Vyhodnocení imisní situace v Mostě za rok 2012

19.02.2013

Vyhodnocení imisní situace v Mostě za rok 2012 Zpracovatel: VÚHU a.s. Ekologické centrum Most pro Krušnohoří tř. Budovatelů 2830/3 434 01 Most

Datum zpracování: 26.02.2013 Bc. Dana Kovaříková, Ing. Radka Vlčková Schválila: Ing. Milena Vágnerová

2012

Vyhodnocení imisní situace v Mostě za rok 2012

Obsah 1

Úvod ...................................................................................................................................... 3

2

Základní charakteristika území................................................................................................ 4 2.1

3

OZKO – Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší ....................................................................... 4

ECM a vyhodnocení imisní situace .......................................................................................... 6 3.1

Informování o aktuální imisní situaci ...................................................................................... 6

3.2

Dotazy a stížnost ..................................................................................................................... 8

3.2.1 Dotazy na kvalitu ovzduší..................................................................................................... 8 3.2.2 Stížnosti a stížnosti na zápach ............................................................................................. 9 4

Ochrana ovzduší dle legislativy do 01.09.2012 ....................................................................... 11 4.1

Imisní limity dle NV 597/2006 Sb. změněné NV č. 42/2011 Sb. ........................................... 12

4.2

Podmínky vzniku a vyhlášení signálů upozornění, regulace a varování................................ 13

4.2.1 Signál upozornění – překročení zvláštního imisního limitu pro SO2, NO2 a PM10 .............. 13 4.2.2 Signál regulace – překročení zvláštního imisního limitu pro SO2, NO2 a PM10 .................. 14 4.2.3 Signál varování – překročení zvláštního imisního limitu pro O3 ........................................ 14 4.3 5

Ukončení – odvolání signálů upozornění, regulace nebo varování ...................................... 15

Ochrana ovzduší dle platné legislativy od 01.09.2013 – nový zákon o ochraně ovzduší ........... 16 5.1

Imisní limity dle zákona č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší................................................. 17

5.2

Podmínky vzniku a vyhlášení smogové situace..................................................................... 18

5.2.1 Informativní prahová hodnota pro SO2, NO2 a částice PM10 ............................................. 18 5.2.2 Regulační prahové hodnoty pro SO2, NO2 a částice PM10.................................................. 19 5.2.3 Informativní a varovná prahová hodnota pro troposférický ozon O3 ............................... 19 5.3 6

7

Ukončení smogové situace ................................................................................................... 20

Měřicí stanice pro vyhodnocení imisní situace v Mostě ......................................................... 21 6.1

Charakteristika měřicí stanice AIM ČHMÚ v Mostě .............................................................. 22

6.2

Charakteristika měřicí stanice ZÚ v Mostě ........................................................................... 24

Vyhodnocení imisní situace za rok 2012 ................................................................................ 26 7.1

Oxid siřičitý, oxid uhelnatý .................................................................................................... 26

[email protected]

Strana 1 (celkový počet 56)


7.1.1 SO2 – oxid siřičitý................................................................................................................ 26 7.1.2 CO – oxid uhelnatý ............................................................................................................. 27 7.2

H2S – sulfan (dříve sirovodík) ................................................................................................ 27

7.3

NO2 – oxid dusičitý ................................................................................................................ 30

7.4

O3 – přízemní ozon ................................................................................................................ 32

7.5

Prachové částice PM10 a PM2,5 .............................................................................................. 34

7.5.1 PM10 ................................................................................................................................... 35 7.5.2 PM2,5................................................................................................................................... 37 7.6 8

Aromatické uhlovodíky ......................................................................................................... 39

Smogové situace v Ústeckém kraji v roce 2012 ...................................................................... 41 8.1

Doporučení obyvatelům při vyhlášení smogové situace ...................................................... 42

8.1.1 Doporučení při překročení informativních prahových hodnot (dříve signál upozornění). 42 8.1.2 Doporučení při překročení regulačních prahových hodnot (dříve signál regulace) .......... 43 8.1.3 Doporučení SZÚ pro citlivé skupiny obyvatel .................................................................... 43 9

Vyhodnocení kvality ovzduší v Mostě.................................................................................... 45 9.1

Grafy úrovně znečištění ........................................................................................................ 45

9.2

Souhrn průměrných ročních hodnot..................................................................................... 46

9.3

Počet překročení PM10 na vybraných stanicích..................................................................... 48

9.4

Ukončení měření škodlivin – změna Státní imisní sítě .......................................................... 50

10 Závěr ................................................................................................................................... 51 11 Zdroje .................................................................................................................................. 52 12 Seznam zkratek .................................................................................................................... 53 13 Seznam tabulek, grafů a obrázků .......................................................................................... 54 13.1 Seznam tabulek ..................................................................................................................... 54 13.2 Seznam grafů......................................................................................................................... 54 13.3 Seznam obrázků .................................................................................................................... 55 Příloha č. 1.................................................................................................................................................... 56

[email protected]



1 Úvod Ekologické centrum Most pro Krušnohoří (ECM) zpracovává každý rok vyhodnocení imisní situace v lokalitě Most na základě dat Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) a Zdravotního ústavu (ZÚ) se sídlem v Ústí nad Labem v rámci „Dohody o spolupráci při vzniku a provozování Ekologického centra Most pro Krušnohoří a o výměně informací o životním prostředí“ (tzv. Listiny – v příloze č. 1). V souvislosti

s ukončením

provozu

měřicí

stanice Most ZÚ – pracoviště Most, došlo ke dni 11.04.2012 k ukončení poskytování dat touto institucí, dále jsou využívána pouze data ČHMÚ. Při zpracování imisní situace v Mostě za rok 2012 bylo využito také dostupných dat Zdravotního ústavu (ZÚ) Ústí nad Labem (viz sulfan – stanice Litvínov ZÚ). Aktuální data ze stanic automatizovaného imisního monitoringu jsou veřejně přístupná na internetových stránkách www.ecmost.cz. Ekologické centrum Most pro Krušnohoří (ECM) informuje veřejnost prostřednictvím bezplatné Zelené linky 800 195 342 a regionálních médií. Vyhodnocení denních a tříhodinových průměrů i hodinových koncentrací odesílá ECM každý pracovní den Odboru životního prostředí v Mostě, tabulku s týdenními průměry a hodnocením uplynulého období získávají pravidelně listy Homér a Mostecký deník. Každý měsíc jsou na webových stránkách ECM zpřístupněny grafické výstupy koncentrací vybraných znečišťujících látek z předcházejícího období, zveřejněno je roční zpracování imisní situace v sekci Ovzduší – zpětné vyhodnocení. ECM pracuje s aktuálními neverifikovanými daty.

[email protected]



2 Základní charakteristika území Mostecko leží v klimatické oblasti T2, pro kterou je typické dlouhé, teplé a suché léto a krátká, mírně teplá a až velmi sucha zima. Průměrná roční teplota sledovaného území je 8,2 °C. Roční úhrn srážek činí 499 mm a průměrný úhrn srážek ve vegetační době je 299 mm [1]. Časté zhoršení rozptylových podmínek v oblasti je způsobeno zejména její polohou v kotlině, uzavřené hradbou Krušných hor, jež vytvářejí tzv. srážkový stín. Dochází zde k inverznímu zvrstvení ovzduší, které omezuje možnost proudění vzduchu. Kombinací inverzní vrstvy vzduchu a slabého proudění větru se rozptylové podmínky stávají nepříznivými a dochází ke kumulaci znečišťujících látek, jež následně v ovzduší přetrvávají a hromadí se až do doby, než dojde ke změně meteorologických podmínek na stav příznivý pro rozptyl. Zhoršené rozptylové podmínky jsou charakteristické zejména v podzimních a zimních měsících, přízemní ozon je zvýšený zvláště v letním období.

2.1 OZKO – Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší Mostecko, tak jako celý Ústecký kraj, se již dlouhodobě řadí mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší, na obrázku č. 2 je aktuální zastoupení OZKO z roku 2010. Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (dále jen OZKO) představují vymezená území v rámci zóny nebo aglomerace, kde je překročena hodnota imisního limitu u jedné nebo více znečišťujících látek (viz obrázek č. 1). Vymezení OZKO a jejich případné změny provádí Ministerstvo životního prostředí a 1x za rok jsou zveřejněny ve Věstníku MŽP. OZKO jsou také k dispozici ve formátu shapefile (.shp) na internetových stránkách Českého hydrometeorologického ústavu [2]. Mapa oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší za rok 2011 již není od ČHMÚ zpracována z důvodu legislativních změn. Dle nového zákona o ochraně ovzduší (č. 201/2012 Sb. – platnost od 01.09.2012) budou mapy OZKO vytvářeny jako pětiletý průměr od roku 2007 do 2011. Nově zpracovaná mapa bude k dispozici na webových stránkách ČHMÚ [3] .

[email protected]



Obrázek č. 1: Překročení imisních limitů pro ochranu zdraví lidí pro rok 2010 v celé ČR

Zdroj: http://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/vymezeni_oblasti/$FILE/OOO-OZKO_2010-20120328.pdf

Obrázek č. 2: Překročení imisních limitů pro ochranu zdraví lidí pro rok 2010 v Ústeckém kraji

Zóna Ústecký kraj

Zdroj: http://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/vymezeni_oblasti/$FILE/OOO-OZKO_2010-20120328.pdf

[email protected]



3 ECM a vyhodnocení imisní situace 3.1 Informování o aktuální imisní situaci Pro účely sledování čistoty ovzduší disponuje Ekologické centrum Most pro Krušnohoří (ECM) programovým vybavením, jenž umožňuje přenést a zobrazovat data z měřicích stanic imisního monitoringu. Využívána jsou data z měřicích stanic Českého hydrometeorologického ústavu Ústí nad Labem, Zdravotního ústavu se sídlem v Ústí nad Labem a ČEZ, a.s. Spektrum sledovaných veličin zahrnuje SO2, NOx, PM10, a PM2,5, H2S, ozon, benzen, toluen, xylen a základní meteorologické veličiny jako je teplota, vlhkost, rychlost a směr větru. Přehled imisních stanic, ze kterých jsou data denně stahována a vyhodnocována, je na obrázku č. 3. Obrázek č. 3: Přehled měřicích stanic, ze kterých ECM vyhodnocuje denně aktuální stav ovzduší

Zdroj: Zpracovalo ECM

[email protected]



ECM získává data přes FTP schránku. Hodnoty jsou v této schránce obnovovány každou hodinu. Dispečeři ECM stahují aktuální data každé tři hodiny, vždy v 6, 8, 11, 14, 17 a 20 hod. Bezprostředně po jejich stažení jsou data převedena do zobrazitelného formátu a ověřena pomocí indexů kvality ovzduší dle ČHMÚ a také z hlediska přípustných imisních limitů, následně jsou hodnoty koncentrací zaznamenávány do denních protokolů. Poté jsou data konvertována do grafického formátu, vhodného pro prostředí internetu, a přes FTP protokol jsou aktualizována na webových stránkách ECM. V případě navýšení koncentrací vybraných znečišťujících látek je prováděna kontrola v kratších časových intervalech pro včasnou identifikaci překročení zvláštních imisních limitů (v novém zákoně č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší jsou již uváděny jako tzv. prahové hodnoty). Grafy zobrazují každou měřenou škodlivinu samostatně a zahrnují měření za posledních 24 hodin. Umožňují tak získat aktuální přehled o vývoji znečištění ovzduší. Mimo aktuálního přehledu je na webových stránkách ECM přístupné také vyhodnocení měření za uplynulý měsíc. K dispozici jsou grafy uvádějící průměrné denní hodnoty a grafy zobrazující průběh hodnot všech měřených půlhodin. K informování veřejnosti o

aktuální imisní situaci a nestandardních událostech

v průmyslových podnicích s možným vlivem na stav ovzduší dochází prostřednictvím bezplatné telefonní linky 800 195 342. Dále ECM v týdenních intervalech vyhodnocuje imisní situaci na Mostecku pro Mostecký deník a týdeník Homér. V případě překročení zvláštních imisních limitů (v novém zákoně č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší jsou již uváděny jako tzv. prahové hodnoty) škodlivin v ovzduší je bezprostředně informováno Rádio Most, energetický dispečink Czech Coal a.s. a zástupci Odboru životního prostředí a mimořádných událostí Magistrátu města Mostu. ECM také zpracovává každý měsíc měsíční přehled koncentrací škodlivin a od roku 2007 i roční zprávu o imisní situaci v Mostě. Elektronickou poštou jsou bezplatně informováni o vyhlášení nebo odvolání smogové situace zájemci, kteří o tuto službu požádají prostřednictvím webových stránek ECM, e-mailem ([email protected]) nebo telefonicky na bezplatné Zelené lince 800 195 342.

[email protected]



3.2 Dotazy a stížnost 3.2.1 Dotazy na kvalitu ovzduší V rámci poradenské služby a poskytování informací o životním prostředí zodpovídají dispečeři ECM denně na stav ovzduší. Tuto informaci využívají zejména učitelé mateřských škol, ale i maminky s dětmi, či občané se zdravotními problémy. V roce 2012 Ekologické centrum Most zodpovědělo 1937 dotazů, čímž lze dle počtu přijatých dotazů zhodnotit rok 2012 jako nadprůměrný. Průměr počtu přijatých dotazů v letech 2000 – 2012 činí cca 963 dotazů. Vývoj počtu dotazů v letech 2000–2012 je uveden v grafu č. 1. V období 2000 až 2012 se jedná o druhé nejvyšší zastoupení počtu dotazů. V předchozím roce 2011 byl zaznamenán větší výskyt smogových epizod, který také zvýšil zájem a tím i počet dotazů na stav ovzduší zejména v zimních měsících. Graf č. 1: Vývoj počtu dotazů v letech 2000 – 2012


Celkem 98,2 % všech přijatých dotazů se týkalo tématu ovzduší. Procentuální zastoupení tazatelů dle bydliště je uvedeno v grafu č. 2. Z přehledu tazatelů z řad veřejnosti i občanů je evidováno 63,7 % (1234) dotazů z města Mostu, 10,5 % (203) z Litvínova a 5,8 % (113) z Chomutova. Pouze 1,2 % (24) tazatelů neuvedlo adresu bydliště nebo sídlo organizace.

[email protected]



Graf č. 2: Přehled dotazů za rok 2012 dle bydliště tazatele


3.2.2 Stížnosti a stížnosti na zápach Z celkového počtu přijatých stížností od roku 2000 (viz graf č. 3) je patrný nejvyšší počet přijatých stížností z České republiky právě v uplynulém roce 2012. Vyšší zastoupení počtu stížností je také zaznamenám v letech 2005, 2006 a 2011. Naopak zastoupení stížností z příhraničí Saska od roku 2010 postupně klesá. V minulém roce 2012 nebyla přijata žádná stížnost z německé strany. Vyšší zastoupení stížností je podmíněno nejen vznikem epizod zápachu, ale také vyšší informovaností občanů a jejich zájmem řešit stav ovzduší. Graf č. 3: Přehled stížností evidovaných v ECM v letech 2000 – 2012


[email protected]



V rámci evidence dotazů od občanů bylo přijato ECM v roce 2012 celkem 36 stížností, z toho 29 stížností se týkalo zápachu. Pouze 2 stížnosti byly na hluk a 1 stížnost byla zaměřena na prašnost (viz graf č. 4). Celkem 17 stížností bylo zaznamenáno v Mostě, 2 v Litvínově a 8 v Chomutově. Oproti minulému roku nebyl evidován žádný dotaz ani stížnost ze saského pohraničí. Nejpočetnější měsíc z hlediska stížností (graf č. 5) byl měsíc srpen (9 stížností), v měsících květen a prosinec bylo zaznamenáno shodně 7 stížností. Nejméně bylo evidováno v září (1 stížnost). Graf č. 4: Přehled stížností za rok 2012

Zdroj: Zpracovalo ECM Graf č. 5: Přehled stížností dle lokality za rok 2012


[email protected]



4 Ochrana ovzduší dle legislativy do 01.09.2012 Posuzování stavu znečištění ovzduší vychází ze stanovení tzv. imisních limitů pro znečišťující látky uvedené v nařízení vlády č. 597/2006 Sb., změněném nařízením vlády č. 42/2011 Sb., a ve vyhlášce MŽP č. 373/2009 Sb. Nařízením vlády č. 597/2006 Sb. jsou stanoveny imisní limity škodlivin, podmínky, způsob sledování, posuzování a hodnocení, a řízení kvality ovzduší, nařízení č. 42/2011 Sb. mimo jiné doplňuje imisní limity pro ochranu zdraví i cílový imisní limit pro ochranu zdraví nově o limity pro PM2,5. Přehled imisních limitů pro ochranu zdraví viz tabulka č. 1. Vyhláška MŽP č. 373/2009 Sb. stanoví hodnoty zvláštních imisních limitů znečišťujících látek, ústřední regulační řád a způsob jeho provozování včetně seznamu stacionárních zdrojů podléhajících regulaci, určuje zásady pro vypracovávání a provozování krajských a místních regulačních řádů a rovněž způsob a rozsah zpřístupňování informací o úrovni znečišťování ovzduší veřejnosti. Přehled imisních limitů pro ochranu zdraví pro O3 a PM2,5 viz tabulka č. 2. Vyhláška č. 373/2009 Sb. platí od listopadu 2009 a upravuje se jí původní vyhláška č. 553/2002 Sb. K zvláštním imisním limitům pro oxid dusičitý, oxid siřičitý a přízemní ozon přibyla závazná hodnota pro prachové částice frakce PM10. Tyto prachové částice mohou mít významný negativní vliv na zdraví obyvatel. Zvýšení koncentrací těchto látek v ovzduší, zejména za nepříznivých rozptylových podmínek, ovlivňuje nejen silniční doprava, ale i spalování nekvalitních paliv v domácnostech. Dne 01.09.2013 vstoupil v platnost nový zákon o ochraně ovzduší č. 201/2012 Sb., který mimo jiné nově definuje pojmy smogové situace a zahrnuje v sobě i imisní limity a původní zvláštní imisní limity (nyní prahové hodnoty), které dříve byly stanoveny ve vyhláškách č. 597/2006 Sb. a 373/2009 Sb.

[email protected]



4.1 Imisní limity dle NV 597/2006 Sb. změněné NV č. 42/2011 Sb. Tabulka č. 1: Imisní limity pro ochranu zdraví lidí NV 597/2006 Sb. změněné NV č. 42/2011 Sb. Znečišťující látka

Doba průměrování

Imisní limit 3 (μg/m )

Maximální počet překročení za rok

SO2 oxid siřičitý

1 hodina

350

24

24 hodin

125

3

PM10 prachové částice

24 hodin

50

35

kalendářní rok

40

0

PM2,5

kalendářní rok

25

0

NO2 oxid dusičitý

1 hodina

200

18

kalendářní rok

40

0

CO oxid uhelnatý

maximální denní 8hodinový klouzavý průměr

10 000

0

benzen

kalendářní rok

5

0

Zdroj: nařízení vlády 597/2006 Sb. změněné nařízením vlády č. 42/2011 Sb.

Cílový imisní limit Úroveň znečištění ovzduší stanovená za účelem odstranění, zabránění nebo omezení škodlivých účinků na zdraví lidí a na životní prostředí celkově, které je třeba dosáhnout, pokud je to běžně dostupnými prostředky možné, ve stanovené době. Tabulka č. 2: Cílový imisní limit pro ochranu zdraví

Znečišťující látka



Maximální tolerovaný počet překročení

O3 troposférický ozon

maximální denní 8hodinový klouzavý průměr*

120

25x v průměru za 3 roky

PM2,5

roky 2013, 2014 a 2015

20

0

*

* Cílový imisní limit pro PM2,5 je stanoven pro rok 2015 a je vyjádřen jako průměr ročních průměrných úrovní znečištění ovzduší PM2,5 za roky 2013, 2014 a 2015 ve všech městských pozaďových lokalitách. Hodnoty jsou zjišťovány z míst odběru vzorků zřízených podle bodu 1.6 části A přílohy č. 5 k tomuto nařízení.". Zdroj: nařízení vlády č. 597/2006 Sb. (změněné nařízením vlády č. 42/2011 Sb.) a 373/2009 Sb.

Částice PM2,5 byly loženy dle nařízení vlády 42/2011 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 597/2006 Sb., o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší.

[email protected]



4.2 Podmínky vzniku a vyhlášení signálů upozornění, regulace a varování Při významném zhoršení kvality ovzduší jsou vyhlašovány Ministerstvem životního prostředí resp. Českým hydrometeorologickým ústavem tzv. signály v případě, že dojde k překročení některého ze stanovených zvláštních imisních limitů koncentrací vybraných znečišťujících látek. Signály – upozornění, regulace a varování jsou stanoveny dle vyhlášky č. 373/2009 Sb. v příloze č. 1 při překročení tzv. zvláštních imisních limitů u škodlivin SO2, NO2 nebo PM10 nebo O3. Přehled zvláštních imisních limitů je uveden v tabulce č. 3. Vydávání signálů upozornění a regulace k omezení emisí ze zdrojů znečišťování ovzduší na území kraje za situací, při nichž dochází v oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší v Ústeckém kraji k nadměrnému znečištění ovzduší (smogová situace), je upraveno a specifikováno Krajským regulačním řádem Ústeckého kraje, včetně seznamu subjektů pro předávání signálu upozornění a signálu regulace i stanovení provozoven, jejichž zdroje znečištění mají vliv na úroveň znečištění ovzduší ve vymezeném území. 4.2.1 Signál upozornění – překročení zvláštního imisního limitu pro SO2, NO2 a PM10 Signál upozornění následuje po: a) překročení hodinového průměru koncentrace: 

oxidu siřičitého – 250 µg/m3 ve třech po sobě následujících hodinách,



oxidu dusičitého – 200 µg/m3 ve třech po sobě následujících hodinách,



troposférického ozonu – 180 µg/m3 ve třech po sobě následujících hodinách,

b) překročení 24 hodinového průměru koncentrace  Pokud

suspendovaných částic PM10 – 100 µg/m3

čtyřiadvacetihodinové

koncentrace

prachových

částic

překročí

hodnotu

100 mikrogramů na metr krychlový, vydává Český hydrometeorologický ústav signál upozornění. Při překročení hranice 150 mikrogramů je již vydán signál regulace. Příslušné úřady pak mohou vyhlásit opatření (například zákaz vjezdu aut do center měst nebo omezování výroby).

[email protected]



4.2.2 Signál regulace – překročení zvláštního imisního limitu pro SO2, NO2 a PM10 Signál regulace je vyhlašován v případě překročení zvláštních imisních limitů alespoň na polovině měřicích lokalit. Signál regulace následuje po: a) překročení hodinového průměru koncentrace: 

oxidu siřičitého – 500 µg/m3 ve třech po sobě následujících hodinách,



oxidu dusičitého – 400 µg/m3 ve třech po sobě následujících hodinách,

b) překročení 24 hodinového průměru koncentrace 

suspendovaných částic PM10 – 150 µg/m3

4.2.3 Signál varování – překročení zvláštního imisního limitu pro O3 Signál varování následuje po překročení hodinového průměru koncentrace: 

troposférického ozonu – 240 µg/m3 ve třech po sobě následujících hodinách.

Tabulka č. 3: Zvláštní imisní limity pro vyhlášení signálu upozornění, signálu regulace nebo signálu varování Signál upozornění SO2 oxid siřičitý NO2 oxid dusičitý O3 troposférický ozon

250 µg/m

3

200 µg/m

3

180 µg/m

3

PM10 suspendované částice

100 µg/m

3

Při překročení uvedeného hodinového průměru koncentrace ve 3 po sobě následujících hodinách Při překročení 24hodinového průměru koncentrace ve dvou po sobě následujících dnech

Signál regulace SO2 oxid siřičitý NO2 oxid dusičitý PM10 suspendované částice

500 µg/m

3

400 µg/m

3

150 µg/m

3

Při překročení uvedeného hodinového průměru koncentrace ve 3 po sobě následujících hodinách Při překročení 24hodinového průměru koncentrace ve třech po sobě následujících dnech

Signál varování O3 troposférický ozon

240 µg/m

3

Při překročení uvedeného hodinového průměru koncentrace ve 3 po sobě následujících hodinách

Všechny výše uvedené úrovně znečištění ovzduší se vztahují na standardní podmínky - objem přepočtený na teplotu 293,15 K a normální tlak 101,35 kPa.

Zdroj: Dle Vyhlášky č. 553/2002 Sb., kterou se stanoví hodnoty zvláštních imisních limitů, ústřední regulační řád a způsob jeho provozování ve znění změny č. 373/2009 Sb.

[email protected]



4.3 Ukončení – odvolání signálů upozornění, regulace nebo varování Signál upozornění, signál regulace nebo signál varování odvolává MŽP prostřednictvím jím zřízení právnické osoby v případě, že platí následující podmínky:  na žádné měřicí stanici reprezentativní pro vymezené území není překročen příslušný zvláštní imisní limit, přičemž tento stav trvá nepřetržitě alespoň 12 hodin v případě oxidu siřičitého, oxidu dusičitého a troposférického ozonu nebo 24 hodin v případě suspendovaných částic PM10 a není na základě meteorologické předpovědi očekávání obnovení meteorologických podmínek podmiňujících smogovou situaci v průběhu 48 hodin následujících po poklesu koncentrací pod hodnoty zvláštních imisních limitů;  časový interval 12 hodin se v případě oxidu siřičitého, oxidu dusičitého a troposférického ozonu zkracuje až na 3 hodiny v případě, že meteorologické podmínky nelze označit jako podmiňující smogovou situaci a podle meteorologické předpovědi je téměř vyloučeno, že v průběhu nejbližších 48 hodin takové podmínky opět nastanou;  v případě překročení zvláštního imisního limitu pro suspendované částice PM10 v provozovnách podle bodu 1.2. vyhlášky 373/2009 Sb., zabývajících se výrobou tepla a elektrické energie, uplatňována pouze opatření pro regulaci těch stacionárních zdrojů, které jsou skládkami paliv nebo popílku nebo zauhlováním a které jsou provozovávány v souvislosti s provozem zvláště velkých spalovacích zdrojů. Opatření jsou směřována především k omezení emisí suspendovaných částic PM10 a jejich opětovného víření. Regulaci podle ústředního regulačního řádu podléhají pro území Ústeckého kraje stacionární zdroje v níže uvedených provozovnách při překročení zvláštních imisních limitů (tabulka č. 4). Tabulka č. 4: Regulaci podléhající stacionární zdroje na území Ústeckého kraje Regulaci podléhající stacionární zdroje pro oxid dusičitý – ČEZ, a.s., Elektrárna Tušimice 2; ČEZ, a.s., Elektrárna Ledvice; ČEZ, a.s., Elektrárna Prunéřov 1; ČEZ, a.s., Elektrárna Prunéřov 2; UNIPETROL RPA, s.r.o., Teplárna T 700; UNIPETROL RPA, s.r.o., Teplárna T 200; United Energy a.s., Teplárna Komořany pro oxid siřičitý – ČEZ, a.s., Elektrárna Prunéřov 1; ČEZ, a.s., Elektrárna Prunéřov 2; UNIPETROL RPA, s.r.o., Teplárna T 700; UNIPETROL RPA, s.r.o., Teplárna T 200; ČEZ, a.s., Elektrárna Ledvice; ČEZ, a.s., Elektrárna Tušimice 2; pro suspendované částice PM10 – ČEZ, a.s., Elektrárna Prunéřov 2; ČEZ, a.s., Elektrárna Počerady; ČEZ, a.s., Elektrárna Tušimice 2; AGC Flat Glass Czech a.s., člen AGC Group, závod Řetenice; ČEZ, a.s., Elektrárna Ledvice; UNIPETROL RPA, s.r.o., Teplárna T 700; UNIPETROL RPA, s.r.o., Teplárna T 200; United Energy a.s., Teplárna Komořany; Mondi Štětí a.s., provozovna Štětí; Lafarge Cement, a.s. provozovna Čížkovice,; Dalkia Česká republika, a.s., Teplárna Trmice; UNIPETROL RPA, s.r.o., výrobna močoviny; Lovochemie, a.s., provozovna Lovosice.

Zdroj: Dle Vyhlášky č. 553/2002 Sb., kterou se stanoví hodnoty zvláštních imisních limitů, ústřední regulační řád a způsob jeho provozování ve znění změny č. 373/2009 Sb.

[email protected]



5 Ochrana ovzduší dle platné legislativy od 01.09.2013 – nový zákon o ochraně ovzduší Hodnocení stavu znečištění ovzduší vychází z definování imisních limitů pro znečišťující látky uvedené v příloze č. 1 zákona 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, který nahradil dosavadní zákon č. 86/2002 Sb. Tento nový zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie. Příloha č. 6 výše uvedeného zákona stanovuje informativní a regulační prahové hodnoty pro oxid siřičitý, oxid dusičitý a prachové částice PM10, a také informativní a varovnou prahovou hodnotu pro troposférický ozon, které jsou závazné pro vyhlašování a odvolávání smogové situace. Předchozí vyhlášky a nařízení vlády uvedené v kapitole 4 jsou zrušeny vydáním nového zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší. V souladu se zákonem o ochraně ovzduší byla vydána i vyhláška č. 330/2012 Sb., o způsobu posuzování a vyhodnocení úrovně znečištění, rozsahu informování veřejnosti o úrovni znečištění a při smogových situacích. Nová „imisní vyhláška“ upravuje: 1) způsob a podmínky posuzování a vyhodnocení úrovně znečištění 2) rozsah informování veřejnosti o úrovni znečištění 3) rozsah informací podávaných veřejnosti při vzniku smogové situace Vyhláška nahrazuje a navazuje na nařízení vlády č. 597/2006 Sb., o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší a vyhlášku č. 553/2002 Sb., kterou se stanoví hodnoty zvláštních imisních limitů znečišťujících látek, ústřední regulační řád a způsob jeho provozování včetně seznamu stacionárních zdrojů podléhajících regulaci, zásady pro vypracování a provozování krajských a místních regulačních řádů a způsob a rozsah zpřístupňování informací o úrovni znečištění ovzduší veřejnosti, ve znění pozdějších předpisů. Oproti předchozí právní úpravě neobsahuje vyhláška č. 330/2012 Sb. přípustné úrovně znečištění (imisní limity) ani podmínky vyhlášení a ukončení smogových situací, které jsou uvedeny přímo v zákoně o ochraně ovzduší (příloha č. 1 a č. 6 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší). [email protected]



5.1 Imisní limity dle zákona č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší Imisní limity pro znečišťující látky uvedené v příloze č. 1 zákona 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší jsou uvedeny v následujících tabulkách č. 5 a 6. Tento nový zákon o ochraně ovzduší ruší předchozí vydané vyhlášky a nařízení vlády. Tabulka č. 5: Imisní limity pro ochranu zdraví lidí dle přílohy č. 1 zákona 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší Znečišťující látka

SO2 oxid siřičitý



Maximální počet překročení

1 hodina

350

24

24 hodin

125

3

PM10 prachové částice

24 hodin

50

35

kalendářní rok

40

0

PM2,5

kalendářní rok

25

0

NO2 oxid dusičitý

1 hodina

200

18

kalendářní rok

40

0

CO oxid uhelnatý

maximální denní 8hodinový klouzavý průměr

10 000

0

benzen

kalendářní rok

5

0

Zdroj: příloha č. 1 zákona 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší Tabulka č. 6: Imisní limity pro troposférický ozon pro ochranu zdraví lidí dle přílohy č. 1 zákona 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší

Znečišťující látka



Maximální tolerovaný počet překročení

O3 troposférický ozon

maximální denní 8hodinový klouzavý průměr*

120

25x v průměru za 3 roky

*Maximální denní osmihodinová průměrná koncentrace se stanoví posouzením osmihodinových klouzavých průměrů počítaných z hodinových údajů a aktualizovaných každou hodinu. Každý osmihodinový průměr je připsán dni, ve kterém končí, to jest první výpočet je proveden z hodinových koncentrací během periody 17:00 předešlého dne a 01:00 daného dne. Poslední výpočet pro daný den se provede pro periodu od 16:00 do 24:00 hodin.

Zdroj: příloha č. 1 zákona 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší

[email protected]



5.2 Podmínky vzniku a vyhlášení smogové situace Smogová situace je dle zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší vyhlášena při překročení některé z prahových hodnot (tj. informativní, regulační nebo varovné) vybrané znečišťující látky. Informativní a regulační prahové hodnoty a jejich překročení jsou stanoveny pro škodliviny – oxid siřičitý, oxid dusičitý neb prachové částice PM10. Informativní a varovná prahová hodnota je definována samostatně pouze pro troposférický ozon. Seznam měřicích lokalit a jejich reprezentativnost pro konkrétní území v rámci zóny nebo aglomerace je stanoven ve Věstníku Ministerstva životního prostředí (ZÁŘÍ/2012). Přímý odkaz ke stažení zde: http://www.mzp.cz/osv/edice.nsf/EC084045B2659A56C1257A92002B5ED5/$file/Vestnik_9_2012.pdf

V následujícím přehledu níže jsou uvedeny základní charakteristiky jednotlivých prahových hodnot pro vybrané znečišťující látky. 5.2.1 Informativní prahová hodnota pro SO2, NO2 a částice PM10 Informativní prahová hodnota je považována za překročenou v případě, že alespoň na jedné měřicí lokalitě reprezentativní pro úroveň znečištění v oblasti minimálně 100 km2 překročila: a) hodinová průměrná koncentrace oxidu siřičitého hodnotu 250 µg/m3 ve třech po sobě následujících hodinách, b) hodinová průměrná koncentrace oxidu dusičitého hodnotu 200 µg/m3 ve třech po sobě následujících hodinách, nebo c) dvacetičtyřhodinová průměrná koncentrace částic PM 10 hodnotu 100 µg/m3 ve dvou po sobě následujících dnech a zároveň je za posledních 6 hodin alespoň na polovině měřicích stanic reprezentativních pro danou oblast rostoucí trend hodinových koncentrací částic PM10. Trend koncentrací částic PM10 se vyhodnocuje z časové řady klouzavých dvanáctihodinových průměrů hodinových koncentrací.

[email protected]



5.2.2 Regulační prahové hodnoty pro SO2, NO2 a částice PM10 Regulační prahová hodnota je považována za překročenou v případě, že alespoň na polovině měřicích lokalit reprezentativních pro úroveň znečištění v oblasti minimálně 100 km2 překročila: a) hodinová průměrná koncentrace oxidu siřičitého hodnotu 500 µg/m3 ve třech po sobě následujících hodinách, b) hodinová průměrná koncentrace oxidu dusičitého hodnotu 400 µg/m3 ve třech po sobě následujících hodinách, nebo c) dvacetičtyřhodinová průměrná koncentrace částic PM 10 hodnotu 150 µg/m3 ve třech po sobě následujících dnech a zároveň je za posledních 6 hodin alespoň na polovině měřicích stanic reprezentativních pro danou oblast rostoucí trend hodinových koncentrací částic PM10. Trend koncentrací částic PM10 se vyhodnocuje z časové řady klouzavých dvanáctihodinových průměrů hodinových koncentrací.

5.2.3 Informativní a varovná prahová hodnota pro troposférický ozon O3 Informativní prahová hodnota je považována za překročenou v případě, že alespoň na jedné měřicí lokalitě reprezentativní pro úroveň znečištění v oblasti minimálně 100 km2 překročila hodinová koncentrace troposférického ozonu hodnotu 180 µg/m3. Varovná prahová hodnota je považována za překročenou v případě, že alespoň na jedné měřicí lokalitě reprezentativní pro úroveň znečištění v oblasti minimálně 100 km2 překročila hodinová koncentrace troposférického ozonu hodnotu 240 µg/m3. Podmínky vzniku a ukončení smogových situací jsou uvedeny v příloze č. 6 k zákonu č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší. Přehled všech uvedených prahových hodnot je uveden v následující tabulce č. 7

[email protected]



Tabulka č. 7: Informativní, regulační a varovné prahové hodnoty

Informativní prahová hodnota pro oxid siřičitý, oxid dusičitý a částice PM10 SO2 oxid siřičitý NO2 oxid dusičitý PM10 částice

250 µg/m

3

200 µg/m

3

100 µg/m

3

Při překročení uvedeného hodinového průměru koncentrace ve 3 po sobě následujících hodinách Při překročení 24hodinového průměru koncentrace ve dvou po sobě následujících dnech

Regulační prahové hodnoty pro oxid siřičitý, oxid dusičitý a částice PM10 SO2 oxid siřičitý

500 µg/m

3

NO2 oxid dusičitý

400 µg/m

3

PM10 částice

150 µg/m

3

Při překročení uvedeného hodinového průměru koncentrace ve 3 po sobě následujících hodinách Při překročení 24hodinového průměru koncentrace ve třech po sobě následujících dnech

Informativní a varovná prahová hodnota pro troposférický ozon Informativní prahová hodnota O3

180 µg/m

3

Varovná prahová hodnota O3

240 µg/m

3

Při překročení hodinové koncentrace Při překročení hodinové koncentrace

Všechny výše uvedené úrovně znečištění ovzduší se vztahují na standardní podmínky - objem přepočtený na teplotu 293,15 K a normální tlak 101,35 kPa. Zdroj: Příloha č. 6 k zákonu č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší

5.3 Ukončení smogové situace Smogová situace je ukončená, pokud na žádné měřicí lokalitě reprezentativní pro úroveň znečištění v oblasti minimálně 100 km2 není překročena žádná prahová hodnota, přičemž tento stav trvá nepřetržitě alespoň 12 hodin a na základě meteorologické předpovědi není očekáváno obnovení meteorologických podmínek podmiňujících smogovou situaci v průběhu 48 hodin následujících po poklesu úrovní znečištění pod prahové hodnoty. Časový interval 12 hodin se zkracuje až na 3 hodiny v případě, že meteorologické podmínky nelze označit jako podmiňující smogovou situaci a podle meteorologické předpovědi je téměř vyloučeno, že v průběhu nejbližších 48 hodin takové podmínky opět nastanou.

[email protected]



6 Měřicí stanice pro vyhodnocení imisní situace v Mostě V této zprávě jsou použita data ze dvou měřicích stanic v Mostě – obrázek č. 4: 

měřicí stanice AIM ČHMÚ v ulici U Stadionu – tabulka č. 8 a obrázek č. 5 a 6,



měřicí stanice Zdravotního ústavu Most v ulici J. E. Purkyně - pouze za období ledenduben 2012 z důvodu ukončení provozu měřicí stanice ke dni 11.04.2012 – tabulka č. 9 a obrázek č. 7 a 8.

Obě měřicí stanice se řadí mezi tzv. stanice pozaďové, tzn., že jsou umístěny v nezatížených lokalitách a měří pozadí regionů, měst a průmyslových oblastí. Rozhodujícím kritériem pro pozaďovou stanici by mělo být to, že stanice není přímo ovlivněna žádným zdrojem. Přirozené imisní pozadí se v ovzduší vyskytuje nezávisle na lokálních antropogenních zdrojích. Poloměr reprezentativnosti stanice se zde liší podle typu oblasti: 

u stanic městských a předměstských: více než 1 – 1,5 km,



u stanic venkovských: více než 5 až asi 60 km (v ČR se většinou pohybuje od 10 do 20 km).

Obrázek č. 4: Umístění měřicích stanic ZÚ a ČHMÚ v Mostě

Zdroj: www.mapy.cz – zeleně - měřicí stanice ZÚ, červeně - ČHMÚ v Mostě

[email protected]



6.1

Charakteristika měřicí stanice AIM ČHMÚ v Mostě

Tabulka č. 8: Charakteristika měřicí stanice AIM ČHMÚ v Mostě

Základní údaje Kód lokality:

UMOM

Název:

Most

Stát:

Česká republika

Vlastník:

Český hydrometeorologický ústav

Kraj:

Ústecký

Okres:

Most

Obec (ZÚJ):

Most

Klasifikace Zkratka:

B/U/R

EOI - typ stanice:

pozaďová

EOI - typ zóny:

městská

EOI - charakteristika zóny:

obytná

Ekosystémy: EOI B/R - podkategorie:

Adresa lokality (nepovinné) U Stadionu Most

Správce lokality, adresa ČHMÚ - pob. Ústí n/Labem Pošt. přihrádka 2 40011 Ústí n/Labem

Tel.: 472706056 Fax:.: 472706024 E-mail: [email protected]

Lokalizace Zeměpisné souřadnice:

50° 30´ 37.312" sš 13° 38´ 42.980" vd

Nadmořská výška:

221 m

Terén:

rovina, velmi málo zvlněný terén

Krajina:

část zastavěná, část nezastav. plocha, okraj obcí

Reprezentativnost:

oblastní měřítko - městské nebo venkov (4 - 50 km)

Doplňující údaje

Umístění Na otevřené rovné travnaté ploše(vedle asfalt. povrch) mezi sídlištěm a stadionem uprostřed města.

Seznam měřicích programů: Kód

Typ UMOMA

Automatizovaný měřicí program

UMOMD

Měření PD

UMOMP

Měření PAHs

Vznik a zánik měřicího místa: Datum vzniku:12.08.1992

Datum zániku:

Zdroj: ČHMÚ a fotografie ECM

[email protected]



Obrázek č. 5: Měřicí stanice Most AIM ČHMÚ

Zdroj: www.mapy.cz Obrázek č. 6: Měřicí stanice Most AIM ČHMÚ – bližší pohled

Zdroj: www.mapy.cz

[email protected]



6.2 Charakteristika měřicí stanice ZÚ v Mostě Tabulka č. 9: Charakteristika měřicí stanice ZÚ v Mostě

Základní údaje Kód lokality: Název: Stát: Vlastník: Kraj: Okres: Obec (ZÚJ):

UMSO Most-ZÚ Česká republika Zdravotní ústav Ústí n/L Ústecký Most Most

Zkratka: EOI - typ stanice: EOI - typ zóny: EOI - charakteristika zóny: Ekosystémy: EOI B/R - podkategorie:

B/U/R pozaďová městská obytná

Klasifikace

Adresa lokality (nepovinné) ZÚ se sídlem v Ústí nad Labem 434 64 Most

Správce lokality, adresa ZÚ ÚL,CHL ÚL Pasteurova 9 400 02 Ústí n. Labem

Tel.: 477751210 Fax:.: 477751277 E-mail: [email protected]

Lokalizace Zeměpisné souřadnice: Nadmořská výška:

50° 30´ 0.000" sš 13° 38´ 30.003" vd 305 m

Terén: Krajina: Reprezentativnost:

horní nebo střední část povlov. svahu (do 8 %) trvalý travní porost, téměř bez zástavby oblastní měřítko - městské nebo venkov (4 - 50 km)

Doplňující údaje

Umístění Stanice existuje. Je osazena kontinuálně měřícími analyzátory firmy Horiba. Stanice se nachází v 1.patře budovy diagnostiky, ZÚ ÚL - pracoviště Most.

Seznam měřicích programů: Kód UMSOK UMSOT

Typ Kombinované měření Měření těžkých kovů v SPM

Vznik a zánik měřicího místa: Datum vzniku:01.01.1970 Datum zániku:31.03.2012* * Po postupné redukci poskytovaných měření a služeb došlo dne 11.04.2012 k ukončení činnosti měřicí stanice Most, jejímž provozovatelem byl Zdravotní ústav Ústí nad Labem. Zdroj: ČHMÚ a fotografie ECM

[email protected]



Obrázek č. 7: Měřicí stanice Most – ZÚ

Zdroj: www.mapy.cz Obrázek č. 8: Měřicí stanice Most – ZÚ – bližší pohled

Zdroj: www.mapy.cz

[email protected]



7 Vyhodnocení imisní situace za rok 2012 7.1 Oxid siřičitý, oxid uhelnatý Oxid siřičitý a oxid uhelnatý nepředstavují v současnosti významnou škodlivinu pro zdraví obyvatel Mostecka. Koncentrace těchto znečišťujících látek byly v uplynulých letech velice nízké a ani v celé České republice nedochází k mimořádným navýšením jejich koncentrací. Z tohoto důvodu není prováděn další monitoring na stanicích ČHMÚ i ZÚ v Mostě. 7.1.1 SO2 – oxid siřičitý Oxid siřičitý není od roku 1997, kdy došlo k odsíření velkých zdrojů emisí oxidů síry (průmyslové podniky, hnědouhelné elektrárny), škodlivinou, jež by závažně ohrožovala zdraví obyvatel, ačkoliv v lokalitách, kde je soustředěno více malých spalovacích zdrojů, jimiž jsou zejména domácí topeniště, je riziko zvyšování SO2 podstatně vyšší. Ani nový zákon o ochraně ovzduší (zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší) neumožňuje v případě fyzických osob (souseda) vstupovat do domácností za účelem kontroly lokálních topenišť a vytápění nekvalitním palivem, které je pro mnoho lidí nejpřijatelnějším řešením zejména z finančního hlediska. Úřady mohou i bez vstupu do obydlí zkontrolovat pouze přípustnou tmavost kouře. Pro zjišťování tmavosti kouře se používá tzv. Ringelmannova stupnice (obrázek č. 9), která je složena ze šesti čtvercových polí na bílém podkladě, odpovídající příslušným stupňům tmavosti kouře. Obrázek č. 9: Ringelmannova stupnice šedi pro zjišťování tmavosti kouře

Zdroj: Arnika - http://arnika.org/co-do-kamen-nepatri

[email protected]



Úřad,

který

tmavost

kouře

měřil,

vyhodnotí,

zda

naměřené

výsledky

jsou

v souladu s požadavky zákona o ochraně ovzduší. V případě, že tomu tak není, přistoupí k řešení přestupku. Jedná-li se o první porušení zákona, je možné situaci řešit nařízením určitých nápravných opatření s cílem zlepšení provozu kotle, tj. např. vyčištění kotle, komína, seřízení kotle, používání paliva apod. Jde-li ovšem o opakované porušování zákona, úřad následně přistoupí k uložení pokuty. 7.1.2 CO – oxid uhelnatý Oxid uhelnatý v současné době také nepředstavuje nebezpečí pro zdraví obyvatel nejen na Mostecku. Maximální hodnoty 8hodinové koncentrace v posledních letech byly naměřené významně nízké a to pod limitní hodnotou 10 000 μg/m3.

7.2 H2S – sulfan (dříve sirovodík) V roce 2010 byl odstaven analyzátor sulfanu na měřicí stanici Most ZÚ, koncentrace tohoto polutantu jsou nyní měřeny pouze na stanici Litvínov ZÚ. Pachová zátěž sulfanu se však silně dotýká i města Mostu, proto jsou grafy vývoje znečištění ovzduší H2S v Litvínově za rok 2012 zařazeny do této zprávy (od strany 28). Stanovená hodnota pro ochranu proti obtěžování zápachem činí 7 μg/m 3 (dle tabulky referenčních koncentrací vydané Státním zdravotním ústavem [4]), bývá však často mnohonásobně překračována, viz grafy č. 6 – 9. Ve sledovaném období došlo k překročení hodnoty pro ochranu proti obtěžování zápachem ve 4 115 naměřených půlhodinách z celkového počtu 16 919 měření (24,3 %), v roce 2011 to bylo pouze 1 502 hodin překročení z celkového množství 16 491 měřených hodin (9,1 %), zato v roce 2010 byl hygienický limit překročen celkem 8 945x z celkového množství 13 775 měřených půlhodin (64,9 %). V těchto naměřených koncentracích sulfan nezpůsobuje vážnější zdravotní rizika, přesto jeho intenzivní obtěžování zápachem u sensitivních jedinců může vyvolávat nevolnosti nebo bolesti hlavy. V následující tabulce č. 10 jsou uvedeny průměrné roční koncentrace sulfanu z měřicí stanice Litvínov ZÚ. Je zde patrné, že nejvyšší průměrná roční koncentrace byla zaznamenána v roce

[email protected]



2010, druhá nejvyšší je z minulého roku 2012, pozitivní pokles koncentrací v roce 2011 neprokázal trend snižování zátěže zápachu i v dalším roce. Tabulka č. 10: Průměrné roční koncentrace H2S na měřicí stanici Litvínov ZÚ

rok

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

H2S μg/m3

4,1

2,8

2,8

5,7

13,5

4,2

6,0

Půlhodinový hygienický limit - 7 μg/m

3

Pozn.: Tabulka průměrných ročních koncentrací sulfanu z měřicí stanice Litvínov ZÚ je uvedena pro zdokumentování vysokých koncentrací této škodliviny v sledované oblasti. Zdroj: Zpracovalo ECM na základě neverifikovaných dat ZÚ Ústí nad Labem

Ve své akutní formě je otrava sulfanem hlavně výsledkem účinků na nervový systém. Při koncentracích 15 mg/m3 a vyšších vyvolává sulfan zánět spojivek. K vážnému poškození očí dochází při koncentracích sulfanu 70 mg/m3. Při ještě vyšších koncentracích (nad 225 mg/m3, tj. nad 150 ppm) sulfan paralyzuje čichové vnímání tak, že zápach přestává působit jako varovný signál.

Graf č. 6: Procentuální zastoupení překročení limitu H2S na obtěžování zápachem v letech 2010 – 2012

Zdroj: Zpracovalo ECM na základě neverifikovaných dat ZÚ Ústí nad Labem

[email protected]



Vzhledem k tomu, že hygienický limit pro sulfan je sledován v půlhodinových intervalech, je do hodnocení zařazen i graf s jeho půlhodinovými koncentracemi, neboť při hodinovém sledování dochází k překrytí nejvyšších koncentrací, jak je patrné z porovnání grafů č. 7 a 8. Zatímco hodinové hodnoty dosáhly svého maxima 20.08.2012 – 84,3 mg/m3, půlhodinové maximum vyvrcholilo 10.05.2012 hodnotou 151,9 mg/m3.

Graf č. 7: Průměrné půlhodinové koncentrace H2S na měřicí stanici Litvínov ZÚ za rok 2012

Zdroj: Zpracovalo ECM na základě neverifikovaných dat ZÚ Ústí nad Labem Graf č. 8: Průměrné hodinové koncentrace H2S na měřicí stanici Litvínov ZÚ za rok 2012


[email protected]



Graf č. 9: Průměrné denní koncentrace H2S na měřicí stanici Litvínov ZÚ za rok 2012


7.3 NO2 – oxid dusičitý V roce 2012 došlo na stanici Most ČHMÚ k poklesu ročního průměru až pod hranici průměru z roku 2009. Nejvýše vystoupila hodinová koncentrace 12.02.2012, a to na hodnotu 99,8 μg/m3 (v roce 2011 - 117 μg/m3). Index č. 1 (hodnoty do 25 μg/m3 byl zaznamenán v 62,1 %, nejvyšší denní průměr činil 56,9 μg/m3, v roce 2011 70,1 μg/m3. Průměr ročních koncentrací NO2 je zaznamenán v tabulce 11. Zdrojem oxidů dusíků jsou ve velké míře spalovací procesy, zejména spalování fosilních paliv a doprava, která v současné době představuje nejvyšší míru znečištění ovzduší. Průměrné hodinové a denní koncentrace oxidů dusíku jsou uvedeny v grafu č. 10 a 11. Tabulka č. 11: Průměrné roční koncentrace NO2 na měřicích stanicích v Mostě

rok NO2 – AIM μg/m3 NO2 – ZÚ μg/m3

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

27,5

23,9

24,4

23,8

26,5

25,1

23,7

20,8

10,4

8,6

6,3

-

-

-

3

Hodinový imisní limit pro ochranu zdraví – 200 μg/m – max. 18 za rok 3 Roční imisní limit pro ochranu zdraví – 40 μg/m 3 Informativní prahová hodnota – 200 μg/m – ve třech po sobě následujících hodinách 3 Regulační prahová hodnota – 400 μg/m – ve třech po sobě následujících hodinách Zdroj: Zpracovalo ECM na základě neverifikovaných dat ČHMÚ a ZÚ Ústí nad Labem

[email protected]



Graf č. 10: Průměrné hodinové koncentrace NOx, NO2 a NO na měřicí stanici Most ČHMÚ za rok 2012

Zdroj: Zpracovalo ECM na základě neverifikovaných dat ČHMÚ

Graf č. 11: Průměrné denní koncentrace NOx, NO2 a NO na měřicí stanici Most ČHMÚ za rok 2012


[email protected]



7.4 O3 – přízemní ozon Mírné zhoršení koncentrací vykazoval v roce 2012 přízemní ozon. Ačkoliv maximální hodinová hodnota 178,9 μg/m3 byla nižší než v předešlém roce (180,1 μg/m3), přesto došlo ke zvýšení ročního průměru o 1,9 μg/m3. Pro srovnání max. hodnoty z předcházejících ročních cyklů: 2008 – 155 μg/m3; 2009 – 190,9 μg/m3; 2010 – 217,9 μg/m3. V tabulce č. 12 jsou uvedeny průměrné roční koncentrace ozonu na měřicích stanicích v Mostě. Od roku 2006 je zaznamenán pokles průměrných ročních koncentrací ozonu na stanici Most ČHMÚ do roku 2009, kdy dosáhla svého minima. Rok 2012 představuje čtvrtou nejvyšší průměrnou roční koncentraci za posledních 7 let. Cílový imisní limit pro přízemní ozon je stanoven na 120 μg/m3 v 8hodinovém klouzavém průměru (viz tab. č. 8). Maximální tolerovaný počet překročení je 25x za 3 roky. K překročení došlo v roce 2012 celkem 122x, ve 3 letech tak dosáhlo překročení počtu 415. Maximální tolerovaný počet byl tak překročen téměř 17x. Vysoké hodnoty spojené s překročením 8hodinového klouzavého průměru se nejčastěji vyskytovaly v květnu (38) a v červenci (42). Zvýšené hodnoty ozonu jsou typické pro letní období s vysokým slunečním zářením, někdy se však objevují i v jiných měsících (viz grafy č. 12 a 13). Vysoké koncentrace této škodliviny jsou o to nebezpečnější, že se vyskytují právě v období, kdy vysoké teploty a sálající slunce přímo vybízejí k venkovním aktivitám včetně koupání.

Tabulka č. 12: Průměrné roční koncentrace O3 na měřicích stanicích v Mostě

rok O3 – AIM μg/m3 O3 – ZÚ μg/m3

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

52,3

51,3

47,9

47,0

49,9

47,1

49,0

38,6

41,4

46,1

38,9

-

-

-

3

Maximální denní 8hodinový klouzavý průměr – 120 μg/m – max. 25x průměr za 3 roky 3 Informativní prahová hodnota – 180 μg/m 3 Regulační prahová hodnota – 240 μg/m Zdroj: Zpracovalo ECM na základě neverifikovaných dat ČHMÚ a ZÚ Ústí nad Labem

[email protected]



Graf č. 12: Průměrné hodinové koncentrace ozonu na měřicí stanici Most ČHMÚ za rok 2012


Graf č. 13: Průměrné denní koncentrace ozonu na měřicí stanici Most ČHMÚ za rok 2012


[email protected]



7.5 Prachové částice PM10 a PM2,5 Měřicí stanice Most ČHMÚ umožňuje měření také prachových částic, v roce 2012 bylo ukončeno měření znečišťujících látek včetně částic PM10 na stanici Most ZÚ. Polétavý prach (PM zkratka odvozena z anglického "particulate matter") označuje mikročástice o velikosti několika mikrometrů (µm). Částice mají označení podle velikosti (viz obrázek č. 10). PM10 představuje polétavý prach o velikosti 10 mikrometrů. Účinek částic na lidské zdraví závisí na jejich velikosti, tvaru a chemickém složení. Čím menší částice jsou, tím více mohou být nebezpečné, mohou se usazovat v průduškách a způsobovat zdravotní problémy. Větší částice se zachycují na nosní sliznici, částice PM 10 ale procházejí přes horní cesty dýchací až do plic a průdušek, PM2,5 mohou doputovat až do plicních sklípků. Prachové částice zvyšují celkovou nemocnost i úmrtnost, mají vliv zejména na onemocnění srdce a cév, snížení plicní funkce a zkrácení délky života. Mezi nejvýznamnější zdroje prachu patří spalovací procesy, doprava, těžební činnost, tavení rud a kovů, také zemědělská činnost a odnos částic půdy větrem z ploch bez vegetačního pokryvu. Pro PM10 je tak stanoven denní a roční imisní limit a pro PM 2,5 pouze roční imisní limit. Imisní limity na ochranu zdraví lidí jsou uvedeny v příloze č. 1 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší. Obrázek č. 10: Polétavý prach PM10, PM2,5

Zdroj: http://www.cistenebe.cz/index.php/slovnicek-pojmu/13-poletavy-prach-pm10-pm25-pm10

[email protected]



7.5.1 PM10 V tabulce č. 13 jsou uvedeny průměrné roční koncentrace prachových částic PM10 od roku 2006. Je zde patrné, že od roku 2008 do 2011 docházelo k postupnému nárůstu koncentrací. V roce 2012 však oproti roku 2011 byl zaznamenám mírný pokles (o 5,3 μg/m3). Jak již bylo uvedeno, ke dni 11.04.2012 došlo k ukončení provozu měřicí stanice provozovatele Zdravotní ústav Ústí nad Labem, pracoviště Most. Hodnoty naměřené na této stanici do doby ukončení jsou tedy zaznamenány v grafech pro rok 2012, ale vzhledem ke krátké době sledování škodliviny na této stanici, nejsou tato data komentována. K překročení 24hodinového imisního limitu (50 μg/m3) došlo v průběhu roku 2012 v 69 případech (z toho 6x byla naměřená denní hodnota vyšší než 100 μg/m 3), zatímco v předcházejícím roce došlo k 86 případům překročení. Maximální přípustný počet překročení za kalendářní rok je však 35, i přes mírné snížení průměrných denních koncentrací bylo zaznamenáno téměř dvojnásobné překročení povoleného limitu. Tabulka č. 13: Průměrné roční koncentrace PM10 na měřicích stanicích v Mostě

rok PM10 – AIM μg/m3 PM10 – ZÚ μg/m3

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

41,2

31,0

29,3

31,6

35,9

38,2

32,9

27,1

24,1

21,3

22,6

24,3

25,4

-

3

Denní imisní limit pro ochranu zdraví – 50 μg/m – max. 35 za rok 3 Roční imisní limit pro ochranu zdraví – 40 μg/m 3 Informativní prahová hodnota – 100 μg/m 3 Regulační prahová hodnota – 150 μg/m Zdroj: Zpracovalo ECM na základě neverifikovaných dat ČHMÚ a ZÚ Ústí nad Labem

Nejvyšší 24hodinový průměr byl naměřen 26.12.2012 – 139,6 μg/m3, v roce 2011 – 160 μg/m3, v roce 2010 – 217,9 μg/m3. Maximální hodinová hodnota ve sledovaném období dosáhla 241 μg/m3 (v roce 2011 - 348 μg/m3), hodnot nad 180 μg/m3 bylo dosaženo pouze v 6 případech (v roce 2011 69x). Ze všech sledovaných škodlivin dosahuje právě prach stále nejvyšších indexů kvality ovzduší až č. 6 (viz tab. č. 17 – indexy kvality ovzduší dle ČHMÚ jsou uvedeny na straně 45) a snižuje tak často celkovou kvalitu ovzduší až na velmi špatnou, hodnocenou jako ovzduší zdraví škodlivé.

[email protected]



Vývoj průměrných hodinových a denních koncentrací prachových částic PM 10 za rok 2012 je zaznamenán v grafu č. 14 a 15. Graf č. 14: Průměrné hodinové koncentrace PM10 na měřicích stanicích Most ČHMÚ a ZÚ za rok 2012

Zdroj: Zpracovalo ECM na základě neverifikovaných dat ČHMÚ a ZÚ Ústí nad Labem Graf č. 15: Průměrné denní koncentrace PM10 na měřicích stanicích Most ČHMÚ a ZÚ za rok 2012

Zdroj: Zpracovalo ECM na základě neverifikovaných dat ČHMÚ a ZÚ Ústí nad Labem

Každoročně bývají nejvýraznější prachové epizody zaznamenány v počátku a na konci roku, ke krátkodobému zvyšování koncentrací však docházelo nepravidelně v průběhu celého roku.

[email protected]



7.5.2 PM2,5 V souvislosti se sledováním a vyhodnocováním kvality ovzduší, bylo Ekologickému centru Most umožněno od roku 2011 disponovat rovněž hodnotami PM2,5, jež jsou získávány přes FTP schránku ze stanice Most ČHMÚ. Jedná se o jemné částice o průměru 2,5 μm. Zatímco částice PM10 končí svou cestu v plicích a v průduškách, PM2,5 mohou doputovat až do plicních sklípků a způsobit zdravotní komplikace mechanickým poškozováním orgánů. Na drobné prachové částice se mohou vázat jedovaté a karcinogenní látky, které se spolu s prachem dostávají do organizmu a způsobují další zdravotní problémy. Nadměrné vdechování částic podporuje rozvoj plicních chorob, poškození nenarozených dětí již v prvním měsíci těhotenství, častější onemocnění dýchacích cest u dětí, ve vyšším věku zvyšuje počet onemocnění cukrovkou, vysokým krevním tlakem a různými srdečními onemocněními. Mezi nejvýznamnější zdroje prachu patří spalovací procesy, automobilová doprava, těžební činnost, tavení rud a kovů, také zemědělská činnost a odnos částic půdy větrem z ploch bez vegetačního pokryvu. V tabulce č. 14 jsou uvedeny průměrné roční koncentrace PM2,5 v letech 2011 a 2012. Je zde patrný mírný pokles průměrné roční koncentrace oproti předchozímu roku 2011. Nejnižší průměrné roční koncentrace byly zaznamenány v letech 2007 – 2009. Tabulka č. 14: Průměrné roční koncentrace PM2,5 na měřicích stanicích v Mostě

rok PM2,5 – AIM μg/m3

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

25,6*

16,6*

17,3*

18*

-

24,7*

23,3

* data byla převzata z tabelárních ročenek 2006 – 2011 ČHMÚ 3 Roční imisní limit pro ochranu zdraví – 25 μg/m Zdroj: Zpracovalo ECM na základě neverifikovaných dat ČHMÚ a ZÚ Ústí nad Labem

U prachových části PM2,5 zatím stále není definována prahová koncentrace, pod kterou by částice neměly prokazatelné účinky na lidské zdraví. Denní ani hodinový imisní limit dle legislativy o ochraně ovzduší nebyl pro jemné částice PM2,5 dosud stanoven, hodnota ročního cílového imisního limitu pro PM2,5 je 25 µg.m-3.

[email protected]



Tento limit byl překročen naposledy v roce 2006, v následujících letech nebyl na měřicí stanici Most ČHMÚ tento roční imisní limit překročen. Roční průměrná koncentrace z roku 2011 (24,7 μg/m3) se pouze nejvíce přiblížila k ročnímu imisnímu limitu pro PM2,5 (25 μg/m3). V grafu č. 16 a 17 jsou uvedeny průměrné hodinové a denní koncentrace PM 2,5 na měřicí stanici ČHMÚ v Mostě za rok 2012. Graf č. 16: Průměrné hodinové koncentrace PM2,5 na měřicí stanici Most ČHMÚ za rok 2012


Graf č. 17: Průměrné denní koncentrace PM2,5 na měřicí stanici Most ČHMÚ za rok 2012


[email protected]



7.6 Aromatické uhlovodíky Na měřicí stanici Most ČHMÚ jsou kromě benzenu a toluenu pravidelně zaznamenávány také hodnoty dalších aromatických uhlovodíků jako je ethylbenzen, p-xylen, m-xylen, o-xylen. Jejich koncentrace bývají zpravidla minimální nebo nulové, proto se jejich hodnocením zpráva dále nezabývá. Benzen je velmi toxický akutně i chronicky. Při dlouhodobé expozici může způsobovat leukémii. Negativní je i jeho příspěvek ke vzniku fotochemického smogu. Hlavním zdrojem emisí benzenu do atmosféry jsou výfukové plyny automobilu, dále emise způsobené těkáním benzinu z palivové nádrže nebo během tankování. Další významné úniky pocházejí z chemického průmyslu, rafinerií ropy a plynu a ze spalování paliv (uhlí, oleje). Uvolňuje se při procesech v koksárenských pecích, těžbě a zpracování neželezných rud, zpracování dřeva, těžbě uhlí a výrobě textilu. Značné koncentrace benzenu se vyskytují také v cigaretovém kouři. Přirozené zdroje benzenu, jako jsou výbuchy sopek nebo lesní požáry, jsou nevýznamné ve srovnání se zdroji antropogenními. Toluen patří stejně jako benzen do skupiny arenů (aromatických uhlovodíků). Je to hořlavá kapalná látka, se vzduchem tvoří výbušnou směs. Je součástí řady lepidel, ředidel, rozpouštědel, barev a laků. Pro lidské zdraví je velice nebezpečný a v barvách je postupně nahrazován. Možnými zdroji znečištění jsou chemický průmysl (nitrace fenolu, destilace uhelného dehtu), strojírenství (rozpouštědlo), zpracování plastických hmot, gumárenství, výroba laků, výroba papíru a lepenky. Páry toluenu působí narkoticky, způsobují bolesti hlavy, žaludeční nevolnost, dráždění očí a dýchacích cest. Toluen odmašťuje a dráždí pokožku, kterou se také vstřebává. [5]. V tabulce č. 15 jsou vedeny průměrné roční koncentrace benzenu a toluenu v letech 2006 – 2012. Průměrná roční koncentrace benzenu z roku 2012 je shodná s rokem předchozím (0,4 μg/m3). Nejvyšší průměrné roční koncentrace byly zaznamenány v roce 2006 a 2009. V celkovém procentuálním hodnocení vykazuje jisté zlepšení benzen, u nějž došlo ke snížení roční průměrné koncentrace od roku 2006 o celých 76,5 %.

[email protected]



Veškeré průměrné roční hodnoty benzenu od roku 2006 však dostatečně splnily stanovený roční imisní limit. Z průměrných ročních hodnot toluenu je patrný klesající trend od roku 2006, kdy byla zjištěna také nejvyšší průměrná roční hodnota (0,9 μg/m3). Tabulka č. 15: Průměrné roční koncentrace benzenu a toluenu na měřicí stanici ČHMÚ v Mostě

rok Benzen μg/m3 Toluen μg/m3

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

1,7

1,2

1,2

1,3

1,1

0,4

0,4

0,9

0,6

0,6

0,6

0,5

0,5

0,4

Benzen: roční imisní limit pro ochranu zdraví – 5 μg/m

3


V grafu č. 18 je patrný významný nárůst průměrných hodinových koncentrací v ukazateli toluenu v letních měsících. Graf č. 18: Průměrné hodinové koncentrace benzenu a toluenu na měřicí stanici Most ČHMÚ za rok 2012


V grafu č. 19 lze pozorovat vyšší nárůst průměrných denních koncentrací toluenu naopak zejména v zimních měsících.

[email protected]



Graf č. 19: Průměrné denní koncentrace benzenu a toluenu na měřicí stanici Most ČHMÚ za rok 2012


8 Smogové situace v Ústeckém kraji v roce 2012 V souladu s vyhláškou MŽP č. 373/2009 Sb. (ukončení platnosti s vyhlášením nového zákona o ochraně ovzduší č. 201/2012 Sb.) byl pro Ústecký kraj v roce 2012 vyhlášen pouze 1 signál v souvislosti s koncentracemi polétavého prachu PM10 po dobu 5 dní: epizoda 1

vyhlášení signálu upozornění

12.02.2012

08,21 hod

zrušení signálu upozornění

16.02.2012

12,21 hod

Pro srovnání: V roce 2011 bylo zaznamenáno 6 epizod vyhlášení smogové situace. S platnou legislativou o ochraně o ovzduší (od 01.09.2012) se v současnosti již nepoužívají termíny – signál upozornění, signál regulace nebo signál varování. Nyní je smogová situace definována při překročení informativních, regulačních nebo varovných prahových hodnot pro vybrané znečišťující látky jako je oxid siřičitý, oxid dusičitý, prachové částice PM10 a O3.

[email protected]



8.1 Doporučení obyvatelům při vyhlášení smogové situace Doporučení obyvatelům při vyhlášení smogové situace vydává Český hydrometeorologický ústav na svých webových stránkách. Nově je zde také umístěna mapa meteorologických výstrah – pro počasí, vodu, ovzduší (zatím v beta verzi). Více zde o mapě výstrah: http://www.chmi.cz/files/portal/docs/meteo/om/zpravy/index.html. V následujícím přehledu jsou uvedeny stručná doporučení při překročení informativních a regulačních prahových hodnot od ČHMÚ na příkladu překročení koncentrací částic PM10.

8.1.1 Doporučení při překročení informativních prahových hodnot (dříve signál upozornění) Informace pro veřejnost: Osobám s chronickými dýchacími potížemi, srdečným onemocněním, starším lidem a malým dětem se při překročení informativní prahové hodnoty – např. 24hodinového klouzavého průměru suspendovaných částic PM10 100 μg/m3 – doporučuje zdržet se při pobytu pod širým nebem zvýšené fyzické zátěže spojené se zvýšenou frekvencí dýchání. U dospělých osob bez zdravotních potíží nejsou nutná žádná omezení. Žádáme řidiče automobilů, aby pokud možno nevyjížděli, neboť emise z automobilů se významně podílejí na zvýšených koncentracích suspendovaných částic PM10 a oxidu dusičitého. Podrobné aktuální informace o kvalitě ovzduší jsou k dispozici na internetových stránkách ČHMÚ www.chmi.cz, záložka Ovzduší. Každou hodinu jsou doplňovány 1hodinové průměrné koncentrace automaticky měřených škodlivin a hodnoty doprovodných meteorologických prvků. Aktualizovány jsou rovněž vícehodinové průměrné koncentrace škodlivin, vypočtené z 1hodinových koncentrací. Předpověď rozptylových podmínek je součástí předpovědí počasí pro ČR a jednotlivé kraje, viz www.chmi.cz, záložka Počasí.

[email protected]



8.1.2 Doporučení při překročení regulačních prahových hodnot (dříve signál regulace) Osobám s chronickými dýchacími potížemi, srdečným onemocněním, starším lidem a malým dětem se při překročení regulační prahové hodnoty – např. 24hodinového klouzavého průměru suspendovaných částic PM10 150 mikrogramů/m3, doporučuje omezit pobyt pod širým nebem. Dospělým osobám bez zdravotních potíží se doporučuje zdržet se při pobytu pod širým nebem zvýšené fyzické zátěže, spojené se zvýšenou frekvencí dýchání. Žádáme řidiče automobilů, aby pokud možno nevyjížděli, neboť emise z automobilů se významně podílejí na zvýšených koncentracích suspendovaných částic PM10 a oxidu dusičitého. Podrobné aktuální informace o kvalitě ovzduší jsou k dispozici na internetových stránkách ČHMÚ www.chmi.cz, záložka Ovzduší. Každou hodinu jsou doplňovány 1hodinové průměrné koncentrace automaticky měřených škodlivin a hodnoty doprovodných meteorologických prvků. Aktualizovány jsou rovněž vícehodinové průměrné koncentrace škodlivin, vypočtené z 1hodinových koncentrací. Předpověď rozptylových podmínek je součástí předpovědí počasí pro ČR a jednotlivé kraje, viz www.chmi.cz, záložka Počasí.

8.1.3 Doporučení SZÚ pro citlivé skupiny obyvatel Před vznikem smogové situace doporučuje Státní zdravotní ústav (SZÚ) obyvatelům posílení imunity vlastního organismu pomocí přísunu vitamínu C, E, A, dostatku spánku a eliminace stresů a vhodné kompenzace psychické a fyzické zátěže. Při vzniku smogové situace by měli občané žijící a podnikající v zasažené lokalitě omezit množství vypouštěných škodlivin do ovzduší. Doporučení (viz tabulka 16) jsou určena především citlivým skupinám obyvatel, pro které může mít delší trvání "smogu" nepříznivé účinky na zdraví. Citlivou skupinou jsou děti, včetně kojenců a vyvíjejícího se plodu, tedy těhotných žen. Dále sem patří starší lidé a osoby s chronickým onemocněním dýchacího ústrojí (astma, chronická obstrukční choroba plic) a oběhového ústrojí a také lidé jinak oslabení (např. kombinací stresu, kouření, nevhodné výživy, lidé v rekonvalescenci, s oslabenou imunitou apod.) [6]. [email protected]



Tabulka č. 16: Doporučení Státního zdravotního ústavu při vzniku smogové situace

Doporučení Státního zdravotního ústavu:

a) ke snížení expozice znečišťujícím látkám a ochraně zdraví: 

Omezit pobyt venku, zejména v době mezi 6 - 10 a od 16 - 20 hodinou.



Při pobytu venku nevyvíjet velkou fyzickou aktivitu, která by vedla ke zvýšené intenzitě dýchání (fyzická práce, sport).



Omezit větrání. Místnosti, kde se zdržují lidé, větrejte krátce a intenzivně otevřením oken na několik minut 3 - 4 x denně, nezdržujte se v zakouřených místnostech.



Zahájit včas a účinně léčbu při prvních příznacích onemocnění dýchacího ústrojí nebo jiných obtíží.

b) ke snížení produkce znečišťujících látek v budovách i ve venkovním prostředí, aby nedocházelo ke zhoršování situace: 

Omezit provádění činností, které zhoršují kvalitu vzduchu v místnostech a zvyšují potřebu větrání jako je kouření, různé práce s použitím barev, laků, lepidel, přípravků s organickými rozpouštědly, sprejů s hnacími plyny apod.



Nepoužívat krbová topeniště, nespalujte žádné materiály venku na otevřeném ohni



Nikdy (nejen v době smogu) nespalovat v kamnech nebo kotlích odpady, zvláště plasty, gumy, umělé tkaniny, lakované dřevo (tzv. bouračky) nebo mazací oleje.



Dát přednost veřejné nebo pěší dopravě před autem (emise z automobilů se významně podílejí na zvýšených koncentracích suspendovaných částic, oxidu dusičitého a dalších znečišťujících látek).



Nepřetápět obytné místnosti, resp. zkuste snížit teplotu vytápění obytných místností alespoň o 1 - 2oC oproti obvyklé úrovni.

Zdroj: SZÚ, Smogová situace – co můžeme udělat, dostupné z: http://www.szu.cz/tema/zivotni-prostredi/smogovasituace-co-muzeme-udelat

[email protected]



9 Vyhodnocení kvality ovzduší v Mostě 9.1 Grafy úrovně znečištění Hodnoty v grafech vycházejí z orientačních indexů kvality ovzduší (viz tab. č. 17) stanovených Českým hydrometeorologickým ústavem. V následujícím grafu úrovně znečištění (graf č. 20) je porovnáno procentuální zhodnocení kvality ovzduší v letech 2011 a 2012, je přiložen i graf č. 21 s vyhodnocením kvality ovzduší v roce 2010. Tabulka č. 17: Indexy kvality ovzduší dle ČHMÚ

Zdroj: ČHMÚ

Graf č. 20: Porovnání znečištění ovzduší v Mostě v letech 2011 a 2012 dle indexů kvality ovzduší


[email protected]



Graf č. 21: Porovnání znečištění ovzduší v Mostě v roce 2010 dle indexů kvality ovzduší


Index velmi špatné kvality ovzduší se opětovně projevil pouze u prachových částic, ačkoliv došlo k jeho snížení na necelou jednu desetinu procenta. Zaznamenáno bylo i mírné snížení jeho průměrné roční koncentrace. Pro oblast Mostecka je stále největší zatížení v ukazateli prachových částic PM10, které znečišťují ovzduší a působí nepříznivě na lidské zdraví i přírodu. Za pozitivní lze považovat úplnou absenci indexu č. 4 u oxidu dusičitého a indexu č. 5 u ozonu, ačkoli ozon je jediným měřeným polutantem, u nějž došlo k mírnému zhoršení ročního průměru. Problematika pachové zátěže sulfanu v celé lokalitě je další ukazatel, který často znepříjemňuje pobyt ve venkovním prostředí. Na měřicí stanici Litvínov ZÚ po loňském významném snížení průměrných koncentrací byl zaznamenán mírný nárůst.

9.2 Souhrn průměrných ročních hodnot V následujícím přehledu jsou uvedeny v tabulce č. 18 a grafu č. 22 průměrné roční hodnoty vybraných sledovaných znečišťujících látek na měřicích stanicích ČHMÚ a ZÚ v Mostě. Je zde patrný pokles průměrných ročních koncentrací od roku 2006 zejména u znečišťujících látek jako benzen a toluen. U prachových částic byl zaznamenán v letech 2006 – 2008 pokles, od roku 2009 docházelo k mírnému nárůstu průměrných ročních koncentrací. V roce 2012 průměrná roční koncentrace PM10 poklesla oproti předchozímu roku (o 5,3 μg/m3).

[email protected]



Tabulka č. 18: Souhrn průměrných ročních hodnot polutantů od roku 2006 – 2012 v Mostě

rok μg/m3

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

SO2 H2S CO NO2 - AIM NO2 - ZÚ O3 - AIM O3 - ZÚ

12 2,5 557,8 27,5 20,8 52,3 38,6

11,3 3,8 436,7 23,9 10,4 51,3 41,4

9,4 4,1 430,9 24,4 8,6 47,9 46,1

6,3 23,8 6,3 47 38,9

26,5 49,9 -

25,1 47,1 -

23,7 49 -

PM10 - AIM PM10 - ZÚ PM2,5 - AIM benzen toluen

41,2 27,1 25,6* 1,7 0,9

31 24,1 16,6* 1,2 0,6

29,3 21,3 17,3* 1,2 0,6

31,6 22,6 18* 1,3 0,6

35,9 24,3 1,1 0,5

38,2 25,4 24,7* 0,4 0,5

32,9 23,3 0,4 0,4

* data převzata z tabelárních ročenek 2006 – 2011 ČHMÚ Zdroj: Zpracovalo ECM na základě neverifikovaných dat ČHMÚ a ZÚ Ústí nad Labem

Graf č. 22: Souhrn průměrných ročních hodnot na měřicí stanici Most ČHMÚ v období 2006 – 2012 60 50

μg/m 3

40 30 20 10 0 2006 NO2 - AIM

2007

2008 O3 - AIM

2009 PM10 - AIM

2010 benzen

2011

2012 toluen


[email protected]



9.3 Počet překročení PM10 na vybraných stanicích V následující tabulce č. 19 jsou uvedeny počty překročení denních průměrných koncentrací PM10 nad denní imisní limit (50 μg/m3), který má stanovený počet překročení – 35x za kalendářní rok na vybraných měřicích stanicích – Litvínov ZÚ, Lom ČHMÚ a Most ČHMÚ. Data překročení denních průměrných koncentrací PM10 byla použita z tabelárních ročenek ČHMÚ od roku 2006 – 2012 a z měřicí stanice Litvínov ZÚ, kde se jedná pouze o neverifikovaný údaj z roku 2012. 3

Tabulka č. 19: Překročení denního imisní limitu u PM10 nad 50 μg/m u vybraných stanic v letech 2006 – 2012

Počty překročení denní průměrné koncentrace nad 50 μg/m3

Litvínov

Lom

Most

2006

39

79

81

2007

10

53

57

2008

11

59

39

2009

4

63

46

2010

9

58

60

2011

19

65

89

2012

10*

51

68

celkový součet:

101

428

440

celkový průměr:

14,4

61,1

62,9

*neverifikovaná data ZÚ Ústí nad Labem Zdroj: Zpracovalo ECM na základě dat ČHMÚ a neverifikovaných dat ZÚ Ústí nad Labem

Z této tabulky č. 19 bylo zjištěno, že nejnižší počty překročení vykazuje měřicí stanice Litvínov ZÚ. V letech 2006 – 2012 bylo na měřicí stanici Litvínov ZÚ zaznamenáno nesplnění denního imisního limitu pouze v roce 2006, kdy počet překročení (39) překročil povolený počet 35 dní v roce o 4 dny. Nejvyšší počty dní na měřicí stanici Litvínov ZÚ, kdy byl překročen denní imisní limit, jsou zaznamenány v roce 2006 a 2011. Rok 2011 však s počtem 19 dní na rozdíl od roku 2006 splnil limit počtu překročení (35 dní za rok).

[email protected]



Významně vysoké počty překročení jsou zaznamenány nejen na měřicí stanici Lom ČHMÚ, ale také na měřicí stanici Most ČHMÚ. Na měřicí stanici Lom ČHMÚ lze sledovat vysoké počty překročení zejména v letech 2006, 2009 a 2011. V roce 2012 byl zaznamenán pokles oproti roku 2011 na 51 dní překročení denního imisního limitu (tedy o 16 dní více, než je stanovený limit), přesto je tato hodnota nejnižší ze sedmiletého období od roku 2006. Na měřicí stanici Most ČHMÚ jsou zaznamenávány od roku 2006 stále nejvyšší denní průměrné koncentrace než u ostatních vybraných stanic. Nejvyšší počty dní, kdy byl překročen denní imisní limit, byly zjištěny v roce 2006, 2011 a 2012. V roce 2011 dosáhl počet 89 dní překročení (tedy o 54 dní více z počtu 35 povolených za rok). V následujícím grafu č. 23 jsou zobrazeny počty překročení z tabelárního přehledu (tabulka č. 19) u vybraných stanic v období 2006 – 2012. Zvýšený nárůst počtu překročení u všech vybraných měřicích stanic je zaznamenán v roce 2006 a 2011. 3

Graf č. 23: Překročení denního imisní limitu u PM10 nad 50 μg/m u vybraných stanic v letech 2006 – 2012


[email protected]



9.4 Ukončení měření škodlivin – změna Státní imisní sítě ČHMÚ pověřené MŽP spravuje Státní imisní síť na území celé České republiky. V důsledku snižování nákladů na měření znečištění ovzduší a plánovanou inovací Státní imisní sítě (SIS), byla dne 31.12.2012. Ukončená měření škodlivin na vybraných stanicích na území České republiky spravovaných pobočkou ČHMÚ Ústí nad Labem jsou uvedena v tabulce 20. Omezení měření se týká pouze lokalit, kde hodnoty koncentrací byly dlouhodobě pod hodnotami imisních limitů [7]. Tabulka č. 20: Přehled ukončených měření na vybraných stanicích spravovaných ČHMÚ Ústí nad Labem

Ukončení měření

SO2

NO

NO2

NOX

CO

O3

BTX

Přebuz SO2

NO2

Doksany

SO2

NO2

Radimovice

NO2 SO2

NO2

Most Cheb

PAH SO2

Karlovy Vary Česká Lípa

NO

NO2

NOX

NO

NO2

NOX

NO

NO2

NOX

NO

NO2

NOX

SO2

Liberec-město SO2

NO

NO2

NOX

Chomutov

SO2

NO

NO2

NOX

Krupka

NO

NO2

NOX

Měděnec

NO

NO2

NOX

NO

NO2

NOX

NO

NO2

NOX

SO2

Teplice Ústí nad Labem – Kočkov

CO

Ústí nad Labem – město

CO

Valdek

BTX

CO

Souš

Rudolice v Horách

CO

SO2

Frýdlant-Údolí Jablonec-město

PAH

PM10

Horní Police

Strojetice/Čeradice

PM10

SO2

NO

NO2

NOX

O3 O3

Zdroj: ČHMÚ http://www.chmuul.org/aktuality/2013-01-zmeny_v_imisni_siti/

[email protected]



10 Závěr Tato zpráva o imisní situaci v Mostě představuje ucelený přehled o vývoji kvality ovzduší za rok 2012 z měřicích stanic ČHMÚ a ZÚ v Mostě na základě neverifikovaných dat. Průměrné roční koncentrace zaznamenaly v roce 2012 mírný pokles u vybraných znečišťujících látek jako je oxid dusičitý, toluen i prachové částice PM10. V ukazateli benzenu je průměrná roční koncentrace shodná s hodnotou v roce 2011. Mírné zvýšení průměrné roční koncentrace je patrné pouze v ukazateli ozonu. Porovnáním průměrných ročních hodnot v roce 2006 a 2012 lze vysledovat, že u všech polutantů se jedná o zlepšení, i když v průběhu let docházelo k mírným výkyvům. V procentuálním hodnocení vykazuje mírné zlepšení benzen, u nějž došlo ke snížení roční průměrné koncentrace od roku 2006 o celých 76,5 %, prach PM10 o 20,1 %, oxid dusičitý o 13,7 % a ozon o 6,3 %. Přestože tato čísla se zdají být pozitivními ukazateli, stále se v celkovém ročním zhodnocení vyskytují indexy č. 5 a 6, hodnotící ovzduší jako silně znečištěné nebo i zdraví škodlivé. Imisní limit pro ochranu zdraví lidí u PM2,5 za kalendářní rok (25 μg/m3) byl splněn (23,3 μg/m3). Maximální přípustný počet překročení imisního limitu pro ochranu zdraví lidí u denních průměrných koncentrací PM10 (50 μg/m3) je stanoven 35x za rok. K překročení tohoto 24hodinového imisního limitu došlo v roce 2012 v 69 dnech. Ze 69 dnů překračovalo 6 hodnot denní průměrné koncentrace 100 μg/m3. V předcházejícím roce 2011 bylo zaznamenáno o 17 překročení více než v roce 2012. Přes mírné snížení průměrných denních koncentrací je stále zaznamenáno téměř dvojnásobné překročení povoleného imisního limitu. Imisní limit pro ochranu zdraví lidí u PM10 za kalendářní rok (40 μg/m3) byl na základě zjištěné hodnoty 32,9 μg/m3 splněn. Ukončení měření znečišťujících látek zejm. SO2 a NO2 na vybraných stanicích potvrzuje jisté zlepšení kvality ovzduší u těchto škodlivin nejen v Ústeckém kraji. Pachová zátěž sulfanem je aktuální nejen v lokalitě Mostu a Litvínově. Na měřicí stanici Litvínov ZÚ došlo oproti minulému roku opět k navýšení průměrných ročních koncentrací sulfanu. Aktuálním problémem sledované oblasti jsou epizody pachových zatížení, při kterých jsou zaznamenávány stížností na zápach, u kterého není původ prokazatelný. [email protected]



11 Zdroje [1] Salaš, P. (ed): "Rostliny v podmínkách měnícího se klimatu". Lednice 20.- 21. 10. 2011, Úroda, vědecká příloha, 2011, s. 716 - 725, ISSN 0139-6013 [2] MŽP, OZKO 2010. Dostupné z www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/vymezeni_oblasti/$FILE/OOOOZKO_2010-20120328.pdf

[3] Ročenka životního prostředí Ústeckého kraje za rok 2011. Dostupné z http://www.krustecky.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=450018&id=1671321&p1=86158

[4] Referenční koncentrace vydané SZÚ (v μg/m3) - (podle § 45 zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší z 15. 4. 2003), ve znění následných právních úprav (472/2005 Sb.) [5] Arnika – toluen. Dostupné z: http://arnika.org/toluen [6] Státní zdravotní ústav. Smogová situace – co můžeme udělat. Dostupné z: http://www.szu.cz/tema/zivotni-prostredi/smogova-situace-co-muzeme-udelat

[7] Český hydrometeorologický ústav. Změny v imisní síti pobočky ČHMÚ v Ústí nad Labem v roce 2013. Dostupné z: http://www.chmuul.org/aktuality/2013-01-zmeny_v_imisni_siti/

[email protected]



12 Seznam zkratek AIM – automatizovaný imisní monitoring ČEZ – České energetické závody ČHMÚ – Český hydrometeorologický ústav ECM – Ekologické centrum Most pro Krušnohoří LV – imisní limit MŽP – Ministerstvo životního prostředí OZKO – Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší PAH – polycyklické aromatické uhlovodíky (Polycyclic Aromatic Hydrocarbons) ppm – jedna část z milionu (parts per million) SPM – suma prašných částic (Solid Particulate Matters) SZÚ – Státní zdravotní ústav VÚHÚ – Výzkumný ústav pro hnědé uhlí ZÚ – Zdravotní ústav

[email protected]



13 Seznam tabulek, grafů a obrázků 13.1 Seznam tabulek Tabulka č. 1: Imisní limity pro ochranu zdraví lidí NV 597/2006 Sb. změněné NV č. 42/2011 Sb. ........................ 12 Tabulka č. 2: Cílový imisní limit pro ochranu zdraví .............................................................................................. 12 Tabulka č. 3: Zvláštní imisní limity pro vyhlášení signálu upozornění, signálu regulace nebo signálu varování ... 14 Tabulka č. 4: Regulaci podléhající stacionární zdroje na území Ústeckého kraje .................................................. 15 Tabulka č. 5: Imisní limity pro ochranu zdraví lidí dle přílohy č. 1 zákona 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší........ 17 Tabulka č. 6: Imisní limity pro troposférický ozon pro ochranu zdraví lidí dle přílohy č. 1 zákona 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší..................................................................................................................................................... 17 Tabulka č. 7: Informativní, regulační a varovné prahové hodnoty ........................................................................ 20 Tabulka č. 8: Charakteristika měřicí stanice AIM ČHMÚ v Mostě ......................................................................... 22 Tabulka č. 9: Charakteristika měřicí stanice ZÚ v Mostě ....................................................................................... 24 Tabulka č. 10: Průměrné roční koncentrace H 2S na měřicí stanici Litvínov ZÚ ...................................................... 28 Tabulka č. 11: Průměrné roční koncentrace NO2 na měřicích stanicích v Mostě .................................................. 30 Tabulka č. 12: Průměrné roční koncentrace O3 na měřicích stanicích v Mostě ..................................................... 32 Tabulka č. 13: Průměrné roční koncentrace PM10 na měřicích stanicích v Mostě ................................................. 35 Tabulka č. 14: Průměrné roční koncentrace PM2,5 na měřicích stanicích v Mostě ................................................ 37 Tabulka č. 15: Průměrné roční koncentrace benzenu a toluenu na měřicí stanici ČHMÚ v Mostě ....................... 40 Tabulka č. 16: Doporučení Státního zdravotního ústavu při vzniku smogové situace ........................................... 44 Tabulka č. 17: Indexy kvality ovzduší dle ČHMÚ ................................................................................................... 45 Tabulka č. 18: Souhrn průměrných ročních hodnot polutantů od roku 2006 – 2012 v Mostě .............................. 47 3

Tabulka č. 19: Překročení denního imisní limitu u PM10 nad 50 μg/m u vybraných stanic v letech 2006 – 2012 48 Tabulka č. 20: Přehled ukončených měření na vybraných stanicích spravovaných ČHMÚ Ústí nad Labem ......... 50

13.2 Seznam grafů Graf č. 1: Vývoj počtu dotazů v letech 2000 – 2012 ................................................................................................ 8 Graf č. 2: Přehled dotazů za rok 2012 dle bydliště tazatele .................................................................................... 9 Graf č. 3: Přehled stížností evidovaných v ECM v letech 2000 – 2012 ..................................................................... 9 Graf č. 4: Přehled stížností za rok 2012 ................................................................................................................. 10 Graf č. 5: Přehled stížností dle lokality za rok 2012 ............................................................................................... 10 Graf č. 6: Procentuální zastoupení překročení limitu H2S na obtěžování zápachem v letech 2010 – 2012 ........... 28 Graf č. 7: Průměrné půlhodinové koncentrace H 2S na měřicí stanici Litvínov ZÚ za rok 2012 .............................. 29

[email protected]



Graf č. 8: Průměrné hodinové koncentrace H2S na měřicí stanici Litvínov ZÚ za rok 2012 ................................... 29 Graf č. 9: Průměrné denní koncentrace H2S na měřicí stanici Litvínov ZÚ za rok 2012 ......................................... 30 Graf č. 10: Průměrné hodinové koncentrace NOx, NO2 a NO na měřicí stanici Most ČHMÚ za rok 2012 ............. 31 Graf č. 11: Průměrné denní koncentrace NOx, NO2 a NO na měřicí stanici Most ČHMÚ za rok 2012 ................... 31 Graf č. 12: Průměrné hodinové koncentrace ozonu na měřicí stanici Most ČHMÚ za rok 2012 ........................... 33 Graf č. 13: Průměrné denní koncentrace ozonu na měřicí stanici Most ČHMÚ za rok 2012 ................................. 33 Graf č. 14: Průměrné hodinové koncentrace PM10 na měřicích stanicích Most ČHMÚ a ZÚ za rok 2012 ............. 36 Graf č. 15: Průměrné denní koncentrace PM10 na měřicích stanicích Most ČHMÚ a ZÚ za rok 2012 ................... 36 Graf č. 16: Průměrné hodinové koncentrace PM2,5 na měřicí stanici Most ČHMÚ za rok 2012 ............................ 38 Graf č. 17: Průměrné denní koncentrace PM2,5 na měřicí stanici Most ČHMÚ za rok 2012 .................................. 38 Graf č. 18: Průměrné hodinové koncentrace benzenu a toluenu na měřicí stanici Most ČHMÚ za rok 2012 ....... 40 Graf č. 19: Průměrné denní koncentrace benzenu a toluenu na měřicí stanici Most ČHMÚ za rok 2012 ............. 41 Graf č. 20: Porovnání znečištění ovzduší v Mostě v letech 2011 a 2012 dle indexů kvality ovzduší ...................... 45 Graf č. 21: Porovnání znečištění ovzduší v Mostě v roce 2010 dle indexů kvality ovzduší .................................... 46 Graf č. 22: Souhrn průměrných ročních hodnot na měřicí stanici Most ČHMÚ v období 2006 – 2012 ................. 47 3

Graf č. 23: Překročení denního imisní limitu u PM10 nad 50 μg/m u vybraných stanic v letech 2006 – 2012 ...... 49

13.3 Seznam obrázků Obrázek č. 1: Překročení imisních limitů pro ochranu zdraví lidí pro rok 2010 v celé ČR ........................................ 5 Obrázek č. 2: Překročení imisních limitů pro ochranu zdraví lidí pro rok 2010 v Ústeckém kraji ............................ 5 Obrázek č. 3: Přehled měřicích stanic, ze kterých ECM vyhodnocuje denně aktuální stav ovzduší ......................... 6 Obrázek č. 4: Umístění měřicích stanic ZÚ a ČHMÚ v Mostě ................................................................................ 21 Obrázek č. 5: Měřicí stanice Most AIM ČHMÚ ...................................................................................................... 23 Obrázek č. 6: Měřicí stanice Most AIM ČHMÚ – bližší pohled ............................................................................... 23 Obrázek č. 7: Měřicí stanice Most – ZÚ ................................................................................................................. 25 Obrázek č. 8: Měřicí stanice Most – ZÚ – bližší pohled ......................................................................................... 25 Obrázek č. 9: Ringelmannova stupnice šedi pro zjišťování tmavosti kouře ........................................................... 26 Obrázek č. 10: Polétavý prach PM10, PM2,5 ........................................................................................................... 34

[email protected]



Příloha č. 1

[email protected]


Vyhodnocení imisní situace v Mostě za rok 2012

Recommend Documents