Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta managementu v Jindřichově Hradci Bakalářská práce 2011 Aneta Červená

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta managementu v Jindřichově Hradci

Bakalářská práce

2011

Aneta Červená

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta managementu v Jindřichově Hradci Katedra společenských věd

Mapování aktivit zdravého ţivotního stylu v roli turistických cílů na Plzeňsku

Autor bakalářské práce:

Aneta Červená

Vedoucí bakalářské práce:

RNDr. Oldřich Syrovátka, CSc.

Rok obhajoby:

2011

ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, ţe bakalářskou práci na téma „Mapování aktivit zdravého ţivotního stylu v roli turistických cílů – Plzeňsko“ vypracovala samostatně a veškerou pouţitou literaturu a další prameny jsem řádně označila a uvedla v přiloţeném seznamu.

V Plzni, prosinec 2011

……………………………………………….. podpis studenta

ANOTACE Cílem práce je zmapovat aktivity „zdravého ţivotního stylu“ (sport, relaxace, pohostinství, ubytování, biofarmy, další sluţby) v roli turistických cílů v oblasti Plzeňska a získané informace zpracovat jako základ pro další řešení problematiky rozvoje lehkého cestovního ruchu v dané oblasti.

ANNOTATION The bachelor thesis is focused on activities of „healthy lifestyle“ (sport, relaxation, gastronomy, accommodation, organic farms, other services) as tourist destinations around the city Pilsen and the aim is to form the basis for tourism development in given area.

PODĚKOVÁNÍ Za inspiraci, cenné rady a připomínky a trpělivost při tvorbě bakalářské práce bych ráda poděkovala panu RNDr. Oldřichovi Syrovátkovi, CSc. z Vysoké školy ekonomické v Praze, Fakulty managementu v Jindřichově Hradci. Chtěla bych poděkovat také respondentům, kteří se zúčastnili dotazníkového průzkumu pro praktickou část bakalářské práce.

OBSAH ÚVOD _________________________________________________________________ 8 1

TEORETICKÁ ČÁST _______________________________________________ 10

1.1 Cestovní ruch _____________________________________________________ 10 1.1.1 Členění cestovního ruchu ___________________________________________ 12 1.1.2 Marketing cestovního ruchu ________________________________________ 15 1.2 Marketingový výzkum _____________________________________________ 17 1.2.1 Definování problému a cílů výzkumu _________________________________ 17 1.2.2 Příprava plánu výzkumu a návrh metodiky _____________________________ 18 1.2.3 Realizace výzkumu – shromaţďování a analýza dat ______________________ 18 1.2.4 Vypracování zprávy a prezentace výsledků _____________________________ 23 1.3

Regionální rozvoj a cestovní ruch ____________________________________ 24

1.4 Zdravý ţivotní styl _________________________________________________ 27 1.4.1 Výţiva _________________________________________________________ 28 1.4.2 Tělesný pohyb ___________________________________________________ 29 1.4.3 Organizace času, zájmy, záliby ______________________________________ 30 1.4.4 Aktivity zdravého ţivotního stylu ____________________________________ 32 2

PRAKTICKÁ ČÁST _________________________________________________ 34

2.1 Cíle _____________________________________________________________ 34 2.1.1 Dílčí cíle ________________________________________________________ 34 2.1.2 Výzkumné otázky ________________________________________________ 34 2.2 Metody získání a zpracování dat _____________________________________ 36 2.2.1 Získání dat ______________________________________________________ 36 2.2.2 Zpracování dat ___________________________________________________ 36 2.3

Výzkumný soubor a výzkumný vzorek ________________________________ 38

2.4 Charakteristika Plzeňského kraje ____________________________________ 39 2.4.1 Vymezení oblasti Plzeňsko _________________________________________ 40 2.4.2 Vybrané aktivity „zdravého ţivotního stylu“ na Plzeňsku _________________ 41 2.4.3 Příroda a památky ________________________________________________ 46 2.4.4 Kulturní akce ____________________________________________________ 47 2.4.5 Gastronomie, pohostinství __________________________________________ 48 2.5

Prezentace a interpretace výsledků ___________________________________ 50

2.6

Diskuze __________________________________________________________ 60

ZÁVĚR _______________________________________________________________ 62 POUŢITÁ LITERATURA A DALŠÍ PRAMENY ____________________________ 63 SEZNAM TABULEK, OBRÁZKŮ, PŘÍLOH________________________________ 73

ÚVOD Téma této bakalářské práce zní „Mapování aktivit zdravého ţivotního stylu v roli turistických cílů – Plzeňsko“. Aby bylo moţné hovořit o cíli bakalářské práce, je důleţité zamyslet se nad tím, co je chápáno jako „aktivity zdravého ţivotního stylu“ i jak je vymezena oblast „Plzeňsko“. V literatuře lze nalézt velké mnoţství definic sousloví „zdravý ţivotní styl“. Je moţné jej chápat jako způsob chování nebo přístup, který je jedinci prospěšný v tělesné, duševní i sociální rovině, a zároveň není škodlivý pro jeho okolí. Jako „aktivity zdravého ţivotního stylu“ mohou být chápány například aktivity sportovní nebo relaxační, aktivity spojené se zájmem o přírodní a kulturní prostředí, o sebevzdělávání a celkový rozvoj osobnosti, o mezilidské vztahy. Území „Plzeňsko“ zde není vymezeno ve smyslu administrativního členění České Republiky, je chápáno ve smyslu okolí západočeského města Plzeň, kam se mohou (nejen) obyvatelé města vydat například na jednodenní výlet, kde mohou zajímavě trávit svůj volný čas. Cílem práce bylo vytvořit databázi moţností volnočasových aktivit, které jsou na daném území nabízeny. Vzhledem k rozsahu práce nebylo moţné obsáhnout všechny moţnosti, proto byly vybrány jen některé z pohledu autorky nejzajímavější. Kromě seznámení se s nabídkou aktivit bylo cílem i seznámit se s poptávkou po aktivitách. Na základě zjištěných informací bylo také cílem formulovat doporučení pro poskytovatele zmíněných sluţeb nebo pro někoho, kdo o jejich poskytování do budoucna uvaţuje, tedy aby práce mohla slouţit i jako východisko pro budoucí obchodní aktivity. Zjištěné informace by mohly být i podkladem pro podrobnější výzkum. Práce má dvě části, část teoretickou a část praktickou. Teoretická část obsahuje čtyři tematické okruhy. První okruh je zaměřen obecně na cestovní ruch, na jeho členění a marketing cestovního ruchu. Druhý okruh je zaměřen na marketingový výzkum a jeho fáze. Třetí okruh je zaměřen na vztah cestovního ruchu k regionálnímu rozvoji. Čtvrtý okruh teoretické části je zaměřen na „zdravý ţivotní styl“, jak bylo naznačeno v textu výše. Praktická část práce obsahuje dva tematické okruhy. Prvním z nich je bliţší vymezení oblasti „Plzeňsko“, jak bylo také naznačeno v textu výše. První okruh zahrnuje v závislosti na cíli seznámit se s nabídkou na daném území také soupis vybraných moţností „aktivit zdravého ţivotního stylu“. Moţnosti jsou rozděleny do čtyř kategorií, a to: aktivní odpočinek, příroda a památky, kultura, gastronomie. Druhý okruh praktické 8

části je věnován dotazníkovému šetření. Hlavní cíle dotazníkového šetření navazují na jeden z cílů celé práce, a to seznámit se s poptávkou po „aktivitách zdravého ţivotního stylu“. Hlavními cíli šetření bylo zjistit, jaká je informovanost o nabízených aktivitách na daném území (v závislosti na místě bydliště a na tom, zda se respondent věnuje sportovní aktivitě), a jaké aktivity na daném území chybí. Data získaná dotazníkovým šetřením byla statisticky vyhodnocena, doplněna grafem a okomentována.

9

1 TEORETICKÁ ČÁST 1.1 Cestovní ruch „Cestovní ruch je významný společensko-ekonomický fenomén jak z pohledu jednotlivce, tak i společnosti. Každoročně představuje největší pohyb lidské populace za rekreací, poznáváním a naplněním vlastních snů z příjemné dovolené. Je součástí spotřeby a způsobu života obyvatel zejména ekonomicky vyspělých zemí. Ve světovém měřítku patří vedle obchodu s ropou a automobilovým průmyslem ke třem největším exportním odvětvím.“1 Má dlouholetou historii, která sahá, dalo by se říct, aţ k počátku naší civilizace. Tehdy se jednalo o výpravy po souši a vodě, později vzduchem a od poloviny minulého století také vesmírným prostorem. Důvodem těchto výprav byl obchod, politika, náboţenství, poznávání nových území, sport, prestiţ (boj o prvenství v případě cest do vesmíru). Roku 1841 byla Angličanem Thomasem Cookem zaloţena první cestovní kancelář. Pozornost na vědecké úrovni se cestovnímu ruchu začala věnovat přibliţně počátkem dvacátého století. [6] Z mnoha různorodých názorů na cestovní ruch vyšla roku 1991 Světová organizace cestovního ruchu (World Tourism Organization) a definovala jej jako „činnost osoby cestující na přechodnou dobu do místa ležícího mimo její běžné prostředí (místo bydliště), a to na dobu kratší než je stanovená, přičemž hlavní účel cesty je jiný než výkon výdělečné činnosti v navštíveném místě.“2 Přechodnou dobu v rámci výše uvedené definice lze chápat jako dobu do jednoho roka v případě cestování po zahraničí a dobu do půl roka v případě cestování po vlastní zemi. Mimo definici stojí cestování v okruhu trvalého bydliště, pravidelné cesty do zahraničí nebo dočasné přestěhování z pracovních důvodů a dlouhodobá migrace. [14] Dle účelově-funkční definice je moţno chápat cestovní ruch jako „soubor činností zaměřených na uspokojování potřeb souvisejících s cestováním a pobytem osob mimo místo trvalého bydliště a obvykle ve volném čase za účelem odpočinku, poznávání, zdraví, rozptýlení a zábavy, kulturního a sportovního vyžití, služebních cest a získání komplexního

1 2

HESKOVÁ, M. a kol. Cestovní ruch: pro vyšší odborné školy a vysoké školy, 2006, s. 9. HESKOVÁ, M. a kol. Cestovní ruch: pro vyšší odborné školy a vysoké školy, 2006, s. 11.

10

zážitku.“3 Cestovní ruch je z různých úhlů pohledu zkoumán mnohými vědními disciplínami, jako je například ekonomie, geografie, psychologie. [14] Česká Republika s rozlohou 78 899 km2 můţe turistům nabídnout 12 památek UNESCO, více neţ 200 hradů, zámků a jiných památek, více neţ 40 chráněných historických měst, 37 lázeňských oblastí, 4 národní parky, 25 chráněných krajinných oblastí a 8 pohoří. Je moţnost ubytovat se v 7 557 hromadných ubytovacích zařízení (celkem 463 087 lůţek) – 46 pětihvězdičkových hotelech, 425 čtyřhvězdičkových hotelech, 3998 ostatních ubytovacích zařízeních, 485 turistických kempech a 892 rekreačních chatách a turistických ubytovnách. (Česká centrála cestovního ruchu, údaje z roku 2009). [3] V roce 2009 plynuly z mezinárodního cestovního ruchu příjmy 6,5 mld. USD (výdaje 4,1 mld. USD). Příjem z cestovního ruchu má 3,4% podíl na hrubém domácím produktu České Republiky a 31,8% podíl na příjmech ze sluţeb. V České Republice existovalo v roce 2009 v oblasti cestovního ruchu 236 588 pracovních míst z celkového počtu 5 185 387 pracovních míst v národním hospodářství (4,56%) a zaměstnáno bylo 239 499 osob z celkového počtu 5 231 822 osob zaměstnaných v národním hospodářství (4,58%). [3] V hromadných ubytovacích zařízeních se ubytovalo celkem 6 032 370 zahraničních hostů, nejvíce turistů z Německa (23,1%), ze Spojeného království (6,2%) a z Itálie (5,9%). Zahraniční hosté strávili v roce 2009 v hromadných ubytovacích zařízeních celkem 17 746 893 nocí. Nejvíce vyhledávanou lokalitou je hlavní město Praha (63,1% zahraničních turistů). Plzeňský kraj navštívilo 1% zahraničních turistů, tedy přibliţně 60 000. [3] Nejvíce zahraničních turistů navštívilo Českou Republiku v měsíci srpnu (727 369), v měsíci červenci (648 871) a v měsíci září (583 042). Naopak nejméně zahraničních turistů navštívilo Českou Republiku v měsících únor, leden a listopad. [3] Dle průzkumu Ministerstva pro místní rozvoj z roku 2009 cestuje nejvíce zahraničních turistů individuálně bez vyuţití sluţeb cestovní kanceláře (78,4%). Stejný výzkum byl zaměřen také na důvody k návštěvě České Republiky, kterými jsou pro nejvíce turistů rekreace a zábava (60,5%), dále návštěva příbuzných a přátel nebo sluţební cesta.

3

HESKOVÁ, M. a kol. Cestovní ruch: pro vyšší odborné školy a vysoké školy, 2006, s. 12.

11

Jednodenní návštěvníci uváděli nejčastěji jako důvod návštěvy nakupování (67,1%). Zahraniční turisté nejčastěji volí moţnost ubytovat se v hotelu nebo motelu (66,6%). [3] Celkové výdaje zahraničních turistů po dobu pobytu v České Republice jsou dle průzkumu průměrně 1 564,9 Kč na osobu a den, u jednodenních návštěvníků 1 884,5 Kč na osobu. Domácího cestovního ruchu se v roce 2009 účastnilo 5 912 000 českých turistů, coţ je přibliţně o 1 000 000 víc neţ v předcházejícím roce 2008 (pouze cesty s 4 a více přenocováními). [3]

1.1.1 Členění cestovního ruchu Cestovní ruch je tvořen subjekty a objekty, které jsou ovlivňovány vnějšími faktory ekonomickými,

politickými,

sociálními,

technicko-technologickými,

ekologickými.

Subjekty se rozumí účastníci cestovního ruchu, a to stálí obyvatelé a návštěvníci. Dle závěrů mezinárodní konference o statistice cestovního ruchu v Ottawě (1991) lze návštěvníky dále dělit na turisty a výletníky. Turista je návštěvník (ve smyslu definice Světové organizace cestovního ruchu), který v cílové destinaci alespoň jednou přenocuje. Výletník naopak necestuje s cílem v navštívené destinaci zůstat přes noc. Objekty se rozumí veškeré cíle změny místa pobytu účastníků. Tvoří je místa, podniky, instituce s přiměřenou vybaveností pro cestovní ruch. [14] Cestovní ruch lze členit z hlediska motivace účastníků (druhy cestovního ruchu) a z hlediska různých příčin a jejich důsledků (formy cestovního ruchu). [14] Nejznámějšími druhy cestovního ruchu jsou rekreační, sportovní, dobrodruţný, myslivecký a rybářský, náboţenský, lázeňský, zdravotní, profesní (obchodní, kongresový), stimulační. Mnoho kategorií se v praxi navzájem prolíná s tím, ţe jedna z nich bývá dominantní. Se zdravým ţivotním stylem (viz dále) souvisí rekreační, sportovní, dobrodruţný, lázeňský, zdravotní a vzhledem k rostoucímu zájmu o problematiku zdraví i profesní a stimulační cestovní ruch. [14] Rekreační cestovní ruch je jedním ze základních druhů. Zahrnuje pasivní (např. relaxace) i aktivní (např. pohybové aktivity) formy odpočinku v účastníky preferovaném prostředí. Jedním z jeho cílů je regenerace duševních i tělesných sil. K němu patří také tematický cestovní ruch reagující na specifické potřeby a zájmy účastníků, kam lze řadit sportovní záţitky, atrakce pro děti, kulturní nebo technické pamětihodnosti.

12

Sportovní cestovní ruch je oproti rekreačnímu charakteristický značně aktivní (pohybovou) náplní v závislosti na náročnosti účastníka. [14] Dobrodruţný cestovní ruch lze chápat jako podkategorii sportovního. Jedná se zpravidla o neobvyklé aktivity vymykající se kaţdodennímu ţivotu (např. adrenalinové sporty). [14] Lázeňský cestovní ruch je zaměřen na aktivity s cílem prevence a léčby onemocnění. Je limitován jednak přírodními zdroji, jednak i nutností odborného zdravotnického dohledu. [14] Zdravotní cestovní ruch rostl na významu se zvyšujícím se zájmem o ţivotní styl aţ do té míry, ţe se stal samostatně uznávanou kategorií. [14] Kongresový a obchodní cestovní ruch je moţno zahrnout do společné kategorie profesionálně orientovaného cestovního ruchu. Oba spojují cestování a pobyt v cílové destinaci s šířením poznatků a zkušeností odborníků. Zpravidla zahrnují i bohatý doprovodný program, do kterého se prolínají aktivity jiných druhů cestovního ruchu. Oproti jiným druhům mají určitá specifika – soustředí se do větších center (měst), nebývá zde závislost na sezónních vlivech a v mnohých případech lze říct, ţe bývají spojeny s nadprůměrnými příjmy účastníků. Stimulační cestovní ruch rovněţ zahrnuje cestování zaměstnanců. V tomto případě nikoliv za obchodními účely, ale například za účelem lepší motivace k pracovnímu výkonu nebo za účelem zlepšení vnitropodnikových vazeb, teambuildingu. [14] O formách cestovního ruchu lze hovořit z různých hledisek. Jedná se o hledisko geografické, hledisko počtu účastníků, způsobu organizace, věku účastníků, délky trvání, místa pobytu, ročního období, vyuţitého dopravního prostředku, dynamiky, sociologické. [14] Členění z hlediska geografie dělí cestovní ruch dle pohybu účastníků po zemi vlastní a v zahraničí, dále rozlišuje ruch aktivní (konkrétní země je cílem) a pasivní (konkrétní země je východiskem). [14] Z hlediska počtu účastníků se v literatuře uvádí cestovní ruch individuální a skupinový nebo masový a ekologický. [14] V individuálním cestovním ruchu je klíčová samostatná tvorba programu, moţnost přizpůsobení se. Účastníkem je jednotlivec nebo menší skupina lidí (rodina, přátelé). [14] Skupinový cestovní ruch je oproti tomu zaloţen na cestování větších organizovaných skupin, přičemţ pro jednotlivé účastníky můţe být lákavá právě značná organizovanost nebo moţnost vyuţít mnoţstevních slev. [14] 13

Krippendorf (1975) uvádí pojem ekologický cestovní ruch. Ten zahrnuje především cestovní ruch individuální, rodinný, v kruhu přátel. Je charakteristický dostatkem času, spontánním programem, orientací na záţitky a poznávání, částečným přijetím způsoba ţivota, kultury a případně jazyka navštívené lokality. Nejedná se tedy pouze o ochranu přírody, k čemuţ by mohl pojem zavádět, ale v širším slova smyslu i o samotný zájem o přírodu, ekologickou šetrnost (se zaměřením na minimalizaci odpadních látek, na minimalizování spotřeby omezených zdrojů, na upřednostňování vyuţití domácích surovin). V ekologickém cestovním ruchu se právě tyto faktory stávají nositelem nabídky. [14] Z hlediska organizace se cestovní ruch dělí na individuální, organizovaný a klubový. Podle věku se dělí účastníci na děti, mládeţ, rodiny a seniory. Podle délky trvání se rozlišuje cestovní ruch výletní, krátkodobý (jehoţ součástí je i víkendový) a dlouhodobý. Z hlediska místa pobytu se mluví o městském, příměstském, venkovském, horském, vysokohorském a přímořském. [14] Pro tuto práci je vzhledem ke geografickým podmínkám dané oblasti (viz dále) důleţitý cestovní ruch příměstský a venkovský. Příměstský cestovní ruch je typický časovou dostupností města a s ní spojenou krátkou dobou pobytu v cílové destinaci. [14] Venkovský cestovní ruch je vázán na pobyt v přírodě. Dostává se do popředí zájmu představitelů evropských zemí díky tomu, ţe má dobrý vliv na rozvoj regionů, navíc příliš nenarušuje přirozené přírodní a ţivotní prostředí ani ráz krajiny. Jeho součástí je agroturistika, která se realizuje v prostředí zemědělských usedlostí (farmy, dvory). Bývá zde moţnost zapojit se do řemeslných (tkaní) nebo pohybových (jízda na koni) aktivit nebo účastnit se tradičních lidových slavností spojených s hudbou a tancem. [14, 25] Vedle agroturistiky existuje také ekoagroturistika. Jedná se o farmy, které pěstují produkty bez pouţití chemických přípravků, jako jsou hnojiva nebo barviva. Chod farem je kontrolován a při splnění podmínek je moţno vyuţívat ochranné známky biologického zemědělství. Lze se setkat také s pojmem ekoturistika, která je oproti klasické turistice více orientována na vnímání a poznávání okolní přírody. Často se pojí s cykloturistikou, jelikoţ v souladu s ochranou ţivotního prostředí je jízdní kolo velmi vhodným dopravním prostředkem. [25] Dle ročního období se cestovní ruch člení na sezónní, mimosezónní, celoroční. Zde jsou klíčové přírodní vlivy (klimatické podmínky, délka dne) a sociální vlivy (období dovolené a prázdnin). [14]

14

Z hlediska dynamiky se lze setkat s členěním na statický pobytový a dynamický putovní cestovní ruch. [14]

1.1.2 Marketing cestovního ruchu Jedna z definic marketingu říká, ţe jím rozumíme „společenský a manažerský proces, jehož prostřednictvím jednotlivci a skupiny uspokojují své potřeby (pocit nedostatku) a přání v procesu výroby a směny výrobků či jiných hodnot.“4 Marketing cestovního ruchu vychází z marketingu sluţeb. Krippendorf jej vymezuje jako „systematickou a koordinovanou orientaci podnikatelské politiky cestovního ruchu, jakož i soukromé a státní politiky cestovního ruchu na místní, regionální, národní i mezinárodní úrovni na co nejlepší uspokojování potřeb určitých skupin zákazníků při dosažení přiměřeného zisku.“5 Produkt cestovního ruchu je charakterizován podobně jako produkt sluţeb – má nehmotný charakter, je místně a časově vázán, je specifický z hlediska distribučních cest, kvalita z pohledu zákazníka je obtíţně měřitelná. [14] Marketingové řízení lze chápat jako soubor činností od analýzy, přes plánování a implementaci plánů aţ ke kontrole. Plánování lze popsat pomocí sedmi fází – analýza okolí, volba trhu, volba marketingových cílů pro daný trh, umístění produktu na trh, marketingový mix, rozpočet, kontrola. V procesu plánování je důleţitá segmentace trhu, tedy jeho „rozčlenění do homogenních skupin, které se vzájemně liší svými potřebami, charakteristikami a chováním.“6 Segmentace se provádí z různých hledisek, například z hlediska demografického (pohlaví, věk) nebo geografického, z hlediska motivu cesty (rekreace, sport), z hlediska ţivotního stylu (zájem o zdraví). Ze segmentace trhu vycházeli někteří odborníci při sestavování typologií turistů (Cohen, Smith, Hesková). Při úspěšném vyuţití segmentace trhu vzniká moţnost pro pruţnější reakci na vzniklou poptávku, moţnost konkurenční výhody. „Marketingový mix je soubor taktických marketingových nástrojů – výrobkové, cenové, distribuční a komunikační politiky, které firmě umožňují upravit nabídku podle přání zákazníků na cílovém trhu.“7 Jednotlivé skupiny nástrojů jsou označovány jako „4P“ – product (produkt), price (cena), promotion (komunikační politika, 4

KOTLER, P., ARMSTRONG, G. Marketing, 2004, s. 31. HESKOVÁ, M. a kol. Cestovní ruch: pro vyšší odborné školy a vysoké školy, 2006, s. 135. 6 KOTLER, P., ARMSTRONG, G. Marketing, 2004, s. 103. 7 KOTLER, P., ARMSTRONG, G. Marketing, 2004, s. 105. 5

15

propagace), place (distribuční politika). V cestovním ruchu se podobně jako ve sluţbách obecně pracuje navíc s dalšími čtyřmi „P“ – people (lidé), packaging (tvoření balíčků), programming (tvorba projektů), partnership (spolupráce). [6, 14]

16

1.2 Marketingový výzkum Dle jedné z definic lze marketingový výzkum chápat jako proces, jehoţ „cílem je systematické plánování, shromažďování, analýza a vyhodnocování informací potřebných pro účinné řešení konkrétních marketingových problémů“8. Dle další definice je marketingový výzkum „funkce, jež propojuje spotřebitele, zákazníky a veřejnost s firmou pomocí informací, které jsou používány pro identifikaci a definici marketingových příležitostí a problémů, vytváření, zlepšení a hodnocení marketingových aktivit, monitoring marketingového výkonu a lepší porozumění marketingového procesu.“9 „Proces marketingového výzkumu má čtyři základní kroky: definování problému a cílů výzkumu, příprava plánu výzkumu a návrh metodiky, realizace výzkumu – shromažďování a analýza dat, vypracování zprávy a prezentace výsledků.“10

1.2.1 Definování problému a cílů výzkumu Na definici problému a cílů výzkumu obvykle spolupracují pověření marketingoví manaţeři s analytiky. Je důleţité, aby se shodli v záleţitosti záměrů a očekávaných cílů výzkumu. Definování problému a cílů výzkumu je povaţováno za nejtěţší část celého procesu. Pokud je problém definován, následuje stanovení cíle výzkumu. Marketingové projekty mohou mít například jeden ze tří základních cílů. U explorativního výzkumu je cílem „shromáždit předběžné informace, které mají napomoci definovat problém a odhadnout hypotézy.“11 Deskriptivní výzkum má za cíl kvalifikovaný popis marketingových problémů. Kauzální výzkum testuje hypotézy o příčinných a následných vztazích. [21]

8

KOTLER, P., ARMSTRONG, G. Marketing, 2004, s. 227. KOTLER, P. Moderní marketing, 2007, s. 406. 10 KOTLER, P., ARMSTRONG, G. Marketing, 2004, s. 228. 11 KOTLER, P., ARMSTRONG, G. Marketing, 2004, s. 228. 9

17

1.2.2 Příprava plánu výzkumu a návrh metodiky Po definici problémů a cílů výzkumu stanovují analytici, jaké informace budou poţadovány a jakým způsobem budou získávány. [21] „Plán výzkumu podává přehled existujících zdrojů dat a detailně vysvětluje specifické postupy, metody kontaktu, sestavení výběrových subsouborů a instrumenty, které analytici použijí k dosažení stanovených cílů.“12 Je třeba, aby cíle výzkumu vyjadřovaly potřebu konkrétních informací. Plán výzkumu je moţno prezentovat jako návrh v písemné podobě. Písemná podoba je důleţitá zvláště v situaci, kdy je projekt velmi obsáhlý, sloţitý a firma jej nerealizuje sama. V písemném návrhu by měly být obsaţeny poţadavky na řešení specifických problémů a cílů výzkumu. Dále by návrh měl zahrnovat poţadavky na potřebné informace a na způsob, jakým bude výzkum manaţerům přínosný, jak se podle výzkumu budou moci rozhodnout. V neposlední řadě by měly být zahrnuty náklady realizace výzkumu. [21]

1.2.3 Realizace výzkumu – shromaţďování a analýza dat Realizace výzkumu zahrnuje shromaţďování, zpracování a analýzu informací. Data shromaţďují marketingoví pracovníci dané firmy, nebo externí firma. Tato část marketingového výzkumu je velmi nákladná. Také se často vyskytují problémy například s neochotou respondentů. [21] Shromaţďovaná data mohou být sekundární nebo primární. „Sekundární data zahrnují informace, které již existují či byly shromážděny za jiným účelem. Primární data jsou naopak shromážděna pro specifický účel.“13 Některé výzkumné plány vyţadují shromáţdění dat sekundárních i primárních. V takové situaci se často začíná se shromaţďováním sekundárních dat, jejichţ zdrojem můţe být například firemní informační databáze. [21] Sekundární data lze také získat zakoupením od poskytovatelů informací nebo vyuţitím on-line databáze. Informace musí být relevantní, přesné, současné a nezávislé. [21]

12 13

KOTLER, P., ARMSTRONG, G. Marketing, 2004, s. 229. KOTLER, P., ARMSTRONG, G. Marketing, 2004, s. 230.

18

Primární data jsou shromaţďována pomocí výzkumných metod, jakými jsou především pozorování, dotazování a experiment. [21] Metoda pozorování je zaloţena na sledování příslušné reprezentativní skupiny lidí. Tato metoda umoţňuje získat data, která zpravidla lidé nejsou schopni nebo ochotni poskytnout. V některých situacích můţe být tato metoda jedinou cestou k získání poţadovaných dat, další informace však touto metodou naopak zjistit nelze (pocity, postoje, pohnutky, chování). Proto bývá metoda pozorování často pouţívána v kombinaci s ostatními metodami. Metoda pozorování se dobře hodí pro explorativní výzkum. [20, 21] „Metoda dotazování je nejrozšířenější metodou shromažďování primárních dat; je vhodná zejména k získávání popisných informací, např. vědomostí lidí o nějaké skutečnosti, jejich postojů, preferencí či nákupního chování.“14 Metoda dotazování je výhodná svou flexibilitou. Lze ji vyuţít při různých příleţitostech, a to k získání mnoha druhů informací. I u této metody se ale vyskytují problémy například s neschopností respondentů odpovědět, s neochotou respondentů se nad danou otázkou zamyslet. Metoda dotazování se dobře hodí k účelům popisného výzkumu. [20, 21] Při experimentálním výzkumu jsou skupiny zkoumány v různých situacích. Vliv faktorů je posuzován na základě odlišných odpovědí jednotlivých skupin. Experimentální výzkum vysvětluje příčinné a důsledkové vztahy, proto se dobře hodí k získávání informací pro kauzální výzkum. [20, 21] Při shromaţďování primárních dat je důleţité rozhodnout, jakou pouţít kontaktní metodu, tedy jestli budou data shromáţděna prostřednictvím pošty, telefonu, osobního kontaktu nebo on-line dotazování. Následující tabulka ukazuje, jaké mají jednotlivé kontaktní metody sběru primárních dat silné a slabé stránky. [20, 21]

14

KOTLER, P., ARMSTRONG, G. Marketing, 2004, s. 238.

19

Tabulka 1: Silné a slabé stránky jednotlivých forem dotazování E-mail

Telefon

Osobní kontakt výborná

slabá dobrá Flexibilita Mnoţství dat, která mohou dobré velmi dobré výborné být získána výborná velmi dobrá slabá Moţnost kontroly tazatelů Kontrola reprezentativnosti velmi dobrá výborná velmi dobrá výběrového souboru Rychlost shromaţďování slabá výborná dobrá dat velmi dobrá dobrá dobrá Návratnost dobrá velmi dobrá slabá Nákladovost Zdroj: KOTLER, P., ARMSTRONG, G. Marketing. 2004, s. 240

On-line dotazování dobrá dobré velmi dobrá slabá výborná dobrá výborná

„On-line marketingový výzkum znamená dotazování prostřednictvím internetu – cílem je shromažďování primárních dat prostřednictvím internetu a on-line skupinových diskusí.“15 Oproti ostatním formám dotazování má on-line dotazování výhodu především v rychlosti a efektivnosti vynaloţených nákladů. [21] Další rozhodnutí při shromaţďování primárních dat se týká sestavení výběrových souborů. Výběrovým souborem se rozumí „reprezentativní segment populace pro potřeby marketingového výzkumu.“16 Při sestavování výběrového souboru je důleţité odpovědět si především na otázky týkající se toho, jaká skupina má být sledována, jak početná má být sledovaná skupina a jakým způsobem vybrat členy sledované skupiny. Následující tabulka znázorňuje způsoby výběru členů sledované skupiny. Ty se mezi sebou liší nároky na finance i na čas, dále se liší svojí přesností a statistickými vlastnostmi. [21]

15 16

KOTLER, P., ARMSTRONG, G. Marketing, 2004, s. 241. KOTLER, P., ARMSTRONG, G. Marketing, 2004, s. 242.

20

Tabulka 2: Metody výběrového šetření Pravděpodobnostní výběr Do výběrového souboru může být zařazen kdokoliv, Prostý náhodný výběr všichni mají stejnou šanci být vybráni. Populace je rozdělena do skupin podle vybraných kritérií (např. podle věku) a výběrový soubor je vybrán Stratifikovaný výběr z každé skupiny. Populace je rozdělena na dílčí soubory, nejprve na primární skupiny a ve druhém stupni se již jen ve Vícestupňový výběr vybraných přímých jednotkách vybírají tzv. sekundární soubory. Nenáhodný výběr Tazatel si pro dotazování vybírá nejsnáze dosažitelné Jednoduchý výběr respondenty. Tazatel používá svůj úsudek k výběru jednotlivých respondentů, kteří mu podle jeho názoru poskytnou Záměrný výběr přesné informace. Tazatel se dotazuje předem stanoveného počtu Kvótní výběr respondentů z každé vybrané skupiny. Zdroj: KOTLER, P., ARMSTRONG, G. Marketing. 2004, s. 244 Ke shromaţďování primárních dat patří také rozhodnutí o výzkumných nástrojích. Jedním z nástrojů je dotazník. Ten je značně flexibilní. Je moţno pokládat uzavřené otázky nebo otevřené otázky. Uzavřené otázky zahrnují různé odpovědi, ze kterých respondent vybírá. Na otevřené otázky odpovídá respondent svými slovy. Otázky by měly být jednoduché, přímé, nezaujaté. Pokud respondent vyplňuje dotazník sám a v tu chvíli nemá k dispozici nikoho, kdo by mu vysvětlil účel a postup, jsou na dotazník jako na nástroj shromaţďování dat kladeny zvláštní poţadavky. Jedná se hlavně o poţadavek, aby měl dotazník úvod a závěr a aby byly u dotazníku popsány instrukce k vyplnění. [20, 32]

21

Tabulka 3: Typy otázek A. Uzavřené otázky Název Popis Dichotomické

Otázka nabízející dvě možné odpovědi.

Multiple choice (mnohovýběrové)

Otázka nabízející výběr ze tří a více odpovědí.

Likertova škála

Sémantický diferenciál

Škály důleţitosti

B. Otevřené otázky Název Popis Otázka, na kterou mohou respondenti Zcela dát víceméně nestukturované neomezené množství odpovědí. Respondenti k jednotlivým slovům uvádějí první Slovní asociace slovo, které je napadne.

Prohlášení, ke kterému respondent uvede míru souhlasu či nesouhlasu. Stupnice mezi dvěma bipolárními slovy: respondent vybere bod, který nejlépe vystihuje směr a sílu jeho pocitů. Stupnice, která uvádí důležitost určité vlastnosti od „nedůležitý“ po „velmi důležitý“.

Dokončování vět

Respondent dokončuje neukončené věty.

Dokončování příběhů

Respondent je požádán, aby dovyprávěl neukončený příběh.

Dokončování obrázku

Stupnice, která hodnotí určité Psychologický test vlastnosti od Škály hodnotící zaloţený na „špatné“ po hodnocení „vynikající“. černobílých Stupnice, která obrázků Škály záměrného uvádí nákupní záměr nákupu respondenta. Zdroj: KOTLER, P. Moderní marketing. 2007, s. 421

Na obrázku jsou dvě postavy, z nichž jedna něco říká. Respondent se má identifikovat se druhou postavou a doplnit její reakci. Respondentovi je předložen obrázek a respondent je požádán, aby vytvořil příběh o tom, co se na obrázku děje nebo může dít.

Shromáţděná data jsou následně zpracována, především jsou z nich vybrány důleţité informace a zkontrolována správnost a přesnost. Zpracovaná data jsou pak dále analyzována, počítají se z nich například průměry a další statistické údaje. [21]

22

1.2.4 Vypracování zprávy a prezentace výsledků Výsledky analýzy je nutné interpretovat objektivně. Nutná je také opatrnost při zobecňování výsledků výzkumu, který proběhl určitým způsobem a v určitých časových a prostorových podmínkách. [21] Ze získaných údajů musí marketingoví pracovníci formulovat závěry, které následně předloţí managementu. Je důleţité, aby byly předloţeny nejpodstatnější údaje, podle kterých můţe management kvalifikovaně rozhodovat. Výsledky mohou být prezentovány písemně nebo ústně. Ústní prezentace výsledků často pouze doplňuje prezentaci písemnou. [21]

23

1.3 Regionální rozvoj a cestovní ruch „Za jeden z příznačných rysů vývoje soudobého evropského cestovního ruchu lze označit stále častější uskutečňování jeho strategických cílů a záměrů ve spojení s realizací koncepcí rozvoje konkrétních regionů.“17 Cestovní ruch ovlivňuje jednotlivé oblasti jednak příjmy z prodeje výrobků a sluţeb turistům, jednak vytvářením podnětů k investování do zařízení pro turisty a k rozvoji infrastruktury. Cestovní ruch umoţňuje také vznik nových pracovních míst, můţe tedy významně přispět i k rozvoji ekonomicky slabších oblastí. V posledních letech je pozornost věnována rozvoji cestovního ruchu ve venkovských oblastech. Význam venkovských oblastí se v čase změnil. Jedním z důvodů tohoto jevu je omezování rozsahu zemědělské výroby v oblastech, kde dříve byla jednou z nejdůleţitějších, nebo dokonce nejdůleţitější ekonomickou činností. Dále lze hovořit o poklesu počtu obyvatel v zmíněných oblastech, například právě z důvodu nepříliš velkého mnoţství pracovních příleţitostí. [25] Karel Lacina ve své knize uvádí, ţe moţnou cestou ke zlepšení současné situace je rozvoj venkovského ruchu, který „respektuje přirozené přírodní a životní prostředí a přispívá k tvorbě krajiny. Venkov nesporně představuje nejen synonymum zdravého životního prostředí, nýbrž je mnohdy také místem koncentrace významných přírodních a kulturních památek.“18 Venkovský cestovní ruch lze charakterizovat tím, ţe vyuţívá a zhodnocuje specifické venkovské prostředí, přispívá ke vzniku nových pracovních míst a přináší obcím příjmy. Přitom je spojen se šetrným vztahem k přírodnímu prostředí. Jednou z příleţitostí, které přináší rozvoj venkovského cestovního ruchu, je „umožnění rekreačního pobytu ve zdravém a netradičním prostředí, spojeného s návratem k hodnotám, které reprezentuje venkov.“19 Zájem o venkovskou turistiku se objevil uţ v 19. století. O moderní venkovské turistice se ale v literatuře hovoří od 70. let 20. století. Venkovská turistika má několik podob, můţe být spojena s ubytováním na zemědělské farmě (tzv. agroturistika). [38] Agroturistika je charakteristická vyuţitím přírody a venkovské krajiny. Dalším typickým znakem je vazba na zemědělské objekty a zemědělské práce. Často je 17

LACINA, K. Management a marketing cestovního ruchu, 2010, s. 22. LACINA, K. Management a marketing cestovního ruchu, 2010, s. 23. 19 LACINA, K. Management a marketing cestovního ruchu, 2010, s. 24. 18

24

provozována podnikatelem, který se zabývá hlavně zemědělskou výrobou, jako vedlejší činnost vedoucí k dosaţení dodatečného finančního příjmu. Agroturistika zahrnuje jednak sluţby jako ubytování nebo stravování, jednak činnosti na farmě a v jejím okolí, jednak také nabídku dalších aktivit k rekreaci a odpočinku. Organizování doplňkových volnočasových aktivit můţe být pro provozovatele konkurenční výhodou, příleţitostí odlišit se od ostatních poskytovatelů ubytovaní v zemědělském zařízení. Důleţitá je také dostatečná informovanost potenciálních hostů a reklamní strategie. Výhodné je, ţe podnikatel můţe vyuţít rostlinnou i ţivočišnou produkci z farmy ke své vlastní spotřebě nebo ji nabídnout ke spotřebě ubytovaným turistům. Vzhledem k tomu, ţe se jedná o přímý prodej bez zprostředkovatelů, nenavyšuje se pro rekreanta cena zmíněných produktů. Rozvoj agroturistiky přináší uţitek nejen pro samotného podnikatele, ale i pro okolní obyvatele dané vesnice. Ti se mohou zabývat například obchodní činností nebo poskytovat pohostinské sluţby a tím se také podílet na rozvoji vesnice, obce nebo regionu. [38] Vedle agroturistiky je moţné zmínit také ekoturistiku, která se více orientuje na putování přírodou a na pozorování přírody. [25] Dalším typem agroturistiky je ekoagroturistika, které nabízí sluţby přísně ekologických farem. Ty nesmí k pěstování plodin pouţívat ţádné chemické přípravky ani hnojiva, zvláštní poţadavky jsou kladeny také na chov zvířat. [25] „Venkovský i městský cestovní ruch na regionální úrovni spojuje důraz kladený na rozvoj cykloturistiky.“20 „Cykloturistiku chápeme jako pohyb v přírodě se stanoveným cílem a odůvodnění bez soutěžních ambicí, vykonávaný prostřednictvím jízdy na kole.“ 21 Jízda na kole pozitivně působí na zdraví jedince, tělesná aktivita je propojena s vlivy přírodního prostředí. Přispívá k dobré celkové tělesné kondici. Cykloturistika, tedy turistika provozovaná na jízdním kole, se na českém území začala rozvíjet koncem 19. století, ve světě (Francie) uţ v první polovině 19. století. Rozvoj cykloturistiky byl podmíněn rozvojem bicyklu nebo velocipedu, ale aţ rozšíření horských a trekových kol znamenalo nárůst zájmu o cykloturistiku. Vznikaly sportovní oddíly, ale také cyklistické (vedou po silnicích, místních a účelových komunikacích) a cykloturistické trasy (zpravidla vedou terénem). Na jejich značení se podílejí členové Českého svazu turistů společně s dalšími organizacemi. Cyklistické trasy jsou poslední deset let značeny speciálními směrovými dopravními značkami. Trasy podléhají pravidelné údrţbě. [19]

20 21

LACINA, K. Management a marketing cestovního ruchu, 2010, s. 26. KOLEKTIV AUTORŮ. Aktivní formy cestovního ruchu, 2007, s. 13.

25

Karel Lacina, který v jedné ze svých publikací vyuţil na český cestovní ruch SWOT analýzu, identifikoval nízký podíl venkovské turistiky, agroturistiky, cykloturistiky, ale i pěší turistiky na trhu cestovního ruchu. Analýza SWOT je definována jako „celkové vyhodnocení silných a slabých (strenghts, weaknesses) stránek společnosti, příležitostí a hrozeb

(opportunities,

threats).

marketingového prostředí.“

22

Zahrnuje

monitorování

externího

a

interního

V rámci SWOT analýzy označil Karel Lacina „nízký podíl

produktů šetrných forem turistiky“ jako významnou slabou stránku, ale také jako příleţitost. [22, 25]

22

KOTLER, P., KELLER, K.L. Marketing management, 2007, s. 90.

26

1.4 Zdravý životní styl Existuje velké mnoţství definic pojmu „zdraví“. Některé z nich pojem vymezují jako absenci psychické nebo fyzické nemoci (nerovnováhy mezi organismem a okolními vlivy). Často se lze setkat s definicí Světové zdravotnické organizace (WHO, World Health Organization), která říká, ţe zdraví je „stav naprostého fyzického, psychického a sociálního blaha.“23 Dle odhadů odborníků je zdraví ovlivněno z 20 % úrovní zdravotnického systému, z 20 % vnějšími vlivy (jedním z nich je například znečištění ţivotního prostředí) a ze zbývajících 60 % ţivotním stylem. Lze se setkat dokonce s odhadem, ţe ţivotní styl ovlivňuje zdraví aţ z 80 %, zbývající dva faktory pak kaţdý z 10 %. I pro sousloví „ţivotní styl“ lze nalézt mnoho vysvětlení. Ţivotní styl lze chápat jako soubor aktivit, zájmů a názorů. Dle psychologického slovníku se jím rozumí „individuální souhrn postojů, hodnot a dovedností odrážejících se v činnosti člověka výrobní, umělecké a jiné, zahrnuje síť mezilidských vztahů, výživu, tělesný pohyb, organizaci času, zájmy, záliby.“24 Rakouský psychiatr Alfred Adler, který ţil na přelomu 19. a 20. století, jej vymezil jako „jedinečný způsob chování jedince, který vychází z jeho motivů, rysů, zájmů a hodnot a prolíná veškerým jeho chováním.“25 Na „zdravý ţivotní styl“ lze pohlíţet také jako na aktivní přístup k sobě. Je moţné do něj zahrnout nejen vztahy mezi lidmi, výţivu, tělesný pohyb, aktivní odpočinek a denní reţim, ale také zájem o vše, co je člověku prospěšné a příjemné a zároveň není škodlivé pro jeho okolí, zájem o udrţitelný rozvoj, kulturu, vzdělávání, přírodu. [33] Lze se zabývat také souvislostí mezi zdravým ţivotním stylem a kvalitou ţivota. Problematika kvality ţivota souvisí s teorií trvale udrţitelného rozvoje, která je častým tématem vědeckých diskuzí. Teorie trvale udrţitelného rozvoje je velmi obsáhlá, sloţitá. Už první a dosud používaná definice G. H. Brundtlandové (udržitelný rozvoj je „takový rozvoj, který uspokojuje potřeby současnosti bez ohrožování možností budoucích generací uspokojovat své potřeby“) vyvolává řadu obtížně zodpověditelných otázek, které lze zhruba shrnout do dvou základních typů: jak můžeme odhadnout potřeby budoucích generací? Jak

23

HARTL, P., HARTLOVÁ, M. Psychologický slovník, 2009, s. 701. HARTL, P., HARTLOVÁ, M. Psychologický slovník, 2009, s. 573. 25 HARTL, P., HARTLOVÁ, M. Psychologický slovník, 2009, s. 573. 24

27

můžeme předpovídat možnosti, jimiž budoucí generace budou disponovat k uspokojování svých potřeb?“26 Vedle definice G. H. Brundtlandové existuje mnoho dalších definic trvale udrţitelného rozvoje, které mají společné znaky, jako jsou následující: „udržitelný rozvoj je cílený program změn v chování lidské společnosti, je zaměřen na zajišťování nejvyšší udržitelné kvality života, má zajišťovat spravedlivost v uspokojování potřeb současných i příštích generací, podporovat harmonii mezi lidstvem a přírodou a má udržet život v mezích schopností seberegenerace biosféry.“27 Kvalitu ţivota vymezuje M. Potůček jako „vzájemné spolupůsobení kvality hlavních složek existence člověka, které se podílejí na uspokojování jeho základních potřeb - vědomých i nevědomých, materiálních i duchovních.“28 Otázkou zůstává, jaké jsou konkrétní potřeby člověka, jak se tyto potřeby liší nebo na jakých faktorech závisí odlišnost těchto potřeb. [39]

1.4.1 Výţiva Lze se setkat s mnohými odbornými i populárně naučnými články o výţivě a stravovacích návykách. Odborníci označují výţivu za vnější faktor. Energeticky bohatá výţiva nekompenzovaná fyzickou aktivitou můţe mít značný vliv na vznik často diskutovaných civilizačních onemocnění, jako jsou nemoci kardiovaskulární soustavy, nádorová onemocnění, osteoporóza, diabetes, obezita. Vedle energeticky bohatých pokrmů se jako „nebezpečné“ uvádějí také potraviny s vysokým obsahem ţivočišného tuku a soli, s malým podílem vlákniny, vitamínů a minerálů. [45] Optimální zastoupení potravin v denním jídelníčku bývá znázorněno tzv. „výţivovou pyramidou“. Dolní patro pyramidy tvoří potraviny, které by se v jídelníčku měly vyskytovat nejvíce. Patří tam přílohy, v ideálním případě přílohy celozrnné (pro vyšší obsah vlákniny). Poměrně často se mohou v jídelníčku vyskytovat také luštěniny, jako zdroj rostlinných bílkovin. Uţ méně často by se měly vyskytovat ořechy (vysoký podíl tuku tuku). Druhé patro pyramidy zahrnuje zeleninu a ovoce. Ve třetím patře jsou mléčné a 26

HIRŠOVÁ, M. Problematika přístupu k hodnocení kvality života v rámci trvalé udržitelnosti. In hlediska udržitelnosti a kvality života v manažerském a občanském rozhodování, 2005, s. 2. 27 SYROVÁTKA, O. Renesance filosofie – klíč k udržitelnosti? In Hlediska udržitelnosti a kvality života v manažerském a občanském rozhodování, 2005, s. 11. 28 SYROVÁTKA, O. Renesance filosofie – klíč k udržitelnosti? In Hlediska udržitelnosti a kvality života v manažerském a občanském rozhodování, 2005, s. 18.

28

masité pokrmy, jako zdroj ţivočišných bílkovin (mléko navíc jako zdroj vápníku). Maso (přednostně ryby, drůbeţ, libové maso) je doporučováno tepelně upravit nejlépe dušením nebo vařením. Ve čtvrtém patře pyramidy jsou zastoupeny potraviny s vysokým obsahem ţivočišných tuků, jednoduchých cukrů a soli. Ty by se v jídelníčku měly vyskytovat v co nejmenším mnoţství. Například celkový denní příjem soli by neměl převyšovat mnoţství 6 gramů, coţ odpovídá jedné čajové lţičce. [45] Existují tzv. alternativní způsoby stravování, jako je například vegetariánství a veganství, makrobiotická strava, organická strava, dělená strava, výţiva podle krevních skupin a velké mnoţství dalších. Tyto alternativní způsoby stravování bývají často spojovány se zdravým ţivotním stylem. Některé z nich mohou být dle vědeckých názorů zdraví prospěšné, jiné ale mohou zdraví jedince z dlouhodobého hlediska naopak výrazně poškodit. [7] S výţivou se pojí pitný reţim. Jedná se o zásobování organismu tekutinami tak, aby bylo zajištěno jeho optimální fungování. Asi polovina z celkového doporučeného denního mnoţství tekutin (2 – 3 litry) se váţe ve stravě. Druhou polovinu by měl jedinec přijmout rovnoměrně během dne, a to především ve formě vody (neperlivá, bez příchuti) a neslazených čajů (bylinné, ovocné). Při fyzické zátěţi se potřeba tekutin zvyšuje, dále je závislá například na hmotnosti a věku jedince. Alkoholické nápoje a káva nejsou v celkovém denním příjmu tekutin zahrnuty, naopak se lze setkat s doporučením kompenzovat je zvýšeným příjmem jiných tekutin. [45]

1.4.2 Tělesný pohyb Pod souslovím „tělesný pohyb“ je moţno si představit jakýkoliv pohyb vykonávaný během dne, pohyb realizovaný kosterním svalstvem typický výdejem energie. [27] V souvislosti se zdravým ţivotním stylem lze na tělesný pohyb nahlíţet jako na cílenou pohybovou aktivitu směřovanou ke zlepšení psychického i fyzického stavu jedince. Zpravidla se jedná o různé formy rekreačního sportu, o aktivní odpočinek, obnovu pracovních schopností, kompenzaci duševní i tělesné námahy. [27] Z fyziologického hlediska se tělesná cvičení dělí na cvičení izometrické a izotonické, aerobní a anaerobní. Liší se průběhem pohybu i vlivem na organismus. Při izometrickém cvičení se mění napětí svalu, jeho délka zůstává po celou dobu pohybu stejná. Hlavním cílem je nárůst svalové hmoty, jedná se například o cviky posilovaného 29

svalstva proti překáţce. Při izotonickém cvičení se mění délka svalu, napětí zůstává po celou dobu pohybu stejné. Cvičení aerobní je takové, při kterém je zapotřebí zvýšený přísun kyslíku během delšího časového úseku (pro rekreační sport 60 – 90 minut). Tento typ cvičení má vliv na činnost kardiovaskulární soustavy, zvyšuje se při něm tepová frekvence. Při cvičením anaerobním zůstává potřeba kyslíku, dá se říct, v normálních mezích. Jedná se o krátkodobý intenzivní výdej energie, jehoţ příkladem je třeba běh na krátkou trať. [27] Nedostatek tělesného pohybu můţe být rozhodující pro vznik neinfekčních civilizačních nemocí. K podpoření dobrého zdravotního stavu je doporučováno zapojovat do svého ţivota pohybové aktivity na přiměřené úrovni. Pravidelná pohybová aktivita (chůze, jízda na kole, tanec) o střední intenzitě dle výzkumů sniţuje riziko kardiovaskulárních onemocnění, cukrovky a některých druhů rakoviny, přičemţ se doporučuje denně věnovat tělesnému cvičení 30 minut (nebo alespoň 150 minut za celý týden). Dle průzkumu se tělesnému cvičení v tomto rozsahu věnuje přibliţně jedna třetina dospělé populace Evropské unie. Navíc přispívá tělesné cvičení k duševní pohodě a je moţností, jak kontrolovat hmotnost nebo bojovat s obezitou. Lze hovořit také o pozitivním vlivu na mezilidské vztahy. [27] Ve Švýcarsku a ve Velké Británii byl proveden výzkum týkající se velikosti přímých (zdravotnická péče) a nepřímých (sníţená pracovní schopnost nebo úplná pracovní neschopnost v důsledku nemoci) nákladů na fyzickou nečinnost. [46] Při výběru pohybové aktivity je důleţité přihlédnout k zdravotnímu stavu jedince, k jeho vztahu k uvaţované aktivitě. Ze zdravotního hlediska jsou vhodné aktivity s rovnoměrným rozloţením zátěţe po celou dobu pohybu, mezi které lze zařadit rychlou chůzi, nordic walking (severská chůze), jízdu na kole, běh nebo veslování. [41]

1.4.3 Organizace času, zájmy, záliby Organizací času se rozumí rozvrhnutí denních aktivit do časových úseků, s přihlédnutím ke střídání práce a odpočinku, bdělosti a spánku. Pracovní činnost je moţno prokládat různými druhy odpočinku. [11] Na základě zapojení jedince lze mluvit o odpočinku aktivním a pasivním. Aktivní odpočinek je zaloţen na činnosti, převáţně pohybového charakteru. Při pasivním odpočinku jedinec nevyvíjí pohybovou ani jinou aktivitu. Jako příklad lze uvést spánek 30

nebo poslech hudby. Cílem odpočinku je vyhnout se únavě a vyčerpání organismu. Únava, ať psychická nebo fyzická, se projevuje poklesem pracovní výkonnosti. Je provázena negativními pocity aţ nechutí v činnosti pokračovat. Fyzická námaha se můţe projevit také ve fyziologické rovině. [11, 27] Zájmem se rozumí schopnost soustředit se na nějakou činnost, přičemţ dané zaměření je trvalejšího charakteru. Typická je přítomnost většinou pozitivních emocí. Zájmy mají vliv na poznávací procesy, jako jsou například paměť a myšlení. Záliba je definována jako „vyhraněný, dlouhodobý, činorodý zájem přinášející radost a uspokojení, které se zvyšují s úspěchy“. [13] S organizací času, zájmy a zálibami souvisí sousloví „volný čas“. Jedná se o čas, se kterým můţe jedinec libovolně nakládat. Na volný čas lze nahlíţet jednak jako na opak práce, jednak jako na čas vyplněný aktivitami, které bezprostředně nevedou k uţitku. Jedna z definic volného času říká, ţe jde o „dobu, během níž jedinec nemá žádné povinnosti vůči sobě ani druhým lidem a v němž se pouze na základě svého vlastního svobodného rozhodnutí věnuje vybraným činnostem, které ho baví, přinášejí mu radost a uspokojení a nejsou zdrojem trvalých obav či pocitů úzkosti.“29 O podstatě trávení volného času se poprvé jednalo na konferenci v Oslu v 80. letech minulého století. Dle UNESCO má volný čas ekonomickou (ve vztahu k pracovní činnosti), sociologickou, sociálně psychologickou (seberealizace) a psychologickou dimenzi (specifický ţivotní styl). Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj řadí trávení volného času mezi 24 faktorů, podle kterých se určuje kvalita ţivota v dané zemi. Způsob trávení volného času se napříč historickými obdobími měnil. Jeho význam nejvíce vzrostl během 19. a 20. století, a to v souvislosti s růstem pracovních nároků na jedince. Zejména sportovní činnosti, které se řadí mezi aktivní formy trávení volného času, se dostaly do popředí mezi způsoby rekreace, zábavy a trávení volného času. Jako jedna z lidských činností je sport součástí kultury, součástí ţivotního stylu. Volnočasové aktivity mají význam při vytváření hodnotového systému jedince a mnohostranně rozvíjejí osobnost (seberegulace, vůle). Na výběru aktivit se podílejí obecné a individuální vlivy. Obecným vlivem je například geografické prostředí. Mezi individuální vlivy lze řadit například věk, pohlaví, zdravotní stav, místo bydliště nebo temperament. [5]

29

FIŠEROVÁ, V. Volný čas a jeho animace v cestovním ruchu, 2009, s. 8.

31

1.4.4 Aktivity zdravého ţivotního stylu Za aktivity zdravého ţivotního stylu lze na základě předchozího textu povaţovat například rekreační a sportovní činnosti, činnosti spojené s naplňováním kulturních potřeb, činnosti spojené se zájmem o přírodu. Rekreačními činnostmi se rozumí činnosti převáţně fyzicky méně náročné, zaměřené na celkovou regeneraci organismu. Jedním z typických znaků je propojení zmíněných aktivit s vyhovujícím přírodním prostředí. Často se jedná o procházky, pobyt v přírodě ve svém nebo pronajatém zařízení. S tímto jevem souvisí venkovská turistika a agroturistika. U sportovních činností je předpoklad větší fyzické aktivity, a to opět ve vyhovujícím přírodním prostředí. Můţe se jednat například o turistiku. Vzhledem ke geografickým podmínkám dané oblasti je pro tuto práci důleţitá převáţně turistika pěší, cykloturistika, jezdecká turistika, vodní turistika. V literatuře se lze setkat se systémem „vystup a jdi“, který kombinuje dopravu motorovým vozidlem s pěším výletem. Dalšími sportovními činnostmi jsou například plavání, běh, nordic walking, bruslení na kolečkových bruslích, hry (míčové, tenis, golf), adrenalinové sporty (které bývají v literatuře řazeny i do oblasti dobrodruţného cestovního ruchu), horolezectví, myslivost a rybaření, v zimě pak například bruslení na ledě. [14, 38] Kulturní potřeby mohou být spojeny s potřebami společenskými, s vzděláváním a poznáváním, zábavou, mezilidskou komunikací. Objekty kulturních a společenských sluţeb cestovního ruchu lze rozdělit do tří skupin: kulturní a historické objekty, kulturní a osvětová zařízení, společenská a zábavní zařízení. Kulturní a historické objekty často slouţí jako zázemí pro historické, folklórní nebo jiné slavnosti. [14] Mezi kulturní a historické objekty patří mimo jiné památky. Ty lze dělit například dle Památkového zákona, a to na kulturní památky, národní kulturní památky, památkové rezervace a památkové zóny. Dle zmíněného Památkového zákonu (20/1987 Sb. O státní památkové péči) jsou kulturní památky „významnými doklady historického vývoje, životního způsobu a prostředí společnosti od nejstarších dob do současnosti, jako projevy tvůrčích schopností a práce člověka z nejrůznějších oborů lidské činnosti, pro jejich hodnoty revoluční, historické, umělecké, vědecké a technické; nebo mají přímý vztah k významným osobnostem a historickým událostem.“30 Národní kulturní památky jsou povaţovány za nejvýznamnější součást národního kulturního dědictví, jsou vyhlašovány

30

NÁRODNÍ PAMÁTKOVÝ ÚSTAV [online], cit. [2011-11-20]. Dostupný z: www.npu.

32

vládou České Republiky. Památkovou rezervaci lze vymezit jako „území, jehož charakter a prostředí určuje soubor nemovitých kulturních památek, popřípadě archeologických nálezů.“31 Památkové rezervaci také vyhlašuje vláda České Republiky. Památkovou zónu lze charakterizovat jako „území sídelního útvaru nebo jeho části s menším podílem kulturních památek, historické prostředí nebo část krajinného celku, které vykazují významné kulturní hodnoty.“32 Památkové zóny vyhlašuje Ministerstvo kultury po projednání s krajským úřadem. [31] Kulturní a osvětová zařízení jsou například divadla, kina, koncertní sály, galerie, zoologické a botanické zahrady. [14] Jako příklad společenského a zábavního zařízení lze uvést kavárnu jako součást ubytovacího nebo pohostinského zařízení. [14]

31 32

NÁRODNÍ PAMÁTKOVÝ ÚSTAV [online], cit. [2011-11-20]. Dostupný z: www.npu. NÁRODNÍ PAMÁTKOVÝ ÚSTAV [online], cit. [2011-11-20]. Dostupný z: www.npu.

33

2 PRAKTICKÁ ČÁST 2.1 Cíle Hlavními cíli praktické části bakalářské práce bylo zjistit, jaká je nabídka aktivit spojených se „zdravým ţivotním stylem“ a o jaké aktivity spojené se „zdravým ţivotním stylem“ je na Plzeňsku zájem, jaká je poptávka. Práce je zaměřena na příměstské oblasti Plzeňského kraje. Území bylo nejprve třeba vymezit. Bylo také třeba shromáţdit informace o nabídce aktivit.

2.1.1 Dílčí cíle Aby bylo moţné zmapovat zájem v oblasti aktivit zdravého ţivotního stylu (na Plzeňsku), bylo třeba vymezit tři dílčí cíle. 1. dílčí cíl: zmapovat informovanost o nabídce aktivit „zdravého ţivotního stylu“ v dané oblasti 2. dílčí cíl: zjistit aktivity, které v nabídce chybí, a turisté by o ně měli zájem 3. dílčí cíl: zjistit další okolnosti

2.1.2 Výzkumné otázky 2.1.2.1 Otázky, které se týkají demografických údajů: pohlaví, věková struktura, bydliště členů vybrané cílové skupiny

2.1.2.2 Výzkumné otázky, které se týkají 1. dílčího cíle: Mají členové vybrané cílové skupiny povědomí o nabídce aktivit „zdravého ţivotního stylu“ v oblasti Plzeňsko? Odkud se členové vybrané cílové skupiny dozvídají o nabídce aktivit „zdravého ţivotního stylu“? Vyhledali někdy členové vybrané cílové skupiny místo v oblasti oblasti Plzeňsko za účelem věnovat se zde aktivitě „zdravého ţivotního stylu“?

34

2.1.2.3 Výzkumné otázky, které se týkají 2. dílčího cíle: Jaké volnočasové aktivity preferují členové vybrané cílové skupiny? Jaké aktivity by členové vybrané cílové skupiny v oblasti Plzeňsko uvítali? Je moţné, ţe členové vybrané cílové skupiny neznají nabídku aktivit z důvodu nedostačující marketingové komunikační politiky?

2.1.2.4 Výzkumné otázky, které se týkají 3. dílčího cíle: Jaký způsob dopravy preferují členové vybrané cílové skupiny? Jakou cenu obvykle členové vybrané cílové skupiny platí za volnočasové aktivity? V jaké společnosti vyhledávají členové vybrané cílové skupiny aktivity „zdravého ţivotního stylu“?

35

2.2 Metody získání a zpracování dat 2.2.1 Získání dat Data byla získána formou metody snowball (sněhová koule). Metoda snowball funguje na základě „nabalování“ dalších osob, které osloví původní respondenti. Jako nástroj této metody byl zvolen dotazník (viz. Příloha 1: Dotazník). Dotazník byl zveřejněn na internetových stránkách www.vyplnto.cz. Tento způsob získání dat byl zvolen z důvodu moţnosti poměrně snadné a rychlé distribuce dotazníků. Ve srovnání s dotazníky, které by byly ve velkém mnoţství v řádech stovek kusů tištěny na papír a přímo rozdávány členům výzkumného souboru, lze tento způsob získání dat nejspíše povaţovat za ekologičtější. Metoda snowball byla vybrána kvůli zajištění co největšího počtu respondentů. Kaţdý, kdo byl původně osloven, byl zároveň poţádán o poslání odkazu na dotazník dalšímu alespoň jednomu moţnému respondentovi, kterého stejným způsobem poţádá o oslovení dalšího. Na uvedených internetových stránkách byl dotazník volně přístupný a mohli ho tedy vyplnit i lidé, kteří nebydlí na území Plzeňského kraje, nevěnují se ţádné sportovní aktivitě nebo nejsou ve věku mezi 18 a 35 lety (bude blíţe vysvětleno v kapitole Výzkumný soubor a výzkumný vzorek). Z tohoto důvodu byly na úvod dotazníku zařazeny otázky, které členy výzkumného vzorku dělí dle bydliště i dle toho, jestli se věnují sportovní aktivitě. Vyhodnoceny byly ale i dotazníky respondentů, kteří se z popsaného výzkumného souboru nějakým způsobem „vymykají“. Věk lze pro účely této práce povaţovat za orientační údaj, věkové skupiny mezi sebou nebyly dále porovnávány. Během sedmi dnů vyplnilo dotazník 151 respondentů, z nich 79 bydlí na území Plzeňského kraje a 111 se věnuje sportovní aktivitě (alespoň jednou týdně). Nelze říct, ţe by tento vzorek výzkumného souboru byl dostatečně reprezentativní, data tedy není moţné zobecnit.

2.2.2 Zpracování dat Na internetových stránkách www.vyplnto.cz byla k dispozici získaná data v dokumentu programu Microsoft Excel. Odpovědi na otevřené otázky bylo třeba vyhodnotit individuálně. Vzhledem k tomu, ţe se jedná o slovní (kategoriální, kvalitativní) 36

znaky, byla provedena analýza ve statistickém programu. Na základě této analýzy bylo moţné vytvořit grafy, které jsou dále prezentovány a interpretovány.

37

2.3 Výzkumný soubor a výzkumný vzorek Jako výzkumný soubor byli zvoleni obyvatelé Plzeňského kraje, a to z důvodu zkoumání informovanosti o nabídce aktivit „zdravého ţivotního stylu“ nebo obecněji o nabídce moţností trávení volného času na území vymezeném jako Plzeňsko. Na území Plzeňského kraje ţilo ke konci roku 2010 celkově 572 045 obyvatel. Tento soubor je zajímavý také z hlediska účinnosti marketingové komunikace v nedalekém okolí města Plzeň a z hlediska toho, jaké moţnosti respondentům na daném území chybí. [3] Dotazník byl původně rozeslán lidem, kteří se věnují nějaké sportovní aktivitě, a to především kvůli předpokladu, ţe by o aktivitách „zdravého ţivotního stylu“ mohli být nejenom lépe informováni, ale i z důvodu předpokladu, ţe uţ moţná přemýšleli o tom, jaký na vymezeném území pociťují nedostatek. Respondenti byli poţádáni, jestli mohou o vyplnění dotazníku poţádat další lidi, o kterých ví, ţe se věnují sportovní aktivitě (například kolegy ze sportovních oddílů). S ohledem na věk autorky práce, která oslovila lidi přibliţně svého věku, je předpokládáno, ţe i oni osloví svoje „vrstevníky“. Existuje tedy předpoklad, ţe členové výzkumného vzorku jsou ve věkovém rozmezí mezí 18 a 35 lety. Jedním z důvodů pro oslovení této věkové skupiny respondentů je poznatek administrátorů internetových stránek zprostředkujících online průzkumy, a to, ţe elektronických průzkumů se nejčastěji účastní právě lidé v takové věkové skupině. Potencionální zákazníci volnočasových zařízení jsou ovšem i v ostatních skupinách a jako segment trhu jsou neméně zajímaví. Vzhledem k nastíněné metodě snowball nelze přesně určit, kolik lidí bylo celkově osloveno. Během sedmi dnů vyplnilo dotazník 151 respondentů. Dle internetových stránek www.vyplnto.cz byla návratnost dotazníků 64,4 % (na základě poměru mezi vyplněnými a zobrazenými dotazníky). Není ale moţné zjistit, kolik z oslovených dotazník ani nezobrazilo.

38

2.4 Charakteristika Plzeňského kraje Plzeňský kraj se nachází na jihozápadě České Republiky. Hranice kraje je tvořena státní hranicí se Spolkovou Republikou Německo, na severozápadě je Karlovarský kraj, na severovýchodě Středočeský kraj a na jihovýchodě kraj Jihočeský. [3] S rozlohou 7 561 km2 je třetím největším krajem v České Republice a zabírá přibliţně 10% z její celkové rozlohy. V Plzeňském kraji se nachází 7 okresů s rozdílným krajinným charakterem, počtem i skladbou obyvatelstva, ekonomickým potenciálem, velikostí i hustotou osídlení. [3] Struktura sídel není příliš vyváţená. Téměř 70% obyvatel Plzeňského kraje ţije ve městech, z toho téměř polovina přímo ve městě Plzeň. Pro Plzeňský kraj je charakteristický velký počet menších sídel s méně neţ 5000 obyvateli, ve kterých ale ţije jen necelých 20% obyvatel. [3] Přírodní podmínky kraje jsou rozmanité, z geografického hlediska lze Plzeňský kraj rozdělit do 4 hlavních oblastí – Plzeňská pahorkatina, část Brdské vrchoviny, Český les a Šumava. V jednotlivých oblastech jsou značně odlišné klimatické, geologické i hydrologické podmínky. Největšími vodními toky jsou řeka Mţe a Radbuza, jejichţ soutokem vzniká řeka Berounka, dále řeky Úhlava a Úslava. [3] Z hlediska ţivotního prostředí bývá Plzeňský kraj jako celek hodnocen příznivě, měrné emise dosahují obvykle niţších hodnot, neţ je celorepublikový průměr. Extrémně narušeno je ţivotní prostředí ve městě Plzeň a v nejbliţším okolí, a to hlavně kvůli průmyslovým aktivitám a silniční dopravě. [3] Silniční síť Plzeňského kraje tvoří 5 129 km silnic, z toho silnice I. třídy pokrývají 420 km, silnice II. třídy 1 502 km a 3 098 km silnice III. třídy. Dálnice vede Plzeňským krajem na 109 km. Ţelezniční trať pokrývá v 710 km (ke konci roku 2009). [3]

39

2.4.1 Vymezení oblasti Plzeňsko V dalším textu bude pracováno s územím „Plzeňsko“, které bylo vybráno pro účely této práce. Území zde není chápáno ve smyslu administrativního členění České Republiky, ale spíše ve smyslu takového okolí města Plzeň, kam se mohou obyvatelé vydat například na jednodenní výlet, místa ve vzdálenosti přibliţně do 40 kilometrů od centra města. Práce je zaměřena na venkovské oblasti v okolí města Plzeň, a to z důvodu zájmu o rozvoj venkova ve vztahu k cestovnímu ruchu, jak bylo popsáno v teoretické části této práce. [35] Obrázek 1: Vymezení oblasti Plzeňsko (Zdroj: ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD [online], [cit. 2011-10-01]. Dostupný z: www.czso.cz)

40

2.4.2 Vybrané aktivity „zdravého ţivotního stylu“ na Plzeňsku Na základě toho, jak byl „zdravý ţivotní styl“ vymezen v teoretické části práce, byly aktivity rozděleny do následujících skupin: aktivní odpočinek; příroda a památky; kulturní akce; gastronomie, pohostinství. Do kaţdé ze skupin byly vybrány některé z moţností, které jsou na území Plzeňska. Potřebné informace byly shromáţděny především z internetu a z osobní zkušenosti. Vzhledem k tomu, ţe moţností je na daném území velmi mnoho, byly vybrány jen některé nejzajímavější nebo něčím výjimečné. Ke kaţdé z aktivit „zdravého ţivotního stylu“ náleţí stručný komentář s určením, kde se nachází, s orientační vzdáleností od centra města Plzeň a u některých aktivit je uvedena také přibliţná cena.

2.4.2.1 Aktivní odpočinek Do kategorie „aktivní odpočinek“ byly zařazeny tyto aktivity: bowling, cykloturistika, golf, hipoturistika a jezdectví, koupaliště, pěší turistika, vodní turistika, wellness.

Bowling Bowling je sport, kterému se lidé často věnují s přáteli s cílem odreagovat se. Cílem hry je shodit nejlépe všechny kuţelky na konci bowlingové dráhy. V celém Plzeňském kraji je více neţ 40 míst, kde je moţné hrát bowling. [35] Bowling Třemošná okres: Plzeň-sever vzdálenost od centra města Plzeň: méně neţ 10 km cena: 199 – 349,- Kč/hod K dispozici je 10 bowlingových drah, půjčovna speciální bowlingové obuvi, restaurace s kapacitou 120 míst. [2, 43]

41

Cykloturistika „Cykloturistiku chápeme jako pohyb v přírodě se stanoveným cílem a odůvodnění bez soutěžních ambicí, vykonávaný prostřednictvím jízdy na kole.“ Jízda na kole pozitivně působí na zdraví jedince, tělesná aktivita je propojena s vlivy přírodního prostředí. Přispívá k dobré celkové tělesné kondici. Cykloturistika, tedy turistika provozovaná na jízdním kole, se na českém území začala rozvíjet koncem 19. století, ve světě (Francie) uţ v první polovině 19. století. Rozvoj cykloturistiky byl podmíněn rozvojem bicyklu nebo velocipedu, ale aţ rozšíření horských a trekových kol znamenalo nárůst zájmu o cykloturistiku. Vznikaly sportovní oddíly, ale také cyklistické (vedou po silnicích, místních a účelových komunikacích) a cykloturistické trasy (zpravidla vedou terénem). Na jejich značení se podílejí členové Českého svazu turistů společně s dalšími organizacemi. Cyklistické trasy jsou poslední deset let značeny speciálními směrovými dopravními značkami. Trasy podléhají pravidelné údrţbě. [19] Plzeňským krajem vedou cyklotrasy a cyklostezky především na Šumavě a v Českém lese, dále také v okolí Rokycan a Konstantinových Lázní, na Brdsku, na jiţním Plzeňsku. [35]

Golf Pravidla golfu jej definují jako hru, která „spočívá v hraní míčem holí z odpaliště do jamky jednou nebo více postupnými ranami.“. Díky několika hřištím patří Plzeňský kraj mezi přední golfové regiony v České Republice. [36] Golf Darová

okres: Rokycany vzdálenost od centra města Plzeň: 28 km Areál vznikl rozsáhlou rekonstrukcí statku ze 17. století. Ve středu 27 jamkového hřiště je vystavěn komplex hotelových budov s wellnessem a několika restauracemi a bary. Kromě golfového hřiště jsou k dispozici například tenisové kurty, multifunkční hřiště nebo plavecký bazén. [4]

42

Golf Dýšina okres: Plzeň-sever vzdálenost od centra města Plzeň: 12 km U obce Dýšina se nachází golfové hřiště s 18 jamkami. Hřistě bylo vsazeno do přírody s mnoţstvím vzrostlých stromů, s řekou Klabavou a s Ejpovickým jezerem. Na jezeře je umístěna nejznámější jamka hřiště, která byla třikrát vyhlášena jako nejkrásnější jamka v České Republice. Ke golfovému hřišti náleţí hotel s konferenčním sálem, historickou klubovnou, restaurací a půjčovnou vybavení pro hráče golfu. [9] Hipoturistika a jezdectví Jezdecká turistika, tedy hipoturistika, je zaloţena na putování přírodou v koňském sedle. K tomuto účelu jsou vyznačovány jezdecké stezky, ale také stanice poskytující ubytování pro jezdce i koně. Jezdecké stezky jsou zpravidla vedeny atraktivním prostředím, například s historickými nebo přírodními zajímavostmi. Jezdec má při jízdě po značené stezce záruku vhodného a bezpečného terénu. Stezky mají ekonomický význam pro stanice poskytující ubytování, ale i pro okolní obyvatele a sluţby. V České Republice se hipoturistika začala rozvíjet po roce 2003, celostátně je organizována Sekcí turistiky na koni Klubu českých turistů. Jízda na koni bývá podobně jako pěší turistika nebo cyklistika řazena mezi sporty, kterým je moţné se věnovat od dětství aţ do poměrně vysokého věku. Má zdravotní význam, existují také odborné léčebné metody zaloţené na jízdě na koni (například hiporehabilitace). [1] V Plzeňském kraji je téměř 40 větších jezdeckých zařízení (kluby, jízdárny, stáje). Tato zařízení jsou často spojena s moţností ubytování, stravování nebo s dalšími sluţbami. [35] Westernový areál Halter Valley okres: Plzeň-jih vzdálenost od centra města Plzeň: 24 km

43

Jedná se o westernový ranč s jízdárnou. V areálu se nachází přibliţně dvacet dobových budov s moţností ubytování, k dispozici jsou také restaurace. O víkendech jsou pořádána představení, vystoupení hudebních kapel nebo například večerní bály. [10] Koupaliště Místa ke koupání bývají turisty vyhledávána. Státní zdravotní ústav rozlišuje 4 druhy míst určených ke koupání, a to koupaliště ve volné přírodě, povrchové vody vyuţívané ke koupání, ostatní vodní plochy a umělá koupaliště. [37] Přehrada Hracholusky okres: Plzeň-sever vzdálenost od centra města Plzeň: 19 km Přehrada patří k nejvyhledávanějším rekreačním místům v Plzeňském kraji. U přehrady se nachází několik kempů, chatových osad, ubytoven, penzionů a restauračních zařízení. Na přehradě je od května do září provozována lodní doprava. V areálech kempů se nachází atrakce, jako jsou například trampolíny plovoucí na vodní hladině. Dále lze vyuţít moţnosti zapůjčení loďky, vodního šlapadla, nebo motokáry, pro které je zbudována trať. Ze sportů lze v kempech u přehrady provozovat tenis a stolní tenis, minigolf, fotbal, volejbal nebo na přehradě vodní sporty (jachting, vodní lyţování). [40] Pěší turistika Pěší turistika je jednou ze zájmových sportovních činností. Spočívá převáţně v krátkodobém pohybu krajinou spojeném s poznáváním okolního prostředí, památek, místních tradicí a obyvatel. Pěší turistika je nejrozšířenější formou turistiky. Patří k nejbezpečnějším pohybovým aktivitám člověka. Můţe mít pozitivní vliv na psychiku člověka nebo na fyzickou zdatnost, můţe slouţit ke kompenzaci městského ţivota a jednostranného pracovního zatíţení. Pěší turistika je vhodná pro všechny věkové skupiny lidí. V České Republice sdruţuje turisty Klub českých turistů. Klub zabezpečuje síť značených cest (pro pěší, lyţaře, cyklisty, turisty na koni). [18, 19]

44

V Plzeňském kraji je k dispozici více neţ 4000 značených tras. V okolí Plzně jsou zajímavé například trasy v údolí řeky Střely mezi obcemi Rabštejn a Plasy nebo trasa u Odlezského jezera (jiný název Mladotické jezero). Jezero vzniklo v důsledku sesuvu půdy, který přehradil rozvodněný potok. Plocha jezera je 4,53 ha. Jezero je svojí plochou 4. největší v České Republice. [35] Vodní turistika V Plzeňském kraji lze pro účely vodní turistiky vyuţít řeky Berounka (Mţe), Radbuza, Úhlava, Úslava, Střela (přítok Berounky) a Otava, která Plzeňským krajem protéká mezi obcemi Sušice a Horaţďovice (turisturaj). Oblíbenými úseky jsou na řece Berounce úsek mezi Plzní a obcí Zvíkovec (okres Rokycany). Na řece Otavě je v rámci Plzeňského kraje sjízdný úsek ze Sušic do Horaţďovic, dále úsek od Čeňkovy Pily do Rejštejna, který patří k nejatraktivnějším divokým řekám v České Republice. Některé z vodních toků jsou sjízdné pouze za předpokladu vyššího stavu vody, například horní tok řeky Mţe. Od přehradní nádrţe Hracholusky, která tvoří asi dvacetikilometrový úsek na řece, je Mţe sjízdná celoročně. [35]

Wellness Na území Plzeňského kraje se nachází lázně v obci Konstantinovy Lázně v okrese Tachov. Z centra města Plzeň jsou vzdáleny přibliţně 40 kilometrů. Lázně jsou zaměřeny na prevenci, léčbu a rekonvalescenci chorob srdce a cév. Dále je na Plzeňsku mnoţství wellness center s masáţemi, regeneračními koupelemi, fitnesscentry, krytými plaveckými bazény. [35] Relaxační centrum SPORT hotelu Zruč okres: Plzeň-sever vzdálenost od centra města Plzeň: 9 km V relaxačním centru lze vyuţít fitness centrum, saunu, masáţe nebo vířivou vanu. K hotelu patří také rozsáhlý sportovní areál s tenisovými kurty a několika víceúčelovými hřišti. [15] 45

2.4.3 Příroda a památky Na území Plzeňského kraje se nachází Národní park Šumava, 4 chráněné krajinné oblasti (Český les, Křivoklátsko, Slavkovský les, Šumava), 23 přírodních parků a 177 maloplošných zvláště chráněných území. Mezi maloplošnými chráněnými územími je 6 národních přírodních rezervací, 5 národních přírodních památek, 83 přírodních rezervací a 83 přírodních památek. Na zajímavých místech uvedených území jsou zřízeny naučné stezky, kterých je po celém Plzeňském kraji téměř 80. [35] Národní park Šumava a chráněné krajinné oblasti nejsou v takovém okolí města Plzeň, jaké bylo vybráno pro účely této práce. Z přírodních parků jsou nejblíţe k městu Plzeň parky Horní Berounka, Horní Střela, Kornatický potok, Manětínská, Úterský potok – západ. Tyto přírodní parky tvoří významné rekreační zázemí. [35] Z památek

v blízkosti

Plzně

lze

zmínit

například

rozsáhlé

opevnění

přemyslovského sídla s rotundou sv. Petra a Pavla z 2. poloviny 10. století. Rotunda je povaţována za jednu z nejstarších a nejzachovalejších stavebních památek Plzeňského kraje. V blízkosti rotundy vede naučná stezka Starý Plzenec. Lze zmínit také vodní hrad Švihov, který je od Plzně vzdálen přibliţně 30 km. Tento hrad ze 13. století byl vyhlášen národní kulturní památkou. Často jsou zde pořádány kulturní akce, například hudební festivaly nebo výstavy obrazů. Obcí Švihov u Klatov vede naučná stezka Švihov a okolí. Další národní kulturní památkou je klášter Kladruby. Klášter je od Plzně vzdálen necelých 40 km. Byl zaloţen ve 12. století, současná podoba pochází z 18. století. V prostorech kláštera jsou také pořádány kulturní akce. Přes klášter vede naučná stezka Kladruby. Národní kulturní památka klášter Plasy je z 12. století. Klášter je od Plzně vzdálen méně neţ 30 km. Je zajímavý systémem schodišť, klášterním vězením, vyhřívacím systémem nebo patrovou kaplí. V budově kláštera se nachází také velký hodinový stroj ze 17. století. V současné době probíhá rekonstrukce některých částí rozsáhlého kláštera. Kolem kláštera vede naučná stezka Plasy a naučná stezka Ludvíka Otčenáška. Velmi navštěvovanou památkou v blízkosti Plzně je lovecký zámek Kozel s parkem, rybníkem, jízdárnou, konírnou a kaplí. Zámek je od Plzně vzdálen méně neţ 20 km a je povaţován za jednu z nejvíce navštěvovaných památek v okolí Plzně. Často se zde konají kulturní události, svatby nebo promoce. Na území Plzeňska se nachází mnoho dalších památek, například zámky, z nichţ některé byly v poslední době nově zpřístupněny veřejnosti. [17, 28, 44, 48]

46

2.4.4 Kulturní akce Nejvíce kulturních akcí probíhá přímo ve městě Plzeň, například divadelní festival Skupova Plzeň, mezinárodní festival Divadlo, festival české filmové tvorby Finále, kulturní festival Smetanovské dny nebo hudební festival Na Ulici. Z akcí probíhajících v okolí města Plzeň lze zmínit například Haydnovy hudební slavnosti. Tento mezinárodní festival probíhá kaţdoročně v září v několika obcích v okrese Plzeň-jih, a to uţ od roku 1993. Festival probíhá v prostorech kostelů, klášterů a zámků. [35] Na území Plzeňského kraje se konají také folklórní slavnosti, jako Mezinárodní folklórní festival v Plzni, Národopisná slavnost ve Výhledech nebo Chodské slavnosti v Domaţlicích. Ve městě Klatovy, které je od Plzně vzdáleno přibliţně 40 km, se kaţdoročně koná přehlídka dechových nástrojů a Mezinárodní folklórní festival. Dále se na některých místech v Plzeňském kraji konají historické slavnosti spojené s dobovými trhy. Známou historickou slavností je Historický víkend v Plzni. Další historické akce se konají na hradech Švihov nebo Rábí. [35] Kulturní akce jsou pořádány také v muzeích a galeriích. V Plzeňském kraji se nachází téměř 40 muzeí různého zaměření. Z muzeí lze kromě některých přímo ve městě Plzeň zmínit i některá v okolí města, například Muzeum jiţního Plzeňska v Blovicích, necelých 30 km od města Plzeň. Stálé expozice jsou zaměřeny na interiéry měšťanských a šlechtických obydlí, dále také na lidovou architekturu a kroje. K muzeu patří také městská knihovna. V Rokycanech se nachází Muzeum Dr. Bohuslava Horáka, které pořádá například Hamernický den Dobřív v areálu národní kulturní památky vodní hamr v Dobřívě. Tato akce je kaţdoročně na jaře pořádána uţ 20 let. V okolí Plzně je také mnoţství tematicky zaměřených muzeí. V nejbliţším okolí města Plzeň se často vyskytují muzea bojové techniky (Kladruby, Rokycany, Zruč u Plzně), dále se jedná o muzea zaměřená na řemesla (Spálené Poříčí), o muzea zaměřená na hornictví (Stříbro) nebo o muzea zaměřená na hasičskou techniku (Starý Plzenec). V okolí Plzně se vyskytují také galerie, například galerie Klatovy/Klenová v blízkost města Klatovy, přibliţně 40 km od města Plzeň. Jedna ze stálých expozic galerie je umístěna v reprezentačních prostorech zámku Klenová. V blízkosti galerie je v současné době budován také sochařský park. Expozice uměleckých děl se nachází i v některých zámcích v okolí Plzně. V zámku Nebílovy, necelých 20 km od Plzně, jsou vystavena umělecká díla s květinovými motivy. Na zámku v Manětíně, necelých 40 km od Plzně, se nachází galerie soch. [8, 29, 30, 35]

47

Divadla se nachází převáţně ve městě Plzeň (Divadlo J. K. Tyla v Plzni, Komorní divadlo, Divadlo Alfa). Divadelní scénu mají také ve městě Klatovy. V okolí Plzně lze vyhledat Loutkové divadlo Třemošná. Od zaloţení divadla uplynulo v letošním roce 90 let, v repertoáru je téměř 30 představení převáţně pro dětské diváky. Soubor pořádá také zájezdová představení. [26]

2.4.5 Gastronomie, pohostinství Dle internetových stránek zaměřených na restaurace v České Republice bylo zjištěno, ţe v Plzeňském kraji se nachází celkově téměř 1000 pohostinských zařízení, z toho téměř 700 pohostinských zařízení přímo ve městě Plzeň a přibliţně poloviční počet pohostinských zařízení mimo město Plzeň. Nejvíce z restaurací se zaměřuje na české a staročeské speciality, jejichţ nabídku zpravidla doplňuje cizokrajná kuchyně (italská, řecká, mexická). Z mnoţství pohostinských zařízení v okolí Plzně byla vybrána 4 neobvyklá zařízení. [34] První ze zařízení se nachází ve městě Dobřany, necelých 20 km z Plzně. Jedná se o hotel, minipivovar a restauraci. Zařízení je umístěno na cyklistické stezce z Prahy do německého města Řezno. V nabídce jsou především staročeské speciality a speciální druhy piva. Budova hotelu původně slouţila jako kasárenská budova. V blízkosti zařízení se nachází kostel sv. Mikuláše a kostel sv. Víta. [34] Další zařízení se nachází ve městě Rokycany, necelých 20 km z Plzně. Jedná se také o minipivovar. Na jeho místě byl pivovar uţ na začátku 20. století, celý objekt byl zrekonstruován. Technologie na vaření piva je viditelná z celé restaurace. Minipivovar se specializuje na českou a staročeskou kuchyni a na speciality na grilu. [34] Třetím zařízením je Penzion U Zámku. Je z Plzně vzdálen přibliţně 40 km, nachází se v obci Ţihle. Jedná se o památkově chráněnou budovu, která byla restaurována. V blízkosti se nachází zřícenina zámku, podle kterého se penzion jmenuje. Je k dispozici restaurace s českou a staročeskou kuchyní, mezinárodními speciality, vegetariánskými jídly, zvěřinou a rybami. [34] Posledním vybraným zařízením je lovecký penzion a restaurace ve vzdálenosti necelých 30 km z centra města Plzeň. Specializuje se především na pokrmy ze zvěřiny, dále z drůbeţího, vepřového, hovězího, pštrosího a rybího masa. K dispozici je gotický

48

salon pro uzavřenou společnost a také moţnost ubytování. V okolí se nachází některé kláštery, zámky a muzea. [34]

49

2.5 Prezentace a interpretace výsledků V této kapitole jsou vyhodnoceny jednotlivé otázky z dotazníku, který je uveden v příloze. Text je doplněn grafickým znázorněním. Závěry lze vztáhnout pouze na popsaný výzkumný vzorek, který byl stanoven pro účely této práce, není moţné závěry zobecnit. Obrázek 2: Pohlaví respondentů

34% muž

žena 66%

Dle obrázku 2 lze říct, ţe dotazník vyplnilo téměř dvakrát více ţen neţ muţů. Z celkového počtu 151 respondentů vyplnilo dotazník 51 muţů a 100 ţen. Nelze vyloučit moţnost, ţe mezi oslovenými bylo více ţen neţ muţů. Je také moţné, ţe oslovené ţeny byly ochotnější vyplnit dotazník neţ oslovení muţi. Obrázek 3: Věková struktura respondentů 1% 11%

15% méně než 18 let 18 - 26 let 27 - 35 let více než 35 let

73%

50

Na obrázku 3 je vidět věková struktura respondentů. Téměř ¾ respondentů (107) je ve věku mezi 18 a 26 lety, 22 respondentů je ve věku méně neţ 18 let, 16 respondentů je ve věku mezi 27 a 35 lety a 6 respondentů je ve věku více neţ 35 let. Tato skutečnost je v souladu s tím, jaká věková skupina byla oslovena. Obrázek 4: Místo bydliště respondentů 0%

0% okres Domažlice

okres Klatovy 32% 48%

okres Plzeň-město okres Plzeň-jih okres Plzeň-sever okres Rokycany

6% 12% 1%

okres Tachov mimo Plzeňský kraj

1%

Na obrázku 4 je vidět, ţe přibliţně polovina respondentů bydlí na území Plzeňského kraje (celkem 79 respondentů v jednotlivých okresech) a přibliţně polovina respondentů nebydlí na území Plzeňského kraje (72). Původně byli osloveni jen lidé s bydlištěm na území Plzeňského kraje, ale dotazníky na internetové stránce www.vyplnto.cz byly přístupné i pro veřejnost. Obrázek 5: Zaměstnání 0% 3% student

23%

zaměstnanec nezaměstnaný OSVČ 74%

51

jiné

Na obrázku 5 je vidět, ţe téměř 3/4 respondentů ještě studuje (108), 33 respondentů je zaměstnaných, mezi respondenty je 5 osob samostatně výdělečně činných a 5, kteří nepatří do ţádné z uvedených skupin. Nikdo z respondentů neuvedl, ţe je nezaměstnaný. Tato skutečnost můţe souviset s věkovou strukturou respondentů. Obrázek 6: Pravidelnost sportovních aktivit 1%

23% několikrát týdně

42%

přibližně jednou týdně příležitostně vůbec

34%

Jedna z otázek byla zaměřena na to, jestli se respondenti pravidelně věnují nějaké sportovní aktivitě. Na obrázku 6 lze vidět, ţe ze 151 respondentů se 61 věnuje sportovní aktivitě několikrát týdně, 50 přibliţně jednou týdně, 33 příleţitostně a 7 vůbec. Tato skutečnost je v souladu s tím, ţe původně byli osloveni lidé, u kterých byl předpoklad, ţe se nějaké sportovní aktivitě věnují. Obrázek 7: Preferované aktivity sportovní aktivity 7% relaxace 18%

39%

poznávání přírody a památek kulturní vyžití

7%

zábava s přáteli v restauracích, kavárnách, klubech

10% 19%

ostatní

52

Jak je vidět na obrázku 7, otázka zaměřená na preferované volnočasové aktivity ukázala, ţe 59 respondentů preferuje ve svém volném čase sportovní aktivity, 29 respondentů preferuje relaxaci, 28 zábavu s přáteli, 15 poznávání přírody a památek a 10 kulturní vyţití. Zbylých 10 respondentů vyuţilo moţnosti odpovědět vlastními slovy. Většina z nich odpověděla, ţe se věnují všem uvedeným aktivitám, pravděpodobně pro ně bylo obtíţné vybrat jen jednu oblast. Obrázek 8: Preferované sportovní aktivity

pěší turistika, běh, jogging

9%

cykloturistika

27%

12%

vodní sporty míčové hry adrenalinové sporty

18%

10%

fitness všechny uvedené aktivity

5% 3%

žádná z uvedených aktivit

16%

Na obrázku 8 lze vidět, ţe otázka zaměřená na preferované sportovní aktivity ukázala, ţe pěší turistice, běhu nebo joggingu se věnuje nejvíce respondentů (40). Dále se 27 respondentů věnuje fitness, 24 respondentům míčovým hrám, 18 respondentů téměř všem aktivitám, 15 respondentů cykloturistice, 14 respondentů ţádné z uvedených aktivit, 8 respondentů vodním sportům a 5 respondentů adrenalinovým sportů. Obrázek 9: Naučné stezky 1%

22%

17% ano jen nějaká témata ne nevyhledávám naučné stezky 60%

53

Jedna z otázek byla zaměřena na to, jestli respondenti vyhledávají v přírodě značené naučné stezky a především jestli se zajímají o informační tabule na naučných stezkách. Jak je vidět na obrázku 9, více neţ polovina respondentů (81) uvedla, ţe se o informační tabule na naučných stezkách zajímají, ale pouze o některá témata (například o okolní přírodu, zvířata). Dále 30 respondentů uvedlo, ţe značené naučné stezky vyhledávají především kvůli kvalitnímu značení a kvůli tomu, ţe vedou zpravidla zajímavým územím. O informační tabule se nezajímají. Především kvůli informačním tabulím vyhledává naučné stezky 22 respondentů. Zbylých 18 respondentů uvedlo, ţe v přírodě nevyhledávají značené naučné stezky vůbec. Obrázek 10: Preferované moţnosti kulturního vyţití

14%

14%

divadlo koncerty, hudební festivaly výstavy, muzea folklórní slavnosti

26% 31%

historické slavnosti všechny možnosti

6%

žádná možnost 8%

1%

Jak lze vidět na obrázku 10, otázka zaměřená na preferované moţnosti kulturního vyţití ukázala, ţe téměř třetina respondentů upřednostňuje koncerty a hudební festivaly. Téměř všechny z uvedených moţností vyhledává 39 respondentů. Návštěvu divadla upřednostňuje 21 respondentů. Stejný počet respondentů neupřednostňuje ţádnou z uvedených moţností. Výstavy a muzea upřednostňuje 12 respondentů, 9 respondentu preferuje návštěvu historických slavností a 1 respondent preferuje návštěvu folklórních slavností.

54

Obrázek 11: Preferovaná restaurační zařízení

27% 38%

česká kuchyně cizokrajná kuchyně alternativní výživa žádná možnost

13%

nebráním se

18% 4%

Jedna z otázek byla zaměřena na preferované moţnosti v oblasti restauračních zařízení. Na obrázku 11 lze vidět, ţe nejvíce respondentů odpovědělo, ţe se nebrání ţádné z uvedených moţností. Dále 40 respondentů uvedlo, ţe upřednostňují tradiční českou kuchyni, 27 respondentů nevyhledává ţádnou z uvedených moţností, 20 respondentů vyhledává restaurace s cizokrajnou kuchyní a 6 respondentů vyhledává restaurace alternativní výţivy. Obrázek 12: Zdroje informací

6% internetové stránky 38% 32%

sociální sítě tisk, rozhlas, televize propagační materiály přátelé, rodina jiné

1%

6%

17%

Nejvíce respondentů uvedlo, ţe se o moţnostech trávení volného času dozvídají z internetových stránek, a to 55 respondentů, jak lze vidět na obrázku 12. Dále 46 respondentů uvedlo, ţe se o moţnostech dozvídají od přátel a od rodiny. Ze sociálních sítí 55

se o moţnostech dozvídá 24 respondentů. Z tisku, rozhlasu a televize, stejně jako z propagačních materiálů, se o moţnostech dozvídá 9 respondentů. Zbylých 8 respondentů vyuţilo moţnosti odpovědět vlastními slovy. Někteří z nich uvedli, ţe se o moţnostech trávení volného času dozvídají všemi uvedenými způsoby. Naopak tři lidé uvedli, ţe se o moţnostech trávení volného času nedozvídají odnikud. V dotazníku byla zařazena jedna otevřená, zcela nestrukturovaná otázka. Ta zněla „Jaká volnočasová zařízení v blízkosti města Plzeň znáte a vyuţíváte jejich sluţeb?“. Nikdo z respondentů, kteří nebydlí na území Plzeňského kraje, neuvedl, ţe by znal a vyuţíval sluţeb některého volnočasového zařízení v okolí města Plzeň. Velké mnoţství obyvatel Plzeňského kraje uvedlo různá zařízení přímo ve městě Plzeň, ne v okolí města. V mnoha případech se jednalo o plavecký bazén, zoologickou zahradu a různá pohybová studia, například taneční studia nebo fitness studia. Někteří respondenti uvedli, ţe znají nově otevřený sportovní a relaxační areál v Českém Údolí, který je na území města Plzeň, necelé 4 km z centra města. Areál byl otevřen na jaře roku 2011 a respondenti ho moţná znají díky rozsáhlé reklamní kampani. Pouze 10 ze 79 respondentů z Plzeňského kraje uvedlo některé zařízení v okolí města Plzeň. Jednalo se o bowlingový klub ve Třemošné, sportovní areál ve Zruči a sportovní areál v Horní Bříze. Dále se mezi odpověďmi objevily turistické a cyklistické stezky a golfové hřiště. Je moţné, ţe si respondenti neuvědomili, ţe volný čas lze trávit také například výletem na hrad nebo zámek, kterých by v okolí Plzně jistě několik znali a jistě některé i navštívili. Většina volnočasových zařízení má internetové stránky a propagační materiály, některé taky stránky na sociálních sítích nebo reklamu v tisku, rozhlase, televizi. Je tedy moţné, ţe respondenti zařízení neznají, protoţe si je nikdy nehledali. Jsou ale i zařízení, která se příliš nevěnují marketingovým aktivitám, a proto nejsou v povědomí respondentů.

56

Obrázek 13: Názor na nabídku moţností

spokojen/a

38%

44%

více možností sportovního vyžití více možností kulturního vyžití jiné

5% 13%

Jedna z otázek zněla „Myslíte si, ţe v okolí města Plzeň je dostatek moţností k trávení volného času?“. Nejvíce respondentů uvedlo, ţe jsou s nabídkou spokojení, a to 66 respondentů. Dále by 20 respondentů uvítalo více moţností sportovního vyţití a 8 respondentů by uvítalo více moţností kulturního vyţití. Zbylých 57 respondentů vyuţilo moţnosti odpovědět vlastními slovy. Ve velkém mnoţství případů se jednalo o respondenty s bydlištěm mimo Plzeňský kraj, kteří uvedli, ţe situaci nemohou posoudit. Obrázek 14: Preferovaný způsob dopravy

10% MHD, příměstské autobusy

11% 38%

osobní automobil

7%

vlak cyklistické kolo, brusle pěšky 34%

Jedna z otázek se týkala preferovaného způsobu dopravy v případě cestování za účelem věnovat se nějaké sportovní nebo jiné volnočasové aktivitě. Tato otázka velmi souvisí s problematikou dopravní obsluţnosti. Práce je zaměřena na příměstské oblasti, kde můţe být dopravní obsluţnost na různé úrovni, kde například městská hromadná doprava nebo příměstské autobusy nejezdí příliš často. Nejvíce respondentů uvedlo jako 57

upřednostňovaný způsob dopravy právě městskou hromadnou dopravu a příměstské autobusy, jak lze vidět na obrázku 14. O 6 méně respondentů, tedy 52, upřednostňuje dopravu osobním automobilem. Cyklistické kolo nebo kolečkové brusle upřednostňuje 16 respondentů, 15 respondentů chodí pěšky a 10 respondentů jezdí vlakem. Obrázek 15: Cena

4% 18%

28% zdarma do 100,- Kč 100,- až 300,- Kč více než 300,- Kč 50%

Jedna z otázek byla zaměřena na to, jakou cenu jsou respondenti ochotni zaplatit za 1 hodinu volnočasové aktivity.

K této otázce se vztahuje obrázek 15. Polovina

respondentů uvedla, ţe jsou ochotni zaplatit méně neţ 100,- Kč. V tomto rozmezí se mohou pohybovat například ceny v pohybových studiích Aktivity, za které není třeba platit ţádné peníze, preferuje 42 respondentů. Můţe se jednat například o pěší turistiku, cykloturistiku, bruslení na kolečkových bruslích. Dalších 26 respondentů je ochotno zaplatit za jednu hodinu volnočasové aktivity 100,- aţ 300,- Kč. V tomto rozmezí se pohybují například ceny vstupného na kulturní památky, ceny za vyuţívání multifunkčních hřišť. Pouze 6 respondentů je ochotno zaplatit za jednu hodinu volnočasové aktivity více neţ 300,- Kč. Můţe se jednat například o pronájem bowlingové dráhy, wellness, golf.

58

Obrázek 16: Sociální interakce 1% 10% rodina, děti

35%

přátelé partner/partnerka sám/sama 54%

Otázka zaměřená na to, v jaké společnosti respondenti nejraději tráví volný čas, ukázala, ţe nejvíce respondentů tráví volný čas s přáteli (77), jak lze vidět na obrázku 16. S partnerem nebo partnerkou tráví volný čas 50 respondentů, s rodinou nebo dětmi 13 respondentů a o samotě 11 respondentů. Poslední otázka byla otevřená, zcela nestrukturovaná. Dávala respondentům moţnost vyjádřit svůj další názor na danou problematiku. Tato otázka byla nepovinná a moţnosti odpovědět vyuţilo méně neţ 10 respondentů. Nejvíce z nich uvedlo, ţe u mnoha otázek by jim vyhovovala moţnost označit vybrat všechny nebo téměř všechny odpovědi.

59

2.6 Diskuze Tato část práce obsahuje shrnutí poznatků získaných elektronickým dotazníkovým průzkumem a odpovědi na výzkumné otázky. Otázky v úvodní části dotazníku byly zaměřeny na demografické údaje. Prvním dílčím cílem bylo zmapovat informovanost o nabídce aktivit v dané oblasti. S prvním dílčím cílem souvisely tři výzkumné otázky. První z nich zněla, jestli mají členové vybrané cílové skupiny povědomí o nabídce aktivit na území Plzeňsko. Na základě online průzkumu lze říct, ţe členové vybrané cílové skupiny mají v povědomí ve většině případů pouze nabídku aktivit přímo na území města Plzeň, ne v jeho okolí. Mnoho respondentů uvedlo odpověď „nevím“, a to i respondenti z Plzeňského kraje. Situace, ţe by o ţádných moţnostech nevěděli, se nejeví jako příliš pravděpodobná, spíše je moţné, ţe respondenti nebyli ochotni nad otázkou příliš přemýšlet nebo si v momentě vyplňování dotazníku hned nevzpomněli. Další výzkumná otázka se týkala zdrojů informací o nabídce aktivit. Ukázalo se, ţe nejvíce respondentů se o nabídce dozvídá z internetových stránek a od přátel a rodiny. Třetí výzkumná otázka byla zaměřena na to, jestli členové vybrané cílové skupiny někdy vyhledali místo v oblasti Plzeňsko za účelem trávení volného času. Respondenti, kteří uvedli, ţe nějaké zařízení znají, ve většině případů odpověděli, ţe zařízení vyuţívají. Druhý dílčí cíl byl zaměřen na aktivity, které v nabídce chybí. První dílčí otázka zjišťovala, jaké aktivity respondenti preferují, a to v různých oblastech. Nejvíce respondentů preferuje sportovní aktivity, ze kterých se nejvíce respondentů věnuje pěší turistice, běhu nebo joggingu. Ohledně toho, jaké aktivity by respondenti uvítali, lze říct, ţe téměř polovina respondentů je se stávající nabídkou spokojena. Třetí výzkumná otázka se týká toho, jestli je moţné, ţe členové vybrané cílové skupiny neznají nabídku zařízení z důvodu nedostačující marketingové komunikační politiky. Dá se říct, ţe většina zařízení má internetové stránky a propagační materiály. Uţ méně zařízení se věnuje například reklamě v tisku, televizi, rozhlase nebo propagaci na sociálních sítích. Vzhledem k tomu, ţe nejvíce respondentů získává informace o nabídce aktivit právě z internetových stránek, neměl by zde být větší problém. I přesto ale respondenti příliš mnoho zařízení neznají. Moţná by bylo vhodné více se zaměřit na kampaň ve městě Plzeň, například i přímo v některých volnočasových zařízeních, pokud by nějakým způsobem bylo moţné takovou spolupráci navázat.

60

Třetí dílčí cíl byl zaměřen na některé další okolnosti týkající se způsobu dopravy, ceny a společnosti, ve které respondenti tráví volný čas.

Ukázalo se, ţe nejvíce

respondentů vyuţívá městskou hromadnou dopravu a příměstské autobusy, dále pak osobní automobil. Polovina respondentů preferuje volnočasové aktivity, za které zaplatí méně neţ 100,- Kč za jednu hodinu. Více neţ polovina tráví volný čas nejraději s přáteli, dále více neţ třetina respondentů tráví volný čas nejraději s parterem nebo partnerkou.

61

ZÁVĚR Cílem bakalářské práce bylo zmapovat aktivity zdravého ţivotního stylu ve smyslu, jak bylo toto sousloví vymezeno, v roli turistických cílů na území Plzeňska. Území Plzeňska je pro potřeby této práce chápáno jako takové okolí města Plzeň, kam se mohou obyvatelé vydat například na jednodenní výlet, kde mohou trávit svůj volný čas. Při vytváření seznamu moţností trávení volného času bylo zjištěno, ţe je jich na daném území velmi mnoho. Některá zařízení jsou dostupná i pro turisty a cyklisty, a to s vyuţitím značených naučných stezek. Pro účely této práce byly do seznamu zařazeny jen některé vybrané moţnosti trávení volného času. Dá se tedy říct, ţe na daném území se vyskytuje poměrně velké mnoţství volnočasových zařízení k aktivnímu odpočinku, dále mnoţství přírodních zajímavostí a památek. Na území jsou také moţnosti kulturního vyţití, pohostinská i ubytovací zařízení. Přibliţně polovina respondentů z těch, kteří se zúčastnili dotazníkového šetření, je s nabídkou v dané oblasti spokojena. Přibliţně 1/10 zúčastněných by uvítala více moţností sportovního vyţití. Také lze ale říct, ţe o nabídce moţností k trávení volného času nemají zúčastnění respondenti příliš velké povědomí, znají většinou jen moţnosti přímo ve městě Plzeň.

Zařízení ve městě jsou v některých případech velmi podobná a provozovatelé

sluţeb v okolí města by mohli hledat způsob, jakým se od nich odlišit, například cenově nebo připravením různých záţitkových programů spojujících více aktivit. Skutečnost, ţe zúčastnění respondenti zařízení v okolí Plzně příliš neznají, by mohla mít příčinu v nevyhovující marketingové komunikaci jednotlivých zařízení, ale také v nezájmu nebo neochotě zúčastněných respondentů. Vzhledem k tomu, ţe získaná data nelze zobecnit, je moţné, ţe mezi jinými respondenty by průzkum dopadl úplně jinak. Získané informace by mohly slouţit jako podklad pro podrobnější průzkum například pro někoho, kdo na daném území provozuje volnočasové zařízení nebo má do budoucna takový záměr. Na základě podrobnějšího výzkumu by také mohla vzniknout podrobná informační databáze pro uţivatele sluţeb. Ta by zahrnovala moţnosti trávení volného času na daném území, které by byly členěny například podle druhu, podle vzdálenosti z města Plzeň nebo podle ceny. Taková databáze by mohla být k dispozici jednak v tištěné podobě například v informačních centrech v Plzeňském kraji, jednak i v elektronické podobě.

62

POUŢITÁ LITERATURA A DALŠÍ PRAMENY [1] ANDRLOVÁ, M. Na koni křížem krážem po Česku. Praha: Fragment, 2008. ISBN 97880-253-0569-0. [2] BOWLING TŘEMOŠNÁ [online], [cit. 2011-11-23]. Dostupný z: www.bowlingtremosna.cz [3] ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD [online], [cit. 2011-10-01]. Dostupný z: www.czso.cz [4] DAROVANSKÝ DVŮR [online], [cit. 2011-11-23]. Dostupný z: www.darovanskydvur.cz [5] FIŠEROVÁ, V. Volný čas a jeho animace v cestovním ruchu. Praha: Vysoká škola hotelová, 2008. ISBN 978-80-86578-87-3. [6] FORET, M., FORETOVÁ, V. Jak rozvíjet místní cestovní ruch. Praha: Grada, 2001. ISBN 80-247-0207-X. [7] FOŘT, P. Tak co mám jíst? Praha: Grada, 2007. ISBN 978-80-247-1459-2. [8] GALERIE KLATOVY/KLENOVÁ [online], [cit. 2011-11-23]. Dostupný z: www.gkk.cz [9] GOLF PARK PLZEŇ [online], [cit. 2011-10-01]. Dostupný z: www.golfplzen.cz [10] HALTER VALLEY [online], [cit. 2011-11-23]. Dostupný z: www.haltervalley.cz [11]HANÁKOVÁ, E. MATOUŠEK, O. Hygiena práce. V Praze: Oeconomica, 2006. ISBN 80-245-1116-9. [12] HIRŠOVÁ, M. Problematika přístupu k hodnocení kvality života v rámci trvalé udržitelnosti. In hlediska udrţitelnosti a kvality ţivota v manaţerském a občanském rozhodování. Praha: Oeconomica, 2005. ISBN 80-245-0907-9. [13] HARTL, P., HARTLOVÁ, M. Psychologický slovník. Praha: Portál, 2009. ISBN 97880-7367-569-1. [14] HESKOVÁ, M. a kol. Cestovní ruch: pro vyšší odborné školy a vysoké školy. Nakladatelství Fortuna, 2006. ISBN 80-7168-948-3. [15] HOTEL SPORT ZRUČ [online], [cit. 2011-11-23]. Dostupný z: www.hotelsportzruc.cz [16] JANKOVSKÝ, J. Tenis: nácvik úderů, taktika hry, stavba a údržba kurtu. Praha: Grada, 2002. ISBN 80-247-0169-3. [17] KLÁŠTER PLASY [online], [cit. 2011-11-23]. Dostupný z: www.klaster-plasy.cz [18] KLUB ČESKÝCH TURISTŮ [online], [cit. 2011-09-09]. Dostupný z: www.kct.cz 63

[19] KOLEKTIV AUTORŮ. Aktivní formy cestovního ruchu. Brno: Masarykova univerzita, Fakulta sportovních studií, 2007. ISBN 978-80-210-4361-9. [20] KOTLER, P. Moderní marketing. Praha: Grada, 2007. ISBN 978-80-247-1545-2. [21] KOTLER, P., ARMSTRONG, G. Marketing. Praha: Grada, 2004. ISBN 80-247-05133. [22] KOTLER, P., KELLER, K.L. Marketing management. Praha: Grada, 2007. ISBN 978-80-247-1359-5. [23] KOVAŘOVIC, K., KARDA, M., HOLEČEK, J. Severské fitness nordic walking: dynamická sportovní chůze s hůlkami. Praha: Olympia, 2011. ISBN 978-80-7376-189-9. [24] KRUPKOVÁ, L. a kol. Na in-linech křížem krážem po Česku. Praha: Fragment, 2009. ISBN 978-80-253-0579-9. [25] LACINA, K. Management a marketing cestovního ruchu. Praha: Europress, 2010. ISBN 978-80-7408-035-7. [26] LOUTKOVÉ DIVADLO TŘEMOŠNÁ [online], [cit. 2011-11-23]. Dostupný z: www.divadlotremosna.cz [27] MACHAČ, M., MACHAČOVÁ, H., HOSKOVEC, J. Duševní hygiena a prevence zátěže. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1984. [28] MĚSTO KLADRUBY [online], [cit. 2011-11-23]. Dostupný z: www.kladruby.cz [29] MUZEUM DR. BOHUSLAVA HORÁKA V ROKYCANECH [online], [cit. 201111-23]. Dostupný z: www.muzeumrokycany.cz [30] MUZEUM JIŢNÍHO PLZEŇSKA [online], [cit. 2011-11-23]. Dostupný z: www.muzeum-blovice.cz [31] NÁRODNÍ PAMÁTKOVÝ ÚSTAV [online], cit. [2011-11-20]. Dostupný z: www.npu.cz [32] NOVOTNÁ, E. Lokální ankety. Jindřichův Hradec: Nakladatelství Oeconomica, 2010. [33] PETRÁSEK, R. Co dělat, abychom žili zdravě. Praha: Nakladatelství Vyšehrad, spol. s.r.o., 2004. ISBN 80-7021-711-1. [34] PILSNERPUBS [online], [cit. 2011-11-23]. Dostupný z: www.pilsnerpubs.cz [35] PLZEŇSKÝ KRAJ TURISTŮ RÁJ – TURISTICKÝ PORTÁL PLZEŇSKÉHO KRAJE [online], [cit. 2011-09-19]. Dostupný z: www.turisturaj.cz [36] PRAVIDLA GOLFU [online], [cit. 2011-11-23]. Dostupný z: www.pravidlagolfu.unas.cz [37] STÁTNÍ ZDRAVOTNICKÝ ÚSTAV [online], [cit. 2011-09-18]. Dostupný z: www.szu.cz 64

[38] STŘÍBRNÁ, M. Venkovská turistika a agroturistika. Praha: Profipress, 2005. ISBN 80-86726-14-2. [39] SYROVÁTKA, O. Renesance filosofie – klíč k udržitelnosti? In Hlediska udrţitelnosti a kvality ţivota v manaţerském a občanském rozhodování. Praha: Oeconomica, 2005. ISBN 80-245-0907-9. [40] TRANSKEMP A LODNÍ DOPRAVA HRACHOLUSKY [online], [cit. 2011-10-05]. Dostupný z: www.hracholusky.com [41] TRVZNÍK, A., SOUMAR, L. Jogging: běhání pro zdraví, kondici i redukci váhy. Praha: Grada, 2004. ISBN 80-247-0714-4. [42] TURISTICKÝ ATLAS [online], [cit. 2011-09-19]. Dostupný z: www.turistickyatlas.cz [43] TŘEMOŠNÁ MĚSTO [online], [cit. 2011-10-05]. Dostupný z: www.tremosna.cz [44] VODNÍ HRAD ŠVIHOV [online], [cit. 2011-11-23]. Dostupný z: www.hradsvihov.cz [45] WASSERBAUER, S. a kol. Výchova ke zdraví: pro vyšší zdravotnické školy a střední školy. Praha: Státní zdravotní ústav, 2001. ISBN 80-7071-172-8. [46] WORLD HEALTH ORGANISATION [online], [cit. 2011-03-11]. Dostupný z: www.who.int/en [47] WORLD TRADE ORGANISATION [online], [cit. 2011-03-11]. Dostupný z: www.wto.org [48] ZÁMEK KOZEL [online], [cit. 2011-11-23]. Dostupný z: www.zamek-kozel.cz

65

Příloha 1: Dotazník Dobrý den, jsem studentkou Vysoké školy ekonomické v Praze. Ráda bych Vás poprosila o vyplnění dotazníku, jehoţ prostřednictvím sbírám informace pro svoji bakalářskou práci. Vyplnění dotazníku by Vám nemělo zabrat více času neţ několik minut. Prosím o výběr jedné moţnosti, která nejlépe vystihuje Vaši situaci nebo názor. Dále bych Vás chtěla poprosit o zaslání odkazu na tento dotazník někomu dalšímu z Vašeho okolí, v ideálním případě i více lidem, pokud je to moţné. Předem velice děkuji za Váš čas a ochotu. 1. Pohlaví: o muţ o ţena 2. Kolik je Vám let? o o o o

je mi méně neţ 18 let 18-26 27-35 je mi více neţ 35 let

3. V jaké oblasti se nachází Vaše bydliště? o o o o o o o o

okres Domaţlice okres Klatovy okres Plzeň-město okres Plzeň-jih okres Plzeň-sever okres Rokycany okres Tachov nebydlím na území Plzeňského kraje

4. Do jaké z těchto skupin patříte? o o o o o

jsem student jsem zaměstnanec jsem nezaměstnaný/nezaměstnaná osoba samostatně výdělečně činná nepatřím do ţádné z vyjmenovaných skupin

66

5. Věnujete se pravidelně nějaké sportovní aktivitě? o o o o

ano, několikrát týdně ano, přibliţně jednou týdně sportovní aktivity vyhledávám jen příleţitostně ne

6. Jakým činnostem dáváte přednost ve svém volném čase? o o o o o o

sportovní aktivity relaxace poznávání přírody a památek kulturní vyţití zábava s přáteli v restauracích, kavárnách, klubech upřednostňuji jiné činnosti: ____________________________________________

7. Kterým sportovním aktivitám se nejraději věnujete ve svém volném čase? o o o o o o o o

pěší turistika, běh, jogging cykloturistika vodní sporty míčové hry adrenalinové sporty fitness všem uvedeným aktivitám ţádné z uvedených aktivit

8. Pokud jste na výletě v přírodě a jdete po naučné stezce, zajímáte se o informační tabule umístěné u cesty? o ano, především kvůli informačním tabulím naučné stezky vyhledávám o ano, ale zajímám se jen o nějaká témata (například jen o okolní přírodu, zvířata, mytologii území) o ne, vyhledávám naučné stezky především proto, ţe jsou kvalitně značené a obvykle vedou zajímavým územím o ne, v přírodě nevyhledávám značené naučné stezky 9. Jaké moţnosti kulturního vyţití nejraději vyhledáváte ve svém volném čase? o o o o o o o

divadlo koncerty, hudební festivaly výstavy, muzea folklórní slavnosti historické slavnosti všechny z uvedených moţností ţádnou z uvedených moţností

67

10. Pokud ve svém volném čase vyhledáte restaurační zařízení, jaký typ upřednostňujete? o o o o o

restaurace s tradiční českou kuchyní restaurace s cizokrajnou kuchyní (například italská kuchyně) restaurace alternativní výţivy (například vegetariánské) nebráním se ţádné z uvedených moţností neupřednostňuji ţádnou z uvedených moţností

11. Z jakých zdrojů se dozvídáte o moţnostech trávení volného času? o o o o o o

internetové stránky sociální sítě tisk, rozhlas, televize propagační materiály přátelé, rodina jiné: _________________________________________________________________

12. Jaká volnočasová zařízení v blízkosti města Plzně znáte a vyuţíváte jejich sluţeb? _________________________________________________________________________ 13. Myslíte si, ţe v okolí města Plzeň je dostatek moţností k trávení volného času? o o o o

ano, s nabídkou jsem spokojen/a ne, uvítal/a bych více moţností sportovního vyţití ne, uvítal/a bych více moţností kulturního vyţití ne, uvítal/a bych: ____________________________________________________

14. Pokud cestujete za účelem věnovat se nějaké sportovní nebo jiné volnočasové aktivitě, jaký způsob dopravy upřednostňujete? o o o o o

městská hromadná doprava, příměstské autobusy osobní automobil vlak cyklistické kolo, in-line brusle chodím pěšky

15. Jakou cenu jste ochoten/ochotna vynaloţit za jednu hodinu volnočasové aktivity? o o o o

preferuji aktivity, za které nemusím platit ţádné peníze do 100,- Kč 100,- aţ 300,- Kč více neţ 300,- Kč

68

16. V jaké společnosti nejraději trávíte volný čas? o o o o

s rodinou, s dětmi s přáteli s partnerem/partnerkou sám/sama

17. Zde máte moţnost uvést svůj komentář, pokud chcete. _________________________________________________________________________ _________________________________________________________________________ _________________________________________________________________________

69

Příloha 2: Fotografie Obrázek 17: Pohled na ostrovní jamku golfového hřiště v Dýšiné (Zdroj: GOLF PARK PLZEŇ [online], [cit. 2011-10-01]. Dostupný z: www.golfplzen.cz)

Obrázek 18: Westernový ranč Halter Valley (Zdroj: HALTER VALLEY [online], [cit. 2011-11-23]. Dostupný z: www.haltervalley.cz)

70

Obrázek 19: Loď Plzeň na vodní nádrţi Hracholusky (Zdroj: TRANSKEMP A LODNÍ DOPRAVA HRACHOLUSKY [online], [cit. 2011-10-05]. Dostupný z: www.hracholusky.com)

Obrázek 20: Vodní hrad Švihov (Zdroj: VODNÍ HRAD ŠVIHOV [online], [cit. 2011-1123]. Dostupný z: www.hradsvihov.cz)

71

Obrázek 21: Hodinový stroj v klášteře Plasy (Zdroj: KLÁŠTER PLASY [online], [cit. 2011-11-23]. Dostupný z: www.klaster-plasy.cz)

Obrázek 22: Zámek Kozel (Zdroj: ZÁMEK KOZEL [online], [cit. 2011-11-23]. Dostupný z: www.zamek-kozel.cz)

72

SEZNAM TABULEK, OBRÁZKŮ, PŘÍLOH Seznam tabulek Tabulka 1: Silné a slabé stránky jednotlivých forem dotazování Tabulka 2: Metody výběrového šetření Tabulka 3: Typy otázek

Seznam obrázků Obrázek 1: Vymezení oblasti Plzeňsko Obrázek 2: Pohlaví respondentů Obrázek 3: Věková struktura respondentů Obrázek 4: Místo bydliště respondentů Obrázek 5: Zaměstnání Obrázek 6: Pravidelnost sportovních aktivit Obrázek 7: Preferované aktivity Obrázek 8: Preferované sportovní aktivity Obrázek 9: Naučné stezky Obrázek 10: Preferované moţnosti kulturního vyţití Obrázek 11: Preferovaná restaurační zařízení Obrázek 12: Zdroje informací Obrázek 13: Názor na nabídku moţností Obrázek 14: Preferovaný způsob dopravy Obrázek 15: Cena Obrázek 16: Sociální interakce Obrázek 17: Pohled na ostrovní jamku golfového hřiště v Dýšiné Obrázek 18: Westernový ranč Halter Valley Obrázek 19: Loď Plzeň na vodní nádrţi Hracholusky Obrázek 20: Vodní hrad Švihov Obrázek 21: Hodinový stroj v klášteře Plasy Obrázek 22: Zámek Kozel 73

Seznam příloh Příloha 1: Dotazník Příloha 2: Fotografie

74