Vysoká škola ekonomická v Praze
Bakalářská práce
2011
Pavel Kočí
Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta podnikohospodářská Studijní obor: Podniková ekonomika a management
Název bakalářské práce:
Podnikatelský plán - fotovoltaická elektrárna 2010/2011
Autor bakalářské práce: Vedoucí bakalářské práce:
Pavel Kočí Ing. Josef Krause, Ph.D.
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „ Podnikatelský plán - fotovoltaická elektrárna 2010/2011“ vypracoval samostatně s využitím literatury a informací, na něž odkazuji.
V Praze dne 9. května 2011
Podpis
Název bakalářské práce: Podnikatelský plán - fotovoltaická elektrárna 2010/2011
Abstrakt: Oblast fotovoltaiky a stavby solárních elektráren zaznamenaly v České republice v minulých letech veliký rozmach především díky velice příznivým podmínkám pro podnikání v tomto oboru. Ty se ovšem od roku 2011 značně změnily a způsobily ve fotovoltaice rozsáhlé změny. Tato práce zpracovává podnikatelský plán zaměřený na stavbu menší fotovoltaické elektrárny. Hlavním cílem je porovnat na základě ukazatelů hodnocení efektivnosti investice tento projekt z roku 2010 s týmž fiktivním projektem z roku 2011 a ukázat tak dopady legislativních změn s cílem zabránit dalšímu nárůstu počtu solárních elektráren na našem území. Fotovoltaika je představena i obecně a poskytnuté informace tak slouží k vytvoření si uceleného pohledu na danou problematiku.
Klíčová slova: Fotovoltaická elektrárna, fotovoltaické panely, zelený bonus, výkupní cena
Title of the Bachelor´s Thesis: Business plan - photovoltaic power station 2010/2011 Abstract: The field of photovoltaics and solar power stations in the Czech Republic have experienced a huge developement in the past years thank’s to very favourable conditions for enterprising in this line. These ones have changed a lot from the year 2011 and caused large changes in the photovoltaics. This thesis deals with business plan focusing on realization of minor solar power station. The main goal of this thesis is to compare on the basis of indicators of efficiency investment appraisal the real project from the year 2010 with the same fictitious project from the year 2011 and thus to show the impacts of legislation changes which should prevent from further growth of solar power stations in the Czech Republic. In this work photovoltaics is presented also generally so that it could provide comprehensive view of this branch.
Key words: Photovoltaic power station, photovoltaic panel, green bonus, purchase price
Obsah ÚVOD ............................................................................................................................................................................ 5 1
TEORETICKÁ ČÁST ............................................................................................................................................... 7 1.1
PODNIKATELSKÝ PLÁN ........................................................................................................................................... 7
1.1.1
Shrnutí ................................................................................................................................................. 8
1.1.2
Popis podnikatelského záměru ............................................................................................................ 8
1.1.3
Popis produktu ..................................................................................................................................... 8
1.1.4
Okolí firmy ........................................................................................................................................... 8
1.1.5
Analýza zákazníků ............................................................................................................................... 9
1.1.6
Analýza konkurence ............................................................................................................................. 9
1.1.7
Informace o firmě ................................................................................................................................ 9
1.1.8
Klíčové osobnosti ............................................................................................................................... 10
1.1.9
Marketing a prodej ............................................................................................................................ 10
1.1.10
Výroba, provozní činnosti .................................................................................................................. 10
1.1.11
Finanční plán ..................................................................................................................................... 10
1.1.12
Projektový plán .................................................................................................................................. 11
1.1.13
Analýza rizik ....................................................................................................................................... 11
1.1.14
Přílohy ................................................................................................................................................ 12
1.2
POŽADAVKY A PŘEDPOKLADY PRO DOBRÝ PODNIKATELSKÝ PLÁN .................................................................................. 12
1.3
OKOLÍ PODNIKU ................................................................................................................................................ 13
1.3.1
Makrookolí......................................................................................................................................... 13
1.3.2
Mikrookolí.......................................................................................................................................... 13
1.4
HODNOCENÍ EFEKTIVNOSTI PROJEKTU .................................................................................................................... 14
1.4.1 1.5
2
Statické metody ................................................................................................................................. 14
ÚVOD DO FOTOVOLTAIKY .................................................................................................................................... 15
1.5.1
Fotovoltaická elektrárna.................................................................................................................... 15
1.5.2
Fotovoltaické panely .......................................................................................................................... 16
1.5.3
Umístění fotovoltaické elektrárny ..................................................................................................... 17
1.5.4
Orientace panelů ............................................................................................................................... 17
1.5.5
Životnost a účinnost elektrárny ......................................................................................................... 17
1.5.6
Velikosti a typy elektráren ................................................................................................................. 18
1.5.7
Způsob dodávky energie do elektrické sítě ........................................................................................ 18
PRAKTICKÁ ČÁST............................................................................................................................................... 21 2.1
PROVOZOVÁNÍ FVE JAKO PODNIKÁNÍ .................................................................................................................... 21
2.2
PROČ PROVOZOVAT FOTOVOLTAICKOU ELEKTRÁRNU ................................................................................................. 21
2.2.1
Zelený bonus a výkupní cena ............................................................................................................. 22
2.2.2
Zelený bonus ...................................................................................................................................... 23
2.2.3
Výkupní cena ..................................................................................................................................... 23
2.2.4
Zelený bonus versus výkupní cena ..................................................................................................... 23
2.2.5
Změny formy podpory........................................................................................................................ 24
2.2.6
Výše výkupních cen a zelených bonusů 2010/2011 ........................................................................... 24
2.3
ZÁKLADNÍ LEGISLATIVA PRO OBLAST FVE ................................................................................................................ 25
2.3.1
Zákony a vyhlášky .............................................................................................................................. 25
2.3.2
Daňová legislativa ............................................................................................................................. 26
2.4
MIKROOKOLÍ .................................................................................................................................................... 27
2.4.1
Konkurence ........................................................................................................................................ 27
2.4.2
Zákazníci ............................................................................................................................................ 27
2.4.3
Dodavatelé ........................................................................................................................................ 28
2.5
ZMĚNY PODPORY 2010/2011 ............................................................................................................................ 28
2.6
POPIS ELEKTRÁRNY ............................................................................................................................................. 30
2.6.1 2.7
ODHAD VÝROBY ELEKTŘINY Z FOTOVOLTAICKÉHO SYSTÉMU ........................................................................................ 30
2.8
FINANČNÍ PLÁN ................................................................................................................................................. 32
2.8.1
Náklady na FVE .................................................................................................................................. 32
2.8.2
Výnosy z FVE ...................................................................................................................................... 33
2.8.3
Hodnocení efektivnosti investice ....................................................................................................... 35
2.9 2.10 3
Použité technologie ........................................................................................................................... 30
AKTUÁLNÍ STAV FOTOVOLTAIKY U NÁS .................................................................................................................... 38 VYHLÍDKY DO BUDOUCNA ............................................................................................................................... 39
ZÁVĚR................................................................................................................................................................ 41
ZDROJE........................................................................................................................................................................ 43 LITERATURA ............................................................................................................................................................... 43 LEGISLATIVA ............................................................................................................................................................... 43 INTERNETOVÉ ZDROJE .................................................................................................................................................. 44 SEZNAM OBRÁZKŮ ..................................................................................................................................................... 45 SEZNAM TABULEK ...................................................................................................................................................... 45 SEZNAM GRAFŮ ......................................................................................................................................................... 45 PŘÍLOHY ...................................................................................................................................................................... 46
Úvod Zahájení podnikatelské činnosti bez důsledného vypracování podnikatelského plánu se v dnešních náročných podmínkách tržní ekonomiky jeví spíše jako nemyslitelný krok. Důležitým předpokladem úspěchu je detailní příprava celého projektu v podobě podnikatelského plánu, který se tak stává dokumentem a podkladovým materiálem sloužícím k představení zamýšlené podnikatelské činnosti, odhalení a předběžné analýze očekávaných ekonomických výsledků, určení strategie a vize, jakým směrem se projekt má ubírat a kam se má dostat. V neposlední řadě je také velice důležitým podkladem pro získání kapitálu od investorů. Celý projekt by měl být zpracován realisticky. Přílišné přeceňování vlastních sil může následně vést k velkému zklamání a nedůvěryhodnosti nebo naopak nezdravé podceňování potenciálu projektu může vést k nezájmu potenciálních investorů a tím k jeho nerealizování. V případě této bakalářské práce se jedná o podnikatelský plán zaměřený na projekt výstavby menší fotovoltaické elektrárny na střechu rodinného domu a k němu přilehlé stodoly o výkonu 24,84 kWp. Celý projekt je zpracován tak, aby mohl poskytnout plnohodnotné informace odkrývající výhodnost a přínosy plynoucí z provozování vlastní solární elektrárny. Informace se primárně budou týkat realizací o výkonu do 30 kWp, nikoli větších. Oblast fotovoltaiky je poměrně specifickým odvětvím podnikání, které má své jedinečné rysy a charakteristiky. Nejedná se zde o klasický prototyp, na který jsme všichni zvyklý, kdy podnikatel prodává nějaký produkt či službu a je vystaven konkurenčnímu tlaku. Jistá analogie zde samozřejmě je, ovšem konkurenci v pravém slova smyslu v tomto odvětví nenajdeme. Výroba elektrické energie z obnovitelných zdrojů, konkrétně tzv. „solární byznys“ je u nás velice diskutovaným a stále aktuálním tématem již od roku 2006. Díky velmi příznivým podmínkám pro podnikání se státní podporou a garancí zaznamenalo toto odvětví skutečně obrovský rozmach. Ovšem v poslední době velice nestabilní prostředí podnikání v oblasti obnovitelných zdrojů v České republice a tedy průběžné legislativní změny mne přivedly k myšlence provedení jakéhosi porovnání, ve kterém bude jedna z těchto změn patrná. Cílem této práce tedy bude porovnání skutečného projektu realizovaného v roce 2010 s týmž fiktivním projektem, na který však budou implementovány nové legislativní podmínky roku 2011. Oba projekty budou zkoumány pomocí stejných metod hodnocení 5
efektivnosti investic a na základě jejich následného porovnání zjistím skutečné dopady a změny ve výhodnosti investování do fotovoltaických elektráren. Dalším cílem této práce je pomocí teoretického aparátu nastínit doporučenou strukturu podnikatelského plánu, poskytnout ucelený pohled na problematiku podnikání v oblasti obnovitelných zdrojů, konkrétně solárních elektráren o výkonu do 30 kWp a snaha o predikci možného budoucího vývoje fotovoltaiky na území České republiky.
6
1 Teoretická část 1.1 Podnikatelský plán Podnikatelský plán je v podstatě přenesením určité vize do formy písemného dokumentu, který blíže specifikuje a představuje nějaký podnikatelský nápad s cílem jeho realizace. Pro vytvoření souhrnného podnikatelského plánu je využíváno informací z technicko – ekonomických studií, investičního programu a finančního plánu firmy či podniku. Tento plán je tvořen především ze dvou důvodů. Za prvé představuje funkci vnitřního dokumentu, který stanovuje základní pilíře řízení firmy. Dalším důvodem může být získání potřebného kapitálu od externích subjektů. Proto musí být plán velice přesvědčivý a reálně zpracovaný, aby byl klíčem k získání prostředků například od bank či soukromých investorů. 1 Struktura podnikatelského plánu: Shrnutí Popis podnikatelského záměru Popis produktu (výrobky, služby) Okolí firmy Analýza zákazníků Analýza konkurence Informace o firmě Klíčové osobnosti Marketing a prodej Výroba, provozní činnosti Finanční plán Projektový plán Analýza rizik Přílohy
1
FOTR, Jiří. Podnikatelský plán: a investiční rozhodování. 2. přep. a dopl. vyd. Praha : Grada Publishing,
1999. 204 s.
7
1.1.1
Shrnutí
Tato část podnikatelského plánu představuje v podstatě stručný souhrn základních charakteristik firmy nebo plánovaného projektu. Obsahuje ve zhuštěné podobě informace, které budou následně podrobně zpracovány. 2
1.1.2
Popis podnikatelského záměru
V této části musí být firma či projekt představen, především musí být zdůrazněny konkurenční výhody. Je třeba jasně formulovat, proč koupit tento výrobek nebo službu právě od nás a ne od konkurence. Formulují se i cíle projektu a v jaké fázi se v současnosti nachází.3
1.1.3
Popis produktu
Zde jsou popsány produkty nebo služby, které se chystáme nabízet. Pokud je nabídka širší, začínáme vždy tím produktem, který se bude z největší části podílet na obratu. Zaměříme se na jeho hlavní využití z hlediska zákazníka. Dále není vhodné zabředat přílišně do technologie produktu. V tomto ohledu se pouze zmíní hlavní a podstatné rysy, neboť ne každý je z oboru a dané problematice rozumí. 4
1.1.4
Okolí firmy
Okolí firmy přináší projektu jak příležitosti, tak i hroby. Proto je třeba dobře ho znát, aby příležitostí mohlo být co nejlépe využito a hrozbám, aby bylo předcházeno. Faktory ovlivňující okolí firmy by měly být analyzovány. Vedení by mělo být schopné rychle a pružně reagovat na nové trendy a na jejich základě by měla být určena strategie řízení a cíle do budoucna.5
SRPOVÁ, Jitka , et al. Základy podnikání : Teoretické poznatky a zkušenosti českých podnikatelů. Praha : Grada Publishing, 2010. 60, 61 s. 3 SRPOVÁ, Jitka , et al. Základy podnikání : Teoretické poznatky a zkušenosti českých podnikatelů. Praha : Grada Publishing, 2010. 61 s. 4 SRPOVÁ, Jitka , et al. Základy podnikání : Teoretické poznatky a zkušenosti českých podnikatelů. Praha : Grada Publishing, 2010. 61 s. 5 SRPOVÁ, Jitka , et al. Základy podnikání : Teoretické poznatky a zkušenosti českých podnikatelů. Praha : Grada Publishing, 2010. 61, 62 s. 2
8
1.1.5
Analýza zákazníků
Cílem analýzy je prokázat dostatečnou znalost trhu, potažmo znalost zákazníků, kteří tvoří cílovou skupinu pro nabízené produkty. Předpokladem úspěchu vytyčení správné skupiny zákazníků je dobrá znalost jejich potřeb a požadavků. Analýza zákazníků by se měla zabývat těmito otázkami: Které produkty budou poskytovány kterým zákazníkům. Kde budou produkty poskytovány. Jaký okruh zákazníků může být získán a na jaké zákazníky se tedy blíže zaměřit. Jaké motivy přimějí zákazníka ke koupi. Jaké má zákazník nákupní zvyklosti. 6
1.1.6
Analýza konkurence
Poznání konkurence je velmi důležité. Konkurence pro podnik představuje hrozbu, proto je třeba vědět, v čem ji dokážeme předčít, ale i v čem máme stále rezervy a podle toho se zařídit. V rámci analýzy by měla být konkurence zmapována komplexně, ovšem podrobněji je dobré se zaměřit na podniky, které jsou vůči nám přímo v konkurenčním vztahu.7
1.1.7
Informace o firmě
Zde je firma představena a ve stručnosti je popsáno i její dosavadní působení včetně data založení, sídla, majitelů či motivace k jejímu založení. Dále se uvádí podstatné události v historii firmy minimálně tři roky nazpět, to znamená významné úspěchy, změny vlastníků, získání patentu a podobně. Po popsání současné činnosti je v tomto oddíle představena i strategie firmy. Podnikové cíle včetně způsobů k jejich dosažení by se měly opírat o věcné a skutečné informace v podobě jak slovní, tak i číselné ve formě tabulek. 8
SRPOVÁ, Jitka , et al. Základy podnikání : Teoretické poznatky a zkušenosti českých podnikatelů. Praha : Grada Publishing, 2010. 62 s. 7 SRPOVÁ, Jitka , et al. Základy podnikání : Teoretické poznatky a zkušenosti českých podnikatelů. Praha : Grada Publishing, 2010. 62 s. 8 SRPOVÁ, Jitka , et al. Základy podnikání : Teoretické poznatky a zkušenosti českých podnikatelů. Praha : Grada Publishing, 2010. 62, 63 s. 6
9
1.1.8
Klíčové osobnosti
Charakteristika klíčových osobností participujících na projektu je poměrně důležitá. Obecně platí, že potenciální investor upřednostní průměrný produkt se špičkovým manažerským týmem před produktem s vyšším potenciálem, ovšem pod vedením méně kvalitního managementu. Dále je v této kapitole popsané a definované organizační schéma s vymezením pravomocí a povinností jednotlivých osob. 9
1.1.9
Marketing a prodej
Marketing je v podstatě nástroj, s jehož pomocí firma dokáže v konkurenčním prostředí oslovit zákazníky. V této kapitole je tedy popsaná a zpracovaná marketingová strategie, která deklaruje, jakým způsobem se má daný výrobek či služba k zákazníkovi dostat. Je třeba říci, že byť je produkt sebelepší, sám se neprodá. To znamená, že prodej je oblast, která v sobě sdružuje mnoho činností s ním související, jako je např. plánování obratu, prodej, distribuce produktu či opatření na podporu prodeje, jako je reklama, veletrhy a podobně. 10
1.1.10 Výroba, provozní činnosti Tato část podnikatelského plánu obsahuje popis výrobních postupů. Firma zde může ukázat, v čem jsou její konkurenční výhody, například vyrábí levněji než konkurence při stejné kvalitě. Dále je popsán vztah s dodavateli a představeny důležité odebírané komponenty a služby. 11
1.1.11 Finanční plán Finanční plán je vlastně přenesením všech předchozích částí podnikatelského plánu do číselné podoby, díky které prokazuje reálnost a výhodnost realizace. SRPOVÁ, Jitka , et al. Základy podnikání : Teoretické poznatky a zkušenosti českých podnikatelů. Praha : Grada Publishing, 2010. 63 s. 10 SRPOVÁ, Jitka , et al. Základy podnikání : Teoretické poznatky a zkušenosti českých podnikatelů. Praha : Grada Publishing, 2010. 63, 64 s. 11 SRPOVÁ, Jitka , et al. Základy podnikání : Teoretické poznatky a zkušenosti českých podnikatelů. Praha : Grada Publishing, 2010. 65 s. 9
10
Finanční plán většinou zahrnuje: Zahajovací rozvahu (majetek a zdroje) Plán nákladů Plán výnosů Plánový výkaz zisku a ztráty Plánovou rozvahu Plán peněžních toků Výpočet bodu zvratu Hodnocení efektivnosti Plán financování12
1.1.12 Projektový plán Projektový plán slouží jako harmonogram zobrazující činnosti spojené s projektem od přípravné fáze, přes samotnou realizaci až po vize do budoucna. 13
1.1.13 Analýza rizik Tomuto oddílu by měla být věnována patřičná pozornost, neboť rizika představují pro podnik negativní odchylky od vytyčených cílů. Proto jsou prováděny analýzy, které rizika odhalí, a díky kterým je možné vytvořit patřičná preventivní opatření. Mezi rizikové faktory představující pro podnik nebezpečí patří například legislativní změny, neustálý technologický pokrok, chyby manažerského týmu a další. 14
SRPOVÁ, Jitka , et al. Základy podnikání : Teoretické poznatky a zkušenosti českých podnikatelů. Praha : Grada Publishing, 2010. 65, 66 s. 13 SRPOVÁ, Jitka , et al. Základy podnikání : Teoretické poznatky a zkušenosti českých podnikatelů. Praha : Grada Publishing, 2010. 66 s. 14 SRPOVÁ, Jitka , et al. Základy podnikání : Teoretické poznatky a zkušenosti českých podnikatelů. Praha : Grada Publishing, 2010. 66 s. 12
11
1.1.14 Přílohy Do příloh se přikládají např. životopisy klíčových osobností, výpisy z obchodního rejstříku, výkazy zisků a ztrát, rozvahy a peněžní toky za uplynulé období, propočtové tabulky, výsledky průzkumů trhu a jiné dokumenty. 15
1.2 Požadavky a předpoklady pro dobrý podnikatelský plán Důsledné a precizní zpracování podnikatelského plánu je velice důležité. Ovšem i přesto je třeba říci, že podnikatelský plán zpracovaný sebelepším způsobem nemůže být stoprocentní zárukou vedoucí k úspěchu projektu, zvláště pak v dnešní době tvrdé konkurence. Přesto je nezbytné věnovat jeho přípravě zvýšenou pozornost, neboť může být tím správným klíčem k dosažení kýženého cíle. V každém případě čím více je plán propracovaný, tím více se snižuje nebezpečí fatálního neúspěchu. Dále je nezbytné vnímat podnikatelský plán jako jakýsi živý dokument, který je možné v případě potřeby upravovat a adaptovat kvůli mnohdy velice častým změnám nejrůznějších faktorů z podnikatelského prostředí. Podnikatelský plán by měl splňovat tato kriteria: stručnost, přehlednost a srozumitelnost jednoduchost – není nutné příliš zacházet do technických a technologických detailů demonstrace výhod produktu či služby pro zákazníky orientace na budoucnost – důležité je zaměřit se na vize a zpracování postupů, jak dosáhnout jejich naplnění věrohodnost a realističnost není
vhodná
přílišná
optimističnost
–
snižuje
důvěryhodnost
v očích
potenciálních investorů není vhodná přílišná pesimističnost – snižuje atraktivnost celého projektu, což může nakonec vést k jeho derealizaci identifikace rizik a slabých míst projektu – je dobré zmapovat možná úskalí projektu a připravit opatření k jejich řešení SRPOVÁ, Jitka , et al. Základy podnikání : Teoretické poznatky a zkušenosti českých podnikatelů. Praha : Grada Publishing, 2010. 66 s. 15
12
určení konkurenčních výhod projektu a jeho silných stránek prokázání schopnosti firmy hradit úroky a splátky v případě využití cizího kapitálu kvalitní zpracování i co se týče formální stránky 16
1.3 Okolí podniku Každý podnik či projekt je ovlivněn různými faktory. Předpokladem úspěchu je znalost vlastností těchto faktorů, jejich budoucího vývoje a schopnost s nimi zkoordinovat celý plánovaný projekt. Komplexní a přesné informace o dění kolem podniku snižují riziko učinění špatných rozhodnutí či nastavení nevyhovující strategie. Proto je dobré věnovat této problematice pozornost. 17
1.3.1
Makrookolí
Makrookolí zahrnuje faktory působící na podnik, které vytváří celkové klima v daném oboru, přičemž podnik není schopen tyto faktory jakkoliv ovlivnit. Makrookolí má velmi významný vliv na postavení podniku, jeho úspěšnost a efektivnost. Podnik tedy musí své fungování a strategii co nejlépe sladit s aktuálními požadavky makrookolí a pružně reagovat na požadavky měnící se v čase. Do makrookolí řadíme tyto faktory: politické, ekonomické, sociální a technologické. 18
1.3.2
Mikrookolí
Pojem mikrookolí představuje skupinu podniků nabízející výrobky či služby, které je možné vzájemně substituovat. Manažeři by si tak měli být vědomi možných hrozeb projektu, ale také všech předností a příležitostí, díky kterým jejich produkty u zákazníků obstojí lépe než konkurenční. Hlavními faktory ovlivňujícími mikrookolí jsou konkurenti, zákazníci a dodavatelé.
FOTR, Jiří. Podnikatelský plán: a investiční rozhodování. 2. přep. a dopl. vyd. Praha : Grada Publishing, 1999. 209 s. 17 BLAŽKOVÁ, Martina. Marketingové řízení a plánování pro malé a střední firmy. Praha : Grada Publishing, 2007. 43 s. 18 SEDLÁČKOVÁ, Helena. Strategická analýza. Praha : C.H.Beck, 2000. 9, 10 s. 16
13
Nástrojem pro provedení analýzy této problematiky je tzv. model pěti sil, který se zaměřuje na tyto oblasti: Riziko vstupu potenciálních konkurentů Rivalitu mezi stávajícími podniky Smluvní sílu kupujících Smluvní sílu dodavatelů Hrozbu substitučních výrobků Tyto síly podniky značně ovlivňují a omezují možnosti neopodstatněného zvyšování cen a dosahování tak vyšších zisků. V průběhu času se mohou měnit, mění se jak vývoj podniku, tak celého mikroprostředí. Nejedná se tedy o nějaké statické veličiny. Úkolem manažerů je tak pružně a rychle reagovat na veškeré hrozby a příležitosti, které trh nabízí a sladit je se strategickými cíli podniku. Dobré zvládnutí této činnosti pak vyústí v získání konkurenčních výhod.19
1.4 Hodnocení efektivnosti projektu V praxi jsou používané metody pro hodnocení efektivnosti investic, které můžeme rozdělit do dvou skupin, statické a dynamické.
1.4.1
Statické metody
Tyto metody při hodnocení investice zcela opomíjejí faktor rizika a faktor času berou v potaz jen ve velmi omezené míře. Jejich výsledky tedy není možné pokládat za stoprocentně směrodatné, na druhou stranu poskytnou určitou, i když omezenou představu o investici. Jsou jednoduché a rychlé na výpočet. 20 Prostá doba návratnosti Pomocí tohoto ukazatele zjistíme, jaká je doba splacení projektu. To znamená, za jak dlouho se výnosy vyrovnají nákladům na investici. V případě, že výnosy jsou v každém roce konstantní, pak dobu návratnosti zjistíme podílem celkových investičních nákladů
19
DEDOUCHOVÁ, Marcela. Kvalitní strategie : předpoklad úspěchu firmy. Praha : Profess, 1996. 19 s.
20
KISLINGEROVÁ, Eva, a kol. Manažerské finance. 2. přep. a rozš. vyd. Praha : C.H.Beck, 2007. 269 s.
14
a ročních očekávaných čistých výnosů. Pokud jsou ale očekávané výnosy nerovnoměrné, pak se jednoduše sčítají tak dlouho, dokud se nedosáhne úrovně investičních nákladů. Je žádoucí, aby doba návratnosti byla co nejkratší. Čím kratší doba návratnosti, tím likvidnější je daná investice, jinými slovy, kapitál je vázán kratší dobu. Proto je tento ukazatel dobrým měřítkem likvidity investice. 21 Výnosnost (rentabilita) investice Ukazatel výnosnosti investice je velice snadný na výpočet. Přestože nezohledňuje faktor času, je velmi často používán a poskytuje velmi rychlou a srozumitelnou představu o rentabilitě investice.
22
Vzorec pro výpočet:
Zr - představuje průměrný čistý roční zisk plynoucí z investice IN – jsou náklady na investici
1.5 Úvod do fotovoltaiky 1.5.1
Fotovoltaická elektrárna
Fotovoltaická elektrárna je soubor propojených solárních panelů, střídačů, podpůrných konstrukcí a jistících prvků, který dohromady funguje a vytváří elektrickou energii ze slunečního záření. Jednotlivé elektrárny se samozřejmě mohou lišit velikostí či místem instalace, nicméně princip fungování je stále stejný. Energie, která vzniká při dopadu slunečního světla na panel, je stejnosměrná veličina. Je potřeba ji pomocí střídače (convertoru) přeměnit na veličinu střídavou a následně proud předat do domácí nebo rozvodové elektrické sítě. 23
21
SYNEK a kol. Podniková ekonomika. 3. přeprac. a dopl. vydání. Praha : C.H.Beck, 2002. 262 s.
22
SYNEK a kol. Podniková ekonomika. 3. přeprac. a dopl. vydání. Praha : C.H.Beck, 2002. 261 s.
Fotovoltaické elektrárny [online]. 2009 [cit. 2011-03-09]. Fotovoltaika - obecně i konkrétně. Dostupné z www:
. 23
15
1.5.2
Fotovoltaické panely
Jedná se o spojení fotovoltaických článků dohromady, které tak tvoří jako celek solární panel. Základním prvkem, ze kterého jsou panely vyráběny, je křemík. Jeho různým zpracováním je možné vyrobit v podstatě tři druhy panelů – monokrystalické, polykrystalické a amorfní. Monokrystalické panely: Monokrystalické panely zajišťují nejvyšší účinnost, nicméně za předpokladu, že jsou vystaveny slunečnímu záření přímo. Pro zajištění co nejvyšší účinnosti jsou montovány většinou na tzv. truckery, což jsou systémy, které se v průběhu dne natáčejí za sluncem. Tato technologie projekty poměrně značně prodražuje, proto je využívána skutečně v nezbytných případech. Polykrystalické panely: Polykrystalické panely dokáží velice účinně využívat sluneční záření i přes zataženou oblohu (tzv. difuzní záření), tolerují dokonce i lehký odklon od ideálního jižního směru. Tato vlastnost zajišťuje velice vysokou výkonnost elektrárny i při nepříznivém počasí během roku či při ne úplně ideálním nasměrování celé elektrárny. Proto je tento typ panelů nejvíce využíván. Amorfní panely: Amorfní panely neboli tenkovrstvé dosahují ze všech tří typů nejnižší účinnosti. K dosažení stejných výkonů jakých dosahují elektrárny používající monokrystalické nebo polykrystalické panely je potřeba téměř dvakrát větší plochy. Na druhou stranu amorfní panely jsou velice tenké a flexibilní, jedná se vlastně o vrstvu amorfního křemíku nanesenou na sklo či fólii. Tento druh panelů je nejméně závislý na ideálním sklonu a orientaci. V tomto případě je možné instalovat elektrárny i například na ploché střechy bez využití nosníků pro vytvoření sklonu panelů nebo na zdi domů či hal. 24
24
Solární energie.info [online]. 2008 [cit. 2011-04-02]. Fotovoltaické solární panely. Dostupné z www:
<solarni-energie.info>.
16
1.5.3
Umístění fotovoltaické elektrárny
Obecně se dá říci, že nejčastěji využívaná místa pro instalaci fotovoltaických elektráren jsou v zásadě dvě. Jedná se buďto o střechy nebo volné plochy na zemi. Samozřejmě vznikají a existují i ojedinělé projekty, kdy například samotná elektrárna tvoří jakýsi přístřešek či je nějak jinak vhodně zakomponována do stavby a tvoří tak i z části originální architektonický prvek v rámci stavby. Elektrárny mohou být stavěny jak na sedlové, tak na vodorovné střechy. Důležitým prvkem ovlivňujícím účinnost, potažmo výnosnost elektrárny je sklon panelů. Jako ideální sklon bývá udáváno vícero čísel, ale obecně se pohybuje někde v intervalu od 30 do 45 stupňů. Pokud instalujeme panely vodorovně, je třeba počítat se zhruba 10 % ztrátou účinnosti, pokud svisle, hovoří se o ztrátě zhruba 30 % účinnosti. Proto při instalacích především na volné plochy či na vodorovné střechy bývají používány speciální, většinou hliníkové konstrukce, na které jsou panely nasazeny, a které tak zajistí požadovaný optimální sklon. Dalším důležitým předpokladem vhodného místa pro stavbu elektrárny je, že celá plocha v průběhu dne by neměla být ničím zastíněná, ať už se jedná o strom, komín, sloup a podobně. 25
1.5.4
Orientace panelů
Nejideálnější orientace panelů je jižní směr. Samozřejmě ne všechny stavby se sedlovými střechami splňují toto kritérium. V tomto případě je možné tolerovat lehké vychýlení směru střech jihovýchodně či jihozápadně, což vede k poměrně malému snížení účinnosti elektrárny, ale pouze v rozsahu zhruba 5 až 8 %. Pokud je však plocha orientovaná vyloženě na sever, severovýchod či severozápad, je lepší o stavbě fotovoltaické elektrárny raději neuvažovat. 26
1.5.5
Životnost a účinnost elektrárny
Životnost komponentů elektrárny je poměrně dlouhá. Například u kvalitních značkových panelů je udávána na dobu minimálně 25 let. V průběhu let ztrácejí fotovoltaické panely postupně svou účinnost, nicméně v horizontu dvaceti let se nejedná Fotovoltaické elektrárny [online]. 2009 [cit. 2011-03-09]. Fotovoltaika - obecně i konkrétně. Dostupné z www: . 25
26
Česká solární [online]. 2009 [cit. 2011-04-02]. časté dotazy. Dostupné z www: .
17
o zásadní skoky, které by extrémně ovlivnily množství vyrobené produkce. Roční ztráta účinnosti panelů je udávána pod 1 %. Tudíž po deseti letech by neměla účinnost panelů klesnout pod 90 %, po dvaceti letech pak pod 80 %. Dokonce bývá udáváno, že fotovoltaické elektrárny mohou fungovat až třicet let i více. Otázkou ovšem je, zda budou i nadále provozovány po dvaceti letech, neboť období státní garance je kalkulováno právě na dvacet let. Navíc v dnešní době rychle se rozvíjejících nových technologií je možné očekávat i překonání této technologie a nahrazení jinou. 27
1.5.6
Velikosti a typy elektráren
Malé střešní instalace s výkonem okolo pár kWp, většinou na rodinných domech, garážích či chalupách. Velké střešní instalace s výkonem v řádech stovek kWp až po instalace s výkonem MWp, jedná se o instalace na střechách rozlehlých průmyslových objektů. Volně stojící instalace s výkonem v řádech stovek kWp až po instalace několika MWp, jedná se o instalace na volných prostranstvích, loukách.
1.5.7
Způsob dodávky energie do elektrické sítě
Rozlišujeme tři základní typy či modely instalací v závislosti na způsobu dodávky energie do elektrické rozvodové sítě: Připojení na síť s využitím zeleného bonusu Připojení na síť samostatnou přípojkou Ostrovní systém Připojení s využitím zeleného bonusu Tento typ připojení je vhodný, pokud je výrobce elektrické energie schopen alespoň část z ní sám spotřebovat. Provozovatel elektrárny v tomto případě inkasuje tzv. zelený bonus za každou vyrobenou kWh, to znamená za veškerou vyrobenou elektřinu. Množství vyrobené elektřiny měří elektroměr nainstalovaný mezi vlastní solární elektrárnou a rozvody, ke kterým je připojena. Vyrobená elektřina je spotřebována při vlastní spotřebě a nevyužité přebytky jsou prodány do distribuční sítě provozovatele 27
České slunce [online]. 2009 [cit. 2011-04-02]. Solární systémy. Dostupné z www: .
18
distribuční soustavy (ČEZ, E.ON, PRE). Tyto přebytky jsou měřeny speciálním čtyřkvadrantním elektroměrem, který přehledně zaznamenává množství odebrané a dodané elektřiny. Tento způsob připojení je obvyklý většinou pro rodinné domy nebo sídla firem.28
Obrázek 1: Schéma připojení se zeleným bonusem. Zdroj: Fotovoltaika - metodická pomůcka Ministerstva pro místní rozvoj k umisťování, povolování a užívání fotovoltaických staveb a zařízení.
Připojení na síť samostatnou přípojkou Tento typ připojení je vhodný pro instalace většího charakteru, kdy cílem provozovatele je dodávka vyrobené energie do rozvodové sítě, nikoli její částečná spotřeba pro vlastní účely. Jedná se zde tedy o subjekty, které nespotřebují vůbec žádnou energii nebo je její množství velice malé. Za elektřinu dodanou do distribuční sítě inkasuje provozovatel tzv. výkupní cenu. Zde je také použit čtyřkvadrantní elektroměr, který zaznamená množství odebrané (pokud nějakou elektřinu provozovatel odebírá) a dodané elektřiny. 29
28 29
solární projekty [online]. 2009 [cit. 2011-02-19]. Podpora FV. Dostupné z www: <solarniprojekty.cz>. solární projekty [online]. 2009 [cit. 2011-02-19]. Podpora FV. Dostupné z www: <solarniprojekty.cz>.
19
Obrázek 2: Schéma připojení s výkupní cenou. Zdroj: Fotovoltaika - metodická pomůcka Ministerstva pro místní rozvoj k umisťování, povolování a užívání fotovoltaických staveb a zařízení.
Ostrovní systém Jedná se o typ instalace, kdy výrobce spotřebovává vyrobenou energii a přebytek ukládá do baterií, neboť objekty jsou bez přípojky k distribuční síti. Ostrovní systémy mohou být využívány pouze u subjektů s velice nízkou roční spotřebou elektrické energie, jako jsou například chaty či chalupy.30
30
solární projekty [online]. 2009 [cit. 2011-02-19]. Podpora FV. Dostupné z www: <solarniprojekty.cz>.
20
2 Praktická část 2.1 Provozování FVE jako podnikání V první řadě je dobré si udělat jasnou představu o tom, co se pod pojmem podnikání skrývá. Tento výraz je dnes běžně používán širokou veřejností a dá se říci, že v podstatě zdomácněl. Pro podnikání existuje několik různých definic. Například ekonomické pojetí tohoto pojmu říká: „Podnikání je zapojení ekonomických zdrojů a jiných aktivit tak, aby se zvýšila jejich původní hodnota. Je to dynamický proces vytváření přidané hodnoty.“ Pro zajímavost uvedu i pojetí právnické: „Podnikáním se rozumí soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku.“31 Provozování fotovoltaické neboli solární elektrárny je podnikáním podle zvláštního předpisu, kterým je Energetický zákon č. 91/2005 Sb. Pro podnikání v této oblasti je potřeba vlastnit licenci, která opravňuje k podnikání v energetických odvětvích. Licence je vydávána Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) a nahrazuje živnostenský list. Pokud činnost začne vykonávat osoba, která doposud podnikatelem nebyla, Energetický regulační úřad jí zprostředkuje přidělení identifikačního čísla organizace (IČO), které uděluje Český statistický úřad. Jako další, ale nutný krok k zahájení provozu elektrárny je uzavření obchodní smlouvy s provozovatelem distribuční soustavy (ČEZ, E.ON, PRE), na jejímž základě pak provozovatel elektrárny fakturuje vyrobenou energii. Vyrobená energie je pak dodávána do distribuční sítě jedním ze dvou možných režimů, režimem výkupní ceny či režimem tak zvaného zeleného bonusu. 32
2.2 Proč provozovat fotovoltaickou elektrárnu V předešlé kapitole jsem definoval pojem podnikání. Mimo jiné jsem uvedl, že je to činnost prováděná za účelem dosažení zisku či vytvoření přidané hodnoty. Samozřejmě i v případě provozování fotovoltaické elektrárny je hlavním motivem vydělat peníze.
VEBER, Jaromír, SRPOVÁ, Jitka et al. Podnikání malé a střední firmy. 2. aktual. a rozš. vydání. Praha : Grada Publishing, 2008. 15 s. 31
Česká Republika. Energetický zákon. In Sbírka zákonů. 2005, ročník 2005, 26, Dostupný také z www: <sagit.cz> 32
21
Oblast fotovoltaiky během minulých čtyř let zaznamenala skutečně masový rozmach. A není se v podstatě čemu divit. Investice do solárního byznysu nabízely velice vysoké procento zhodnocení při téměř neexistujícím riziku. Fotovoltaika spadá do kategorie výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. Toto odvětví takzvané zelené energie je podporováno státem. Záštitu nad cenovými rozhodnutími, to znamená nad velikostí dotací za výrobu energie touto cestou, vykonává Energetický regulační úřad. Ten každý rok takzvaně valorizuje (snižuje) výkupní ceny a zelené bonusy vyplácené za energii vyrobenou ve fotovoltaických elektrárnách do nedávna maximálně o 5 %. Parlament poslanecké sněmovny však schválil novelu zákona č. 180/2005 Sb. o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, která nově umožňuje snížit výkupní cenu a zelený bonus oproti dosavadnímu stavu o více než 5 %. To ovšem neznamená, že se výnosy generované elektrárnou v průběhu jejího dlouholetého fungování neustále snižují. Velikým plusem a nespornou předností investování do fotovoltaiky je fakt, že v roce uvedení do provozu je podepsána smlouva, která garantuje výkup energie vyprodukované provozovatelem na dobu 15 + 5 let za ceny platné v roce uvedení do provozu. Další výhodou je i každoroční navyšování výkupních cen o inflační schodek PPI (průmyslová inflace), který je stanoven v intervalu 2 – 4 % ročně. Provozovatele tedy čeká 20 let, kdy bude pouze fakturovat vyrobenou elektrickou energii a stát ji prostřednictvím poskytovatele distribuční sítě bude vykupovat. Díky těmto podmínkám představovala fotovoltaika nesmírně zajímavou investiční příležitost
nabízející
velice
vysoké
zhodnocení
vloženého
kapitálu
za
téměř
neexistujícího rizika při návratnosti pohybující se mezi 7 až 10 lety. Současné zásahy do legislativy způsobily prodloužení návratnosti a předepsaly razantní změny v oblasti fotovoltaiky.
2.2.1
Zelený bonus a výkupní cena
Zelený bonus a výkupní cena představují dva možné způsoby podpory výroby elektrické energie státem. Česká republika jakožto člen Evropské unie se zavázala podle směrnice Evropské unie 2001/77/ES, že v roce 2020 bude získávat alespoň 13 % veškeré elektřiny z obnovitelných zdrojů. Pomocí zeleného bonusu či výkupní ceny stát vyrovnává vyšší náklady na výrobu energie z obnovitelných zdrojů, než které jsou u výroby energie pomocí fosilních paliv a přispívá tak ke zvýšení podílu výroby energie právě z obnovitelných zdrojů. 22
2.2.2
Zelený bonus
O režimu zeleného bonusu hovoříme v situaci, kdy je část energie vyrobené fotovoltaickou elektrárnou spotřebována pro vlastní potřebu a zbytek je odprodán provozovateli distribuční soustavy za výkupní cenu. Zelený bonus je vyplácen za veškerou vyrobenou energii. Za energii, kterou provozovatel vyrobí a sám spotřebuje, neplatí. Zelený bonus je stanoven Energetickým regulačním úřadem (ERÚ).
2.2.3
Výkupní cena
V režimu garantované výkupní ceny provozovatel fotovoltaické elektrárny dodává do distribuční sítě veškerou jím vyrobenou energii, za níž inkasuje od provozovatele distribuční soustavy garantovanou výkupní cenu. Za odebíranou energii v tomto případě platit musí. Výkupní cena je stanovena Energetickým regulačním úřadem (ERÚ).
2.2.4 Zelený bonus versus výkupní cena Každá z těchto dvou forem podpory je svým způsobem specifická, liší se také výší dotace, proto je třeba zvážit, která je tou nejlépe vyhovující pro daný typ fotovoltaické elektrárny. Obecně platí, že zelený bonus je o necelou 1 Kč/kWh nižší než výkupní cena. Režim zeleného bonusu je vhodný v případě, že jsme schopni sami spotřebovat alespoň část námi vyrobené energie. Navíc platí, že čím více spotřebujeme, tím lépe, neboť tím více šetříme za energii, za kterou už neplatíme. Také je výhodný tento režim tam, kde je elektrická energie dražší. Je tedy patrné, že právě volba zeleného bonusu je nejčastější u instalací na střechách rodinných domů, chalup či garáží. Na druhou stranu forma podpory v režimu výkupní ceny je vhodná v případě, kdy nepotřebujeme námi vyrobenou energii spotřebovávat, nebo když námi spotřebované množství energie je poměrně malé. Také je vhodné uvažovat o využití výkupní ceny tam, kde je energie relativně levná a nemáme tedy důvod na ní šetřit, tak jako je tomu u režimu zeleného bonusu. Nejčastěji je tento režim volen pro instalace větších a velkých rozměrů například na zemědělských plochách či na výrobních halách.
23
2.2.5
Změny formy podpory
V případě, že zvolený režim podpory není z nějakého důvodu vyhovující (například došlo ke špatnému zvolení režimu či ke změně v množství spotřebovávané energie), je možné ho jednou ročně měnit. Provozovatel fotovoltaické elektrárny má povinnost ohlásit změnu do 30. listopadu příslušného kalendářního roku, přičemž změna režimu bude platná od 1. ledna následujícího roku. Je možné využívat právě jeden z režimů, není možné je libovolně kombinovat. 33
2.2.6 Výše výkupních cen a zelených bonusů 2010/2011
Uvedení do provozu od 1.1. 2010
výkupní cena v Kč za 1 kWh
zelený bonus v Kč za 1 kWh
12,25
11,28
Tabulka 1: Výkupní cena a zelený bonus pro rok 2010. Zdroj: Energetický regulační úřad.
Uvedení do provozu od 1.1.2011
výkupní cena v Kč za 1 kWh
zelený bonus v Kč za 1 kWh
7,50
6,50
Tabulka 2: Výkupní cena a zelený bonus pro rok 2011. Zdroj: Energetický regulační úřad.
Zde uvedené tabulky zobrazují výši výkupních cen a zelených bonusů stanovených pro roky 2010 a 2011. Důležité je zmínit i fakt, že tyto informace se týkají pouze elektráren s výkonem do 30 kW včetně, neboť elektrárna, na kterou je zpracovávána tato práce, spadá do této kategorie. Z tabulek je možné vyčíst skutečně markantní snížení podpory státu a jeho snahu omezit další rozvoj v tomto odvětví. Pro zajímavost jsou nyní elektrárny rozděleny do tří kategorií podle výkonu (I. výkon do 30 kW včetně, II. výkon nad 30 až 100 kW včetně, III. výkon nad 100 kW). U druhé a třetí skupiny jsou výkupní ceny a zelené bonusy ještě nižší. U instalací s výkonem do 30 kW je tedy podpora nejvyšší, je zaměřená především na stavby na střechy rodinných domů. I přes toto velice znatelné snížení oproti roku 2010 a tím pádem prodloužení návratnosti celé investice je o fotovoltaiku stále velký zájem. Ovšem i tak není v současné době možné realizovat jakýkoli projekt kvůli tzv. stop – stavu, který nyní v České republice platí. 33
Zelený bonus [online]. 2010 [cit. 2011-02-19]. Zelený bonus a výkupní cena. Dostupné z www:
bonus.eu>.
24
2.3 Základní legislativa pro oblast FVE Česká republika jakožto členský stát Evropské unie je zavázána plnit požadavky, které jsou jí v rámci společenství ukládány. Konkrétně v oblasti obnovitelných zdrojů se ČR zavázala ke zvýšení výroby elektrické energie. Stěžejní je v tomto případě již zmíněná směrnice 2001/77/ES o podpoře elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů energie na vnitřním trhu s elektřinou. Podle směrnice by ČR měla do roku 2020 zvýšit podíl výroby z obnovitelných zdrojů na 13 %. V rámci celé Evropy chce EU dosáhnout 20 % podílu vyrobené elektrické energie z obnovitelných zdrojů.34
2.3.1
Zákony a vyhlášky
Energetický zákon (Zákon č. 458/2000 Sb.) Tento zákon upravuje podmínky podnikání, výkon státní správy a regulaci v energetických odvětvích, kterými jsou elektroenergetika, plynárenství a teplárenství, jakož i práva a povinnosti fyzických a právnických osob s tím spojené. Zákon o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů (Zákon č. 180/2005 Sb.) Tento zákon upravuje v souladu s právem Evropských společenství způsob podpory výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a z důlního plynu z uzavřených dolů a výkon státní správy a práva a povinnosti fyzických a právnických osob s tím spojené. Vyhláška o podpoře využívání obnovitelných zdrojů (č. 475/2005 Sb.) Tato vyhláška stanoví termíny a podrobnosti výběru způsobu podpory elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů, termíny oznámení záměru nabídnout elektřinu vyrobenou z obnovitelných zdrojů k povinnému výkupu a technické a ekonomické parametry.
34
Podíl obnovitelných zdrojů poroste. Euractiv [online]. 2010, [cit. 2011-04-02]. Dostupný z www:
<euractiv.cz>.
25
Vyhláška o podmínkách připojení k elektrizační soustavě (č. 51/2006 Sb.) Tato vyhláška stanoví podmínky připojení výroben elektřiny, distribučních soustav a odběrných míst konečných zákazníků k elektrizační soustavě, způsob výpočtu podílu nákladů spojených s připojením a se zajištěním požadovaného příkonu, podmínky dodávek elektřiny a způsob výpočtu náhrady škody při neoprávněném odběru elektřiny. Vyhláška o způsobu regulace cen v energetických odvětvích (č. 150/2007 Sb.) Tato vyhláška stanovuje způsob regulace a postup tvorby cen v elektroenergetice a plynárenství. Vyhláška č. 426/2005 Sb., o podrobnostech udělování licencí pro podnikání v energetických odvětvích
2.3.2
Daňová legislativa
Daň z příjmu: Problematiku příjmů ze solárních zařízení vymezuje zákon č. 586/1992 Sb., tedy zákon o daních z příjmů. Podle tohoto zákona jsou příjmy fyzických i právnických osob osvobozeny od daně z příjmů v roce uvedení elektrárny do provozu a v pěti bezprostředně následujících letech. To znamená, že po dobu šesti let je provozující subjekt osvobozen od daně z příjmů.35 Odpisy: Fotovoltaické elektrárny spadají do odpisové skupiny č. 4 s dobou odpisování 20 let. Ovšem je možné v rámci zefektivnění odpisů elektrárnu rozdělit do několika celků kvůli rozdílné době odpisování jednotlivých částí systému. Například fotovoltaické panely patří do odpisové skupiny č. 2 s dobou odpisu 5 let. Zahájit odpisování je možné kdykoliv je to pro poplatníka výhodné, například až po uplynutí šestiletého období osvobození od daně z příjmů.36 35 36
Solarnet [online]. 2009 [cit. 2011-04-26]. Daňová legislativa. Dostupné z www: <solarnet.cz>. Solarnet [online]. 2009 [cit. 2011-04-26]. Daňová legislativa. Dostupné z www: <solarnet.cz>.
26
Daň z přidané hodnoty: U fotovoltaických elektráren instalovaných na objektech určených k bydlení (rodinné, bytové, panelové domy a podobně) je možné uplatnit podle § 48 Zákona o dani z přidané hodnoty sníženou 10 % sazbu DPH. 37 Vedení účetnictví: Provozovatelé fotovoltaických elektráren nemají povinnost vést účetnictví, pokud jejich obrat nepřekročí 15 mil. Kč. Dostačující je vedení daňové evidence a po uplynutí doby osvobození od daně z příjmu podávání daňového přiznání. V případě, že provozovatel již je podnikatelem, příjmy z provozu jsou zahrnuty do stávajícího daňové evidence či účetnictví. 38
2.4 Mikrookolí 2.4.1
Konkurence
Jak již bylo naznačeno v úvodu, v tomto odvětví není možné hovořit o konkurenci, tak jak ji obecně známe, kdy si podniky s podobnými či stejnými produkty vzájemně konkurují. Všichni provozovatelé fotovoltaických elektráren vyrábí stejný produkt, elektrickou energii, a přesto je není možné označit za konkurenty. To je dáno tím, že provozovatelé distribuční soustavy (ČEZ, EON, PRE) jsou podle zákona č. 180/2005 Sb. (Zákon o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů) povinni odkupovat takto vyprodukovanou elektřinu po dobu 20 let, což zajišťuje provozovatelům fotovoltaických elektráren bezstarostný a garantovaný odbyt vyrobené produkce po dobu fungování jejich systému.
2.4.2 Zákazníci Zákazníky v tomto odvětví představují společnosti provozující distribuční síť. Jediným odběratelem potažmo zákazníkem je v případě tohoto projektu společnost E. ON, která bude vykupovat vyprodukovanou elektrickou energii po dobu dvaceti let, tak jak jí to ukládá zákon č. 180/2005 Sb.
37 38
Solarnet [online]. 2009 [cit. 2011-04-26]. Daňová legislativa. Dostupné z www: <solarnet.cz>. Solarnet [online]. 2009 [cit. 2011-04-26]. Daňová legislativa. Dostupné z www: <solarnet.cz>.
27
2.4.3 Dodavatelé Oblast dodavatelů je v podstatě jediná, která splňuje běžné charakteristiky konkurenčního prostředí. Fotovoltaické elektrárny vzhledem k vyšší ceně technologie patří mezi poměrně nákladné investiční projekty. Proto je důležité věnovat výběru dodavatelů zvýšenou pozornost, neboť především cena, za kterou elektrárnu postavíme, určuje dobu návratnosti celé investice. Ne vždy však nejlevnější produkty jsou ty nejlepší. Ve fotovoltaice to platí dvojnásob. Levné čínské panely mají výrazně nižší účinnost, což se v konečném efektu projeví na nižších výnosech. Proto je dobré snažit se najít variantu s co nejlepším poměrem výkon/cena. Dodavatelé tohoto projektu: Refu Elektronik GmBH – střídače Refusol Aleo Solar AG – solární moduly Aleo Schleter GmBH - nosné konstrukce PepaSol energy systems s.r.o. – montáž systému a kompletní instalace Eco sun invest s.r.o. – obchodní činnost, celková záštita nad projektem
2.5 Změny podpory 2010/2011 Snížení výkupních cen a zelených bonusů Novela
zákona
o
podpoře
výroby
elektřiny
z obnovitelných
zdrojů
nově
Energetickému regulačnímu úřadu umožňuje snížit výkupní ceny o více než 5 % za předpokladu, že doba návratnosti investice není kratší než 11 let. Původně mohl ERÚ snižovat výkupní ceny meziročně maximálně o 5 %. 39 Výše výkupních cen/zelených bonusů v závislosti na velikosti instalace Výkupní cena a zelený bonus se nyní rozlišují podle velikosti elektrárny. Platí, že čím menší instalace, tím vyšší podpora a naopak.40
39 40
Sunpi [online]. 2010 [cit. 2011-04-03]. Změny ve fotovoltaice rok 2011. Dostupné z www: <sunpi.cz>. Sunpi [online]. 2010 [cit. 2011-04-03]. Změny ve fotovoltaice rok 2011. Dostupné z www: <sunpi.cz>.
28
Velikost dotace v závislosti na výkonu výkupní cena
zelený bonus
instalace do 30 kW
7,50 Kč/kWh
6,50 Kč/kWh
instalace od 30 kW do 100 kW
5,90 Kč/kWh
4,90 Kč/kWh
instalace nad 100 kW
5,50 Kč/kWh
4,50 Kč/kWh
Tabulka 3: Výše výkupních Zdroj: Energetický regulační úřad.
cen/zelených
bonusů
podle
velikosti
instalace.
Podpora je poskytována pouze instalacím o výkonu do 30 kW na střechách a budovách Toto opatření vede k zamezení stavby velkých solárních parků na volných prostranstvích, polích či střechách průmyslových budov. 41 Konec podpory pro ostrovní systémy Tzv. ostrovní systémy neboli solární elektrárny, které nedodávají elektřinu do sítě, ale využívají ji jen pro svou potřebu, již nebudou podporovány. 42 Zdanění instalací s výkonem nad 30 kW Tříletá retroaktivní srážková daň ve výši 26 % je uvalena na instalace uvedené do provozu v letech 2009 a 2010. Tohoto projektu se tedy netýká. 43 Jednotná odpisová skupina Hmotný majetek používaný k výrobě elektrické energie ze slunečního záření je od roku 2011 odpisován rovnoměrně po dobu dvaceti let do 100 % vstupní ceny. Nyní spadají elektrárny jako celek do odpisové skupiny č. 4. 44
41
Zelený bonus [online]. 2010 [cit. 2011-04-03]. Aktuality. Dostupné z www: .
42
Zelený bonus [online]. 2010 [cit. 2011-04-03]. Aktuality. Dostupné z www: .
43
Patria online [online]. 2010 [cit. 2011-04-03]. Zpravodajství. Dostupné z www: <patria,cz>.
Daňové odpisy solárních zařízení v roce 2011. Moore Stephens [online]. 2011, [cit. 2011-05-03]. Dostupný z www: <moorestephens.cz>. 44
29
Konec osvobození od daní z příjmů Od roku 2011 je platná změna zákona o daních z příjmů (zákon č. 586/1992 Sb.), podle které je nyní zrušeno osvobození příjmů od daně. Tato změna se týká alternativních zdrojů energie, tedy i fotovoltaických elektráren. 45
2.6 Popis elektrárny Fotovoltaická elektrárna byla postavena v obci Božetice okres Písek. V tomto případě se jedná o instalaci na sedlovou střechu rodinného domu a přilehlé stodoly o špičkovém výkonu 24,84 kWp. Systém je sestaven ze 108 polykrystalických křemíkových modulů, kdy každý má výkon 230 Wp. Moduly jsou ukotveny na hliníkové konstrukci nad střešní krytinou. Stejnosměrná část (kolektorové pole) fotovoltaického systému je zapojena do střídače napětí tak, aby bylo možné dodávat vyrobenou energii do vnitřního elektrického rozvodu (230V/~50Hz) a případné přebytky do distribuční sítě. Byla tedy zvolena varianta s využitím zeleného bonusu.
2.6.1
Použité technologie
Moduly: polykrystalické, počet kusů: 108, výrobce: Aleo Solar AG Střídače: Refusol 13k, počet kusů 2 Montážní systém: SCHLETTER - Alu s atestem pro fotovoltaické instalace Kabely: RADOX H+S, Lapp, Tyco, bezhalogenové vodiče odolné proti UV záření a extrémním výkyvům teplot pro venkovní prostředí
2.7 Odhad výroby elektřiny z fotovoltaického systému Pro zjištění odhadovaného množství vyrobené energie byl použit systém „Joint Research Centre“46, který na základě vložených údajů vygeneruje průměrné hodnoty a odhady výroby elektrárny v závislosti na její lokaci, zvolené technologii a orientaci panelů.
Daně a odvody z fotovoltaiky za rok 2010. Střechujem - nezahálej a střechuj [online]. 2011, [cit. 201105-03]. Dostupný z www: <strechujem.cz>. 45
46
http://sunbird.jrc.it/pvgis/apps/pvest.php?lang=sk&map=europe&app=gridconnected
30
Lokalita
Božetice, 49°26'55'' sever, 14°26'53'' východ, nadmořská výška: 440 m.n.m.
Nejbližší město
Tábor, Česká Republika (17 km vzdálené)
Nominální výkon FV systému
25.0 kW (technologie krystalického křemíku)
Sklon modulů
35.0°
Orientace (azimut) modulů
0.0°
Odhadované ztráty vlivem teploty
6.3% (s použitím databáze teplot)
Odhadované ztráty vlivem úhlové odrazivosti
3.0%
Jiné ztráty (kabely, meniče, atd.)
10.0%
Celkové ztráty systému
19.3%
Tabulka 4: Základní parametry fotovoltaického systému. Zdroj: Joint Research Centre.
Následující graf a tabulka zobrazuje odhadované množství elektrické energie vyrobené každý měsíc z FV systému, dále pak průměrné hodnoty denní a roční výroby.
Graf 1: Výkon fotovoltaické elektrárny. Zdroj: Joint Research Centre.
31
Měsíc
Výroba za měsíc (kWh)
Výroba za den (kWh)
Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec
857 1233 2031 2553 3016 2792 3103 2855 2132 1823 756 580
28 44 66 85 97 93 100 92 71 59 25 19
Roční průměr Celková roční výroba (kWh/rok)
1978
65 23731
Tabulka 5: Denní a měsíční produkce systému. Zdroj: Joint Research Centre.
Na základě tohoto odhadu výroby elektrické energie je možné následně vypočítat orientační výnosy plynoucí z provozování elektrárny a dále pak propočítat ukazatele pro hodnocení efektivnosti celé investice.
2.8 Finanční plán 2.8.1
Náklady na FVE
Kalkulace nákladů za kompletní instalaci solárního zařízení zahrnuje vypracování projektové dokumentace materiál fotovoltaického systému náklady na dopravu montáž solárního zařízení „na klíč“ instalaci kolektorového pole na střechu objektu instalaci kabeláže a rozvaděčů stejnosměrné a střídavé části umístění střídače napětí a jeho napojení na kolektorové pole instalaci přepěťových ochran a svodů instalaci podružného měření pro odečet zelených bonusů 32
napojení střídače na vnitřní rozvod objektu vypracování výchozí revize elektrických zařízení, předání instalovaného zařízení uživateli (klientovi) včetně seznámení se zásadami správné obsluhy a údržby asistenci při připojení výrobny k distribuční soustavě a při získání licence na výrobu elektřiny administrativní náklady (připojení k DS 500 Kč/ 1 A, licence ERU - 1000 Kč)
Celková cena bez DPH (10%)
2 196 180 Kč
Celková cena včetně DPH (10%)
2 415 798 Kč
Tabulka 6: Náklady na elektrárnu. Zdroj: autor.
2.8.2 Výnosy z FVE V případě této instalace s využitím zeleného bonusu inkasuje provozovatel výnosy v zásadě trojího charakteru. Je tedy potřeba započítat všechny a to bez ohledu na výši jejich přínosu či podílu na konečném zisku. Prvním je výnos tvořený zeleným bonusem inkasovaný za veškerou vyrobenou energii. Dále je to úspora z nenakoupené energie, neboť provozovatel částečně spotřebovává vlastní vyrobenou elektřinu. Třetí typ výnosů plyne z odprodeje přebytků nespotřebované energie. Po sečtení těchto tří hodnot dostaneme celkový výnos plynoucí z provozování této FVE (budeme počítat s ročními hodnotami). Výnosy ze zeleného bonusu Tyto výnosy se vypočítají jako součin odhadnuté roční produkce fotovoltaického systému (23 731 kWh) a výše valorizovaného zeleného bonusu za jednotku výkonu (v tomto případě + 2 % každoročně).
33
Úspora za nenakoupenou energii Provozovatel této solární elektrárny spotřebuje přibližně 50 % vyrobené produkce, to znamená, že nemusí toto množství nakupovat od provozovatele distribuční sítě. Tuto úsporu tedy vypočteme jako součin poloviny roční produkce elektrárny (11 865,5 kWh) a běžné ceny elektrické energie (5,14 Kč/kWh) dodávané distributory. Odprodej přebytků Jak již bylo zmíněno, provozovatel elektrárny dokáže pro vlastní potřebu využít zhruba 50 % vyrobené produkce, zbylých 50 % tedy odprodá do distribuční sítě za minimální výkupní cenu 0,97 Kč/kWh. Tento výnos vypočteme jako součin poloviny roční produkce elektrárny (11 865,5 kWh) a minimální výkupní ceny 0,97 Kč/kWh). Celkový roční výnos Výnos za celý rok zjistíme součtem všech třech typů výnosů, které plynou z provozování
elektrárny.
To
znamená
výnosy
ze
zeleného
bonusu,
úspora
z nenakoupené energie a odprodej přebytků do distribuční sítě. Propočet výnosů pro rok 2010
Výnos v prvním roce (projekt 2010) roční výroba kWh 23731
zelený bonus 11,28
Výnos ze zeleného bonusu 267686
Úspora za nenakoupenou energii 60989
Celkový roční výnos
Odprodej přebytků výroby 11510
340184 Kč
Tabulka 7: Propočet výnosů pro rok 2010. Zdroj: autor.
34
Propočet výnosů pro rok 2011
Výnos v prvním roce (projekt 2011) roční výroba kWh 23731
zelený bonus 6,5
Výnos ze zeleného bonusu 154252
Úspora za nenakoupenou energii 60989
Celkový roční výnos
Odprodej přebytků výroby 11510
226750 Kč
Tabulka 8: Propočet výnosů pro rok 2011. Zdroj: autor.
2.8.3 Hodnocení efektivnosti investice Prostá doba návratnosti (projekt 2010)
Prostá doba návratnosti investice při uvedení do provozu v roce 2010 Rok provozu 0 1 2 3 4 5 6 7
EAT + odpisy (Kč) 0 340184 345538 350998 356568 362250 368045 324313
Kumulace (Kč) 340184 685722 1036720 1393288 1755538 2123583 2447896
Náklady investice (Kč) -2415798 -2075614 -1730076 -1379078 -1022510 -660260 -292215 32098
Tabulka 9: Prostá doba návratnosti projektu z roku 2010. Zdroj: autor.
Prostá doba návratnosti neboli doba splacení investice v tomto případě nastane v sedmém roce. Po uplynutí této doby čeká provozovatele tohoto fotovoltaického systému necelých 14 let, kdy bude vykazovat pouze zisky. Doba návratnosti vyšla tedy velmi příznivě a poukazuje na fakt, že v roce 2010 patřila fotovoltaika mezi velice výhodné investiční příležitosti.
35
Prostá návratnost investice v letech 6000000 5000000
4000000 3000000 2000000 1000000 0 -1000000
0
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20
-2000000 -3000000 Graf 2: Prostá doba návratnosti projektu z roku 2010. Zdroj: autor.
Prostá doba návratnosti (projekt 2011)
Prostá doba návratnosti investice při uvedení do provozu v roce 2011 Rok provozu 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11
EAT + odpisy (Kč) 0 199188 210810 213484 216212 218995 221833 224729 227682 230694 233767 236901
Kumulace (Kč) 226750 437560 651044 867256 1086251 1308084 1532813 1760495 1991189 2224956 2461857
Náklady investice (Kč) -2415798 -2216610 -2005800 -1792316 -1576104 -1357109 -1135276 -910547 -682865 -452171 -218404 18497
Tabulka 10: Prostá doba návratnosti projektu z roku 2011. Zdroj: autor.
U projektu, který by byl spuštěn v roce 2011, dojde ke splacení investice, jak je patrné z tabulky 10, v jedenáctém roce. Oproti investici z roku 2010 je zde poměrně znatelný rozdíl v návratnosti, která se tak prodloužila o přibližně 4 roky. 36
Prostá návratnost investice v letech 3000000 2000000 1000000 0 0
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20
-1000000 -2000000 -3000000 Graf 3: Prostá doba návratnosti projektu z roku 2011. Zdroj: autor.
Rentabilita investice (projekt 2010)
Rentabilita neboli výnosnost projektu spuštěného v roce 2010 dosahuje podle výpočtu 15,08 %. To znamená, že průměrně se každý rok provozovateli vrátí 15,08 % z investovaného kapitálu.
Takto vysoká rentabilita je určitě jasným argumentem a
důkazem, proč je fotovoltaika tak lákavou oblastí pro investování. Zúročení finančních prostředků při využití například termínovaného vkladu dosáhne maximálně 5 %, což působí ve srovnání s výše zmíněnými 16 % přinejmenším úsměvně. Rentabilita investice (projekt 2011)
Pokud by došlo k realizaci téhož projektu i v roce 2011 vidíme, že se rentabilita investice oproti roku 2010 snížila zhruba o 5 % na 9,76 %. Stále se ale jedná o poměrně
37
vysoké číslo, které by bylo schopné oslovit spousty dalších zájemců o investování v této oblasti. Resumé Byť byly pro toto srovnání použity ukazatele nezohledňující faktor času, to znamená ukazatele statické, jako je prostá doba návratnosti a rentabilita investice, naprosto dostačujícím způsobem umožnily utvořit si velmi snadno a rychle určitou představu o výhodnosti investování do stavby fotovoltaické elektrárny, což bylo i smyslem. Dále bylo cílem ukázat dopad změny výše státní podpory, kdy se rapidní snížení výkupních cen a zelených bonusů pro rok 2011 projevilo prodloužením doby návratnosti a snížením rentability investice projektů, které by byly v tomto roce realizovány oproti roku předchozímu. Při propočtech výnosnosti projektu realizovaného v roce 2011 jsem záměrně použil naprosto stejné investiční náklady, jaké obnášel skutečný projekt v roce 2010, abych mohl zjistit změny doby návratnosti a rentability investice způsobené pouze snížením zeleného bonusu. Jiné faktory neuvažuji, chci tak ukázat vliv legislativní změny dotýkající se této kategorie elektráren, to znamená elektráren s výkonem do 30 kW. Tento fakt zde zdůrazňuji proto, že podle analytiků německé společnosti pvXchange GmbH, která je největší světovou burzou solárních komponentů, by v roce 2011 mělo dojít k rapidnímu poklesu velkoobchodních cen solárních panelů. Tento pokles bude samozřejmě znamenat snížení celkových nákladů na výstavbu elektráren a mohl by tak alespoň z části kompenzovat snížení výkupních cen a zelených bonusů. 47
2.9 Aktuální stav fotovoltaiky u nás Odvětví fotovoltaiky prožilo u nás za poslední rok poměrně bouřlivé období plné velkých změn od rapidního snížení zelených bonusů a výkupních cen přes ukončení podpory pro ostrovní systémy až například po zavedení retroaktivní srážkové 26 % daně uvalené na elektrárny s výkonem přes 30 kW. Všechny tyto restrikce jsou snahou redukovat solární boom v Čechách. Největší z nich je ovšem takzvaný stop - stav, který trvá už více než rok. Stop - stav znamená, že pvXchange: Ceny panelů atakují magickou hranici 1 EUR/Wp. Solární novinky [online]. 2011, [cit. 2011-05-07]. Dostupný z www: <solarninovinky.cz>. 47
38
žadatelům nejsou vydávány smlouvy o připojení solárních a větrných elektráren do sítě se souhlasným stanoviskem. Jinými slovy momentálně není možné připojit tyto výrobny elektrické energie k síti, byť zájem je stále veliký. Za stop - stavem stojí společnost ČEPS, což
je
provozovatel
přenosové
soustavy
a
České
sdružení
regulovaných
a
elektroenergetických společností (ČSRES), do kterého patří společnosti ČEZ, E.ON, PRE a ČEPS. ČSRES argumentuje na obhajobu stop - stavu tím, že v nedávné době bylo do rozvodové sítě připojeno velké množství fotovoltaických elektráren, a že by tím pádem mohla být narušena bezpečnost fungování přenosové soustavy. Nyní provádí ČSRES analýzu této situace, jejíž výsledky by měly být známy v září. Na jejich základě má být rozhodnuto o dalším postupu. Jak vyplývá ze vzorových výpočtů výnosnosti projektu z roku 2011, i při velkém poklesu výkupních cen a zelených bonusů, fotovoltaika stále představuje velmi zajímavou investici, navíc nyní umocněnou poklesem ceny technologie. I když zájemců je stále hodně, kvůli výše zmíněnému stop - stavu mají smůlu. Bohužel na aktuální situaci u nás doplácejí především domácnosti, které by mohly stavbou malé solární elektrárny na střechu rodinného domku či garáže výrazně ušetřit na platbách za energii.
2.10 Vyhlídky do budoucna Koncem března roku 2011 oznámilo sdružení ČSRES, že současný stop – stav bude trvat i nadále. Podle předběžných odhadů a spekulací se typuje, že by mohl být zrušen v září tohoto roku, ovšem to může a nemusí být pravda. Pokud vezmeme v potaz fakt, že podle ČSRES byl převýšen technický limit pro bezpečné a spolehlivé fungování soustavy a navíc byl i převýšen takzvaný Národní akční plán pro podporu obnovitelných zdrojů (NAP), podle kterého měla mít ČR do roku 2020 zapojeny elektrárny s výkonem 1 900 MW, je velice nepravděpodobné, že by byl stop – stav v blízké době ukončen. Aktuální hodnota celkového výkonu produkovaného FVE přesahovala koncem února tohoto roku 2 100 MW. Odhady do budoucna jsou nyní takové, že buďto opětovné spuštění vydávání souhlasných stanovisek k žádostem o připojení do distribuční sítě bude regulováno striktními limity na celkový připojený výkon, nebo že ERÚ vyhlásí takzvanou nulovou podporu díky překročení NAP, čímž by skončila podpora solárních systémů v podobě zelených bonusů a výkupních cen úplně. Pokud by se naplnil tento scénář, je zde vidina vývoje české fotovoltaiky vlastním směrem bez státní podpory v podobě malých – fotovoltaických elektráren (MFVE). 39
MFVE tedy představují malé střešní systémy s výkonem do 10 kW, které by byly naprosto autonomní a nezávislé na distribuční síti. Domácnosti využívající tento model by tak primárně spotřebovávaly elektřinu vyrobenou vlastním systémem, pouze v případě nedostatku energie například v méně slunečném období by kupovaly energii z distribuční sítě jako dříve. Nový trend, postupně klesající ceny solárních technologií, by měl tuto predikci ještě více přiblížit jejímu konečnému naplnění. Odhady jsou takové, že by se cena za instalovanou kWh měla dostat až na hodnotu kolem 45 000 – 50 000 Kč. Díky poklesu cen instalací budou tyto malé solární elektrárny čím dál více zajímavé pro domácnosti s cílem ušetřit na neustále se zdražující energii. I bez státní podpory by se totiž mohla návratnost celé investice pohybovat lehce nad 10 lety. Další nespornou výhodou hrající ve prospěch MFVE je fakt, že pro provozování solárních systémů, pokud provozovatel nepožaduje podporu, není potřeba vlastnit licenci ERÚ. Je velmi pravděpodobné, že nové legislativní změny a restrikce nezabrzdí rozvoj fotovoltaiky v ČR, pouze ho přesměrují trochu jinam. Místo spolupráce fotovoltaických výrobců s distribučními sítěmi by mohlo dojít k přeorientování na nezávislé solární systémy v takzvaných poloostrovních nebo zcela ostrovních režimech.48
48
Českou fotovoltaiku čeká nová éra. Solární novinky [online]. 2011, [cit. 2011-05-07]. Dostupný z www:
<solarninovinky.cz>.
40
3 Závěr Tato práce je zaměřena na problematiku výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů, konkrétně fotovoltaických elektráren. Jelikož realizace solárních elektráren patří mezi poměrně finančně náročné projekty, je vhodné proto vždy zhotovit dokument, ve kterém je celý projekt důsledně rozebrán, ve kterém jsou představeny jeho hlavní charakteristiky. V tomto případě se jedná o podnikatelský plán. Celá práce je rozdělena do čtyř hlavních celků – úvodu, teoretické části, praktické části a závěru. V úvodu jsou kromě zmínění problematiky podnikatelských plánů a fotovoltaiky, definovány především cíle této bakalářské práce. Tyto cíle jsou pak postupně zpracovány v rámci jednotlivých částí. Teoretická část v první řadě definuje podnikatelský plán, jeho doporučenou strukturu včetně požadavků a předpokladů pro jeho úspěšné zhotovení. Tato část by tak mohla sloužit jako určité vodítko při přípravách jiného projektu. Dále jsou teoreticky popsány další související pojmy, které jsou následně zpracovány v rámci praktické části, jako je okolí podniku či metody hodnocení efektivnosti investice. Součástí teoretického celku je i představení a seznámení čtenáře s fotovoltaikou obecně. Praktická část volně navazuje na teoretickou a určitým způsobem reflektuje předešlé teoretické zpracování v praxi. Fotovoltaika je specifické odvětví, které se ne zcela ve všem podobá klasickému podnikání. Proto praktická část nekopíruje zcela přesně popsanou strukturu podnikatelského plánu. V praktické části jsem tedy blíže specifikoval podnikání v oblasti fotovoltaiky, definoval hlavní argumenty proč investovat v tomto odvětví, ale především porovnal pomocí výpočtů výhodnost investice dvou totožných projektů, kdy jeden je skutečně realizován v roce 2010 a druhý je pouze fiktivní jakoby realizovaný v roce 2011. Díky změně legislativy a tím pádem i podmínek podpory je vidět zřetelný rozdíl mezi těmito projekty, prokázaný na základě výpočtů ukazatelů hodnocení investic. U skutečného projektu spuštěného v roce 2010 vyšla prostá doba návratnosti na sedmý rok. Zatímco u projektu, který by byl realizován v roce 2011, bylo zjištěno prodloužení návratnosti vlivem legislativních změn zhruba o čtyři roky, tedy celkově na necelých 11 let. Co se týče rentability investice, tak ta dosáhla u skutečného projektu vysokých 15,08 %, na druhou stranu u projektu fiktivního 9,76 %. I přes viditelné prodloužení prosté doby návratnosti a snížení rentability investic představuje dle mého 41
názoru fotovoltaika stále velmi zajímavou investiční příležitost nabízející slušné zhodnocení vloženého kapitálu. Dále jsou v rámci praktické části znázorněny všechny legislativní změny platné pro rok 2011 oproti roku 2010 a je popsána základní legislativa spojená s fotovoltaikou. Nakonec po zhodnocení současného stavu fotovoltaiky v ČR se snažím nastínit její budoucí vývoj, tím je tedy splněn i poslední cíl této práce.
42
Zdroje Literatura 1.
BLAŽKOVÁ, Martina. Marketingové řízení a plánování pro malé a střední firmy. Praha: Grada Publishing, 2007.
2.
DEDOUCHOVÁ, Marcela. Kvalitní strategie: Předpoklad úspěchu firmy. Praha: Profess, 1996.
3.
Fotovoltaika - metodická pomůcka Ministerstva pro místní rozvoj k umisťování, povolování a užívání fotovoltaických staveb a zařízení, 2009.
4.
FOTR, Jiří. Podnikatelský plán: a investiční rozhodování. 2. přep. a dopl. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999.
5.
KISLINGEROVÁ, Eva, a kol. Manažerské finance. 2. přep. a rozš. vyd. Praha: C.H.Beck, 2007.
6.
SEDLÁČKOVÁ, Helena. Strategická analýza. Praha : C.H.Beck, 2000.SRPOVÁ, Jitka , et al. Základy podnikání: Teoretické poznatky a zkušenosti českých podnikatelů. Praha: Grada Publishing, 2010.
7.
SYNEK a kol. Podniková ekonomika. 3. přeprac. a dopl. vydání. Praha: C.H.Beck, 2002.
8.
VEBER, Jaromír, SRPOVÁ, Jitka et al. Podnikání malé a střední firmy. 2. aktual. a rozš. vydání. Praha: Grada Publishing, 2008.
Legislativa 9.
Energetický zákon (Zákon č. 458/2000 Sb.)
10.
Zákon
o
podpoře
výroby
elektřiny
z
obnovitelných
zdrojů
(Zákon
č. 180/2005 Sb.) 11.
Vyhláška o podpoře využívání obnovitelnýh zdrojů (č. 475/2005 Sb).
12.
Vyhláška o podmínkách připojení k elektrizační soustavě (č. 51/2006 Sb.)
13.
Vyhláška
o
způsobu
regulace
cen
v
energetických
odvětvích
(č. 150/2007 Sb.) 14.
Vyhláška č. 426/2005 Sb., o podrobnostech udělování licencí pro podnikání v energetických odvětvích 43
Internetové zdroje 15.
Cenové rozhodnutí ERÚ. Energetický regulační úřad [online]. 2010, [cit. 201105-08]. Dostupný z www: <eru.cz>.
16.
Česká solární [online]. 2009 [cit. 2011-04-02]. Časté dotazy. Dostupné z www: .
17.
České slunce [online]. 2009 [cit. 2011-04-02]. Solární systémy. Dostupné z www: .
18.
Daně a odvody z fotovoltaiky za rok 2010. Střechujem - nezahálej a střechuj [online]. 2011, [cit. 2011-05-03]. Dostupný z www: <strechujem.cz>.
19.
Daňové odpisy solárních zařízení v roce 2011. Moore Stephens [online]. 2011, 1, [cit. 2011-05-03]. Dostupný z www: <moorestephens.cz>.
20. Fotovoltaické elektrárny [online]. 2009 [cit. 2011-03-09]. Fotovoltaika - obecně i konkrétně. Dostupné z www: . 21.
http://sunbird.jrc.it/pvgis/apps/pvest.php?lang=sk&map=europe&app=gridco nnected
22.
Patria online [online]. 2010 [cit. 2011-04-03]. Zpravodajství. Dostupné z www: <patria,cz>.
23.
Podíl obnovitelných zdrojů poroste. Euractiv [online]. 2010, [cit. 2011-04-02]. Dostupný z www: <euractiv.cz>.
24.
Solární energie.info [online]. 2008 [cit. 2011-04-02]. Fotovoltaické solární panely. Dostupné z www: <solarni-energie.info>.
25.
Solární projekty [online]. 2009 [cit. 2011-02-19]. Podpora FV. Dostupné z www: <solarniprojekty.cz>.
26.
Sunpi [online]. 2010 [cit. 2011-04-03]. Změny ve fotovoltaice rok 2011. Dostupné z www: <sunpi.cz>.
27.
Solarnet [online]. 2009 [cit. 2011-04-26]. Daňová legislativa. Dostupné z www: <solarnet.cz>.
28. Zelený bonus [online]. 2010 [cit. 2011-02-19]. Zelený bonus a výkupní cena. Dostupné z www: .
44
Seznam obrázků Obrázek 1: Schéma připojení se zeleným bonusem........................................................ 19 Obrázek 2: Schéma připojení s výkupní cenou. ............................................................ 20
Seznam tabulek Tabulka 1: Výkupní cena a zelený bonus pro rok 2010. ................................................ 24 Tabulka 2: Výkupní cena a zelený bonus pro rok 2011.................................................. 24 Tabulka 3: Výše výkupních cen/zelených bonusů podle velikosti instalace. .............. 29 Tabulka 4: Základní parametry fotovoltaického systému. ............................................. 31 Tabulka 5: Denní a měsíční produkce systému. ............................................................ 32 Tabulka 6: Náklady na elektrárnu. ................................................................................ 33 Tabulka 7: Propočet výnosů pro rok 2010.. ................................................................... 34 Tabulka 8: Propočet výnosů pro rok 2011. .................................................................... 35 Tabulka 9: Prostá doba návratnosti projektu z roku 2010. ........................................... 35 Tabulka 10: Prostá doba návratnosti projektu z roku 2011. ......................................... 36
Seznam grafů Graf 1: Výkon fotovoltaické elektrárny.. .......................................................................... 31 Graf 2: Prostá doba návratnosti projektu z roku 2010.. ................................................. 36 Graf 3: Prostá doba návratnosti projektu z roku 2011.. ..................................................37
45
Přílohy Příloha 1: Propočet výnosů pro projekt 2010 ................................................................ 47 Příloha 2: Propočet výnosů pro projekt 2011 ................................................................ 48 Příloha 3: Odpisové sazby .............................................................................................. 49 Příloha 4: Propočet EAT + odpisů pro projekt 2010 ..................................................... 49 Příloha 5: Propočet EAT + odpisy pro projekt 2011 ...................................................... 50 Příloha 6: Rentabilita investice projektu 2010 .............................................................. 50 Příloha 7: Rentabilita investice projektu 2011 ............................................................... 50 Příloha 8: Prostá doba návratnosti projektu 2010 ......................................................... 51 Příloha 9: Prostá doba návratnosti projektu 2011 .......................................................... 51
46
Příloha 1: Propočet výnosů pro projekt 2010
Propočet výnosů pro projekt 2010 Výnosy plynoucí z provozu FVE
Roční Zelený Rok výroba bonus + Zelený bonus kWh 2% 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029
23731 23731 23731 23731 23731 23731 23731 23731 23731 23731 23731 23731 23731 23731 23731 23731 23731 23731 23731 23731
11,28 11,51 11,74 11,97 12,21 12,45 12,70 12,96 13,22 13,48 13,75 14,03 14,31 14,59 14,88 15,18 15,49 15,79 16,11 16,43
267686 273039 278500 284070 289752 295547 301458 307487 313636 319909 326307 332833 339490 346280 353206 360270 367475 374825 382321 389967
Běžná cena za el. energii (Kč/kWh) 5,14
Minimální výkupní cena (Kč/kWh) 0,97
Úspora za nenakoupenou energii
Odprodej přebytků výroby
Celkový roční výnos
Kumulace
60989 60989 60989 60989 60989 60989 60989 60989 60989 60989 60989 60989 60989 60989 60989 60989 60989 60989 60989 60989
11510 11510 11510 11510 11510 11510 11510 11510 11510 11510 11510 11510 11510 11510 11510 11510 11510 11510 11510 11510
340184 345538 350998 356568 362250 368045 373956 379985 386135 392407 398806 405332 411988 418778 425704 432768 439973 447323 454819 462466
340184 685722 1036720 1393288 1755538 2123583 2497539 2877524 3263658 3656066 4054871 4460203 4872191 5290969 5716673 6149441 6589414 7036737 7491556 7954022
47
Příloha 2: Propočet výnosů pro projekt 2011
Propočet výnosů pro projekt 2011 Výnosy plynoucí z provozu FVE
Roční Zelený Rok výroba bonus + Zelený bonus kWh 2% 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029
23731 23731 23731 23731 23731 23731 23731 23731 23731 23731 23731 23731 23731 23731 23731 23731 23731 23731 23731 23731
6,50 6,63 6,76 6,90 7,04 7,18 7,32 7,47 7,62 7,77 7,92 8,08 8,24 8,41 8,58 8,75 8,92 9,10 9,28 9,47
154252 157337 160483 163693 166967 170306 173712 177186 180730 184345 188032 191792 195628 199541 203532 207602 211754 215989 220309 224715
Běžná cena za el. energii (Kč/kWh) 5,14
Minimální výkupní cena (Kč/kWh) 0,97
Úspora za nenakoupenou energii
Odprodej přebytků výroby
Celkový roční výnos
Kumulace
60989 60989 60989 60989 60989 60989 60989 60989 60989 60989 60989 60989 60989 60989 60989 60989 60989 60989 60989 60989
11510 11510 11510 11510 11510 11510 11510 11510 11510 11510 11510 11510 11510 11510 11510 11510 11510 11510 11510 11510
226750 229835 232981 236191 239465 242804 246210 249685 253228 256843 260530 264291 268126 272039 276030 280100 284252 288488 292807 297214
226750 456585 689566 925757 1165222 1408027 1654237 1903922 2157150 2413993 2674523 2938814 3206940 3478979 3755009 4035109 4319362 4607849 4900657 5197870
48
Příloha 3: Odpisové sazby
Odpisová skupina č. 4 doba odpisování náklady na technologie daň z příjmu fyzických osob odpisová sazba v roce 1 odpisová sazba v dalších letech
20 let 2 000 000 Kč 15 % 2,15 % 5,15 %
Příloha 4: Propočet EAT + odpisů pro projekt 2010
Propočet EAT + odpisy pro rok 2010 Rok provozu Výnosy Odpisy Hrubý výnos EAT EAT + odpisy
Rok provozu Výnosy Odpisy Hrubý výnos EAT EAT + odpisy
0
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 340184 345538 350998 356568 362250 368045 373956 379985 386135 392407 43000 103000 103000 103000 330956 276985 283135 289407 281312 235437 240664 245995 ,60 ,25 ,75 ,95 324312 338437 343664 348995 ,60 ,25 ,75 ,95
11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 398806 405332 411988 418778 425704 432768 439973 447323 454819 462466 103000 103000 103000 103000 103000 103000 103000 103000 103000 103000 295806 302332 308988 315778 322704 329768 336973 344323 351819 359466 251435 256982 262639 268411 274298 280302 286427 292674 299046 305546 ,10 ,20 ,80 ,30 ,40 ,80 ,05 ,55 ,15 ,10 354435 359982 365639 371411 377298 383302 389427 395674 402046 408546 ,10 ,20 ,80 ,30 ,40 ,80 ,05 ,55 ,15 ,10
49
Příloha 5: Propočet EAT + odpisy pro projekt 2011
Propočet EAT + odpisy pro rok 2011 Rok provozu Výnosy Odpisy Hrubý výnos EAT EAT + odpisy
Rok provozu Výnosy Odpisy Hrubý výnos EAT EAT + odpisy
0
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 226750 229835 232981 236191 239465 242804 246210 249685 253228 256843 43000 103000 103000 103000 103000 103000 103000 103000 103000 103000 183750 126835 129981 133191 136465 139804 143210 146685 150228 153843 156187 107809 110483 113212 115995 118833 121728 124682 127693 130766 ,50 ,75 ,85 ,35 ,25 ,40 ,50 ,25 ,80 ,55 199187 210809 213483 216212 218995 221833 224728 227682 230693 233766 ,50 ,75 ,85 ,35 ,25 ,40 ,50 ,25 ,80 ,55
11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 260530 264291 268126 272039 276030 280100 284252 288488 292807 297214 103000 103000 103000 103000 103000 103000 103000 103000 103000 103000 157530 161291 165126 169039 173030 177100 181252 185488 189807 194214 133900 137097 140357 143683 147075 150535 154064 157664 161335 165081 ,50 ,35 ,10 ,15 ,50 ,00 ,20 ,80 ,95 ,90 236900 240097 243357 246683 250075 253535 257064 260664 264335 268081 ,50 ,35 ,10 ,15 ,50 ,00 ,20 ,80 ,95 ,90
Příloha 6: Rentabilita investice projektu 2010
Rentabilita investice projektu 2010 celkové náklady 2415798 průměr EAT + odpisy 364338 rentabilita investice 0,150814762 Příloha 7: Rentabilita investice projektu 2011
Rentabilita investice projektu 2011 celkové náklady 2415798 průměr EAT + odpisy 235909 rentabilita investice 0,097652618
50
Příloha 8: Prostá doba návratnosti projektu 2010
Prostá doba návratnosti investice při uvedení do provozu v roce 2010 Rok Kumulace EAT + odpisy (Kč) Náklady investice (Kč) provozu (Kč) 0 0 -2415798 1 340184 340184 -2075614 2 345538 685722 -1730076 3 350998 1036720 -1379078 4 356568 1393288 -1022510 5 362250 1755538 -660260 6 368045 2123583 -292215 7 324313 2447896 32098 Příloha 9: Prostá doba návratnosti projektu 2011
Prostá doba návratnosti investice při uvedení do provozu v roce 2011 Rok Kumulace EAT + odpisy (Kč) Náklady investice (Kč) provozu (Kč) 0 0 -2415798 1 199188 226750 -2216610 2 210810 437560 -2005800 3 213484 651044 -1792316 4 216212 867256 -1576104 5 218995 1086251 -1357109 6 221833 1308084 -1135276 7 224729 1532813 -910547 8 227682 1760495 -682865 9 230694 1991189 -452171 10 233767 2224956 -218404 11 236901 2461857 18497
51
