období je stejně jako v období předcházejícím, bylo běžné, že potvrzení
1 2
Přepočteno z hmotnostní jednotky grain na gram. Přepočteno z hmotnostní jednotky grain na gram.
17
o uložení zlata, tzv. bankovky, byly volně směnitelné za zlato, případně stříbro. Tato možnost byla ale v různých následujících obdobích dočasně omezena. Krize, během kterých byly výběry zlata omezeny, byly často způsobeny válkami. Důvod byl, že vlády na financování válek potřebovaly velké množství zlata, proto omezily výběry z bank a zavedly peníze, za které převzala odpovědnost vláda, tedy peníze s nuceným oběhem (Fiat peníze). Po skončení krize (války), ale opět byly, na tlak občanů, zavedeny peníze navázané na zlato s možností přímé směnitelnosti za zlato. A to z důvodu, že lidé více věřili trvalým hodnotám jako je zlato, než svým vládám. (Tato forma peněz se v Evropě objevila už v 17. Století (Bank of Amsterdam), masivnější využití, ale měla v Anglii a nadále v USA během občanské války.) Znovu zavedení fiat peněz, tentokrát v celoevropském (s ohledem na tehdejší politické rozdělení světa můžeme říct, že v celosvětovém) měřítku nastalo během první světové války. Evropské měny opouštěli návaznost na zlato kvůli příliš vysoké inflaci způsobené nákladnou válkou. Po skončení války zůstal na zlato navázaný jen americký dolar a ostatní měny se začaly oproti dolaru silně znehodnocovat. Důvod jsem již zmínil, a to ten, že lidé více věřili trvalým hodnotám, tedy zlatu. Postižené státy v čele Velkou Británií se snažily vrátit se zpět ke zlatému standartu, aby nedocházelo k panice. (Rothbard, 2001) Británie tedy stála u zrodu nového měnového standardu – standardu zlaté devizy3. Standard zlaté devizy fungoval takto. Spojené státy jako jediné zůstaly na klasickém zlatém standardu a směňovaly dolar za zlato. Británie a ostatní západní země se ale vrátily k pseudozlatému standardu – Británie tak učinila v roce 1926 a ostatní země také přibližně v této době. Britské libry a ostatní měny nebyly směnitelné za zlaté mince, ale pouze za velké kusy zlata (zlaté pruty), používané pouze při mezinárodních transakcích. To zabránilo obyčejným občanům Británie a ostatních evropských zemí v každodenním používání zlatých mincí a vedlo tak k ještě většímu používání papírových peněz a depozit a umožnilo ještě větší inflaci.“ (Rothbard, 1990 str. 92) Británie ale zároveň směňovala libry nejen za zlato, ale také za dolary, zatímco ostatní země nesměňovaly své měny za zlato, ale za libry. Většina dalších evropských zemí byla Velkou Británií přinucena přijmout zlatý standard na nadhodnocených paritách. Výsledkem bylo vytvoření struktury připomínající převrácenou pyramidu, kdy na zlatě stály americké dolary, na dolarech britské libry a na librách měny ostatních evropských států. Tato struktura se nazývala „standard zlaté devizy“ a dolar spolu s librou byly označovány za dvě „klíčové měny“.“ (Rothbard, 2001 str. 92) Jak dále Rothbard poukazuje, toto silné proinflační uspořádání společně s následky války a prohlubující se hospodářskou krizí způsobilo hlubokou
3
V jiných literaturách uváděn jako zlatý měnový standart (Jílek, 2004)
18
depresi v 20. a 30. letech, ze které vzešla 2. světová válka. Během této války byl pohyb peněz s nuceným oběhem a jejich směna byla na základě pohyblivých kurzů. Z tragické zkušenosti z 20. a 30. let mělo přijít ponaučení v podobě Bretton-Woodského systému. Tento systém spočíval v zavedení dolaru jako jediné měny navázané na zlatu. Ostatní měny světa navázaly na něj a to ve výši 35 dolarů za zlatou unci. Zároveň bylo občanům USA znemožněno měnit dolary přímo za zlato. Ovšem zahraničním vládám, toto umožněno bylo. Tato skutečnost, společně inflací dolaru a nárůstem ceny zlata, byla důvodem odstoupení od tohoto systému v roce 1971. Evropské země totiž během 50. a 60. let odsály velké množství zlata z Amerických zásob a zároveň disponovaly velkými částkami dolarů, které si mohly nárokovat na proplacení ve zlatě. Za 35 dolarů měly právo na získání unce v hodnotě 125 dolarů, a to na úkor USA. Proto prezident Nixon Bretton-woodský měnový systém raději zrušil. (Rothbard, 2001) 1.4. Popis současného stavu: vlastnosti a funkce moderních peněz S rozpadem Bretton-woodského systému končí i funkce zlata jako prostředku směny. Jako prostředek směny jsou výhradně používány nekryté bankovky a peníze (fiat peníze), tedy bankovky s nuceným oběhem. Funkčnost současných moderních peněz je založena na existenci pevného sociálního řádu a jeho stability. Tato stabilita a nástroje, které si společnost ustanovila k jejímu udržení, jsou předpokladem vzniku a udržení důvěry, které pro svou funkčnost potřebují současné fiat peníze. Tento sociální řád je instituciován v podobě státu. A jako nástroje pro udržení jeho stability můžeme považovat právní systém a jeho vymahatelnost (fungující soudnictví a policie). A proto jen v těchto fungujících systémech mohou bezproblémově existovat současné fiat peníze. Doplňkové lokální měny většinou nefungují na území celého státu, ale často využívají jeho nástrojů, především právní řád. Současné peníze přejímají všechny funkce, které vznikly v minulosti u komoditních peněz. Klasická funkce peněz jako
Prostředku směny
Zúčtovací jednotky
Uchovatele hodnot
Někteří autoři přidávají ještě čtvrtou funkci, která souvisí s tvorbou peněz, a to:
Prostředek platby (úroků)
Nástroj spekulace 19
Tyto dvě funkce ovšem jsou velmi spjaty s konkrétní společností a kulturou. Na světě jsou totiž kultury, jež úrok považují za nemorální. Tudíž tamní peníze tyto dvě funkce nezastávají. To, že všechny peníze nezastávají všechny výše uvedené funkce, platí i o „samozřejmých rysech“ jež uvádí Lietaer (Lietaer, 2004)
Peníze jsou připoutané k národnímu státu
Jsou fiat penězi
jsou vytvořeny na základně dluhu a jsou spojeny s platbou úroků.
Současný příklad Eura či historický příklad britské libry ukazuje, že „připoutání národního státu“ k měně není podmínkou. Například eurem se v současnosti platí v 17 státech Evropské unie a v dalších šesti státech na území Evropy, dále pak v závislých územích mimo Evropu. Euro je tedy spíš navázané Evropskou unií. Stejně tak lokální měny nejsou spjaté se státem, jako spíše s konkrétní komunitou. Je tedy na místě poupravit toto Lietaerovo tvrzení, a to že peníze jsou připoutané ke společnosti, která je využívá. „Jsou fiat penězi.“ Fiat peníze jsou, oproti předchozím formám, peníze vytvořené jakoby z ničeho a převažuje u nich tedy symbolická funkce nad funkcí vnitřní hodnoty. Způsob tvorby peněz prostřednictvím multiplikační tvorby bankovních vkladů nemá v sobě zabudován samoregulující mechanismus. Z tohoto důvodu je proces vytváření peněz součástí monetárních politik a jako takový musí být předmětem neustálého řízení a složité koordinace. Pro funkčnost celého ekonomického systému je zcela nezbytné, aby peníze neztrácely svou relativní hodnotu a vzácnost, a proto musí být „uměle“ udržován jejich nedostatek. (Zagata, 2007) Tento proces je velmi složitý, naprostý nedostatek peněz totiž vede ke ztrátě likvidity, k zastavení obchodu, a tím k ekonomickým krizím ve společnosti. Tato situace vede naopak ke „spontánní“ tvorbě peněz. Buď nelegálně (falšování) nebo legálně a to vytváření lokálních peněz, či jiných směnných systémů.
Takto
vytvořené peníze suplují nedostatek těch konvenčních v dané lokalitě. Lokální doplňkové měny fungují tedy paralelně a zároveň opozitně s konveční měnou. V případě krize a tím způsobeného menšího oběhu konveční měny, roste oběh doplňkové měny. Stejný princip funguje i obráceně. Neboť především v době hospodářské recese jednotlivé regiony usilují o přerušení vazby na globalizovanou ekonomiku, která se nezřídka stává terčem jejich kritiky a vedou k vytváření lokálních peněz prostřednictvím sociálních komunit, které na pozadí globalizačních procesů získávají zvláštní význam. Opodstatnění těchto sociálních útvarů zpravidla staví na argumentech kritizujících nestabilitu peněžních systémů, zvýraznění spekulační funkce národních peněz a současně špatné plnění ostatních, které jsou však základní. (Zagata, 2007) Z tohoto důvodu bych 20
chtěl věnovat závěr tohoto obecného pojednání o vývoji peněz popisu této moderní peněžní sféry a jejím dopadům na život lidí. 1.5. Shrnutí V této kapitole jsem se snažil především popsat přerod tradičních směnných systémů založených na barterové směně v současný směnný systém založení na fiat penězích. Můžeme si povšimnout, že úspěch, či neúspěch jednotlivých způsobu směn a druhů peněz zásadně ovlivňovala i důvěra v použité peníze. Peněžní směna a peníze samotné se tedy výrazně mění v závislosti na vývoji sociálních vztahů v celkové společnosti. Toto můžeme pozorovat i v současnosti, kdy v některých státech není ustanovena národní měna, protože by neměla dostatečnou důvěru obyvatelstva a z toho vyplývající stabilitu, ale je používaná cizí měna, která je stabilnější. „Výskyt lokálních doplňkových měn je možno interpretovat jako reakci na vlastnosti a podobu moderní ekonomiky, se zřetelem k sociálnímu pozadí, které vyplývá ze specifické podoby peněžní sféry.“ (Zagata, 2007 str. 20)
21
2. Globalizace, regionalizace a růst významu komunit Ze závěru předešlé kapitoly je zřejmé, že globalizovaná ekonomika a proces globalizace, a zároveň procesy regionalizace a vytváření komunit jsou důležitými faktory ovlivňující tvorbu lokálních měn. Pro získání kontextu je nutné tyto procesy osvětlit. 2.1. Globalizace Jeníček definuje pojem globalizace jako změny vztahů: „Globalizací rozumíme komplexní transformaci tržních vztahů, ale i jiných společenských vztahů v celosvětovém měřítku, která se zhmotňuje v množství změn, a to jak v ekonomické tak i v mimoekonomické sféře.“ (Jeníček, 2002 str. 7) A s touto definicí se ztotožňuje i Tichá: „Globalizace mění svět a světovou ekonomiku k větší provázanosti jednotlivých ekonomických subjektů, jejich vazby nejenom posiluje, ale také kvalitativně mění, popřípadě vytváří jejich zcela nové formy.“ (Tichá, 2007 str. 1) „Z hlediska vývoje vztahů by se možná tento vztah dal charakterizovat, jako další stupeň mezinárodní ekonomické integrace, kdy přestává platit schéma systému postaveného na ekonomických jednotkách jednotlivých států či jejich seskupení a ze světového hospodářství se stává jediný složitě provázaný celek.“ (Jeníček, 2002 str. 2) Jako předcházející stupně globalizace můžeme předpokládat centralizaci jednotlivých států a utváření národních politik řízených jednotlivými vládami. Centralizace znamenala většinou zánik suverenity jednotlivých regionů a přesun veškerých rozhodovacích pravomocí na centrální vládu. Jak uvádí Siruček s Heczkem (Sirůček, a další, 2006), tato monopolizace, koncentrace a centralizace byla dokončována na konci 19. a na začátku 20. století a vrcholila protekcionismem v první třetině 20. století a některých zemích, především v socialistických zemích východní Evropy, tento proces pokračoval i v 50. a 60. letech 20. století. V Evropě v současné době můžeme tuto centralizaci rozhodovacích procesů a přenášení pravomocí sledovat na mezinárodní úrovni, a to přenášením a to přenášením pravomocí centrálních vlád na orgány EU. 2.2. Volný mezinárodní obchod a protekcionismus Jeden z mnoha projevů globalizace je i růst mezinárodního obchodu. Na základě teorií absolutních a komparativních výhod je patrné, že mezinárodní obchod je velmi přínosný pro spotřebitele všech zúčastněných zemí. Z tohoto důvodu je velmi výhodné odstraňovat překážky mezinárodního obchodu a mezinárodní obchod podporovat. Tento proces se nazývá liberalizace mezinárodního obchodu. Za tímto účelem historicky vznikaly oblasti volného obchodu, celní a měnové unie. Na konci druhé světové války se tyto zinstitucinovaly a v podobě společenství GATT, které umožňovalo 22
koordinaci mezi státy při odstraňování bariér volného obchodu. Z tohoto společenství se vyvinula Světová obchodní organizace známá jako WTO (z angl. názvu: World Trade Organization) jež převzala tuto funkci a doplnila ji o další funkce (Např. rozhodčí řízení na ochranu investic). Vedle toho vznikají
zóny volného obchodu (severoamerická NAFTA, asijský ASEAN, evropská EFTA, a další), kde jsou sníženy, či odstraněny cla mezi členskými zeměmi.
Celní unie, jako vyšší stupeň spolupráce, navíc uplatňuje společnou celní politiku vůči třetím zemím. (EU-Turecko, Jihoafrická celní unie)
Jednotný trh, hospodářská a měnová unie. Zde je nejenom společná celní politika, ale i technické a jiné normy. Měnová unie představuje sdružení států používající společné zákonné platidlo a přenesení s tím souvisejících pravomocí na mezinárodní organizaci.
Tato liberalizace mezinárodního obchodu má za cíl zvýšit směnu průmyslových výrobků mezi státy. Přínosem je nižší cena jednotlivých statků pro spotřebitele. S růstem velikosti trhu jsou na výrobce kladeny čím dál vyšší nároky na konkurenceschopnost, jelikož jsou vystavěni mnohem větší konkurenci, než kdyby působily jen na národním trhu. Ovšem ty podniky, které nenabízejí dostatečně konkurenceschopné produkty, se dostávají do ekonomických problémů a často krachují. A právě krach domácích firem, a tím způsobený nižší odvod daní a zvýšená nezaměstnanost, je hlavní důvod proč se některé státy snaží chránit svůj domácí trh a zvýhodňovat domácí výrobce. Toto chování se nazývá protekcionismus. Protekcionismus spočívá buď přímou podporou domácích výrobců ve formě vládních nákupů, anebo nepřímou v podobě stanovování různých technických norem, norem kvality, uvalování cel a vyhlašování kvót na dovážené zboží. Dalšími důvody pro ražení politiky protekcionismu může být ochrana „nedospělého“ rozvíjejícího se průmyslu („infant industry“) anebo kontrola strategických odvětví průmyslu (např. energetika, těžební průmysl, zbrojní průmysl, aj.) S ohledem na tuto logiku věci lze usoudit, že vytvoření národní, či lokální měny a nákupem statků v národní, či lokální měně, je vytvoření bariéry v mezinárodním (ale i vnitrostátním) obchodě je to tedy velmi protekcionistický krok. Samotný smysl lokální měny je také velmi protekcionistický, jde o upřednostňování místních podnikatelů před ostatními. Na druhou stranu, praxe ukazuje, že akceptaci lokálních měn zavádějí především drobní poskytovatelé služeb a drobní zemědělci. Jedná se tedy spíše o podporu služeb, nikoliv průmyslových výrobků. Lokální měny plní funkci doplňkové (komplementární) měny, která 23
neodporuje trendu liberalizace mezinárodního obchodu. To podporuje i skutečnost, že země, které jsou tradičními zastánci liberalizace (např. Velká Británie) umožňují vznik lokálních měn na svém území. 2.3. Další projevy globalizace Obecně můžeme projevy globalizace spatřovat ve čtyřech rovinách. Technické, ekonomická, sociální a politická globalizace. Technická globalizace nastává především v oblasti komunikace. „Právě nepřetržitý proud informací vede ke zrychlení všech společenských procesů k transformování času a prostoru.“ (Mezřický, 2006 str. 11), (Sirůček, a další, 2006) Ekonomická globalizace „je nejvíce viditelnou úrovní současné globalizace.“ „Ekonomické aktivity propojují výrobu a trhy různých zemí a to prostřednictvím obchodu se zbožím a službami, pohybu kapitálu a informací a vzájemně provázané sítě vlastnictví a řízení nadnárodních společností.“ Dalším významným projevem je „financializace světa“. „Tento projev spočívá v oddělení reálné ekonomiky výroby a obchodu se zbožím a službami od symbolické ekonomiky finančních transakcí.“ (Sirůček, a další, 2006 stránky 7,8) Světový trh peněz zažil v posledních dvou desetiletích nevídaný nárůst a navíc začíná pracovat v reálném čase. „To umožňuje obrovské a žádnou vládou nekontrolovatelné finanční operace i závratné finanční a měnové spekulace.“ (Sirůček, a další, 2006 str. 8) Rychlejší a jednoduší komunikace a přístup k informacím, společně s vyšší mobilitou lidí, způsobuje, že vztahy a organizace se stávají pružnějšími než v minulosti, ale také nestálejšími. Tím nastává sociální a politická globalizace „Ta ovlivňuje i obyvatele a vyvolává v nich pocity nejistoty, nedůvěry a ohrožení budoucnosti. Tyto specifické dopady globalizace zesilují krize sociálních institucí a nedostatku důvěry v sociální řád.“ (Sirůček, a další, 2006 str. 9) Tato nedůvěra, společně s růstem moci nadnárodních společností, způsobuje pokles významu národních států. Naopak roste význam jednotlivých velkých korporací, dále rostou na významu jednotlivé mezinárodní ekonomické a politické integrace a svou významnou roli sehrávají i snahy regionů (územních samospráv) o větší samostatnost. (Sirůček, a další, 2006) Jak poukazuje Giddens (Giddens, 2000) globalizace je v různých částech světa důvodem k oživování lokální kulturní identity. Například Skotsko, ale i třeba Wales, touží v rámci Spojeného království po větší nezávislosti. Svoji autonomii, ba dokonce nezávislost, a zároveň setrvání v integračním seskupení Evropské unie, chce uskutečnit Katalánsko, Baskicko a snahy o rozdělení existují i v severní Itálii nebo v Belgii. Z těchto příkladů je patrné, že globalizace má i opačný účinek - regionalizaci. „Netáhne jenom směrem vzhůru, ale tlačí také dolů – 24
vyvíjí nové tlaky na lokální autonomii. Americký sociolog Daniel Bell to vhodně vystihl, když říká, že národ je nyní nejenom příliš malý na to, aby mohl řešit velké problémy, ale také příliš velký, aby vyřešil ty malé.“ (Giddens, 2000 str. 135) 2.4. Regionalizace Na pojem regionalizace můžeme nahlížet dvěma pohledy. Za prvé jako paralelně probíhající proces působícím opačným směrem jako globalizace. Tedy jako dezintegraci jednotlivých ekonomických celků na menší jednotlivé části. Druhý, a z mého pohledu výstižnější, náhled jde stejným směrem jako globalizace. A to integrací a navázání spolupráce jednotlivých částí regionu. A to buď na mikroúrovni obce, či seskupení obcí, nebo, jak tvrdí Tichá (Tichá, 2007 str. 1), na úrovni států na jednom kontinentu. Důvody na integraci států jsou jednak ekonomické a jednak politické, případně kombinací obojího. Mezi ekonomické přínosy integrace můžeme řadit liberalizaci obchodu a zmenšení cen výrobních faktorů, odbourávání cel a obchodních bariér, diverzifikaci a ekonomickou specializaci integrujících se zemí a otevírání ekonomiky integrujících se států globalizaci. (Tichá, 2007 str. 1) Jako politické, případně kulturní přínosy můžeme vidět ve spojování se při prosazení vlastních hodnot, principů a zájmu při jednání mezinárodních organizací, které vzniky v důsledku globalizace. Analogicky můžeme vidět důvody pro integraci na mikroúrovni. Zde jsou nejčastěji opět ekonomického charakteru, anebo sociálního charakteru. Stejně tak velmi často kombinací těchto dvou složek. Ekonomické přínosy velmi často spočívají v synergickém efektu spolupráce a tím ušetření nákladů. Zvláštním typem ekonomické integrace je krátkodobá spolupráce za účelem získání finančních prostředků z různých dotačních fondů. Jako sociologické důvody můžeme považovat především potřebu identifikace dané společnosti, či komunity. Tato potřeba je způsobena právě globalizací a s ní spojené působení velkých, často zahraničních nadnárodních korporací. Tyto korporace ve snaze jasné marketingové identifikace vytváří firemní standardy a kulturu, kterou šíří napříč regiony, státy i kontinenty. Tímto jednáním opomíjejí jednotlivá specifika a jednotlivé kultury daného regionu. To se přenáší na obyvatele daného regionu, a za působení mezinárodního marketingu, ztrácí pocit svébytnosti, jedinečnosti a odlišitelnosti jednoho subjektu od ostatních. Tyto globalizační procesy vytvářejí potřebu sdružování a vytváření komunit a získávání kolektivní identity. Projevy získávání identity má mnoho podob, mimo jiné i komunitní doplňkové měny. Přitom které projevy komunita zvolí, vychází z jejího prostředí, okolí a potřeb. Z tohoto důvodu teď přistoupím k popisu komunity.
25
2.5. Vytváření a růst významu komunity Ze sociologického pohledu lze na komunitu nahlížet více způsoby. Jednu možnost výkladu poskytuje Sociologický slovník, ten definuje komunitu jako „sociální útvar charakterizovaný jednak zvláštním typem sociálních vazeb uvnitř, mezi členy, jednak specifickým postavením navenek, v rámci širšího prostředí.“ (Petrusek, a další, 1996) Gottdiener a Budd zdůrazňují vazbu komunity na geografickou lokalitu: „Komunita je skupina, která sebe samu chápe jako mající silné a trvalé vazby, zejména pokud je tato skupina geograficky lokalizována.“ (Gottdiener, a další, 2005 str. 11) Pojetí konceptu komunity pak rozdělují do tří dimenzí:
Dimenze osobní účasti členu na společných komunitních aktivitách
Dimenze sebeidentifikace členů s komunitou, resp. vnímání sociálního pouta ke komunitě
Prostorová dimenze; tj prostor, který je chápan jako území dané komunity.
Důležitý je také fakt, že členové mají emociální vazby k tomuto prostoru. (Švarz, 2012)
Dle Ganse je pro vznik komunity, velmi klíčová homogenita obyvatelstva na určitém území. (Gans, 1967) Touto homogenitou obyvatelstva rozumí dílčí homogenitu různých faktorů. Především věkovou strukturu, finanční příjem a životní styl. S životním stylem ještě úzce souvisí i životní hodnoty, náboženské vyznání a etnická příslušnost (zpravidla lidé rozdílné etnické příslušnosti mají jiné životní hodnoty a jiný životní styl). Analogicky k tomuto, v podmínkách Evropy můžeme ještě přidat důležitost národnosti. Tyto zmíněné Gottdienerovy a Buddovy dimenze společně s Gansovým příspěvkem o homogenitě ukazují nutné předpoklady pro vznik a fungování komunity. Z výše uvedených definic vyplývá, že členové komunity spolu sdílejí geografickou lokalitu, vnímání sociálního pouta ke skupině, a vyznávají podobné hodnoty a potřeby. Ovšem toto funguje i obráceně. V momentě, kdy si dostatečný počet občanů uvědomí sociální pouto ke skupině, sounáležitost s geografickou lokalitou a vyznávání podobných hodnot vede k „občanské uvědomělosti“, která je předpokladem pro vytváření komunit.
„Občanská
uvědomělost“ a příslušnost ke komunitě ovlivňují životní prostředí, ve kterém se komunita nachází. Členové komunity mají zájem o co „nejlepší“ komunitu ve všech směrech a snaží se tak potlačit veškeré negativní vlivy. Tyto negativní vlivy může být co nejekologičtější životní prostředí nebo co nejnižší kriminalita.
26
2.6. Shrnutí V důsledku výše popsaných procesů souhrnně se nazývajících globalizace se jedna z potřeb komunity, a jiných sociálních útvarů, stává potřeba identifikace a získání identity. Stejně tak jako sounáležitost a snaha pomoci vlastní komunitě, a z toho vyplývající paternalistické, či protekcionistické chování představitelů i jednotlivých členů komunity. Toto chování často vyplývá z vysokého sebehodnocení komunity. Ovšem nutno podotknout, že tyto socializační procesy se vždy odehrávají na pozadí ekonomických zájmů regionu a jednotlivců žijících v tomto regionu. Jako historický příklad této symbiózy ekonomického prospěchu a paternalistického chování můžeme ukázat na starostovi rakouské obce Wörgl
v 30. letech 20. století Michaelovi
Unterguggenbergerovi a na německém majiteli uhelného dolu Maxu Hebeckerovi.
27
3. Historické příklady lokálních měn Důvod vzniku jednotlivých lokálních měn Evropě, ale i v USA, je značně ovlivněn historickými úspěchy lokálních měn při řešení ekonomických potíží regionů. Následně popsanými měnami, které vznikaly a úspěšně fungovaly během velké hospodářské krize 30. let, jsou inspirovány současné měny, především v Německu. 3.1. Wära Právě Max Hebecker stál za jedním z nejúspěšnějších projektů lokální měny. V roce 1929 koupil v malém bavorském městečku Schwanenkirchen zavřený uhelný důl. Bohužel na jeho znovuotevření nedostal od banky úvěr. (Zde připomínám historické souvislosti, v roce 1923-24 vrcholila v Německu hyperinflace, která skončila vydáním nové říšské marky ve zlatém standartu, to společně s vysokými půjčkami ze strany USA umožnilo Německo stabilizovat. V roce 1928 bylo Německo i přes platící reparace na předkrizové úrovni. Roku 1929 zkrachovala americká burza, což znamenalo konec půjček ze strany USA. Následně v Německu dochází k výraznému odlivu depozit z komerčních bank. Z těchto historických souvislostí je patrné, že důvěra v konveční peníze, i díky hyperinflaci, byla velmi nízká.) Max Hebecker se obrátil s žádostí o úvěr na nově vzniklou společnost Wära z Erfurtu, která ve stejném roce začala vydávat kupony jménem Wära o hodnotě 0,5; 1; 2, 5 a 10 říšských marek. Tyto kupony však měsíčně ztrácely jedno procento své nominální hodnoty a ztráta byla vyrovnávaná nalepením zakoupených kolků. Díky této společnosti Hebecker získal dostatek prostředků na znovu zprovoznění dolu. Většina těchto prostředků byla poskytnuta ve wäře. Následně Hebecker otevřel důl a své dělníky platil ze dvou třetin ve wäře a zároveň otevřel kantýnu, která odebírala jen od farmářů přijímací wäru. Tu pak mohly v dole směnit za uhlí. Toto krytí těchto kupónu uhlím dělalo z této měny stejně důvěryhodnou měnu, jako byla říšská marka, která byla kryta zlatem. Následně ji začínali přijímat ostatní obchodníci ve městě a Schwanenkirchen prožíval hospodářský rozmach. To vzbudilo vysokou pozornost jednak v Německu i v zahraničí, a jednak u německých úřadů, které měnu zakázali. Následně musel Hebecker zavřít i důl a celý region ekonomicky znovu upadl. (Wimmer, 2011), (Zagata, 2007) 3.2. Wörgl Úspěchem wäry se inspiroval i starosta rakouského městečka Wörgl Michael Unterguggenberger. V tomto rakouském městečku bylo počátkem 30. let z celkových 4300 obyvatel 1500 bez práce. 28
Přesvědčil místní dělníky a dostatečný počet obchodníků a spořící ústav k tomu, aby město vydalo vlastní měnu s bankovkami o nominální hodnotě 1, 2 a 5 šilinků, které podobně jako u wäry, byly opatřeny každý měsíc kolkem o hodnotě 1%. Zároveň však bylo možné proměnit tyto bankovky v místní spořitelně zpět na šilinky za 98% její nominální hodnoty. Byl zde tedy 2% poplatek. Toto racionální opatření zvýšilo důvěru lidí v lokální peníze, ale neohrozilo jejich obíhání, protože pokud to bylo možné, stále bylo výhodnější zaplatit lokálními penězi. Oběh těchto peněz byl navíc až čtyřikrát rychlejší než oběh konveční měny. Hlavní důvod pro zvýšení obratu zde sehrával právě kolek, jelikož nikdo si přirozené nepřál, aby povinnost platit kolek zbyla na něj. Stejně jako německý Schwanenkirchen prožíval i Wörgl zázračný hospodářský růst. Nezaměstnanost poklesla během 14 měsíců trvání experimentu z 21 na 15 procent a zmizely i daňové nedoplatky. Navíc obec dokázala opravit silnice, přebudovat systém zásobování pitnou vodou, kanalizaci a řadu dalších staveb, a to bez deficitního obecního rozpočtu. Naopak, snížením nezaměstnanosti a zvýšením příjmu obyvatel se navýšil i příjem obce z daní. Stejně jako v německém případě i zde byl tento úspěšný projekt ukončen a to na základě žaloby rakouské centrální banky. (Wimmer, 2011), (Zagata, 2007) 3.3. JAK Medlemsbank Princip JAK vznikl v Dánsku během krize v 30. letech. Mezi farmáři zde byla založena místní měna, která měla pomoci udržet peníze v oběhu, a farmáři si mezi sebou bezúročně půjčovali peníze v této měně. Stejně jako v Německu a Rakousku byla tato měna i v Dánsku zakázána, avšak farmáři pokračovali v poskytování bezúročných půjček v dánské koruně. Tato myšlenka se během 60. let dostala do Švédska, a zde vzniklo sdružení JAK Riksförening, což bylo nenáboženské, nepolitické a neziskové sdružení, které se snažilo upozorňovat na nebezpečné konsekvence při používání úroku. Následně se z tohoto sdružení vyvinula organizace poskytující půjčky unikátním systémem. V roce 1998 získala organizace bankovní licenci a od té doby funguje pod názvem JAK Medlemsbank. Banka je unikátní v systému poskytování úvěru a také díky neexistenci úroků. Její správní náklady, které přesahují 25 mil švédských korun, jsou hrazeny z členských poplatků a z poplatků za úvěr. Všechny poskytnuté úvěry jsou hrazeny z vkladů jednotlivých členů. Pro získání úvěru je nutné ukládat peníze v JAK měně a to ve stejné míře v jaké je poskytnuta půjčka. Jak název napovídá, jedná se o členskou banku, účastnit se tedy mohou jen členové. Každý člen má právo volit představenstvo banky a podílet se na rozhodování na schůzích. Jeho postavení je tedy podobné jako postavení akcionáře v akciové společnosti. účastníků. (JAK Medlemsbank, 2013)
29
V současnosti má tento systém přes 38 000
3.4. Shrnutí Jak je patrné na těchto třech příkladech, použití lokální měny přineslo komunitám, které tyto měny používaly, vysoké hospodářské výsledky. Nevyčíslitelnou hodnotu pro tamější obyvatele jistě měl i sociologický dopad v podobě dočasné zvýšení kvality života a i v důsledku popularity těchto experimentů, získání společenské identity a upevnění sociálních vztahů v komunitě. Dlužno dodat, že autorem myšlenky kolkovaných peněz ztrácejících hodnotu byl alternativní ekonom Silvio Gesell. „Gesell prosazoval „tržní ekonomiku bez kapitalismu.“ (Onken, 1999) Jeho originální teorie byla zarámována představou hospodářství, které musí být uspořádáno v souladu s řádem přírody. Podle této teorie také peníze, aby plnily své funkce, musí mít stejné vlastnosti jako ostatní věci v přírodě a periodicky ztrácet svou hodnotu. V praxi je této vlastnosti možno dosáhnout tak, že jsou peníze opatřeny udržovacími náklady, které jejich hodnotu učiní dočasnou, např. nalepováním cenného kolku, bez něhož se stanou neplatnými. Účelem je, jak ukázali zmíněné příklady, zvýšit rychlost, případně množství obíhající měny. (Zagata, 2007) Společným jmenovatelem těchto měn je, že vznikaly a úspěšně se rozvíjely v době ekonomické krize a silné nedůvěry v konveční peníze. Vysoká nezaměstnanost, nízké příjmy a tím způsobená nízká likvidita způsobovala zastavení obchodu, což znamenalo zacyklení celého problému. Tyto lokální měny ukázaly, že zvýrazněním žádoucích vlastností peněz, je možné změnit ekonomický rozvoj komunit. Na druhou stranu na rozdíl od dnešní doby, byly zmíněné komunity mnohem uzavřenější, což urychlilo tuto hospodářskou změnu. A jak poukazuje Zagata, nelokální organizace, které zde působily, například pošta nebo železniční společnosti, nikdy nepřijímaly tyto komunální měny.
30
4. Současné lokální měny a jejich modely Každá komunita, která se rozhodne vytvářet alternativní systém vzájemného obchodu, stojí před rozhodnutím jaký model, jaký typ směny zvolit. Důvody výběru konkrétního modelu z pravidla vychází z kombinace faktorů, jež ovlivňují samotnou komunitu. Takovými faktory může být velikost komunity, geografická poloha komunity, stát a kultura, ve kterém se komunita nachází, zda je tento alternativní směnový systém určen jen pro fyzické osoby, živnostníky nebo i pro zaměstnavatele. Klíčovým rozhodnutím je, zda se komunita inspiruje v některých již existujících modelů nebo zda vytvoří svůj vlastní. Následně uvedu modely, jež úspěšně fungují na několika místech v Evropě. 4.1. Model vytváření vlastních peněz U těchto modelů můžeme najít inspiraci v tzv. nouzových měnách, které byly popsány v předchozí kapitole. Jedná se o model, kdy autorita dané komunity, zpravidla občanské sdružení, vydává vlastní bankovky, které jsou ve skutečnosti fiat penězi. Většinou jsou vydávány v poměru 1:1 oproti příslušné státní měně. Na tomtéž místě, kde byly směněny, mohou, ale někdy nemusí, být opět směnitelné za konveční peníze. Ovšem často s pevně daným procentuálním poplatkem z nominální výše. Opětovná směnitelnost za konveční měnu je zpravidla v těch projektech lokálních měn, kterých se zúčastní i bankovní domy. Tato opětovná směnitelnost hraje zásadní roli při získávání důvěry, jež je u fiat peněz alfou a omegou úspěchu jejich fungování. Pokud není umožněna opětovná směnitelnost, tak jak poukazuje Zagata, tak je důležité, aby byla vyřešena otázka objemu těchto peněz obíhající v komunitě. Jinak může hrozit výrazná inflace těchto peněz. Na bankovkách těchto peněz bývají vyobrazeny místní významné osobnosti, či pamětihodnosti a název měny často vychází z místní, či světové měny a je doplněn přívlastkem místního geografického názvu lokality. Otázkou zůstává bezpečí těchto peněz a ochrana proti padělatelům. V kapitole č. 8 a v tabulkách bude tento dále model uváděn jako model „tvorby vlastních bankovek“. 4.2. Model vzájemných zápočtů. (LETS) Model vzájemných zápočtů můžeme brát jako zjednodušenou verzi předchozího modelu. Oproti tomuto modelu se vyznačuje tím, že fyzicky nevydává vlastní oběživo, tedy vlastní bankovky. Systém plateb probíhá jako zápisy na osobní účty členů komunit. Tento směnný systém vznikl v 80. letech v Kanadě a byl pojmenován LETS (Lokal Exchange (and) Trading System – ovšem v některých 31
literaturách bývá slovo „exchange“ nahrazováno slovy: enterprise nebo employment, případně enviromental). Tyto zápisy jsou zaznamenány až v momentě, kdy vznikne směna. „Vznikají tedy směnou.“ (Lang, 1994) Jak popisuje Lang, tato směna a zápis směny probíhá tak, že na účet nabízejícího je připsán „kredit“, zatímco na účet poptávajícího je připsán „dluh“. Ovšem tento pojem „dluh“ nemůžeme chápat tak, jak jej známe z konvečního peněžního systému. Z „dluhu“ v LETS nevyplývá totiž povinnost platit úrok, jen v budoucnosti splatit svůj „dluh“, či závazek. Touto ochotou platit své dluhy je ostatně měna používaná v LETS kryta. Je zřejmé, že aby celý systém fungoval, tak je klíčová průhlednost celého systému a zveřejňování seznamu členů s uvedenými zápisy o stavu jejich účtů. Součet všech účtů by se měl vždy rovnat nule. Tyto zápisy by měli být pro všechny členy komunity snadno dostupné a srozumitelné. To je důležité pro sociální kontrolu, která omezuje jednání ohrožující existenci LETS, tj. pokud nějaký člen komunity statky jen získává a jeho „dluh“ příliš narůstá. Výhodou těchto systémů je vyšší sociální kontakt mezi členy a relativně nízké náklady na provoz. Potřeba vyššího sociálního kontaktu a sociální kontroly, ale znamená i vyšší uzavřenost skupiny. Z toho vyplývá, že tento model komunitních peněz se spíše hodí pro menší komunity. Výjimkou se tedy může jevit švýcarský měnový systém WIR (Wirtschaftsring-Genossenschaft). Tento systém vznikl v období nouzových měn v roce 1934 a jako jeden z mála přetrval do současnosti. Získání měny je možné prostřednictvím směny, tedy nákupem jiného člena platícího měnou WIR. Druhý způsob je získání úvěru od administrátora, který po splacení dluhu stáhne příslušný objem měny z oběhu, čímž zamezuje inflaci. Jedná se tedy o hybridní způsob LETS. (Zagata, 2007) Nezvyklá je i skladba členů WIR komunity. WIR komunita je určena pouze pro firmy a podnikatele a počet členů dosahuje ohromného množství: 60 000 členů po celém Švýcarsku. Motivujícím důvodem pro vstup do této komunity je možnost získání úvěru s velmi nízkým úrokem, a to už od 1%. Právě existence úvěru je zde netypická. Nicméně úspěch a využívání tohoto doplňkového systému je zřejmý, obrat totiž dosahuje 3 miliard švýcarských franků. V kapitole č. 8 a v tabulkách bude tento dále model uváděn jako model „LETS (model vzájemných zápočtů)“. 4.3. Model časové banky Model časové banky (Time Bank) vychází stejně jako LETS ze systému vzájemného zápočtu. Významný rozdíl, ale je, že zúčtovací jednotka není hodnota, či cena určená trhem nebo dohodou obchodních partnerů, ale časem stráveným na výrobu, či poskytnutí zboží nebo služby. Jednotka 32
času (většinou hodina) je buď přímou zúčtovací jednotkou, nebo je za ní uvedena fixní „mzda“ uvedená v místní měně. V některých komunitách se tato „mzda“ liší v závislosti na druhu a obtížnosti vykonávané práce, ale často je tato výše „mzdy“ shodná pro všechny druhy práce. Tento prvek shodné mzdy je velmi solidárním prvkem. Z jeho použití vyplývá, že model časových bank, využívají nejčastěji komunity sociálního charakteru, neziskové organizace, dobrovolnické organizace apod., kde náplň práce všech členů je často velmi podobná, podobně náročná. Tato zúčtovací jednotka vázaná na čas usnadňuje dohodu na ceně směny. Odstraňuje tím některé nedostatky LETS směny, kde je častý problém v nalezení shody na ceně. Jasnější byla i otázka zdanění, této měny. V kapitole č. 8 a v tabulkách bude tento dále model uváděn jako model „časová banka“. 4.4. Shrnutí Tyto tři výše popsané modely jsou nejčastěji se opakujícími modely, které můžeme v Evropě najít. Jiné netradiční modely se vyskytují ještě v severských státech například ve Švédsku, či Dánsku, tyto modely jsou více podobné islámskému způsobu bankovnictví. Nebo naopak v jižních zemích například v Itálii, Portugalsku, kde lokální měny, či spíše kupony mají více marketingový, či sociální charakter než, že by šlo o měny ve svém pravém slova smyslu.
33
5. Metodika výzkumu a sběru dat V této kapitole bude popsán způsob výzkumu různých charakteristik lokálních měn. Především se bude jednat o analýzu rozmístění jednotlivých typů modelů lokálních měn a jejich rozvoj za různých fází hospodářského cyklu. Nejprve bude popsána metodika získávání a sběru dat, která je pro provedení této empirické části stěžejní. 5.1. Popis metodiky sběru dat Samotný sběr dat probíhal během měsíců ledna až března roku 2013 a to výhradně z veřejně dostupných elektronických zdrojů. Cílem bylo získat maximální možné množství dat o maximálním možném počtu lokálních měn v zemích EU15 a Švýcarska. Tedy konkrétně v zemích: Belgie, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Irsko, Lucembursko, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakouskou, Řecko, Španělsko, Švédsko, Velké Británie a dodatečně Švýcarska, které sice není členem Evropské unie, ale je jimi obklopeno a ovlivňováno. Z toho důvodu usuzuji, že socio-kulturní vývoj mělo Švýcarsko velmi podobný jako přilehlé regiony, které do výzkumu zařazeny jsou, a proto jsem ho do této studie také zahrnul. Data, o lokálních měnách zmíněných států, jsem se rozhodl čerpat z oficiálních webových stránek konkrétní měny, jelikož samotnou existenci udržovaných a aktualizovaných webových stránek považuji za znak důvěryhodnosti měny. Tato důvěryhodnost je ale klíčová pro existenci měny, jelikož všechny tyto měny jsou ve skutečnosti fiat peníze, pro které je typické, aby vůbec mohly fungovat, vysoká potřeba důvěry. A stejně tak u modelů časových bank a LETS komunit je klíčová administrace uskutečněných obchodů, která musí být dobře přístupná, nejlépe on-line. Z těchto důvodů považuji existenci webových stránek za elementární „znak“ fungujících lokálních měn. Proto měny, které nemají internetové stránky a kterým opakovaně jejich internetové stránky nefungovaly, případně byly velmi dlouho tyto stránky neaktualizovány, byly vynechány z výzkumu. Primární způsob vyhledání „aktivních“ oficiálních stránek lokálních měn spočíval v zadávání „klíčových“ hesel, v jednotlivých jazycích užívaných ve zvolených státech, do internetového vyhledavače společnosti Google Inc. a v následném prohlížení jednotlivých odkazů výsledku tohoto hledání. Jako klíčová hesla byly zvoleny: „lokální měna“, „regionální měna“, „doplňková měna“, „komunitní měna“, případně „lokální peníze“, „komunitní peníze“. Tyto hesla byly často doplněny o název konkrétní oblasti, či státu. Následné hledání vhodných dat mezi takto nalezenými odkazy na webové stránky, probíhalo do doby, než byl obsah stránek, na které byl nalezen odkaz, příliš vzdálený požadovanému tématu. 34
Sekundární způsob hledání oficiálních stránek měn, bylo přímé zadání měny do vyhledavače, či přímé internetové adresy. A to poté co bylo zjištěno, že „taková“ měna existuje. Informace o existenci měny byla často nalezena na již navštívených webových stránkách jiných měn, či byla identifikována jako člen sdružení lokálních měn, jehož stránky byly navštíveny. Pro překlad z cizích jazyků, mimo angličtiny a němčiny, byl použit internetový překladač od stejné společnosti. 5.2. Zkoumaná data Principem při získávání dat bylo, aby o každé vyhledané měně byly zjištěny 3 základní charakteristiky. Těmito charakteristiky jsou myšleny odpovědi na tyto otázky:
Ve kterém státě, případně ve které oblasti, se lokální měna vyskytuje?
Kdy lokální měna vznikla?
Na jakém principu lokální měna funguje?
Z odpovědí na výše uvedené otázky v kapitole 7 sestaveny hypotézy, jež budou následně na základě analýz potvrzeny, či zamítnuty. Pro sestavení těchto hypotéz je nejprve nutné definovat jednotlivé obecné modely alternativních směnných systémů. Vyvozením těchto obecných systémů se zabývá kapitola č. 6 Datový soubor je oproti záměrům popsaným v dřívějších kapitolách neúplný. Zvolenou metodou se nepodařilo najít žádnou fungující měnu v Irsku a ve Finsku. V Irsku byla nalezena informace o jedné připravované měně, ale tato měna je stále ve stádiu příprav. Ve Finsku nebyla nalezená žádná měna. Další problém v neúplnosti základních charakteristik se vyskytl u dvou Francouzských měn. Kde z překladu nebylo zřejmé, na jakém modelu fungují. Celkem byly výše popsaným způsobem získány informace o 71 různých měnách a LETS komunitách ve zvolených státech Evropy. U většiny měn byla získána všechna sledovaná data (konkrétně u 66 měn ze 71). Tato kapitola se zabývá ustanovením jednotlivých obecných modelů za použití metody indukce, která vychází ze získaných dat. Obecným modelem je považován model, jehož charakteristiky a principy se opakovaly alespoň u 5 různých alternativních systémů minimálně ve třech různých státech. 35
6. Analýza získaných dat z pohledu modelů fungování Při sběru dat byl u každé lokální měny podrobně pročítán text popisující principy fungování měny. Většina těchto popisujících textů o lokálních měnách přímo odkazovaly na již jinde existující lokální měny s dovětkem, že se budou snažit o jejich napodobení. Dochází tak ke kopírování několika málo již existujících modelů. Cílem tedy bylo tedy indukování těchto základních modelů. Touto metodou byly přiřazeny 3 základní modely (uvedené v kapitole č. 4) a u modelu „tvorby vlastních bankovek“ byly na základě zjištěných rozdílností odvozeny nové 3 podtypy. 6.1. Popis jednotlivých typů Zde budou popsány jednotlivé podtypy modelu vytváření vlastních bankovek. 6.1.1. Zvýhodněný model Jednodušším typem je přímo uváděná sleva pro uživatele těchto peněz. Ta může být buď účtována v obchodech, či u poskytovatelů služeb anebo při směně konvečních peněz za komunitní peníze. (Například to znamená v obchodě při hodnotě 100€ zaplatí uživatel lokální měny jen 95 jednotek místní měny. V druhém případě při výměně eur za lokální měnu, zaplatí 95€ a získá 100 jednotek lokální měny.) Tyto jednotlivé poměry si stanovují jednotlivé komunity. Přínos pro spotřebitele je zjevný. Získání slevy při použití lokální měny. Motivace podnikatele, poskytující tuto slevu, je marketingového charakteru. Tedy ve snazším získávání nových a udržení stávajících zákazníků. V kapitole č. 8 a v tabulkách bude tento model dále uváděn jako model „tvorby vlastních bankovek, zvýhodněný model“ značený „Bł“. 6.1.2. Model „1:1“ Zvláštním typem tohoto modelu jsou měny, které mají kurz ke konvenční měně v poměru 1:1. Žádná ekonomická výhoda není tedy uživatelům nabízena. Náklady na provoz systému jsou většinou hrazeny speciálními poplatky. Tento typ měny nabízí oproti konveční měně tedy jen sociologické funkce. V kapitole č. 8 a v tabulkách bude tento model dále uváděn jako model „tvorby vlastních bankovek, výměnný kurz 1:1“, značený „1:1“.
36
6.1.3. Model „chiemgauer“ Složitějším modelem, je model inspirovaný výše uvedenou měnou zavedenou v městečku Wörgl. Ten byl po přelomu tisíciletí v Bavorsku obohacen ještě o sociální rozměr. Základem je omezená platnost peněz. Tato platnost se prodlužuje zakoupením kuponu v několika procentní výši. Část tohoto poplatku jde na financování údržby a propagace peněžního systému. Dále část poplatku, placená buď přímo uživatelem, nebo podnikatelem přijímajícího místní měnu, jde na dobročinné účely, charitu, neziskovým projektům, či na kulturu. Zde hlavní motivací není ekonomický zisk jedince používajícího lokální měnu, ale prospěch komunity a řešení jejích problémů. Tito spotřebitelé mají na vědomí i upřednostňování místních lokálních podnikatelů, patřících do jejich komunity, před nadnárodními společnostmi, které v lokalitě této komunity působí. V kapitole č. 8 a v tabulkách bude tento model dále uváděn jako model „tvorby vlastních bankovek, typ „chiemgauer“. (Název dle první a nejúspěšnější lokální měny tohoto typu). Značení tohoto modelu je „chiemgauer“. 6.2. Shrnutí Rozdíly mezi těmito třemi funkčními způsoby modelu „tvorby vlastních bankovek“ jsou tak veliké, že vyžadují dílčí rozdělení. Zároveň však mají společné vydávání vlastních bankovek a tedy nepřekročily rámec původního modelu (viz kapitola 4.2). Místo tvorby nových modelů je tedy zavedena nová kategorie: „podtyp modelu“. Tyto podtypy jsou: „zvýhodněný model“, model směnného kurzu“ 1:1“ a model „chiemgauer“.
37
7. Způsob zkoumání a stanovení hypotéz Svůj výzkum zaměřím na prezentaci získaných dat a zkoumání závislostí, které se budu snažit prokázat nebo naopak vyvrátit. Výzkum těchto závislostí by měl odpovědět na tyto otázky:
Závisí použitý model lokální měny na alokaci lokální měny? Jinými slovy: Záleží zvolený model lokálních měn na konkrétním státu a vytváří se tak určité „národní“ modely lokálních měn?
Závisí vznik a rozvoj lokálních měn na hospodářském cyklu státu, či konkrétního regionu?
Prochází lokální měny a alternativní měnové systémy „evolučním“ vývojem a jsou stále zdokonalovány, nebo zda jednotlivé modely fungují nezávisle na sobě?
Při stanovování hypotéz budu vycházet z teoretické části této práce, a proto u všech tří stanovených otázek budu předpokládat pozitivní závislost. Hypotéza č. 1 Z důvodů, že měna je připoutaná ke společnosti, která ji využívá (viz upravené Lieterovo tvrzení kapitola 1.4) a že každá společnost a komunita je rozdílná a má jiné cíle (viz kapitoly 2.4 a 2.5) stanovím hypotézu č. 1 takto: Použitý model lokálních měn závisí na státu, ve kterém lokální měna nachází. Hypotéza č. 2 Zde lze vycházet z historických zkušeností (viz kapitoly 1.3, 3.1 a 3.2) a proto stanovuji hypotézu č. 2 takto: Vznik a rozvoj lokálních měn závisí na míře nezaměstnanosti v daném regionu. Hypotéza č. 3 Z úspěšné úpravy, kterou provedl Michael Unterguggenberger na lokální měně vydávané ve městečku Wörgl oproti původnímu vzoru – měně Wära (viz kapitoly 3.1 a 3.2) soudím, že se lokální měny mohou prospěšně vyvíjet a proto stanovuji hypotézu č. 3 takto: Lokální měny jsou neustále modifikovány a zlepšovány, což znamená, že prochází „evolučním“ vývojem.
38
8. Analytická část Tato kapitola vychází ze dat, které byly zjištěny na základě výše popsané metodiky. Tyto data jsou uvedena v tabulce č. 1 v příloze. 8.1. Vývoj počtu lokálních měn a alternativních systémů v čase dle jednotlivých států V následující tabulce uvádím počty jednotlivých lokálních měn dle zemí a roku vzniku. Tabulka č. 2: Počet nově vzniklých lokálních měn v jednotlivých státech dle jednotlivých let. Dánsko Francie Itálie Lucembursko Německo Nizozemsko Rakousko Řecko Špenělsko Švédsko Švýcarsko Velká Británie Portugalsko Celkový součet
1932 1934 1993 1995 1996 1997 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 žádná data Celkový součet 1 1 1 1 2 1 5 1 2 2 1 2 1 1 1 11 1 1 1 1 1 5 2 2 2 2 3 2 3 24 1 1 1 3 1 1 1 1 4 1 3 3 4 11 1 1 1 1 1 1 2 1 1 1 2 1 6 1 1 1 1 1 1 1 3 2 1 3 1 1 2 7 3 3 5 5 8 5 11 1 5 71
Zdroj: Vlastní výzkum
Z tabulky č. 2 je patrné, že v různých státech vznikaly lokání měny v různém období a jejich počet značně variuje. Celkově však dochází k nárůstu lokálních měn ve vybrané oblasti v čase. Graf č. 1: Vývoj počtu lokálních měn a alternativních směnných systémů za uplynulých 20 let V roce 2013 je zachycen stav k 1. 3. 2013
Zdroj: vlastní výzkum
39
Pro větší přehlednost lze tuto závislost ukázat graficky – viz graf č.1. Jak je patrné z grafu č. 1, tak za posledních 20 let dochází k výraznému růstu počtu lokálních měn a alternativních směnných systémů. A to především v posledním čtvrtletí, tedy od roku 2008 narostl jejich počet téměř o 100%. V roce 2008 propukla v USA a následně v Evropě rozsáhlá finanční krize, jež měla za následek hospodářskou krizi a obrovské finanční problémy některých států s hrozbou bankrotu, tyto státy byly především Island a Řecko a později Kypr. Finanční problémy, nedostatečná likvidita a obecný propad důvěry v bankovní sektor vedou ke snižování výdajů domácností i firem, a to vede k růstu nezaměstnanosti. A výší míra nezaměstnanosti, jako přímý „hmatatelný“ dopad na obyvatelstvo, ústí ve vytváření alternativních směnných systémů a lokálních peněz. Tato teoretická úvaha vysvětluje, alespoň částečně vysvětluje, proč od roku 2008 vznikla polovina všech v současnosti fungujících měn (viz tabulka č. 2 a grafy č. 1 a 2) a zároveň zdůvodňuje hypotézu č. 2. Toto lze ilustrovat na třech zemích s nejvyšším výskytem lokálních měn: Německa, Itálie a Řecka (viz graf č. 2). Graf č. 2: Vývoj počtu lokálních měn a alternativních směnných systémů ve vybraných zemí. Z grafu byly vyloučeny lokální měny, u kterých nebylo zjištěno datum vzniku.
Zdroj: Vlastní výzkum
40
V Řecku, jak lze vidět v tabulce č. 2., vzniklo od roku 2010 7 až 11 alternativních směnných systémů. Toto období koresponduje s hospodářskou situací Řecka, kde se během roku 2010 zvýšila míra nezaměstnanosti z úrovně 10% na úroveň 15% (viz graf č. 3) a od té doby stále roste. Tento vývoj nezaměstnanosti lze ostatně vidět i na grafu č. 3: Graf č. 3: Míra nezaměstnanosti v období leden 2009 – leden 2013 v Řecku.
Zdroj: (Tradeing Economics, 2012)
Výjimečný je i nárůst počtu lokálních měn také v Itálii v 1996. Opět důvodem tohoto nárůstu jsou ekonomická recese a vysoká nezaměstnanost. V Itálii v roce 1995 rapidně roste nezaměstnanost a až do roku 1999 se drží kolem úrovně 11,5% (viz graf č. 4) (Trading Economics, 2012). V tomto období vznikaly v Itálii lokální měny, avšak se zhruba jedno až dvou ročním zpožděním. Toto zpoždění lze vysvětlit tak, že je třeba jedno až dvou roční lhůta, během které se vytváří reakce na aktuální ekonomickou situaci. Naopak při výraznějším poklesnutí míry nezaměstnanosti se zastavil vznik nových lokálních měn a alternativních směnných systémů. Zajímavostí je, že tento počet nepoklesl ani v době, kdy míra nezaměstnanosti se snížila pod výchozí hodnoty. Společným projevem v těchto dvou zemích je, že vznikají lokální měny, které nevydávají vlastní bankovky. Důvodem, platným především pro Řecko, může být nedostatek konvečních peněz, případně jejich nízká likvidita. A to z toho důvodu, že konveční peníze jsou nutné pro převod na bankovky lokálních peněz. Proto v Řecku převažuje model vzájemných zápočtů (LETS) a v Itálii model časových bank.
41
Graf č. 4: Míra nezaměstnanosti v období leden 1994 – červenec 2000 v Itálii
Zdroj: (Trading Economics, 2012)
V tomto směru je vývoj v Německu odlišný a zaslouží si větší pozornost. Stejně jako v Itálii a Řecku první lokální měny vznikají při nárůstu nezaměstnanosti (viz graf č. 5). Graf č. 5: Míra nezaměstnanosti v období leden 2002 – červenec 2012 v Německu
Poznámka: Z grafu je patrné, že během zvoleného období, podobně jako v ČR, byla změněna metodika výpočtu míry nezaměstnanosti, tj. byla očištěna od sezónních vlivů. Zdroj: (Trading Economics, 2012)
První lokální měny vznikají v Německu v roce 2003, kdy nezaměstnanost průměrně dosahuje k 11%, a rekordní počet nově vzniklých měn koresponduje s vysokým nárůstem nezaměstnanosti v roce 2005 (viz tabulka č. 2). Ovšem další důvod tohoto nárůstu můžeme spatřit v propadu maloobchodních tržeb, což mimo jiné vedlo i k ochotnějšímu přijímání nově vzniklých lokálních měn ze stran podnikatelů.
42
Minimálně stejný vliv však měl úspěch Bavorské lokální měny Chiemgauer, ta původně vznikla jako školský projekt na získání prostředku na stavbu školní tělocvičny. To inspirovalo k vzniku dalších měn především v Bavorsku a v sousedním Bádensko-Württembersku. Tento vysoký nárůst umožnil vznik asociaci Regiogeld, tedy asociaci editorů (občanských sdružení) vydávající lokální měnu. Ta pomáhá s vytvářením dalších lokálních měn nejen v Německu, ale i v Rakousku a Lucembursku. A právě vznik tohoto sdružení, společně s úspěchem lokální měny Chiemgauer, ale i dalších a historická zkušenost s nouzovými měnami, jsou hlavními důvody pro používání modelu tvorby vlastních peněz. To podporuje i fakt, že Německo nebylo tak významně zasaženo finanční krizí bank, a tedy obyvatelé Německa měli k dispozici více konveční měny, kterou jsou lokální měny kryty. Faktem je, že lokální měny, které stejně jako v Itálii vznikly za doby vysoké nezaměstnanosti, přetrvávají do doby, kdy již takto vysoká nezaměstnanost není. Tento fakt můžeme brát jako důkaz přínosu lokálních měn. Na druhou stranu, v některých oblastech dochází v současnosti ke spojování a sjednocování lokálních měn, což může být jistá reakce na změněnou hospodářskou situaci. S ohledem na tabulku č. 2 Je tedy možné, že i v následujících letech můžeme čekat růst počtu lokálních měn a to především ve státech, ve kterých lokální měny teprve začínají (Nizozemí), anebo vyšší rozvoj jednotlivých měn na úkor jiných lokálních měn v regionech, kde lokálních měn již funguje dostatek (Německo). 8.1.1.Shrnutí a hypotéza č. 2 V uvedených příkladech z Řecka, Itálie a Německa je patrné, že v momentě upadnutí do recese, která se může projevit zvýšenou mírou nezaměstnanosti, začínají vznikat a rozvíjet se lokální měny včetně modelů vydávajících vlastní bankovky. Je tedy zřejmé, že vznikají jako reakce na míru nezaměstnanosti. Ve všech třech zmíněných příkladech, měny začaly vznikat, když míra nezaměstnanosti překročila 11% míru nezaměstnanosti4, což může být jistý znak. Jak bylo vidět na příkladu Itálie, měny často vznikají s ročním až dvouročním zpožděním oproti momentu, kdy vrcholila míra nezaměstnanosti v daném státě. Toto zpoždění vzniká při přípravné fázi těchto lokálních měn. Obdobným, či doprovodným projevem krize, který spouští proces vzniku lokálních měn, je i pokles tržeb maloobchodních prodejců. Toto se projevilo v případě Německa. To, že u ostatních států není patrná tato závislost, je z důvodu nedostatku lokálních měn, či nedostatku dat o nich. U zmíněných zemí je počet zjištěných měn nejvyšší, mimochodem jen 4
Ovšem u států s dlouhodobě mnohem nižší mírou nezaměstnanosti je možné, že tato míra bude nižší.
43
v těchto třech zemích dohromady se nachází 65% všech zjištěných měn. A tedy soudím, že při vyšším počtu měn, by se i v ostatních zemích tato závislost vyskytla. Dále je možné přihlédnout k historickým lokálním měnám Wära a Wörgl a k stále ještě fungujícím alternativním systémům JAK Medlemsbanks a WIR bank, jež všechny čtyři vznikly v době Velké hospodářské krize během 30. let minulého století. Ze zmíněných důvodů je hypotéza č. 2 (Vznik a rozvoj lokálních měn závisí na míře nezaměstnanosti v daném regionu) je velmi pravděpodobná. 8.2. Vývoj jednotlivých modelů lokálních měn v čase Stejnou pozornost jako problematika načasování, tedy datum vzniku alternativních směnných systémů, si zaslouží problematika zvoleného modelu. Na grafu č. 6 jsou znázorněny počty fungujících měn jednotlivých modelů. Tyto základní tři typy modelů (definované v kapitole č. 4) jsou nejčastěji se vyskytujícími modely alternativních směnných systémů, které v Evropě existují. Pouze u pěti jednotlivých měn nebyl zjištěn typ a pouze jeden směnný systém funguje na jiném modelu. Všechny ostatní jsou zahrnuty v grafu č. 4. Graf 6: Vývoj počtu jednotlivých modelů lokálních měn a alternativních směnných systémů v čase.
Vývoj počtu jednotlivých modelů směnných systémů v čase 40 35 30 25 Časová banka
20
LETS 15
Vlastní bankovky
10 5
2013
2012
2011
2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
2002
2001
2000
1999
1997
1996
1995
1993
1932
0
Zdroj: Vlastní výzkum
Jak je z grafu č. 6 patrné, tak jeden ze tří typů modelů v určitém období byl upřednostňován více než zbylé dva modely. Ovšem v posledních letech jasně převládl model tvorby vlastních bankovek. 44
Clearingový model (LETS) zaznamenával růst především díky své technické nenáročnosti. V tomto modelu není totiž nutnost tisknout vlastní bankovky, a celkově je systém zatížen spíše volnými pravidly, jejichž kontrola je prováděna výhradně formou sociální kontroly. Platby se provádí formou účetních operací, čistě v rámci obchodních knih. Tento systém, ač velmi jednoduchý, je v praxi velmi obtížný. Obtížná bývá domluva o ceně a i samotné zapisování všech operací. Z tohoto důvodu zažil tento model po přelomu tisíciletí stagnaci. To se ovšem v současné době, za pomocí internetu a moderních platebních karet, mění a od roku 2009 vznikají nové LETS komunity. Model časových bank vychází z clearingového systému a odstranil některé nedostatky LETS modelu, ale hlavní charakteristiky, například nutnost vedení jasné evidence, zůstal. Jak je z grafu č. 6 patrné, tak od roku 1996 vznikaly právě převážně měny na tomto modelu namísto modelu LETS. Ten byl po toto období v útlumu. Model časových bank byl převažujícím modelem až do roku 2005, kdy převážil rychle rostoucí model tvorby vlastních peněz. Model tvorby vlastních peněz je, na rozdíl od předchozích dvou modelů, technicky náročnější. Vyžaduje tisk papírových peněz, a dohled nad jejich cirkulací, zajišťování výměnných míst a u podtypu „chiemgauer“ i vydávání kolků a jejich kolkování. Tento model vznikl a již fungoval ve 30. letech minulého století (viz kapitola 3), ale až od roku 2003 je hojně využíván a stal se dominantním modelem v Evropě a v současnosti (2013) funguje polovina všech lokálních měn na tomto modelu. 8.2.1.Shrnutí a hypotéza č. 3 Z tohoto je patrné, že konkrétní model byl preferován jen v určitém období: LETS model do roku 1996, model časových bank od roku 1996 do roku 2003 a model tvorby vlastních peněz od roku 2003 po současnost. Tyto preference byly jen v případě vzniku nových lokálních měn. Již fungující lokální měny nikdy nebyly rušeny z důvodu morálního opotřebení, tedy překonání používaného modelu jiným modelem. V případě LETS modelů a časových bank a můžeme mluvit o postupném vývoji vzhledem k jejich provázanosti, ale v případě modelu vlastních měn jde spíše o radikálnější změnu. I tak jednoznačně můžeme potvrdit závislost využití konkrétního modelu nově vznikajících měn na období, ve kterém měna vzniká. Tedy hypotéza č. 3 (Lokální měny jsou neustále modifikovány a zlepšovány, což znamená, že prochází „evolučním“ vývojem.) je potvrzena.
45
8.3. Vývoj jednotlivých modelů lokálních měn v závislosti na státě Tato podkapitola se stejně jako předešlá zabývá typem modelu, na rozdíl od předchozí hledá odpověď, zda je závislost nejenom na čase, ale i na konkrétním umístění ve státě. Jinými slovy, zda daný jednotlivé státy mají určitá specifika a vznikají zde tedy specifické modely pro daný stát.
Graf č. 7: Podíl jednotlivých modelů lokálních měn
Podíl jednotlivých modelů lokálních měn
LETS Vlastní bankovky časová banka ostatní
Zdroj: Vlastní výzkum
Na grafu č. 7 můžeme vidět podíl jednotlivých modelů na celkovém počtu lokálních měn. Z toho jasně patrné, že převládající model je model vlastních bankovek a jako druhý nejúspěšnější model je model vzájemných zápočtů. Podrobnější pohled, s členěním na jednotlivé státy a i s procentuálním vyjádřením, nabízí tabulka č. 3. Tabulka č. 3: Rozdělení využitých modelů lokálních měn dle státu
Popisky řádků Dánsko Francie Itálie Lucembursko Německo Nizozemsko Rakousko Řecko Špenělsko Švédsko Švýcarsko Velká Británie Portugalsko Celkový součet
Časová banka
LETS
7
2 1
1 1
2 1
1
10 1
10
2 1 1 21
Vlastní bankovky Nezjištěno Ostatní Celkový součet 1 1 1 2 5 1 2 11 1 1 20 1 24 1 3 4 4 11 1 1 1 2 5 6 1 34 5 1 71
LETS Vlastní bankovky časová banka ostatní 0% 100% 0% 0% 40% 20% 0% 0% 9% 9% 64% 0% 0% 100% 0% 0% 8% 83% 4% 0% 33% 33% 33% 0% 0% 100% 0% 0% 91% 0% 9% 0% 100% 0% 0% 0% 0% 0% 0% 100% 100% 0% 0% 0% 17% 83% 0% 0% 100% 0% 0% 0% 30% 48% 14% 1% Zdroj: Vlastní výzkum
46
Jak je patrné z tabulky č. 3, tak údaje u některých států nejsou relevantní, jelikož obsahují příliš málo dat. Proto, je nutno omezit výběr států a to na ty státy, ve kterých existuje alespoň 5 měn, a u každé z nich známe konkrétní model a podtyp modelu, viz tabulka č. 4. Tabulka č. 4: Rozdělení využitých modelů lokálních měn dle vybraných státu
Popisky řádků Časová banka LETS Vlastní bankovky Nezjištěno Celkový součet časová banka Itálie 7 1 1 2 11 64% Německo 1 2 20 1 24 4% Řecko 1 10 11 9% Velká Británie 1 5 6 0% Celkový součet 9 14 26 3 52 17%
LETS Vlastní bankovky Nezjištěno 9% 9% 18% 8% 83% 4% 91% 0% 0% 17% 83% 0% 27% 50% 6% Zdroj: Vlastní výzkum
Jak je vidět, u každé z těchto čtyř zemí se výrazně uplatňuje jeden konkrétní model. V Itálii je to model časových bank, v Řecku model LETS a v Německu a Velké Británii převažuje model vlastních bankovek. Ovšem v tomto případě je užíváno několik podtypů tohoto modelu a je tedy nutné určit konkrétně který podtyp je využíván. Tabulka č. 5: Rozdělení využití jednotlivých podtypů lokálních měn dle vybraných států.
Popisky řádků Německo Velká Británie Celkový součet
Bł 1 4 5
chiemgauer 16 1 17
1:1 3 3
Neznámé Celkový součet Bł chiemgauer 1:1 Neznámé 4 24 4% 67% 13% 17% 5 80% 20% 0% 0% 4 29 Zdroj: Vlastní výzkum
Z tabulky č. 5 je jasně patrné, že v Německu jasně převažuje podtyp „Chiemgauer“. Tento model využívá 67% všech lokálních měn fungujících na modelu tvorby vlastních peněz. Ze skladby a počtu tohoto modelu lze usoudit jistou náklonnost obyvatel Německa k více solidárním systémům, kde je významná socializační funkce. Tedy, že spotřebitelé a podnikatelé v Německu upřednostňují prospěch komunity před prospěchem jedince. To odpovídá i historickým zkušenostem a kultuře a navazuje na historickou měnu Wära, která zaznamenala v 30. letech vysoký úspěch a hospodářský přínos. Oproti tomu ve Velké Británii převažuje model „tvorby vlastních peněz, zvýhodněný model“, tedy model zvýhodňující spotřebitele. Na rozdíl od Německa, je tak ve Velké Británii preferován prospěch jednotlivce před přímou podporou komunity. To odpovídá velmi libernímu přístupu v ekonomice, který je ve Velké Británii tradiční.
47
8.3.1.Shrnutí a hypotéza č. 1 Zmíněné čtyři státy tedy využívají rozdílné modely: V Itálii se nejčastěji využívá model časových bank, v Řecku model LETS a v Německu a Velké Británii model tvorby vlastních peněz. Přičemž v Německu je to typ „Chiemgauer“ a v Británii „zvýhodněný model“. Z toho vyplývá, že pro každý stát, ve kterém jsou výrazněji rozšířené lokální měny (tedy alespoň 5 lokálních měn) je typický jeden konkrétní model, či typ modelu. Tento model je, ve společnostech obyvatel žijících na území jednoho státu, upřednostňován při vzniku nových lokálních měn a alternativních směnných systémů. Tedy použitý model při nově vznikající měně závisí na státu, ve kterém vzniká. Z toho vyplývá, že hypotéza č. 1 (Použitý model lokálních měn závisí na státu, ve kterém se lokální měna nachází) je potvrzena.
48
9. Aplikace závěrů na Českou republiku V této kapitole dochází k aplikaci získaných závěrů z předešlé kapitoly na podmínky České republiky. Cílem je určit, zda v některých lokalitách ČR by bylo vhodné zavést lokální měnu. Pro získání kontextu je na začátku kapitoly představen vývoj lokálních měn do současnosti. Následný bod kapitoly se bude snažit metodou dedukce zjistit podmiňující faktory, které mají tři státy s nejvyšším počtem lokálních měn společné. 9.1. Identifikace podmiňujících faktorů Geoekonomické faktory: Jak bylo vysvětleno v předešlých kapitolách, zásadní vliv na vznik lokálních měn, má druh sektoru hospodářství v dané oblasti. Pro úspěšné rozvíjení je nutný vysoký podíl služeb a zemědělství (případně jiné drobné prvovýroby). Všechny zmíněné země jsou významnými exportéry zemědělských produktů a zároveň mají vysoký podíl služeb. Důležitost zemědělství na vznik lokálních měn potvrzuje fakt, že v Německu ve třech nejvíce zemědělských spolkových republikách existuje více jak 55% všech lokálních měn vyskytujících se v Německu. Více než vyprodukované množství je ale důležitá struktura a velikost jednotlivých zemědělských podniků V Itálii 70% podniků pracujících v zemědělství má méně než 10 zaměstnanců (Česká agentura na podporu obchodu, 2013). Podobná je i situace v Řecku. V Německu na 293 000 farmách pracuje 663 000 obyvatel, tedy v průměru 2 a čtvrt pracovníka na jednu farmu. Z tohoto vyplývá, že je velmi důležitá i velikost jednotlivé farmy, či zemědělského podniku. Pro vznik lokálních měn jsou vhodné drobné farmy a drobní soukromní zemědělci. (Důvodem může být vyšší ochota drobných zemědělců přijímat za svoje produkty lokální měnu.) Příhodný je i vysoký podíl služeb: Itálie 67%, Německo 70,8% a Řecko více jak 80%, což odpovídá teorii o vysoké míře služeb. Všechny tři státy jsou „otevřené“, tedy s vysokým množstvím importu a exportu. Pro Itálii a Řecko je velmi významný i cestovní ruch. Všechny země používají jednotnou měnu euro. Sociální faktory: Jak bylo uvedeno v kapitole 2.4, tak jedním z předpokladů pro vytváření komunit je sdílení podobných hodnot. Tyto hodnoty velmi často vychází z místní kultury a zvyklostí. Kultura velmi je často z části tvořena, či dokonce přímo historicky vychází z náboženství, které je upřednostňováno 49
v dané lokalitě. Z toho vyplývá, že sdílení náboženství přímo souvisí se sdílením hodnot. Tudíž míru aktivního vyznávání náboženství lze brát jako znak indikující míru sdílení hodnot. Aktivní vyznávání náboženství, tak má přímo vliv na úroveň „občanské uvědomělosti“, ale zároveň je jedním z jejích indikátorů. Termín: „občanská uvědomělost“ reprezentuje sociální stav společnosti, který je výchozí při vzniku komunit. V Itálii a Řecku je vysoký počet věřících, a to především křesťanů (Itálie 90,3%, Řecko 95%). To samé platí o některých částech Německa, (zvláště pak o těch, kde vnikají ve vyšší míře lokální měny), (Bavorsko: 73%, Bádensko - Württembersko 68%, Dolní Sasko 64%). (Evangelische Kirche in Deutschland, 2011) Věřící občané totiž snáze iniciují vznik komunit, případně už jsou členy nějaké komunity. Jako dopad „občanské uvědomělostí“ je i nižší kriminalita a vyšší míra dodržování lokálních zvyků, obyčejů a různých dalších rituálů v rámci komunity, což lze považovat jako její indikátory (viz kapitoly č. 2.3 a 2.4). 9.2. Vývoj lokálních měn v ČR Do roku 2004 vznikaly a postupně zanikaly komunity vydávající vlastní měny napříč Českou republikou (jako příklad uvedu komunity v Litvínově nebo Karviné). Jejich vznik ovlivňovaly převážně dva faktory. V prvé řadě nadšení členů a organizátorů k účasti v alternativních ekonomických systémech, které byly z velké části inspirovány úspěšnými projekty v zahraničí, převážně ve státech západní Evropy. Jako sekundární faktor můžeme považovat ekonomickou a měnovou krizi v roce 1997 a 1998. Tato měnová krize vyvolala v obyvatelích ČR nedůvěru k české koruně a vzbudila větší zájem o alternativní systémy, ale tento zájem velmi rychle opadl a s ním i snahy o vytváření nových a setrvávání v již fungujících komunitách. Po roce 2004 fungovaly na území České republiky tři alternativní směnné systémy: ROZLET v Brně, Pražský LETS a časová banka v Borovanech u Českých Budějovic. Jak popisuje Suchánková vývoj v brněnském ROZLETu, ale i v ostatních dvou komunitách, ustrnul na počátečním bodě a na dále se nerozvíjel a ani počet členů se nezvyšoval. „Omezený počet členů měl omezené nabídky a prvotní nadšení členů i organizátorů se postupně vytrácelo, až se vytratilo úplně. Skupiny se rozpadly nebo zastavily svoji činnost, případně pokračovaly dál ve výměnách, vzniklých na základě nově utvořených vazeb, kdy lidé necítili potřebu výměny evidovat.“ (Suchánková, 2011) Hlavní charakteristiky těchto komunit, tedy typ modelu a velikost, měly tyto komunity velmi podobné. Všechny tři fungovaly na modelu časové banky a všechny dosahovaly velmi malé velikosti a to kolem třiceti, v případě Pražské komunity sta, členů. (llets.ecn.cz, 2002) Jak naznačila Suchánková, vysoká uzavřenost těchto komunit a z toho pramenící nízký počet členů, společně 50
s malou propagací a informovaností, způsobila rozpad, případně utlumení aktivit těchto komunit. Další významné komunity, či lokální měny se nevyskytly. Zvolené modely zmíněných lokálních měn v ČR potvrzují hypotézu č. 3, jelikož modely odpovídají modelům, které i v zahraničí byly v oblibě v době, kdy lokální měny v ČR vznikaly. Z pohledu výše popsaných faktorů není ani jedna z těchto tří oblastí vyhovující. U faktorů indikující „občanskou uvědomělost“ nevykazuje ani jeden z faktorů vhodné výsledky (viz obrázky č. 2,3,4). Ve všech třech regionech je nezaměstnanost velmi nízká, tudíž chybí dostatečná ekonomická motivace. Naopak kriminalita je zde velmi vysoká, což hlavně případě lokálních měn z Prahy a z Brna vychází z velikosti těchto měst. Jenže právě velikost těchto dvou měst způsobuje vysokou anonymitu, což brzdí rozvoj komunity a neprojevuje se zde ani „občanská uvědomělost“, jelikož obyvatelé velkých měst spolu nesdílí náležitost k lokalitě. V zahraničí sice existují úspěšné měny ve velkých městech (př. Bristol pound), ale zde je lokalizováno na určitou specifickou čtvrť města a je zde silná podpora samosprávních orgánů. Naopak při nelokalizování do určité čtvrti a bez podpory „radnice“ se setkáváme s opačným výsledkem, tedy neúspěchem (př. Berliner) 9.3. Aplikace faktorů na podmínky ČR V této části kapitoly bude na základě výše popsaných faktorů a prezentovány jednotlivé statistické mapy, a bude hledán průnik lokalit s extrémními hodnotami. Obrázek č.1: Mapa využití zemědělské půdy v ČR v roce 2003
Zdroj (Matějka, 2007)
Z obrázku č. 1 je patrná intenzita využívání zemědělské plochy. Můžeme jasně indikovat oblast jižní Moravy, oblast Hané a také oblasti Polabí. Ovšem tento graf neprozrazuje nic o struktuře a velikosti 51
podniků podnikajících v zemědělství. Ovšem můžeme předpokládat, že na rozdíl od zbytku Republiky je v těchto dvou oblastech vyšší koncentrace drobných zemědělců. Obrázek č. 2: Míra nezaměstnanosti v ČR dle okresů
Zdroj: MPSV, ČSÚ
Jak je z obrázku č. 2 patrné, tak podíl nezaměstnaných blížící se „kritické“ hranici 11%, kdy v zahraničí vznikají lokální měny, je v severních Čechách, severní Moravě a Slezsku, a také na jižní Moravě. Obrázek č. 3: Míra náboženství v ČR
Zdroj: ČSÚ
Na obrázku č. 3 můžeme identifikovat oblast Vysočiny, oblast jihovýchodní Moravy a také severní Moravu. V těchto místech bydlí nejvyšší počet věřících na území ČR. 52
Obrázek č. 4 nám ukazuje míru zločinnosti, tento obrázek jen dokresluje obraz o stavu společnosti v jednotlivých částech Republiky. Tento obraz má za cíl ukázat míru lokální občanské „vyspělosti“ a „uvědomělosti“. Obrázek č. 4: Míra kriminality a objasněnosti případů v ČR
Zdroj: Vězeňská služba ČR
I na tomto grafu výrazně figuruje jihovýchodní Morava a také východní část Vysočiny. Dále pak východní Čechy a Plzeňsko. 9.4. Shrnutí Extrémních pozitivních hodnot na všech výše uvedených statistických mapách nabývá okres Hodonín. Jediné Hodonínsko nabývá maximálních hodnot na všech čtyřech mapách. Velmi zvýšené hodnoty jsou i v okolních okresech Břeclav a Uherské Hradiště, dále pak v okresu Žďár nad Sázavou. Poslední zmiňovaný má ovšem oproti ostatním velmi nízkou míru využití zemědělské půdy. Z průniku výše uvedených statistických map vyplývá, že ideálním místem na zavedení lokální měny je Hodonínsko, případně okolní dva okresy. V této oblasti je i reálný předpoklad vysoké míry dodržování místních tradic a zvyků, což může být dalším faktorem. Tlaky na zavedení lokální měny se zvýší v momentě, kdy Česká republika přijme jako zákonné platidlo euro a v momentě, kdy se ještě výrazněji začnou projevovat globalizační prvky, například dovoz méně kvalitních potravin ze zahraničí. V tento moment je vznik lokální měny nejpravděpodobnější. S ohledem na závěr hypotézy č. 3 a z důvodu provázanosti České republiky s Německem a návaznosti regionu Hodonínska s Rakouskem, je vhodný model: model tvorby vlastních peněz. Ovšem konkrétní podtyp modelu není možné predikovat. 53
Závěr Cílem této práce bylo na základě komparativní analýzy lokálních měn ve vybraných státech nalézt podmínky vhodné pro vznik lokálních měn a tyto podmínky aplikovat na Českou republiku a nalézt oblast v ČR, kde je možné tuto lokální měnu zavést tak, aby byly naplněny důvody, kvůli kterým se lokální měny zakládají. Určení důvodů je také součástí práce. Pro získání kontextu se teoretické kapitoly věnují jednotlivým funkcím peněz a jejich vývoji, čímž zároveň vysvětlují primární funkci některých modelů lokálních měn. Jelikož některé alternativní směnné systémy využívají jen a pouze jednu, či dvě funkce, které mají konveční peníze. A právě opomenutí ostatních funkcí konvečních peněz umocňuje právě tu využívanou funkci. (Toto je patrné na modelu LETS, kde je využita jen funkce zúčtovací.) Další kapitola o globalizaci a regionalizaci vysvětluje sociální a ekonomické důvody pro vznik lokálních měn. Zde si můžeme povšimnout, že vzrůstající trend vzniku nových lokálních měn, jde proti hlavnímu směru v globalizovaném světě. Jedná se totiž spíše o přidávání překážek při směně, než o jejich odstraňování, a to i v tak globalizovaných a liberálních státech jako je Velká Británie. Mezi nejvýznamnější důvody tohoto procesu, patří sociální potřeba identifikace komunity. Lokální měnou se daná komunita identifikuje a napomáhá svému rozvoji. V lokální měně se odráží jednotlivé priority a preference dané komunity, to ostatně dokládá i dílčí část výzkumu, který dochází k závěrům, že společnosti obyvatel žijících v jakémkoliv státě mají jiné priority a preference než obyvatelé žijící v jiném státě. Tudíž modely preferované v jednom státě jsou jiné než preferované modely v jiném státě. A tedy použitý model závisí na státu, ve kterém se společnost tento model používající nachází. Samotná myšlenka lokálních měn je velmi stará, a proto práce, spíše než historický vznik lokálních měn, uvádí historické příklady užití lokálních měn z 30. let a také novodobý vývoj současných alternativních systémů a lokálních měn. Právě zkoumání vývoje jednotlivých systémů bylo další dílčí součástí výzkumu. Bylo zjištěno, že při vzniku nových měn je podstatné, kdy tyto měny vznikaly, jelikož jednotlivé modely vznikaly v jen v určitých časových úsecích. Bylo tedy zjištěno, že období výrazně ovlivňovalo výběr modelu, pro nově vznikající měnu. Hlavním cílem této práce však vyvození základních podmínek nutných pro existenci lokálních měn ve státech „starých zemí“ Evropské unie a Švýcarska. Byly zanalyzovány vybrané země a z nich vybraná trojice zemí, kde se lokální měny objevují nejčastěji. Tyto země jsou Itálie, Německo a Řecko. Na základě analýzy byly nalezeny faktory, které spojují tyto oblasti, kde lokální měny 54
vznikají. Tyto faktory jsou: vysoký podíl služeb a drobného zemědělství, vysoká nezaměstnanost a takový stav společnosti, který by se nechal nazvat „občanská uvědomělost“. Ta vychází z tvorby komunit (tento faktor je ve výzkumu nahrazen podílem věřících), a nízké kriminality. Dále předpokládá vysokou míru dodržování komunitních zvyků. Po aplikaci statistických map na podmínky České republiky vyšla oblast Hodonínska jako vhodná oblast pro zavedení lokální měny. Dílčím cílem bylo zanalyzování a vytvoření databáze lokálních měn na území zmíněných států. Tato databáze finálně obsahuje 71 různých lokálních měn z 14 různých států Evropy. U každé z měn, byla získána data o jejich rozmístění a datu vzniku a informace vedoucí k určení modelu, na kterém lokální měna funguje. U většiny měn byla získána i další data, především počet živnostníků a podniků akceptující danou měnu, či oblast státu. Méně časté data byly např. obrat dané měny a celkový počet uživatelů. Ovšem tyto doplňková data nebyla více využita v prováděném výzkumu. Na základě této databáze byly určeny 3 hlavní modely a byly identifikovány a popsány 3 podtypy modelu tvorby vlastních peněz. Tyto modely posloužily k odvození jednotlivých závislostí. První odvozenou závislostí je, že použitý model, případně podtyp modelu, záleží na státu, ve kterém se měna nachází. Vznikají tak určité „národní“ modely lokálních měn. Dále bylo odvozeno, že použitý model lokálních měn záleží na datu jejich vzniku. Jinými slovy, jednotlivé modely jsou typické pro určité období, během kterého byly upřednostňovány. Také bylo vyhodnoceno jako velmi pravděpodobně, že tyto období na sebe navazují v tom smyslu, že dochází k jejich zdokonalování a tak k jejich vývoji.
55
Citovaná literatura a použité zdroje Anderlini, L. a Sambirian, H. 1992. Some notes of economic barter, money, credit. [autor knihy] Caroline Humphrey a Stephen Hugh-Jones. Barter, Exchange and Value: An Anthropological Approach. místo neznámé : Cambridge: University Press, 1992, stránky 75-106. —. 1992. Some notes of economic barter, money, credit in barter, exchange, economic, and value. místo neznámé : Cambridge: University Press, 1992. Česká agentura na podporu obchodu. 2013. Itálie: Ekonomická charakteristika země. Bussinesinfo.cz. [Online] 21.. březen 2013.
. ČTK. 2011. Chiemgauer, lokální německá měna s obratem 5 milionů eur ročně a vysokou důvěrou. Patria.cz. [Online] 27. září 2011. . Evangelische Kirche in Deutschland. 2011. Kirchenmitgliederzahlen. [Online] 31. Prosinec 2011. [Citace: 20. prosinec 2012.]< http://www.ekd.de/statistik/85823.html>. Friedman, Milton. 1997. Za vším hledej peníze. Praha : Grada Publishing, 1997. ISBN: 80-7169-4800. —. 1997. Za vším hledej peníze. místo neznámé : Grada Publishing, 1997. Gans, Herbert J. 1967. The Levittowners: ways of live and politics in a New suburban community. New York : Vintage Books, 1967. ISBN: 0713905905. —. 1967. The Levittowners: ways of live and politics in a New suburban community. New York : Vintage Books, 1967. Giddens, Anthony. 2000. Unikající svět: jak globalizace mění náš život. Praha : Sociologické nakladatelství, 2000. ISBN: 8085850915. —. 2000. Unikající svět: jak globalizace mění náš život. místo neznámé : Sociologické nakladatelství, 2000.
56
Gottdiener, Mark a Budd, Leslie. 2005. Key concepts in urban studies. Londýn : Sage Publications, 2005. str. 188. ISBN: 0761940987. —. 2005. Key concepts in urban studies. Londýn : Sage Publications, 2005. Hart, Keith. 2000. The Memory Bank. Money in a Equal World. London : Profil books, 2000. str. 340. ISBN: 1-86-197-208-3. —. 2000. The Memory Bank. Money in a Equal World. London : Profil books, 2000. Holman, Robert. 2002. Ekonomie. 3. aktualizované vydání. Praha : C. H. Beck s. r. o., 2002. str. 714. ISBN: 80-7179-681-6. —. 2011. Ekonomie. místo neznámé : C. H. Beck s. r. o., 2011. Ingham, Geoffry. 1996. Money is a social relation. Review of Social Economy. 1996, Sv. 54, 4, stránky 507-529. —. 1996. Money is a social relation. místo neznámé : Review of social Economy, 1996. JAK Medlemsbank. 2013. Short information about JAK. JAK Medlemsbank. [Online] duben 2013. . Jeníček, Vladimír. 2002. Globalizace světového hospodářství. Praha : C. H. Beck, 2002. str. 152. ISBN: 8071797871. —. 2002. Globalizace světového hospodářství. Praha : C. H. Beck, 2002. Jílek, Josef. 2004. Peníze a měnová politika. Praha : Grada Publishing, 2004. str. 742. ISBN: 8024707691. —. 2004. Peníze a měnová politika. Praha : Grada Publishing, 2004. komunitní knihovna.cz. komunitní knihovna.cz. [Online] . Lang, Peter. 1994. Lets work. Rebuilding local economy. Bristol : Grover Books, 1994. ISBN: 1899233008. —. 1994. Lets work. Rebuilding local economy. . Bristol : Grover Books, 1994. Lietaer, Bernard. 2004. Budoucnost peněz. místo neznámé : Paradigma, 2004. 57
—. 2004. Budoucnost peněz: vytvářet udržitelný blahobyt, pracovní příležitosti a rozumnější svět. [překl.] Mikuláš Hučko. 1. Košice : Paradigma, 2004. str. 318. ISBN: 80-968-6033-X. llets.ecn.cz. 2002. LETSystémy v ČR:. llets.ecn.cz. [Online] září 2002. . Matějka, Karel. 2007. Užití země. [Online] 2007. . Mezřický, Václav. 2006. Povaha globalizace, základní problémy, její pozitiva a negativa. [autor knihy] Jana Dlouhá, Jiří Dlouhý a Václav Mezřický. Globalizace a globální problémy. Praha : Univerzita Karlova v Praze, Centrum pro otázky životního prostředí, 2006. Jedná se o sborník textů.. —. 2006. Povaha globalizace, základní problémy, její pozitiva a negativa. [autor knihy] Jana Dlouhá, Jiří Dlouhý a Václav Mezřický. Globalizace a globální problémy. místo neznámé : Univerzita Karlova v Praze, Centrum pro otázky životního prostředí, 2006. Novinky.cz. 2011. V německém regionu se chytla místní měna - chiemgauer. Novinky.cz. [Online] Borgis, a.s., 28. září 2011. . Onken, Werner. 1999. Silvio Gesells und die Natürliche Wirtschaftsordnung. Eine Einführung in Leben und Werk. Lütjenberg : Verlag für Socialökonomie, 1999. str. 200. ISBN: 3879984395. —. 1999. Silvio Gesells und die Natürliche Wirtschaftsordnung. Eine Einführung in Leben und Werk. Lütjenberg : Gauke GmbH. Verlag für Socialökonomie, 1999. Pavelka, Tomáš. 2007. Makroekonomie - základní kurz. Praha : MELANDRIUM, 2007. str. 278. ISBN: 978-80-86175-52-2. —. 2007. Základy Makroekonomie. místo neznámé : MELANDRIUM, 2007. Petrusek, Miloslav a Vodáková, Alena. 1996. Velký sociologický slovník. Praha : Karolinum, 1996. str. 1627. ISBN: 8071843105. —. 1996. Velký sociologický slovník. Praha : Karolinum, 1996. Rothbard, Murray. 2001. Peníze v rukou státu. [překl.] Josef Šíma. Praha : Liberální institut, 2001. str. 144. ISBN: 80-86389-12-X. —. 1990. Peníze v rukou státu. místo neznámé : Mises Instutu, 1990. 58
Sirůček, Pavel a Heczko, Stanislav. 2006. Globalizace - vybrané teoretické aspekty. E+M. Ekonomie a Management. 2006, Sv. 9, stránky 32-49. —. 2006. Globalizace - vybrané teoretické aspekty. vsmaterialy.cz. [Online] 2006. . Suchánková, Alena. 2011. Vývoj LETS v České republice (2004-2010). Alternativazdola.cz. [Online] 26.. leden 2011. [Citace: 22. březen 2013.]< http://alternativazdola.cz/liferay/lokalni-ekonomika//asset_publisher/gpQ0ePdBZgKC/content/vyvoj-lets-v-ceske-republice-2004-2010?redirect=http%3A%2F%2Falternativazdola.cz%2Fliferay%2Flokalniekonomika%3Fp_p_id%3D101_INSTANCE_gpQ0ePdBZgKC%26p_p_lifecycl>. Švarz, Martin. 2012. Prostorový determinismus a pojem komunity v mětském plánování Bakalářská práce. Brno : autor neznámý, 2012. str. 39. —. 2012. Prostorový determinismus a pojem komunity v mětském plánování - Bakalářská práce. Brno : autor neznámý, 2012. Tichá, Milena. 2007. Globalizace a regionalizace světového hospodářství. Metodický portál. [Online] duben 2007. . —. 2007. Globalizace a regionalizace světového hospodářství. duben 2007. Tradeing Economics. 2012. Greece Unemplyment Rate. Tradeing economics. [Online] 2012. . Trading Economics. 2012. Germany Unemployment rate. Trading Economics. [Online] 2012. . —. 2012. Italy Unemployment Rate. Tradeingeconomics.com. [Online] 2012. [Citace: 16. duben 2013.] . Washington, President George. 1792. http://www.usmint.gov/. US Mint. [Online] duben 1792. [Citace: 12.. březen 2013.] . —. 1792. http://www.usmint.gov/. US Mint. [Online] duben 1792. [Citace: 12.. březen 2013.] . 59
Wimmer, Andreas. 2011. Historie varuje: Úspěch s vlastní měnou se neodpouští. Česká pozice. [Online] říjen 2011. http://www.ceskapozice.cz/byznys/finance/historie-varuje-uspech-s-vlastnimenou-se-neodpousti. Zagata, Lukáš. 2007. Systém komunitních měn jako zdroj sociálního a regionálního rozvoje. Disertarční práce. Praha : Provozně ekonomická fakulta, Česká zemědělská univerzita v Praze, 2007. —. 2007. Systém komunitních měn jako zdroj sociálního a regionálního rozvoje. 2007.
60
Přílohy: 1. Tabulka lokálních měn Mezi hlavní charakteristiky byly zařazeny: stát, kde měna (alternativní měnový systém) vznikla, název měny (měnového systému), rok vzniku a typ modelu na základě kterého měna funguje. Tabulka č. 1: Seznam všech zjištěných lokálních měn a alternativních systémů. Obsahuje název měny, datum vzniku, model, v případě modelu „tvorba vlastních peněz“ je uveden i podtyp modelu. A také je uveden stát, ve kterém se měna nachází. Je také uveden i počet živnostníků a zaměstnavatelů, kteří tuto měnu přijímají. Ovšem tato charakteristika se vyjevila jako nevhodná pro další zkoumání, proto již není v práci nikterak zahrnuta.
Název Occitan SOL Abellie Heol RES Ammer lechtaler Amper-taler BürgerBlüte Der Regio Der Region Donau taler Edertaler Elbtaler Grabfelder G-winner Hallertauer Chiemgauer Kannwas Lausitzer Lech taler Lindentaler Lunar Nahgold Regiogeld Pauer ReinStädter Landmark Roland Sterntaler Zschopautaler Tauberfranken Totnes Pound Bristol pound Brixton Pound Stroundpound Lewes pond Eco Lon JAK Medlemsbanks Beki
Start 2010 2005 2010 2012 1995 2012 2009 2005 2005 2005 2010 2008 2012 2012 2011 2004 2003 2007 2007 2009 2011 2010 2006 2010 2005 2001 2008 2006 2005 2007 2012 2009 2009 2008 2002 1997 1932 2012
Model Vlastní bankovky LETS Nezjištěno Nezjištěno LETS Vlastní bankovky Vlastní bankovky Vlastní bankovky Vlastní bankovky Vlastní bankovky Vlastní bankovky Vlastní bankovky Vlastní bankovky Vlastní bankovky Vlastní bankovky Vlastní bankovky Vlastní bankovky Vlastní bankovky Vlastní bankovky Vlastní bankovky LETS Vlastní bankovky Vlastní bankovky Vlastní bankovky LETS Časová banka Vlastní bankovky Vlastní bankovky Nezjištěno Vlastní bankovky Vlastní bankovky Vlastní bankovky Vlastní bankovky Vlastní bankovky LETS Vlastní bankovky LETS Vlastní bankovky
61
Podtyp chiemgauer
chiemgauer chiem chiem chiem 1:01 chiemgauer chiemgauer 1:01 Bł chiemgauer chiemgauer chiemgauer chiemgauer chiemgauer chiemgauer chiemgauer chiemgauer 1:01
chiemgauer chiemgauer Bł Bł Bł chiemgauer Bł 1:01 chiemgauer
stát Francie Francie Francie Francie Francie, Belgie Německo Německo Německo Německo Německo Německo Německo Německo Německo Německo Německo Německo Německo Německo Německo Německo Německo Německo Německo Německo Německo Německo Německo Německo Velká Británie Velká Británie Velká Británie Velká Británie Velká Británie Velká Británie Dánsko Švédsko Lucembursko
Počet 53
4 008 80 60 195 44 60 21 20 50 80 90 640 35 20 50 40 40 60 80 189 120 70 80 370 200 75 130
50
Langenegger Talente Kloster taler Walser Taler Styrion Talent WIR bank Banca del tempo di Neapolis Banca del Tempo Passa-Tempo Banca del Tempo 4 Corti L’Associazione Culturale e Banca del Tempo ”l’idea” Banca del Tempo di Modena BdT Lazio Donna italia EcoRoma Banca Etica Libra SCEC Bataf De Makkie Bolster TEM Emro Kaereti Pebble Fasouli Kalymnoy Rethmno Rodia Pelity Lemnost Chania Cyrrcle group OSEL Redebarter
2008 2012 2010 2004 1993 1934
Vlastní bankovky Vlastní bankovky Vlastní bankovky Vlastní bankovky LETS LETS
2000
Časová banka
Itálie
1997
Časová banka
Itálie
1999
Časová banka
Itálie
1997
Časová banka
Itálie
2001
Časová banka
Itálie
1996 2006 2005 1999 2001 2008 2013 2012 2009 2011
Časová banka Časová banka Nezjištěno LETS Vlastní bankovky Nezjištěno Vlastní bankovky Časová banka LETS LETS LETS LETS LETS LETS LETS Časová banka LETS LETS LETS LETS LETS LETS
Itálie Itálie Itálie Itálie Itálie Itálie Nizozemsko Nizozemsko Nizozemsko Řecko Řecko Řecko Řecko Řecko Řecko Řecko Řecko Řecko Řecko Řecko Špenělsko Portugalsko
2012 2011 2012 2012 2010 2011
2010
Bł chiemgauer chiemgauer
Bł Bł
Rakousko Rakousko Rakousko Rakousko Švýcarsko Švýcarsko
15 64 68 60 60000
5448
20
15
Zdroj: Vlastní výzkum
62
2. Mapa států, kde existují lokální měny Obrázek č. 5: mapa států, které využívají lokální měny
Zdroj: Vlastní výzkum
Státy s vysokým počtem lokálních měn (10 a více) Státy se středním počtem lokálních měn (5-10) Státy s nízkým počtem lokálních měn (1-5) Státy bez lokálních měn nebo nezkoumané
63
