Vysoká škola ekonomická v Praze. Bakalářská práce Jakub Svoboda

Vysoká škola ekonomická v Praze

Bakalářská práce

2014

Jakub Svoboda

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta podnikohospodářská Obor Arts management

Distribuce filmů přes internet Bakalářská práce

Autor: Jakub Svoboda Vedoucí práce: Mgr. Jan Hanzlík, Ph.D.

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Distribuce filmů přes internet“ vypracoval samostatně s využitím literatury a informací, na něž odkazuji. V Praze dne 5. 6. 2014

Podpis

Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval vedoucímu své práce Mgr. Janu Hanzlíkovi, Ph. D. za trpělivost, vstřícnost a cenné rady.

Název bakalářské práce: Distribuce filmů přes internet

Abstrakt: Bakalářská práce „Distribuce filmů přes internet“ se zabývá možnostmi šíření filmů a televizních seriálů po internetu. Práce popisuje historii filmového průmyslu a filmové distribuce od počátku 20. století do současnosti a charakterizuje trh s videem na vyžádání. Práce následně komplexně analyzuje dominantní globální společnosti na trhu internetové distribuce filmů a televizních seriálů, následně lokální společnosti v České republice a přináší jejich srovnání, zároveň se srovnáním trhu českého a amerického.

Klíčová slova: VOD, video na vyžádání, filmový průmysl, televize, seriály, mobilní video, Netflix

Title of the Bachelor’s Thesis Film distribution via the Internet

Abstract Bachelor’s thesis „Film distribution via the Internet“ is dealing with options for propagation of films and television series via the Internet. The thesis describes the history of the film industry and film distribution from the beginning of the 20th century up to the present day and characterizes the video on demand market. The thesis subsequently analyses the dominant global companies in the film and television show online distribution, then local companies in the Czech republic and draws its comparison, alongside with the comparison of the Czech and American online video market.

Key words VOD, Video-on-Demand, film industry, television, shows, mobile video, Netflix

Obsah 1.

Úvod.......................................................................................................................................... - 7 -

2.

Historie filmového průmyslu .......................................................................................... - 9 2.1.

Raná kinematografie a pozdní éra němého filmu (do r. 1926).............................................. - 9 -

2.1.1. 2.2.

Éra rozvoje zvukového filmu (1926-1945) .................................................................................- 11 -

2.2.1.

Velká pětka a Malá trojka jako struktura amerického filmového průmyslu. .......- 11 -

2.2.2.

Československo v éře zvukového filmu (1926-1948) ...................................................- 11 -

2.3.

Poválečné období (1945-90. léta)....................................................................................................- 12 -

2.3.1.

3.

4.

5.

Československo v poválečném období (1948-1989) .....................................................- 14 -

Filmový průmysl v současnosti ................................................................................... - 16 3.1.

Spojené státy a globalizovaný svět ..................................................................................................- 16 -

3.2.

Česká republika po roce 1989 ...........................................................................................................- 17 -

3.3.

Digitální film .............................................................................................................................................- 18 -

Filmová distribuce přes internet ................................................................................ - 21 4.1.

Historie a rozvoj internetové filmové distribuce (VOD) ........................................................- 21 -

4.2.

Distribuce filmů přes internet v současnosti ..............................................................................- 22 -

Globální VOD trh – USA ................................................................................................... - 26 5.1.

Netflix ..........................................................................................................................................................- 26 -

5.1.1. 5.2. 5.3.

Cena služby a technický popis .................................................................................................- 35 -

Hulu ..............................................................................................................................................................- 38 -

5.3.1. 5.4.


Amazon Instant Video...........................................................................................................................- 33 -

5.2.1.


Apple iTunes Store .................................................................................................................................- 42 -

5.4.1.

6.

The Motion Picture Producers and Distributors of America ......................................- 10 -


VOD v ČR .............................................................................................................................. - 48 6.1.

Topfun .........................................................................................................................................................- 48 -

6.1.1. 6.2.

Voyo..............................................................................................................................................................- 52 -

6.2.1. 6.3.

Cena služby a technický popis .................................................................................................- 50 Cena služby a technický popis .................................................................................................- 53 -

ivio ................................................................................................................................................................- 55 -

6.3.1.


7.

Shrnutí a zhodnocení ...................................................................................................... - 59 -

8.

Závěr ..................................................................................................................................... - 62 -

9.

Glosář použitých pojmů ................................................................................................. - 63 9.1.

Terminologie ............................................................................................................................................- 63 -

9.1.1.

Video...................................................................................................................................................- 63 -

9.1.2.

VOD .....................................................................................................................................................- 65 -

10.

Seznam tabulek a obrázků ........................................................................................ - 68 -

11.

Zdroje ................................................................................................................................ - 69 -

11.1. 11.1.1.

Filmografie............................................................................................................................................- 78 Televizní seriály.............................................................................................................................- 78 -

1. Úvod S masivním

rozvojem

vysokorychlostního

internetu

a

všudypřítomné

digitalizace médií se započala psát nová kapitola v oblasti výroby, distribuce i percepce filmového obsahu. V současné době je jednou z nejrychleji se rozvíjejících forem filmové distribuce právě distribuce filmů přes internet, nazývaná také VideoOn-Demand (dále VOD) neboli „video na vyžádání“ popř. „video na přání“. Tato práce se zabývá současnými trendy v oblasti distribuce filmů a televizních seriálů přes internet, v celosvětovém i lokálním měřítku. Rozebírá a analyzuje jednotlivé formy VOD distribuce, zaměřuje se na společnosti a nejrůznější subjekty, které v tomto odvětví operují a přináší zároveň rozbor ekonomického a technického pozadí digitální filmové distribuce. Přestože VOD distribuce není naprostou novinkou – například jedna z prvních videopůjčoven digitálního obsahu vznikla v České republice již v roce 2006 – tak tento trh je považován stále za velmi dynamický, rychle se rozvíjející a dá se říci, že se nachází stále na svém počátku. Nicméně na základě všeobecného názoru médií i odborné veřejnosti můžeme konstatovat, že příjmy společností působících v této oblasti stále rostou a zároveň se zvyšováním určité „technologické gramotnosti“ a již zmíněného rozmachu vysokorychlostního internetového připojení roste i počet uživatelů, kteří dávají přednost VOD distribuci před jinými formami. Jde o trend, který můžeme obecně pozorovat i v jiných oblastech lidského konání – divák již nechce pouze pasivně konzumovat předpřipravený obsah televizního vysílání nebo se řídit pevně daným programem svého kina, naopak má zájem vybrat a připravit si náplň a program sám, což mu VOD bezezbytku umožňuje. Na globálním audiovizuálním trhu působí řada nových či zavedených společností, které jsou si tohoto faktu velmi dobře vědomy. Počítají s rozvojem VOD distribuce i do budoucna; existují průzkumy trhu a komerční studie, které toto tvrzení podporují.1 Největším VOD trhem jsou v současnosti Spojené státy americké, kde také působí společnosti se skutečně globálním potenciálem a reálným mezinárodním dosahem. Evropa jako celek je z hlediska velikosti tohoto trhu na druhé pozici. Situace je však odlišná, neboť v kulturní, společenské i legislativní rovině je evropský

1

Video On Demand (VOD) Market Solutions by Delivery, Applications: Global Advancements, Market Forecasts & Analysis (2013-2018). Markets and Markets [online]. [cit. 2014-06-02]. -7-

trh nesmírně fragmentovaný, vkus uživatelů je velmi individuální a prakticky v každém evropském státě fungují různé lokální distribuční společnosti. Cílem této práce je tedy ověřit, v jaké míře se trend rozvoje VOD projevuje v České republice, která je jedním z menších evropských trhů, jaké subjekty na tuzemském trhu operují, jaká je struktura jejich nabídky, na jaké cílí publikum, jaké jsou jejich dlouhodobé plány a zda počítají s rozvojem této formy distribuce v České republice do budoucna. Sekundárním cílem je poté ověřit, zda na českém trhu mají lepší postavení globální či lokální společnosti poskytující VOD služby, resp. zda filmoví distributoři využijí nově vznikající české kanály, nebo budou raději spolupracovat s globálními hráči. Předpokladem je, že se trh bude dále zvětšovat a rozvíjet, a že silnější postavení na trhu mají a budou mít lokální společnosti, právě díky individuálnímu vkusu a požadavkům tuzemských uživatelů. Výsledků a zhodnocení bude dosaženo metodami komparace a analýzy.

-8-

2. Historie filmového průmyslu Jako úvod do problematiky filmového průmyslu je vhodné pro účely této práce v následujících odstavcích popsat historický kontext filmového průmyslu a filmové distribuce a jejich charakter a specifika v České republice i ve světě. Z historického hlediska totiž můžeme vypozorovat některé tendence, které jsou do jisté míry ve filmovém průmyslu přítomny i dnes. Jsou to například sklony evropských kontinentálních kinematografií udržovat ochranářská opatření proti kinematografii americké, cyklicky se opakující inovace filmového průmyslu, které měly a mají lákat publikum zpět do kamenných kin od televizí a kin domácích apod. Tato kapitola dělí filmovou historii na období rané kinematografie (zhruba do roku 1919) a pozdní éry němého filmu (1919–1926), éry rozvoje zvukového filmu (1926–1945), poválečného období (1945–90. léta) a kinematografie v éře digitalizace a internetu (zhruba od 90. let do současnosti).2

2.1. Raná kinematografie a pozdní éra němého filmu (do r. 1926) Krátce po zrodu a popularizaci filmu na konci 19. století ale především po přelomu století se zrodila i profese distributora filmových médií s filmovými díly. Zpočátku to nebylo třeba – první jednoduchá zařízení schopná zobrazovat nebo promítat rozpohybované pohlednice jako byl např. bioskop (uveden roku 1895), kinematograf bratrů Lumiérových schopný promítání i záznamu nebo kinetoskop nebyla ve všeobecném povědomí publika, nicméně již v té době vznikalo mnoho prvních krátkých snímků – uvádí se, že v roce 1893 jich bylo natočeno již kolem 2000. Popularita filmu začala stoupat, některá z těchto raných zařízení filmové techniky byla patentována, případně se dostala přímo do komerční výroby a začala být schopná projekce na velká plátna v kinech. Rychlý vzestup poptávky po promítání vedl ve Spojených státech logicky právě k rozšíření sítě malých kin, tzv. nickelodeonů. V té době začala být důležitá úloha distributora jako prostředníka, který nakoupil filmy od filmových výrobců a pronajímal je provozovatelům kinosálů, kteří by si jinak nemohli dovolit financovat nákup děl sami. V 10.–20. letech 20. století se nově vynalezený film začal etablovat jako svébytné umělecké médium schopné zaujmout masové publikum, proměnil se z malého zábavního odvětví v mezinárodní průmysl a 2

Rozdělení podle THOMPSONOVÁ, K. a BORDWELL, D. Dějiny filmu: přehled světové kinematografie. 1.vyd. Praha: AMU, 2007. s. 17 -9-

krátké snímky v kinosálech nahradily delší hrané filmy. V období kolem první světové války došlo ke zrodu fenoménu Hollywood3 a ke vzniku prvních velkých produkčních společností a filmových studií (např. Warner Bros., Fox Film Corp., Twentieth Century Pictures aj.). Amerika se tak stala největším světovým filmovým trhem a zároveň evropské filmové koncerny v prvních dvou dekádách 20. století vyráběly a distribuovaly celosvětově většinu filmů. Technické postupy i vypravěčské styly se volně prolínaly mezi kinematografiemi různých států; vznikaly i první filmové spektákly (např. D. W. Griffithovo „Zrození národa“) a první filmové hvězdy. První světová válka však zasadila evropské kinematografii citelnou ránu, Francie musela drasticky snížit svou filmovou výrobu a ztratila tak vedoucí pozici na světových trzích; podobný osud následně stihl i Itálii, Dánsko a další státy v Evropě.4 Americký filmový průmysl využil situace a rozšířil svůj distribuční systém do zahraničí. Po válce už se evropská kinematografie na vrchol žebříčku nevrátila – konkurovat americkým firmám se dařilo jen s malým úspěchem.5

2.1.1. The Motion Picture Producers and Distributors of America Sdružení amerických filmových producentů a distributorů (MPPDA) bylo vytvořeno kvůli tlaku různých společenských skupin na zpřísnění cenzury. Po jeho založení v roce 1922 ho vedl republikán Will Hays a jeho strategií bylo tlačit na producenty, aby eliminovali urážlivý obsah svých snímků, což bylo v bouřlivých 20. letech velmi aktuální. Tato organizace však mimo jiné také sbírala informace o filmových trzích, vyvíjela tlak proti kvótám a omezením dovozu amerických filmů a podporovala jejich prodej v zahraničí. Byla jasným signálem, že filmový průmysl se stal jedním z klíčových amerických odvětví.6 V době jejího vzniku byli jejími členy tehdejší „majors“ (hlavní americká filmová studia): Paramount, Loew's, Inc. (mateřská společnost MGM), Fox, Warner Bros., RKO, Universal, Columbia a United Artists.7 Dnes se sdružení nazývá Motion Picture Association of America (MPAA) a udílí ratingy (hodnocení přístupnosti) novým filmům.

3

Hollywood, Los Angeles, USA – centrum filmové produkce, je často používané jako synonymum k označení amerického filmového průmyslu. 4 UK Film Distribution Guide: The origins of UK film distribution. In: Film Distributors' Association [online]. [cit. 2014-06-02]. 5 THOMPSONOVÁ, K. a BORDWELL, D. Dějiny filmu: přehled světové kinematografie. 1.vyd. Praha: AMU, 2007. s. 20 6 Tamtéž, s. 155 7 History of the MPPDA. In: MPPDA Digital Archive [online]. Flinders University [cit. 2014-06-02]. - 10 -

2.2. Éra rozvoje zvukového filmu (1926–1945) Zásadním milníkem ve vývoji kinematografie byl zrod zvukového filmu. Zpočátku se filmové ozvučení zajišťovalo hudebním podkresem, buď gramofonem nebo živými hudebníky, orchestrem. Ozvučení nějakým typem média však nebylo ideální, materiály byly velmi náchylné k poškození, časté byly problémy se synchronizací zvuku a obrazu. Podstatný moment rozšíření zvuku ve filmu nastal v letech 1926–1927, kdy společnost Warner Bros. přidala hudbu a zvukové efekty k některým svým filmům, což se setkalo s velkým diváckým nadšením. Záhy i ostatní studia a výrobci začali vyvíjet zvukové filmy; do několika let byla většina kin zařízena pro projekci filmů se zvukem a americké zvukové filmy putovaly po kinosálech evropských měst. Obráceně tento proces příliš úspěšný nebyl, pro Američany byla jazyková bariéra příliš velkou překážkou. Některé evropské (př. Velká Británie) či mimoevropské (př. Indie) národní kinematografie však díky zvukovému filmu posílily, mohly nabídnout snímky v regionálních jazycích s hudebním podkresem, což publikem rezonovalo.8

2.2.1. Velká pětka a Malá trojka9 jako struktura amerického filmového průmyslu. Kolem roku 1930 se hollywoodský filmový oligopol dostal do podoby, která zůstala příštích 20 let téměř nezměněna. Celý filmový průmysl ovládalo osm velkých společností. Mezi pět „majors“ patřily společnosti Paramount, Loew’s, Fox, Warner Bros. a RKO. Majors byly charakteristické tím, že byly vertikálně integrované (tzn. všechny články prodejního řetězce byly součástí jedné firmy) – vlastnily řetězec kin a prováděly zahraniční distribuční operace. Tři menší společnosti bez vlastních kin tvořily „minors“: Universal, Columbia a United Artists. Poslední skupinou byli „nezávislí“, menší studia zaměřená na menšinové žánry nebo specifické publikum.

2.2.2. Československo v éře zvukového filmu (1926–1948) Za první republiky byl u nás filmový průmysl relativně zdravým, soběstačným odvětvím, domácí produkce nebyla existenčně závislá na exportu, podnikání v kinematografii bylo výhodné a navíc subvencované i ze strany státu. České i 8

THOMPSONOVÁ, K. a BORDWELL, D. Dějiny filmu: přehled světové kinematografie. 1.vyd. Praha: AMU, 2007. s. 199 9 Tamtéž, s. 222 - 11 -

německé firmy investovaly do ateliérů, laboratoří i technického zázemí filmové výroby. Ve 30. letech tak vznikla Barrandovská studia a na území Československa existovala síť zhruba 2000 kin.10 Již během války levicově orientovaní filmaři a intelektuálové připravovali plán na znárodnění celého filmařského průmyslu, a nedlouho po konci války byl schválen dekret prezidenta Edvarda Beneše „o opatřeních v oblasti filmu“, který ovlivnil československou kinematografii na dalších 50 let, neboť stanovil, že k provozu ateliérů a k výrobě a distribuci filmů je oprávněn výhradně stát. 11 Následně v roce 1948 byla zřízena zastřešující organizace Československý státní film.

2.3. Poválečné období (1945–90. léta) Po válce v mnoha zemích návštěvnost kin velmi vzrostla, ale poměrně rychle také rapidně poklesla, nejdříve ve Spojených státech a koncem 50. let i v Evropě; souviselo to se změnou životního stylu zákazníků a změny v trávení volného času – mimo jiné především kvůli nástupu televize. Koncem 50. let vlastnilo televizní přijímač 90 % amerických domácností a v letech 1947 až 1957 zisky amerického filmového průmyslu poklesly o 74 %.12 Filmové společnosti se musely začít snažit vymýšlet nové způsoby, jak návštěvníky nalákat zpět do kin – byly to především technicky pokročilejší formy prezentace (resp. výroby) filmů, jako např.:  Kvalitnější obraz a nové širokoúhlé formáty filmů. Technologie Cinerama umožňovala vytvořit složený obraz na plátně pomocí tří projektorů, byla však nákladná na provoz i náročná při výrobě filmu. Jednodušší a podstatně rozšířenější byla technologie CinemaScope, která využívala speciálně zakřivenou předsádku čočky kamery i projektoru. Televizní vysílání v té době širokoformátový obraz nabídnout nemohlo (viz Obr. 1).  Barevný obraz. Poměr mezi barevnými a černobílými filmy se ve Spojených státech zvedl během 50. let z 20 % na 50 % a v 60. letech už byly barevné filmy standardem.  Vícekanálový stereofonní zvuk (čtyř- až šesti-kanálový). Provozovatelé začali vybavovat kinosály kvalitnějším ozvučením, a v 70. 10

KLIMEŠ, Ivan. Jazykové verze českých filmů a filmový průmysl v ČSR ve 30. letech. Iluminace. 2004, roč. 16, 2 (54). 11 Předpis 50/1945 Sb.: Dekret presidenta republiky o opatřeních v oblasti filmu. Účinnost od 28. 8. 1945. 12 THOMPSONOVÁ, K. a BORDWELL, D. Dějiny filmu: přehled světové kinematografie. 1.vyd. Praha: AMU, 2007. s. 336 - 12 -

letech vznikl systém Dolby Surround, který umožňuje vytvořit v sále dojem prostorového zvuku.  Stereoskopická projekce. Jde o projekci dvou překrývajících se obrazů (natočených ze dvou odlišných úhlů), které při použití polarizačních brýlí vytvářejí dojem hloubky prostoru. Většího rozšíření se dočkala již v první polovině 50. let, zájem diváků však poměrně záhy ochabl. Tato forma projekce se na počátku 21. století do kin opět vrátila jako naprostá novinka. Příklon diváků k televizi však měl i své výhody – televizní kanály potřebovaly množství obsahu k vyplnění vysílacího času a filmová studia jim ochotně prodávala vysílací práva ke svým filmům, což jim postupem času zajišťovalo nezanedbatelné zisky. Filmové a televizní společnosti se postupem času naučily fungovat v určité synergii a přímo si nekonkurovaly, avšak tržby z prodaných lístků v kinech v 60. letech pomalu klesaly, a ustálily se na nové úrovni, která byla nižší než v éře před televizí. V Evropských kinech kolem roku 1953 zabíraly americké filmy zhruba polovinu promítacího času. Vlády a společnosti se začaly snažit účinně konkurovat tomuto silnému postavení Hollywoodu, vznikala nejrůznější nařízení, která zvýhodňovala domácí produkci, později vlády přímo finančně podporovaly národní kinematografie např. státními fondy, evropští producenti spolupracovali v koprodukcích. Film byl považován za nositele národní kultury. Evropské společnosti však nebyly vertikálně integrované jako ve Spojených státech a Hollywoodská studia byla schopná nakoupit distribuční sítě v některých zemích (např. Německo), což jim umožnilo do jisté míry lokální trh ovládat. Nehledě na to však mezi 70. a 90. lety evropské trhy zaznamenaly významný propad návštěvnosti kin.

- 13 -

Filmový

průmysl

se

ve

2.

polovině 20. století globalizoval, film se stal masovým médiem a současně s oslabováním

některých

starých

struktur a společností vznikaly nové filmové korporace – větší pohltily menší,

průmysl

se

konsolidoval.

Koncem 80. let byly významnými investory kinematografie také sílící kabelové

televize

(např.

HBO,

Showtime), mediální konglomeráty (zahrnující

i

hudební

a

další

průmyslové odnože), popř. soukromé investiční

skupiny.

Rozšíření

domácího videa v 80. letech sice znamenalo

zmíněný

pokles

návštěvnosti, ale společnosti zároveň rozeznaly vhodnou novou možnost distribuce. Uvádí se, že ve chvíli, kdy video začaly přímo nabízet filmové korporace, jim tento prodej vynášel až 2x

více,

než

kolik

dělaly

tržby

v kinech.13

2.3.1. Československo v poválečném období (1948– 1989) Československý státní film se několik Obr. 1. Vybrané širokoúhlé formáty. Upraveno autorem a převzato z: www.cinemasource.com

let

proplétal

řetězcem

nepřehledných restrukturalizací. To vyústilo v roce 1957 do vzniku nové

organizační struktury, kterou tvořilo 6 nových samostatných organizací. Jednou

13

THOMPSONOVÁ, K. a BORDWELL, D. Dějiny filmu: přehled světové kinematografie. 1.vyd. Praha: AMU, 2007. s. 708 - 14 -

z nich byla Ústřední půjčovna filmů (dále ÚPF), která se stala do roku 1990 výhradním distributorem filmů v Československu.14 Další důležitou organizací byl Filmexport, který vyvážel československé filmy, a pro domácí distribuci, kterou přebírala a zajišťovala opět ÚPF, nakupoval filmy ze zahraničí.15 Veškeré schvalovací procesy však byly pevně v rukou Ústředního ředitelství Československého filmu. I v Československu přišly ke slovu širokoúhlé filmy a jen s menším zpožděním oproti Spojeným státům se zde rozšířily od druhé poloviny 50. let. Do konce 60. let u nás vznikla zhruba stovka širokoúhlých filmů ve formátu 2,35:1, analogickém k americkému CinemaScope.16 Stejně tak se experimentovalo se stereoskopickými snímky na přelomu 40. až 50. let, existovalo zde však pouze jediné kino, které takovou projekci umožňovalo.17 V 60. letech v době relativně uvolněné atmosféry vznikla řada vynikajících snímků v období označovaném jako česká nová vlna. Po roce 1968 nastalo rušení tvůrčích skupin, řízení filmového průmyslu bylo opět silně centralizováno a vládní dohled nad štáby výrazně zpřísnil. Mnoho vynikajících režisérů emigrovalo a do pádu totality bylo možné oficiálně pracovat pouze na státem (resp. Sovětským svazem) podporované produkci.

14

ÚPF nebyla distribuční společností jak ji známe dnes, neměla plný vliv na nákup programů, ani nebyla s kiny v přímém obchodním styku. Více viz DANIELIS, Aleš. Česká filmová distribuce po roce 1989. Iluminace. 2007, roč. 19, 1 (65). 15 Příloha 3.1 Koncepce podpory a rozvoje české kinematografie a filmového průmyslu 2011-2016: Historie základní vývojové tendence české kinematografie v letech 1945-2009 a jejich vyhodnocení. Ministerstvo kultury ČR [online]. [cit. 2014-06-02]. 16 BATISTOVÁ, Anna. Počátky širokoúhlých systémů v české kinematografii. Iluminace. 2006, roč. 18, 4 (64). 17 FRODLOVÁ, Tereza. Za hranicí filmového plátna. Brno, 2009. Bakalářská práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce doc. Mgr. Petr Szczepanik, Ph.D. - 15 -

3. Filmový průmysl v současnosti 3.1. Spojené státy a globalizovaný svět Americký filmový průmysl byl v 90. letech opět vertikálně integrován, což v minulých dekádách nebylo pravidlem. Velká „major“ studia pohltila na konci 90. let i nezávislá studia, jejichž tvorba zaznamenala v té době nebývalý úspěch. Hlavním tržním artiklem velkých studií se staly „megafilmy“ (blockbustery)18 u kterých se plánoval největší úspěch a největší tržby. Studia vyžadovala jednoduchý koncept / myšlenku takového filmu, aby bylo možné jej cílit na co nejširší možné publikum. Náklady na výrobu těchto filmů byly obrovské, studia hledala nové možnosti příjmů, jako např. zálohy předem na financování od majitelů kin, ale finanční úspěch filmu závisel převážně na merchandisingu popř. product placementu19 a využití všech možných přidružených trhů – s hračkami, videohrami, oblečení, domácím videem atd. Marketing řídil natáčení filmů.20 „Megafilmy“ potřebovaly „megaplexy“,21 proto studia začala budovat po celém světě tyto kapacitně předimenzované komplexy kinosálů s nadějí v ještě větší příjmy ze vstupného. Aktivní však byla i nezávislá studia – spoléhala na jinou skladbu příjmu např. od kabelových televizí, distribuci a marketing v souvislosti s účastí na filmových festivalech a na pochvalné kritiky. Ke konci 90. let nahradila videokazety digitální technologie DVD,22 která uspěla po celém světě – byla to nejrychleji adaptovaná technologie koncovým spotřebitelem. Uvádí se, že domácí video přinášelo v roce 2000 americkým studiím zisky ve výši 20 mld. USD ročně, což bylo třikrát více než výše tržeb ze vstupného na americkém trhu (viz. Tab. 1). DVD nabízelo opět lepší kvalitu videa než předchozí VHS23 a všestrannost – možnost přehrát DVD médium na počítači, v domácím přehrávači videa, v přenosném přehrávači atd. DVD zároveň mohlo nabídnout doplňující obsah k samotnému filmu jako film o filmu, vystřižené scény, storyboardy, artwork apod.24 18

Blockbuster může označovat film, divadelní hru nebo jiné dílo s nákladnou produkcí a vysokou návštěvností. Product placement je reklamní technika, kterou společnosti využívají pro jemnou, nenásilnou propagaci vlastního produktu v kontextu jiného (ne-reklamního) média, typicky filmu, televizního programu aj. 20 THOMPSONOVÁ, K. a BORDWELL, D. Dějiny filmu: přehled světové kinematografie. 1.vyd. Praha: AMU, 2007. s. 712 21 Megaplex je větší obdoba multiplexu – kina s více sály. Megaplexy mají typicky více než 20 pláten. 22 DVD je zkratkou pro Digital Versatile Disc, formát optického média – disku na ukládání dat, hlavně videa. Vyvinutý v 90. letech. 23 VHS – Video Home System. Systém domácího kina pracující s videokazetami. 24 Storyboard je zjednodušeně obrázkový scénář, jde o grafickou pomůcku pro filmaře. Je podobný komiksu, rozkresluje jednotlivé scény pro lepší představu o výsledné podobě díla. Artwork bývá výtvarné dílo, které se 19

- 16 -

11 USD

1600

10 USD 1400

9 USD 8 USD Roční tržby kin v USD

Miliony

1800

1200

7 USD

1000

6 USD

800

5 USD 4 USD

600

3 USD

400

2 USD 200

1 USD 0 USD

0

Roční tržby

Prodané vstupenky ročně

Miliardy

12 USD

Prodané vstupenky

Tab. 1: Graf vývoje tržeb a prodaných vstupenek v amerických kinech. Pozn.: údaje za rok 2014 jsou pouze z 1. kvartálu. Zdroj: autor. Údaje: Box Office Mojo.

Přelom milénia znamenal obecně rozmach digitalizace v celém produkčním a distribučním procesu, což znamenalo i snižující se náklady (viz kapitola 3.3. Digitální film).

3.2. Česká republika po roce 1989 Po pádu totality byl v České republice zrušen Československý státní film a proběhla privatizace filmových podniků. Centrální distribuční autoritu však žádná nová společnost nenahradila; v roce 1992 byla založena Unie filmových distributorů, která má v současné době 20 členů z řad soukromých distribučních společností. Vznikaly nové zákony vztahující se k filmovému průmyslu (Zákon o státním fondu pro podporu a rozvoj české kinematografie – dnes již neplatný) a Česká republika, stejně jako většina ostatních zemí bývalého východního bloku se snažila vyrovnat státům západní Evropy. Návštěvnost byla vysoká v prvních letech po roce 1989, kdy se uvolnila řada tzv. trezorových filmů (viz. Tab. 2) V dalších letech byla již menší, stejně jako finanční podpora ze strany státu – opět zde působil faktor změn v životním stylu zákazníků, nižší zájem byl i o jiné formy volnočasových aktivit (např. muzea), což mělo v důsledku na filmovou výrobu negativní dopad. Koncem 90. let se

tematicky drží obsahu filmu. Například portréty postav, které ve filmu vystupují, kresby futuristických dopravních prostředků ve sc-fi filmech apod. - 17 -

na produkci filmových projektů nejvíce podílela Česká televize, zatímco komerční

Miliony

75 70 65 60 55 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0

Prodané vstupenky ročně

1 500 Kč 1 400 Kč 1 300 Kč 1 200 Kč 1 100 Kč 1 000 Kč 900 Kč 800 Kč 700 Kč 600 Kč 500 Kč 400 Kč 300 Kč 200 Kč 100 Kč 0 Kč 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014

Roční tržby kin v CZK

Miliony

kanály prakticky vůbec.25

Roční tržby

Prodané vstupenky

Tab. 2: Graf vývoje tržeb a prodaných vstupenek v českých kinech. Pozn.: údaje za rok 2014 jsou pouze z 1. kvartálu. Zdroj: autor. Údaje: Unie filmových distributorů.

3.3. Digitální film Digitalizace filmu od konce 90. let znamenala pro distributory řadu výhod a úsporu nákladů. Od levnější natáčecí techniky po levnější distribuci do kin (filmové kopie nebylo třeba vyrábět na drahých celuloidových pásech). Odborníci klasickému filmu věštili krátkou budoucnost, ve které již bude stačit film vyrobit pomocí počítačové animace bez nutnosti zapojení skutečných herců. Režisér George Lucas, který jako jeden z prvních natočil velký hollywoodský film kompletně digitálně prohlásil, že přechod od analogového k digitálnímu filmu je podobný jako přechod z černobílého na barevný. Nová forma nezahubí starou, ale přináší ohromné množství nových možností.26 Období zápalu pro megaplexy skončilo v Americe i v Evropě, některé z těchto řetězců zbankrotovaly. Díky rozmachu nových technologií se kinematografie ještě více globalizovala, spotřebitelé měli stále více možností výběru – kinosály, 25

Příloha 3.1 Koncepce podpory a rozvoje české kinematografie a filmového průmyslu 2011-2016: Historie základní vývojové tendence české kinematografie v letech 1945-2009 a jejich vyhodnocení. Ministerstvo kultury ČR [online]. [cit. 2014-06-02]. 26 George Lucas discusses his ongoing effort to shape the future of digital cinema. American Cinematographer [online]. 2002 [cit. 2014-06-02]. - 18 -

předplacené kabelové televize, kamenné videopůjčovny VHS/DVD a internet. Internet v 90. letech sloužil zejména k propagaci filmů, vznikaly tematické webové stránky s bonusovým obsahem k filmu – např. rozhovory s tvůrci, fotogalerie apod.27 Vývoj v produkci a distribuci směřoval ke kompletní digitální konvergenci filmu – film se natočí digitálně, promítá se digitálně a distribuuje se digitálně. Takový stav je výhodný i pro nezávislé filmaře: mohou film natočit a distribuovat sami levněji, nepotřebují nutně spolupracovat a zavazovat se u velkého studia. Po roce 2000 vznikaly první prototypy Blu-ray disků, nových médií, která měla nahradit (a v určitém směru nahradila) DVD. V roce 2006 byla oficiálně uvedena na trh tato technologie, schopná uchovávat a zobrazovat filmy ve vysokém rozlišení (Full HD)28, které je podle některých zdrojů29 pro vnímání lidským okem téměř nerozeznatelné od „rozlišení“ plného filmového okénka (Full Frame – 35mm) používaného při filmování a promítání v kinech v průběhu celého 20. století. Obraz i zvuk (Blu-ray umožňuje např. prostorový zvuk) je tak opět kvalitnější a zážitek ze sledování filmu doma se velmi výrazně přiblížil zážitku z filmové projekce v kinosále. Na počátku 21. století začaly filmové společnosti přemýšlet nad možnostmi videa na přání pomocí internetového popř. kabelového přenosu (více viz kapitola 4.1.). Přes všechny černé scénáře filmových teoretiků nebo odborníků z filmového průmyslu video a internet nezahubily projekci v kinech. Platformy, skrz které se snímek dostane k divákovi, jsou však mnohem různorodější než dříve a studia s tím musí počítat. Spokojen je i divák, který si může vybrat přesně podle svého vkusu a možností a má mimo jiné šanci shlédnout díla, která by se do jeho lokálního kina dříve vůbec nemusela dostat pro nedostatek zájmu. Film v 21. století stále zůstává globálním odvětvím a počet pláten není nižší, než v minulosti (viz Tab. 3).

27

Některé z těchto webových stránek (např. Space Jam nebo Wild Wild West) fungují dodnes v původní podobě a zajímavě zachycují tehdejší přístup k internetové propagaci filmu. WARNER BROS. Space Jam [online]. [cit. 2014-06-02]. WARNER BROS. Wild Wild West [online]. [cit. 2014-06-02]. 28 Viz kapitola 9.1.1. 29 LA VOLPE, Louis. HD VIDEO vs. 35mm FILM. In: Film School Online [online]. [cit. 2014-06-02]. - 19 -

150000 140000 130000 120000 110000 100000 90000 80000 70000 60000 50000 40000 30000 20000 10000 0

105217 88745

111912 112968 113888 115036

123740

129866

134588

111809

95016

89342

59633 35135

334 2004

848 2005

2996 2006

6581 2007

8843 2008

Digitální kina

16147

2009

2010

2011

2012

Běžná kina

Tab. 3: Celosvětový vývoj v počtu pláten. Zdroj: autor. Údaje: MPAA, UNESCO, Screen Digest

- 20 -

2013

4. Filmová distribuce přes internet 4.1. Historie a rozvoj internetové filmové distribuce (VOD) Experimenty s VOD službami se datují již do počátku 90. let. V roce 1993 probíhala studie implementace VOD do telefonní sítě v Hong Kongu,30 podobně se tak dělo v roce 1997 na Taiwanu,31 v roce 1995 ve Velké Británii32 a ve Spojených státech vznikla v roce 1994 organizace DAVIC (Digital Audio Video Council), která sdružovala více než 200 obchodních a akademických společností s cílem navrhnout architekturu, specifikace a protokoly nově vznikajících VOD systémů.33 Většího rozšíření se VOD služby dočkaly až po roce 2000, kdy výrazně stoupaly počty předplatitelů digitálních kabelových televizí ve Spojených státech, objevily se digitální rekordéry televizního vysílání34 TiVo a ReplayTV a respektovaný magazín televizního průmyslu Broadcasting & Cable publikoval článek s podtitulkem „na VOD už může být pravý čas.“35 I v České republice se už o VOD mluvilo, novinář Patrik Zandl ve svém článku z roku 2003 psal, že „Český Telecom se dal hlasitě slyšet, že video on demand připravuje.“36 a objevovaly se první digitální satelitní set-top-boxy s omezenou nabídkou filmů. Opravdu masovějšího rozšíření se však skutečná distribuce filmů přes internet (do té doby byl VOD obsah přenášen převážně přes zmíněnou kabelovou televizi a satelit) dočkala až zhruba po roce 2005. V roce 2006 byla spuštěna VOD služba jedné z největších televizních společností ve Velké Británii BSkyB, stejně tak svou službu spustil Channel 4. Ve stejném roce byla spuštěna také první česká VOD služba Topfun, a v následujícím roce spustila svou VOD službu americká zásilková videopůjčovna Netflix. European Audiovisual Observatory uváděla ve své studii 142

30

MING L., Liou. High quality video-on-demand services using Asymmetrical Digital Subscriber Line technology on Hong Kong telephone network [online]. Hong Kong, 1993 [cit. 2014-06-02]. 31 YUAN-LIANG, Su. The Video-On-Demand Trial in Taiwan: A Partially DAVIC Compliant System. Multimedia Tools and Applications [online]. 1997, roč. 5, č. 2 [cit. 2014-06-02]. 32 Cambridge Consumers Move Into 21st Century with Interactive TV. In: Cambridge iTV trial [online]. 1995 [cit. 2014-06-02]. 33 ELEFTHERIADIS, Alexandros. Architecting Video-on-Demand systems: DAVIC 1.0 and beyond [online]. New York, USA, 1995 [cit. 2014-06-02]. Columbia University. 34 DVR neboli digitální video rekordér je zařízení schopné zaznamenávat video přenos na pevný disk, paměť flash, paměťovou kartu a další digitální média. 35 HIGGINS, John M. VOD: Is it a business yet?. In: Broadcasting & Cable [online]. 2000 [cit. 2014-06-02]. 36 ZANDL, Patrick. Video on Demand - když chcete film a ne procházku do půjčovny. Lupa.cz [online]. 2003 [cit. 2014-06-02]. - 21 -

VOD služeb v Evropě v roce 2006,37 v roce 2008 to bylo již 696.38 Přestože v novější zmiňované studii přibylo několik nových států do celkového součtu, nárůst je zřejmý. Filmová i televizní studia začala mít o tento trh skutečně velký zájem, a průměrná rychlost připojení k internetu už se zvedla natolik, že tato forma distribuce začala být zajímavá i pro koncového uživatele.

4.2. Distribuce filmů přes internet v současnosti V současné době je internetová distribuce filmů jednou z nejrychleji rostoucích oblastí domácího videa. Nejrůznější VOD služby po celém světě rychle získávají na popularitě po celém světě; alespoň tam, kde je dostupné dostatečně rychlé připojení k internetu (viz Obr. 3). Televizní společnosti, filmová studia, nezávislí producenti a další subjekty filmového průmyslu se snaží proniknout do této velmi dynamické a stále velmi mladé oblasti. Strategie distribuce a marketingu filmových děl se rychlým tempem mění, univerzální návod na jistý zisk prozatím neexistuje. Aktivní přístup tvůrců a distributorů je však klíčový. Ti z nich, kteří pronikají do komplexního sektoru digitální internetové distribuce, kreativně využívají nová distribuční okna zároveň s vyváženým využitím příležitostí, které nabízí tradiční média a akceptují zpočátku menší příjmy z větší řady různých zdrojů napříč platformami a regiony, mají lepší pozici a tento přístup se jim začíná vyplácet.39 Zatímco tržby z kin spíše stagnují (jak je patrné např. z přehledů tržeb publikovaných výše v této práci), v sektoru domácího videa příjmy rostou a výraznou měrou k tomu přispívá právě VOD distribuce. Podle jedné z posledních studií analytické společnosti IHS se příjmy z prodeje video obsahu přes internet mezi lety 2012 a 2013 zvýšily o 39 %, příjmy z půjčovného internetového video obsahu se zvýšily o 40 % a příjmy z předplatného VOD služeb se zvýšily o 31 %, zatímco příjmy z prodeje Blu-ray disků se zvýšily o pouhá 2 % a příjmy z prodeje DVD naopak poklesly o 14 %. Celkový příjem z prodeje digitálního video obsahu se zvýšil z 5,1 miliard USD v roce 2012 na 6,5 miliard USD v roce 2013, což odpovídá nárůstu o zhruba 27 %.40 Téměř shodné údaje publikovala ve své poslední celoroční zprávě i společnost The Digital 37

Video on Demand in Europe. European Audiovisual Observatory [online]. Strasbourg, 2007 [cit. 2014-06-02]. Video on demand and catch-up TV in Europe. European Audiovisual Observatory [online]. Strasbourg, 2009 [cit. 2014-06-02]. 39 BERNFELD, Wendy. Brave New World: Digital Distribution Beyond the Old World. Sundance Institute: #ArtistServices [online]. 2012 [cit. 2014-06-02]. 40 TRIBBEY, Chris. IHS: Digital Helped Home Entertainment in 2013. M&E Journal [online]. 2014 [cit. 2014-0602]. 38

- 22 -

Entertainment Group,41 která se zabývá analýzou a podporou digitálních platforem, produktů a distribučních kanálů filmového a hudebního průmyslu. V Evropě se statistikami filmového průmyslu za celý kontinent, resp. za země Evropské Unie zabývá organizace European Audiovisual Observatory (dále OBS), údaje o domácím videu shromažďuje také International Video Federation (dále IVF). Evropský trh je v absolutních číslech menší než americký, především je však nesmírně fragmentovaný, nejednotný. Shromažďovat statistické údaje je obtížné, a pokud pocházejí z různých zdrojů a jsou zjišťovány různými metodikami, často nesouhlasí. Nehledě na tento fakt je možné konstatovat, že situace na filmovém trhu v Evropě je srovnatelná se situací ve Spojených státech, z pohledu producentů a distributorů však spíše horší. Dle statistik OBS tržby z kin stagnují podobně jako ve Spojených státech, v roce 2013 byl patrný i výraznější pokles oproti mírnému růstu v letech minulých.42 Stejným způsobem je možné popsat vývoj návštěvnosti.43 Příjmy v sektoru domácího videa však na rozdíl od amerického trhu klesají, podle posledních zveřejněných statistik IVF příjmy z prodeje DVD poklesly mezi lety 2011 a 2012 o 18 %, příjmy z prodeje Blu-ray disků se zvýšily o 2 % a jediným sektorem ve kterém příjmy stabilně výrazně rostou je opět oblast VOD distribuce. V závislosti na užitých datech jde o nárůst o 46 %–97 % mezi lety 2011 a 2012. Z výše uvedeného je patrné, že sektor VOD distribuce je v současné době mimořádně pozoruhodný. Příjmy z digitální internetové distribuce se sice prozatím nevyrovnají příjmům z ostatních segmentů, ale pokud tento nastíněný vzestupný trend bude dále pokračovat, je velmi pravděpodobné, že za několik let bude VOD tvořit podstatný, ne-li hlavní zdroj příjmů filmových studií a distributorů. Nasvědčuje tomu mimo jiné předpokládaný budoucí vývoj počtu zařízení a uživatelů připojených k internetu, vývoj času stráveného sledováním videa online, nebo vývoj v objemu dat ve světové síti souvisejících s online videem. Výzkum analytické společnosti zabývající se technologiemi ABI Research z února roku 2014 konstatuje, že právě objem sledování videa na mobilních zařízeních (chytrých telefonech a tabletech) se více než zdvojnásobí do roku 2019. Celkový čas strávený sledováním online videa (nejen 41

DEG Year-End 2013 Home Entertainment Report. The Digital Entertainment Group [online]. 2014 [cit. 201406-02]. 42 Box office down in the European Union in 2013 but first quarter of 2014 shows promise. European Audiovisual Observatory [online]. 2014 [cit. 2014-06-02]. 43 Cinema admissions in the European Union down by 4.1% in 2013. European Audiovisual Observatory [online]. 2014 [cit. 2014-06-02]. - 23 -

mobilně) činil v roce 2013 celosvětově 12,7 hodin měsíčně (průměr na jednoho uživatele); v roce 2019 to již bude více než 21 hodin měsíčně.44 V těchto odhadech je silným způsobem zastoupen video obsah poskytovaný zdarma, resp. podporovaný reklamou, avšak jasně indikují budoucí potenciál celého sektoru. Význam mobilních zařízení v budoucnu potvrzuje i studie technologické společnosti Cisco z února roku 2014, která se zabývá předpovědí vývoje mobilního internetového přenosu. Z jejích výsledků např. plyne, že v roce 2013 tvořil objem mobilních přenosů videa 53 % všech internetových přenosů videa celosvětově, zatímco v roce 2018 již půjde o 69 %. Zároveň již v roce 2014 počet mobilních zařízení připojených k internetu převýší počet obyvatel na Zemi, a v roce 2018 bude těchto zařízení více než 10 miliard.45 K velmi podobnému závěru dochází i studie telekomunikační společnosti Ericsson z listopadu roku 2013.46 Dá se tedy konstatovat, že v oblasti (nejen) mobilního internetového videa je v příštích letech očekáván silný vzestup ve všech směrech. Bude záležet na filmových, televizních a kabelových společnostech, zda se budou umět s tímto trendem vyrovnat a zda se na tento sektor zaměří dříve, než společnosti nové a dravější. I studie, které se specificky zaměřují na předpověď vývoje VOD trhu, potvrzují tento vzestupný trend. Zpráva společnosti Research and Markets uvádí, že uživatelé jsou v současnosti zvyklí sledovat obsah na vyžádání na svých počítačích a mobilních zařízeních stejně, jako jsou zvyklí navštěvovat kino nebo sledovat televizi – nová řešení a nové VOD služby si našly cestu do domácností, protože jsou komfortnější a kvalita videa je lepší, než dříve a v souvislosti s tím poptávka po video obsahu na vyžádání stoupá. Podle této zprávy se bude VOD trh rozvíjet v oblasti předplacených SVOD služeb a IPTV a velikost trhu vzroste více než dvojnásobně ze současných 21 miliard USD na více než 45 miliard USD (velikost trhu je determinována jako suma tržeb ze služeb VOD společností celosvětově; společnost Research and Markets používá jiné metriky než např. společnost IHS, jejíž údaje jsou citovány dříve v této kapitole).47

44

Mobile Video Growth Will Continue to Outpace Viewing on Connected CE. ABI Research [online]. 2014 [cit. 2014-06-02]. 45 Cisco Visual Networking Index: Global Mobile Data Traffic Forecast Update, 2013–2018 [online]. San Jose, USA, 2014 [cit. 2014-06-02]. Cisco. 46 Ericsson Mobility Report [online]. Stockholm, Sweden, 2013 [cit. 2014-06-02]. Ericsson. 47 Video On Demand (VOD) Market Solutions by Delivery, Applications: Global Advancements, Market Forecasts & Analysis (2013-2018). In: Markets and Markets [online]. [cit. 2014-06-02]. - 24 -

Hnacím motorem společností, které působí nebo začínají působit v tomto sektoru, je tedy snaha uspokojit vzrůstající poptávku po VOD obsahu nejrůznějšího druhu a snaha omezit pirátství, resp. získat zákazníky z řad těch uživatelů, kteří obsah získávají pomocí nejrůznějších úložišť a výměnných služeb zdarma. Plnit první z těchto požadavků se s větším či menším úspěchem daří, nicméně k situaci, kdy by byla většina nového obsahu (ať už filmy, televizní seriály, aj.) k dispozici jako VOD hned v první distribuční fázi je ještě daleko. Co však zatím VOD služby nabídnout neumí, nebo jen ve velmi omezené míře, jsou velké národní či mezinárodní živé přenosy sportovních, kulturních a jiných akcí – Olympijských her, světových mistrovství, předávání Oscarů, hledání Superstar apod. Tyto přenosy jsou stále velmi pevně vázané na klasické televizní kanály, které za exkluzivní licence pro vysílání platí velmi vysoké poplatky. Je otázkou, zda budou chtít VOD služby vstoupit i do této oblasti, nebo zůstane tradičním televizním kanálům, které by se díky tomu mohly zaměřit na vysílání většího množství živých přenosů, zpravodajství a dalších exkluzivních přenosů a udržet si tak své publikum.

- 25 -

5. Globální trh Video-on-Demand Na následujících stránkách se zaměříme na situaci internetové distribuce filmů a televizních sérií ve Spojených státech amerických, kde je VOD trh nejvíce rozvinutý a působí na něm největší společnosti tohoto sektoru. Některé z těchto společností mají zájem expandovat, popř. již expandovaly i na další světové trhy, počínaje evropskými – Evropa je v součtu po USA druhým největším VOD trhem.48 Vzhledem k tomu, jak je tento trh stále relativně mladý, dynamický a vyvíjí se, mění se i postavení společností, které na něm operují. Přestože VOD služby v USA se počítají na desítky až stovky, každá s různou strukturou nabídky, s různou velikostí uživatelské základny a příjmů, během posledních měsíců až let se ustanovilo několik klíčových hráčů se silnou pozicí na trhu. Společnost, která se těší pravděpodobně největšímu mediálnímu zájmu je Netflix, která nesporně dominuje SVOD sektoru49 a její služba je dostupná ve více než 40 zemích světa, což z ní dělá prvního skutečně globálního VOD hráče. Jako další dvě silné SVOD služby se jeví Hulu Plus a Amazon Instant Video – služba jedné z největších online retailových společností na světě, Amazonu. Co se týče DTO sektoru, v něm je nejsilnější iTunes společnosti Apple,50 následovaná službou Xbox Video od Microsoftu a také opět Amazon Instant Video. Podrobněji se dále budeme zabývat video službami společností Netflix, Hulu, Amazon a Apple.

5.1. Netflix Společnost založil v roce 1997 Reed Hastings, který je výkonným ředitelem dodnes. Netflix byl původně zásilkovou videopůjčovnou. Za měsíční poplatek 20 USD bylo možné vypůjčit si neomezené množství DVD na neomezenou dobu, vždy pouze po jednom kusu. Disky byly zasílány poštou v charakteristické červené obálce. Reed Hastings chtěl rozšířit podnikání společnosti do oblasti internetové distribuce filmů, což považoval za levnější a pohodlnější cestu, jak filmy nabízet, ovšem kolem roku 2000 měla služba pouze 300 000 předplatitelů. Netflix plánoval spolupráci s velkým řetězcem videopůjčoven Blockbuster, který měl téměř 8000 prodejen po celých Spojených státech. Blockbuster však zájem o spolupráci neměl a Netflix pracoval na 48

Global Trends in Video-on-Demand Technology. Frost & Sullivan [online]. 2013 [cit. 2014-06-02]. As TV Viewing Drives Subscription Video-On-Demand, Netflix Dominates, but Hulu Plus and Amazon Gain. The NPD Group [online]. 2013 [cit. 2014-06-02]. 50 Apple iTunes Dominates Internet Video Market. The NPD Group [online]. 2013 [cit. 2014-06-02]. 49

- 26 -

své vlastní propagaci. V roce 2005 měl Netflix již přes 4 miliony předplatitelů a v roce 2007 spustil vlastní online streamingovou službu s názvem „Watch Now“; a do roku 2009 se počet předplatitelů zvedl ze 7,5 milionů na 12 milionů. Blockbusteru se spuštění vlastní analogické služby nepodařilo, v roce 2013 firma přestala podnikat a uzavřela své zbývající kamenné půjčovny, zatímco Netflix měl již přes 30 milionů uživatelů a toto číslo dále narůstalo.51 Úspěch Netflixu spočívá mimo jiné v tom, že streamované video neobsahuje žádnou reklamu, příjmy pocházejí právě z poplatků za službu. Předplatitelé mají možnost sledovat neomezený počet vybraných filmů z nabídky, na široké paletě podporovaných zařízení. Již v prvních letech společnosti, ještě před spuštěním streamingové služby přišel Netflix s algoritmem pro „personalizaci“ nabídky, který nabízel zákazníkovi nové filmy, na základě předchozích shlédnutých (podobný algoritmus využíval později také např. domácí digitální rekordér TiVo, nebo eshop společnosti Amazon). Dnes má Netflix velmi sofistikovaný systém rozpoznávání uživatelského vkusu, a pečlivě monitoruje data, která jeho systémem proudí; na základě těchto dat může předvídat jaké filmy nakoupit a zařadit do nabídky. Ve chvíli kdy byla spuštěna služba streamování filmů po internetu se filmový průmysl velmi obával internetového pirátství a studia zpočátku nechtěla Netflixu poskytovat licence ke snímkům, mimo to existovaly exkluzivní dlouhodobé smlouvy o poskytování obsahu pro televizní a kabelové kanály. Po roce 2008, kdy se Netflixu podařilo vyjednat spolupráci s prvním velkým poskytovatelem obsahu, ostatní společnosti rychle pochopily, že streamování může být nejen novým zdrojem příjmu, ale i platformou pro posílení publika pro právě vysílané televizní seriály – poskytly Netflixu práva k předcházejícím řadám a epizodám. Společnost pokračovala v rozvoji, nejdříve se zvyšovala dostupnost napříč zařízeními (herní konzole, mobilní telefony, tablety) a následně také dostupnost napříč zeměmi – prvním státem po USA kam Netflix expandoval byla v roce 2010 Kanada a následně v roce 2011 vstoupil do některých států Jižní Ameriky. V témže roce Netflix vstoupil na pole produkování vlastní původní prémiové ‚televizní‘ tvorby, tak jako několik let předtím kabelová televize HBO, která je v současné době lídrem

51

AULETTA, Ken. Outside the Box: Netflix and the future of television. The New Yorker [online]. 2014 [cit. 201406-02]. - 27 -

v oblasti kvalitní seriálové produkce.52 Prvním seriálem, který vznikal čistě v produkci Netflixu, bylo politické drama „House of Cards“ z prostředí nejvyšší americké politiky. Díky již zmíněnému systému rozpoznávání uživatelského vkusu umí Netflix do určité míry vyhodnotit úspěšnost díla ještě předtím, než vznikne. Vyhodnocení obrovského množství dat (z 2 miliard hodin shlédnutého videa měsíčně napříč zeměmi i platformami) umožnilo společnosti potvrdit financování tohoto seriálu ještě předtím, než byl natočen pilotní (ukázkový) díl, což je jinak běžná praxe. 53 Seriál obdržel devět nominací na cenu Emmy v roce 2013, kdy byl uveden (všech 13 dílů první série najednou), což jen potvrzuje trend, který diskutoval časopis Respekt již v roce 2011 v článku „Soumrak Hollywoodu:“ kvalitní propracované dílo s příběhem a komplikovanými postavami dnes často vzniká spíše v televizi, než v kině; naproti tomu velké hollywoodské filmy v současnosti vyprávějí čím dál jednodušší příběhy, které by měly oslovit co možná nejširší publikum, bez ohledu na to, jakým jazykem mluví.54 Televizní produkce prémiových kanálů (resp. v tomto případě i Netflixu) má oproti Hollywoodu několik výhod: nebojuje o inzerenty, příjmy má zajištěné z předplatitelských příspěvků, tedy ji do jisté míry neovlivňují statistiky sledovanosti. Nevztahují se na ni některé legislativní restrikce týkající se obsahu a zaměření, popř. ratingy přístupnosti, má tedy relativní volnost a možnost uvádět i kontroverzní společenská témata. V neposlední řadě formát seriálu nelimituje stopáž, zápletka tak může být mnohem komplexnější a rozvinutější. Hranice mezi tvorbou televizní a hollywoodskou se stírají i u elitních herců a tvůrců, kteří se v prémiových televizních dílech více angažují, právě díky výše uvedeným důvodům. Úspěch „House of Cards“ a dalších původních seriálů Netflixu, jmenovitě např. dramatu z prostředí ženské věznice „Orange is the New Black“ posiluje další aktivity společnosti v této oblasti. Podobně jako kanál HBO produkoval seriály jako „Hořící keř“ nebo „Terapie“ specificky pro české publikum, Netflix v Mexiku připravuje seriál z fotbalového prostředí kompletně ve španělštině55 a také velkorysou produkci pro Velkou Británii o životě královny Alžběty II. s názvem „The Crown“. Plánuje

52

Společnost HBO produkuje své vlastní původní programy již od 70. let 20. století, avšak až v 90. letech začala do této oblasti více investovat. Řada seriálů z produkce HBO získala ocenění jako jsou ceny Emmy nebo Zlatý glóbus. V současné době má HBO celosvětově více než 130 milionů předplatitelů. 53 SWENEY, Mark. Netflix gathers detailed viewer data to guide its search for the next hit. The Guardian [online]. 2014 [cit. 2014-06-02]. 54 GREGOR, Jan. Soumrak Hollywoodu: Proč je dnes lepší koukat na televizi než chodit do kina. Respekt. 2011, roč. 22, č. 41, s. 52-59. 55 Netflix to Create Its First Spanish-Language Original Series. Variety [online]. 2014 [cit. 2014-06-02]. - 28 -

zdvojnásobit investice do vlastní tvorby v roce 2014 a chce se také zaměřit i na produkci hraných a dokumentárních filmů.56 Společnost se v současné době zaměřuje na další mezinárodní rozšíření, počínaje Evropou. Po Kanadě a Jižní Americe následovalo v roce 2012 rozšíření do Velké Británie, Irska, do zemí Skandinávie a posledním státem bylo v roce 2013 Nizozemí (naopak společnost dodnes nemá oficiální zastoupení v Austrálii). Netflix plánuje v roce 2014 velké rozšíření do dalších šesti evropských zemí: Německa, Francie, Rakouska, Švýcarska, Belgie a Lucemburska. V České republice společnost nepůsobí a nevydala prozatím žádné stanovisko týkající se spuštění služby v Česku; návštěvníci z České republiky na oficiálním webu najdou pouze strohé sdělení o „nedostupnosti Netflixu ve Vaší zemi“.57 Společnost bude muset v Evropě čelit některým specifickým problémům, vzhledem k tomu, jak jsou jednotlivé evropské trhy diverzifikované – poskytnutí technické a zákaznické podpory v jazyce každé země je nejmenší z nich. Podstatnější bude vyjednat konkrétní streamovací práva individuálně pro každou zemi a obstát v konkurenci již zavedených VOD služeb. V Německu je to např. konkurent známý Netflixu ze Spojených států – Amazon Instant Video a také rozšířená VOD služba společnosti Deutsche Telekom, ve Francii VOD služba společnosti Canal Plus (tato společnost paradoxně vlastní vysílací práva na seriál „House of Cards“, který Netflix ve Francii z tohoto důvodu nebude moci svým předplatitelům nabízet) ale i jiné, menší služby. Tito lokální poskytovatelé jsou v Evropě zavedení a vlastní licence mimo jiné k řadě nových amerických seriálů. Ve Francii bude společnost čelit komplikované legislativě v oblasti filmového průmyslu; snímek se např. může objevit v nabídce předplacené služby až tři roky po svém uvedení v kině, a je také možné, že Netflix bude muset přispívat na francouzskou filmovou produkci v rámci pravidel pro filmové distributory zastoupené na tamním trhu.58 Mezinárodní operace společnosti se prozatím vždy jevily jako ztrátové, jen za rok 2013 v této oblasti Netflix přišel o 274 milionů USD,59 avšak rozšiřování služby do zahraničí je klíčové. V současné době má služba celosvětově téměř 49 milionů předplatitelů, jejich přírůstek na domácím trhu se zvolna zpomaluje, avšak stále tvoří 56

SPANGLER, Todd. Netflix to Expand Into Original Movies, Will Double Spending on Originals in 2014. Variety [online]. 2013 [cit. 2014-06-02]. 57 „Sorry, Netflix is not available in your country yet.“ Zdroj: NETFLIX. Netflix [online]. [cit. 2014-06-02]. 58 SCOTT, Mark. Netflix Faces Hurdles, Country by Country, in Bid to Expand in Europe. The New York Times [online]. 2014 [cit. 2014-06-02]. 59 LUCKERSON, Victor. Netflix Will Have to Spend a Fortune for Its International Expansion. Time [online]. 2014 [cit. 2014-06-02]. - 29 -

72 %, tedy 35,7 milionu z celkových uživatelů. Zbytek, tedy 12,7 milionu předplatitelů reprezentuje všechny ostatní mezinárodní trhy;60 tento počet narostl o 4,8 milionu předplatitelů (vyjma USA) během roku 2013, což je zvýšení o 80 % oproti roku 2012.61 Za rok 2013 byl obrat Netflixu celkově ve výši 4,37 miliardy USD a čistý zisk 112 milionů USD.62

5.1.1. Cena služby a technický popis VOD služba společnosti Netflix je klasickým příkladem modelu SVOD, tedy předplatného. Za stálý měsíční poplatek je předplatiteli umožněno streamovat neomezený počet filmů a seriálů z nabídky. Ceny měsíčního předplatného jsou v současné době následující:  USA, Kanada. 7,99 USD (ca 160 Kč) resp. 7,99 CAD (ca 150 Kč). Netflix plánuje zvýšení pro nové předplatitele o 1 USD v průběhu roku 2014.63  Státy Jižní Ameriky. Cena je ekvivalentní 7,99 USD, v některých zemích méně. V průměru ca 150 Kč.  Velká Británie. 5,99 GBP (ca 200 Kč) s plánovaným zvýšením pro nové předplatitele na 6,99 GBP (ca 240 Kč).  Nizozemí a Irsko. 7,99 EUR (ca 220 Kč) s plánovaným zvýšením pro nové předplatitele na 8,99 EUR (ca 250 Kč)  Skandinávie. 79 korun v měně každého státu (ca 240–290 Kč) s plánovaným zvýšením pro nové předplatitele na 89 korun (ca 270– 330 Kč) Platba poplatku probíhá pomocí platební karty s povolenými online platbami. Služba je k dispozici na mnoha zařízeních – set-top-boxy (viz Obr. 2), Blu-ray přehrávače, herní konzole (Microsoft Xbox, Sony Playstation), televize (Smart TV), domácí kina, chytré telefony, tablety, počítače (ke službě je možné přistupovat přes klasické webové rozhraní na všech hlavních operačních systémech mimo Linux). Na každém zařízení a na různých operačních systémech je rozhraní Netflixu nepatrně odlišné, vždy upraveno do podoby vhodné pro ideální zobrazení.

60

Údaje platné k 21. 4. 2014. Zdroj: Quarterly Earnings. NETFLIX. Investor Relations [online]. 2014 [cit. 2014-0602]. 61 SWENEY, Mark. Netflix to spend $3bn on TV and film content in 2014Netflix to spend $3bn on TV and film content in 2014. The Guardian [online]. 2014 [cit. 2014-06-02]. 62 Annual Reports & Proxies: 2013 Annual Report. NETFLIX. Investor Relations [online]. 2014 [cit. 2014-06-02]. 63 O'TOOLE, James. Netflix to increase subscription prices. CNN Money [online]. 2014 [cit. 2014-06-02]. - 30 -

Co

se

samotného

týče

nabídky

obsahu,

Netflix

dlouhodobě odmítá poskytovat konkrétní

údaje

a

velikost

videotéky.

Neoficiální

zdroje

hovoří o desítkách tisíc titulů (60–100

tisíc),

zástupci

společnosti se k těmto číslům nevyjadřují a ve skutečnosti Obr. 2: Ukázka rozhraní služby Netflix na set-top boxu Roku. Zdroj: http://www.roku.com/

může být tento počet výrazně menší.

Konkrétní

číslo

se

každopádně neustále mění podle toho, jak Netflix uzavírá nové smlouvy s poskytovateli a naopak končí platnost smluv starších, jako tomu bylo např. v lednu 2014, kdy bylo z nabídky nutné stáhnout několik desítek titulů najednou.64 Při rozhodování, jaké tituly naopak do nabídky přidat se společnost mimo jiné orientuje také podle žebříčků nejstahovanějších snímků na pirátských serverech a úložištích.65 Pokud jde o kvalitu samotného streamu, lze konstatovat, že Netflix v současnosti dokáže přenášet snímek v kvalitě, která se téměř blíží formátu Blu-ray, ovšem s výrazně vyšší kompresí. Každý ‚surový‘ video soubor, který Netflix obdrží od distributora obsahu, je zhruba 120× transformován (enkódován) do různých specifických verzí určených pro jednotlivá zařízení, která Netflix podporuje. 66 Tyto verze jsou uloženy na serverech společnosti a podle toho, z jakého zařízení se k službě uživatel připojuje a jak rychlá je jeho internetová linka, systém Netflixu vybere odpovídající verzi. Rychlost připojení k internetu se dnes nejčastěji měří v jednotkách Mbit/s, stejně jako bitrate videa, to zjednodušeně znamená, že linka o udávané rychlosti 10 Mbit/s je teoreticky schopná přenosu (streamu) videa, které má bitrate také 10 Mbit/s. Jelikož rychlost připojení i bitrate videa v praxi často kolísá a mohly by se snadno vyskytnout výpadky přenosu, má Netflix 40 % rezervu propustnosti. To znamená, že video o bitratu 2 Mbit/s zvolí ke streamování k uživateli až pokud 64

HIRSCHHORN, Dan. Netflix Is About to Disappear Some Classics. Time [online]. 2013 [cit. 2014-06-02]. WOOLLACOTT, Emma. Netflix Checks Piracy Stats To Help It Decide What To Buy. Forbes [online]. 2013 [cit. 2014-06-02]. 66 MCENTEE, Kevin. Complexity In The Digital Supply Chain. In: The Netflix Tech Blog [online]. NETFLIX, 2012 [cit. 2014-06-02]. 65

- 31 -

vyhodnotí rychlost linky alespoň jako 2,8 Mbit/s. Systém se vždy snaží zvolit co nejkvalitnější stream v závislosti na aktuální rychlosti připojení k internetu (pro přehled rychlosti internetového připojení viz Obr. 3). Bitrate videa je u Netflixu následující:67  Full HD video s rozlišením 1920 × 1080 pixelů: 4,5 – 6 Mbit/s. Toto je kvalita srovnatelná s Blu-ray.  HD video s rozlišením 1280 × 720 pixelů: 2,6 – 3,8 Mbit/s.  SD video s rozlišením 720 × 480 nebo 720 × 576 pixelů: méně než 2,2 Mbit/s. Toto je kvalita srovnatelná s DVD a zároveň minimum, které dnes Netflix streamuje. Frame rate je 25 nebo 30 fps a kodek který Netflix používá se nazývá VC-1. Společnost v roce 2014 začala experimentovat s 4K rozlišením (3840 × 2160 pixelů) a možnostmi jeho streamování. K zavedení této možnosti je třeba využít úplně nového kodeku h.265/HEVC, který umožňuje větší a efektivnější kompresi videa. Přestože 4K rozlišení je 4× větší než Full HD, bitrate ke kterému Netflix v tomto případě míří by se pohyboval kolem 15 Mbit/s. Televize a zařízení schopná zobrazovat 4K jsou však prozatím stále poměrně vzácná, stejně tak vlastní video obsah (Netflix má v nabídce připraven seriál „Breaking Bad“ konvertovaný z 35mm filmu do 4K a druhou řadu vlastního seriálu „House of Cards“).68 Zvuk je Netflix schopný streamovat šestikanálově v systému Dolby Digital 5.1 a u obsahu, kde je to možné také osmikanálově v Dolby Digital 7.1.

67

Encoding for streaming. In: Netflix US & Canada Blog [online]. NETFLIX, 2008 [cit. 2014-06-02]. GRAVES, Stephen. How Netflix is going to bring 4K streaming to your TV. Stuff [online]. 2013 [cit. 2014-0602]. 68

- 32 -

Obr. 3: Tabulka vlevo uvádí 10 zemí s nejrychlejším průměrným připojením (v Mbit/s = Mbps) za 4. kvartál roku 2013 a změnu za 1 rok. Tabulka vpravo procentní zastoupení připojení nad 4 Mbit/s na území dané země. Zdroj: Akamai State of the Internet Report, http://www.akamai.com/stateoftheinternet/

5.2. Amazon Instant Video Retailová společnost Amazon, která provozuje jeden z největších internetových maloobchodů na světě již od druhé poloviny 90. let, spustila v roce 2006 službu Amazon Unbox. Unbox byla DTO služba, uživatel si mohl stáhnout soubor v „DVD kvalitě“ do počítače za cenu v rozmezí zhruba 8–16 USD (ca 180–350 Kč podle tehdejšího kurzu).69 V roce 2008 se služba transformovala v Amazon Video on Demand, kdy už bylo možné snímky streamovat bez nutnosti downloadu. V té době šlo pouze o model PPV, uživatel tedy mohl zaplatit pouze za jednotlivý snímek, žádná možnost předplatného celého katalogu ještě neexistovala. Počátkem roku 2011 učinil Amazon dva zásadní kroky, nejdříve koupil společnost LoveFilm, která v několika evropských státech provozovala SVOD službu a zasílací DVD půjčovnu podobnou Netflixu. Vzápětí společnost spustila vlastní předplacenou streamovací službu s názvem Amazon Instant Video, v rámci svého prémiového programu Amazon Prime. Členství v programu Prime umožňuje uživateli využít doručení vybraného zboží z nabídky Amazonu zdarma. Jako bonus tedy Amazon členům programu umožnil streamovat vybrané snímky z nabídky bez dalších poplatků. Nabídka filmů ke streamování v rámci programu Prime však byla zpočátku poměrně omezená na zhruba 10 % snímků z celkové nabídky, za ostatní bylo třeba zaplatit standardní poplatek.

69

KIRKPATRICK, Marshall. Amazon Unbox goes live. TechCrunch [online]. 2006 [cit. 2014-06-02]. - 33 -

Amazon tak prakticky provozuje dvě různé služby, které sám nazývá Amazon Instant Video (PPV streamovací služba) a Prime Instant Video (striktně řečeno Free VOD v rámci předplatného služby Prime). Tyto služby byly donedávna dostupné pouze ve Spojených státech, zatímco v Evropě (ve Velké Británii a v Německu) Amazon provozoval původní službu LoveFilm. Na přelomu února a března 2014 společnost oznámila rozšíření služby Instant Video a programu Prime také do těchto dvou evropských zemí a došlo tak ke sloučení VOD sekce společnosti LoveFilm a služeb Amazonu. Zasílací DVD půjčovna bude nadále provozována pod značkou Lovefilm.70 Amazon prozatím neoznámil žádné plány týkající se expanze do dalších evropských zemí. Návštěvníci z České republiky mohou procházet katalogem dostupných položek, nemohou je však zaplatit, tedy ani zhlédnout. Společnost Amazon se začala v roce 2013 a 2014 v oblasti streamingu videa výrazněji profilovat jako přímý konkurent Netflixu. Vznikla dceřiná společnost Amazon Studios a stejně jako Netflix společnost začala produkovat vlastní původní obsah. Aktuálně má Amazon exkluzivně v nabídce dva své originální seriály, komediální drama z prostředí americké politiky „Alpha House“ a čistě komediální seriál „Betas“ zaměřený na skupinu vývojářů mobilních aplikací. V únoru roku 2014 Amazon uvedl pilotní díly několika nových seriálů vlastní produkce a nechal diváky hlasovat o tom, z kterých z nich by měly vzniknout plnohodnotné série. V březnu pak potvrdil produkci šesti z nich – čtyř dramat a dvou dětských seriálů; pro seriál „Alpha House“ zároveň objednal druhou řadu. V květnu oznámil, že v současné době celkově produkuje deset nových seriálů, které plánuje uvést na podzim roku 2014, popř. v roce 2015.71 Na rozdíl od Netflixu tak Amazon postupuje spíše klasickým „televizním“ způsobem – nechá natočit pilotní díly seriálů a teprve následně a na základě názoru testovací skupiny (kterou je v tomto případě celá uživatelská základna VOD služby) vybrané seriály potvrdí. Při jejich následném uvedení Amazon neuvolní celou řadu najednou – nejprve vypustí tři díly a následně po jednom dílu týdně. Všechny své nové seriály bude Amazon natáčet v rozlišení 4K, přestože zatím obsah v tomto rozlišení není schopný streamovat a nemá ho ani v nabídce.72

70

SWENEY, Mark. Amazon takes on Netflix with rebrand of LoveFilm video-on-demand service. The Guardian [online]. 2014 [cit. 2014-06-02]. 71 HEMPEL, Jessi. How to make good TV for the web, according to Amazon. Fortune [online]. 2014 [cit. 2014-0602]. 72 SPANGLER, Todd. Amazon Studios to Shoot 2014 Originals in Ultra HD, Hoping to Sell 4K TVs. Variety [online]. 2014 [cit. 2014-06-02]. - 34 -

Další výraznou výhodou Amazonu oproti Netflixu a dalším VOD službám je spolupráce s HBO. Od května roku 2014 má Prime Instant Video exkluzivní licence umožňující streamovat celou řadu originálních seriálů z produkce kanálu HBO. Je to vůbec poprvé, kdy HBO uvolnilo své seriály mimo vlastní VOD portál HBO Go, který je dostupný pouze předplatitelům televizního kanálu

HBO jako takového. Pro

uživatele to znamená přístup ke kvalitní televizní produkci (seriály HBO např. získaly řadu cen Emmy) bez nutnosti stát se předplatitelem kabelového kanálu. Počet uživatelů služby Instant Video ani Prime Instant Amazon nezveřejňuje. Na přelomu roku 2013 a 2014 potvrdil, že členů programu Amazon Prime je celosvětově „více než 20 milionů“.73 Nicméně kolik z nich skutečně využívá službu Prime Video není známo a s největší pravděpodobností je toto číslo nižší. Prostým výpočtem na základě ceny předplatného programu Prime a množstvím jeho uživatelů (odhad k lednu 2014 byl 21 milionů) lze stanovit obrat této služby na 1,66 miliardy USD. Celkový obrat společnosti Amazon za rok 2013 však byl 74,45 miliardy USD, to znamená, že podíl služby Prime na celkovém obratu je zhruba jen 2 %.74

5.2.1. Cena služby a technický popis Jak už bylo řečeno, Amazon provozuje dvě různé služby, ačkoliv se obě prolínají na jednom portálu (v rámci eshopu Amazonu) a na první pohled není tento rozdíl naprosto zřejmý (viz Obr. 4). Ceny snímků na Amazon Instant Video se pohybují v tomto rozmezí:  USA. 0–20 USD (ca 0–400Kč). Některé snímky jsou ke stažení úplně zdarma, jedná se nejčastěji o krátké dětské pořady nebo filmy o filmu apod. Nejdražší jsou filmové novinky a kompletní seriálové série. Zhruba 20 % nabídky je zároveň inzerováno ke zhlédnutí „zdarma“ v rámci programu Prime. Zhruba 80 % nabídky je také k dispozici tzv. k vypůjčení, přičemž zápůjčky je zhruba třetinová. Zápůjčka je v praxi stream, který je „uložen“ v knihovně uživatelského účtu Amazon, nelze stáhnout do počítače a po 30 dnech se automaticky vymaže. Poměrné cenové rozložení nabídky viz Tab. 4.  Velká Británie. 0–16 GBP (ca 0–540 Kč). Cenová politika i rozložení cen je stejné jako u americké verze obchodu, ale velikost nabídky je

73

YAROW, Jay. Amazon Says It Has At Least 20 Million Prime Members. Business Insider [online]. 2014 [cit. 2014-06-02]. 74 Annual Reports and Proxies: 2013 Annual Report. AMAZON. Investor Relations [online]. 2014 [cit. 2014-0602]. - 35 -

významně menší (viz dále). Zhruba 18 % nabídky je dostupných v rámci programu Prime.  Německo. 0–17 EUR (ca 0–470 Kč). Rozložení cen taktéž podobné jako v případě amerického obchodu. Zhruba 30 % nabídky je dostupných v rámci programu Prime. Platbu je možné uskutečnit pomocí standardní platební karty s povolenými online platbami. Roční poplatky za členství v programu Prime jsou v současnosti v této výši (měsíční platbu Amazon neumožňuje):  USA. 99 USD (ca 1999 Kč), po zvýšení v březnu roku 2014 ze 79 USD (tuto výši ceny Amazon udržoval od uvedení programu Prime).75 Zvýšení ceny je platné pro nové i stávající zákazníky, při jejich dalším obnovení předplatného.  Velká Británie. 79 GBP (ca 2666 Kč), po zvýšení v únoru 2014 ze 49 GPB.  Německo. 49 EUR (ca 1345 Kč), po únorovém zvýšení z 29 EUR. Amazon nabízí 30 denní zkušební dobu na členství v programu Prime zdarma. Je však nutné se zaregistrovat

nad $20 4,0%

pomocí údajů z platební karty, a pokud uživatel po 30 dnech své členství nezruší, Amazon strhne

Prime Instant jsou dostupné na

$0 až $1 0,2%

$15 až $20 7,7%

$1 až $3 16,5%

roční poplatek z karty automaticky. Obě služby, Amazon Instant i

Zdarma 0,9%

$10 až $15 14,6%

$3 až $5 7,0%

celé řadě zařízení – od mobilních zařízení,

přes

herní

konzole,

televize, digitální videorekordéry (DVR), streaming media playery,

$5 až $10 49,1%

Blu-ray přehrávače apod. Jedna z větších skupin zařízení, která nejsou

Amazonem Tab. 4: Procentní rozložení cen pouze za nákup filmu nebo

oficiálně

seriálu v nabídce amerického Amazon Instant Video, v USD.

podporována, jsou mobilní zařízení Do rozmezí 10-20 USD spadají nové filmy a kompletní řady (chytré

telefony

a

televizních seriálů. V rozmezí 1-5 USD se nachází starší filmy

tablety) a jednotlivé díly seriálů. Zdroj: Amazon.com s operačním systémem Android. 75

ROGOWSKY, Mark. Amazon Prime Goes To $99, Newcomers Have A Week To Jump In Before The Price Increase. Forbes [online]. 2014 [cit. 2014-06-02]. - 36 -

Na běžných osobních počítačích a laptopech je možné ke službě přistupovat skrz běžné webové rozhraní v internetovém prohlížeči, v ostatních zařízeních jsou k tomuto účelu připravené formalizované aplikace. Co se týče DTO obsahu ze služby Amazon Instant, nakládání s ním je omezeno digitální ochranou DRM a HDCP.76 Zakoupený snímek je uložen v knihovně uživatelského účtu Amazon a zároveň v počítači jako typ souboru (kontejner) .WMV, který je komprimován kodekem VC-1, stejně jako streamy Netflixu a některé vybrané snímky lze získat i ve formátu .MP4 s kodekem h.264. Oficiálně a podle licenčních podmínek lze tyto soubory přehrávat pouze na podporovaných zařízeních, která musí být zaregistrována skrz uživatelský účet u Amazonu. Z uživatelského hlediska je to poměrně nepohodlné řešení, kdy např. není možné přenést zakoupený soubor k jinému uživateli a přehrát si jej na cizím zařízení (typicky na návštěvě apod.). Na internetu lze velmi rychle najít desítky manuálů, jak odstranit DRM ochranu pomocí softwaru třetích stran,77 což je praxe na hraně legality; uživatel sice za film zaplatil, vlastní jej, ale zasáhl do jeho struktury takovým způsobem, který s největší pravděpodobností odporuje podmínkám použití. Amazon poskytuje DTO obsah v SD a HD kvalitě. SD snímky mají rozlišení 720 × 480 pixelů a HD snímky 1280 × 720 pixelů při poměru stran 16:9. Pokud má film jiný poměr stran, typicky je zachována šířka (tj. 720 resp. 1280 pixelů) a výška obrazu je upravena. Snímky ve Full HD rozlišení Amazon nenabízí, ani nestreamuje, s výjimkou některých vybraných filmů pouze pro digitální přehrávač TiVo. V případě služby Prime mají streamy následující parametry:  HD video v rozlišení 1280 x 720 pixelů s bitratem 2,5 Mbit/s. Doporučená rychlosti připojení k internetu dle Amazonu alespoň 3,5 Mbit/s.  SD video v rozlišení 720 x 480 pixelů s bitratem 1,5 Mbit/s. Doporučená rychlost připojení alespoň 2,5 Mbit/s, a minimum alespoň 0,5 Mbit/s. Podobně jako Netflix umí systém Amazonu rozpoznat rychlost připojení a zvolit odpovídající kvalitu streamu pro co možná nejlepší (tedy nejplynulejší) přehrání. Pokud je připojení pomalé, přepne ještě do nižšího rozlišení, např. 360 × 240 pixelů.

76

HDCP (High-Bandwidth Digital Content Protection) je digitální ochrana HD video obsahu. Má zabránit neautorizované duplikaci (kopírování) video obsahu skrz připojené počítačové monitory, televize, displaye nebo jiný externí hardware. Zdroj: What is Content Protection?. In: Amazon.com: Help & Customer Service [online]. [cit. 2014-06-02]. 77 BAKER, Alex. How to Remove DRM from Amazon Video on Demand Movies. In: Aimersoft [online]. 2014 [cit. 2014-06-02]. - 37 -

Většina HD obsahu ať už DTO nebo streamů je k dispozici s šestikanálovým zvukem Dolby Digital 5.1, zvuk s více kanály Amazon nenabízí.

Obr. 4: Náhled webového rozhraní v katalogu eshopu Amazon. V pravé části je přehled možností jak lze film shlédnout hned a vypůjčit nebo zakoupit v HD nebo SD verzi. Zdroj: Amazon.com

Nabídka a struktura obsahu se liší podle toho, jakou službu chce zákazník využít a z jaké je země. Ve Spojených státech je udávaná velikost katalogu téměř 88 tisíc různých položek (každá jednotlivá řada televizních seriálů počítaná zvlášť). Pro streamování v rámci Prime je však dostupných pouze 17,5 tisíce z nich. Ve Velké Británii má katalog celkově necelých 14 tisíc položek, pro streamování je dostupných necelých 3,5 tisíce z nich. Německý katalog udává necelých 9 tisíc položek celkově a necelé 3 tisíce z nich dostupné pro streamování.78 Obecně se dá konstatovat, že katalog Prime nabízí menší množství streamů než konkurenční Netflix, ale některé novější snímky, které Netflix nemá licencované lze zakoupit jednotlivě v katalogu DTO obsahu Amazonu. Cenové srovnání s Netflixem by v takovém případě pozbylo smyslu, neboť uživatel by si musel připlácet za chybějící obsah nad rámec měsíčního (resp. ročního) poplatku za SVOD službu.

5.3. Hulu Portál Hulu vznikl v roce 2007 jako odpověď amerických televizních společností na úspěch Netflixu. Za vznikem Hulu stály společnosti NBC (NBC Universal Television Group) a Fox (Fox Broadcasting Company), ke kterým se po dalších dvou letech připojila ještě společnost ABC (Disney-ABC Television Group). Veřejný web 78

Data k 27. 5. 2014. Zdroj: AMAZON. Amazon.com [online]. Amazon.co.uk [online]. Amazon.de [online]. 2014 [cit. 2014-06-02]. - 38 -

služby v počátku neobsahoval žádné video, a společnost prováděla neveřejné testování (uživatelé měli možnost se na webu zaregistrovat pomocí svých osobních údajů a společnost Hulu pak umožnila vybraným z nich testovat funkčnost rozhraní; v té době nabídka obsahovala zhruba 95 filmů a televizních seriálů).79 Portál Hulu byl v počátku srovnáván se službou YouTube společnosti Google, ačkoliv obě služby cílí do jiného segmentu. Na Hulu, na rozdíl od YouTube, nemohou uživatelé nahrávat vlastní obsah, ten je složený z prémiového videa, které pochází od televizních a filmových společností. V březnu roku 2008 se služba otevřela veřejnosti, resp. uživatelům pouze ve Spojených státech amerických, a v tiskové zprávě mimo jiné uvedla kompletní přehled svých více než 50 smluvních partnerů – poskytovatelů video obsahu (společnosti Amazon ani Netflix toto nikdy konkrétně neuvedly).80 Zpočátku byl Hulu provozován pouze jako AdVOD, obsah byl přístupný všem uživatelům (v USA) zdarma a příjmy portálu pocházely z reklamních bloků umístěných přímo ve videu. V roce 2010 vedení společnosti oznámilo uvedení projektu předplacené služby s názvem Hulu Plus, neboť někteří poskytovatelé video obsahu byli nespokojení s výší příjmů a ukázalo se, že obsah zdarma placený pouze z reklamy není dostatečně rentabilní.81 Podobně jako spuštění služby samotné i spuštění Hulu Plus předcházela několikaměsíční testovací fáze, kdy byl SVOD program nabízen za 9,99 USD měsíčně; cena byla však po oficiálním spuštění snížena na 7,99 USD měsíčně (stejně jako cena měsíčního předplatného Netflixu). Rozdíl mezi členstvím ve službě Hulu Plus a Netflix je v tom, že i obsah v placené části Hulu obsahuje reklamní bloky, stejně jako v části neplacené, což může některé potenciální spotřebitele odradit. Výhodami, které Hulu Plus nabízí je hlavně větší výběr filmů a seriálů a možnost sledovat video v HD rozlišení. V polovině roku 2011 se společnost rozšířila poprvé za hranice USA, do Japonska a od počátku byla nabízena pouze předplacená služba, ovšem za cenu více než dvojnásobnou než na domácím trhu.82 Na konci roku 2011 společnost oznámila dosažení 1,5 milionu uživatelů v předplaceném programu a zdvojnásobení tržeb oproti roku předchozímu. Počet předplatitelů Hulu Plus stabilně roste, na konci roku 79

Hulu Debuts Via Private Beta. HULU. Press [online]. 2007 [cit. 2014-06-02]. Hulu.com Opens to Public, Offers Free Streams of Hit TV Shows, Movies and Clips. HULU. Press [online]. 2008 [cit. 2014-06-02]. 81 STELTER, Brian. Successes (and Some Growing Pains) at Hulu. The New York Times: Technology [online]. 2010 [cit. 2014-06-02]. 82 SCHONFELD, Erick. Hulu Now Live In Japan With Subscription-Only Service. TechCrunch [online]. 2011 [cit. 2014-06-02]. 80

- 39 -

2012 se jednalo o 3 miliony uživatelů, na konci roku 2013 společnost oznámila 5 milionů uživatelů a v květnu 2014 bylo oznámeno překročení 6 milionů uživatelů.83 V únoru roku 2014 však společnost prodala svou jedinou zahraniční pobočku japonské televizní společnosti Nippon TV a pravděpodobně tak opustila další ambice rozšíření na zahraniční trhy.84 Stejně jako konkurenční VOD společnosti i společnost Hulu začala produkovat obsah exkluzivně pro vlastní platformu. Prvním skutečně prémiovým seriálem s profesionálním tvůrčím týmem bylo drama v dokumentárním stylu „Battleground“ v roce 2012.85 V současné době Hulu uvádí 5 originálních hraných či animovaných seriálů, které vznikly v roce 2013 a další řadou pokračují v roce 2014, spolu se 4 nově oznámenými seriály pro rok 2014. V dubnu roku 2014 společnost oznámila, že do vlastní tvorby chce v následujícím roce investovat třikrát více, než v roce předcházejícím.86 Obrat služby za rok 2013 byl ve výši 1 miliardy USD, což představovalo zvýšení o 300 milionů oproti roku 2012. Čistý zisk společnost nezveřejnila.

5.3.1. Cena služby a technický popis Po prodeji své japonské pobočky působí v současnosti Hulu pouze ve Spojených státech amerických, kde má jednotnou cenovou politiku. Uživatelé mohou využívat buď AdVOD verzi služby zcela zdarma s omezeným katalogem položek, nebo si za měsíční poplatek předplatit Hulu Plus s určitými výhodami a s přístupem ke všem dostupným streamům.  USA. 7,99 USD (ca 160 Kč). Hulu nabízí týdenní zkušební lhůtu zdarma, avšak stejně jako u Amazonu je nutné se zaregistrovat pomocí údajů z platební karty, ze které se měsíční poplatek následně automaticky strhne, pokud zákazník svou registraci výslovně nezruší.87 Zaplatit lze jako u konkurenčních služeb platební kartou s povolenými online platbami, a také pomocí platebního systému PayPal.

83

HOPKINS, Mike. Today at the Hulu Upfront. HULU. Hulu Blog [online]. 2014 [cit. 2014-06-02]. LAWLER, Ryan. Hulu Says Sayonara, Sells Off Japanese Unit To Nippon TV. TechCrunch [online]. 2014 [cit. 2014-06-02]. 85 JAMES, Meg. Hulu introduces "Battleground," its first original scripted show. Los Angeles Times: Hollywood & entertainment industry news [online]. 2012 [cit. 2014-06-02]. 86 GUTELLE, Sam. Hulu Plans To Triple Spending On Originals Over The Next Year. Tubefilter [online]. 2014 [cit. 2014-06-02]. 87 Hulu Plus. HULU. [online]. [cit. 2014-06-02]. 84

- 40 -

Služba je dostupná na množství zařízení, na chytrých telefonech a tabletech (s operačními systémy Android, iOS i Windows), na herních konzolích, vybraných televizích a multimediálních přehrávačích, a skrz webové rozhraní na počítačích a laptopech (s operačními systémy Windows, OS X i Linux). Společnost neuvádí přesnou specifikaci videa, podobně jako Amazon Prime Instant však nabízí dvojí kvalitu streamu s poměrem stran 16:9:  SD video v rozlišení 720 × 480 pixelů s 29,97 fps a s doporučenou rychlostí připojení alespoň 1,5 Mbit/s.  HD video v rozlišení 1280 × 720 pixelů s 29,97 fps a s doporučenou rychlostí připojení alespoň 3 Mbit/s. HD video je dostupné pouze předplatitelům Hulu Plus, větší rozlišení služba prozatím nenabízí, stejně tak nenabízí vícekanálový zvuk – pouze stereo (2.0). V nabídce Hulu Plus je zhruba 7200 položek, na rozdíl od Amazonu jsou však seriály a show s více díly nebo řadami započítávány pouze jednou. Zhruba 1/3 tohoto množství tvoří televizní seriály, 2/3 samostatné filmy. Hulu má oproti konkurentům výhodu v tom, že má zázemí velkých televizních poskytovatelů a nové díly seriálů, které jsou uváděny přes klasické terestriální vysílání, získává mnohem rychleji – typicky do jednoho týdne. Netflix získá podobný obsah až po několika měsících. Společnost uvádí, že v roce 2014 již spolupracuje s téměř 490 poskytovateli obsahu, včetně 6 velkých amerických televizních společností. Není bez zajímavosti, že v katalogu služby lze nalézt i několik československých filmů převážně z období nové vlny, avšak stejně jako zbytek nabídky je pochopitelně nelze přehrát mimo území USA (viz. Obr. 5).

Obr. 5: Náhled webového rozhraní Hulu u filmu „Všichni dobří rodáci“. Zdroj: Hulu.com - 41 -

5.4. Apple iTunes Store Technologická společnost Apple představila v roce 2003 platformu pro legální nákup hudby online, v té době s názvem iTunes Music Store, jako doplněk k softwarovému přehrávači hudby iTunes a přehrávači iPod. V předcházejících letech hudební business hledal cesty, jak v rozvíjejícím se světě internetu monetizovat digitální hudbu – prodeje CD klesaly a internetové pirátství a nelegální kopírování hudby bylo na vzestupu. Platforma společnosti Apple způsobila v hudební branži malou revoluci, jeden z bývalých ředitelů ze společnosti Warner Music Group v rozhovoru řekl, že Apple vynalezl obchodování s digitální hudbou.88 Společnost Apple využila neschopnosti společností v hudebním průmyslu přijít s řešením vhodným pro širokou škálu nakladatelů a distributorů s různými požadavky. Její vlastní přístup spočíval v zastřešení celé oblasti „spotřeby“ hudby – Apple spustil vlastní eshop, vlastního softwarového klienta (iTunes), který zajišťoval správu hudební knihovny a přenos do zařízení, a především samotný hudební přehrávač iPod, svého času nejoblíbenější kapesní přehrávač hudby vůbec. Obchod iTunes Store debutoval v roce 2003 s 200 tisíci skladeb. Velkým plusem byly vyjednané smlouvy s poskytovateli hudby (obsahu bylo dostatek) a cena za jednu skladbu pod psychologickou hranicí 1 USD – přesně za 99 centů. Kombinací těchto parametrů vznikl nejúspěšnější obchod s digitální hudbou na světě.89 Obchod iTunes Store brzy začal s rozšiřováním do zahraničí, mezi lety 2004– 2012 se otevřel v desítkách zemí a v současné době je přístupný (pro nákup videa) ve 109 státech světa, včetně České republiky a většiny Evropy. 90 Po obrovském úspěchu s prodejem hudby91 se v roce 2005 Apple zaměřil právě na prodej videa. Přes iTunes Store začal nabízet jako DTO jednotlivé díly televizních seriálů ve standardním rozlišení, v roce 2006 přidal filmy (ve stejném roce jako Amazon) a v roce 2008 možnost zapůjčení filmů a vybrané televizní seriály v HD rozlišení; v následujícím roce začal nabízet v HD rozlišení i filmy. V současnosti se dá konstatovat, že jsou na vzestupu spíše streamovací služby, a to jak v oblasti filmu, tak i hudby. Není třeba čekat na to, až se film nebo album stáhne do počítače, přehrávání začne ihned. A stejně tak není nutné udržovat 88

INGRAHAM, Nathan. ITunes Store at 10: how Apple built a digital media juggernaut. The Verge [online]. 2013 [cit. 2014-06-02]. 89 iTunes Store Tops 10 Billion Songs Sold. APPLE. Apple Press Info [online]. 2010 [cit. 2014-06-02]. 90 Údaje k 13. 12. 2013 91 iTunes Music Store Downloads Surpass 300 Million. APPLE. Apple Press Info [online]. 2005 [cit. 2014-06-02]. - 42 -

rozsáhlou knihovnu filmů a hudebních desek – z uživatelského hlediska jsou k dispozici vždy okamžitě online; to jsou některé z důvodů, proč služby jako je Netflix nebo hudební portál Spotify aktuálně přitahují nejvíce uživatelů.92 Z tohoto pohledu je obchodní VOD model iTunes již dnes považován za „tradiční“, resp. od svého uvedení před více než 10 lety se příliš nezměnil, což je v době internetu relativně dlouhá doba. Tehdejší výkonný ředitel společnosti Apple Steve Jobs při uvedení iTunes Store řekl, že považuje předplacený systém nákupu (hudby) za špatný a že uživatelé chtějí svou hudbu vlastnit, tak jako vlastnili svá alba na různých médiích již v minulosti.93 Stejný princip byl následně vztažen i na filmy (video), nicméně v posledních letech se ukazuje, že tomu tak nemusí nutně být. Společnost Apple v současnosti neprojevuje ambice více rozvíjet své podnikání v oblasti VOD. Na rozdíl od konkurenčních společností neprodukuje vlastní obsah ani diferencovat oblast prodeje videa do samostatného sektoru. VOD tak pro Apple zůstává prozatím „pouze“ jednou ze složek mediální náplně digitální prodejny iTunes Store. I přesto je nabídka filmů a seriálů velmi široká, Apple spolupracuje s řadou velkých poskytovatelů obsahu z řad televizních společností i hollywoodských studií, ale mimo jiné je v jeho katalogu i množství nezávislých filmů, často nedostupných na ostatních platformách.94 Počet uživatelů, kteří nakupují video, Apple neuvádí. Počet tzv. aktivních účtů v iTunes Store byl v prvním kvartále roku 2014 zhruba 800 milionů, z tohoto čísla lze však jen obtížně usuzovat, jaká část uživatelů skutečně platí za video z iTunes. Jak uvádí analytici, většina uživatelů z této skupiny se připojila až v pozdější fázi rozšiřování iTunes ve světě a pocházejí ze zemí s menší kupní silou a ochotou platit za digitální obsah, než jsou USA nebo státy západní Evropy; s tím také souvisejí snižující se průměrné příjmy na uživatele.95 Podle odhadů analytické společnosti Asymco z července roku 2013 byly tržby z prodeje video obsahu na konci roku 2012 ve výši 1,75 miliard USD.96 Kdybychom podle stejné metodiky počítali tržby za rok 2014

92

BLAU, Max. How Spotify Engineered the New Music Economy. Mashable: Spotlight [online]. 2013 [cit. 201406-02]. 93 INGRAHAM, Nathan. ITunes Store at 10: how Apple built a digital media juggernaut. The Verge [online]. 2013 [cit. 2014-06-02]. 94 BERNSTEIN, Paula. Independent films are finding their audiences on VOD. USA Today [online]. 2013 [cit. 2014-06-02]. 95 ELMER-DEWITT, Philip. The algebra of iTunes. Fortune [online]. 2013 [cit. 2014-06-02]. 96 DEDIU, Horace. Measuring the iTunes video store. ASYMCO. Asymco [online]. 2013 [cit. 2014-06-02]. - 43 -

s novými údaji, dostaneme se na hodnotu zhruba 2,4 miliardy USD,97 ovšem pouze za předpokladu, že průměrný uživatel zaplatí ročně za video stejnou částku.

5.4.1. Cena služby a technický popis Jak již bylo výše uvedeno, iTunes Store je příklad klasické DTO služby, poplatek se hradí za každý stažený či vypůjčený soubor jednotlivě, služba nenabízí žádnou možnost předplatného. Položky v iTunes Store jsou přeceněny na každý geografický region zvlášť, a stejně jako u konkurenčních služeb záleží na tom, odkud se uživatel do iTunes připojuje, resp. na jaký stát má zaregistrovaný účet; v různých zemích je obsah jinak dostupný na základě licenčních smluv. Apple pro přepočet cen na odlišné trhy používá různé přístupy. Buď je cena produktu převedena ve stejné nominální hodnotě z jedné měny do druhé (př. 2,99 USD na 2,99 EUR), přičemž uživatelé z Evropy (nejen z Eurozóny, neboť i ceny v českém iTunes Store jsou v eurech) na takovém „převodu“ tratí – reálně zaplatí více. V jiných případech je cena přepočítána tak, aby alespoň přibližně odpovídala směnnému kurzu (př. 14,99 USD na 10,99 EUR) a v některých případech je cena výrazně odlišná napříč různými trhy. 98 Ceny filmů jsou v současnosti následující:  USA. 9,99–14,99 USD (ca 200–300 Kč) za koupi SD videa, 14,99–19,99 USD (300–400 Kč) za koupi HD videa. Podobně jako Amazon, iTunes nabízí možnost vypůjčení snímku, ten je pak uložen v iTunes knihovně po 30 dní, nelze přehrát na jiném zařízení, než na kterém byl zakoupen a po dané lhůtě se automaticky smaže. Cena je 2,99–3,99 USD (ca 60–80 Kč) za vypůjčení SD videa a 3,99–4,99 USD (ca 80–100 Kč) za vypůjčení HD videa. Výjimečně jsou ceny nižší, např. u dokumentů.  Česká republika. Má stejnou cenovou politiku jako ostatní evropské státy. 9,99–13,99 EUR (ca 275–385 Kč) za koupi SD videa, 11,99–16,99 (ca 330–470 Kč) za koupi HD videa. Vypůjčení SD snímku za 2,99–3,99 EUR (ca 80–110 Kč) a vypůjčení HD snímku za 3,99–4,99 EUR (ca 110– 140 Kč). U některých snímků jsou ceny nižší, v katalogu jsou i HD snímky ke koupi za 4,99 EUR, ale představují zlomek nabídky. Zaplatit lze pomocí zaregistrované platební karty u iTunes účtu uživatele, popř. pomocí platebního systému PayPal.

97 98

JACKSON, Eric. What If Apple Spun Out iTunes?. Forbes [online]. 2014 [cit. 2014-06-02]. SPENCER, Graham. The Great Disparity in Global iTunes Prices. MacStories [online]. 2011 [cit. 2014-06-02]. - 44 -

V nabídce iTunes Store je podle společnosti Apple „více než 65000“ různých žánrových filmů.99 Uživatelé z anglicky mluvících zemí mají výraznou výhodu; filmy jsou často nabízeny pouze v originálním znění, a pokud nejsou v anglickém jazyce, tak s anglickými titulky. Pro české uživatele však existuje jistá jazyková bariéra, neboť jen zlomek filmů z katalogu je nabízen s českou jazykovou podporou, ať už se jedná o český dabing nebo titulky. Většina česky dabovaných snímků v iTunes Store jsou dětské filmy a kasovní trháky, české titulky jsou k dispozici také spíše u známějších filmů. Pokud má uživatel u iTunes zaregistrován český účet, může české filmy v katalogu vyfiltrovat pod položkou „Filmy v češtině“, kde se nachází řádově desítky až stovky filmů. Lokalizace filmů v iTunes je pro českého diváka stále velmi nedostatečná. Jednou z mála výhod je dostupnost některých novějších českých filmů, které nejsou dostupné na Blu-ray, ve Full HD rozlišení (viz. Obr. 6). Při koupi některých vybraných titulů uživatel získá i iTunes Extra – bonusy a přidružený obsah podobně jako na DVD/Blu-ray.

99

Apple iTunes. APPLE. iTunes Store [online]. [cit. 2014-06-02]. - 45 -

Obr. 6: Náhled rozhraní iTunes Store s filmem „Pouta“. Pod hereckým obsazením jsou informace o souboru a seznam se zvukovou stopou a stopami dostupných titulků k filmu.

Služba je dostupná skrz software iTunes na počítačích a laptopech s operačními systémy společností Microsoft a Apple, mimo nich pouze na multimediálním přehrávači Apple TV a na chytrých telefonech a tabletech společnosti Apple s operačním systémem iOS. Jiná zařízení nejsou oficiálně podporována, ačkoliv teoreticky je možné koupené SD video přehrát na jakémkoliv zařízení, které podporuje použitý formát souboru a kodek (viz dále). Koupené HD video lze obecně přehrát pouze na zařízeních, která splňují podmínky ochrany obsahu HDCP (viz kapitola 5.2.1.); to v praxi znamená nejčastěji propojení zařízení Apple (tabletu, MacBooku, atd.) se zobrazovacím zařízením (televizí, projektorem, atd.), které právě tuto specifikaci splňuje.

- 46 -

Video soubory z iTunes Store jsou distribuovány v kontejneru .M4V, který využívá převážně společnost Apple, jako variantu rozšířenějšího, ale identického kontejneru .MP4. Filmy jsou komprimovány kodekem MPEG-4, resp. h.264 a mají následující parametry:  HD video v s poměrem stran 16:9 v rozlišení 1280 × 720 pixelů, v případě filmů s více širokoúhlým poměrem stran je rozlišení upraveno, přičemž zachovává šířku (1280 pixelů) a mění výšku (př. video s poměrem stran 2,35:1 formátu Cinescope má rozlišení 1280 × 534 pixelů apod.). Bitrate tohoto HD videa je zhruba 4–6 Mbit/s.  Full HD video s poměrem stran 16:9 v rozlišení 1920 × 1080 pixelů, v případě více širokoúhlých filmů je opět zachována šířka a upravena výška (např. velmi širokoúhlý film s poměrem stran 2,5:1 má v iTunes Store rozlišení 1920 × 798 pixelů). Bitrate tohoto videa je zhruba 8 Mbit/s.  SD video s poměrem stran 16:9 v rozlišení 853 × 480 pixelů. SD video s poměrem stran 4:3 má v iTunes rozlišení nejčastěji 640 × 480 pixelů, některá videa mají poměr stran 16:10 a rozlišení 720 × 480 pixelů. Bitrate videa je zhruba 1,6 Mbit/s. Zvukovou stopu iTunes Store tam kde je to možné nabízí vícekanálovou v systému Dolby Digital 5.1. Uživatelé iTunes i odborné technické internetové magazíny se několikrát zabývaly srovnáním Full HD videa z iTunes Store a Blu-ray; jednotný závěr nelze vynést, nicméně v porovnání s ostatními VOD službami se video z iTunes kvalitě Blu-ray filmu nejvíce blíží. Avšak vzhledem k relativně stále vysoké kompresi videa (Full HD film z Blu-ray disku může mít bitrate v rozmezí zhruba 20– 50 Mbit/s, v průměru kolem 30 Mbit/s, tedy zhruba 3× více než Full HD video z iTunes) je rozdíl v kvalitě stále znát, ač je již téměř nepatrný. Chyby způsobené vysokou kompresí videa se projevují např. ztrátou detailů obrazu (lidská pokožka ztrácí svou přirozenou strukturu), nebo výskytem nepřirozených artefaktů, hlavně v tmavých scénách.

- 47 -

6. Trh Video-on-Demand v České republice V předchozí kapitole byly rozebrány služby některých z největších společností VOD trhu. Z těchto čtyř popisovaných silných společností v České republice působí na poli internetové filmové distribuce pouze jedna. Služba iTunes Store byla již dostatečně rozebrána i v kontextu České republiky a následující kapitola se zaměří na společnosti lokální. Český filmový vkus má určitá specifika, která nemusí být naprosto jasně srozumitelná pro cizince, což může být jeden z důvodů, proč zde prozatím nepodniká v oblasti internetové distribuce filmů žádná silná globální společnost. Oblíbenost domácí produkce100 a nepříliš kladný vztah k titulkování zahraničních snímků101 jsou některými z nich. Mezi lety 2001 a 2011 zanikla v Česku naprostá většina videopůjčoven, kvůli rozvoji trendu získávání filmů z internetu.102 Na českém trhu tak působí řada domácích VOD společností, které se snaží poptávku po kvalitních a legálně nabytých dílech uspokojovat. V této kapitole budou rozebrány ty z nich, které se profilují jako nejstarší, největší (co se týče velikosti nabídky nebo počtu zákazníků) popř. takové, které mají silné zázemí tradiční distribuční společnosti. Tomu odpovídá služba Topfun, Voyo a ivio. Kromě těchto společností by bylo možné hovořit o dalších pozoruhodných subjektech. Takovými jsou např. Doc Alliance Films (společnost která se zaměřuje na online distribuci dokumentárních filmů), Aerovod (společnost, která distribuuje některé z filmů, které se objevily v jednosálových pražských kinech), nebo i Sledujdivadlo.cz (portál, který přináší záznamy divadelních představení). Tyto portály mají však natolik specifickou nabídku a relativně úzkou cílovou skupinu, že by bylo velmi obtížné zařadit je do porovnání s ostatními službami.

6.1. Topfun Portál Topfun.cz se prezentuje jako nejdéle působící službou v oblasti VOD na českém trhu a je provozován mediální společností Topfun Media. Podle obchodního ředitele této společnosti byl v roce 2012 Topfun také největším VOD portálem na 100

RAITORALOVÁ, Olga. Analýza návštěvnosti českých kin - vývoj a prognóza [online]. Praha, 2007 [cit. 2014-0605]. Magisterská práce. AMU v Praze. 101 RYCHLÍK, Martin. Byli by Češi bez dabingu zdatnější v cizích jazycích?. Česká pozice [online]. 2013 [cit. 201406-05]. 102 NÝVLT, Václav. Stahování zahubilo 97 procent videopůjčoven, nyní mu zvoní hrana. Technet.cz [online]. 2012 [cit. 2014-06-05]. - 48 -

českém trhu, co do velikosti nabídky a „významnosti“.103 Společnost Topfun Media je ve vlastnictví slovenské investiční společnosti J&T, která na Slovensku provozuje komerční televizní kanály Joj a Joj Plus. S nadsázkou se dá konstatovat, že Topfun.cz má lépe zvládnutou oblast public relations, než kvalitu vlastní služby. Dovolujeme si tak usuzovat z faktu, že mnoho publikovaných informací v internetových magazínech a na odborných webech, které informují o společnosti Topfun, jsou pouhými převzatými tiskovými zprávami společnosti. Řada z nich obsahuje v patičce tento text (popř. jeho drobnou variaci): „Společnost Topfun Media a.s. je provozovatelem největší internetové videopůjčovny působící v České a Slovenské republice. Topfun si klade za cíl nabídnout svým zákazníkům co nejširší škálu filmů všech filmových studií a distributorů. Topfun je nejdéle působící videopůjčovnou na tomto teritoriu. Služba odstartovala 15. 6. 2006 a za to dobu Topfun navázal strategická partnerství s 9 IPTV partnery [...].“104 Je skutečně pravděpodobné, že portál byl spuštěn v roce 2006, nicméně až v v polovině roku 2007 informoval server DigiZone, že bude možné zhlédnout na portálu Topfun prvních 100 filmů poskytnutých společností Bontonfilm.105 Zpráva dále uvádí, že během následujícího půl roku v katalogu služby přibude tisíc nových filmů. V roce 2010 publikuje jiný odborný server obdobnou zprávu, která oznamuje, že zákazníci budou moci začít využívat služby portálu Topfun od ledna téhož roku.106 Pomocí tzv. internetového archivu107 lze potvrdit, že na doméně http://www.topfun.cz/ se nacházel portál této společnosti s nabídkou filmů, není ovšem jasné, z jakého důvodu média informovala spouštění portálu opakovaně s odstupem tří let – zda byla služba pozastavena a spuštěna znovu kvůli malému zájmu uživatelů, nebo existoval jiný důvod. V roce 2012 opět odborný server informuje o „rozjezdu“ služby Topfun, a zpráva obsahuje informaci o 1400 položkách v katalogu filmů, tedy řádově o několik set více, než služba udávala o 5 let dříve. 108 Portál také oznamuje spuštění vlastního SVOD programu s názvem Topfun Nonstop za 189 Kč měsíčně, umožňujícím sledovat neomezené množství filmů. V červnu roku 103

POTŮČEK, Jan. Videotéka Topfun: jsme největší v Česku. Pomohla nám britská On Demand Group. DigiZone [online]. 2012 [cit. 2014-06-05]. 104 Viz např. zde: Topfun se přidal na Facebook a Youtube. Parlamentní listy [online]. 2013 [cit. 2014-06-05]. 105 POTŮČEK, Jan. Bontonfilm nabídne stovku filmů přes IPTV službu Topfun.cz. DigiZone [online]. 2007 [cit. 2014-06-05]. 106 ŽÁK, Čestmír. On-line videopůjčovna Topfun časem nabídne i Avatar. PCWorld [online]. 2010 [cit. 2014-0605]. 107 Tzv. Wayback Machine, systém, který archivuje starý obsah webových stránek. Wayback Machine. THE INTERNET ARCHIVE. [online]. [cit. 2014-06-05]. 108 BOROVAN, Aleš. Majitelé J&T rozjíždějí na internetu český „Netflix“. Connect [online]. 2012 [cit. 2014-0605]. - 49 -

2013 společnost uváděla, že její druhý základní SVOD tarif s názvem Topfun Start má předplaceno 27 tisíc uživatelů, a jejich počet roste o 2 tisíce uživatelů měsíčně. 109 V listopadu téhož roku však obchodní ředitel společnosti Topfun uvedl, že počet předplatitelů Topfunu je 27,5 tisíce.110 Mimo filmů se v souvislosti s portálem Topfun hovořilo také o žádané nabídce seriálů. Zpráva z roku 2010 uvádí, že se v katalogu již objevila právě i sekce „Seriály“, zatím je však prázdná, a obsah je teprve připravován.111 V roce 2012 oznamuje obchodní ředitel společnosti svůj záměr začít nabízet americké seriály krátce po premiéře, včetně českého dabingu.112 Portál v současnosti žádné seriály nenabízí.113 Zajímavou položkou v nabídce je stream sportovního kanálu Slovak Sport 2, který mimo jiné vysílá přenosy z nejvyšší anglické fotbalové soutěže Premier League. Tento stream je však v rámci Topfun dostupný pouze na podporovaných modelech Smart TV a na mobilních zařízeních s operačními systémy Android, iOS a Windows Phone. Uživatel má možnost si vybrat SD i HD verzi streamu.

6.1.1. Cena služby a technický popis Podobně jako Amazon Instant Video provozuje Topfun v zásadě dvě služby. SVOD program v podobě dvou měsíčně předplácených tarifů a TVOD, resp. PPV schéma pro platbu za vypůjčení snímku. Mimo těchto dvou služeb má v nabídce ještě streaming sportovních a filmových televizních kanálů. Ceny za uvedené služby jsou následující:  Topfun Nonstop tarif. 189 Kč měsíčně. Umožňuje sledování celé nabídky filmů neomezeně.  Topfun Start tarif. 49 Kč měsíčně. Umožňuje zhlédnout 50 vybraných filmů měsíčně z katalogu Topfun.  Topfun Televize. Nabídka ca 12 televizních kanálů s různou cenou. Některé kanály jsou nabízeny zcela zdarma, další za 20 Kč popř. 89 Kč. Nejdražší z nabídky je výše zmiňovaný Slovak Sport 2 v HD kvalitě za 109

POTŮČEK, Jan. Startovací balíček od videotéky Topfun si předplácí 27 tisíc lidí, dosáhl čísel Voya. DigiZone [online]. 2013 [cit. 2014-06-05]. 110 AUST, Ondřej. Videotéka Novy Voyo hlásí 30.000 abonentů, konkurenční Topfun 27.500. Mediář [online]. 2013 [cit. 2014-06-05]. 111 VÁCLAVÍK, Lukáš. Topfun.cz: jak vypadá největší online půjčovna u nás?. Cnews.cz [online]. 2010 [cit. 201406-05]. 112 POLÁK, Lukáš. Videopůjčovna Topfun chce i americké seriály, jen pár dní po premiéře. DigiZone [online]. 2012 [cit. 2014-06-05]. 113 Viz. katalog. Videopůjčovna Topfun. TOPFUN MEDIA. [online]. [cit. 2014-06-05]. - 50 -

150 Kč. Všechny ceny odpovídají měsíční licenci na sledování příslušného kanálu. Pokud uživatel nechce platit měsíční poplatek, může si filmy vypůjčit. Dříve Topfun umožňoval standardně i stažení snímku do počítače uživatele, v současné době lze většinu filmů pouze přehrát online ve webovém rozhraní, popř. v příslušné aplikaci ve Smart TV nebo mobilním zařízení. DTO však Topfun u vybraných titulů stále umožňuje.  Cena za vypůjčení: ca 50 Kč.  Cena za stažení: ca 300 Kč. Platbu je možné provést platební kartou, platebními systémy různých bank (např. mPeníze společnosti mBank, Eplatba společnosti Raiffeisen bank apod.), převodem z účtu, SMS aj. Možnosti jsou široké. Služby Topfun jsou dostupné na počítačích a laptopech všech rozšířených operačních systémů, na mobilních zařízeních a Smart TV. Kvalita videa není příliš oslnivá, naprostá většina snímků je nabízena pouze v SD rozlišení. Pro HD videa má Topfun připravenou zvláštní záložku v katalogu, v současné době nabízí 6 Full HD filmů. Z nich jsou 4 české a z těchto jsou 3 režírovány Zdeňkem Svěrákem (viz Obr. 7). Portál Topfun v březnu roku 2014 oznámil brzké uvedení 4K a 3D filmů ve své nabídce,114 ovšem uvedení Full HD a 3D filmů oznamoval již v roce 2011.115 Naprostá většina nabídky je k dispozici pouze v českém znění, Topfun nabízí i zhruba 15 filmů v původním znění, převážně bez českých titulků. Ačkoliv Topfun oznamoval 1000 nových filmů během půl roku již v roce 2007 a 1400 filmů v nabídce, v současné době jich nabízí zhruba 890 – tuto hodnotu lze odhalit prostým pohledem do hlavní nabídky portálu. Video soubory jsou distribuovány v kontejneru .WMV s DRM ochranou a pouze stereo zvukem (dvoukanálově, 2.0). Jejich parametry jsou následující:  HD video v rozlišení 1920 × 1080 pixelů a s bitratem zhruba 3,8 Mbit/s a doporučenou rychlostí připojení 6 Mbit/s.  SD video nejčastěji v rozlišení 720 × 576 pixelů s bitratem zhruba 2,2 Mbit/s a doporučenou rychlostí připojení 3 Mbit/s.

114

JAVŮREK, Michal. On-line videopůjčovna Topfun nabídne 3D a 4K obsah, první přichází na řadu dokumenty. Smartmania [online]. 2014 [cit. 2014-06-05]. 115 ČERMÁK, Štěpán. HCP: Topfun ve FullHD a ve 3D. HDmag [online]. 2011 [cit. 2014-06-05]. Dostupné z: http://hdmag.cz/clanek/hcp-topfun-ve-fullhd-a-ve-3d - 51 -

Obr. 7: Náhled rozhraní portálu Topfun.cz.

6.2. Voyo Voyo je TVOD a SVOD portál společnosti CET 21, která v České republice provozuje i televizní kanál Nova. Služba byla spuštěna v roce 2011, zpočátku spíše jako videoarchiv pořadů odvysílaných televizí Nova. Spuštění provázely jisté technické problémy a některé části portálu nefungovaly zcela korektně. 116 Portál Voyo začal ještě tentýž rok nabízet SVOD program měsíčního neomezeného předplatného, a v nabídce služby přibývaly nově i zahraniční filmy a seriály, řádově stovky titulů.117 Zároveň však v nabídce zůstaly i tituly, které nebylo možné získat v rámci předplatného zdarma a bylo nutné si za ně připlatit. Ředitel internetových služeb společnosti Nova uvedl, že by rád nabízel Voyo pouze jako SVOD platformu, aby byla služba pro uživatele co nejjednodušší a srozumitelná, ovšem licenční podmínky mu nedovolují některé snímky přesunout z TVOD sekce do programu předplatného.118 Tato sekce na webu služby prozatím stále zůstává i dnes. Na začátku roku 2012 mělo službu Voyo předplaceno méně než 10 tisíc uživatelů a do konce roku jich chtěl portál 116

JANEČEK, Vláďa. Televize Nova spustila videoportál Voyo a nechala si uniknout šanci. SuperApple [online]. 2011 [cit. 2014-06-05]. 117 POLÁK, Lukáš. Nova nabízí na Voyo.cz přístup ke kompletnímu obsahu za 189 korun. DigiZone [online]. 2011 [cit. 2014-06-05]. 118 POTŮČEK, Jan. Letos chceme mít 100 tisíc předplatitelů Voyo.cz, říká šéf internetu televize Nova. DigiZone [online]. 2012 [cit. 2014-06-05]. - 52 -

přilákat 100 tisíc; této hodnoty nedosáhl, uživatelů bylo zhruba 30 tisíc, podobně jako u konkurenčního Topfunu.119 Počet titulů v nabídce portálu se zvýšil z několika set na necelé dva tisíce mezi lety 2012 a 2013. V roce 2013 společnost uvedla aplikace pro několik hlavních značek Smart TV a také aplikaci pro mobilní zařízení platformy Android.120 V polovině roku 2013 portál oznámil, že bude exkluzivně nabízet některé prémiové seriály zahraniční produkce, jako je např. „Breaking Bad“ v původním znění s titulky.121 Konkrétně tento seriál oceněný cenou Emmy však v současné době v nabídce portálu není.

6.2.1. Cena služby a technický popis Jak bylo uvedeno výše, i portál Voyo provozuje SVOD a TVOD programy v rámci své nabídky. Uživatelům dává k dispozici týden na vyzkoušení služby zdarma. Ceny u předplatitelského programu jsou nastaveny takto:  Základní předplatné na 1 měsíc. 189 Kč.  Zvýhodněné předplatné na 3 měsíce. 499 Kč.  Zvýhodněné předplatné na 6 měsíců. 949 Kč.  Zvýhodněné předplatné na 12 měsíců. 1849 Kč. Platbu je možné provést

pomocí mobilního telefonu, platební karty

(prostřednictvím platebního systému GoPay) nebo platebním systémem PayPal. Tituly,

které

nejsou

zahrnuty

v předplatitelské

nabídce,

je

nutné

uhradit

jednorázovým poplatkem, titul je možné shlédnout v rámci webového rozhraní služby, DTO Voyo neumožňuje.  Cena za zhlédnutí snímku: 50 Kč. Voyo je k dispozici na počítačích a laptopech s operačními systémy společností Microsoft a Apple, Smart TV, mobilních zařízeních s operačními systémy iOS a Android a na některých Blu-ray přehrávačích; Voyo uvádí, že nejvíce návštěvníků využívá právě webové rozhraní a přistupuje ke službě z počítače (56 %) následováno 30 % návštěvníků využívajících k přístupu aplikaci na Smart TV.122 119

POTŮČEK, Jan. Voyo má 30 tisíc předplatitelů, plán 100 tisíc pro letošek zůstává. Chce je i Topfun. DigiZone [online]. 2012 [cit. 2014-06-05]. 120 BEDNAŘÍK, Jan. Nova spouští video on demand službu Voyo.cz pro platformu Android. PCWorld [online]. 2013 [cit. 2014-06-05]. 121 POTŮČEK, Jan. Voyo nabídne krátce po americké premiéře seriály Client List a Breaking Bad. S titulky. DigiZone [online]. 2013 [cit. 2014-06-05]. 122 CET 21: Start Nova Plus nekanibalizuje Voyo.cz. MediaGuru [online]. 2014 [cit. 2014-06-05]. - 53 -

Kvalita poskytovaného videa je o stupeň lepší u SD obsahu a o stupeň horší u HD obsahu ve srovnání se službou Topfun, alespoň co se týče rozlišení videa.  SD video v rozlišení 852 × 480 pixelů s bitratem zhruba 1 Mbit/s  HD video v rozlišení 1280 × 720 pixelů, bitrate společnost nezveřejňuje. Zvuk je k dispozici zatím také pouze stereo (dvoukanálový, 2.0) a Voyo uvádí, že pro streamy videa používá kodek h.264. V katalogu portálu lze nalézt celkově zhruba 2000 titulů, z nichž 1500 je k dispozici v rámci předplaceného programu. Voyo nabízí české i zahraniční filmy, české seriály převážně z produkce televize Nova a několik zahraničních seriálů. Podobně jako Topfun nabízí i dokumentární, publicistické a dětské pořady, spolu s živými streamy televizních kanálů, které spadají pod hlavičku skupiny CET 21. V souvislosti se spuštěním konkurenční služby ivio (viz dále) společnost oznámila rozšíření nabídky a uvedení zhruba 150 nových filmových titulů a 300 hodin televizních seriálů.123 V současné době bohužel není možné v rámci katalogu filtrovat pouze HD tituly, sama společnost jejich počet v nabídce neuvádí.

123

POLÁK, Lukáš. Videoportál Voyo po startu konkurenční služby Ivio posílí o nové filmy i seriály. DigiZone [online]. 2014 [cit. 2014-06-05]. - 54 -

Obr. 8: Náhled rozhraní portálu Voyo.

6.3. ivio Nejmladším z velkých českých VOD portálů, které nabízí řádově stovky titulů a cílí na nejširší publikum, je služba ivio.tv, za kterou stojí distribuční společnost Hollywood Classic Entertainment (HCE). Portál ivio.tv byl spuštěn v březnu roku 2014124 a je ve své podstatě kombinací AdVOD a SVOD; část filmů a seriálů v nabídce je k dispozici zdarma s reklamními bloky v SD kvalitě, část je k dispozici v rámci předplatného bez reklam s možností zvolit kvalitnější HD video. Katalog služby po spuštění čítal několik set položek, postupně se však rozšiřuje. Ivio se od konkurenčních služeb českých, ale i těch globálních v jistém smyslu odlišuje. Webové rozhraní je nesmírně simplicitní, okleštěné od množství nejrůznějších nabídek,

124

KNOTKOVÁ, Simona. Byl spuštěn projekt IVIO - první online kino v Česku. Filmserver [online]. [cit. 2014-0605]. - 55 -

s důrazem na samotný katalog filmů. Ten doplňuje jednoduchá lišta s odkazy na nápovědu ke službě, zákaznickou podporu, a personifikovaný seznam oblíbených filmů uživatele a jeho spárovaná zařízení se službou; rozhraní je designováno s maximálním důrazem na jednoduchost.125 Smysl projektu v rozhovoru pro server DigiZone vysvětloval generální ředitel HCE, Martin Paleček: „V našem případě víme, že u Ivia nemůžem lidi nutit do toho, aby [se] registrovali [...], protože je to prostě nebaví. Mají chuť si pustit film a nechtějí řešit nic dalšího. Filosofie našeho produktu je jiná, zároveň se snažíme lidem zprostředkovat zážitek, protože víme, že existují například nadšenci Felliniho filmů a chtějí si pustit všechny jeho snímky. My jim ty filmy chceme nabízet. Dnes mají v podstatě dvě možnosti: buď si zjistí, že nějaký Felliniho film vyšel v roce 2005 na DVD zkusí si ho sehnat v trafikách, když nepochodí budou to DVD hledat někde na internetu na Aukru a takhle složitě se pokusí složit celou sbírku. A nebo ji najde na jednom místě u nás.“126 Dále zmínil, že z pohledu HCE jde o nový distribuční model, který není nástupcem videopůjčoven, ani klasickým VOD portálem, a snahou bylo vytvořit v jistém smyslu jedinečné online kino. Dalším specifikem portálu je širší škála možností předplatného. Od nejnižšího poplatku, který uživateli zajistí sledování filmu bez reklam, přes denní, týdenní až po plný měsíční paušál, který uživateli zpřístupní celý katalog a možnost přehrávat filmy v HD kvalitě. Služba byla spuštěna zpočátku pouze ve webovém rozhraní s dostupností omezenou na osobní počítače, kde je možné filmy pouze streamovat v rámci internetového prohlížeče. Ivio však zavedlo i možnost stáhnout snímek výhradně do mobilních zařízení, kde je možné jej přehrávat i bez připojení k internetu. Filmy mají implementovanou DRM ochranu která zajišťuje, aby v případě vypršení předplatného nebylo možné takový snímek přehrát. Jedním z dalších specifik ivia je propojení s Československou filmovou databází, tedy serverem csfd.cz. U filmů, které jsou zařazeny v katalogu ivio je na jejich příslušném profilu na portálu csfd.cz umístěn odkaz přímo směřující k přehrání samotného filmu na ivio.tv (podobným způsobem csfd.cz odkazuje i na filmy v databázi IPTV videotéky O2) viz Obr. 9.

125

ČIČÁK, Matěj. Ivio: filmy online zcela legálně, zdarma s reklamou. Zive.cz [online]. 2014 [cit. 2014-06-05]. POLÁK, Lukáš a Jan POTŮČEK. Tvůrci nové videotéky Ivio: umožníme lidem, aby si filmy stáhli a přehráli offline jako na Uložto. DigiZone [online]. 2014 [cit. 2014-06-05]. 126

- 56 -

Vzhledem k tomu, jak krátce působí služba na českém trhu nejsou prozatím k dispozici metriky, kterými by šla zhodnotit úspěšnost tohoto produktu. Tvůrci projektu oznámili, že je pro ně velmi podstatná i samotná návštěvnost serveru, nejen množství předplacených účtů, právě z toho důvodu, že velká část obsahu je k dispozici zdarma. K jakým hodnotám v množství uživatelů míří však nezveřejnili.127

Obr. 9: Náhled filmového profilu v databázi csfd.cz s odkazem na možnost přehrání ve službě ivio.

6.3.1. Cena služby a technický popis Na portálu ivio je možné část nabídky shlédnout zdarma, snímek je k dispozici pouze v SD rozlišení a s reklamními bloky. Pokud chce uživatel sledovat filmy bez reklam, popř. v HD rozlišení, má tyto možnosti:  Tarif „měsíc bez reklam“ za 29 Kč. Nejedná se o tzv. „prémiový účet“ a tento tarif tedy nepřináší další výhody. Následující možnosti souvisejí s takzvaným „prémiovým účtem“. Ten k obsahu bez reklam přidává ještě možnost vstupu do rozšířené nabídky filmů, možnost sledovat filmy v HD rozlišení a možnost stáhnout film do mobilního zařízení s operačním systémem Apple či Android. Cenové úrovně jsou následující:  Prémiový účet na 1 den: 39 Kč.  Prémiový účet na 1 týden: 99 Kč.

127

POLÁK, Lukáš a Jan POTŮČEK. Tvůrci nové videotéky Ivio: umožníme lidem, aby si filmy stáhli a přehráli offline jako na Uložto. DigiZone [online]. 2014 [cit. 2014-06-05]. - 57 -

 Prémiový účet na 1 měsíc: 189 Kč.  Prémiový účet na 3 měsíce: 499 Kč.  Prémiový účet na 1 rok: 1999 Kč. Platbu je možné provést prostřednictvím platebního systému GoPay, pomocí platební karty nebo SMS zprávy. Služba je k dispozici prozatím na počítačích a laptopech (specifikovaný je pouze operační systém od společnosti Microsoft) a na mobilních zařízeních s operačním systémem Apple či Android. Tvůrci plánují v budoucnu i podporu na Smart TV, konkrétní datum či řešení však prozatím nekomentovali.128 Kvalita videa je specifikována velmi vágně, v rámci jednoduché komunikace portál uvádí pouze skutečnost, že možnost přepnutí mezi SD a HD kvalitou existuje. Technický ředitel projektu nicméně přiznává, že video je 7× transformováno (enkódováno) do různých verzí určených pro specifické rychlosti připojení k internetu či konkrétní zařízení.129 Nehovoří o kvalitě zvuku, ani o množství HD obsahu v nabídce.

Obr. 10: Náhled rozhraní portálu ivio.tv. 128

POLÁK, Lukáš a Jan POTŮČEK. Tvůrci nové videotéky Ivio: umožníme lidem, aby si filmy stáhli a přehráli offline jako na Uložto. DigiZone [online]. 2014 [cit. 2014-06-05]. 129 Tamtéž. - 58 -

7. Shrnutí a zhodnocení V předcházejících dvou kapitolách byly podrobně rozebrány společnosti globálního VOD trhu a trhu českého. Jakkoli se mohou tyto dvě sféry zdát poměrně nesrovnatelné, existují hlediska, ze kterých je možné se na ně objektivně zaměřit. Těmito hledisky jsou:  Cena služby.  Kvalita a parametry nabízeného videa a zvuku.  Velikost nabídky filmů. Aby bylo možné hodnotit srovnatelné, budou služby rozděleny do dvou subkapitol na TVOD služby a SVOD služby. V hodnocení budeme předpokládat hypotetickou modelovou situaci, kdy by všechny srovnávané služby působily na českém trhu.

7.1. TVOD služby Budou srovnány služby Amazon Instant Video, iTunes, Topfun a Voyo.

7.1.1. Cena služby Amazon Instant iTunes Topfun Voyo

Nákup 0–470 Kč (Německo) SD: 275–385 Kč HD: 330–470 Kč ~300 Kč neuvádí

Výpůjčka ~0–155 SD: 80–110 Kč HD: 110–140 Kč ~50 Kč ~50 Kč

Tab. 5: TVOD – Cena

Z tohoto přehledu cen můžeme odvodit, že za určitých okolností jsou české společnosti schopné nabídnout nižší cenu služby, než zahraniční konkurence. Jde zejména o zápůjčky, které nohou být zhruba dvakrát levnější.

- 59 -

7.1.2. Kvalita a parametry nabízeného videa a zvuku SD 720×480 @neuvádí

HD 1280×720 @ neuvádí

Zvuk Dolby 5.1

iTunes Topfun

Kontejner .wmv / (.mp4) .m4v .wmv

853×480 @ 1,6 Mbit/s 720×576 @ 2,2 Mbit/s

Dolby 5.1 Stereo 2.0

Voyo

neuvádí

neuvádí

1920×1080 @ 8 Mbit/s 1920×1080 @ 3,8 Mbit/s neuvádí

Amazon Instant

Stereo 2.0

Tab. 6: TVOD – Parametry

Z uvedeného přehledu kvality videa se dá soudit, že v určitých případech mohou zahraniční služby nabídnout lepší kvalitu. iTunes i Topfun sice nabízejí stejné rozlišení Full HD videa, avšak iTunes má své soubory s výrazně vyšším bitratem, což kvalitu výsledného videa velmi ovlivní. Amazon Instant má sice nepatrně nižsí rozlišení svého SD videa, může ovšem nabídnout šestikanálový zvuk, který Topfun ani Voyo nemá.

7.1.3. Velikost nabídky filmů Amazon Instant iTunes Topfun Voyo

Celkově ~88000 ~65000 ~900 ~500

S českou lokalizací ~desítky ~desítky–stovky ~900 ~500

Tab. 7: TVOD – Nabídka

Významný kladem českých služeb je již z principu téměř plná česká lokalizace celé nabídky. Amazon Instant a iTunes mají nabídku celkově větší, ovšem u naprosté většiny titulů nenabízí ani české titulky, tím méně český dabing. iTunes má nabídku lokalizovaných titulů bohatší než Amazon, prozatím však na české kanály nedosahuje.

7.2. SVOD služby Budou srovnány služby Netflix, Amazon Prime Video, Hulu, Topfun, Voyo a ivio.

- 60 -

7.2.1. Cena služby Měsíčně ~240 Kč (průměr Evropa) ~170 Kč ~160 Kč 189 Kč 189 Kč 189 Kč

Netflix Amazon Prime Hulu Topfun Voyo ivio

Ročně ~2880 Kč ~2000 Kč (průměr Evropa) ~1920 Kč 2268 Kč 1849 Kč (předplatné 12 měs.) 1999 Kč (předplatné 12 měs.)

Tab. 8: SVOD – Cena

Měsíční předplatné českých služeb je na stejné úrovni vzájemně a zároveň dražší než paušály služeb Amazon Prime a Hulu. Nicméně české služby nabízejí výhodné roční tarify, které jsou ve většině případů levnější, než roční úhrn cen tarifů zahraničních služeb.

7.2.2. Kvalita a parametry nabízeného videa a zvuku SD 720×576 @ 2,2 Mbit/s 720×480 @ 1,5 Mbit/s 720×480 @ neuvádí 720×576 @ 2,2 Mbit/s 852×480 @ 1 Mbit/s Neuvádí

Netflix Amazon Prime Hulu Topfun Voyo ivio

HD 1920×1080 @ 6 Mbit/s 1280×720 @ 2,5 Mbit/s 1280×720 @ neuvádí 1920×1080 @ 3,8 Mbit/s 1280×720 @ neuvádí Neuvádí

zvuk Dolby 7.1 Dolby 5.1 Stereo 2.0 Stereo 2.0 Stereo 2.0 Neuvádí

Tab. 9: SVOD – Parametry

Kvalita streamovaného videa je v některých případech naprosto srovnatelná. Přesto i tam, kde např. Topfun i Netflix nabízí stejné rozlišení i bitrate má Netflix výhodu v kvalitnějším zvuku. Voyo má zdánlivě nejkvalitnější SD video, bohužel i přes vyšší rozlišení ho velmi sráží nízký bitrate.

7.2.3. Velikost nabídky filmů Netflix Amazon Prime Hulu Topfun Voyo ivio

Celkově ~60000–100000 ~3250 (průměr Evropa) ~7200 ~900 ~1500 ~1000

S českou lokalizací neuvádí neuvádí ~jednotky ~900 ~1500 ~1000

služby

případě

Tab. 10: SVOD – Nabídka

České

streamovací

mají

v lokalizovaném obsahu. - 61 -

v každém

velkou

výhodu

8. Závěr Tato bakalářská práce zhodnocuje současný stav distribuce filmů přes internet v globálním a lokálním měřítku. V úvodu se věnuje historii filmového průmyslu a filmové distribuce a konstatuje, že některé z charakteristických aspektů z minulosti přetrvaly dodnes. Práce následně stručně popisuje stav filmového průmyslu v současnosti a rozebírá nástup digitalizace v kinematografii. V následující kapitole se podrobněji zabývá historií a vývojem video-on-demand distribuce obecně a navazuje popisem a trendy na video-on-demand trhu v současnosti. Ve své střední části práce přináší zevrubnou analýzu čtyř celosvětově nejvýznamnějších společností z oblasti internetové distribuce filmů, a i televizních seriálů, které tak nazývá pro absenci vhodnějšího výrazu, neboť médiem přenosu těchto seriálů již není v první instanci televize. Tyto seriály zažívají v období sílících video-on-demand služeb nebývalou progresi a internetové platformy umožňují jejich tvůrcům nové možnosti realizace, proto jim i práce věnuje dostatek pozornosti. V následující části se práce obdobným způsobem věnuje analýze tří nejvýznamnějších společností působících v České republice, rozebírá jejich nabídku a ukazuje, že mají silnou snahu rozvíjet svou činnost dále v budoucnu a konkurovat nově vznikajícím místním subjektům. V poslední shrnující kapitole se práce pokouší nastínit hypotetickou situaci, která by nastala, pokud by na český trh vstoupily dominantní globální společnosti. V případě že by se tak stalo, společnosti tuzemské by s největší pravděpodobností nebyly schopné v této silné konkurenci obstát, mají ovšem také stále dvě podstatné výhody. První silnou výhodou, kterou lokální společnosti v současné situaci mají, je významná lokalizace obsahu s množstvím českých filmů, které mohou nabídnout. Druhou výhodou je možnost nabídnout zákazníkovi v určitých případech nižsí cenu služeb, ať už se jedná o předplatné či jednorázové poplatky. V ostatních srovnávaných parametrech, jakými jsou kvalita videa a obsah nabídky porážejí globální společnosti ty české. Jakkoliv se toto srovnání může zdát zavádějící

či

zjednodušující,

poskytuje

náhled

na

situaci,

která

nepravděpodobná. První vlaštovkou ukazující možný budoucí vývoj je

není

Netflix,

celosvětově jedna z největších služeb poskytujících streamované video. Svou plánovanou expanzí do dalších šesti evropských zemí v letošním roce může zasádním způsobem ovlivnit směřování celého sektoru VOD v Evropě, kde již v současné době zastává velmi silnou pozici. - 62 -

9. Glosář použitých pojmů 9.1. Terminologie130 V této práci byla využita řada specifických termínů pro daný průmysl. Následující text definuje konkrétní technické pojmy, popř. zkratky, které se v práci vyskytují. Tyto výrazy jsou řazené abecedně podle ustálené české terminologie; pokud neexistuje ustálený český překlad, je uveden pouze výraz v původní podobě.

9.1.1. Video  4K (Ultra HD, UHD). Označuje zařízení nebo video obsah s rozlišením obrazu cca 4000 obrazových bodů horizontálně. Dle specifikací DCI jde přesně o rozlišení 4096 × 2160 pixelů. V koncových spotřebních zařízeních (např. televize) jde většinou o rozlišení 3840 × 2160 pixelů – zde se používá termínu 4K Ultra HD. Předpokládá se, že do roku 2016 bude 10 milionů domácností vybaveno 4K UHD televizí, 130 milionů domácností do roku 2020.131  Bitrate. Vztahuje se k velikosti datového toku audio nebo video souboru za daný časový úsek. U videa jde typicky o jednotku Mbit/s, tedy kolik megabitů je enkódováno (viz Kodek) každou sekundu. Zjednodušeně řečeno, čím větší bitrate, tím kvalitnější a zároveň větší je video soubor. Jde o důležitý parametr, neboť udává náročnost videa na uživatelovo datové připojení k internetu např. při streamování videa (viz Streaming)  Blu-ray. Souhrnné označení standardu optického disku. Tato technologie umožňuje na optický disk zapsat 25 Gigabytů dat (v závislosti na použité technologii zápisu i více), oproti 4.36 Gigabytům u disku DVD. Video na Blu-ray disku může mít až Full HD rozlišení a používá nejčastěji kodek h.264 nebo VC-1.  DCI. Digital Cinema Initiatives založena v roce 2002 sdružuje americká major studia. Vydává DCI specifikaci, což je dokument, který přesně stanovuje standardy technologie digitálního kina jako ekvivalentu 35mm projekce, což je forma používaná v produkci a projekci filmů v průběhu 20. století.

130

Při sestavování tohoto glosáře bylo využito informací z: Glossary of Motion Picture Terms. KODAK. Cinema and Television [online]. [cit. 2014-06-02]. DIXON, Douglas. Digital Video Terminology. Manifest Technology [online]. [cit. 2014-06-02]. Glossary of technology terms. AFTERDAWN OY. AfterDawn [online]. [cit. 2014-06-02]. PRO-DIGI, o.s. Digitální kino [online]. [cit. 2014-06-02]. 131 MERCER, David. CES 2013: Time for TV’s Fightback. In: Strategy Analytics Blogs [online]. [cit. 2014-06-02]. - 63 -

 Dolby Surround. Zvukový formát a systém společnosti Dolby pro kinosály. Jedním z rozšířených typů je Dolby Surround 7.1, který pomocí 8 kanálů zvuku vytváří dojem prostorového zvuku. Novější vývojovou větví je Dolby Atmos, v kvalitních domácích kinech je nejčastější šestikanálový systém Dolby Surround 5.1.  DVD-Video. Standard optického disku DVD. Definuje použitý kodek (nejčastěji MPEG-2) a rozlišení videa (maximum 720 × 576 pixelů). Jde v podstatě o SD rozlišení (standard-definition).  HDTV. High-Definition Television. Označuje televizi s vysokým rozlišením, tzn. více, než je analogový standart televizního rozlišení PAL nebo NTSC.  Kodek. Z anglického codec, což je složený výraz z coder-decoder. Jde o nástroj, počítačový program, který pomocí komprese transformuje datový proud (stream, signál) videa nebo audia při „výrobě“ (vstupu) a zpětně jej dekóduje při přehrávání. Díky důmyslnému algoritmu je pak komprimovaný datový proud „menší“ (zabírá méně diskové kapacity) což je výhodné pro přenos nebo uchování na různých typech médií (DVD, Blu-ray), ale zároveň si zachovává dostatečnou obrazovou kvalitu. Mimo již uvedených kodeků používaných pro optické disky existuje ještě celá řada dalších, např. kodeky DivX a XviD. Čím dokonalejší kodek (jako je moderní h.264 popř. h.265), tím lepší je kvalita videa při zachování malé velikosti datového toku.  Kontejner (container). Multimediální kontejner je obálka, která může obsahovat více datových proudů (streamů) najednou. Z uživatelského hlediska se jedná o typ nebo formát souboru, u videa typicky typ .AVI, .MP4, .WMV nebo .MOV. Tyto kontejnery mohou obsahovat jednu video stopu a řadu audio stop nebo stop titulků synchronizovaných s videem, mezi kterými si uživatel může vybrat. Různé kontejnery mohou být komprimovány různými kodeky (např. .AVI komprimovaný kodekem XviD, MP4 komprimovaný kodekem h.264 a obráceně), typ souboru tedy nemusí vypovídat o zvolené metodě komprese (která je důležitějším parametrem videa), ačkoliv i zde platí ustálené zvyklosti.  NTSC. Systém analogového televizního vysílání, rozšířený především v Severní a Jižní Americe. Rozlišení je 486 viditelných horizontálních řádků (nelze mluvit o pixelech, nejde o digitální formát). Pro zjednodušení můžeme tento systém považovat za SD rozlišení (standarddefinition).  PAL. Systém analogového televizního vysílání rozšířený především v Evropě, částečně Asii a Africe, technicky následovník NTSC. Rozlišení je 576 horizontálních řádků, zjednodušeně se jedná také o SD formát.  Pixel. Je nejmenší obrazovou jednotkou digitální grafiky, jeden obrazový bod. Počet pixelů v horizontální rovině násoben počtem pixelů v rovině - 64 -

vertikální udává rozlišení daného zařízení, resp. jeho zobrazovací jednotky, displeje. Čím více pixelů obrazovka zvládá zobrazit, tím jemnější a detailnější je obraz.  Poměr stran (obrazu). Jedná se o vyjádření poměru šířky k výšce obrazu. Vyjadřuje se v poměru k 1, nebo v celých číslech. Nejčastěji se můžeme setkat s širokoúhlým poměrem 16:9 (1,78:1) nebo standardním 4:3 (1,33:1). V kinech bývá poměr stran 1,85:1 nebo širší, a většina moderních filmů je natáčena v poměru 1,78 nebo 1,85.132 Grafické srovnání poměrů stran viz Obr. 1.  Rozlišení. Počet pixelů zobrazovacího zařízení nebo samotného digitálního videa vyjádřený počtem pixelů na horizontální ose × počet pixelů na ose vertikální. Tento parametr lze pravděpodobně subjektivně nejlépe posoudit na první pohled, co se týče kvality videa. Full HD rozlišení, někdy označované jako 1080i / 1080p má 1920 × 1080 pixelů. Menší HD standart bývá označován jako 720i / 720p a má rozlišení 1280 × 720 pixelů. HD (high-definiton) obecně označuje rozlišení vyšší než je TV / DVD (SD) standard. Čím větší rozlišení, tím jemnější obraz s více detaily.  Smart TV. Někdy také „hybrid TV“ je koncept integrace internetových služeb do set-top-boxů a domácích televizí. Takové zařízení typicky umožňuje přístup k webu, streamování médií, různé možnosti přístupu k VOD obsahu a k dalším aplikacím. Výraz Smart TV pak má odkazovat k dnešním smartphonům.  Snímková frekvence (Frame rate, fps). Definuje kolik obrázků (snímků) za sekundu video obsahuje. Čím více snímků za sekundu (fps – frames per second), tím se video, resp. pohyb zdá plynulejší. Lidské oko vnímá u filmové projekce obraz jako plynulý nad 24 fps, standardem u systému PAL je 25 fps, u NTSC je to 29,97 fps. U digitálního filmu jsou hodnoty analogické, někdy se používá i výrazně vyšší snímková frekvence (např. 120 nebo 300 fps).

9.1.2. VOD  AVOD (AdVOD). Advertising Video-On-Demand. VOD podporovaný (placený) z reklamního obsahu. Obsah je typicky zdarma pro uživatele a obsahuje reklamní bloky nebo bannery (poutače). Tento model využívá např. server YouTube, nebo neplacená část serveru Hulu.  Catch-up TV (Reply TV). Jedná se o VOD model, kdy jsou obyčejně televizní seriály nebo show nabízeny s několikadenním zpožděním od uvedení přes internet, příkladem je iVysílání.cz České televize nebo britský BBC iPlayer. 132

POWELL, Evan. Choosing the Right Aspect Ratio. In: ProjectorCentral.com [online]. [cit. 2014-06-02]. - 65 -

 DRM. Zkratka pro Digital rights management. Jde o sadu technologických postupů, které by měly zaručovat vlastníkům autorských (nebo jiných) práv k dílům jejich ochranu před neoprávněným kopírováním a distribuováním. Různých typů a druhů DRM existuje velké množství, neboť každá společnost má obyčejně systém vlastní. V mediální branži jde o velké téma, DRM má své zastánce i odpůrce. Většina společností však dnes od DRM ochrany spíše upouští, nebylo dostatečně prokázáno, že by pomáhala v ochraně vlastnických práv a uživatele spíše odrazuje (např. může zabraňovat ve vytvoření legální kopie souboru).  DTO. Download-To-Own označuje systém, kdy uživatel zaplatí jednorázový poplatek za legální stažení obsahu (videa, hudby) do svého počítače a získá tak kopii souboru pro své osobní použití. Soubor může mít různá omezení, např. nelze přehrát na jiné platformě, než pro jakou byl zakoupen, nebo je ošetřen nějakým typem DRM ochrany. Příkladem je např. portál iTunes Store, nebo český Doc Alliance Films.  EST. Zkratka pro Electronic Sell-Through, analogický termín jako DTO.  EVOD. Neboli Exclusive Video-On-Demand. Jde o VOD obsah exkluzivně produkovaný konkrétní VOD platformou, který není dostupný jinde. Příkladem je např. televizní seriál „House of Cards“ produkovaný společností Netflix.  FVOD. Zkratka pro Free Video-On-Demand. Obsah, který je nabízen zdarma, většinou však podpořený reklamou, stejně jako AVOD.  IPTV. Internet Protocol television je systém přenosu televizních služeb (vysílání, programu) přes internet, resp. internetový protokol, na rozdíl od přenosu kabelově, přes satelit nebo televizní anténu. IPTV služby mohou souviset přímo s živým televizním vysíláním v reálném čase, mohou poskytovat určitou úroveň interaktivity (např. přehrání pořadu, který byl odvysílán již dříve) nebo obsahují nějakou formu VOD.  PPV. Pay-per-view, neboli platba za zhlédnutí. Jednoduše jde o poplatek za zhlédnutí konkrétního snímku, ve chvíli, kdy ho uživatel chce sledovat. Na rozdíl např. od DTO je zde většinou obsah streamovaný, jeho kopie se nestahuje lokálně do počítače zákazníka.  Progresivní download. Jde o techniku, kdy se audio nebo video obsah stahuje do počítače uživatele, který ho zároveň ihned může sledovat, popř. přeskakovat na konkrétní čas resp. pozici ve snímku, aniž by musel čekat, až se soubor stáhne celý. Z uživatelského hlediska je proces prakticky stejný jako u streamingu, kde se však snímek neukládá na pevný disk počítače.  Streaming. (Doslova proudění, tok.) Jedná se o proces, kdy je audio nebo video obsah přenášen, „vysílán“ do koncového zařízení uživatele, - 66 -

bez nutnosti přímého stažení kopie souboru na pevný disk počítače (jiného zařízení). Typickým příkladem společnosti, která tento princip využívá, je americký Netflix.  SVOD. Je zkratkou pro Subscriptional Video-On-Demand, což je model, kdy uživatel platí typicky měsíční poplatek za využívání služby, resp. celého katalogu filmů (hudby). Stává se předplatitelem, a většinou může shlédnout neomezený počet snímků měsíčně. Příkladem je opět společnost Netflix.  TVOD. Znamená Transactional Video-On-Demand. Prakticky analogický výraz pro PPV, tedy uživatel platí jednorázový poplatek za konkrétní snímek. Obsah je většinou streamovaný, ale může se jednat i o DTO. Uživatel si také může koupit např. celou sezónu televizního seriálu, nebo celou řadu jedné filmové série.  VOD. Video-On-Demand, tedy jak již bylo zmíněno v úvodu, „video na vyžádání“. Může označovat celou škálu výše zmíněných podtypů VOD služeb, nebo obecně internetovou distribuci filmů (resp. videa, video obsahu).

- 67 -

10. Seznam tabulek a obrázků Obr. 1. Vybrané širokoúhlé formáty. ....................................................................... - 14 Obr. 2: Ukázka rozhraní služby Netflix na set-top boxu Roku. - 31 Obr. 3: Tabulka průměrných rychlostí připojení ...................................................- 33 Obr. 4: Náhled webového rozhraní v katalogu eshopu Amazon. ......................... - 38 Obr. 5: Náhled webového rozhraní Hulu ................................................................ - 41 Obr. 6: Náhled rozhraní iTunes Store .................................................................... - 46 Obr. 7: Náhled rozhraní portálu Topfun.cz. ........................................................... - 52 Obr. 8: Náhled rozhraní portálu Voyo.................................................................... - 55 Obr. 9: Náhled filmového profilu v databázi csfd.cz .............................................. - 57 Obr. 10: Náhled rozhraní portálu ivio.tv. .............................................................. - 58 Tab. 1: Graf vývoje tržeb a prodaných vstupenek v amerických kinech. .............. - 17 Tab. 2: Graf vývoje tržeb a prodaných vstupenek v českých kinech. . .................. - 18 Tab. 3: Celosvětový vývoj v počtu pláten. .............................................................. - 20 Tab. 4: Procentní rozložení cen za nákup filmu nebo seriálu v nabídce amerického Amazon Instant Video..............................................................................................- 36 Tab. 5: TVOD – Cena ............................................................................................... - 59 Tab. 6: TVOD – Parametry .................................................................................... - 60 Tab. 7: TVOD – Nabídka ........................................................................................ - 60 Tab. 8: SVOD – Cena ............................................................................................... - 61 Tab. 9: SVOD – Parametry ..................................................................................... - 61 Tab. 10: SVOD – Nabídka........................................................................................ - 61 -

- 68 -

11. Zdroje 1. Video On Demand (VOD) Market Solutions by Delivery, Applications: Global Advancements, Market Forecasts & Analysis (2013-2018). In: Markets and Markets [online]. Dostupné z: http://www.researchandmarkets.com/research/s8lh54/video_on_demand 2. THOMPSONOVÁ, K. a BORDWELL, D. Dějiny filmu: přehled světové kinematografie. 1.vyd. Praha: AMU, 2007. 3. UK Film Distribution Guide: The origins of UK film distribution. In: Film Distributors' Association [online]. Dostupné z: http://www.launchingfilms.com/origins-of-uk-film-distribution 4. History of the MPPDA. In: MPPDA Digital Archive [online]. Flinders University. Dostupné z: http://mppda.flinders.edu.au/history/mppda-history/ 5. KLIMEŠ, Ivan. Jazykové verze českých filmů a filmový průmysl v ČSR ve 30.letech. Iluminace. 2004, roč. 16, 2 (54). 6. 50/1945 Sb.: Dekret presidenta republiky o opatřeních v oblasti filmu. In: [online]. Dostupné z: http://www.psp.cz/sqw/sbirka.sqw?cz=50&r=1945 7. DANIELIS, Aleš. Česká filmová distribuce po roce 1989. Iluminace. 2007, roč. 19, 1 (65). 8. Příloha 3.1 Koncepce podpory a rozvoje české kinematografie a filmového průmyslu 2011-2016: Historie - základní vývojové tendence české kinematografie v letech 1945-2009 a jejich vyhodnocení. In: Ministerstvo kultury ČR [online]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/cz/media-aaudiovize/kinematografie/koncepce-podpory-a-rozvoje-ceske-kinematografiea-filmoveho-prumyslu-2011---2016-79977/ 9. BATISTOVÁ, Anna. Počátky širokoúhlých systémů v české kinematografii. Iluminace. 2006, roč. 18, 4 (64). 10. FRODLOVÁ, Tereza. Za hranicí filmového plátna. Brno, 2009. Bakalářská práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce doc. Mgr. Petr Szczepanik, Ph.D. 11. George Lucas discusses his ongoing effort to shape the future of digital cinema. American Cinematographer [online]. 2002. Dostupné z: http://www.theasc.com/magazine/sep02/exploring/ 12. WARNER BROS. Space Jam [online]. Dostupné z: http://www2.warnerbros.com/spacejam/movie/jam.htm 13. WARNER BROS. Wild Wild West [online]. Dostupné z: http://wildwildwest.warnerbros.com/

- 69 -

14. LA VOLPE, Louis. HD VIDEO vs. 35mm FILM. In: Film School Online [online]. Dostupné z: http://filmschoolonline.com/sample_lessons/sample_lesson_HD_vs_35mm. htm 15. Glossary of Motion Picture Terms. KODAK. Cinema and Television [online]. Dostupné z: http://motion.kodak.com/motion/Education/Film_Video_Glossary/index.ht m 16. DIXON, Douglas. Digital Video Terminology. Manifest Technology [online]. Dostupné z: http://www.manifest-tech.com/links/video_terms.htm 17. Glossary of technology terms. AFTERDAWN OY. AfterDawn [online]. Dostupné z: http://www.afterdawn.com/glossary/ 18. PRO-DIGI, o.s. Digitální kino [online]. Dostupné z: http://www.digitalnikino.cz/ 19. MERCER, David. CES 2013: Time for TV’s Fightback. In: Strategy Analytics Blogs [online]. Dostupné z: http://blogs.strategyanalytics.com/CHD/post/2013/01/03/CES-2013-Timefor-TVâs-Fightback.aspx 20. POWELL, Evan. Choosing the Right Aspect Ratio. In: ProjectorCentral.com [online]. Dostupné z: http://www.projectorcentral.com/build_home_theater_screen_aspect_ratio. htm 21. MING L., Liou. High quality video-on-demand services using Asymmetrical Digital Subscriber Line technology on Hong Kong telephone network [online]. Hong Kong, 1993. Dostupné z: http://hdl.handle.net/1783.1/2597 22. YUAN-LIANG, Su. The Video-On-Demand Trial in Taiwan: A Partially DAVIC Compliant System. Multimedia Tools and Applications [online]. 1997, roč. 5, č. 2. Dostupné z: http://link.springer.com/article/10.1023%2FA%3A1009645332619 23. Cambridge Consumers Move Into 21st Century with Interactive TV. In: Cambridge iTV trial [online]. 1995. Dostupné z: http://chrisacorns.computinghistory.org.uk/docs/Acorn/PR/Cambridge_Con sumers_move_into_21st_Century_with_interactive_TV.txt 24. ELEFTHERIADIS, Alexandros. Architecting Video-on-Demand systems: DAVIC 1.0 and beyond [online]. New York, USA, 1995. Dostupné z: http://www.ee.columbia.edu/ln/dvmm/publications/95/mcvc95.pdf. Columbia University. 25. HIGGINS, John M. VOD: Is it a business yet?. In: Broadcasting & Cable [online]. 2000. Dostupné z: http://www.highbeam.com/doc/1G161207587.html - 70 -

26. ZANDL, Patrick. Video on Demand - když chcete film a ne procházku do půjčovny. Lupa.cz [online]. 2003. Dostupné z: http://www.lupa.cz/clanky/video-on-demand-kdyz-chcete-film-a-neprochazku-do-pujcovny/ 27. Video on Demand in Europe. In: European Audiovisual Observatory [online]. Strasbourg, 2007. Dostupné z: http://www.obs.coe.int/documents/205595/264625/VOD+2007+EN.pdf 28. Video on demand and catch-up TV in Europe. In: European Audiovisual Observatory [online]. Strasbourg, 2009. Dostupné z: http://www.obs.coe.int/documents/205595/264625/VOD+2009+EN.pdf 29. BERNFELD, Wendy. Brave New World: Digital Distribution Beyond the Old World. Sundance Institute: #ArtistServices [online]. 2012. Dostupné z: https://www.sundance.org/artistservices/distribution/article/brave-newworld-digital-distribution-beyond-the-old-world/ 30. TRIBBEY, Chris. IHS: Digital Helped Home Entertainment in 2013. M&E Journal [online]. 2014. Dostupné z: http://mesalliance.org/blog/uncategorized/2014/01/16/ihs-digital-helpedhome-entertainment-in-2013/ 31. DEG Year-End 2013 Home Entertainment Report. In: The Digital Entertainment Group [online]. 2014. Dostupné z: http://degonline.org/wpcontent/uploads/2014/02/DEG-Year-End-2013-Home-EntertainmentReport.pdf 32. Box office down in the European Union in 2013 but first quarter of 2014 shows promise. European Audiovisual Observatory [online]. 2014. Dostupné z: http://www.obs.coe.int/-/pr-cannes-cinema-market-trends-2014 33. Cinema admissions in the European Union down by 4.1% in 2013. European Audiovisual Observatory [online]. 2014. Dostupné z: http://www.obs.coe.int//pr-berlinale-2014 34. Mobile Video Growth Will Continue to Outpace Viewing on Connected CE. ABI Research [online]. 2014. Dostupné z: https://www.abiresearch.com/press/mobile-video-growth-will-continue-tooutpace-viewi 35. Cisco Visual Networking Index: Global Mobile Data Traffic Forecast Update, 2013–2018 [online]. San Jose, USA, 2014. Dostupné z: http://www.cisco.com/c/en/us/solutions/collateral/service-provider/visualnetworking-index-vni/white_paper_c11-520862.pdf. Cisco. 36. Ericsson Mobility Report [online]. Stockholm, Sweden, 2013. Dostupné z: http://www.ericsson.com/res/docs/2013/ericsson-mobility-report-november2013.pdf. Ericsson.

- 71 -

37. Global Trends in Video-on-Demand Technology. Frost & Sullivan [online]. 2013. Dostupné z: http://www.reportbuyer.com/leisure_media/film_dvd_video/global_trends_ video_on_demand_technology.html 38. As TV Viewing Drives Subscription Video-On-Demand, Netflix Dominates, but Hulu Plus and Amazon Gain. The NPD Group [online]. 2013. Dostupné z: https://www.npd.com/wps/portal/npd/us/news/press-releases/the-npdgroup-as-tv-viewing-drives-subscription-video-on-demand-netflix-dominatesbut-hulu-plus-and-amazon-gain/ 39. Apple iTunes Dominates Internet Video Market. The NPD Group [online]. 2013. Dostupné z: https://www.npd.com/wps/portal/npd/us/news/pressreleases/the-npd-group-apple-itunes-dominates-internet-video-market/ 40. AULETTA, Ken. Outside the Box: Netflix and the future of television. The New Yorker [online]. 2014. Dostupné z: http://www.newyorker.com/reporting/2014/02/03/140203fa_fact_auletta 41. SWENEY, Mark. Netflix gathers detailed viewer data to guide its search for the next hit. The Guardian [online]. 2014. Dostupné z: http://www.theguardian.com/media/2014/feb/23/netflix-viewer-data-houseof-cards 42. GREGOR, Jan. Soumrak Hollywoodu: Proč je dnes lepší koukat na televizi než chodit do kina. Respekt. 2011, roč. 22, č. 41, s. 52-59. 43. Netflix to Create Its First Spanish-Language Original Series. Variety [online]. 2014. Dostupné z: http://variety.com/2014/tv/news/netflix-to-create-its-firstspanish-language-original-series-1201162045/ 44. SPANGLER, Todd. Netflix to Expand Into Original Movies, Will Double Spending on Originals in 2014. Variety [online]. 2013. Dostupné z: http://variety.com/2013/digital/news/netflix-to-expand-into-original-movieswill-double-spending-on-originals-in-2014-1200748504/ 45. NETFLIX. Netflix [online]. Dostupné z: https://www.netflix.com/global 46. SCOTT, Mark. Netflix Faces Hurdles, Country by Country, in Bid to Expand in Europe. The New York Times [online]. 2014. Dostupné z: http://www.nytimes.com/2014/05/22/business/international/netflix-plansto-expand-in-europe.html?_r=2 47. LUCKERSON, Victor. Netflix Will Have to Spend a Fortune for Its International Expansion. Time [online]. 2014. Dostupné z: http://time.com/107755/netflix-eurpe/ 48. Quarterly Earnings. NETFLIX. Investor Relations [online]. 2014. Dostupné z: http://ir.netflix.com/results.cfm

- 72 -

49. SWENEY, Mark. Netflix to spend $3bn on TV and film content in 2014Netflix to spend $3bn on TV and film content in 2014. The Guardian [online]. 2014. Dostupné z: http://www.theguardian.com/media/2014/feb/05/netflix-spend3-billion-tv-film-content-2014 50. Annual Reports & Proxies: 2013 Annual Report. NETFLIX. Investor Relations [online]. 2014. Dostupné z: http://ir.netflix.com/annuals.cfm 51. O'TOOLE, James. Netflix to increase subscription prices. CNN Money [online]. 2014. Dostupné z: http://money.cnn.com/2014/04/21/technology/netflixprices/ 52. HIRSCHHORN, Dan. Netflix Is About to Disappear Some Classics. Time [online]. 2013. Dostupné z: http://business.time.com/2013/12/31/netflix-isabout-to-disappear-some-classics/ 53. WOOLLACOTT, Emma. Netflix Checks Piracy Stats To Help It Decide What To Buy. Forbes [online]. 2013. Dostupné z: http://www.forbes.com/sites/emmawoollacott/2013/09/16/netflix-checkspiracy-stats-to-help-it-decide-what-to-buy/ 54. MCENTEE, Kevin. Complexity In The Digital Supply Chain. In: The Netflix Tech Blog [online]. Netflix, 2012. Dostupné z: http://techblog.netflix.com/2012/12/complexity-in-digital-supply-chain.html 55. Encoding for streaming. In: Netflix US & Canada Blog [online]. Netflix, 2008. Dostupné z: http://blog.netflix.com/2008/11/encoding-for-streaming.html 56. GRAVES, Stephen. How Netflix is going to bring 4K streaming to your TV. Stuff [online]. 2013. Dostupné z: http://www.stuff.tv/netflix/ces-2014/hownetflix-going-bring-4k-streaming-your-tv/news 57. KIRKPATRICK, Marshall. Amazon Unbox goes live. TechCrunch [online]. 2006. Dostupné z: http://techcrunch.com/2006/09/07/amazon-unbox-goeslive/ 58. SWENEY, Mark. Amazon takes on Netflix with rebrand of LoveFilm video-ondemand service. The Guardian [online]. 2014. Dostupné z: http://www.theguardian.com/technology/2014/feb/21/amazon-lovefilmrevamp-film-tv-rental 59. HEMPEL, Jessi. How to make good TV for the web, according to Amazon. Fortune [online]. 2014. Dostupné z: http://fortune.com/2014/05/13/how-tomake-good-tv-for-the-web-according-to-amazon/ 60. SPANGLER, Todd. Amazon Studios to Shoot 2014 Originals in Ultra HD, Hoping to Sell 4K TVs. Variety [online]. 2014. Dostupné z: https://variety.com/2013/digital/news/amazon-studios-to-shoot-2014originals-in-ultra-hd-hoping-to-sell-4k-tvs-1200963089/

- 73 -

61. YAROW, Jay. Amazon Says It Has At Least 20 Million Prime Members. Business Insider [online]. 2014. Dostupné z: http://www.businessinsider.com/amazon-prime-members-2014-1 62. Annual Reports and Proxies: 2013 Annual Report. AMAZON. Investor Relations [online]. 2014. Dostupné z: http://phx.corporateir.net/phoenix.zhtml?c=97664&p=irol-reportsAnnual 63. ROGOWSKY, Mark. Amazon Prime Goes To $99, Newcomers Have A Week To Jump In Before The Price Increase. Forbes [online]. 2014. Dostupné z: http://www.forbes.com/sites/markrogowsky/2014/03/13/prime-timeamazon-gives-newcomers-a-week-to-jump-in-before-the-price-increase/ 64. What is Content Protection?. In: Amazon.com: Help & Customer Service [online]. Dostupné z: http://www.amazon.com/gp/help/customer/display.html?nodeId=20146098 0 65. BAKER, Alex. How to Remove DRM from Amazon Video on Demand Movies. In: Aimersoft [online]. 2014. Dostupné z: http://www.aimersoft.com/itunesdrm/remove-drm-from-amazon-video-on-demand.html 66. AMAZON. Amazon.com [online]. 2014. Dostupné z: http://www.amazon.com/ 67. AMAZON. Amazon.co.uk [online]. 2014. Dostupné z: http://www.amazon.co.uk/ 68. AMAZON. Amazon.de [online]. 2014. Dostupné z: http://www.amazon.de/ 69. Hulu Debuts Via Private Beta. HULU. Press [online]. 2007. Dostupné z: http://www.hulu.com/press/private_beta.html 70. Hulu.com Opens to Public, Offers Free Streams of Hit TV Shows, Movies and Clips. HULU. Press [online]. 2008. Dostupné z: http://www.hulu.com/press/launch_press_release.html 71. STELTER, Brian. Successes (and Some Growing Pains) at Hulu. The New York Times: Technology [online]. 2010. Dostupné z: http://www.nytimes.com/2010/04/01/technology/01hulu.html 72. SCHONFELD, Erick. Hulu Now Live In Japan With Subscription-Only Service. TechCrunch [online]. 2011. Dostupné z: http://techcrunch.com/2011/08/31/hulu-japan-subscription-only/ 73. HOPKINS, Mike. Today at the Hulu Upfront. HULU. Hulu Blog [online]. 2014. Dostupné z: http://blog.hulu.com/2014/04/30/today-at-the-hulu-upfront/ 74. LAWLER, Ryan. Hulu Says Sayonara, Sells Off Japanese Unit To Nippon TV. TechCrunch [online]. 2014. Dostupné z: http://techcrunch.com/2014/02/27/hulu-says-sayonara-sells-off-japaneseunit-to-nippon-tv/

- 74 -

75. JAMES, Meg. Hulu introduces "Battleground," its first original scripted show. Los Angeles Times: Hollywood & entertainment industry news [online]. 2012. Dostupné z: http://latimesblogs.latimes.com/entertainmentnewsbuzz/2012/01/huluintroduces-battleground-first-original-scripted-show.html 76. GUTELLE, Sam. Hulu Plans To Triple Spending On Originals Over The Next Year. Tubefilter [online]. 2014. Dostupné z: http://www.tubefilter.com/2014/04/30/hulu-digital-content-newfrontsoriginals-budget/ 77. Hulu Plus. HULU. [online]. Dostupné z: http://www.hulu.com/plus 78. INGRAHAM, Nathan. ITunes Store at 10: how Apple built a digital media juggernaut. The Verge [online]. 2013. Dostupné z: http://www.theverge.com/2013/4/26/4265172/itunes-store-at-10-how-applebuilt-a-digital-media-juggernaut 79. iTunes Store Tops 10 Billion Songs Sold. APPLE. Apple Press Info [online]. 2010. Dostupné z: https://www.apple.com/pr/library/2010/02/25iTunesStore-Tops-10-Billion-Songs-Sold.html 80.iTunes Music Store Downloads Surpass 300 Million. APPLE. Apple Press Info [online]. 2005. Dostupné z: https://www.apple.com/pr/library/2005/03/02iTunes-Music-StoreDownloads-Surpass-300-Million.html 81. BLAU, Max. How Spotify Engineered the New Music Economy. Mashable: Spotlight [online]. 2013. Dostupné z: http://mashable.com/2013/10/06/spotify-music-economy/ 82. BERNSTEIN, Paula. Independent films are finding their audiences on VOD. USA Today [online]. 2013. Dostupné z: http://www.usatoday.com/story/life/movies/2013/10/26/independent-filmsfinding-vod-audience-indiewire/3151265/ 83. ELMER-DEWITT, Philip. The algebra of iTunes. Fortune [online]. 2013. Dostupné z: http://tech.fortune.cnn.com/2013/06/15/apple-algebra-itunesasymco/ 84. DEDIU, Horace. Measuring the iTunes video store. ASYMCO. Asymco [online]. 2013. Dostupné z: http://www.asymco.com/2013/06/19/measuringthe-itunes-video-store/ 85. JACKSON, Eric. What If Apple Spun Out iTunes?. Forbes [online]. 2014. Dostupné z: http://www.forbes.com/sites/ericjackson/2014/05/06/what-ifapple-spun-out-itunes/ 86. SPENCER, Graham. The Great Disparity in Global iTunes Prices. MacStories [online]. 2011. Dostupné z: http://www.macstories.net/stories/the-greatdisparity-in-global-itunes-prices/ - 75 -

87. Apple iTunes. APPLE. iTunes Store [online]. Dostupné z: https://www.apple.com/itunes/features/#store 88.POLÁK, Lukáš a Jan POTŮČEK. Tvůrci nové videotéky Ivio: umožníme lidem, aby si filmy stáhli a přehráli offline jako na Uložto. DigiZone [online]. 2014 [cit. 2014-06-05]. Dostupné z: http://www.digizone.cz/clanky/tvurci-novevideoteky-ivio-umoznime-lidem-aby-si-filmy-stahli-a-prehrali-offline-jako-naulozto/ 89. ČIČÁK, Matěj. Ivio: filmy online zcela legálně, zdarma s reklamou. Zive.cz [online]. 2014 [cit. 2014-06-05]. Dostupné z: http://www.zive.cz/clanky/iviofilmy-online-zcela-legalne-zdarma-s-reklamou/sc-3-a-172858/default.aspx 90. KNOTKOVÁ, Simona. Byl spuštěn projekt IVIO - první online kino v Česku. Filmserver [online]. [cit. 2014-06-05]. Dostupné z: http://filmserver.cz/clanek/7188/byl-spusten-projekt-ivio-prvni-online-kinov-cesku/ 91. POLÁK, Lukáš. Videoportál Voyo po startu konkurenční služby Ivio posílí o nové filmy i seriály. DigiZone [online]. 2014 [cit. 2014-06-05]. Dostupné z: http://www.digizone.cz/clanky/videoportal-voyo-po-startu-konkurencnisluzby-ivio-posili-o-nove-filmy-i-serialy/ 92. CET 21: Start Nova Plus nekanibalizuje Voyo.cz. MediaGuru [online]. 2014 [cit. 2014-06-05]. Dostupné z: http://www.mediaguru.cz/2014/04/cet-21-startnova-plus-nekanibalizuje-voyo-cz/ 93. POTŮČEK, Jan. Voyo nabídne krátce po americké premiéře seriály Client List a Breaking Bad. S titulky. DigiZone [online]. 2013 [cit. 2014-06-05]. Dostupné z: http://www.digizone.cz/clanky/voyo-nabidne-kratce-po-americkepremiere-serialy-client-list-a-breking-bad-s-titulky/ 94. BEDNAŘÍK, Jan. Nova spouští video on demand službu Voyo.cz pro platformu Android. PCWorld [online]. 2013 [cit. 2014-06-05]. Dostupné z: http://pcworld.cz/novinky/nova-spousti-video-on-demand-sluzbu-voyo-czpro-platformu-android-46233 95. POTŮČEK, Jan. Voyo má 30 tisíc předplatitelů, plán 100 tisíc pro letošek zůstává. Chce je i Topfun. DigiZone [online]. 2012 [cit. 2014-06-05]. Dostupné z: http://www.digizone.cz/clanky/voyo-ma-30-tisic-predplatitelu-plan-100tisic-do-konce-roku-zustava-chce-je-i-topfun/ 96. POTŮČEK, Jan. Letos chceme mít 100 tisíc předplatitelů Voyo.cz, říká šéf internetu televize Nova. DigiZone [online]. 2012 [cit. 2014-06-05]. Dostupné z: http://www.digizone.cz/clanky/chci-100-tisic-predplatitelu-voya-rika-pavelkrbec/

- 76 -

97. POLÁK, Lukáš. Nova nabízí na Voyo.cz přístup ke kompletnímu obsahu za 189 korun. DigiZone [online]. 2011 [cit. 2014-06-05]. Dostupné z: http://www.digizone.cz/clanky/nova-nabizi-na-voyo-cz-pristup-kekompletnimu/ 98. JANEČEK, Vláďa. Televize Nova spustila videoportál Voyo a nechala si uniknout šanci. SuperApple [online]. 2011 [cit. 2014-06-05]. Dostupné z: http://superapple.cz/2011/01/televize-nova-spustila-videoportal-voyo-anechala-si-uniknout-sanci-byt-prvni/ 99. ČERMÁK, Štěpán. HCP: Topfun ve FullHD a ve 3D. HDmag [online]. 2011 [cit. 2014-06-05]. Dostupné z: http://hdmag.cz/clanek/hcp-topfun-ve-fullhd-a-ve3d 100. JAVŮREK, Michal. On-line videopůjčovna Topfun nabídne 3D a 4K obsah, první přichází na řadu dokumenty. Smartmania [online]. 2014 [cit. 2014-06-05]. Dostupné z: http://smartmania.cz/bleskovky/on-linevideopujcovna-topfun-nabidne-3d-a-4k-obsah-prvni-prichazi-na-radudokumenty-7353 101. Videopůjčovna Topfun. TOPFUN MEDIA. [online]. [cit. 2014-06-05]. Dostupné z: http://cz.topfun.tv/ 102. POLÁK, Lukáš. Videopůjčovna Topfun chce i americké seriály, jen pár dní po premiéře. DigiZone [online]. 2012 [cit. 2014-06-05]. Dostupné z: http://www.digizone.cz/clanky/videopujcovna-topfun-chce-i-americkeserialy-jen/ 103. VÁCLAVÍK, Lukáš. Topfun.cz: jak vypadá největší online půjčovna u nás?. Cnews.cz [online]. 2010 [cit. 2014-06-05]. Dostupné z: http://www.cnews.cz/topfuncz-jak-vypada-nejvetsi-online-pujcovna-u-nas 104. AUST, Ondřej. Videotéka Novy Voyo hlásí 30.000 abonentů, konkurenční Topfun 27.500. Mediář [online]. 2013 [cit. 2014-06-05]. Dostupné z: http://www.mediar.cz/videoteka-novy-voyo-hlasi-30-000abonentu-konkurencni-topfun-27-500/ 105. POTŮČEK, Jan. Startovací balíček od videotéky Topfun si předplácí 27 tisíc lidí, dosáhl čísel Voya. DigiZone [online]. 2013 [cit. 2014-06-05]. Dostupné z: http://www.digizone.cz/clanky/startovaci-balicek-od-videotekytopfun-si-predplaci-27-tisic-lidi-dosahl-cisel-voya/ 106. BOROVAN, Aleš. Majitelé J&T rozjíždějí na internetu český „Netflix“. Connect [online]. 2012 [cit. 2014-06-05]. Dostupné z: http://connect.zive.cz/bleskovky/majitele-jt-rozjizdeji-na-internetu-ceskynetflix/sc-321-a-161993 107. Wayback Machine. THE INTERNET ARCHIVE. [online]. [cit. 2014-0605]. Dostupné z: https://archive.org/web/web.php

- 77 -

108. ŽÁK, Čestmír. On-line videopůjčovna Topfun časem nabídne i Avatar. PCWorld [online]. 2010 [cit. 2014-06-05]. Dostupné z: http://pcworld.cz/novinky/on-line-videopujcovna-topfun-nabidne-i-avatar8715 109. POTŮČEK, Jan. Bontonfilm nabídne stovku filmů přes IPTV službu Topfun.cz. DigiZone [online]. 2007 [cit. 2014-06-05]. Dostupné z: http://www.digizone.cz/clanky/bontonfilm-nabidne-stovku-filmu-pres-iptvsluzbu-topfun-cz/ 110. Topfun se přidal na Facebook a Youtube. Parlamentní listy [online]. 2013 [cit. 2014-06-05]. Dostupné z: http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/tiskovezpravy/Topfun-se-pridal-naFacebook-a-Youtube-287358 111. POTŮČEK, Jan. Videotéka Topfun: jsme největší v Česku. Pomohla nám britská On Demand Group. DigiZone [online]. 2012 [cit. 2014-06-05]. Dostupné z: http://www.digizone.cz/clanky/videoteka-topfun-jsme-nejvetsi-vcesku-pomohla-nam-britska-on-demand-group/ 112. NÝVLT, Václav. Stahování zahubilo 97 procent videopůjčoven, nyní mu zvoní hrana. Technet.cz [online]. 2012 [cit. 2014-06-05]. Dostupné z: http://technet.idnes.cz/stahovani-zahubilo-97-procent-videopujcoven-nynimu-zvoni-hrana-pwl-/tec_video.aspx?c=A120130_133339_tec_video_nyv 113. RYCHLÍK, Martin. Byli by Češi bez dabingu zdatnější v cizích jazycích?. Česká pozice [online]. 2013 [cit. 2014-06-05]. Dostupné z: http://ceskapozice.lidovky.cz/byli-by-cesi-bez-dabingu-zdatnejsi-v-cizichjazycich-fhv-/tema.aspx?c=A130928_220539_pozice_136253 114. RAITORALOVÁ, Olga. Analýza návštěvnosti českých kin - vývoj a prognóza [online]. Praha, 2007 [cit. 2014-06-05]. Dostupné z: http://www.kinosvetozor.cz/_download/MP_Analyza_navstevnosti_ceskych _kin.pdf. Magisterská práce. AMU v Praze.

11.1. Filmografie  Zrození národa, 1915, USA. Režie: David Wark Griffith.  Všichni dobří rodáci, 1968, Československo. Režie: Vojtěch Jasný.  Pouta, 2009, Česká republika. Režie: Radim Špaček.

11.1.1. Televizní seriály  House of Cards, 2013, USA. Režie: David Fincher, Joel Schumacher, James Foley, Allen Coulter, Charles McDougall, Carl Franklin, Jodie Foster, John David Coles, Robin Wright.

- 78 -

 Orange is the New Black, 2013, USA. Režie: Michael Trim, Andrew McCarthy, Jodie Foster, Phil Abraham, Uta Briesewitz, Constantine Makris, Matthew Penn.  Hořící keř, 2013, Česká republika, Polsko. Režie: Agnieszka Holland.  Terapie, 2011, Česká republika. Režie: Petr Zelenka, Marek Najbrt, Jaroslav Fuit, Lenka Wimmerová.  Breaking Bad, 2008, USA. Režie: Michelle MacLaren, Adam Bernstein, Vince Gilligan, Colin Bucksey, Michael Slovis, Bryan Cranston, Terry McDonough, Johan Renck, Rian Johnson, Scott Winant, Peter Gould, Tricia Brock, Bronwen Hughes, Tim Hunter, Jim McKay, Phil Abraham, John Dahl, Félix Enríquez Alcalá, Charles Haid, Peter Medak, John Shiban, David Slade, George Mastras, Thomas Schnauz, Sam Catlin.  Alpha House, 2013, USA. Režie: Adam Bernstein, Bob Balaban, Michael Mayer, Jake Schreier, Jann Turner, Clark Johnson, Andrew McCarthy.  Betas, 2013, USA. Režie: Michael Lehmann, Todd Strauss-Schulson, Andy Tennant, Alex Winter, Lev L. Spiro.  Battleground, 2012, USA. Režie: J.D. Walsh.

- 79 -

Vysoká škola ekonomická v Praze. Bakalářská práce Jakub Svoboda

Recommend Documents