VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
2010
Anna Poledňáková
VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE Fakulta mezinárodních vztahů Obor: Mezinárodní obchod
Analýza mikrofinančních institucí v Bolívii
Bakalářská práce Vypracovala: Anna Poledňáková Vedoucí bakalářské práce: Ing. Petr Pavlík, M.A., CSc.
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Analýza mikrofinančních institucí v Bolívii“ vypracovala samostatně. Veškerou použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury.
V Praze dne ………..…..
…………...……………. Podpis
Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucímu mé práce panu Ing. Petru Pavlíkovi za pomoc a odborné vedení.
Obsah Seznam zkratek ................................................................................................................. ii Úvod ................................................................................................................................ iv 1. Mikrofinance obecně ..................................................................................................1 1.1. Historie mikrofinancí ..........................................................................................1 1.2. Informační asymetrie ..........................................................................................3 1.2.1. Riziko nepříznivého výběru ........................................................................3 1.2.2. Morální hazard ............................................................................................6 1.3. Dotace a financování ze zahraničních zdrojů ......................................................8 1.3.1. Dotace ........................................................................................................8 1.3.2. Financování ze zahraničních zdrojů ............................................................9 1.4. Vývoj mikrofinančních institucí........................................................................ 12 1.4.1. ROSCA .................................................................................................... 13 1.4.2. Mikrofinanční instituce (MFI) ................................................................... 13 1.4.3. Od mikroúvěru k mikrofinancím ............................................................... 15 1.5. Proč investovat ................................................................................................. 16 2. Počátky mikrofinancí v Bolívii ................................................................................. 18 2.1. Historické souvislosti ....................................................................................... 18 2.2. Vývoj MFI v zemi ............................................................................................ 20 2.2.1. Systém regulace finančního trhu ............................................................... 21 2.2.2. Případ BancoSol ....................................................................................... 21 2.2.3. Soukromé finanční fondy (FFP) ................................................................ 23 2.3. Vznik a role apexových organizací při transformaci ..........................................24 2.3.1. Vládní apexové organizace typ I ............................................................... 24 2.3.2. Vládní apexové organizace typ II .............................................................. 26 2.3.3. Soukromé apexové organizace .................................................................. 27 2.4. Mikroúvěrová krize (1998–2001) ..................................................................... 29 2.5. Důsledky krize.................................................................................................. 31 3. Aktuální situace........................................................................................................ 34 3.1. Současný mikrofinanční sektor Bolívie ............................................................. 34 3.2. Regulované mikrofinanční instituce .................................................................. 36 3.2.1. ASOFIN ................................................................................................... 37 3.3. Neregulované mikrofinanční instituce (NNO) ................................................... 40 3.3.1. FINRURAL .............................................................................................. 41 3.4. Současné tendence a výhled do budoucnosti ..................................................... 43 Závěr ............................................................................................................................... 45 Seznam literatury ............................................................................................................. 48 Seznam tabulek ................................................................................................................ 54 Seznam grafů ................................................................................................................... 55 Seznam příloh .................................................................................................................. 56 Přílohy ............................................................................................................................. 57
i
Seznam zkratek ADB
Asijská rozvojová banka (Asian development bank)
ASFI
Orgán dohledu nad finančním systémem (Autoridad de supervision del sistema financiero)
ASOBAN
Sdružení soukromých bank Bolívie (Asociación de Bancos Privados de Bolivia)
ASOFIN
Sdružení finančních institucí specializovaných na mikrofinance (Asociación de Entidades Financieras Especializadas en Microfinanzas)
BDP
Bolivijská rozvojová banka (Banco de Desarrollo Productivo)
BOL
Bolivijský bolivian (Boliviano)
CAF
Andská rozvojová korporace (Corporación Andina de Fomento)
CIRC
Informační centrum o úvěrových rizicích (Central de Informacíon de Riesgo Crediticio)
CRENF
Informační centrum o úvěrových rizicích neregulovaných MFI (Central de Riesgos de Entidades no Fiscalizadas)
EBRD
Evropská banka pro obnovu a rozvoj (European Bank for Reconstruction and Development)
EIB
Evropská investiční banka (European Investment Bank)
FFP
Soukromé finanční fondy (Fondos financieros privados)
FINRURAL Sdružení finančních institucí pro rozvoj venkova (Associación de Instituciones Financieras para el Desarrollo Rural) FM
Fond pro mikroúvěry (Fondo de Microcrédito)
FONDESIF
Fond pro vývoj finančního systému a podporu výrobního sektoru (Fondo de Desarrollo del Sistema Financiero y de Apoyo al Sector Productivo)
FUNDA PRO Nadace pro výrobu (Fundación Para la Producción) GTZ
Společnost pro technickou spolupráci (Geseltschaft für Teschnishe Zusammenarbeit)
IDB
Meziamerická rozvojová banka (Inter-American Development Bank)
IFAD
Mezinárodní fond pro zemědělský rozvoj (International Fund for Agricultural Development)
IFC
Mezinárodní finanční korporace (International Finance Corporation)
IPC
Internationale Projekt Consult ii
KfW
Německá rozvojová banka (Kreditanstalt für Wiederaufbau)
MFI
Mikrofinanční instituce (Microfinancial Institution)
MNR
Národní revoluční hnutí (Movimiento Nacionalista Revolucionario)
NAFIBO
Nacional Financiera Boliviana
NNO
Nevládní nezisková organizace
NPE
Nová ekonomická politika (Nueva Política Económica)
PAM
Program na podporu a financování venkova (Programa de Apoyo al Microcrédito y Financiamiento Rural)
PMP
Mikroúvěrový program (Programa de Microcrédito Popular)
ROSCA
Rotující spořitelní a úvěrová sdružení (Rotating Savings and Credit Association)
SBEF
Orgán dohledu nad bankami a finančními institucemi (Superintendencia de Bancos y Entidades Financieras)
SIDA
Švédská mezinárodní rozvojová agentura (Swedish International Development Agency)
SPVS
Orgán dohledu nad důchody, cennými papíry a pojišťovnictvím (Superintendencia de Pensiones, Valores y Seguros)
USAID
Americká agentura pro mezinárodní rozvoj (United States Agency for International Development)
USD
Americký dolar (United States Dollar)
WB
Světová banka (World Bank)
iii
Úvod Boj proti chudobě, přístup ke vzdělání, stop dětské práci a spousta dalších jsou fenoménem dnešní doby. Na účty vlád a neziskových organizací třetích zemí tak formou rozvojové pomoci proudí stovky miliard dolarů, avšak jen malá část zůstane nezpronevěřena. V důsledku zvýhodněných půjček dochází mimo jiné i k redukci domácích vkladů. Úspory jsou ale pro chudé domácnosti klíčové, protože právě úspory jsou jedním z mála nástrojů, který lidem může v budoucnu opravdu pomoci vymanit se z bludného kruhu chudoby. Dalším nástrojem, jemuž se dostalo ohlasu zejména v posledních letech a jehož potenciál je v tomto směru také veliký, jsou mikrofinance. Právě v konfrontaci s neefektivní distribucí rozvojové pomoci jsou mikrofinance stále častěji považovány za účinný prostředek v boji proti chudobě, jenž mikrofinančním institucím (MFI) a investorům dokáže přinést i ekonomický prospěch. Samotné měření dopadu mikrofinancí na boj s chudobou je však velmi komplikované. V této práci se proto zaměřím pouze na to, zda mikrofinanční instituce dokáží zpřístupnit finanční prostředky chudší části obyvatel, segmentu, který by jinak zůstal neobsloužen a přitom se udržet finančně soběstačnými. Jako nástroj vedoucí k potvrzení, či vyvrácení této hypotézy jsem si zvolila analýzu mikrofinančních institucí v Bolívii, v zemi, která má v oblasti mikrofinancování dlouholeté zkušenosti a jež bývá v odborných literaturách často uváděna jako příklad úspěšného rozvoje mikrofinančního trhu. Dále také proto, že jsem v této zemi loni v létě tři měsíce pracovala jako dobrovolnice pro jednu neziskovou organizaci, která se stará o děti z ulice a poprvé v životě jsem tak na vlastní oči viděla, co slova chudoba a těžké životní podmínky opravdu znamenají. Během mého pobytu jsem měla příležitost navštívit i pár tamních MFI a osobně si promluvit s lidmi, jimž mikrofinance opravdu pomohly zlepšit jejich životní situaci. Tato zkušenost byla pro mě obrovským osobním přínosem a stala se mou hlavní motivací, proč bych se chtěla věnovat problematice mikrofinancí i do budoucna. Celá práce se člení na tři kapitoly, z nichž poslední dvě jsou zaměřeny právě na Bolívii. Při analýze vycházím především ze statistických údajů dostupných o jednotlivých institucích v letech 2005–2008 a z konzultací s odborníky.
iv
První část se týká mikrofinancí obecně, jaké výzvy vedly ke vzniku prvních mikrofinančních institucí, na jakých principech fungují a jak se jim daří obcházet rizika spojená s informační asymetrií. Zmiňuji se i o Muhammadu Yunusovi a bangladéšské Grameen Bank. Dále se věnuji otázce dotací a finanční soběstačnosti MFI. Poukazuji na možné využití dotací v počáteční fázi programu a na odklon některých finančně soběstačných institucí od nejchudší části potencionálních klientů. Zabývám se i odlišným vnímáním mikrofinancí veřejností. Na co jedni stále nahlíží jako na charitu, druhým se jeví jako efektivní nástroj, jak zhodnotit své investice. Nakonec uvádím stručný přehled o vývoji mikrofinančních institucí doplněný charakteristikou jednotlivých typů MFI, včetně služeb, které nabízí. První kapitola by tak čtenáři měla poskytnout základní informace k lepšímu porozumění dále rozebírané problematiky. V druhé a třetí části se již věnuji pouze Bolívii a snažím se na konkrétním příkladě přiblížit, jak mikrofinancování vlastně v praxi funguje a co je klíčové pro vznik a rozvoj trvale udržitelných MFI. Zdůrazňuji význam finančních regulátorů v průběhu i po procesu jejich transformace v regulované finanční instituce, jehož hlavním cílem bylo překonání finančních omezení nevládních neziskových organizací, které začaly mikroúvěry poskytovat jako první. Analyzuji příčiny, jež vedly k mikroúvěrové krizi v letech 1998–2001 a také vliv této krize na další vývoj mikrofinančního sektoru Bolívie. V poslední části charakterizuji aktuální situaci na bolivijském mikrofinančním trhu. Srovnávám význam regulovaných a neregulovaných MFI v závislosti na počtu klientů a výši jejich hrubého úvěrového portfolia. Vymezuji jejich jednotlivé funkce, podobnosti a odlišnosti a nastiňuji směr jejich pravděpodobného budoucího vývoje. Mikrofinance se pojí s řadou dalších problémů, např. s problematikou genderu. Mikrofinance dávají ženám příležitost stát se ekonomicky aktivními a mají tak velký vliv na posilování jejich postavení ve společnosti. Na toto téma mi bohužel v práci již nezbyl prostor.
v
1.
Mikrofinance obecně
Mikrofinanční instituce umožňují zpřístupnit finanční služby široké vrstvě chudých obyvatel nejen v rozvojových zemích a přináší tak veliký potenciál v boji proti chudobě.
1.1. Historie mikrofinancí Mikrofinance se do povědomí většiny lidí dostaly až v roce 2006, kdy bangladéšský profesor ekonomie a zakladatel bangladéšské Grameen bank, Muhammad Yunus, obdržel Nobelovu cenu za mír. Jejich kořeny však sahají až do 19. století, kdy Friedrich Raiffeisen, tou dobou starosta jedné německé vesnice, založil první družstevní bankovní asociaci. Počátkem 20. století pak došlo k zakládání úvěrových družstev raiffeisenovského modelu po celém světě a tato družstva dala později vzniknout prvním mikrofinančním institucím. 1 Druhá vlna mikrofinancování, která s sebou přinesla řadu inovací, pak přišla až v 70. letech minulého století a je spojována s již zmiňovaným jménem Muhammad Yunus a jeho rodnou zemí Bangladéš. Bangladéš získala nezávislost na Pákistánu v roce 1971. Mezi lety 1973–1974 postihly zemi, zmítanou vojenskými nepokoji a politickými vraždami, silné záplavy, které přinesly hladomor, jehož následkem zemřely desetitisíce lidí. 2 Muhammad Yunus učil v té době zrovna v Chittagong University v jihovýchodní části Bangladéše. Rozčarován hladomorem a neutuchající bídou začal Yunus v roce 1976 se sérií experimentů. Nejprve začal půjčovat peníze ze své vlastní kapsy chudým domácnostem v nedaleké vesničce Jobra. Když zjistil, že i tak malé finanční částky umožní lidem rozjet výdělečný podnik a spolehlivě splácet, rozhodl se přesvědčit centrální banku Bangladéše, aby jeho projekt podpořila. Díky tomu došlo k jeho rozšíření do několika dalších okresů v zemi. V roce 1983 se projekt Grameen bank přetvořil v nezávislou banku, jejíž akcie v současné době z 90 % vlastní její vlastní klienti a zbývajících 10 % je ve vlastnictví vlády. 3
1
Raiffeisen stavební spořitelna a.s. [online]. 2009 [cit. 2010-03-28]. Jaký měli naši předci recept na hospodářskou krizi? Dostupné z WWW:
. 2 Bangla 2000 [online]. 2000 [cit. 2010-01-19]. History. Dostupné z WWW: . 3 Grameen Bank [online]. 1998 [cit. 2010-01-20]. A Short History of Grameen Bank . Dostupné z WWW: .
1
Hlavní inovací, které umožnily expanzivní růst Grameen Bank, byly skupinové úvěry. Mechanizmus, který chudým dlužníkům umožňuje vzájemně ručit jeden za druhého a který je v současné době rozšířen po celém světě. Skupinové úvěry jsou od standardních bankovních smluv pro malé podniky velmi odlišné. Zatímco ve standardním smluvním vztahu nabízí žadatel o úvěr nějakou formu jištění, většina klientů mikrofinančních institucí takové možnosti nemá. Hlavním nástrojem k zajištění úvěru se tak stávají klientovi úzké vazby v rámci jeho komunity. Dobrovolně vytvořené skupiny lidí mezi sebou tedy za individuální úvěry nejen vzájemně ručí, ale na aktivity svých partnerů i pravidelně dohlíží. Původní model Grameen bank se skládá z pěti členů. Úvěr jde nejdříve k prvním dvěma členům, pokud splácení probíhá bez problémů je po 4–6 týdnech poskytnut úvěr druhým dvěma členům a nakonec se úvěr dostane i k pátému členu skupiny. Splatnost úvěrů je většinou jeden rok a splácí se v týdenních intervalech. 4 Postupem času klient dosahuje na stále vyšší a vyšší půjčky, což je také jednou z hlavních motivací, proč by měl řádně splácet. V případě, že se jeden z členů ale přece jenom rozhodne úvěr nesplatit a ostatní také odmítnou za něj dluh splatit, je další půjčka všem členům navždy odepřena. Splátky probíhají veřejně, tedy před zraky všech členů skupiny. Celá skupina tak v případě potíží může demokraticky rozhodnout, jaké kroky proti konkrétním hříšníkům podniknout. Na ty mohou být uvaleny nejrůznější ekonomické a sociální sankce, popřípadě může dojít k jejich trvalému vyloučení ze skupiny. Veřejné splácení je tak vedle skupinových úvěrů dalším z nástrojů, jakým se mikrofinančním institucím daří překonávat obtíže s vymáháním smluvních závazků. Výše uvedený způsob vzájemného ručení je prvotním modelem aplikovaným a později i vyváženým bangladéšskou Grameen Bank. V závislosti na specifických podmínkách každého regionu dochází k modifikaci a neustálé inovaci typů skupinových úvěrů. V dnešní době patří mezi nejznámější metody distribuce úvěrů tzv. vesnické banky (Village Banks) a méně početné solidární skupiny (Solidarity Groups). Vesnické banky tvoří zhruba 15–35 členů, jimž jsou poskytovány úvěry spíše menších finančních obnosů s týdenní periodou splácení a poměrně krátkým úvěrovým cyklem – zpravidla několik měsíců. Po několika úspěšných cyklech je vesnické bance 4
Grameen Bank [online]. 1998 [cit. 2010-01-20]. Credit Lending Models . Dostupné z WWW: .
2
umožněno, aby půjčovala svým vlastním členům z peněz, které oni sami naspoří. V rámci solidárních skupin dosahují klienti na částky vyšší a s delším úvěrovým cyklem, např. 1 rok. Obvyklý počet členů jedné solidární skupiny je 4–8.5 Často dochází i k poskytování úvěrů individuálních. Jádrem většiny MFI však i nadále zůstávají úvěry skupinové, pomocí kterých se jim daří zmírňovat rizika spojená s informační asymetrií a zpřístupnit tak úvěry většímu počtu obyvatel.
1.2. Informační asymetrie Pojem informační asymetrie popisuje situaci, kdy jeden z účastníků tržního vztahu má více nebo lepší informace než druhá strana. Nedostatek informací o žadatelích o úvěr tak bývá často označována jako hlavní příčina absence formálních úvěrových institucí na trhu a jeho překonání se stalo hlavní výzvou pro vznik MFI. Mezi projevy informační asymetrie patří: riziko nepříznivého výběru (adverse selection) riziko morálního hazardu (moral hazard) Riziko nepříznivého výběru popisuje situaci, kdy se méně žádoucí subjekty trhu podílí na transakcích více než ostatní. K riziku morálního hazardu dochází tehdy, když lépe informovaný subjekt trhu zneužije svého postavení na úkor hůře informovaného subjektu.6
1.2.1. Riziko nepříznivého výběru7 Problém vzniká již před poskytnutím úvěru. Poskytovatel, např. banka, disponuje velmi často jen malým množstvím spolehlivých informací o bonitě svého potencionálního klienta a získání dalších informací by pro ni bylo velmi nákladné. Nedostatek informací o žadatelích o úvěr bývá ve vyspělých ekonomikách kompenzován poskytnutím záruky ze strany klienta, avšak obyvatelé rozvojových zemí většinou nemají možnost nabídnout žádný z běžných typů jištění. Banka tak není schopna rozeznat mezi spolehlivými a rizikovými klienty a v důsledku toho ani efektivně stanovit výši úrokové sazby.
5
MyELEN [online]. 2007 [cit. 2010-01-13]. Proces poskytování mikrofinančního úvěru . Dostupné z WWW: . 6 Centrum pro ekonomiku a politiku [online]. 2002 [cit. 2010-03-15]. Asymetrické informace a jejich důsledky pro metodologii ekonomie. Dostupné z WWW: . 7 Následující text vychází z Armendáriz, B., Morduch, J.: The Economics of Microfinance, 2005, str. 37-42.
3
Ta by měla jednak pokrýt očekávané náklady banky spojené s poskytováním úvěrů a také by měla být dosažitelná pro všechny úvěruschopné klienty. Ve snaze kompenzovat riziko nesplacení úvěru, které s sebou přináší rizikoví klienti, by ale banky požadovaly vyšší úrokové sazby od všech. Výsledkem by bylo, že spolehlivější klienti by částečně dotovali ty rizikovější, přičemž nastavení úrokových sazeb příliš vysoko by vedlo k jejich úplnému vytlačení z trhu. Tento jev nazýváme rizikem nepříznivého výběru. V podmínkách individuálních úvěrů tedy banka stanoví výši úrokové sazby minimálně ve výši Ri, pro kterou platí:
Ri = k/[q + (1 - q)p] q = podíl spolehlivých klientů, (1 - q) = podíl rizikových klientů p = pravděpodobnost návratnosti investice rizikového klienta, p < 1 k = náklady spojené s poskytnutím půjčky na jednotku měny, např. na každý půjčený dolar Ri = výše úrokové sazby v podmínkách individuálních úvěrů Předpokládáme-li, že když bude rizikovější klient úspěšný vydělá víc než klient spolehlivý a naopak, závisí výše úrokové sazby především na výši pravděpodobnosti úspěchu investic u rizikovější části klientů. Čím je tato pravděpodobnost větší, tím nižší úrokovou sazbu pak banka stanoví. Při výši úrokové sazby Ri by byl úvěr pro mnoho klientů nedostupný. Co nabízí MFI, aneb výhody skupinových úvěrů.8 Pokud jsou skupiny dlužníků tvořeny dobrovolně, můžeme s jistotou předpokládat, že spolehliví dlužníci si za své společníky vyberou také spolehlivé dlužníky a naopak. Dochází tedy ke vzniku dvou typů skupin potencionálních klientů, jedné spolehlivější a druhé rizikovější. Protože investiční projekty realizované rizikovějšími klienty selhávají častěji, musí rizikoví dlužníci pod tlakem spoluodpovědnosti za resty svých společníků
8
Následující text vychází z Armendáriz, B., Morduch, J.: The Economics of Microfinance, 2005, str. 88-96.
4
také častěji platit, jinak by jim byl další přístup k úvěrům odepřen. Tím dochází k přesunu rizika od banky směrem k rizikovým klientům samotným. Představme si jednoho rizikového jedince žádajícího o úvěr. Pravděpodobnost, že se bance taková investice vrátí bude p. Dále si představme, že utvoříme dvoučlenné skupiny formované pouze rizikovými společníky a budeme předpokládat, že v případě úspěchu investice pouze jednoho z dvojice bude schopen splatit i závazky toho druhého a že pokud X je procento spolehlivých klientů na trhu, potom X je také procento dvojic tvořených ze spolehlivých klientů na trhu. Pravděpodobnost, že banka dostane své peníze zpět se pak zvýší z p na g, kde g = p² + 2p(1 - p). Tedy součet pravděpodobností návratností investic dvojic tvořených jen z rizikových klientů. Jelikož výše úrokové sazby záleží především na pravděpodobnosti úspěchu investic u rizikovější části klientů, může banka v podmínkách skupinových úvěrů své úrokové sazby snížit. Výše uvedené graficky znázorňuje tabulka 1 a tabulka 2. Tabulka 1 Pravděpodobnost návratnosti investice v podmínkách individuálních úvěrů Rizikový klient Pravděpodobnost Návratnost Úspěšná investice p ANO Neúspěšná investice 1- p NE Zdroj: Armendáriz, B., Morduch, J.: The Economics of Microfinance, 2005, str. 37–42. Vlastní zpracování. Tabulka 2 Pravděpodobnost návratnosti investice v podmínkách skupinových úvěrů Dvojice rizikových klientů Pravděpodobnost Návratnost Úspěšná investice Úspěšná investice p² ANO Úspěšná investice Neúspěšná investice p(1-p) ANO Neúspěšná investice Úspěšná investice p(1-p) ANO Neúspěšná investice Neúspěšná investice (1-p)² NE Zdroj: Armendáriz, B., Morduch, J.: The Economics of Microfinance, 2005, str. 88–96.Vlastní zpracování.
V podmínkách skupinových úvěrů stanoví tedy banka výši úrokové sazby minimálně ve výši Rs, která je nižší než úroková sazba Ri v podmínkách individuálních úvěrů a pro kterou platí:
5
Rs = k/[q + (1 - q)g] q = podíl dvojic tvořených ze spolehlivých klientů (1 - q) = podíl dvojic tvořených z rizikových klientů g = pravděpodobnost návratnosti investice dvojice tvořené z rizikových klientů, p < g < 1 k = náklady spojené s poskytnutím půjčky na jednotku měny, např. na každý půjčený dolar Rs = výše úrokové sazby v podmínkách skupinových úvěrů Kouzlo skupinových úvěrů tkví právě v tom, že rozlišují rizikové klienty od spolehlivých, i když banka sama zůstává v nevědomosti o tom, kdo je rizikový a kdo ne. Banka pak může snížit své úrokové sazby všem klientů a tak riziko nepříznivého výběru vlastně obchází. Nižší úrokové sazby umožňují zpřístupnit úvěry většímu počtu obyvatel.
1.2.2. Morální hazard9 Další kritické okamžiky nastávají při poskytnutí a splácení individuálních úvěrů. Poskytovatel úvěru si totiž nemůže být nikdy zcela jist, zda klienti využijí veškeré své finanční prostředky tak, aby učinili svůj investiční projekt co nejúspěšnějším. Banky také nedokáží odhadnout, zda klient bude ochotný úvěr bance splácet. Tyto jevy nazýváme riziky morálního hazardu a dělíme je na: a) morální hazard ex ante, b) morální hazard ex post. Pojem morální hazard ex ante se vztahuje k situaci, kdy dlužník již obdržel úvěr, ale výnos z jeho investice zatím realizován nebyl. Od této chvíle záleží jen na dlužníkovi, jak s poskytnutými finančními prostředky naloží a věřitel nemůže jeho chování nijak ovlivnit. V situaci, kdy tedy dlužník nedisponuje žádným druhem jištění a kdy ho banka nedokáže nijak donutit, aby při realizaci své investice vynakládal patřičné úsilí, bude pravděpodobnost jeho neúspěchu velmi vysoká. Při tom každý neúspěch při realizaci investice se projeví jako ztráta finančních prostředků věřitele, neboť dlužník nedisponuje žádným druhem jištění, který by mu mohl být zabaven. Za takových podmínek nebude žádná racionálně uvažující banka úvěry poskytovat.
9
Následující text vychází z Armendáriz, B., Morduch, J.: The Economics of Microfinance, 2005, str. 43-47.
6
Výraz ex post odkazuje na problémy, které se objeví po poskytnutí úvěru. Jde o jev, kdy dlužník již vypůjčené prostředky investoval, avšak není ochotný bance splácet, a to i v případě, že jeho investiční projekt byl úspěšný. Taková situace nastává, když věřitel není schopen plně pozorovat, jak si dlužník při plnění vede, anebo když věřitel není schopen splacení po dlužníkovi vymoci. Dlužník pak může tvrdit, že jeho investiční projekt selhal, i když byl úspěšný. Za takových podmínek a v případě neexistence záruky ze strany dlužníka, nemá poskytování úvěrů pro banku opět žádný smysl. Co nabízí MFI, aneb další výhody skupinových úvěrů Skupinové úvěry obchází morální hazard tím, že přimějí dlužníky sledovat investiční projekty, které si k realizaci vybrali jejich kolegové a umožňují uvalit sankce na ty, jejichž projekty jsou příliš rizikové. To znamená, že každý, kdo bude vykazovat malé úsilí při realizaci své investice a bude ohrožovat úspěšnost celé skupiny, bude náležitě potrestán. Dlužníkům, kteří mají potíže se splácením, tak bývá odepřen nejen přístup k dalším finančním prostředkům, ale např. i přístup na náboženské a společenské akce pořádané v rámci komunit.10 Skupinové úvěry jsou tedy pod hrozbou ekonomických a sociálních sankcí schopné prosadit vzájemné monitorování mezi dlužníky, čímž snižují rizika neplnění jejich závazků a neúspěšnosti jejich investic. Je nutné si ale uvědomit, že jejich použití v řídce osídlených oblastech, kde o sobě klienti nedisponují téměř žádnými informacemi a kde se o sociálních sankcích nedá ani hovořit může mít zcela odlišný efekt. Zmíněná rizika, tedy rizika nepříznivého výběru a morálního hazardu jsou tím hůře eliminovatelná, čím slabší je smluvní vymahatelnost v konkrétních regionech. Její posílení by určitě vedlo ke zlepšení situace na trhu. Částečné řešení informační asymetrie nabízí také systém schopný průběžně shromažďovat a hodnotit informace o klientech. Tzv. úvěrová byra, která pomáhají předcházet nebezpečí, že by si klient začal půjčovat od více institucí najednou, vznikla již například v Bolívii, Peru a Guatemale.
10
Armendáriz, B., Morduch, J.: The Economics of Microfinance, 2005, str. 98-99.
7
1.3. Dotace a financování ze zahraničních zdrojů O zpřístupnění úvěrů většímu počtu obyvatel se v minulosti snažily i dotované státní banky, avšak o jejich úspěších se dá mluvit jen zřídka. Státní dotace bankám sice umožnily výrazně snížit úrokové sazby, ale v mnoha případech měly za následek vysoké procento nesplacených úvěrů. Na tržní úrokovou sazbu můžeme totiž nahlížet také jako na selektivní mechanizmus a tak právě ti, kteří jsou ochotni za úvěr náležitě zaplatit disponují většinou projekty nejnadějnějšími na úspěch. Nízké úrokové sazby státem dotovaných státních bank také často vedly k úplnému vytlačení neformálních dodavatelů úvěrů z trhu, což lze v situaci, kdy vysoké úrokové sazby odráží náklady spojené s poskytováním úvěru považovat za spíše negativní.
1.3.1. Dotace Tyto zkušenosti zapříčinily, že MFI začaly hledat inspiraci více v soukromém sektoru. Paradoxně ale většina mikrofinančních programů dotace využívá. Nejnadějnějším se však jeví jejich využití pouze v počáteční fázi a při realizaci úspor z rozsahu a nabytí zkušeností by se měl program stát postupně finančně soběstačným a udržet si růst nezávisle na podpoře dárců či vládních dotací. Toho je možné dosáhnout například mobilizací kapitálu, emitováním dluhopisů či získáním prostředků z komerčních zdrojů.11 Mikrofinance tedy narozdíl od státem dotovaných státních bank nabízí opravdový potenciál, jak přinést prospěch většímu počtu chudých potencionálních klientů a také dosáhnout finanční soběstačnosti, případně generovat zisky. Z údajů zveřejněných v Microbanking bulletin č. 19 z prosince 2009 vyplývá, že z celkového počtu 1084 mikrofinančních institucí, které zpřístupnily svá data, je finančně soběstačných asi 51 %.12 Je nutné si ale uvědomit, že instituce, které poskytly k vyhodnocení své údaje, se řadí mezi ty nejúspěšnější a jejich management je k dosažení finanční soběstačnosti silně motivován.
11
Armendáriz, B., Morduch, J.: The Economics of Microfinance, 2005, str. 16. Microfinance Information Exchange (MIX). Microbanking Bulletin, December 2009 (Issue No. 19). 2009. [online]. [cit. 2010-02-12]. Dostupné z WWW: . 12
8
Otázka dotací je však mnohem komplikovanější. Jen malá část MFI generujících zisky totiž dosáhne i na ty nejchudší obyvatele bez neustálého přílivu dotací. Dotace MFI umožňují stanovit nižší úrokové sazby a tak zpřístupnit úvěry širší vrstvě zpravidla chudších potencionálních klientů. Na druhou stranu žádná MFI si nedokáže zajistit neustálý příliv dotací a musí čelit tzv. hrozbě „únavy dárců (donor fatigue).“ Všechny MFI by tak měly mít připravenou reálnou dlouhodobou strategii, jak se udržet životaschopnými, i kdyby došlo k přerušení, či úplnému zastavení přílivu dotací. V takovém případě se využívání dotací naopak jeví spíše jako pozitivní a to obzvláště pro instituce kladoucí důraz na svou sociální misi.
1.3.2. Financování ze zahraničních zdrojů MFI obecně závisí na třech typech finančních prostředků: a) vlastní prostředky: To mohou být dotace, dary nebo pro vyspělejší MFI i vlastní kapitál, b) dluhové financování: Buď formou půjčky, nebo pro vyspělejší MFI i ve formě emise dluhových cenných papírů, c) vklady klientů: Mobilizace kapitálu je umožněna pouze vyspělým a regulovaným MFI, které mohou ukládat úspory od veřejnosti.13 I když valnou většinu finančních zdrojů mnoha MFI představují zdroje domácí, nabízí silně expanzivní sektor velké příležitosti i pro zahraniční investory.
13
CGAP. The International Funding of Microfinance Institutions : An Overview. 2007. [online]. [cit. 2010-02-22]. Dostupné z WWW: .
9
Zahraniční financování bylo dlouhou dobu dominantou rozvojových institucí jako charitativních organizací, nadací a nevládních organizací. Ty poskytují granty či dotace, které jsou často doprovázeny také technickou pomocí. Sociálně odpovědní investoři, pro něž je důležitá také finanční návratnost investice se připojili později a jako poslední i čistě komerční investoři. 14 Schéma 1 Jednotlivé typy zahraničních investorů/dárců Rozvojové instituce.............Sociálně zodpovědní investoři..........Komerční investoři
Soukromí dárci, (Nadace, NNO,..)
Soukromé osoby, Institucionální investoři
Rozvojové agentury Granty
Mikrofinanční investiční fondy
MFI
MFI
MFI
MFI
MFI
Zdroj: CGAP. The International Funding of Microfinance Institutions : An Overview. 2007. [online]. [cit.
2010-02-22].
Dostupné
z
WWW:
1.9.34599/16.pdf>.
Schéma 1 zobrazuje pouze subjekty, jejichž prostřednictvím finanční prostředky mikrofinančním
institucím
skutečně
tečou.
Klíčovým
subjektem
finančního
zprostředkování jsou v mnoha případech vládní orgány, které stanoví regulační a kontrolní rámec a které samy jsou zdrojem financí pro některé výše uvedené typy investorů/dárců. Na mikrofinance se tak stále více přestává nahlížet jako na charitu. Na významu nabývají specializované investiční fondy a velké banky jako Citigroup, Deutsche Bank, Morgan Stanley a Société Générale. Nicméně k největším investorům v oblasti mikrofinancování stále patří veřejné obchodně-investiční agentury jako Evropská investiční banka (EIB), Německá rozvojová banka (KfW) a Mezinárodní finanční korporace skupiny Světové banky (IFC). Silné argumenty však znějí i na podporu tradičních veřejných dárců jako 14
CGAP. The International Funding of Microfinance Institutions : An Overview. 2007. [online]. [cit. 2010-02-22]. Dostupné z WWW: .
10
Švédská mezinárodní rozvojová agentura (SIDA) či Americká agentura pro mezinárodní rozvoj (USAID). Ty totiž poskytují nejen finanční, ale i technickou pomoc a školení a nesoustřeďují se pouze na ty nejvyspělejší MFI.15 Tabulka 3 a graf 1 nám znázorňují odkud, a kam proudí finanční prostředky. Mezi šest největších financovatelů MFI na světě patří tři multilaterální agentury – Asijská rozvojová banka (ADB), Světová banka (WB) a Mezinárodní fond pro zemědělský rozvoj (IFAD) a tři rozvojové finanční instituce – KfW, IFC a Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD), kteří společně zodpovídají za více než 50 % z celkových 12 miliard amerických dolarů, které do MFI směřují. 16 Tabulka 3 Šest největších financovatelů MFI na světě Název
% celkových poskytovaných finanční zdrojů do MFI celosvětově > 10%
Typ instituce
Asijská rozvojová banka
Multilaterální agentura
Německá rozvojová banka
Rozvojová finanční instituce
6 to 10 %
Světová banka
Multilaterální agentura
6 to 10 %
Mezinárodní fond pro zemědělský rozvoj
Multilaterální agentura
6 to 10 %
Rozvojová finanční instituce Rozvojová finanční instituce
6 to 10 %
Mezinárodní finanční korporace Evropská banka pro obnovu a rozvoj
6 to 10 % ~ 52%
Všech 6 celkem: Zdroj: Dostupné
CGAP. z
Who WWW:
is
Funding
Microfinance?
2008.
[online].
[cit.
2010-02-22].
resource%20presentation%20final.pdf>.
15
Forbes [online]. 2007 [cit. 2010-02-16]. The Changing Face Of Microfinance Funding. Dostupné z WWW: . 16 CGAP. Who is Funding Microfinance? 2008. [online]. [cit. 2010-02-22]. Dostupné z WWW: .
11
Nejvíce finančních prostředků proudí do Východní Evropy a Střední Asie a do oblasti Jižní Asie. Jak potvrzuje graf 1 připadá na tyto dvě oblasti více než 50 %. Graf 1 Množství peněz proudících do MFI podle jednotlivých regionů (v %)
% finančních prostředků proudících do MFI podle jednotlivých regionů
31%
8%
23% 15%
Subsaharská Afrika Východní Asie a Pacific Stř. Východ a Sev. Afrika Zdroj: Dostupné
CGAP. z
Who WWW:
is
15%
Funding
8% Východní Evropa a Střední Asie Latinská Amerika a Karibik Jižní Asie Microfinance?
2008.
[online].
[cit.
2010-02-22].
resource%20presentation%20final.pdf>.
Seznam států spadající pod jednotlivé regiony viz příloha 1. Podrobnější informace o jednotlivých dárcích a investorech, stejně jako o příjemcích se mi vyhledat nepodařilo. Obecně ale k nejvýznamnějším financovatelům do oblasti mikrofinancí patří Spojené státy americké a státy Evropské unie.
1.4. Vývoj mikrofinančních institucí K nejstarším finančním systémům, kterých se kdy chudí účastnili, patří Rotující spořitelní a úvěrová sdružení (ROSCA). Sdružení se obvykle skládá z 10–30 členů a jejich cílem je shromáždit od jednotlivých členů úspory a takto naspořenou sumu mezi ně obratem distribuovat.
12
1.4.1. ROSCA Narozdíl od družstev, které jsou již druhem právnické osoby, jsou ROSCA postaveny na neformálních dohodách mezi známými. Zakládají se tedy na sdílení zdrojů v rámci široké skupiny sousedů a přátel. ROSCA mívají jednoduché struktury. Základním prvkem je skupina jednotlivců, kteří pravidelně finančně přispívají do společného „hrnce“ a takto naspořené finanční prostředky jsou potom postupně přidělovány jednotlivým členům skupiny v rámci jednotlivých časových období – většinou se jedná o jeden měsíc. ROSCA tak úspěšně shromažďují malé částky finančních prostředků, až vznikne obnos, který lze použít pro financování i větších celků. Také účetnictví je velmi jednoduché, stačí jen sledovat, komu již byla finanční suma přidělena a komu ne. Další výhodou je, že ROSCA nepotřebují fyzické místo, kam by ukládaly naspořené peníze, protože jakmile jsou jednou vybrány, jsou ihned redistribuovány. ROSCA jsou často vnímány spíše jako prostředek usnadňující spoření, než k vypůjčení peněz. ROSCA tak slouží jako zajímavý precedens pro použití skupinových úvěrů, avšak zatím nedokáží mobilizovat zdroje mimo skupinu. 17
1.4.2. Mikrofinanční instituce (MFI) Pod pojmem mikrofinanční instituce se nejčastěji skrývají tři typy institucí: družstva nevládní neziskové organizace (NNO) akciové společnosti (nejčastěji banky) Mikrofinanční instituce typu akciových společností podléhají finančním regulátorům, což jim dává pravomoc mobilizovat kapitál ve formě úspor. Družstva a NNO většinou regulaci nepodléhají. Většina NNO tak úspory mobilizovat stále nemůže a družstva mohou mobilizovat úspory jen svých vlastních členů. 18
17
Armendáriz, B., Morduch, J.: The Economics of Microfinance, 2005, str. 59-67. Projektrådgivningen. Danish NGOs and Microfinance. 2007. [online]. [cit. 2010-01-21]. Dostupné z WWW: . 18
13
Úvěrová družstva Ve skutečnosti mají družstva již některé z funkcí typické pro tzv. vesnické banky, avšak fungují spíše jako ROSCA v tom smyslu, že shromažďují finanční prostředky od těch členů komunity, kteří jsou schopni spořit a tyto finanční prostředky posléze rozdělují mezi ty, jenž chtějí investovat, nebo spotřebovávat. Od ROSCA se tedy odlišují především tím, že jejich členové nemusí čekat, až na ně přijde řada, aby si mohli půjčit a ani se o půjčku nemusí ucházet. Je také možné půjčovat více osobám současně. Všichni účastníci, ať už střadatelé nebo dlužníci, jsou družstevní akcionáři. Klíčová rozhodnutí jsou tedy přijímána demokraticky na základě hlasování všech členů a hlasy všech společníků jsou si rovny. Při vymáhání závazků mohou být stejně jako u ROSCA použity sociální sankce, navíc může dlužník o své podíly v úvěrovém družstvu úplně přijít. Na druhou stranu finanční prostředky musí být nyní někde uloženy a náklady na vedení účetnictví a řízení jsou vyšší. Důležitým prvkem, na který byl kladen důraz v úvěrových družstvech a jehož využití rozšířily právě MFI při poskytování skupinových úvěrů, je vzájemné dohlížení na sebe mezi členy a vzájemné ručení. 19 Nevládní neziskové organizace (NNO) Přestože mezi úspěšné mikrofinanční instituce patří i řada NNO, bývají často ve srovnání s akciovými společnostmi považovány za podřadnější finanční instituce. Důvodem je, že členové představenstva NNO nezastupují osoby s vlastním podílem peněz ve společnosti, jako je tomu právě u akciových společností a jejich motivace organizaci efektivně řídit je tak nižší. 20 Je však nutné připomenout, že cílem většiny NNO ani není generovat co nejvyšší zisky, ale přispět k prosperitě dané skupiny lidí, kde právě působí. Z toho důvodu jsou tak NNO preferovány většinou dárců a sociálních investorů.
19
Armendáriz, B., Morduch, J.: The Economics of Microfinance, 2005, str. 68-69. Projektrådgivningen. Danish NGOs and Microfinance. 2007. [online]. [cit. 2010-01-21]. Dostupné z WWW: . 20
14
Nevládní neziskové organizace nemají přístup na kapitálové trhy a většina z nich nemůže ani mobilizovat úspory a je tak ve velké míře často závislá pouze na dotacích a zvýhodněných půjčkách od rozvojových bank a mezinárodních rozvojových organizací. V důsledku toho dochází občas k transformaci NNO v akciové společnosti. Regulace je ale nákladná a MFI často nejsou schopny efektivně vést spořicí účty klientům ukládajícím v krátkých časových intervalech pouze malé částky. V některých případech také dochází k následnému přeorientování na perspektivnější část klientely. Akciové společnosti (nejčastěji banky) I když ve srovnání s NNO a družstvy je počet akciových společností poskytujících mikrofinanční služby omezený, počet klientů připadajících na jednu takovou instituci je mnohem větší. Podle údajů zveřejněných v Microbanking bulletin č. 19 z prosince 2009 připadá na 82 bank 45 858 klientů a na 398 NNO pouze 9 703 klientů.21 Akciové společnosti
zapojené
do
mikrofinancování
lze
rozdělit
do
dvou
základních
skupin: a) instituce, které byly speciálně vytvořeny pro účely mikrofinancování, b) instituce, které se rozhodly začlenit mikrofinance do svého portfolia služeb jako zajímavý tržní segment.22
1.4.3. Od mikroúvěru k mikrofinancím Prvotní MFI, nejčastěji NNO, poskytovaly pouze mikroúvěry a jejich cílem byla redukce chudoby. Později došlo k přeorientování na méně chudé a ke vzniku komerčně zaměřených, plně regulovaných finančních subjektů poskytujících i různé druhy pojištění, možnost ukládat a vybírat úspory a v některých případech i pomoc s marketingem a distribucí produktů. Mezi nejčastěji nabízená pojištění patří: životní pojištění, zdravotní pojištění, pojištění majetku a pojištění úrody, která může být ohrožena např. suchem. Řada NNO také vyžaduje od svých klientů, aby spořili, avšak tyto úspory musí být ukládány na účet některé z bank.
21
Microfinance Information Exchange (MIX). Microbanking Bulletin, December 2009 (Issue No. 19). 2009. [online]. [cit. 2010-02-12]. Dostupné z WWW: . 22 Projektrådgivningen. Danish NGOs and Microfinance. 2007. [online]. [cit. 2010-01-21]. Dostupné z WWW: .
15
Mimo tyto služby nabízí NNO klientům často i školení, poradenství a zdravotní prohlídky a snaží se tak i o zlepšení zdravotního stavu a o rozvoj podnikatelských schopností. Tyto služby se zpravidla poskytují za poplatek.
1.5. Proč investovat Hlavní „know-how“, které MFI přináší, je obcházení rizik informační asymetrie pomocí skupinových úvěrů. Tajemství vysoké míry splacených úvěrů však nespočívá pouze ve skupinových úvěrových smlouvách, ale závisí i na řadě dalších metod a inovací, jako vybírání splátek na veřejnosti, poskytování půjček v cyklech, krátké, většinou týdenní periody splácení a důkladné prověřování klienta ještě před poskytnutím úvěru. Takové prověřování zahrnuje i návštěvy u klienta doma, rozhovory s přáteli a známými. Malé množství nesplacených úvěrů (zhruba 1–2 % ročně23) a příběhy jedinců, jimž mikrofinance opravdu pomohly vymanit se z chudoby, činí MFI lákavé nejen pro zahraniční dárce, ale i pro investory. Mikrofinance tak nejsou již chápány pouze jako forma rozvojové pomoci, ale také jako vhodný prostředek pro zhodnocení přebytečných finančních prostředků. Jejich role jako hlavního nástroje v boji s chudobou se však dosud nepotvrdila. Microcredit Summit Campaign Report uvádí, že v roce 2007 poskytlo 3 552 MFI půjčku zhruba 150 milionům klientů.24 To je podle odhadů asi necelá třetina všech potencionálních klientů MFI.25 Dopad mikrofinancí na obyvatele je však těžko měřitelný a ani názory na metody jeho měření nejsou jednotné. Měl by se měřit podle toho o kolik se zvýší spotřeba domácnosti? Zda začnou děti chodit do školy? Ať tak či onak, takový typ informací není většinou k dispozici a samy MFI takovému typu výzkumu nevěnují velkou pozornost. Číselné údaje o počtu domácností, jimž byl mikroúvěr poskytnut, tak nemůže považovat za množství lidí, jimž se podařilo vymanit z chudoby.
23
MyELEN [online]. 2007 [cit. 2010-01-13]. Zajištění investičního rizika mikrofinancí. Dostupné z WWW: . 24 Microcreditsummit. The State of the Microcredit Summit Campaign Report. 2009. [online]. [cit. 2010-02-16]. Dostupné z WWW: . 25 MyELEN [online]. 2007 [cit. 2010-01-13]. Mikrofinance v globálním měřítku. Dostupné z WWW: .
16
Dárci a sociálně odpovědní investoři se tak musí spokojit s faktem, že chudé domácnosti mohou profitovat z lepšího přístupu k finančním institucím a že potenciál MFI v tomto směru je veliký.
17
2.
Počátky mikrofinancí v Bolívii
Bolívie patří i přes nesmírné zásoby nerostného bohatství stále k nejchudším a nejméně rozvinutým zemím Jižní Ameriky. Mimo druhé největší zásoby zemního plynu v rámci jihoamerického kontinentu na ni připadá zhruba polovina světových zásob lithia. 26 Bolívie však tyto zdroje zatím nedokáže efektivně využít a tak i nadále žije 60 % obyvatelstva pod hranicí chudoby. 27 Země, pro niž je charakteristická politická nestabilita, neformální podnikání, které zaměstnává až 60 % ekonomicky aktivního obyvatelstva a špatná kvalita sociálních služeb – zejména zdravotnictví a školství, tak vytvořila unikátní podmínky pro vznik a rozvoj mikrofinančních institucí. 28
2.1. Historické souvislosti Bolívie získala nezávislost na Španělsku 6. srpna 1825 pod vedením generála Simóna Bolívara, který se stal také jejím prvním prezidentem. Dalším významným mezníkem bolivijských dějin se stal až rok 1952, kdy se dostalo k moci Národní revoluční hnutí (MNR) do jehož čela se postavil budoucí prezident Víctor Paz Estenssoro. V průběhu jeho vlády došlo k znárodnění většiny cínových dolů, k částečnému vyvlastnění a přerozdělení venkovského majetku ve prospěch indiánských rolníků, tzv. „campesions,“ kteří také dostali poprvé právo volit. MNR podporovalo formování družstev, zejména hornických a zemědělských, jako alternativy k obrovským plochám půdy v soukromém vlastnictví, tzv. „latifundiím.“ Tyto sociálně orientované reformy však uvrhly zemi do ještě hlubší ekonomické krize a Bolívie byla nucena požádat o pomoc Spojené státy americké, které tak poprvé získaly výrazný vliv nad její ekonomikou.29
26
World Bank [online]. 2010 [cit. 2010-01-26]. Bolivia Country Brief. Dostupné z WWW: . 27 CIA [online]. 2010 [cit. 2010-01-26]. Population below poverty line. Dostupné z WWW: . 28 Inter Press Service (IPS) [online]. 2008 [cit. 2010-01-26]. Aymara Traders . Dostupné z WWW: . 29 Aeroflight [online]. 2005 [cit. 2010-01-20]. Bolivia National History. Dostupné z WWW: .
18
Totálně rozštěpená civilní vláda byla roku 1964 poražena vojenskou juntou. Pod jejím vedením dosahovala Bolívie v 70. letech poměrně vysokého tempa hospodářského růstu (až 5,5 % ročně) a docházelo i k přílivu přímých zahraničních investic do země. Vše se ale změnilo už počátkem 80. let, kdy se přebyrokratizovaný a zkorumpovaný vládní sektor, ve snaze zakrýt své velké rozpočtové deficity, rozhodl pro inflační politiku a tiskl čím dál více peněz. Vláda kontrolovala skrze svou rozvojovou banku výrobu skla, textilu, cementu, mléčných výrobků, olejů a cukru. Vojenské režimy se udržely u moci až do roku 1982, kdy volby vyhrálo levicové hnutí Hernána Silese Zuazy. V té době již Bolívii provázelo silné zadlužení a masová nezaměstnanost.30 V roce 1985 národní příjem na hlavu klesl pod úroveň roku 1965 a hyperinflace dosáhla rekordních 24 000 %. Obchod s drogami, konkrétně s kokainem, sice podpořil ekonomiku, ale zaplavil finanční systém americkými dolary. S cílem obnovit důvěru veřejnosti v národní měnu došlo mezi lety 1982–1985 k tzv. „dedolarizaci,“ kdy bylo zakázáno v dolarech přijímat vklady a poskytovat úvěry, což byla tehdy běžná praxe asi pro 90 % ekonomiky. Tato politika způsobila masivní únik kapitálu, zatížila bankovní systém tím, že jej přinutila převést dolary na značně nadhodnocená a v podstatě bezcenná pesos a zničila tak národní vkladovou základnu. V roce 1985 znovu zvolený prezident Víctor Paz Estenssoro zveřejnil Novou ekonomickou politiku (NPE), protikrizový plán, jehož hlavním úkolem bylo nastavení volného plovoucího kurzu nové národní měny boliviano vůči americkému dolaru a opětovná legalizace dolaru. V rámci této politiky došlo k částečné liberalizaci obchodu a privatizaci bank, k deregulaci ekonomiky a také k celkové restrukturalizaci veřejného sektoru.31 Tyto události, konkrétně vysoká nezaměstnanost, masivní neformální sektor ekonomiky a nedostatečný přístup k řádným finančním službám pro chudé pracující známé jako „microentrepreneurs,“ tak daly vzniknout prvním mikrofinančním institucím v zemi.
30
Country Studies [online]. 2009 [cit. 2010-02-14]. Growth and Structure of the Economy. Dostupné z WWW: . 31 Country Studies [online]. 2009 [cit. 2010-02-14]. Growth and Structure of the Economy. Dostupné z WWW: .
19
2.2. Vývoj MFI v zemi Nedůvěra obyvatel v přímé vládní intervence podpořená neúspěchy státních rozvojových institucí otevřela prostor nevládním organizacím, které začaly poskytovat finanční služby chudým domácnostem jako první. Tyto organizace byly z počátku financovány převážně od zahraničních dárců jako jsou GTZ, USAID, IDB, CAF a další a kromě mikroúvěru nabízely i širokou škálu nefinančních služeb např. vzdělávání, školení, zdravotní služby, nebo technickou pomoc. Bolívie tak měla poměrně brzy dobře rozvinutý neziskový sektor poskytující mikroúvěry, avšak velká část potencionálních klientů zůstávala i nadále neobsloužena. Jedním z nástrojů, jak zpřístupnit úvěry širšímu počtu obyvatel, překonat finanční omezení NNO a učinit z nich do budoucna finančně soběstačné instituce se tak stala regulace. Aby mohly být NNO transformovány v regulované MFI, musí získat licenci od instituce, jíž tyto regulační pravomoci náleží. Regulace MFI umožňuje nejen ukládat dobrovolné úspory od svých klientů, ale poskytuje i přístup k diskontním úvěrům centrální banky a levným a dlouhodobým zdrojům proudícím přes vládní apexové organizace jako je např. Banco de Desarrollo Productivo S.A.M.
O apexových organizacích se zmíním
podrobněji
v
jedné
z následujících podkapitol. BDP S.A.M. je rozvojová banka, v níž bolivijská vláda drží 80% podíl a jejímž cílem je mimo jiné právě koordinace státní a mezinárodní vládní i soukromé pomoci do regulovaného mikrofinančního sektoru.32
32
Business News Americas [online]. 2007 [cit. 2010-03-25]. Govt to convert Nafibo into development bank. Dostupné z WWW: .
20
2.2.1. Systém regulace finančního trhu Formální finanční sektor v Bolívii je od roku 1928 pod dozorem vládní instituce zvané Superintendencia de Bancos y Entidades Financieras (SBEF), která dohlíží na dodržování jednotlivých zákonů (včetně těch stanovených centrální bankou) a má regulační pravomoci. Bolívie dále disponuje veřejným úvěrovým byrem, neboli centrálním registrem zvaným Central de Informacíon de Riesgo Crediticio (CIRC), které bylo založeno v roce 1989 a je součástí SBEF. Spolu se Superintendencia de Pensiones, Valores y Seguros (SPVS), institucí vykonávající dozor nad sektorem důchodů, cenných papírů a pojištěním, tvoří SBEF komplexní systém regulace celého finančního sektoru v zemi. V roce 1987 byla SBEF vyčleněna z centrální banky a stala se tak autonomním kontrolním a regulačním orgánem.33 V květnu roku 2009 se SBEF transformovala v Autoridad de supervision del sistema financiero (ASFI), vládní instituci, jež disponuje stejnými pravomocemi jako bývalá SBEF a navíc přebírá i funkce bývalé SPVS. ASFI je tedy odborná veřejnoprávní instituce s celonárodní kompetencí regulovat a dohlížet nad všemi institucemi zabývajícími se finančním zprostředkováním, cennými papíry, důchody a pojištěním. Jejím cílem je především chránit veřejné vklady a pečovat o stabilitu celého finančního systému tak, aby mohl pozitivně přispět k hospodářskému růstu a rozvoji země. ASFI také chrání práva svých finančních spotřebitelů, konkrétně právo na možnost zvolit si podle svého uvážení finanční instituci, s níž chce klient spolupracovat, právo na kvalitní služby a možnost reklamace. 34 Získání licence od SBEF/ASFI a následná regulace se tedy staly hlavním nástrojem, jak úspěšně překonat finanční omezení NNO a zpřístupnit úvěry širšímu počtu obyvatel.
2.2.2. Případ BancoSol První MFI, která v roce 1992 obdržela bankovní licenci od SBEF a stala se tak první komerční bankou v zemi specializovanou na mikrofinance bylo Banco Solidario. BancoSol je přímý potomek PRODEM, neziskové organizace, která vznikla v roce 1986, s cílem 33
University of California at Berkeley and FAO. Credit Bureaus Peru, Guatemala, and Bolivia. 2003. [online]. [cit. 2010-01-06]. Dostupné z WWW: . 34 ASFI [online]. 2009 [cit. 2010-03-13]. ¿Qué es ASFI? Dostupné z WWW: .
21
podporovat rozvoj malých podniků, jejichž růst omezoval především nedostatečný přístup k úvěrům prostřednictvím formálního finančního systému. PRODEM ve své činnosti jako NNO pokračovala i po odštěpení BancoSol a v roce 2000 došlo k její transformaci v soukromý finanční fond FFP Prodem.35 Vznik a vývoj soukromých finančních fondů bude rozebrán v následující podkapitole. PRODEM jako první NNO, jenž měla podstoupit transformaci, musel investovat velké množství času a úsilí do vzdělávání bankovních regulátorů, konkrétně centrální banky a SBEF o mikrofinancování. PRODEM sám investoval do BancoSol 2,5 miliónu amerických dolarů výměnou za akcie a získal tak 18,1% vlastnický podíl v nové bance. Mezinárodní instituce a soukromí domácí investoři zafinancovali zbytek. Transformace je velmi nákladný proces a vyžaduje investice nejen do vzdělávání zaměstnanců, ale i do rozvoje stávajících systémů. PRODEM/BancoSol se tak snažil najmout co nejvíce bývalých zaměstnanců PRODEM a zbytek doplnit zaměstnanci bankovního sektoru. Sbližování komerční a bývalé neziskové sféry se však ukázalo jako náročný úkol. Co ale významně pomohlo BancoSol k úspěšnému překonání tohoto období a učinilo z ní finančně soběstačnou instituci bylo nejen značné úvěrové portfolio, které zdědila po PRODEM, ale i její pětileté „know-how“, zkušenosti a technická pomoc. PRODEM totiž disponoval již velmi vyvinutými metodami distribuce úvěrů a měl vysoce funkční systémy pro splácení, finanční účetnictví, podávání zpráv a řízení informací. 36 Za osmnáct let svého působení vyplatilo BancoSol více než 2 miliardy amerických dolarů do zhruba 1,5 milionu mikrofinančních projektů. V současné době má banka více jak 130 000 klientů, kteří reprezentují celkové úvěrové portfolio v hodnotě vyšší než 355 milionů amerických dolarů. Banka je prostřednictvím sítě asi 100 poboček přítomna v osmi důležitých městech země, konkrétně se jedná o La Paz, Cochabamba, Santa Cruz, Oruro, Tarija, Potosí, Sucre a Trinidad.37
35
Funda-Pro. The Development of microfinance in Bolivia. 1998. [online]. [cit. 2010-02-11]. Dostupné z WWW: . 36 Institute for Development, Evaluation, Assistance & Solutions. Transformation of Micro-finance Operations from NGO to Regulated MFI . 2005. [online]. [cit. 2010-01-08]. Dostupné z WWW: . 37 BancoSol [online]. 2010 [cit. 2010-02-25]. Our History. Dostupné z WWW: .
22
BancoSol byla průkopníkem v používání metody solidárních skupin pro distribuci úvěrů a právě této metodě je při hodnocení úspěšnosti BancoSol přisuzována velká váha. Její hlavní konkurent Banco Los Andes ProCredit, však svoji prestiž vystavěl na poskytování úvěrů individuálních. Metoda distribuce úvěrů se tedy nezdá být pro úspěšný vývoj MFI klíčová a je potřeba brát v úvahu i jiné faktory, jako je např. důkladné prověřování žadatelů o úvěr.
2.2.3. Soukromé finanční fondy (FFP) Klíčovou roli v procesu transformace NNO v regulované finanční subjekty sehrály v Bolívii především SBEF a centrální banka, které vyšly NNO vstříc, vytvořily pro jejich transformaci vhodné podmínky a samy je ke změně statusu vyzvaly. Právě z iniciativy centrální banky došlo v roce 1995 ke vzniku zvláštního typu právnické osoby, tzv. soukromých finančních fondů, neboli Fondos financieros privados (FFP).38 FFP mohou stejně jako banky přijímat od veřejnosti vklady a tak překonávají svá finanční omezení, kterým původně čelily jako NNO. Kapitálové požadavky na vznik FFP jsou ale narozdíl od těch bankovních zhruba devětkrát nižší (asi 1 milion amerických dolarů). Požadavky na kapitálovou přiměřenost jsou stejné – 10 %.39 Jako regulované finanční instituce jsou FFP, stejně jako banky, povinny hlásit informace o svých klientech centrálnímu registru CIRC. Jejich další funkce budou dále rozebrány v poslední kapitole. První FFP, který v Bolívii vznikl byl FFP Los Andes, přímý potomek ProCredit, NNO podporované především německou GTZ. V roce 2005 došlo k jeho transformaci v druhou komerční banku specializovanou na mikrofinance v zemi, již zmiňovanou Banco Los Andes ProCredit.
38
Inter-American Development Bank. Principle and Practices for Regulating and Supervising Microfinance. 2004. [online]. [cit. 2010-03-23]. Dostupné z WWW: . 39 Inter-American Development Bank. Principle and Practices for Regulating and Supervising Microfinance. 2004. [online]. [cit. 2010-03-23]. Dostupné z WWW: .
23
2.3. Vznik a role apexových organizací při transformaci Je důležité si uvědomit, že mikrofinance se v Bolívii těšily a stále těší velké podpoře zahraničních rozvojových organizací. Například spolupráce Americké agentury pro mezinárodní rozvoj USAID byl klíčový ve vývoji PRODEM a pozdější vznik BancoSol. Německá společnost pro technickou spolupráci GTZ zas hrála významnou roli při vzniku NNO ProCredit a jeho nástupce FFP Los Andes. 40 Zahraniční rozvojové organizace spolupracují buď přímo s vládou, nebo poskytují technickou pomoc a finance jednotlivým MFI a apexovým organizacím samostatně. Apexové organizace jsou organizace, ať již vládní či soukromé, které spojují jednotlivé MFI s potencionálními dárci a investory (vláda, zahraniční rozvojové organizace atd.). Zdroje, které apexové organizace obdrží jsou potom podle různých kritérií přerozdělovány mezi jednotlivé MFI, které je následně zprostředkují konečnému klientovi. Apexové organizace by tedy měly být efektivnější, než kdyby tyto zdroje přerozdělovali sami dárci/investoři. Úspěšný růst mikrofinančního bolivijského trhu a především velký zájem zahraničních rozvojových organizací o mikrofinance tak urychlil vznik a rozvoj apexových organizací v zemi.
2.3.1. Vládní apexové organizace typ I První vládní program založený v roce 1995 za účelem poskytování finančních prostředků ve formě grantů na podporu několika finančních nevládních organizací byl Programa de Microcrédito Popular (PMP). Ve stejném roce vznikl další program zaměřený především na podporu venkova Programa de Apoyo al Microcrédito y Financiamiento Rural (PAM), tentokrát již formou dlouhodobých zvýhodněných půjček. V roce 1997 činnost PAM nahradil mikroúvěrový fond Fondo de Microcrédito (FM). 41 Skrze tyto vládní programy hrály i nadále velmi aktivní roli právě zahraniční rozvojové organizace, které byly společně s vládou hlavními zdroji finančních prostředků. Všechny tyto programy byly zaměřeny především na podporu neregulovaných MFI.
40
FUNDA-PRO. The Development of microfinance in Bolivia. 1998. [online]. [cit. 2010-02-11]. Dostupné z WWW: . 41 FUNDA-PRO. The Development of microfinance in Bolivia. 1998. [online]. [cit. 2010-02-11]. Dostupné z WWW: .
24
PMP začal operovat s 2 miliony amerických dolarů, které mu poskytla švýcarská vláda. Cílem bylo přispět k rozšíření dosahu MFI především do venkovských oblastí. Jeho činnost byla ukončena již v roce 2001, především kvůli neshodám v oblasti struktury řízení a kvůli nedostatečné koordinaci mezi dárci. 42 PAM byl navržen pro práci s finančními nevládními organizacemi a družstvy a to do té doby, než se stanou regulovanými MFI a budou moci přijímat vklady od veřejnosti. V době kdy byl PAM koncipován, měla vláda představu, že všechny dotace do mikrofinančního sektoru ze zahraničí by měly směřovat právě do tohoto programu, to ovšem nebylo všem zahraničním dárcům po chuti a tak si vyhradili právo umístit své prostředky přímo do konkrétních MFI, či jiných apexových organizací sami. 43 V roce 1996 byl PAM začleněn do Fondo de Desarrollo del Sistema Financiero y de Apoyo al Sector Productivo (FONDESIF), fondu vytvořeného speciálně pro rozvoj finančního sektoru.44 FONDESIF byl vládou založen v roce 1995 a funguje dodnes. Zaměřuje se především na finanční
a
technickou
pomoc
jak
regulovaných,
tak
neregulovaných
MFI
a na koordinaci státní a mezinárodní podpory. FONDESIF je podporován především německou GTZ a jeho hlavím cílem, co se týče mikrofinančního sektoru, je přispět k jeho rozvoji prostřednictvím rozšíření finančních služeb do venkovských oblastí a jejich diverzifikací a pomoci finančním nebankovním institucím udržet se finančně soběstačnými po i v průběhu transformace. 45 FONDESIF neposkytuje pouze finanční pomoc (většinou zvýhodněné půjčky/finanční dary), ale i školení a technickou pomoc a spolupracuje se širokou škálou soukromých i vládních
organizací
jako
FINRURAL,
ASOFIN,
ASOBAN,
FUNDA
PRO
či BDP S.A.M.46
42
Institute for Development, Evaluation, Assistance & Solutions. Apex Organizations and the Growth of Microfinance in Bolivia. 1998. [online]. [cit. 2010-02-17]. Dostupné z WWW: . 43 Institute for Development, Evaluation, Assistance & Solutions. Apex Organizations and the Growth of Microfinance in Bolivia. 1998. [online]. [cit. 2010-02-17]. Dostupné z WWW: . 44 Fondesif [online]. 2007 [cit. 2010-02-14]. Base Legal . Dostupné z WWW: . 45 Fondesif [online]. 2007 [cit. 2010-02-14]. Base Legal . Dostupné z WWW: . 46 Fondesif [online]. 2007 [cit. 2010-02-14]. Agentes Privados . Dostupné z WWW: .
25
2.3.2. Vládní apexové organizace typ II Další institucí, které se vyvinula v reakci na potřeby finančních MFI, jejichž úvěrová portfolia rychle rostla, byla Nacional Financiera Boliviana (NAFIBO), jejímž cílem bylo poskytování střednědobých a dlouhodobých zvýhodněných půjček soukromým subjektům nejenom mikrofinančního trhu. V roce 1994 bolivijská vláda rozhodla o uzavření rozvojového oddělení centrální banky a místo něho zřídila NAFIBO, které obdrželo provozní licenci od SBEF v roce 1996. Odloučením od centrální banky došlo ke snížení politického vlivu na využití finančních prostředků a učinilo proces jejich přidělování efektivnějším a transparentnějším. Jeho první úvěrová operace proběhla s již zmiňovaným finančním fondem FFP Los Andes.47
NAFIBO
byla
regulovaná
finanční
instituce,
jež
podléhala
dozoru
SBEF
a zprostředkovávala pomoc pouze dalším regulovaným institucím. Ty byly do roku 1998 pouze čtyři (Los Andes, FIE a Fassil a BancoSol). V roce 1999 se k nim připojilo i Eco Futuro a v roce 2000 Prodem. Mezi služby, které NAFIBO nabízela patřily úvěry na investiční kapitál, pracovní kapitál atd., zaměřené na malé podniky. Jak je standardem pro mezibankovní úvěry, NAFIBO půjčovalo za mezibankovní sazby a bez reálných aktiv jako záruky. Narozdíl od mezibankovních úvěrů, které jsou obvykle splatné za několik dní, NAFIBO běžně půjčovalo na 5–10 let.48 Takové typy úvěrů jsou však pro MFI zrádné. Sice usnadňují přístup k levným finančním prostředkům a tak umožňují urychlit jejich růst, na druhou stranu tím však do budoucna mohou jejich finanční soběstačnost ohrozit. V roce 2007 došlo k transformaci NAFIBO v již zmiňovanou rozvojovou banku BDP S.A.M., v níž vláda drží 80% podíl. Zbylých 20 % vlastní Andská rozvojová korporace (CAF). Z toho důvodu podléhá BDP S.A.M. mimo dozor ASFI i dozoru vládního kontrolního úřadu, jež je znám pod názvem Contraloría.49
47
FUNDA-PRO. The Development of microfinance in Bolivia. 1998. [online]. [cit. 2010-02-11]. Dostupné z WWW: . 48 Institute for Development, Evaluation, Assistance & Solutions. Apex Organizations and the Growth of Microfinance in Bolivia. 1998. [online]. [cit. 2010-02-17]. Dostupné z WWW: . 49 Institute for Development, Evaluation, Assistance & Solutions. Apex Organizations and the Growth of Microfinance in Bolivia. 1998. [online]. [cit. 2010-02-17]. Dostupné z WWW: .
26
2.3.3. Soukromé apexové organizace Další institucí, která dodnes poskytuje finanční prostředky MFI přímo je Fundación Para la Producción (FUNDA PRO). FUNDA PRO je soukromá nezisková organizace, která byla založena v roce 1992 mezinárodní úmluvou pod záštitou USAID a CAF, s cílem usnadnit přístup k úvěru pro podnikatele a pro instituce působící v oblasti sociální. 50 I když se jedná o nevládní organizaci, veškeré její finanční prostředky přichází nejen od dárců, ale i od vlády. Narozdíl od BDP S.A.M, nepodléhá FUNDA PRO dozoru ASFI a poskytuje finanční prostředky i neregulovaným MFI. FUNDA PRO poskytuje půjčky na dobu zhruba tří let a vyžaduje od protistrany nějakou formu jištění. 51 Dále poskytuje také školení a technickou pomoc. Její první finanční transakce proběhala s NNO PRODEM.52 Schéma 2 Finanční toky jednotlivých apexových organizací směrem k MFI Finanční toky jednotlivých apexových organizací směrem k MFI
Rozvojová banka BDP (bývalé NAFIBO)
Regulované MFI
Státní fond FONDESIF
Soukromá nadace FUNDA PRO
Neregulované MFI
Zdroj: vlastní zpracování.
Narozdíl od FONDESIF a FUNDA PRO se BDP S.A.M. zaměřuje pouze na podporu regulovaných MFI.
50
Funda-Pro [online]. 2010 [cit. 2010-02-11]. Quienes somos. Dostupné z WWW: . 51 FUNDA-PRO. The Development of microfinance in Bolivia. 1998. [online]. [cit. 2010-02-11]. Dostupné z WWW: . 52 Institute for Development, Evaluation, Assistance & Solutions. Apex Organizations and the Growth of Microfinance in Bolivia. 1998. [online]. [cit. 2010-02-17]. Dostupné z WWW: .
27
Obecně se nabízí dva druhy funkcí, na které se mohou apexové organizace zaměřit: finanční zprostředkování a rozvoj trhu. Bolivijské apexové organizace se v průběhu transformace NNO staly významným zdrojem finančních prostředků, avšak samotnému rozvoji mikrofinančního trhu příliš nepomohly. Většina z nich se totiž zaměřovala pouze na již regulované (NAFIBO), nebo na ty nejvyspělejší MFI v zemi (FUNDA PRO). Takové instituce jsou si ale schopny sehnat finanční prostředky i jinde a přísun levných a dlouhodobých finančních prostředků může do budoucna jejich vývoj směrem k finanční soběstačnosti ohrozit, jelikož jejich motivace shánět si finanční prostředky na trhu, např. mobilizací vkladů od veřejnosti, či z komerčních zdrojů klesá. To je ovšem pro Bolívii klíčové, jelikož nejméně uspokojená poptávka není po mikropůjčkách, ale právě po možnosti ukládat malé uspořené částky tzv. mikrovklady. Podle informací zpracovaných předním poskytovatelem informací o mikrofinancích Microfinance Information Exchange se v Bolívii k roku 2008 nacházelo zhruba 825 747 žadatelů o mikroúvěr a 1,3 milionu mikrovkladatelů.53 Apexové organizace, které by chtěly mikrofinanční trh rozvíjet by se tak měly zaměřit především na neregulované MFI a na venkovské oblasti, kde je pro obyvatele přístup k finančním zdrojům stále velmi omezený a které bývají regulovanými MFI, ženoucími se za finanční soběstačností přehlíženy. Velký význam při rozvoji mikrofinančního trhu má také poskytování technické pomoci a ne pouhý přísun levných finančních prostředků do dané oblasti. V tomto ohledu se jako klíčová v Bolívii osvědčila především spolupráce mnoha MFI s mezinárodními NNO specializovanými na mikrofinance jako je ACCION a konzultantskými firmami např. s německou Internationale Projekt Consult (IPC).54
53
MIX MARKET [online]. 2008 [cit. 2010-02-17]. Microfinance in Bolivia. Dostupné z WWW: . 54 Institute for Development, Evaluation, Assistance & Solutions. Apex Organizations and the Growth of Microfinance in Bolivia. 1998. [online]. [cit. 2010-02-17]. Dostupné z WWW: .
28
2.4. Mikroúvěrová krize (1998–2001) Růst mikrofinančního sektoru v Bolívii, na kterém se významně podílely právě regulované MFI byl do roku 1998 opravdu velkolepý. Celkový počet klientů MFI vzrostl z 120 000 v roce 1990 na 415 600 v roce 1998. Mezi faktory vysvětlující tento nárůst patří stabilní ekonomické prostředí, nechuť komerčních bank zapojit se do mikrofinancování, osvědčené technologie distribuce úvěrů a jejich vhodná aplikace a odpovídající dohled SBEF. Nesmíme zapomenout ani na mezinárodní podporu a technickou pomoc.55 Blahodárný vývoj a expanze mikrofinančního trhu v Bolívii měla za následek vstup dalších subjektů na trh. Konkurence je obecně vnímána spíše pozitivně, avšak silná konkurence na straně nabídky mikrofinančního trhu může na klienty působit i demotivačně. Kdyby byla MFI monopolem, tedy jediným možným zdrojem pro získání úvěru, byla by motivace klientů úvěr splácet velmi silná, avšak se vstupem dalších a dalších poskytovatelů mikroúvěrů na trh tato motivace klesá. Za krizí v Bolívii stojí vstup agresivních poskytovatelů spotřebitelských úvěrů, jejichž úvěrové podmínky se velmi podobaly těm nabízeným mikrofinančními poskytovateli. Konkrétně se jedná o Acceso FFP, velkou finanční společnost z Chile. „Acceso přišla s velmi jednoduchým řízením provozu a s více než tisíci vysoce motivovanými zaměstnanci. Do tří let měla na účtu 90 000 poskytnutých úvěrů čekajících na splacení, sumu, jíž BancoSol nedosáhla za celých dvanáct let svého dosavadního působení.“56 Poskytovatelé spotřebitelských úvěrů brzy začali nabízet své služby i osobám s nižšími příjmy, tedy tradičním mikrofinančním spotřebitelům. Za konkurenční úrokové sazby poskytovali vyšší obnosy a tolerovali pozdní platby. Sami úředníci nenesli za poskytnuté půjčky žádnou zodpovědnost. Nakonec došlo k poskytování spotřebitelských úvěrů i osobám, které měly ještě nesplacené úvěry od formálních, či neformálních MFI.
55
University of California at Berkeley and FAO. Credit Bureaus Peru, Guatemala, and Bolivia. 2003. [online]. [cit. 2010-01-06]. Dostupné z WWW: . 56 Armendáriz, B., Morduch, J.: The Economics of Microfinance, 2005, str. 127.
29
Tato situace, kdy si dlužníci brali současně více půjček od různých věřitelů se stala bezprostřední příčinou bolivijské krize. Dlužníci se stali předluženými a splátky jednomu věřiteli spláceli úvěrem od jiného věřitele, což mělo za následek vznik dluhové spirály. Poskytovatelé jak spotřebitelských, tak mikroúvěrů začali brzy pociťovat její důsledky. Kvalita a šíře úvěrových portfolií se zhoršila, počet zájemců o úvěr klesl a počet nesplacených úvěrů rapidně vzrostl. V reakci na to se MFI snažily klientům, kteří čerpali úvěry od více MFI současně další přístup k úvěru odepřít. Avšak ověřit si všechny finanční aktivity jednotlivých klientů bylo v praxi velmi nákladné, protože pokrytí ústředním úvěrovým registrem CIRC bylo nedostatečné. Až 56 % klientů MFI v něm mezi lety 1998–2001 nebylo vůbec uvedeno. Hlavní příčinou bylo nezahrnutí klientů neregulovaných mikrofinančních NNO do centrálního registru, který byl přístupný pouze formálnímu sektoru. Nedostatečné pokrytí centrálního registru a nevhodné používání metod distribuce spotřebitelských úvěrů, stejně jako hospodářská recese, která zasáhla Bolívii v roce 1999, byly tak hlavními příčinami vážné mikroúvěrové krize.57 Bolívijskou mikroúvěrovou krizi doprovázely četné stávky a sociální nepokoje, při nichž spotřebitelé požadovali úplné odpuštění nahromaděných dluhů. Tyto protesty kulminovaly v červenci 2001, kdy demonstranti ozbrojení dynamitem převzali kontrolu nad SBEF a hrozili jejím vyhozením do vzduchu i se všemi zaměstnanci uvnitř. I když jednání s vládou a finančními institucemi bylo nakonec dosaženo, k žádným velkým ústupkům z jejich strany nedošlo a výsledkem celého skandálu bylo především zpolitizování mikrofinancí. 58
57
University of California at Berkeley and FAO. Credit Bureaus Peru, Guatemala, and Bolivia. 2003. [online]. [cit. 2010-01-06]. Dostupné z WWW: . 58 Center for Financial Inclusion. Crisis in Bolivian Microfinance. 2001. [online]. [cit. 2010-01-27]. Dostupné z WWW: .
30
Z tabulky 4 je zřejmé, že NNO a regulované MFI, které zůstaly věrné tradičním mikrofinančním
politikám
obstály
v
krizi
mnohem
lépe,
než
poskytovatelé
spotřebitelských úvěrů a komerční banky, kteří při distribuci úvěrů aplikovali neadekvátní postupy a dostatečně své klienty neprověřovali. Tabulka 4 Údaje o výši úvěrového portfolia jednotlivých MFI před a po krizi Celková výše úvěrového portfolia Celková výše úvěrového Druh instituce v USD portfolia v USD k prosinci 1998 k červnu 2001 4 023 610 554 2 769 455 643 Komerční banky Regulované MFI 132 252 099 159 187 900 (BancoSol + MFI FFP) 70 720 936 60 057 926 BancoSol 59 61 531 163 99 129 975 MFI FFP FFP poskytující 109 088 924 19 619 894 spotřebitelské úvěry 37 663 787 53 206 523 MFI NNO 186 246 537 178 933 446 Družstva Zdroj: University of California at Berkeley and FAO. Credit Bureaus Peru, Guatemala, and Bolivia. 2003. [online]. [cit. 2010-01-06]. Dostupné z WWW: .
Situace se v Bolívii zlepšila, až když regulační orgány zpřísnily pravidla pro poskytování úvěrů, umožnily sdílet informace s centrální registrem CIRC i neregulovaným MFI a chilské finanční společnosti se stáhly.
2.5. Důsledky krize V reakci na mikroúvěrovou krizi umožnila vláda od roku 2000 informačnímu centru NNO o úvěrových rizicích neregulovaných subjektů tzv. Central de Riesgos de Entidades no Fiscalizadas (CRENF) a jeho prostřednictvím i neregulovaným MFI sdílet informace o svých klientech s centrálním registrem CIRC a uzákonila striktní rozlišování spotřebitelských úvěrů od mikroúvěrů. Poprvé tak tedy došlo k propojení databází shromažďujících informace o dlužnících jak z regulovaných, tak z neregulovaných MFI.60 CRENF bylo pod správou Associación de Instituciones Financieras para el Desarrollo 59
Položka MFI FFP zahrnuje FFP Caja Los Andes, FFP FIE, FFP EcoFuturo, který vznikl až v roce 1999 a FFP PRODEM, který vznikl až v roce 2000 (za předchozí roky jsou brány údaje jeho předchůdce Prodem NNO). 60 University of California at Berkeley and FAO. Credit Bureaus Peru, Guatemala, and Bolivia. 2003. [online]. [cit. 2010-01-06]. Dostupné z WWW: .
31
Rural (FINRURAL) a informovalo za poplatek své zákazníky prostřednictvím internetu o zadlužení jednotlivých klientů a zprostředkovávalo konzultace na základě individuálního občanského průkazu nebo jména dlužníka. Dalším důležitým výsledkem, k němuž došlo v rámci vývoje informačního centra CRENF, bylo vznik druhého soukromého úvěrového byra INFOCRED, jenž zahájilo svou činnost v roce 2004.61 (Prvním soukromým úvěrovým byrem, které zahájilo svou činnost již v roce 2003 bylo ENSERBIC.62) Hlavním cílem INFOCRED bylo zprostředkovat úvěrové informace na základě dat dostupných z databází CRENF (FINRURAL) i CIRC (ASFI), umožňující dostatečnou identifikaci dlužníka, co se týče zadluženosti a míry rizika jeho investičního projektu. Informační centrum CRENF bylo postupně nahrazeno soukromým úvěrovým byrem INFOCRED a definitivně ukončilo činnost v roce 2005.63 V současné době v Bolívii operují tedy dvě soukromá úvěrová byra a to již zmíněný INFOCRED a ENSERBIC. Obě byra jsou právnickými osobami zapsanými jako akciové společnosti a podléhají dozoru ASFI a mají, stejně jako všechny subjekty finančního trhu, bezplatný přístup k databázi centrálního registru CIRC. 64
61
Finrural [online]. 2010 [cit. 2010-02-28]. Central de Información Crediticia. Dostupné z WWW: . 62 Infocenter [online]. 2010 [cit. 2010-03-28]. ¿Qué es Infocenter? Dostupné z WWW: . 63 Finrural [online]. 2005 [cit. 2010-02-28]. Central de Riesgos de Entidades Financieras no Fiscalizadas . Dostupné z WWW: . 64 ASFI [online]. 2010 [cit. 2010-03-13]. Entidades Supervisadas con Licencia de Funcionamiento. Dostupné z WWW: .
32
Co se týče neregulovaných MFI, jejich přístup ke všem úvěrovým byrům zůstává na dobrovolné bázi. Většina z nich však jejich služby využívá. Schéma 3 Toky informací mezi jednotlivými subjekty mikrofinančního trhu Toky informací mezi jednotlivými subjekty mikrofinančního trhu
SBEF/ASFI Centrální registr CIRC
Regulované MFI
Soukromá úvěrová byra (ENSERBIC a INFOCRED)
Neregulované MFI
Zdroj: vlastní zpracování.
Bezprostřední reakcí finančních regulátorů na krizi tedy bylo zpřísnění pravidel pro poskytování úvěrů a zpřístupnění dat centrálního registru CIRC i neregulovaným MFI a umožnění vzniku soukromých úvěrových byr. Sdílení informací mezi jednotlivými byry umožňuje MFI lépe překonávat rizika informační asymetrie a pomáhá do budoucna podobným krizím předcházet.
33
3.
Aktuální situace
V roce 2008 byla v Bolívii naměřena inflace o hodnotě 10,4 % a hrubý domácí produkt vzrostl o 6,1 %.65 To bylo kvůli světové finanční krizi o něco méně, než se původně očekávalo, avšak výše úvěrového portfolia celého finančního systému vzrostla o 16 % a vklady dokonce o 24 % a dosáhly hodnot 4 981 a 6 972 milionů amerických dolarů. 66 Finanční a zejména mikrofinanční sektor trhu tak v roce 2008 pokračoval ve svém příznivém vývoji. 67 Další ekonomické ukazatele ve srovnání s ČR za rok 2008 viz příloha 2.
3.1. Současný mikrofinanční sektor Bolívie Mikrofinanční instituce v Bolívii lze rozdělit do dvou skupin: a) regulované, b) neregulované. Mezi regulované finanční instituce patří banky, soukromé finanční fondy (FFP) a některé družstevní záložny, konkrétně se jedná o tzv. otevřená družstva, neboli Cooperativas de Ahorro y Crédito abiertas. Regulované finanční instituce jsou jako jediné subjekty na trhu oprávněny přijímat od veřejnosti vklady. Mezi neregulované mikrofinanční instituce patří finanční NNO a tzv. uzavřená družstva, tedy družstva, která mohou přijímat vklady pouze od svých vlastních členů. Neregulované mikrofinanční instituce nepodléhají žádné bankovní legislativě a jejich úrokové výnosy nejsou zdaněny.
65
World Bank [online]. 2008 [cit. 2010-01-26]. Data Profile. Dostupné z WWW: . 66 ASFI [online]. 2008 [cit. 2010-03-13]. Evaluación del Sistema Bancario y no Bancario. Dostupné z WWW: . 67 Všechna makroekonomická a mikroekonomická data za rok 2009 nejsou k dispozici, tato práce tak může být považována za aktuální pouze ke konci roku 2008.
34
Stručný přehled mikrofinančních institucí v Bolívii za rok 2008, počet jejich klientů, výši úvěrového portfolia a výčet služeb, které nabízí shrnuje tabulka 5. Tabulka 5 Přehled mikrofinančních institucí v Bolívii za rok 2008 Počet MFI/ Úvěrové Průměrná Provozně Počet portfolio výše úvěru soběstačných klientů v tisících v USD MFI USD Regulované MFI
Finanční výnosy / Další nabízené služby Průměrná výše úvěru Vklady, 2 000 − 6 000 mikropojištění, 1 278 247 15% − 20% USD remitence, výběr z automatů,… Mikropojištění, 100 − 4 000 167 270 15% − 40% remitence, školení, USD zdravotní vyšetření,...
7/6
484 455
Neregulované MFI – NNO
14/12
327 592
Družstva
23/−
−
316 787
Celkem
44/−
812 047
1 762 304
Banky
10
−
−
Vklady, mikropojištění, remitence,...
3 094 449
Zdroj: Finrural [online]. 2008 [cit. 2010-02-28]. Estado de cartera y número de clientes por institución FINRURAL. Dostupné z WWW: . Asofin [online]. 2008 [cit. 2010-02-28]. Estado de cartera y número de clientes por institución ASOFIN. Dostupné z WWW: . Vlastní zpracování.
Z tabulky 5 vyplývá, že regulovaní MFI zaobírají na bolivijském mikrofinančním trhu významnou pozici. Na celkem 7 institucí připadá úvěrové portfolio ve výši zhruba 1 278 milionů amerických dolarů, což je asi tak 2,5 méně, než má na svědomí celý bankovní sektor v zemi. Výše jejich průměrných půjček je o něco vyšší než u finančních NNO, což může signalizovat orientaci na spíše bohatší část chudé populace. Tzv. „mission drift,“ neboli situace, kdy MFI usilují především o zajištění své finanční soběstačnosti vede k tomu, že MFI poskytují větší úvěry méně chudým klientům a aplikují přísnější výběrové postupy pro žadatele o úvěr, čímž dochází k popírání jejich původní mise, tedy zpřístupnit úvěry většímu počtu chudých obyvatel. Výše jejich úrokových sazeb je na druhou stranu zase podstatně nižší než u neregulovaných MFI, neboť možnost přijímat od veřejnosti vklady značně snižuje jejich finanční náklady. Obecně má Bolívie jedny z nejnižších úrokových sazeb na světě, co se MFI týče (15–40 %).
35
I když procentuální výše úvěrového portfolia připadajícího na neregulované MFI, tedy finanční NNO, je velmi malá – necelých 10 %, připadá na ně asi 40 % všech aktivních klientů MFI v Bolívii a hrají tedy na mikrofinančním trhu stále významnou roli. NNO se jako již tradičně soustřeďují na ty nejchudší obyvatele a na sociální aspekt jejich působení v dané oblasti je kladen velký důraz. Provozní a finanční soběstačnost MFI Důležitým ukazatelem o výkonu MFI je jejich provozní a finanční soběstačnost. Provozní soběstačnost MFI se vypočítá jako podíl výše celkových provozních výnosů a celkových provozních a finančních nákladů. Provozní soběstačnost podává informaci o tom, zda je MFI schopna vygenerovat dostatek příjmů na pokrytí svých celkových nákladů. Finanční soběstačnost se vypočítá stejně jako provozní soběstačnost, ale zahrnuje úpravy o zvýhodněné půjčky, dary a inflaci. Finanční soběstačnost se snaží ukázat, jak by vypadal finanční obraz MFI, když by veškeré finanční prostředky byly získány na komerčním trhu a ne prostřednictvím grantů, darů a jinak dotovaného kapitálu.68 Může tedy nastat situace, kdy MFI bude vykazovat provozní soběstačnost, ale ne finanční soběstačnost. Taková situace znamená, že MFI nemá dostatečné zdroje na poskytování svých služeb bez podpory dárců. Všechny MFI by měly být alespoň provozně soběstačné a postupem času by se v závislosti na své misi měly stát i finančně soběstačnými.
3.2. Regulované mikrofinanční instituce Narozdíl od neregulovaných MFI jsou ty regulované počínaje dnem získání licence od ASFI povinny podávat informace o svých klientech centrálnímu registru CIRC a s ním také provádět potřebné konzultace při posuzování žadatele o úvěr. vyhodnocení trvá zhruba jeden týden. Dojde-li k poskytnutí chybných údajů jsou na poskytovatele uvaleny pokuty a dlužníci sami mohou v případě zjištění nepravdivé informace o své osobě takovou informaci reklamovat. 69 68
Acción [online]. 2010 [cit. 2010-02-26]. Glossary of Microfinance Related Terms. Dostupné z WWW: . 69 ASFI [online]. 2005 [cit. 2010-03-13]. Mecanismos que Coadyuvan a la Gestion del Riesgo Crediticio y Facilitan el Acceso al Credito. Dostupné z WWW: .
36
K březnu roku 2010 mezi regulované mikrofinanční instituce patří 2 banky, 6 soukromých finančních fondů (FFP) a 24 otevřených družstev.70 Jejich výčet je k dispozici v příloze 3. Všechny tyto instituce, mimo družstva a FFP De la Comunidad, jež se zaměřuje na spotřebitelské úvěry, tvoří společně s AGROCAPITAL, nadací jenž zatím na získání licence od ASFI čeká, členskou základnu Associación de Entidades Financieras Especializadas en Microfinanzas (ASOFIN). ASOFIN je neziskové sdružení regulovaných mikrofinančních institucí, které vzniklo v roce 1999 a jehož hlavním cílem je bránit a prosazovat zájmy svých členů před vládními orgány a institucemi. 71
3.2.1. ASOFIN Členství v ASOFIN přináší jeho členům rychlé a podrobné údaje o výkonu svých členů – konkurentů, které slouží k jejich vzájemnému porovnávání a hodnocení. Mikrofinanční sektor je v Bolívii nejkonkurenčnější částí finančního trhu, na kterém se mezi sebou utkávají banky, FFP, NNO a družstva. Inovace, marketing a odpovídající vývoj poskytovaných služeb a produktů se tak staly hlavním nástrojem, jak mezi sebou navzájem soupeřit. Kromě různých typů úvěrů (i úvěrů individuálních), nabízí regulované MFI i širokou škálu dalších služeb. BancoSol např. nabízí možnost založit si běžný spořitelní i termínovaný účet, zdravotní pojištění i pro celou klientovu rodinu, národní i mezinárodní převody finančních prostředků, debetní platební karty, možnost výběru z automatů a další služby, které jim pomáhají snižovat transakční náklady. 72 Konkurence napomáhá nejen vývoji samotných MFI, ale nabízí určité výhody i pro spotřebitele a to nejen v podobě nových služeb a produktů, ale tlačí i na snížení úrokových sazeb.
70
ASFI [online]. 2010 [cit. 2010-03-13]. Entidades Supervisadas con Licencia de Funcionamiento. Dostupné z WWW: . 71 Asofin [online]. 2010 [cit. 2010-02-28]. Antecedentes. Dostupné z WWW: . 72 BancoSol [online]. 2010 [cit. 2010-02-25]. Services. Dostupné z WWW: .
37
Důležitou roli hraje i marketing – billboardy a loga jednotlivých MFI jsou vidět např. po celém La Paz a jejich znělky se pravidelně hrají v kterémkoliv místním rádiu či televizi. Co se týče marketingu a vývoje produktů spočívá tak role ASOFIN především v napojování svých členů na různé poradenské skupiny a šíření veškerých užitečných informací o tomto odvětví získaných z různých regionálních a mezinárodních konferencí. Graf 2 Výše hrubého úvěrového portfolia jednotlivých členů ASOFIN Výše hrubého úvěrového portfolia jednotlivých členů ASOFIN k prosinci 2008 (tis.USD) 1304301
1400000 1200000 1000000 800000 600000 400000
296325
342 948
246187
240794
200000
71778
48318
31897
26054
0 BancoSol Los Andes
FIE
Prodem
Eco Futuro
Fortaleza
Fassil
Agrocapital ASOFIN
Zdroj: Asofin [online]. 2008 [cit. 2010-02-28]. Estado de cartera y número de clientes por institución ASOFIN. Dostupné z WWW: < http://www.asofinbolivia.com/archivos/77OTROS%20DATOS.pdf >.
Přední pozice zaujímají právě dvě specializované banky, jmenovitě BancoSol a Banco Los Andes ProCredit a dva FFP, FIE a Prodem. Všechny tyto MFI patří k prvotním regulovaným MFI a všechny se vyvinuly z NNO. Za léta svého působení si na trhu vydobyly dobré jméno a silnou pozici. Graf 3 Počet klientů jednotlivých členů ASOFIN Počet klientů jednotlivých členů ASOFIN k prosinci 2008 600000
505057
500000 400000 300000 200000
109763
111022
103584
98207
100000
42535
8744
10600
20602
0 BancoSol
Banco Los Andes
FIE
Prodem
Eco Futuro
Fortaleza
Fassil
Agrocapital ASOFIN
Zdroj: Asofin [online]. 2008 [cit. 2010-02-28]. Estado de cartera y número de clientes por institución ASOFIN. Dostupné z WWW: < http://www.asofinbolivia.com/archivos/77OTROS%20DATOS.pdf >.
38
První příčky opět náleží dvěma bankám a FFP FIE a Prodem. Mezi lety 2005 a 2008 došlo k nárůstu klientů ASOFIN zhruba o 60 % a to z 314 955 v roce 2005 na 505 057 v roce 2008. Výše hrubého úvěrového portfolia se zvedla o více jak 140 % a to z 532 931 tisíc amerických dolarů v roce 2005 na 1 304 301 tisíc amerických dolarů v roce 2008, což je za dobu pouhých tří let obrovský nárůst. Dynamika regulovaného mikrofinančního trhu je tedy velmi silná.73 Mezi finančně soběstačné patří BancoSol74, Banco Los Andes ProCredit75, FFP Prodem76. Údaje o finanční soběstačnosti dalších institucí se mi vyhledat nepodařilo. Všechny členské instituce kromě Fassil a Agrocapital jsou soběstačné alespoň provozně.77 Fassil i Agrocapital vykazovaly ale provozní soběstačnost např. v předchozím roce, v roce 2007. V žádném případě se tedy nejedná o dlouhodobou neschopnost generovat dostatek zdrojů na pokrytí svých nákladů. Specializované banky Mezi první a zatím jediné banky, které se vyvinuly z NNO patří BansoSol a Caja Los Andes ProCredit. Tento proces přeměny NNO v banky je rozšířen pod názvem „upgrading.“ Některé bolivijské komerční banky projevily zájem o tzv. „downscaling“ a zařadily do svého portfolia služeb mikrofinance až dodatečně. Příkladem takové instituce je např. Banco Union či Banco Económico.78
73
Asofin [online]. 2008 [cit. 2010-02-28]. Estado de Cartera y número de clientes por institución ASOFIN. Dostupné z WWW: < http://www.asofinbolivia.com/sp/financiera02.asp>. 74 Microfinance Information Exchange (MIX). Tendencias de Desempeño. 2006. [online]. [cit. 2010-03-25]. Dostupné z WWW: . 75 CGAP. Caja Los Andes (Bolivia) Diversifies into Rural Lending. 2005. [online]. [cit. 2010-03-25]. Dostupné z WWW: . 76 Hivos [online]. 2010 [cit. 2010-03-25]. PRODEM FFP S.A. Dostupné z WWW: . 77 MIX MARKET [online]. 2008 [cit. 2010-02-17]. Microfinance in Bolivia. Dostupné z WWW: . 78 Banco Económico [online]. 2009 [cit. 2010-03-25]. Premio FUNDA-PRO 2009 de Responsabilidad Social en las Microfinanzas. Dostupné z WWW: <www.baneco.com.bo/nosotros/responsabilidad.php>.
39
Soukromé finanční fondy (FFP) Soukromé finanční fondy jsou nebankovní instituce, které mohou přijímat vklady od veřejnosti, ale nenabízí všechny služby, které nabízí banky, nebo jsou jejich služby nějak limitované. Např. nemohou provádět mezinárodní obchodní operace –
–
Otevřená družstva Spořitelní a úvěrová družstva vždy nabízela své služby pouze vlastním členům. Ke změně došlo v Bolívii v 90. letech, kdy si družstva osvojila metody distribuce úvěrů v té době běžně používané mikrofinančními institucemi. Od roku 1996 se tak družstva, která přijímají vklady od veřejnosti – již zmíněná otevřená družstva řadí, stejně jako banky a FFP, mezi regulované MFI a jsou tedy povinna získat licenci od ASFI a také podávat informace o svých klientech centrálnímu registru CIRC. 80 Kapitálové požadavky na vznik takovýchto družstev jsou 200 000–5 miliónů amerických dolarů v závislosti na typu operací, které mohou provádět.81
3.3. Neregulované mikrofinanční instituce (NNO) Neregulovaný mikrofinanční sektor Bolívie tvoří finanční NNO a uzavřená družstva. Neregulované MFI jsou instituce, které jsou oprávněny poskytovat úvěry, avšak přijímat vklady od veřejnosti nemohou, jejich finanční služby jsou tak často omezené a některé se musejí dokonce spoléhat na pomoc zahraničních či domácích dárců. Neregulované MFI nepodléhají dozoru ASFI a sdílení jejich informací s centrálním registrem CIRC je pouze na dobrovolné bázi, většina z nich však služeb úvěrových byr využívá a mezi sebou informace o rizikových klientech sdílí.
79
Inter-American Development Bank. Principle and Practices for Regulating and Supervising Microfinance. 2004. [online]. [cit. 2010-03-23]. Dostupné z WWW: . 80 Inter-American Development Bank. Principle and Practices for Regulating and Supervising Microfinance. 2004. [online]. [cit. 2010-03-23]. Dostupné z WWW: . 81 Inter-American Development Bank. Principle and Practices for Regulating and Supervising Microfinance. 2004. [online]. [cit. 2010-03-23]. Dostupné z WWW: .
40
K březnu roku 2010 je počet finančních NNO v Bolívii 15, z nichž mimo již zmiňovaný AGROCAPITAL a FONDO RURAL všechny tvoří členskou základnu FINRURAL. 82 FINRURAL je sdružení neziskových nevládních organizací, založené v roce 1993, jehož cílem je zlepšit socioekonomickou situaci svých klientů a pozitivně přispět k vývoji mikrofinančního sektoru v zemi. 83 Seznam členů FINRURAL je k dispozici v příloze 4.
3.3.1. FINRURAL Sdružení FINRURAL se od již zmiňovaného sdružení ASOFIN velmi liší. Členové FINRURAL si mezi sebou totiž přímo nekonkurují. Jedni se zaměřují spíše na venkovské oblasti, druzí na městské obyvatelstvo. Jejich aktivity se tak soustřeďují především na vzájemné sdílení informací a inovačních metod a postupů. FINRURAL vypracovává měsíční zpravodaj, ve kterém jednotlivým členům poskytuje podrobné informace o svých partnerech, dále pro své členy zprostředkovává semináře, konference dokonce i elektronické fórum, skrze které se mohou informovat o případných problémech a diskutovat jednotlivá řešení. Graf 4 Výše hrubého úvěrového portfolia jednotlivých členů FINRURAL Výše hrubého úvěrového portfolia jednotlivých členů FINFURAL k prosinci 2008 (v tis.USD) 160000
141216
140000 120000 100000 80000 60000 40000
34906
26137
24106
20000
1932
2448
9481
6030
955
2064
10047
9495
7536
6079
0 CREC.
PROM.
DIAC.
EMPR.
FONC.
FUNB.
IDEP.
IMPRO
SART.
ANED
CIDRE
FOND.
FUB.
FINRURAL
Zdroj: Finrural [online]. 2008 [cit. 2010-02-28]. Estado de cartera y número de clientes por institución FINRURAL. Dostupné z WWW: < http://www.finrural-bo.org/infsocios/cartera/FR_01_311208.pdf >.
82
ASFI [online]. 2010 [cit. 2010-03-13]. Cooperativas de Ahorro y Crédito Societarias e Instituciones Financieras de Desarrollo en Proceso de Adecuación. Dostupné z WWW: . 83 Finrural [online]. 2010 [cit. 2010-02-28]. Datos Institucionales. Dostupné z WWW: .
41
Vedoucí postavení zaobírají dvě NNO, jmenovitě CRECER a PRO MUJER. CRECER se soustřeďuje jak na venkovské, tak na městské oblasti, zatímco PRO MUJER působí především v městských oblastech a zaměřuje se hlavně na ženy. Jako většina NNO, používají CRECER i PRO MUJER jako metodu distribuce úvěrů již zmiňované vesnické banky a nedělitelnou součástí jimi poskytovaných úvěrů je povinné spoření. I když NNO nemohou vklady od veřejnosti samy ukládat, většina z nich vyžaduje po svých klientech, aby určitá část z poskytnutého úvěru šla na spoření. Tyto úspory jsou poté ukládány v některé z místních bank.84 Graf 5 Počet klientů jednotlivých členů FINRURAL Počet klientů jednotlivých členů FINRURAL k prosinci 2008 350000
306990
300000 250000 200000 150000
100387
100000
93 845 40241
50000
7 502
6 396
7 786
2363
1 632
2 385
16 441
2 409
10 340
15 263
0 CREC.
PROM.
DIAC.
EMPR.
FONC.
FUNB.
IDEP.
IMPRO
SART.
ANED
CIDRE
FOND.
FUB.
FINRURAL
Zdroj: Finrural [online]. 2008 [cit. 2010-02-28]. Estado de cartera y número de clientes por institución FINRURAL. Dostupné z WWW: < http://www.finrural-bo.org/infsocios/cartera/FR_01_311208.pdf >.
Jak bylo již konstatováno v úvodu, připadá na NNO asi 40 % všech aktivních klientů MFI. Neziskové organizace totiž klientům nabízí mnohem osobnější přístup a méně formální, pro chudé klienty příjemnější prostředí. Většina NNO se také specializuje na poskytování nefinančních služeb označovaných jako „plus services“. PRO MUJER například svým klientům nabízí různá školení, zdravotní prohlídky a kurzy zaměřené na posilování postavení žen ve společnosti, to je pro Bolívii, jako zemi, kde dosud ve velké míře stále převládá „machismus“ velmi důležité. Tyto kurzy jsou placené, avšak většina klientek je plně využívá.85
84
Údaje, které poskytuje FINRUAL jsou v domácí měně boliviano a pro potřeby této práce byly převedeny podle platného kurzu v daném roce, který byl pro rok 2008 0,13387 USD za 1 bolivijský bolivian BOB a pro rok 2005 0,14574 USD za 1 BOB. http://www.mongabay.com/history/bolivia/boliviamonetary_and_exchange_rate_policies.html 85 Pro Mujer [online]. 2010 [cit. 2010-03-29]. Integrated Services. Dostupné z WWW: .
42
Nicméně celkový počet klientů FINRURAL pomale klesá. Mezi lety 2005 a 2008 došlo k poklesu klientů zhruba o 20 %, konkrétně z 388 719 v roce 2005 na 306 990 v roce 2008. Pokles klientů provází i pokles výše hrubého úvěrového portfolia, které se snížilo o více jak 30 % a to z 202 210 tisíc amerických dolarů v roce 2005 na 141 216 tisíc amerických dolarů v roce 2008.86 I přes klesající tendence hrají ale finanční NNO na mikrofinančním trhu velmi důležitou roli a umožňují zpřístupnit finanční služby i těm nejchudším obyvatelům. Co se týče provozní soběstačnosti, tu kromě SARTAWI vykazují všechny členské instituce FINRURAL.87 Finanční soběstačnost jednotlivých institucí se mi vyhledat nepodařilo.
3.4. Současné tendence a výhled do budoucnosti V březnu roku 2008 rozhodla ASFI o začlenění finančních NNO a uzavřených družstev pod svůj dohled. Kapitálové požadavky na vznik regulovaných NNO činní zhruba 0,5 milionu amerických dolarů. 88 V současné době je tedy v procesu schvalování 46 ze 74 identifikovaných uzavřených družstev a 15 finančních NNO.89 Jakmile od ASFI regulační licenci obdrží, budou moci také přijímat vklady od veřejnosti. NNO si ponechají statut NNO a uzavřená družstva se změní na otevřená. Výčet finančních NNO nacházejících se v procesu schvalování je k dispozici v příloze 5.
86
Finrural [online]. 2008 [cit. 2010-02-28]. Estado de cartera y número de clientes por institución FINRURAL. Dostupné z WWW: < http://www.finrural-bo.org/infsocia15.html>. 87 MIX MARKET [online]. 2008 [cit. 2010-02-17]. Microfinance in Bolivia. Dostupné z WWW: . 88 Eldeber [online]. 2007 [cit. 2010-03-23]. SBEF alista inspecciones a más de 70 cooperativas cerradas y ONG. Dostupné z WWW: . 89 ASFI [online]. 2010 [cit. 2010-03-13]. Cooperativas de Ahorro y Crédito Societarias e Instituciones Financieras de Desarrollo en Proceso de Adecuación. Dostupné z WWW: .
43
Jako jeden z hlavních důvodů, proč se ve schvalovacím procesu nenachází všechna družstva je to, že velmi malá družstva nejsou schopna splnit minimální kapitálové požadavky, jež zákon pro regulaci předepisuje. Další překážkou může být nedostatek odborného personálu, informační disciplíny či transparentnosti obecně. 90 Vývoj bolivijského mikrofinančního trhu ale regulací nekončí. V únoru 2010 obdržel FFP FIE od ASFI svolení transformovat se v pořadí již třetí specializovanou banku zaměřenou na mikrofinance. Jako banka by FIE chtěl i nadále pokračovat ve své expanzivní politice, v procesu tzv. „bolivianizace“ a nadále si udržet osobní přístup ke svým klientů.91 Dá se předpokládat, že v budoucnu by podobné kroky mohly učinit i další FFP. Co se týče světové finanční krize, bolivijské MFI v ní obstály velmi dobře. Podle ratingové agentury FITCH Ratings si MFI v roce 2009 vedly lépe než celý bankovní sektor.92 Tempo růstu úvěrového portfolia sice kleslo (v důsledku přísnějších opatření pro poskytování úvěrů, které zavedla většina MFI), ale jeho kvalita se zhoršila jen nepatrně. 93
90
Eldeber [online]. 2009 [cit. 2010-03-23]. Cooperativas. Sólo 75% de las societarias tramita su licencia . Dostupné z WWW: . 91 Cambio [online]. 2010 [cit. 2010-03-25]. Hemos aprendido a medir e interpretar a la microempresa”“Hemos aprendido a medir e interpretar a la microempresa. Dostupné z WWW: . 92 Aktuální rating vybraných MFI k dispozici na: http://www.fitchratings.com.bo/Noticia.asp?Id_Noticia=597&Id_Resumen=&Id_Grupo=&Id_TipoOpcion= &Id_Empresa=&Glosa=&Pagina= 93 Fitch Ratings. Microfinance Through the Crisis. 2009. [online]. [cit. 2010-03-25]. Dostupné z WWW: .
44
Závěr Cílem mé práce bylo potvrdit, zda mikrofinanční instituce dokáží zpřístupnit finanční prostředky chudší části obyvatel, segmentu, který by jinak zůstal neobsloužen a přitom se udržet finančně soběstačnými. Na počátku 90. let, v době, kdy v Bolívii první MFI teprve vznikaly, byl počet jejich klientů jen o něco vyšší než 100 000. V průběhu dalších osmi let již přesáhl sumu 400 000 a v roce 2008 připadá na 21 zkoumaných institucí necelý milion klientů, což je asi 1/9 celé populace. Počet zájemců o mikrofinanční služby v zemi, kde 60 % obyvatel žije pod hranicí chudoby se tak neustále zvětšuje a je podle mého názoru přímým důkazem o tom, že MFI dokázaly oslovit širokou veřejnost a její přízeň si i udržet. Klíčovou roli v rozvoji MFI přikládám nejen profesionálnímu řízení jednotlivých institucí, ale i přístupu ASFI a centrální banky. Tyto regulační orgány dokázaly vytvořit vhodné podmínky nejen pro vznik MFI, ale i pro jejich následnou transformaci. Přechod NNO na regulované finanční instituce jim umožnil přijímat od veřejnosti vklady a tak snížit jejich finanční náklady, v důsledku čehož mohou nyní poskytovat služby stále většímu počtu obyvatel. Bolívie byla první zemí v rámci celého jihoamerického kontinentu, kde došlo k úspěšné transformaci finanční NNO ve specializovanou banku. BancoSol dnes poskytuje služby tisícům lidí a stala se úspěšným vzorem pro mnoho dalších institucí v zemi. V současné době (tedy k březnu 2010) na bolivijském trhu působí celkem 32 regulovaných MFI (24 družstev, 6 soukromých finančních fondů (FFP) a dvě specializované banky) a dalších 15 finančních NNO a 46 družstev na regulační licenci od ASFI čekají. Podmínky pro její udílení musí být tvrdé. ASFI hodnotí jednotlivé instituce podle několika kritérií např. kvalita úvěrového portfolia, systém řízení, zkušenosti managementu, metody distribuce úvěrů a kvalita informačních systémů. Správné nastavení pravidel a patřičný dohled nad finančním trhem jsou totiž klíčové i pro další úspěšný vývoj mikrofinančního sektoru. Za další významný krok pro rozvoj bolivijského mikrofinančního trhu považuji zřízení centrálního registru CIRC pro administraci všech klientů regulovaných MFI a jeho 45
dodatečné napojení na soukromá byra, jejichž prostřednictvím došlo k zpřístupnění informací i neregulovaným MFI. Úvěrová byra vedou informace o všech typech transakcí svých klientů. Ti mohou v případě řádného splácení dosahovat na stále výhodnější půjčky. V opačném případě jim bude jakákoliv další půjčka ve všech MFI odepřena. Úvěrová byra tak nejen snižují rizika jednotlivých MFI při poskytování úvěrů, ale pomáhají i samotným dlužníkům, aby se nedostali do dluhové pasti. Díky nižším rizikům mohou MFI postupně své úrokové sazby snižovat a učinit tak mikroúvěry dostupnější pro více obyvatel. Dobrá platební historie klienta může být částečně považována jako náhrada za hmotné jištění, kterým on sám většinou nedisponuje. Úvěrová byra jsou tedy podle mě jedním z nejúčinnějších prostředků při boji s riziky informační asymetrie a účinně pomáhají předcházet krizím, podobným té, které Bolívie čelila v letech 1998–2001. Právě díky přítomnosti úvěrových byr je bolivijský mikrofinanční trh vysoce konkurenční a výše jeho úrokových sazeb se řadí mezi ty nejnižší v rámci celé Jižní Ameriky. Co se týče finanční soběstačnosti jednotlivých MFI, potřebné informace o všech zkoumaných MFI se mi dohledat nepodařilo. Některé publikace sice poskytují srovnání jednotlivých MFI podle tohoto kritéria, avšak jména konkrétních institucí v nich jsou utajena. Údaje o finanční soběstačnosti se mi tak podařilo dohledat pouze o dvou specializovaných bankách (BancoSol a Banco Los Andes) a soukromém finančním fondu FFP Prodem. Tyto instituce finančně soběstačné jsou – tj. jsou schopny vygenerovat dostatek příjmů na pokrytí svých celkových nákladů a to i v případě, že by jejich veškeré finanční prostředky byly získány na komerčním trhu a ne prostřednictvím grantů a jinak dotovaného kapitálu. Na druhou stranu údaje o provozní soběstačnosti se mi podařilo dohledat ke všem. Z celkového počtu 21 zkoumaných MFI v roce 2008 (2 bank, 5 soukromých finančních fondů FFP a 14 finančních NNO) je provozně soběstačných právě 18. Tyto instituce jsou tedy schopny svými příjmy pokrýt veškeré své náklady. Z hlediska provozní soběstačnosti tak mohou být téměř všechny zkoumané bolivijské MFI považovány za trvale udržitelné, což je stěžejní pro jejich budoucí vývoj. Vzhledem k dobrým výsledkům soběstačnosti provozní se podle mě dá očekávat, že většina z již regulovaných MFI je také finančně soběstačná, nebo že finanční soběstačnosti brzy dosáhne a to především kvůli možnosti mobilizovat kapitál ve formě úspor od veřejnosti. Finanční soběstačnost však není 46
klíčovým ukazatelem pro všechny MFI a tak by nás její případné nedosažení, především ze strany finančních NNO, které se zaměřují na své sociální poslání a na tu nejchudší část obyvatel, nemělo znepokojovat. Má práce tedy potvrzuje, že bolivijské mikrofinanční instituce opravdu dokáží zpřístupnit finanční prostředky široké vrstvě chudých obyvatel a zůstat provozně soběstačnými. MFI tak mohou být považovány za subjekty schopné stát se na trhu trvale udržitelnými, jejichž potenciál je při boji s chudobou obrovský.
47
Seznam literatury Knižní zdroje Armendáriz, B., Morduch, J.: The Economics of Microfinance. Massachusetts: MIT Press, 2005. 346 s., ISBN 0-262-01216-2.
Internetové zdroje Acción [online]. 2010 [cit. 2010-02-26]. Glossary of Microfinance Related Terms. Dostupné z WWW: . Aeroflight [online]. 2005 [cit. 2010-01-20]. Bolivia National History. Dostupné z WWW: . ASFI [online]. 2005 [cit. 2010-03-13]. Mecanismos que Coadyuvan a la Gestion del Riesgo Crediticio y Facilitan el Acceso al Credito. Dostupné z WWW: . ASFI [online]. 2008 [cit. 2010-03-13]. Evaluación del Sistema Bancario y no Bancario. Dostupné z WWW: . ASFI [online]. 2009 [cit. 2010-03-13]. ¿Qué es ASFI? Dostupné z WWW: . ASFI [online]. 2010 [cit. 2010-03-13]. Cooperativas de Ahorro y Crédito Societarias e Instituciones Financieras de Desarrollo en Proceso de Adecuación. Dostupné z WWW: . ASFI [online]. 2010 [cit. 2010-03-13]. Entidades Supervisadas con Licencia de Funcionamiento. Dostupné z WWW: . Asofin [online]. 2008 [cit. 2010-02-28]. Estado de Cartera y número de clientes por institución ASOFIN. Dostupné z WWW: < http://www.asofinbolivia.com/sp/financiera02.asp>. Asofin [online]. 2010 [cit. 2010-02-28]. Antecedentes. Dostupné z WWW: . Banco Económico [online]. 2009 [cit. 2010-03-25]. Premio FUNDA-PRO 2009 de Responsabilidad Social en las Microfinanzas. Dostupné z WWW: <www.baneco.com.bo/nosotros/responsabilidad.php>. BancoSol [online]. 2010 [cit. 2010-02-25]. Our History. Dostupné z WWW: .
48
BancoSol [online]. 2010 [cit. 2010-02-25]. Services. Dostupné z WWW: . Bangla 2000 [online]. 2000 [cit. 2010-01-19]. History. Dostupné z WWW: . Business News Americas [online]. 2007 [cit. 2010-03-25]. Govt to convert Nafibo into development bank. Dostupné z WWW: . Cambio [online]. 2010 [cit. 2010-03-25]. Hemos aprendido a medir e interpretar a la microempresa. Dostupné z WWW: . Center for Financial Inclusion. Crisis in Bolivian Microfinance. 2001. [online]. [cit. 2010-01-27]. Dostupné z WWW: . Centrum pro ekonomiku a politiku [online]. 2002 [cit. 2010-03-15]. Asymetrické informace a jejich důsledky pro metodologii ekonomie. Dostupné z WWW: . CGAP. Caja Los Andes (Bolivia) Diversifies into Rural Lending. 2005. [online]. [cit. 2010-03-25]. Dostupné z WWW: . CGAP. The International Funding of Microfinance Institutions : An Overview. 2007. [online]. [cit. 2010-02-22]. Dostupné z WWW: . CGAP. Who is Funding Microfinance? 2008. [online]. [cit. 2010-02-22]. Dostupné z WWW: . CIA [online]. 2010 [cit. 2010-01-26]. Population below poverty line. Dostupné z WWW: . Country Studies [online]. 2009 [cit. 2010-02-14]. Growth and Structure of the Economy. Dostupné z WWW: . Eldeber [online]. 2007 [cit. 2010-03-23]. SBEF alista inspecciones a más de 70 cooperativas cerradas y ONG. Dostupné z WWW: .
49
Eldeber [online]. 2009 [cit. 2010-03-23]. Cooperativas. Sólo 75% de las societarias tramita su licencia. Dostupné z WWW: . Finrural [online]. 2005 [cit. 2010-02-28]. Central de Riesgos de Entidades Financieras no Fiscalizadas. Dostupné z WWW: . Finrural [online]. 2008 [cit. 2010-02-28]. Estado de cartera y número de clientes por institución FINRURAL. Dostupné z WWW: < http://www.finrural-bo.org/infsocia15.html>. Finrural [online]. 2010 [cit. 2010-02-28]. Central de Información Crediticia. Dostupné z WWW: . Finrural [online]. 2010 [cit. 2010-02-28]. Datos Institucionales. Dostupné z WWW: . Fitch Ratings. Microfinance Through the Crisis. 2009. [online]. [cit. 2010-03-25]. Dostupné z WWW: . Fondesif [online]. 2007 [cit. 2010-02-14]. Agentes Privados. Dostupné z WWW: . Fondesif [online]. 2007 [cit. 2010-02-14]. Base Legal. Dostupné z WWW: . Forbes [online]. 2007 [cit. 2010-02-16]. The Changing Face Of Microfinance Funding. Dostupné z WWW: . Funda-Pro [online]. 2010 [cit. 2010-02-11]. Quienes somos. Dostupné z WWW: . Funda-Pro. The Development of microfinance in Bolivia. 1998. [online]. [cit. 2010-02-21]. Dostupné z WWW: . Grameen Bank [online]. 1998 [cit. 2010-01-20]. A Short History of Grameen Bank. Dostupné z WWW: . Grameen Bank [online]. 1998 [cit. 2010-01-20]. Credit Lending Models. Dostupné z WWW: .
50
Hivos [online]. 2010 [cit. 2010-03-25]. PRODEM FFP S.A. Dostupné z WWW: . Infocenter [online]. 2010 [cit. 2010-03-28]. ¿Qué es Infocenter? Dostupné z WWW: . Institute for Development, Evaluation, Assistance & Solutions. Apex Organizations and the Growth of Microfinance in Bolivia. 1998. [online]. [cit. 2010-02-17]. Dostupné z WWW: . Institute for Development, Evaluation, Assistance & Solutions. Transformation of Micro-finance Operations from NGO to Regulated MFI . 2005. [online]. [cit. 2010-01-08]. Dostupné z WWW: . Inter Press Service (IPS) [online]. 2008 [cit. 2010-01-26]. Aymara Traders. Dostupné z WWW: . Inter-American Development Bank. Principle and Practices for Regulating and Supervising Microfinance. 2004. [online]. [cit. 2010-03-23]. Dostupné z WWW: . Microcreditsummit. The State of the Microcredit Summit Campaign Report. 2009. [online]. [cit. 2010-02-16]. Dostupné z WWW: . Microfinance Information Exchange (MIX). Microbanking Bulletin, December 2009 (Issue No. 19). 2009. [online]. [cit. 2010-02-12]. Dostupné z WWW: . Microfinance Information Exchange (MIX). Tendencias de Desempeño. 2006. [online]. [cit. 2010-03-25]. Dostupné z WWW: . MIX MARKET [online]. 2008 [cit. 2010-02-17]. Microfinance in Bolivia. Dostupné z WWW: . MyELEN [online]. 2007 [cit. 2010-01-13]. Mikrofinance v globálním měřítku. Dostupné z WWW: . MyELEN [online]. 2007 [cit. 2010-01-13]. Proces poskytování mikrofinančního úvěru. Dostupné z WWW: .
51
MyELEN [online]. 2007 [cit. 2010-01-13]. Zajištění investičního rizika mikrofinancí. Dostupné z WWW: . Pro Mujer [online]. 2010 [cit. 2010-03-29]. Integrated Services. Dostupné z WWW: . Projektrådgivningen. Danish NGOs and Microfinance. 2007. [online]. [cit. 2010-01-21]. Dostupné z WWW: . Raiffeisen stavební spořitelna a.s. [online]. 2009 [cit. 2010-03-28]. Jaký měli naši předci recept na hospodářskou krizi? Dostupné z WWW: . University of California at Berkeley and FAO. Credit Bureaus Peru, Guatemala, and Bolivia. 2003. [online]. [cit. 2010-01-06]. Dostupné z WWW: . World Bank [online]. 2008 [cit. 2010-01-26]. Data Profile. Dostupné z WWW: . World Bank [online]. 2010 [cit. 2010-01-26]. Bolivia Country Brief. Dostupné z WWW: .
52
Seznam schémat Schéma 1 Jednotlivé typy zahraničních investorů/dárců ................................................... 10 Schéma 2 Finanční toky jednotlivých apexových organizací směrem k MFI .................... 27 Schéma 3 Toky informací mezi jednotlivými subjekty mikrofinančního trhu ................... 33
53
Seznam tabulek Tabulka 1 Pravděpodobnost návratnosti investice v podmínkách individuálních úvěrů .......5 Tabulka 2 Pravděpodobnost návratnosti investice v podmínkách skupinových úvěrů .........5 Tabulka 3 Šest největších financovatelů MFI na světě ...................................................... 11 Tabulka 4 Údaje o výši úvěrového portfolia jednotlivých MFI před a po krizi .................. 31 Tabulka 5 Přehled mikrofinančních institucí v Bolívii za rok 2008 ................................... 35
54
Seznam grafů Graf 1 Množství peněz proudících do MFI podle jednotlivých regionů (v %) ................... 12 Graf 2 Výše hrubého úvěrového portfolia jednotlivých členů ASOFIN ............................ 38 Graf 3 Počet klientů jednotlivých členů ASOFIN ............................................................. 38 Graf 4 Výše hrubého úvěrového portfolia jednotlivých členů FINRURAL ....................... 41 Graf 5 Počet klientů jednotlivých členů FINRURAL........................................................ 42
55
Seznam příloh Příloha 1 Seznam států spadajících pod jednotlivé regiony ............................................... 57 Příloha 2 Ekonomické ukazatele Bolívie a ČR za rok 2008 .............................................. 58 Příloha 3 Regulované mikrofinanční instituce .................................................................. 58 Příloha 4 Členové FINRURAL ........................................................................................ 59 Příloha 5 Finanční NNO v procesu schvalování ............................................................... 59
56
Přílohy Příloha 1 Seznam států spadajících pod jednotlivé regiony Subsaharská Afrika
Východní Asie a Pacific
Stř. Východ a Sev. Afrika
Východní Evropa a Střední Asie
Latinská Am. a Karibik
Jižní Asie
Madagaskar
Sev. Korea
Alžír
Moldávie
Jamajka
Bhútán
Angola
Lao PDR
Djibouti
Albánie
Argentina
Maledivy
Burkina Faso
Maynar
Irák
Bělorusko
Brazílie
Afghánistán
Burundi
Papua Nová Guin.
Jordánsko
Chorvatsko
Chile
Nepál
Kamerun
Samoa
Libanon
Kosovo
Costa Rica
Bangladéš
Cape Verde
Thajsko
Záp. břeh a Gaza
Litva
Dominikánská rep.
Srí Lanka
Středoafrická
Timor
Sýrie
Makedonie
Grenada
Pákistán
Čad
Kambodža
Tunis
Černá Hora
Guatemala
Indie
Comoros
Mongolsko
Jemen
Polsko
Guayana
Kongo
Vietnam
Egypt
Turkmenistán
Haiti
Čína
Maroko
Uzbekistán
Panama
rep
Dem.
rep.
Kongo Cote D'Ivoire
Indonésie
Turecko
Paraguay
Gambie
Filipíny
Arménie
Uruguay
Guinea
Gruzie
Venezuela
Guinea Bissau
Kazachstán
Kolumbie
Namíbie
Tádžikistán
Salvador
Lesoto
Rumunsko
Honduras
Libérie
Kirgistán
Bolívie
Malawi
Ukrajina
Ekvádor
Mauritania
Bulharsko
Mexiko
Mauritius
Srbsko
Nikaragua
Benin
Bosna
Peru
Niger
Ázerbájdžán
Rwanda
Rusko
Sierra Leone Somálsko Jižní Afrika Súdán Swaziland Togo Zambie Zimbabwe Etiopie Tanzanie Nigérie Mali Senegal Zdroj: CGAP. Who is Funding Microfinance? 2008. [online]. [cit. 2010-02-22]. Dostupné z WWW: .
57
Příloha 2 Ekonomické ukazatele Bolívie a ČR za rok 2008 2008 Česká republika Počet obyvatel (v mil.) 10.43 Roční přírůstek obyvatel (v%) 0.9 Rozloha (v tis. km²) 78.9 HND (v mld. US$) 173.15 HND na ob. (v US$) 16,600 HND v PPP (v mld. int. $) 237.61 HND na ob. v PPP (v int. $) 22,790 HDP (v mld. US$) 216.49 Roční přírůstek HDP (v%) 3.2 Inflace, podle deflátoru HDP 1.7 Vývoz zboží a služeb (% na HDP) 77 Vývoz zboží a služeb (% na HDP) 72 Zemědělství (% na HDP) 2 Průmysl (% na HDP) 38 Služby (% na HDP) 60 Vnější dluh (v mil. US$) n/a Remitence obdržené (v mil. US$) 1,415 PZI příliv (v mil. US$) 9,294 (2007)
Bolívie 9.68 1.7 1,098.6 14.11 1,460 40.10 4,140 16.67 6.1 10.4 47 35 14 42 44 4,947 (2007) 927 204 (2007)
Zdroj: World Bank [online]. 2008 [cit. 2010-01-26]. Data Profile. Dostupné z WWW: .
Příloha 3 Regulované mikrofinanční instituce Banky Soukromé finanční fondy Banco Los Andes FIE – Fomento a Iniciativas Procredit S.A. Económicas S.A. BancoSol S.A Prodem S.A. Eco Futuro S.A Fassil S.A., Fortaleza S.A., De la Comunidad S.A.
Družstva Jesús Nazareno Ltda. Fátima Ltda. San Martín de Porres Ltda. San Antonio Ltda. Inca Huasi Ltda. Quillacollo Ltda. San José de Punata Ltda. Loyola Ltda. Pio X Ltda. El Chorolque Ltda. San Pedro Ltda. Catedral de Potosí Ltda. Asunción Ltda. Catedral de Tarija Ltda. Comarapa Ltda. Trinidad Ltda Educadores Gran Chaco Ltda. San Mateo Ltda. Monseñor Félix Gainza Ltda. Magisterio Rural Ltda. San José de Bermejo Ltda. San Joaquín Ltda. San Roque Ltda. Madre y Maestra Ltda.
Zdroj: ASFI [online]. 2010 [cit. 2010-03-13]. Entidades Supervisadas con Licencia de Funcionamiento. Dostupné z WWW: .
58
Příloha 4 Členové FINRURAL Členové FINRURAL ANED PRO MUJER FONCRESOL FUNDACIÓN SARTAWI DIACONIA FRIF FONDECO IDEPRO FUNBODEM FUBODE CRECER CIDRE IMPRO EMPRENDER Zdroj: Finrural [online]. 2010 [cit. 2010-02-28]. Nuestras socias. Dostupné z WWW: < http://www.finrural-bo.org/socios_nal.html>.
Příloha 5 Finanční NNO v procesu schvalování Finanční NNO v procesu schvalování ANED PRO MUJER FONCRESOL FUNDACIÓN SARTAWI DIACONIA FRIF FONDECO IDEPRO FUNBODEM FUBODE CRECER CIDRE IMPRO EMPRENDER AGROCAPITAL FONDORURAL Zdroj: ASFI [online]. 2010 [cit. 2010-03-13]. Cooperativas de Ahorro y Crédito Societarias e Instituciones Financieras de Desarrollo en Proceso de Adecuación. Dostupné z WWW: .
59
