Vysoká škola ekonomická v Praze
Bakalá ská práce
2011
Monika Hrubantová
Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta podnikohospodá ská Obor: Arts management
Název bakalá ské práce:
Kulturní kapitál Podblanicka a jeho využití v cestovním ruchu
Vypracovala: Monika Hrubantová Vedoucí práce: PhDr. Irena Tyslová
Prohlášení Prohlašuji, že bakalá skou práci na téma „Kulturní kapitál Podblanicka a jeho využití v cestovním ruchu“ jsem vypracovala samostatn . Použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v p iloženém seznamu zdroj .
V Praze dne 15. kv tna 2011
Podpis
Pod kování Ráda bych tímto pod kovala PhDr. Iren Tyslové za velice vst ícný p ístup a cenné rady a p ipomínky, které mi poskytla b hem zpracování této práce.
Abstrakt Tématem bakalá ské práce je kulturní kapitál a jeho využití v oblasti cestovního ruchu. Konkrétn se zabývá regionem Podblanicko, který je spjatý s fenoménem bájné hory Blaník a s vojskem svatého Václava. Podblanicko je místem s vysokým po tem kulturních i p írodních atraktivit, kde hlavním turistickým cílem je hora Blaník a stejnojmenná chrán ná krajinná oblast. Cílem práce je popsat a zhodnotit kulturní potenciál regionu a jeho vazby na cestovní ruch, zejména prost ednictvím tamních kulturních památek, akcí a institucí.
ást práce je také v nována využívání dotací
z Evropské unie k podpo e cestovního ruchu. Záv rem je charakterizována propagace regionu, která je v sou asné dob realizována v rámci projektu Kraj blanických rytí .
Klí ová slova Regionální kultura, kulturní kapitál, cestovní ruch, podpora Evropské unie
Abstract The theme of this thesis is the cultural capital and its use in the field of tourism. Specifically, it deals Podblanicko region, which is linked to the phenomenon of the mythical Mount Blanik, and the army of St. Wenceslas. Podblanicko is a place with a large number of cultural and natural attractions where the main tourist destination is a mountain of Blanik and the same protected area. The aim is to describe and evaluate the cultural potential of the region and its links to tourism, especially through of local cultural heritage, events and institutions. Part of this work is also devoted to the use of subsidies from the European Union to support tourism. Finally, it is characterized by the promotion of the region, which is currently being implemented under the project Blaník Knights.
Key words Regional culture, cultural capital, tourism, European union support
Obsah Úvod.................................................................................................................................. 1 1
Kultura a cestovní ruch ............................................................................................. 2 1.1
1.1.1
Lokální a regionální kultura ........................................................................ 2
1.1.2
Kulturní d dictví ......................................................................................... 4
1.1.3
Krajina a p írodní d dictví .......................................................................... 4
1.1.4
Kulturní kapitál ........................................................................................... 5
1.2
2
3
Kultura................................................................................................................ 2
Cestovní ruch ..................................................................................................... 5
1.2.1
Typologie cestovního ruchu........................................................................ 6
1.2.2
Kulturní turismus ........................................................................................ 8
1.2.3
Cestovní ruch v R ..................................................................................... 8
1.2.4
Podpora cestovního ruchu ........................................................................... 9
1.2.5
Význam kultury pro cestovní ruch............................................................ 11
Region Podblanicko ................................................................................................ 12 2.1
Geografické vymezení ..................................................................................... 12
2.2
Historie Blaníku ............................................................................................... 12
2.3
Pov st o blanických rytí ích ............................................................................. 13
2.4
Kulturní kapitál Podblanicka............................................................................ 14
2.4.1
Hmotná kultura ......................................................................................... 14
2.4.2
Kulturní infrastruktura .............................................................................. 20
2.4.3
Nehmotná kultura ..................................................................................... 23
2.4.4
Významní rodáci ....................................................................................... 25
2.4.5
Podpora kultury obyvateli ......................................................................... 26
Cestovní ruch na Podblanicku ................................................................................ 29 3.1
Podmínky a p edpoklady pro cestovní ruch ..................................................... 29
3.2
Infrastruktura a služby...................................................................................... 29
3.2.1
Turistická informa ní centra ..................................................................... 30
3.2.2
Kulturní akce jako turistické produkty regionu ........................................ 31
3.3
Mikroregiony.................................................................................................... 32
3.3.1
Mikroregion Podblanicko ......................................................................... 32
3.3.2
Mikroregion Blaník................................................................................... 35
3.4
Podpora cestovního ruchu z fond Evropské unie ........................................... 37
3.5
Propagace regionu ............................................................................................ 38
3.5.1
Tišt né materiály....................................................................................... 38
3.5.2
Média, internet a ostatní............................................................................ 39
3.6
Projekt Kraj blanických rytí .......................................................................... 40
Záv r ............................................................................................................................... 42 Seznam použitých zdroj ................................................................................................ 44 Seznam p íloh ................................................................................................................. 47
Úvod Region Podblanicko je velice pestrým a bohatým krajem na p írodní a kulturní d dictví. Podstata regionu vychází z pov sti o blanických rytí ích spících v ho e Blaník, kterou zná snad každý ob an této zem . Práce se zabývá kulturním kapitálem tohoto regionu a celkov jeho využitím v oblasti cestovního ruchu, která se velice dynamicky rozvíjí. Téma jsem si zvolila zejména kv li tomu, že v kraji blanických rytí
žiji již odmali ka a mám k n mu
hluboký vztah. Své osobní post ehy a zkušenosti jsem tak mohla využít p i zpracovávání této práce. První kapitola je v nována objasn ní základních pojm
z oblasti kultury a
cestovního ruchu. Kultura je velice d ležitou sou ástí života lidí a každé spole nosti a ve spojení s cestovním ruchem vytvá í i ekonomickou podstatu v rámci ve ejných rozpo t . Cestovní ruch pat í mezi rychle se rozvíjející odv tví a jeho význam pro rozvoj regionu je zna ný. Další kapitola pojednává o regionu Podblanicko a charakterizuje jej z geografického a áste n historického hlediska. Pozornost je v nována také pov sti o blanických rytí ích. Dále je podrobn popsán kulturní kapitál regionu, zejména ve form kulturních a p írodních památek, kulturních akcí, organizací. V poslední ásti práce se zabývám cestovním ruchem v regionu. Charakterizuji podmínky a p edpoklady pro jeho existenci a tvorbu. St žejním bodem celého regionu a zárove i hlavním turistickým cílem je hora Blaník a stejnojmenná chrán ná krajinná oblast. Blaník se svojí rozhlednou pak vytvá í typický obraz, nebo je zdálky viditelný a snadno rozpoznatelný. V posledních letech je aktuální možnost využívat finan ní prost edky z fond Evropské unie na realizaci projekt . N která m sta a obce v regionu pat í mezi úsp šné žadatele, proto se práce také v nuje otázce podpory cestovního ruchu v této oblasti. Záv rem kapitoly jsou popsány formy propagace. Zmín n je i projekt Kraj blanických rytí , jehož realizátorem je
eský svaz ochránc p írody a n které
obce regionu. Hlavní propagace probíhá v posledních n kolika letech prost ednictvím tohoto projektu.
1
1 Kultura a cestovní ruch 1.1 Kultura Kultura jako taková je d ležitým aspektem v život lidí a spole nosti. Vnímáme její projevy jako každodenní sou ást a podílíme se na procesu jejich vytvá ení. Pojem kultura lze vykládat z n kolika r zných hledisek. V odborné literatu e se asto setkáváme s odlišnými pohledy na kulturu a v tšina obor
má svou vlastní
definici. V zásad ale m žeme vypozorovat v každé z nich shodné rysy. Slovo kultura je p vodem ze starov ku a vzniklo z latinského slova „colere“. Jeho výklad souvisel se zem d lstvím. Postupem asu však bylo slovo používáno ve zcela jiných významech.1 Kulturu m žeme definovat v širším slova smyslu jako soubor norem a zp sob chování ve spole nosti, které se p edávají z generace na generaci. Kultura je znakem své doby, zahrnuje hodnoty, výrazy r zných spole enství a národ . Lze ji chápat jako „složitý spole enský jev i proces, který se neustále vyvíjí, který je specificky lidským výtvorem a který slouží k mnohostranné kultivaci jedinc
a sociálních skupin.“2
V jiném, kup íkladu kulturologickém pojetí, na ni lze nahlížet jako na „ideologický a znakový systém, nej ast ji definovaný jako systém symbol a význam .“3 Protože je pojem kultura v jistých sférách vícevýznamový, pro jisté skupiny odborník m že znamenat pon kud širší pojetí. Nap íklad kulturní geografové se ve svých teoriích dotýkají rozsáhlejšího okruhu témat, ili popisují ji komplexn ji. Kultura pro n
p edstavuje „chování“ a „jednání“ (sou ást veškerého konání) r zných
spole enství, „tvo ivou sílu“ formující socioprostorové vztahy v území, resp. v krajin .“4
1.1.1 Lokální a regionální kultura Vezmeme-li v úvahu územní hledisko, lze kulturu d lit na lokální (místní) a regionální. Pod pojmem lokální kultura si m žeme p edstavit v obecném slova smyslu 1
SOUKUP, V. P ehled antropologických teorií kultury. Praha : Portál s.r.o., 2000. 13 s. PATO KA, J. HE MANOVÁ, E. Lokální a regionální kultura v eské republice. Praha : ASPI a.s., 2008. 47 s. ISBN 978-80-7357-347-8. 3 SOUKUP, V.; VODÁKOVÁ, A.; VODÁKOVÁ, O. Sociální a kulturní antropologie. Praha : Sociologické nakladatelství, 2000. 12 s. ISBN 80-85850-29-X. 4 HE MANOVÁ, E. CHROMÝ, P. Kulturní regiony a geografie kultury. Praha : ASPI a.s., 2009. 14 s. ISBN 978-80-7357-339-3. 2
2
kulturu konkrétního místa. M že být definována typickými znaky, kterými se liší od ostatních a zahrnuje jak hmotnou složku, tak i tu nehmotnou. Její sou ástí jsou zvyklosti, tradice a projevy lidové kultury. Patrná je tedy zna ná provázanost s danou lokalitou a historickým vývojem.5 Regionální kultura již zahrnuje v tší územní celek vymezený hranicemi a už správními, historickými i jinými. M že to být nap íklad celý okres nebo ur itá oblast vymezující se charakteristickými a specifickými aspekty. Základní jednotkou je v tomto p ípad region chápaný z hlediska kultury i sociologie jako „ asoprostorový pr se ík i pr nik minulých a sou asných spole enství a jejich kultur.“ 6 S tímto pohledem souvisí i pojem kulturní region, tedy region, kde se vyskytují charakteristické prvky kultury. Tento pojem se však nedefinuje snadno a n kte í odborníci poukazují na n kolik problém , které se tu objevují jako nap . nejednozna né pojetí hranic.7 Regiony jako územní celky prošly b hem staletí dlouhým vývojem a n které zm nily svoji podobu, ztratily p vodní význam i zanikly úpln . Jejich obyvatelé si však k rodnému regionu utvá í vztah a vnímají ho svým vlastním zp sobem. To odkazuje k pojmu regionální identita, která je výrazem ztotožn ní se a pocitem sounáležitosti s daným celkem. Na základ
toho byly z vývojového hlediska
charakterizovány ty i skupiny region :8 • Regiony, které dosáhly suverenity s následným formováním identity • Regiony s tradi ním regionálním v domím • Regiony se „ztracenou“ identitou • Regiony áste n
i ú elov institucionalizované
Jako p íklad t etí skupiny je v literatu e uveden region Podblanicko, kterému je v nována další kapitola této práce. Regiony se ztracenou identitou jsou v tomto p ípad
5
PATO KA, J. HE MANOVÁ, E. Lokální a regionální kultura v eské republice. Praha : ASPI a.s., 2008. 63 s. ISBN 978-80-7357-347-8. 6 PATO KA, J. HE MANOVÁ, E. Lokální a regionální kultura v eské republice. Praha : ASPI a.s., 2008. 113 s. ISBN 978-80-7357-347-8. 7 PATO KA, J. HE MANOVÁ, E. Lokální a regionální kultura v eské republice. Praha : ASPI a.s., 2008. 114 s. ISBN 978-80-7357-347-8. 8 HE MANOVÁ, E. CHROMÝ, P. Kulturní regiony a geografie kultury. Praha : ASPI a.s., 2009. 73-74 s. ISBN 978-80-7357-339-3.
3
myšleny „ oblasti formované na základ národnostního uv dom ní v 19. století, které ztratily svoji dominantní ideovou funkci.“ 9
1.1.2 Kulturní d dictví Naše zem se m že pyšnit obrovským množství kulturních atraktivit a historicky cenných památek, které souhrnn nazýváme kulturním d dictvím. To je sou ástí kultury jako celku a zahrnuje veškeré prvky hmotné a nehmotné kultury. Obecn vzato si pod pojmem kulturní d dictví lze p edstavit mnohé nap íklad r zné stavby a sbírky, um lecká díla, ale nejedná se jen o hmotnou stránku.
adí se sem i živá kultura a
v širším pojetí i prvky p írodního d dictví. Kulturní d dictví je bráno jako odkaz minulých generací, jako hodnoty, které bychom m li zachovat i generacím p íštím. „ Kulturní d dictví je zárove materiálním a duchovním zdrojem dokládajícím historický vývoj. Má d ležitou úlohu v sou asném život
a musí být p ístupné ve ejnosti z hlediska fyzického, intelektuálního a
emocionálního.“ 10 Z toho pramení podstata zapojení d dictví do ekonomického procesu a využití kulturního potenciálu, v rovinách, které nabízí adekvátní možnosti. V oblasti kulturního d dictví vyvstává i otázka jeho ochrany a pé e. V eské republice je tato problematika vymezena zákonem . 20/1987 Sb., o státní památkové pé i. Instituce, které jsou v této oblasti inné, jsou zejména Ministerstvo kultury a Národní památkový ústav a jeho jednotlivá územní pracovišt .
1.1.3 Krajina a p írodní d dictví Hovo íme-li o kulturním d dictví, m li bychom vzít v úvahu i existenci krajiny a p írody jako takové. Kulturní artefakty se p eci vytvá ely v ur itém prostoru, krajin a velice asto jsou to nerozlu n spjaté systémy. Pojem krajina nepat í mezi ty, které mají
9
Tamtéž Mezinárodní charta o kulturním turismu Mexico 1999 [online]. 2000 [cit. 2011-02-08]. Mezinárodní dokumenty Icomos o ochran kulturního d dictví. Dostupné z WWW:
10
4
jednozna n danou definici, ale m žeme ho posuzovat podle t í hlavních sm r . Jsou to krajina jako pozorovaná scenerie, vymezené území nebo region a specifický celek.11 Ochranu p írody ustanovuje zákon . 114/1992 Sb., o ochran p írody a krajiny. Nejvyšším orgánem je v tomto p ípad
Ministerstvo životního prost edí a jeho
organiza ní složka Agentura ochrany p írody a krajiny. Zmín ný zákon krom jiného definuje chrán ná území jako je Národní park, Chrán ná krajinná oblast nebo P írodní rezervace, které jsou sou ástí kategorie Zvlášt chrán ná území.
1.1.4 Kulturní kapitál Pro kulturní d dictví, zejména pro tu hmotnou stránku, byla vždy d ležitá její funkce a využívání, jakož i zp sob zacházení. Z tohoto hlediska je patrná souvislost s pojmem kulturní kapitál. Odborná
literatura
poukazuje
zejména
na
sociologické
chápání
této
problematiky a odkazuje na pojetí kulturního kapitálu P. Bourdieu, který tento pojem nejen
zavedl,
ale
vymezil
i
jeho
ti
formy:
vt lený,
objektivizovaný
a
institucionalizovaný kapitál.12 V rámci kulturologie a ekonomie je kulturní kapitál spojován s kulturním d dictvím, tedy se všemi jeho hmotnými a nehmotnými prvky. Podle Kesnera je chápán z pohledu ekonomické využitelnosti. Zd raz uje jak jeho kulturní, tak i ekonomické hodnoty a rozvíjí myšlenku jeho dalšího rozvoje a udržitelnosti.13 U této problematiky se však nabízí otázka, zda jsou územní celky i stát schopni tento kapitál pln a efektivn využít.
1.2 Cestovní ruch Cestovní ruch je dynamicky se rozvíjejícím odv tvím a tvo í nepostradatelnou složku národního hospodá ství. Jeho význam tedy spat ujeme jak z hlediska ekonomického, tak i rozvojového a kulturního. Cestování a touha po poznání tvo í 11
HE MANOVÁ, E. CHROMÝ, P. Kulturní regiony a geografie kultury. Praha : ASPI a.s., 2009. 156 s. ISBN 978-80-7357-339-3. 12 ŠAFR, Ji í. Funkce kulturního kapitálu.[online]. 2007, 9, [cit. 2011-03-11]. Dostupný z WWW: 13 KESNER, L. Marketing a management muzeí a památek. Praha : Grada publishing a.s., 2005. 46 s. ISBN 80-247-1104-4.
5
základní podstatu. Cestujeme, abychom poznávali, vzd lávali se a uspokojovali své touhy a pot eby. Stejn jako u pojmu kultura existuje pro cestovní ruch ada r zných definic více i mén komplexních. Cestovní ruch ovšem zahrnuje mnoho souvisejících odv tví, s ímž se pojí i obtížnost ho jasn definovat. Ve v tšin pojetí se setkáváme s výrazy, jako je do asná zm na bydlišt , cestování za zábavou, rekreace. Jiné teorie vysv tlují cestovní ruch jako „ soubor inností zam ených na uspokojování pot eb souvisejících s cestou a pobytem osob.“ 14 V zásad ale v sob pojem skrývá t i hlavní charakteristiky a to do asnost zm ny místa trvalého bydlišt , nevýd le ný charakter cesty a pobytu a také vztahy mezi lidmi, které jsou b hem této cesty vytvá eny.15 Sv tová organizace cestovního ruchu (UNWTO) dosp la v roce 1991 na konferenci v Ottaw k záv ru, že je nezbytné sjednotit pojmy týkající se cestovního ruchu. Došlo tedy k zavedení jasné definice, která cestovní ruch (tourism) pojímá jako „ innost osob cestujících do míst a pobývajících v místech mimo své obvyklé prost edí po dobu kratší než jeden ucelený rok, za ú elem trávení volného asu a služebních cest (osoba nesmí být odm ována ze zdroj navštíveného místa).“ 16
1.2.1 Typologie cestovního ruchu Cestovní ruch jako takový lze lenit z n kolika r zných hledisek. Záleží však na tom, z jakého pohledu je odborníky vnímán. M žeme se nap íklad setkat s d lením cestovního ruchu na formy a druhy nebo podle ur itých kritérií. Možná kritéria jsou následující:17 • P evažující motivace ú asti na cestovním ruchu • Místo realizace • Vztah k platební bilanci státu • Délka pobytu • Zp sob zabezpe ení cesty a pobytu • Po et ú astník 14
9.
ORIEŠKA, J. Technika služeb cestovního ruchu. Praha : IDEA SERVIS, 1999. 5 s. ISBN 80-85970-27-
15
INDROVÁ, J. Cestovní ruch (základy). Praha : Oeconomica, 2007. 11 s. ISBN 978-80-245-1252-5. Charakteristika a význam cestovního ruchu v esku [online]. c2011 [cit. 2011-01-27]. Dostupné z WWW: http://www.czechtourism.cz/1-charakteristika-a-vyznam-cestovniho-ruchu-v-cesku/ 17 INDROVÁ, J. Cestovní ruch (základy). Praha : Oeconomica, 2007. 17 s. ISBN 978-80-245-1252-5. 16
6
• Zp sob financování • V k ú astník • P evažující prost edí pobytu Jednotlivá kritéria pak p edstavují další konkrétn jší skupiny. V rámci této práce je vhodné poukázat zejména na len ní z hlediska p evažující motivace, kde bychom našli zmínku o kulturním poznávání a poznávání p írodního prost edí. Teorie produktu v cestovním ruchu Produkt je z hlediska marketingu nejd ležit jší
ástí marketingového mixu.
M že se vyskytovat v hmotné i nehmotné podob , v zásad se ale jedná kombinaci obojího. Produktem tedy m že být výrobek, myšlenka, budova, organizace, událost, služba, místo apod. Definicí ho lze vymezit jako „ jakýkoli statek, který lze nabídnout na trhu ke sm n , aby uspokojil poptávku, touhu, p ání nebo ešil problém zákazníka a tím firm
pomohl dosáhnout stanovených cíl .“ 18 Organizace tedy nabízí produkt
zákazníkovi a snaží se ho oslovit. M la by mít vypracovanou marketingovou strategii, kde si vymezí i ostatní složky marketingového mixu a stanoví cílovou skupinu zákazník . Zákazníci si s produktem kupují zejména užitek a o ekávají ur itou hodnotu. Hodnotová nabídka je vytvá ena jak podniky a organizacemi, tak i st edisky cestovního ruchu. Nelze tedy produkt vnímat jen jako fyzický objekt ur ený ke koupi. Je to souhrn vlastností, jejichž sou ástí je i jméno, zna ka, výhody a jiné aspekty.19 Specifické postavení má tzv. turistický produkt, který posiluje domácí cestovní ruch a je vytvá en organizacemi cestovního ruchu. Mezi tyto subjekty m žeme za adit cestovní kancelá e, centrály cestovního ruchu, m sta, sdružení apod.20
18
JAKUBÍKOVÁ, D. Marketing v cestovním ruchu. Praha : Grada publishing a.s., 2009. 50 s. ISBN 97880-247-3247-3. 19 JAKUBÍKOVÁ, D. Marketing v cestovním ruchu. Praha : Grada publishing a.s., 2009. 188 s. ISBN 978-80-247-3247-3. 20 POMYKAL, J. Radosti a strasti turistických produkt . COT business [online]. 2008, [cit. 2011-04-24]. Dostupný z WWW: .
7
1.2.2 Kulturní turismus Kulturní turismus je jednou z ástí obecného celku zvaný cestovní ruch. Už ze samotného názvu vyplývá spojení s poznáváním kultury. Kesner však zd raz uje nejednozna nost a nemožnost jeho p esného definování, nebo p i každé cest dochází k poznávání kultury. Dále uvádí, že v tšina existujících definic se nevztahuje pouze na poznávání hmotné kultury, ale zahrnuje také nehmotnou složku (tradice, zvyky).21 Významu zp ístupn ní kulturního d dictví návšt vník m a turist m si všímá i organizace Unesco resp. Mezinárodní rada pro památky a sídla Icomos. Na mezinárodních konferencích byly p ijaty již dv
charty upravující problematiku
kulturního turismu. Jedná se o tzv. Mezinárodní chartu kulturního turismu z Bruselu 1976 a Mezinárodní chartu o kulturním turismu z Mexika 1999. Druhá zmi ovaná p ipomíná nezbytnost kulturního turismu jako základní aspekt pro rozvoj a zachování kulturního d dictví. Mezi její hlavní cíle pat í nap . snaha o v tší p ístupnost d dictví návšt vník m, podpora navrhovatel strategických program a politik.22
1.2.3 Cestovní ruch v R eská republika pat í mezi zem hojn navšt vované turisty. A i když se nem že pochlubit mo em, plážemi, exotickými st edisky a tropickým po asím, nabízí jiné možnosti, jak strávit sv j volný as b hem dovolené i výletu. Velkou p edností je naše dlouhá a pestrá historie, která zanechala sv j nesmazatelný odkaz v podob kulturních a historických památek. Stejn tak nelze opomenout zvyky a tradice, které se dodnes udržují zejména v menších oblastech. To vše pak vytvá í základ pro formování image a pov domí o r zných kulturních i p írodních atraktivitách, které se mohou stát turistickým lákadlem. Za posledních n kolik desetiletí prošel cestovní ruch v esku znatelným vývojem. Významný mezníkem byl, stejn jako u ostatních aktivit, rok 1989, resp. doba po n m. V d sledku otev ení hranic a následného svobodného cestování za alo docházet k velikému rozmachu služeb v cestovním ruchu. S r stem po tu návšt vník 21
KESNER, L. Marketing a management muzeí a památek. Praha : Grada publishing a.s., 2005. 59-60 s. ISBN 80-247-1104-4. 22 Mezinárodní charta o kulturním turismu Mexico 1999 [online]. 2000 [cit. 2011-02-08]. Mezinárodní dokumenty Icomos o ochran kulturního d dictví. Dostupné z WWW:
8
rostl i po et ubytovacích kapacit, cestovních kancelá í apod.23 Všichni se tak museli p izp sobovat novým p íležitostem. Podle údaj
eského statistického ú adu sem každoro n p ijede na 6 mil.
zahrani ních turist . Ovšem záleží také na tom, jak dlouho se tu zdržují, tedy kolik dní a nocí v eské republice stráví. Statistické údaje ukazují na fakt, že celkov dochází ke zkracování délky pobytu. Mezi tradi n
nejnavšt vovan jší regiony se adí Praha
následovaná Karlovarským a Jihomoravským krajem.24 Jak již bylo zmín no výše, cestovní ruch je dnes již nepostradatelným ekonomickým segmentem. Podílí se významn na tvorb hrubého domácího produktu a stejn tak ovliv uje i platební bilanci státu. Zárove funguje jako velký zam stnavatel. V cestovním ruchu i ostatních oblastech s tím související pracuje v pr m ru každý desátý ech.25
1.2.4 Podpora cestovního ruchu Celá oblast cestovního ruchu je v gesci Ministerstva pro místní rozvoj. Jeho hlavním úkolem je koordinace subjekt
a zajišt ní vytvá ení podmínek pro rozvoj
cestovního ruchu. Základním strategickým dokumentem je v tomto p ípad Koncepce státní politiky cestovního ruchu v R pro období 2007 – 2013. Pro ú ely propagace republiky v zahrani í založilo ministerstvo agenturu Czechtourism, neboli
eskou
centrálu CR jako svojí p ísp vkovou organizaci.26 Ministerstvo pro místní rozvoj se stará o podporu rozvoje cestovního ruchu, která je realizována prost ednictvím Národního programu podpory cestovního ruchu. Po vstupu republiky do Evropské unie také vznikla možnost
erpat finan ní pomoc
z dota ních program . Pro n které z nich se ministerstvo stalo jejich hlavním ídícím orgánem. Krom Ministerstva pro místní rozvoj se o podporu cestovního ruchu starají také kraje, obce i mikroregiony a to nejen z hlediska finan ního, ale i koncep ního.
23
JI INSKÁ, L. Vývoj cestovního ruchu v eské republice v letech 1990-2004. Brno, 2005. 52 s. Diplomová práce. Masarykova univerzita v Brn , Ekonomicko-správní fakulta. [elektronický zdroj] 24 ECHUROVÁ, L . Shrnutí vývoje p íjezdového cestovního ruchu [online]. 26.11.2010 [cit. 2011-0203]. Dostupné z WWW: 25 FOJTÁCHOVÁ, H. Cestovní ruch je významnou sou ástí eské ekonomiky [online]. 2005 [cit. 201102-09]. Dostupné z WWW: 26 Cestovní ruch [online]. 2011 [cit. 2011-02-01]. Dostupné z WWW:
9
Národní program podpory cestovního ruchu Jedná se o dota ní program, který vyhlašuje Ministerstvo pro místní rozvoj a to vždy na ur ité období. Aktuální program byl schválen v roce 2010 na období 2010 – 2013 s podprogramem, který nese p ízna ný název Cestovní ruch pro všechny. Zam uje se zejména na vytvá ení nových produkt a jejich marketing. Sou ástí je i podpora cestování sociáln a zdravotn znevýhodn ných skupin.27 Programy Evropské unie V sou asné dob je otázka program podpory stále velice aktuální. Pro adu subjekt se stávají d ležitým zdrojem financování a pomáhají jim realizovat projekty, které by samy nebyly schopni pokrýt. Aktuální programovací období stanovené na roky 2007 - 2013 je za polovinou a obce, kraje i podniky mají stále možnost žádat o dotace prost ednictvím vypisovaných výzev. Pro oblasti cestovního ruchu jsou brány v úvahu tyto programy: Integrovaný opera ní program, Regionální opera ní programy, Programy p eshrani ní spolupráce a Program rozvoje venkova. V minulém programovacím období tu fungoval ješt Spole ný regionální opera ní program. Jelikož se tato práce více v nuje problematice region , nebudu popisovat všechny programy podpory, ale nastíním jen n které, které se této oblasti nejvíce dotýkají a jsou pro ú ely této práce relevantní. V oblasti cestovního ruch hrají zásadní roli regionální opera ní programy, kterých bylo stanoveno celkem sedm. Pat í do cíle Konvergence a jsou financovány z Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF). Jejich ízení spadá do kompetencí regionálních rad jednotlivých region soudržnosti. Pro toto programové období bylo na realizaci projekt vy len no 4,6 mld. eur.28 Jedním z t chto program
je Regionální opera ní program NUTS II St ední
echy. Je ízen Regionální radou region soudržnosti pro St ední
echy a postihuje
oblast celého St edo eského kraje. V rámci programu byly schváleny ty i prioritní osy. Jsou to Doprava, Cestovní ruch, Integrovaný rozvoj území a Technická pomoc. 27
Národní program podpory cestovního ruchu [online]. 2011 [cit. 2011-01-02]. Dostupné z WWW: . 28 Regionální opera ní programy [online]. 2011 [cit. 2011-01-02]. Dostupné z WWW:
10
Žadatelem o finan ní prost edky m že být jak kraj, tak jednotlivé obce, svazky obcí i r zné profesní a neziskové organizace.29
1.2.5 Význam kultury pro cestovní ruch Kultura a její poznávání je jedním z aspekt motivace turist v p íjezdovém cestovním ruchu. Její p ínos je viditelný jak ve sfé e ekonomické tak i sociální. Oblast kultury se prost ednictvím cestovního ruchu stává sou ástí národního hospodá ství, p ináší finance do ve ejných rozpo t a podporuje zam stnanost. V jednotlivých oblastech a regionech, kde se objevují specifické prvky kultury, p ispívá cestovní ruch výrazn k regionálnímu rozvoji. Z toho také pramení nutnost dostate né a kvalitní propagace a ší ení pov domí mezi možnými návšt vníky. Tvorba tzv. image „ by m la vycházet z v domostního, inova ního a myšlenkového potenciálu území.“ 30 Regiony navíc skrývají ješt nevyužitý kulturní potenciál, který by se mohl stát sou ástí cestovního ruchu. Kultura ve spojení s cestovním ruchem s sebou p ináší adu výhod. Ovšem na druhé stran existují i negativní aspekty, které se mnohde vyskytují. Jedná se zejména o poškozování hmotných památek, ztrátu autenticity, p ílišnou komercionalizaci kultury, vymizení kulturní identity komunit i narušování života ob an .31
29
ROP NUTS II St ední echy [online]. 2011 [cit. 2011-03-11]. Dostupné z WWW: 30 FORET, M.; FORETOVÁ, V. Jak rozvíjet místní cestovní ruch. Praha : Grada publishing spol. s r.o., 2001. 48 s. ISBN 80-247-0207-X. 31 KESNER, L. Marketing a management muzeí a památek. Praha : Grada publishing a.s., 2005. 70 s. ISBN 80-247-1104-4.
11
2 Region Podblanicko 2.1 Geografické vymezení Podblanický region se rozprostírá na území St edo eského kraje konkrétn v jeho jihovýchodní ásti. Jedná se o oblast kolem bájné hory Blaník. Ve skute nosti jsou však hory dv a to Velký (638 m) a Malý (564 m) Blaník. P esné hranice regionu nejsou nikde uvedeny ani striktn vymezeny. V užším pojetí tak m že být Podblanicko chápáno jen jako území kolem Blaníku, ovšem v tšinou se svou rozlehlostí ztotož uje s bývalým okresem Benešov. Název Podblanicko se ujal v regionální mluv
v 19. století a stal se již
neodmyslitelnou sou ástí regionálního uv dom ní zdejších obyvatel.32 Podblanicko je malebný kraj, který se m že pochlubit p írodními krásami a p íjemným prost edím. Jsou tu rozlehlé lesy, louky, potoky, rybníky v ele s ekou Blanicí, která celým krajem protéká. Krom
toho se na území nachází
ada
neoby ejných míst s výskytem vzácných druh rostlin a zví at. Není proto divu, že v oblasti byla vyhlášena v roce 1981 Chrán ná krajinná oblast Blaník, rozkládající se na ploše 4080 ha. Tím získala i status nejmenší CHKO v eské republice. Postupn p ibylo ješt n kolik p írodních rezervací a strom ozna ených jako památný. Krom p írodních atraktivit nalezneme v kraji i významná geologická nalezišt . V minulosti tu probíhala t žba zlata, která zapo ala již v období Kelt
a týkala se
zejména eky Blanice. Mezi významná st ediska pat il d l Roudný. Vedle zlata se také pozd ji t žily sprašové hlíny, krystalický vápenec a antracitové uhlí. V sou asné dob má v celém regionu veliké zastoupení t žba kamene.33
2.2 Historie Blaníku Hora Blaník je st edobodem celého regionu. Je to nejen zajímavá p írodní atraktivita, ale i d ležitý prvek v rozvoji cestovního ruchu. Pat í k asto navšt vovaným
32
Podblanicko [online]. 2011 [cit. 2011-02-09]. Dostupné z WWW: . 33 Geologie a geomorfologie [online]. 2011 [cit. 2011-02-20]. Dostupné z WWW: .
12
míst m jak turisty, tak lidmi z blízkého okolí. Obyvatelé místní krajinu využívají hlavn ke sportovním aktivitám, procházkám a poznávání p írodních krás. Je to kraj op edený mýty a tajemnem. To pozná každý, kdo horu Blaník a její okolí navštíví. Po átky osídlení Blaníka spadají do doby železné, konkrétn letopo tu 400 p . Kr. Z archeologických pr zkum
se hovo í o
vyplynulo, že zdejší obyvatelé
pat ili k halštatsko-laténské kultu e. Byly nalezeny drobné p edm ty jako nádoby a st epy, které toto tvrzení dokazují. Na Velkém Blaníku také d íve údajn stávalo opevn né keltské hradišt , možná dokonce hrad i tvrz. Zbytky rozvalin a kamen jsou vid t po celé ho e dodnes. Malý Blaník d íve pat il k tradi ním poutním míst m. Lidé se chodili pomodlit do kaple sv. Má í Magdaleny, která byla na vrcholku v lesích vystav na. V roce 1783 však byla kaple rozhodnutím císa e Josefa II. zrušena. Ke znovuobnovení už nikdy nedošlo a její zkázu tak dokonal as a p írodní vlivy. Velkého významu dosáhl Blaník v 19. století. Tehdy se na horu podnikaly rozsáhlé tábory lidu v souvislosti s národním uv dom ním. Poctou pro místní obyvatele pak byla událost pro všechny nezapomenutelná a to odvezení památného kamene z hory Blaník a jeho vsazení do základ Národního divadla. Zajímavostí je, že pro divadlo byl p vodn vybrán kámen jiný, ale protože se údajn nezdál být dostate n vhodný, nahradil ho jiný. P vodní kámen je k vid ní v Lou ovicích pod Blaníkem. 34
2.3 Pov st o blanických rytí ích Podblanický kraj se dostal do podv domí eského obyvatelstva hlavn díky pov sti o blanických rytí ích spících v ho e Blaník. Traduje se, že až bude eské zemi nejh , rytí i vyjedou z hory v ele se svatým Václavem celému národu na pomoc. Pov st se do kala ady zpracování n kolika významnými spisovateli, jako byli Alois Jirásek i Jaroslav Vrchlický (Balada blanická). Václav Mat j Kramerius použil p íb h pro svoji divadelní hru Blaník. Jirásek jí v noval kapitolu ve Starých pov stech eských a zmi uje se o ní i v Sibylliných proroctvích. Konkrétn
se dozvídáme že, „ pod skalnatým vrcholem
Blaníku, ve východním svahu je skála v podob lomeného oblouku. Tam je vchod do hory, tam také prýští pramen. Z n ho napájejí blani tí rytí i své kon , když za as 34
POUZAR, J. Podblanickou minulostí. Praha : VIDA, 1996.
13
jednou za svitu m síce vyjedou z hory na palouk mezi lesy pod horou.“ 35 Pov st dále pojednává o p ípadech setkání oby ejných lidí s blanickým vojskem. Za celou dobu existence pov sti vzniklo n kolik verzí a podob p íb hu. V tšinou ale m žeme vypozorovat u všech podobné rysy a stejnou hlavní myšlenku a to asovou nesourodost. Hlavní postavy v tšinou stráví v ho e jeden den, zatímco venku již ub hl rok. Nutno íci, že pov st vyvolává zvláštní pocit dodnes.
2.4 Kulturní kapitál Podblanicka Protože jsem na Podblanicku vyr stala a stále zde žiji, mohu potvrdit, že kraj jako takový má co nabídnout potencionálním návšt vník m. Je to nejen p írodní bohatství, ale i kulturní památky ve všech svých podobách. V následujícím textu se snažím popsat kulturní kapitál celého regionu na p íkladu m st a obcí, které se tu nacházejí. Jelikož hranice regionu jsou spíše pomyslné a každý si je m že p edstavit po svém, zam ila jsem se na oblast, kterou já osobn považuji za Kraj blanických rytí .
2.4.1 Hmotná kultura Vlašim Vlašim je st edo eské m sto ležící v okrese Benešov asi 70 kilometr od Prahy. Pat í k n mu ješt dalších 6 okolních obcí, tudíž všechny dohromady tvo í jeden m stský celek. Celková rozloha iní 4145 ha a po et obyvatel se v tuto chvíli blíží íslu 12 700. Funguje i jako obec s rozší enou p sobností, tudíž je pro dalších padesát obcí d ležitým správním i kulturním st ediskem. Hora Blaník odtud není daleko, je to p ibližn 10 kilometr a dá se tam pohodln dostat na kole. Místní ob ané zejména pak vedení m sta Vlašim považují za „srdce Podblanicka“. Od toho se pak odvíjí kroky a jednání zastupitelstva ve sfé e regionálního rozvoje. M sto má bohatou historii plnou nevšedních událostí. O jeho vzniku se v regionální literatu e do teme mnoho zajímavého, ovšem p esný rok nikde nenajdeme. V písemných pramenech však lze dohledat první zmínku z roku 1318 o hradu, který tu stával ješt p edtím, než bylo m sto v bec založeno. P vodn gotický hrad sloužil jako sídlo šlechtickému rodu Janovic a v roce 1363 ho spolu s celou Vlašimí koupili páni 35
JIRÁSEK, A. Staré pov sti eské. Praha : Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a um ní, 1953. 314 s.
14
z Jenštejna. B hem staletí se tu vyst ídalo ješt n kolik šlechtických rod , ale ten poslední se do historie m sta zapsal nejvíce. V roce 1744 zámek koupili knížata z Auerspergu a p estav li ho v klasicistním stylu. V jejich vlastnictví vydržel až do roku 1945. Ve m st
najdeme n kolik kulturních památek a turistických atraktivit.
Dominantou je bezesporu již zmín ný zámek. Cenná budova je v sou asné dob sídlem dvou institucí. Jsou to Muzeum Podblanicka a st ední odborná škola. Každá z nich má své vlastní vymezené prostory, takže si v innosti nijak nep ekáží. Krom muzea na zámku nalezneme také ob adní sí , která se využívá jak pro svatby, tak pro r zné slavnostní události a také koncertní sál. Mezi zajímavosti pat í nedávno zp ístupn né podzemní prostory zámku, které lákají svojí lehce tajemnou atmosférou. P ímo k zámku p iléhá rozlehlý anglický park, který pat í mezi nejzachovalejší tohoto druhu v Evrop . Za sv j vznik vd í rodu Auersperg , kte í ho nechali zbudovat koncem 18. století v místech zámecké zahrady a obory. Nutno íci, že park je nejen svojí rozlohou 75 ha vskutku unikátní. Pro místní obyvatele i návšt vníky se stává zónou odpo inku a relaxace nebo i sportovních aktivit. Parkem protéká eka Blanice a vede tudy i nau ná stezka, tak aby se návšt vníci mohli nezávisle vzd lávat a dozvídat se o zajímavé fló e a faun . Kdo nechce p írodní krásy poznávat sám, m že si zaplatit prohlídku s pr vodcem. Tyto služby poskytuje Podblanické ekocentrum, které sídlí hned naproti zámeckému areálu. V parku se nachází také ada kulturních prvk , které stojí zato si prohlédnout. Jsou to nap íklad nov zrekonstruovaný ínský pavilon, Starý hrad, soubory kamenných soch
i t i novogotické vstupní brány – vlašimská,
domašínská, znosimská. Mezi kulturní památky zapsané v úst edním seznamu pat í také dva kostely, na kterých si m žeme všimnout hned dvou zajímavostí. Stojí p ímo naproti sob , sta í jen p ejít silnici, a navíc je každý z nich spravován jinou církví a to
ímskokatolickou
(kostel sv. Jiljí) a eskoslovenskou husitskou (Hus v sbor). Kostel sv. Jiljí byl p vodn gotickou stavbou vystav nou v letech 1522 – 1523 zatímco ten druhý je o n co mladší. Dokon en byl roku 1926. K dalším zajímavostem pat í i židovský h bitov a poh ební kaple rodu Auersperg . Památkov chrán ných je i n kolik m š anských dom budova bývalé ob anské záložny. 36
36
http://www.mesto-vlasim.info/
15
a
V okolních obcích, které pat í pod správu Vlašimi, stojí za zmínku také n kolik pozoruhodností. V Domašín na nám stí stojí kostel sv. Jakuba Staršího, který pochází ze 14. století. V interiéru se zachovaly gotické prvky. Nem li bychom opomenout také bývalou renesan ní tvrz, která stojí nedaleko kostela. B hem své existence zna n utrp la a to jednak nevhodnými stavebními zásahy, tak i požárem. V sou asné dob je objekt nevyužívaný a chátrá. Opa ným sm rem p es m sto leží obec Bolina, která v lese na kopci na tzv. Spáleném vrchu ukrývá jedno z poutních míst a to loretu, vystav nou v letech 1703 – 1706 Janem Jí ím Erdhartem.37 Pravideln každým rokem na podzim se stává oblíbeným a vyhlášeným cílem návšt vník b hem pout , která se zde koná. Lou ovice pod Blaníkem Lou ovice jsou dle správního hlediska m stysem. Je to místo, které nejvíce ze všech jmenovaných souvisí s fenoménem Podblanicka a to hlavn z toho d vodu, že leží p ímo pod horou Blaník a tudíž mají své místo v utvá ení d jin tohoto kraje. V polovin 12. století zde byl vybudován ženský premonstrátský klášter, který však byl pozd ji zcela zni en a vypálen husitskými vojsky. Z té doby se zachoval p vodn gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie. Ke zdejším pozoruhodnostem pat í také barokní zámek, který však nefunguje na bázi prohlídkových okruh , nýbrž jako muzeum. K zámku p iléhá bývalý zámecký pivovar. Hojn navšt vovaným místem je t icetimetrová rozhledna na Velkém Blaníku vystav ná v roce 1941 Klubem eských turist . Zajímavostí je, že dává celé ho e charakteristický ráz, nebo je vid t už zdálky. Podle tohoto poznávacího znamení se dá Blaník snadno identifikovat mezi ostatními kopci, kterých je všude plno. Rozhledna má tvar husitské hlásky a celou ji pokrývá d ev ný šindel. V roce 1962 vyvolal senzaci nález pokladu archeologem a numismatikem Pavlem Radom ským. Jednalo se o rozbitý džbánek, který ukrýval na 622 mincí z r zných období. Pro nadšence a amatérské hleda e poklad se stal jasnou motivací a zárove novou nad jí k nalezení n eho podobného. Mince jsou sou ástí sbírek Národního muzea v Praze.38 Také na Malém Blaníku bychom našli stopy historie. Byly tu nalezeny zbytky husitské tvrze a kdysi tu stávala kaple sv. Má í Magdaleny. I když je z ní dnes jen z ícenina, návšt vnici si sem p esto najdou cestu. 37 38
http://www.mesto-vlasim.cz/stage_1/node/88 http://www.lounovicepodblanikem.cz/historie-fakta.php?ctg=9
16
Kondrac Obec Kondrac je menší vesnice s necelými p ti sty obyvateli a pat í k ní ješt dv osady. Leží nedaleko Blaníka, a tudíž územn pat í i do chrán né krajinné oblasti. Dominantou Kondrace je kostel sv. Bartolom je, který byl postaven již ve 12. století, pozd ji upravován v gotickém a barokním stylu. Na st nách jsou zachované zbytky nást nné malby z doby románské. Významný prvek tu tvo í také lidová architektura. Dochovaly se zde zd né i roubené stavby, zejména špýchary, obytné domy a stodoly. Tyto stavby lze nalézt také prakticky ve všech ostatních vesnicích.39 Na eradec Další obcí v blízkosti Blaníka je obec Na eradec, která pat í mezi nejstarší. Její založení se datuje za átkem 12. století. V sou asné dob má n co p es tisíc obyvatel a do jejího správního obvodu pat i ješt dev t dalších obcí. Na eradec se m že pochlubit n kolika kulturními památkami zapsanými do úst edního seznamu. Jednou z nich je barokní zámek z po átku 18. století, který dnes slouží jako d tský domov. Dále se m žeme setkat s kostelem sv. Petra a Pavla zmi ovaným v pramenech od roku 1184. Kousek od kostela stojí barokní radnice se zvonicí. Zvonice byla postavena již v dob gotické a p edpokládá se, že to bylo v místech p vodní tvrze. Uvnit se ukrývá zvon z roku 1512 s celkovou hmotností 15q. K zajímavým památkám ur it pat í i domy selského baroka z 1. pol. 19. století a tzv. K ížová cesta, kterou lemuje t ináct kapli ek. Byla postavena roku 1738. V minulosti obývala Na eradec po etná židovská komunita. D kazem jsou zbytky židovské synagogy, které se dochovaly a židovský h bitov ležící kousek za obcí. Mezi nejvýznamn jší a také nejvzácn jší pam tihodnosti pat í tzv. Na eradský misál. Je to kodex z konce 13. století o rozm rech 270 x 380 mm. Obec je z historického hlediska významná, což dokládá i fakt, že zde byla v roce 2003 vyhlášena m stská památková zóna.40 Pravonín Vesnice Pravonín leží asi 12 km od Vlašimi a 10 od Lou ovic. Je to obec s netradi ní nadmo skou výškou 540 m.n.m a pat í k ní ješt okolní osady. Hlavní 39 40
http://www.kondrac.cz/historie/historie-obce.php http://www.naceradec.cz/index.php?odkaz=page/historie/naceradec.php
17
silnici vedoucí st edem obce lemuje kaštanová alej, která sm uje p ímo k jedné z místních památek. Je to románská rotunda sv. Jana K titele. Kolem je starý h bitov a historický ráz dokreslují obrovské stoleté lípy. Kousek od rotundy stojí nevelký záme ek, který vznikl p estavbou renesan ní tvrze z ejm v období baroka. Dokonce u aroval i slavnému skladateli Richardu Wagnerovi, který tu strávil n jaký as. Již adu let je však zámek v rukou soukromých majitel
a bohužel v sou asné dob je na
seznamu nejohrožen jších kulturních památek. Stopy židovského obyvatelstva lze nalézt i v této obci. Asi kilometr za Pravonínem je dnes již nepoužívaný židovský h bitov.41 echtice Do Podblanického regionu pat í také obce, které jsou od Blaníka trochu vzdálen jší, nicmén stejn zajímavé jako ostatní. Jedním z t chto míst je m stys echtice ležící na úpatí eskomoravské vrchoviny. Vznik p vodn farní vsi je datován první písemnou zmínkou roku 1315. Tehdy ves vlastnili vladykové z echtic a pozd ji i další šlechtické rody. Mezi místní dominanty pat í kostel sv. Jakuba Staršího, vystav n roku 1350 v gotickém slohu avšak pozd ji získal v rámci p estaveb barokní prvky. V dolní ásti nám stí ur it nejde p ehlédnout barokní záme ek z let 1656 – 1658. Byl vystav n hrab tem z Halleweilu. Posledními majiteli pak byli Auerspergové, kte í zámek prodali v roce 1926 obci. Ta zde z ídila m š anskou školu, která zde vydržela až do roku 1996. Dnes je zámek v soukromých rukou a slouží jako hotel a kongresové centrum. Ješt stojí za zmínku renesan ní radnice, která se stala sídlem obecního ú adu. echtice jako správní obec má pod sebou adu menší obcí a osad. Jednou z nich jsou R žkovy Lhotice, které se proslavily zejména díky hudebnímu skladateli Bed ichu Smetanovi. Jeho otec zde vlastnil v letech 1835 – 1844 místní záme ek a Bed ich tu strávil n kolik let. Bylo zde z ízeno muzeum p edstavující Hudební tradice Podblanicka. Je to jedna z pobo ek Muzea Podblanicka ve Vlašimi.42 K ivsoudov Nedaleko
echtic leží další obec jménem K ivsoudov. O její existenci se
do teme v Kosmov kronice v souvislosti s popravou majitele hradu a m ste ka v roce 41 42
http://www.pravonin.cz/o-obci/d-20474/p1=1053 http://www.mestys-cechtice.cz/
18
1130. Ze 13. století se tu zachoval gotický kostel Narození Panny Marie, který však nese prvky i ostatních pozd jších um leckých sloh . Uvnit v že se nacházejí dva zvony ze 16. století nesoucí vlastní názvy František a Dominikán. Každého návšt vníka obce jist zaujme neorenesan ní radnice stojící na nám stí i renesan ní záme ek a kašna, kterou zdobí socha sv. Jana Nepomuckého. K architektonickým skvost m pat í n kolik m š anských usedlostí a statk postavených ve stylu baroka.43 Kamberk Malá vesnice Kamberk spolu s dalšími dv ma osadami tvo í jeden celek ležící již na pomezí hranic s Jiho eským krajem. Protéká jí eka Blanice a také má tu est za adit se do Podblanického regionu. Podobn jako v ostatních místech, i zde je doložen dlouhý historický vývoj, b hem n hož vzniklo n kolik prvk lokálního i regionálního významu. Vznik obce je spojen s t žbou zlata, která tu v okolí d íve probíhala. Uvádí se, že založení prob hlo ve 13. století n meckými horníky. Na b ehu tzv. Kamberského rybníka se dnes m žeme setkat s památkov chrán nou farou, která byla postavena na zbytcích tvrze ze 13. století. Poz statky tvrze jsou uvnit zachovány. Ze sakrálních památek nelze opomenout kostel sv. Martina s kaplí sv. Anny.44 Ratm ice Na jihozápadní stran
Benešovského okresu kousek od Votic leží obec
Ratm ice. Historickým mezníkem pro ni byla první polovina 15. století, kdy její vývoj siln poznamenaly husitské války, a obec se dostala do rukou m sta Tábor. Ješt v tší zásah do života obyvatel p inesla t icetiletá válka konkrétn bitva u Jankova roku 1645. Celá vesnice vyho ela. Ve 13. století byl vystav n románský kostel sv. Havla, který však dnes nemá svoji p vodní podobu. Dochovaly se ásti obvodového zdiva a uvnit byly odkryty gotické malby. V obci je k vid ní také p vodn barokní zámek z 18. století. Jeho podoba je k dnešnímu dni novorenesan ní a to zásluhou rodu Chotk . Celá budova je bohužel v soukromém vlastnictví a tudíž nep ístupná. K zámku p iléhá nádherný park plný vzácných druh d evin jako je nap . japonská jedle mikko i smrk východní. K opravdovým skvost m a zajímavostem pat í dva sekvojovce staré 150 let. Se svojí výškou p esahující 45 metr se adí k nejv tším v eské republice. Park je 43 44
http://www.zelivka.cz/area.asp?place_id=11&area_id=5 http://www.kamberk.cz/
19
klasicky p ístupný ve ejnosti v návšt vních hodinách, což využívají nejen místní, ale i návšt vníci a turisté.45 Trhový Št pánov Jedno
z nejstarších
sídel
v regionu
Trhový
Št pánov
bylo
založeno
pravd podobn kolem roku 1000. Obyvatelé mohou být pyšní na jeho dlouhou a pestrou historii, která byla, jak už to tak bývá, plná zvrat a ne ekaných událostí. D ležitým mezníkem v sou asnosti byl rok 2007, kdy došlo k povýšení tohoto sídla na m sto a Trhový Št pánov tak znovu získal sv j kdysi ztracený status. Zdejšímu nám stí vévodí gotický kostel sv. Bartolom je. Uvnit m že návšt vník obdivovat barokní oltá a gotické nástropní malby. Jelikož m lo m sto v minulosti po etné zastoupení židovského obyvatelstva, najdeme zde starý a velmi dob e zachovalý židovský h bitov.46 Z výše uvedeného vyplývá, že kulturní kapitál Podblanicka tvo í zejména sakrální památky a zámky lokálního charakteru. Nicmén nebylo zde popsáno veškeré kulturní a p írodní d dictví, zejména drobné sakrální památky. V celém kraji je nespo et kapli ek, božích muk, k ížk a soch, které se vážou k danému místu. Tém v každé obci také najdeme sochu sv. Jana Nepomuckého, patrona ech, vod, cestování a poutník .
2.4.2 Kulturní infrastruktura Nemén
d ležitou úlohu hraje v každé obci i regionu kvalitní kulturní
infrastruktura. Obecn
se do ní zahrnují knihovny, muzea, kina, ale také t eba
hv zdárny a galerie. Na Podblanicku najdeme n kolik muzeí, které mají p evážn regionální charakter a p ispívají k rozvoji m st a obcí. Jejich návšt va je ur it zajímavá i pro ty, kte í si myslí, že o zdejším kraji v dí vše. Co se tý e kin, funguje zde pouze jedno v centru m sta ve Vlašimi. Filmovým fanoušk m nabízí program b hem celého roku zejména o víkendech a v letních m sících se uvádí do provozu kino letní, které se nachází v zámeckém parku. P ímo ve Vlašimi také lze navštívit galerii a hv zdárnu.
45 46
http://www.ratmerice.cz/historie/historie-obce.php http://www.trhovystepanov.cz/informace-o-obci/historie/
20
Nem la bych opomenout zdejší knihovní sí , která je prezentována zejména M stskou knihovnou Vlašim. Je v blízkém okolí nejv tší a funguje i pro
tená e
z okolních obcí. Další m stská knihovna je až v Trhovém Št pánov . Menší knihovny místního charakteru potom lze nalézt t eba v echticích, Na eradci, Pravonín
a
Kondraci. Se stálým kamenným divadlem se v regionu bohužel nesetkáme. Nicmén divadelní fanoušci o zážitek nep ijdou, soubory profesionál i ochotník jezdí za nimi. Divadelní p edstavení zajiš uje nap íklad Kulturní d m Blaník ve Vlašimi, který poskytuje své prostory pro kulturní akce. Muzeum Podblanicka Muzeum Podblanicka sídlí v budov Vlašimského zámku a dá se íci, že plní funkci úst edního regionálního muzea. Jeho po átky spadají do konce 19. století, tedy do období konání Národopisné výstavy eskoslovanské, která jeho vznik ovlivnila. Muzeum má dlouhou historii, b hem níž prošlo adou zm n, které se týkaly jak názvu, tak i sídla a z izovatele. V sou asné dob jsou v budov instalovány t i stálé expozice, které mapují d jiny a vývoj Podblanického regionu. První expozice nese název Zámecké parky a historie zámku ve Vlašimi. Co je obsahem, už je patrné z názvu. Se životem zdejších p edk nás seznamuje Zrcadlo minulosti, dlouhodobá výstava, která se návšt vník m otev ela p ed deseti lety. Poslední expozice je v nována tradici zbroja ství a výrob st eliva. Výstižný název S p esnou muškou – tradice lovectví a zbroja ství napovídá, že k vid ní budou zejména zbran a st elivo. Návšt vník se dozví i zajímavé informace o vývoji firmy Sellier a Bellot, která byla založena v roce 1825 a funguje dodnes jako výrobce st eliva. Podblanické muzeum má hlavní sídlo na zámku ve Vlašimi, ovšem ješt k n mu pat í dv další pobo ky. První z nich vznikla na Malém nám stí v Benešov a nabízí k prohlídce dv expozice. M žeme se tak dozv d t n co nejen o um lecké a historické stránce m sta Benešov, ale i o existenci a funkci zdejší vojenské posádky v expozici Náš pluk. Druhou pobo kou je již zmín ný zámek v R žkových Lhoticích. Tamní expozice souvisí p edevším s hudebním skladatelem Bed ichem Smetanou, který na
21
záme ku pobýval. Také p ipomíná komplexní hudební tradici Podblanicka p edevším prost ednictvím dalších skladatel , kte í v regionu p sobili nebo se zde narodili.47 Muzeum ve své další innosti nijak nezahálí. Pravideln se zde konají i r zné výstavy, koncerty a odborné p ednášky. Muzeum v Lou ovicích pod Blaníkem Jak již bylo zmín no výše, muzeum sídlí v barokním záme ku. Stálá expozice je v nována nejstarším d jinám Lou ovic pod Blaníkem. Našli bychom zde výsledky n kolikaletých archeologických výzkum z míst bývalého kláštera i z obou Blaník . Tato expozice je spravována Odd lením starších eských d jin Historického muzea – Národního muzea. Vedle toho bylo v zámku ješt z ízeno V ela ské muzeum, které nabízí návšt vník m poznatky o historickém vývoji v ela ství na Podblanicku.48 Muzeum Št pánovska Toto malé muzeum bylo z ízeno v jedné z nejstarších budov ve m st Trhový Št pánov. Nachází se p ímo na nám stí, tudíž návšt vníci k n mu nemají daleko a celkem snadno ho objeví. Interiér je za ízen, tak aby ilustroval život p edk zdejších obyvatel. N kolik sv tni ek je vybaveno r znými p edm ty, které se d íve využívaly. Mnohé z nich v novali do expozice místní obyvatelé. K vid ní jsou tu nap íklad staré valchy, žehli ky, mlýnky
i nástroje pot ebné k výkonu r zných povolání (švec,
truhlá …). Muzeum asto po ádá ve svých prostorách r zné drobné výstavy.49 Farní muzeum v Kondraci Farní muzeum je nejmladší institucí tohoto druhu v regionu. Bylo založeno v roce 2010 v rámci projektu iniciovaného sdružením Památky pro život. Hlavním cílem je seznámit návšt vníky s životem duchovenstva na p elomu 19. a 20. století a p ipomenout tradice a zvyky konané v r zných ro ních obdobích. Pro tyto ú ely byla v prostorách muzea z ízena dílna, kde si zájemci mohou vyzkoušet výrobu r zných produkt .50
47
http://www.muzeumpodblanicka.cz/index.php http://www.lounovicepodblanikem.cz/urad-info.php?ctg=3 49 http://www.trhovystepanov.cz/muzeum/ 50 http://www.farnimuzeum.cz/aktuality/aktuality.php 48
22
Podblanická galerie Jedinou galerií, kterou v regionu najdeme, je Podblanická galerie. Sídlí v jedné ze t í zámeckých bran konkrétn v té Vlašimské a dá se do ní dostat po úzkých schodech ve v ži. Unikátní prostory byly zapln ny výtvarnými díly um lc , kte í m li k Podblanicku vztah. O celou galerii se stará malí a pedagog Stanislav P íhoda, který místnosti využívá jako ateliér pro svoji tvorbu. I s jeho díly se lze na výstav setkat. Hv zdárna ve Vlašimi Ve Vlašimi kousek za m stem ve sm ru na Kondrac stojí zajímavá stavba. Je to hv zdárna, která byla postavena ob any m sta b hem probíhající Akce Z v roce 1961. V sou asné dob se o chod instituce stará Vlašimská astronomická spole nost, ob anské sdružení, založené za ú elem rozvoje hv zdárny a propagace astronomie mezi lidmi. Hv zdárna jim nabízí spoustu neoby ejných aktivit. Krom
pozorování oblohy je
možné navštívit n kterou z mnoha odborných p ednášek, které jsou po ádné jak pro širokou ve ejnost, tak i pro žáky základních a st edních škol.51
2.4.3 Nehmotná kultura Tradice a zvyky Region Podblanicko je z mého pohledu krajem velmi pestrým a rozmanitým. Jeho charakteristický ráz mu dodává i struktura osídlení. Malých vesni ek, osad a obcí je všude nespo et a každá z nich má své vlastní tradice a zvyky, které ožívají zejména b hem r zných svátk . Každý se tak m že stát sv dkem událostí, které znali již naši p edci. I když se ve spoust lokalit od zvyk upouští, stále ješt ve v tšin míst p ežívají a dokonce dochází i k jejich obnov . Ne vždy se ale udrží p vodní ú el a smysl tradice. K místním tradicím, které se stále praktikují p evážn v malých vesnicích, pat í pout a posvícení. Posvícení souviselo se založením a následným posv cením kostela. Každoro n se koná výro ní slavnost a každá ves má termíny ur eny jinak. K oslav tradi n pat ilo pe ení kolá . Pout se slavily zpravidla v jinou dobu než posvícení, ale dnes již v n kterých místech splývají. K oblíbeným poutím pat í Svatováclavská.
51
http://www.farnimuzeum.cz/aktuality/aktuality.php
23
Velkou zábavou se stávají karnevaly a masopusty, které mají spole né p evlékání se do masek. N které obce každoro n po ádají zejména d tské karnevaly, ale poslední dobou jsou v oblib i ve erní karnevaly pro dosp lé. Masopust již tak hojný není. Tradice se udržela nap íklad v Ratm icích. Konec m síce dubna pak neodmysliteln pat í pálení arod jnic.
Kulturní akce Pravideln každým rokem se v regionu konají akce r zného charakteru. Zásadní je fakt, že v tšina z nich se dostala do pop edí zájmu návšt vník a stala se tak již tradi ními událostmi. Z kulturních akcí v tšího rozsahu m žeme jmenovat Májové slavnosti ve Vlašimi, které se konají vždy 1. kv tna. Celé m sto ožívá, lidé sem p ijížd jí v hojném po tu i z okolních obcí. Pro návšt vníky je p ipravena ada doprovodných akcí, jako jsou divadelní p edstavení, sout že pro d ti, šermí i, trhy, parkurové závody, vystoupení kynolog , poslech dechové hudby i koncerty popových zp vák a skupin. Velký prostor je v nován i prezentaci zájmových sdružení a spolk nebo ochranným složkám. Zázemí pro konání této rozsáhlé akce poskytuje zejména zámecký park a p ilehlá prostranství. Po celý den také bývají zp ístupn ny expozice Muzea Podblanicka, Podblanická galerie a prvky v parku bu za zvýhodn nou cenu, nebo se vstupem volným. Další významnou kulturní akcí je festival vážné hudby Podblanický hudební podzim, který trvá od zá í do prosince. Založen byl v roce 1984 k poct skladatele Jana Dismase Zelenky a letos prob hne jeho 27. ro ník. Celou akci organizuje Sdružení profesionálních a dobrovolných kulturních pracovník a dalších 19 m st a obcí, ve kterých se jednotlivé koncerty konají. Pro poslucha e je p ipravena p ehlídka skladeb z tvorby geniálních um lc , domácích i zahrani ních v podání sólist , menších soubor i velkých orchestr .52 Každý rok v zá í se na po est svátku svatého Václava konají Svatováclavské slavnosti na mnoha místech republiky a na Podblanicku je to v Lou ovicích pod Blaníkem. Vždy je p ipraven bohatý program v ele s poutí a historických tržišt m na nádvo í zámku. Dopoledne probíhá mše na Velkém Blaníku a pak už se o ekává pr vod 52
http://www.podblanickypodzim.cz/
24
sv. Václava a jeho vojska, kte í symbolicky vyjížd jí z hory. Akci doprovází i koncerty dechového orchestru a ostatních hudebních skupin. V zámku jsou zp ístupn ny výstavy sout žních fotografií, dobových p edm t a stálé expozice. Den je zakon en ve erní tane ní zábavou. Mezi sezónní prázdninové akce pat í Vlašimské kulturní léto, které za íná již v p lce ervna. Pro návšt vníky jsou p ipraveny hudební vystoupení kapel a zp vák a divadelní p edstavení pro d ti. Mediální podporu zajiš uje rádio Blaník, které se mimo jiné prezentuje i na ostatních jmenovaných akcích. Zázemí je p ipraveno ve vlašimském zámeckém parku a to i pro druhou akci, kterou jsou Vostrovecká slavení. Sou ástí programu jsou zejména st edov ké trhy, ukázky šermu a historických emesel
i
záv re ná bitva s využitím chladných i palných zbraní. K dalším kulturním akcím menšího charakteru, lze za adit r zné tane ní zábavy, výstavy a koncerty.
2.4.4 Významní rodáci Podobn
jako ostatní regiony, i Podblanicko se stalo domovem pro adu
významných a slavných osobností. Tato skute nost pak m že sehrát zásadní roli p i posilování cestovního ruchu v kraji. Pono íme-li se hloub ji do historie, narazíme na odkaz asi nejslavn jšího vlašimského rodáka Jana O ka z Vlašimi. Narodil se z ejm za átkem 14. století, p esné datum není známo, do rodu pán z Vlašim . Již v mládí se stal blízkým p ítelem a pozd ji i d v rníkem Karla IV. Sloužil na císa ském dvo e v r zných funkcích a svého nejvyššího postu dosáhl po smrtí Arnošta z Pardubic v roce 1364, kdy byl jmenován druhým pražským arcibiskupem. Ve ejnosti je známý také gotický unikát votivní obraz Jana O ka z roku 1371, který je ve sbírkách Národní galerie. Další výraznou osobností historie je hudební skladatel Jan Dismas Zelenka považovaný za významného p edstavitele vrcholného baroka. Narodil se v Lou ovicích pod Blaníkem jako syn u itele a varhaníka, který mu poskytl základní hudební vzd lání. Po ukon ení studií v Praze odešel do Dráž an, kde ho ekal veliký úsp ch. Další zkušenosti nasbíral ve Vídni a v Itálii. Jeho skladby jsou dnes velice cen ny a hrají se
25
po celém sv t . Zajímavostí je, že byl Jan jako malý chlapec pok t n v Lou ovickém kostele synovcem Jana Ámose Komenského Janem Ignácem Komenským. Mezi nejvýrazn jší osobnosti 1. poloviny 20. století pat ili sourozenci Roškotovi, kte í pocházeli z Vlašimi. Starší Anna p sobila jako malí ka a v mládí hodn cestovala zejména do Itálie, kde erpala inspiraci. Ve své tvorb se zam ovala na malbu krajiny, zví at, ale i portrét . Její bratr Kamil vystudoval architekturu pod vedením Jana Kot ry a je považován za významného funkcionalistického architekta. K jeho nejznám jším díl m pat í
eskoslovenské pavilony na sv tových výstavách
v Milán , New Yorku a Chicagu, divadlo v Ústí nad Orlicí. Podílel se také na hrobce eských král v katedrále sv. Víta. Zem el v roce 1945 ve Francii.53 Vlašimským rodákem byl také spisovatel Servác Bonifác Heller, který se narodil v polovin 19. století. Slavných rodák a osobností, kte í z podblanického kraje pocházejí, je spousta. Nelze je však jmenovat všechny. Za zmínku ješt stojí rod Frýd z Na eradce, jehož lenové prý byli p edky Jaroslava Vrchlického. Dále
echtický rodák Ferdinand
enský, spisovatel, noviná a profesor eského jazyka a literatury. P sobil i jako u itel arcivévody Františka Ferdinanda d’Este. Nakonec bych ješt
zmínila dirigenta a
houslistu Josefa Vlacha, narozeného v Ratm icích v roce 1922. Za sv j život prošel n kolika eskými orchestry jako je
eská filharmonie, inoherní orchestr Národního
divadla a pozd ji obnovil a dirigoval eský komorní orchestr.54
2.4.5 Podpora kultury obyvateli V regionu funguje ada zájmových sdružení a spolk , které se více i mén zam ují na kulturní aktivity. Tém
každá obec má sv j hasi ský, myslivecký i
rybá ský spolek a nemén jsou zde zastoupeny i t lovýchovné jednoty. Z dochovaných pramen vyplývá, že spolkový život má na Podblanicku velikou tradici. eský svaz ochránc p írody Vlašim – Podblanické ekocentrum eský svaz ochránc p írody byl založen v roce 1990 jako ob anské sdružení. Funguje jako regionální centrum 53 54
SOP pro St ední
http://www.mesto-vlasim.cz/stage_1/node/80 http://www.ratmerice.cz/historie/slavni-rodaci.php
26
echy. Jeho hlavním posláním je
„ochrana p írodního a kulturního d dictví p edevším na Podblanicku a pé e o n j.“55 Svými aktivitami se snaží zejména ší it environmentální výchovu mezi lidmi a zajistit pé i o vybrané lokality a objekty. Poskytuje také informa ní a poradenskou innost a spolupracuje s ostatními subjekty a organizacemi. Mezi jeho d ležitou innost pat í také pé e o handicapované živo ichy a s tím spojená snaha o jejich návrat do p írody. Pro tyto ú ely bylo ve Vlašimi založeno Podblanické ekocentrum, které je zárove sídlem svazu. V pr b hu fungování svazu došlo ke vzniku n kolika dalších institucí jako je Pozemkový spolek pro p írodu a památky Podblanicka a Klub p átel Podblanické galerie.56 Ob anské sdružení Podblanickem Toto ob anské sdružení bylo založeno v roce 2003 s posláním podn covat aktivitu ob an a institucí pro rozvoj a zviditeln ní Podblanicka, posilovat kladný vztah k regionu a životu na venkov . Pod jeho záštitou vzniká spousta projekt a program zam ených na využití kulturních památek, po ádání kulturních akcí i volného asu mládeže. Pro p íklad lze uvést projekt Studenti pro venkov. V sou asné dob sdružení sídlí ve Spolkovém dom sourozenc Roškotových ve Vlašimi, kde bylo vytvo eno zázemí pro neziskové organizace a spolky ve m st . Budovu odkázala m stu malí ka Anna Roškotová v roce 1966. Spolkový d m nabízí celou adu r zných aktivit. Jedna ást domu slouží jako vzd lávací a školící st edisko, které mohou využít firmy z okolí. K dispozici mají velkou p ednáškovou místnost a také ubytovnu s kapacitou 15 osob. V dom p sobí p t organizací, které po ádají pravidelná setkávání, zájmové kroužky a kurzy. K celému objektu pat í i zahrada, kde probíhají r zné sportovní aktivity.57
Hudební spolky V roce 1993 byla založena kapela Malý dechový orchestr Sebranka z iniciativy u itele ze Základní um lecké školy Vlašim. Dnes je to jedna z nejoblíben jších a neznám jších dechovek v regionu a pravideln
55
SOP Vlašim, Poslání a aktivity [online]. 2011 [cit. 2011-04-27]. Dostupné z WWW: . 56 http://www.csopvlasim.cz/o_nas.php 57 http://www.spolkovydum.cz/Odom%C4%9B.aspx
27
vystupuje na
kulturních a spole enských akcích nap íklad Májové i Svatováclavské slavnosti nebo po ádají vlastní koncerty. P i Základní um lecké škole vznikl v roce 1991 Smíšený p vecký sbor Dech složený jak z dosp lých, tak i mladých lidí p evážn student . Má za sebou etná vystoupení na festivalech a koncertech a výjezdy do zahrani í. Jejich repertoár je velice široký, tudíž mohou oslovit širokou skupinu poslucha . Dalším hudebním t lesem v regionu je Podblanický smíšený sbor v Kondraci, který navázal na dlouholetou tradici koncert v tamním kostele. Zp váci se snaží tuto tradici udržovat. Ta ožívá zejména v p edváno ním ase v podob adventních koncert .
Divadelní spolky Pro oživení kulturního života tu vznikly ochotnické divadelní spolky. Jedním z nich je zájmové sdružení Blaník Na eradec, který funguje od roku 1994 a navazuje na dlouhou divadelní tradici obce. Další ochotnický spolek vznikl pom rn
nedávno
v Ratm icích p i p íležitosti Masopustních oslav v roce 2008. Nazývá se Ratmírova potulná divadelní spole nost a ú inkuje p i r zných oslavách v obci. Každoro n se v regionu ud lují ceny Blanický rytí a to t em fyzickým osobám, „ které se významn zasloužily o ochranu a rozvoj p írodního a kulturního d dictví Podblanicka.“ 58 Toto ocen ní ud lují neziskové organizace, které na Podblanicku p sobí, z nichž v tšina byla již v této práci zmín na, nap . Podblanické ekocentrum SOP Vlašim, Vlašimská astronomická spole nost, OS Podblanickem. Slavnostní akt, který se konal již po dvacáté, probíhá v ob adní síni vlašimského zámku za p ítomnosti starosty m sta a dalších významných host . Ocen ní jedinci si odnášejí diplom a pískovcovou sochu rytí e od akademického socha e Daniela Talavery.59
58
M sto Vlašim, Blanický rytí vyhlášen [online]. 2010 [cit. 2011-04-12]. Dostupné z WWW: . 59 http://www.mesto-vlasim.cz/stage_1/node/178
28
3 Cestovní ruch na Podblanicku 3.1 Podmínky a p edpoklady pro cestovní ruch Region Podblanicko je vcelku rozsáhlá oblast zahrnující nespo et kulturních i p írodních atraktivit. Jeho hlavní výhodou je existence fenoménu bájného kraje blanických rytí , který se dostal do podv domí obyvatel díky již zmi ované pov sti. D ležitým p edpokladem pro cestovní ruch je i nádherná okolní p íroda plná atraktivních zákoutí. Je tu chrán ná krajinná oblast, p írodní rezervace a další významné krajinné prvky. Nabízí se široký prostor pro sportovní a volno asové aktivity (cykloturistika, p ší turistika…) Celý region disponuje množstvím kulturních památek a historických prvk . N které z nich mají ješt nevyužitý potenciál k tomu, aby se staly vyhledávaným turistickým cílem. Krom záme k
i z ícenin lze navštívit pestrou škálu památek
sakrálního typu. Vzd lávací funkci pak zajiš ují regionální a místní muzea a ostatní kulturní instituce. V posledních n kolika letech je vid t zájem n kterých m st a obcí na zkvalitn ní podmínek pro cestovní ruch a p ilákání návšt vník . Pozitivní snaha je nejen ze strany vedení ú ad , ale i samotných obyvatel, což je jist pro místní rozvoj p ínosem. Protože je na Podblanicku v tší koncentrace malých obcí, sv j rozmach zažívá také venkovský cestovní ruch a víkendová turistika. Vhodné podmínky jsou i pro agroturistiku. Lidé z m st hledají odpo inek a p írodu, proto si tu ada z nich po izuje chaty a chalupy. D ležitou roli hraje také dopravní dostupnost. Region leží pom rn blízko Prahy a každý se sem pohodln dostane po dálnici D1.
3.2 Infrastruktura a služby D ležitou složkou cestovního ruchu jsou jednotlivé služby a jejich zajišt ní. V první ad se jedná o ubytování a stravování, které tvo í základ pro každé vícedenní cestování. Na Podblanicku se setkáme p evážn s menšími ubytovacími za ízeními, jako jsou penziony, ubytovny, chaty a chalupy. Pro p íklad lze uvést ubytovnu U blanických rytí
i penzion
eský dv r. Tato za ízení se nesoust e ují pouze na
ubytování, ale nabízí i širokou škálu ostatních služeb a možností využití jako je 29
po ádání svateb, ve írk , oslav, firemních akcí, sportovních aktivit apod. Našli bychom tu také n kolik rekrea ních st edisek nap . Jizbice pod Blaníkem u echtic i Smrš ov u Kamberka. Hotel jako takových tu je celkov mén , dva m žeme nalézt ve Vlašimi a jeden v Na eradci. Mimochodem Vlašim je správní m sto a centrum všeho d ní, proto je zde asi nejv tší koncentrace všech druh služeb. Stravování a jiné služby zajiš ují restaurace, pizzerie, hostince a vesnické hospody. Své zastoupení mají i cukrárny a kavárny. Velkou výhodou pro sportovce je velký po et cyklostezek i nau ných a p ších tras. Jejich po et za poslední roky vzrostl a to i díky získaným financím z fond Evropské unie. Z cyklistických tras m žeme jmenovat Po stopách blanických rytí , Vlašimské aleje a Romantické zámecké parky. Nau né stezky jsou dlouhé kolem 12 kilometr a provedou tak návšt vníky po dané oblasti. Mezi ty zajímavé pat í Krajem poslední bitvy t icetileté války a S rytí em na Blaník a okolní krajinou. V roce 2007 byla na této stezce vybudována Geologická expozice Podblanicka, která seznamuje návšt vníky s geologickou strukturou regionu a umož uje jim poznat jednotlivé typy hornin, které jsou pro tuto oblast charakteristické. Za ur itých podmínek lze sjížd t eku Blanici, která se adí k menším a nenáro ným ekám. P íležitost se najde i ke koupání v n kterém z po etných rybník a nabízí se i možnost sportovního rybolovu.
3.2.1 Turistická informa ní centra Informa ní centra jsou za ízení, která poskytují zejména informa ní služby v oblasti cestovního ruchu a plní adu dalších funkcí. V regionu fungují dv velká centra a to Podblanické infocentrum ve Vlašimi a Informa ní centrum v Lou ovicích pod Blaníkem. Podblanické infocentrum sídlí za branami vlašimského zámku na nádvo í. Bylo založeno v roce 1999 jako ob anské sdružení a jedním ze zakládajících len se stal SOP Vlašim. V roce 2009 p ibylo odd lené pracovišt s internetovou studovnou, které funguje v prostorách zrekonstruovaného vlakového nádraží. Infocentrum poskytuje standardní služby jak místním obyvatel m, tak i návšt vník m. Jedná se zejména o propaga ní materiály o turistických zajímavostech, prodej map a upomínkových
30
p edm t , kopírování dokument . Dále poskytuje informace o místech ubytování a stravování v okolí a o turistických cílech. Nabízí i pr vodcovské služby na prohlídky v parku. Ve ejnosti je umožn n p ístup na internet. V období svátk jako jsou Vánoce a Velikonoce pomáhá s propagací kulturních akcí. Ú astní se také veletrh cestovního ruchu, kde propaguje Podblanický region. Výhodou je, že mají otev eno každý den i o víkendech. Víkendy ovšem platí jen pro hlavní sezonu tedy od kv tna do konce zá í. Myslím si, že v dnešní dob jsou velice d ležité kvalitní webové stránky. Podblanické infocentrum však svoje stránky nemá, ovšem základní informace lze dohledat na stránkách zámeckého parku.60 Lou ovické informa ní centrum sídlí v prvním pat e tamního zámku a bylo založeno v roce 2004. Obec získala na vybudování infocentra finan ní pomoc z programu Leader. Realizaci projektu inicioval mikroregion Blaník, jehož jsou Lou ovice lenem. Centrum zajiš uje zejména prohlídky obou muzeí, propagaci kultury a cestovního ruchu. Významn se také podílí na p íprav kulturních akcí, jako jsou Svatováclavské slavnosti a Podblanický hudební podzim. Podává informace o možnostech trávení volného asu, službách a p írodních a kulturních atraktivitách. Zabývá se také dota ní inností a zpracováním projekt . Mají otev eno denn krom pond lí, ale od ledna do b ezna je centrum zav ené. Co se tý e internetových stránek, tak tato instituce vlastními nedisponuje, ovšem pot ebné informace jsou umíst ny na oficiálních stránkách obce. Infocentrum tam má svoji rubriku a pravideln informuje o konaných akcích v okolí.61
3.2.2 Kulturní akce jako turistické produkty regionu V sou asné dob spl ují charakteristiku produktu dv akce a to Májové slavnosti ve Vlašimi a Podblanický hudební podzim. Z marketingového hlediska je zde nezbytné zajišt ní publicity a dostate né propagace, což ob akce spl ují. Co se tý e Májových slavností, o po ádání a zorganizování se d lí n kolik organizací a subjekt , p i emž tím hlavním je m sto Vlašim. Mediálním partnerem je každým rokem Rádio Blaník a reklamu v novinách zajiš uje Benešovský deník a MF Dnes. Za tu dobu, co jsou slavnosti po ádány, si dokázaly utvo it specifické postavení v kultu e m sta a jsou
60 61
http://www.vlasimskypark.cz/Informa%C4%8Dn%C3%ADcentrum/tabid/141/Default.aspx http://www.lounovicepodblanikem.cz/urad-info.php
31
pokládány za tradi ní a oblíbenou akci. To dokazuje vysoký po et návšt vník , který se sem sjíždí z celého okresu. Výhodou t chto slavností je, že nabízí veliké množství aktivit a každý si tak m že vybrat, co ho nejvíce zajímá. Cílovou skupinou tak m že být prakticky kdokoliv. Podblanický hudební podzim je akcí zam enou na specifickou skupinu lidí. Odvíjí se od hudební tradice regionu a oživuje odkaz významného skladatele Jana Dismase Zelenky, na jehož po est akce vznikla. Protože se koncerty odehrávají v n kolika partnerských obcích, je propagace zajišt na ve více sm rech. Také má v konání dlouhou více jak dvacetiletou tradici, což jen potvrzuje její oblíbenost a popularitu mezi poslucha i.
3.3 Mikroregiony Mikroregiony jsou ur itá sdružení obcí, která se zakládají za ú elem vzájemné spolupráce p i rozvoji region a pomoci p i ešení problém . Pojem mikroregion však není nijak legislativn
vymezen a používá se pro ozna ení sdružení obcí nebo
dobrovolných svazk obcí. Zákon . 128/2000 Sb. o obcích umož uje m st m a obcím vzájemnou spolupráci zakládáním t chto svazk a to na základ smlouvy. Podle tohoto zákona mohou být p edm tem innosti svazk nap . úkoly v oblasti školství, kultury, cestovního ruchu, ochrany životního prost edí atd.62 Na Podblanicku p sobí n kolik svazk tohoto typu, avšak v této práci budou charakterizovány pouze dva mikroregiony, které vychází z odkazu kraje blanických rytí , a to mikroregion Podblanicko a mikroregion Blaník.
3.3.1 Mikroregion Podblanicko Mikroregion Podblanicko je svazek obcí založený v roce 2003. Hlavním d vodem vzniku byl zejména blížící se vstup
R do Evropské unie a s tím spojená
možnost erpání dotací ze strukturálních fond . Spojené obce by m ly být schopny lépe zajistit vypracování program pro erpání. Další d vody vzniku jsou popsány jako „ spole né propojení a provázání zájm a zám r akcí a aktivit venkovských obcí v
62
Zákon . 128/2000 Sb., o obcích, § 50
32
územn uceleném venkovském zájmovém prostoru s cílem dosažení žádoucích zm n ve všech obcích takto vymezeného prostoru.“63 Mikroregion se rozprostírá na území St edo eského kraje v jihovýchodní
ásti
bývalého okresu Benešov a zahrnuje celkem 8 obcí. Jsou to m sto Vlašim a menší obce imovice, Pavlovice, Tehov, Slov nice, Radošovice, Ctibo , Libež a Domašín, p i emž sídlo mikroregionu je ve Vlašimi. Správní území zahrnuje 17 sídel. Celková rozloha iní 7 960 ha a po et obyvatel p esahuje 13 500.64 Základním a st žejním dokumentem svazku obcí je Strategie rozvoje mikroregionu, která byla v tomto p ípad zpracována ve stejném roce založení svazku tj. 2003 a je sou ástí tzv. Integrovaného projektu mikroregionu. Strategie je st edn dobým programem podpory regionálního rozvoje, který vychází ze Strategie regionálního rozvoje eské republiky a navazuje na Program rozvoje územního obvodu St edo eského kraje. Dokument má pomoci p i ur ování sm ru budoucího vývoje, koordinaci rozvoje území, zajiš ování podpory regionálního rozvoje.65 V rámci programu byly stanoveny následující strategické cíle:66 I.
Podblanicko atraktivní k trvalému bydlení a. Zlepšování života rozši ováním a zkvalit ováním ob anské vybavenosti b. Dobudování techn. a dopravní infrastruktury c. Rozvoj a p íprava nových lokalit pro bydlení d. Zlepšení kvality ŽP a trvalá pé e o ŽP, zlepšení vzhledu ve ejných prostor e. Zvýšení nabídka a kvality zdravotní pé e
II.
Podblanicko ekonomicky se rozvíjející a. Stabilizace tradi ní pr myslové výroby
63
TICHÁ, I. A KOL., Integrovaný projekt mikroregionu Podblanicko – ást 1. Úvod a východiska. Praha, 2003. 2 s. 64 Tamtéž 65 TICHÁ, I. A KOL., Integrovaný projekt mikroregionu Podblanicko – ást 4. Strategie rozvoje. Praha, 2003. 5 s. 66 TICHÁ, I. A KOL., Integrovaný projekt mikroregionu Podblanicko – ást 4. Strategie rozvoje. Praha, 2003. 17 s.
33
b. Rozvoj aktivit, které mají dobré p edpoklady r stu a vytvo ení nových prac. míst (výrobní služby, nepotravinová zem d lská produkce..) c. Rozvoj malého a st edního podnikání d. Vytvo ení nových podnikatelských lokalit a využití prázdných hospodá ských areál III.
Podblanicko jako území se zdravým životním stylem a. Podpora regionální kultu e b. Optimální rozložení služeb ve zdravotní a sociální sfé e c. Podpora primární prevence sociáln patologických jev d. Materiální a prostorové zajišt ní volno asových aktivit e. Zajišt ní p ístupu ob an
k informacím prost ednictvím ICT
center, vydávání zpravodaje mikroregionu IV.
Podblanicko atraktivní pro návšt vníky a. Pé e o památky a významné stavby v území (pam tihodnosti, architektura, p írodní památky…) b. Zlepšení turistické infrastruktury (ubytování, služby, sportovní vybavenost…) c. Zlepšení zna ení v krajin , propagace a marketingu cestovního ruchu d. Zvýšení krajiná ského faktoru ve st ední partii mikroregionu, ochrana volné krajiny
Sou ástí strategie je i SWOT analýza, která rozebírá jednotlivé sféry rozvoje území. Jednou z nich je i oblast cestovního ruchu a rekreace. Jako silná stránka mikroregionu byl vyhodnocen zna ný krajinný potenciál a vysoké zastoupení kulturních památek v okolí. Naopak mezi slabé stránky se adí nap . nedostate ný informa ní systém a nedostate né služby v cestovním ruchu. Jako p íležitost je zmín no zlepšení služeb, dopln ní sít krátkodobého ubytování a oprava a dobudování koupališ . Možnou
34
hrozbou se jeví devastace krajiny útlumem zem d lství (pustnutí pozemk ) a devastace p ípadnou komer ní výstavbou.67
3.3.2 Mikroregion Blaník Mikroregion Blaník byl založen v roce 2000 jako svazek obcí. D vody pro založení jsou podobné, jako v p ípad Podblanicka tzn. propojení zájm a aktivit p i zajiš ování rozvoje regionu a spolupráce p i budoucím žádání o dotace z fond Evropské unie. Mikroregion se rozkládá v jihovýchodní ásti okresu Benešov ve St edo eském kraji již v t sné blízkosti hranic okres Tábor a Pelh imov. Území je tvo eno deseti obcemi, jsou to Lou ovice pod Blaníkem, Kondrac, Na eradec, Pravonín, Kamberk, Hradišt , Ostrov, Vracovice, Veliš a Mi etice. Tyto obce spravují ješt 27 dalších. Sídlem mikroregionu se stal m stys Lou ovice pod Blaníkem. Celková rozloha iní 14 150 ha a po et obyvatel se pohybuje kolem ísla 3 900.68 V této oblasti si m žeme všimnout výrazného rozdílu oproti mikroregionu Podblanicko. Jeho rozloha je tém
o
polovinu menší než Blaníka, ovšem po tem obyvatel ho p evyšuje více jak t ikrát. Strategie rozvoje mikroregionu byla zpracována v roce 2003 tedy t i roky po založení svazku. Následující strategické cíle p edstavují možnosti dalšího rozvoje a vize do budoucnosti:69 I.
Blaník jako návšt vnicky atraktivní území a. Zlepšení turistické infrastruktury (ubytování, služby, cesty, cyklostezky, nau né stezky, sportovní vybavenost… ) b. Zlepšení zna ení v krajin , propagace a marketingu c. Pé e o památky a významné stavby a prvky v území (atraktivity, pam tihodnosti, lidová architektura… ) d. Zvýšení krajiná ského faktoru ve východní partii mikroregionu, revitalizace vodních tok a krajiny, ochrana volné krajiny
II.
Blaník jako území atraktivní k trvalému pobytu a. Rozvoj bydlení
67
Tamtéž TICHÁ, I. A KOL. Integrovaný projekt mikroregionu Blaník - ást 1. Úvod a východiska. Praha, 2003. 3 s. 69 TICHÁ, I. A KOL. Integrovaný projekt mikroregionu Blaník – ást 3. Strategie rozvoje. Praha, 2003. 68
35
b. Dobudování technické infrastruktury c. Zajišt ní obnovy a trvalé údržby silni ní sít d. Zlepšování života na vesnici rozši ováním a zkvalit ováním ob anské vybavenosti, zlepšení vzhledu návesních prostor e. Zlepšení kvality životního prost edí a trvalá pé e o n j III.
Blaník jako podnikatelsky atraktivní území a. Stabilizace tradi ní a zem d lské a pr myslové výroby b. Rozvoj aktivit, které mají dobré p edpoklady r stu, vytvo ení nových pracovních míst c. Rozvoj malého a st edního podnikání d. Vytvo ení nových podnikatelských lokalit a využití prázdných hospodá ských areál
IV.
Blaník jako území se zdravým sociálním rozvojem a sociální komunikací a. Podpora regionální kultury b. Optimální rozložení služeb ve zdravotnictví a sociální sfé e c. Zajišt ní p ístupu ob an
k informacím prost ednictvím ICT
center, vydávání zpravodaje mikroregionu Z p iložené SWOT analýzy cestovního ruchu a rekreace vyplývá, že mezi silné stránky mikroregionu m žeme za adit hlavn vysoký krajinný potenciál v podob hory Blaník a CHKO Blaník, veliké zastoupení kulturních památek, zachované typické stavby lidové architektury a malebná struktura sídel. Slabou stránkou se jeví nedostate ný marketing, nedostate né služby v cestovním ruchu a špatný informa ní systém.70 P íležitosti a hrozby jsou v podstat stejné nebo velmi podobné jako v p ípad mikroregionu Podblanicko. Co se tý e slabých stránek i pln ní cíl obou mikroregion , došlo dle mého názoru za tu dobu k výraznému zlepšení. Vznikly nové cyklotrasy a stezky a zlepšila se propagace i využití informa ních služeb.
70
Tamtéž
36
3.4 Podpora cestovního ruchu z fond Evropské unie Po vstupu možnost
eské republiky do Evropské unie vznikla ur itým subjekt m
erpat finan ní pomoc z fond
prost ednictvím vyhlašovaných program .
M sta i obce s touto p íležitostí po ítaly a n které se na to i pat i n p ipravily. Zmi ované mikroregiony m ly již ve své Strategii rozvoje p ipraven katalog projekt , které cht ly v následujících letech po svém vzniku realizovat. U n kterých se to poda ilo práv za spolufinancování Evropské unie. Na Podblanicku se s možností získávání dotací pracuje velice aktivn k p íprav projekt
a
se p istupuje zodpov dn . P íkladem je m sto Vlašim, které je
velice úsp šným žadatelem, dokonce m žeme íci, že tím nejúsp šn jším. B hem posledních šesti let se mu poda ilo zrealizovat spoustu projekt a zlepšit tak podmínky a zvýšit atraktivnost m sta pro návšt vníky. Celkem bylo získáno v letech 2004 – 2009 tém
270 milion korun. Mezi ty nejd ležit jší a nejvýrazn jší projekty z hlediska rozvoje m sta a
podpory cestovního ruchu pat ila zejména obnova zámeckého parku, obnova historického centra m sta a zlepšení dopravní obslužnosti. Projekt obnovy zámeckého parku, který je kulturní památkou, byl realizován v rámci Spole ného regionálního opera ního programu. Z d vodu asové i technické náro nosti byl projekt rozd len na dv fáze. První se uskute nila v roce 2005 a druhá v letech 2006 – 2008. Celkové náklady inily 24,5 mil. K .71 Další výstavba, která byla významn
podpo ena Evropskou unií, se týkala
obnovy historického centra m sta. Náklady projektu byly vy ísleny na 100 milion korun. V tší ást objemu finan ních prost edk byla poskytnuta z ERDF v rámci ROP St ední
echy. Realizace projektu probíhala od b ezna 2009 do kv tna 2010 a pr b h
stavebních úprav se dotýkal všech t í nám stí, nádvo í a p ilehlých komunikací. Hlavním cílem bylo „obnovit sociální a urbanisticko-estetickou roli historického centra M sta Vlašimi a tím p isp t ke zlepšení kvality života obyvatel m sta a zvýšení jeho atraktivity pro návšt vníky.“72
71
Projekty obnovy a rozvoje zámku a parku ve Vlašimi [online]. 2007 [cit. 2011-04-20]. Dostupné z WWW: . 72 Obnova historického centra m sta Vlašimi [online]. 2010 [cit.2011-04-20]. Dostupné z WWW: .
37
Celkové rekonstrukce se do kala i památkov chrán ná budova staré radnice, která našla nové využití v podob volno asového centra pro d ti a mládež. Mezi ostatní úsp šné žadatele se adí nap íklad obec Kondrac s projektem „Po stopách blanických rytí “. Ten zahrnoval vytvo ení cyklotrasy, nau né stezky a p estavbu staré budovy obecního ú adu na ubytovnu. Celkový p ehled o poskytnutých dotacích je uveden v p íloze . 3.
3.5 Propagace regionu Pokud chce region i organizace p ilákat návšt vníky musí se nejen snažit o vytvo ení dobrých podmínek pro rozvoj cestovního ruchu, ale také aktivn využívat marketingových nástroj . D ležitou roli tu hraje propagace (promotion) jako jeden z prvk
marketingového mixu. Na Podblanicku je propagace regionu zajiš ována
prost ednictvím turistických informa ních center a také v rámci projektu Kraj blanických rytí , který bude ješt zmín n v záv ru této práce. Dále si propagaci zajiš ují jednotlivé obce samostatn . Jelikož je Podblanicko sou ástí okresu Benešov, áste ná propagace je vedena i z jeho strany.
3.5.1 Tišt né materiály Mezi tišt né materiály ur ených na propagaci pat í zejména brožury a letáky. Jsou dostupné jednak v informa ních centrech, ale také distribuovány do r zných ubytovacích a stravovacích za ízení nebo kulturních institucí (muzea, galerie). N které letáky vznikly za podpory Evropské unie v souvislosti s uskute n nými projekty. Hojn využívané jsou i plakáty, oznamující konání ur itých akcí. Setkáváme se s nimi na reklamních plochách a obecních nást nkách. Používá se i inzerce v periodikách jako je Týdeník Jiskra i Benešovský deník. N které obce také vydávají knižní publikace v tšinou k slavnostní p íležitosti, jako jsou výro í apod. M sto Vlašim nechalo vydat již n kolik knih o historii m sta a okolí. Jsou to Vlašim nejen ve 20. století, Vlašim Po stopách p edk a Vlašim nejen na starých pohlednicích. Publikace je možné zakoupit v místním knihkupectví nebo infocentru. Stejn tak vyšla kniha nap . o Pravonín .
38
Specifické zastoupení v propagaci obcí mají jejich vlastní vydávané zpravodaje, které se objevují v tšinou ve dvojí podob a to tišt né i elektronické. Ob ané je mohou získat p ímo na obecním i m stském ú ad , p j it si je v místní knihovn , nebo si je prohlédnout na internetových stránkách. Obsahem bývají v tšinou oznámení ze zasedání zastupitelstva, informace o konaných kulturních a sportovních akcích, d ní v obci apod. Vlastní zpravodaj vydává n kolik obcí na Podblanicku. Jmenovit jsou to nap . Vlašim, Pravonín, Ratm ice, Kondrac, Na eradec, echtice.
3.5.2 Média, internet a ostatní Reklamu prost ednictvím médií zajiš uje zejména rádio Blaník, které se pravideln stává i hlavním mediálním partnerem p i po ádání kulturních akcí jako jsou nap . Májové slavnosti ve Vlašimi. V dnešní dob je samoz ejm nezbytností mít vlastní webové stránky, které vytvá í velký prostor pro umís ování sd lení a informování návšt vník o kulturním d ní. Toto spl ují tém
všechny v tší obce. M sto Vlašim jich má hned n kolik. Jedny
jsou oficiální, spravované m stským ú adem a další mén formální pojednávající o život
ve m st . Samostatné stránky jsou v novány historii m sta, turistickým
zajímavostem a vlašimskému parku. Zajímavou formou zviditeln ní se je dle mého názoru ú ast obcí v sout ži Vesnice roku, která se koná od roku 1995 v rámci Programu obnovy venkova. Hodnotí se v n kolika kategoriích jako je spole enský život, aktivity ob an , pé e o krajinu, ob anská vybavenost atd.73 Ocen né obce toho mohou využít pro posílení svojí image. V Podblanickém regionu bylo v sout ži úsp šných již n kolik obcí. Jsou to: •
Ratm ice – Vesnice roku R 2010, 1. místo
•
Kondrac – Vesnice roku R 2007, 2. místo
•
Jankov – Vesnice roku St edo eského kraje 2006, Bílá stuha za innost mládeže
•
Pravonín - Vesnice roku St edo eského kraje 2005, Modrá stuha za spole enský život
•
73
Chotýšany - Vesnice roku St edo eského kraje 2000
Vesnice roku 2011 [online]. 2011 [cit. 2011-04-20]. Dostupné z WWW: .
39
3.6 Projekt Kraj blanických rytí Kraj blanických rytí
je projektem, který byl uskute n n v letech 2006 - 2007
za pomoci financí z fond Evropské unie a dotace ze St edo eského kraje. Celkové náklady byly vy ísleny na necelé t i miliony korun. Projekt vychází z fenoménu kraje kolem bájné hory Blaník a byl iniciován eským svazem ochránc p írody Vlašim a podpo en dalšími partnery, kterými byli m sto Vlašim, obce Pravonín, Kamberk, Kondrac, Na eradec, Jankov, Muzeum Podblanicka, Nadace Partnerství a n kolik fyzických osob. Cílem projektu bylo využít potenciál Podblanického regionu pro rozvoj cestovního ruchu a zvýšit tak návšt vnost regionu prost ednictvím efektivního marketingu. Potenciál regionu nebyl do této doby dostate n
využíván. Celkovým výstupem tak byla plánována ucelená koncepce
propagace, která zahrnovala základní propagaci image na veletrzích, webových stránkách a v tisku a sérii tišt ných materiál .74 Pro tyto ú ely vzniklo n kolik forem specifických propaga ních materiál (viz p íloha . 2). Letáky dostaly nezam nitelnou podobu a design, tak aby bylo ihned poznat, jaký kraj prezentují. Svým obsahem jsou zam eny na r zné oblasti kultury a cestovního ruchu jako nap . ubytovací a stravovací služby, cyklistické a nau né stezky, zajímavá místa apod. Vedle leták byly vytvo eny i brožury, samolepky, kalendá e a pohlednice. Distribuce probíhá bu
p ímo v regionu prost ednictvím informa ních
center, ubytoven, restaurací, muzeí a podobn , ale i na ostatních místech nap . v Praze, v regionu Posázaví i v ostatních oblastech
eské republiky. Jako d ležitý aspekt ší ení
pov domí a nabídky informací z regionu byly založeny webové stránky www.blanictirytiri.cz. Musím íci, že projekt se stal pro sv j neot elý ráz a jedine nou image velice úsp šným. Lidé si zvykli na charakteristickou podobu materiál a ostatních prvk , které s projektem souvisí. Pod záštitou nov vzniklého turistického regionu Kraje blanických rytí
byly také realizovány projekty nau ných stezek a cyklistické trasy. Loga projektu
jsou viditelná na r zných akcích konaných v regionu (nap . sout ž Cyklorytí ) a letáky jsou k dispozici tém
ve všech za ízeních cestovního ruchu. Krom
74
Kraj Blanických rytí [online]. 2007 [cit. 2011-04-20]. Dostupné z WWW: .
40
leták
byly
k propagaci využity i billboardy a speciální p ílohy v novinách (MF Dnes). Region je také prezentován na veletrhu Regiontour v Brn . Realizace projektu trvala do roku 2007, proto bylo zažádáno v rámci vypsané výzvy o další dotace na pokra ování projektu, který by navazoval na ten p edchozí. Žádost byla nakonec schválena na další období 2008 – 2010 a finan ní pomoc poskytnuta z Regionální opera ního programu St ední
echy. Cílem bylo v tomto
p ípad jednak upevnit pozici regionu Kraj blanických rytí
na trhu a jednak p ilákat
více turist a zajistit prodloužení doby jejich pobytu. Zárove v projektu p ibyly nové služby a propaga ní materiály p edstavující další zajímavá místa a možnosti plánování propojení r zných turistických cíl v kraji.75 Myslím si, že tímto projektem vznikla ucelená koncepce, která propaguje Podblanický region jako celek a podává komplexní p edstavu o nabízených službách. Projekt tímto navazuje na úsp šn realizované projekty za významné podpory Evropské unie, což jen vypovídá o schopnosti zdejších municipalit a dalších organizací využít možnost spolufinancování ke smysluplnému ú elu.
eský svaz ochránc
p írody
Vlašim, který je realizátorem projektu, má v plánu v n m pokra ovat a pravd podobn se bude snažit získat další finance z fond Evropské unie. Je tedy možné, že projekt bude úsp šn pokra ovat i nadále v pln ní svých cíl a bude mít možnost neustále zlepšovat své služby a image regionu.
75
Kraj Blanických rytí , díl druhý [online]. 2008 [cit. 2011-04-21]. Zrealizované projekty. Dostupné z WWW: .
41
Záv r Cílem této práce bylo popsat a zhodnotit využívání kulturního kapitálu Podblanického regionu v oblasti cestovního ruchu. Jelikož region dob e znám, mohla jsem využít i vlastních zkušeností a znalostí p i zpracovávání práce, což bylo v tomto sm ru výhodou. Jak už bylo n kolikrát zmi ováno, Podblanický region je znám hlavn díky pov sti o blanických rytí ích spících v ho e Blaník, kte í jednoho dne vyrazí eskému národu na pomoc. Tato skute nost se jeví jako dobrý marketingový prvek p i formování image regionu a zejména jako specifická zna ka. N které organizace proto neváhají využívat podstaty i názvu regionu pro budování vlastní image. D kazem je nespo et za ízení, kterým se v názvu objevuje a už název samotné hory nebo celého kraje. Jsou to nap íklad restaurace, kulturní d m, muzeum, galerie, ob anská sdružení, svazky obcí atd. Z toho vyplývá, že fenomén hory Blaník je prestižní zna ka, která m že pomoci k lepšímu dostávání se do podv domí návšt vník a zákazník . Region disponuje vcelku kvalitní kulturní infrastrukturou a dobrý p edpoklad pro rozvoj cestovního ruchu nese i dobrá dopravní dostupnost z Prahy. V celém kraji nalézáme veliké množství kulturních památek i p írodních atraktivit, ale ne všechny jsou pln zapojeny do cestovního ruchu a skrývají v sob ješt nevyužitý potenciál. Pro region je typický velký po et malých sídel v tšinou vesnického typu, kde p evládají kostely, menší zámky a drobné sakrální památky. Muzea d íve existovala jen ve v tších m stech, jako je Vlašim, ale v poslední dob tu vzniklo n kolik menších muzeí v tšinou lokálního významu (Farní muzeum v Kondraci). Okolní p íroda také nabízí spoustu možností k využívání volného asu a ke sportovním aktivitám. Tato oblast zažila za poslední roky vzr st, zejména díky vybudování n kolika cyklostezek. Snaha využívat památky a atraktivní místa k rozvoji cestovního ruchu je viditelná zejména u municipalit, ale také u obyvatel samotných, kte í se zapojují do kulturního života prost ednictvím spolk a sdružení. V posledních n kolika letech je cestovní ruch podpo en díky dotacím z Evropské unie. Veliký podíl na tom má m sto Vlašim, které pat í mezi nejúsp šn jší žadatele v republice. Od roku 2004 se jim poda ilo zrealizovat spoustu projekt , které významn podpo ily rozvoj regionu. Spolufinancování z fond Evropské unie bylo využito také k realizaci projektu Kraj blanických rytí , který si klade za cíl propagovat region jako odkaz mystické hory 42
Blaník a p ilákat tak více turist . Projekt funguje od roku 2006 a poda ilo se vytvo it specifickou image turistického regionu. Podblanicko je zcela jist
atraktivní region z turistického hlediska a
návšt vník m má co nabídnout. Proto je nutné, aby kvalitn vedená propaga ní kampa pokra ovala, a aby se do budoucna do cestovního ruchu zapojily i ješt nevyužité a mén známé kulturní i p írodní atraktivity.
43
Seznam použitých zdroj Literatura FORET, M.; FORETOVÁ, V. Jak rozvíjet místní cestovní ruch. Praha : Grada publishing spol. s r.o., 2001. ISBN 80-247-0207-X. HE MANOVÁ, E., CHROMÝ, P., a kol., Kulturní regiony a geografie kultury, 1.vyd.Praha: ASPI, 2009. ISBN: 978-80-7357-339-3 INDROVÁ, J. Cestovní ruch (základy). Praha : Oeconomica, 2007. ISBN 978-80-2451252-5 JAKUBÍKOVÁ, D. Marketing v cestovním ruchu. Praha : Grada publishing a.s., 2009. ISBN 978-80-247-3247-3. JIRÁSEK, A. Staré pov sti eské. Praha : Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a um ní, 1953 KESNER, M., Marketing a management muzeí a památek, Praha: Grada Publishing, a. s. 2005. ISBN 80-247-1104-4 ORIEŠKA, J. Technika služeb cestovního ruchu. Praha : IDEA SERVIS, 1999. ISBN 80-85970-27-9 PATO KA, J., HE MANOVÁ, E., Lokální a regionální kultura v eské republice, Praha: Aspi 2008. ISBN 978-80-7357-347-8 POUZAR, J. Podblanickou minulostí. Praha : VIDA, 1996 SOUKUP, V. P ehled antropologických teorií kultury. Praha : Portál s.r.o., 2000 SOUKUP, V. VODÁKOVÁ, A. VODÁKOVÁ, O. Sociální a kulturní antropologie. Praha : Sociologické nakladatelství, 2000. 12 s. ISBN 80-85850-29-X TICHÁ, I. A KOL. Integrovaný projekt mikroregionu Blaník. Praha, 2003. TICHÁ, I. A KOL. Integrovaný projekt mikroregionu Podblanicko. Praha, 2003. Zákon . 128/2000 Sb., o obcích
Internetové zdroje ECHUROVÁ, L . Shrnutí vývoje p íjezdového cestovního ruchu [online]. 2010. dostupné z http://www.ackcr.cz/tiskove-zpravy/shrnuti-vyvoje-prijezdovehocestovniho-ruchu 44
FOJTÁCHOVÁ, H. Cestovní ruch je významnou sou ástí eské ekonomiky [online]. 2005. dostupné z http://www.czechtourism.cz/files/statistiky/mezinarodni/vyznamCR.pdf JI INSKÁ, L. Vývoj cestovního ruchu v eské republice v letech 1990 – 2004, Masarykova univerzita v Brn , [elektronický zdroj] Diplomová práce 2005 POMYKAL, J. Radosti a strasti turistických produkt . [online]. 2008. dostupné z http://www.cot.cz/index.php?page=200&jazyk=1&id=1040811200 ŠAFR, Ji í. Funkce kulturního kapitálu [online]. 2007. dostupné z http://www.socioweb.cz/index.php?disp=teorie&shw=304&lst=106
Cestovní ruch, [online] dostupné z http:// www.mmr.cz/Cestovni-ruch SOP Vlašim, Poslání a aktivity [online]. dostupné z http://www.csopvlasim.cz/o_nas.php Geologie a geomorfologie, [online] dostupné z http://www.kondrac.cz/priroda/geologie.php Charakteristika a význam cestovního ruchu v esku, [online] dostupné z http://www.czechtourism.cz/1-charakteristika-a-vyznam-cestovniho-ruchu-v-cesku/ Kraj Blanických rytí [online]. dostupné z http://www.vlasimskypark.cz/Default.aspx?tabid=152 Kraj Blanických rytí , díl druhý [online]. dostupné z http://www.ropstrednicechy.cz/documents.php?mid=0e31f798-6fe9-102c-812200e0814daf34 Mezinárodní charta o kulturním turismu, Mexico 1999, [online] dostupné z http://muff.uffs.net/skola/muzeo/pamatkova_pece/icomos.rtf M sto Vlašim, Blanický rytí vyhlášen [online]. dostupné z http://www.mestovlasim.cz/stage_1/node/178 Národní program podpory cestovního ruchu, [online] dostupné z http://www.mmr.cz/Cestovni-ruch/Programy-Dotace/Narodni-program-cestovnihoruchu Obnova historického centra m sta Vlašimi [online]. dostupné z http://www.mestovlasim.cz/Obnova_HN/Letak_obnova_centra.pdf Podblanicko, [online] dostupné z http://www.podblanicke.info/index.php?option=com_content&view=article&id=20:pod blanicko&catid=4:region&Itemid=6 45
Projekty obnovy a rozvoje zámku a parku ve Vlašimi [online]. dostupné z http://www.vlasimskypark.cz/Projektyobnovyparku/tabid/147/Default.aspx Regionální opera ní programy, [online] dostupné z http://www.strukturalnifondy.cz/Programy-2007-2013/Regionalni-operacni-programy ROP NUTS II St ední echy, [online] dostupné z http://www.strukturalnifondy.cz/Programy-2007-2013/Regionalni-operacni-programy/ROP-NUTS-II-StredniCechy Vesnice roku 2011 [online]. dostupné z http://www.vesniceroku.cz/ Webové stránky obcí a institucí http://www.farnimuzeum.cz/aktuality/aktuality.php http://www.kamberk.cz/ http://www.kondrac.cz/historie/historie-obce.php http://www.lounovicepodblanikem.cz/historie-fakta.php?ctg=9 http://www.mesto-vlasim.info/ http://www.mestys-cechtice.cz/ http://www.muzeumpodblanicka.cz/index.php http://www.naceradec.cz/index.php?odkaz=page/historie/naceradec.php http://www.podblanickypodzim.cz/ http://www.pravonin.cz/o-obci/d-20474/p1=1053 http://www.ratmerice.cz/historie/historie-obce.php http://www.spolkovydum.cz/Odom%C4%9B.aspx http://www.trhovystepanov.cz/informace-o-obci/historie/ http://www.trhovystepanov.cz/muzeum/ http://www.vlasimskypark.cz/Informa%C4%8Dn%C3%ADcentrum/tabid/141/Default.a spx http://www.zelivka.cz/area.asp?place_id=11&area_id=5
46
Seznam p íloh P íloha . 1: Obrazová dokumentace P íloha . 2: Propaga ní materiály P íloha . 3: P ehled uskute n ných projekt za finan ní podpory Evropské unie
47
P íloha . 1: Obrazová dokumentace Obrázek 1 Rozhledna na Velkém Blaníku
Zdroj: http://www.lounovicepodblanikem.cz/rozhledna/rozhledna.php Obrázek 2 Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Lou ovicích pod Blaníkem
Zdroj: Vlastní fotografie Obrázek 3 Rotunda v Pravonín
Zdroj: Vlastní fotografie
48
Obrázek 4 Farní muzeum v Kondraci
Zdroj: http://www.blanicti-rytiri.cz/vylety.php?curmenu=239 Obrázek 5 Zámek ve Vlašimi
Zdroj: Vlastní fotografie Obrázek 6 Vlašimská brána (sídlo Podblanické galerie)
Zdroj: Vlastní fotografie
49
P íloha . 2: Propaga ní materiály Propaga ní materiály projektu Kraj blanických rytí
Zdroj: http://www.blanicti-rytiri.cz/download.php
50
P íloha . 3: P ehled uskute n ných projekt za finan ní podpory Evropské unie Tabulka 1 Realizované projekty
Název projektu Obnova kulturní památky – Vlašimský zámecký park (1.fáze)
Spole ný regionální opera ní program (SROP) Období Celkové Oblast realizace náklady
Výše dotace
Cestovní ruch
2004 - 2006
7 864 062
5 587 889
Rozvoj lidských zdroj
2004 - 2006
12 816 730
8 738 426
Cestovní ruch
2006 - 2008
16 998 880
12 749 160
Mezinárodní konference Studenti pro venkov
Rozvoj venkova
íjen 2005
600 245,90
350 000
Projekt na zlepšení dopravní obslužnosti ve Vlašimi
Rozvoj venkova
2006 - 2007
44 713 263,67
33 534 947,75
Projekt Kraj blanických rytí
Cestovní ruch
2006 - 2007
2 979 780
2 011 352
Rekonstrukce domu sourozenc Roškotových Obnova zámku a parku ve Vlašimi (2.fáze)
Regionální opera ní program St ední echy Rekonstrukce historického centra m sta Vlašimi
Regionální rozvoj
2008 - 2010
98 064 913
88 065 298,40
Volno asové centrum pro d ti a mládež
Regionální rozvoj
2008 - 2010
56 289 579
52 067 860,58
51
Projekt Kraj blanických rytí , díl druhý
Cestovní ruch
2008 - 2010
Zdroj: Vlašim nejen ve 20. století, ROP St ední echy
52
2 931 384,60
2 711 530,75
