Vysoká škola ekonomická v Praze
Bakalářská práce
2013
Jakub Zajíc
Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta podnikohospodářská Studijní obor: Podniková ekonomika a management
Název bakalářské práce:
Možnosti osobního rozvoje studentů VŠE
Autor bakalářské práce: Jakub Zajíc Vedoucí bakalářské práce:
Mgr. Tereza Králová, Ph.D.
Prohlášení
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Možnosti osobního rozvoje studentů VŠE“ vypracoval samostatně s využitím literatury a informací, na něž odkazuji.
V Praze dne 30. května 2013
Podpis
Název bakalářské práce: Možnosti osobního rozvoje studentů VŠE
Abstrakt: Tato bakalářská práce se zaměřuje na možnosti osobního rozvoje studentů VŠE. Cílem práce bylo zmapovat možnosti osobního rozvoje, které se studentům, zabývajících se osobním rozvojem, nabízejí. V první části zpracovávám teoretické poznatky pomocí odborné literatury, relevantních internetových zdrojů a vlastních poznatků, získaných na přednáškách osobního rozvoje, z dříve čtených knih nebo vlastními zkušenostmi a následným vlastním osobním ověřováním. V metodologické části charakterizuji výběr vhodných respondentů a způsob, jakým byl prováděn kvalitativní výzkum. Výsledkem výzkumu je zpracovaná analýza, která reflektuje postoje, zkušenosti a doporučení respondentů se sebeřízením, způsoby, jak žít efektivně a kde hledat inspiraci pro další rozvoj. V závěru práce je uveden souhrn doporučení, který by měly studentům na jejich cestě pomoci.
Klíčová slova: Možnosti osobního rozvoje studentů VŠE, osobní rozvoj, metody osobního rozvoje
Title of the Bachelor´s Thesis: Opportunities for personal development of students of the University of Economics in Prague
Abstract: This bachelor thesis is devoted to the opportunities for personal development of students of the University of Economics in Prague. The aim of research was to explore the possibilities of personal development, which the students interested in personal development are offered. The first part is about processing of theoretical knowledge using literature, relevant Internet and other resources attained in lectures and following own personal development. The selection of appropriate respondents and the way the qualitative research was conducted is described in the practical part. The result of the research is elaborated analysis that reflects the attitudes, experiences and recommendations of respondents about self-managing, ways to live effectively and look for inspiration for further development. In the conclusion the summary of recommendations to help students on their way is mentioned.
Key words: Opportunities for personal development of students, methods of personal growth
Poděkování
Chtěl bych poděkovat paní Mgr. Tereze Králové, Ph.D. za odborné vedení bakalářské práce, cenné rady a postřehy. Také bych chtěl poděkovat za spolupráci všem přátelům a rodině, bez jejichž přispění by tato práce nemohla vzniknout.
6
Obsah Obsah
....................................................................................................................... 7
Úvod .............................................................................................................................. 9 Teoretická část ............................................................................................................ 11 1
2
3
Osobní rozvoj ...................................................................................................... 11 1.1
Osobnost ..................................................................................................... 11
1.2
Studenti VŠE ................................................................................................ 12
1.3
Rozvoj osobnosti ......................................................................................... 13
Sebeřízení ........................................................................................................... 15 2.1
Cíle a programy ........................................................................................... 15
2.2
Programování mysli..................................................................................... 18
2.3
Řízení času ................................................................................................... 19
2.4
Vliv sociálního okolí na osobní rozvoj ......................................................... 22
Efektivní životní styl ............................................................................................ 26 3.1
Životní rovnováha........................................................................................ 26
3.2
Osobní vize a štěstí ...................................................................................... 27
Praktická část .............................................................................................................. 30 4
Cíle výzkumu ....................................................................................................... 30
5
Metodologická část ............................................................................................ 31 5.1
ROZHOVOR .................................................................................................. 31 7
6
7
5.2
Použité otázky a jejich užití v rozhovoru ..................................................... 32
5.3
Charakteristika výzkumného souboru ........................................................ 34
Analýza získaných dat ......................................................................................... 38 6.1
Vnímání pojmu osobního rozvoje ............................................................... 38
6.2
Sebeřízení .................................................................................................... 40
6.3
Efektivní životní styl a vize .......................................................................... 43
Diskuse a limity zjištění....................................................................................... 45
Závěr ............................................................................................................................ 46 Seznam použité literatury ........................................................................................... 47 Seznam obrázků .......................................................................................................... 50 Přílohy ......................................................................................................................... 51 Příloha č. 1 – Seznam studentských organizací na VŠE ........................................... 51 Příloha č. 2 – Struktura rozhovoru .......................................................................... 53 Příloha č. 3 – Vzorový rozhovor s Vilémem ............................................................. 54
8
Úvod „Cílem života je rozvíjení naší vlastní osobnosti, dokonalá realizace naší přirozenosti: právě proto existujeme.“ Oscar Wilde
Dnešní svět je úžasně rozmanitý a nabízí nám nekonečné možnosti, jak prožít šťastně a spokojeně svůj život. Každý si pod tím vybaví něco jiného a ve své představě spokojeného života se můžeme navzájem velmi lišit.
Úloze vzdělávání
přikládám ve svém životě velkou váhu. Proto jsem se i ve své bakalářské práci rozhodl této oblasti věnovat, konkrétně možnostem osobního rozvoje studentů VŠE a zmapovat způsoby a možnosti, které se současným studentům na škole a mimo ní nabízejí. Během studia se mi podařilo poznat spoustu báječných a inspirativních lidí – mezi nimi i studenty, kteří možná ve svém životě a studiu dělali vždy něco navíc a díky tomu se z nich staly dnes usměvavé a viditelně úspěšné osobnosti. To „něco navíc“ bych se rád pokusil ve své práci a výzkumu zachytit a rozšířit to o další možnosti, které pokládám za smysluplné a mohou podle mě studenty navést na cestu ke své osobní jedinečnosti. Je možné a potěšilo by mě zjistit, že mé závěry a obsah práce mohou být použitelné a smysluplné i pro čtenáře a studenty jiných škol nebo dokonce čtenáře z jiného prostředí. Bylo by to však až příliš ambiciózní s tímto cílem práci psát, zvláště když možnosti svého osobního rozvoje a vůbec představa o úspěšném životě nebo úspěšném studentském životě je u různých skupin obvykle jiná. S tímto vědomím jsem se rozhodl zaměřit na skupinu, která je pro mě nejsnadněji identifikovatelná, neboť jsem také v současnosti studentem. Téma osobního rozvoje mě již dlouho dobu velmi zajímá a to bylo také důvodem, proč jsem se rozhodl nyní své postřehy a poznatky seskupit a propojit jej s vnímáním jiných lidí. Při bližším zkoumání a snaze téma uchopit, jsem velmi brzo zjistil, že je mnohem komplexnější než se na první pohled může zdát a zasahuje do mnoha oblastí a činností člověka, než je možné v této práci v celé míře obsáhnout. Stejně tak jako i j obraz spokojeného života, má i o osobním rozvoji na začátku každý 9
svou vlastní představu. Rozhodl jsem se proto ze všech možností vykrojit tu část, na kterou bych se chtěl zaměřit – a s tímto paradigmatem1 bych chtěl v následujících částech pracovat. S tímto pohledem jsem v dalších částech pracoval, aby bylo možné téma konkrétněji uchopit, pracovat s ním při výzkumu a přiblížit se nakonec k užitečným a snad také objektivním zjištěním. Výsledkem je souhrn informací, ke kterým jsem dospěl v rámci vlastního šetření a odborných poznatků z odkazovaných zdrojů, rozhovorů s respondenty a následné syntézy do uceleného souboru doporučení a přístupů,
které
mohou
mladým
studentům
pomoci
k
lepšímu
a
spokojenějšímu životu v průběhu jejich studia a také po něm. Má práce je rozčleněna do 3 hlavních částí. V první teoretické části definuji základní pojmy jako např. osobnost či osobní rozvoj. Dále vysvětlím metodiku šetření a způsob, jakým jsem se rozhodl provést výzkum a jeho výsledky. Následují zpracované názory mých respondentů. V závěru shrnu poznatky a možná doporučení, ke kterým jsem dospěl pomocí použitých metod a uvedu způsoby, jak je možné s těmito poznatky v případě osobního rozvoje vysokoškolských studentů dále pracovat.
1
Paradigma - model nebo také mentální mapa vyrůstající ze zkušeností a podmínečností prostředí. (COVEY, 2009, s.33 )
10
Teoretická část 1 Osobní rozvoj 1.1 Osobnost Osobnost člověka je
neuvěřitelně široký a neuchopitelný pojem,
který nelze
specifikovat jediným univerzálním způsobem. Jedná se o slovo, vycházející z latinského termínu „persona“, které bylo dříve používané ve starověku pro masku, kterou si herci nasazovali v průběhu tehdejších divadelních her. Měla označovat nejen fyzickou podobu hrané postavy, ale znázorňovala také i charakter. Z psychologického hlediska se můžeme na osobnost interpretovat různými způsoby. Nejčastěji například jako:
„Osobnost je individuální je individuální jednota člověka; je to jednota jeho duševních vlastností a dějů založená na jednotě těla a utvářena a projevující se jeho společenských vztazích,“ (Tardy in Balcar, 1983, s.16)
„Osobnost je jedinečný vzorec rysů, tj. trvalých způsobů, jimiž se jedinec liší od druhých.“ (Guilford in Balcar, 1983, s.17)
„Osobnost označuje psychiku člověka a zdůrazňuje na jedné straně celistvost, na druhé pak odlišnost a jedinečnost každého člověka“ (Pauknerová a kol., 2007, s.86)
Pojmem osobnost si však můžeme pomoci vyložit nejen z hlediska psychologického nebo sociologického hlediska, ale i jinými způsoby, nejběžněji jako konkrétního člověka, který je jedinečný svými společensky pozitivně hodnocenými kvalitami, výkony a sociálními rozměry, které jej utvářejí. (Bedrnová & Nový, a kol., 2007, s.48). Pro účely práce, zabývající se především osobním rozvojem, budeme pracovat s tímto termínem výše popsaným způsobem .
11
1.2 Studenti VŠE Studenti VŠE, stejně tak jako jiní, budou mít svá vlastní specifika, které v některých případech mohou být vlastní tu více, či někde méně stejné i pro studenty jiných škol a mladé lidí obecně. Tak jako jsme každý z nás sám o sobě výjimečný, i mezi studenty této školy budou existovat vždy určité rozdíly pramenící z naší osobní jedinečnosti, výchozího sociálního prostředí a snad také popularity a významu této instituce a její schopnosti ke studiu přitáhnout studenty různorodých zájmů a charakteristik. Z výzkumu uplatnění absolventů VŠE, provedeného Rozvojovým a poradenským centrem však můžeme získat několik zajímavých závěrů, které by nám mohly v alespoň částečném specifikování studentů VŠE pomoci. Vyplývá z něj mimo jiné například vysoká pracovitost a aktivita studentů již v průběhu studia, kdy takřka 70 procent studentů během studia zvládá věnovat svůj čas i práci. Nemálo je také těch, kteří se rozhodnou nespoléhat na zdánlivé jistoty pozic nabízených existujícími společnostmi, ale rozhodnou se sami začít svůj talent a schopnosti uplatnit ve vlastním byznyse, podnikání či start-upu. V případě fakulty podnikohospodářské tomu tak je u 8,2 procent a u studentů FIS dokonce až v 19 procentech. (Lukeš, 2011, s. 75) Jedním z dalších rysů, které můžeme u studentů VŠE s jemnou mírou generalizace pozorovat, je také jejich houževnatost, pokud jde o jejich uplatnění na trhu práce a také adaptabilita, s jakou dokáží své vzdělání přetavit ve své kariéře na poměrně široké škále pracovních pozic v české společnosti i v zahraničí. Velmi zajímavé je se pak podívat na profily bývalých absolventů, kde vedle jmen nejznámějších českých lídrů průmyslu, majitelů českých i nadnárodních společností, můžete nalézt také umělce a lidi, kteří se dokázali úspěšně uplatnit i v jiných oblastech. (zdroj: http://absolventi.vse.cz/) Při průměrném počtu 20 tisíc studentů, kteří každý rok na VŠE studují a asi 4000 studentů, kteří bývají každoročně přijímání, by se v tomto počtu daly nalézt vždy velké rozdíly. Zejména začínající studenti, pro které první rok studia na VŠE představuje souhrn mnoha změn od přestěhování do rušnějšího hlavního města, nutnosti budovat nové sociální kontakty a nepochybně také určitý vývoj vlastní identity spojený s 12
najednou větším pocitem osobní svobody, zodpovědnosti a nezávislosti, mohou v prvních letech procházet významnými změnami, které formují jejich osobnost.
1.3 Rozvoj osobnosti Tak jako kolem sebe pozorujeme neustálý vývoj nových technologií, civilizace a například také hodnot ve společnosti, mění se i lidé samotní. Je až fascinující sledovat, jak se události, věci a my lidé v čase vyvíjíme. Snad možná proto zde také jsme. Abychom každý jednotlivě realizovali svou vlastní cestu, na které vyrůstáme, objevujeme se a pomocí životních zkušeností se stáváme silnějšími a připravenějšími čelit novým a větším výzvám, ale také radostem. „Zdravá osobnost je v každém okamžiku výsledkem předchozího vývojového procesu a přípravou následujícího sebeutváření. Člověk, který přestane uvědoměle hledat a uskutečňovat svou životní dráhu, může přežívat jako organismus, ale jeho osobnost, odumírá“ (Smékal, 2002, s. 33). Vývoj a náš rozvoj je nezbytný, abychom prospívali. Tak jako můžete zaslechnout v konverzacích v obchodě, tak i v našich osobních životech, tam kde se nic neděje, se časem může vše zastavit a skončit. Rozvoj osobnosti není vždy tak jednoduchý. Nehledě na to, jak jsme každý jiný a máme jiný životní rytmus a cíl, je třeba respektovat i roli času jakožto přirozeného učitele, bez kterého bychom se nemuseli někdy posouvat dál. Některé věci si vyžadují svůj čas a není možné je v osobním rozvoji uspěchat. Tak jako je tomu v přírodě u malinkých housenek motýlů, jejichž larvy - ještě nevyvinuté motýly, pokud byste v průběhu přeměny snažili otevřít, usmrtili byste je, i v našich životech je důležité, abychom si v zájmu svého osobního rozvoje a zrání některými událostmi nebo obdobími v čase, který je potřeba, prošli, aby se z nás nakonec mohli vylíhnout ti „krásní motýli“4. S tímto pohledem na věc se dá pak velmi efektivně pracovat při různých životních přechodech, depresích nebo změn, které ovlivňují a mají dopad na naši osobnost. V případě mladých lidí, kteří například zrovna čerstvě nastoupili na vysokou školu, pak skutečné tempo a prudkost vývoje zřídkakdy zaostává právě za přirovnáním rychlosti 13
vývoje našeho motýla. U studentů a zvláště pak studentů vysoké školy ekonomické, je pak velmi užitečné si změnami procházet a již během studia si zvykat na často se měnící prostředí nejenom v ekonomicko-hospodářských aspektech, ale i v rovině osobní. Život přináší každý den nové možnosti osobní transformace a často je k jejich uchopení a odemčení našich skrytých vloh nebo schopností, potřeba pouze změnit způsob používaní našeho mozku a některé vnitřní programy nebo nastavení, které do větší míry než si možná sami uvědomujeme, jsou zodpovědné za to, jakým způsobem zpracováváme obraz naší reality a následně, jak nám naše realita a lidé, kteří ji tvoří, následně například posílají zpětné potvrzení subjektivní správnosti námi užívaných vnitřních programů. Přístupů, kterými lze nahlížet na osobní rozvoj je celá řada a pro účely této teoretické části je pouze v následující podkapitole jmenuji pro dotvoření představy, jak je samý tento pojem obsáhlý a mnohostranně uchopitelný. V další části práce chci pracovat s tématem zejména v duchu možností a způsobů sebeřízení a také efektivního životního stylu. Další možnosti jak nahlížet na téma osobního rozvoje můžeme hledat v oblastech:
Kulturní antropologie Filozofie Sociologie Historie Ekonomie Pedagogika Biologie
Komplexní zmapování všech různých východisek by však odpoutávalo tuto práci od jejího cíle a proto budeme nahlížet na téma způsobem, který je adekvátní v kontextu rozvoje naší cílové skupiny.
14
2 Sebeřízení V této části bych se chtěl zastavit nad faktory, které mají významný dopad nejen na osobní rozvoj studentů, ale samozřejmě také každého z nás a skrze které jsme dennodenně ovlivňováni. Považuji proto za zcela zásadní, abychom se s nimi v míře, která odpovídá rozsahu a cílům této práce, dostatečně seznámili.
2.1 Cíle a programy „Měj vždycky na paměti, co chceš.“ Paulo Coelho Na téma stanovování cílů a práci s nimi, bylo již napsáno tolik knih, že snad ani nelze pochybovat o důležitosti jejich stanovování v našich životech. Bylo provedeno mnoho zajímavých a obecně v celku známých experimentů, které prokázaly vliv dlouhodobého stanovování cílů. Na Stanfordské univerzitě byli v roce 1951 studenti dotazování, zda mají své vize zcela konkrétně pojmenované, mají jen v obrysech anebo zcela vůbec. Ten rozdíl hrál po odstupu několika let obecně ve prospěch hlavně té první skupiny. (Bedrnová, 2009, s.172) Stanovování cílů a často s ní spojená vizualizace2 je dnes součástí velké řady knih, zabývajících se osobním rozvojem. Veškeré informace a postupy jsou nám všem snadno k dispozici. Existuje mnoho zajímavých a inspirativních knih, ve kterých lze nalézt inspirativní příběhy, jak dosahovat svých cílů a prožít spokojenější život. Pro přečtení mnohých z nich, možná dospějete k univerzálním závěrům, které jsou zmiňované v těchto zdrojích. Stálo by možná za úvahu, zda je to více zapříčiněnou jejich univerzální povahou anebo kvalitou prapůvodních zdrojů, ze kterých pak následující knihy jiných autorů čerpají. Snad jako jeden z nejvýznamnějších pramenů bych rád vyzdvihl tituly Stephena R. Coveyho3, který se osobní efektivitou a také cíli zabývá ve své knize 7
3
Stephen R. Covey (1932 - 2002) - byl uznávaný lektor a trenér leadershipu, přednášející na univerzitě Jon M. Huntsman School of Business v Utahu, USA (zdroj: http://www.stephencovey.com )
15
Návyků vysoce efektivních lidí nebo jeho 8. Návyk a pak také Nejneobyčejnější tajemství od Earla Nachtingala4, jenž je i po více než 50 letech stále stejně aktuální jako byla i kdysi.
2.1.1 Sestavování cílů Kromě přínosů stanovování cílů, které není třeba zdlouhavě prezentovat, je zásadní umět cíle správným způsobem stanovit. Ještě důležitější je ale znát, zda cíle, o které usilujeme, jsou také těmi správnými cíli. V následujícím odstavci se zaměřím na zopakování správného stanovování cílů, abychom se mohli později do hloubky podívat také na roviny této části. Při stanovování cílů, ať už dlouho, středně či krátko – dobých, by měla být pro nás důležitá především jejich specifičnost. Často lidé, a student samozřejmě také, dělají chybu ve vágním nastavení svých cílů a pak místo, aby přesně věděli, za čím a proč kráčí a kdy toho chtějí přesně dosáhnout, uchýlí se často k obecně nastaveným cílům, které ale nevedou k úspěchu. Známe to snad každý z našich životů a v případě studentů VŠE, kteří mají již v prvních ročnících předměty jako management a další, je možná škoda, že v našich představách svého dalšího rozvoje tuto rovinu plánování cílů často plně nenaplňujeme.
Není snad známější techniky vymezení cíle, jako je právě SMART (případně její modifikace jako SMART-ER) :
S – specifický M – měřitelný
4
Earl Nightingale (1921 - 1989) - americký motivační řečník a spisovatel přezdívaný jako otec osobního rozvoje. Kromě jiného byl také rozhlasovým hlasatelem (zdroj: http://earlnightingale.com/ )
16
A – akceptovatelný (schválený) R – realistický (dosažitelný) T – sledovatelný (trackable / time bounded) E – etický /ekologický R – zaznamenaný (recordable) Existují i mnohé další mnemotechnické pomůcky a způsoby, jak se stavět ke svým cílům a je jen na každém, aby sám usoudil, zda mu tento vyhovuje nebo je lépe uzpůsobený jinému. Ve snaze nastavit a určit „správné cíle“ pak také existuje spousta východisek, které můžeme k sobě nebo druhým v tomto vztahu zaujmout. Poměrně široce se nastavováním a především dosažením těch správných cílů zabývá koučink5 a lidé, kteří ať už s akreditací profesionálního kouče nebo bez ní jako koučové vystupují. Na ty své správné cíle, které nám dokážou někde uvnitř roztlouci srdce na plný plyn nebo nás někde vnitřně naplňovat štěstím, můžeme samozřejmě najít i bez pomoci koučů nebo někoho dalšího. Stačí se jen do sebe na chvíli zastavit a zaposlechnout se do svých vnitřních pocitů, do toho hlasu nebo šeptání, které možná až příliš často přehlušuje uspěchanost našich životů, vliv sociálního okolí, strach z neznámého nebo starosti, díky kterým se často vyhýbáme tomu, čeho bychom skutečně rádi dosáhli. V případě studentů se to může často projevovat už od okamžiku výběrů studovaného oboru, kde může být motivaceproč jej studovat zcela jiná než to, k čemu nás to mohlo vždy táhnout. Vlivem rodiny, přátel, okolí, i strachu z neuplatnění či možné finanční nejistoty, je pak dávána přednost oborům a školám, které by nám měly možná někdy spíš se zdánlivou jistotou přinést možnost „finanční prosperity“. Nebo v jiných případech zkrátka přijímáme bezmyšlenkové realitu, že jsme „jen studenti“ a tomu občas podřizujeme také svůj způsob života.
5
Koučink - metoda nebo služba lidí, kteří se nazývají koučové. Koučink se snaží jít k podstatě věci, a za pomocí koučovacího procesu se snaží druh posouvat dál. (Parsloe, 2009, s.12)
17
2.2 Programování mysli Lidský mozek je jedním z dosud nejméně probádaných částí lidského těla a jako takový je již spoustu let předmětem velkého zájmu neurovědců, psychologů a lidí, kteří jsou fascinovaní jeho vědomím a někdy až neuvěřitelně nevysvětlitelnými schopnostmi, díky kterému pro nás představuje jednu z největších záhad vesmíru. V průběhu let však někteří vědci byli schopni alespoň částečně poodhalit některá jeho tajemství. Jedním z oborů, který se fungováním mozku a způsobu naší komunikace nebo myšlení zabývá, je Neurolingvistické programování 6 (dále jen NLP). Díky jednotlivým technikám nebo myšlenkovým programům lze ovlivnit naše vnitřní nastavení a do značné míry posouvat hranice našich schopností a výsledků v komunikaci, kterých můžeme dosáhnout. Jedním z příkladů použití této metody je například korekce negativně nastavených cílů. Praktické vysvětlení naleznete níže:
Příklad 1: Formulování „Nechci přijít v tomto semestru o kredity“ – ŠPATNĚ v tomto případě podle NLP vnímá mozek přijatý příkaz bez onoho Ne- a tedy myšlenka, což je v podstatě forma energie, kterou dnes můžeme měřit na přístrojích EEG, či jiných se v průběhu zapracování v mozku v podstatě neliší od té, kdyby např. náš student chtěl přijít o kredity.
6
NLP – Neurolingvistické programování je věda odhalující modely, vzorce a modely lidského vědomí, kterými lze napomoci komunikaci, osobnímu rozvoji nebo procesům učení. (O’Connor, 1993, s.1)
18
Lepší by tedy v tomto případě bylo cíl formulovat třeba jako: „Chci maximálně využít svých schopností při čerpání kreditů v tomto semestru.“ Člověk komunikuje na více úrovních najednou. Každý věta sebou nese „obsah“ a také „instrukci“, jak tento obsah příjemce zpracuje. Volba jazyka (komunikátorem) a jeho zpracování a porozumění (příjemcem) je nevědomá činnost. (Cekota, 2009, s. 13) Jako další velmi významnou techniku NLP, kterou bych rád v krátkosti na závěr zmínil, je metoda kotvení7. Díky této jednoduché metodě mohou studenti vytvářet emocionální asociace s činnostmi nebo stavy, které mohou pomoci ve studiu a osobním prospívání každého jednotlivce. Pro lepší představu o praktickém použití této techniky přikládám použití z vlastní praxe. Příklad 2: Využití zvukové kotvy Po každém úspěšném složení zkoušky jsem kdysi v pocitu radosti přehrával doma písničku Beautiful day od U2. Od té doby po každém jejím zaslechnutí mám stejné pocity radosti a vítězství. Toho využívám před každou další zkouškou, kdy je třeba zahnat pocity nejistoty. – Jistě máte také svou vlastní písničku, která s vašimi emocemi dokáže vyvolávat divy.
2.3 Řízení času Neboli „Time management“, jak se dnes běžně říká, snad není třeba ani vysokoškolským studentům příliš představovat. Každý z nás někdy už bojoval s časem a mnozí z nás v tom boji pokusili vyzbrojit nástroji, s kterými by ten boj mohl být snazší.
7
Kotvení – způsob zpětného navození emocionálního stavu za pomocí vizuálních, zvukových nebo hmatových podnětů. Opakováním v nás upevňuje asociaci vytvořenou při expozici s podnětem, který nazýváme kotvou. (O’Connor, 1993, s. 55).
19
Každý z nás s tím máme bohaté zkušenosti. Čas kolem nás plyne jako voda a my občas nestíháme plnit své povinnost včas a pokud se to stane pravidlem, tak poté ani s úsměvem. Proto chytří lidé po celém světě vymýšleli způsoby, které bych vám chtěl všem nyní v krátkosti ukázat, abyste už věděli, kde hledat pomoc, až zase během psaní jedné z vašich prací, budete slibovat, že příště už to se tomu stresu vyhnete. „Není nic tak okrádajícího, jako se snažit dělat efektivně věci, které byste vůbec dělat neměli.“ Peter Drucker Nejznámější přístupy jak získat čas: GTD – „Getting things done“ – neboli mít vše hotovo je mezi studenty velmi rozšířený systém, jehož používání si často ani neuvědomujeme. Spočívá především v setřízení našich povinností, určitém zhodnocení a postupném plnění podle GTD klíče. Jedním z pravidel je na příklad pravidlo 2 minut, kdy je obvykle výhodnější udělat danou práci, povinnost v tomto nebo menším čase než plýtvat energií na její zapisování nebo odkládání na později. Možnosti GTD jsou mnohem širší. Doporučuji se seznámit s touto metodou, které nemohu věnovat více prostoru v dalším svém volném čase.
Principy z knihy 7 Návyků vysoce efektivních lidí od S. Coveyho Další cenné zdroje nejen o řízení času, ale obecně o time managementu, můžete nalézt ve světovém bestselleru tohoto autora. Mezi nejznámější nástroje patří jeho matice plánování času, kterou naleznete na další straně.
20
Obrázek 1 – Matice plánování času
Autor: Stephen R. Covey, kniha „7 Návyků vysoce efektivních lidí“
V dnešní době informačních technologií je však, ale možná ještě dříve ne před tím, populární používat společně s těmito principy - v synergii nebo bez ní také elektronických nástrojů. Patří mezi ně zejména:
Google kalendář
Software Evernote
Pomodoro
GTD FRee
Každý však může mít svou vlastní metodu řízení času, pokud zvládá plnit své povinnosti s přehledem, a přišel už sám jak na to. Jedno je jisté, čas nikdy nezastavíme. 21
2.4 Vliv sociálního okolí na osobní rozvoj Vliv sociálního okolí na náš rozvoj je možná právě jedním z těch největších vlivů, které nás ovlivňují. S příchodem na VŠE studenti najednou poznávají obrovské množství nových spolužáků, spolubydlících z koleje nebo i vyučující. To se musí vždy určitým způsobem následně odrazit na vývoji jejich osobnosti, která pak prochází často velmi významnou vnitřní i hodnotovou transformací. Jedním, podle mě z nejlepších způsobů, jak může student toužící po osobním rozvoji aktivně pomoct těmto vlivům v jeho rozvoji, je zapojení se do některé ze studentských organizací nebo alespoň ochutnávka akcí, které tyto organizace často otevřeně pořádájí. V současné chvíli působí na škole několik desítek organizací a vybere si mezi nimi skutečně každý. Studenti by měli vzít především odvahu a věřit si, když už se někam hlásí. Nikdy není tak malá šance na přijeté do některé z těch to organizací, aby to nešlo zvládnout. Zvláštní kapitolou na VŠE je AIESEC, jehož členové díky velmi intenzivní dlouhodobé spolupráci kromě osobního rozvoje, spolu utvářejí i velmi pevná přátelství, která zvláště v prvních semestrech studia na VŠE mohou být pro mnohé zajímavá. Není to však určitě případ pouze této organizace. Níže se můžete podívat na poslání některých dalších.
2.4.1 Studentské organizace na VŠE Níže najdete přehled vybraných studentských organizací, kde mohou nalézt studenti příležitosti k dalšímu vzdělávání, získání zajímavých kontaktů nebo navázání nových přátelství: 180 Degrees Consulting Prague Mezinárodní studentská poradenská organizace působící na VŠE spolupracující s neziskovými organizacemi, pomáhající studentům k získání praktických zkušeností z řízení projektů, práce v týmu a možnost zúčastnit se vzdělávacích seminářů 22
AIESEC Největší studenty řízená organizace na světě. Ve více než 100 zemích a teritoriích sdružuje 50 000 studentů, kterým umožňuje získávat zahraniční odborné zkušenosti. Dalším cílem je rozvoj svých členů, u kterých je kladen důraz na rozvoj vůdčích a dalších interpersonálních schopností. Členové mají možnost získat praktické zkušenosti nejen z vedení týmů, ale i řízení a navrhování nových projektů a pravidelně se zúčastňují vzdělávacích konferencí a seminářů ve vysoké hodnotě.
Business IT Club BizIT je zájmová studentská organizace při VŠE, zabývající se informačními a komunikačními technologiemi, zejména pak internetem a jeho využitím v byznysu. Na VŠE pořádá přednášky orientující se na oblast IT. Cashflow klub VŠE Studentský klub VŠE, jehož cílem je rozvíjet své členy po osobní a profesní stránce a to především v oblasti finančního vzdělávání a formou veřejnosti otevřených přednášek, na které Cashflow klub zve ty nejzajímavější podnikatelské osobnosti ČR. Jedním z projektů klubu je i knihovna osobního rozvoje InKOR a každoročně pořádané Mistrovství ČR v hraní deskové vzdělávací hry Cashflow, která učí přítomné hráče zábavnou formou získání finanční gramotnosti. Club 307 Studentská organizace, která vznikla teprve nedávno na půdě VŠE s cílem rozvíjet studenty a přispívat k jejich vzdělání především v oblasti management consultingových společností, s kterými zároveň úzce spolupracuje a připravuje tak studenty aktivně na jejich náročná výběrová řízení. EKONOM, sdružení studentů ekonomie sdružení studentů ekonomie, působí na Vysoké škole ekonomické v Praze. V současné době v něm působí kolem padesáti studentů z pražských fakult VŠE. EKONOM provozuje 23
tento webový studentský magazín ECONOMIX a pořádá Ekofóra, přednášky významných osobností ekonomického, politického a akedemického života nejen v ČR Klub investorů Studentská nezisková organizace, zaměřující se na kapitálové trhy: investování, trading a private equity. Honors Club – klub programu Honors Academie Program Honors Academia, který vznikl v ČR v roce 2007, je zaměřen na rozvoj studentů, sice není přímo studentskou organizací, je to ale rozhodně možnost, která stojí za to prozkoumat, ještě dokud jste schopni ovlivnit své šance na přijetí (nutnost určitého minimálního průměrů). Jedná se o nadstandardní vzdělávací a tréninkový program pro talentované studenty s ekonomickým vzděláním.8 Klub koučinku Klub koučingu je studentská organizace, která je určená studentům, kteří by se rádi dověděli něco víc o koučinku, který bývá pro studenty jinak těžko dostupný. Zjistíte zde možná také něco své osobě a poznáte další podobně založené studenty, kteří mají méně či více zkušeností s koučingem. Klub pravidelně pořádá otevřená setkání, na které přicházejí zajímaví hosté, především koučové a lidé z oblastí vzdělávání. Klub podnikatelů Klub podnikatelů se zaměřuje na studenty se zájmem o podnikání. Cílem klubu je studenty zapojovat do aktivního podnikání již v průběhu studia a udělat z nich úspěšné podnikatele.
8
Zdroj: http://honors.vse.cz/
24
OIKOS Praha Oikos Praha je pobočkou mezinárodní studentské organizace Oikos s aktivitami v 18 zemích světa. Přináší studentům informace z různých oblastí udržitelného rozvoje a zároveň slouží jako platforma pro diskuzi, přednášky, diskuse, promítání filmů atd. 9 Další existující studentské organizace uvádím v příloze č.1 – Seznam studentských organizací. Jejich aktuální stav a množství naleznete na internetových stránkách VŠE.10
2.4.2 Vliv přátel a učitelů
Nejvíce na nás mívají nejvýznamnější vliv naši přátelé, rodina nebo naši učitelé. I proto bychom si jich měli vždy vážit a nacházet si na ně čas, i když jsme zavalení spoustou povinností nebo pracovními příležitostmi. Často se totiž právě tyto vztahy nedají tak snadno obnovit jako ztracená práce nebo ušlá obchodní příležitost.
„Přátelství je jako zlatá nit, která když se přetrhne, jde sice ještě spojit, ale uzel už navždy zůstane.“ Neznámý autor
9
Zdroj: http://www.vejska.cz/studentske-organizace Zdroj: http://www.vse.cz/kategorie.php?IDkat=57
10
25
3 Efektivní životní styl 3.1 Životní rovnováha Neboli v anglickém značení „Work-life balance“11 představuje stav, kdy jsme schopni skloubit náš osobní a pracovní život v dokonalé harmonii a kromě toho máme ještě potřebné zdroje k tomu, abychom mohli žít šťastně, zdravě, kulturně a měli také čas na dostatečnou péči našich osobních vztahů a případně rodiny. Často se můžeme v souvislosti se životní rovnováhou setkat s nástrojem zvaným kolo životní rovnováhy, který můžete využít k zakreslení vašich jednotlivých životních oblastí, abyste si mohli lépe vytvořit představu o svých aktuálních potřebách a rezervách v možnostech docílení životní rovnováhy. Jednotlivé oblasti poté vybarvujete od středu ke kraji podle toho, jak vnímáte, že jih naplno dosahujete. Obrázek 2 – Kolo životní rovnováhy
Vztahy Osobní rozvoj Zdraví a sport
Vzdělání
Rodina
Peníze
Zdroj: autor
26
3.2 Osobní vize a štěstí „V životě můžete získat všechno, co budete chtít, když budete pomáhat druhým lidem, aby dostali to, co si přejí oni.“
Zig Ziglar
V souvislosti s osobní vizí, zejména tou dlouhodobou se můžeme setkat s pojmem Vision Board – v podstatě vámi na míru vytvořené koláže obrázků, kde máte buď pevně na lepenkové či magnetické tabuli připnuté své cíle. Ať už se může jednat o obrázek bakalářského diplomu, identu zapeklitějšího předmětu s velkou zelenou fajfkou nebo třeba sochou svobody či Himaláje, představující vaši touhu cestovat a poznávat. Pro lepší představu, jak to může vypadat, přikládám níže svůj vlastní, který jsem vytvořil hned v prvním ročníku na VŠE a dnes po třech letech, kdy tuto práci píši, jsem si splnil více než polovinu ze svých snů, které jsem v případě mého Vision Boardu plánoval spíše v dlouhodobém horizontu. Obrázek 3 - Vision Board
Zdroj: autor
Vím také o spolužácích, kteří jsou v naplňování svých snů a dlouhodobých cílů ještě dál a dnes už si plní svůj druhý, třetí Vision Board a postupují úspěšně dál. Proto, 27
aby takový nástroj mohl fungovat, je třeba zajistit především, aby „byl vidět“ a to po takovou dobu, kterou mnozí lidé zabývající se se osobní transformací a neurovědci stanovují obvykle na 21 dní. Můžete si jej pověsit třeba na počítač, kde denně trávíte významnou část svého dne nebo nad postel, tak abyste své cíle a sny mohli vidět hned po probuzení a před tím než jdete spát. Říká se, že právě po probuzení a těsně před usnutím pracuje lidské vědomí ve změněném stavu, kdy je nanejvýš vhodné s tím umět pracovat a přijímat pokud možno ty nejpozitivnější podněty. Nejen však používání takového nástroje ale už i samotné vytváření je skvělé pro lidskou mysl, neboť člověk přinutí k zasnění a zapojení obrazotvornosti, která je často tím prvním klíčem, abychom mohli začít své sny realizovat. Podle mnohých vědců, koučů a psychologů je právě představa našeho splněného cíle v mysli, tím prvním klíčem, který nám odemyká dveře na cestě k jeho uskutečnění. Výborným zdrojem inspirace v tomto směru jsou knihy například knihy Dale Carnegieho12, který zpracovává otázku obrazotvornosti zejména v oblasti mezilidských vztahů nebo Napoleon Hill13, který jde do hloubky se svou knihou Myšlením k bohatství v otázce vytváření bohatství. „Ten, kdo opravdu ví, co v životě chce, již ušel kus cesty směrem k naplnění.“ Napoleon Hill Všechny tyto knihy mohou studenti nalézt přímo v knihovně VŠE nebo vloni vzniklé Interaktivní knihovně osobního rozvoje – InKOR14, vzniklé jako projekt Cashflow klubu VŠE15.
12
Dale Carnegie (1888 - 1955) – americký spisovatel, lektor a zakladatel mezinárodní vzdělávací společnosti Dale Carnegie Training®. (zdroj: http://www.spisovatele.cz/dale-carnegie#cv) 13 Napoleon Hill (1883 - 1970) - americký autor, který byl jedním z prvních producentů moderního žánru literatury věnované osobnímu úspěchu. (zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Napoleon_Hill) 14 InKOR – Knihovna osobního rozvoje na VŠE. Je projektem Cashflow klubu VŠE
28
3.2.1 Nalézání štěstí "Není trvalého štěstí v žádném předmětu světa. V žádné druhé osobě a v žádné jiné věci. Je v nás."
JUDr. Eduard Tomáš
Co je to štěstí? To je otázka, kterou si kladou lidé již od věku věků a stejně tak dlouho se ho snaží získat, zažít, zachytit nebo se z něj jen na malinkou chvíli těšit. Osobní rozvoj do otázky hledání štěstí velmi často zasahuje a snaží se pojmenovat, co za tím vlastně stojí a jak toho trvale dosáhnout. Lidé mívají k této otázce zásadně odlišné postoje a z jejich představ o štěstí můžete snad nejsnadněji přečíst jejich systém hodnot a životní priority. Někdo hledá štěstí ve vztazích, jiný v majetku či cestování nebo úspěšně složené zkoušce. Jak ale dosáhneme trvalého štěstí, když nás často hranice těchto přání nakonec dlouhodobě neuspokojí a náš hlad po jeho naplnění je stále větší? To je otázka, na kterou nejspíš nikdy nebude existovat univerzální odpověď, možná protože ani lidé nikdy nebyli stejní.
(zdroj: http://www.cashflowklubvse.cz/knihovna) 15 Cashflow klubu VŠE - studentský klub působící na Vysoké škole ekonomické v Praze s cílem rozvíjet lidi v jejich osobním a profesním živote. (zdroj: http://www.cashflowklubvse.cz/)
29
Praktická část 4 Cíle výzkumu Cílem mého průzkumu je zmapovat možnosti osobního rozvoje studentům Vysoké školy ekonomické v Praze, kteří hledají vedle vzdělání, jenž jim škola nabízí při výuce, další možnosti svého osobního růstu a této práci bych jim tímto chtěl nabídnout pohled na cestu několika vybraných studentů, kteří aktivně pracují na svém osobním rozvoji. Moji snahou je přiblížit také těmto studentům informační kanály a zdroje, kde mohou čerpat zajímavé možnosti svého osobního růstu vedle a při studiu VŠE a inspirovat je možná také životními úspěchy a cíli mých úspěšných spolužáků. Téma osobního rozvoje je velmi obsáhlé, a proto jsem pro účely této bakalářské práce zvolil dvě hlavní oblasti, ve kterých jsem chtěl dát možnost nahlédnout na možnou cestu - a to vlastní sebeřízení a efektivní životní styl v kontextu možností studia při této škole. Věřím tímto že, je možné se v rámci výzkumu přiblížit k praktickým poznatkům, které by mohly studentům ulehčit život a navést je na cestu svého nového rozvoje.
Snažil jsem se nalézt odpovědi především na tyto otázky:
Co si dnes studenti vůbec představí pod tak často používaným pojmem jako je osobní rozvoj?
Jaké vnímají možnosti svého rozvoje od okamžiku, kdy byli přijati na VŠE a jestli na té cestě byli něčím nebo někým významně ovlivněni?
Jaké další možnosti lepšího řízení osobního rozvoje by uvítali na VŠE?
Jak dnes pracují se svým časem a řídí svou efektivitu?
Jakým způsobem se staví ke svým životním cílům
Vědí jak jich dosáhnout?
30
5 Metodologická část Nedílnou součástí každého správně prováděného šetření by měla být pečlivá metodologie. Díky ní se dovídáme, co je předmětem výzkumu a můžeme volit prostředky pro správně prováděný výzkum. (Bedrnová & Nový a kol.,2007, s.711). V části práce vás proto seznámím krok za krokem se svými postupy – od výběru metody, kterou jsem užil při svém kvalitativním výzkumu, dozvíte se, jakým způsobem jsem prováděl šetření, s jakým respondenty a jaké byly otázky, kterým čelili mí respondenti.
5.1 ROZHOVOR Průzkum jsem provedl kvalitativní metodou pomocí dotazování otevřenými otázkami, kterému jsem podrobil předem vybranou skupinu respondentů – mých spolužáků. Metoda kvalitativního rozhovoru vyniká především svým zacílením na psychologickou podstatu a motivace dotazovaného (Bedrnová & Nový a kol., 2007, s.744) a rozhodl jsem se pro její použití také zejména pro větší volnost, jakou nabízí respondentovi ve svých výpovědích, čehož jsem chtěl využít zejména pro účely zaznamenání jedinečných informací, kterých bych za použití kvalitativních metod nemusel s určitostí dosáhnout. Kvalitativní forma má jistě svá úskalí, především ve výběrů kvalitního vzorku respondentů, kvalitní osnově rozhovoru a podmínkách za jakých jsou rozhovory zpracovávány. To jsem se snažil mít v průběhu přípravy a zpracovávání vždy na paměti, a s pečlivostí v mysli jsem po celou dobu usiloval o dodržení předem nastaveného standardu.
31
Rozhovory jsem provedl se studenty formou osobních setkání a Skype 16 videokonferenčních hovorů. Informace jsem ihned zaznamenával od elektronicky psané podoby a hned v úvodu studenty informoval o anonymní povaze rozhovoru. Kladl jsem v průběhu velký důraz na vytvoření přátelské a otevřené atmosféry rozhovoru, díky čemuž bylo možné získat touto metodou kvalitní a autentické informace, které nejen, že přispěly k odpovědím na otázky, které jsem na začátku výzkumu zadal, ale zároveň byly pro mě zdrojem inspirace a potěšení, které jsem měl z odpovědí reakcí respondentů na náš společný rozhovor. I proto se posléze náš rozhovor často ubral ještě dál a celkový čas se někdy ze standartních 20 minut natáhl v jednom případě až ke dvěma hodinám, kdy jsem se mohl dozvědět, jakým způsobem například plánuje jeden z mých přátel stát se v budoucnu prezidentem ve své zemi. Neomezoval jsem se tedy pouze na české respondenty, ale i výzkum provedl i s vládními stipendisty – studenty různého zaměření a mnoha fakult, tak jak vám představím podrobněji v 6. Kapitole. Celý rozhovor je rozdělen do 3 hlavních částí, ve kterých jsem se chtěl na začátku ujistit o představě pojmu osobního rozvoje a následně pracoval s respondentem dál v oblasti sebeřízení a efektivního životního stylu v trochu rozšířenější podobě, tak jak je na výsledky výzkumu čtenář připravován již v teoretické části. V tomto výzkumu jsem tedy žádné hypotézy nestanovoval a ani to nebylo třeba, když mým záměrem bylo již od počátku zmapování informací a jejich následné zpracování do použitelných závěrů.
5.2 Použité otázky a jejich užití v rozhovoru Prioritou při sestavování pro mě bylo, formulovat otázky jasným a jednoduchým způsobem, který by respondentům umožňovaly projevit v odpovědích svou osobní jedinečnost a díky otevřené formě v nich nehledali žádné „pravdivé odpovědi“. Všechny
16
Skype - Program Skype slouží ke sdílení společných aktivit s druhými v době, kdy zrovna nejste spolu. Skype nabízí rychlé zprávy, hlasové hovory a videohovory, kterými usnadňuje komunikaci lidí bez ohledu na to, kde se nacházejí. (zdroj: http://www.skype.com/cs/about/)
32
respondenty jsem také požádal, aby byli ve svých odpovědích zcela upřímní, aby tak mohli svou jedinečností přispět k závěrům, které by mohly mít v budoucnu na někoho dopad. V návaznosti na teoretickou přípravu práce jsem studentům nejdříve pokládal otázky osobní roviny, jak vnímají pojem osobní rozvoj a jak ho sami spojují se studiem na VŠE. Poté jsem v souladu s teoretickou částí rozhovor pokračoval z oblasti sebeřízení a efektivního životního stylu a vizí, tak aby byly dodrženy předem nastavené metodologické standardy. Níže si můžete prohlédnout celou strukturu rozhovoru 0.) Jak ses dnes měl (a) ? - jedna ze zahřívacích, tzv. raportových 17 otázek Osobní rovina 1.) Co si představuješ pod pojmem "osobní rozvoj"? 2.) Co tě v průběhu studia na VŠE nejvíce osobně posunulo? 6.) Kdyby ti mohla škola odbornou přípravou nebo jinými zdroji pomoci v přiblížení Tvému životnímu cíli, jakým způsobem by to bylo? Sebeřízení 3.) Jak plánuješ svůj pracovní den a týden? 4.) Jak často se ti daří plnit své povinnosti včas, tak jak by sis přál (a)? 5.) Jakých nástrojů řízení času ve svém životě úspěšně využíváš nebo bys chtěl využívat? 7.) Pokud měl někdo na VŠE za dobu tvého studia významný dopad na tvůj rozvoj, v čem tě nejvíce osobně ovlivnil (a)? 7a) Jak ses s touto osobou seznámil (a)? 8.) Kdo nebo co dalšího mělo na tvůj vývoj nejvýznamnější dopad? 8b.) Kdo / Co ještě?
17
Raport - stav psychického souznění. Mentální a často i fyzické sladění dvou osobností (O’Connor, 1998, s.19)
33
Efektivní životní styl a vize 9.) Jakým způsobem zajištuješ ve svém životě rovnováhu? 10.) Jak často nacházíš čas přemýšlet o své budoucnosti? 11.) Kde sám sebe vidíš za 10 let? 12.) Jak toho chceš dosáhnout? 13.) Co se ti vybaví pod pojmem štěstí?
5.3 Charakteristika výzkumného souboru Všichni respondenti, s kterými jsem rozhovory prováděl, jsou současnými studenty Vysoké školy ekonomické v Praze. Při jejich výběrů jsem kladl důraz na kritérium statusu současného studenta VŠE, který aktivně pracuji na svém, u všech ostatních možných zařazení jsem se snažil o vytvoření co nejpestřejšího a nejrozmanitějšího vzorku respondentů, který rovnoměrně respektuje zastoupení obou pohlaví, národnostní diverzitu studentů, studovanou fakultu a také oblast, ve které studenti vynikají a v čem dosahují výjimečných výsledků. Většina respondentů jsou studenty 3. – 5. Ročníků. Profily jednotlivých respondentů naleznete v podkapitole Profily respondentů. Všichni dotazovaní jsou výjimeční svým působením na škole a mimo ní a to zejména svým proaktivním způsobem života, kdy mnozí z nich zastávají nebo zastávali nejvyšší vedoucí pozice v mezinárodních, neziskových, komerčních, studentských i mimoškolních organizacích a to nejen na území České republiky, ale i v zahraničí. Několik respondentů řídí vlastní založené společnosti v oblasti event/party managementu, realit nebo spotřebního zboží. Další už stihli procestovat desítky zemí nebo se aktivně již několik let zabývají sebevzděláváním a dobrovolnickou činností pro vzdělávací organizace. Mnozí z nich také aktivně na škole působí, aby aktivně rozvíjeli druhé, a některým nechybí ani sportovní a hudební nebo umělecký talent, o který se dělí s ostatními na svých koncertech nebo během své umělecké tvorby.
34
Výzkumný soubor činil 10 osob a se všemi se velmi dobře znám. Díky tomu bylo snadné vysvětlit respondentům význam práce a pod příslibem anonymity, který respondenti sami ani nepoptávali, bylo možné uskutečnit tyto rozhovory. Výsledky zjišťování vychází tedy z odpovědí tohoto vybraného vzorku respondentů. V průběhu rozhovorů, které jsem v takové míře před tím ještě nikdy nerealizoval, jsem byl překvapen velmi milou odezvou respondentů na mé otázky a díky příjemným představám o budoucnosti, které respondenti většinou získali při přemýšlení o svých odpovědích v závěrečné části, jsem dosáhl příjemného zakončení rozhovorů a následně poděkoval respondentům za jejich čas a otevřenost.
5.3.1 Profily respondentů Vzhledem k přislíbené anonymitě respondentů a velmi snadného propojení jména s citlivými osobními údaji, které jsou součástí rozhovorů, přiřadil jsem každému respondentovi jeho fiktivní jméno, které začíná na stejné písmeno v abecedě jako je tomu u jména skutečného. Respondenti, kteří by si tímto práci chtěli později přečíst, by se tak měli snadno sami identifikovat a přitom by nedošlo k rozporu se zákonem na ochranu osobních údajů ani porušení mého příslibu. Jména žádných dvou respondentů nezačínají naštěstí stejným písmenem.
Antonín Student 3. ročníku FIS VŠE (vládní stipendista z Moldávie), 23 let, Projekt manažer několika rezidenčních projektů v Čechách, vlastník společnosti, pořádající v Praze skvělé párty, na dálku také ve své zemi pomáhá řídit rodinnou firmu obchodující s uhlím. Ve volném čase Dj, moderátor a fotograf krásných žen.
35
Zdeněk Se Zdeňkem jsme se dohodli na neuveřejnění těchto osobních údajů. Nicméně se tak stalo až po vyhotovení analýzy a proto zde jeho záznam ponechávám v této podobě. Dina Studentka 4. ročníku FPH VŠE (vládní stipendistka z Gruzie), 22 let, v této chvíli se chystá cestovat několik měsíců po Spojených státech, V Praze se aktivně zabývá vychutnávání života, uměním a hudby. Svou vášeň nachází v multikulturalismu, učení se nových jazyků a účetnictví. Jan Student 3. ročníku FPH VŠE, 25 let, zkušený podnikatel v oblasti online marketingu, armádního průmyslu a outdoor vybavení, s velkým zájmem poznává vše nové, aktivně se vzdělává na přednáškách osobního rozvoje, cestuje po světě a nebojí se zkoušet ani bláznivé věci jako chození přes střepy či žhavé uhlí. Lenka Studentka 3. ročníků FPH VŠE, 22 let, budoucí velmi nadějná marketérka s kreativním duchem a obrovským nadáním spojovat druhé. Aktivně se zúčastňuje konferencí, přednášek a workshopů osobního rozvoje, především je stálou členkou Klubu koučinku na VŠE a velkou nadšenkyní TEDx konferencí. Miroslav Student 4. ročníku FFU VŠE, 23 let, majitel společnosti, zabývající se službami optimalizace provozních nákladů vozových parků. Aktivně se vzdělává například na akcích Klubu investorů a Cashflow klubu VŠE. Jeho život je naplněn podnikáním a aktivním udržováním zdravého životního stylu.
36
Oldřich Student 3. ročníku FMV VŠE, 22 let, bývalý organizátor Career Days AIESEC, zakladatel a spolumajitel nové české sociální sítě a nyní Event manažer a moderátor. Vedle zájmu o online marketing, reklamu a sociální sítě, také občas rád dává rozhovory novinářům na guerillových akcích, které čas od času v Praze pořádá. Petra Studentka 4. ročníku FPH VŠE, 24 let, junior business konzultantka ve společnosti, vyrábějící populární služby. AIESEC alumni a zkušená obchodnice, která miluje sebevzdělávání a snaží se hledat ve svém životě a kvalitních vztazích rovnováhu. Má také ráda psychologii, cestování a vše mexické. Vilém Student 1. ročníku CEMS VŠE, 25 let, zkušený lídr, v současnosti CEMS student konzultant v McKinsey & Company, jeden z nejcharismatičtějších lídrů historie AIESEC ČR. Rok vedl velmi úspěšně pražskou pobočku AIESEC, stejně tak jako kdysi vedl celý AIESEC Kazachstán a působil ve vedení AIESEC Rusko. Procestoval desítky zemí a s obrovskou vášní se snaží nyní aktivně rozvíjet druhé, zanechávat pozitivní otisk ve společnosti a jednou pomoci všem českým dětem k jejich lepšímu rozvoji a evoluci vzdělávacího systému. Tobiáš Student 2. Ročníku FMV VŠE, 22 let, předseda studentské organizace na VŠE, pořádající pravidelná setkání, rozvíjející své členy po profesní a osobnostní stránce. Zajímá se aktivně o oblast vzdělávání finanční gramotnosti a působí také aktivně v mnoha projektech, zabývajících se především obchodem a vzděláváním. Miluje krásu divoké přírodě, volejbal a potápění.
37
6 Analýza získaných dat Data jsem po dokončení všech rozhovorů sloučil podle otázek do jednotlivých bloků, ze kterých nyní interpretuji získané informace. Odpovědi, které se vícenásobně u respondentů opakují, vyzdvihuji ve větší míře. Odpovědi, které byly natolik zajímavé nebo specifické u konkrétní osoby, uvádím také. Ačkoliv by bylo metodologicky nejkorektnější, přiložit k přílohám práce všechny uskutečněné rozhovory, rozhodl jsem se po zralé úvaze, uvést příklad pouze prvního, zato avšak velmi inspirativního rozhovoru s Vilémem18. Věřím, že je to pro čtenáře postačující k vytvoření představy o zástupcích respondentů a průběhu rozhovoru - uvádím v přílohách.
6.1 Vnímání pojmu osobního rozvoje V této části rozhovoru bylo mým cílem od úvodního přivítání a seznámení se smyslem výzkumu, uchazeče naladit na téma rozhovoru, vycentrovat jejich pozornost k tématu pomocí otázek, které směřují k pojmenování představy o osobním rozvoji. Snad možná nejtechničtěji odpověď na tuto otázku měl Antonín, jehož vnímání pojmu by se dalo shrnout slovy: „multidimenzionální rozvoj vlastních kompetencí a schopností.“ Lenka vnímá téma jako: „seberealizáciu a rozšírenie obzoru. Vidím to ako proces. Uvedomenie si, čo ma baví a čo na druhú stranu nie, kde sa mi oplatí vyvíjať energiu a kde tú energiu vyvíjam zbytočne, tým pádom možem zefektívniť svoj výkon (pracovný či študíjny).“ Zároveň si je stejně jako Jan vědoma, že „jen uvědomovat si nestačí a je třeba na sobě také neustále pracovat.“ Pro Miroslava samotný proces začíná nejdřív „sebepoznáním“. Po shrnutí všech odpovědí, se dá konstatovat, že respondenti vnímají téma především jako cestu sebevzdělávání a nikdy nekončící proces.
18
Pozn.: „Jméno je fiktivní. Skutečné jméno bylo z důvodů příslibu anonymity a ochrany citlivých osobních údajů změněno. Stejně tak bylo učiněno i v případě všech dalších respondentů.“
38
6.1.1 Přispění VŠE k osobnímu rozvoji svých studentů Mezi všemi respondenty převládá velmi pozitivní postoj ve vztahu ke změně prostředí související s nástupem na VŠE a nově přístupnými možnostmi jejich rozvoje. Ve svých odpovědích studenti zmiňují nejčastěji aktivní účast nebo vedení studentských organizací (AIESEC19, Cashflow klub, Klub koučinku20, VŠE Toastmasters21 a další). Neopomíjejí také přednášky a možnost setkávat se na škole se zajímavými osobnostmi. Miroslav na škole nejvíc vyzdvihuje svobodu a volné ruce během studia: „Tím, že mi VŠE nabídla možnost stavět si rozvrh podle vlastních potřeb, a tím, že člověk má omezený počet kreditních poukázek. Zažil jsem během studia těžké chvíle, kdy jsem šel na zkoušku s tím, že to "musím dát". Člověk má takto možnost poznat samého sebe, jak je vytrvalý a cílevědomý.“ Pro Antonína a Dinu je to možnost setkávat se při studiu s kvalitními odborníky, kteří i v případě Zdeňka měli nejvýznamnější vliv na její rozhodnutí pokračovat na VŠE v doktorském studiu. Vilém se díky studentské organizaci AIESEC mohl setkat s celou řadou aktivně vzdělávajících se mladých lidí, které mohl následně jako prezident pobočky vést, což odstartovalo jeho další úspěšnou mezinárodní kariéru.22
6.1.2 Možnosti lepšího rozvoje na VŠE očima studentů U výsledků tohoto šetření by se dalo očekávat, že více než v jiných případech bude fakulta respondenta ovlivňovat výsledky průzkumu. V případě mého vybraného vzorku se to však nepotvrdilo a bez ohledu na to, zda byl respondent z 1. - 3. fakulty23 , všichni by rádi zatoužili po větším propojení studia s praxí - lidmi, kteří se například úspěšně pohybují ve svém podnikání nebo možnost zapojit se již během studia do firem. Lenka k tomu dodává: „Viem, že VŠE ponúka mnoho možností a spolupracuje s mnohými "velkými rybami", ale príde mi, že informovanosť o těchto možnostiach je nedostatočná“.
19
AIESEC - AIESEC je největší studenty řízená organizace na světě. Ve více než 110 zemích a teritoriích sdružuje 50 000 studentů, kterým umožňuje získávat zahraniční odborné zkušenosti. (Příloha č.1) 20 Koučink klub - studentský klub na VŠE, který umožňuje studentům setkání s kouči. (Příloha č.1) 21 VŠE Toastmasters - studentský klub na VŠE, který učí své členy mluvit před publikem. (Příloha 1) 22 Pozn.: Celý rozhovor s Vilémem si můžete přečíst v příloze č. 3. 23 Pozn.: Mezi respondenty bohužel studenti NF VŠE chybí.
39
Podle Jana také na škole často vyučují lidé, jejichž povědomí o reálném světě obchodu často nedostačuje, aby mohly být informace od nich přijímané, někdy ještě reálně použitelné. Připouští však, že má i milé zkušenosti s přednášejícími, kteří obchodu skvěle rozumí. Podle Viléma by řešením efektivnějšího rozvíjení mladých studentů mohla být větší implementace koučinkových principů do studia, osobních koučů nebo osobní mentoring 24 například mezi mladšími a staršími studenty nebo absolventy a také významnější možnosti zapojení studentů do zahraničních praxí.
6.2 Sebeřízení Další sérií otázek jsem se snažil zjistit postoj respondentů k jejich běžnému dennímu plánování, jejich postoj s plněním svých povinností a v další části, jak na ně v jejich rozvoji projevilo nebo stále působí jejich okolí, a kdo měl na ně za dobu studia na VŠE zatím největší „pozitivní osobní dopad“.
6.2.1 Řízení času a naplňování cílů Schopnosti plánovat a postoji k time managementu byla věnována otázka: „Jak plánuješ svůj pracovní den a týden?“ Odpovědi respondentů by se daly rozdělit do dvou kategorií. První skupina je velmi navyklá vše během týdne pečlivě plánovat a bez papírového nebo elektronického diáře se prakticky neobejde. Jedním ze zástupců je Antonín: „Používám elektronický a papírový diář dvakrát třikrát denně, třídím nejdůležitější věci na lepící lístky. Rozdělím práci a zábavu, stanovím priority a sepíšu si všechny poznámky. Zapisuji i malé detaily.“ Ostatní preferují více plánování kvartálních a semestrálních cílů, zkoušek a ostatní povinností. Týdenní cíle jsou schopni nést v hlavě a občas i s ohledem na nutné operativní změny, související obvykle s nutností podřídit se ještě dalším aktuálním pracovním povinnostem. Tobiáš má k plánování nejjasnější postoj: „Plánuji dle priorit a hodnot.“
24
Mentoring – Zkušenější osoba poskytuje podporu, vedení či zkušenosti druhému. (Parsloe, 2009, s. 12)
40
V další otázce, kterou na plánování navazuji: „Jak často se ti daří naplňovat své povinnosti, tak jak by sis přál (a)?“, bylo mým cílem zjistit, zda jsou studenti vedle samotného uvědomění, zároveň schopni být ve svém řízení úspěšní a do jaké míry se u nich může projevovat dnes velmi častý fenomén prokrastinace. Z výsledků vyplývá, že dotáhnout své povinnosti úspěšně do konce je samozřejmé pro většinu dotázaných, a to zejména pokud se jedná o povinnosti prioritní, většinou související s prací či se školou. Výborně to shrnuje svými slovy Oldřich: „Jelikož na tom dost závisí moje úspěšnost, tak ty důležité povinnosti zvládám včas na 100% a ty méně důležité tak na 80%.“ Poměrně očekávaným zjištěním je i v této skupině respondentů někdy až chorobná tendence plnit většinu povinností na poslední chvíli, stejně tak jako to dokazují i jiné již existující studie. V případě mého souboru to však studenti nevnímají vždy jako objektivní problém a často svůj postoj obhajují zvýšením efektivity při uvědomění omezeného času. „Pokud nemám těsně před deadlinem jsem strašně neefektivní.“ (Miroslav). Zároveň k tomu dodává: „Chci se ale v této oblasti hodně zlepšit.“ Stejně tak by se ráda k tomu zavázala i Lenka.
V poslední otázce věnované sebeřízení v čase jsem zjišťoval, jaké dostupné technologie a nástroje využívají studenti při optimalizaci svých pracovních povinností. Jestli organizují svůj čas pomocí systémů, které zmiňuji v teoretické části práce, popř. mají své vlastní, které inovovali podle svých potřeb. Část respondentů využívá nejběžnější Google kalendář. Antonín má dobré zkušenosti i se softwarem Evernote, který stejně jako Google kalendář, dokáže synchronizovat obsah mezi všemi používanými zařízeními. Tobiáš a Petra využívají vedle kalendářů, například přímo při učení nástroj Pomodoro a Pavlína v duchu známe Coveyho poučky „First thing first“ to doplňuje slovy: „vše si píšu a dodržuji zásady jako udělat to nejhorší jako první, větší úkoly po kouskách apod.“ Jan, využívající hojně technické řešení Applu, má s nástroji řízení času také hojné zkušenosti: „Sepisuji nejdůležitější povinnosti na nástěnku, do elektronického kalendáře (začal jsem používat 41
elektronický kalendář) a do poznámek, snažím se vše dělat elektronicky, jelikož málo s sebou nosím psací potřeby a papír.“ Dalším zmiňovaným nástrojem, který vedle Zity využívá částečně i Vilém, je systém GTD („Getting things done“), o kterém jste se mohli již dočíst na stránce 20. Ten však mnohem raději než cestou softwarových řešení a tabulek, kráčí nejprve cestou osobní vize, ze které následně řídí všechno dále, až k dalším úrovním časovým intervalům a doporučuje velmi čtenářům knihu a audio program „The Time of Your Life“, kde světoznámý kouč a jedna z největších hvězd dnešního světa sebevzdělávání Anthony Robbins pomáhá lidem zjistit, jaký postoj zaujmout k času, aby se dokázali vymanit z onoho kruhu odkládání svého štěstí a mohli naplno dělat činnosti, které je už dnes naplňují vášní a nadšením.
6.2.2 Vlivy sociálního okolí V této části, věnované vlivu sociálního okolí a konkrétních osob shrnu výsledky šetření s respondenty, kdy jsem se jich ptal, zdali měl někdo z prostředí VŠE v průběhu studia pozitivní dopad na rozvoj jejich osobnosti. Respondenti se obvykle shodují, že nešlo pouze o samostatné osobnosti, ale někdy celé sociální kruhy, často přátelé, spolubydlící nebo lektoři, kteří jim pomohli rozvinout jejich osobnost. Příkladem toho, jak může ovlivnit celý váš život jeden spolubydlící z koleje, dokládá Oldřich: „Nejvíce mě ovlivnil můj bývalý spolubydlící. Díky němu jsem začal podnikat a dostal jsem se mezi lidi s vysokými ambicemi, a i díky tomu jsem teď tam, kde jsem. Ovlivnil mě svojí vizí, drivem a plněním cílů. Uvědomil jsem si, co chci v životě dělat a co dělat nechci.“ Mezi studenty, které ovlivnily osoby z akademické sféry, patří Tobiáš, kterého při večerních přednáškách ovlivnila významně Ing. Hana Ondrušková svým lektorováním. Petra si cení prof. Nového za jeho aktivní zapojování studentů, spolupráci s firemní sférou a poutavým výkladem a zmiňuje také paní doktorku Hubinkovou, na níž také oceňuje zapojování studentů a také spoustu zkušeností, které dokáže dál předat, a také Zita sdílí obdiv k nejmenované osobě, která ji ovlivnila do té míry, že se rozhodla rozvíjet dál i na doktorském programu. Pro Jana a Lenku dopad lidí z prostředí VŠE nebyl už tolik významný, aby ho dokázali oddělit od 42
dalších svých sociálních kruhů, a přikládají větší důležitost svým přátelům bez ohledu na prostředí školy nebo prostředí, odkud pochází.
6.3 Efektivní životní styl a vize V závěrečné části výzkumu jsem respondentům položil více hodnotové otázky, orientující se na jejich vize, dlouhodobé cíle, vnímání spokojeného života a vnitřní rovnováhy. Mým cílem bylo kromě samotného zjištění výsledků, donutit také mé přátele zastavit se, pokud to už dlouho neudělali, a nechat je spustit svou obrazotvornost a revizi toho, co je pro ně důležité. Výsledkem kromě praktických zjištění, bylo většinou jejich větší vybuzení, často příliv nové energie a komentování rozhovoru slovy „že jim dávám zabrat“ apod. Tato část byla pro mě nejvíce zajímavá a na dalších řádkách máte nyní i vy možnost se na chvíli zasnít a inspirovat se představami těchto lidí.
6.3.1 Životní rovnováha (Work life balance) Mezi vybranými respondenty mě velmi zajímalo, jakým způsobem se jim daří v životě dosahovat rovnováhy a co to pro ně vlastně znamená. Pro Antonína a Petru a Viléma to je především správně nastavený time management a plánování a soulad s dlouhodobou vizí, mezi ostatními by se však daly nalézt i méně formálnější způsoby. Tobiáš a Miroslav na to jdou přes sport, který jim pomáhá načerpat novou energii do všedních dní. Jan odpověděl: „Relax s kamarády, samotnému se mi nedaří doplňovat energii. Většinou je relax s popovídáním si, někdy spojený s procházkou po golfovém hřišti, atd..“ Dina je podobného rozpoložení jako Jan : „Méně stresu, více optimismu a věřím tomu, co dělám.“ Oldřich ve svém vývoji také ukročil velkou část cesty: „Snažím se spát 8 hodin denně (méně mi nestačí) a poslední dobou dávám více prostoru věcem, které mě opravdu baví. Za 3 roky na VŠ jsem se již naučil pracovat efektivně, takže mám více času na zábavu.“ Pro Lenku je definovat rovnováhu poměrně těžké, ale myslí si: „Pre mňa bude rovnováha, keď budem mať prácu, z ktorej sa budem vracať s úsmevom, a doma ma bude čakať rodina. Takže pokiaľ budem spokojná, nájdem i rovnováhu.“ Takové jsou představy o rovnováze mých respondentů. 43
6.3.2 Osobní vize a štěstí V poslední části průzkum bylo mým cílem uzavřít rozhovor s respondenty otázkami, kterými bych mohl nastartovat jejich obrazotvornost a získat tak představu o tom, jakým způsobem se staví ke svým životním cílům a co proto dělají již dnes. Výsledky této části byly zajímavé, stejně tak jako respondenti sami. Antonín by se chtěl stát v pozdějším věku prezidentem Moldávia a před tím úspěšným podnikatelem, což se mu daří plnit částečně už nyní. Zdeněk by si chtěl zajistit lepší seniorní pozici, založit rodinu a strávit život cestováním. Je si však vědom, že ho to bude stát čas a určité úsilí. Dina má stejné hodnoty jako Zdeněk a kromě rodiny, by chtěla také procestovat svět a ze všeho nejdříve celou Austrálii. Lenka se nechává budoucností překvapit, ale nadhazuje s vtipem možnost „mateřskej dovolnky“.Miroslav sdílí s Oldřichem svůj zápal pro úspěšnou kariéru a jeho receptem k úspěchu je: „houževnatost, s kterou již nyní demonstruji ve svém podnikání.“ Oba jsou pevně přesvědčení, že budou dělat, co je baví a že v tom budou rozhodně úspěšní. Oldřich k tomu s úsměvem dodává: „Je to jednoduché, jen lidi si to dělají složité.“ A jak toho chce Oldřich na rozdíl od ostatních dosáhnout? „Už mám nějaké zkušenosti a kontakty, od kterých se můžu odrazit kamkoli se mi to zrovna bude líbit. Pokud bude potřeba, něco se rychle doučím.“ Tobiáš drží s ostatními muži za jedno a na rozdíl od studentek, které by v budoucnu raději nacházely své štěstí v životní rovnováze, stálém zaměstnání a kvalitních vztazích, kráčí Tomáš také za svým podnikatelským snem. Nevylučuje však také zastávání ředitelské pozice, kterou by považoval za stejně tak uspokojivou. A jaké sny a životní cíle zastává Vilém? Na to se podívej v příloze č.3, kde přikládám přepis našeho celého rozhovoru jako ukázku k metodologické části. Určitě si nezapomeňte rozhovor přečíst. Vilém totiž kromě své vášně pomáhat druhým v jejich rozvoji, zvažuji ovlivnit možná všechny naše budoucí a současné děti evolucí českého vzdělávacího systému. A já na něj rozhodně vsázím! Pokud jde o vnímání pojmu štěstí, dochází respondenti ve svých představách samozřejmě ke zcela různým vyjádřením, tak jako jsem už předpokládal v teoretické části. Ve velké míře tyto představy o štěstí úzce korespondují přímo s cíli respondentů. 44
7 Diskuse a limity zjištění Uvědomuji si limity své analýz a zjištění. Především pak dalších faktorů, které mohou významně vstupovat do procesu osobního rozvoje, a v této práci se jimi do hloubky nezabývám. Myslím, že je však dobré kromě oblastí, které ve své práci zmiňuji, nezanedbávat například také:
Zdravý životní styl
Stravu a pohyb
Duševní zdraví
Stres
Tyto oblasti zkoumání však přenechávám ke zkoumání druhým, neboť nebyly částí osobního rozvoje, ke které bych pociťoval silný vnitřní vztah, a nebylo by pro mě autentické ani snadné se těmito tématy zabývat, pokud se nemohu v žádném případě za člověka, který by měl nutný přehled pro kvalitní zpracování těchto částí. Uvědomuji si také možná úskalí mého průzkumu Pokud jde: Možnost výběru subjektivní skupiny, role prostředí, ve kterých se odehrávaly rozhovory nebo například duševní rozpoložení mých respondentů, kteří žijí často velmi rušným životem, a nebylo vždy snadné s nimi rozhovor uskutečnit.
45
Závěr Tato bakalářská práce se zabývala možnostmi osobního rozvoje studentů VŠE. Práce je určena hlavně studentům, kteří v průběhu studií aktivně vyhledávají možnosti svého dalšího vzdělávání a osobního rozvoje. Může stejně tak dobře ale posloužit i dalším, kdo chtějí ještě intenzivněji vykročit na cestu svého osobního rozvoje a přispěním náhody, se jim dostane má práce možná do rukou. Mojí vizí, která mě hned od počátku psaní poháněla, byla představa studenta, který hledá inspiraci pro svůj osobní rozvoj nebo způsoby, jak by mohl ještě více a lépe využít času, který mu studium na vysoké školy nabízí. Tato práce by mu měla pomoci jako určitá orientační mapa, ze které by se mohl snadno odrazit k dosažení svých dalších cílů osobního rozvoje. Teoretická část práce vysvětluje základní pojmy a pojednává o způsobech, které můžeme k osobnímu rozvoji zaujmout, způsobech sebeřízení a efektivním životním stylu. Pokouším se zde studentům poodhalit základní rozměry možného dalšího rozvoje a dát jim do rukou hned několik snadno uchopitelných nástrojů jejich dalšího růstu. Kvalitativní výzkum byl zaměřen na jedny z nejaktivnějších studentů Vysoké školy ekonomické a pomocí předem připravených rozhovorů, mapoval další možnosti osobního růstu, používané metody, nástroje a také postoje studentů k významným otázkám osobního rozvoje. Výzkumný soubor tohoto charakteru měl zdrojem k získání praktických a jedinečných přístupů nebo metod, které by jinak mohl jednotlivec při hledání svých zdrojů, přehlédnout. V podstatě jsem po vzoru Napoleona Hila v tomto případě sestavil tzv. jedinečný mozkový trust, který výzkumu jako byl tento, mohl poskytnout spoustu hodnotných a zajímavých informací, které lze bezesporu využít jak k rozvoji samotných hledajících studentů, tak do určité míry i k zamyšlení, jak by šlo tyto procesy podpořit zvenčí a přispět malou částí již teď k možné evoluci vzdělávacího systému. Výsledkem mého výzkumu je hodnotná sada informací, která jedinečně odpovídá na otázky, které byly na počátku práce položeny. Určitě by šlo v práci vytěžit ještě více potenciálu skvělých respondentů, myslím si však, že účel práce nastavený na počátku psaní této práce byl úspěšně dosažen a práce tímto naplnila má očekávání. 46
Seznam použité literatury ARMSTRONG, M. Řízení lidských zdrojů : nejnovější trendy a postupy. Praha: Grada, 2007. ISBN 978-80-247-1407-3. BALCAR, K. Úvod do studia psychologie osobnosti. Praha: SPN, 1983. BEDRNOVÁ, Eva. Duševní hygiena a sebeřízení pro vysokoškoláky a mladé manažery. 1. vyd. Praha: Fortuna, 1999, 157 s. ISBN 80-716-8681-6. Eva BEDRNOVÁ a Ivan NOVÝ. Psychologie a sociologie řízení. 3., rozš. a dopl. vyd. Praha: Management Press, 2007, 798 s. ISBN 978-80-7261-169-0. BEDRNOVÁ, Eva. Management osobního rozvoje: duševní hygiena, sebeřízení a efektivní životní styl. Vyd. 1. Praha: Management Press, 2009, 359 s. ISBN 97880-7261-198-0. BRANSON, Richard. K čertu s tím - jdeme na to!. 1. vyd. Bratislava: Eugenika, 2007, 169 s. ISBN 978-808-9227-792.
CEKOTA, Evžen. Přesvědčivě přesvědčivý. Praha: Evžen Cekota, 2009, 32 s. COVEY, Stephen R. 7 návyků skutečně efektivních lidí: zásady osobního rozvoje, které změní váš život. Vyd. 2. Překlad Aleš Lisa. Praha: Management Press, 2011, 342 s. ISBN 978-80-7261-241-3. DALE CARNEGIE, Inc, Sestavila a k vydání připravila spol.Inc SESTAVILA A K VYDÁNÍ PŘIPRAVILA SPOL. JMW GROUP a [přeložil Svatoslav GROSMAN]. Jak správně myslet, jednat a mluvit. Vyd. 1. Praha: Práh, 2010. ISBN 978-807-2522941. HILL, Napoleon. Myšlením k bohatství. 1. vyd. Praha: Pragma, 1990, 207 s. ISBN 80-852-1300-1. KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Psychologie zdraví. Vyd. 1. Praha: Portál, 2001, 279 s. ISBN 80-717-8551-2. MALTZ, Maxwell. Psychokybernetika: nový způsob, jak žít plnějším životem. Překlad Jan Brázda. Praha: Pragma, 1998, 198 s. ISBN 80-720-5603-4. NAPOLEON HILL A MICHAEL J. RITT, Napoleon Hill a Michael J.jr a [z anglického originálu ... přeložil Martin DOBEŠ]. Klíče k pozitivnímu myšlení: deset kroků ke zdraví, bohatství a úspěchu. Hodkovičky [Praha]: Pragma, 2009. ISBN 978-807-
47
3491-710. O'CONNOR, Joseph a John SEYMOUR. Úvod do neurolingvistického programování: jak lépe porozumět sobě i jiným a dosáhnout svých cílů. Vyd. 1. Praha: Institut pro neuro-lingvistické programování, 1998, xiv, 225 s. ISBN 80238-2604-2. PARSLOE, Eric a Melville LEEDHAM.
Coaching and mentoring: practical conversations to improve learning. 2nd ed. Philadelphia: Kogan Page, 2009, 214 p. ISBN 978-074-9443-658. PAUKNEROVÁ, Daniela. Psychologie pro ekonomy a manažery. 2., přeprac. a aktual. vyd. Praha: Grada Publishing, 2006, 256 s.,. ISBN 80-247-1706-9. PAUKNEROVÁ, Daniela. Psychologie pro ekonomy a manažery. 3., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Grada, 2012, 259 s. Management (Grada). ISBN 978-80-2473809-3. RUIZ, Miguel. Čtyři dohody: kniha moudrosti starých Toltéků : [praktický průvodce osobní svobodou]. Překlad Viktor Faktor. Hodkovičky: Pragma, c2001, 134 s. ISBN 80-720-5826-6. SHARMA, Robin S. Mnich, který prodal své ferrari. Vyd. 1. Překlad Nataša Foltánová. V Praze: Rybka, 2009, 200 s. ISBN 978-808-7067-857. SCHWARTZ, David J. Myslete velkoryse: (budete mít úspěch). 1. vyd. Překlad Blanka Pscheidtová. Praha: Knižní klub, 1993, 203 s. ISBN 80-856-3425-2. SMÉKAL, Vladimír. Pozvání do psychologie osobnosti: člověk v zrcadle vědomí a jednání. 2. oprav. vyd. Brno: Barrister, 2002, 523 s.. ISBN 80-865-9865-9.
ARMSTRONG, M. Řízení lidských zdrojů: nejnovější trendy a postupy. Praha: Grada, 2007. ISBN 978-80-247-1407-3
Internetové zdroje
1) MACHEK, Ondřej.LUKEŠ, Martin, Miroslav ŠVÁRA a Miroslav LORENC. UPLATNĚNÍ
ABSOLVENTŮ VŠE A HODNOCENÍ ABSOLVOVANÉHO STUDIA: NA ZÁKLADĚ PRŮZKUMU ABSOLVENTŮ Z LET 2005/06 A 2010/11. In:UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ VŠE A HODNOCENÍ ABSOLVOVANÉHO STUDIA [online]. Praha: Rozvojové a poradenské centrum VŠE, 2011, 7.6.2013 [cit. 2013-06-07]. Dostupné z: http://rpc.vse.cz/doc/1050MACHEK, Ondřej. Významní absolventi.
48
VŠE. Významní absolventi [online]. 2013. vyd. [cit. 2013-05-27]. Dostupné z: http://absolventi.vse.cz/uplatneni-absolventu/vyznamni-absolventi/ 2) BÍM, Jan. Květina a motýl. Www.janbim.cz [online]. [cit. 2013-05-29]. Dostupné
z: http://www.janbim.cz/textiky-k-precteni/kvetina-a-motyl/
3) EarlNightingale.com. Authentic Earl Nightingale [online]. Sedona: Diana
Nightingale/Keys Publishing, 2013, 10.6.2013 [cit. 2013-06-10]. Dostupné z: http://earlnightingale.com/ 4) Honors Academia. Honors Academia [online]. 2013. vyd. Praha: VŠE, 2013,
10.6.2013 [cit. 2013-06-10]. Dostupné z: http://honors.vse.cz/ 5) O programu Skype. SKYPE COMMUNICATIONS SARL. SKYPE [online]. Rives de
Clausen: Skype Communications SARL, 2013, 10.6.2013 [cit. 2013-06-10]. Dostupné z: http://www.skype.com/cs/about/ 6) Přehled studentských organizací. Vejška.cz: Vysoká škola efektivněji [online].
2013. vyd. Praha: http://www.vejska.cz/, 2.2.2013, 2.2.2013 [cit. 2013-06-10]. Dostupné z: http://www.vejska.cz/studentske-organizace 7) The Time Management for Students: Basic Tips on Time Management for
Students [online]. [cit. 22. 1. 2012]. Dostupné na World Wide Web:
. 8) Stephen R. Covey. Stephen R. Covey [online]. FanclinCovey Co., 2013, 10.6.2013
[cit. 2013-06-10]. Dostupné z: https://www.stephencovey.com/ 9) Studentské aktivity. Studentské aktivity [online]. Praha: VŠE, 2013, 10.6.2013 [cit.
2013-06-10]. Dostupné z: http://www.vse.cz/kategorie.php?IDkat=57
49
Seznam obrázků Obrázek 1 – Kolo životní rovnováhy............................................................................ 26 Obrázek 2 - Vision Board ............................................................................................. 27
50
Přílohy Příloha č. 1 – Seznam studentských organizací na VŠE 1.
ECONOMIX - magazín pro studenty VŠE
2.
iLIST - internetová online verze Studentského listu
3.
Domovské stránky studentů
4.
180 Degrees Consulting Prague
5.
AEGEE Praha
6.
AIESEC
7.
Alfa fí AΦ - univerzitní sesterstvo
8.
Antikvariát skript
9.
Apple of Knowledge - iKnow Club
10.
Behavioral Economics Society
11.
Buddy System
12.
Business IT Club
13.
Cashflow klub VŠE
14.
Centrální kolejní rada
15.
Club 307
16.
Debatní klub VŠE (DK VŠE)
17.
Divadelní soubor "S bojkou v zádech"
18.
EKONOM, sdružení studentů ekonomie
19.
Filmový klub VŠE
20.
Foodies Club VŠE
21.
FrIendS
22.
Gaudeamus - folklorní soubor VŠE Praha
23.
Golf Networking Club
24.
HC Ekonom
25.
Honors Club
26.
Indivisuals 51
27.
ITEM Club VŠE
28.
Jarovliga - malá kopaná
29.
Jeden svět na VŠE
30.
Junior Diplomat Initiative
31.
Kanoistický oddíl TJ Ekonom
32.
Klub cestovatelů VŠE
33.
Klub deskových her
34.
Klub investorů
35.
Klub koučinku
36.
Klub mladých logistiků
37.
Klub mladých manažerů České manažerské asociace
38.
Klub mladých politologů
39.
Klub podnikatelů
40.
Klub přátel účetnictví
41.
Komorní orchestr Musica Oeconomica Pragensis
42.
Model UN klub
43.
Musica Oeconomica Pragensis - pěvecký sbor VŠE
44.
OIKOS Praha
45.
Společnost pro kognitivní vědu a filosofii
46.
Spolek mladých statistiků
47.
Sport.VSE.cz
48.
Studentská komora Rady vysokých škol
49.
Studentský golfový klub
50.
Studentský klub pro projektové řízení
51.
Šachový kroužek (sloučení s Klubem deskových her)
52.
VAŠE LIGA - největší amatérská liga
53.
WP Klub VŠE (zdroj: http://www.vse.cz/kategorie.php?IDkat=57)
52
Příloha č. 2 – Struktura rozhovoru i. ii.
Přivítání Jak ses dnes měl (a) ? - jedna ze zahřívacích, tzv. raportových 25 otázek Osobní rovina 1.) Co si představuješ pod pojmem "osobní rozvoj"? 2.) Co tě v průběhu studia na VŠE nejvíce osobně posunulo? 6.) Kdyby ti mohla škola odbornou přípravou nebo jinými zdroji pomoci v přiblížení Tvému životnímu cíli, jakým způsobem by to bylo? Sebeřízení 3.) Jak plánuješ svůj pracovní den a týden? 4.) Jak často se ti daří plnit své povinnosti včas, tak jak by sis přál (a)? 5.) Jakých nástrojů řízení času ve svém životě úspěšně využíváš nebo bys chtěl využívat? 7.) Pokud měl někdo na VŠE za dobu tvého studia významný dopad na tvůj rozvoj, v čem tě nejvíce osobně ovlivnil (a)? 7a) Jak ses s touto osobou seznámil (a)? 8.) Kdo nebo co dalšího mělo na tvůj vývoj nejvýznamnější dopad? 8b.) Kdo / Co ještě? Efektivní životní styl a vize 9.) Jakým způsobem zajištuješ ve svém životě rovnováhu? 10.) Jak často nacházíš čas přemýšlet o své budoucnosti? 11.) Kde sám sebe vidíš za 10 let? 12.) Jak toho chceš dosáhnout? 13.) Co se ti vybaví pod pojmem štěstí?
25
Raport - stav psychického souznění. Mentální a často i fyzické sladění dvou osobností (O’Connor, 1998, s.19)
53
Příloha č. 3 – Vzorový rozhovor s Vilémem 1.) Co si představuješ pod pojmem "osobní rozvoj"? Osobní rozvoj je podle mě o hledání svojí vize a ostatní evaluaci toho, jaký člověk je, a jaký chce být a taky o prioritizaci toho, jak chce pracovat na té své vizi. 2.) Co tě v průběhu studia na VŠE nejvíce osobně posunulo? Všeobecně bych řekl určitě AIESEC – a konkrétně pozice LCP Praha (pozn. Local Committee President).
Sebeřízení 3.) Jak plánuješ svůj pracovní den a týden? To je trochu komplikovaný. Jsem hodně strukturovaný -jak přemýšlím, ale zato dost málo v tom, jak to pak organizuju. Takže racionálně vím, že bych to dělat měl, ale potom to vždy nedělám. Mám však, ale dlouhodobý plán, vizi – na rok a na kvartály. A to se většinou plní z větší části. 4.) Jak často se ti daří plnit své povinnosti včas, tak jak by sis přál(a)? Všeobecně celkem jo, ale za to dost často na poslední chvíli, ale většinou nikdy ne po deadlinu. 5.) Jakých nástrojů řízení času ve svém životě úspěšně využíváš nebo bys chtěl využívat? Mně se líbí kombinace několika nástrojů. Vycházím nejdříve vždy z vize – a tomu se mí velice líbí program Anthonyho Robinse, který se jmenuje Time of Your Life, který je založený na tom, že od té vize jdeš pak do toho týdne. A to mi příjde super a potom do nějaké míry s tím podobný a slučitelný je Covey a jeho návyky a taky prakticky GTD do implementace (Robins je skvělý na tu vizi)
54
6.) Kdyby ti mohla škola odbornou přípravou nebo jinými zdroji pomoci v přiblížení Tvému životnímu cíli, jakým způsobem by to bylo? Svým způsobem mi VŠE pomohla, protože mi umožnila poznat AIESEC a ten mi poté pomohl. Sama jako taková to ale neudělala. Co by pomohlo? Bylo by fajn, kdyby předměty byly praktičtěji zaměřené - skills oriented. (Ne pseudo-knowledge-oriented). Mohla by lidem pomoct najít ten jejich cíl – přes mentoring, koučink nebo semináře na hledání vize – to by myslím bylo fajn, protože řada lidí ani neví, takže je těžké jim pomáhat, když vlastně ani neví, co chtěj. 7.) Pokud měl někdo na VŠE za dobu Tvého studia významný dopad na Tvůj rozvoj, v čem tě nejvíce osobně ovlivnil(a)? Určitě celá AIESEC network… 7a) Jak ses s touto osobou seznámil(a)? AIESEC.. 8.) Kdo nebo co dalšího mělo na Tvůj vývoj nejvýznamnější dopad? No takhle, je to blbý říct, ale většina mých zkušeností byla buď v AIESEC nebo skrz v AIESEC – Určitě stáže v Kazachstánu, Indii, MC Rusko (Vedení AIESEC Rusko), stáž v Japonsku. Abych teda zmínil i něco od VŠE, tak semestr přes CEMS v Singapuru. Byl super a myslím, že mi docela dost pomohl.
Efektivní životní styl 9.) Jakým způsobem zajištuješ ve svém životě rovnováhu? Pomocí té vize, jak ji mám nastavenou a podle toho Tomyho, tak mám oblasti, které jsou pro mě důležité a pro každou z těch oblastí mám roční a devadesátidenní cíle. To že se na ty cíle dívám a dělám review té mé vize – to mi pomáhá jít i dále v tom plánování – a dosahovat svých cílů. Jmenuje se to Time of Your Life (audio program). 55
10.) Jak často nacházíš čas přemýšlet o své budoucnosti? až moc často jsem hodně future oriented - musím se hlídat, abych žil v přítomnosti. Koncepčně každé dva týdny, ale jinak to vždy vychází z té vize. 11.) Kde sám sebe vidíš za 10 let? Těžká otázka. Do 5 let bych to mohl, věděl. To co se během těch 5 let stane může ale všechno strašně hodně změnit. Každopádně se vidím na cestě za zdárným naplněním svojí dlouhodobé vize – a to je konkrétně změna vzdělávacího systému v ČR a dál. – Je to však jen jedna z možností, jak bych chtěl hlavně pomoci dětem najít svoji vizi. - co je baví, v čem jsou dobrý, co jim dává smysl, a to pak mohly dělat, studovat. A sekundárně, aby se děti mohly učit něco, co je relevantní pro 21. století. Čím více dětí budu moct takhle ovlivnit, tím lépe. Teď mám v plánu se ale nejdříve pohybovat v management consulting. Zvažuji studium na Stanfordu a jsem momentálně také v kontaktu s ředitelem SCIA. Uvidíme, jak mě všechny tyhle věci nakonec nasměrují. 12.) Jaký je Tvá životní vize? Já: „Tím jsme v podstatě už zvládli tu životní vizi.“ 12.) Jak ji chceš dosáhnout? Já: „To je nyní myslím také už jasné. Za sebe Ti přeji naplnění té vize. “ 13.) Co se Ti vybaví pod pojmem štěstí? Asi vidět lidi, kteří jsou mi nejbližší, že jsou šťastní, a že jsem tomu mohl pomoct. A pak taky pocit toho, když můžeš pomoct změnit nějakého člověka, který to na začátku vůbec nečeká. Mám rád, když můžu takhle pomáhat lidem, kteří mě obklopují, a jsem pak také šťastný.
56
