Vyhodnocení imisní situace v Litvínově za rok března Strana 1 (celkový počet 56)

Vyhodnocení imisní situace v Litvínově za rok 2013

10. března 2016

[email protected]

Strana 1 (celkový počet 56)


1. Úvod ........................................................................................................................... 4

2. Základní charakteristika území .................................................................................... 5

2.1 Oblasti s překročenými imisními limity ....................................................................... 6 2.2 Mapy pětiletých průměrných koncentrací .................................................................. 8

3. ECM a vyhodnocení imisní situace ............................................................................. 10

3.1 Informování o aktuální imisní situaci ........................................................................ 10 3.2 Dotazy a stížnosti....................................................................................................... 13

3.2.1 Dotazy na kvalitu ovzduší ....................................................................................... 13 3.2.2 Stížnosti .................................................................................................................. 15

4. Ochrana ovzduší dle platné legislativy ....................................................................... 17

4.1 Imisní limity dle zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší.................................... 17 4.2 Smogová situace dle zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší ............................... 18

4.2.1 Informativní prahová hodnota pro SO2, NO2 a částice PM10 ................................. 22 4.2.2 Regulační prahové hodnoty pro SO2, NO2 a částice PM10...................................... 22

4.2.3 Informativní a varovná prahová hodnota pro O3 ................................................... 23

4.3 Ukončení smogové situace ........................................................................................... 24

5. Měřicí stanice pro vyhodnocení imisní situace v Litvínově.......................................... 25 5.1 Charakteristika měřicí stanice ZÚ v Litvínově ........................................................... 27

6. Vyhodnocení imisní situace za rok 2015 ..................................................................... 28

6.1 Oxid siřičitý – SO2 ...................................................................................................... 28 6.2 Sulfan - H2S (dříve sirovodík) ..................................................................................... 33 6.3 Oxidy dusíku, oxid dusičitý a oxid dusnatý - NOx, NO2 a NO ........................................ 37

6.4 Troposférický (přízemní ozon) - O3............................................................................... 42

6.5 Částice PM10 a PM2,5 ..................................................................................................... 46 6.5.1 PM10 ........................................................................................................................ 51

7. Smogové situace v Ústeckém kraji v roce 2015 .......................................................... 53 7.1 Doporučení obyvatelům při vyhlášení smogové situace¨ ......................................... 55 7.1.1 Doporučení při překročení informativních prahových hodnot .............................. 55

7.1.2 Doporučení při překročení regulačních prahových hodnot ................................... 56

[email protected]



7.1.3 Doporučení SZÚ pro citlivé skupiny obyvatel......................................................... 56

8. Vyhodnocení kvality ovzduší v Litvínově .................................................................... 58

8.1 Grafy úrovně znečištění............................................................................................. 58

8.2 Souhrn průměrných ročních hodnot ......................................................................... 60 8.3 Počet překročení PM10 na vybraných stanicích ........................................................ 61

9. Závěr......................................................................................................................... 63 10. Zdroje ....................................................................................................................... 67

11. Seznam zkratek ......................................................................................................... 69

12. Seznam tabulek, grafů a obrázků ............................................................................... 70

12.1 Seznam tabulek ......................................................................................................... 70

12.2 Seznam grafů ............................................................................................................. 70 12.3 Seznam obrázků ........................................................................................................ 71

[email protected]



1. Úvod Kvalita ovzduší je sledována pravidelně na území celé České republiky

prostřednictvím sítě měřících stanic (tzv. imisní monitoring) v souladu se zákonem

č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší. Státní síť imisního monitoringu provozuje Ministerstvo životního prostředí, které tím pověřilo Český hydrometeorologický ústav (dále jen ČHMÚ).

V souladu s legislativními požadavky je státní imisní síť koncipována tak, aby

stanicemi automatizovaného imisního monitoringu bylo zajištěno sledování úrovně znečištění ovzduší na území celého státu. Podmínky posuzování a hodnocení kvality ovzduší

specifikuje prováděcí vyhláška o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší; tj. Vyhláška

č. 330/2012 Sb., o způsobu posuzování a vyhodnocení úrovně znečištění, rozsahu informování veřejnosti o úrovni znečištění a při smogových situacích, která mimo jiné stanoví

podmínky pro umísťování měřících stanic a jejich počty na území zón a aglomerací tak, aby naměřené hodnoty byly reprezentativní pro větší územní celky v rámci ČR. Vedle údajů ze

stanic imisního monitoringu ČHMÚ přispívá do imisní báze Informační systém kvality ovzduší (dále jen ISKO) již řadu let několik dalších organizací podílejících se na sledování znečištění

venkovního ovzduší v České republice (např. Zdravotní ústavy, VÚLHM, ČEZ, městské úřady, aj.).

Ekologické centrum Most pro Krušnohoří (ECM) od roku 2011 zpracovává každý rok

vyhodnocení imisní situace pro lokalitu Litvínov, kdy podkladem pro zpracování jsou imisní data ze Zdravotního ústavu (ZÚ) se sídlem v Ústí nad Labem, poskytovaná v rámci „Dohody o

spolupráci při vzniku a provozování Ekologického

centra Most pro Krušnohoří a o výměně informací o životním prostředí“.

ECM informuje o kvalitě ovzduší bezplatně veřejnost prostřednictvím bezplatné Zelené linky

800 195 342, webových stránek, elektronické pošty a regionálních médií. [email protected]



ECM pracuje s neverifikovanými daty (neverifikovaná data z automatizovaných monitorovacích stanic mohou obsahovat chybné údaje a mohou být neúplná).

2. Základní charakteristika území Mostecko včetně města Litvínova se nachází v klimatické oblasti T2, pro kterou je

typické dlouhé, teplé a suché léto a krátká, mírně teplá a až velmi suchá zima. Průměrná roční teplota sledovaného území je 8,2 °C. Roční úhrn srážek činí 499 mm a průměrný úhrn srážek ve vegetační době je 299 mm.[1]

Rozptylové podmínky jsou určeny stavem meteorologických prvků a veličin, které

rozhodujícím způsobem ovlivňují přenos a rozptyl znečišťujících látek v ovzduší. Jedná se

zejména o rychlost větru, teplotní zvrstvení atmosféry (průběh teploty s výškou). Při špatných rozptylových podmínkách (bezvětří nebo slabý vítr, přítomnost teplotní inverze) je nutno očekávat vysoké znečištění ovzduší. Při dobrých rozptylových podmínkách (čerstvý nebo silný vítr, teplota vzduchu s výškou klesá) se znečišťující látky promíchávají a ředí,

koncentrace jsou nízké. Kombinací inverzní vrstvy vzduchu a slabého proudění větru se rozptylové podmínky stávají nepříznivými a dochází ke kumulaci znečišťujících látek, jež

následně v ovzduší přetrvávají a hromadí se až do doby, než dojde ke změně meteorologických podmínek na stav příznivý pro rozptyl.

Nepříznivé rozptylové podmínky v oblasti Mostecka bývají způsobeny zejména jeho

polohou v kotlině, uzavřené hradbou Krušných hor, jež vytvářejí tzv. srážkový stín. Dochází zde k inverznímu zvrstvení ovzduší, které omezuje možnost proudění vzduchu.

[email protected]



Graf 1: Četnosti výskytu rozptylových podmínek a v jednotlivých měsících, rok 2015

Zdroj: http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/mes_zpravy/Rocni_zprava_2015.pdf

2.1 Oblasti s překročenými imisními limity Litvínovsko i další části Ústeckého kraje jsou dlouhodobě řazeny mezi oblasti

s překročenými imisními limity. Na obrázku č. 1 a 2 jsou vyznačeny oblasti s překročenými imisními limity v rámci celé České republiky.

Dle zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, účinného do 31. 8. 2012, se tyto oblasti

nazývaly oblastmi se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO). [2]

Velikosti území s překročením imisních limitů (dříve OZKO) v rozmezí let 2006 až 2014

jsou znázorněny v grafu č. 2.

[email protected]



Graf 2: Překročení imisního limitu (LV) v ČR, % plochy, 2006-2014

Zdroj: http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/grafroc/14groc/gr14cz/png/oVII3.png

Na obrázcích 1 a 2 jsou zobrazena území s překročením imisních limitů pro ochranu zdraví

lidí pro rok 2014 v celé ČR včetně a bez přízemního ozonu.

Obrázek 1: Překročení imisních limitů pro ochranu zdraví lidí pro rok 2014 v celé ČR včetně přízemního ozonu

Zdroj:http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/grafroc/14groc/gr14cz/png/oVII2.pnghttp://issar.cenia.cz/issar/pa ge.php?id=1531

[email protected]


Vyhodnocení imisní situace v Litvínově za rok 2015 Obrázek 2: Překročení imisních limitů pro ochranu zdraví lidí pro rok 2014 v ČR bez přízemního ozonu

Zdroj: http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/grafroc/14groc/gr14cz/png/oVII1.png

2.2 Mapy pětiletých průměrných koncentrací Dle §11, odst. 5 a 6 nového zákona o ochraně ovzduší č. 201/2012 Sb. jsou

zpracovávány mapy pětiletých průměrných koncentrací v síti 1x1 km. Pro hodnocení stávající

úrovně znečištění v předmětné lokalitě se vychází z map úrovní znečištění ve formátu shapefile (.shp ESRI). Mapy obsahují v každém čtverci 1×1 km hodnotu klouzavého průměru

koncentrace pro všechny znečišťující látky, které mají stanoven imisní limit (kromě ozonu a CO), za předchozích 5 kalendářních let.

Mapy slouží jako podklad pro návrh kompenzačních opatření podle § 11 odst. 6

zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, konkrétně k posouzení, zda dojde vlivem daného záměru k překročení některého ročního imisního limitu na dané lokalitě a tedy k aplikaci citovaného ustanovení.

Mapy ve formátu shapefile jsou k dispozici na internetové stránce ČHMÚ:

http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/ozko/ozko_CZ.html

[email protected]



Litvínovsko je dlouhodobě řazeno mezi oblasti s překročenými imisními limity pro

částice PM10, z podkladů ČHMÚ lze získat průměrné 5leté průměrné koncentrace této znečišťující látky.

Na obrázcích č. 3. a 4. jsou uvedeny průměrné 5leté koncentrace částic PM10 v letech

2007 - 2011 a 2010 - 2014.

Obrázek 3: Pětiletá průměrná koncentrace částic PM10 na Litvínovsku r. 2007 - 2011

Zdroj: ČHMÚ

[email protected]


Vyhodnocení imisní situace v Litvínově za rok 2015 Obrázek 4: Pětiletá průměrná koncentrace částic PM10 na Litvínovsku r. 2010 - 2014

Zdroj: ČHMÚ

3. ECM a vyhodnocení imisní situace 3.1 Informování o aktuální imisní situaci Od 1. 4. 2014 rozšířilo ECM oblast monitoringu aktuálního stavu ovzduší z oblasti

Mostecka, Teplicka a Chomutovska na celou oblast Ústeckého kraje. Na základě dohody

s ČHMÚ získalo ECM přístup ke všem měřicím stanicím automatického imisního monitoringu

Ústeckého kraje, jejichž provozovatelem je ČHMÚ. Kromě dat ČHMÚ jsou pro hodnocení

aktuálního stavu ovzduší využívána i data Zdravotního ústavu se sídlem v Ústí nad Labem (ZÚ).

[email protected]


Vyhodnocení imisní situace v Litvínově za rok 2015 Obrázek 5: Měřicí síť zóna Severozápad – Karlovarský a Ústecký kraj - stav 11/2015

Zdroj: ČHMÚ

Přehled imisních stanic, ze kterých jsou data ECM stahována a vyhodnocována,

je na obrázku č. 6.

[email protected]


Vyhodnocení imisní situace v Litvínově za rok 2015 Obrázek 6: Přehled měřicích imisních stanic, ze kterých ECM vyhodnocuje aktuální stav ovzduší

Zdroj: Zpracovalo ECM

Imisní data z jednotlivých stanic byla až do listopadu 2014 získávána ECM přes FTP

schránky, kde jsou hodnoty obnovovány každou hodinu. Z FTP schránek dispečeři ECM stahují aktuální data každé tři hodiny: v 6, 8, 11, 14, 17.

Od 18. 11. 2014 ECM využívá také nový software MicroISKO, pomocí kterého je

prováděno nepřetržité stahování dat, a z něhož jsou automaticky generovány grafické

výstupy pro webové stránky ECM. Grafy zobrazují aktuální hodinové koncentrace škodlivin v ovzduší a jejich vývoj za posledních 24 hodin. Zobrazování grafů je nezávislé na provozu

ECM, čímž je veřejnosti umožněn přístup k aktuálním informacím o stavu ovzduší v období svátků a víkendů, tedy po celý kalendářní rok.

K informování veřejnosti o aktuální imisní situaci a nestandardních událostech

v průmyslových podnicích s možným vlivem na stav ovzduší dochází prostřednictvím bezplatné Zelené linky 800 195 342 a webových stránek www.ecmost.cz.

ECM v týdenních intervalech vyhodnocuje imisní situaci na Mostecku a Teplicku pro

média, např. Mostecký a Teplický deník, týdeník Homér. V případě překročení prahových [email protected]



hodnot v ovzduší a vyhlášení smogové situace jsou bezprostředně informováni zástupci Odboru životního prostředí v Litvínově a Odboru životního prostředí a mimořádných událostí Magistrátu města Mostu a města Krupky. Elektronickou poštou jsou bezplatně informováni

o vyhlášení nebo odvolání smogové situace zájemci, kteří o tuto službu požádají prostřednictvím webových stránek ECM, e-mailem ([email protected]) nebo telefonicky bezplatné Zelené lince 800 195 342.

na

Kromě aktuálního přehledu je na webových stránkách ECM přístupné také

vyhodnocení imisních dat za uplynulý měsíc pro imisní stanice AIM Most ČHMÚ, Litvínov ZÚ

a AIM Lom ČHMÚ. K dispozici jsou grafy průměrných denních a hodinových koncentrací jednotlivých znečišťujících látek.

ECM zpracovává a umisťuje na webové stránky ECM zprávu o vyhodnocení imisní

situace za uplynulý rok a to v Mostě (od roku 2007), Litvínově (od roku 2011), Lomu (od roku 2012) a Krupce (od roku 2014). Zprávy jsou přístupné veřejnosti na webu ECM v sekci Ovzduší a hluk/Zprávy o kvalitě ovzduší a poskytují uživateli ucelený přehled o vývoji kvality ovzduší za období jednoho roku z vybrané lokality.

3.2 Dotazy a stížnosti 3.2.1 Dotazy na kvalitu ovzduší Zodpovídání dotazů na aktuální stav ovzduší patří ke stěžejním činnostem dispečerů

v rámci poradenské služby a poskytování informací o životním prostředí. Tuto službu využívají zejména pedagogové z mateřských a základních škol, maminky s dětmi na mateřské

či rodičovské dovolené a občané se zdravotními problémy. V roce 2015 ECM zodpovědělo 2 153 dotazů. Vývoj počtu dotazů v letech 2000 – 2015 je uveden v grafu č. 3.

[email protected]


Vyhodnocení imisní situace v Litvínově za rok 2015 Graf 3: Vývoj počtu dotazů v letech 2000–2015


Nejvíce dotazů se týkalo tématu ovzduší. Procentuální zastoupení tazatelů

dle bydliště je uvedeno v grafu č. 4. V přehledu tazatelů z řad veřejnosti je evidováno 65,1 %

(1 402) dotazů z Mostu, 7,2 % (156) z Litvínova, 1,53 % (33) z Chomutova, 5,2 % (112) z Jirkova, 0,9 (20) z Braňan, 1,30 % (28) z Louky u Litvínova, 0,7 % (14) z Duchcova, 1,4 % (31)

z Bíliny a 12,77 % (275) z ostatních obcí, mezi něž náleží např. Obrnice, Kadaň, Klášterec nad Ohří, Strupčice, Louny i další lokality spadající do Ústeckého kraje.

[email protected]


Vyhodnocení imisní situace v Litvínově za rok 2015 Graf 4: Porovnání přehledu dotazů v dle bydliště tazatele letech 2012-2015


3.2.2 Stížnosti ECM v roce 2015 přijalo celkem 27 stížností občanů, z nichž více jak polovina se týkala

stížností na pachovou zátěž. Celkem 21 stížnosti bylo z Mostu, dvě stížnosti z Litvínova, a po

jedné z Braňan, Horního Jiřetína, Hamru a Teplic. Z celkového množství stížností, přijatých od roku 2000 (viz graf č. 5), byl nejvyšší počet v roce 2012 (38). V posledních čtyřech letech nebyl

evidován žádný dotaz ani stížnost ze saského pohraničí. Přehled stížností dle jejich přijetí v jednotlivých měsících roku 2015 je zaznamenán v grafu č. 6. Nejvíce stížností bylo v roce 2015 přijato v březnu a všechny se týkaly problematiky pachové zátěže.

[email protected]


Vyhodnocení imisní situace v Litvínově za rok 2015 Graf 5: Přehled stížností evidovaných v ECM v letech 2000–2015

Zdroj: Zpracovalo ECM Graf 6: Přehled stížností v jednotlivých měsících roku 2015


[email protected]



4. Ochrana ovzduší dle platné legislativy Dne 1. 9. 2012 vstoupil v platnost zákon o ochraně ovzduší č. 201/2012 Sb., který

nahradil zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, a který zapracovává příslušné předpisy Evropské unie. Mimo jiné nově definuje pojem smogová situace a také podmínky jejího vzniku, vyhlášení a ukončení.

Zákon o ochraně ovzduší č. 201/2012 Sb. v sobě zahrnuje i imisní limity a zvláštní imisní

limity (nyní prahové hodnoty), které dříve byly stanoveny ve vyhláškách č. 597/2006 Sb. a č. 373/2009 Sb.

Hodnocení stavu znečištění ovzduší vychází z definování imisních limitů pro znečišťující

látky uvedené v příloze č. 1 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší.

4.1 Imisní limity dle zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší Imisní limity pro znečišťující látky uvedené v příloze č. 1 zákona č. 201/2012 Sb.,

o ochraně ovzduší, jsou uvedeny v následujících tabulkách č. 1, 2 a 3.

Tabulka 1: Imisní limity pro ochranu zdraví lidí dle přílohy č. 1 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší Znečišťující látka

Doba průměrování

SO2 oxid siřičitý

1 hodina

PM10 prachové částice PM2,5

NO2 oxid dusičitý

CO oxid uhelnatý benzen

24 hodin 24 hodin

kalendářní rok kalendářní rok

Maximální počet překročení

125

3

350

24

50

35

25

0

40

0

1 hodina

200

18

maximální denní 8hodinový klouzavý průměr

10 000

0

kalendářní rok

5

0

kalendářní rok

Zdroj: Příloha č. 1 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší

[email protected]

Imisní limit 3 (μg/m )

40

0


Vyhodnocení imisní situace v Litvínově za rok 2015 Tabulka 2: Imisní limity pro troposférický ozon pro ochranu zdraví lidí dle přílohy č. 1 zákona č. 201/2012 Sb.,

o ochraně ovzduší

Znečišťující látka


O3 troposférický ozon

Imisní limit 3 (μg/m )

Maximální tolerovaný počet překročení

maximální denní 8hodinový klouzavý průměr*

120

25x v průměru za 3 roky

*Maximální denní osmihodinová průměrná koncentrace se stanoví posouzením osmihodinových klouzavých průměrů počítaných z hodinových údajů a aktualizovaných každou hodinu. Každý osmihodinový průměr je připsán dni, ve kterém končí, to jest první výpočet je proveden z hodinových koncentrací během periody 17:00 předešlého dne a 01:00 daného dne. Poslední výpočet pro daný den se provede pro periodu od 16:00 do 24:00 hodin.

Zdroj: Příloha č. 1 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší

Tabulka 3: Imisní limity pro ochranu ekosystémů a vegetace dle přílohy č. 1 zákona č. 201/2012 Sb.,

o

ochraně ovzduší

Mez pro posuzování -3 [µg.m ] Znečišťující látka

SO2


rok a zimní období (1.10.-31.3.)

NOx kalendářní rok Zdroj: Příloha č. 1 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší

Imisní limit -3 [µg.m ]

Dolní LAT

Horní UAT

LV

8

12

20

19,5

24

30

4.2 Smogová situace dle zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší Nové znění zákona o ochraně ovzduší č. 201/2012 Sb. definuje v §10 smogovou situaci

takto: Smogová situace je stav mimořádně znečištěného ovzduší, kdy úroveň znečištění oxidem siřičitým, oxidem dusičitým, částicemi PM10 nebo troposférickým ozónem překročí některou z prahových hodnot uvedených v příloze č. 6 k tomuto zákonu za podmínek uvedených v této příloze. Příloha č. 6 výše uvedeného zákona stanovuje informativní a regulační prahové

hodnoty pro SO2, NO2 a částice PM10, a také informativní a varovnou prahovou hodnotu pro O3, které jsou závazné pro vyhlašování a odvolávání smogové situace.

[email protected]



V souladu se zákonem o ochraně ovzduší byla vydána i vyhláška č. 330/2012 Sb.,

o způsobu posuzování a vyhodnocení úrovně znečištění, rozsahu informování veřejnosti o úrovni znečištění a při smogových situacích. Nová „imisní vyhláška“ upravuje: 1) způsob a podmínky posuzování a vyhodnocení úrovně znečištění, 2) rozsah informování veřejnosti o úrovni znečištění, 3) rozsah informací podávaných veřejnosti při vzniku smogové situace.

Vyhláška nahrazuje a navazuje na nařízení vlády č. 597/2006 Sb., o sledování

a vyhodnocování kvality ovzduší, a vyhlášku č. 553/2002 Sb., kterou se stanoví hodnoty zvláštních imisních limitů znečišťujících látek, ústřední regulační řád a způsob jeho provozování včetně seznamu stacionárních zdrojů podléhajících regulaci, zásady pro vypracování

a provozování krajských a místních regulačních řádů a způsob a rozsah zpřístupňování informací o úrovni znečištění ovzduší veřejnosti, ve znění pozdějších předpisů.

Oproti předchozí právní úpravě neobsahuje vyhláška č. 330/2012 Sb. přípustné úrovně

znečištění (imisní limity) ani podmínky vyhlášení a ukončení smogových situací, které jsou

uvedeny přímo v zákoně o ochraně ovzduší (příloha č. 1 a č. 6 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší).

Nový zákon přinesl změnu také v délce trvání překročených prahových hodnot

podstatných pro vyhlášení smogové situace, což mohlo být důvodem pro zvýšení počtu vyhlášení smogových situací pro O3 v roce 2013 a 2015 a snížení počtu smogových situací vyhlášených pro částice PM10:

a) zatímco dříve docházelo k vyhlašování signálu upozornění (nyní vyhlášení smogové

situace) pro O3 až při překročení zvláštních imisních limitů ve třech hodinách po sobě,

podle nového zákona je vyhlášena smogová situace pro O3 již při samotném překročení

informativní prahové hodnoty, tj. 180 µg/m3.

b) pro částice PM10 je nyní stanovena hranice pro vyhlášení smogové situace až při překročení 24hodinové průměru 180 µg/m3 ve dvou po sobě následujících dnech

[email protected]



(tedy klouzavá 24hodinová průměrná koncentrace částic PM10 byla překročena ve 25

po sobě následujících hodinách), zatímco před vydáním zákona č. 201/2012 Sb. bylo rozhodující pouhé překročení 24hodinového průměru.

Smogová situace je dle zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, vyhlášena při

překročení některé z prahových hodnot (tj. informativní, regulační nebo varovné) vybrané

znečišťující látky. Informativní a regulační prahové hodnoty a jejich překročení jsou stanoveny pro škodliviny – SO2, NO2 a částice PM10. Informativní a varovná prahová hodnota je definována samostatně pouze pro O3.

Termín „smogová situace“ se používá již při překročení informativní prahové hodnoty

z důvodu zdůraznění závažnosti více než dvojnásobného překročení imisního limitu i s ohledem na bezprahový účinek působení částic PM10.

Podstata smogových situací a jejich vyhlašování zůstává nezměněna. V předchozí

právní úpravě docházelo často k záměnám termínů imisní limit a zvláštní imisní limit. Tato terminologie vycházela z legislativy platné v devadesátých letech.

V současně platné legislativě byla použita terminologie vycházející ze Směrnice

Evropského parlamentu a Rady 2008/50/ES o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro

Evropu a již se pracuje jen s pojmy imisní limity (které musí být dodržovány na celém území

České republiky) a smogové informativní a regulační prahové hodnoty (pro účely vyhlašování smogové situace a případné regulace zdrojů znečišťování).

Smogové situace rozlišujeme letního a zimního typu. Letní situace s vysokými

koncentracemi troposférického ozonu se vyskytují za horkého a suchého počasí v teplé polovině roku, nejčastěji od začátku dubna do konce září. Zimní smogové situace, spojené s vysokými koncentracemi SO2, NO2 a částicemi PM10 se nejčastěji pozorují v chladném

období od října do března roku následujícího. Výjimečně se mohou objevit vysoké koncentrace prachových částic i mimo toto období [3].

Seznam měřicích lokalit (viz obrázek č. 7 a tabulka č. 4) a jejich reprezentativnost pro

konkrétní území v rámci zóny nebo aglomerace je pro vyhlašování smogových situací

[email protected]



stanoven ve Věstníku Ministerstva životního prostředí (LISTOPAD 2015). Přímý odkaz ke stažení zde:

http://www.mzp.cz/osv/edice.nsf/FE95922FCE7FD55CC1257F0D00381676/$file/V%C4%9Bst n%C3%ADk_10_listopad.pdf

Obrázek 7: Seznam reprezentativních měřících lokalit pro vyhlašování smogových situací

Zdroj: ČHMÚ Tabulka 4: Reprezentativní stanice pro zónu Severozápad – Ústecký kraj

Znečišťující látka PM10

Reprezentativní stanice

Chomutov, Lom, Krupka, Most, Teplice, Litoměřice, Ústí nad Labem – Kočkov, Děčín, Tušimice

SO2

Tušimice, Lom, Ústí nad Labem – Kočkov, Litoměřice, Teplice

O3

Tušimice, Rudolice v Horách, Most, Lom, Teplice, Litoměřice, Ústí nad Labem – Kočkov, Sněžník

NO2

Tušimice, Lom, Děčín, Most, Ústí nad Labem - město

[email protected]



Měřicí stanice Litvínov ZÚ není reprezentativní stanicí pro vyhlášení smogových

situací žádné znečišťující látky.

V následujícím přehledu jsou uvedeny základní charakteristiky jednotlivých prahových

hodnot pro vybrané znečišťující látky.

4.2.1 Informativní prahová hodnota pro SO2, NO2 a částice PM10 Informativní prahová hodnota je považována za překročenou v případě, že alespoň

na jedné měřicí lokalitě reprezentativní pro úroveň znečištění v oblasti minimálně 100 km2 překročila

a) hodinová průměrná koncentrace SO2 hodnotu 250 µg/m3 ve třech po sobě následujících hodinách,

b) hodinová průměrná koncentrace oxidu NO2 200 µg/m3 ve třech po sobě následujících hodinách, nebo

c) dvacetičtyřhodinová průměrná koncentrace částic PM10 hodnotu 100 µg/m3 ve dvou po sobě následujících dnech a zároveň je za posledních 6 hodin alespoň na polovině měřicích stanic reprezentativních pro danou oblast rostoucí trend hodinových koncentrací částic

PM10. Trend koncentrací částic PM10 se vyhodnocuje z časové řady klouzavých

dvanáctihodinových průměrů hodinových koncentrací.

4.2.2 Regulační prahové hodnoty pro SO2, NO2 a částice PM10 Regulační prahová hodnota je považována za překročenou v případě, že alespoň na

polovině měřicích lokalit reprezentativních pro úroveň znečištění v oblasti minimálně 100 km2 překročila

a) hodinová průměrná koncentrace SO2 hodnotu 500 µg/m3 ve třech po sobě následujících hodinách,

b) hodinová průměrná koncentrace NO2 hodnotu 400 µg/m3 ve třech po sobě následujících

hodinách, nebo

[email protected]



c) dvacetičtyřhodinová průměrná koncentrace částic PM10 hodnotu 150 µg/m3 ve třech po sobě následujících dnech a zároveň je za posledních 6 hodin alespoň na polovině měřicích stanic reprezentativních pro danou oblast rostoucí trend hodinových koncentrací částic

PM10. Trend koncentrací částic PM10 se vyhodnocuje z časové řady klouzavých

dvanáctihodinových průměrů hodinových koncentrací. 4.2.3 Informativní a varovná prahová hodnota pro O3

Informativní prahová hodnota je považována za překročenou v případě, že alespoň na

jedné měřicí lokalitě reprezentativní pro úroveň znečištění v oblasti minimálně 100 km2

překročila hodinová koncentrace O3 hodnotu 180 µg/m3.

Varovná prahová hodnota je považována za překročenou v případě, že alespoň na

jedné měřicí lokalitě reprezentativní pro úroveň znečištění v oblasti minimálně 100 km2 překročila hodinová koncentrace O3 hodnotu 240 µg/m3.

Podmínky vzniku a ukončení smogových situací jsou uvedeny v příloze č. 6 k zákonu

č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší. Přehled všech uvedených prahových hodnot je uveden v tabulce č. 5.

[email protected]


Vyhodnocení imisní situace v Litvínově za rok 2015 Tabulka 5: Informativní, regulační a varovné prahové hodnoty

Informativní prahová hodnota pro oxid siřičitý, oxid dusičitý a částice PM10 SO2

oxid siřičitý NO2

oxid dusičitý PM10

Částice

250 µg/m

3

200 µg/m

3

100 µg/m

3

Při překročení uvedeného hodinového průměru koncentrace ve 3 po sobě následujících hodinách Při překročení 24hodinového průměru koncentrace ve dvou po sobě následujících dnech

Regulační prahové hodnoty pro oxid siřičitý, oxid dusičitý a částice PM10 SO2 oxid siřičitý

500 µg/m

3

NO2 oxid dusičitý

400 µg/m

3

PM10 částice

150 µg/m

3

Při překročení uvedeného hodinového průměru koncentrace ve 3 po sobě následujících hodinách Při překročení 24hodinového průměru koncentrace ve třech po sobě následujících dnech

Informativní a varovná prahová hodnota pro troposférický ozon Informativní prahová hodnota O3 Varovná prahová hodnota O3

180 µg/m

3

240 µg/m

3

Při překročení hodinové koncentrace Při překročení hodinové koncentrace

Všechny výše uvedené úrovně znečištění ovzduší se vztahují na standardní podmínky - objem přepočtený na teplotu 293,15 K a normální tlak 101,35 kPa. Zdroj: Příloha č. 6 k zákonu č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší

4.3 Ukončení smogové situace Smogová situace je ukončena, pokud na žádné měřicí lokalitě reprezentativní pro

úroveň znečištění v oblasti minimálně 100 km2 není překročena žádná prahová hodnota, přičemž tento stav trvá nepřetržitě alespoň 12 hodin a na základě meteorologické

předpovědi není očekáváno obnovení meteorologických podmínek podmiňujících smogovou situaci v průběhu 48 hodin následujících po poklesu úrovní znečištění pod prahové hodnoty. Časový interval 12 hodin se zkracuje až na 3 hodiny v případě, že meteorologické podmínky

nelze označit jako podmiňující smogovou situaci a podle meteorologické předpovědi je téměř vyloučeno, že v průběhu nejbližších 48 hodin takové podmínky opět nastanou. [email protected]



5. Měřicí stanice pro vyhodnocení imisní situace v Litvínově Pro zpracování této zprávy o imisní situaci v Litvínově byla použita data z měřicí

stanice Litvínov ZÚ (viz obrázky č. 8 - 10), která se nachází v 1. patře jedné z budov

Krušnohorské polikliniky s.r.o. V tabulce č. 6 jsou uvedeny základní údaje o měřicí stanici včetně měřených škodlivin. Měřicí stanice se řadí mezi tzv. stanice pozaďové.

Pozaďové stanice jsou stanice umístěné v nezatížených lokalitách a měří pozadí

regionů, měst a průmyslových oblastí. Rozhodujícím kritériem pro pozaďovou stanici je

skutečnost, že stanice není přímo ovlivněna žádným zdrojem znečištění ovzduší. Přirozené imisní pozadí se v ovzduší vyskytuje nezávisle na lokálních antropogenních zdrojích. Poloměr reprezentativnosti stanice se zde liší podle typu oblasti:

• •

u stanic městských a předměstských: více než 1 – 1,5 km,

u stanic venkovských: více než 5 až cca 60 km (v ČR se většinou pohybuje od 10 do 20 km) [4].

Obrázek 8: Umístění měřicí stanice ZÚ v Litvínově

Zdroj: www.mapy.cz

[email protected]


Vyhodnocení imisní situace v Litvínově za rok 2015 Obrázek 9: Měřicí stanice Litvínov ZÚ

Zdroj: www.mapy.cz

Obrázek 10: Měřicí stanice Litvínov ZÚ – bližší pohled

Zdroj: www.mapy.cz

[email protected]



5.1 Charakteristika měřicí stanice ZÚ v Litvínově Tabulka 6: Charakteristika měřicí stanice ZÚ v Litvínově

Základní údaje

Kód lokality: Název: Stát: Vlastník: Kraj: Okres: Obec (ZÚJ):

ULIV Litvínov Česká republika Zdravotní ústav Ústí n/L Ústecký Most Litvínov

Zkratka: EOI - typ stanice: EOI - typ zóny: EOI - charakteristika zóny: Ekosystémy: EOI B/R - podkategorie:

B/U/R pozaďová městská obytná

Klasifikace

Adresa lokality (nepovinné)

Krušnohorská poliklinika s.r.o. 436 01 Litvínov

Správce lokality, adresa

ZÚ ÚL,CHL ÚL Pasteurova 9 400 02 Ústí n. Labem Zeměpisné souřadnice: Nadmořská výška: Terén: Krajina: Reprezentativnost:

Lokalizace

Tel.: 477751210 Fax:.: 477751277 E-mail: [email protected]

50° 36´ 0.000" sš 13° 36´ 29.997" vd 334 m

Doplňující údaje

horní nebo střední část povlovného svahu (do 8 %) vícepodlažní zástavba oblastní měřítko - městské nebo venkov (4-50 km) Umístění Stanice se nachází v budově polikliniky, v 1. patře vedle dispečeru sanitek. Kód

Seznam měřicích programů:

ULIVK ULIVT ULIV0

Datum vzniku: 01.01.1991 Měřené znečišťující látky:

Typ Kombinované měření Měření těžkých kovů v SPM Měření těžkých kovů v PM10

Vznik a zánik měřicího místa:

Datum zániku:

SO2,, PM10, O3, H2S, NO2, NOx, NO

Zdroj: ČHMÚ

[email protected]



6. Vyhodnocení imisní situace za rok 2015 V průběhu roku docházelo na stanici ZÚ Litvínov k poruchám a opravám, proto není

možné z tohoto důvodu provést ucelené vyhodnocení a porovnání s ostatními roky. Z roku 2015 nebyla data k dispozici z přelomu února a března, z konce března, začátku dubna, z června a v červenci.

Dle sdělení provozovatele měřicí stanice Litvínov ZÚ docházelo od listopadu až do

prosince k výměně oken v areálu Krušnohorské polikliniky, kde je umístěna i stanice měření imisí, proto byla stanice vypnuta a data nebyla k dispozici.

6.1 Oxid siřičitý – SO2 Zdroje emisí a imisí SO2

Zdrojů emisí oxidů síry je několik, antropogenního (spalování paliv obsahujících síru,

úniky z průmyslu) a neantropogenního charakteru.

Antropogenní zdroje emisí můžeme shrnout následovně. Dnešní společnost

spotřebovává velká množství paliv v mnoha různorodých aplikacích, jako jsou například: výroba elektrické energie, výroba tepelné energie, rafinerie ropy, dopravní prostředky nebo

zpracování kovů. Ve všech těchto zařízeních může při spalování paliv obsahujících síru docházet k její oxidaci na SOx a následnému úniku do ovzduší. Při spalování tuhých paliv asi

95% přítomné síry přechází na SO2, u kapalných paliv je to prakticky 100 %. SO2 je ve

spalinách částečně oxidován na SO3. V kouřových plynech z elektráren před odsířením

dosahuje poměr SO3/SO2 1/40 až 1/80. Mnohdy lze ale použít účinná odsiřovací zařízení či jiné technologie, které mohou u některých zdrojů emise oxidů síry omezit nebo dokonce prakticky zcela zlikvidovat. Hlavní význam mají emise SO2, protože SO3 se ve spalinách běžně

nachází jen asi 2% (z celkového obsahu sloučenin síry). SO3 v ovzduší následně vzniká oxidací

oxidu siřičitého. V průmyslu výroby kyseliny sírové jsou užívána velká množství SO2. Proto je

zde možné nalézt potenciální riziko úniků této látky do ovzduší.

Mezi neantropogenní (přírodní) zdroje můžeme zařadit vulkanickou činnost, lesní

požáry a oceány [5].

[email protected]



Vliv na zdraví lidí, vegetaci a ekosystémy

Při běžných koncentracích kolem 0,1 mg.m-3 SO2 dráždí oči a horní cesty dýchací.

Při koncentraci 0,25 mg.m-3 dochází ke zvýšení respirační nemocnosti u citlivých dospělých

i dětí. Koncentrace 0,5 mg.m-3 vede k vzestupu úmrtnosti u starých chronicky nemocných

lidí. Významně ohroženou skupinou lidí jsou především astmatici, kteří bývají na působení oxidů síry velmi citliví.

Při kontaktu s vyššími koncentracemi SO2 dochází u exponované osoby zejména

k následujícím konkrétním projevům: poškození očí; poškození dýchacích orgánů (kašlání, ztížení dechu); při velmi vysokých koncentracích tvorba tekutiny v plicích (edém). Opakovaná expozice způsobuje ztrátu čichu, bolesti hlavy, nevolnost a závratě.

Účinky oxidu sírového, který se v ovzduší nachází obvykle v menší koncentraci, jsou

v podstatě účinky aerosolu kyseliny sírové, jejíž dráždivé účinky na dýchací orgány jsou ještě nepříznivější než u SO2.

Koncentrace SO3 jsou v ovzduší obvykle podstatně menší než koncentrace SO2.

SO2 může způsobovat širokou škálu negativních dopadů jak na životní prostředí, tak na zdraví

člověka. Během určité doby v ovzduší přechází fotochemickou nebo katalytickou reakcí na

oxid sírový, který je hydratován vzdušnou vlhkostí na aerosol kyseliny sírové. Rychlost

oxidace závisí na povětrnostních podmínkách, teplotě, slunečním svitu, přítomnosti

katalyzujících částic atd. Běžně se během jedné hodiny odstraní 0,1 až 2% přítomného SO2. Kyselina sírová může reagovat s alkalickými částicemi prašného aerosolu za vzniku síranů. Sírany se postupně usazují na zemský povrch nebo jsou z ovzduší vymývány srážkami. Při

nedostatku alkalických částic v ovzduší dochází k okyselení srážkových vod až na pH < 4.

Tímto způsobem oxidy síry společně s oxidy dusíku tvoří takzvané kyselé deště. Ty pak mohou být větrem transportovány na velké vzdálenosti a způsobit značná poškození lesních

porostů i průmyslových plodin, uvolňují z půdy kovové ionty, poškozují mikroorganismy, znehodnocují vodu a mohou způsobit úhyn ryb.

Oxidy síry byly také podstatnou příčinou vzniku tzv. smogu „londýnského typu“.

Kyselé deště také poškozují stavby tím, že postupně při delších expozicích rozpouštějí

některé druhy zdiva [5].

[email protected]



Trendy

Po roce 1998 došlo v souvislosti s nabytím účinnosti zákona č. 309/1991 Sb.,

o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami a splněním předepsaných emisních limitů k výraznému snížení imisních koncentrací SO2. Od té doby roční průměrné koncentrace této

látky nepřekročily na venkovských lokalitách stanovený imisní limit 20 µg.m-3. V roce 2008 došlo na celém území ČR k dalšímu snížení koncentrací SO2. V letech 2009 a 2010 bylo naopak zaznamenáno mírné zvýšení znečištění SO2, ale od roku 2011 do roku 2014 je patrný další klesající trend (viz obrázek č. 11).

Vývoj trendů koncentrací SO2 je způsoben poklesem emisí, odsířením uhelných

elektráren a změnou používaných paliv. Vliv na meziroční kolísání koncentrací mají rovněž v jednotlivých letech odlišné meteorologické podmínky [6].

Obrázek 11: Trendy ročních charakteristik SO2 v České republice, 2000–2014

Zdroj: ČHMÚ

Legislativa SO2

Imisní limity na ochranu zdraví lidí jsou uvedeny v příloze č. 1 zákona č. 201/2012 Sb.,

o ochraně ovzduší. Pro SO2 je stanoven hodinový i denní imisní limit. Hodnota hodinového

imisního limitu pro SO2 je 350 μg/m3, legislativa připouští maximálně 24 překročení za rok.

[email protected]



Hodnota denního imisního limitu pro SO2 je 125 μg/m3, maximální přípustné překročení jsou 3 za rok.

Monitoring SO2

Průměrné roční koncentrace SO2 na měřicí stanici Litvínov ZÚ jsou uvedeny v tabulce

č. 7. Zatímco v roce 2013 byla naměřena nejnižší roční průměrná koncentrace (8,9 μg/m3)

za celé období měření SO2 na této stanici (od roku 1992), v roce 2014 se hodnota opět, byť jen nepatrně, zvýšila. Rok 2015 nezůstal výjimkou a opět došlo k nárůstu průměrné roční

koncentrace na 18,1 μg/m3, oproti roku 2014 došlo ke zvýšení o 7,2 μg/m3. Hranice

120 μg/m3 byla překročena ve 22 hodinách s maximem 520,9 μg/m3 dne 5. 11. 2015. Tabulka 7: Průměrné roční koncentrace SO2 na měřicí stanici Litvínov ZÚ SO2 3

(µg/m )

Litvínov ZÚ

2006 17,8

2007 18,6

2008 19,5

2009 21,6

2010 26

Hodinový imisní limit pro ochranu zdraví – 350 μg/m – max. 24x za rok 3

Roky

2011 16,9

2012 11,7

2013 8,9

2014 10,9

2015 18,1

Denní imisní limit pro ochranu zdraví – 125 μg/m – max. 3x za rok 3

Informativní prahová hodnota – 250 μg/m 3 Regulační prahová hodnota – 500 μg/m

3

Zdroj: Zpracovalo ECM na základě neverifikovaných dat ZÚ Ústí nad Labem

Z uvedených denních i hodinových grafů (grafy č. 7 a 8) je patrné, že vyšších

koncentrací bylo dosaženo zejména na konci roku, které je obdobím zvýšeného využívání lokálních topenišť. Maximální naměřená hodnota v Litvínově koresponduje s obdobím, kdy byla poprvé od roku 1997 vyhlášena smogová situace pro SO2 v Ústeckém kraji (5. 11. 2015).

[email protected]


Vyhodnocení imisní situace v Litvínově za rok 2015 Graf 7: Průměrné hodinové koncentrace SO2 na měřicí stanici Litvínov ZÚ za rok 2015


Graf 8: Průměrné denní koncentrace SO2 na měřicí stanici Litvínov ZÚ za rok 2015


[email protected]



6.2 Sulfan - H2S (dříve sirovodík) Zdroje emisí a imisí H2S

Sulfan je bezbarvý plyn, silně zapáchající po zkažených vejcích, který vzniká rozkladem

organického materiálu ve styku se sírou nebo sloučeninami, obsahujícími síru, při nedostatku kyslíku. Zdrojem emisí H2S je především průmysl, např. výroba koksu a viskózové stříže,

ropné rafinérie, výroba celulózy, ale také čistírny odpadních vod. V přírodě se vyskytuje v okolí sirných pramenů, jezer a geotermálně aktivních oblastí. Antropogenní emise H2S však představují pouze asi 10 % jeho globálních emisí.


Dominantním vstupem sulfanu do organismu je dýchání, perorální příjem je

zanedbatelný. H2S se vstřebává jako hydrogensulfidový anion. Sulfidový anion je

transformován sulfidoxidázovým systémem v játrech a ledvinách hlavně na sírany

a thiosírany.

Ve své akutní formě je otrava H2S hlavně výsledkem účinků na nervový a respirační

systém. Hlavním toxikologickým působením na buňky mozku je inhibice funkce enzymu cytochromoxidázy na konci mitochondriálního řetězce. V pokusech na zvířatech nízké expoziční koncentrace způsobily hematologické změny a poruchy srdeční činnosti.

Akutní expozice koncentrací nad 5 mg/m3 způsobují intenzivní dráždění očí,

koncentrace kolem 15 mg/m3 má za následek zánět spojivek a otupení smyslových nervů

ve spojivce (ústup bolesti). Koncentrace 70 mg/m3 již způsobuje vážné poškození očí a koncentrace 225 mg/m3 paralyzuje čichové vnímání, takže vyřadí funkci čichu jako

varovného signálu. Při koncentracích nad 400 mg/m3 hrozí plicní edém, silné poškození centrálního nervového systému, křeče a zástava dechu. Koncentrace 1 400 mg/m3 vede ke

kolapsu okamžitě. V případech smrtelných otrav u člověka byl nalezen edém mozku, degenerace a nekróza mozkové kůry a bazálních ganglií.

U subchronických expozic zvířat se vyskytují účinky na srdečně - cévní, dýchací

a trávicí systém, účinky na krvetvorbu, kůži, žlázy s vnitřní sekrecí a na oko a oční nerv (112 mg/m3), dále účinky na játra a vývojové účinky (70 mg/m3 ). [email protected]



O chronických otravách lidí jsou údaje velmi vzácné. Lze je čerpat jen z několika

epidemiologických studií profesionální expozice pracovníků papíren se sulfátovou technologií, které při průměrných koncentracích okolo 30 mg/m3 zjistily zvýšení úmrtnosti na

kardiovaskulární nemoci (zejména srdeční infarkt), častější ztrátu schopnosti soustředit se

a bolesti hlavy. U pracovníků exponovaných průměrným koncentracím 1,5 až 3 mg/m3 byla zjištěna snížená aktivita enzymů syntetizujících hem v retikulocytech (chybí však důkaz, že příčinou byl sirovodík a ne další faktory, kterým byli vystaveni). Legislativa H2S

Imisní limit pro H2S není stanoven, Statním zdravotním ústavem je stanovena pouze

referenční koncentrace pro ochranu proti obtěžování zápachem, tzv. půlhodinový hygienický limit činí 7 μg/m3 (dle tabulky referenčních koncentrací vydané Státním zdravotním ústavem). Monitoring H2S

Pachová zátěž H2S se dotýká téměř celého regionu Mostecka a Litvínovska, nejvíce jsou

ovlivněna zejména města Most a Litvínov. V roce 2010 byl odstaven analyzátor H2S na měřicí

stanici Most ZÚ, koncentrace tohoto polutantu jsou nyní v oblasti měřeny pouze na stanici Litvínov ZÚ.

Od srpna roku 2013 byl pro poruchovost odstaven analyzátor H2S na měřicí stanici ZÚ

v Litvínově a byl zprovozněn až v září 2014. Dle tabulky č. 8 byla v roce 2015 naměřena třetí nejvyšší průměrná roční koncentrace (4,7 μg/m3), nejvyšší průměrná roční koncentrace byla zaznamenána v roce 2010 (13,5 μg/m3). Půlhodinová a hodinová hodnota dosáhly svého maxima 5. 11. 2015 (156,3 μg/m3).

Celkový počet hodin měření v roce 2015 měl být realizován v počtu 8760 hodin, ale

ve skutečnosti měření proběhlo pouze v počtu 6533 hodin, z nichž 610 vykázalo překročení

referenční koncentrace pro ochranu proti obtěžování zápachem (7 μg/m3). K překročení

došlo v 9,34 % a maximální naměřená koncentrace sulfanu byla cca 22x větší než referenční koncentrace.

[email protected]


Vyhodnocení imisní situace v Litvínově za rok 2015 Tabulka 8: Průměrné roční koncentrace H2S na měřicí stanici Litvínov ZÚ H2S (µg/m 3)

Litvínov ZÚ

2006

2007

2008

2009

2010

4,1

2,8

2,8

5,7

13,5

Roky

2011

2012

2013

2014

2015

4,2

6

-

-

4,7

Půlhodinový hygienický limit - 7 μg/m Pozn.: Tabulka průměrných ročních koncentrací sulfanu z měřicí stanice Litvínov ZÚ je uvedena pro zdokumentování vysokých koncentrací této škodliviny v sledované oblasti. 3


Vzhledem k tomu, že hygienický limit pro sulfan je sledován v půlhodinových

intervalech, je do hodnocení zařazen i graf s jeho půlhodinovými koncentracemi (graf č. 9),

neboť při hodinovém sledování dochází k překrytí nejvyšších koncentrací, jak je patrné z porovnání grafů č. 9 a 10.

Graf 9: Průměrné půlhodinové koncentrace H2S na měřicí stanici Litvínov ZÚ za rok 2015


[email protected]


Vyhodnocení imisní situace v Litvínově za rok 2015 Graf 10: Průměrné hodinové koncentrace H2S na měřicí stanici Litvínov ZÚ za rok 2015

Zdroj: Zpracovalo ECM na základě neverifikovaných dat ZÚ Ústí nad Labem Graf 11: Průměrné denní koncentrace H2S na měřicí stanici Litvínov ZÚ za rok 2015


[email protected]



6.3 Oxidy dusíku, oxid dusičitý a oxid dusnatý - NOx, NO2 a NO Zdroje emisí a imisí NOx, NO2 a NO Emise oxidu dusíku jsou dnes velmi závažným problémem hlavně díky tomu, že jsou

spojeny se spalováním i ušlechtilých paliv (plyn, nafta) a biomasy. Emise oxidu dusíku mají

navíc v dnešní době rostoucí charakter. Primárním zdrojem (vytvářejícím až 55%

antropogenních NOX) jsou i přes využívání katalyzátoru motorová vozidla. Při spalování ušlechtilých paliv v motorových vozidlech je dosahováno vysoké teploty hoření, a proto zde dochází k oxidaci vzdušného dusíku (N2) na takzvané vysokoteplotní NOx [7].

Emise oxidů dusíku (NOx) se tvoří při spalování paliv v závislosti na teplotě spalování,

obsahu dusíku v palivu a přebytku spalovacího vzduchu. Emise NOx vznikají i při některých chemicko-technologických procesech (výroba kyseliny dusičné, amoniaku, hnojiv apod.). Zatímco při spalování paliv se podíl NO2 v emisích NOx pohybuje obvykle v intervalu do 5 %,

u některých chemicko-technologických procesů může podíl NO2 představovat až 100 % emisí NOx.

Největší množství emisí NOx pochází z dopravy, konkrétně pak ze sektorů: Silniční

doprava: Nákladní doprava nad 3,5 t a Osobní automobily a dále Zemědělství, lesnictví, rybolov: Nesilniční vozidla a ostatní. Klesající trend emisí NOx souvisí především s přirozenou

obnovou vozového parku a se zavedením emisních stropů pro emise NOx ze zdrojů v sektoru Veřejná energetika a výroba tepla.

Podíl jednotlivých typů zdrojů na celkových emisích se liší podle konkrétní skladby

zdrojů v dané oblasti. Produkce emisí NOx je soustředěna především podél dálnic, ve velkých

městech a v krajích (Ústecký, Středočeský, Moravskoslezský), ve kterých jsou umístěny významnější energetické výrobní celky.


Působení NO2 je spojováno se zvýšením celkové, kardiovaskulární a respirační

úmrtnosti. Je majoritně emitován při spalování, nejvyšší měřené hodnoty nalézáme v

oblastech zatížených intenzivní dopravou a vytápěním. Hlavním účinkem krátkodobého působení vysokých koncentrací NO2 je nárůst reaktivity dýchacích cest. Na základě působení [email protected]



na změny reaktivity u nejcitlivějších astmatiků je také odvozena doporučená hodnota

Světové zdravotnické organizace (World Health Organization – WHO) pro 1hodinovou koncentraci NO2 (200 μg/m3) [8].

Nejvíce jsou NO2 vystaveni obyvatelé velkých městských aglomerací významně

ovlivněných dopravou. Pro děti znamená expozice vyšším hodnotám NO2 zvýšené riziko respiračních onemocnění v důsledku snížené obranyschopnosti vůči infekci a snížení plicních

funkcí. Z hodnot zjištěných ročních průměrů vyplývá, že u obyvatel v dopravou zatížených oblastech lze očekávat snížení plicních funkcí, zvýšení výskytu respiračních onemocnění,

zvýšený výskyt astmatických obtíží a alergií, a to u dětí i dospělých. Pro děti znamená expozice NO2 zvýšené riziko respiračních onemocnění v důsledku snížené obranyschopnosti vůči infekci, snížení plicních funkcí [8].

Dusík jako takový je biogenní prvek, to znamená, že je v přiměřeném množství

nezbytný pro růst rostlin. Je běžnou praxí, že je dodáván do půdy ve formě různých hnojiv pro podporu růstu plodin. Na druhou stranu ale oxidy dusíku jako NO a NO2 ve vyšších

koncentracích rostliny poškozují a mohou způsobit jejich větší náchylnost k negativním vlivům okolí jako je mráz či plísně. Oxid dusičitý je společně s oxidy síry součástí tzv. kyselých dešťů, které mají negativní vliv například na vegetaci a stavby a dále okyselují vodní plochy a

toky. Důvodem je fakt, že oxidy dusíku v ovzduší postupně přecházejí na kyselinu dusičnou, která reaguje s prachovými částicemi a například s oxidy hořčíku a vápníku či s amoniakem za

vzniku tuhých částic, které jsou z atmosféry odstraňovány jednak sedimentací a jednak

vymýváním srážkovou činností. Dusičnanové ionty, které jsou potom v zeminách a vodách přítomny, sice působí příznivě na růst rostlin, avšak při vyšších koncentracích muže docházet i k úhynu ryb a nežádoucímu nárůstu vodních rostlin (tzv. eutrofizace vod) [7]. Trendy

V průběhu 90. let došlo k výraznému poklesu jak ročních průměrných koncentrací

NO2 a NOx. Důvodem byl prudký pokles emisí v tomto období v důsledku nabytí účinnosti zákona č. 309/1991 Sb. a na něj navazujícího zavádění nových technologických opatření ke snižování emisí. Vliv měla také změna skladby průmyslové výroby a vozového parku a složení

[email protected]



pohonných hmot. Velký význam na průběh meziroční proměnlivosti koncentrací NO2 a NOx, ale i dalších znečišťujících látek, mají meteorologické a rozptylové podmínky.

Relativně strmě klesající trend z 90. let minulého století pokračoval až do roku 2000.

Od tohoto roku dochází střídavě k nárůstům a poklesům průměrných ročních koncentrací.

Nejvýraznější nárůsty koncentrací byly zaznamenány v letech 2003, 2006 a 2010,

pravděpodobně v důsledku nepříznivých meteorologických a rozptylových podmínek, které se v těchto letech vyskytovaly.

Od roku 2011 je možné pozorovat pozvolna klesající trend všech sledovaných

charakteristik – viz následující obrázek č. 12.

Obrázek 12: Trendy vybraných imisních charakteristik NO2 a NOx 2000 - 2014

Zdroj: ČHMÚ

Legislativa NOx, NO2 a NO

Při sledování a hodnocení kvality venkovního ovzduší se pod termínem oxidy dusíku

(NOx) rozumí směs oxidu dusnatého (NO) a oxidu dusičitého (NO2). Imisní limit pro ochranu lidského zdraví je stanoven pro NO2, limit pro ochranu ekosystémů a vegetace je stanoven

pro NOx.

[email protected]



Monitoring NOx, NO2 a NO

Na imisní stanici Litvínov ZÚ byla v roce 2015 naměřena druhá nejnižší roční

průměrná koncentrace NO2 od roku 2006 (viz tabulka č. 9).

Již 5 let po sobě nepřekročila hodinová koncentrace oxidu dusičitého NO2 hodnotu

25 μg/m3 (index kvality ovzduší č. 1), v roce 2015 činilo hodinové maximum 11 μg/m3. Pro porovnání s roky 2014, kdy bylo hodinové maximum 13,2 μg/m3 a v roce 2013 to bylo

14,7 μg/m3. K mírnému snížení došlo i u průměrné roční koncentrace z 2,9 μg/m3 na 2,8 μg/m3, viz tabulka č. 9.

Pro názornost je uveden počet překročení indexu č. 1 oxidu dusičitého NO2 od roku

2006: 2006 - 455x, 2007 - 144x, 2008 – 4x, 2009 – 2x, 2010 – 6x, od roku 2011 – 0. Tabulka 9: Průměrné roční koncentrace NO2 na měřicí stanici Litvínov ZÚ NO2 3

(µg/m )

Litvínov ZÚ

2006 11,3

2007 7,5

2008 5,5

2009 5,8

2010 5,8

Hodinový imisní limit pro ochranu zdraví – 200 μg/m – max. 18 za rok Roční imisní limit pro ochranu zdraví – 40 μg/m

3

Roky

2011 4,5

2012 3

2013 2,7

2014 2,9

2015 2,8

3

Informativní prahová hodnota – 200 μg/m – ve třech po sobě následujících hodinách 3 Regulační prahová hodnota – 400 μg/m – ve třech po sobě následujících hodinách 3


Průměrné hodinové a denní koncentrace oxidů dusíku jsou uvedeny v grafech č. 12

a 13. Je zde patrný roční i denní chod koncentrací, kdy vyšší hodnoty bývají naměřeny na

počátku roku a od srpna do října, s postupným snižováním hodnot již od jarních měsíců a zřetelným poklesem v průběhu léta. V roce 2015 se vyskytovaly nejvyšší hodnoty na počátku roku.

[email protected]


Vyhodnocení imisní situace v Litvínově za rok 2015 Graf 12: Průměrné hodinové koncentrace NOx, NO2 a NO na měřicí stanici Litvínov ZÚ za rok 2015

Zdroj: Zpracovalo ECM na základě neverifikovaných dat ČHMÚ

Graf 13: Průměrné denní koncentrace NOx, NO2 a NO na měřicí stanici Litvínov ZÚ za rok 2015

Zdroj: Zpracovalo ECM na základě neverifikovaných dat ČHMÚ [email protected]



6.4 Troposférický (přízemní ozon) - O3 Zdroje emisí a imisí O3

Ozon (O3) nemá v atmosféře vlastní významný zdroj. Jedná se o tzv. sekundární látku

vznikající v celé řadě velmi komplikovaných nelineárních fotochemických reakcí. Prekurzory O3 jsou oxidy dusíku (NOx) a nemetanické těkavé organické látky (NMVOC), které jsou

emitovány z celé řady zdrojů antropogenních (doprava, manipulace s ropou a jejími deriváty, rafinerie, použití barev a rozpouštědel atd.), ale i přirozených (např. biogenní emise z vegetace). V globálním měřítku hrají roli i metan (CH4) a oxid uhelnatý (CO).

Důležitou reakcí tvorby O3 je fotolýza NO2 zářením o vlnové délce 280–430 nm, při

které vzniká NO a atomární kyslík. Reakcí atomárního a molekulárního kyslíku pak za přítomnosti katalyzátoru dochází ke vzniku molekuly O3.

Při vzniku O3 z prekurzorů nezáleží pouze na absolutním množství prekurzorů, ale

i na jejich vzájemném poměru. Významnou roli při vzniku O3 hrají ale i meteorologické podmínky.

Imisní koncentrace O3 rostou s rostoucím ultrafialovým zářením a teplotou, naopak klesají s

rostoucí relativní vlhkostí vzduchu. Vysoké koncentrace bývají spojeny s déletrvající anticyklonální situací. Kromě výše popsaného fotochemického mechanismu se koncentrace O3 mohou zvyšovat i epizodicky v důsledku průniku stratosférického O3 do troposféry a též při bouřkách.

Koncentracemi O3 jsou nejméně zatížené dopravní lokality ve městech, kde je O3

odbouráván chemickou reakcí s NO. Lze předpokládat, že koncentrace O3 jsou podlimitní i v dalších dopravně zatíženějších městech, ve kterých však z důvodu absence měření nelze pomocí stávající metodiky konstrukce map toto pravděpodobné snížení dokladovat.

Naopak nejvyšší koncentrace O3 jsou měřeny na venkovských pozaďových lokalitách.

Vysoké koncentrace troposférického ozonu se vyskytují za horkého a suchého počasí

v teplé polovině roku, nejčastěji od začátku dubna do konce září. Maximální koncentrace

ozonu v průběhu dne se vyskytují v časných odpoledních hodinách. Ve vyšších polohách v horských oblastech je denní chod koncentrace ozonu méně výrazný a během letních smogových situací se mohou vysoké koncentrace udržet po větší část dne. [email protected]




Existence O3 v atmosféře má pro živé organismy zásadní význam. Zatímco

stratosférický ozon chrání zemský povrch a živé organismy před negativním vlivem

ultrafialového slunečního záření, troposférický ozon, vznikající chemickými reakcemi z tzv.

prekurzorů O3 (VOC, NOx, CO a CH4) za spoluúčasti slunečního záření, je považován společně se svými prekurzory za významnou znečišťující látku.

Znečištění ovzduší O3, které je typickou součástí tzv. letního smogu, může v teplém

období roku dosahovat míry ovlivňující zdraví. O3 má silně dráždivé účinky na oční spojivky a dýchací cesty a ve vyšších koncentracích způsobuje ztížené dýchání a zánětlivou reakci

sliznic v dýchacích cestách. Zvýšeně citlivé vůči expozici ozonu jsou osoby s chronickými obstrukčními onemocněními plic a astmatem [8].

Krátkodobá i dlouhodobá expozice ozónu ovlivňuje respirační nemocnost i úmrtnost.

Chronická expozice ozónu zvyšuje četnost hospitalizací pro zhoršení astmatu u dětí a pro akutní zhoršení kardiovaskulárních a respiračních onemocnění u starších osob [8].

Vdechování ozónu může způsobit zánětlivá onemocnění plic. Působí především na

plicní tkáň a sliznice, může také docházet k podráždění očí, nosu a hrdla. Jako akutní obtíže uvádějí lidé nejčastěji podráždění spojivek, kašel, malátnost, pocit tlaku na hrudi a bolesti

hlavy. Nejvíce jsou ohroženy rizikové skupiny jako děti a starší lidé. Citlivost na působení O3

ovlivňuje dále fyzický a zdravotní stav jedince, fyzická zátěž ve venkovním prostředí, ale také

schopnost snášet vysoké teploty nebo astmatické obtíže. Vysoké koncentrace O3 v ovzduší jsou o to nebezpečnější, že se vyskytují právě v období, kdy vysoké teploty a sálající slunce přímo vybízejí k venkovním aktivitám včetně koupání.

O3 je silné oxidační činidlo, které poškozuje asimilační orgány rostlin. Negativně tímto

ovlivňuje všechny typy vegetace, tedy i lesní porosty a zemědělské plodiny. Vegetace je

vlivem působení O3 méně odolná biotickým a abiotickým vlivům, např. hmyzím škůdcům

nebo povětrnostním vlivům [9]. O3 poškozuje rostlinám jejich rostlinné tkáně. Dlouhodobé

působení O3 může v ekosystémech vést až k potlačení a vymizení druhů citlivých k působení. Působením ozonu dochází k oslabení vitality rostlin, k poškození listů i jehličí, může být narušena odolnost vůči dalším stresovým faktorům.

[email protected]



Přízemní ozon rovněž narušuje umělé materiály, povrchy budov a uměleckých

předmětů, a působí tedy škody na majetku [9]. Trendy

Roční chod průměrných měsíčních koncentrací O3 (maximální 8hodinový klouzavý

průměr za daný měsíc) je charakterizován nárůstem koncentrací v jarních a letních měsících

z důvodu příznivých meteorologických podmínek pro vznik O3, jako je vysoká intenzita

slunečního záření, vysoké teploty a nízká vlhkost vzduchu. Nejvyšší maximální 8hodinové klouzavé průměry jsou zaznamenávány na venkovských lokalitách, na kterých rovněž dochází nejčastěji k překročení hodnoty imisního limitu (obrázek č. 13) [10]. Obrázek 13: Trendy ročních charakteristik O3 v České republice, 2000–2014

Zdroj: ČHMÚ

Legislativa O3

Cílový imisní limit pro přízemní ozon je stanoven na 120 μg/m3 v 8hodinovém

klouzavém průměru (viz tabulka č. 2). Maximální tolerovaný počet překročení je 25x za 3 roky.

Monitoring O3

V roce 2015 došlo k zvýšení průměrné roční koncentrace o 7,6 μg/m3, viz tabulka

č. 10. Maximální hodinová koncentrace dosáhla hodnoty 139,4 μg/m3, oproti roku 2014, kdy byla maximální hodnota 121,1 μg/m3, v roce 2013 120 μg/m3.

[email protected]



Na měřicí stanici v Litvínově nedošlo k překročení imisního limitu ani v jednom

případě, stejně jako v předchozích 4 letech.

Tabulka 10: Průměrné roční koncentrace O3 na měřicí stanici Litvínov ZÚ O3 (µg/m 3)

Litvínov ZÚ

2006

2007

2008

2009

2010

58,5

40,8

28,9

44,4

47,5

Roky

2011

2012

35

31,2

Maximální denní 8hodinový klouzavý průměr – 120 μg/m – max. 25x průměr za 3 roky Informativní prahová hodnota – 180 μg/m 3 Regulační prahová hodnota – 240 μg/m

3

2013 30

2014 22,4

2015 30

3

Zdroj: Zpracovalo ECM na základě neverifikovaných dat ČHMÚ a ZÚ Ústí nad Labem

Zvýšené hodnoty ozonu jsou typické pro letní období s vysokým slunečním zářením,

někdy se však objevují i v jiných měsících, na stanici Litvínov však k mimořádným odchylkám

a zvýšeným koncentracím nedochází (viz grafy č. 14 a 15). Měsíc červenec a srpen 2015 byl na území ČR teplotně mimořádně nadnormální, to také vedlo k vyhlášení tří smogových situací v Ústeckém kraji.

Graf 14: Průměrné hodinové koncentrace O3 na měřicí stanici Litvínov ZÚ za rok 2015


[email protected]


Vyhodnocení imisní situace v Litvínově za rok 2015 Graf 95: Průměrné denní koncentrace O3 na měřicí stanici Litvínov ZÚ za rok 2015


6.5 Částice PM10 a PM2,5 Zdroje emisí a imisí PM10 a PM2,5 Ve srovnání s emisemi jiných znečišťujících látek jsou emise PMx vnášeny do ovzduší

z velkého počtu významnějších skupin zdrojů. Kromě zdrojů, ze kterých jsou tyto látky vypouštěny řízeně komínem nebo výduchy (průmyslové zdroje, lokální topeniště, doprava), pochází významné množství emisí PMx ze zdrojů fugitivních (kamenolomy, skládky prašných

materiálů, operace s prašnými materiály apod.). Kvalitu ovzduší ovlivňuje rovněž resuspenze částic (znovuzvíření), která do standardně prováděných emisních inventur není zahrnuta.

Mezi hlavní zdroje emisí PMx patří sektor Lokální vytápění domácností. Mezi další

významné zdroje emisí částic PM10 patří sektor Polní práce, kde tyto emise vznikají při

zpracování půdy, sklizni a čištění zemědělských plodin. Z hlediska účinku na lidské zdraví jsou velkým rizikem emise částic pocházející z dopravy (sektory Silniční doprava: Nákladní doprava nad 3,5 tuny a Osobní automobily), především ze spalování paliv ve vznětových

[email protected]



motorech, které produkují částice o velikosti jednotek až stovek nm. Podíl domácností

vytápěných pevnými palivy se v období 2007 – 2014 příliš neměnil, proto je trend emisí částic PM10 a PM2,5 ovlivněn především meteorologickými podmínkami během topných

sezon. K poklesu emisí přispívá především přirozená obnova vozového parku, snížení zemědělské produkce a zavedení emisních stropů TZL pro zdroje LCP od roku 2008.

V jednotlivých oblastech České republiky se podíl jednotlivých typů zdrojů

na celkových emisích liší podle konkrétní skladby zdrojů v dané oblasti. Vzhledem k tomu, že hlavní zdroj emisí částic PM10 a PM2,5 představuje sektor lokálního vytápění, je i produkce

emisí těchto látek rozložena po celém území ČR s obytnou zástavbou. V území České republiky rozděleném do čtverců 5 x 5 km emisně vynikají lokality, ve kterých jsou

provozovány významné energetické výrobny spalující pevná fosilní paliva, a velké

průmyslové komplexy (především Moravskoslezský a Ústecký kraj). Podíl dopravy se projevuje především ve velkých městech.

Při spalování paliv a při dalších průmyslových činnostech vznikají emise aerosolů,

které mohou být pevné, kapalné nebo směsné. Souhrnně se tyto emise v české legislativě

označují jako tuhé znečišťující látky (TZL), v zahraniční literatuře Total Suspended Particulate Matter (TSP).

Z hlediska zdravotního působení TZL na člověka byly definovány velikostní skupiny

označované jako PMX (Particulate Matter), které obsahují částice s aerodynamickým průměrem o velikosti menší než x μm.

Emise TZL mají různé velikostní a chemické složení podle charakteru zdroje a způsobu

vzniku. Mohou obsahovat těžké kovy a představují nosné médium pro těkavé organické látky

(volatile organic compounds - VOC) a polyaromatické uhlovodíky (polycyclic aromatic hydrocarbons – PAH).

Nejčastěji se při inventarizaci emisí v návaznosti na imisní limity rozlišuje velikostní

frakce částic PM10 a PM2,5 [11].

Znečištění ovzduší suspendovanými částicemi frakce PM10 a PM2,5 zůstává jedním

z hlavních problémů, které je třeba řešit při zajišťování kvality ovzduší České republiky.

[email protected]



Trendy

Koncentrace částic PM10, podobně jako dalších látek znečišťujících ovzduší, významně

poklesly v 90. letech minulého století. Důvodem bylo výrazné snížení emisí TZL a prekurzorů částic (SO2, NOx, NH3 a VOC) v letech 1990 – 2001 v důsledku legislativních změn,

restrukturalizace hospodářství a modernizace nebo ukončení provozů zdrojů. Po roce 2001 pokles emisí pokračuje již pomaleji, důsledkem čehož jsou koncentrace znečišťujících látek

podmíněny zejména převažujícími meteorologickými a rozptylovými podmínkami v daném

roce. Téměř na všech lokalitách České republiky byl od roku 2001 do roku 2003 patrný vzestupný trend ve znečištění ovzduší částicemi PM10. V roce 2003 byly naměřeny zatím

nejvyšší hodnoty koncentrací částic PM10 v období po roce 2000. Vysoké koncentrace částic PM10 v roce 2003 byly důsledkem jak nepříznivých rozptylových podmínek v únoru a prosinci,

tak i podnormálního množství srážek. Po zakolísání v roce 2004, kdy se začala rutinně sledovat i frakce částic PM2,5, byly vysoké koncentrace částic zaznamenány opět v letech

2005 a 2006, a to zejména v důsledku dlouhých epizod s nepříznivými rozptylovými podmínkami v zimním období. V letech 2007 – 2009 panovaly naopak příznivější rozptylové podmínky, a koncentrace částic v porovnání s lety 2003, 2005 a 2006 výrazně klesly. V roce

2008 byly nižší koncentrace částic pravděpodobně dány i výraznějším poklesem emisí

některých prekurzorů částic při přechodném útlumu některých hospodářských odvětví v důsledku ekonomické krize. Následný vzestup koncentrací částic v roce 2010 byl dán zejména opakovaným výskytem nepříznivých meteorologických a rozptylových podmínek

v zimním období na začátku i ke konci roku a nejchladnější topnou sezonou od roku 1996. Poslední čtyři roky od roku 2010 – 2014 průměrné koncentrace suspendovaných částic klesají [11].

Pokud se týká klasifikačních tříd, pokles PM10 se projevil v kategorii městských

a předměstských lokalit, rovněž u venkovských stanic, naopak ve třídě dopravních a průmyslových stanic byl v roce 2014 zaznamenán mírný vzestup.

Koncentrace částic PM10 vykazují zřetelný roční chod s nejvyššími koncentracemi

v chladných měsících roku. Vyšší koncentrace částic PM10 v ovzduší během chladného období roku souvisejí jak s vyššími hodnotami emisí částic ze sezónních tepelných zdrojů, tak i se

[email protected]



zhoršenými rozptylovými podmínkami, které se obvykle častěji vyskytují v zimních měsících [11].

V roce 2015 byly naměřeny nejvyšší koncentrace (průměr pro daný typ stanice)

v obdobích leden – březen a říjen – prosinec. Celkově vyšší koncentrace byly měřeny na průmyslových, dopravních a městských stanicích [10]. Vliv na zdraví lidí, vegetaci a ekosystémy

Krátkodobé zvýšení denních koncentrací částic PM10 se podílí na nárůstu celkové

nemocnosti i úmrtnosti, zejména na onemocnění srdce a cév, na zvýšení počtu osob

hospitalizovaných pro onemocnění dýchacího ústrojí, zvýšení kojenecké úmrtnosti, zvýšení výskytu kašle a ztíženého dýchání – zejména u astmatiků a na změnách plicních funkcí při spirometrickém vyšetření [12].

Dlouhodobě zvýšené koncentrace mohou mít za následek snížení plicních funkcí

u

dětí i dospělých, zvýšení nemocnosti na onemocnění dýchacího ústrojí, výskyt symptomů chronického zánětu průdušek a zkrácení délky života zejména z důvodu vyšší úmrtnosti na choroby srdce a cév (zvláště u starých a nemocných osob) a pravděpodobně i na rakovinu

plic. Tyto účinky bývají uváděny i u průměrných ročních koncentrací nižších než 30 μg/m3.

Při chronické expozici suspendovaným částicím frakce PM2,5 se redukce očekávané délky života začíná projevovat již od průměrných ročních koncentrací 10 μg/m3 [12].

Ze zdravotního hlediska patří částice PMx mezi jedny z nejnebezpečnějších

znečišťujících látek. Přes jejich prokazatelné negativní účinky však nebyla dosud stanovena

bezpečná prahová koncentrace těchto látek. Závažnost zdravotního účinku částic závisí na jejich velikosti, složení a původu. Částice PMX pronikají v závislosti na své velikosti do horních a dolních cest dýchacích a do plicních sklípků, čímž způsobují celkově vyšší nemocnost

a úmrtnost zejména na onemocnění srdce a cév. Expozice částic PMX rovněž zvyšuje riziko

onemocnění dýchacího ústrojí (včetně infekčních chorob), zhoršuje potíže astmatiků a alergiků, zvyšuje kojeneckou úmrtnost a negativně ovlivňuje plodnost populace. Citlivou

skupinou jsou děti, starší osoby a osoby s chronickým onemocněním dýchacího a oběhového ústrojí. Zejména na ultra jemné částice se váží PAU nebo těžké kovy, které mají mutagenní a karcinogenní účinky [9]. [email protected]



Částice PMX působí také na ekosystémy. Způsobují mechanické zaprášení, které

u rostlin zmenšuje velikost aktivní plochy, a tím omezuje fotosyntézu, u živočichů vstupují do

dýchacích cest. Ekosystémy mohou být ovlivněny toxickými účinky látek, které jsou na částice navázány. Atmosférický aerosol ve vyšších vrstvách atmosféry rovněž ovlivňuje

energetickou bilanci Země a působí proti účinku skleníkových plynů, protože odráží a rozptyluje sluneční záření zpět do prostoru. Atmosférický aerosol funguje také jako

kondenzační jádra, na nichž dochází v atmosféře ke kondenzaci, a tím se podílejí na vzniku oblaků [9].

Překračování imisního limitu částic PM10 a PM2,5 se stále významným způsobem podílí

na zařazení obcí mezi oblasti s překročenými imisními limity. Od roku 2008 se postupně na některých lokalitách začaly měřit jemné částice frakce PM1 [11]. Legislativa PM10 a PM2,5

Imisní limity na ochranu zdraví lidí jsou uvedeny v příloze č. 1 zákona č. 201/2012 Sb.,

o ochraně ovzduší. Pro PM10 je stanoven denní i roční imisní limit, pro PM2,5 pouze roční

imisní limit. Hodnota imisního limitu pro průměrnou 24hodinovou koncentraci PM10 je

50 μg/m3. Legislativa připouští na daném místě (měřicí stanici) maximálně 35 překročení 24hodinové koncentrace (denního průměru) za rok; při vyšším počtu je imisní limit

považován za překročený.

Monitoring PM10 a PM2,5 Měřicí stanice Litvínov ZÚ monitoruje koncentrace částic PM10. Zkratka PM je

odvozena z anglického "particulate matter" a označuje mikročástice o velikosti několika

mikrometrů (µm). Částice mají označení podle velikosti (viz obrázek č. 13). U zkratky PM se

setkáváme s indexy 10, 2,5 a 1. Indexy značí velikost částic. Částice, které projdou velikostně-

selektivním vstupním filtrem vykazujícím pro aerodynamický průměr 10 μm odlučovací účinnost 50 %, se označují PM10, částice, které projdou velikostně-selektivním vstupním

filtrem vykazujícím pro aerodynamický průměr 2,5 μm odlučovací účinnost 50 %, se označují PM2,5.

[email protected]


Vyhodnocení imisní situace v Litvínově za rok 2015 Obrázek 13: Polétavý prach PM10, PM2,5

Zdroj: http://www.cistenebe.cz/index.php/slovnicek-pojmu/13-poletavy-prach-pm10-pm25-pm10

6.5.1 PM10 V tabulce č. 11 jsou uvedeny průměrné roční koncentrace prachových částic PM10

od roku 2006. Je zde patrné, že od roku 2006 do 2009 docházelo k postupnému snižování koncentrací, v roce 2010 se pokles zastavil a došlo k nepatrnému zvýšení, načež v roce 2011

vyskočila průměrná roční koncentrace o celých 46 % směrem nahoru. Rok 2012 ještě nepatrně posunul roční hodnotu směrem vzhůru a v roce 2013 konečně došlo ke snížení ročního průměru. Snížení v roce 2014 nepokračovalo, avšak v roce 2015 došlo ke snížení průměrné roční koncentrace o 8 μg/m3. Tato hodnota však není relevantní, vzhledem

k poruchovosti a výpadkům měřicího zařízení v průběhu roku 2015.

Překročení 24hodinového imisního limitu (50 μg/m3) bylo zaznamenáno na měřící

stanici Litvínov ZÚ v roce 2015 ve 2 případech, ale stejně tak jako u ročního průměru,

vzhledem k časté poruchovosti měřicího zařízení, není tato informace zcela vypovídající. Měření probíhalo pouze ve 220 dnech z celkových 365 dní roku.

Stanovený povolený limit (35 povolených překročení) nebyl dle získaných dat ani

jednou překročen, tak jako v předcházejících letech. K jeho překročení došlo naposledy v roce 2006.

[email protected]


Vyhodnocení imisní situace v Litvínově za rok 2015 Tabulka 11: Průměrné roční koncentrace PM10 na měřicí stanici Litvínov ZÚ PM10 (µg/m 3)

Litvínov ZÚ

2006 32

2007 23

2008 22

2009 13

Denní imisní limit pro ochranu zdraví – 50 μg/m – max. 35 za rok 3

Roční imisní limit pro ochranu zdraví – 40 μg/m Informativní prahová hodnota – 100 μg/m 3 Regulační prahová hodnota – 150 μg/m

2010 15

Roky

2011 28

2012 28,1

2013 23,2

2014 25,5

2015 17,5

3

3


V průběhu sledovaného období nebyla naměřena hodnota nad 180 μg/m3, maximální

hodnota byla naměřena 24. 10. 2015 ve výši 122 μg/m3 (340 μg/m3 v roce 2014).

Vzhledem k poruchovosti měřicího zařízení v průběhu roku a jeho vypnutí po dobu

výměny oken v areálu Krušnohorské polikliniky, kde je umístěna stanice měření imisí, nebyla

data k dispozici a nelze monitorovat roční chod koncentrací PM10, kdy bývají vyšší hodnoty dosahovány převážně v zimních měsících a v předjaří. Průběhy měřených koncentrací jsou znázorněny v grafech č. 16 a 17.

Graf 106: Průměrné hodinové koncentrace PM10 na měřicí stanici Litvínov ZÚ za rok 2015


[email protected]


Vyhodnocení imisní situace v Litvínově za rok 2015 Graf 117: Průměrné denní koncentrace PM10 na měřicí stanici Litvínov ZÚ za rok 2015


7. Smogové situace v Ústeckém kraji v roce 2015

V souladu se zněním zákona o ochraně ovzduší č. 201/2012 Sb. byly pro Ústecký kraj

v roce 2015 vyhlášeno 5 smogových epizod: 1

2

3

4

vyhlášení smogové situace pro O3

4. 7. 2015 ve 20,30 hod

ukončení smogové situace

5. 7. 2015 v 16,07 hod


6. 8. 2015 v 18,42 hod


15. 8. 2015 v 17,26 hod


31. 8. 2015 v 15,59 hod


2. 9. 2015 v 7,14 hod

vyhlášení smogové situace pro SO2 ukončení smogové situace

[email protected]

5. 11. 2015 ve 14,23 hod 6. 11. 2015 v 4,26 hod



5 vyhlášení smogové situace pro PM10

6. 11. 2015 v 16,43 hod


8. 11. 2015 v 6,20 hod

Červenec 2015

První smogová situace v roce 2015 v Ústeckém kraji byla vyhlášena 4. 7. 2015 pro O3.

Vzhledem k příznivým rozptylovým podmínkám však byla smogová situace ukončena již následující den 5. 7. 2015 ve večerních hodinách [13]. Srpen 2015

V srpnu 2015 proudil velmi teplý vzduch na území České republice kolem tlakové výše

nad severovýchodní Evropou, přinesl vhodné podmínky pro zvýšení koncentrací O3. Dne 6. 8.

2015 hodinové koncentrace pro O3 překročily prahovou hodnotu 180 µg/m3 a proto byla vyhlášena smogová situace. Dne 15. 8. 2015 začala přes ČR zvolna přecházet zvlněná studená fronta, která způsobila zhoršení podmínek pro tvorbu O3 a tedy i ukončení smogové situace.

Koncem měsíce srpna proudil kolem tlakové výše nad východní Evropou na území ČR

velmi teplý vzduch od jihozápadu a zapříčinil tak opět vhodné podmínky pro zvyšování

koncentrací O3. Dne 31. 8. 2015 byla vyhlášena smogová situace pro O3. Téhož dne odpoledne začala přes území ČR přecházet zvlněná studená fronta, díky které byl smogová situace ukončena již následující den 2. 9. 2015 v ranních hodinách [14]. Listopad 2015

V Ústeckém kraji byly v listopadu vyhlášeny 2 smogové situace.

První smogová situace byla vyhlášena v časných ranních hodinách dne 5. 11. 2015

z důvodu vysokých koncentrací SO2 a bylo to poprvé od roku 1997. Rozhodující stanice

imisního monitoringu pro vyhlášení smogové situace způsobené SO2 jsou dle věstníku MŽP č.

09/2012 Tušimice, Lom, Ústí nad Labem - Kočkov, Litoměřice a Teplic. Právě na těchto

reprezentativních stanicích bylo naměřeno ve třech po sobě následujících hodinách

překročení informativní prahové hodnoty - hodinové koncentrace SO2 250 µg/m3. Nejvyšší naměřená koncentrace byla na stanici v Lomu kolem deváté hodiny dopolední ve výši 424

µg/m3. Zvýšené koncentrace se udržely i po několik následujících hodin. Dne 6. 11. 2015 byla [email protected]



po 14 hodinách smogová situace ukončena. V Ústeckém kraji se několik dní před vyhlášením smogové situace vyskytovala výrazná výšková inverze, která postupně přecházela do

přízemní inverze. Následkem byla malá rychlost proudění a velmi nepříznivé rozptylové

podmínky, ta to skutečnost umožnila hromadění znečišťujících látek z přízemních zdrojů. Po rozrušení inverze v poledních hodinách se znečišťující látky z vysokých zdrojů, které se doposud hromadily ve vyšších částech stabilní inverzní vrstvy, dostaly k zemskému povrchu.

Druhá smogová situace v měsíci listopadu byla dne 6. 11. 2015 vyhlášena pro částice

PM10, ukončení smogové situace nastalo dne 8. 11. 2015 [15].

Pro srovnání; v roce 2014 v Ústeckém kraji nebyly v souladu se zněním zákona

ochraně ovzduší č. 201/2012 vyhlášeny žádné smogové situace.

o

7.1 Doporučení obyvatelům při vyhlášení smogové situace¨ Doporučení obyvatelům při vyhlášení smogové situace vydává ČHMÚ na svých

webových stránkách www.chmi.cz.

Od března 2013 je nově zprovozněn Systém integrované výstražné služby (SIVS)

v podobě mapy meteorologických výstrah – pro počasí, vodu a ovzduší zde: http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/meteo/om/sivs/sivs.html

V následujícím přehledu jsou uvedena stručná doporučení při překročení

informativních a regulačních prahových hodnot od ČHMÚ na příkladu překročení koncentrací

částic PM10.

7.1.1 Doporučení při překročení informativních prahových hodnot Informace pro veřejnost: Osobám s chronickými dýchacími potížemi, srdečním

onemocněním, starším lidem a malým dětem se při překročení informativní prahové

hodnoty – např. 24hodinového klouzavého průměru částic PM10 100 µg/m3 – doporučuje

zdržet se při pobytu pod širým nebem zvýšené fyzické zátěže spojené se zvýšenou frekvencí dýchání. U dospělých osob bez zdravotních potíží nejsou nutná žádná omezení.

[email protected]



Žádáme řidiče automobilů, aby pokud možno nevyjížděli, neboť emise z automobilů

se významně podílejí na zvýšených koncentracích částic PM10 a NO2.

Podrobné aktuální informace o kvalitě ovzduší jsou k dispozici na internetových

stránkách ČHMÚ www.chmi.cz, záložka Ovzduší. Každou hodinu jsou doplňovány 1hodinové

průměrné koncentrace automaticky měřených škodlivin a hodnoty doprovodných meteorologických prvků. Aktualizovány jsou rovněž vícehodinové průměrné koncentrace

škodlivin, vypočtené z 1hodinových koncentrací. Předpověď rozptylových podmínek je součástí předpovědí počasí pro ČR a jednotlivé kraje, viz www.chmi.cz, záložka Počasí. 7.1.2 Doporučení při překročení regulačních prahových hodnot Osobám s chronickými dýchacími potížemi, srdečním onemocněním, starším lidem

a malým dětem se při překročení regulační prahové hodnoty – např. 24hodinového klouzavého průměru částic PM10 150 mikrogramů/m3, doporučuje omezit pobyt pod širým

nebem. Dospělým osobám bez zdravotních potíží se doporučuje zdržet se při pobytu pod širým nebem zvýšené fyzické zátěže, spojené se zvýšenou frekvencí dýchání.

Žádáme řidiče automobilů, aby pokud možno nevyjížděli, neboť emise z automobilů se významně podílejí na zvýšených koncentracích částic PM10 a NO2.

Podrobné aktuální informace o kvalitě ovzduší jsou k dispozici na internetových

stránkách ČHMÚ www.chmi.cz , záložka Ovzduší. Každou hodinu jsou doplňovány 1hodinové

průměrné koncentrace automaticky měřených škodlivin a hodnoty doprovodných meteorologických prvků. Aktualizovány jsou rovněž vícehodinové průměrné koncentrace

škodlivin, vypočtené z 1hodinových koncentrací. Předpověď rozptylových podmínek je součástí předpovědí počasí pro ČR a jednotlivé kraje, viz www.chmi.cz, záložka Počasí.

7.1.3 Doporučení SZÚ pro citlivé skupiny obyvatel Před vznikem smogové situace doporučuje Státní zdravotní ústav (SZÚ) obyvatelům

posílení imunity vlastního organismu pomocí přísunu vitamínu C, E, A, dostatku spánku a eliminace stresů a vhodné kompenzace psychické a fyzické zátěže.

[email protected]



Při vzniku smogové situace by měli občané žijící a podnikající v zasažené lokalitě

omezit množství vypouštěných škodlivin do ovzduší.

Doporučení (viz tabulka č. 12) jsou určena především citlivým skupinám obyvatel, pro

které může mít delší trvání "smogu" nepříznivé účinky na zdraví. Citlivou skupinou jsou děti, včetně kojenců a vyvíjejícího se plodu, tedy těhotných žen. Dále sem patří starší lidé a osoby

s chronickým onemocněním dýchacího ústrojí (astma, chronická obstrukční choroba plic)

a oběhového ústrojí a také lidé jinak oslabení (např. kombinací stresu, kouření, nevhodné výživy, lidé v rekonvalescenci, s oslabenou imunitou apod.) [16].

Tabulka 12: Doporučení Státního zdravotního ústavu při vzniku smogové situace

Doporučení Státního zdravotního ústavu:

a) ke snížení expozice znečišťujícím látkám a ochraně zdraví: • •

•

•

Omezit pobyt venku, zejména v době mezi 6-10 a 16-20 hodinou.

Při pobytu venku nevyvíjet velkou fyzickou aktivitu, která by vedla ke zvýšené intenzitě

dýchání (fyzická práce, sport).

Omezit větrání. Místnosti, kde se zdržují lidé, větrat krátce a intenzivně otevřením oken

na několik minut 3 - 4x denně, nezdržovat se v zakouřených místnostech.

Zahájit včas a účinně léčbu při prvních příznacích onemocnění dýchacího ústrojí nebo jiných

obtíží.

[email protected]



a) ke snížení produkce znečišťujících látek v budovách i ve venkovním prostředí, aby nedocházelo ke zhoršování situace: •

Omezit provádění činností, které zhoršují kvalitu vzduchu v místnostech a zvyšují potřebu

větrání jako je kouření, různé práce s použitím barev, laků, lepidel, přípravků s organickými rozpouštědly, sprejů s hnacími plyny apod.

• •

•

Nepoužívat krbová topeniště, nespalovat žádné materiály venku na otevřeném ohni.

Nikdy (nejen v době smogu) nespalovat v kamnech nebo kotlích odpady, zvláště plasty,

gumy, umělé tkaniny, lakované dřevo (tzv. bouračky) nebo mazací oleje.

Dát přednost veřejné nebo pěší dopravě před autem (emise z automobilů se významně

podílejí na zvýšených koncentracích suspendovaných částic, oxidu dusičitého a dalších znečišťujících látek).

•

Nepřetápět obytné místnosti, resp. zkusit snížit teplotu vytápění obytných místností alespoň

o 1 – 2 oC oproti obvyklé úrovni.

Zdroj: SZÚ, Smogová situace – co můžeme udělat, dostupné z: http://www.szu.cz/tema/zivotni-prostredi/smogovasituace-co-muzeme-udelat

8. Vyhodnocení kvality ovzduší v Litvínově 8.1 Grafy úrovně znečištění Hodnoty v grafech vycházejí z orientačních indexů kvality ovzduší (viz tab. č. 13)

stanovených ČHMÚ. V následujícím grafu úrovně znečištění (graf č. 18) je porovnáno procentuální zhodnocení kvality ovzduší v letech 2014 a 2015.

Tabulka 3: Indexy kvality ovzduší dle ČHMÚ

[email protected]


Vyhodnocení imisní situace v Litvínově za rok 2015 Zdroj: ČHMÚ

Graf 18: Porovnání znečištění ovzduší v Litvínově v letech 2014 a 2015 dle indexů kvality ovzduší


Tabulka 14: Přiřazení četností a procentuálního zastoupení u jednotlivých polutantů. SO2

PM10

O3

index

rozmezí [µg/m3 ]

četnost

%

rozmezí [µg/m3 ]

četnost

%

1 2 3

0 - 25 25 - 50 50 - 120

5480 889 152

62,6 10,2 1,7

0 - 20 20 - 40 40 - 70

3078 1592 118

35,1 18,2 1,4

4

120 – 350

12

0,1

70 - 90

9

0,1

5

350 - 500

90 - 180

7

0,1

6 nad 500 Data nebyla k dispozici Celkem

nad 180

rozmezí [µg/m3 ]

0 - 33 33 – 65 65 – 120 120 – 180 180 – 240 nad 240

četno st

%

6112 331 78

69,8 3,8 0,9

12

0,1

4

0,1

6

0,1

10

0,1

2217

25,3

3956

45,2

2217

25,3

8760

100

8760

100

8760

100


[email protected]



Z porovnání indexů kvality ovzduší (viz. graf č. 18) v letech 2014 a 2015 vyplývá, že: •

u všech měřených škodlivin (NO2, SO2, O3 a PM10) na stanici Litvínov došlo v roce 2015

•

u PM10, SO2 a O3 došlo ke snížení četnosti koncentrace v hladině indexu č. 1,

•

u PM10 a 03 došlo ke zvýšení četností u ostatních hladin indexu kvality ovzduší oproti

•

v roce 2014 a 2015 se pohybovaly naměřené koncentrace NO2 pouze v hladině

•

ke zvýšení počtu dnů, kdy nebyly měřicí přístroje v provozu,

roku 2014,

indexu č. 1,

O3 a SO2 dosáhly koncentrace v ovzduší i nejvyššího a tedy nejhoršího indexu kvality ovzduší č. 6 (6 hodin pro O3 a 10 hodin pro SO2 z celkových 8760).

8.2 Souhrn průměrných ročních hodnot V tabulce č. 15 je uveden přehled průměrných ročních hodnot vybraných sledovaných

znečišťujících látek na měřicí stanici Litvínov ZÚ v období 2006 až 2015.

V roce 2015 došlo oproti roku 2014 ke snížení průměrných ročních koncentrací u

polutantů NO2 a částic PM10. K zhoršení průměrných ročních koncentrací došlo u O3 a SO2. Srovnání koncentrací v hodnocených 10ti letech dokládá i graf č. 19.

Tabulka 15: Souhrn průměrných ročních hodnot polutantů od roku 2006 – 2015 na měřicí stanici Litvínov ZÚ

μg/m3

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

H2S

4,1

2,8

2,8

5,7

13,5

4,2

6,1

-

-

44,4

47,5

SO2

NO2 O3

PM10

17,8 11,3

58,5 32

18,6 7,5

40,8 23

19,5 5,5

38,9 22

21,6 5,8 13

26

5,8 15

16,9 4,5 35

28

* neverifikovaná data

11,7

8,9

3

2,7

28,1

23,2

31,1

30

2015

10,9

18,1*

2,9

2,8*

22,4

25,5

4,7* 30*

17,5*


Graf 19: Souhrn průměrných ročních hodnot na měřicí stanici Litvínov ZÚ v období 2006–2015

[email protected]



Zdroj: Zpracovalo ECM na základě neverifikovaných dat ZÚ

8.3 Počet překročení PM10 na vybraných stanicích Hodnota imisního limitu pro průměrnou 24hodinovou koncentraci částic PM10 je

50 μg/m3. Legislativa připouští na daném místě (měřicí stanici) maximálně 35 překročení

24hodinové koncentrace (denního průměru) za rok; při vyšším počtu je imisní limit považován za

překročený.

Tabulka č. 16 zpracovává a porovnává počty překročení 24hodinových koncentrací

(denního průměru) za rok na vybraných měřicích stanicích imisního monitoringu: Litvínov ZÚ,

AIM Lom ČHMÚ a AIM Most ČHMÚ.

Údaje o počtu překročení denních průměrných koncentrací částic PM10 byly použity

z tabelárních ročenek ČHMÚ za období 2006 – 2014. Pro rok 2015 byla použita neverifikovaná data z měřicích stanic AIM Most ČHMÚ, AIM Lom ČHMÚ, a Litvínov ZÚ.

[email protected]


Vyhodnocení imisní situace v Litvínově za rok 2015 Tabulka 16: Překročení denního imisního limitu u PM10 nad 50 μg/m u vybraných stanic v letech 2006–2015 3

Litvínov ZÚ

AIM Lom ČHMÚ

AIM Most ČHMÚ

2007

10

53

57

2009

4

Počty překročení denní průměrné koncentrace μg/m3 2006

nad 50

2008 2010

39

59

39

9

58

60

10

51

68

1

66

64

19

2013

9

2014 2015

*neverifikovaná data ČHMÚ a ZÚ Ústí nad Labem

81

11

2011 2012

79

2*

63

46

65

89

39

48

30*

29*

Zdroj: Zpracovalo ECM na základě dat ČHMÚ a neverifikovaných dat ZÚ Ústí nad Labem

Z tabulky č. 16 je zřejmé, že pouze v roce 2006 na měřící stanici Litvínov ZÚ nebyl

dodržen limit pro povolené překročení PM10, tj. 35 dní v roce, a nad jeho rámec došlo 4x

k jeho překročení. V dalších letech tj. 2007 až 2015 byl na měřicí stanici Litvínov ZÚ splněn

limit překročení 24hodinové koncentrace (denního průměru) za rok. Nejlépe na tom byl rok

2014 s nejnižším počtem překročením imisního limitu (1x).

Na měřicí stanici AIM Most ČHMÚ jsou zaznamenávány od roku 2006 obvykle vyšší

denní průměrné koncentrace PM10,než na ostatních vybraných stanicích, výjimku tvoří roky 2008, 2009 a 2014, kdy byly vyšší koncentrace naměřeny na měřicí stanici AIM Lom ČHMÚ.

Oproti měřící stanici Litvínov ZÚ jsou na stanicích AIM Most ČHMÚ a AIM Lom ČHMÚ

vždy vyšší počty překročení imisních limitů. V roce 2015 nebyl ani na jedné ze tří jmenovaných stanic překročen povolený imisní limit, tj. 35 dní v roce.

V následujícím grafu č. 19 jsou zobrazeny počty překročení dle tabelárního přehledu

(tabulka č. 16) u vybraných stanic v období 2006- 2015.

[email protected]


Vyhodnocení imisní situace v Litvínově za rok 2015 Graf 19: Překročení denního imisní limitu u PM10 nad 50 μg/m u vybraných stanic v letech 2006–2015 3


9. Závěr ECM každoročně zpracovává pro potřeby veřejnosti zprávu o stavu ovzduší

v Litvínově za uplynulý kalendářní rok. Pro zprávu hodnotící imisní situaci v Litvínově za rok 2015 byla použita neverifikovaná data z FTP schránky měřicí stanice Litvínov ZÚ. Na základě

dohody ECM a ZÚ jsou aktuální imisní data stahována pomocí softwaru OHVMAIN. Jedná se o následující znečišťující látky: SO2, NO2, NOx, NO, O3, PM10 a H2S.

Z imisních dat jednotlivých znečišťujících látek zpracovaných do grafů, tabulek, map je

možné provést následující hodnocení stavu ovzduší v roce 2015, porovnání s rokem předcházejícím (2014) a vyhodnotit vývoj od roku 2006.

V průběhu roku docházelo na stanici Litvínov ZÚ k častým poruchám a opravám,

proto není možné provést ucelené vyhodnocení a porovnání s ostatními roky měření.

[email protected]



SO2 • • •

Hodnota hodinového imisního limitu pro SO2 je 350 μg/m3, legislativa připouští

maximálně 24 překročení za rok, tento imisní limit nebyl překročen.

Hodnota denního imisního limitu pro SO2 je 125 μg/m3, maximální přípustné

překročení jsou 3 za rok, tento imisní limit nebyl překročen.

Měření probíhalo pouze ve 273 dnech z celkových 365 dní roku.

Komentář:

průměrná roční koncentrace SO2 se na měřici stanici Litvínov ZÚ zvýšila, oproti roku 2014 o 7,2 μg/m3. Nejvyšší dosažená koncentrace SO2 v Litvínově byla naměřena 5. 11. 2015

s maximem 520,9 μg/m3. Maximální naměřená hodnota v Litvínově koresponduje

s obdobím, kdy byla vyhlášena smogová situace pro SO2 v Ústeckém kraji (5. 11. 2015) a bylo

to poprvé od roku 1997. Zvýšené koncentrace se v Ústeckém kraji udržely i po několik následujících hodin. Dne 6. 11. 2015 byla po 14 hodinách smogová situace ukončena. NO2 • •

Roční imisní limit částic NO2 ve výši 40 μg/m3 nebyl překročen.

Hodinový imisní limit částic NO2 ve výši 200 μg/m3 nebyl překročen.

Komentář:

pro koncentraci NO2 byla v roce 2015 naměřena druhá nejnižší roční průměrná koncentrace

NO2 od roku 2006 a to 2,8 μg/m3.

V roce 2015 nejvyšší hodinová koncentrace dosáhla 11 μg/m3, pro porovnání s rokem

2014 byla max. hodinová koncentrace 13,2 μg/m3 a v roce 2013 to bylo 14,7 μg/m3. Částice PM10 • • •

Roční imisní limit částic PM10 ve výši 40 μg/m3 nebyl překročen.

Denní imisní limit (průměr 24hodinové koncentrace) ve výši 50 μg/m3 byl překročen

2x.

Maximální povolený počet překročení hodnoty denního imisního limitu PM10 (35)

nebyl překročen.

[email protected]



•


Komentář:

pro koncentraci částic PM10 v ovzduší v Litvínově byl rok 2015 po roce 2014 druhým

nejlepším rokem za období 2006 – 2015, neboť maximální počet překročení 24hodinové

koncentrace (denního průměru) za rok 35 nejenže nebyl překročen, ale ve srovnání s ostatními lety byl s dosaženou hodnotou počtu překročení 2 velmi nízkou hodnotou (rok 2014 dosáhl počet překročení hodnotu 1).

V důsledku vysokých koncentrací částic PM10 v ovzduší, kdy na některých stanicích

reprezentativních pro Ústecký kraj překročil 24hodinový klouzavý průměr koncentrací částic PM10 informativní prahovou hodnotu 100 μg/m3 ve dvou po sobě následujících dnech, byla

v roce 2015 vyhlášena pro Ústecký kraj 1 smogová situace a to od 6. 11. do 8. 11. 2015 v délce trvání 38 hodin. Měřící stanice Litvínov ZÚ není reprezentativní stanicí pro vyhlašování smogové situace ani pro PM10.

Nejvyšší dosažená koncentrace částic PM10 v Litvínově byla naměřena 24. 10. 2015

a dosáhla výše 122 μg/m3 (340 μg/m3 v roce 2014). O3 •

Imisní limit pro maximální denní 8hodinovou průměrnou koncentraci O3 120 μg/m3,

•

Maximální povolený počet překročení imisního limitu maximální denní 8hodinové

•


byl překročen (32 x).

koncentrace O3 v průměru za 3 roky (25) nebyl v trojletí 2013-2015 překročen.

Komentář:

Pro území Ústeckého kraje byly vyhlášeny 3 smogové situace z důvodu vysokých koncentrací

troposférického ozonu, kdy na některých reprezentativních stanicích došlo u troposférického ozonu k překročení informativní prahové hodnoty 180 μg/m3: 4.7. - 5.7.2015 v délce 28 hodin

6.8. – 15.8.2015 v délce 215 hodin 31.8. - 2.9.2015 v délce 40 hodin [email protected]



Litvínov ZÚ nepatří mezi reprezentativní stanici pro vyhlášení smogové situace pro O3.

Hodinové maximum v roce 2015 bylo 139,4 μg/m3, oproti roku 2014, kdy byla

maximální hodnota 121,1 μg/m3

V roce 2014 nebyla hodnota nad 180 μg/m3 naměřena ani v jedné hodině, oproti

roku 2015, kdy došlo k překročení této hodnoty v 10 hodinách.

Cílový imisní limit pro přízemní ozon je stanoven na 120 μg/m3 v 8hodinovém

klouzavém průměru. V roce 2015 byl 8hodinový klouzavý průměr překročen celkem 22 x. H2S • •

Imisní limit pro H2S není stanoven.

Státním zdravotním ústavem je stanovena pouze referenční koncentrace pro ochranu proti obtěžování zápachem ve výši 7 μg/m3, tato hodnota byla překročena K překročení

v 9,34 % a maximální naměřená koncentrace sulfanu byla cca 22x větší než referenční koncentrace.

•

Měření probíhalo pouze ve 272 dnech z celkových 365 dní roku

Komentář:

V roce 2015 naměřena třetí nejvyšší průměrná roční koncentrace (4,7 μg/m3), nejvyšší průměrná roční koncentrace byla zaznamenána v roce 2010 (13,5 μg/m3). Půlhodinová a hodinová hodnota dosáhly svého maxima 5. 11. 2015 (156,3 μg/m3).

Celkový počet hodin měření v roce 2015 měl být realizován v počtu 8760 hodin, ale

ve skutečnosti měření proběhlo pouze v počtu 6533 hodin, z nichž 610 vykázalo překročení

referenční koncentrace pro ochranu proti obtěžování zápachem (7 μg/m3). K překročení

došlo v 9,34 % a maximální naměřená koncentrace sulfanu byla cca 22x větší než referenční koncentrace.

Rok 2015 přinesl na rozdíl od roku 2014 snížení průměrné roční koncentrace NO2,

PM10, a značné zvýšení koncentrací SO2 a O3. U O3 došlo ke zvýšení vzhledem k mimořádně

teplotně nadprůměrnému průběhu léta (vysoká intenzita slunečního svitu).

[email protected]



I přesto, že došlo ke snížení znečištění částicemi PM10 a nedošlo k překročení denního

imisního limitu (50 μg/m3) oproti legislativou povolenému počtu 35 překročení, jsou částice

PM10 nejproblematičtější znečišťující látkou, která poškozuje zdraví obyvatel.

10. Zdroje [1] Salaš, P. (ed). Rostliny v podmínkách měnícího se klimatu. Lednice 20.- 21. 10. 2011, Úroda,

vědecká příloha, 2011, s. 716 - 725, ISSN 0139-6013.

[2] Ministerstvo Životního prostředí, OZKO 2010. SDĚLENÍ odboru ochrany ovzduší MŽP o hodnocení

kvality ovzduší – vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší na základě dat za rok 2010.

Vystaveno

04.01.2012

[cit.

2013-02-25].

Dostupné

<www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/vymezeni_oblasti/$FILE/OOO-OZKO_2010-20120328.pdf>.

z:

[3] Úsek ochrany čistoty ovzduší, CHMÚ. Nejčastější otázky od veřejnosti, rodičů s dětmi, školek, médií v

oblasti

čistoty

ovzduší.

Vystaveno

2012

[cit.

.

2015-

2

-

25].

Dostupné

z:

[4] Český hydrometeorologický ústav – úsek ochrany čistoty ovzduší. ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ NA ÚZEMÍ

ČESKÉ REPUBLIKY V ROCE 2012 [online]. 2012 [cit. 2013-02-23]. Dostupné z:

.

[5]

Integrovaný

registr

znečištění.

Oxidy

síry.

[cit.

2016-02-22].

Dostupné

z:

[6] Český hydrometeorologický ústav. Kvalita ovzduší v ČR-Oxid siřičitý. [cit. 2016-01-05]. Dostupné z:< http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/grafroc/14groc/gr14cz/IV7_SO2_CZ.html >

[7] Integrovaný registr znečištění. Oxidy dusíku (NOx/NO2). [cit. 2016-02-22]. Dostupné z: < http://www.irz.cz/repository/latky/oxidy_dusiku.pdf>.

[8] Státní zdravotní úřad. Odhad zdravotních rizik ze znečištění ovzduší ČR 2014. [cit. 2016-02-22]. Dostupné

z:

[9] Ministerstvo Životního prostředí. Zpráva o životním prostředí ČR 2014. [cit. 2016-01-22]. Dostupné

z:<

http://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/news_151120_Zprava_o_ZP_2014/$FILE/ZpravaoZP201 4.pdf>

[email protected]



[10] Český hydrometeorologický ústav. PŘEDBĚŽNÉ ZHODNOCENÍ Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR ROK 2015. Vystaveno 04. 02. 2016 [cit. 2016- 02 - 10]. Dostupné z:< http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/mes_zpravy/Rocni_zprava_2015.pdf>

[11] Český hydrometeorologický ústav. Kvalita ovzduší v ČR- Suspendované částice. [cit. 2016-01-05]. Dostupné

http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/grafroc/14groc/gr14cz/IV1_PM_CZ.html>

z:<

[12] Státní zdravotní ústav 2014. Zdravotní důsledky a rizika znečištění ovzduší Odborná zpráva za rok 2013.

[cit.

2016-

02

-

10].

Dostupné

z:

[13] Český hydrometeorologický ústav. Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky v ČR v červenci 2015 [online]. Vystaveno [cit. 2015-01-04]. Dostupné z:

http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/mes_zpravy/CERVENEC_2015.pdf

[14] Český hydrometeorologický ústav. Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky v ČR v srpnu 2015 [online].

Vystaveno

[cit.

2015-01-04].

http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/mes_zpravy/SRPEN_2015.pdf

Dostupné

z:

[15] Český hydrometeorologický ústav. Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky v ČR v listopadu 2015

[online]. Vystaveno [cit. 2015-01-04]. Dostupné z:

http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/mes_zpravy/LISTOPAD_2015.pdf

[16] Státní zdravotní ústav. Smogová situace – co můžeme udělat [online]. c2007-2008 [cit. 2013-0222]. Dostupné z: .

[email protected]



11. Seznam zkratek AIM – automatizovaný imisní monitoring ČEZ – České energetické závody ČHMÚ – Český hydrometeorologický ústav ECM – Ekologické centrum Most pro Krušnohoří LV – imisní limit MŽP – Ministerstvo životního prostředí OZKO – Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší PAH – polycyklické aromatické uhlovodíky (Polycyclic Aromatic Hydrocarbons) PM10 – frakce prašného aerosolu < 10 µm PM2,5 – frakce prašného aerosolu < 2,5 µm ppm – jedna část z milionu (parts per million) SIVS – Systém integrované výstražné služby SPM – suma prašných částic (Solid Particulate Matters) SZÚ – Státní zdravotní ústav VÚHU – Výzkumný ústav pro hnědé uhlí ZÚ – Zdravotní ústav

[email protected]



12. Seznam tabulek, grafů a obrázků 12.1 Seznam tabulek Tabulka 4: Imisní limity pro ochranu zdraví lidí dle přílohy č. 1 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší

Tabulka 5: Imisní limity pro troposférický ozon pro ochranu zdraví lidí dle přílohy č. 1 zákona č. 201/2012 Sb., o

ochraně ovzduší

Tabulka 3: Imisní limity pro ochranu ekosystémů a vegetace dle přílohy č. 1 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší

Tabulka 4: Reprezentativní stanice pro zónu Severozápad – Ústecký kraj Tabulka 5: Informativní, regulační a varovné prahové hodnoty Tabulka 6: Charakteristika měřicí stanice ZÚ v Litvínově

Tabulka 7: Průměrné roční koncentrace SO2 na měřicí stanici Litvínov ZÚ Tabulka 8: Průměrné roční koncentrace H2S na měřicí stanici Litvínov ZÚ

Tabulka 9: Průměrné roční koncentrace NO2 na měřicí stanici Litvínov ZÚ Tabulka 10: Průměrné roční koncentrace O3 na měřicí stanici Litvínov ZÚ

Tabulka 11: Průměrné roční koncentrace PM10 na měřicí stanici Litvínov ZÚ

Tabulka 12: Doporučení Státního zdravotního ústavu při vzniku smogové situace Tabulka 6: Indexy kvality ovzduší dle ČHMÚ

Tabulka 14: Přiřazení četností a procentuálního zastoupení u jednotlivých polutantů.

Tabulka 15: Souhrn průměrných ročních hodnot polutantů od roku 2006–2014 na měřicí stanici Litvínov ZÚ

Tabulka 16: Překročení denního imisní limitu u PM10 nad 50 μg/m u vybraných stanic v letech 2006–2014 3

12.2 Seznam grafů Graf 12: Četnosti výskytu rozptylových podmínek a v jednotlivých měsících, rok 2015 Graf 13: Překročení imisního limitu (LV) v ČR, % plochy, 2006-2014 Graf 14: Vývoj počtu dotazů v letech 2000–2015

Graf 15: Porovnání přehledu dotazů v dle bydliště tazatele letech 2012-2015 Graf 16: Přehled stížností evidovaných v ECM v letech 2000–2015 Graf 17: Přehled stížností v jednotlivých měsících roku 2015

Graf 18: Průměrné hodinové koncentrace SO2 na měřicí stanici Litvínov ZÚ za rok 2015 Graf 19: Průměrné denní koncentrace SO2 na měřicí stanici Litvínov ZÚ za rok 2015

Graf 9: Průměrné půlhodinové koncentrace H2S na měřicí stanici Litvínov ZÚ za rok 2015

[email protected]


Vyhodnocení imisní situace v Litvínově za rok 2015 Graf 10: Průměrné hodinové koncentrace H2S na měřicí stanici Litvínov ZÚ za rok 2015 Graf 11: Průměrné denní koncentrace H2S na měřicí stanici Litvínov ZÚ za rok 2015

Graf 12: Průměrné hodinové koncentrace NOx, NO2 a NO na měřicí stanici Litvínov ZÚ za rok 2015 Graf 13: Průměrné denní koncentrace NOx, NO2 a NO na měřicí stanici Litvínov ZÚ za rok 2015 Graf 14: Průměrné hodinové koncentrace O3 na měřicí stanici Litvínov ZÚ za rok 2015

Graf 205: Průměrné denní koncentrace O3 na měřicí stanici Litvínov ZÚ za rok 2015

Graf 216: Průměrné hodinové koncentrace PM10 na měřicí stanici Litvínov ZÚ za rok 2015 Graf 227: Průměrné denní koncentrace PM10 na měřicí stanici Litvínov ZÚ za rok 2015

Graf 18: Porovnání znečištění ovzduší v Litvínově v letech 2014 a 2015 dle indexů kvality ovzduší

Graf 19: Překročení denního imisní limitu u PM10 nad 50 μg/m u vybraných stanic v letech 2006–2014 3

12.3 Seznam obrázků Obrázek 3: Překročení imisních limitů pro ochranu zdraví lidí pro rok 2014 v celé ČR včetně přízemního ozonu Obrázek 4: Překročení imisních limitů pro ochranu zdraví lidí pro rok 2014 v ČR bez přízemního ozonu Obrázek 3: Pětiletá průměrná koncentrace částic PM10 na Litvínovsku r. 2007 - 2011 Obrázek 4: Pětiletá průměrná koncentrace částic PM10 na Litvínovsku r. 2010 - 2014 Obrázek 5: Měřicí síť zóna Severozápad – Karlovarský a Ústecký kraj - stav 11/2015

Obrázek 6: Přehled měřicích imisních stanic, ze kterých ECM vyhodnocuje aktuální stav ovzduší Obrázek 7: Seznam reprezentativních měřících lokalit pro vyhlašování smogových situací Obrázek 8: Umístění měřicí stanice ZÚ v Litvínově Obrázek 9: Měřicí stanice Litvínov ZÚ

Obrázek 10: Měřicí stanice Litvínov ZÚ – bližší pohled

Obrázek 11: Trendy ročních charakteristik SO2 v České republice, 2000–2014

Obrázek 12: Trendy vybraných imisních charakteristik NO2 a NOx 2000 - 2014 Obrázek 13: Polétavý prach PM10, PM2,5

[email protected]


Vyhodnocení imisní situace v Litvínově za rok března Strana 1 (celkový počet 56)

Recommend Documents