VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE. Fakulta managementu v Jindřichově Hradci. Bakalářská práce Kateřina Macháčková

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE Fakulta managementu v Jindřichově Hradci

Bakalářská práce

2012

Kateřina Macháčková

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE Fakulta managementu v Jindřichově Hradci Katedra společenských věd

Památky jako zdroj atraktivity turistické destinace – Ševětín a okolí

Autor: Kateřina Macháčková Vedoucí: RNDr. Oldřich Syrovátka, CSc.

Jindřichův Hradec, duben 2012

Čestné prohlášení

Prohlašuji, že bakalářskou práci „Památky jako zdroj atraktivity turistické destinace – Ševětín a okolí“ jsem vypracovala samostatně. Použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury. V Jindřichově Hradci, duben 2012

…………………………….. podpis studenta

Anotace „Památky jako zdroj atraktivity turistické destinace – Ševětín a okolí“ Cílem práce je mapování, popis a hodnocení významu jednotlivých architektonických a jiných památek v oblasti Ševětína (Českobudějovicko), průzkum povědomí o hodnotách Ševětínska u vybrané skupiny obyvatel, členů Klubu českých turistů Jihočeského kraje, a navržení opatření, která by přispěla ke zvýšení atraktivity studované oblasti. „The sights as the source atractivity of the tourist destination – Ševětín and its surroundings“ The main aim of the bachelor thesis is a description of all sights in the destination, a research of the knowledge of this region and propose measures that can help to increase in attractiveness of this region.

Poděkování Za inspiraci, cenné rady a trpělivost při tvorbě bakalářské práce bych ráda poděkovala panu RNDr. Oldřichovi Syrovátkovi, CSc. z Vysoké školy ekonomické v Praze, Fakulty Managementu v Jindřichově Hradci. Rovněž bych chtěla poděkovat starostce obce Ševětín Romaně Hajské a předsedovi TJ KČT Turista České Budějovice Ing. Jiřímu Hlaváčovi za čas, který mi věnovali.

OBSAH ÚVOD ................................................................................................................................. 1 TEORETICKÁ ČÁST ........................................................................................................ 2 1

Problematika cestovního ruchu ................................................................................... 2 1.1

Cestovní ruch ...................................................................................................... 2

1.2

Typologie cestovního ruchu ................................................................................ 3

1.2.1

Druhy cestovního ruchu .............................................................................. 3

1.2.2

Formy cestovního ruchu.............................................................................. 5

Vývoj cestovního ruchu ...................................................................................... 6

1.3

1.3.1 1.4

Životní prostředí a cestovní ruch ........................................................................ 8

1.5

Kultura a cestovní ruch ....................................................................................... 9

1.6

Památky a cestovní ruch ................................................................................... 11 Druhy památek .......................................................................................... 12

1.6.1 1.7

Dopravní služby v cestovním ruchu.................................................................. 13

1.7.1 1.8

Druhy dopravy .......................................................................................... 13

Venkovský cestovní ruch .................................................................................. 15

1.8.1

Agroturistika ............................................................................................. 15

1.8.2

Ekoagroturistika ........................................................................................ 16

1.8.3

Ekoturistika ............................................................................................... 16

1.9 2

Počátky cestování a cestovního ruchu......................................................... 6

Klub českých turistů Jihočeského kraje ............................................................ 16

Marketingový výzkum .............................................................................................. 18 2.1

Definování problému a cílů výzkumu ............................................................... 18

2.1.1

Specifikace důležitých informací .............................................................. 18

2.2

Příprava plánu výzkumu a návrh metodiky ...................................................... 19

2.3

Realizace výzkumu ........................................................................................... 19

2.3.1 2.4

Způsoby získávání informací .................................................................... 19

Zpracování získaných informací, analýza a jejich interpretace ........................ 22

2.4.1

Prezentace dat ........................................................................................... 22

PRAKTICKÁ ČÁST ........................................................................................................ 23 1

Základní informace o Ševětínsku .............................................................................. 23 1.1

Historie.............................................................................................................. 24

1.2

Památky............................................................................................................. 25

1.2.1

Přírodní památky ....................................................................................... 25

1.2.2

Kulturní památky ...................................................................................... 27

1.2.3

Technické památky a jiné ......................................................................... 33

1.3

2

Nabídka v oblasti cestovního ruchu .................................................................. 36

1.3.1

Blatské tradice a současnost ...................................................................... 36

1.3.2

Chatová oblast u rybníka Dubenský ......................................................... 37

1.3.3

Turistické trasy a cyklotrasy ..................................................................... 38

Dotazníkové šetření .................................................................................................. 40 2.1

Cíl práce ............................................................................................................ 40

2.2

Výzkumný soubor a vzorek .............................................................................. 40

2.3

Metoda získávání dat ........................................................................................ 40

3

Výsledky a jejich interpretace ................................................................................... 42

4

Vyhodnocení výsledků.............................................................................................. 51

ZÁVĚR ............................................................................................................................. 52 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY .............................................................................. 54 SEZNAM OBRÁZKŮ A GRAFŮ ................................................................................... 56 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ............................................................................... 58 PŘÍLOHY ......................................................................................................................... 59

ÚVOD Jako téma předkládané bakalářské práce jsem si zvolila památky jako zdroj atraktivity v Ševětíně a okolí. Hlavní důvod, proč jsem si Ševětínsko vybrala, byl ten, že jsem v této oblasti žila 25 let a velmi dobře ji znám. Chtěla jsem zjistit, jak moc je tato oblast známá a jaký je zde zájem o cestovní ruch. Bakalářská práce se skládá ze dvou částí, a to z části teoretické a praktické. Teoretická část se dělí na dva celky. V prvním celku jsem se zabývala charakteristikou cestovního ruchu. Věnovala jsem pozornost vývoji cestovního ruchu a také tomu, jak cestovní ruch působí na životní prostředí, kulturu a památky. Zmínila jsem i dopravní služby, které se v cestovním ruchu vyskytují, a vysvětlila jsem pojem venkovský cestovní ruch. Také jsem nezapomněla zmínit organizaci Klub českých turistů Jihočeského kraje – co to je za organizaci a čím se zabývá. Ve druhém celku jsem se soustředila na marketingový výzkum a jeho fáze. V praktické části jsem se zaměřila jak na památky, které se v Ševětíně a okolí vyskytují, tak na členy Klubu českých turistů Jihočeského kraje, kteří jsou potencionálními návštěvníky této oblasti. Cílem bylo zrealizovat dotazníkové šetření v odborech Klubu českých turistů v celém Jihočeském kraji a na základě této studie zjistit míru povědomí o Ševětínsku. Získaná data jsem poté zpracovala a vyhodnotila.

1

TEORETICKÁ ČÁST

1 Problematika cestovního ruchu 1.1 Cestovní ruch V současné době je cestovní ruch považován za součást moderní společnosti. Lidé opouštějí trvalá bydliště za účelem uspokojení svých potřeb. S vývojem cestovního ruchu se měnil i přístup k jeho definování, a proto existuje mnoho různých definic. Jednou z mnoha definic je definice Bormana, který chápe cestovní ruch jako „cesty, jež se podnikají za účelem zotavení, zábavy, obchodu a povolání nebo i z jiných příčin, při nichž dochází k dočasné změně místa bydliště. Nepatří sem však dojíždění za prací“ 1. Gluckmann definuje cestovní ruch jako „ sumu vztahů mezi lidmi, kteří se nacházejí v nějakém místě přechodně, a mezi obyvateli tohoto místa“ 2. Zatímco Fedor chápe cestovní ruch jako „periodický příliv a odliv lidí do určitého místa nebo státu z jiného místa nebo státu“ 3.

Poser definuje cestovní ruch jako „ lokální nebo územní nahromadění cizinců s přechodným pobytem, které podmiňuje vznik vzájemných vztahů mezi cizinci na straně jedné a domácím obyvatelstvem, místem a jeho krajinou na straně druhé“ 4. Jiný pohled na cestovní ruch mají Ogilvie a Norval, a to pohled ekonomický. Chápou cestovní ruch jako „ekonomický jev spojený se spotřebou hmotných i nehmotných statků, hrazených z prostředků získaných v místě trvalého bydliště“ 5. Dohnal rozumí pod pojmem cestovní ruch „cesta uspokojování potřeb lidí v oblasti rekreace, turistiky a kultury, pokud k němu dochází mimo běžné životní prostřední a ve

Indrová, J. a kol.: Cestovní ruch I., str. 9 Malá, V.: Cestovní ruch, str. 8 3 Indrová, J. a kol.: Cestovní ruch I., str. 9 4 Indrová, J. a kol.: Cestovní ruch I., str. 10 5 Indrová, J. a kol.: Cestovní ruch I., str. 10 1 2

2

volném čase“ 6. Podobný názor má i Kopšo, který definuje cestovní ruch jako „uspokojování potřeb reprodukce fyzických a duševních sil člověka mimo běžné životní prostředí a ve volném čase“ 7. Kašpar chápe cestovní ruch jako „cestování a dočasný pobyt lidí mimo místo trvalého bydliště, obvykle ve volném čase a to za účelem rekreace, poznání a spojení mezi lidmi“ 8. Světová organizace cestovního ruchu (WTO) definuje cestovní ruch jako „činnost lidí spočívající v cestování a pobytu mimo místo jejich obvyklého pobytu do doby kratší jednoho uceleného roku za účelem využití volného času, obchodu a za jinými účely“ 9.

1.2 Typologie cestovního ruchu Cestovní ruch je často charakterizován ze dvou hledisek, forem a druhů. Tato hlediska nejlépe vystihují cestovní ruch i jeho konkrétní podoby a zaměřují se zejména na uspokojování určitých potřeb účastníků cestovního ruchu.

1.2.1 Druhy cestovního ruchu Rekreační Rekreační cestovní ruch je pasivním, ale i aktivním odpočinkem v přírodním prostředí. Jedná se o kombinaci odpočinku s rekreačními aktivitami, např. chataření, táboření v přírodě, procházky. Tento druh cestovního ruchu napomáhá ke znovu načerpání fyzických i psychických sil a kladně ovlivňuje duševní pohodu člověka. Rekreace může být jak individuální, tak i rodinnou záležitostí. Účastnící rekreačního cestovního ruchu si mohou rekreaci zorganizovat sami nebo mohou využít nabídky cestovních agentur.

Indrová, J. a kol.: Cestovní ruch I., str. 11 Malá, V.: Cestovní ruch, str. 8 Indrová, J. a kol.: Cestovní ruch I., str. 11 9 Cestovní ruch, dostupný z: www.wto.org, 18. 9. 2011 6 7 8

3

Sportovní Dalším druhem cestovního ruchu je sportovní cestovní ruch. Už sám název napovídá, že se nejedná o odpočinek, ale o aktivní vykonávání různých sportovních činností v přírodním prostředí. Sportovní činnosti se liší s ohledem na roční období. V zimní sezóně se provozuje hlavně lyžování a bruslení, v létě jde převážně o plavání, tenis, golf, pěší turistiku, horskou turistiku a cykloturistiku. Tento druh cestovního ruchu přispívá k fyzické zdatnosti člověka. Dobrodružný Dobrodružný cestovní ruch je specifickým druhem cestovního ruchu. Lidé, kteří každý den žijí uspořádaný a organizovaný život, mají potřebu tento způsob života na krátký čas změnit. Jedná se o touhu člověka zažít dobrodružství, objevit něco neznámého, např. adrenalinové sporty, cestování do neznáma, zdolávání těžko dostupných míst. Myslivecký a rybářský Tyto dva druhy cestovního ruchu jsou považovány jak za cestovní ruch sportovní, tak i rekreační. Myslivecký cestovní ruch se zabývá lovem zvěře a ptáků, kdežto rybářský je spjatý s chytáním ryb v řekách, rybnících a přehradách. Je však nutné dodržovat všechny stanovené zákony týkající se ochrany přírody, především myslivosti a rybaření. Kulturní Kulturní cestovní ruch je charakteristický tím, že přináší možnost poznání kultury, kulturního dědictví a způsobu života navštíveného místa. Nejčastěji se jedná o návštěvu galerie, muzea, výstavy, různých festivalů a společenských akcí. Díky kulturnímu cestovnímu ruchu dochází k dobrovolnému vzdělávání účastníků prostřednictvím informací získaných o historii a kultuře navštíveného místa. V současné době je velice vyhledávané studium v zahraničí, které je součástí kulturního cestovního ruchu.

4

Náboženský Předmětem náboženského cestovního ruchu jsou tradice světových náboženství. Projevuje se především návštěvou nějakého poutního místa, např. města, osady, hory. Pro tato místa jsou charakteristické náboženské motivy. Lázeňský Účastnit se lázeňského cestovního ruchu znamená podstoupit preventivní léčbu zdraví pod odborným zdravotním dohledem. Aby mohl lázeňský cestovní ruch vůbec fungovat, je nutná existence přírodních léčivých zdrojů, jakými jsou např. bahno, léčivé prameny. Lázeňská léčba má určité zaměření podle toho, jaká přírodní léčiva se na daném místě vyskytují. Tato léčba se většinou kombinuje s dietním stravováním a předepsanými léky. Lázeňský cestovní ruch se využívá pro prevenci chorob a pro zlepšení zdravotního stavu. Zdravotní Negativní důsledky nekvalitního způsobu života a vysoké životní tempo byly příčinou vzniku zdravotního cestovního ruchu. Lidé si díky tomu uvědomili, že je důležité se občas zastavit, odpočinout si a udělat něco pro své zdraví. Zdravotní cestovní ruch zajišťuje tzv. wellness. Jedná se především o péči o tělo a krásu a využití metod, které vedou k relaxaci.

1.2.2 Formy cestovního ruchu Podle místa realizace o

Domácí cestovní ruch, který zahrnuje cestování obyvatelstva v rámci území jejich státu.

o

Zahraniční cestovní ruch, který představuje cestování na území jiného státu.

Podle délky pobytu o

Krátkodobý cestovní ruch, který trvá přibližně 3 dny.

o

Dlouhodobý cestovní ruch trvající více než 3 dny, ale ne více než 6 měsíců.

5

Podle způsobu cestování a počtu účastníků o

Individuální cestovní ruch, při kterém účastník cestuje sám nebo s rodinou.

o

Skupinový cestovní ruch, kdy se jedná zpravidla o skupinu osob, kteří se mezi sebou znají.

Podle způsobu a organizace zabezpečení jeho průběhu o

Organizovaný cestovní ruch, který je zajištěn cestovní agenturou nebo jiným subjektem. Jedná se především o tzv. zájezd.

o

Neorganizovaný cestovní ruch, při kterém si účastník zajišťuje veškeré služby sám.

Z hlediska organizačních podmínek o

Vázaný cestovní ruch, který je podmíněn členstvím v dané organizaci, např. zaměstnání u konkrétního zaměstnavatele.

o

Volný cestovní ruch, který je volně přístupný každému zájemci, který si účast uhradí sám.

1.3 Vývoj cestovního ruchu 1.3.1 Počátky cestování a cestovního ruchu První zmínky o cestování pocházejí již od starých Řeků, Egypťanů a Římanů, ale za počátky moderního cestovního ruchu můžeme považovat nejdříve 17. století. V této době se rozvíjel cestovních ruch především z důvodu získávání zkušeností. Hlavním cílem cestování byly cesty za obchodem, cesty za prací, objevitelské cesty, náboženství, vzdělání nebo vědecké zájmy. V tomto období byl cestovní ruch považován za luxus, který si nemohl dovolit každý, až později se stal součástí životní úrovně člověka. Díky demokratickým změnám v období světových válek dosahuje cestovní ruch největšího rozmachu. Dochází k pokroku hlavně v oblasti letecké a automobilové dopravy a také k rozvoji životní úrovně a k ekonomickému rozvoji společnosti. Tento

6

společenský jev můžeme rozdělit do 3 etap: období do 1. světové války, období mezi 1. a 2. světovou válkou a období po 2. světové válce.

Období do 1. světové války Vývoj cestovního ruchu do 1. světové války se formuje především v hospodářsky vyspělých zemích. Rozvoj výroby zajišťuje dostatek volného času, kterého lze využít právě prostřednictvím cestovního ruchu. Zpočátku využívaly cestovního ruchu pouze vyšší vrstvy obyvatelstva, později i střední a nižší. Lidé cestovali volně, bez jakýchkoliv administrativních omezení. Díky rozvoji materiálně technické základny cestovního ruchu vznikají nové profese a budují se různá zařízení pro účastníky cestovního ruchu, např. zařízení stravovací, ubytovací, sportovní, dopravní a jiné.

Období mezi 1. a 2. světovou válkou Po první světové válce přikročila řada států k ochranným opatřením z důvodu zhoršení ekonomických a společenských podmínek. Ochranná opatření se prováděla hlavně v oblasti celní, vízové a pasové a to značně omezovalo mezinárodní vztahy. Také hospodářská krize ve 30. letech minulého století zapříčinila další omezení jak v cestovním ruchu domácím, tak i v zahraničním. I přes veškerá omezení se cestovní ruch nadále rozvíjel, a to především v oblasti dopravy. Díky specifickým funkcím se začal cestovní ruch rozlišovat na formy a druhy. „Mnohé státy si zprostředkovaně přes platební bilanci uvědomily ekonomický význam zahraničního cestovního ruchu a začaly podporovat jeho rozvoj“ 10. Docházelo k výstavbám lázní, letovisek a zařízení zabezpečujících služby motoristům. Cestovní ruch se pomalu posouval i do zimní sezóny a tím si rozšířil nabídku možností cestování. Cestovní ruch se pomalu, ale jistě dostával na mezinárodní úroveň, a dal tak vzniknout mnohým organizacím zabývajícím se cestovním ruchem. V tomto oboru se moc odborníků nenacházelo, bylo tedy nutné obstarat přípravu pracovníků pro oblast

10

Hesková, M.: Cestovní ruch pro vyšší odborné a vysoké školy, str. 45

7

cestovního ruchu. Vznikaly tak specializované školy zaměřené především na cestovní ruch. Později se také prováděly výzkumy cestovního ruchu.

Období po 2. světové válce V tomto období stále roste význam cestovního ruchu. Stává se nenahraditelnou složkou v životě lidí a řadí se mezi předměty běžné spotřeby. Za cestovním ruchem se lidé vydávají v průběhu celého roku a i do vzdálených destinací, které nebyly dříve přístupné. Velice oblíbené se staly rozvojové země, hlavně kvůli příznivým podmínkám a zajímavým turistickým destinacím. Nejvíce se začíná rozvíjet doprava, převážně letecká a silniční. Budují se různá sportovní a kulturní zařízení pro co největší uspokojení potřeb účastníků cestovního ruchu. Tím vznikají i nová pracovní místa. Dochází k výrazně větší mezinárodní spolupráci v již stávajících organizacích, případně v nově vzniklých. Rozvoj cestovního ruchu, který nastal v tomto období, s sebou přinesl větší množství specializovaných pracovníků kvůli neustálému zkvalitňování služeb.

1.4 Životní prostředí a cestovní ruch Životní prostředí je možné chápat jako „zkoumání vztahů člověka a přírody“ 11. Jde tedy o „výběr určitého elementu (prvku) přírody a zkoumání vztahů s elementy v jeho okolí“ 12. Nejedná se pouze o provádění nějakých experimentů, ale i o pozorování přírody. Nejsou ani tak důležité vztahy mezi prvky jako spíš vazby ekologické. Jedním z hlavních prvků, na které působí okolí, je právě člověk. V tomto případě mluvíme o životním prostředí člověka. Mezi další prvky je možné zařadit např. rostliny nebo živočichy. Pokud jde o člověka, je předmětem zkoumání životní prostředí jednotlivce nebo celého lidstva.

11 12

Šauer, P.: Kapitoly z environmentální ekonomie a politiky, str. 11 Šauer, P.: Kapitoly z environmentální ekonomie a politiky, str. 11

8

Působení elementů na daný prvek lze rozlišit na přímé a nepřímé vlivy. Za přímé vlivy je možné považovat např. působení znečištěné vody na zdraví člověka. Nepřímými mohou být takové elementy, které působí na daný prvek ještě prostřednictvím mezičlánku, např. působení znečištěné vody na kvalitu ryb a jeho následné ovlivnění lidského zdraví. Důležité vlastnosti prvků životního prostředí, tzv. faktory životního prostředí, jsou takové vlastnosti, „které jsou výsledkem působení člověka a které mohou působit negativně na jiné prvky životního prostředí. Změněný prvek v důsledku působení jiného prvku se potom může stát dalším faktorem v řetězci příčin a následků a působit na další prvky“ 13. Životní prostředí a cestovní ruch mají hodně společného. V současné době, kdy není problém cestovat vzduchem, se navštěvují především odlehlá a neobvyklá místa. Dříve se cestovalo převážně za obchodem a objevy, dnes se cestuje spíše pro potěšení vidět život v přírodě. Díky stále větší oblibě cestování bohužel dochází k občasnému narušování životního prostředí. Pokud jsou turisté při cestování k přírodě ohleduplní, zajišťují tím její ochranu a zlepšují život v ní. Úvahy o tom, jak ještě zlepšit chování při cestování v přírodě a jakým způsobem finančně přispět činnostem, které se zaměřují na zachování přírody, daly vzniknout nové formě cestování s názvem ekoturistika. Ekoturistikou se zabýval mexický ekologický ekonom H. Ceballos-Lascuria, který tento termín v roce 1983 vymyslel a definoval ho jako „cestování ohleduplné k přírodě, které spojuje radost z objevování a poznávání flóry a fauny s příležitostí přispět k jejich ochraně“ 14. Turisté v rámci ekoturistiky podporují svými finančními příspěvky místní ekonomiku a zajišťují pracovní místa.

1.5 Kultura a cestovní ruch Pojem kultura pochází z latinského slova colere, což znamená pěstovat, pečovat nebo obdělávat. Původ tohoto slova je opravdu spojován s obděláváním půdy. Základ 13 14

Šauer, P.: Kapitoly z environmentální ekonomie a politiky, str. 14 Jirousková, L.: Životní prostředí a cestovní ruch, str. 1

9

moderního pojetí můžeme najít např. u Cicera, který nazval filozofii kulturou ducha. Velmi dobře definoval pojem kultura Václav Černý, který napsal: „Kultura je celek všech forem lásky a umění, myšlení a jednání, které dovolují člověku být stále svobodnějším a tvořivějším, být stále více člověkem“ 15. Všeobecná deklarace o kulturní diverzitě definuje kulturu jako „soubor distinktivních, duchovních a hmotných, intelektuálních i citových rysů, které charakterizují společnost nebo společenskou skupinu, a který zahrnuje vedle umění a písemnictví také způsoby života, způsoby soužití, hodnotové systémy, tradice a přesvědčení“ 16. Kultura z pohledu cestovního ruchu je považována spíše za tradiční kulturu a umění. Jedná se o návštěvy divadel, muzeí, galerií a také o způsob života lidí v dané oblasti včetně toho, jakým jazykem hovoří, jakou mají místní kuchyni nebo jaké uznávají hodnoty a zvyky. Kulturní cestovní ruch lze rozdělit na dva prvky, primární a sekundární. Primární prvek představuje jak kulturní dědictví ve vztahu k minulosti, tak i současnou kulturní produkci, např. divadlo, výtvarné umění, architekturu nebo literaturu. Sekundární prvek je možné rozdělit na životní styl, tj. kuchyně, tradice, zvyky, a kreativní průmysl, zabývající se designem, filmem, reklamou atd. Oba dva prvky se stále více propojují. Kultura je nedílnou součástí cestovního ruchu a to hlavně díky nepřetržitému vyhledávání kulturních zážitků. Aktivně se podílí na zatraktivňování cílových destinací pro turisty a tím také zajišťuje zaměstnanost obyvatel dané oblasti a zvyšuje hospodářský růst. Kulturní zdroje většinou určují směr cílové destinace. Velmi dobře toto vystihl G. Keillor když napsal, že lidé navštěvují Ameriku kvůli její kultuře a ne kvůli letištím, hotelům nebo rekreačním zařízením. Cestovní ruch přispívá nejen k zachování kulturního dědictví, ale také k rozvoji kulturního a společenského života v dané destinaci.

15 16

.Černý, V.: O povaze naší kultury, str.56 Všeobecná deklarace UNESCO o kulturní diverzitě, dostupná z: www.unesco.org, 25. 9. 2011

10

1.6 Památky a cestovní ruch Pojem památka pochází od slova paměť nebo pamatovat. Obecně lze památku definovat jako něco, co připomíná minulost. Je to vzpomínka na něco nebo někoho, která je uchovaná v paměti. Památky definuje UNESCO jako „architektonická díla, díla monumentálního sochařství a malířství, prvky či struktury archeologické povahy, nápisy, jeskynní obydlí a kombinace prvků, jež mají výjimečnou světovou hodnotu z hlediska dějin, umění či vědy; skupiny budov: skupiny oddělených či spojených budov, které mají z důvodu své architektury, stejnorodosti či umístění v krajině výjimečnou světovou hodnotu z hlediska dějin, umění či vědy; lokality: výtvory člověka či kombinovaná díla přírody a člověka a oblasti zahrnující místa archeologických nálezů mající výjimečnou světovou hodnotu z dějinného, estetického, etnologického či antropologického hlediska“ 17. Jinou definici má Vinter, který pod pojmem památky rozumí „součást prostředí, ve kterém žijeme. Vedle nové výstavby je důležité prezentovat předchozí historický a architektonický vývoj místa z úcty k našim předkům, ale abychom i pro příští generace uchovali to, co nám dějiny předaly“ 18. Ministerstvo kultury České republiky dělí památky podle zákona o státní památkové péči č. 20/1987 Sb. na: • Kulturní památky – jsou „movité a nemovité věci, popřípadě jejich soubory a) které jsou významnými doklady historického vývoje, životního způsobu a prostředí společnosti od nejstarších dob do současnosti, jako projevy tvůrčích schopností a práce člověka z nejrůznějších oborů lidské činnosti, pro jejich hodnoty revoluční, historické, umělecké, vědecké a technické b) které mají přímý vztah k významným osobnostem a historickým událostem“ 19. • Národní kulturní památky – jsou „kulturní památky, které tvoří nejvýznamnější součást kulturního bohatství národa“ 20.

Definice památky, dostupná z: www.npu.cz, 25.9.2011 Hlobil, I., Kratochvíl, P., Vošáhlík, A.:Památky vašeho města jsou váš kapitál, str. 7 Zákon o státní památkové péči, dostupný z: www.npu.cz, 25.9.2011 20 Zákon o státní památkové péči, dostupný z: www.npu.cz, 25.9.2011 17 18 19

11

• Památkové rezervace – jsou „území, jejichž charakter a prostředí určuje soubor nemovitých kulturních památek, popřípadě archeologických nálezů“ 21. • Památkové zóny – jsou „území sídelního útvaru nebo jeho části s menším podílem kulturních památek, historické prostředí nebo část krajinného celku, které vykazují významné kulturní hodnoty“ 22.

1.6.1 Druhy památek Architektonické památky U architektonických památek převládají převážně umělecké hodnoty architektonické. Zatímco u stavebních památek jsou to hodnoty historicko–dokumentární. Mezi architektonické památky se řadí tzv. památky profánní. Jsou to světské stavby a předměty, jako např. hrady, zámky, paláce, tvrze a městská opevnění. Dalšími památkami jsou památky sakrální, tzn. církevní stavby a předměty. Sakrální památky zahrnují kostely, kláštery a ostatní církevní stavby.

Sochy, kašny, drobná kamenická a kovová díla Tyto památky se vyskytují ve velice hojném množství a k české krajině neodmyslitelně patří. Sochy, sousoší a kašny se vyskytují především na náměstích, zatímco pamětní kříže a boží muka zdobí spíše odlehlé části měst a obcí.

Technické památky Technické památky je možné vysvětlit jako památky výroby a technické práce. Památky tohoto typu jsou velmi bohaté a pestré. Jedná se převážně o větrné a vodní mlýny, hamry, vodní kanály, solnice a sýpky. Zájem o ochranu technických památek vznikl až v 60. letech minulého století. 21 22

Zákon o státní památkové péči, dostupný z: www.npu.cz, 25. 9. 2011 Zákon o státní památkové péči, dostupný z: www.npu.cz, 25. 9. 2011

12

Památky historické a kulturně historické Za památky historické a kulturně historické se považují památky, které mají nějaký vztah k historickým událostem nebo osobnostem. Vzhledem k přeměnám společnosti vznikají památky nové a ty staré zanikají. Do této skupiny lze zařadit rodné domy známých osobností, památníky a hroby významných osob.

Přírodní památky Přírodní památky jsou přírodní útvary mající malou rozlohu. Jedná se zejména o útvary geologické nebo geomorfologické, kde se nacházejí vzácné nerosty nebo ohrožené druhy ekosystému. Tyto památky mají buď estetický, nebo vědecký význam, a to i za předpokladu, že mu svou činností pomohl člověk.

1.7 Dopravní služby v cestovním ruchu Dopravní služby tvoří základní předpoklad pro rozvoj cestovního ruchu. Jsou to služby umožňující přepravu účastníků cestovního ruchu z místa bydliště do místa realizace cestovního ruchu. Dopravní služby zabezpečují přepravu cestujících a zavazadel, poskytují informace o dopravních spojích, zajišťují prodej dopravních cenin a vyřizují reklamace jízdného.

1.7.1 Druhy dopravy Podle druhu rozlišujeme dopravu na: • leteckou dopravu, • silniční dopravu, • vodní dopravu, • železniční dopravu, • ostatní dopravu.

13

Letecká doprava Letecká doprava se řadí mezi druhy dopravy s nejmladší působností. Jde o způsob přepravy umožňující spojení mezi vzdálenými místy za poměrně krátkou dobu. Hlavní výhodou letecké dopravy je vysoká rychlost, určité pohodlí pro cestující a větší bezpečnost. Nevýhodou jsou samozřejmě vysoké náklady, které se také odrážejí v ceně letenek. Další nevýhodou je většinou velká vzdálenost letiště od centra města, tj. od centra cestovního ruchu.

Silniční doprava Silniční doprava je dnes nejrozšířenějším druhem dopravy. Zajišťuje přepravu osob dopravními prostředky po pozemních komunikacích. Za výhodu se dá považovat schopnost přepravit osoby do míst, která jsou pro jiné druhy dopravy nedostupná. Velmi často dochází ke kombinaci s dopravou leteckou, železniční i vodní. V současné době jsou autobusy plně přizpůsobeny potřebám cestujících. Autobusy jsou již běžně vybaveny klimatizací, toaletami nebo videem. Velice často využívají účastníci cestovního ruchu vlastní dopravní prostředky. Velikou nevýhodou silniční dopravy je malá kapacita dopravních prostředků.

Vodní doprava Vodní doprava je druh dopravy, který je u nás málo rozvinutý, tudíž není cestujícími vyhledávaný. Umožňuje přepravu osob dopravními prostředky, tj. plavidly, po vodních cestách. Její předností je velká přepravní kapacita plavidel. Jde o nejlevnější druh dopravy. Za nevýhodu lze považovat malou přepravní rychlost a špatnou dostupnost center cestovního ruchu.

Železniční doprava Železniční doprava je nejstarším druhem dopravy. Jde o způsob přepravy cestujících osobními vagóny po železnici. Výhodou je možnost přepravit větší množství osob, rychlost a bezpečnost. Vlaky jsou v současnosti vybaveny restauračními a lůžkovými

14

vozy, které zajišťují pohodlí cestujících. Horské oblasti jsou železniční dopravou téměř nedostupné, což je nevýhoda.

1.8 Venkovský cestovní ruch Důležitou součástí cestovního ruchu je právě venkovský cestovní ruch. Formy venkovského cestovního ruchu jsou rozvojem takového cestovního ruchu, který nenarušuje životní prostředí a přispívá k trvale udržitelnému rozvoji územních celků. Mezi typické formy venkovského cestovního ruchu patří agroturistika, ekoagroturistika a ekoturistika. Venkovský cestovní ruch spadá do oblasti venkova a využívá venkovského osídlení, které je spjaté se zemědělstvím a životem na venkově. Účastníci venkovského cestovního ruchu se tak setkají s rekreačními aktivitami na venkově, mezi něž patří jízda na kole nebo na koni, pěší turistika, pozorování domácích zvířat a péče o ně nebo ochutnávka vlastních výrobků. Můžeme ho tedy zařadit do tzv. zeleného cestovního ruchu. Zelený cestovní ruch se dá charakterizovat jako cestovní ruch, který je ohleduplný vůči přírodě, životnímu prostředí a kulturnímu bohatství.

1.8.1 Agroturistika Agroturistika je „specifickou formou venkovského cestovního ruchu, která vedle bezprostředního využívání přírody a krajiny venkova je charakteristická přímým vztahem k zemědělským pracím nebo usedlostem se zemědělskou funkcí“ 23. Podnikatelé v zemědělské výrobě využívají tuto činnost jako vedlejší. Pro účastníka cestovního ruchu je agroturistika zajímavá právě tím, že se pohybuje volně v provozním prostředí a má tak možnost poznat zemědělskou usedlost se vším, co k ní patří. Největší atraktivitou jsou hospodářská zvířata, která mohou účastnící pozorovat a o něž mohou zároveň pečovat. Ubytování je zajištěno přímo v zemědělské usedlosti nebo v rekreačních objektech, např. chatách, srubech, chalupách.

23

Škodová – Parmová, D.: Agroturistika, str. 31

15

1.8.2 Ekoagroturistika Ekoagroturistika se zabývá turistikou na farmách produkujících bio-produkty. Tyto ekologicky hospodařící farmy nevyužívají při výrobě bio-produktů žádná hnojiva, umělá barviva ani syntetické chemikálie. Takto vyrobené produkty jsou přísně kontrolovány a používají ochrannou známku BIO. Hlavním cílem agroturistiky je „nejen sepjetí s farmářskou rodinou, ale i účast na zemědělských pracích a konzumace produktů jejich ekologického zemědělství“ 24.

1.8.3 Ekoturistika Ekoturistika je označení pro „cestovní ruch zaměřený na poznávání přírody a orientovaný především na poznávání přírodních rezervací, národních parků, chráněných krajinných oblastí a dalších přírodních krás tak, aby nebyly cestovním ruchem narušovány“ 25.

1.9 Klub českých turistů Jihočeského kraje Klub českých turistů Jihočeského kraje tvoří celkem 19 odborů s přibližně 1750 členy. Odbory se soustřeďují v různých městech a obcích a svou územní rozlohou kopírují hranice Jihočeského kraje. Tyto odbory je možné najít například ve městě Bechyně, České Budějovice, Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Milevsko, Písek, Strakonice, Tábor a Vodňany. Každý odbor má svého zástupce, kterého si volí sami členové Klubu českých turistů. KČT se zabývá více činnostmi v oblasti turistiky. Hlavní náplň těchto činností se vytváří v jednotlivých odborech a s její přípravou vypomáhají především cvičitelé, vedoucí turistiky a výbor každého z odborů. Důležitou činností, kterou odbory vykonávají, jsou turistické akce. Někdy se jedná o akce půldenní, denní, víkendové, ale také o akce trvající delší dobu, tzn. výlety, pochody a autobusové zájezdy. A to nejen u nás v České republice, ale i v zahraničí. V rámci těchto turistických akcí nabízí KČT 24 25

Škodová – Parmová, D.: Agroturistika, str. 31 Škodová – Parmová, D.: Agroturistika, str. 28

16

rozmanité formy turistiky – pěší turistiku, cykloturistiku, lyžařskou turistiku, vodní turistiku, vysokohorskou turistiku, ale i práci s dětmi. Turistické akce se pořádají hlavně pro využití volného času a to tak, aby uspokojily zájmy členů KČT. Mezi nejznámější akce patří turistické pochody, Vítání jara, Pohádkový les a jiné. Členové KČT se zapojují i do dalších činností, jako je např. spolupráce při vydávání turistických map v edici KČT nebo značení pěších, lyžařských a cyklistických turistických tras. V současné době se na území Jihočeského kraje udržuje 5213,6 km pěších turistických značených tras a 151,3 km lyžařských turistických značených tras. Na těchto trasách je umístěno dohromady 8856 směrovek a 175 nástěnných turistických map. V Jihočeském kraji se nachází 4434 km značených cyklotras. KČT se stará pouze o cyklotrasy na Šumavě, a to v délce 282,5 km. Ostatní značení cyklotras zajišťuje Nadace jihočeských cyklostezek. Díky Krajskému úřadu se v nedávné době začala rozvíjet hipoturistika. Vznikla mapa, na níž jsou zakresleny stáje, a v nejbližší době dojde na vydání mapy hipostezek. Je třeba také zapracovat na problematice zřízení odpočinkových míst a možnosti občerstvení jak pro koně, tak i pro jezdce.

17

2 Marketingový výzkum Kotler definuje marketingový výzkum jako „funkci, jež propojuje spotřebitele, zákazníky a veřejnost s firmou pomocí informací, které jsou používány pro identifikaci a definici marketingových příležitostí a problémů, vytváření, zlepšení a hodnocení marketingových aktivit, monitoring marketingového výkonu a lepší porozumění marketingového procesu“ 26. Pod pojmem marketingový výzkum si lze představit shromažďování informací a jejich následné vyhodnocení, které podnik využívá k poznání trhu v dané oblasti, k definování problému anebo k vymezení podnikatelských šancí na trhu. Marketingový výzkum je možně dělit na výrobkový výzkum, výzkum propagace a výzkum trhu. „Proces marketingového výzkumu má čtyři základní kroky: definování problému a cílů výzkumu, příprava plánu výzkumu a návrh metodiky, realizace výzkumu – shromažďování a analýza dat, vypracování zprávy a prezentace výsledků.“27

2.1 Definování problému a cílů výzkumu Jednou z nejdůležitějších součástí marketingového výzkumu je právě definování problému. Dobře vymezený problém se lépe řeší. Tato část je důležitá tím, že se zabývá nejen problematikou, ale i cílem výzkumu. Cíle tvoří tzv. programové otázky. Odpověďmi na tyto otázky získáme informace, které jsme chtěli výzkumem zjistit. V některých případech je důležitou součástí marketingového výzkumu funkce výzkumníka, který může být nápomocen při stanovení a definování problému.

2.1.1 Specifikace důležitých informací Informace, které jsme získali pro marketingový výzkum, lze rozdělit na:

26 27

Kotler, P.: Moderní marketing, str. 406 Kotler, P., Armstrong, G.: Marketing, str. 228.

18

• interní informace - jsou poskytnuté organizací, • externí informace - získávají se mimo organizaci, • primární informace - jsou získávány za určitým cílem, • sekundární informace - jsou nashromážděny za jiným účelem a mohou být použity jako doplňující informace, • kvalitativní informace – specifikují zkoumaný soubor na základě pojmů, • kvantitativní informace – lze je nějakým způsobem změřit a provést statistickou analýzu.

2.2 Příprava plánu výzkumu a návrh metodiky „Plán výzkumu podává přehled existujících zdrojů dat a detailně vysvětluje specifické postupy, metody kontaktu, sestavení výběrových subsouborů a instrumenty, které analytici použijí k dosažení stanovených cílů.“ 28 Cíle výzkumu by měly vyjadřovat potřebu konkrétních informací. Plán výzkumu se prezentuje nejčastěji v písemné podobě, a to zvláště v situaci, kdy je projekt složitý a obsáhlý. Písemný návrh by měl obsahovat veškeré požadavky na řešení problémů a cílů výzkumu. Dále by měl zahrnovat metody výzkumu, finanční rozpočet a předpokládaný časový rozvrh.

2.3 Realizace výzkumu 2.3.1 Způsoby získávání informací Než dojde k samotnému sběru dat, je potřeba si zvolit způsob získávání informací. Výběr způsobu závisí jak na charakteru problému, tak i na finančních možnostech zadavatele. Ke sběru informací je možné využít dvě metody, a to metodu kvalitativní nebo kvantitativní. 28

Kotler, P., Armstrong, G.: Marketing, str. 229.

19

Kvalitativní metoda Sběr informací pomocí kvalitativní metody je zaměřen na zjišťování postojů, na motivaci a chování zákazníka a na analýzu závislostí nebo příčin. Předmětem kvalitativní metody je měření. Občas je důležité pokládat otázky nepřímo, a to hlavně kvůli možnému zkreslení odpovědí a neochotě respondenta odpovědět na všechny otázky. Základní kvalitativní metody: • Individuální rozhovor, kdy jde o zjišťování příčin chování respondenta. Jako nástroj pro zjištění se využívají projektivní techniky. Respondent má za úkol např. dokončit větu nebo dovyprávět příběh. • Skupinový rozhovor, který probíhá v kolektivu respondentů vedeném vyškoleným pracovníkem. V tomto případě se jedná o diskuzi mezi zúčastněnými respondenty. Vyškolený pracovník má funkci dozoru a diskuzi pouze usměrňuje. • Projektivní techniky, které se využívají k získání názorů a pocitů respondenta. Jedná se o údaje získané o zkoumaném problému nepřímo. Za projektivní techniku lze považovat např. koláž a test barev.

Kvantitativní metoda Za pomoci kvantitativní metody se shromažďuje větší množství údajů, u kterých se postupně zjišťují vztahy mezi příčinou a následkem. Mezi kvantitativní metody patří: Dotazování Dotazování je jednou z nejvyužívanějších metod. Techniky dotazování jsou různé, proto je dobré k danému účelu zvolit vhodnou techniku. Jednou z nejznámějších technik dotazování je osobní rozhovor. Ten může probíhat individuálně, tzn. získání respondenta, který bude s tazatelem spolupracovat. Rozhovor trvá obvykle jen několik minut. Existuje i osobní rozhovor skupinový, který má na starosti vyškolený pracovník. S tématem je obeznámen a chování respondentů pouze sleduje. Skupinu tvoří zhruba 6 až 10 osob.

20

Další technikou dotazování je telefonické dotazování. Tato forma dotazování je pro samotného tazatele náročná, protože má tazatel za úkol číst respondentovi jak otázky, tak jejich odpovědi a ještě musí dotazník vyplnit. Výhodou této techniky jsou velmi rychle získané informace a nevýhodou je většinou neochota respondentů odpovídat na otázky po telefonu. Technika, při které nedochází ke zkreslování informací tazatelem, se nazývá zasílání dotazníků poštou. Respondenti obdrží dotazník poštou, sami jej vyplní a pošlou zpět. Je tedy třeba na toto myslet a otázky v dotazníku sestavit tak, aby byly jednoduché a jasné. Největší problém této techniky je ten, že respondenti málokdy vrátí dotazník zpět. V tomto případě se může také jednat o výzkum, který je pro respondenty málo atraktivní. Velice levná a rychlá technika dotazování je dotazování on-line. V současné době je tato technika hojně využívána a do budoucna bude nejvyužívanější technikou marketingového výzkumu. Je zaměřena převážně na respondenty mladého věku a svobodné respondenty. Pozorování Dalším ze způsobů získávání informací je pozorování. Při této technice dochází k pozorování určitého subjektu. Pozorování lze členit na zjevné a skryté. Zjevné pozorování je takové, kdy je dotyčný subjekt o pozorování informován. Pozorovaný subjekt koriguje své chování a jednání, a tím může dojít ke zkreslení získaných informací. Skryté pozorování je pozorování, o kterém dotyčný subjekt neví. U této techniky je velice náročná příprava na realizaci. U obou pozorování jde především o získání informací, které sledovaný subjekt nechce nebo nemůže sdělit. Experiment Při technice experimentování se informace získávají od předem vybraných respondentů. Poté se analyzují rozdíly v odpovědích. Vzhledem k tomu, že výzkum probíhal v uměle vytvořených podmínkách, nesmí se při interpretaci výsledků zapomínat na obezřetnost vůči zobecnění získaných informací.

21

2.4 Zpracování získaných informací, analýza a jejich interpretace V první řadě je třeba získaná data upravit tak, aby byla platná. Občas se stává, že jsou otázky pokládány nesprávným způsobem a odpovědi bývají neúplné nebo bezvýznamné. Poté se data klasifikují a zpracovávají do grafů nebo tabulek. U těchto dat lze provést analýzu pomocí statistických metod, např. testováním hypotéz nebo rozdělením četností. Konečnou fází je interpretace a ta je považována za kritický bod při realizaci marketingového výzkumu. Je důležité nezapomínat na rozdíl mezi vlastním názorem a fakty a na vzniklé souvislosti mezi nimi. Interpretace je posléze zakončena vyvozením závěrů.

2.4.1 Prezentace dat Na závěr marketingového výzkumu se prezentuje jeho výsledek. Prezentace může být písemná, která má většinou formu zprávy o výzkumu. Obsahuje titulní stranu, metodologii, závěry a doporučení. Další prezentací je prezentace ústní, která je doplněna o videa nebo vzorky produktů. Podklady k prezentaci je lepší zaslat zúčastněným dříve, aby si mohli připravit případné dotazy nebo reakce na výsledky prezentace.

22

PRAKTICKÁ ČÁST

1 Základní informace o Ševětínsku Obec Ševětín, dnes již Městys Ševětín, se rozprostírá v jižních Čechách 17 km severně od Českých Budějovic. Na západní straně je obklopen obcemi Vitín a Vlkov, na severu obcemi Drahotěšice a Neplachov a na východě obcí Mazelov. S výměrou 811 hektarů se nachází na trati mezi Českými Budějovicemi a Prahou. Ševětín „leží na mírném návrší, které se směrem na východ svažuje do Třeboňské pánve. Z národopisného hlediska patří Ševětín do oblasti Pšeničných Blat“ 29. Ševětín je obcí spádovou a můžeme zde najít nejen obecní úřad s matrikou, úplnou základní školu, mateřskou školu, ale i zdravotnické středisko s lékárnou, obvodní oddělení Policie ČR, farní úřad, kino nebo kulturní dům. V roce 1892 byl založen Sbor dobrovolných hasičů a velkou tradici má i svaz včelařů, zahrádkářů a rybářů. „V okolí Ševětína jsou rozsáhlé převážně borové lesy, bohaté na borůvky a houby. V blízkosti se nachází Poněšická obora s jelení zvěří. Obec je známa také svými rybníky – hlavně Dubenským s velkou chatovou oblastí, a dále kamenolomem, kde se těží žula granodiorit. Ševětín je východiskem řady značených turistických cest“ 30. Obr. 1: Mapa Ševětínska

Zdroj: http://www.mapy.cz

29 30

Informace o Ševětínsku, dostupné z: www.sevetin.cz, 10.10.2011 Informace o Ševětínsku, dostupné z: www.sevetin.cz, 10.10.2011

23

1.1 Historie „Obec Ševětín se rozkládá při dříve významné komunikaci spojující Linec s Prahou. Vesnice je součástí až sem zasahujících Pšeničných Blat. Název obce, který zněl původně Šebětín, se odvozuje od osobního jména Šebata či Šebestián“ 31. Dva kilometry západně od Ševětína se nachází 60 slovanských mohyl, které jsou důkazem starého osídlení Ševětína. Mohyly pocházejí z 9. století. Nejstarší zmínka o obci Ševětín je z roku 1228, kdy král Přemysl Otakar I. potvrdil držbu Ševětínska na Prácheňsku. Nejspíš se ale jedná o dnes již zaniklou obec Ševětínsko u Horažďovic, která se nacházela v oblasti Prácheňska. První oficiální zmínka o existenci obce je tedy z roku 1356 a byla nalezena v konfirmačních knihách pražské diecéze. V roce 1360 spravoval zdejší faru kněz Jiřík. V této době patřil Ševětín do lomnického panství. V roce 1435 získal lomnické panství katolický šlechtic Oldřich II. z Rožmberka a ten ho připojil ke svému stávajícímu třeboňskému panství. Později v roce 1470 za vlády Jiřího z Poděbrad byl Ševětín vypálen. Za vlády posledního z Rožmberků, Petra Voka, Ševětín vzkvétal. Tato doba je popisována jako nejklidnější a nejslavnější období. V roce 1618 byla bohužel většina obce vypálena. O rok později v roce 1619 v souvislosti s protihabsburským povstáním postihl Ševětín další požár. Z obce zbylo jedno velké spáleniště. S příchodem třicetileté války došlo v Ševětíně k úpadku duchovní správy. Zdejší fara zanikla a byla přemístěna do Lomnice nad Lužnicí. Později, v roce 1635, došlo k obnově ševětínského kostela a v roce 1720 byla vystavěna nová budova fary. Historicky významný byl také rok 1757. V té době byla vystavěna silnice, která vedla z Lince do Prahy přes Ševětín. Začátkem 19. století byly nahrazeny dřevěné stavby stavbami zděnými ve stylu selského baroka. Ševětín se dál rozvíjel i v roce 1846. V tomto roce byla v obci „zřízena a provozována dostavníková pošta. V roce 1858 byla postavena nová škola a v roce 1874 byl zahájen provoz na železnici. Od roku 1884 se v obci konaly každé pondělí trhy na obilí a hovězí dobytek“ 32.

31 32

Lukáš, V.: Ševětín: Historie a současnost, str. 5 Lukáš, V.: Ševětín: Historie a současnost, str. 7

24

Obě světové války si vyžádaly oběti a přinesly do obce chudobu a nejistotu. I přesto se obyvatelé těšili z různých slavností. Jednou z nich bylo roku 1918 velkolepé přivítání prvního československého prezidenta T. G. Masaryka, který se vracel po železnici, vedoucí přes Ševětín, do své nové vlasti. Podruhé ho obyvatelé Ševětína vítali v roce 1924 na jeho cestě z Prahy do Českých Budějovic. S koncem druhé světové války přišla do Ševětína radost a naděje. Postupně docházelo k rozvoji pracovních příležitostí a rozvíjela se bytová výstavba rodinných domků i panelových domů. V 70. a 80. letech minulého století se přistavěla nová budova školy, vznikla mateřská škola a zdravotnické středisko.

1.2 Památky V oblasti Ševětína se nachází několik významných památek, které stojí za zmínku. Jejich existence ale není moc známá. Jde především o památky přírodní, kulturní a technické.

1.2.1 Přírodní památky Aleje kolem rybníka Dubenský Na počátku 20. století nebyl v okolí rybníka Dubenský ani jediný strom. Ke změně došlo v roce 1930, kdy byla kolem rybníka vysázena alej. Alej tvořily převážně stromy břízy. Jak se píše v obecní kronice „v roce 1930 vysázena Masarykova alej a letos (v roce 1931) bude asi zřízeno Tyršovo stromořadí na břehu rybníka Dubenského, který je vyhledáván četnými letními hosty“

33

.

Kvůli majitelům rekreačních chat a činnosti kamenolomu alej bohužel hodně prořídla.

33

Lukáš, V.: Ševětín: Historie a současnost, str. 14

25

Obr 2: Rybník Dubenský

Zdroj: www.sevetin.cz

Poněšická obora Poněšická obora, ležící mezi obcemi Dobřejovice, Poněšice, Vlkov a Vitín, má rozlohu 1664 hektarů. Oborou protéká potok Libochovka, který je jádrem stejnojmenné chráněné oblasti. Obora byla založena v roce 1853 rodem Schwarzenberků a dnes je vyhrazenou honitbou Ministerstva zemědělství ČR. Poněšická obora je zvláštní chovem jelenů. Dne 14. 9. 2001 zde byl vytvořen národní rekord v lovu jelenů.

Žižkův dub v polesí Velechvínském

Obr 3: Žižkův dub

Žižkův dub se nachází u obce Hrutov a obce Velechvín. Nejspíš se jedná o poslední Žižkův dub v jižních Čechách. Měří 32 metrů a je starý přibližně 600 let. Dub, který je obrostlý mechem, stále stojí, ale není již bohužel živý. Původně stál dub na hrázi rybníka, který tam kdysi byl. Zanedlouho byl rybník zrušen a zalesněn. Podle starých pověstí se pod tímto dubem scházel Jan Žižka se svými přáteli a společně chystali plány proti vrchnosti. Na kmeni,

Zdroj: www.wikipedia.org

ve spodní části stromu, je obraz Jana Žižky a text, pocházející údajně z Popravčí knihy

26

rožmberské: „Léta páně 1408 - 1409 scházel se pod tímto dubem Jan Žižka z Trocnova se svým bratrem Jaroslavem, několika zemany a prostými lapkami, veda drobnou záškodnickou válku proti panské jednotě, najmě panu Jindřichovi z Rožmberka a městu Budějovicům" 34. Existuje mnoho verzí o této pověsti a těžko říci, zda opravdu památný strom Jana Žižku zažil. V Popravčí knize rožmberské nebyl podobný text nalezen. .

Přírodní rezervace Libochovka Obr. 4: Pérovník pštrosí Přírodní rezervace Libochovka leží v Ševětínské vrchovině, asi 4 km od Hluboké nad Vltavou. Protéká jí potok Libochovka a zahrnuje masiv Hradce. Plocha rezervace je 77,63 ha a skoro celá se nachází v Poněšické oboře. Rezervace spadá do soustavy chráněných území, a to hlavně díky lesu s bohatým výskytem pérovníku pštrosího (ozdobná kapradina). Masiv Hradce je pokryt lipovou bučinou a podél rezervace jsou vyvinuté


jasanovo-olšové luhy.

1.2.2 Kulturní památky Kostel sv. Mikuláše Kostel sv. Mikuláše je situován do severovýchodní části náměstí Šimona Lomnického. Původně byl obklopen hřbitovem, dnes se zde nachází park. „Kostel sestává ze dvou částí, původní ranně gotické a pozdější přístavby chrámové lodi. Původní kostel pochází pravděpodobně z konce 13. století, je jednolodní s obdélným, pětiboce zakončeným presbytářem. Dva triumfální oblouky nesou barokní třípatrovou věž ukončenou plechovou helmicí. Jedná se o tzv. „nepravou chórovou věž“. Chrámová loď, přistavěná v 17. století 34

Žižkův dub, dostupný z: www.wikipedia.org, 12. 10. 2011

27

má obdélníkový půdorys a rovný rákosový strop. Vstupní portál na západní straně je gotický. Nejmladší je přístavba venkovního schodiště na „kchůr“ s varhany, který je umístěn na dřevěném sloupoví v zadní části lodi. Při rekonstrukci kostela v 90. letech minulého století byly objeveny původní gotické fresky, které byly citlivě zrestaurovány, stejně jako chrámová okna s krásnými vitrážemi. Došlo i na obnovení slunečních hodin na jižní fasádě kostela“ 35. Obr. 5: Kostel sv. Mikuláše

Zdroj: www.sevetin.cz Pestrou historii má nejen kostel, ale i jeho zvony. Mezi nejstarší zvony patřil zvon Poledníček, který byl roku 1736 zasvěcen sv. Vojtěchovi a sv. Janu Evangelistovi. Další zvon s názvem Umíráček byl zasvěcen Panně Marii a Sv. Trojici. Jediný zvon, který byl zachován po 16. 11. 1916, byl zvon od faráře Rajského. Věnoval ho kostelu v roce 1873 a s váhou 525 kg byl tím největším zvonem v historii kostela sv. Mikuláše. Poledníček a Umíráček byly rekvírovány pro válečné účely. V roce 1935 byly proto vysvěceny dva zvony nové, zvon Sv. Terezie a zvon sv. Jan Nepomucký. Bohužel vyzváněly jen do roku 1942, kdy všechny 3 zvony padly za oběť válce. Zvon sv. Mikuláš, který vyzvání na ševětínské věži dodnes, byl vyroben zvonařem R. Matouškem na Zbraslavi. Do věže byl instalován 15. 12. 1968.

35


28

Budova fary a Ševětínská farnost Spolu s kostelem sv. Mikuláše zdobí ševětínské náměstí památkově chráněná barokní budova fary. Dříve stávala fara úplně na jiném místě a „tvořil ji areál hospodářských budov, původně dřevěných. O tom, že fara měla své vlastní hospodářství, hovoří nejstarší prameny, které připomínají i robotní povinnost pracovat na farském 25 dnů v roce“ 36. V době třicetileté války zanikla církevní správa v Ševětíně a její působení se přemístilo do Lomnice nad Lužnicí. V roce 1720 postupně docházelo k obnově ševětínské fary a to hlavně díky tehdejším osadníkům, kteří požadovali bohoslužby každou neděli a ve svátek. O souhlas k přemístění fary a o výstavbu nové fary se zasloužil Adam František ze Schwanzenberku, majitel třeboňského panství. Novou budovu projektoval významný barokní architekt Pavel Ignác Bayer a v této původní podobě se nám zachovala až dodnes.

Selské baroko v obci Stavební styl tzv. selské baroko se na celých Blatech objevil ve druhé polovině 19. století. Do té doby zdobily Ševětín dřevěné stavby. Hlavním znakem selského baroka byly štíty, které byly zdobeny typickým blatským štukovým dekorem. Těchto staveb se bohužel mnoho nedochovalo. Příčinou mohla být změna charakteru celé obce. Obr. 6: Selské baroko


36


29

Počátkem 20. století se „z původně ryze zemědělské obce díky možnosti zaměstnání v lomě, na pile, na dráze a ve školce na Švamberku a díky rozvíjející se živnostenské činnosti život v obci vyvíjí směrem k životu na malém městečku“ 37. Z dochovaných staveb stojí za zmínku Čechův statek na Malém náměstí a několik stavení ve Smetanově ulici.

Kaple sv. Jana Nepomuckého „Kaple sv. Johanis ve si Ševětíně v blízkosti ševětínské školy měla být podle pověsti zřízena od majitelů hostinské budovy č. 1 a to vystavěna a opatřena třemi sochami ze dřeva. Sv. Johanem z Nepomuku, sv. Václavem a sv. Ludmilou. Vznik ukazuje přinejmenším na rok 1715, což ukazuje roční číslo na zadní straně kaple. Pro vznik kaple mělo být položeno 100 zlatých, o čemž nejsou nyní doloženy žádné stopy“ 38. Kaple sv. Jana Nepomuckého nebyla dochována z důvodu rozšíření a úpravy silnice, vedoucí kolem.

Pomník sv. Jana Nepomuckého Pomník sv. Jana Nepomuckého byl postaven jako náhrada za kapli sv. Jana Nepomuckého, která byla zbořena okolo roku 1900. Na jeho výstavbu se uspořádala sbírka, která probíhala šest let. Obr. 7: Pomník sv. Jana Nepomuckého


37 38


30

„Dne 31. října 1909 na neděli XXII. po Svatém Duchu byla na návsi v Ševětíně z milodarů postavená socha, Antonínem Trčkou, farářem posvěcena. Socha zhotovena v sochařském závodu Ferdinanda Vydry z Budějovic za cenu 1 900 K. Socha jest celá z betonu, má výši 5 a půl metru. Socha jest v nadlidské velikosti, majíc 2 a půl metru v slohu barokním. Na přední straně podstavce umístěna prosba k sv. Janu Nepomuckému a na zadní straně je napsáno, z jakých prostředků postavena a rok, v němž posvěcena. Na pravé i levé straně jsou reliéfy znázorňující mučednickou smrt a její důvod, zpověď královny Žofie. K podstavci vedou tři schody. Na druhém schodu, ve čtyřech rozích jsou postaveny sloupce, v nichž upevněna ocelová, ručně tepaná mříž s dvířky na přední straně“ 39.

Pomník padlým ze světových válek

Obr. 8: Pomník padlým

Pomník, umístěný na Malém náměstí, byl věnován obětem padlým ve světových válkách. Žulový pomník vytvořil kamenický mistr Václav Vobořil, pocházející z Kralup nad Vltavou. Původně byl pomník zhotoven v roce 1923 „na paměť vojínů ze Ševětína“ 40 padlých v první světové válce. Tehdy bylo na pomník vyryto 22 jmen padlých občanů. Po druhé světové válce přibylo na pomník dalších 9 jmen. Zdroj: www.sevetin.cz

Kaple u Tadeáše Kaple u Tadeáše, která kdysi stávala za hranicí obce, se dnes nachází v zastavěné části obce. Odkud se vzal název u Tadeáše, se můžeme pouze domnívat. Jednou z možných verzí je ta, že název vznikl od sochy sv. Tadeáše, která zdobí boční výklenek kaple.

39 40


31

Obr. 9: Kaple u Tadeáše

Zdroj: www.sevetin.cz „Pan Karel Mašek, rytíř z Maasburku, c. k. poštmistr zde, který před otevřením železné dráhy až i šest párů koní ku c. k. poštám potřeboval, vystavěl tuto kapli v roce 1874. A umístil zde znovu pozlacenou sochu sv. Jana Nepomuckého, která na starém postranním oltáři v kostele stála, na svůj náklad 50 zlatých obnášející“ 41.

Kaple u Ovčína na Švamberku

Obr. 10: Kaple u Ovčína

U cesty vedoucí ze Švamberka stojí kaple. Její původ není znám, ale dle stavebního slohu by mohla pocházet z konce 18. století. Díky špatnému stavu byla kaple v roce 2008 opravena. V současnosti zdobí kapli plastika Madony s dítětem.


41


32

1.2.3 Technické památky a jiné Ulice na Braňkách Vznik ulice Na Braňkách se datuje přibližně do roku 1753 společně s trasou císařské silnice. Proč ale název Na Braňkách? „V kronikách jsou časté zmínky o slavnostním přivítání jak církevních, tak i politických mocných tohoto světa, kteří Ševětínem projížděli, nebo přijížděli do Ševětína. Zde jsou časté zmínky o slavobránách, od nichž není k braňkám daleko“ 42.

Kříže v obci Na několika místech v obci se nachází kříže. Křížů je celkem 12 a každý z nich byl postaven z jiného důvodu a v jiné době. Nejedná se o smírčí kříže, které byly stavěny z důvodu usmíření se s Bohem, ale jde o kříže děkovné „postavené na památku zesnulého, v místě nějakého neštěstí nebo při jiných příležitostech“ 43. Kdysi bývalo křížů více, ale bohužel se už dodnes nedochovaly.

Dvůr Švamberk Kolem roku 1300 se nedaleko Ševětína nacházela malá ves Stojčín. O pár let později byla stejně tak jako Ševětín vypálena pány ze Stráže. Zůstal po ní akorát nedaleký rybník se stejným názvem Stojčín. „Teprve po skončení vlády Rožmberků, za jejich nástupců Švamberků, byl v místě původního dvora postaven již honosnější dvůr, který měl sloužit jako místo odpočinku pro vrchnost cestující z Třeboně do Bechyně“ 44.

Lukáš, V.: Ševětín: Historie a současnost, str. 14 Lukáš, V.: Ševětín: Historie a současnost, str. 14 44 Lukáš, V.: Ševětín: Historie a současnost, str. 13 42 43

33

Obr. 11: Dvůr Švamberk

Zdroj: www.sevetin.cz Švamberk byl v té době považován za velice výnosný velkostatek třeboňského panství. V roce 1924 se stal vlastníkem Švamberka Dr. Karel Holý, který „ze statku vytvořil šlechtitelskou a semenářskou stanici a ovocnářskou školku“ 45. V nedávné době se statek dočkal nového majitele, ale zatím není v provozu.

Kamenolom Ševětínský kamenolom se začal rozvíjet převážně v letech 1872 až 1874, kdy došlo k zahájení výroby stavebního kamene v lokalitě Na Kopaninách. Odstřelovaný kámen granodiorit se využíval hlavně pro stavbu podjezdů, mostů a propustků. Postupem času dochází k ruční těžbě, k opracování stavebního kamene a dlažebních kostek. Po druhé světové válce přišla změna ve výrobě. Hlavní činností v této době byla výroba drceného kameniva. „Jsou zde vyráběny drti pro betonářskou výrobu a štěrky pro stavební výrobu“ 46

.

Obr. 12: Převoz kamene

Obr. 13: Letecký pohled na lom

Zdroj: www.kamen-ck.eu 45 46


34

Dnes je majitelem kamenolomu firma Kámen a písek Český Krumlov. Pod vedením této firmy se těžba rozšířila až do lesa k rybníku Žár a má negativní vliv na okolní prostředí a na život v obci.

Pila Ševětínská pila vznikla za účelem zpracování dřeva, kterého je v okolí Ševětína mnoho. Poloha Ševětína je totiž situována uprostřed hlubokých lesů. Svého času, tj. po druhé světové válce, „ byla výroba velmi úspěšná a s ohledem na kvalitu dřeva se převážná část produkce vyvážela do zahraničí“ 47. V 90. letech minulého století byla výroba zrušena a od té doby pila nefunguje.

47


35

1.3 Nabídka v oblasti cestovního ruchu 1.3.1 Blatské tradice a současnost „Ševětín národopisně patří do oblasti Soběslavských, také Pšeničných Blat. Pro tuto oblast jsou typické kroje, z nichž ženský je výrazně zdobený. Charakteristickou součástí ženského kroje byly červené vínky, které se nosily přes měkký čepec. Přes čepec se uvazovaly pleny, jež vynikaly množstvím výšivek“ 48. Ševětín byl touto tradicí znám již v roce 1836, kdy byly vybrány 4 páry s blatskými kroji, aby sehrály venkovskou svatbu na korunovační slavnosti císaře Ferdinanda II. Obr. 14: Setkání na Blatech

Zdroj: www.sevetin.cz Hlavní rozvoj této tradice nastal v roce 1975. Pod vedením učitele Václava Valeše se dalo dohromady 12 tanečních párů a několik zpěváků a vznikl Blaťácký soubor. K souboru se poté přidala kapela v čele s dudákem Františkem Havlíčkem. Později převzal Blaťácký soubor Josef Kojan, který se mu plně věnoval 12 let. To, co činí soubor tak výjimečným, je spolupráce tří generací tanečníků, zpěváků a muzikantů. V současnosti se soubor pravidelně zúčastňuje různých přehlídek a festivalů, které se konají nejen u nás, ale i v zahraničí. Sám soubor je pořadatelem festivalu Setkání na 48


36

Blatech, jehož je možné se v Ševětíně zúčastnit každý rok. Je to velkolepá akce pro veřejnost, která začíná v prostředí místní fary, kde Blaťácký soubor spolu s ostatními zúčastněnými soubory předvedou vystoupení lidových tanců a písní a odkud se poté přesunou za doprovodu kapely na průvod obcí. Blaťácký soubor reprezentuje Ševětín více než dobře.

1.3.2 Chatová oblast u rybníka Dubenský Chatová oblast se nachází nedaleko obce Ševětína u rybníka Dubenský. Chatová oblast slouží výhradně k rekreačním účelům. Dříve byla letní sezóna plná chatařů a turistů, kteří využívali v horkých letních dnech místního rybníku. Do vody byl velice dobrý přístup ze všech stran, a dokonce se zde nacházela menší písčitá pláž. U břehu také bývala klouzačka nejen pro děti. Obr. 15: Chatová oblast

Zdroj: www.jiho.ceskereality.cz V současnosti návštěvnost turistů a chatařů klesá a to hlavně kvůli zanedbávání údržby rybníka. Dno rybníka je plné bahna a na březích se vyskytuje ve velkém množství rákos, který zabraňuje dobrému přístupu do vody. Dříve chataři navštěvovali své chaty pravidelně, dnes již méně. Raději své chaty po dobu letní sezóny pronajímají. Realitní kancelář jiho.ceskereality.cz nabízí pronájem

37

chaty v následujícím inzerátu, který je jedním z mnoha zveřejněných inzerátů nabízejících pronájem chat ve zmíněné lokalitě: „Pronajmeme stylovou chatu u Dubenského rybníka v blízkosti Ševětína okr. Č. Budějovice, možnost koupání, k dispozici v přízemí kuchyně s KK a velkým obývákem, v patře 3 ložnice (7 lůžek), pěkná zahrada v soukromí, vhodné pro děti, 50 m od lesa, ohřev vody el. bojlerem, voda z místní studně, sprchový kout, splachovací WC. Cca 1 km od chaty supermarket. Parkování u chaty. Do Č. Budějovic cca 10 km. Doporučujeme pro rodiny s dětmi! Další fota zašleme na přání klienta“ 49. Obr. 16: Chata k pronájmu Adresa: Ševětín Poloha v obci: Polosamota Stav nemovitosti: Bezvadný stav Obytná plocha: 80 m² Místností: 4 Cena: 7000 Kč/ týden.

Zdroj: www.jiho.ceskereality.cz

1.3.3 Turistické trasy a cyklotrasy Turistické trasy V Ševětíně se nachází některé z turistických tras. Jedná se o zelenou trasu, která začíná v Poněšicích a dále prochází Vlkovem, Ševětínem, Mazelovem a končí v Lomnici nad Lužnicí. Další trasa, která se v Ševětíně vyskytuje, je trasa modrá. Ta má začátek přímo v Ševětíně a pokračuje přes Kolný, Velechvín, Lišov a zakončuje ji Konířův Mlýn poblíž Zvíkova.

49

Inzerát na pronájem chaty, dostupný z: www.jiho.ceskereality.cz, 12.11.2011

38

Obr. 17: Mapa turistických tras

Zdroj: www.mapy.idnes.cz

Cyklotrasy Ševětínem prochází i několik cyklotras. Tyto cyklotrasy jsou vedeny převážně po silnicích II. a III. třídy. Cyklotrasa č. 1054, která začíná v Hrdějovicích a pokračuje směrem přes Hosín, Chyňavu, Lhotice, Kolný a končí v Ševětíně. Cyklotrasa č. 1058 vedoucí z Hluboké nad Vltavou přes Chotýčany, Vitín a Ševětín. Cyklotrasa č. 1060, začínající v Týně nad Vltavou a pokračující přes Horní Kněžeklady, Štipoklasy, Modrou Hůrku, Tuchonice, Radonice, Ševětín. Cyklotrasa č. 1134 směřuje z Veselí nad Lužnicí přes Vlkov, Ponědrážku, Bošilec, Dynín, Mazelov a Ševětín.

39

2 Dotazníkové šetření 2.1 Cíl práce Hlavním cílem bakalářské práce bylo zmapování, popis a hodnocení významu jednotlivých architektonických a jiných památek v oblasti Ševětína (Českobudějovicko), zjištění míry povědomí o hodnotách Ševětínska u vybrané skupiny obyvatel, členů Klubu českých turistů Jihočeského kraje na základě jednoduché pilotní studie a navržení opatření, která by přispěla ke zvýšení atraktivity studované oblasti. Bylo tedy nutné zjistit, kdo z respondentů tuto oblast zná nebo nezná, kdo z nich ji navštívil, jejich důvod k návštěvě, kterých služeb využili a které služby by zde uvítali. Následně na základě těchto informací formulovat náměty na zlepšení marketingové komunikace oblasti Ševětínska ve vztahu k dané cílové skupině.

2.2 Výzkumný soubor a vzorek Výzkumným souborem jsou všichni členové Klubu českých turistů Jihočeského kraje. Klub českých turistů JčK sdružuje celkem 19 odborů s přibližně 1750 členy. Výzkumný vzorek obsahuje pouze ty členy, kteří vyplnili dotazník. Dotazník vyplnilo celkem 165 respondentů. Jedná se o část základního souboru, proto nelze získaná data zobecnit. Členové Klubu českých turistů jsou jak muži, tak ženy, většinou ve věku nad 18 let (mají větší zkušenost s cestováním). Jsou tedy považováni za potencionální návštěvníky této oblasti.

2.3 Metoda získávání dat Potřebné informace jsem získala použitím metody dotazníku, jenž byl jednak rozeslán pomocí e-mailu na všechny odbory KČT JčK, respektive jejich zástupcům, kteří ho následně zaslali členům. Jednak byl rozdán při turistických akcích, které se konaly během

40

několika minulých týdnů. Vyplněné dotazníky byly průběžně sbírány a uchovávány. Získaná data byla zpracována a poté vyhodnocena. V dotazníku se vyskytují uzavřené otázky s jednou možnou odpovědí a dvě zcela otevřené otázky. Vyhodnocení je znázorněno pomocí výsečových grafů a doplněno o slovní komentář.

41

3 Výsledky a jejich interpretace Tato kapitola obsahuje vyhodnocení jednotlivých otázek dotazníků. Vyvozené závěry se vztahují pouze na výzkumný vzorek, který byl stanoven pro dosažení hlavního cíle práce. Otázka č. 1: Pohlaví Dotazník vyplnilo celkem 165 respondentů. Z grafu č. 1 je vidět, že dotazník vyplnilo 48 % mužů a 52 % žen. Je možné se domnívat, že členy KČT JčK jsou převážně ženy. Ale není tomu tak. Procentuální výsledek je skoro vyrovnaný, a to tedy znamená, že ženy a muži mají v KČT téměř stejné zastoupení.

Graf č. 1: Pohlaví

42

Otázka č. 2: Věk V grafu č. 2 lze vidět věkovou strukturu členů KČT JčK. Nacházejí se zde všechny věkové skupiny. Vždy se jedná o respondenty starší 18 let, je tedy více pravděpodobné, že mají zkušenost s cestováním. Nejvíce respondentů patří do věkové skupiny 51 – 60 let a také do věkové skupiny více než 61 let s 31 %. Nejméně respondentů patří do skupiny 26 – 35 let se 7 %. Tato věková skupina se v KČT moc nevyskytuje, jsou to lidé v produktivním věku a nemají na turistické akce tolik času.

Graf č. 2: Věk Otázka č. 3: Vzdělání Co se týká vzdělání, jsou v KČT zastoupeny všechny vzdělanostní skupiny. Dle grafu č. 3 je nejvíce zastoupena vzdělanostní skupina středoškolské vzdělání bez maturity, a to 38 %. Další více zastoupenou skupinou je úplné středoškolské vzdělání s maturitou s 30 %. Méně jsou pak zastoupeny skupiny se základním vzděláním s 19 % a s vysokoškolským vzděláním s 13 %.

Graf č. 3: Vzdělání

43

Otázka č. 4: Vzdálenost Vašeho bydliště od Ševětína? Podle grafu č. 4 bydlí pouze 4 % respondentů ve vzdálenosti do 15 km od Ševětína. 43 % dotázaných bydlí ve vzdálenosti od 16 km do 30 km a 31 % respondentů má bydliště vzdálené od Ševětína zhruba od 31 km do 50 km. 22 % respondentů bydlí ve vzdálenosti větší, než je 50 km.

Graf č. 4: Vzdálenost od místa bydliště

Otázka č. 5: Znáte oblast Ševětínska a jeho okolí? Touto otázkou jsem chtěla zjistit míru povědomí o studované oblasti. Kolik respondentů vůbec zná Ševětín nebo o něm aspoň někdy slyšelo? Mezi dotázanými respondenty se našlo více těch, kteří Ševětín znají, než těch, kteří ho neznají. Z grafu č. 5 je patrné, že 69 % respondentů oblast Ševětínska zná a 31 % respondentů nezná, ale díky dotazníku získali aspoň pár základních informací.

Graf č. 5: Znalost Ševětína

44

Otázka č. 6: Jak jste se o této oblasti dozvěděl/a? Pomocí této otázky jsem prověřovala, jakých informačních zdrojů respondenti využili, aby se o této oblasti dozvěděli. Největší zastoupení má odpověď Klub českých turistů, a to 41 %. Z tohoto usuzuji, že KČT pořádá výlety do oblasti Ševětínska anebo do jeho blízkého okolí. Dalším více zastoupeným informačním zdrojem jsou známí nebo příbuzní. Respondenti ho využili z 24 %. Dalších 24 % respondentů získalo povědomí o této oblasti pouze z dotazníku. 8 % respondentů přišlo k informacím prostřednictvím internetu. Nejméně respondentů využilo médií, a to ze 2 %, a propagačních materiálů z 1 %.

Graf č. 6: Informační zdroje Otázka č. 7: Kolikrát jste Ševětín navštívil/a? V grafu č. 7 vidíme, že 36 % respondentů Ševětín navštívilo 2x – 3x, 27 % respondentů tuto oblast navštívilo vícekrát a 15 % respondentů pouze jednou. 22 % respondentů Ševětín nikdy nenavštívilo.

Graf č. 7: Počet návštěv Ševětína

45

Otázka č. 8: Za jakým účelem jste Ševětín navštívil/a? Téměř polovina respondentů, tj. 47 %, v dotazníku uvedla, že Ševětín navštívila za účelem poznání. Je tedy patrné, že dotázaní respondenti měli a mají zájem Ševětín a okolí navštívit. 12 % respondentů navštívilo tuto oblast za účelem zábavy, 11 % respondentů Ševětínem jen projíždělo, 6 % respondentů uskutečnilo návštěvu za rekreací a 2 % respondentů využilo své návštěvy k práci. 22 % respondentů odpovědělo, že Ševětín zatím nenavštívili.

Graf č. 8: Účel návštěvy Otázka č. 9: S kým jste navštívil/a oblast Ševětínska? 27 % z celkového počtu respondentů navštívilo Ševětín prostřednictvím Klubu českých turistů. 23 % dotázaných přijelo do této oblasti s přáteli. Nejmenší zastoupení má návštěva samotného respondenta, a to 12 %. 22 % dotázaných Ševětín zatím nenavštívilo.

Graf č. 9: S kým jste navštívil/a oblast Ševětínska

46

Otázka č. 10: Které atraktivity této oblasti Vám připadají nejlákavější? Nejlákavější atraktivitou této oblasti je pro členy KČT turistika a cykloturistika s 42 %. Další lákavou atraktivitou jsou památky a v grafu č. 9 zaujímá 22 %. 13 % respondentů shledává za nejlákavější chatovou oblast a koupání a 11 % respondentů považuje kulturní a společenské akce jako nejlákavější atraktivitu. Sportovní atraktivity jsou pro respondenty lákavé pouze ze 4 %. 8 % respondentů odpovědělo, že za lákavé považují jiné atraktivity.

Graf č. 10: Nejlákavější atraktivity

Otázka č. 11: Pokud znáte některé památky této oblasti, napište, které to jsou. Nejznámější památkou v oblasti Ševětínska je Kostel sv. Mikuláše. Takto odpovědělo 24 % respondentů. Mezi další známé památky se řadí Žižkův dub s 12 %, Poněšická obora s 11 % a Selské baroko s 10 %. Méně známými jsou památky Dvůr Švamberk se 7%, kamenolom se 4 %, Pomník sv. Jana Nepomuckého taktéž se 4 % a Boží muka s 3 %. 25 % respondentů odpovědělo, že žádné památky v této oblasti nezná.

47

Graf č. 11: Známé památky Otázka č. 12: Které památky Vám připadají zajímavé a měli byste zájem je navštívit? Podle respondentů se mezi památky, které jsou zajímavé a chtěli by je respondenti navštívit, řadí Kostel sv. Mikuláše s 21 %, Poněšická obora s 10 % a Žižkův dub s 9 %. Méně zajímavými a vyhledávanými památkami jsou Dvůr Švamberk, kamenolom, Boží muka, smírčí kříže a Selské baroko. 31 % dotazovaných respondentů odpovědělo, že nemá zájem památky v této oblasti navštívit.

Graf č. 12: Zajímavé památky a jejich návštěva

48

Otázka č. 13: Jaké služby Vám v této oblasti chybí? Za jeden z větších nedostatků této oblasti považují respondenti dopravní dostupnost. Tuto odpověď zakroužkovalo 18 % dotázaných. 12 % respondentů odpovědělo, že jim v této oblasti chybí kulturní a společenské akce. Mezi služby, které zde respondentům chybí, se řadí i stravování, které v grafu č. 11 zaujímá 8 %. Nejmenším nedostatkem Ševětína jsou sportovní atraktivity s 4 %. Více než polovina respondentů ovšem odpověděla, že jim žádné služby v této oblasti nechybí a jsou spokojeni. Jedná se o 54 % z celkového počtu respondentů.

Graf č. 13: Nedostatky oblasti Ševětínska

Otázka č. 14: Co by podle Vás mohlo vést k lepší propagaci? Nejlepší způsob, jak pomoci Ševětínu být známější a jak se lépe zviditelnit, vidí 31 % respondentů v poskytování více informací v turistických centrech. Podle 23 % respondentů by mohla přispět k lepšímu zviditelnění nabídka atraktivit Ševětínska prostřednictvím Klubu českých turistů. 21 % dotázaných si myslí, že k lepší propagaci by mohla vést reklama prostřednictvím médií. 18 % dotázaných se domnívá, že by k lepší propagaci mohlo přispět více informací na webových stránkách obce a 7 % respondentů si myslí, že by se oblast mohla prezentovat vyvěšením plakátů v okolí.

49

Graf č. 14: Co by mohlo vést k lepší propagaci Otázka č. 15: Co by Vás přesvědčilo k návštěvě této oblasti? Z větší části by dotázané respondenty přesvědčily k návštěvě této oblasti poznávací výlety pořádané Klubem českých turistů. Tuto možnost zakroužkovalo 37 % respondentů. 28 % respondentů by přimělo k návštěvě této oblasti více turistických tras a cyklistických tras. Někteří respondenti by chtěli navštívit Ševětín v rámci kulturních a společenských akcí. A to přesně 25 %. 3 % respondentů by uvítala v této oblasti více sportovních atraktivit. 7 % respondentů zvolilo odpověď jiné.

Graf č. 15: Přesvědčení respondenta k návštěvě

50

4 Vyhodnocení výsledků Na základě dat z dotazníku jsem zjistila, že oblast Ševětína je členům Klubu českých turistů JčK známá a za lákavé zde považují hlavně turistiku, cykloturistiku a také místní památky. Nejčastější odpovědí na otázku, za jakým účelem respondenti Ševětín navštívili, byla odpověď poznání. Je tedy zřejmé, že členové KČT JčK mají zájem Ševětín poznat a navštívit a to hlavně prostřednictvím Klubu českých turistů. Rádi by se zúčastnili poznávacích výletů této oblasti pořádané KČT a uvítali by, kdyby se v turistických centrech objevilo více informací o Ševětínsku a okolí. Další možností, jak Ševětín zviditelnit, by podle členů KČT bylo více informací na webových stránkách obce. Měly by se zde vyskytovat informace pro turisty o plánovaných akcích a předpokládaných změnách v obci. Dotazovaní respondenti v dotazníku uvedli, že Ševětín a jeho okolí navštívili opakovaně. Proto si myslím, že Ševětínsko je velice pěkná turistická oblast s velkým počtem památek a respondenti se sem rádi vracejí. Ze získaných informací jsem si pro zajímavost sestavila profil možného návštěvníka. Jedná se o ženu ve věku 51 až 60 let se středoškolským vzděláním bez maturity. Bydlí ve vzdálenosti 16 až 30 km od Ševětína. Jak už jsem uvedla výše, návštěvník oblast Ševětínska zná a dozvěděl se o ní díky Klubu českých turistů Jihočeského kraje. Tuto oblast navštívil 2x až 3x prostřednictvím KČT a to především za účelem poznání. Nejlákavější atraktivitou je pro návštěvníka turistika, cykloturistika a památky. Známou památkou této oblasti je kostel sv. Mikuláše a Žižkův dub. Pokud by měl návštěvník zájem navštívit nějakou památku, byl by to kostel sv. Mikuláše a Poněšická obora. Návštěvníkovi v oblasti Ševětínska žádné služby nechybí, je se stávajícími službami spokojený. Nejlepším způsobem zviditelnění Ševětína je podle návštěvníka více informací v turistických centrech a na webových stránkách obce. K návštěvě této oblasti by ho přesvědčily poznávací výlety pořádané Klubem českých turistů JčK.

51

ZÁVĚR Cílem bakalářské práce bylo zjistit míru povědomí o Ševětínsku u vybrané skupiny obyvatel – členů Klubu českých turistů Jihočeského kraje. Na základě dat z dotazníku jsem zjistila, že míra povědomí o Ševětínsku a jeho atraktivitách je docela velká. Dotazovaní respondenti Ševětín znají a opakovaně ho prostřednictvím KČT navštěvují kvůli jeho památkám a atraktivitám. Na základě dotazníkového šetření jsem došla k závěru, že cestovní ruch se v oblasti Ševětína vyskytuje, ale nedochází zde k žádnému posunu vpřed. Ačkoliv je Ševětín obcí malou, může se pyšnit několika památkami přírodními, kulturními, ale i technickými. Díky těmto památkám má Ševětín co nabídnout. Nejsou to ovšem jen památky, které by mohly návštěvníka přilákat. Jde i o atraktivity jako jsou např. kulturní akce, společenské akce, turistika, cykloturistika nebo chatová oblast a koupání. Všechny tyto atraktivity by mohly výrazně pomoci ke zvýšení cestovního ruchu v této oblasti. Sama obec by se měla více zaměřit na propagaci těchto atraktivit např. ve spolupráci s KČT JčK nebo s informačními centry. Větší pozornost by si zasloužily mnohé kulturní a společenské akce, které jsou velmi dobře zorganizovány, ale nikdo o nich neví. Jedním z mnoha řešení, jak zviditelnit kulturní a společenské akce, je včasná informace, popř. pozvánka na webových stránkách obce. Stránky jsou v tomto případě zanedbávány. Další možnost je větší množství plakátů roznesených po okolí nebo více informací v informačních centrech. Velkým přínosem pro Ševětín by mohlo být chataření a koupání u Dubenského rybníka, především v letních měsících. Rybník se nachází v dobré lokalitě, jen by potřeboval několik úprav, např. úprava plochy kolem rybníka, odbahnění rybníka, výstavba dětského hřiště nebo klouzačky. Bylo by dobré si zažádat o dotaci v rámci cestovního ruchu nebo získat investora. Velký potenciál pro rozvoj Ševětínska se ukrývá v turistice a cykloturistice. Tyto dvě atraktivity by mohly pomoci ke zvýšení cestovního ruchu. Obě atraktivity jsou hodně oblíbené a daly by se spojit např. s výlety po památkách. Na tuto atraktivitu by se mohla

52

obec více zaměřit a to ve smyslu pořádání organizovaných výletů po turistických trasách, spojených s návštěvou nějaké památky. K rozvoji Ševětínska by také mohlo přispět vybudování nových kulturních a sportovních atraktivit nebo aspoň částečná rekonstrukce těch původních. Tyto atraktivity určitě zaujmou účastníky cestovního ruchu bez ohledu na jejich věk nebo pohlaví. Obec Ševětín by se v rámci cestovního ruchu mohla spojit s okolními obcemi a vytvořit takovou marketingovou strategii, která by přilákala větší počet turistů. Je třeba se zaměřit především na zkvalitnění dosavadních nabízených služeb nebo vytvořit služby nové. Spojení více obcí a jejich vzájemná výpomoc by mohla vést k lepší propagaci jak služeb, tak i památek a atraktivit. Další z cest k rozvoji cestovního ruchu v oblasti Ševětína by snad mohla být i užší spolupráce obce s Klubem českých turistů Jihočeského kraje při propagaci některých zajímavých akcí a snad i při jejich konání.

53

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Knižní zdroje: 1)

FILOZOFICKÝ SLOVNÍK: Praha: Svoboda, 1985. 457 s.

2)

HESKOVÁ, M.: Cestovní ruch pro vyšší odborné a vysoké školy. Fortuna, 2006. ISBN 80-7168-948-3. 224 s.

3)

HESKOVÁ, M.: Cestovní ruch pro střední školy a veřejnost. Fortuna, 2004. ISBN 80-7168-901-7. 204 s.

4)

HLADKÁ, J.: Technika cestovního ruchu. Grada, 1997. ISBN 80-7169-476-2. 161 s.

5)

HLOBIL, I., KRATOCHVÍL, P., VOŠÁHLÍK, A.: Památky vašeho města jsou váš kapitál. Praha, 1993. ISBN 80-85124-24-6. 70 s.

6)

INDROVÁ, J. a kol.: Cestovní ruch. Oeconomica, 2007. ISBN 978-80-245-1252-5. 119 s.

7)

KOTLER, P.: Moderní marketing. Praha: Grada, 2007. ISBN 978-80- 247-1545-2. 1048 s.

8)

KOTLER, P., ARMSTRONG, G.: Marketing. Praha: Grada, 2004. ISBN 80-2470513-3. 856 s.

9)

LUKÁŠ, L.: Ševětín: Historie a současnost. Městys Ševětín, 2010. 36 s.

10) MALÁ, V. a kol.: Základy cestovního ruchu. Praha, 2002. ISBN 80-245-0439-1. 11) MALÝ, V.: Marketingový výzkum – Teorie a praxe. Praha: Oeconomica, 2004. ISBN 80-245-0761-7. 181 s. 12) PALATKOVÁ, M.: Marketingová strategie destinace cestovního ruchu. Grada Publishing, a.s. 2006. ISBN 80-247-1014-5. 341 s. 13) PROKOPOVÁ, Z.: Ševětín: Historie a umělecké památky. Č. Budějovice, 1997. ISBN 80-238-1190-8. 21 s. 14) ŠKODOVÁ – PARMOVÁ, D.: Agroturistika. Č. Budějovice, 2007. ISBN 978-807394-009-6. 92 s.

54

15) ŠAUER, P.: Kapitoly z enviromentální ekonomie a politiky. Univerzita Karlova v Praze, 2007. ISBN 978-80-87076-06-4. 164 s. 16) VINTER, V.: Úvod do dějin a teorie památkové péče. Praha 1982. 175 s.

Internetové zdroje: 1) JIHOČESKÉ REALITY. Inzerát na pronájem chaty [online], [cit. 2011-12-11]. Dostupné z: www.jiho.ceskereality.cz. 2) KLUB ČESKÝCH TURISTŮ. Informace o krajské organizaci [online], [cit. 201223-3]. Dostupné z: www.volny.cz/kct-jck/cesky/index.htm. 3) MĚSTYS ŠEVĚTÍN. O obci [online], [cit. 2011-10-10]. Dostupné z: www.sevetin.cz. 4) NÁRODNÍ PAMÁTKOVÝ ÚSTAV [online], [cit. 2011-25-9]. Dostupné z: www.npu.cz. 5) PRŮVODCE PRO JIŽNÍ ČECHY [online], [cit. 2011-10-11]. Dostupné z: www.jiznicechy.cz. 6) SVĚTOVÁ ORGANIZACE CESTOVNÍHO RUCHU [online], [cit. 2011-18-9]. Dostupné z: www.wto.org. 7) TICHÁ, T. Diplomová práce Cestovní ruch a kultura, hlavní konkurenční výhody České Republiky, 2006 [online], [cit. 2011-15-10]. Dostupné z: www.culturenet.cz/res/data/005/000648.doc.

55

SEZNAM OBRÁZKŮ A GRAFŮ 1)

Obr. 1: Mapa Ševětínska

2) Obr. 2: Rybník Dubenský 3) Obr. 3: Žižkův dub 4) Obr. 4: Pérovník pštrosí 5) Obr. 5: Kostel sv. Mikuláše 6) Obr. 6: Selské baroko 7) Obr. 7: Pomník sv. Jana Nepomuckého 8) Obr. 8: Pomník padlým 9) Obr. 9: Kaple u Tadeáše 10) Obr. 10: Kaple u Ovčína 11) Obr. 11: Dvůr Švamberk 12) Obr. 12: Převoz kamene 13) Obr. 13: Letecký pohled na lom 14) Obr. 14: Setkání na Blatech 15) Obr. 15: Chatová oblast 16) Obr. 16: Chata k pronájmu 17) Obr. 17: Mapa turistických tras 18) Graf č. 1: Pohlaví 19) Graf č. 2: Věk 20) Graf č. 3: Vzdělání

56

21) Graf č. 4: Vzdálenost od místa bydliště 22) Graf č. 5: Znalost Ševětína 23) Graf č. 6: Informační zdroje 24) Graf č. 7: Počet návštěv Ševětína 25) Graf č. 8: Účel návštěvy 26) Graf č. 9: S kým jste navštívil/a oblast Ševětínska 27) Graf č. 10: Nejlákavější atraktivity 28) Graf č. 11: Známé památky 29) Graf č. 12: Zajímavé památky a jejich návštěva 30) Graf č. 13: Nedostatky oblasti Ševětínska 31) Graf č. 14: Co by mohlo vést k lepší propagaci 32) Graf č. 15: Přesvědčení respondenta k návštěvě

57

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK např. = například tzv. = tak zvaný tj. = to jest atd. = a tak dále sv. = svatý č. = číslo obr. = obrázek popř. = popřípadě UNESCO = United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization km = kilometr ha = hektar KČT JčK = Klub českých turistů Jihočeského kraje

58

PŘÍLOHY Dotazník Vážená paní, vážený pane, jmenuji se Kateřina Macháčková a jsem studentkou třetího ročníku Fakulty managementu Vysoké školy ekonomické v Jindřichově Hradci. Dotazníkem, který právě držíte v rukou, mi pomůžete získat informace pro moji bakalářskou práci na téma „Památky jako zdroj atraktivity turistické destinace – Ševětín a okolí“. Vyplnění dotazníku Vám zabere pouze několik minut, získaná data použiji výhradně jako podklady pro vypracování bakalářské práce. Vždy zakroužkujte jen jednu odpověď. Velmi Vám děkuji za ochotu.

Úvodem bych Vám ráda Ševětín krátce představila. Obec Ševětín, dnes již Městys Ševětín, se rozprostírá v Jižních Čechách 17 km severně od Českých Budějovic. Na západní straně je obklopen obcemi Vitín a Vlkov, na severu obcemi Drahotěšice a Neplachov a na východě obcí Mazelov. S výměrou 811 hektarů se nachází na trati mezi Českými Budějovicemi a Prahou. Můžeme zde najít nejen obecní úřad s matrikou, úplnou základní školu, mateřskou školu, ale i zdravotnické středisko s lékárnou, obvodní oddělení Policie ČR, farní úřad, kino nebo kulturní dům. V oblasti Ševětína se nachází několik významných památek. Za zmínku určitě stojí kostel sv. Mikuláše, Žižkův dub v polesí Velechvínském, nedaleký Dvůr Švamberk a kamenolom, kde se těží žula granodiorit. Obec je známa také svými rybníky – hlavně Dubenským s velkou chatovou oblastí.

1. Pohlaví: a) muž b) žena

2. Věk: a) do 25 let b) 26 – 35 let c) 36 – 50 let d) 51 – 60 let e) více než 61 let

59

3. Vzdělání: a) základní b) středoškolské bez maturity c) úplné středoškolské s maturitou d) vysokoškolské

4. Vzdálenost Vašeho bydliště od Ševětína: a) do 15 km b) 16 – 30 km c) 31 – 50 km d) více než 50 km

5. Znáte oblast Ševětínska a jeho okolí? a) ano b) ne, ale díky dotazníku znám několik základních informací

6. Jak jste se o této oblasti dozvěděl/a? a) média b) Klub českých turistů c) propagační materiály d) internetové zdroje e) od známých nebo příbuzných f) z tohoto dotazníku

7. Kolikrát jste Ševětín navštívil/a? a) jednou b) 2x – 3x c) vícekrát d) nikdy

8. Za jakým účelem jste Ševětín navštívil/a? a) rekreace b) zábava c) práce d) poznání e) Ševětínem jsem jen projížděl/a

60

f) Ševětín jsem zatím nenavštívil/a

9.

S kým jste navštívil/a oblast Ševětínska: a) s rodinou b) s přáteli c) sám/sama d) prostřednictvím Klubu českých turistů e) Ševětín jsem zatím nenavštívil/a

10. Které atraktivity této oblasti Vám připadají nejlákavější? a) chatová oblast a koupání b) kulturní a společenské akce c) sportovní atraktivity d) turistika a cykloturistika e) památky f) jiné

11. Pokud znáte některé památky této oblasti, napište, které to jsou. ……………………………………………………………………………….

12. Které památky Vám připadají zajímavé a měli byste zájem je navštívit? ……………………………………………………………………………… 13. Jaké služby Vám v této oblasti chybí? a) ubytování a stravování b) dopravní dostupnost c) kulturní a společenské akce d) sportovní atraktivity e) jiné f) žádné, jsem spokojen/a

14. Co by podle Vás mohlo vést k lepší propagaci? a) více informací na webových stránkách obce Ševětín b) více informací v turistických centrech c) plakáty v okolí

61

d) reklama prostřednictvím médií e) nabídka atraktivit Ševětínska prostřednictvím Klubu českých turistů

15. Co by Vás přesvědčilo k návštěvě této oblasti? a) více turistických a cyklistických tras b) více kulturních a společenských akcí c) více sportovních atraktivit d) poznávací výlety pořádané Klubem českých turistů e) jiné

62

Tabulky ke grafům 1. Pohlaví: Počet respondentů

%

79 86

48 52

Počet respondentů 16 12 35 51 51

% 10 7 21 31 31

a) muž b) žena

2. Věk: a) b) c) d) e)

do 25 let 26 – 35 let 36 – 50 let 51 – 60 let více než 61 let

3. Vzdělání: a) b) c) d)

Počet respondentů 31 62 50 22

základní středoškolské bez maturity úplné středoškolské s maturitou vysokoškolské

4. Vzdálenost Vašeho bydliště od Ševětína: Počet respondentů a) do 15 km 6 b) 16 – 30 km 71 c) 31 – 50 km 52 d) více než 50 km 36

% 19 38 30 13

% 4 43 31 22

5. Znáte oblast Ševětínska a jeho okolí? a) ano b) na, ale díky dotazníku znám několik základních informací

63

Počet respondentů 114 51

% 69 31

6. Jak jste se o této oblasti dozvěděl/ a? a) b) c) d) e) f)

Počet respondentů 4 67 2 12 40 40

média Klub českých turistů propagační materiály internetové zdroje od známých nebo příbuzných z tohoto dotazníku

7. Kolikrát jste Ševětín navštívil/ a? Počet respondentů a) jednou 24 b) 2x – 3x 60 c) vícekrát 44 d) nikdy 37

% 2 41 1 8 24 24

% 15 36 27 22

8. Za jakým účelem jste Ševětín navštívil/ a? a) b) c) d) e) f)

rekreace zábava práce poznání Ševětínem jsem jen projížděl/a Ševětín jsem zatím nenavštívil/a

Počet respondentů 10 20 4 77 18 36

% 6 12 2 47 11 22


% 16 23 12 27 22

9. S kým jste navštívil/ a oblast Ševětínska? a) b) c) d) e)

s rodinou s přáteli sám/ sama prostřednictvím klubu českých turistů Ševětín jsem zatím nenavštívil/a

10. Které atraktivity této oblasti Vám připadají nejlákavější? Počet respondentů a) chatová oblast a koupání 21 b) kulturní a společenské akce 18 c) sportovní atraktivity 7

64

% 13 11 4

d) turistika a cykloturistika e) památky f) jiné

70 37 12

42 22 8

11. Pokud znáte některé památky této oblasti, napište, které to jsou. Počet respondentů a) Kostel sv. Mikuláše 39 b) Žižkův dub 20 c) Poněšická obora 18 d) Kamenolom 7 e) Dvůr Švamberk 12 f) Selské baroko 16 g) Boží muka 5 h) Pomník sv. Jana Nepomuckého 7 i) neznám žádné 41

% 24 12 11 4 7 10 3 4 25

12. Které památky Vám připadají zajímavé a měli byste zájem je navštívit? Počet respondentů % a) Kamenolom 12 7 b) Kostel sv. Mikuláše 34 21 c) Dvůr Švamberk 14 8 d) Poněšická obora 16 10 e) Žižkův dub 15 9 f) Boží muka 8 5 g) Smírčí kříže 8 5 h) Selské baroko 7 4 i) nemám zájem 51 31

13. Jaké služby Vám v této oblasti chybí? Počet respondentů a) ubytování a stravování 14 b) dopravní dostupnost 29 c) kulturní a společenské akce 19 d) sportovní atraktivity 7 e) jiné 7 f) žádné, jsem spokojen/a 89

65

% 8 18 12 4 4 54

14. Co by podle Vás mohlo vést k lepší propagaci? a) b) c) d) e)

více informací na webových stránkách obce více informací v turistických centrech plakáty v okolí reklama prostřednictvím médií nabídka atraktivit Ševětínska prostřednictvím Klubu českých turistů


15. Co by Vás přesvědčilo k návštěvě této oblasti? Počet respondentů a) více turistických a cyklistických tras 46 b) více kulturních a společenských akcí 42 c) více sportovních atraktivit 5 d) poznávací výlety pořádané Klubem 61 českých turistů e) jiné 11

66

% 18 31 7 21 23

% 28 25 3 37 7

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE. Fakulta managementu v Jindřichově Hradci. Bakalářská práce Kateřina Macháčková

Recommend Documents