Vyhodnocení imisní situace v Litvínově za rok března Strana 1 (celkový počet 56)

Vyhodnocení imisní situace v Litvínově za rok 2013

7.března 2016

[email protected]

Strana 1 (celkový počet 56)

Vyhodnocení imisní situace v Mostě za rok 2015

Obsah 1. Úvod ........................................................................................................................... 4

2. Základní charakteristika území .................................................................................... 5

2.1 Oblasti s překročenými imisními limity ....................................................................... 6 2.2 Mapy pětiletých průměrných koncentrací .................................................................. 8

3. ECM a vyhodnocení imisní situace ............................................................................. 11

3.1 Informování o imisní situaci ......................................................................................... 11 3.2. Dotazy a stížnosti......................................................................................................... 13

3.2.1 Dotazy na kvalitu ovzduší ....................................................................................... 13 3.2.2 Stížnosti .................................................................................................................. 15

4. Ochrana ovzduší dle platné legislativy ......................................................................... 17 4.2 Smogová situace dle zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší ............................... 18

4.3 Ukončení smogové situace ........................................................................................... 23

5. Měřicí stanice pro vyhodnocení imisní situace v Mostě................................................ 24

5.1 Charakteristika měřicí stanice AIM ČHMÚ v Mostě ..................................................... 26

6. Vyhodnocení imisní situace za rok 2015....................................................................... 27 6.1 Oxidy dusíku, oxid dusičitý a oxid dusnatý - NOx, NO2 a NO ........................................ 27

6.2 Troposférický (přízemní ozon) - O3.............................................................................. 32 6.3 Částice PM10 a PM2,5 ..................................................................................................... 37 6.3.1 PM10 ........................................................................................................................ 42 6.3.2 PM2,5 ....................................................................................................................... 45

6.4 Benzen, toluen........................................................................................................... 47

7. Smogové situace v Ústeckém kraji v roce 2015 .......................................................... 52 7.1 Doporučení obyvatelům při vyhlášení smogové situace ............................................. 54

7.1.1 Doporučení při překročení informativních prahových hodnot .............................. 54 7.1.2 Doporučení při překročení regulačních prahových hodnot ................................... 55 7.1.3 Doporučení SZÚ pro citlivé skupiny obyvatel......................................................... 55

8. Vyhodnocení kvality ovzduší v Mostě .......................................................................... 57

[email protected]



8.1 Grafy úrovně znečištění................................................................................................ 57

8.2 Souhrn průměrných ročních hodnot ............................................................................ 59

8.3 Počet překročení PM10 na vybraných stanicích............................................................ 60 8.4 Inovace sítě imisního monitoringu ............................................................................... 62

9. Závěr .......................................................................................................................... 63

10. Zdroje ....................................................................................................................... 67

11. Seznam zkratek ......................................................................................................... 69

12. Seznam tabulek, grafů a obrázků ............................................................................... 70

12.1 Seznam tabulek .......................................................................................................... 70

12.2 Seznam grafů ............................................................................................................. 70 12.3 Seznam obrázků ........................................................................................................ 71

[email protected]



1. Úvod Kvalita ovzduší je sledována pravidelně na území celé České republiky

prostřednictvím sítě měřících stanic (tzv. imisní monitoring) v souladu se zákonem

č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší.

Státní síť imisního monitoringu provozuje Ministerstvo životního prostředí, které tím

pověřilo Český hydrometeorologický ústav (dále jen ČHMÚ). V souladu s legislativními požadavky je státní imisní síť koncipována tak, aby stanicemi automatizovaného imisního

monitoringu bylo zajištěno sledování úrovně znečištění ovzduší na území celého státu. Podmínky posuzování a hodnocení kvality ovzduší specifikuje prováděcí vyhláška o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší; tj. vyhláška č. 330/2012 Sb., o způsobu posuzování

a vyhodnocení úrovně znečištění, rozsahu informování veřejnosti o úrovni znečištění a při smogových situacích, která mimo jiné stanoví podmínky pro umísťování měřících stanic a jejich počty na území zón a aglomerací tak, aby naměřené hodnoty byly reprezentativní pro

větší územní celky v rámci ČR. Vedle údajů ze stanic imisního monitoringu ČHMÚ přispívá do imisní báze Informační systém kvality ovzduší (dále jen ISKO) již řadu let několik dalších

organizací podílejících se na sledování znečištění venkovního ovzduší v České republice (např. Zdravotní ústavy, VÚLHM, ČEZ, městské úřady, aj.).

Ekologické centrum Most pro Krušnohoří (ECM) od roku 2007 zpracovává každý rok

vyhodnocení imisní situace pro lokalitu Most, kdy podkladem pro zpracování jsou imisní

data ČHMÚ a Zdravotního ústavu (ZÚ) se sídlem v Ústí nad Labem (do 11. 4. 2012, kdy byla

měřicí

stanice

v Mostě

zrušena),

poskytovaná v rámci „Dohody o spolupráci

při vzniku a provozování Ekologického centra

Most pro Krušnohoří a o výměně informací o životním prostředí“.

[email protected]



ECM informuje o kvalitě ovzduší bezplatně veřejnost prostřednictvím bezplatné Zelené linky 800 195 342, webových stránek, elektronické pošty a regionálních médií. ECM pracuje s

neverifikovanými daty (neverifikovaná data z automatizovaných

monitorovacích stanic mohou obsahovat chybné údaje a mohou být neúplná).

2. Základní charakteristika území Mostecko se nachází v klimatické oblasti T2, pro kterou je typické dlouhé, teplé

a suché léto a krátká, mírně teplá a až velmi suchá zima. Průměrná roční teplota sledovaného území je 8,2 °C. Roční úhrn srážek činí 499 mm a průměrný úhrn srážek ve vegetační době je 299 mm.[1]

Rozptylové podmínky jsou určeny stavem meteorologických prvků a veličin, které

rozhodujícím způsobem ovlivňují přenos a rozptyl znečišťujících látek v ovzduší. Jedná se

zejména o rychlost větru, teplotní zvrstvení atmosféry (průběh teploty s výškou). Při špatných rozptylových podmínkách (bezvětří nebo slabý vítr, přítomnost teplotní inverze) je nutno očekávat vysoké znečištění ovzduší. Při dobrých rozptylových podmínkách (čerstvý nebo silný vítr, teplota vzduchu s výškou klesá) se znečišťující látky promíchávají a ředí,

koncentrace jsou nízké. Kombinací inverzní vrstvy vzduchu a slabého proudění větru se rozptylové podmínky stávají nepříznivými a dochází ke kumulaci znečišťujících látek, jež

následně v ovzduší přetrvávají a hromadí se až do doby, než dojde ke změně meteorologických podmínek na stav příznivý pro rozptyl.

Nepříznivé rozptylové podmínky v oblasti Mostecka bývají způsobeny zejména jeho

polohou v kotlině, uzavřené hradbou Krušných hor, jež vytvářejí tzv. srážkový stín. Dochází zde k inverznímu zvrstvení ovzduší, které omezuje možnost proudění vzduchu.

[email protected]


Vyhodnocení imisní situace v Mostě za rok 2015 Graf 1: Četnosti výskytu rozptylových podmínek a v jednotlivých měsících, rok 2015

Zdroj: http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/mes_zpravy/Rocni_zprava_2015.pdf

2.1 Oblasti s překročenými imisními limity Mostecko i další části Ústeckého kraje jsou dlouhodobě řazeny mezi oblasti

s překročenými imisními limity. Dle zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, účinného do 31. 8. 2012, se tyto oblasti nazývaly oblastmi se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO). [2]

Velikosti území s překročením imisních limitů (dříve OZKO) v rozmezí let 2006 až 2014

jsou znázorněny v grafu č. 2

[email protected]


Vyhodnocení imisní situace v Mostě za rok 2015 Graf 2: Překročení imisního limitu (LV) v ČR, % plochy, 2006-2014

Zdroj: http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/grafroc/14groc/gr14cz/png/oVII3.png

Na obrázcích 1 a 2 jsou zobrazena území s překročením imisních limitů pro ochranu zdraví lidí pro rok 2014 v celé ČR včetně a bez přízemního ozonu.

Obrázek 1: Překročení imisních limitů pro ochranu zdraví lidí pro rok 2014 v celé ČR včetně přízemního ozonu

Zdroj:http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/grafroc/14groc/gr14cz/png/oVII2.pnghttp://issar.cenia.cz/issar/pa ge.php?id=1531

[email protected]


Vyhodnocení imisní situace v Mostě za rok 2015 Obrázek 2: Překročení imisních limitů pro ochranu zdraví lidí pro rok 2014 v ČR bez přízemního ozonu

Zdroj: http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/grafroc/14groc/gr14cz/png/oVII1.png

2.2 Mapy pětiletých průměrných koncentrací Dle §11, odst. 5 a 6 zákona o ochraně ovzduší č. 201/2012 Sb. jsou zpracovávány

mapy pětiletých průměrných koncentrací v síti 1x1 km. Pro hodnocení stávající úrovně

znečištění v předmětné lokalitě se vychází z map úrovní znečištění ve formátu shapefile (.shp

ESRI). Mapy obsahují v každém čtverci 1×1 km hodnotu klouzavého průměru koncentrace pro všechny znečišťující látky, které mají stanoven imisní limit (kromě ozonu a CO), za předchozích 5 kalendářních let.

Mapy slouží jako podklad pro návrh kompenzačních opatření podle § 11 odst. 6

zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, konkrétně k posouzení, zda dojde vlivem daného

záměru k překročení některého ročního imisního limitu na dané lokalitě a tedy k aplikaci cit. ustanovení.

Pro účely vypracování rozptylových studií se použijí mapy ročních i krátkodobých

koncentrací pro hodnocení stávající úrovně znečištění v posuzovaných lokalitách. [email protected]



Mapy ve formátu shapefile jsou k dispozici na internetové stránce ČHMÚ: http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/ozko/ozko_CZ.html

Mostecko je dlouhodobě řazeno mezi oblasti s překročenými imisními limity pro

částice PM10, z podkladů ČHMÚ lze získat průměrné 5leté průměrné koncentrace této znečišťující látky. Na obrázcích č. 3. a 4. můžete porovnat průměrné 5leté koncentrace částic PM10 v letech 2007 až 2011 a 2010 až 2014.

Obrázek 3: Pětiletá průměrná koncentrace částic PM10 na Mostecku r. 2007 - 2011

Zdroj: ČHMÚ

[email protected]


Vyhodnocení imisní situace v Mostě za rok 2015 Obrázek 4: Pětiletá průměrná koncentrace částic PM10 na Mostecku r. 2010 - 2014

Zdroj: ČHMÚ

[email protected]



3. ECM a vyhodnocení imisní situace 3.1 Informování o imisní situaci Od 1. 4. 2014 rozšířilo ECM oblast monitoringu aktuálního stavu ovzduší z oblasti

Mostecka, Teplicka a Chomutovska na celou oblast Ústeckého kraje. Na základě dohody

s ČHMÚ získalo ECM přístup ke všem měřicím stanicím automatického imisního monitoringu

Ústeckého kraje, jejichž provozovatelem je ČHMÚ. Kromě dat ČHMÚ jsou pro hodnocení

aktuálního stavu ovzduší využívána i data Zdravotního ústavu se sídlem v Ústí nad Labem (ZÚ).

Obrázek 5: Měřicí síť zóna Severozápad – Karlovarský a Ústecký kraj - stav 11/2015

Zdroj: ČHMÚ

[email protected]



Přehled imisních stanic, ze kterých jsou data ECM stahována a vyhodnocována, je

na obrázku č. 6.

Obrázek 6: Přehled měřicích imisních stanic, ze kterých ECM vyhodnocuje aktuální stav ovzduší

Zdroj: Zpracovalo ECM

Imisní data z jednotlivých stanic byla až do listopadu 2014 získávána ECM pouze přes

FTP schránky, kde jsou hodnoty obnovovány každou hodinu. Z FTP schránek dispečeři ECM stahují aktuální data každé tři hodiny: v 6, 8, 11, 14, 17.

Od 18. 11. 2014 ECM využívá také nový software MicroISKO, pomocí kterého je

prováděno nepřetržité stahování dat, a z něhož jsou automaticky generovány grafické

výstupy pro webové stránky ECM. Grafy zobrazují aktuální hodinové koncentrace škodlivin v ovzduší a jejich vývoj za posledních 24 hodin. Zobrazování grafů je nezávislé na provozu

ECM, čímž je veřejnosti umožněn přístup k aktuálním informacím o stavu ovzduší v období svátků a víkendů, tedy po celý kalendářní rok.

Kromě aktuálního přehledu je na webových stránkách ECM přístupné také

vyhodnocení imisních dat za uplynulý měsíc pro imisní stanice AIM Most ČHMÚ, Litvínov ZÚ

[email protected]



a AIM Lom ČHMÚ. K dispozici jsou grafy průměrných denních a hodinových koncentrací jednotlivých znečišťujících látek.

K informování veřejnosti o aktuální imisní situaci a nestandardních událostech

v průmyslových podnicích s možným vlivem na stav ovzduší dochází prostřednictvím bezplatné Zelené linky 800 195 342 a webových stránek www.ecmost.cz.

ECM v týdenních intervalech vyhodnocuje imisní situaci na Mostecku a Teplicku pro

média, např. Mostecký a Teplický deník, týdeník Homér. V případě překročení prahových

hodnot v ovzduší a vyhlášení smogové situace jsou bezprostředně informováni zástupci Odboru životního prostředí v Litvínově a Odboru životního prostředí a mimořádných událostí Magistrátu města Mostu a města Krupky. Elektronickou poštou jsou bezplatně informováni

o vyhlášení nebo odvolání smogové situace zájemci, kteří o tuto službu požádají prostřednictvím webových stránek ECM, e-mailem ([email protected]) nebo telefonicky na bezplatné Zelené lince 800 195 342.

ECM také zpracovává a umisťuje na webové stránky ECM zprávu o vyhodnocení

imisní situace za uplynulý rok a to v Mostě (od roku 2007), Litvínově (od roku 2011), Lomu (od roku 2012) a Krupce (od roku 2014). Zprávy jsou přístupné veřejnosti na webu ECM

v sekci Ovzduší a hluk/Zprávy o kvalitě ovzduší a poskytují uživateli ucelený přehled o vývoji kvality ovzduší za období jednoho roku z vybrané lokality.

3.2. Dotazy a stížnosti 3.2.1 Dotazy na kvalitu ovzduší Zodpovídání dotazů na aktuální stav ovzduší patří ke stěžejním činnostem dispečerů

ECM v rámci poradenské služby a poskytování informací o životním prostředí. Tuto službu využívají zejména pedagogové z mateřských a základních škol, maminky s dětmi na mateřské

či rodičovské dovolené a občané se zdravotními problémy. V roce 2015 ECM zodpovědělo 2 153 dotazů. Vývoj počtu dotazů v letech 2000 – 2015 je uveden v grafu č. 3.

[email protected]


Vyhodnocení imisní situace v Mostě za rok 2015 Graf 3: Vývoj počtu dotazů v letech 2000 – 2015


Nejvíce dotazů se

týkalo tématu ovzduší. Procentuální zastoupení tazatelů

dle bydliště je uvedeno v grafu č. 4. V přehledu tazatelů z řad veřejnosti je evidováno 65,1 %

(1 402) dotazů z Mostu, 7,2 % (156) z Litvínova, 1,53 % (33) z Chomutova, 5,2 % (112) z Jirkova, 0,9 (20) z Braňan, 1,30 % (28) z Louky u Litvínova, 0,7 % (14) z Duchcova, 1,4 % (31)

z Bíliny a 12,77 % (275) z ostatních obcí, mezi něž náleží např. Obrnice, Kadaň, Klášterec nad Ohří, Strupčice, Louny i další lokality spadající do Ústeckého kraje.

[email protected]


Vyhodnocení imisní situace v Mostě za rok 2015 Graf 4: Porovnání přehledu dotazů v dle bydliště tazatele letech 2012-2015


3.2.2 Stížnosti ECM v roce 2015 přijalo celkem 27 stížností, z nichž více jak polovina se týkala stížností

na pachovou zátěž. Celkem 21 stížnosti bylo z Mostu, dvě stížnosti z Litvínova, a po jedné z Braňan, Horního Jiřetína, Hamru a Teplic. Z celkového množství stížností, přijatých od roku 2000 (viz graf č. 5), byl nejvyšší počet v roce 2012 (38). V posledních čtyřech letech nebyl

evidován žádný dotaz ani stížnost ze saského pohraničí. Přehled stížností dle jejich přijetí v jednotlivých měsících roku 2015 je zaznamenán v grafu č. 6. Nejvíce stížností bylo v roce 2015 přijato v březnu a všechny se týkaly problematiky pachové zátěže.

[email protected]


Vyhodnocení imisní situace v Mostě za rok 2015 Graf 5: Přehled stížností evidovaných v ECM v letech 2000–2015


Graf 6: Přehled stížností v jednotlivých měsících roku 2015

Zdroj: Zpracovalo ECM [email protected]



4. Ochrana ovzduší dle platné legislativy Dne 1. 9. 2012 vstoupil v platnost zákon o ochraně ovzduší č. 201/2012 Sb., který

nahradil zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, a který zapracovává příslušné předpisy Evropské unie. Mimo jiné nově definuje pojem smogová situace a také podmínky jejího vzniku, vyhlášení a ukončení.

Zákon o ochraně ovzduší č. 201/2012 Sb. v sobě zahrnuje i imisní limity a zvláštní imisní

limity (nyní prahové hodnoty), které dříve byly stanoveny ve vyhláškách č. 597/2006 Sb. a č. 373/2009 Sb.

Hodnocení stavu znečištění ovzduší vychází z definování imisních limitů pro znečišťující

látky uvedené v příloze č. 1 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší.

4.1 Imisní limity dle zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší Imisní limity pro znečišťující látky uvedené v příloze č. 1 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, jsou uvedeny v následujících tabulkách č. 1, 2 a 3.

Tabulka 1: Imisní limity pro ochranu zdraví lidí dle přílohy č. 1 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší Znečišťující látka

Doba průměrování

SO2 oxid siřičitý

1 hodina

PM10 prachové částice PM2,5

NO2 oxid dusičitý

CO oxid uhelnatý Benzen

24 hodin 24 hodin

kalendářní rok kalendářní rok

Maximální počet překročení

125

3

350

24

50

35

25

0

40

0

1 hodina

200

18

maximální denní 8hodinový klouzavý průměr

10 000

0

kalendářní rok

5

0

kalendářní rok

Zdroj: Příloha č. 1 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší

[email protected]

Imisní limit 3 (μg/m )

40

0


Vyhodnocení imisní situace v Mostě za rok 2015 Tabulka 2: Imisní limity pro troposférický ozon pro ochranu zdraví lidí dle přílohy č. 1 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší

Znečišťující látka


O3 troposférický ozon

Imisní limit 3 (μg/m )

Maximální tolerovaný počet překročení

maximální denní 8hodinový klouzavý průměr*

120

25x v průměru za 3 roky

*Maximální denní osmihodinová průměrná koncentrace se stanoví posouzením osmihodinových klouzavých průměrů počítaných z hodinových údajů a aktualizovaných každou hodinu. Každý osmihodinový průměr je připsán dni, ve kterém končí, to jest první výpočet je proveden z hodinových koncentrací během periody 17:00 předešlého dne a 01:00 daného dne. Poslední výpočet pro daný den se provede pro periodu od 16:00 do 24:00 hodin.

Zdroj: Příloha č. 1 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší

Tabulka 3: Imisní limity pro ochranu ekosystémů a vegetace dle přílohy č. 1 zákona č. 201/2012 Sb., o

ochraně ovzduší

Mez pro posuzování -3 [µg.m ] Znečišťující látka

SO2

Imisní limit -3 [µg.m ]


rok a zimní období (1.10.-31.3.)

NOx kalendářní rok Zdroj: Příloha č. 1 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší

Dolní LAT

Horní UAT

LV

8

12

20

19,5

24

30

4.2 Smogová situace dle zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší Zákon o ochraně ovzduší č. 201/2012 Sb. definuje v §10 smogovou situaci takto: Smogová situace je stav mimořádně znečištěného ovzduší, kdy úroveň znečištění oxidem siřičitým, oxidem dusičitým, částicemi PM10 nebo troposférickým ozónem překročí některou z prahových hodnot uvedených v příloze č. 6 k tomuto zákonu za podmínek uvedených v této příloze. Příloha č. 6 výše uvedeného zákona stanovuje informativní a regulační prahové

hodnoty pro SO2, NO2 a částice PM10, a také informativní a varovnou prahovou hodnotu pro O3, které jsou závazné pro vyhlašování a odvolávání smogové situace.

[email protected]



V souladu se zákonem o ochraně ovzduší byla vydána i vyhláška č. 330/2012 Sb.,

o způsobu posuzování a vyhodnocení úrovně znečištění, rozsahu informování veřejnosti o úrovni znečištění a při smogových situacích. „Imisní vyhláška“ upravuje: 1) způsob a podmínky posuzování a vyhodnocení úrovně znečištění, 2) rozsah informování veřejnosti o úrovni znečištění, 3) rozsah informací podávaných veřejnosti při vzniku smogové situace.

Vyhláška nahrazuje a navazuje na nařízení vlády č. 597/2006 Sb., o sledování

a vyhodnocování kvality ovzduší, a vyhlášku č. 553/2002 Sb., kterou se stanoví hodnoty zvláštních imisních limitů znečišťujících látek, ústřední regulační řád a způsob jeho provozování včetně seznamu stacionárních zdrojů podléhajících regulaci, zásady pro vypracování

a provozování krajských a místních regulačních řádů a způsob a rozsah zpřístupňování informací o úrovni znečištění ovzduší veřejnosti, ve znění pozdějších předpisů.

Oproti předchozí právní úpravě neobsahuje vyhláška č. 330/2012 Sb. přípustné úrovně

znečištění (imisní limity) ani podmínky vyhlášení a ukončení smogových situací, které jsou

uvedeny přímo v zákoně o ochraně ovzduší (příloha č. 1 a č. 6 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší).

Zákon přinesl změnu také v délce trvání překročených prahových hodnot podstatných

pro vyhlášení smogové situace, což mohlo být důvodem pro zvýšení počtu vyhlášení smogových situací pro troposférický ozon O3 v roce 2013 a 2015 a snížení počtu smogových situací vyhlášených pro částice PM10:

a) zatímco dříve docházelo k vyhlašování signálu upozornění (nyní vyhlášení smogové

situace) pro troposférický ozon až při překročení zvláštních imisních limitů ve třech hodinách po sobě, podle nového zákona je vyhlášena smogová situace pro ozon již při samotném překročení informativní prahové hodnoty, tj. 180 µg/m3.

b) pro částice PM10 je nyní stanovena hranice pro vyhlášení smogové situace až při překročení 24hodinové průměru 180 µg/m3 ve dvou po sobě následujících dnech

[email protected]



(tedy klouzavá 24hodinová průměrná koncentrace částic PM10 byla překročena ve 25

po sobě následujících hodinách), zatímco před vydáním zákona č. 201/2012 Sb. bylo rozhodující pouhé překročení 24hodinového průměru.

Smogová situace je dle zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, vyhlášena při

překročení některé z prahových hodnot (tj. informativní, regulační nebo varovné) vybrané

znečišťující látky. Informativní a regulační prahové hodnoty a jejich překročení jsou stanoveny pro škodliviny - SO2, NO2 a částice PM10. Informativní a varovná prahová hodnota

je definována samostatně pouze pro troposférický ozon.

Termín „smogová situace“ se používá již při překročení informativní prahové hodnoty

z důvodu zdůraznění závažnosti více než dvojnásobného překročení imisního limitu i s ohledem na bezprahový účinek působení částic PM10.

Podstata smogových situací a jejich vyhlašování zůstává nezměněna. V předchozí

právní úpravě docházelo často k záměnám termínů imisní limit a zvláštní imisní limit. Tato terminologie vycházela z legislativy platné v devadesátých letech.

V současně platné legislativě byla použita terminologie vycházející ze Směrnice

Evropského parlamentu a Rady 2008/50/ES o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro

Evropu a již se pracuje jen s pojmy imisní limity (které musí být dodržovány na celém území

České republiky) a smogové informativní a regulační prahové hodnoty (pro účely vyhlašování smogové situace a případné regulace zdrojů znečišťování).

Smogové situace rozlišujeme letního a zimního typu. Letní situace s vysokými

koncentracemi troposférického ozonu se vyskytují za horkého a suchého počasí v teplé polovině roku, nejčastěji od začátku dubna do konce září. Zimní smogové situace, spojené s vysokými koncentracemi SO2, NO2 a částicemi PM10 se nejčastěji pozorují v chladném

období od října do března roku následujícího. Výjimečně se mohou objevit vysoké koncentrace prachových částic i mimo toto období [3].

Seznam měřicích lokalit (viz obrázek č. 7 a tabulka č. 4) a jejich reprezentativnost pro

konkrétní území v rámci zóny nebo aglomerace je pro vyhlašování smogových situací [email protected]



stanoven ve Věstníku Ministerstva životního prostředí (LISTOPAD 2015). Přímý odkaz ke stažení zde:

http://www.mzp.cz/osv/edice.nsf/FE95922FCE7FD55CC1257F0D00381676/$file/V%C4%9Bst n%C3%ADk_10_listopad.pdf

Obrázek 7: Seznam reprezentativních měřících lokalit pro vyhlašování smogových situací

Zdroj: ČHMÚ Tabulka 4: Reprezentativní stanice pro zónu Severozápad – Ústecký kraj

Znečišťující látka

Reprezentativní stanice Chomutov, Lom, Krupka, Most, Teplice, Litoměřice, Ústí nad Labem – Kočkov, Děčín, Tušimice

PM10 SO2

NO2 O3

Tušimice, Lom, Ústí nad Labem – Kočkov, Litoměřice, Teplice Tušimice, Lom, Děčín, Most, Ústí nad Labem - město

Tušimice, Rudolice v Horách, Most, Lom, Teplice, Litoměřice, Ústí nad Labem – Kočkov, Sněžník

[email protected]



Měřicí stanice AIM Most ČHMÚ je reprezentativní stanicí pro vyhlášení smogových

situací pro znečišťující látky: částice PM10, NO2, a O3.

V následujícím přehledu jsou uvedeny základní charakteristiky jednotlivých prahových

hodnot pro vybrané znečišťující látky.

4.2.1 Informativní, regulační a varovné prahové hodnoty pro znečišťující látky Informativní, regulační a varovné prahové hodnoty pro znečišťující látky jsou

považovány za překročené v případě, že alespoň na jedné měřicí lokalitě reprezentativní pro úroveň znečištění v oblasti minimálně 100 km2 překročila, viz tabulka č. 5. Tabulka 5: Informativní, regulační a varovné prahové hodnoty

Informativní prahová hodnota pro oxid siřičitý, oxid dusičitý a částice PM10 SO2

oxid siřičitý NO2

oxid dusičitý PM10

Částice

250 µg/m

3

200 µg/m

3

100 µg/m

3

Při překročení uvedeného hodinového průměru koncentrace ve 3 po sobě následujících hodinách Při překročení 24hodinového průměru koncentrace ve dvou po sobě následujících dnech

Regulační prahové hodnoty pro oxid siřičitý, oxid dusičitý a částice PM10 SO2 oxid siřičitý

500 µg/m

3

NO2 oxid dusičitý

400 µg/m

3

PM10 částice

150 µg/m

3

Při překročení uvedeného hodinového průměru koncentrace ve 3 po sobě následujících hodinách Při překročení 24hodinového průměru koncentrace ve třech po sobě následujících dnech

Informativní a varovná prahová hodnota pro troposférický ozon Informativní prahová hodnota O3 Varovná prahová hodnota O3

180 µg/m

3

240 µg/m

3

Při překročení hodinové koncentrace Při překročení hodinové koncentrace

Všechny výše uvedené úrovně znečištění ovzduší se vztahují na standardní podmínky - objem přepočtený na teplotu 293,15 K a normální tlak 101,35 kPa. Zdroj: Příloha č. 6 k zákonu č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší

[email protected]



4.3 Ukončení smogové situace Smogová situace je ukončena, pokud na žádné měřicí lokalitě reprezentativní

pro úroveň znečištění v oblasti minimálně 100 km2 není překročena žádná prahová hodnota,

přičemž tento stav trvá nepřetržitě alespoň 12 hodin a na základě meteorologické

předpovědi není očekáváno obnovení meteorologických podmínek podmiňujících smogovou situaci v průběhu 48 hodin následujících po poklesu úrovní znečištění pod prahové hodnoty. Časový interval 12 hodin se zkracuje až na 3 hodiny v případě, že meteorologické podmínky

nelze označit jako podmiňující smogovou situaci a podle meteorologické předpovědi je téměř vyloučeno, že v průběhu nejbližších 48 hodin takové podmínky opět nastanou.

[email protected]



5. Měřicí stanice pro vyhodnocení imisní situace v Mostě Pro zpracování zprávy hodnotící imisní situaci v Mostě za rok 2015 byla použita

neverifikovaná data z FTP schránky měřicí stanice Most AIM ČHMÚ v ulici U Stadionu – tabulka č. 6 a obrázky č. 8 – 9.

Data jsou stahována pomocí softwaru OHVMAIN a jedná se o následující znečišťující

látky: NO2, NOx, NO, O3, PM10, PM2,5, benzen a toluen. Pro měření benzenu a toluenu není

provozováno ve Státní síti imisního monitoringu na žádné stabilní stanici AIM měření benzenu a toluenu automatickými analyzátory. Měření je prováděno dle požadavků platného

zákona o ovzduší, kde je požadována pouze roční průměrná hodnota koncentrace benzenu. Pro její získání je dostačující měření pasivními nebo aktivními dozimetry (expozice 14 dní)

s následným zpracováním v laboratořích IM. Dále jsou zaznamenávány údaje o rychlosti a směru větru.

Na webových stránkách ECM jsou průběžně zobrazovány aktuální hodinové

koncentrace následujících znečišťujících látek v ovzduší včetně jejich vývoje za posledních 24 hodin: NO2, PM10, PM2,5 a O3, pro které jsou data stahována z webových stránek ČHMÚ pomocí software MicroISKO.

V tabulce č. 6 jsou uvedeny základní údaje o měřicí stanici. Měřicí stanice se řadí mezi

tzv. stanice pozaďové. Pozaďové stanice jsou stanice umístěné v nezatížených lokalitách

a měří pozadí regionů, měst a průmyslových oblastí. Rozhodujícím kritériem pro pozaďovou stanici je skutečnost, že stanice není přímo ovlivněna žádným zdrojem znečištění ovzduší. Přirozené imisní pozadí se v ovzduší vyskytuje nezávisle na lokálních antropogenních zdrojích. Poloměr reprezentativnosti stanice se zde liší podle typu oblasti: • •

u stanic městských a předměstských: více než 1 - 1,5 km,

u stanic venkovských: více než 5 až cca 60 km (v ČR se většinou pohybuje od 10 do 20 km).

[email protected]


Vyhodnocení imisní situace v Mostě za rok 2015 Obrázek 8: Měřicí stanice Most AIM ČHMÚ - původní a nové (výměna provedena v roce 2015)

Zdroj: ECM Obrázek 9: Umístění měřicí stanice ČHMÚ v Mostě

Zdroj: www.mapy.cz

[email protected]



5.1 Charakteristika měřicí stanice AIM ČHMÚ v Mostě Tabulka 6: Charakteristika měřicí stanice AIM ČHMÚ v Mostě

Zdroj: ČHMÚ

[email protected]



6. Vyhodnocení imisní situace za rok 2015 6.1 Oxidy dusíku, oxid dusičitý a oxid dusnatý - NOx, NO2 a NO Zdroje emisí a imisí NOx, NO2 a NO Emise oxidu dusíku jsou dnes velmi závažným problémem hlavně díky tomu, že jsou

spojeny se spalováním i ušlechtilých paliv (plyn, nafta) a biomasy. Emise oxidu dusíku mají

navíc v dnešní době rostoucí charakter. Primárním zdrojem (vytvářejícím až 55%

antropogenních NOX) jsou i přes využívání katalyzátoru motorová vozidla. Při spalování ušlechtilých paliv v motorových vozidlech je dosahováno vysoké teploty hoření, a proto zde dochází k oxidaci vzdušného dusíku (N2) na takzvané vysokoteplotní NOx [4].

Emise oxidů dusíku (NOx) se tvoří při spalování paliv v závislosti na teplotě spalování,

obsahu dusíku v palivu a přebytku spalovacího vzduchu. Emise NOx vznikají i při některých chemicko-technologických procesech (výroba kyseliny dusičné, amoniaku, hnojiv apod.). Zatímco při spalování paliv se podíl NO2 v emisích NOx pohybuje obvykle v intervalu do 5 %,

u některých chemicko-technologických procesů může podíl NO2 představovat až 100 % emisí NOx.

Největší množství emisí NOx pochází z dopravy, konkrétně pak ze sektorů: Silniční

doprava: Nákladní doprava nad 3,5 t a Osobní automobily a dále Zemědělství, lesnictví, rybolov: Nesilniční vozidla a ostatní. Klesající trend emisí NOx souvisí především s přirozenou

obnovou vozového parku a se zavedením emisních stropů pro emise NOx ze zdrojů v sektoru Veřejná energetika a výroba tepla.

Podíl jednotlivých typů zdrojů na celkových emisích se liší podle konkrétní skladby

zdrojů v dané oblasti. Produkce emisí NOx je soustředěna především podél dálnic, ve velkých

městech a v krajích (Ústecký, Středočeský, Moravskoslezský), ve kterých jsou umístěny významnější energetické výrobní celky.

[email protected]



Vliv na zdraví lidí, vegetaci a ekosystémy

Působení NO2 je spojováno se zvýšením celkové, kardiovaskulární a respirační

úmrtnosti. Je majoritně emitován při spalování, nejvyšší měřené hodnoty nalézáme v oblastech zatížených intenzivní dopravou a vytápěním. Hlavním účinkem krátkodobého působení vysokých koncentrací NO2 je nárůst reaktivity dýchacích cest. Na základě působení

na změny reaktivity u nejcitlivějších astmatiků je také odvozena doporučená hodnota

Světové zdravotnické organizace (World Health Organization – WHO) pro 1hodinovou koncentraci NO2 (200 μg/m3) [5].

Nejvíce jsou NO2 vystaveni obyvatelé velkých městských aglomerací významně

ovlivněných dopravou. Pro děti znamená expozice vyšším hodnotám NO2 zvýšené riziko respiračních onemocnění v důsledku snížené obranyschopnosti vůči infekci a snížení plicních

funkcí. Z hodnot zjištěných ročních průměrů vyplývá, že u obyvatel v dopravou zatížených oblastech lze očekávat snížení plicních funkcí, zvýšení výskytu respiračních onemocnění,

zvýšený výskyt astmatických obtíží a alergií, a to u dětí i dospělých. Pro děti znamená expozice NO2 zvýšené riziko respiračních onemocnění v důsledku snížené obranyschopnosti vůči infekci, snížení plicních funkcí [5].

Dusík jako takový je biogenní prvek, to znamená, že je v přiměřeném množství

nezbytný pro růst rostlin. Je běžnou praxí, že je dodáván do půdy ve formě různých hnojiv pro podporu růstu plodin. Na druhou stranu ale oxidy dusíku jako NO a NO2 ve vyšších

koncentracích rostliny poškozují a mohou způsobit jejich větší náchylnost k negativním vlivům okolí jako je mráz či plísně. Oxid dusičitý je společně s oxidy síry součástí tzv. kyselých dešťů, které mají negativní vliv například na vegetaci a stavby a dále okyselují vodní plochy a

toky. Důvodem je fakt, že oxidy dusíku v ovzduší postupně přecházejí na kyselinu dusičnou, která reaguje s prachovými částicemi a například s oxidy hořčíku a vápníku či s amoniakem za

vzniku tuhých částic, které jsou z atmosféry odstraňovány jednak sedimentací a jednak

vymýváním srážkovou činností. Dusičnanové ionty, které jsou potom v zeminách a vodách přítomny, sice působí příznivě na růst rostlin, avšak při vyšších koncentracích muže docházet i k úhynu ryb a nežádoucímu nárůstu vodních rostlin (tzv. eutrofizace vod) [4].

[email protected]



Trendy

V průběhu 90. let došlo k výraznému poklesu ročních průměrných koncentrací NO2 a

NOx. Důvodem byl prudký pokles emisí v tomto období v důsledku nabytí účinnosti zákona č.

309/1991 Sb., o ochraně ovzduší a na něj navazujícího zavádění nových technologických

opatření ke snižování emisí. Vliv měla také změna skladby průmyslové výroby a vozového

parku a složení pohonných hmot. Velký význam na průběh meziroční proměnlivosti koncentrací NO2 a NOx, ale i dalších znečišťujících látek, mají meteorologické

rozptylové podmínky.

a

Relativně strmě klesající trend z 90. let minulého století pokračoval až do roku 2000.

Od tohoto roku dochází střídavě k nárůstům a poklesům průměrných ročních koncentrací.

Nejvýraznější nárůsty koncentrací byly zaznamenány v letech 2003, 2006 a 2010,

pravděpodobně v důsledku nepříznivých meteorologických a rozptylových podmínek, které se v těchto letech vyskytovaly.

Od roku 2011 je možné pozorovat pozvolna klesající trend všech sledovaných

charakteristik – viz následující obrázek č. 10.

Obrázek 10: Trendy vybraných imisních charakteristik NO2 a NOx 2000 - 2014

Zdroj: ČHMÚ

[email protected]



Legislativa NOx, NO2 a NO

Při sledování a hodnocení kvality venkovního ovzduší se pod termínem oxidy dusíku

(NOx) rozumí směs oxidu dusnatého (NO) a oxidu dusičitého (NO2). Imisní limit pro ochranu

lidského zdraví je stanoven pro NO2, limit pro ochranu ekosystémů a vegetace je stanoven

pro NOx.

Monitoring NOx, NO2 a NO

Na imisní stanici AIM Most ČHMÚ byla v roce 2015 naměřena nejnižší roční průměrná

koncentrace NO2 od roku 2006 (viz tabulka č. 7).

Hodinová koncentrace nejvýše vystoupila dne 21. 1. 2015, kdy dosáhla hodnoty 115

μg/m3. Ve srovnání s rokem 2014 došlo k malému poklesu, neboť max. hodnota hodinové

koncentrace byla 116,4 μg/m3 (v roce 2013 - 107 μg/m3, v roce 2012 - 99,8 μg/m3).

Průměrné hodinové a denní koncentrace oxidů dusíku jsou uvedeny v grafech č. 7 a 8. Tabulka 7: Průměrné roční koncentrace NO2 na měřicích stanicích v Mostě v letech 2006 -2015 NO2 (µg/m3)

AIM Most ČHMÚ

2006 27,5

2007 23,9

2008 24,4

2009 23,8

Hodinový imisní limit pro ochranu zdraví – 200 μg/m – max. 18x za rok Roční imisní limit pro ochranu zdraví – 40 μg/m

3

2010 26,5

Roky

2011 25,1

2012 23,7

2013 23,1

2014 24,1

2015 22,2

3

Informativní prahová hodnota – 200 μg/m – ve třech po sobě následujících hodinách 3 Regulační prahová hodnota – 400 μg/m – ve třech po sobě následujících hodinách 3

Zdroj: Zpracovalo ECM na základě neverifikovaných dat ČHMÚ a ZÚ Ústí nad Labem

[email protected]


Vyhodnocení imisní situace v Mostě za rok 2015 Graf 7: Průměrné hodinové koncentrace NOx, NO2 a NO na měřicí stanici Most ČHMÚ za rok 2015

Zdroj: Zpracovalo ECM na základě neverifikovaných dat ČHMÚ

Graf 8: Průměrné denní koncentrace NOx, NO2 a NO na měřicí stanici Most ČHMÚ za rok 2015

Zdroj: Zpracovalo ECM na základě neverifikovaných dat ČHMÚ [email protected]



Roční chod denních i hodinových koncentrací (grafy č. 7 a 8) vykazuje podobný trend,

a sice nízké hodnoty v letním období a vyšší na počátku i na konci roku, přičemž při sledování denních koncentrací (graf č. 8) je patrné významnější zvýšení spíše na konci roku.

6.2 Troposférický (přízemní ozon) - O3 Zdroje emisí a imisí O3

Ozon (O3) nemá v atmosféře vlastní významný zdroj. Jedná se o tzv. sekundární látku

vznikající v celé řadě velmi komplikovaných nelineárních fotochemických reakcí. Prekurzory O3 jsou oxidy dusíku (NOx) a nemetanické těkavé organické látky (NMVOC), které jsou

emitovány z celé řady zdrojů antropogenních (doprava, manipulace s ropou a jejími deriváty, rafinerie, použití barev a rozpouštědel atd.), ale i přirozených (např. biogenní emise z vegetace). V globálním měřítku hrají roli i metan (CH4) a oxid uhelnatý (CO).

Důležitou reakcí tvorby O3 je fotolýza NO2 zářením o vlnové délce 280–430 nm,

při které vzniká NO a atomární kyslík. Reakcí atomárního a molekulárního kyslíku pak za přítomnosti katalyzátoru dochází ke vzniku molekuly O3.

Při vzniku O3 z prekurzorů nezáleží pouze na absolutním množství prekurzorů, ale i na

jejich vzájemném poměru. Významnou roli při vzniku O3 hrají ale i meteorologické podmínky.

Imisní koncentrace O3 rostou s rostoucím ultrafialovým zářením a teplotou, naopak klesají s rostoucí relativní vlhkostí vzduchu. Vysoké koncentrace bývají spojeny s déletrvající oblastí

vysokého tlaku vzduchu. Kromě výše popsaného fotochemického mechanismu se

koncentrace O3 mohou zvyšovat i epizodicky v důsledku průniku stratosférického O3 do troposféry a též při bouřkách.

Koncentracemi O3 jsou nejméně zatížené dopravní lokality ve městech, kde je O3

odbouráván chemickou reakcí s NO. Naopak nejvyšší koncentrace O3 jsou měřeny na venkovských pozaďových lokalitách.

Vysoké koncentrace troposférického ozonu se vyskytují za horkého a suchého počasí

v teplé polovině roku, nejčastěji od začátku dubna do konce září. Maximální koncentrace

ozonu v průběhu dne se vyskytují v časných odpoledních hodinách. Ve vyšších polohách v horských oblastech je denní chod koncentrace ozonu méně výrazný a během letních smogových situací se mohou vysoké koncentrace udržet po větší část dne. [email protected]



Vliv na zdraví lidí, vegetaci a ekosystémy

Existence O3 v atmosféře má pro živé organismy zásadní význam. Zatímco

stratosférický ozon chrání zemský povrch a živé organismy před negativním vlivem

ultrafialového slunečního záření, troposférický ozon, vznikající chemickými reakcemi z tzv.

prekurzorů O3 (VOC, NOx, CO a CH4) za spoluúčasti slunečního záření, je považován společně se svými prekurzory za významnou znečišťující látku.

Znečištění ovzduší O3, které je typickou součástí tzv. letního smogu, může v teplém

období roku dosahovat míry ovlivňující zdraví. Krátkodobá i dlouhodobá expozice ozónu

ovlivňuje respirační nemocnost i úmrtnost [5]. Vdechování ozónu může způsobit zánětlivá onemocnění plic. Působí především na plicní tkáň a sliznice, může také docházet

k podráždění očí, nosu a hrdla. Jako akutní obtíže uvádějí lidé nejčastěji podráždění spojivek, kašel, malátnost, pocit tlaku na hrudi a bolesti hlavy. Nejvíce jsou ohroženy rizikové skupiny jako děti a starší lidé. Citlivost na působení O3 ovlivňuje dále fyzický a zdravotní stav jedince,

fyzická zátěž ve venkovním prostředí, ale také schopnost snášet vysoké teploty nebo astmatické obtíže. Vysoké koncentrace O3 v ovzduší jsou o to nebezpečnější, že se vyskytují

právě v období, kdy vysoké teploty a sálající slunce přímo vybízejí k venkovním aktivitám včetně koupání.

O3 je silné oxidační činidlo, které poškozuje asimilační orgány rostlin. Negativně tímto

ovlivňuje všechny typy vegetace, tedy i lesní porosty a zemědělské plodiny. Vegetace je

vlivem působení O3 méně odolná biotickým a abiotickým vlivům, např. hmyzím škůdcům

nebo povětrnostním vlivům [6]. O3 poškozuje rostlinám jejich rostlinné tkáně. Dlouhodobé

působení O3 může v ekosystémech vést až k potlačení a vymizení druhů citlivých k působení.

Působením ozonu dochází k oslabení vitality rostlin, k poškození listů i jehličí, může být narušena odolnost vůči dalším stresovým faktorům.

Přízemní ozon rovněž narušuje umělé materiály, povrchy budov a uměleckých

předmětů, a působí tedy škody na majetku [6].

[email protected]



Trendy

Roční chod průměrných měsíčních koncentrací O3 (maximální 8hodinový klouzavý

průměr za daný měsíc) je charakterizován nárůstem koncentrací v jarních a letních měsících

z důvodu příznivých meteorologických podmínek pro vznik O3, jako je vysoká intenzita

slunečního záření, vysoké teploty a nízká vlhkost vzduchu. Nejvyšší maximální 8hodinové klouzavé průměry jsou zaznamenávány na venkovských lokalitách, na kterých rovněž dochází nejčastěji k překročení hodnoty imisního limitu. Monitoring O3 Průměrná roční koncentrace O3 v Mostě se v roce 2015 zvýšila, oproti roku 2014

došlo k nárůstu koncentrace ze 42,3 na 52 µg/m3. V tabulce č. 8 jsou uvedeny průměrné roční koncentrace O3 na měřicích stanicích v AIM Mostě ČHMÚ. Od roku 2006 až do roku

2009 docházelo každým rokem k poklesu průměrné roční hodnoty, následující roky od roku 2010 představovaly zvýšení a mírné kolísání s minimem v roce 2014.

Rok 2015 představuje druhou největší naměřenou průměrnou roční koncentraci

za posledních 10 let.

Hodinové maximum 216,3 μg/m3 bylo v roce 2015 dosaženo dne 8. 8. 2015 a je

výrazně vyšší než hodinové maximum roku 2014 (175,6 μg/m3), roční průměr se zvýšil o 9,7

μg/m3.

V roce 2014 nebyla hodnota nad 180 μg/m3 naměřena ani v jedné hodině, oproti

roku 2015, kdy došlo k překročení této hodnoty ve 46 hodinách.

Cílový imisní limit pro O3 je stanoven na 120 μg/m3 v 8hodinovém klouzavém

průměru (viz tabulka č. 2). V roce 2015 byl 8hodinový klouzavý průměr překročen celkem 32 x, z toho 6x v červnu, 8 x v červenci, 17x v srpnu a 1x v září.

Legislativa připouští na daném místě (měřicí stanici) nejvíce 25 překročení hodnoty

imisního limitu maximální denní 8hodinové koncentrace O3 v průměru za tři roky; při vyšším

počtu je imisní limit považován za překročený. V trojletí 2013 – 2015 nebyl imisní limit O3

na měřicí stanici AIM Most ČHMÚ překročen [7]. [email protected]



Roční chod maximálních denních 8hodinových koncentrací O3 (průměr pro daný typ

stanice) je charakterizován nárůstem a výskytem zvýšených koncentrací v jarních a letních měsících. Důvodem jsou příznivé podmínky pro vznik O3, jako je vysoká intenzita slunečního záření, vysoké teploty a nízká vlhkost vzduchu.

Nejvyšší koncentrace O3 byly naměřeny v období letních, resp. tropických dnů, tj. dnů

s maximálními denními teplotami vzduchu přesahujícími 25 °C, resp. 30 °C. V těchto dnech byl také zaznamenán vysoký úhrn slunečního svitu (8 až 15 hodin) [7].

V průběhu července a srpna 2015 byly na území Ústeckého kraje vyhlášeny hned tří

smogové situace v důsledku překročení informativní prahové hodnoty pro O3; tato je

považována za překročenou v případě, že alespoň na jedné měřicí lokalitě reprezentativní pro úroveň znečištění v oblasti minimálně 100 km2 překročila hodinová koncentrace troposférického ozonu hodnotu 180 µg/m3.

Tabulka 8: Průměrné roční koncentrace O3 na měřicích stanicích v Mostě v letech 2006-2015 O3 (µg/m3)

AIM Most ČHMÚ

2006 52,3

2007 51,3

2008 47,9

2009 47

2010 49,9

Roky

2011 47,1

Maximální denní 8hodinový klouzavý průměr – 120 μg/m – max. 25x průměr za 3 roky Informativní prahová hodnota – 180 μg/m 3 Regulační prahová hodnota – 240 μg/m

3

2012 49

2013 45,7

2014 42,3

2015 52

3


Jak už bylo výše zmíněno, zvýšené hodnoty ozonu jsou typické pro letní období

s vysokými teplotami a vysokou intenzitou slunečního svitu, což koreluje i s údaji v následujících grafech č. 9 a 10.

[email protected]


Vyhodnocení imisní situace v Mostě za rok 2015 Graf 9: Průměrné hodinové koncentrace O3 na měřicí stanici Most ČHMÚ za rok 2015


Graf 10: Průměrné denní koncentrace O3 na měřicí stanici Most ČHMÚ za rok 2015


[email protected]



6.3 Částice PM10 a PM2,5 Zdroje emisí a imisí PM10 a PM2,5 Ve srovnání s emisemi jiných znečišťujících látek jsou emise PMx vnášeny do ovzduší

z velkého počtu významnějších skupin zdrojů. Kromě zdrojů, ze kterých jsou tyto látky vypouštěny řízeně komínem nebo výduchy (průmyslové zdroje, lokální topeniště, doprava), pochází významné množství emisí PMx ze zdrojů fugitivních (kamenolomy, skládky prašných

materiálů, operace s prašnými materiály apod.). Kvalitu ovzduší ovlivňuje rovněž resuspenze částic (znovuzvíření), která do standardně prováděných emisních inventur není zahrnuta.

Mezi hlavní zdroje emisí PMx patří sektor Lokální vytápění domácností. Mezi další

významné zdroje emisí částic PM10 patří sektor Polní práce, kde tyto emise vznikají při

zpracování půdy, sklizni a čištění zemědělských plodin. Z hlediska účinku na lidské zdraví jsou velkým rizikem emise částic pocházející z dopravy (sektory Silniční doprava: Nákladní doprava nad 3,5 tuny a Osobní automobily), především ze spalování paliv ve vznětových

motorech, které produkují částice o velikosti jednotek až stovek nm. Podíl domácností

vytápěných pevnými palivy se v období 2007 – 2014 příliš neměnil, proto je trend emisí částic PM10 a PM2,5 ovlivněn především meteorologickými podmínkami během topných

sezon. K poklesu emisí přispívá především přirozená obnova vozového parku, snížení zemědělské produkce a zavedení emisních stropů TZL pro zdroje LCP od roku 2008.

V jednotlivých oblastech České republiky se podíl jednotlivých typů zdrojů na

celkových emisích liší podle konkrétní skladby zdrojů v dané oblasti. Vzhledem k tomu, že hlavní zdroj emisí částic PM10 a PM2,5 představuje sektor lokálního vytápění, je i produkce

emisí těchto látek rozložena po celém území ČR s obytnou zástavbou. V území České republiky rozděleném do čtverců 5 x 5 km emisně vynikají lokality, ve kterých jsou

provozovány významné energetické výrobny spalující pevná fosilní paliva, a velké

průmyslové komplexy (především Moravskoslezský a Ústecký kraj). Podíl dopravy se projevuje především ve velkých městech.

Při spalování paliv a při dalších průmyslových činnostech vznikají emise aerosolů,

které mohou být pevné, kapalné nebo směsné. Souhrnně se tyto emise v české legislativě

[email protected]



označují jako tuhé znečišťující látky (TZL), v zahraniční literatuře Total Suspended Particulate Matter (TSP).

Z hlediska zdravotního působení TZL na člověka byly definovány velikostní skupiny

označované jako PMX (Particulate Matter), které obsahují částice s aerodynamickým průměrem o velikosti menší než x μm.

Emise TZL mají různé velikostní a chemické složení podle charakteru zdroje a způsobu

vzniku. Mohou obsahovat těžké kovy a představují nosné médium pro těkavé organické látky

(volatile organic compounds - VOC) a polyaromatické uhlovodíky (polycyclic aromatic hydrocarbons – PAH).

Nejčastěji se při inventarizaci emisí v návaznosti na imisní limity rozlišuje velikostní

frakce částic PM10 a PM2,5 [8].

Znečištění ovzduší suspendovanými částicemi frakce PM10 a PM2,5 zůstává jedním

z hlavních problémů, které je třeba řešit při zajišťování kvality ovzduší České republiky. Trendy

Koncentrace částic PM10, podobně jako dalších látek znečišťujících ovzduší, významně

poklesly v 90. letech minulého století. Důvodem bylo výrazné snížení emisí TZL a prekurzorů částic (SO2, NOx, NH3 a VOC) v letech 1990–2001 v důsledku legislativních změn,

restrukturalizace hospodářství a modernizace nebo ukončení provozů zdrojů. Po roce 2001 pokles emisí pokračuje již pomaleji, důsledkem čehož jsou koncentrace znečišťujících látek

podmíněny zejména převažujícími meteorologickými a rozptylovými podmínkami v daném

roce. Téměř na všech lokalitách České republiky byl od roku 2001 do roku 2003 patrný vzestupný trend ve znečištění ovzduší částicemi PM10. V roce 2003 byly naměřeny zatím

nejvyšší hodnoty koncentrací částic PM10 v období po roce 2000. Vysoké koncentrace částic PM10 v roce 2003 byly důsledkem jak nepříznivých rozptylových podmínek v únoru a prosinci,

tak i podnormálního množství srážek. Po zakolísání v roce 2004, kdy se začala rutinně sledovat i frakce částic PM2,5, byly vysoké koncentrace částic zaznamenány opět v letech

2005 a 2006, a to zejména v důsledku dlouhých epizod s nepříznivými rozptylovými podmínkami v zimním období. V letech 2007–2009 panovaly naopak příznivější rozptylové

[email protected]



podmínky, a koncentrace částic v porovnání s lety 2003, 2005 a 2006 výrazně klesly. V roce

2008 byly nižší koncentrace částic pravděpodobně dány i výraznějším poklesem emisí

některých prekurzorů částic při přechodném útlumu některých hospodářských odvětví v důsledku ekonomické krize. Následný vzestup koncentrací částic v roce 2010 byl dán zejména opakovaným výskytem nepříznivých meteorologických a rozptylových podmínek v

zimním období na začátku i ke konci roku a nejchladnější topnou sezonou od roku 1996. Poslední čtyři roky od roku 2010 – 2014 průměrné koncentrace suspendovaných částic klesají [8].

Pokud se týká klasifikačních tříd, pokles PM10 se projevil v kategorii městských

a předměstských lokalit, rovněž u venkovských stanic, naopak ve třídě dopravních

a průmyslových stanic byl v roce 2014 zaznamenán mírný vzestup.

Koncentrace částic PM10 vykazují zřetelný roční chod s nejvyššími koncentracemi

v chladných měsících roku. Vyšší koncentrace částic PM10 v ovzduší během chladného období roku souvisejí jak s vyššími hodnotami emisí částic ze sezonních tepelných zdrojů, tak i se

zhoršenými rozptylovými podmínkami, které se obvykle častěji vyskytují v zimních měsících [8].

V roce 2015 byly naměřeny nejvyšší koncentrace (průměr pro daný typ stanice)

v obdobích leden – březen a říjen – prosinec. Celkově vyšší koncentrace byly měřeny na průmyslových, dopravních a městských stanicích [7]. Vliv na zdraví lidí, vegetaci a ekosystémy

Krátkodobé zvýšení denních koncentrací částic PM10 se podílí na nárůstu celkové

nemocnosti i úmrtnosti, zejména na onemocnění srdce a cév, na zvýšení počtu osob

hospitalizovaných pro onemocnění dýchacího ústrojí, zvýšení kojenecké úmrtnosti, zvýšení výskytu kašle a ztíženého dýchání – zejména u astmatiků a na změnách plicních funkcí při spirometrickém vyšetření [9].

Dlouhodobě zvýšené koncentrace mohou mít za následek snížení plicních funkcí

u dětí i dospělých, zvýšení nemocnosti na onemocnění dýchacího ústrojí, výskyt symptomů chronického zánětu průdušek a zkrácení délky života zejména z důvodu vyšší úmrtnosti na choroby srdce a cév (zvláště u starých a nemocných osob) a pravděpodobně i na rakovinu [email protected]



plic. Tyto účinky bývají uváděny i u průměrných ročních koncentrací nižších než 30 μg/m3. Při chronické expozici suspendovaným částicím frakce PM2,5 se redukce očekávané délky života začíná projevovat již od průměrných ročních koncentrací 10 μg/m3 [9].

Ze zdravotního hlediska patří částice PMx mezi jedny z nejnebezpečnějších

znečišťujících látek. Přes jejich prokazatelné negativní účinky však nebyla dosud stanovena bezpečná prahová koncentrace těchto látek. Závažnost zdravotního účinku částic závisí

na jejich velikosti, složení a původu. Částice PMX pronikají v závislosti na své velikosti

do horních a dolních cest dýchacích a do plicních sklípků, čímž způsobují celkově vyšší nemocnost a úmrtnost zejména na onemocnění srdce a cév. Expozice částic PMX rovněž

zvyšuje riziko onemocnění dýchacího ústrojí (včetně infekčních chorob), zhoršuje potíže astmatiků a alergiků, zvyšuje kojeneckou úmrtnost a negativně ovlivňuje plodnost populace.

Citlivou skupinou jsou děti, starší osoby a osoby s chronickým onemocněním dýchacího a oběhového ústrojí. Zejména na ultrajemné částice se váží PAU nebo těžké kovy, které mají mutagenní a karcinogenní účinky [6].

Částice PMX působí také na ekosystémy. Způsobují mechanické zaprášení, které

u rostlin zmenšuje velikost aktivní plochy, a tím omezuje fotosyntézu, u živočichů vstupují

do dýchacích cest. Ekosystémy mohou být ovlivněny toxickými účinky látek, které jsou na částice navázány. Atmosférický aerosol ve vyšších vrstvách atmosféry rovněž ovlivňuje

energetickou bilanci Země a působí proti účinku skleníkových plynů, protože odráží a rozptyluje sluneční záření zpět do prostoru. Atmosférický aerosol funguje také jako

kondenzační jádra, na nichž dochází v atmosféře ke kondenzaci, a tím se podílejí na vzniku oblaků [6].

Překračování imisního limitu částic PM10 a PM2,5 se stále významným způsobem podílí

na zařazení obcí mezi oblasti s překročenými imisními limity. Od roku 2008 se postupně na některých lokalitách začaly měřit jemné částice frakce PM1 [8].

[email protected]



Legislativa PM10 a PM2,5

Imisní limity na ochranu zdraví lidí jsou uvedeny v příloze č. 1 zákona č. 201/2012 Sb.,

o ochraně ovzduší. Pro PM10 je stanoven denní i roční imisní limit, pro PM2,5 pouze roční

imisní limit. Hodnota imisního limitu pro průměrnou 24hodinovou koncentraci PM10 je 50

μg/m3. Legislativa připouští na daném místě (měřicí stanici) maximálně 35 překročení

24hodinové koncentrace (denního průměru) za rok; při vyšším počtu je imisní limit považován za překročený.

Monitoring PM10 a PM2,5 Měřicí stanice AIM Most ČHMÚ monitoruje koncentrace částic PM10 a PM2,5.

Zkratka PM je odvozena z anglického "particulate matter" a označuje mikročástice o velikosti několika mikrometrů (µm). Částice mají označení podle velikosti (viz obrázek č. 11). U zkratky

PM se setkáváme s indexy 10, 2,5 a 1. Indexy značí velikost částic. Částice, které projdou

velikostně-selektivním vstupním filtrem vykazujícím pro aerodynamický průměr 10 μm odlučovací účinnost 50 %, se označují PM10 částice, které projdou velikostně-selektivním

vstupním filtrem vykazujícím pro aerodynamický průměr 2,5 μm odlučovací účinnost 50 %, se označují PM2,5.

Obrázek 11: Polétavý prach PM10, PM2,5

Zdroj: http://www.cistenebe.cz/index.php/slovnicek-pojmu/13-poletavy-prach-pm10-pm25-pm10

[email protected]



6.3.1 PM10 V tabulce č. 9 jsou uvedeny průměrné roční koncentrace částic PM10 od roku 2006

naměřené jak na imisní stanici Most ČHMÚ, tak i ZÚ (do roku 2011). Je patrné, že od roku

2008 do 2011 docházelo k postupnému nárůstu koncentrací. Následně, v roce 2012 a i 2013 došlo k poklesu ročního průměru, v roce 2014 se projevilo mírné zvýšení. V roce 2015 byla

naměřena na imisní stanici Most ČHMÚ nejmenší průměrná roční koncentrace PM10 od roku 2006 a to ve výši 25,0 μg/m3.

Tabulka 9: Průměrné roční koncentrace PM10 na měřicích stanicích v Mostě letech 2006-2015 PM10 (µg/m3)

AIM Most ČHMÚ

2006 41,2

2007 31

2008 29,3

2009 31,6

2010 35,9

Denní imisní limit pro ochranu zdraví – 50 μg/m – překročení max. 35 za rok 3

Roční imisní limit pro ochranu zdraví – 40 μg/m Informativní prahová hodnota – 100 μg/m 3 Regulační prahová hodnota – 150 μg/m

Roky

2011 38,2

2012 32,9

2013 31,4

2014 32,6

2015 25

3

3


K překročení 24hodinového imisního limitu (50 μg/m3) došlo v roce 2015 ve 29

případech, což znamená výrazné snížení oproti roku 2014, kdy došlo k 64 překročení (viz. tabulka 10). Stanovený roční limit 35 povolených překročení nebyl v roce 2015 překročen.

Jak vyplývá z přehledu v tabulce č. 10, bylo za období 2003 – 2015 v roce 2015 dosaženo nejmenšího počtu překročení imisního limitu částic PM10.

[email protected]


Vyhodnocení imisní situace v Mostě za rok 2015 Tabulka 10: Přehled počtu překročení denního imismího limitu PM10 na měřící stanici AIM Most v letech 1997 - 2015

rok 2015 2014 2013 2012 2011 2010 2009 2008 2007 2006 2005 2004 2003 2002 2001 2000 1999 1998 1997

počet překročení** vd nd 29 64 64 48 50 68 69 89 86 60 64 46 47 39 35 57 54 81 118 61 51 4 4 10 17 46 45

Imisní limit PM10 (24 hodin) 50* 50* 50* 50* 50* 50* 50* 50* 50* 50* 50* 50* 50* 70* 75* 75* 75* 75* 75*

* Hodnota imisního limitu pro dobu průměrování 24 hodin pro PM10 [μg.m-3] v souladu s platnou legislativou ochrany ovzduší v roce hodnocení (období 1997 – 2002 dle zákona č. 309/1991 Sb., období 2002 do roku 2012 zákon č. 86/2002 Sb., od roku 2012 zákon č. 201/2012 Sb..)

** legislativou povolený počet překročení denního imisního limitu v kalendářním roce je 35x vd - údaje na základě verifikovaných dat nd - údaje na základě neverifikovaných dat

Nejvyšší 24hodinový průměr a současně překročení denního imisního limitu PM10

50 μm/m3 na stanici AIM Most ČHMÚ bylo dosaženo v roce 2015 dne 26. 7. 2015 koncentrací ve výši 130,4 μg/m3.

V předcházejících letech byla naměřena následující denní maxima: rok 2014

– 99 μg/m3, rok 2013 – 132,1 μg/m3, rok 2012 – 139,6 μg/m3, rok 2011 – 160 μg/m3

a dokonce hodnota 217,9 μg/m3 v roce 2010.

[email protected]



Maximální hodinová hodnota v roce 2015 byla dosažena dne 9. 4. 2015 ve výši 254

μg/m3 (v roce 2014 to bylo 378 μg/m3dne 11. 6. 2014).

Ze všech sledovaných škodlivin dosahují právě částice PM10 stále nejvyšších indexů

kvality ovzduší, až č. 6 (viz tabulka č. 14 indexy kvality ovzduší dle ČHMÚ ) a snižuje často celkovou kvalitu ovzduší až na velmi špatnou – ovzduší zdraví škodlivé.

Vývoj průměrných hodinových a denních koncentrací PM10 za rok 2015 je zaznamenán v grafech č. 11 a 12.

Graf 11: Průměrné hodinové koncentrace PM10 na měřicí stanici Most ČHMÚ za rok 2015


[email protected]


Vyhodnocení imisní situace v Mostě za rok 2015 Graf 12: Průměrné denní koncentrace PM10 na měřicí stanici Most ČHMÚ za rok 201


Každoročně bývají nejvýraznější epizody pro koncentrace částic PM10 zaznamenány

na počátku a konci roku, v roce 2015 však nebyly v uvedených obdobích evidovány tak výrazně zvýšené hodnoty, jako tomu bývá v jiných letech. To však nemění nic na tom, že

ke krátkodobému zvyšování koncentrací částic PM10 dochází nepravidelně v průběhu celého roku a ke značnému kolísaní hodnot dochází i v průběhu jednotlivých dní. 6.3.2 PM2,5 Od roku 2011 má ECM přístup k výsledkům měření částic PM2,5, které jsou získávány

přes FTP schránku ze stanice AIM Most ČHMÚ.

V tabulce č. 11 jsou uvedeny průměrné roční koncentrace částic PM2,5 (převzaté až

do roku 2014 z tabelárních ročenek ČHMÚ). Po počátečním mírném poklesu došlo v roce 2011 k podstatnému zvýšení průměrné roční koncentrace oproti předešlému období 2007 – 2009, které trvalo až do roku 2015, kdy došlo ke snížení průměrné roční koncentrace částic PM2,5 a to na hodnotu 17,7 μg/m3.

[email protected]


Vyhodnocení imisní situace v Mostě za rok 2015 Tabulka 11: Průměrné roční koncentrace PM2,5 na měřicí stanici v Mostě PM2,5 (µg/m3)

AIM Most ČHMÚ

2006 25,6*

2007 16,6*

2008 17,3*

2009 18*

* data byla převzata z tabelárních ročenek 2006–2011 ČHMÚ ** neúplné data 3 Roční imisní limit pro ochranu zdraví – 25 μg/m

2010 - **

Roky

2011 24,7*

2012 23,3*

2013 21,8*

2014 22,4*

2015 17,7


U částic PM2,5 zatím stále není definována prahová koncentrace, pod kterou by

částice neměly prokazatelné účinky na lidské zdraví. Denní ani hodinový imisní limit dle legislativy o ochraně ovzduší nebyl pro jemné částice PM2,5 dosud stanoven, hodnota

ročního cílového imisního limitu pro PM2,5 je 25 μg/m3 a ta byla překročena naposledy v roce 2006.

V grafu č. 13 a 14 jsou uvedeny průměrné hodinové a denní koncentrace částic PM2,5

na měřicí stanici ČHMÚ v Mostě za rok 2015. Stejně jako u částic PM10, není patrný obvyklý

roční chod hodinových koncentrací. U denní průměrné koncentrace částic PM2,5 jsou

koncentrace PM2,5 vyšší v jarním a zimním období a naopak v letním období nižší.

Graf 13: Průměrné hodinové koncentrace PM2,5 na měřicí stanici Most ČHMÚ za rok 2015


[email protected]


Vyhodnocení imisní situace v Mostě za rok 2015 Graf 14: Průměrné denní koncentrace PM2,5 na měřicí stanici Most ČHMÚ za rok 2015


6.4 Benzen, toluen Zdroje emisí a imisí benzenu a toluenu BENZEN S rostoucí intenzitou automobilové dopravy roste význam sledování znečištění

ovzduší aromatickými uhlovodíky. Rozhodujícím zdrojem atmosférických emisí aromatických

uhlovodíků – zejména benzenu a jeho alkyl derivátů – jsou především výfukové plyny benzinových motorových vozidel.

Dalším významným zdrojem emisí těchto uhlovodíků jsou ztráty vypařováním

při manipulaci, skladování a distribuci benzinů. Emise z mobilních zdrojů představuje cca 85

% celkových emisí aromatických uhlovodíků, přičemž převládající část připadá na emise z výfukových plynů. Odhaduje se, že zbývajících 15 % emisí pochází ze stacionárních zdrojů

emisí, přičemž rozhodující podíl připadá na procesy produkující aromatické uhlovodíky a

procesy,

[email protected]

kde

se

tyto

sloučeniny

používají

k

výrobě

dalších

chemikálií.



Výzkumy ukazují, že obsah benzenu v benzinu je kolem 1,5 %, zatímco paliva dieselových motorů obsahují relativně zanedbatelné koncentrace benzenu. Benzen obsažený

ve výfukových plynech je především nespálený benzen z paliva. Dalším příspěvkem emisí

benzenu z výfukových plynů je benzen vzniklý z nebenzenových aromatických uhlovodíků obsažených v palivu (70 – 80 % benzenu v emisích). Částečně je benzen ve výfukových plynech tvořen také z nearomatických uhlovodíků [10].

TOULEN

Nejvíce toluenu se dostává do prostředí z benzínu. Uvolňuje se během jeho výroby,

transportu a spalování i při nakládání s ostatními palivy. Vzniká také při výrobě koksu,

styrenu a dalších chemikálií. Uvolňuje se při výrobě, používání a zneškodňování

průmyslových i domácích produktů obsahujících toluen, jako jsou nátěry, ředidla, laky, pryskyřice, inhibitory koroze nebo lepidla. Do prostředí se toluen může dostat únikem ze zásobních tanků a ze skládek odpadů. Zdrojem toluenu je také cigaretový kouř. Mezi nejvýznamnější antropogenní zdroje emisí patří: • • •

výroba, transport a spalování benzínu; chemický průmysl, koksárenství;

výroba, používání a zneškodňování produktů obsahujících toluen [10].

Vliv na zdraví lidí, vegetaci a ekosystémy BENZEN

Benzen má nízkou akutní toxicitu, při dlouhodobé expozici má účinky hematotoxické,

genotoxické, imunotoxické a karcinogenní. Nejzávažnějším účinkem benzenu je jeho karcinogenní působení. Benzen je z hlediska klasifikace karcinogenity zařazen do skupiny 1 –

prokázaný karcinogen (IARC 1987). Byly popsány nádory jater, prsu, nosní dutiny a leukémie. Přibývá studií, které uvádějí důkazy o vztahu mezi expozicí benzenu ze znečištěného ovzduší a vznikem akutní leukemie u dětí (IARC, 2010). Některé studie dokonce naznačují, že toto

riziko by mohlo nastat již při nižších koncentracích než je současný imisní limit 5 μg/m3 [email protected]



pro benzen ve venkovním ovzduší, ale tyto studie zatím nejsou využitelné pro kvantitativní hodnocení [5].

Vliv benzenu spočívá v jeho toxických, mutagenních a karcinogenních vlastnostech

a ve schopnosti akumulace ve složkách prostředí a v živých organismech [6]. TOULEN

Toluen patří stejně jako benzen do skupiny arenů (aromatických uhlovodíků). Je to

hořlavá kapalná látka, se vzduchem tvoří výbušnou směs. Je součástí řady lepidel, ředidel, rozpouštědel, barev a laků. Inhalace je primárním vstupem toluenu do těla, vstřebává se 50%

vdechnutého toluenu. Může být absorbován také trávicím traktem nebo kontaktem s kůží. Toluen ovlivňuje hlavně centrální nervovou soustavu. Dráždí dýchací orgány, způsobuje srdeční arytmii a poškozuje játra a ledviny. Dráždí také kůži a oči. Akutní expozice způsobují

bolesti hlavy, závratě, únavu, ztrátu koordinace a barevného vidění, zvracení a apatii.

Chronická expozice způsobuje únavu, ztrátu soustředění a paměti, podrážděnost, trvalé bolesti hlavy a poškození mozečku. Ve většině případů jsou tyto příznaky (po ukončení expozice) dočasné. Toluen může přecházet placentou do plodu a může se také nacházet v mateřském mléce.

U koncentrace toluenu ve venkovním ovzduší není výrazné poškození zdraví nebo

ekosystému pravděpodobné [11].

Monitoring benzenu a toluenu Od 23. 4. 2015 došlo na měřicí stanici AIM Most ČHMÚ ke změně způsobu měření benzenu

a toluenu a to tak, že ve Státní síti imisního monitoringu není provozováno na žádné stabilní stanici

AIM měření benzenu a toluenu automatickými analyzátory. Měření je prováděno dle požadavků zákona o ovzduší č. 201/2012 Sb., kde je požadována pouze roční průměrná hodnota koncentrace

benzenu. Pro její získání je dostačující měření pasivními nebo aktivními dozimetry (expozice 14 dní)

s následným zpracováním v laboratořích IM. Automatickými analyzátory jsou v současné době

vybaveny pouze dva měřicí vozy ČHMÚ. Data z měření jsou k dispozici v každoročně vydávané

[email protected]



Ročence ČHMÚ. V tabulce č. 12 jsou uvedeny průměrné roční koncentrace benzenu a toluenu v letech 2006 - 2015.

Tabulka 12: Průměrné roční koncentrace benzenu a toluenu na měřicí stanici Most ČHMÚ v letech 2006-2015

Rok

Benzen μg/m3 Toluen μg/m3

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

1,7

1,2

1,2

1,3

1,1

0,4

0,4

0,4

0,4

*

0,9

0,6

0,6

0,6

0,5

0,5

0,4

0,4

0,5

*

Benzen: roční imisní limit pro ochranu zdraví – 5 μg/m * Průměrná roční hodnota není za celý rok 2015 - nelze jí srovnávat s předcházejícími roky. 3


U benzenu se po poklesu ročního průměru v roce 2011 průměrná roční koncentrace

ustálila na 0,4 μg/m3. Nejvyšší průměrná roční koncentrace ve sledovaném období v posledních

10 letech byla zaznamenána v roce 2006. Veškeré průměrné roční hodnoty benzenu od roku 2006 však dostatečně splnily předepsaný roční imisní limit, stanovený na 5 μg/m3 . Pro srovnání:

v roce 1997 byla průměrná roční hodnota na této stanici 3 μg/m3. Čichový práh (minimální

koncentrace, která vyvolá čichový vjem u 50 % zkoumaných osob) je u benzenu 8,6 µg/m3.

Na rozdíl od stagnujícího benzenu, hodnoty toluenu neparně stouply (o jednu desetinu

hodnoty) a vrátily se tak k hodnotám průměrů z let 2010 a 2011, tj. 0,5 µg/m3.

Průměrná koncentrace za období roku 2015 od 1. 1 do 23. 4. 2015 je pro benzen 0,4 µg/m3

a pro toluen 0,3 µg/m3. Jelikož naměřené hodnoty nebyly k dispozici po celý rok 2015, ale jen do 23. 4. 2015, nelze je srovnávat s předcházejícími roky.

V grafech č. 15 a č. 16 jsou zobrazeny průměrné hodinové a denní koncentrace

benzenu a toluenu do 23. 4. 2015.

[email protected]


Vyhodnocení imisní situace v Mostě za rok 2015 Graf 15: Průměrné hodinové koncentrace benzenu a toluenu na měřicí stanici Most ČHMÚ za rok 2015

Zdroj: Zpracovalo ECM na základě neverifikovaných dat ČHMÚ Graf 16: Průměrné denní koncentrace benzenu a toluenu na měřicí stanici Most ČHMÚ za rok 2015


[email protected]



7. Smogové situace v Ústeckém kraji v roce 2015 V souladu se zněním zákona o ochraně ovzduší č. 201/2012 Sb. byly pro Ústecký kraj v roce 2015 vyhlášeno 5 smogových epizod: 1

2

3

4

5

vyhlášení smogové situace pro O3

4. 7. 2015 ve 20,30 hod

ukončení smogové situace

5. 7. 2015 v 16,07 hod


6. 8. 2015 v 18,42 hod


15. 8. 2015 v 17,26 hod


31. 8. 2015 v 15,59 hod


2. 9. 2015 v 7,14 hod

vyhlášení smogové situace pro SO2

5. 11. 2015 ve 14,23 hod


6. 11. 2015 v 4,26 hod

vyhlášení smogové situace pro PM10

6. 11. 2015 v 16,43 hod


8. 11. 2015 v 6,20 hod

Červenec 2015

První smogová situace v roce 2015 v Ústeckém kraji byla vyhlášena 4. 7. 2015 pro O3.

Vzhledem k příznivým rozptylovým podmínkám však byla smogová situace odhlášena již následující den 5. 7. 2015 ve večerních hodinách [12]. Srpen 2015

V srpnu 2015 proudil velmi teplý vzduch na území České republice kolem tlakové výše

nad severovýchodní Evropou, přinesl vhodné podmínky pro zvýšení koncentrací O3. Dne 6. 8.

2015 hodinové koncentrace pro O3 překročily prahovou hodnotu 180 µg/m3, a proto byla vyhlášena smogová situace. Dne 15. 8. 2015 začala přes ČR zvolna přecházet zvlněná studená fronta, která způsobila zhoršení podmínek pro tvorbu O3, a tedy i ukončení smogové situace.

Koncem měsíce srpna proudil kolem tlakové výše nad východní Evropou na území ČR

velmi teplý vzduch od jihozápadu a zapříčinil tak opět vhodné podmínky pro zvyšování [email protected]



koncentrací O3. Dne 31. 8. 2015 byla vyhlášena smogová situace pro O3. Téhož dne odpoledne začala přes území ČR přecházet zvlněná studená fronta, díky které byla smogová situace odhlášena již následující den 2. 9. 2015 v ranních hodinách [13]. Listopad 2015

V Ústeckém kraji byly v listopadu vyhlášeny 2 smogové situace.

První smogová situace byla vyhlášena v časných ranních hodinách dne 5. 11. 2015 z důvodu

vysokých koncentrací SO2 a bylo to poprvé od roku 1997. Rozhodující stanice imisního

monitoringu pro vyhlášení smogové situace způsobené SO2 jsou dle věstníku MŽP č. 09/2012

Tušimice, Lom, Ústí nad Labem - Kočkov, Litoměřice a Teplice. Právě na těchto

reprezentativních stanicích bylo naměřeno ve třech po sobě následujících hodinách

překročení informativní prahové hodnoty - hodinové koncentrace SO2 250 µg/m3. Nejvyšší naměřená koncentrace byla na stanici v Lomu kolem deváté hodiny dopolední ve výši 424

µg/m3. Zvýšené koncentrace se udržely i po několik následujících hodin. Dne 6. 11. 2015 byla

po 14 hodinách smogová situace ukončena. V Ústeckém kraji se několik dní před vyhlášením smogové situace vyskytovala výrazná výšková inverze, která postupně přecházela do

přízemní inverze. Následkem byla malá rychlost proudění a velmi nepříznivé rozptylové

podmínky, ta to skutečnost umožnila hromadění znečišťujících látek z přízemních zdrojů. Po rozrušení inverze v poledních hodinách se znečišťující látky z vysokých zdrojů, které se doposud hromadily ve vyšších částech stabilní inverzní vrstvy, dostaly k zemskému povrchu.

Druhá smogová situace v měsíci listopadu byla dne 6. 11. 2015 vyhlášena pro částice

PM10, ukončení smogové situace nastalo dne 8. 11. 2015 [14].

Pro srovnání; v roce 2014 v Ústeckém kraji nebyly v souladu se zněním zákona

o ochraně ovzduší č. 201/2012 vyhlášeny žádné smogové situace.

[email protected]



7.1 Doporučení obyvatelům při vyhlášení smogové situace Doporučení obyvatelům při vyhlášení smogové situace vydává ČHMÚ na svých

webových stránkách www.chmi.cz.

Od března 2013 je nově zprovozněn Systém integrované výstražné služby (SIVS)

v podobě mapy meteorologických výstrah – pro počasí, vodu a ovzduší zde: http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/meteo/om/sivs/sivs.html

V následujícím přehledu jsou uvedena stručná doporučení při překročení

informativních a regulačních prahových hodnot od ČHMÚ na příkladu překročení koncentrací

částic PM10.

7.1.1 Doporučení při překročení informativních prahových hodnot Informace pro veřejnost: Osobám s chronickými dýchacími potížemi, srdečním

onemocněním, starším lidem a malým dětem se při překročení informativní prahové

hodnoty – např. 24hodinového klouzavého průměru částic PM10 100 µg/m3 – doporučuje

zdržet se při pobytu pod širým nebem zvýšené fyzické zátěže spojené se zvýšenou frekvencí dýchání. U dospělých osob bez zdravotních potíží nejsou nutná žádná omezení.

Žádáme řidiče automobilů, aby pokud možno nevyjížděli, neboť emise z automobilů

se významně podílejí na zvýšených koncentracích částic PM10 a NO2.

Podrobné aktuální informace o kvalitě ovzduší jsou k dispozici na internetových

stránkách ČHMÚ www.chmi.cz, záložka Ovzduší. Každou hodinu jsou doplňovány 1hodinové

průměrné koncentrace automaticky měřených škodlivin a hodnoty doprovodných meteorologických prvků. Aktualizovány jsou rovněž vícehodinové průměrné koncentrace

škodlivin, vypočtené z 1hodinových koncentrací. Předpověď rozptylových podmínek je součástí předpovědí počasí pro ČR a jednotlivé kraje, viz www.chmi.cz, záložka Počasí.

[email protected]



7.1.2 Doporučení při překročení regulačních prahových hodnot Osobám s chronickými dýchacími potížemi, srdečním onemocněním, starším lidem

a malým dětem se při překročení regulační prahové hodnoty – např. 24hodinového klouzavého průměru částic PM10 150 mikrogramů/m3, doporučuje omezit pobyt pod širým

nebem. Dospělým osobám bez zdravotních potíží se doporučuje zdržet se při pobytu pod širým nebem zvýšené fyzické zátěže, spojené se zvýšenou frekvencí dýchání.

Žádáme řidiče automobilů, aby pokud možno nevyjížděli, neboť emise z automobilů se významně podílejí na zvýšených koncentracích částic PM10 a NO2.

Podrobné aktuální informace o kvalitě ovzduší jsou k dispozici na internetových

stránkách ČHMÚ www.chmi.cz , záložka Ovzduší. Každou hodinu jsou doplňovány 1hodinové

průměrné koncentrace automaticky měřených škodlivin a hodnoty doprovodných meteorologických prvků. Aktualizovány jsou rovněž vícehodinové průměrné koncentrace

škodlivin, vypočtené z 1hodinových koncentrací. Předpověď rozptylových podmínek je součástí předpovědí počasí pro ČR a jednotlivé kraje, viz www.chmi.cz, záložka Počasí. 7.1.3 Doporučení SZÚ pro citlivé skupiny obyvatel Před vznikem smogové situace doporučuje Státní zdravotní ústav (SZÚ) obyvatelům

posílení imunity vlastního organismu pomocí přísunu vitamínu C, E, A, dostatku spánku a eliminace stresů a vhodné kompenzace psychické a fyzické zátěže.

Při vzniku smogové situace by měli občané žijící a podnikající v zasažené lokalitě

omezit množství vypouštěných škodlivin do ovzduší.

Doporučení (viz tabulka č. 13) jsou určena především citlivým skupinám obyvatel, pro

které může mít delší trvání "smogu" nepříznivé účinky na zdraví. Citlivou skupinou jsou děti, včetně kojenců a vyvíjejícího se plodu, tedy těhotných žen. Dále sem patří starší lidé a osoby

s chronickým onemocněním dýchacího ústrojí (astma, chronická obstrukční choroba plic)

a oběhového ústrojí a také lidé jinak oslabení (např. kombinací stresu, kouření, nevhodné výživy, lidé v rekonvalescenci, s oslabenou imunitou apod.) [15].

[email protected]


Vyhodnocení imisní situace v Mostě za rok 2015 Tabulka 13: Doporučení Státního zdravotního ústavu při vzniku smogové situace

Doporučení Státního zdravotního ústavu:

a) ke snížení expozice znečišťujícím látkám a ochraně zdraví: • •

Omezit pobyt venku, zejména v době mezi 6-10 a 16-20 hodinou.

Při pobytu venku nevyvíjet velkou fyzickou aktivitu, která by vedla ke zvýšené intenzitě

dýchání (fyzická práce, sport). •

Omezit větrání. Místnosti, kde se zdržují lidé, větrat krátce a intenzivně otevřením oken

na několik minut 3 - 4x denně, nezdržovat se v zakouřených místnostech. •

Zahájit včas a účinně léčbu při prvních příznacích onemocnění dýchacího ústrojí nebo jiných

obtíží.

a) ke snížení produkce znečišťujících látek v budovách i ve venkovním prostředí, aby nedocházelo ke zhoršování situace: •

Omezit provádění činností, které zhoršují kvalitu vzduchu v místnostech a zvyšují potřebu

větrání jako je kouření, různé práce s použitím barev, laků, lepidel, přípravků s organickými rozpouštědly, sprejů s hnacími plyny apod. • •

Nepoužívat krbová topeniště, nespalovat žádné materiály venku na otevřeném ohni.

Nikdy (nejen v době smogu) nespalovat v kamnech nebo kotlích odpady, zvláště plasty,

gumy, umělé tkaniny, lakované dřevo (tzv. bouračky) nebo mazací oleje. •

Dát přednost veřejné nebo pěší dopravě před autem (emise z automobilů se významně

podílejí na zvýšených koncentracích suspendovaných částic, oxidu dusičitého a dalších znečišťujících látek). •

Nepřetápět obytné místnosti, resp. zkusit snížit teplotu vytápění obytných místností alespoň

o 1 – 2 oC oproti obvyklé úrovni.

Zdroj: SZÚ, Smogová situace – co můžeme udělat, dostupné z: http://www.szu.cz/tema/zivotni-prostredi/smogovasituace-co-muzeme-udelat

[email protected]



8. Vyhodnocení kvality ovzduší v Mostě 8.1 Grafy úrovně znečištění Hodnoty v grafech vycházejí z orientačních indexů kvality ovzduší (viz tab. č. 14)

stanovených ČHMÚ. V následujícím grafu úrovně znečištění (graf č. 17) je porovnáno procentuální zhodnocení kvality ovzduší v letech 2014 a 2015.

Tabulka 14: Indexy kvality ovzduší dle ČHMÚ

Zdroj: ČHMÚ

Graf 17: Porovnání znečištění ovzduší v Mostě v letech 2014 a 2015 dle indexů kvality ovzduší


[email protected]


Vyhodnocení imisní situace v Mostě za rok 2015 Tabulka 15: Přiřazení četností a procentuálního zastoupení u jednotlivých polutantů. PM10

index rozmezí [µg/m3 ]

1 0 - 20 2 20 - 40 3 40 - 70 4 70 - 90 5 90 - 180 6 nad 180 Data nebyla k dispozici Celkem

NO2

četnost

%

rozmezí [µg/m3 ]

4395 2616 1272 185 161 1 130

50,2 29,9 14,5 2,1 1,8 0 1,5

0 – 25 25 – 50 50 - 100 100 – 200 200 – 400 Nad 400

8760

100

O3

četnost

%

rozmezí [µg/m3 ]

četnost

%

5459 2298 512 5

62,3 26,2 5,8 0,1

0 - 33 33 – 65 65 – 120 120 – 180 180 – 240 nad 240

2814 2563 2501 358 46

32,1 29,3 28,6 4,1 0,5

486

5,5

478

5,5

8760

100

8760

100


Z porovnání indexů kvality ovzduší (viz. graf č. 17) v letech 2014 a 2015 vyplývá, že: u PM10 a NO2 došlo ke zvýšení četnosti koncentrace v hladině indexu č. 1, u O3 došlo ke snížení četnosti koncentrace v hladině indexu č. 1, u O3 došlo ke zvýšení četností u ostatních hladin indexu kvality ovzduší oproti

roku 2014,

u PM10 a NO2 došlo u ostatních hladin indexu kvality ovzduší k poklesu oproti roku 2014,

PM10 byl jedinou škodlivinou, která dosáhla koncentrace v ovzduší i nejvyššího a tedy nejhoršího indexu kvality ovzduší č. 6 (1 hodina z celkových 8760),

koncentrace PM10 zůstávají (nejen pro oblast Mostecka) nejzávažnějším

problémem znečištění ovzduší, s negativním dopadem na lidské zdraví.

[email protected]



8.2 Souhrn průměrných ročních hodnot V tabulce č. 16 je uveden přehled průměrných ročních hodnot vybraných

sledovaných znečišťujících látek na měřicích stanicích AIM Most ČHMÚ a ZÚ v období 2006 až 2015.

V roce 2015 došlo oproti roku 2014 ke snížení průměrných ročních koncentrací

u polutantů NO 2, částic PM 10 a PM 2,5 . K zhoršení průměrných ročních koncentrací

došlo u O 3. Srovnání koncentrací v hodnocených 10ti letech dokládá i graf č. 18.

Tabulka 16: Souhrn průměrných ročních hodnot polutantů od roku 2006 – 2015 na měřicí stanici Most ČHMÚ

Znečišťující látka /rok 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 μg/m3 SO2 H2S

12

9,4

-

-

-

-

-

-

-

3,8

4,1

6,3

-

-

-

-

-

-

27,5

23,9

24,4

23,8

26,5

25,1

23,7

23,1

24,1

22,2

O3 - AIM

52,3

51,3

47,9

47

49,9

47,1

49

45,7

42,3

52

PM10 - AIM

41,2

31

29,3

31,6

35,9

38,2

32,9

31,4

32,6

25

PM2,5 - AIM

25,6* 16,6* 17,3* 18*

23

22,7

17,7

CO

NO2 - AIM NO2 - ZÚ O3 - ZÚ

PM10 - ZÚ benzen toluen

2,5

11,3

557,8 436,7 430,9 20,8 38,6

10,4 41,4

27,1

24,1

1,7 0,9

1,2 0,6

8,6

46,1 21,3 1,2 0,6

-

6,3

38,9 22,6 1,3 0,6

-

24,3 -

1,1 0,5

-

25,4

-

24,7* 23,3 0,4 0,5

0,4 0,4

* data převzata z tabelárních ročenek 2006–2011 ČHMÚ ** neúplná data => nebyl celý rok 2015

-

0,4 0,4

-

0,4 0,5

-

** **


[email protected]


Vyhodnocení imisní situace v Mostě za rok 2015 Graf 18: Souhrn průměrných ročních hodnot na měřicí stanici AIM Most ČHMÚ v období 2006–2015


8.3 Počet překročení PM10 na vybraných stanicích Hodnota imisního limitu pro průměrnou 24hodinovou koncentraci částic PM10 je

50 μg/m3. Legislativa připouští na daném místě (měřicí stanici) maximálně 35 překročení

24hodinové koncentrace (denního průměru) za rok; při vyšším počtu je imisní limit

považován za překročený.

Tabulka č. 17 zpracovává a porovnává počty překročení 24hodinových koncentrací

(denního průměru) za rok na vybraných měřicích stanicích imisního monitoringu: Litvínov ZÚ,

AIM Lom ČHMÚ a AIM Most ČHMÚ.

Údaje o počtu překročení denních průměrných koncentrací části PM10 byly použity

z tabelárních ročenek ČHMÚ za období 2006 – 2014.

Pro rok 2015 byly použity

neverifikovaná data z měřicích stanic AIM Most ČHMÚ, AIM Lom ČHMÚ, a Litvínov ZÚ.

[email protected]



Tabulka 17: Překročení denního imisní limitu u PM10 nad 50 μg/m u vybraných stanic v letech 2006–2015 3

Počty překročení denní průměrné koncentrace nad 50 μg/m3

Litvínov ZÚ

Lom ČHMÚ

Most ČHMÚ

2006

39

79

81

2008

11

59

39

2010

9

58

60

2012

10

51

68

2014

1

66

64

2007 2009 2011 2013 2015

10 4

19 9

2*

53 63

65 39

30*

*neverifikovaná data ČHMÚ a ZÚ Ústí nad Labem

57 46

89 48

29*

Zdroj: Zpracovalo ECM na základě dat ČHMÚ a neverifikovaných dat ZÚ Ústí nad Labem

Z tabulky č. 17 je zřejmé, že v průběhu sledovaného období 2006 až 2014 nebyl

na měřicí stanici AIM Most ČHMÚ ani v jednom roce splněn limit překročení 24hodinové koncentrace (denního průměru) za rok; o nejvyšší překročení se jednalo v letech 2006

(o 46 dní) a 2011 (o 54 dní).

Na stanici AIM Most ČHMÚ se počet 29 překročení za rok 2015 stal nejnižším počtem

překročení 24hodinové koncentrace (denního průměru) částic PM10 od roku 2006. Výrazný pokles počtu překročení také zaznamenala měřící stanice Lom.

Na měřicí stanici AIM Most ČHMÚ jsou zaznamenávány od roku 2006 obvykle vyšší

denní průměrné koncentrace PM10 než na ostatních vybraných stanicích, výjimku tvoří roky

2008, 2009 a 2014, kdy byly vyšší koncentrace naměřeny na měřicí stanici AIM Lom ČHMÚ.

Oproti měřící stanici Litvínov ZÚ jsou na stanicích AIM Most ČHMÚ a AIM Lom ČHMÚ vždy vyšší počty překročení imisních limitů.

V následujícím grafu č. 19 jsou zobrazeny počty překročení dle tabelárního přehledu

(tabulka č. 17) u vybraných stanic v období 2006 – 2015.

[email protected]


Vyhodnocení imisní situace v Mostě za rok 2015 Graf 19: Překročení denního imisní limitu u PM10 nad 50 μg/m u vybraných stanic v letech 2006–2015 3


8.4 Inovace sítě imisního monitoringu Imisní monitoring v souladu se zákonem č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší je

provozován Ministerstvem životního prostředí, který touto činností pověřil Český

hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). ČHMÚ má povinnost sledovat průběh vývoje imisní situace. Zajišťuje tvorbu imisních map a je základním poskytovatelem dat. Data lze nalézt

přímo na webových stránkách ČHMÚ, kde jsou k dispozici aktuální imisní situace (aktualizované každou hodinu), tabelární přehledy a ročenky, informace o překročení limitů pro vybrané znečišťující látky apod.

Výměna měřicí techniky včetně kontejnerů probíhala v celé měřicí imisní síti České

republiky od února do konce srpna roku 2015. V rámci této výměny proběhla i výměna imisní stanice AIM Most ČHMÚ.

[email protected]



9. Závěr ECM každoročně zpracovává pro potřeby veřejnosti zprávu o stavu ovzduší v Mostě

za uplynulý kalendářní rok. Pro zprávu hodnotící imisní situaci v Mostě za rok 2015 byla

použita neverifikovaná data z FTP schránky měřicí stanice AIM Most ČHMÚ. Na základě

dohody ECM a ČHMÚ jsou aktuální imisní data stahována pomocí softwaru OHVMAIN. Jedná se o následující znečišťující látky: NO2, NOx, NO, O3, PM10, PM2,5, benzen a toluen.

Z imisních dat jednotlivých znečišťujících látek zpracovaných do grafů, tabulek, map je

možné provést následující hodnocení stavu ovzduší v roce 2015, porovnání s rokem předcházejícím (2014) a vyhodnotit vývoj od roku 2006. Částice PM10 • • •

Roční imisní limit částic PM10 ve výši 40 μg/m3 nebyl v Mostě překročen.

Denní imisní limit (průměr 24hodinové koncentrace) ve výši 50 μg/m3 byl překročen

29x, s nejvyšší dosaženou koncentrací 26. 7. 2015 ve výši 130,4 μg/m3.

Maximální povolený počet překročení hodnoty denního imisního limitu PM10 (35)

nebyl překročen.

Komentář:

pro koncentraci částic PM10 v ovzduší v Mostě byl rok 2015 jednoznačně nejlepším rokem za období 2006 – 2015, neboť maximální počet překročení 24hodinové koncentrace (denního průměru) za rok 35 nejenže nebyl překročen, ale ve srovnání s ostatními lety byl s dosaženou hodnotou počtu překročení 29 jednoznačně nejnižší hodnotou.

S počtem překročení 29 se Most v tabulce ČHMÚ, hodnotící počet překročení

hodnoty imisního limitu pro PM10 v roce 2015 na 112 lokalitách, umístil na 25. místě.

Tabulka – viz odkaz

http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/web_generator/exceed/summary/chmu_2015_CZ.html.

V důsledku vysokých koncentrací částic PM10 v ovzduší, kdy na některých stanicích

reprezentativních pro Ústecký kraj překročil 24hodinový klouzavý průměr koncentrací částic PM10 informativní prahovou hodnotu 100 μg/m3 ve dvou po sobě následujících dnech, byla [email protected]



v roce 2015 vyhlášena pro Ústecký kraj 1 smogová situace a to od 6. 11. do 8. 11. 2015 v délce trvání 38 hodin. Nejvyšší dosažená koncentrace částic PM10 v Mostě v době smogové

situace byla zaznamenána 6. 11. 2015 ve výši 124,6 μg/m3. AIM Most ČHMÚ je jednou ze stanic, které patří mezi reprezentativní stanice pro vyhlašování smogové situace pro PM10.

Částice PM2,5

•

Roční imisní limit částic PM2,5 ve výši 25 μg/m3 nebyl v Mostě překročen.

Komentář:

pro koncentraci částic PM2,5, není stanoven legislativou ochrany ovzduší denní ani hodinový

imisní limit. Roční cílový imisní limit 25 μg/m3 nebyl v roce 2015 hodnotou 17,7 μg/m3

překročen. NO2 • •

Roční imisní limit částic NO2 ve výši 40 μg/m3 nebyl v Mostě překročen.

Hodinový imisní limit částic NO2 ve výši 200 μg/m3 nebyl v Mostě překročen.

Komentář:

pro koncentraci NO2 byla v roce 2015 naměřena nejnižší roční průměrná koncentrace NO2

od roku 2006 a to 22,2 μg/m3.

Hodinová koncentrace nejvýše vystoupila dne 21. 1. 2015, kdy dosáhla hodnoty 115

μg/m3. Ve srovnání s rokem 2014 došlo k malému poklesu, neboť max. hodnota hodinové

koncentrace byla 116,4 μg/m3 (v roce 2013 - 107 μg/m3, v roce 2012 - 99,8 μg/m3). O3 •

Imisní limit pro maximální denní 8hodinovou průměrnou koncentraci O3 (120 μg/m3) byl překročen (32 x).

•

Maximální povolený počet překročení imisního limitu maximální denní 8hodinové koncentrace O3 v průměru za 3 roky (25) nebyl v trojletí 2013- 2015 překročen.

[email protected]



Komentář:

Pro území Ústeckého kraje byly

vyhlášeny 3

smogové situace z důvodu vysokých

koncentrací troposférického ozonu, kdy na některých reprezentativních stanicích došlo u troposférického ozonu k překročení informativní prahové hodnoty 180 μg/m3: 4.7. - 5.7.2015 v délce 28 hodin

6.8. – 15.8.2015 v délce 215 hodin 31.8. -2.9.2015 v délce 40 hodin

AIM Most ČHMÚ rovněž patří mezi reprezentativní stanici pro vyhlášení smogové

situace pro O3. V době první smogové situace byl nejvyšší 8hodiný klouzavý průměr naměřen

4. 7. 2015 ve výši 156,8 μg/m3, při druhé byla nejvyšší naměřená koncentrace dne 8. 8. 2015 ve výši 184,8 μg/m3, při třetí dne 31. 8. 2015 ve výši 145,8 μg/m3.

Hodinové maximum 216,3 μg/m3 bylo v roce 2015 dosaženo dne 8. 8. 2015 a je

výrazně vyšší než hodinové maximum roku 2014 (175,6 μg/m3).

V roce 2014 nebyla hodnota nad 180 μg/m3 naměřena ani v jedné hodině, oproti roku 2015,

kdy došlo k překročení této hodnoty ve 46 hodinách.

Cílový imisní limit pro přízemní ozon je stanoven na 120 μg/m3 v 8hodinovém

klouzavém průměru. V roce 2015 byl 8hodinový klouzavý průměr překročen celkem 32 x, z toho 6x v červnu, 8 x v červenci, 17x v srpnu a 1x v září. Benzen • •

Roční imisní limit pro koncentraci benzenu ve výši 5 μg/m3 nebyl v Mostě překročen.

Došlo ke změně měření dle požadavků zákona o ovzduší č. 201/2012 Sb., kde je požadována pouze roční průměrná hodnota koncentrace benzenu.

Komentář:

průměrná koncentrace za období roku 2015 od 1. 1. do 23. 4. 2015 je pro benzen 0,4 µg/m3,

vzhledem k tomu, že došlo ke změně způsobu měření a to tak, že ve Státní síti imisního monitoringu není provozováno na žádné stabilní stanici AIM měření benzenu automatickými analyzátory, nejsou naměřené hodnoty k dispozici za celý rok 2015, ale jen do 23. 4. 2015 a nelze je srovnávat s předcházejícími roky.

[email protected]



Toluen

Pro toluen není stanoven imisní limit, ale výše tzv. referenční koncentrace pro látky

s prahovými účinky v hodnotě 260 μg/m3 za rok podle § 27, odst. 6, b, zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší. Referenční koncentrace stanovil Státní zdravotní ústav. Komentář:

průměrná koncentrace za období roku 2015 od 1. ledna do 23. dubna 2015 je pro toluenu

0,3 µg/m3, vzhledem k tomu, že došlo ke změně způsobu měření a to tak, že ve Státní síti imisního monitoringu není provozováno na žádné stabilní stanici AIM měření toluenu automatickými analyzátory, nejsou naměřené hodnoty k dispozici za celý rok 2015, ale jen do 23. 4. 2015 a nelze je srovnávat s předcházejícími roky.

Rok 2015 přinesl na rozdíl od roku 2014 snížení průměrné roční koncentrace NO2,

PM10 a PM2,5, a značné zvýšení koncentrací O3 vzhledem k mimořádně teplotně

nadprůměrnému průběhu léta (vysoká intenzita slunečního svitu).

I přesto, že došlo ke snížení znečištění částicemi PM10 a nedošlo k překročení denního

imisního limitu (50 μg/m3) oproti legislativou povolenému počtu 35 překročení, jsou částice

PM10 nejproblematičtější znečišťující látkou, která poškozuje zdraví obyvatel.

[email protected]



10. Zdroje [1] Salaš, P. (ed). Rostliny v podmínkách měnícího se klimatu. Lednice 20.- 21. 10. 2011, Úroda, vědecká příloha,

2011, s. 716 - 725, ISSN 0139-6013.

[2] Ministerstvo Životního prostředí, OZKO 2010. SDĚLENÍ odboru ochrany ovzduší MŽP o hodnocení kvality

ovzduší – vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší na základě dat za rok 2010. Vystaveno 04.01.2012 [cit. 2013-02-25]. Dostupné z: <www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/vymezeni_oblasti/$FILE/OOO-OZKO_2010-

20120328.pdf>.

[3] Úsek ochrany čistoty ovzduší, CHMÚ. Nejčastější otázky od veřejnosti, rodičů s dětmi, školek, médií v oblasti čistoty ovzduší. Vystaveno 2012 [cit. 2015- 2 - 25]. Dostupné z:

.

[4] Integrovaný registr znečištění. Oxidy dusíku (NOx/NO2). [cit. 2016-02-22]. Dostupné z: < http://www.irz.cz/repository/latky/oxidy_dusiku.pdf>.

[5] Státní zdravotní úřad. Odhad zdravotních rizik ze znečištění ovzduší ČR 2014. [cit. 2016-02-22]. Dostupné z:

[6] Ministerstvo Životního prostředí. Zpráva o životním prostředí ČR 2014. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z:<

http://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/news_151120_Zprava_o_ZP_2014/$FILE/ZpravaoZP2014.pdf> [7] Český hydrometeorologický ústav. PŘEDBĚŽNÉ ZHODNOCENÍ Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR ROK 2015. Vystaveno 04. 02. 2016 [cit. 2016- 02 - 10]. Dostupné z:<

http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/mes_zpravy/Rocni_zprava_2015.pdf>

[8] Český hydrometeorologický ústav. Kvalita ovzduší v ČR- Suspendované částice. [cit. 2016-01-05]. Dostupné

z:< http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/grafroc/14groc/gr14cz/IV1_PM_CZ.html>

[9] Státní zdravotní ústav 2014. Zdravotní důsledky a rizika znečištění ovzduší Odborná zpráva za rok 2013. [cit. 2016- 02 - 10]. Dostupné z:

[10] Český hydrometeorologický ústav. Znečišťování ovzduší na území ČR v roce 2006. [cit. 2016-01-05]. Dostupné z:< http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/grafroc/groc/gr06cz/kap2421.html> [11] Integrovaný registr znečištění. Toluen. [cit. 2016-01-05]. Dostupné z: < http://www.irz.cz/node/95>

[12] Český hydrometeorologický ústav. Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky v ČR v červenci 2015 [online].

Vystaveno [cit. 2015-01-04]. Dostupné z:

[13] Český hydrometeorologický ústav. Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky v ČR v srpnu 2015 [online]. Vystaveno [cit. 2015-01-04]. Dostupné z:

[email protected]


Vyhodnocení imisní situace v Mostě za rok 2015 [14] Český hydrometeorologický ústav. Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky v ČR v listopadu 2015 [online].

Vystaveno [cit. 2015-01-04]. Dostupné z:

[15] Státní zdravotní ústav. Smogová situace – co můžeme udělat [online]. c2007-2008 [cit. 2013-02-22]. Dostupné z: .

[email protected]



11. Seznam zkratek AIM – automatizovaný imisní monitoring ČEZ – České energetické závody ČHMÚ – Český hydrometeorologický ústav ECM – Ekologické centrum Most pro Krušnohoří LV – imisní limit MŽP – Ministerstvo životního prostředí OZKO – Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší PAH – polycyklické aromatické uhlovodíky (Polycyclic Aromatic Hydrocarbons) PM10 – frakce prašného aerosolu < 10 µm PM2,5 – frakce prašného aerosolu < 2,5 µm ppm – jedna část z milionu (parts per million) SIVS – Systém integrované výstražné služby SPM – suma prašných částic (Solid Particulate Matters) SZÚ – Státní zdravotní ústav VÚHÚ – Výzkumný ústav pro hnědé uhlí ZÚ – Zdravotní ústav

[email protected]



12. Seznam tabulek, grafů a obrázků 12.1 Seznam tabulek Tabulka 3: Imisní limity pro ochranu zdraví lidí dle přílohy č. 1 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší

Tabulka 4: Imisní limity pro troposférický ozon pro ochranu zdraví lidí dle přílohy č. 1 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší

Tabulka 3: Imisní limity pro ochranu ekosystémů a vegetace dle přílohy č. 1 zákona č. 201/2012 Sb., o

ochraně ovzduší

Tabulka 4: Reprezentativní stanice pro zónu Severozápad – Ústecký kraj Tabulka 5: Informativní, regulační a varovné prahové hodnoty

Tabulka 6: Charakteristika měřicí stanice AIM ČHMÚ v Mostě

Tabulka 5: Průměrné roční koncentrace NO2 na měřicích stanicích v Mostě v letech 2006 -2015 Tabulka 6: Průměrné roční koncentrace O3 na měřicích stanicích v Mostě v letech 2006-2015

Tabulka 7: Průměrné roční koncentrace PM10 na měřicích stanicích v Mostě letech 2006-2015

Tabulka 10: Přehled počtu překročení denního imismího limitu PM10 na měřící stanici AIM Most v letech 1997 - 2015

Tabulka 11: Průměrné roční koncentrace PM2,5 na měřicí stanici v Mostě

Tabulka 12: Průměrné roční koncentrace benzenu a toluenu na měřicí stanici Most ČHMÚ v letech 2006-2015 Tabulka 13: Doporučení Státního zdravotního ústavu při vzniku smogové situace

Tabulka 14: Indexy kvality ovzduší dle ČHMÚ

Tabulka 15: Přiřazení četností a procentuálního zastoupení u jednotlivých polutantů.

Tabulka 16: Souhrn průměrných ročních hodnot polutantů od roku 2006 – 2015 na měřicí stanici Most ČHMÚ Tabulka 17: Překročení denního imisní limitu u PM10 nad 50 μg/m u vybraných stanic v letech 2006–2015 3

Tabulka 17: Překročení denního imisní limitu u PM10 nad 50 μg/m u vybraných stanic v letech 2006–2015 3

12.2 Seznam grafů Graf 1: Četnosti výskytu rozptylových podmínek a v jednotlivých měsících, rok 2015 Graf 2: Překročení imisního limitu (LV) v ČR, % plochy, 2006-2014 Graf 3: Vývoj počtu dotazů v letech 2000 – 2015

Graf 4: Porovnání přehledu dotazů v dle bydliště tazatele letech 2012-2015 Graf 5: Přehled stížností evidovaných v ECM v letech 2000–2015 Graf 6: Přehled stížností v jednotlivých měsících roku 2015

Graf 7: Průměrné hodinové koncentrace NOx, NO2 a NO na měřicí stanici Most ČHMÚ za rok 2015 Graf 8: Průměrné denní koncentrace NOx, NO2 a NO na měřicí stanici Most ČHMÚ za rok 2015

[email protected]


Vyhodnocení imisní situace v Mostě za rok 2015 Graf 9: Průměrné hodinové koncentrace O3 na měřicí stanici Most ČHMÚ za rok 2015 Graf 10: Průměrné denní koncentrace O3 na měřicí stanici Most ČHMÚ za rok 2015

Graf 11: Průměrné hodinové koncentrace PM10 na měřicí stanici Most ČHMÚ za rok 2015 Graf 12: Průměrné denní koncentrace PM10 na měřicí stanici Most ČHMÚ za rok 201

Graf 13: Průměrné hodinové koncentrace PM2,5 na měřicí stanici Most ČHMÚ za rok 2015 Graf 14: Průměrné denní koncentrace PM2,5 na měřicí stanici Most ČHMÚ za rok 2015

Graf 15: Průměrné hodinové koncentrace benzenu a toluenu na měřicí stanici Most ČHMÚ za rok 2015 Graf 16: Průměrné denní koncentrace benzenu a toluenu na měřicí stanici Most ČHMÚ za rok 2015 Graf 17: Porovnání znečištění ovzduší v Mostě v letech 2014 a 2015 dle indexů kvality ovzduší

Graf 18: Souhrn průměrných ročních hodnot na měřicí stanici Most ČHMÚ v období 2006–2015

Graf 19: Překročení denního imisní limitu u PM10 nad 50 μg/m3 u vybraných stanic v letech 2006–2015

12.3 Seznam obrázků Obrázek 3: Překročení imisních limitů pro ochranu zdraví lidí pro rok 2014 v celé ČR včetně přízemního ozonu Obrázek 4: Překročení imisních limitů pro ochranu zdraví lidí pro rok 2014 v ČR bez přízemního ozonu Obrázek 3: Pětiletá průměrná koncentrace částic PM10 na Mostecku r. 2010 - 2014 Obrázek 4: Pětiletá průměrná koncentrace částic PM10 na Mostecku r. 2010 - 2014

Obrázek 5: Měřicí síť zóna Severozápad – Karlovarský a Ústecký kraj - stav 11/2015 Obrázek 6: Přehled měřicích imisních stanic, ze kterých ECM vyhodnocuje aktuální stav ovzduší Obrázek 7: Seznam reprezentativních měřících lokalit pro vyhlašování smogových situací

Obrázek 8: Měřicí stanice Most AIM ČHMÚ - původní a nové (výměna provedena v roce 2015) Obrázek 9: Umístění měřicí stanice ČHMÚ v Mostě

Obrázek 10: Trendy vybraných imisních charakteristik NO2 a NOx 2000 - 2014

Obrázek 11: Polétavý prach PM10, PM2,5

[email protected]


Vyhodnocení imisní situace v Litvínově za rok března Strana 1 (celkový počet 56)

Recommend Documents