Vysoká škola ekonomická v Praze
Bakalářská práce
2008
Anna Langerová
Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta podnikohospodářská Obor: Podniková ekonomika a management
Název bakalářské práce:
Finanční analýza společnosti SoLana, s.r.o.
Vypracovala: Anna Langerová Vedoucí práce: Ing. Petr Boukal, Ph.D.
Prohlášení
Prohlašují, že bakalářskou práci na téma „Finanční analýza společnosti SoLana, s.r.o.“ jsem vypracovala samostatně. Použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury.
V Praze dne 21. března 2008
Podpis……………………
Poděkování
Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Petru Boukalovi, Ph.D. za poskytnutí cenných připomínek a rad při přípravě mé bakalářské práce.
Obsah 1
Úvod............................................................................................................................................... 1
2
Společnost SoLana s.r.o. .............................................................................................................. 2
3
2.1
Historie a činnost společnosti ................................................................................................ 2
2.2
Vlastnická struktura ............................................................................................................... 3
2.3
Organizační struktura společnosti.......................................................................................... 3
2.4
Hlavní strategické cíle ........................................................................................................... 5
Metodika........................................................................................................................................ 6 3.1
Uživatelé finanční analýzy..................................................................................................... 6
3.2
Zdroje informací pro finanční analýzu .................................................................................. 7
3.2.1
Rozvaha (bilance) ...............................................................................................7
3.2.2
Výkaz zisku a ztráty ...........................................................................................8
3.2.3
Příloha k účetním výkazům ................................................................................8
3.3
3.3.1
Horizontální analýza...........................................................................................8
3.3.2
Vertikální analýza...............................................................................................9
3.3.3
Analýza čistého pracovního kapitálu..................................................................9
3.4
Analýza poměrových ukazatelů............................................................................................. 9
3.4.1
Ukazatele rentability.........................................................................................10
3.4.2
Ukazatele aktivity .............................................................................................10
3.4.3
Ukazatele zadluženosti .....................................................................................11
3.4.4
Ukazatele likvidity............................................................................................12
3.5
4
Analýza absolutních ukazatelů .............................................................................................. 8
Zlatá bilanční pravidla financování ..................................................................................... 12
3.5.1
Zlaté bilanční pravidlo financování..................................................................13
3.5.2
Zlaté bilanční pravidlo vyrovnání rizika ..........................................................13
3.5.3
Zlaté bilanční pari pravidlo ..............................................................................13
3.6
Du Pontův rozklad ............................................................................................................... 13
3.7
Bankrotní modely ................................................................................................................ 13
3.7.1
Altmanův index ................................................................................................14
3.7.2
Index IN01........................................................................................................14
Finanční analýza společnosti SoLana s.r.o............................................................................... 15 4.1
4.1.1
Horizontální a vertikální analýza ......................................................................................... 15
Horizontální a vertikální analýza rozvahy........................................................15
4.1.2
Horizontální a vertikální analýza výkazu zisků a ztrát.....................................20
4.1.3
Analýza přehledu o peněžních tocích...............................................................23
4.2
Pravidla financování ............................................................................................................ 24
4.2.1
Zlaté pravidlo financování................................................................................24
4.2.2
Pravidlo vyrovnání rizika .................................................................................24
4.2.3
Pari pravidlo .....................................................................................................25
4.3
Poměrová analýza ................................................................................................................ 25
4.3.1
Ukazatele rentability.........................................................................................25
4.3.2
Ukazatele aktivity .............................................................................................26
4.3.3
Ukazatele zadluženosti .....................................................................................27
4.3.4
Ukazatele likvidity............................................................................................28
4.3.5
Ukazatele produktivity práce............................................................................29
4.4
Analýza pracovního kapitálu ............................................................................................... 29
4.5
Du Pontův rozklad ............................................................................................................... 30
4.6
Altmanův index.................................................................................................................... 32
4.7
Index IN01 ........................................................................................................................... 33
4.8
Porovnání s výsledky oboru................................................................................................. 33
5
Závěr............................................................................................................................................ 35
6
Použitá literatura a internetové odkazy ................................................................................... 38
Seznam tabulek a grafů ...................................................................................................................... 39 Seznam použitých symbolů ................................................................................................................ 40 Přílohy a seznam příloh ...................................................................................................................... 40
1 Úvod Strojírenství je již po dlouhá léta nejvýznamnějším průmyslovým odvětvím České republiky. Tento průmysl má vedle potravinářského a textilního průmyslu největší územní rozptyl výrobních jednotek. Strojírenství zahrnuje velké množství oborů, která výrobně navazují nejen na hutnictví, ale také vzájemně mezi nimi existuje velká propojenost. Strojírenské společnosti v České republice se snaží uspět na domácím trhu, avšak v množství případů je tento trh přiliž malý pro případnou expanzi a růst firem a proto se snaží uplatnit i na zahraničních trzích. Tak tomu je i u společnosti SoLana, kde 90% produkce tvoří export, hlavně do zemí bývalého Sovětského svazu a Ruska. Společnost SoLana spadá do skupiny malých a středních podniků, která tvoří převážnou
část
společností
vystupujících
na
území
České
republiky.
Pro
konkurenceschopnost a rozvoj státu je příznivé zvětšovat počet společností v této skupině a proto existuje velké množství podpor ze strany státu a Evropské unie, zejména pro malé a střední podniky. Jelikož společnost SoLana je střední a dynamicky se rozvíjející firmou, může tak čerpat množství dotací a výhod ze strany státu a je nedílnou součástí české ekonomiky. Dále je také důležitou součástí své lokality. Společnost se nachází v malém městě na severovýchodě České republiky. Svou existencí přispívá k rozvoji města poskytováním velkého množství pracovních míst. Společnost podporuje kulturní, vzdělávací, sociální akce a tím se aktivně podílí na rozvoji společenského života v této lokalitě. Cílem mé bakalářské práce je provést analýzu finančního zdraví společnosti SoLana, s.r.o. a objektivně zhodnotit její minulý a současný vývoj se zaměřením na identifikaci silných a slabých stránek. Na základě zjištěných předností, ale hlavně nedostatků upozornit na možné zlepšení a navrhnout případná doporučení pro budoucí finanční hospodaření společnosti. Analýza bude prováděna v letech 2002 až 2006 a bude využívat informace z následujících účetních výkazů: rozvaha, výkaz zisku a ztráty a příloha (příloha z roku 2006). Dále pro správné pochopení vazeb mezi hodnotami a interpretací výsledků mi poslouží interní informace získané konzultací s finančním ředitelem, ředitelem marketingu a prodeje a dalšími zaměstnanci společnosti. Jelikož mám k dispozici vnitropodnikové informace o chodu společnosti, bude se jednat o interní analýzu, jejíž účelem bude příprava podkladů pro interní rozhodování managementu a vedení podniku. Analýza by měla posloužit jako základ pro další finanční řízení podniku a poskytnout zpětnou vazbu mezi řídícími rozhodnutími a jejími praktickými důsledky na finanční vývoj firmy.
-1-
2 Společnost SoLana s.r.o. Společnost SoLana je rozvíjející se firmou s bohatou minulostí, stabilním výrobním programem a vlastním know-how. V současné době má firma přibližně 200 zaměstnanců. Kromě českého trhu vystupuje společnost na řadě zahraničních trzích. SoLana je silně exportně zaměřená, jelikož vývoz do zahraničí tvoři až 90% její produkce. Hlavními zeměmi vývozu jsou země bývalého Sovětského svazu. Dále firma prodává do zemí západní Evropy, střední Evropy, USA, Kanady, aj. V řadě zemí je sjednáno obchodní zastoupení pro lepší dostupnost a tak i větší spokojenost zákazníků. Obchodní zastoupení můžeme nalézt v západní, střední i východní Evropě, v USA a Kanadě. Velkým úspěchem pro společnost bylo začlenění flexotiskových strojů SoLana do východoevropského řetězce firmy HEIDLEPERK, která patří mezi přední výrobce offsetových strojů ve světě. Důležité pro firmu je také spolupráce se světoznámými firmami jako je Philips.
2.1 Historie a činnost společnosti Společnost vznikla v roce 1992 privatizací jednoho z oddělení firmy TESLA. Od této doby prošla velkým vývojem. V roce 2002 díky růstu a velké expanzi firmy byla postavena nová montážní hala. Další vývoj proběhl v roce 2004, kde v rámci modernizace byla postavena nová administrační budova. Výrobní program je od počátků devadesátých let zaměřen na dva základní okruhy činnosti. První část podniku se zabývá vývojem a výrobou vysoce kvalitních strojů na zpracování a potisk materiálu, zejména pak flexotiskových strojů, podélných řezaček, montážních stolic, laminátorů, příčných řezaček a vysekávacích automatů. Druhá divize podniku je zaměřena na výrobu speciálních jednoúčelových strojů podle konkrétního přání zákazníka. Společnost SoLana prochází neustálým vývojem, kde zdokonaluje své výrobní technologie a výrobní program v návaznosti na nové trendy v ekonomice a vědě, a reaguje na měnící se požadavky trhu a zákazníků. Výrobky se vyznačují vysokou kvalitou a přijatelnou cenou, což umožňuje společnosti obstát ve vysoce konkurenčním prostředí a získat mnoho loajálních zákazníků. Kvalita vyplývá z používání nejlepších komponentů od světoznámých výrobců jako je Siemens a Mitsubishi, což podporuje a umožňuje budovat dobrou image společnosti.
-2-
Poslední léta byla ve znamení velké expanze, během které byly vybudovány nové haly pro kalírnu, brusírnu, svařovnu, klempírnu, řezárnu, sklad a také nová montážní hala. To zajišťuje společnosti možnost vykonávat uvedené procesy samostatně a nebýt tak závislou na dodavatelích. Veškeré výrobky procházejí kontinuální modernizací, a to včetně designu.
2.2 Vlastnická struktura Základní kapitál společnosti zapsaný v Obchodním rejstříku u Krajského soudu v Hradci Králové činí 100 000 Kč. Jediným majitelem a zároveň jednatelem společnosti je pan Ing. Petr Verter.
2.3 Organizační struktura společnosti Společnost je ve vlastnictví jediného majitele, který je zároveň jednatelem společnosti a zastává funkci generálního ředitele. Ředitel má na starosti rozhodování téměř o všech důležitých otázkách a tak má přehled o chodu a aktivitách všech oddělení. V nedávné době začal osobně jednat s dodavateli z důvodu zvýšení cen vstupů. Jeho snahou je sjednat nižší a přijatelnější ceny potřebných součástek, případně dodatečné služby, a tak přispět k celkovým úsporám nákladů a navazujícímu snížení cen výstupů. Společnost SoLana je rozdělená na následující oddělení: Právní, IT, Finanční, Kvalita, Marketing a Prodej, Vývoj a Produkce. Každé z oddělení má vlastního ředitele, který je povinen osobně předkládat výsledky fungování ke kontrole generálnímu řediteli. V právním oddělení je zaměstnán jeden právník, který řídí a řeší všechny právní záležitosti firmy a podílí se na zpracování obchodních smluv z právního hlediska. IT oddělení má na starosti správu počítačové sítě a interního informačního systému Infosys. Účetnictví a řízení financí vykonávají pracovníci Finančního oddělení. Marketingové a Obchodní oddělení sestavují marketingový plán a podílí se na tvorbě prezentačních materiálů a dokumentace potřebné k podpoře prodeje. Technický rozvoj firmy a výrobní plán mají na starosti oddělení Vývoje a Produkce spolu s Technologickým oddělením, které je pod ně zahrnuté. Organizační struktura firmy je znázorněná na obr. 3.1:
-3-
General Manager
Business Plan Managing Board Financial Board Legal Dept.
IT Dept.
Financial Dept.
Quality Dept.
Marketing & Sales
Develop. & Production
Marketing Plan
Production Plan
Presentat ion
Techn. Dept.
Marketing
Assembly
Sales
Production
Service
Outsourcing Purchasing
Obr. 1 Organizační struktura společnosti SoLana s.r.o. (16)
-4-
2.4 Hlavní strategické cíle Hlavními strategickými cíli společnosti je rozvoj trhu, vstup na nové trhy a budování dobrého jména a povědomí o firmě. Mezi prostředky naplňování těchto cílů patří mediální kampaň v oborovém tisku, účast na odborných konferencích a všech významných veletrzích a výstavách tohoto oboru. SoLana působí dojmem mladé a dynamicky se rozvíjející firmy s důrazem na kvalitu, vývoj a inovaci. Tuto image se firma snaží i nadále propagovat a systematicky rozvíjet. V rámci penetrace trhu má společnost za cíl upevnit svou pozici v zemích Ruska, Ukrajiny a Baltických státu, řízení a rozvoj spolupráce se stávajícími zákazníky, případně oslovení nových zákazníků a v neposlední řadě rozvoj spolupráce s firmou HEIDLEPERK. Dalším cílem je budování povědomí o firmě na nových trzích, jako jsou země EU a další, a získat zde stabilní tržní podíl. To má být zajištěno masivní marketingovou kampaní zahrnující účast na veletrzích a výstavách v daných teritoriích, prezentace v oborovém tisku, oslovení zákazníků pomocí direkt mailingu a vypracování prezentačních materiálů. (15)
-5-
3 Metodika Řízení podniku je hlavním faktorem ovlivňujícím jeho úspěšnost a je založeno na přijímání závažných rozhodnutí. Kvalita rozhodnutí a reálná možnost její správnosti závisí na přístupných informacích a na jejich účelném zpracování. Přičemž důležité je nejen zpracování informací, ale hlavně jejich pochopení a interpretace. Finanční analýza představuje specifickou
součást analýzy zdrojů podniku.
Projektování požadavků různých aktivit na potřebu finančních zdrojů je důležitým měřítkem vyváženosti zdrojů podniku. Analýza umožňuje postihnout vlivy rozhodnutí, která se týkají tržního podílu, nových výrobních programů investičních aktivit, marketingové strategie, a současně zvážit kombinované efekty všech těchto rozhodnutí pro podnik jako celek. (8) Zdrojem údajů pro finanční analýzu jsou především základní účetní výkazy, které poskytuje finanční účetnictví. Patří sem rozvaha, výkaz zisku a ztráty a výkaz o peněžních tocích (cash flow). Tyto dokumenty poskytují informace o podniku v podobě absolutních veličin, bud stavových (k určitému datu), nebo tokových (za určité období). Jsou tu však i jiné údaje, které jsou důležité pro získání objektivních informací jako např. externí údaje o jiných podnicích (údaje ČSÚ, z Obchodního věstníku aj.), výroční zprávy a různá statistická řešení. Finanční analýza je jednou z řady analýz podniku, a proto jí nelze pokládat za zcela dostačující pro dosažení úspěchu. Její smysl se ukazuje zejména tehdy, jestliže je součástí komplexního hodnocení podniku.
3.1 Uživatelé finanční analýzy Informace o finančním stavu podniku jsou předmětem zájmu mnoha subjektů, kteří přichází do styku s daným podnikem. Každá ze skupiny subjektů má přitom vlastní specifické zájmy a vyžaduje rozdílné informace. Podle druhu subjektu rozlišujeme mezi externí a interní finanční analýzou. Externí analýza slouží pro potřeby investorů, bank a jiných věřitelů, státu a jeho orgánu, obchodních partnerů a konkurence. Interní pak pro manažery, odboráře a zaměstnance. Jak jsem již uvedla, tato analýza je vypracovaná hlavně pro vedení společnosti tj. majitelé a manažery, kteří patří do interních zainteresovaných subjektu. Interní: • Manažeři jsou hlavními subjekty, pro které je vypracována tato analýza. Využívají informace jak pro dlouhodobé tak i operativní finanční řízení podniku. Analýza jim -6-
umožňuje rozhodovat se správně v oblasti řízení zdrojů a přijímat správný záměr pro budoucí období. • Zaměstnanci, případně odbory, mají přirozený zájem na stabilitě podniku, jelikož jim poskytuje pracovní místa a hlavně jejich mzdy. Externí: • Investoři jsou poskytovatelé kapitálu podniku a proto vyžadují finanční informace. Důvodem je, za prvé, potřeba informací pro rozhodování o budoucích investicích. Za druhé, investoři využívají informace pro kontrolu stability, likvidity a disponibilního zisku firmy. • Banky a jíní věřitelé se zajímají o finanční hospodaření podniku, aby se mohli správně rozhodnout, zda je pro ně výhodné poskytnout podniku úvěr a dále stanovit, za jakých podmínek a v jaké výši bude udělen. • Stát a jeho orgány využívají informace pro sestavování statistik, kontrolu placení daní, pro rozdělování státních dotací a v neposlední radě pro stanovení hospodářské politiky státu vůči podnikatelům. • Obchodní partneři sledují krátkodobou prosperitu, respektive solventnost, a to v případě, kdy se jedná o dodavatele. Důležité pro ně je informace, zda podnik bude schopen platit své splatné závazky. Odběratelé (zákazníci) se naopak snaží vytvořit stabilní a dlouhodobý obchodní vztah, aby měli jistotu dodávek, na kterých je závislá jejich vlastní výroba. • Konkurenti se zajímají o jiné srovnatelné podniky nebo o celé odvětví, ve kterém vystupují. Hlavním důvodem je srovnání parametrů jako je rentabilita, zisk, cenová politika a další, pro definování a analýzu významností konkurentů v odvětví. (1)
3.2 Zdroje informací pro finanční analýzu Použité zdroje jsou odrazovým můstkem pro kvalitní analýzu, jelikož ze špatných vstupních informací nelze dojít k hodnotným výsledkům.
3.2.1 Rozvaha (bilance) Je základním účetním výkazem založeným na bilančním principu, který se skládá z aktiv a pasiv. Aktiva jsou vložené prostředky (majetek) držené firmou, jenž jsou výsledkem minulých událostí a očekává se, že přinesou budoucí ekonomický prospěch. Pasivy se rozumí
-7-
finanční zdroje, z jakých byl pořízen majetek firmy. Jednotlivé položky ve výkazu jsou řazeny dle likvidnosti a mají informovat, jak o funkční skladbě aktiv, tak o finanční struktuře. (4)
3.2.2 Výkaz zisku a ztráty Posláním výkazu zisku a ztráty je informovat o finanční výkonnosti podniku. Tento výkaz obsahuje hodnotové údaje, představující výnosy a náklady za účetní období. Má vertikální podobu a je uspořádán stupňovitě, což umožňuje vyčíslit provozní výsledek hospodaření, finanční výsledek hospodaření, výsledek hospodaření za běžnou činnost, mimořádný výsledek hospodaření a nakonec výsledek hospodaření za účetní období. (4)
3.2.3 Příloha k účetním výkazům Příloha objasňuje každou skutečnost, která má vliv na úsudek o finanční pozici podniku, o jeho výkonnosti a schopnosti generovat peníze, všem oprávněným uživatelům účetních informací. Navíc zahrnuje informace o používaných účetních metodách a další doplňující údaje. (4)
3.3 Analýza absolutních ukazatelů Absolutní ukazatele jsou takové ukazatele, které jsou obsažené v účetních výkazech a pro potřebu finanční analýzy je není třeba upravovat. Tyto ukazatele, obsažené v rozvaze a výkazu zisku a ztráty, jsou používány pro horizontální analýzu (analýzu trendů) a vertikální (procentní) analýzu.
3.3.1 Horizontální analýza Horizontální analýza spočívá v porovnání změn jednotlivých položek výkazu v čase, po řádcích, neboli horizontálně. Zkoumáme jak absolutní změnu ukazatelů: absolutní změna = ukazatelt – ukazatelt-1, tak relativní změnu vyjádřenou v procentech: procentní změna = (absolutní změna*100)/ ukazatelt-1 Získané výsledky jsou posuzovány a interpretovány současně, jelikož velká relativní změna nemusí znamenat velkou absolutní změnu a naopak. Tento postup umožní posouzení pouze relevantních ukazatelů.
-8-
3.3.2 Vertikální analýza Vertikální analýza porovnává, jak se jednotlivé položky, v relativním vyjádření, podílejí na zvoleném základu (100%). Pro rozvahu jsou za základnu volena celková aktiva, respektive pasiva. Základna ve výkazu zisku a ztráty je udána velikostí tržeb z provozní činnosti nebo celkových výnosů. Analýza se provádí v jednotlivých letech od shora dolů a umožňuje sledovat trendy a časové změny komponent, neukazuje však příčiny těchto změn.
3.3.3 Analýza čistého pracovního kapitálu Čistý pracovní kapitál (dále ČPK) znázorňuje tu část oběžných aktiv, která je kryta dlouhodobými zdroji majetku. Což můžeme vidět na obrázku Obr. 2 a)
Obr. 2 Schéma tvorby ČPK z pohledu: a) manažera, b) investora (7)
ČPK= OA – (krátkodobé závazky + běžné bankovní úvěry + finanční výpomoc), (3) Pomocí ČPK určuje finanční management firmy vhodný způsob financování oběžných aktiv a stanovuje jejich strukturu a optimální výši. Firma by měla mít tolik oběžného majetku, kolik vyžaduje její hospodárný provoz. V případě, že společnost jej má více, je jeho část nevyužívaná a tak přináší zbytečné náklady. Naopak, má-li méně oběžného majetku, je nevyužit dlouhodobý majetek, což brzdí celkový rozvoj podniku.
3.4 Analýza poměrových ukazatelů Analýza poměrových ukazatelů se považuje za jádro metodiky finanční analýzy a spočívá ve výpočtu ukazatelů v podobě koeficientů nebo procentních údajů a jejich interpretaci. Hlavní důraz je kladen na vypovídací schopnost ukazatelů, vzájemné vazby a závislosti. Poměrových ukazatelů je velká řada a proto je nutné vybírat nejrelevantnější, -9-
vyjadřující nejdůležitější souvislosti. Doporučené hodnoty ukazatelů mají spíše orientační charakter, nelze tudíž z nich vyvozovat jednoznačné závěry o situaci podniku. Poměrové ukazatele nemají univerzální platnost, jelikož každý podnik má svá specifika.
3.4.1 Ukazatele rentability Ukazatele rentability ukazují schopnost podniku vytvářet nové zdroje a dosahovat přiměřeného zisku pomocí kapitálu do něj vloženého. Rentabilita aktiv (ROA) ROA vyjadřuje celkovou efektivnost podniku, jeho produkční sílu. Ukazatel je dán poměrem zisku a celkových aktiv, které byli do podnikání vloženy bez ohledu na to, zda jsou vlastní čí cizí. ROA = EBIT / celková aktiva EBIT = výsledek hospodaření před zdaněním + nákladové úroky Rentabilita vlastního kapitálu (ROE) ROE spočívá v posuzování zisku jako výdělku z investovaného kapitálu. Jinými slovy měří, kolik korun čistého zisku připadá na jednu korunu investovaného kapitálu. ROE = čistý zisk / vlastní kapitál Rentabilita tržeb (ROS) Ukazatel poměru zisku k tržbám ukazuje schopnost podniku dosahovat zisku při dané úrovni tržeb, resp. kolik korun čistého zisku připadá na jednu korunu tržeb. ROS = čistý zisk / tržby za prodej zboží, výrobku a služeb
3.4.2 Ukazatele aktivity Ukazatele aktivity vyjadřují, jak účinně, rychle a intenzivně podnik využívá svůj majetek. Optimální velikost aktiv je důležitá, jelikož v případě jejich nadbytku vznikají zbytečné náklady a v opačném případě přichází podnik o tržby. Obrat aktiv Obrat aktiv vyjadřuje efektivnost využití celkových aktiv. Udává kolikrát se celková aktiva obrátí v tržbách po dobu jednoho roku. Obrat aktiv = tržby za prodej zboží, výrobku a služeb / celková aktiva Obrat zásob - 10 -
Obrat zásob je dán poměrem tržeb a průměrného stavu zásob. Udává, počet obrátek zásob v tržbách za rok. Obrat zásob = tržby za prodej zboží, výrobku a služeb / zásoby Doba obratu zásob Doba obratu zásob vyjadřuje intenzitu využití zásob a je dán poměrem průměrného stavu zásob a průměrných denních tržeb. Vyjadřuje, kolik dní jsou oběžná aktiva podniku vázána ve formě zásob. Doba obratu zásob= zásoby / ((tržby za prodej zboží, výrobku a služeb) / 360) Doba obratu pohledávek Ukazuje, kolik dní se majetek podniku vyskytuje ve formě pohledávek. Vyjadřuje průměrnou dobu od vzniku pohledávky po její uhrazení. Příznivé je mít tuto dobu nejkratší. Doba obratu pohledávek = pohledávky/((tržby za prodej zboží, výrobku a služeb)/360) Relativní vázanost DHM Relativní vázanost DHM vyjadřuje, jak velký podíl majetku se zúčastnil na 1 Kč tržeb. Relativní vázanost DHM = DHM/ tržby
3.4.3 Ukazatele zadluženosti Udávají vztah mezi cizími a vlastními zdroji financování firmy, tedy rozsah financování pomocí dluhu. Vysoká zadluženost ne vždy znamená negativní charakteristiku, jelikož vysoká finanční páka může pozitivně přispívat k celkové rentabilitě a tím k vyšší tržní hodnotě firmy. Musíme však brát v úvahu na ní navazující finanční nestabilitu. Zadluženost I (debt equity) Ukazatel se vypočítá jako poměr cizích zdrojů k vlastnímu kapitálu a roste s tím, jak roste proporce dluhů ve finanční struktuře společnosti. Zadluženost I = cizí zdroje/ vlastní kapitál Celková zadluženost (debt ratio) Vypočítá se jako podíl cizích zdrojů k celkovým aktivům. Věřitelé firmy preferují nízkou hodnotu ukazatele, jelikož zajišťuje větší bezpečnostní polštář proti ztrátám v případě likvidace, zatímco vlastníci se snaží dosáhnout větší finanční páky. Celková zadluženost = cizí zdroje/ aktiva Úrokové krytí - 11 -
Tento ukazatel informuje o tom, kolikrát zisk převyšuje placené úroky. Pokud ukazatel je roven 1, znamená to, že celý zisk je použit na zaplacení nákladových úroků. Úrokové krytí = EBIT / úroky
3.4.4 Ukazatele likvidity Likvidita vyjadřuje schopnost podniku přeměnit svůj majetek na prostředky, které slouží k úhradě závazků. Ukazatele likvidity tak ukazují schopnost podniku dostát včas svým finančním povinnostem. Většinou se likvidita dělí na běžnou, pohotovou a peněžní, dle stupně likvidnosti oběžného majetku. Běžná likvidita Běžná likvidita znázorňuje, kolik jednotek (Kč) oběžných aktiv připadá na jednu jednotku (1 Kč) krátkodobých závazků. Smyslem ukazatele je poukázat na to, zda podnik hradí své krátkodobé závazky z položek aktiv na to určených. Za přiměřenou hodnotu se považuje rozpětí 1.5-2.5. Běžná likvidita = oběžná aktiva / krátkodobý cizí kapitál (závazky+úvěry) Pohotová likvidita Pohotová likvidita měří schopnost hradit krátkodobé závazky z tzv. pohotových oběžných aktiv. To představuje aktiva snížená o velikost závazků, jako nejméně likvidních prostředků. Pro pohotovou likviditu je stanoveno rozpětí 1-1.5. Pohotová likvidita = (oběžná aktiva - zásoby) / krátkodobý cizí kapitál Peněžní likvidita Peněžní likvidita pracuje s nejlikvidnějšími aktivy a udává schopnost ihned zaplatit krátkodobé závazky, přičemž by měla pokrýt nejméně 20% z nich. Peněžní likvidita = finanční majetek / krátkodobý cizí kapitál
3.5 Zlatá bilanční pravidla financování Tato pravidla jsou spíše jakýmisi doporučeními pro management firmy, aby bylo dosaženo dlouhodobé finanční stability a rovnováhy.
- 12 -
3.5.1 Zlaté bilanční pravidlo financování Zde doporučením pro firmy je, aby stálá aktiva byla financována hlavně z vlastních a dlouhodobých cizích zdrojů. Stejně tak to platí i pro krátkodobá aktiva, která by se měla financovat z odpovídajících krátkodobých zdrojů. (2)
3.5.2 Zlaté bilanční pravidlo vyrovnání rizika Pravidlo vyrovnání rizika udává, že vlastní zdroje mají převyšovat cizí zdroje, nebo v nejzazším případě má být jejich poměr vyrovnaný. (2)
3.5.3 Zlaté bilanční pari pravidlo Toto pravidlo nám, v užším pojetí, říká, že dlouhodobý majetek by měl být financován vlastním kapitálem. V širším pojetí se dlouhodobý majetek má financovat z dlouhodobého kapitálu, tedy vlastním kapitálem a dlouhodobým cizím kapitálem. V praxi většinou doporučení v užším pojetí není dodržováno, jelikož firmy se snaží využít výhod financování cizími zdroji. (10)
3.6 Du Pontův rozklad Du Pontův rozklad patří do pyramidové struktury poměrových ukazatelů a znázorňuje najednou několik charakteristických znaků finančního zdraví firmy. Základní rozklad ROA ukazuje závislost rentability tržeb a obratu celkových aktiv při spoluvytváření ukazatele rentability aktiv. Rozšířený rozklad ROE znázorňuje závislost rentability vlastního kapitálu na ziskovém rozpětí (rentability tržeb), obratu celkových aktiv a poměru celkových aktiv k vlastnímu kapitálu (finanční páce). (6) ROA = čistý zisk / aktiva = (čistý zisk / tržby) * (tržby / aktiva) ROE = čistý zisk/vl. kapitál = (čistý zisk/tržby) *( tržby/aktiva )*( aktiva/vl. kapitál)
3.7 Bankrotní modely Bankrotní modely se snaží o identifikaci finančního zdraví z hlediska minulého, současného a hlavně budoucího vývoje, pomocí jediného indexu. Modely odpovídají na otázku, zda podnik do nějaké doby zbankrotuje.
- 13 -
3.7.1 Altmanův index Altmanova analýza spočívá v rovnici důvěryhodnosti, jejímž výsledkem je jediný index Z-skóre, který hodnotí finanční stav podniku. Rovnice zahrnuje všechny podstatné ukazatele finančního zdraví, jako rentabilitu, likviditu, zadluženost i strukturu kapitálu, přičemž každému ukazateli je přiřazená určitá váha. Cílem modelů je odlišit podniky s velkou pravděpodobností úpadku od podniku, kde toto nebezpečí nehrozí. Pro výběr vhodné varianty Altmanova modelu musíme posoudit typ společnosti. Mnou analyzovaný podnik je společnost s ručením omezeným. Proto pro mojí analýzu je relevantní model definovaný pro společnosti uzavřené nebo neobchodovatelné na kapitálovém trhu, který se vypočítá pomocí vzorce: Z = 3,107* (EBIT/A) + 0,998* (T/A) + 0,420* (VK/CZ) + 0,847*(Nerozdělený Zisk/A) + 0,717*(WC/A) Podnik s indexem Z větším jak 2,9 je považován za bezproblémový. Podniky s indexem Z v rozpětí 1,21 - 2,89 se řadí do tzv. šedé zóny, kde nelze určit, zda firmě bankrot hrozí čí nikoliv. Z-index menší než 1,2 znamená, že společnosti hrozí bankrot. Hlavním problémem aplikace modelu v českých podmínkách je, že model byl vyvinut ve Spojených státech na základě empirických zkušeností. Díky malému množství zbankrotovaných podniků u nás, je dosud nemožné ověřit platnost tohoto modelu pro české podniky. (6)
3.7.2 Index IN01 Index IN je obdobou Altmanova modelu, přičemž umožňuje posouzení finančního rizika českých podniků, jelikož byl vyvinut v České republice. Index využívá vstupy z českých účetních výkazů a dále zahrnuje specifika ekonomické situace České republiky. IN01 = -0,017 * (A/CK) + 4,573 * (EBIT/A) + 0,481 * (Výnosy/A) + 0,015 * (OA/KZ) Podniky z hodnotou indexu větší jak 2,07 dosahují kladné hodnoty ekonomického zisku. V rozmezí 1,42- 2,07 je podnik v dobrém finančním zdraví, v rozmezí 1,089-1,42 je pozice nerozhodná a pokud se hodnota indexu pohybuje mezi 0,684-1,089, potom převažují finanční problémy. Hodnota menší než 0,684 je pro podniky s zápornou hodnotou ekonomického zisku.
- 14 -
4 Finanční analýza společnosti SoLana s.r.o. 4.1 Horizontální a vertikální analýza 4.1.1 Horizontální a vertikální analýza rozvahy Výchozím a základním zdrojem dat pro finanční analýzu je výroční zpráva společnosti. Výroční zpráva je tvořená zejména finančními výkazy rozvaha (bilance), výkaz zisku a ztráty. Důležitou částí výroční zprávy je i příloha k účetní závěrce, která zahrnuje přehled o peněžních tocích. V mé příloze naleznete účetní výkazy (i jejich analýzy) v plném znění, zde uvádím pouze zkrácené verze.
Tab. 1 Zkrácená verze rozvahy společnosti SoLana, s.r.o. (14)
Nejdřív se zaměříme na položky aktiv a pasiv celkem a dále na základní sumární položky, které je tvoří. Na straně aktiv sem spadá dlouhodobý majetek, oběžná aktiva a účty časového rozlišení. Strana pasiv zahrnuje vlastní kapitál, cizí zdroje a položku časového rozlišení. Vývoj hodnot těchto položek je možné názorně vidět z následujících grafů:
- 15 -
VÝVOJ AKTIV (v tis Kč) 600 000
9 000
AKTIVA CELKEM
8 000 7 000
400 000
6 000 5 000
300 000
4 000
200 000
3 000
Dlouhodobý majetek Časové rozlišení
500 000
Oběžná aktiva Časové rozlišení
2 000
100 000
1 000
0
0 2006
2005
2004
2003
2002
Obr. 3 Vývoj aktiv společnosti SoLana s.r.o. (18)
Aktiva společnosti se neustále zvyšují s výjimkou roku 2003, kde se mírně snížili. Jak lze názorně vidět z grafu, změnu aktiv vyvolali téměř z celé časti, změna oběžných aktiv, které mají podobný vývoj s celkovými aktivy. Dlouhodobý majetek nejprve klesá, avšak v roce 2004 dochází k růstu, který přetrvává i v následujícím roce. Vývoj položek časového rozlišení je podobný vývoji dlouhodobého majetku, avšak hodnoty jsou zanedbatelné v porovnání z celkovými aktivy.
VÝVOJ PASIV (v tis. Kč) 600 000
25 000
500 000
20 000
PASIVA CELKEM Vlastní kapitál
400 000 15 000 300 000 10 000
Cizí zdroje Časové rozlišení
200 000 5 000
100 000 0
0 2006
2005
2004
2003
2002
Obr. 4 Vývoj pasiv společnosti SoLana s.r.o. (18)
Pasiva společnosti mají obdobný vývoj jako aktiva. Z grafu vidíme, že pasiva neustále rostou , až na rok 2003. Tento vývoj je dán zejména změnou cizích zdrojů, zatímco hodnota vlastního kapitálů, v porovnání s cizími zdroji, se téměř nemění. Hodnota časového rozlišení nejprve klesá, poté v roce 2004 dochází k mírnému nárůstu a v roce 2006 hodnota rapidně narůstá. Opět se však jedná o zanedbatelné položky v porovnání s celkem.
- 16 -
Tab. 2 Horizontální analýza rozvahy (17)
Mezi lety 2002 a 2003 celková aktiva klesají o 7,49% a to zejména díky poklesu oběžných aktiv a dlouhodobého majetku. Největší dynamiku u oběžných aktiv zaznamenaly krátkodobé pohledávky (-16,78%), a dále zásoby, které na rozdíl od celkového trendu vzrostly o 19,38%. Převážnou změnu dlouhodobého majetku způsobil pokles dlouhodobého hmotného majetku téměř o 10%. V dalším období nastává velký růst aktiv o 37,86% vzhledem k roku 2003. Tento nárůst byl způsoben rapidním zvýšením zásob, kde se hlavně zvýšila hodnota nedokončené výroby a polotovarů (130,95%) a krátkodobých pohledávek, zejména z obchodních vztahů. Společnost se i nadále zbavuje dlouhodobého majetku. Růst aktiv pokračuje i v roce 2005 (26,43%) a roce 2006 (8,16%), což je způsobeno značným nárůstem dlouhodobého majetku a to hlavně položky stavby (44,79%) mezi lety 2004 a 2005, a samostatných movitých věci (179,05%) mezi lety 2005 a 2006. Dále na růstovém trendu aktiv v období 2004/2005 se podílel rapidní nárůst dlouhodobých pohledávek o 149,93% a v dalším období o 39,55%. Zásoby v období 2005/2004 pokračovaly v růstovém trendu avšak v posledním analyzovaném období poklesly o 7,16%. V obou obdobích docházelo k inkasu krátkodobých pohledávek, kde jejich hodnoty v každém období se snížili téměř o 10%.
- 17 -
Pasiva společnosti v letech 2003/2002 klesaly, kde téměř celý pokles (-7,49%) byl způsoben změnou cizích zdrojů, obzvláště pak bankovních úvěrů a výpomocí. Firma splácela své půjčky bance a snižovala dluhy. V roce 2004 nastala změna a pasiva se zvýšila o 37,8% vzhledem k roku 2003. Opět tuto změnu vyvolaly cizí zdroje, které vzrostly o 60,78%. Jelikož firma zvyšovala zásoby, musela se více zadlužit a proto si brala bankovní úvěry, které vzrostly o 124,04% vzhledem k minulému roku, a krátkodobé závazky, které se zvýšily o 45,32%. Obdobně je tomu i v letech 2004/2005, kde bankovní úvěry i krátkodobé závazky opět rostou. V letech 2005/2006 pokračuje mírný růst pasiv, způsobený hlavně nárůstem vlastního kapitálu (12,24%), kde se zvýšila hodnota výsledku hospodaření minulých let. Firma splácela své krátkodobé závazky, avšak zvyšovala bankovní úvěry k úhradě dlouhodobého majetku a dlouhodobých pohledávek. Vertikální analýza rozvahy zkoumá podíl jednotlivých položek na celkové sumě. U aktiv v průběhu čtyř let podíl dlouhodobého majetku, oběžných aktiv ani ostatních aktiv se významně neměnil. Podobně u pasiv podíl vlastního kapitálu, cizích zdrojů a ostatních pasiv je relativně stejný. STRUKTURA AKTIV 100% 80% 60% 40% 20% 0% 2006
2005
Dlouhodobý majetek
2004 Oběžná aktiva
2003
2002
Časové rozlišení
Obr. 5 Struktura aktiv společnosti SoLana s.r.o. (18)
Aktiva společnosti jsou z většiny tvořeny oběžnými aktivy. V letech 2002 a 2003 podíl oběžných aktiv byl přibližně 70% z celku. V letech 2004, 2005 a 2006 nastává změna struktury aktiv, kde oběžná aktiva vzrostla přibližně o 10%. Růst je dán zvyšováním podílu zásob a dlouhodobých pohledávek, zatímco podíl krátkodobých pohledávek od roku 2004 a dál klesá, což můžeme názorně vidět z grafu uvedeném v příloze 11 (Struktura oběžných aktiv). Dlouhodobý majetek je tvořen téměř ze 100% dlouhodobým hmotným majetkem, jehož podíl klesá do roku 2004 (z 27,90% na 16,80%), a poté dochází k nárůstu (21,02% v roce 2006). Společnost prochází neustálou expanzí, jsou budovány nové haly a budovy, což
- 18 -
můžeme názorně vidět z grafu v příloze 11 (Struktura DHM), kde největší podíl tvoří položka stavby, která má převážně rostoucí trend podílu na celkových aktivech. STRUKTURA PASIV 100% 80% 60% 40% 20% 0% 2006
2005
Vlastní kapitál
2004 Cizí zdroje
2003
2002
Časové rozlišení
Obr. 6 Struktura pasiv společnosti SoLana s.r.o. (18)
Na straně pasiv opět vidíme relativně rovnoměrné rozdělení položek vlastního kapitálu (23%-34%) a cizích zdrojů (63%-75%), podíl ostatních pasiv je minimální (2%-5%). Na vlastním kapitálu se nejvíce podílí výsledek hospodaření minulých let a základní kapitál. Na cizích zdrojích se nejvíce podílí bankovní úvěry a výpomocí a krátkodobé závazky. Struktura vlastního kapitálu a cizích zdrojů je názorná z grafu v příloze 11 (Struktura vlastního kapitálu bez základního kapitálu, Struktura cizích zdrojů). Graf struktury vlastního kapitálu neobsahuje položku základní kapitál, která je neměnná.
Tab. 3 Vertikální analýza rozvahy (17)
- 19 -
4.1.2 Horizontální a vertikální analýza výkazu zisku a ztráty Horizontální analýzu výsledovky je vhodné začít zkoumáním jednotlivých položek základní úrovně – zaprvé, výsledek hospodaření za účetní období, dále mimořádný, finanční a provozní výsledek hospodaření.
Tab. 4 Vybrané položky Výkazu Zisku a Ztráty společnosti SoLana s.r.o. (14)
Tab. 5 Vybrané položky výkazu zisku a ztráty včetně horizontální analýzy (17)
Výsledek hospodaření po zdanění za sledované období nejprve rostl, ale pak v roce 2004 nastal velký pád. V tomto roce společnost dosáhla velice nízkého provozního výsledku hospodaření, který se odrazil na čistém zisku. Zajímavé je, že právě v tomto období je hodnota finančního výsledku hospodaření největší a dosáhla kladné hodnoty. Další vývoj je pro společnost velice příznivý. Jak vidíme, výsledek hospodaření po zdanění vzrostl o 23690% a i v dalším roce přetrvával rostoucí trend. Společnost se vypořádala s potížemi a v těchto letech opět dosáhla vysokého provozního výsledku hospodaření. Vývoj celkových nákladů, výnosů a čistého zisku vidíme z grafu v příloze 11 (Doplňující údaje). VÝSLEDKY HOSPODÁŘENÍ (v tis. Kč) 25 000 20 000 15 000 10 000 5 000 0 2006
2005
2004
2003
2002
-5 000 -10 000 Provozní výsledek hospodaření
Finanční výsledek hospodaření
Výsledek hospodaření za účetní období
Výsledek hospodaření před zdaněním
Obr. 7 Výsledky hospodaření společnosti SoLana s.r.o. (18)
- 20 -
Provozní výsledek hospodaření je ta část výsledku hospodaření, která dává firmě smysl její existence a proto se dále zaměříme na to, čím byl tvořen a na jeho vývoj v čase. Kromě velkého poklesu mezi lety 2003 a 2004 má provozní výsledek rostoucí tendenci a za celé sledované období vzrostl o 17 252 tis. Kč. Právě v období mezi léty 2003 a 2004 se jeho hodnota snížila o 99.1% na 152 tis. Kč. Další léta byla ve znamení růstu, kde provozní výsledek za poslední sledovaný rok byl 20 833 tis. Kč. Jednou z nejdůležitějších částí výsledovky je přidána hodnota. Ta udává, kolik si podnik vydělal pouze ve vztahu tržeb k nejužším nákladům, jako jsou spotřeba materiálů a energie. Po značném poklesu v letech 2003 a 2004 o 20,98%, nastává růst o 28, 07% , kde v roce 2005 se přidána hodnota dostala na srovnatelnou hodnotu s rokem 2003. V roce 2006 přetrvává rostoucí tendence a dochází již jen k mírnému nárůstu o 2,37%. Pokles přidané hodnoty mezi lety 2003 a 2004 byl způsoben tím, že náklady rostly téměř dvakrát rychleji, než rostly tržby. V ostatních letech je tomu naopak, tržby rostou rychleji, než rostou náklady. Zajímavý je rok 2006, kde tržby klesly o 12,26%, ale přidaná hodnota i přes to mírně porostla. Společnost se snaží snižovat náklady na spotřebu materiálu, energii a služeb a tak příznivě působí na vývoj přidané hodnoty. Vývoj přidané hodnoty je názorně zobrazen na grafu v příloze 11 (Přidaná hodnota a její tvorba).
Tab. 6 Přidána hodnota a její tvorba (18)
Dále se zaměříme na ostatní položky, které ovlivňovaly konečnou podobu provozního výsledku hospodaření. Osobní náklady tvořící značnou část, mají spíš rostoucí tendenci. Odpisy dlouhodobého majetku po celou dobu klesaly, což pozitivně působilo na provozní výsledek, ale v roce 2006 došlo k téměř 10% nárůstu. Zůstatková cena dlouhodobého majetku a materiálů má nepodstatnou velikost ve srovnání s ostatními položkami. Pouze v roce 2004 vzrostla tato veličina o 3100 tis. Kč a tím nepříznivě přispěla k vývoji provozního výsledku hospodaření, který v tomto roce dosáhl nejnižší hodnoty. Také tržby z prodeje dlouhodobého majetku rostly v tomto roce až o 4 578 tis. Kč, což naopak příznivě působilo na provozní
- 21 -
výsledek hospodaření. Významnou položkou zvyšující konečný výsledek jsou ostatní provozní výnosy, které v průměru se pohybují kolem částky 6 500 tis. Kč. Ostatní veličiny, jako daně a poplatky nebo ostatní provozní náklady jsou zanedbatelné a nemají podstatný vliv na konečný výsledek.
Tab. 7 Struktura provozního výsledku hospodaření a faktory jeho změny (17)
Významnou součástí výsledovky je finanční výsledek hospodaření, avšak jeho nižší hodnoty mají malý vliv na konečný výsledek hospodaření.
Tab. 8 Struktura finančního výsledky hospodaření a faktory jeho změny (17)
Z hlediska vlivu cizího kapitálu na výkonnost firmy, jsou důležitou veličinou nákladové úroky, které nám udávají cenu cizích zdrojů. Jak již jsem uváděla, firma je velice zadlužená, proto tato položka dosahuje vysokých hodnot a tak nepříznivě působí na konečný výsledek hospodaření. Nákladové úroky jsou rok od roku vyšší a za poslední sledovaný rok vzrostly o 28,26%. Ostatní finanční výnosy nejprve klesají o celkovou částku 7 343 tis. Kč do roku 2004 a dále přichází mírný nárůst, ale pouze o 1 454 tis. Kč. Ostatní finanční náklady značně poklesly od začátku po konec sledovaného období, což je příznivé pro konečný výsledek.
- 22 -
Vertikální analýza výkazu zisku a ztráty je nejednoznačná z hlediska určení vztažné veličiny. Za globální veličinu jsem vybrala položku tržby za prodej vlastních výrobků a služeb, které tvoří největší část výkonu a celkových tržeb. Považovala jsem je za významné, jelikož jsou nejdůležitějším faktorem generujícím zisk a jsou hlavní náplní činnosti této firmy.
Tab. 9 Vertikální analýza výkazu zisku a ztráty (17)
Podíl výkonu neustále rostl, až na mírný pokles v roce 2005 a 2006 a to hlavně kvůli značnému růstu podílu stavu zásob vlastní činnosti. Spotřeba materiálu a energie má rostoucí tendenci a jeho podíl se zvyšuje z 38,71% na 58,85% za rok 2004 a posléze mírně klesá na 49,28% za rok 2006. Nejvyšší podíl přidané hodnoty na tržbách bylo dosaženo v roce 2003, kdy výkonová spotřeba tvořila nejnižší podíl. Provozní výsledek hospodaření měl v roce 2003 největší podíl na tržbách, což se nedá říct o letech 2002 a 2004, kde podíl byl zanedbatelný. Za poslední dvě sledované období podíl provozního výsledku byl relativně velký. To samé můžeme říct o vývoji podílu výsledku hospodaření za účetní období, kde v roce 2003 čistý zisk tvořil 2,75% z tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb, v roce 2005 byl 3,3% z celku a v roce 2006 dosáhl nejvyššího podílu 3,84%. V ostatních letech byl zanedbatelný. Z této analýzy je patrné, že firma i když má vysoké tržby, podíl zisku na tržbách je zanedbatelný.
4.1.3 Analýza přehledu o peněžních tocích Přehled o peněžních tocích je dalším výkazem výroční zprávy a můžeme ho nalézt v příloze k účetním výkazům. Cash flow (tok peněz) zachycuje reálný pohyb peněžních
- 23 -
prostředků firmy za účetní období. Společnost SoLana nesestavuje tento výkaz a proto pro účely této analýzy jsem vypočítala Cash flow (dále jen CF) pomocí nepřímé metody. Podívejme se, jak se v průběhu času vyvíjely dva hlavní ukazatele a to celkové CF a zisk společnosti.
Tab. 10 Horizontální analýza Cash flow (17)
Vývoj čistého zisku a celkového CF je velice podobný. Mezi lety 2004/2003 dochází k přibližně 100% poklesu obou hodnot. Naopak tomu je mezi léty 2005 a 2004, kde dochází k ohromnému nárůstu. Rostoucí trend pokračuje i v posledním sledovaném období, ale s minimálním nárůstem. Z této analýzy vyplývá, že účetní hospodářský výsledek se vyvíjel v návaznosti na vývoj CF, což je žádoucí.
4.2 Pravidla financování 4.2.1 Zlaté pravidlo financování Toto pravidlo pojednává o sladění životnosti aktiv se splatnosti pasiv. Jak můžeme vidět dlouhodobé zdroje zcela pokrývají dlouhodobý majetek. Převaha těchto zdrojů nad majetkem je značná. Je tomu tak, jelikož ve zdrojích jsou zahrnuté dlouhodobé bankovní úvěry, které firma z většiny používá k hrazení dlouhodobých pohledávek. Tyto pohledávky naopak v dlouhodobým majetku zahrnuté nejsou a proto převaha zdrojů je tak velká.
Tab. 11 Zlaté pravidlo financování společnosti SoLana, s.r.o. (14, 17)
4.2.2 Pravidlo vyrovnání rizika Pravidlo vyrovnání rizika říká, že se firma má snažit o vyrovnání poměru vlastních a cizích zdrojů. Jak vidíme, nejmenší rozdíl nastal v roce 2003, avšak i tak cizí zdroje značně převažovaly. Společnost je silně zaúvěrovaná, avšak tento způsob financování vyplývá z druhu podnikání. Výroba jednoho stroje trvá přibližně 3 měsíce a dále po jeho instalaci začne zákazník s jeho splácením dle splátkového kalendáře. Pro financování těchto činností si - 24 -
společnost vždy bere úvěry, jelikož je to velice finančně náročné. Nevýhodou tohoto způsobu financování je rostoucí riziko a nákladové úroky spojené s rostoucí výši úvěrů.
Tab. 12 Pravidlo vyrovnání rizika společnosti SoLana s.r.o. (14, 17)
4.2.3 Pari pravidlo Podle tohoto pravidla by dlouhodobý majetek měl být financován z vlastních zdrojů a převis dlouhodobého majetku nad vlastním kapitálem by měl být financován dlouhodobými cizími zdroji.
Tab. 13 Zlaté pari pravidlo společnosti SoLana s.r.o. (14, 17)
Jak vidíme, firma neměla problémy s krytím dlouhodobého majetku vlastními zdroji, spíše naopak vlastní kapitál je vždy větší. Z toho vyplývá, že společnost nepoužívá cizích zdrojů k financování svého dlouhodobého majetku.
4.3 Poměrová analýza 4.3.1 Ukazatele rentability Ukazatele rentability patří v praxi k nejsledovanějším ukazatelům, jelikož informují o efektu, jakého bylo dosaženo vloženým kapitálem. Ukazatele by měly být vyšší než alternativní výnos a také pokrýt rizikovou přirážku. Žádný ukazatel by neměl dlouhodobě klesat.
Tab. 14 Ukazatele rentability společnosti SoLana, s.r.o. (17)
- 25 -
Ukazatel ROA (pracující s EBIT) má nepravidelný vývoj, jako i ostatní ukazatele. V roce 2002 je ukazatel poměrně nízký a to díky nízké rentabilitě tržeb. Společnost se začíná rozrůstat a rok 2003 je pro ni příznivý, avšak v roce 2004 se společnosti nedaří, nedosahuje téměř žádného zisku a rentabilita aktiv klesá z důvodů poklesů jak obrátkovosti aktiv, tak rentabilitě tržeb. Další rok se firma dostala ze svých problémů a ukazatel roste. Poslední sledovaný rok přetrvává rostoucí trend a to hlavně díky rentabilitě tržeb. Naopak negativně působí obrátkovost aktiv, která klesla o 0,2. Je tomu tak, protože tržby mírně poklesly, zatímco aktiva a EBIT vzrostly. Společnost neustále investuje, aby si zajistila stabilitu do budoucnosti a proto aktiva rostou. Ukazatel ROE vyjadřuje zhodnocení vloženého kapitálu, kde navíc vstupuje vliv finanční páky. Opět vidíme, že v letech 2002 a 2004 firma vložený kapitál téměř nezhodnotila. Naopak v letech 2005 a 2006 dosáhla vysokého zhodnocení, přičemž největší vliv na zhodnocení ve všech letech má ukazatel finanční páky. Firma je silně zaúvěrována a používá převážně cizí kapitál avšak cizí kapitál je levnější než vlastní kapitál. Vývoj ukazatelů je názorně vidět z grafu uvedeném v příloze 11 (Ukazatele rentability).
4.3.2 Ukazatele aktivity Ukazatele aktivity měří, jak efektivně využívá management podniku svá aktiva. Ukazatele nejčastěji poměřují tokovou veličinu (tržby) k veličině stavové (aktiva), lze je vyjádřit ve dvou modelech: obrátkovost- vyjadřuje počet obrátek aktiv za období, doba obratu- udává počet dní, po který trvá jedna obrátka.
Tab. 15 Ukazatele aktivity společnosti SoLana, s.r.o. (17)
Obrat aktiv má nepravidelný vývoj, jak jsem již konstatovala s ukazateli rentability. Obrat zásob je poměrně nízký, avšak musíme tento vývoj hodnotit vzhledem k odvětví, ve kterém firma působí. Výroba flexotiskových strojů je časově náročná, kde výroba jednoho stroje zabere nejméně tři měsíce, proto dochází k pomalému využívaní zásob. Společnost oceňuje zásoby cenou pořízení a používá metodu FIFO (First In - First Out) pro - 26 -
jejich spotřebu. Zásoby, které byly pořízeny nejdřív, jsou spotřebovány nejdřív a tak nedochází k jejich zastarávaní. Společnost má uložené velké množství kapitálu v zásobách a proto nastává otázka, zda kapitál nemůže být využit lépe. Je zřejmé, že pokud se snižovala obrátkovost aktiv, jak je tomu např. v roce 2006, tak se adekvátně musí zvyšovat průměrný počet dní, kterou jedna obrátka v roce trvala- ze 343 na 423 dní. Doba obratu zásob nám ukazuje, kolik dní z tržeb jsme museli věnovat na úhradu zásob. Jak vidíme, počet dní, kdy firma pouze splácela zásoby, se každým rokem zvyšoval, pouze v roce 2005 mírně klesl. Účelem ukazatele doby obratu pohledávek je stanovit průměrný počet dní, po který jsou nám naši odběratelé dlužni, tj. dobu mezi prodejem produktu a inkasem peněz. Jak vidíme doba obratu pohledávek se také neustále prodlužuje. V roce 2004 dosáhla hodnoty 205 dní, což znamená, že podnik musel dát 205 dní tržeb na pohledávky. Opět však musíme brát v potaz obor podnikání. Stroje na potisk materiálů jsou finančně velice náročné, kde téměř všichni zákazníci využívají možnosti několika splátek a neplatí celou částku najednou. U relativního vázaného dlouhodobého majetku je žádoucí, aby se zmenšoval, pro podnik to znamená rok od roku více peněz. Vyjadřuje nám, jak velký podíl majetku se zúčastnil na 1 Kč tržeb (např.v roce 2004 to znamená, že 20 haléřů z majetku se podílelo na tvorbě 1 koruny tržeb). Jak vidíme v našem případě se relativní vázaný DHM v průběhu všech let snižuje, až na rok 2006, což je žádoucí.
4.3.3 Ukazatele zadluženosti Ukazatele zadluženosti sledují vztah mezi cizími zdroji a vlastními zdroji a to v jakém množství podnik užívá k financování dluhu. Zadluženost nemusí být vždy negativní charakteristikou firmy, protože vysoká finanční páka může pozitivně přispívat k rentabilitě vlastního kapitálu.
Tab. 16 Ukazatele zadlužeností společnosti SoLana, s.r.o. (17)
- 27 -
Ukazatele celkové zadluženosti (debt ratio) a kvóty vlastního kapitálu (equity ratio) se navzájem doplňují a informují o finanční struktuře firmy. Jak vidíme společnost k financování aktiv používá hlavně cizích zdrojů, přibližně 70%. Jak jsem již zmiňovala, výroba stroje trvá přibližně tři měsíce, na což společnost vždy používá financování pomocí úvěru. Dále zákazníci platí dle splátkového kalendáře, přičemž na krytí pohledávek je opět použit úvěr. Míra zadluženosti (debt equity ratio) udává kolik korun cizího kapitálu připadá na korunu vlastního kapitálu. Vidíme, že nejmenší hodnoty bylo dosaženo v roce 2003, kde na korunu vlastního kapitálu připadla 1,88 korun cizího kapitálu. Tento ukazatel má převážně rostoucí tendenci, což vyplývá ze strategie financování firmy SoLana. Nejvyšší hodnoty úrokového krytí bylo dosaženo v roce 2005, kde zisk pokryl placené úroky 3,11 krát a odpovídal doporučené hodnotě 3.
4.3.4 Ukazatele likvidity Likvidita měří schopnost firmy okamžitě vyrovnat své splatné závazky. Dalším pojmem je solventnost, což je připravenost firmy platit své dluhy, když nastala jejich splatnost.
Tab. 17 Ukazatele likvidity společnosti Solanka, s.r.o. (17)
Ukazatel běžné likvidity udává, kolikrát oběžná aktiva pokrývají krátkodobé závazky. Bankou doporučená, požadovaná úroveň je minimálně 1,5. Této hodnoty firma dosáhla právě v roce 2006. Ve všech letech oběžná aktiva pokrývají krátkodobé závazky (např. v roce 2005 na korunu KCK připadá 1,02 oběžných aktiv). Nedostatkem tohoto ukazatele je, že zahrnuje zásoby, u kterých může trvat velmi dlouho, než se přemění na peníze. Ukazatel pohotové likvidity odstraňuje nedostatky výše zmíněného ukazatele, kde doporučená hodnota je 1. Firma této hodnoty téměř dosáhla v roce 2002. Zde můžeme vidět, že struktura oběžných aktiv není vyrovnaná, jelikož zásoby tvoří největší část oběžných aktiv. Firma používá agresivní strategii řízení pohotové likvidity. Pro okamžitou likviditu platí doporučená hodnota 0,2. Nejvyšší hodnoty bylo dosaženo v roce 2002 a 2006, kdy společnost splácela své krátkodobé závazky. Společnost téměř nevlastní finanční majetek, jeho hodnota tvoří přibližně 2% z celkových aktiv.
- 28 -
4.3.5 Ukazatele produktivity práce Tyto ukazatele měří výkonnost podniku ve vztahu k nákladům na zaměstnance.
Tab. 18 Ukazatele produktivity práce společnosti SoLana, s.r.o. (17)
Poměr tržeb k počtu pracovníku neustále rostl, jelikož rostly tržby, až na rok 2006, kde došlo současně k poklesu tržeb a zvýšení počtu zaměstnanců. Průměrná měsíční mzda má rostoucí tendenci, což můžeme názorně vidět z grafu v příloze 11 (Průměrná měsíční mzda). V regionu, kde se společnost nachází, jsou mzdy řídících pracovníků nadprůměrné. Naopak mzdy dělníků jsou mírně pod průměrem, což vede ke zvýšené fluktuaci pracovníků v podniku.
4.4 Analýza pracovního kapitálu Pracovním kapitálem v nejširším slova smyslu rozumíme oběžná aktiva společnosti. Pro účely finanční analýzy má větší vypovídací schopnost čistý pracovní kapitál (dále jen ČPK). Jedná se o dlouhodobý zdroj, který vytváří takzvaný „polštář“ pro případné finanční výkyvy. Tento zdroj má firma k dispozici pro financování běžného chodu společnosti. Pojmem „čistý“ rozumíme, že je kapitál z finančního pohledu snížen o břemeno brzkého uhrazení krátkodobého cizího kapitálu. Termín „pracovní“ vyjadřuje jeho pružnost, manévrovatelnost pro zajištění hladkého průběhu hospodářské činnosti. ČPK je ta část oběžných aktiv, která by podniku zůstala po splacení krátkodobých cizích zdrojů.(1)
Tab. 19 Čistý pracovní kapitál společnosti SoLana s.r.o. (14, 17)
ČPK, ze základního vztahu, se vypočítá jako rozdíl oběžných aktiv a krátkodobých závazků. Pro výpočet tohoto ukazatele v případě společnosti SoLana jsem snížila oběžná aktiva o dlouhodobé pohledávky, jelikož jejich splatnost je vždy delší než 1 rok. Jelikož firma využívá krátkodobých bankovních úvěrů, musíme je také započítat do krátkodobých závazků.
- 29 -
Jak vidíme, ČPK má spíše rostoucí trend, až na velký propad v roce 2005. V tomto roce dosáhly krátkodobé závazky i bankovní úvěry nejvyšší hodnoty za sledované období. Naopak v roce 2004 ukazatel dosáhl nejvyšší hodnoty, kde podnik splácel své krátkodobé úvěry i závazky. Doporučuje se, aby tento ukazatel nikdy nenabýval záporných hodnot, což se společnosti daří dodržet ve všech sledovaných letech. To přispívá k její vyšší finanční stabilitě, avšak přílišné množství může přinášet zbytečné náklady.
Tab. 20 Poměrové ukazatele ČPK společnosti SoLana s.r.o. (17)
Funguje-li podnik správně, měl by se ČPK vyvíjet v závislosti na tržbách. Jak vidíme v letech 2006, 2004 a 2002 byl vývoj relativně pravidelný, kde poměr ČPK a tržeb byl přibližně 0,2. Výkyvy v letech 2003 a 2005 byly způsobeny, buď nárůstem krátkodobých úvěrů a závazků, nebo poklesem krátkodobých pohledávek. Společný vývoj těchto ukazatelů můžeme sledovat z grafu v příloze 11 (Vývoj ČPK a tržeb). Rentabilita pracovního kapitálu by měla růst. Značné výkyvy v letech 2002 a 2004 byly způsobeny rapidním poklesem čistého zisku a v roce 2004 naopak poklesem ČPK. Podíl finančního polštáře (ČPK/OA) má spíše klesající tendenci až na poslední sledovaný rok, kde se značně zvýšil. Ideálním stavem je, když podíl finančního polštáře se rovná 1/3, čemuž se nejvíce podařilo přiblížit v letech 2002 a 2006.
4.5 Du Pontův rozklad Tento rozklad spadá do pyramidové soustavy ukazatelů, které rozkládají ukazatel na vrcholu, v našem případě ROA a ROE, do dalších dílčích ukazatelů.
Tab. 21 Du Pontův rozklad společnosti SoLana s.r.o. (17)
- 30 -
Rozklad ROA nám ukazuje, jak se na výsledném ukazateli podílí obrat aktiv a rentabilita tržeb. Vidíme, že ve všech letech na tvorbě ROA se téměř zcela podílí obrat aktiv. V letech 2003 a 2005 tržby rostou rychleji než aktiva, což příznivě působí na rentabilitu celkových aktiv. Naopak v letech 2002 a 2006 tržby mírně klesají a aktiva rostou, což je nepříznivé. Rentabilita tržeb se příliš nepodílí na tvorbě ROA. Podíl čistého zisku k tržbám je velice nízký, což jsme již sledovali ve vertikální analýze výsledovky. Výkyvy rentability tržeb způsobuje kolísaní čistého zisku, protože tržby se vyvíjely relativně pravidelně a rostly v celém sledovaném období, až na poslední rok. Rozšířený rozklad navíc zahrnuje pákový ukazatel. Ten říká, že za určitých podmínek může vyšší podíl cizího kapitálu pozitivně působit na tvorbu ROE. Zda finanční páka působila pozitivně na rentabilitu vlastního kapitálu, poznáme z analýzy finanční páky.
Tab. 22 Analýza finanční páky společnosti SoLana s.r.o. (17)
Ukazatel zvaný ziskový účinek finanční páky (ZÚFP) charakterizuje konečný dopad zadluženosti podniku na rentabilitu vlastního kapitálu. Hranici účinnosti tohoto ukazatele je hodnota 1. V případě, kdy ZÚFP>1, pak finanční páka působí ve prospěch ROE, v opačném případě působí negativně a rentabilitu vlastního kapitálu snižuje. Z analýzy vyplývá, že v letech 2002 a 2004 finanční páka negativně ovlivnila ROE, což dokazuje fakt, že jeho velikost byla v těchto letech nejnižší.
Analýza finanční páky 3,500 3,000 2,500 2,000 1,500 1,000 0,500 0,000 2006
2005
2004
ZÚFP = ČZ/EBIT * A/VK
2003
Hranice účinnosti finanční páky
Obr. 8 Analýza účinnosti finanční páky společnosti SoLana s.r.o. (18)
- 31 -
2002
4.6 Altmanův index Pro interpretaci Altmanová indexu platí toto rozčlenění: hodnota nad 2,9 značí výbornou finanční situaci, hodnota pod 1,2 značí velmi silné finanční problémy, kde podniku hrozí bankrot a hodnoty mezi se nazývají šedou zónou, kde nelze jednoznačně říct, zda podnik je na tom dobře čí nikoliv.(6)
Tab. 23 Altmanův index společnosti SoLana s.r.o. (17)
Zkoumaný podnik se vždy pohybuje v šedé zóně, tj. v nevyhraněné finanční situaci. Tento jev je typický pro české podniky, které z velké části spadají do šedé zóny a tak nelze posoudit jejich finanční stav. Jak jsem již uváděla, nedostatkem tohoto modelu je, že nebere v potaz specifika české ekonomiky, například vysokou platební neschopnost našich podniků. Z grafu na Obr.7 vidíme, že nejvíce se na tvorbě Z-skóre podílí obrátkovost aktiv s váhou 0,998. Nejvyšší hodnoty indexu bylo dosaženo v roce 2003, kde hlavně velikost ukazatele ROA s váhou 3,107 byla nejvyšší. Altmanovo Z-skóre a jeho tvorba 1,900 1,700 1,500 1,300
WC/A
1,100
Nerozdělený zisk/ A
0,900
VK/ CZ
0,700
T/ A
0,500
EBIT/ A
0,300 0,100 -0,100
2006
2005
2004
2003
2002
Obr. 9 Altmanovo Z-skóre a jeho tvorba, včetně jednotlivých vah, společnosti SoLana s.r.o. (18)
- 32 -
4.7 Index IN01 Pro interpretaci IN01 indexu platí následující rozčlenění: hodnota nad 2,07 podnik tvoří hodnotu, v rozmezí 1,42-2,07 podnik hodnotu spíš tvoří, v rozmezí 1,089-1,42 nelze jednoznačně rozhodnout, v rozmezí 0,684-1,089 podnik hodnotu spíš netvoří a pod 0,684 hodnotu netvoří.
Tab. 24 Index IN 01 společnosti SoLana s.r.o. (17)
Vidíme, že se firma pohybuje v pásmech, kdy hodnotu buď netvoří anebo spíš netvoří. Opět je to díky velmi malému zisku obzvláště v letech 2004 a 2002. Interpretace dle indexu je, že se podnik nachází ve špatné finanční situaci. Musíme však brát v potaz, že tento index je globální pro všechny podniky v České republice a nebere zřetel na zvláštnosti jednotlivých odvětví. Pro ukázku uvádím bankrotní index IN95 z let 2005 a 2006, kde je názorný rozdíl použití globálních a konkrétních vah pro daný obor podnikání. Zde počítáme z vahami, které jsou empiricky určeny pro odvětví průmyslu DK dle OKEČ. Hodnota indexu vyšší jak 2, znamená podnik s dobrým finančním zdravím, nižší než 1, znamená podnik finančně neduživý a indexy mezi 2 a 1 představují podnik s potenciálními finančními problémy. Dle tohoto hodnocení je mnou analyzovaný podnik v dobré finanční situaci.
Tab. 25 Index IN95 společnosti SoLana s.r.o. (17)
4.8 Porovnání s výsledky oboru Velkou výhodou společnosti je, že na českém trhu neexistuje firma, která by jí mohla konkurovat. Pro srovnání s okolím můžeme použít pouze globální výsledky celého odvětví. Dle OKEČ se společnost řadí do zpracovatelského průmyslu, do oboru DK 29: Výroba a opravy strojů a zařízení j. n.., dále do podskupiny 29.5- Výroba a opravy ostatních účelových - 33 -
strojů. V následující analýze budu srovnávat některé ekonomické ukazatele společnosti SoLana se skupinou ukazatelů DK 29.5.
600 000
80 000
500 000
70 000 60 000
400 000
50 000
300 000
40 000 30 000
200 000
20 000
100 000
10 000 0
Vývoj hodnot dle SoLana s r.o.
Vývoj Tržeb a Nákladů dle OKEČ 29.5 a SoLana s r.o. 90 000
0 2002
2003
2004
Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb (mil. Kč) Tržby za prodej vlastních výrobků SoLana (tis. Kč)
2005
2006
Náklady celkem (mil. Kč) Náklady celkem SoLana (tis.Kč)
Obr. 10 Vývoj tržeb a nákladů dle OKEČ 29.5 a SoLana s.r.o. (18)
Ze srovnání tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb vidíme, že vývoj je stejný, tj. rostoucí, až na výkyv u společnosti SoLana v roce 2005, kde tržby rostly rychleji, než v celém odvětví a to o 61,35%. Jinak tržby mají rostoucí trend u obou zkoumaných hodnot v porovnání výchozího a závěrečného analyzovaného období. Stejný vývoj je i u nákladů obou veličin, kde opět v roce 2005 došlo k výraznějšímu nárůstu nákladů u společnosti SoLana. U dalších porovnávaných veličin jako přidaná hodnota, osobní nálady a výsledky hospodaření, převládají rostoucí trendy veličin dle OKEČ 29.5, což je stejné i u společnosti SoLana s.r.o. Výjimkou u analyzované firmy je rok 2004, kde výsledky přidané hodnoty a výsledku hospodaření po zdanění klesají, což jsem již podrobně analyzovala v horizontální analýze této společnosti. Vývoj osobních nákladů firmy i celého oboru je rostoucí v celém sledovaném období, kde pouze mezi lety 2004 a 2005 u podniku SoLana došlo k mírnému poklesu o 3,56%, hlavně díky snížení počtu zaměstnanců. Výsledky jednotlivých ekonomických ukazatelů celého oboru i mnou vybrané společnosti včetně jejich analýz naleznete v plném zněni v příloze 10.
Tab. 26 Ekonomické ukazatele dle DK 29.5 a SoLana s.r.o. (17)
- 34 -
5 Závěr Závěrem bych ještě chtěla shrnout finanční situaci společnosti SoLana, s.r.o. a navrhnout několik doporučení pro další finanční řízení. Během všech sledovaných let přetrvává rostoucí trend aktiv, respektive pasiv. Bilanční suma v tomto období vrostla o 200 mil. Kč, což navazuje na strategické cíle společnosti, v rámci kterých se snaží o neustálý růst a expanzi firmy. Vývoj aktiv a pasiv je v návaznosti na vývoj oběžných aktiv, respektive cizích zdrojů. Nejvyšší dynamiku zaznamenaly na straně aktiv neustále rostoucí zásoby a dlouhodobé pohledávky a v návaznosti na to, rostoucí bankovní úvěry a výpomoci na straně pasiv. Jak vyplývá z vertikální analýzy a z pravidel financování, podíl jednotlivých položek rozvahy je vyrovnaný vzhledem k druhu podnikání. Dlouhodobý majetek je přibližně stejný jako vlastní kapitál. Oběžná aktiva se přibližně rovnají cizím zdrojům. To navazuje na strategii financování firmy, kde dlouhodobé pohledávky jsou hrazeny dlouhodobými bankovními úvěry a krátkodobé pohledávky krátkodobými úvěry. To vysvětluje fakt, proč je společnost tak zaúvěrovaná. Z analýzy výsledovky vidíme, že výsledek hospodaření za účetní období neustále rostl, až na ohromný propad v roce 2004. Tento vývoj zapříčinil provozní výsledek hospodaření, který z největší části generuje čistý zisk. Rok 2004 byl pro podnik nejhorším. Zde se firma potýkala z problémy vysokých nákladů, což způsobilo nízkou velikost přidané hodnoty a následně provozního výsledku hospodaření. Aby společnost byla schopna hradit své závazky, musela dokonce prodávat dlouhodobý hmotný majetek. Nejlepším byl rok 2006, kde hodnota zisku byla nejvyšší a to i přes pokles tržeb. To způsobila vyšší efektivnost využití zdrojů, kde náklady klesaly rychleji než tržby. I přes relativně vysoký zisk je jeho podíl na tržbách zanedbatelný, což je jednou ze skutečností, na kterou by se firma měla zaměřit. Ukazatele rentability zaznamenávají neustálý růst, až na rok 2004, což je žádoucí. Produkční síla podniku (ROA) se vyvíjela v návaznosti na čistý zisk, jelikož tržby se vyvíjely pravidelně. K největšímu zhodnocení vloženého kapitálu došlo v roce 2006, kde k jeho vývoji kladně přispěl ukazatel finanční páky. Velikosti ukazatelů aktivity se odvíjí v návaznosti na obor podnikáni. Ukazatele poukazují na problém příliš dlouhých dob obratu zásob a pohledávek. Jelikož výroba jednoho stroje trvá nejméně 3 měsíce, jsou zásoby spotřebovávány postupně a pomalu. Dále platba
- 35 -
výrobku je velice finančně náročná a proto zákazníci platí v několika splátkách, což vysvětluje dlouhou dobu obratu pohledávek. Z ukazatelů zadluženosti vyplývá, že firma je velice zadlužená, ale jak jsem již zmiňovala, je to její strategie financování. Podíl cizích zdrojů k aktivům je přibližně 70%, což odpovídá velikosti oběžných aktiv. S rostoucí zadlužeností rostou i nákladové úroky, avšak čistý zisk několikrát pokrývá tyto úroky. Co se týče likvidity, nemá podnik problémy se splacením svých závazků, pokud vezmeme v potaz běžnou likviditu. Hodnoty pohotové likvidity jsou o něco horší, jelikož již nezahrnuje největší položku oběžných aktiv a to jsou zásoby. Společnost téměř neudržuje finanční majetek, protože je nevýnosný, a proto je nízká peněžní likvidita. Co se týče možností se vypořádat s případnými výkyvy v podnikání, nemá s tím firma problémy. Hodnota ČPK je vždy kladná, což podporuje likvidnost společnosti. Rozklad Du Pont poukazuje na to, že finanční páka kladně přispívá k rentabilitě vlastního kapitálu v letech 2003, 2005 a 2006. V ostatních letech přílišné zadlužení působilo opačně na ukazatel ROE. Souhrnné ukazatele nemají příliš velkou vypovídací schopnost v případě firmy SoLana. Dle Altmanova indexu je podnik vždy v šedé zóně, kde nelze jednoznačně určit, jak na tom je. IN01 říká, že podnik hodnotu spíš netvoří. Zajímavá je proto analýza IN95, která je konkrétně pro obor podnikání DK dle OKEČ, kde vychází, že je podnik ve velice dobré finanční situaci. Z mé analýzy vyplývá, že vývoj finanční situace firmy je v návaznosti na její strategické cíle a obor podnikání. Zjištěné ukazatele dokazují, že cílem společnosti není maximalizace zisku. Firma se zaměřuje na vývoj nových technologií, což je velice finančně náročné, aby si v budoucnu zajistila stabilitu a konkurenceschopnost a byla tak schopná udržet a zvyšovat si svůj tržní podíl. Nakonec mé analýzy bych chtěla navrhnout několik doporučení. Jedním z problému jsou příliš vysoké náklady na spotřebu energie a materiálu. To by se dalo řešit použitím modernějších technologií výroby, neustálým zdokonalováním výrobního procesu, popřípadě pomocí nových a výkonnějších strojů ve výrobě. Jak už bylo uvedeno, firma má problém s hromaděním zásob, obzvláště nedokončené výroby a polotovarů. Tyto zásoby na sebe váží kapitál a přinášejí velké prostředky na skladování. Jelikož výroba začíná až zaplacením první zálohy, lze společnosti doporučit
- 36 -
objednávat všechen potřebný materiál, součástky a polotovary přesně na uvedený termín. Ředitel firmy preferuje hromadný odběr, což zajišťuje nižší cenu a jistotu, že objednané materiály dorazí včas. Společnost nemá problém s výběrem dodavatelů, jelikož jich existuje na trhu velké množství. Tak na ně firma vyvíjí velký tlak a má velkou vyjednávací sílu. Z toho vyplývá, že dodání přesně na termín je vhodnější. Společnost tím ušetří velké finanční prostředky. Zároveň nebude potřeba velkých skladovacích prostor, které se dají využít lépe pro další růst firmy,což je jedním z její strategických cílů.
- 37 -
6 Použitá literatura a internetové odkazy 1. GRÜNWALD, R., HOLEČKOVÁ, J., Finanční analýza a plánování podniku, Praha, Oeconimica, 2002, ISBN 80-245-0422-7 2. KISLINGEROVÁ, E., Oceňování podniku. 1.vydání, Praha 1999, C. H. Beck, ISBN 80-7179-227-6 3. KISLINGEROVÁ,
E.,
HNILICA,
J.,
Finanční
analýza-
krok
za
krokem,
1. vydání, Praha, C. H. Beck, 2005, ISBN 80-7179-321-3 4. KOVANICOVÁ, D., ABECEDA účetních znalostí pro každého, 16 aktualizované vydání, Polygon 2006, ISBN 80-7273-130-0 5. MAREK, P. aj., Studijní průvodce financemi podniku, Vydání 1, Praha 2006, Ekopress, ISBN 80-86119-37-8 6. MRKVIČKA, J., KOLÁŘ, P., Finanční analýza, 2. vydání, ASPI a.s., Institut svazu účetních, a.s., 2006, ISBN 80-7357-219-2 7. SEDLÁČEK, J., Účetní data v rukou manažera- finanční analýza v řízení firmy, 1. vydání, Brno, Computer Press, 1999, ISBN 80-7226-140-1 8. SEDLÁČKOVÁ, H., Buchta, K., Strategická analýza, Praha 2006, C.H. Beck, ISBN 80-7179-367-1 9. SYNEK, M. a kol., Podniková ekonomika,
Vydání 1.- Praha: C.H. Beck, 1999.,
ISBN 80-7179-228-4 10. WİHE, G., Úvod do podnikového hospodářství, překlad 18. vydání německého originálu Praha,C.H. Beck 1995, ISBN 80-7179-014-1 11. www.solana.cz - webová stránka společnosti 12. www.justice.cz - výpis obchodního rejstříku 13. www.mpo.cz - porovnání s výsledky oboru dle OKEČ 14. SoLana s.r.o., výroční zprávy z let 2002-2006 15. SoLana s.r.o., hlavní strategické cíle 16. SoLana s.r.o., organizační struktura 17. Langerová Anna, vlastní výpočty 18. Langerová Anna, vlastní tvorba
- 38 -
Seznam tabulek a grafů Tab. 1 Zkrácená verze rozvahy společnosti SoLana, s.r.o. ......................................................15 Tab. 2 Horizontální analýza rozvahy........................................................................................17 Tab. 3 Vertikální analýza rozvahy............................................................................................19 Tab. 4 Vybrané položky Výkazu Zisku a Ztráty společnosti SoLana s.r.o. .............................20 Tab. 5 Vybrané položky výkazu zisku a ztráty včetně horizontální analýzy ...........................20 Tab. 6 Přidána hodnota a její tvorba.........................................................................................21 Tab. 7 Struktura provozního výsledku hospodaření a faktory jeho změny ..............................22 Tab. 8 Struktura finančního výsledky hospodaření a faktory jeho změny ...............................22 Tab. 9 Vertikální analýza výkazu zisku a ztráty.......................................................................23 Tab. 10 Horizontální analýza Cash flow ..................................................................................24 Tab. 11 Zlaté pravidlo financování společnosti SoLana, s.r.o. ................................................24 Tab. 12 Pravidlo vyrovnání rizika společnosti SoLana s.r.o. ...................................................25 Tab. 13 Zlaté pari pravidlo společnosti SoLana s.r.o. ..............................................................25 Tab. 14 Ukazatele rentability společnosti SoLana, s.r.o. .........................................................25 Tab. 15 Ukazatele aktivity společnosti SoLana, s.r.o...............................................................26 Tab. 16 Ukazatele zadlužeností společnosti SoLana, s.r.o.......................................................27 Tab. 17 Ukazatele likvidity společnosti Solanka, s.r.o.............................................................28 Tab. 18 Ukazatele produktivity práce společnosti SoLana, s.r.o. ............................................29 Tab. 19 Čistý pracovní kapitál společnosti SoLana s.r.o. ........................................................29 Tab. 20 Poměrové ukazatele ČPK společnosti SoLana s.r.o...................................................30 Tab. 21 Du Pontův rozklad společnosti SoLana s.r.o...............................................................30 Tab. 22 Analýza finanční páky společnosti SoLana s.r.o.........................................................31 Tab. 23 Altmanův index společnosti SoLana s.r.o. ..................................................................32 Tab. 24 Index IN 01 společnosti SoLana s.r.o..........................................................................33 Tab. 25 Index IN95 společnosti SoLana s.r.o...........................................................................33 Tab. 26 Ekonomické ukazatele dle DK 29.5 a SoLana s.r.o. ...................................................34 Obr. 1 Organizační struktura společnosti SoLana s.r.o. .............................................................4 Obr. 2 Schéma tvorby ČPK z pohledu: a) manažera, b) investora............................................9 Obr. 3 Vývoj aktiv společnosti SoLana s.r.o............................................................................16 Obr. 4 Vývoj pasiv společnosti SoLana s.r.o. ..........................................................................16
- 39 -
Obr. 5 Struktura aktiv společnosti SoLana s.r.o. ......................................................................18 Obr. 6 Struktura pasiv společnosti SoLana s.r.o. .....................................................................19 Obr. 7 Výsledky hospodaření společnosti SoLana s.r.o. ..........................................................20 Obr. 8 Analýza účinnosti finanční páky společnosti SoLana s.r.o. ..........................................31 Obr. 9 Altmanovo Z-skóre a jeho tvorba, včetně jednotlivých vah, společnosti SoLana s.r.o.32 Obr. 10 Vývoj tržeb a nákladů dle OKEČ 29.5 a SoLana s.r.o................................................34
Seznam použitých symbolů A, AKT CZ ČSÚ ČZ DHM EBIT FM KBU KCK KZ OA, OAKT T Ú VK ZÁS. Zpl
Aktiva Cizí zdroje Český statistický úřad Čistý zisk Dlouhodobý hmotný majetek Earnings efore Interest and Taxes, zisk před odpočtem úroků a daní Finanční majetek Krátkodobé bankovní úvěry Krátkodobý cizí kapitál Krátkodobé závazky Oběžná aktiva Tržby Nákladové úroky Vlastní kapitál Zásoby Závazky po lhůtě splatnosti
Přílohy a seznam příloh Rozvaha společnosti SoLana, s.r.o…………………………………………………….Příloha 1 Doplňující údaje……………………………………………………………………….Příloha 2 Výkaz ziksu a ztráty společnosti SoLana, s.r.o………………………………………..Příloha 3 Přehled o peněžních tocích společnosti SoLana, s.r.o…………………………………Příloha 4 Horizontální analýza rozvahy………………………………………………………….Příloha 5 Horizontální analýza výsledovky……………………………………………………...Příloha 6 Horizontální analýza cash flow………………………………………………………..Příloha 7 Vertikální analýza rozvahy…………………………………………………………….Příloha 8 Vertikální analýza výsledovky………………………………………………………...Příloha 9 Srovnání výsledků dle OKEČ DK 29.5………………………………………………Příloha 10 Grafy………………………………………………………………………………….Příloha 11
- 40 -
Příloha 1
ROZVAHA – SoLana, s.r.o.
Příloha 2
Doplňující údaje
Příloha 3
VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY – SoLana, s.r.o.
Příloha 4
PŘEHLED O PENĚŽNÍCH TOCÍCH- SoLana s.r.o.
Příloha 5
HORIZONTÁLNÍ ANALÝZA ROZVAHY
Příloha 6
HORIZONTÁLNÍ ANALÝZA VÝSLEDOVKY
Příloha 7
HORIZONTÁLNÍ ANALÝZA CASH FLOW
Příloha 8
VERTIKÁLNÍ ANALÝZA ROZVAHY
Příloha 9
VERTIKÁLNÍ ANALÝZA VÝSLEDOVKY
Příloha 10
Srovnání výsledků dle OKEČ DK 29.5
Příloha 11
GRAFY STRUKTURA AKTIV (v tis. Kč) 600 000
500 000
400 000
Časové rozlišení Oběžná aktiva Dlouhodobý majetek
300 000
200 000
100 000
0 2006
2005
2004
2003
2002
STRUKTURA DHM 100%
90%
80%
70%
Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek
60%
Samostatné movité věci a soubory movitých věcí
50%
Stavby
40%
Pozemky
30%
20%
10%
0%
2006
2005
2004
2003
2002
STRUKTURA OBĚŽNÝCH AKTIV 100% 90% 80% 70% 60%
Krátkodobý finanční majetek Krátkodobé pohledávky Dlouhodobé pohledávky Zásoby
50% 40% 30% 20% 10% 0% 2006
2005
2004
2003
2002
STRUKTURA PASIV (v tis.Kč.) 600 000
500 000
400 000
Časové rozlišení Cizí zdroje Vlastní kapitál
300 000
200 000
100 000
0 2006
2005
2004
2003
2002
STRUKTURA VLASTNÍHO KAPITÁLU (bez základního kapitálu) 100%
80%
Výsledek hospodaření běžného účetního období
60%
Výsledek hospodaření minulých let Rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku
40%
20%
0% 2006
2005
2004
2003
2002
STRUKTURA CIZÍCH ZDROJŮ 100% 90% 80% 70% 60%
Bankovní úvěry a výpomoci Krátkodobé závazky Dlouhodobé závazky Rezervy
50% 40% 30% 20% 10% 0% 2006
2005
2004
2003
2002
DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE (v tis.Kč) 600 000
18 000 16 000
500 000 14 000 400 000
10 000 300 000 8 000 200 000
6 000 4 000
100 000 2 000 0
0 2006
2005 Celkové náklady
80,00%
2004 Celkové výnosy
2003 Čistý zisk
PŘIDANÁ HODNOTA A JEJÍ TVORBA ( % vývoj v čase)
60,00%
40,00%
20,00%
0,00%
-20,00%
-40,00% Výkony
Výkonová spotřeba
Přidaná hodnota
2002
Čistý zisk
12 000
VÝVOJ ČPK A TRŽEB (v tis. Kč) 500 000 450 000 400 000 350 000 300 000 250 000 200 000 150 000 100 000 50 000 0 2006
2005
2004
NWC
2003
2002
Tržby celkem
UKAZATELE RENTABILITY (v %) 16,00%
14,00%
12,00%
10,00%
8,00%
6,00%
4,00%
2,00%
0,00% 2006
2005
2004 ROA
ROE
2003
2002
ROS
PRŮMĚRNÁ MĚSIČNÍ MZDA 24 000 23 500 23 000 22 500 22 000 21 500 21 000 20 500 20 000 2006
2005
2004 Průměrná mzda - měsíční
2003
2002
