Vyhodnocení imisní situace v Litvínově za rok Obsah

Vyhodnocení imisní situace v Litvínově za rok 2013

Obsah 1 2

Úvod ...................................................................................................................................... 2 Základní charakteristika území................................................................................................ 3 2.1 Oblasti s překročenými imisními limity ................................................................................... 4 3 ECM a vyhodnocení imisní situace .......................................................................................... 6 3.1 Informování o aktuální imisní situaci ...................................................................................... 6 3.2 Dotazy a stížnosti .................................................................................................................... 8 3.2.1 Dotazy na kvalitu ovzduší..................................................................................................... 8 3.2.2 Stížnosti................................................................................................................................ 9 4 Ochrana ovzduší dle platné legislativy................................................................................... 11 4.1 Imisní limity dle zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší................................................ 12 4.2 Podmínky vzniku a vyhlášení smogové situace..................................................................... 13 4.2.1 Informativní prahová hodnota pro SO2, NO2 a částice PM10 ............................................. 13 4.2.2 Regulační prahové hodnoty pro SO2, NO2 a částice PM10 .................................................. 14 4.2.3 Informativní a varovná prahová hodnota pro troposférický ozon O3 ............................... 14 4.3 Ukončení smogové situace ................................................................................................... 16 5 Měřicí stanice pro vyhodnocení imisní situace v Lomu ........................................................... 16 5.1 Charakteristika měřicí stanice AIM ČHMÚ u Lomu ............................................................... 18 6 Vyhodnocení imisní situace za rok 2014 ................................................................................ 19 6.1 Oxid siřičitý, oxid uhelnatý .................................................................................................... 19 6.1.1 SO2 – oxid siřičitý................................................................................................................ 20 6.1.2 CO – oxid uhelnatý ............................................................................................................. 22 6.2 H2S – sulfan (dříve sirovodík) ................................................................................................ 22 6.3 NOx, NO2 a NO – oxidy dusíku, oxid dusičitý a oxid dusnatý ................................................ 23 6.4 O3 – přízemní ozon ................................................................................................................ 25 6.5 Prachové částice.................................................................................................................... 27 6.5.1 PM10 ................................................................................................................................... 29 6.6 Aromatické uhlovodíky ......................................................................................................... 30 7 Smogové situace v Ústeckém kraji v roce 2013 ...................................................................... 33 7.1 Doporučení obyvatelům při vyhlášení smogové situace ...................................................... 35 7.1.1 Doporučení při překročení informativních prahových hodnot.......................................... 35 7.1.2 Doporučení při překročení regulačních prahových hodnot............................................... 36 7.1.3 Doporučení SZÚ pro citlivé skupiny obyvatel .................................................................... 36 8 Vyhodnocení kvality ovzduší v Lomu ..................................................................................... 38 8.1 Grafy úrovně znečištění ........................................................................................................ 38 8.2 Souhrn průměrných ročních hodnot..................................................................................... 40 8.3 Počet překročení PM10 na vybraných stanicích..................................................................... 42 8.4 Ukončení měření škodlivin – změna Státní imisní sítě .......................................................... 43 9 Závěr ................................................................................................................................... 44 10 Zdroje .................................................................................................................................. 46 11 Seznam zkratek .................................................................................................................... 47 12 Seznam tabulek, grafů a obrázků .......................................................................................... 48 12.1 Seznam tabulek ..................................................................................................................... 48 12.2 Seznam grafů......................................................................................................................... 49 12.3 Seznam obrázků .................................................................................................................... 49

[email protected]

Strana 1 (celkový počet 56)

Vyhodnocení imisní situace v Lomu za rok 2014

1 Úvod Ekologické centrum Most pro Krušnohoří (ECM) předkládá již potřetí vyhodnocení imisní

situace v lokalitě Lom na základě dat Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ),

poskytovaných v rámci „Dohody o spolupráci při vzniku a provozování Ekologického centra Most pro Krušnohoří a o výměně informací o životním prostředí“.

Při zpracování imisní situace v Lomu bylo

využito také dostupných dat ČHMÚ v Mostě a dat Zdravotního ústavu v Litvínově ZÚ). Aktuální data ze stanic automatizovaného imisního monitoringu jsou veřejně přístupná na internetových stránkách www.ecmost.cz.

ECM informuje veřejnost prostřednictvím bezplatné

Zelené

linky

800 195

342

a regionálních médií. Vyhodnocení denních a tříhodinových průměrů i hodinových koncentrací odesílá ECM

každý pracovní den Odboru životního prostředí v Litvínově a Mostě, tabulka s týdenními průměry a hodnocením uplynulého období je zasílána pravidelně médiím Homér a Mostecký deník.

Každý měsíc jsou na webových stránkách ECM zpřístupněny grafické výstupy koncentrací vybraných znečišťujících látek

z předcházejícího období v Lomu, Mostě i Litvínově, zveřejněno je roční zpracování imisní situace v sekci Ovzduší – zpětné vyhodnocení. ECM pracuje s aktuálními neverifikovanými

daty.

[email protected]



2 Základní charakteristika území Mostecko včetně města Lom se nachází v klimatické oblasti T2, pro kterou je typické dlouhé,

teplé a suché léto a krátká, mírně teplá a až velmi suchá zima. Průměrná roční teplota sledovaného území je 8,2 °C. Roční úhrn srážek činí 499 mm a průměrný úhrn srážek ve vegetační době je 299 mm [1]. Nepříznivé rozptylové podmínky v oblasti bývají způsobeny zejména její polohou v kotlině, uzavřené hradbou Krušných hor, jež vytvářejí tzv. srážkový stín. Dochází zde k inverznímu zvrstvení ovzduší, které omezuje možnost proudění vzduchu.

Kombinací inverzní vrstvy vzduchu a slabého proudění větru se rozptylové podmínky stávají nepříznivými a dochází ke kumulaci znečišťujících látek, jež následně v ovzduší přetrvávají

a hromadí se až do doby, než dojde ke změně meteorologických podmínek na stav příznivý pro rozptyl. Zhoršené rozptylové podmínky jsou charakteristické pro podzimní a zimní měsíce, kdy dochází k navyšování koncentrací prachových částic a oxidu siřičitého, pro letní období je pro změnu typický růst koncentrací přízemního ozonu.

Graf 1: Četnosti výskytu rozptylových podmínek a v jednotlivých měsících, rok 2014

Zdroj: http://www.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/mes_zpravy/Rocni_zprava_2014.pdf

[email protected]



2.1 Oblasti s překročenými imisními limity Dlouhodobé řazení města Lomu i dalších částí Ústeckého mezi oblasti s překročenými imisními limity je stále aktuálním problémem. Na obrázku č. 1 jsou vyznačeny oblasti s překročenými imisními limity v rámci celé České republiky. Před platností zákona o ochraně

ovzduší č. 201/2012 Sb. se tyto oblasti nazývaly oblastmi se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO). [3]

Dle výše zmíněného zákona jsou namísto OZKO vytvořeny mapy se zanesenými hodnotami pětiletých průměrů znečišťující látek. Oba druhy map jsou dostupné také ve formátu .png a .shp na internetových stránkách ČHMÚ

(http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/ozko/ozko_CZ.html). [4] Velikost území s překročením imisních limitů (dříve oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší) v rozmezí let 2006 až 2013 jsou znázorněny v grafu č. 1.

Obrázek 1: Překročení imisních limitů pro ochranu zdraví lidí pro rok 2013 a 2012 (malé zobrazení) v celé ČR včetně přízemního ozonu

Zdroj: http://issar.cenia.cz/issar/page.php?id=1531

[email protected]



Obrázek 2: Překročení imisních limitů pro ochranu zdraví lidí pro rok 2013 a 2012 (malé zobrazení) v ČR bez přízemního ozonu

Zdroj: http://issar.cenia.cz/issar/page.php?id=1531 Graf 2: Překročení imisního limitu (LV) v ČR v procentech

Zdroj: http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/grafroc/13groc/gr13cz/png/o07_03.png [4]

[email protected]



3 ECM a vyhodnocení imisní situace 3.1 Informování o aktuální imisní situaci Od 01.04.2014 rozšířilo ECM monitoring a získalo přístup ke všem měřicím stanicím

Ústeckého kraje, jejichž provozovatelem je ČHMÚ. Kromě toho jsou využívána i data zdravotního ústavu se sídlem v Ústí nad Labem a do 31.10.2014 byla využívána také data

společnosti ČEZ, a.s. Měření koncentrace tuhých znečišťujících látek v buňkách imisního

monitoringu umístěných v obcích Blažim, Počerady a Výškov však již bylo zrušeno z důvodu dožitého zařízení, navíc také pominul technický důvod měření v těchto lokalitách, neboť odkaliště, jehož prašnost byla sledována, je již zrekultivováno.

Spektrum sledovaných veličin zahrnuje SO2, NOx, PM10 a PM2,5, H2S, ozon, benzen, toluen, xylen

a

základní

meteorologické

veličiny

jako

je

teplota,

vlhkost,

rychlost

a směr větru. Přehled imisních stanic, ze kterých jsou data denně stahována a vyhodnocována, je na obrázku č. 3.

Obrázek 3: Přehled měřicích stanic, ze kterých ECM vyhodnocuje denně aktuální stav ovzduší

Zdroj: Zpracovalo ECM

[email protected]



Až do listopadu získávalo ECM data pouze přes FTP schránku, kde jsou hodnoty obnovovány

každou hodinu. Od 18.11.2014 je využíván také nový software µISKO, pomocí kterého je prováděno nepřetržité stahování dat, z něhož jsou automaticky generovány grafické výstupy

pro webové stránky ECM. Grafy zobrazují vývoj koncentrací škodlivin za posledních 24 hodin a jsou nezávislé na provozu ECM , čímž se zvyšuje komfort pro všechny zájemce o aktuální stav ovzduší.

Dispečeři ECM mimoto stahují aktuální data každé tři hodiny: do 31.05.2014 v 6, 8, 11, 14, 17 a 20 hodin, od 01.06.2014, v souvislosti se změnou provozu ECM, odpadá poslední stahování z 20 hodiny.

Kromě aktuálního přehledu je na webových stránkách ECM přístupné také vyhodnocení dat z uplynulého měsíce. K dispozici jsou grafy uvádějící průměrné denní hodnoty a grafy zobrazující průběh hodnot všech měřených hodin. K informování

veřejnosti

o

aktuální

imisní situaci

a nestandardních

událostech

v průmyslových podnicích s možným vlivem na stav ovzduší dochází prostřednictvím bezplatné telefonní linky 800 195 342 a webových stránek www.ecmost.cz.

Dále ECM v týdenních intervalech vyhodnocuje imisní situaci na Mostecku pro Mostecký

deník a týdeník Homér. V případě překročení prahových hodnot v ovzduší a vyhlášení smogové situace je bezprostředně informováno Rádio Most a zástupci Odboru životního prostředí v Litvínově a Odboru životního prostředí

a mimořádných událostí Magistrátu

města Mostu. ECM také zpracovává a umisťuje na webové stránky ECM každý měsíc měsíční přehled koncentrací škodlivin a od roku 2007 i roční zprávu o imisní situaci v Mostě a Litvínově.

Elektronickou poštou jsou bezplatně informováni o vyhlášení nebo odvolání smogové situace zájemci, kteří o tuto službu požádají prostřednictvím webových stránek ECM, e-mailem ([email protected]) nebo telefonicky na bezplatné Zelené lince 800 195 342.

[email protected]



3.2 Dotazy a stížnosti 3.2.1 Dotazy na kvalitu ovzduší Zodpovídání dotazů na aktuální stav ovzduší patří ke stěžejním činnostem dispečerů v rámci

poradenské služby a poskytování informací o životním prostředí. Tuto službu využívají zejména pedagogové z mateřských a základních škol, maminky s dětmi na mateřské či rodičovské dovolené a občané se zdravotními problémy. V roce 2014 ECM zodpovědělo 3 044 dotazů, jedná se o další zvýšení a nejvyšší počet dotazů za celé období provozu

ekocentra (od roku 2000). Průměr dotazů přijatých za období 2000–2014 se zvýšil od předcházejícího roku ze 1 158 na 1 284.

Vývoj počtu dotazů v letech 2000–2014 je uveden v grafu č. 2. Pokles počtu dotazů v roce

2012 oproti roku 2011 byl pravděpodobně způsoben snížením počtu signálů upozornění a regulace (dle zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší). Graf 3: Vývoj počtu dotazů v letech 2000–2014


Celkem 98,7 % dotazů ze všech zznesených se týkalo tématu ovzduší. Procentuální zastoupení tazatelů dle bydliště je uvedeno v grafu č. 3. V přehledu tazatelů z řad veřejnosti i občanů je evidováno 60,7 % (1 849) dotazů z města Mostu, 7,7 % (235) z Litvínova a 1,8 %

[email protected]



(56) z Chomutova. V roce 2014 byl zaznamenán další nárůst tazatelů z Jirkova (7,4 %) 225, Teplic 5,8 % (176) a ostatních obcí 16,6 % (503), mezi něž náleží kromě blízkých obcí, jako

jsou Obrnice, Braňany apod., také např. Kadaň, Klášterec nad Ohří, Strupčice i další vzdálenější lokality.

Graf 4: Porovnání přehledu dotazů v dle bydliště tazatele letech 2012-2014


3.2.2 Stížnosti V rámci evidence dotazů od občanů přijalo ECM v roce 2014 celkem 10 stížností, z nichž většina se týkala zápachu. Celkem 4 stížnosti byly z Mostu, a po jedné z Duchova, Jirkova,

Krupky, Obrnic, Soběchleb a Teplic. Z celkového množství od roku 2000 (viz graf č. 4) je patrný nejvyšší počet přijatých stížností z České republiky v roce 2012, rok 2013 zaznamenal mírný

pokles a 10 dotazů z posledního sledovaného období se řadí co do počtu na 2. nejnižší místo v celém období, těsně za rok 2010, kdy bylo přijato jen 9 dotazů z ČR. V posledních dvou letech nebyl evidován žádný dotaz ani stížnost ze saského pohraničí. Přehled stížností dle jejich přijetí v jednotlivých měsících roku 2014 je zaznamenán v grafu č. 5. [email protected]


Vyhodnocení imisní situace v Lomu za rok 2014 Graf 5: Přehled stížností evidovaných v ECM v letech 2000–2014


Graf 6: Přehled stížností v jednotlivých měsících roku 2014


[email protected]



4 Ochrana ovzduší dle platné legislativy Dne 01.09.2012 vstoupil v platnost nový zákon o ochraně ovzduší č. 201/2012 Sb., který mimo jiné nově definuje pojmy smogové situace a zahrnuje v sobě i imisní limity a zvláštní imisní

limity (nyní prahové hodnoty), které dříve byly stanoveny ve vyhláškách č. 597/2006 Sb. a 373/2009 Sb.

Hodnocení stavu znečištění ovzduší vychází z definování imisních limitů pro znečišťující látky

uvedené v příloze č. 1 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, který nahradil zákon č. 86/2002 Sb. Nový zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie. Příloha č. 6 výše uvedeného zákona stanovuje informativní a regulační prahové hodnoty pro oxid siřičitý, oxid

dusičitý a prachové částice PM10, a také informativní a varovnou prahovou hodnotu pro troposférický ozon, které jsou závazné pro vyhlašování a odvolávání smogové situace.

V souladu se zákonem o ochraně ovzduší byla vydána i vyhláška č. 330/2012 Sb., o způsobu

posuzování a vyhodnocení úrovně znečištění, rozsahu informování veřejnosti o úrovni znečištění a při smogových situacích. Nová „imisní vyhláška“ upravuje: 1) způsob a podmínky posuzování a vyhodnocení úrovně znečištění, 2) rozsah informování veřejnosti o úrovni znečištění, 3) rozsah informací podávaných veřejnosti při vzniku smogové situace. Vyhláška nahrazuje a navazuje na nařízení vlády č. 597/2006 Sb., o sledování

a vyhodnocování kvality ovzduší, a vyhlášku č. 553/2002 Sb., kterou se stanoví hodnoty zvláštních imisních limitů znečišťujících látek, ústřední regulační řád a způsob jeho provozování včetně seznamu stacionárních zdrojů podléhajících regulaci, zásady pro vypracování

a provozování krajských a místních regulačních řádů a způsob a rozsah zpřístupňování informací o úrovni znečištění ovzduší veřejnosti, ve znění pozdějších předpisů. Oproti předchozí právní úpravě neobsahuje vyhláška č. 330/2012 Sb. přípustné úrovně znečištění (imisní limity) ani podmínky vyhlášení a ukončení smogových situací, které jsou uvedeny přímo v zákoně o ochraně ovzduší (příloha č. 1 a č. 6 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší). [email protected]



4.1 Imisní limity dle zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší Imisní limity pro znečišťující látky uvedené v příloze č. 1 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, jsou uvedeny v následujících tabulkách č. 1 a 2.

Tabulka 1: Imisní limity pro ochranu zdraví lidí dle přílohy č. 1 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší Znečišťující látka

Doba průměrování

SO2 oxid siřičitý

1 hodina

PM10 prachové částice PM2,5

NO2 oxid dusičitý

CO oxid uhelnatý benzen

24 hodin 24 hodin

kalendářní rok kalendářní rok

Imisní limit 3 (μg/m )

Maximální počet překročení

125

3

350

24

50

35

25

0

40

0

1 hodina

200

18

maximální denní 8hodinový klouzavý průměr

10 000

0

5

0

kalendářní rok

kalendářní rok

Zdroj: Příloha č. 1 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší

40

0

Tabulka 2: Imisní limity pro troposférický ozon pro ochranu zdraví lidí dle přílohy č. 1 zákona č. 201/2012 Sb.,

o ochraně ovzduší

Znečišťující látka

Doba průměrování

O3 troposférický ozon

Imisní limit 3 (μg/m )

Maximální tolerovaný počet překročení

maximální denní 8hodinový klouzavý průměr*

120

25x v průměru za 3 roky

*Maximální denní osmihodinová průměrná koncentrace se stanoví posouzením osmihodinových klouzavých průměrů počítaných z hodinových údajů a aktualizovaných každou hodinu. Každý osmihodinový průměr je připsán dni, ve kterém končí, to jest první výpočet je proveden z hodinových koncentrací během periody 17:00 předešlého dne a 01:00 daného dne. Poslední výpočet pro daný den se provede pro periodu od 16:00 do 24:00 hodin.

Zdroj: Příloha č. 1 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší

[email protected]



4.2 Podmínky vzniku a vyhlášení smogové situace Smogová situace je dle zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, vyhlášena při překročení některé z prahových hodnot (tj. informativní, regulační nebo varovné) vybrané znečišťující

látky. Informativní a regulační prahové hodnoty a jejich překročení jsou stanoveny

pro škodliviny – oxid siřičitý, oxid dusičitý nebo prachové částice PM10. Informativní a varovná prahová hodnota je definována samostatně pouze pro troposférický ozon.

Seznam měřicích lokalit a jejich reprezentativnost pro konkrétní území v rámci zóny

nebo aglomerace je stanoven ve Věstníku Ministerstva životního prostředí (ZÁŘÍ, ŘÍJEN/2014). Přímý odkaz ke stažení zde:

http://www.mzp.cz/osv/edice.nsf/5A109AA0C4006CFBC1257D8E003FAC2E/$file/V%C4%9Bstn%C3%ADk_06_z ari_rijen_final.pdf

Tabulka 3: Reprezentativní stanice pro zónu Severozápad – Ústecký kraj

Znečišťující Reprezentativní stanice látka PM10

Chomutov, Lom, Krupka, Most, Teplice, Litoměřice, Ústí nad Labem – Kočkov, Děčín

SO2

Tušimice, Lom, Ústí nad Labem – Kočkov, Litoměřice, Teplice

O3

Tušimice, Rudolice v Horách, Most, Lom, Teplice, Litoměřice, Ústí nad Labem – Kočkov, Sněžník

NO2

Tušimice, Lom, Děčín, Most, Ústí nad Labem - město

V následujícím přehledu jsou uvedeny základní charakteristiky jednotlivých prahových hodnot pro vybrané znečišťující látky.

4.2.1 Informativní prahová hodnota pro SO2, NO2 a částice PM10 Informativní prahová hodnota je považována za překročenou v případě, že alespoň na jedné

měřicí lokalitě reprezentativní pro úroveň znečištění v oblasti minimálně 100 km2 překročila

a) hodinová průměrná koncentrace oxidu siřičitého hodnotu 250 µg/m3 ve třech po sobě

následujících hodinách, [email protected]



b) hodinová průměrná koncentrace oxidu dusičitého hodnotu 200 µg/m3 ve třech po sobě následujících hodinách, nebo

c) dvacetičtyřhodinová průměrná koncentrace částic PM10 hodnotu 100 µg/m3 ve dvou po sobě následujících dnech

a zároveň je za posledních 6 hodin alespoň na polovině měřicích stanic reprezentativních pro danou oblast rostoucí trend hodinových koncentrací částic PM10. Trend koncentrací

částic PM10 se vyhodnocuje z časové řady klouzavých dvanáctihodinových průměrů hodinových koncentrací.

4.2.2 Regulační prahové hodnoty pro SO2, NO2 a částice PM10 Regulační prahová hodnota je považována za překročenou v případě, že alespoň na polovině

měřicích lokalit reprezentativních pro úroveň znečištění v oblasti minimálně 100 km2

překročila

a) hodinová průměrná koncentrace oxidu siřičitého hodnotu 500 µg/m3 ve třech po sobě následujících hodinách,

b) hodinová průměrná koncentrace oxidu dusičitého hodnotu 400 µg/m3 ve třech po sobě následujících hodinách, nebo

c) dvacetičtyřhodinová průměrná koncentrace částic PM10 hodnotu 150 µg/m3 ve třech

po sobě následujících dnech

a zároveň je za posledních 6 hodin alespoň na polovině měřicích stanic reprezentativních pro danou oblast rostoucí trend hodinových koncentrací částic PM10. Trend koncentrací částic

PM10 se vyhodnocuje z časové řady klouzavých dvanáctihodinových průměrů hodinových

koncentrací.

4.2.3 Informativní a varovná prahová hodnota pro troposférický ozon O3 Informativní prahová hodnota je považována za překročenou v případě, že alespoň na jedné

měřicí lokalitě reprezentativní pro úroveň znečištění v oblasti minimálně 100 km2 překročila hodinová koncentrace troposférického ozonu hodnotu 180 µg/m3.

[email protected]



Varovná prahová hodnota je považována za překročenou v případě, že alespoň na jedné

měřicí lokalitě reprezentativní pro úroveň znečištění v oblasti minimálně 100 km2 překročila hodinová koncentrace troposférického ozonu hodnotu 240 µg/m3.

Podmínky vzniku a ukončení smogových situací jsou uvedeny v příloze č. 6 k zákonu

č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší. Přehled všech uvedených prahových hodnot je uveden v tabulce č. 4.

Tabulka 4: Informativní, regulační a varovné prahové hodnoty

Informativní prahová hodnota pro oxid siřičitý, oxid dusičitý a částice PM10 SO2

oxid siřičitý NO2

oxid dusičitý PM10

částice

250 µg/m

3

200 µg/m

3

100 µg/m

3

Při překročení uvedeného hodinového průměru koncentrace ve 3 po sobě následujících hodinách Při překročení 24hodinového průměru koncentrace ve dvou po sobě následujících dnech

Regulační prahové hodnoty pro oxid siřičitý, oxid dusičitý a částice PM10 SO2 oxid siřičitý

500 µg/m

3

NO2 oxid dusičitý

400 µg/m

3

PM10 částice

150 µg/m

3

Při překročení uvedeného hodinového průměru koncentrace ve 3 po sobě následujících hodinách Při překročení 24hodinového průměru koncentrace ve třech po sobě následujících dnech

Informativní a varovná prahová hodnota pro troposférický ozon Informativní prahová hodnota O3 Varovná prahová hodnota O3

180 µg/m

3

240 µg/m

3

Při překročení hodinové koncentrace Při překročení hodinové koncentrace

Všechny výše uvedené úrovně znečištění ovzduší se vztahují na standardní podmínky - objem přepočtený na teplotu 293,15 K a normální tlak 101,35 kPa. Zdroj: Příloha č. 6 k zákonu č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší

[email protected]



4.3 Ukončení smogové situace Smogová situace je ukončena, pokud na žádné měřicí lokalitě reprezentativní pro úroveň znečištění v oblasti minimálně 100 km2 není překročena žádná prahová hodnota, přičemž

tento stav trvá nepřetržitě alespoň 12 hodin a na základě meteorologické předpovědi není očekáváno obnovení meteorologických podmínek podmiňujících smogovou situaci v průběhu 48 hodin následujících po poklesu úrovní znečištění pod prahové hodnoty.

Časový interval 12 hodin se zkracuje až na 3 hodiny v případě, že meteorologické podmínky

nelze označit jako podmiňující smogovou situaci a podle meteorologické předpovědi je téměř vyloučeno, že v průběhu nejbližších 48 hodin takové podmínky opět nastanou.

5 Měřicí stanice pro vyhodnocení imisní situace v Lomu Pro zpracování této zprávy o imisní situaci v Lomu byla použita data z měřicí stanice Lom ČHMÚ, umístěné v blízkosti obcí Lom a Mariánské Radčice. V tabulce č. 5 jsou uvedeny základní údaje o měřicí stanici včetně měřených škodlivin, její umístění je na obrázcích č. 4–6. Měřicí stanice se řadí mezi tzv. stanice pozaďové.

Pozaďové stanice jsou umístěny v nezatížených lokalitách a měří pozadí regionů, měst

a průmyslových oblastí. Rozhodujícím kritériem pro pozaďovou stanici by mělo být, že stanice není přímo ovlivněna žádným zdrojem. Přirozené imisní pozadí se v ovzduší vyskytuje nezávisle na lokálních antropogenních zdrojích. Poloměr reprezentativnosti stanice se zde liší podle typu oblasti: • •

u stanic městských a předměstských: více než 1–1,5 km,

u stanic venkovských: více než 5 až cca 60 km (v ČR se většinou pohybuje od 10 do 20 km) [4].

[email protected]


Vyhodnocení imisní situace v Lomu za rok 2014 Obrázek 4: Umístění měřicí stanice ČHMÚ u Lomu

Zdroj: www.mapy.cz Obrázek 5: Měřicí stanice Lom AIM ČHMÚ

Zdroj: www.mapy.cz

[email protected]



5.1

Charakteristika měřicí stanice AIM ČHMÚ u Lomu

Tabulka 5: Charakteristika měřicí stanice AIM ČHMÚ u Lomu

Základní údaje

Kód lokality: Název: Stát: Vlastník: Kraj: Okres: Obec (ZÚJ):

ULOM Lom Česká republika Český hydrometeorologický ústav Ústecký Most Mariánské Radčice

Zkratka: EOI - typ stanice: EOI - typ zóny: EOI - charakteristika zóny: Ekosystémy: EOI B/R - podkategorie:

B/R/IN-NCI pozaďová venkovská průmyslová; přírodní

Klasifikace

příměstská

Adresa lokality (nepovinné) Správce lokality, adresa

ČHMÚ - pobočka Ústí n/Labem Pošt. přihrádka 2 40011 Ústí n/Labem Zeměpisné souřadnice: Nadmořská výška: Terén: Krajina: Reprezentativnost:

Lokalizace

Tel.: 472706057 Fax:.: 472706024 E-mail: [email protected]

50° 35´ 8.757" sš 13° 40´ 24.305" vd 265 m Doplňující údaje Rovina, velmi málo zvlněný terén trvalý travní porost, téměř bez zástavby oblastní měřítko - městské nebo venkov (4-50 km)

Umístění

Otevřená plocha v podhůří Krušných hor. V okolí několik opuštěných budov (objekty dolů), jeden obydlený dům. Kód

Seznam měřicích programů:

ULOMA ULOMM ULOM0

Datum vzniku: 12.11.2004 Měřené znečišťující látky: Zdroj: ČHMÚ

[email protected]

Typ Automatizovaný měřicí program Manuální měřicí program Měření těžkých kovů v PM10

Vznik a zánik měřicího místa:

Datum zániku: SO2, NO2, PM10, O3, NOx, NO


Vyhodnocení imisní situace v Lomu za rok 2014 Obrázek 6: Měřicí stanice Lom AIM ČHMÚ – bližší pohled

Zdroj: www.mapy.cz

6 Vyhodnocení imisní situace za rok 2014 6.1 Oxid siřičitý, oxid uhelnatý Oxid siřičitý a oxid uhelnatý nepředstavují v současnosti významnou škodlivinu pro zdraví

obyvatel města Lomu. Koncentrace těchto znečišťujících látek byly v uplynulých letech velice nízké a stejně jako v Lomu, ani v ostatních částech České republiky nedochází k mimořádným

navýšením jejich koncentrací. Z tohoto důvodu bylo na mnoha měřicích stanicích upuštěno od dalšího monitoringu SO2 i CO, měřicí stanice v Lomu však stále v monitorování oxidu siřičitého pokračuje.

[email protected]



6.1.1 SO2 – oxid siřičitý Oxid siřičitý není od roku 1997, kdy došlo k odsíření velkých zdrojů emisí oxidů síry (průmyslové podniky, hnědouhelné elektrárny), škodlivinou, jež by závažně ohrožovala zdraví obyvatel, ačkoliv v lokalitách, kde je soustředěno více malých spalovacích zdrojů, jimiž

jsou zejména domácí topeniště, je riziko zvyšování SO2 podstatně vyšší. Ani nový zákon

o ochraně ovzduší (zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší) neumožňuje v případě

fyzických osob vstupovat do domácností za účelem kontroly lokálních topenišť a vytápění nekvalitním palivem, které je pro mnoho lidí nejpřijatelnějším řešením zejména

z finančního hlediska. Úřady mohou i bez vstupu do obydlí zkontrolovat pouze přípustnou tmavost kouře.

Průměrné roční koncentrace SO2 ze stanicí Lom ČHMÚ a Litvínov ZÚ jsou uvedeny v tabulce č. 6. Po loňském poklesu ročního průměru na nejnižší od roku zahájení provozu stanice

(v roce 2004) se v roce 2014 průměr nečekaně zvýšil téměř o 100 %, čímž dosáhl opačného pólu a nejvyšší hodnoty za dobu trvání stanice.

Maximální hodinová hodnota 240,2 μg/m3 byla dosažena dne 29.12.2014 (v roce 2013 to

bylo 283 μg/m3). V nejvyšším dosaženém indexu, tedy indexu č. 4, se koncentrace

pohybovaly v 52 hodinách, což je o 15 hodin více než v roce 2013, ale zároveň o 55 hodin méně než v roce 2012, kdy ve 3 hodinách dokonce dosáhly hodnoty v indexu č. 5.

Tabulka 6: Srovnání průměrných ročních koncentrací SO2 na měřicích stanici Litvínov ZÚ a Lom ČHMÚ

rok SO2 – Lom ČHMÚ μg/m3 SO2 – Litvínov ZÚ μg/m3

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

15,3

15,1

10,9

11,8

11,4

14,9

14,2

10,8

20,1

17,8

18,6

19,5

21,6

26

16,9

11,7

8,9

10,9

Hodinový imisní limit pro ochranu zdraví – 350 μg/m – max. 24x za rok 3 Denní imisní limit pro ochranu zdraví – 125 μg/m – max. 3x za rok 3 Informativní prahová hodnota – 250 μg/m 3 Regulační prahová hodnota – 500 μg/m 3

Zdroj: Zpracovalo ECM na základě neverifikovaných dat ZÚ Ústí nad Labem [email protected]



Graf 7: Průměrné hodinové koncentrace SO2 na měřicí stanici Lom ČHMÚ za rok 2014

Zdroj: Zpracovalo ECM na základě neverifikovaných dat ZÚ Ústí nad Labem Graf 8: Průměrné denní koncentrace SO2 na měřicí stanici Lom ČHMÚ za rok 2014

Zdroj: Zpracovalo ECM na základě neverifikovaných dat ZÚ Ústí nad Labem

Typický roční chod SO2, kdy jsou nejvyšší hodnoty zaznamenány zvláště na počátku a na konci roku, byl markantnější při sledování denních koncentrací, jak je patrné z grafů č. 5 a 6.

[email protected]



Hodinové koncentrace SO2 dosáhly maxima v prosinci (viz graf č. 5), ale vysoké koncentrace se objevovaly v průběhu celého roku, tedy i v letních měsících.

I přes výrazné zvýšení ročního průměru neohrozily hodnoty denní limit pro ochranu zdraví (125 μg/m3) ani roční limit pro ochranu zdraví (50 μg/m3). 6.1.2 CO – oxid uhelnatý Oxid uhelnatý v současné době také nepředstavuje nebezpečí pro zdraví obyvatel, a to nejen

na Mostecku. Maximální hodnoty 8hodinové koncentrace v posledních letech byly naměřeny významně nízké, hluboko pod limitní hodnotou 10 000 μg/m3.

6.2 H2S – sulfan (dříve sirovodík) Pro komplexnost hodnocení imisní zátěže v Lomu doplňujeme zprávu také obvykle informací o koncentracích sulfanu, ačkoliv se na stanici Lom neměří. Využíváme dat z měřicí stanice

zdravotního ústavu v Litvínově. Zde byl však od srpna roku 2013 pro poruchovost odstaven analyzátor H2S a byl zprovozněn až v září 2014. Ze 17 520 půlhodin v daném roce byly měřeny

hodnoty sulfanu pouze ve 4 231 půlhodině, což činí pouze 24 % z celého množství. Proto tato zpráva nehodnotí vývoj sulfanu v letech 2013 a 2014, pouze je pro ilustraci přiložena tabulka s průběhem ročních průměrů od roku 2006 do roku 2012 (tabulka č. 7).

Stanovená hodnota sulfanu pro ochranu proti obtěžování zápachem, tzv. půlhodinový hygienický

limit činí 7 μg/m3 (dle tabulky referenčních koncentrací vydané Státním zdravotním ústavem [5]),

bývá však často mnohonásobně překračován.

Tabulka 7: Průměrné roční koncentrace H2S na měřicí stanici Litvínov ZÚ

rok H2S μg/m3

2006 4,1

2007 2,8

2008 2,8

2009 5,7

2010 13,5

2011 4,2

2012 6,0

2013 -

2014 -

Půlhodinový hygienický limit - 7 μg/m Pozn.: Tabulka průměrných ročních koncentrací sulfanu z měřicí stanice Litvínov ZÚ je uvedena pro zdokumentování vysokých koncentrací této škodliviny v sledované oblasti. 3


[email protected]



Ve své akutní formě je otrava sulfanem hlavně výsledkem účinků na nervový systém.

Při koncentracích 15 mg/m3 a vyšších vyvolává sulfan zánět spojivek. K vážnému poškození

očí dochází při koncentracích sulfanu 70 mg/m3. Při ještě vyšších koncentracích

(nad 225 mg/m3, tj. nad 150 ppm) sulfan paralyzuje čichové vnímání tak, že zápach přestává

působit jako varovný signál.

6.3 NOx, NO2 a NO – oxidy dusíku, oxid dusičitý a oxid dusnatý V roce 2013 byl přerušen klesající trend ročních průměrů na stanici Lom a došlo k mírnému zvýšení vzhledem k roku 2012 (viz tabulka č. 8) a v roce 2014 průměrná roční hodnota vyskočila na nejvyšší příčku od doby měření NO2 na stanici Lom, stejně jako tomu je i u SO2.

Zdrojem oxidů dusíků jsou ve velké míře spalovací procesy, zejména spalování fosilních paliv a doprava, která v současné době představuje nejvyšší míru znečištění ovzduší.

Tabulka 8: Srovnání průměrných ročních koncentrací NO2 na měřicích stanici Litvínov ZÚ a Lom ČHMÚ

rok NO2 – Lom ČHMÚ μg/m3 NO2 – Litvínov ZÚ μg/m3

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

17,3

14,8

15,5

15,7

16,5

15,2

13,9

14,8

19,2

11,3

7,5

5,5

5,8

5,8

4,5

3,0

2,7

2,9

Hodinový imisní limit pro ochranu zdraví – 200 μg/m – max. 18 za rok 3 Roční imisní limit pro ochranu zdraví – 40 μg/m 3 Informativní prahová hodnota – 200 μg/m – ve třech po sobě následujících hodinách 3 Regulační prahová hodnota – 400 μg/m – ve třech po sobě následujících hodinách 3


Typický roční chod oxidů dusíku, s nejvyššími hodnotami zejména na začátku a na konci roku,

je stejně jako u SO2 výraznější v grafickém zobrazení denních koncentrací (graf. č 8), kde lze rovněž pozorovat významně vyšší hodnoty v měsíci lednu než v posledních měsících roku.

Průměrné hodinové a denní koncentrace oxidů dusíku jsou uvedeny v grafech č. 7 a 8. [email protected]



Denním maximem je hodnota 43,3 μg/m3 (v roce 2013 54,8 μg/m3) a nejvyšší hodinová

koncentrace 68,6 μg/m3 je rovněž nižší než 76 μg/m3 v roce 2013. Porovnáním grafů indexů

kvality ovzduší (graf č. 15) v letech 2013 a 2014 nelze zjistit žádný významný rozdíl. Graf 9: Průměrné hodinové koncentrace NOx, NO2 a NO na měřicí stanici Lom ČHMÚ za rok 2014

Zdroj: Zpracovalo ECM na základě neverifikovaných dat ČHMÚ

Graf 10: Průměrné denní koncentrace NOx, NO2 a NO na měřicí stanici Lom ČHMÚ za rok 2014

Zdroj: Zpracovalo ECM na základě neverifikovaných dat ČHMÚ [email protected]



6.4 O3 – přízemní ozon V roce 2014 došlo k výraznému snížení ročního průměru ozonu, a to téměř o 50 % (přesněji 48,65 %), viz tabulka č. 9. Jedná se o nejnižší hodnotu od zprovoznění stanice

Lom v roce 2004. Hodinové maximum dosáhlo 175,6 μg/m3 (v roce 2013 hodnoty 183,4 μg/m3), hodnota 180 μg/m3 tedy nebyla překročena ani jednou. Koncentrace nad

120 μg/m3 byly naměřeny ve 183 případech (v roce 2013 v 221 případě), což bylo zřejmě společně s přesunutím většího počtu hodinových koncentrací z hodnot vyšších indexů do indexu č. 1 - hlavní příčinou snížení ročního průměru. Roční chod koncentrací přízemního ozonu je typický zvyšováním koncentrací v letním období, i v roce 2014, stejně jako

v roce předcházejícím, se objevila první hodnota překračující 120 μg/m3 již koncem

března a poslední v září.

Cílový imisní limit pro přízemní ozon je stanoven na 120 μg/m3 v 8hodinovém klouzavém průměru (viz tabulka č. 2). Maximální tolerovaný počet překročení je 25x za 3 roky.

Do roku 2013 ECM pro výpočet stanovení překročení cílového imisního limitu používalo metodiku, jejímž základem bylo hodnocení 8hodinového průměru s tím, že do něj byly

zahrnuty i hodnoty s průměrem nižším než 120 μg/m3. Od roku 2014 je využívána

metodika, kdy do výpočtu průměru nejsou zahrnuty hodnoty nižší než 120 μg/m3.

Na měřicí stanici v Lomu došlo v roce 2014 k překročení celkem ve 13 případech, 2x v červnu a 11x v průběhu července. (v roce 2013 celkem ve 27 případech a v roce 2012

celkem v 17 případech). V období let 2012-2014 byl tedy překročen 8hodinový průměr v celkem 57 případech, to je 32 překročení nad povolený počet.

[email protected]


Vyhodnocení imisní situace v Lomu za rok 2014 Tabulka 9: Srovnání průměrných ročních koncentrací O3 na měřicích stanici Litvínov ZÚ a Lom ČHMÚ

rok O3 - Lom ČHMÚ μg/m3 O3 - Litvínov ZÚ μg/m3

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

43,6

52,9

47,3

45,3

48,2

45

49,4

48,1

24,7

58,5

40,8

28,9

44,4

47,5

35,0

31,2

30,0

22,4

Maximální denní 8hodinový klouzavý průměr – 120 μg/m – max. 25x průměr za 3 roky 3 Informativní prahová hodnota – 180 μg/m 3 Regulační prahová hodnota – 240 μg/m 3

Zdroj: Zpracovalo ECM na základě neverifikovaných dat ČHMÚ a ZÚ Ústí nad Labem

Zvýšené hodnoty ozonu jsou typické pro letní období s vysokým slunečním zářením, někdy se však objevují i v jiných měsících (viz grafy č. 9 a 10).

Graf 11: Průměrné hodinové koncentrace ozonu na měřicí stanici Lom ČHMÚ za rok 2014


[email protected]


Vyhodnocení imisní situace v Lomu za rok 2014 Graf 12: Průměrné denní koncentrace ozonu na měřicí stanici Lom ČHMÚ za rok 2014


Vysoké koncentrace této škodliviny jsou o to nebezpečnější, že se vyskytují právě v období, kdy vysoké teploty a sálající slunce přímo vybízejí k venkovním aktivitám včetně koupání.

Zvýšené koncentrace ozonu negativně ovlivňují dýchací cesty. Kromě respiračních potíží způsobuje ozon také dráždění očí, bolest hlavy, únavu, nespavost i nevolnost.

Vysoké množství přízemního ozonu v ovzduší má nepříznivý vliv i na vegetaci. Dochází k oslabení vitality rostlin, k poškození listů i jehličí, může být narušena odolnost vůči dalším stresovým faktorům.

6.5 Prachové částice Měřicí stanice Lom umožňuje také měření prachových částic. Polétavý prach (PM zkratka

odvozena z anglického "particulate matter"). Částice mají označení podle velikosti (viz obrázek č. 7). U zkratky PM se setkáváme s indexy 10, 2,5 a 1. Indexy značí velikost částic v mikrometrech (µm). Částice,

které

projdou

velikostně-selektivním

vstupním

filtrem

vykazujícím

pro aerodynamický průměr 10 μm odlučovací účinnost 50 % se označují PM10, částice, které

projdou velikostně-selektivním vstupním filtrem vykazujícím pro aerodynamický průměr [email protected]



2,5 μm odlučovací účinnost 50 % se označují PM

2,5,

stejným principem je odvozen název

PM1. Účinek částic na lidské zdraví závisí na jejich velikosti, tvaru a chemickém složení. Čím

menší částice jsou, tím více mohou být nebezpečné, mohou se usazovat v průduškách

a způsobovat zdravotní problémy. Větší částice se zachycují na nosní sliznici, částice PM10 ale

procházejí přes horní cesty dýchací až do plic a průdušek, PM2,5 mohou doputovat až

do plicních sklípků. Prachové částice zvyšují celkovou nemocnost i úmrtnost, mají vliv zejména na onemocnění srdce a cév, snížení plicní funkce a zkrácení délky života.

Mezi nejvýznamnější zdroje prachu patří spalovací procesy, doprava, těžební činnost, tavení rud a kovů, také zemědělská činnost a odnos částic půdy větrem z ploch bez vegetačního

pokryvu. Pro PM10 je tak stanoven denní i roční imisní limit a pro PM2,5 pouze roční imisní

limit. Imisní limity na ochranu zdraví lidí jsou uvedeny v příloze č. 1 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší.

Obrázek 7: Polétavý prach PM10, PM2,5

Zdroj: http://www.cistenebe.cz/index.php/slovnicek-pojmu/13-poletavy-prach-pm10-pm25-pm10

[email protected]



6.5.1 PM10 Tabulka č. 10 předkládá průměrné roční koncentrace prachových částic PM10 od roku 2006.

Roční průměr PM10 za rok 2014 (28,6 μg/m3) je nejnižším od zahájení měření na této stanici

v roce 2004, ačkoliv počet hodin s koncentrací vyšší než 180 byl naměřen celkem v 53 případech, což je více než v předešlém roce (34 v roce 2013).

K překročení 24hodinového imisního limitu (50 μg/m3) došlo v roce 2014 v 66 případech

a stanovený povolený limit (35 povolených překročení) byl přestoupen již v první polovině měsíce března. Celkově byl překročen 31x, je to od zahájení provozu stanice třetí nejvyšší hodnota překročení.

Tabulka 10: Srovnání průměrných ročních koncentrací PM10 na měřicích stanici Litvínov ZÚ a Lom ČHMÚ

rok 2006 PM10 – Lom 34,1 ČHMÚ μg/m3 PM10 - Litvínov ZÚ 32 μg/m3

2007

2008

2009

2010

2011

2012

31,7

35,2

35,6

35,8

33,7

29,9

23

22

13

15

28

28,1

Denní imisní limit pro ochranu zdraví – 50 μg/m – max. 35 za rok 3 Roční imisní limit pro ochranu zdraví – 40 μg/m 3 Informativní prahová hodnota – 100 μg/m 3 Regulační prahová hodnota – 150 μg/m

2013

2014

30,0

28,6

23,2

25,5

3


Typické zvýšení koncentrací PM10 v předjaří a zimních měsících je patrné z grafů č.11 a 12, významněji se projevuje v grafu denních koncentrací (graf č. 12). Hodinové koncentrace vykazují nejvyšší nárůst především na počátku roku, zkraje ledna (viz graf č. 11).

[email protected]


Vyhodnocení imisní situace v Lomu za rok 2014 Graf 13: Průměrné hodinové koncentrace PM10 na měřicí stanici Lom ČHMÚ za rok 2014

Zdroj: Zpracovalo ECM na základě neverifikovaných dat ČHMÚ a ZÚ Ústí nad Labem Graf 14: Průměrné denní koncentrace PM10 na měřicí stanici Lom ČHMÚ za rok 2014


6.6 Aromatické uhlovodíky Měřicí stanice Lom ČHMÚ nezajišťuje hodnocení vývoje koncentrací aromatických

uhlovodíků. Pro základní přehled byla využita data z měřicí stanice Most ČHMÚ. Na měřicí [email protected]



stanici Most ČHMÚ jsou kromě benzenu a toluenu pravidelně zaznamenávány také hodnoty

dalších aromatických uhlovodíků jako je ethylbenzen, p-xylen, m-xylen, o-xylen. Jejich koncentrace bývají zpravidla minimální nebo nulové, proto se jejich hodnocením zpráva dále nezabývá.

Benzen je velmi toxický akutně i chronicky. Při dlouhodobé expozici může způsobovat

leukémii. Negativní je i jeho příspěvek ke vzniku fotochemického smogu. Hlavním zdrojem emisí benzenu do atmosféry jsou výfukové plyny automobilu, dále emise způsobené těkáním

benzinu z palivové nádrže nebo během tankování. Další významné úniky pocházejí z chemického průmyslu, rafinerií ropy a plynu a ze spalování paliv (uhlí, oleje).

Uvolňuje se při procesech v koksárenských pecích, těžbě a zpracování neželezných rud, zpracování dřeva, těžbě uhlí a výrobě textilu. Značné koncentrace benzenu se vyskytují také

v cigaretovém kouři. Přirozené zdroje benzenu, jako jsou výbuchy sopek nebo lesní požáry, jsou nevýznamné ve srovnání se zdroji antropogenními.

Toluen patří stejně jako benzen do skupiny arenů (aromatických uhlovodíků). Je to hořlavá kapalná látka, se vzduchem tvoří výbušnou směs. Je součástí řady lepidel, ředidel, rozpouštědel, barev a laků. Pro lidské zdraví je velice nebezpečný a v barvách je postupně

nahrazován. Možnými zdroji znečištění jsou chemický průmysl (nitrace fenolu, destilace

uhelného dehtu), strojírenství (rozpouštědlo), zpracování plastických hmot, gumárenství,

výroba laků, výroba papíru a lepenky. Páry toluenu působí narkoticky, způsobují bolesti hlavy, žaludeční nevolnost, dráždění očí a dýchacích cest. Toluen odmašťuje a dráždí pokožku, kterou se také vstřebává [6].

V tabulce č. 11 jsou vedeny průměrné roční koncentrace benzenu a toluenu v letech 2006 – 2013. Průměrné roční koncentrace benzenu jsou v posledních 3 letech stabilní a drží se na hodnotě 0,4 μg/m3. Nejvyšší průměrná roční koncentrace ve sledovaném období

posledních 8 let byla zaznamenána v roce 2006. Veškeré průměrné roční hodnoty benzenu

od roku 2006 však dostatečně splnily předepsaný roční imisní limit, stanovený na 5 μg/m3 .

Pro srovnání: v roce 1997 byla průměrná roční hodnota na této stanici 3 μg/m3. Čichový práh (minimální koncentrace, která vyvolá čichový vjem u 50 % zkoumaných osob) je u benzenu

[email protected]



8,6 µg/m3. Ve stejné výši jako benzen, tedy na hodnotě 0,4 μg/m3, se drží už druhým rokem také hodnoty toluenu.

Tabulka 11: Průměrné roční koncentrace benzenu a toluenu na měřicí stanici ČHMÚ v Mostě

rok Benzen μg/m3 Toluen μg/m3

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

0,9

0,6

0,6

0,6

0,5

0,5

0,4

0,4

0,5

1,7

1,2

1,2

1,3

Benzen: roční imisní limit pro ochranu zdraví – 5 μg/m

1,1

0,4

0,4

0,4

0,4

3


V grafu č. 13 lze vysledovat nepatrný náznak zvýšených hodinových koncentrací benzenu a toluenu zejména v zimních a jarních měsících, ale nejedná se o žádné významné periody. Benzen se v 93 % hodin držel v hodnotách do 1 μg/m3 včetně a ve 0,3 % (23 hodin) byly

koncentrace vyšší než 2 μg/m3. Dosáhl hodinového maxima 4,3 μg/m3 (23.07.2013).

V případě toluenu byla v 65 % naměřených hodin naměřena nulová hodnota, dalších 30 % hodin činily hodnoty 1 μg/m3, nad 2 μg/m3 se koncentrace vyšplhaly v 1,13 %.

Graf 15: Průměrné hodinové koncentrace benzenu a toluenu na měřicí stanici Most ČHMÚ za rok 2014


[email protected]



V grafu č. 14 lze vysledovat zvýšení denních koncentrací benzenu zejména v zimních a jarních měsících, vývoj toluenu v průběhu roku je vyrovnaný s občasným krátkodobým zakolísáním. Graf 16: Průměrné denní koncentrace benzenu a toluenu na měřicí stanici Most ČHMÚ za rok 2014


7 Smogové situace v Ústeckém kraji v roce 2014 V roce 2014 nebyla pro Ústecký kraj vyhlášena žádná smogová situace. Pro srovnání - v roce 2013 byly v souladu se zněním zákon o ochraně ovzduší č. 201/2012 vyhlášeny tyto smogové situace: 1

2

3

vyhlášení smogové situace pro prach PM10

23.01.2013 v 02,08 hod

zrušení smogové situace

29.01.2013 ve 21,21 hod

vyhlášení smogové situace pro ozon O3

18.06.2013 v 15,50 hod


20.06.2013 ve 22,15 hod


27.07.2013 v 15,46 hod


29.07.2013 v 05,42 hod

[email protected]



4


03.08.2013 ve 13,49 hod


04.08.2013 v 08,45 hod

Smogová situace je definována překročením informativních, regulačních nebo varovných

prahových hodnot pro vybrané znečišťující látky: oxid siřičitý (SO2), oxid dusičitý (NO2),

prachové částice (PM10) a ozon (O3).

Nové znění zákona o ochraně ovzduší definuje v §10 smogovou situaci takto: Smogová situace je stav mimořádně znečištěného ovzduší, kdy úroveň znečištění oxidem siřičitým, oxidem dusičitým, částicemi PM10 nebo troposférickým ozónem překročí některou z prahových hodnot uvedených v příloze č. 6 k tomuto zákonu za podmínek uvedených v této příloze. Nový zákon přinesl změnu také v délce trvání překročených prahových hodnot podstatných pro vyhlášení smogové situace, což mohlo být důvodem pro výši počtu vyhlášení smogových situací pro troposférický ozon O3 v roce 2013 a rovněž i pro snížení počtu smogových situací vyhlášených pro prach PM10:

a) Zatímco dříve docházelo k vyhlašování signálu upozornění (nyní vyhlášení smogové situace) pro troposférický ozon až při překročení zvláštních imisních limitů ve třech hodinách po sobě, podle nového zákona je vyhlášena smogová situace pro ozon již při samotném překročení informativní prahové hodnoty, tj. 180 µg/m3.

b) Pro prachové částice je nyní stanovena hranice pro vyhlášení smogové situace až při překročení 24hodinové průměru 180 µg/m3 ve dvou po sobě následujících dnech

(tedy klouzavá 24hodinová průměrná koncentrace PM10 byla překročena ve 25 po

sobě následujících hodinách), zatímco před vydáním zákona č. 201/2012 Sb. bylo rozhodující pouhé překročení 24hodinového průměru. [9]

[email protected]



7.1 Doporučení obyvatelům při vyhlášení smogové situace Doporučení obyvatelům při vyhlášení smogové situace vydává ČHMÚ na svých webových

stránkách www.chmi.cz. Nově (od března 2013) je zprovozněn Systém integrované výstražné služby (SIVS) v podobě mapy meteorologických výstrah – pro počasí, vodu a ovzduší zde: http://www.chmi.cz/files/portal/docs/meteo/om/zpravy/index.html.

V následujícím přehledu jsou uvedena stručná doporučení při překročení informativních a regulačních prahových hodnot od ČHMÚ na příkladu překročení koncentrací částic PM10.

7.1.1 Doporučení při překročení informativních prahových hodnot Informace pro veřejnost: Osobám s chronickými dýchacími potížemi, srdečním onemocněním, starším lidem a malým dětem se při překročení informativní prahové

hodnoty – např. 24hodinového klouzavého průměru suspendovaných částic PM10 100 µg/m3

– doporučuje zdržet se při pobytu pod širým nebem zvýšené fyzické zátěže spojené se zvýšenou frekvencí dýchání. U dospělých osob bez zdravotních potíží nejsou nutná žádná omezení.

Žádáme řidiče automobilů, aby pokud možno nevyjížděli, neboť emise z automobilů

se významně podílejí na zvýšených koncentracích suspendovaných částic PM10 a oxidu dusičitého.

Podrobné aktuální informace o kvalitě ovzduší jsou k dispozici na internetových stránkách ČHMÚ www.chmi.cz, záložka Ovzduší. Každou hodinu jsou doplňovány 1hodinové průměrné

koncentrace automaticky měřených škodlivin a hodnoty doprovodných meteorologických

prvků. Aktualizovány jsou rovněž vícehodinové průměrné koncentrace škodlivin, vypočtené z 1hodinových koncentrací. Předpověď rozptylových podmínek je součástí předpovědí počasí pro ČR a jednotlivé kraje, viz www.chmi.cz, záložka Počasí.

[email protected]



7.1.2 Doporučení při překročení regulačních prahových hodnot Osobám s chronickými dýchacími potížemi, srdečním onemocněním, starším lidem a malým

dětem se při překročení regulační prahové hodnoty – např. 24hodinového klouzavého průměru suspendovaných částic PM10 150 mikrogramů/m3, doporučuje omezit pobyt

pod širým nebem. Dospělým osobám bez zdravotních potíží se doporučuje zdržet

se při pobytu pod širým nebem zvýšené fyzické zátěže, spojené se zvýšenou frekvencí dýchání.

Žádáme řidiče automobilů, aby pokud možno nevyjížděli, neboť emise z automobilů

se významně podílejí na zvýšených koncentracích suspendovaných částic PM10 a oxidu

dusičitého.

Podrobné aktuální informace o kvalitě ovzduší jsou k dispozici na internetových stránkách ČHMÚ www.chmi.cz , záložka Ovzduší. Každou hodinu jsou doplňovány 1hodinové průměrné

koncentrace automaticky měřených škodlivin a hodnoty doprovodných meteorologických

prvků. Aktualizovány jsou rovněž vícehodinové průměrné koncentrace škodlivin, vypočtené z 1hodinových koncentrací. Předpověď rozptylových podmínek je součástí předpovědí počasí pro ČR a jednotlivé kraje, viz www.chmi.cz, záložka Počasí.

7.1.3 Doporučení SZÚ pro citlivé skupiny obyvatel Před vznikem smogové situace doporučuje Státní zdravotní ústav (SZÚ) obyvatelům posílení

imunity vlastního organismu pomocí přísunu vitamínu C, E, A, dostatku spánku a eliminace stresů a vhodné kompenzace psychické a fyzické zátěže.

Při vzniku smogové situace by měli občané žijící a podnikající v zasažené lokalitě omezit množství vypouštěných škodlivin do ovzduší.

Doporučení (viz tabulka č. 12) jsou určena především citlivým skupinám obyvatel, pro které

může mít delší trvání "smogu" nepříznivé účinky na zdraví. Citlivou skupinou jsou děti,

včetně kojenců a vyvíjejícího se plodu, tedy těhotných žen. Dále sem patří starší lidé a osoby s chronickým onemocněním dýchacího ústrojí (astma, chronická obstrukční choroba plic)

[email protected]



a oběhového ústrojí a také lidé jinak oslabení (např. kombinací stresu, kouření, nevhodné výživy, lidé v rekonvalescenci, s oslabenou imunitou apod.) [7].

Tabulka 12: Doporučení Státního zdravotního ústavu při vzniku smogové situace

Doporučení Státního zdravotního ústavu:

a) ke snížení expozice znečišťujícím látkám a ochraně zdraví: • •

•

•

Omezit pobyt venku, zejména v době mezi 6 - 10 a 16 - 20 hodinou.

Při pobytu venku nevyvíjet velkou fyzickou aktivitu, která by vedla ke zvýšené intenzitě

dýchání (fyzická práce, sport).

Omezit větrání. Místnosti, kde se zdržují lidé, větrat krátce a intenzivně otevřením oken

na několik minut 3 - 4x denně, nezdržovat se v zakouřených místnostech.

Zahájit včas a účinně léčbu při prvních příznacích onemocnění dýchacího ústrojí nebo jiných

obtíží.

a) ke snížení produkce znečišťujících látek v budovách i ve venkovním prostředí, aby nedocházelo ke zhoršování situace: •

Omezit provádění činností, které zhoršují kvalitu vzduchu v místnostech a zvyšují potřebu

větrání jako je kouření, různé práce s použitím barev, laků, lepidel, přípravků s organickými rozpouštědly, sprejů s hnacími plyny apod.

• •

•

Nepoužívat krbová topeniště, nespalovat žádné materiály venku na otevřeném ohni.

Nikdy (nejen v době smogu) nespalovat v kamnech nebo kotlích odpady, zvláště plasty,

gumy, umělé tkaniny, lakované dřevo (tzv. bouračky) nebo mazací oleje.

Dát přednost veřejné nebo pěší dopravě před autem (emise z automobilů se významně

podílejí na zvýšených koncentracích suspendovaných částic, oxidu dusičitého a dalších znečišťujících látek).

•

Nepřetápět obytné místnosti, resp. zkusit snížit teplotu vytápění obytných místností alespoň

o 1 – 2 oC oproti obvyklé úrovni.

Zdroj: SZÚ, Smogová situace – co můžeme udělat, dostupné z: http://www.szu.cz/tema/zivotni-prostredi/smogovasituace-co-muzeme-udelat

[email protected]



8 Vyhodnocení kvality ovzduší v Lomu 8.1 Grafy úrovně znečištění Hodnoty v grafech vycházejí z orientačních indexů kvality ovzduší (viz tab. č. 13) stanovených

ČHMÚ. V grafu úrovně znečištění (graf č. 15) je porovnáno procentuální zhodnocení kvality ovzduší v letech 2012 a 2013, pro srovnání je přiložen i graf č. 16, hodnotící kvalitu ovzduší v roce 2011.

Tabulka 13: Indexy kvality ovzduší dle ČHMÚ

Zdroj: ČHMÚ Graf 17: Porovnání znečištění ovzduší v Lomu v letech 2013 a 2014 dle indexů kvality ovzduší


[email protected]



Graf 18: Graf úrovně znečištění ovzduší v Lomu v roce 2012 na základě indexů kvality ovzduší


Porovnáním grafické úrovně znečištění v letech 2013 a 2014 není možné vysledovat žádné

významné rozdíly. Na první pohled je patrné pouze zvýšení četnosti koncentrací přízemního

ozonu v hladině indexu č. 1 a zároveň snížení četnosti koncentrací prachových částic PM10 v hladině indexu č. 1. Zcela také chybí koncentrace přízemního ozonu v indexu č. 5, které se v roce 2013 vyskytly ve 2 hodinách.

Již tradičně nejvyššího indexu (index č. 6) dosáhly prachové částice PM10, s mírným nárůstem počtu hodin ze 34 na 53.

Tabulka č. 14 přináší souhrn procentuálního zastoupení indexů kvality ovzduší v souvislosti s počtem zastoupených hodin pro jednotlivé polutanty na stanici Lom ČHMÚ.

[email protected]


Vyhodnocení imisní situace v Lomu za rok 2014 Tabulka 14: Přiřazení četností a procentuálního zastoupení u jednotlivých polutantů. 2014 NO2 3

O3

četnost

index

rozmezí [µg/m ]

%

1

0 - 25

7090

86,16

2

25 - 50

1106

3

50 - 100

33

4

100 - 200

5 6

3

rozmezí [µg/m ]

četnost

%

0 - 33

3975

46,09

13,44

33 - 65

2309

26,77

0,40

65 - 120

2158

25,02

0

0,00

120 - 180

183

2,12

200 - 400

0

0,00

180 - 240

0

0,00

nad 400

0

0,00

nad 240

0

0,00

PM10 3

SO2

četnost

%

3

četnost

index

rozmezí [µg/m ]

1

0 - 20

3364

38,98

0 - 25

7312

88,60

2

20 - 40

2456

28,46

25 - 50

584

7,08

3

40 - 60

1905

22,07

50 - 120

305

3,70

4

60 - 90

444

5,14

120 - 350

52

0,63

5

90 - 180

409

4,74

350 - 500

6

nad 180

53

0,61

nad 500

rozmezí [µg/m ]

%

0,00

8.2 Souhrn průměrných ročních hodnot V následujícím přehledu jsou uvedeny (v tabulce č. 15) průměrné roční hodnoty vybraných sledovaných znečišťujících látek na měřicí stanici Lom ČHMÚ v období 2006 až 2014.

Významný pokles ročního průměru byl zaznamenán u přízemního ozonu, nepatrně se snížil i průměr prachových částic PM10, avšak i přesto prach zůstává jedním z nejzávažnějších problémů znečištění ovzduší, s negativním dopadem na lidské zdraví i přírodu.

Srovnání koncentrací měřených polutantů v hodnocených 9 letech dokládá i graf č. 17.

[email protected]


Vyhodnocení imisní situace v Lomu za rok 2014 Tabulka 15: Souhrn průměrných ročních hodnot polutantů od roku 2006–2014 na měřicí stanici Lom ČHMÚ

μg/m3 SO2 H2S* NO2 O3 PM10 Benzen** Toluen**

2006 15,3 4,1 17,3 43,6 34,1 1,7 0,9

2007 15,1 2,8 14,8 52,9 31,7 1,2 0,6

* měřicí stanice Litvínov ZÚ ** měřicí stanice Most ČHMÚ

2008 10,9 2,8 15,5 47,3 35,2 1,2 0,6

2009 11,8 5,7 15,7 45,3 35,6 1,3 0,6

2010 11,4 13,5 16,5 48,2 35,8 1,1 0,5

2011 14,9 4,2 15,2 45 33,7 0,4 0,5

2012 14,2 6 14 49,4 29,9 0,4 0,4

2013 10,8 14,8 48,1 30 0,4 0,4

2014 20,1 19,2 24,7 28,6 0,4 0,5


Graf 19: Souhrn průměrných ročních hodnot na měřicí stanici Lom ČHMÚ v období 2006–2014

Zdroj: Zpracovalo ECM na základě neverifikovaných dat ZÚ

[email protected]



8.3 Počet překročení PM10 na vybraných stanicích Tabulka č. 16 zpracovává a porovnává počty překročení denních průměrných koncentrací

PM10 nad denní imisní limit (50 μg/m3) na vybraných měřicích stanicích regionu – Litvínov ZÚ, Lom ČHMÚ a Most ČHMÚ.

Povolený stanovený počet překročení je 35x za kalendářní rok. Data

překročení denních průměrných koncentrací PM10 byla použita z tabelárních ročenek ČHMÚ

od roku 2006 do roku 2011. Pro roky 2012 až 2014 byla použita také neverifikovaná data z uvedených měřicích stanic.

Tabulka 16: Překročení denního imisní limitu u PM10 nad 50 μg/m u vybraných stanic v letech 2006–2014 3

Počty překročení denní průměrné koncentrace nad 50 μg/m3

Litvínov ZÚ

Lom ČHMÚ

Most ČHMÚ

2006 2007

39

81

2008

10

79

11

59

39

2010

9

58

60

2012

10*

48*

69*

2014

1*

2009 2011 2013

4

19

53

57

63

46

65

89

9*

39*

48*

celkový součet:

112,0

530,0

553,0

celkový průměr:

12,4

58,9

66*

64*

61,7

*neverifikovaná data ČHM a ZÚ Ústí nad Labem Zdroj: Zpracovalo ECM na základě dat ČHMÚ a neverifikovaných dat ZÚ Ústí nad Labem

Z tabulky č. 16 a grafu č. 18 vyplývá, že od roku 2006 jsou na měřicí stanici Lom ČHMÚ

každým rokem přestoupeny limity pro povolené překročení PM10, tj. 35 dní v roce. Po loňském poklesu došlo v roce 2014 k výraznému nárůstu.

[email protected]



V grafu č. 18 jsou zobrazeny počty překročení z tabelárního přehledu (tabulka č. 16)

u vybraných stanic v období 2006–2014. Vysoký počet překročení ve všech letech je patrný

u stanice Lom ČHMÚ i Most ČHMÚ, oranžové sloupce pro zobrazení počtu překročení denního imisního limitu pro PM10 v Litvínově, jsou kromě roku 2006 hluboko pod limitem povoleného překročení.

Graf 20: Překročení denního imisní limitu u PM10 nad 50 μg/m u vybraných stanic v letech 2006–2014 3


8.4 Ukončení měření škodlivin – změna Státní imisní sítě ČHMÚ, pověřený MŽP, spravuje Státní imisní síť na území celé České republiky. V důsledku snižování nákladů na měření znečištění ovzduší a plánované inovace Státní imisní sítě (SIS)

byla dne 31.12.2012 ukončena měření škodlivin na vybraných stanicích na území České republiky. Stanice spravované pobočkou ČHMÚ Ústí nad Labem jsou uvedeny v tabulce č. 17.

Omezení měření se týká pouze lokalit, kde hodnoty koncentrací byly dlouhodobě pod hodnotami imisních limitů [8].

[email protected]


Vyhodnocení imisní situace v Lomu za rok 2014 Tabulka 17: Přehled ukončených měření na vybraných stanicích spravovaných ČHMÚ Ústí nad Labem

Ukončení měření Přebuz

Horní Police Doksany

Radimovice

SO2 SO2

SO2

Cheb

SO2

Česká Lípa

SO2

Jablonec-město

SO2

Souš

SO2

Karlovy Vary Frýdlant-Údolí Liberec-město Chomutov Krupka

Měděnec

Rudolice v Horách Teplice

SO2

SO2

Ústí nad Labem – Kočkov Ústí nad Labem – město Valdek

SO2

NO2

NOX

CO

O3

BTX

PM10

PAH

PM10

NO2

SO2

Strojetice/Čeradice Most

NO

NO2

NO2 NO2

NO

NO2 NO2

NOX

NO

NO2

NOX

NO

NOX

NO

NO2

NO

NO2

NOX

NO

NO2

NOX

NO NO NO NO

NO

NO2 NO2 NO2 NO2

NO2

NOX

PAH CO

BTX

CO

NOX NOX NOX NOX

NOX

CO CO

O3 O3

Zdroj: ČHMÚ http://www.chmuul.org/aktuality/2013-01-zmeny_v_imisni_siti/

9 Závěr Z předložených grafů a tabulek lze vysledovat průběh znečištění jednotlivými polutanty,

sledovanými na měřicí stanici Lom ČHMÚ v roce 2014. Tabulky s průběhy ročních koncentrací v letech 2006 až 2014 jsou pro srovnání doplněny rovněž hodnotami ze stanice Litvínov ZÚ. Částečně jsou využita i data ze stanic Most ČHMÚ (benzen, toluen) a Litvínov ZÚ (sulfan).

[email protected]



Ze souhrnů ročních průměrů vyplývá kolísání ročních hodnot směrem nahoru i dolů. Pozitivní

je snížení ročního průměru přízemního ozonu v Lomu o 48,7 % i nepatrné snížení u prachových částic PM10, nepříznivé je zvýšení ročního průměru SO2 o 86,1 % i zvýšení

ročního průměru NO2, které sice není výrazné, ale přesto je nejvyšším dosaženým průměrem

NO2 od počátku měření na stanici Lom.

Indexu kvality ovzduší č. 6 bylo opětovně dosaženo pouze u prachových částic PM10, na index č. 4 dosáhly polutanty SO2 a přízemní ozon. Graf č. 19 porovnává roční průměry polutantů ze

stanic Lom, Most a Litvínov. Je zřejmé, že k nejmenší míře znečišťování v roce 2014 opět docházelo v Litvínově a nejvyšší průměry jsou zaznamenány v Mostě.

Graf 21: Srovnání ročních koncentrací jednotlivých polutantů na stanicích Lom, Litvínov a Most v roce 2014


[email protected]



10 Zdroje [1] Salaš, P. (ed). Rostliny v podmínkách měnícího se klimatu. Lednice 20.- 21. 10. 2011, Úroda, vědecká příloha, 2011, s. 716 - 725, ISSN 0139-6013.

[2] Ministerstvo Životního prostředí, OZKO 2010. SDĚLENÍ odboru ochrany ovzduší MŽP o hodnocení kvality ovzduší – vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší na základě dat za rok 2010. Vystaveno 04.01.2012 [cit. 2013-02-25]. Dostupné z: <www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/vymezeni_oblasti/$FILE/OOO-OZKO_2010-

20120328.pdf>.

[3] Krajský úřad Ústeckého kraje. Ročenka životního prostředí Ústeckého kraje za rok 2011. Vystaveno

07.12.2012 [cit. 2013-02-25]. Dostupné z:

. [4] Český hydrometeorologický ústav – úsek ochrany čistoty ovzduší. ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY V ROCE 2012 [online]. 2012 [cit. 2013-02-23]. Dostupné z:

.

[5] Státní zdravotní ústav. Referenční koncentrace vydané SZÚ (v μg/m ) - (podle § 45 zákona č. 86/2002 Sb., 3

o ochraně ovzduší z 15. 4. 2003), ve znění následných právních úprav (472/2005 Sb.). Vystaveno 29.06.2007

[cit. 2013-02-20]. Dostupné z:

. [6] Arnika. Toluen [online]. c2004 [cit. 2013-02-22]. Dostupné z: . [7] Státní zdravotní ústav. Smogová situace – co můžeme udělat [online]. c2007-2008 [cit. 2013-02-22]. Dostupné z: .

[8] Český hydrometeorologický ústav. Změny v imisní síti pobočky ČHMÚ v Ústí nad Labem v roce 2013 [online]. Vystaveno

07.01.2013

zmeny_v_imisni_siti/> .

[cit.

2013-02-24].

Dostupné

z:

[9] Český hydrometeorologický ústav. Pravidla fungování smogového varovného a regulačního systému [online]. Vystaveno [cit. 2013-02-24]. Dostupné z:

http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/smog/SVRS_pravidla-fungovani.pdf

[email protected]



11 Seznam zkratek AIM – automatizovaný imisní monitoring ČEZ – České energetické závody ČHMÚ – Český hydrometeorologický ústav ECM – Ekologické centrum Most pro Krušnohoří LV – imisní limit MŽP – Ministerstvo životního prostředí OZKO – Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší PAH – polycyklické aromatické uhlovodíky (Polycyclic Aromatic Hydrocarbons) PM10 – frakce prašného aerosolu < 10 µm PM2,5 – frakce prašného aerosolu < 2,5 µm ppm – jedna část z milionu (parts per million) SIVS – Systém integrované výstražné služby SPM – suma prašných částic (Solid Particulate Matters) SZÚ – Státní zdravotní ústav VÚHU – Výzkumný ústav pro hnědé uhlí ZÚ – Zdravotní ústav

[email protected]



12 Seznam tabulek, grafů a obrázků 12.1 Seznam tabulek Tabulka 1:Imisní limity pro ochranu zdraví lidí dle přílohy č. 1 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší ................................................................................................................................................... 12

Tabulka 2: Imisní limity pro troposférický ozon pro ochranu zdraví lidí dle přílohy č. 1 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší ....................................................................................................... 12

Tabulka 3: Reprezentativní stanice pro zónu Severozápad – Ústecký kraj............................................ 13

Tabulka 4: Informativní, regulační a varovné prahové hodnoty ........................................................... 15

Tabulka 5: Charakteristika měřicí stanice AIM ČHMÚ u Lomu.............................................................. 18

Tabulka 6: Srovnání průměrných ročních koncentrací SO2 na měřicích stanici Litvínov ZÚ a Lom ČHMÚ.......................................................................................................................................... 20

Tabulka 7: Průměrné roční koncentrace H2S na měřicí stanici Litvínov ZÚ ........................................... 22

Tabulka 8: Srovnání průměrných ročních koncentrací NO2 na měřicích stanici Litvínov ZÚ a Lom ČHMÚ ......................................................................................................................................... 23

Tabulka 9: Srovnání průměrných ročních koncentrací O3 na měřicích stanici Litvínov ZÚ a Lom ČHMÚ.......................................................................................................................................... 26

Tabulka 10: Srovnání průměrných ročních koncentrací PM10 na měřicích stanici Litvínov ZÚ a Lom

ČHMÚ .................................................................................................................................................... 29

Tabulka 11: Průměrné roční koncentrace benzenu a toluenu na měřicí stanici ČHMÚ v Mostě .......... 32 Tabulka 12: Doporučení Státního zdravotního ústavu při vzniku smogové situace .............................. 37

Tabulka 13: Indexy kvality ovzduší dle ČHMÚ ....................................................................................... 38

Tabulka 14: Přiřazení četností a procentuálního zastoupení u jednotlivých polutantů. ....................... 40

Tabulka 15: Souhrn průměrných ročních hodnot polutantů od roku 2006–2014 na měřicí stanici Lom ČHMÚ .................................................................................................................................................... 41

Tabulka 16: Překročení denního imisní limitu u PM10 nad 50 μg/m3 u vybraných stanic

v letech 2006–2014 ............................................................................................................................... 42 Tabulka

17:

Přehled

ukončených

měření

na

vybraných

stanicích

spravovaných

ČHMÚ

Ústí nad Labem ...................................................................................................................................... 44

[email protected]



12.2 Seznam grafů Graf 1: Četnosti výskytu rozptylových podmínek a v jednotlivých měsících, rok 2014 ............................ 3

Graf 1: Překročení imisního limitu (LV) v ČR v procentech ...................................................................... 5 Graf 2: Vývoj počtu dotazů v letech 2000–2014...................................................................................... 8

Graf 3: Porovnání přehledu dotazů v dle bydliště tazatele letech 2012-2014......................................... 9

Graf 4: Přehled stížností evidovaných v ECM v letech 2000–2014 ........................................................ 10

Graf 5: Přehled stížností v jednotlivých měsících roku 2014.................................................................. 10

Graf 5: Průměrné hodinové koncentrace SO2 na měřicí stanici Lom ČHMÚ za rok 2014 ..................... 21 Graf 6: Průměrné denní koncentrace SO2 na měřicí stanici Lom ČHMÚ za rok 2014 ........................... 21

Graf 7: Průměrné hodinové koncentrace NOx, NO2 a NO na měřicí stanici Lom ČHMÚ za rok 2014 .... 24

Graf 8: Průměrné denní koncentrace NOx, NO2 a NO na měřicí stanici Lom ČHMÚ za rok 2014 .......... 24

Graf 9: Průměrné hodinové koncentrace ozonu na měřicí stanici Lom ČHMÚ za rok 2014 .................. 26 Graf 10: Průměrné denní koncentrace ozonu na měřicí stanici Lom ČHMÚ za rok 2014 ...................... 27 Graf 11: Průměrné hodinové koncentrace PM10 na měřicí stanici Lom ČHMÚ za rok 2014.................. 30

Graf 12: Průměrné denní koncentrace PM10 na měřicí stanici Lom ČHMÚ za rok 2014....................... 30

Graf 13: Průměrné hodinové koncentrace benzenu a toluenu na měřicí stanici Most ČHMÚ za rok 2014 ....................................................................................................................................................... 32

Graf 14: Průměrné denní koncentrace benzenu a toluenu na měřicí stanici Most ČHMÚ za rok 2014 33

Graf 15: Porovnání znečištění ovzduší v Lomu v letech 2013 a 2014 dle indexů kvality ovzduší .......... 38

Graf 16: Graf úrovně znečištění ovzduší v Lomu v roce 2012 na základě indexů kvality ovzduší .......... 39 Graf 17: Souhrn průměrných ročních hodnot na měřicí stanici Lom ČHMÚ v období 2006–2014 ........ 41

Graf 18: Překročení denního imisní limitu u PM10 nad 50 μg/m3 u vybraných stanic v letech 2006– 2014 ....................................................................................................................................................... 43

Graf 19: Srovnání ročních koncentrací jednotlivých polutantů na stanicích Lom, Litvínov a Most v roce 2014 ....................................................................................................................................................... 45

12.3 Seznam obrázků Obrázek 1: Překročení imisních limitů pro ochranu zdraví lidí pro rok 2013 a 2012 (malé zobrazení) v celé ČR včetně přízemního ozonu.......................................................................................................... 4

Obrázek 2: Překročení imisních limitů pro ochranu zdraví lidí pro rok 2013 v ČR bez přízemního ozonu ....................................................................................................................................................... 5 [email protected]



Obrázek 3: Přehled měřicích stanic, ze kterých ECM vyhodnocuje denně aktuální stav ovzduší ............ 6

Obrázek 4: Umístění měřicí stanice ČHMÚ u Lomu ............................................................................... 17

Obrázek 5: Měřicí stanice Lom AIM ČHMÚ ........................................................................................... 17

Obrázek 6: Měřicí stanice Lom AIM ČHMÚ – bližší pohled.................................................................... 19

Obrázek 7: Polétavý prach PM10, PM2,5 ................................................................................................. 28

[email protected]


Vyhodnocení imisní situace v Litvínově za rok Obsah

Recommend Documents