Vyhodnocení imisní situace v Litvínově za rok 2013

Vyhodnocení imisní situace v Litvínově za rok 2013

[email protected]

Strana 1 (celkový počet 56)

Vyhodnocení imisní situace v Mostě za rok 2014

1 2

Úvod .................................................................................................................................3 Základní charakteristika území ..........................................................................................4 2.1 Oblasti s překročenými imisními limity ............................................................................ 5 3 ECM a vyhodnocení imisní situace .....................................................................................7 3.1 Informování o aktuální imisní situaci ................................................................................ 7 3.2 Dotazy a stížnosti .............................................................................................................. 9 3.2.1 Dotazy na kvalitu ovzduší .............................................................................................. 9 3.2.2 Stížnosti........................................................................................................................ 10 4 Ochrana ovzduší dle platné legislativy ............................................................................. 12 4.1 Imisní limity dle zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší ......................................... 13 4.2 Podmínky vzniku a vyhlášení smogové situace .............................................................. 14 4.2.1 Informativní prahová hodnota pro SO2, NO2 a částice PM10 ....................................... 14 4.2.2 Regulační prahové hodnoty pro SO2, NO2 a částice PM10 ........................................... 15 4.2.3 Informativní a varovná prahová hodnota pro troposférický ozon O3 ......................... 15 4.3 Ukončení smogové situace ............................................................................................. 17 5 Měřicí stanice pro vyhodnocení imisní situace v Mostě .................................................... 17 5.1 Charakteristika měřicí stanice AIM ČHMÚ v Mostě ....................................................... 19 6 Vyhodnocení imisní situace za rok 2014 ........................................................................... 20 6.1 Oxid siřičitý, oxid uhelnatý.............................................................................................. 20 6.1.1 SO2 – oxid siřičitý ......................................................................................................... 20 6.1.2 CO – oxid uhelnatý....................................................................................................... 21 6.2 H2S – sulfan (dříve sirovodík) .......................................................................................... 21 6.3 NOx, NO2 a NO – oxidy dusíku, oxid dusičitý a oxid dusnatý .......................................... 22 6.4 O3 – přízemní ozon.......................................................................................................... 24 6.5 Prachové částice PM10 a PM2,5 ........................................................................................ 26 6.5.1 PM10 ............................................................................................................................. 28 6.5.2 PM2,5 ............................................................................................................................ 30 6.6 Aromatické uhlovodíky ................................................................................................... 32 7 Smogové situace v Ústeckém kraji v roce 2014 ................................................................. 35 7.1 Doporučení obyvatelům při vyhlášení smogové situace ................................................ 36 7.1.1 Doporučení při překročení informativních prahových hodnot ................................... 37 7.1.2 Doporučení při překročení regulačních prahových hodnot ........................................ 37 7.1.3 Doporučení SZÚ pro citlivé skupiny obyvatel .............................................................. 38 8 Vyhodnocení kvality ovzduší v Mostě .............................................................................. 40 8.1 Grafy úrovně znečištění .................................................................................................. 40 8.2 Souhrn průměrných ročních hodnot .............................................................................. 42 8.3 Počet překročení PM10 na vybraných stanicích .............................................................. 43 8.4 Ukončení měření škodlivin – změna Státní imisní sítě ................................................... 45 9 Závěr............................................................................................................................... 47 10 Zdroje ............................................................................................................................. 48 11 Seznam zkratek ............................................................................................................... 49 12 Seznam tabulek, grafů a obrázků ..................................................................................... 50 12.1 Seznam tabulek............................................................................................................... 50 12.2 Seznam grafů .................................................................................................................. 50 12.3 Seznam obrázků .............................................................................................................. 51

[email protected]



1 Úvod Každým rokem zpracovává Ekologické centrum Most pro Krušnohoří (ECM) vyhodnocení

imisní situace pro lokalitu Most, podkladem pro zpracování jsou data Českého

hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) a Zdravotního ústavu (ZÚ) se sídlem v Ústí nad Labem,

poskytovaná

v

rámci

„Dohody

o spolupráci při vzniku a provozování

Ekologického centra Most pro Krušnohoří a o výměně informací o životním prostředí“.

ECM informuje veřejnost prostřednictvím bezplatné

Zelené

linky

800 195

342

a regionálních médií. Vyhodnocení denních a tříhodinových

průměrů

i

hodinových

koncentrací odesílá ECM každý pracovní den

Odboru životního prostředí v Mostě, tabulka

s týdenními průměry a hodnocením uplynulého období je zasílána pravidelně médiím Homér a Mostecký deník.

Každý měsíc jsou na webových stránkách ECM

zpřístupněny grafické výstupy koncentrací vybraných znečišťujících látek z předcházejícího období, zveřejněno je roční zpracování imisní situace v sekci Ovzduší – zpětné vyhodnocení. ECM pracuje s aktuálními neverifikovanými daty.

[email protected]



2 Základní charakteristika území Mostecko se nachází v klimatické oblasti T2, pro kterou je typické dlouhé, teplé a suché léto a krátká, mírně teplá a až velmi suchá zima. Průměrná roční teplota sledovaného území

je 8,2 °C. Roční úhrn srážek činí 499 mm a průměrný úhrn srážek ve vegetační době je 299 mm.[1] Nepříznivé rozptylové podmínky v oblasti bývají způsobeny zejména její

polohou v kotlině, uzavřené hradbou Krušných hor, jež vytvářejí tzv. srážkový stín. Dochází zde k inverznímu zvrstvení ovzduší, které omezuje možnost proudění vzduchu.

Kombinací inverzní vrstvy vzduchu a slabého proudění větru se rozptylové podmínky stávají nepříznivými a dochází ke kumulaci znečišťujících látek, jež následně v ovzduší přetrvávají

a hromadí se až do doby, než dojde ke změně meteorologických podmínek na stav příznivý

pro rozptyl. Zhoršené rozptylové podmínky jsou charakteristické pro podzimní a zimní měsíce, kdy dochází k navyšování koncentrací prachových částic a oxidu siřičitého, pro letní období je pro změnu typický růst koncentrací přízemního ozonu.

Graf 1: Četnosti výskytu rozptylových podmínek a v jednotlivých měsících, rok 2014

Zdroj: http://www.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/mes_zpravy/Rocni_zprava_2014.pdf

[email protected]



2.1 Oblasti s překročenými imisními limity Dlouhodobé řazení Mostecka i dalších částí Ústeckého mezi oblasti s překročenými imisními limity je stále aktuálním problémem. Na obrázku č. 1 jsou vyznačeny oblasti s překročenými imisními limity v rámci celé České republiky.

Před platností zákona o ochraně ovzduší č. 201/2012 Sb. se tyto oblasti nazývaly oblastmi se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO). [3]

Dle výše zmíněného zákona jsou namísto OZKO vytvořeny mapy se zanesenými hodnotami pětiletých průměrů znečišťující látek. Oba druhy map jsou dostupné také ve formátu .png a .shp na internetových stránkách ČHMÚ

(http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/ozko/ozko_CZ.html). [4] Velikost území s překročením imisních limitů (dříve oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší) v rozmezí let 2006 až 2013 jsou znázorněny v grafu č. 1.

Obrázek 1: Překročení imisních limitů pro ochranu zdraví lidí pro rok 2013 a 2012 (malé zobrazení) v celé ČR včetně přízemního ozonu

Zdroj: http://issar.cenia.cz/issar/page.php?id=1531

[email protected]


Vyhodnocení imisní situace v Mostě za rok 2014 Obrázek 2: Překročení imisních limitů pro ochranu zdraví lidí pro rok 2013 a 2012 (malé zobrazení) v ČR bez přízemního ozonu

Zdroj: http://issar.cenia.cz/issar/page.php?id=1531

Graf 2: Překročení imisního limitu (LV) v ČR v procentech

Zdroj: http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/grafroc/13groc/gr13cz/png/o07_03.png [4]

[email protected]



3 ECM a vyhodnocení imisní situace 3.1 Informování o aktuální imisní situaci Od 01.04.2014 rozšířilo ECM monitoring a získalo přístup ke všem měřicím stanicím

Ústeckého kraje, jejichž provozovatelem je ČHMÚ. Kromě toho jsou využívána i data zdravotního ústavu se sídlem v Ústí nad Labem a do 31.10.2014 byla využívána také data

společnosti ČEZ, a.s. Měření koncentrace tuhých znečišťujících látek v buňkách imisního

monitoringu umístěných v obcích Blažim, Počerady a Výškov však již bylo zrušeno z důvodu dožitého zařízení, navíc také pominul technický důvod měření v těchto lokalitách, neboť odkaliště, jehož prašnost byla sledována, je již zrekultivováno.

Spektrum sledovaných veličin zahrnuje SO2, NOx, PM10 a PM2,5, H2S, ozon, benzen, toluen, xylen

a

základní

meteorologické

veličiny

jako

je

teplota,

vlhkost,

rychlost

a směr větru. Přehled imisních stanic, ze kterých jsou data denně stahována a vyhodnocována, je na obrázku č. 3.

Obrázek 3: Přehled měřicích stanic, ze kterých ECM vyhodnocuje denně aktuální stav ovzduší

Zdroj: Zpracovalo ECM [email protected]



Až do listopadu získávalo ECM data pouze přes FTP schránku, kde jsou hodnoty obnovovány

každou hodinu. Od 18.11.2014 je využíván také nový software µISKO, pomocí kterého je prováděno nepřetržité stahování dat, z něhož jsou automaticky generovány grafické výstupy

pro webové stránky ECM. Grafy zobrazují vývoj koncentrací škodlivin za posledních 24 hodin a jsou nezávislé na provozu ECM , čímž se zvyšuje komfort pro všechny zájemce o aktuální stav ovzduší.

Dispečeři ECM mimoto stahují aktuální data každé tři hodiny: do 31.05.2014 v 6, 8, 11, 14, 17 a 20 hodin, od 01.06.2014, v souvislosti se změnou provozu ECM, odpadá poslední stahování z 20 hodiny.

Kromě aktuálního přehledu je na webových stránkách ECM přístupné také vyhodnocení dat z uplynulého měsíce. K dispozici jsou grafy uvádějící průměrné denní hodnoty a grafy zobrazující průběh hodnot všech měřených hodin. K informování

veřejnosti

o

aktuální

imisní situaci

a nestandardních

událostech

v průmyslových podnicích s možným vlivem na stav ovzduší dochází prostřednictvím bezplatné telefonní linky 800 195 342 a webových stránek www.ecmost.cz.

Dále ECM v týdenních intervalech vyhodnocuje imisní situaci na Mostecku pro Mostecký

deník a týdeník Homér. V případě překročení prahových hodnot v ovzduší a vyhlášení smogové situace je bezprostředně informováno Rádio Most a zástupci Odboru životního prostředí v Litvínově a Odboru životního prostředí

a mimořádných událostí Magistrátu

města Mostu. ECM také zpracovává a umisťuje na webové stránky ECM každý měsíc měsíční přehled koncentrací škodlivin a od roku 2007 i roční zprávu o imisní situaci v Mostě a Litvínově.

Elektronickou poštou jsou bezplatně informováni o vyhlášení nebo odvolání smogové situace zájemci, kteří o tuto službu požádají prostřednictvím webových stránek ECM, e-mailem ([email protected]) nebo telefonicky na bezplatné Zelené lince 800 195 342.

[email protected]



3.2 Dotazy a stížnosti 3.2.1 Dotazy na kvalitu ovzduší Zodpovídání dotazů na aktuální stav ovzduší patří ke stěžejním činnostem dispečerů v rámci

poradenské služby a poskytování informací o životním prostředí. Tuto službu využívají zejména pedagogové z mateřských a základních škol, maminky s dětmi na mateřské či rodičovské dovolené a občané se zdravotními problémy. V roce 2014 ECM zodpovědělo 3 044 dotazů, jedná se o další zvýšení a nejvyšší počet dotazů za celé období provozu

ekocentra (od roku 2000). Průměr dotazů přijatých za období 2000–2014 se zvýšil od předcházejícího roku ze 1 158 na 1 284.

Vývoj počtu dotazů v letech 2000–2014 je uveden v grafu č. 2. Pokles počtu dotazů v roce

2012 oproti roku 2011 byl pravděpodobně způsoben snížením počtu signálů upozornění a regulace (dle zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší). Graf 3: Vývoj počtu dotazů v letech 2000–2014

Zdroj: Zpracovalo ECM

Celkem 98,7 % dotazů ze všech zznesených se týkalo tématu ovzduší. Procentuální zastoupení tazatelů dle bydliště je uvedeno v grafu č. 3. V přehledu tazatelů z řad veřejnosti

i občanů je evidováno 60,7 % (1 849) dotazů z města Mostu, 7,7 % (235) z Litvínova a 1,8 %

[email protected]



(56) z Chomutova. V roce 2014 byl zaznamenán další nárůst tazatelů z Jirkova (7,4 %) 225, Teplic 5,8 % (176) a ostatních obcí 13,2 % (503), mezi něž náleží kromě blízkých obcí, jako

jsou Obrnice, Braňany apod., také např. Kadaň, Klášterec nad Ohří, Strupčice i další vzdálenější lokality.

Graf 4: Porovnání přehledu dotazů v dle bydliště tazatele letech 2012-2014


3.2.2 Stížnosti V rámci evidence dotazů od občanů přijalo ECM v roce 2014 celkem 10 stížností, z nichž většina se týkala zápachu. Celkem 4 stížnosti byly z Mostu, a po jedné z Duchova, Jirkova,

Krupky, Obrnic, Soběchleb a Teplic. Z celkového množství od roku 2000 (viz graf č. 4) je patrný nejvyšší počet přijatých stížností z České republiky v roce 2012, rok 2013 zaznamenal mírný

pokles a 10 dotazů z posledního sledovaného období se řadí co do počtu na 2. nejnižší místo v celém období, těsně za rok 2010, kdy bylo přijato jen 9 dotazů z ČR. V posledních dvou letech nebyl evidován žádný dotaz ani stížnost ze saského pohraničí. Přehled stížností dle jejich přijetí v jednotlivých měsících roku 2014 je zaznamenán v grafu č. 5. [email protected]


Vyhodnocení imisní situace v Mostě za rok 2014 Graf 5: Přehled stížností evidovaných v ECM v letech 2000–2014

Zdroj: Zpracovalo ECM Graf 6: Přehled stížností v jednotlivých měsících roku 2014


[email protected]



4 Ochrana ovzduší dle platné legislativy Dne 01.09.2012 vstoupil v platnost nový zákon o ochraně ovzduší č. 201/2012 Sb., který

mimo jiné nově definuje pojmy smogové situace a zahrnuje v sobě i imisní limity a zvláštní imisní limity (nyní prahové hodnoty), které dříve byly stanoveny ve vyhláškách č. 597/2006 Sb. a 373/2009 Sb.

Hodnocení stavu znečištění ovzduší vychází z definování imisních limitů pro znečišťující látky uvedené v příloze č. 1 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, který nahradil dosavadní

zákon č. 86/2002 Sb. Nový zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie. Příloha č. 6

výše uvedeného zákona stanovuje informativní a regulační prahové hodnoty pro oxid siřičitý, oxid dusičitý a prachové částice PM10, a také informativní a varovnou prahovou hodnotu

pro troposférický ozon, které jsou závazné pro vyhlašování a odvolávání smogové situace. V souladu se zákonem o ochraně ovzduší byla vydána i vyhláška

č. 330/2012 Sb., o způsobu posuzování a vyhodnocení úrovně znečištění, rozsahu informování veřejnosti o úrovni znečištění a při smogových situacích. Nová „imisní vyhláška“ upravuje: 1) způsob a podmínky posuzování a vyhodnocení úrovně znečištění, 2) rozsah informování veřejnosti o úrovni znečištění, 3) rozsah informací podávaných veřejnosti při vzniku smogové situace. Vyhláška nahrazuje a navazuje na nařízení vlády č. 597/2006 Sb., o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší, a vyhlášku č. 553/2002 Sb., kterou se stanoví hodnoty zvláštních imisních limitů znečišťujících látek, ústřední regulační řád a způsob jeho

provozování včetně seznamu stacionárních zdrojů podléhajících regulaci, zásady pro vypracování a provozování krajských a místních regulačních řádů a způsob a rozsah

zpřístupňování informací o úrovni znečištění ovzduší veřejnosti, ve znění pozdějších

předpisů. Oproti předchozí právní úpravě neobsahuje vyhláška č. 330/2012 Sb. přípustné úrovně znečištění (imisní limity) ani podmínky vyhlášení a ukončení smogových situací, které

[email protected]



jsou uvedeny přímo v zákoně o ochraně ovzduší (příloha č. 1 a č. 6 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší).

4.1 Imisní limity dle zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší Imisní limity pro znečišťující látky uvedené v příloze č. 1 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, jsou uvedeny v následujících tabulkách č. 1 a 2.

Tabulka 1: Imisní limity pro ochranu zdraví lidí dle přílohy č. 1 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší

Znečišťující látka

Doba průměrování

SO2 oxid siřičitý

1 hodina

PM10 prachové částice PM2,5

NO2 oxid dusičitý

CO oxid uhelnatý benzen

24 hodin 24 hodin

kalendářní rok

kalendářní rok

Imisní limit 3 (μg/m )

Maximální počet překročení

125

3

350

24

50

35

25

0

40

0

1 hodina

200

18

maximální denní 8hodinový klouzavý průměr

10 000

0

5

0

kalendářní rok

kalendářní rok

Zdroj: Příloha č. 1 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší

40

0

Tabulka 2: Imisní limity pro troposférický ozon pro ochranu zdraví lidí dle přílohy č. 1 zákona č. 201/2012 Sb.,

o ochraně ovzduší

Znečišťující látka

Doba průměrování

O3 troposférický ozon

Imisní limit 3 (μg/m )

Maximální tolerovaný počet překročení

maximální denní 8hodinový klouzavý průměr*

120

25x v průměru za 3 roky

*Maximální denní osmihodinová průměrná koncentrace se stanoví posouzením osmihodinových klouzavých průměrů počítaných z hodinových údajů a aktualizovaných každou hodinu. Každý osmihodinový průměr je připsán dni, ve kterém končí, to jest první výpočet je proveden z hodinových koncentrací během periody 17:00 předešlého dne a 01:00 daného dne. Poslední výpočet pro daný den se provede pro periodu od 16:00 do 24:00 hodin.

Zdroj: Příloha č. 1 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší [email protected]



4.2 Podmínky vzniku a vyhlášení smogové situace Smogová situace je dle zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, vyhlášena při překročení některé z prahových hodnot (tj. informativní, regulační nebo varovné) vybrané znečišťující

látky. Informativní a regulační prahové hodnoty a jejich překročení jsou stanoveny

pro škodliviny – oxid siřičitý, oxid dusičitý nebo prachové částice PM10. Informativní a varovná prahová hodnota je definována samostatně pouze pro troposférický ozon.

Seznam měřicích lokalit a jejich reprezentativnost pro konkrétní území v rámci zóny

nebo aglomerace je stanoven ve Věstníku Ministerstva životního prostředí (ZÁŘÍ, ŘÍJEN/2014). Přímý odkaz ke stažení zde:

http://www.mzp.cz/osv/edice.nsf/5A109AA0C4006CFBC1257D8E003FAC2E/$file/V%C4%9Bstn%C3%ADk_06_z ari_rijen_final.pdf

Tabulka 3: Reprezentativní stanice pro zónu Severozápad – Ústecký kraj

Znečišťující Reprezentativní stanice látka PM10

Chomutov, Lom, Krupka, Most, Teplice, Litoměřice, Ústí nad Labem – Kočkov, Děčín

SO2

Tušimice, Lom, Ústí nad Labem – Kočkov, Litoměřice, Teplice

O3

Tušimice, Rudolice v Horách, Most, Lom, Teplice, Litoměřice, Ústí nad Labem – Kočkov, Sněžník

NO2

Tušimice, Lom, Děčín, Most, Ústí nad Labem - město

V následujícím přehledu jsou uvedeny základní charakteristiky jednotlivých prahových hodnot pro vybrané znečišťující látky.

4.2.1 Informativní prahová hodnota pro SO2, NO2 a částice PM10 Informativní prahová hodnota je považována za překročenou v případě, že alespoň na jedné

měřicí lokalitě reprezentativní pro úroveň znečištění v oblasti minimálně 100 km2 překročila a) hodinová průměrná koncentrace oxidu siřičitého hodnotu 250 µg/m3 ve třech po sobě následujících hodinách,

[email protected]



b) hodinová průměrná koncentrace oxidu dusičitého hodnotu 200 µg/m3 ve třech po sobě následujících hodinách, nebo

c) dvacetičtyřhodinová průměrná koncentrace částic PM10 hodnotu 100 µg/m3 ve dvou po sobě následujících dnech

a zároveň je za posledních 6 hodin alespoň na polovině měřicích stanic reprezentativních pro danou oblast rostoucí trend hodinových koncentrací částic PM10. Trend koncentrací

částic PM10 se vyhodnocuje z časové řady klouzavých dvanáctihodinových průměrů hodinových koncentrací.

4.2.2 Regulační prahové hodnoty pro SO2, NO2 a částice PM10 Regulační prahová hodnota je považována za překročenou v případě, že alespoň na polovině

měřicích lokalit reprezentativních pro úroveň znečištění v oblasti minimálně 100 km2

překročila

a) hodinová průměrná koncentrace oxidu siřičitého hodnotu 500 µg/m3 ve třech po sobě následujících hodinách,

b) hodinová průměrná koncentrace oxidu dusičitého hodnotu 400 µg/m3 ve třech po sobě následujících hodinách, nebo

c) dvacetičtyřhodinová průměrná koncentrace částic PM10 hodnotu 150 µg/m3 ve třech

po sobě následujících dnech

a zároveň je za posledních 6 hodin alespoň na polovině měřicích stanic reprezentativních pro danou oblast rostoucí trend hodinových koncentrací částic PM10. Trend koncentrací částic

PM10 se vyhodnocuje z časové řady klouzavých dvanáctihodinových průměrů hodinových

koncentrací.

4.2.3 Informativní a varovná prahová hodnota pro troposférický ozon O3 Informativní prahová hodnota je považována za překročenou v případě, že alespoň na jedné

měřicí lokalitě reprezentativní pro úroveň znečištění v oblasti minimálně 100 km2 překročila hodinová koncentrace troposférického ozonu hodnotu 180 µg/m3.

[email protected]



Varovná prahová hodnota je považována za překročenou v případě, že alespoň na jedné

měřicí lokalitě reprezentativní pro úroveň znečištění v oblasti minimálně 100 km2 překročila hodinová koncentrace troposférického ozonu hodnotu 240 µg/m3.

Podmínky vzniku a ukončení smogových situací jsou uvedeny v příloze č. 6 k zákonu

č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší. Přehled všech uvedených prahových hodnot je uveden v tabulce č. 4.

Tabulka 4: Informativní, regulační a varovné prahové hodnoty

Informativní prahová hodnota pro oxid siřičitý, oxid dusičitý a částice PM10 SO2

oxid siřičitý NO2

oxid dusičitý PM10

částice

250 µg/m

3

200 µg/m

3

100 µg/m

3

Při překročení uvedeného hodinového průměru koncentrace ve 3 po sobě následujících hodinách Při překročení 24hodinového průměru koncentrace ve dvou po sobě následujících dnech

Regulační prahové hodnoty pro oxid siřičitý, oxid dusičitý a částice PM10 SO2 oxid siřičitý

500 µg/m

3

NO2 oxid dusičitý

400 µg/m

3

PM10 částice

150 µg/m

3

Při překročení uvedeného hodinového průměru koncentrace ve 3 po sobě následujících hodinách Při překročení 24hodinového průměru koncentrace ve třech po sobě následujících dnech

Informativní a varovná prahová hodnota pro troposférický ozon Informativní prahová hodnota O3 Varovná prahová hodnota O3

180 µg/m

3

240 µg/m

3

Při překročení hodinové koncentrace Při překročení hodinové koncentrace

Všechny výše uvedené úrovně znečištění ovzduší se vztahují na standardní podmínky - objem přepočtený na teplotu 293,15 K a normální tlak 101,35 kPa. Zdroj: Příloha č. 6 k zákonu č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší

[email protected]



4.3 Ukončení smogové situace Smogová situace je ukončena, pokud na žádné měřicí lokalitě reprezentativní pro úroveň znečištění v oblasti minimálně 100 km2 není překročena žádná prahová hodnota, přičemž

tento stav trvá nepřetržitě alespoň 12 hodin a na základě meteorologické předpovědi není očekáváno obnovení meteorologických podmínek podmiňujících smogovou situaci

v průběhu 48 hodin následujících po poklesu úrovní znečištění pod prahové hodnoty.Časový

interval 12 hodin se zkracuje až na 3 hodiny v případě, že meteorologické podmínky nelze

označit jako podmiňující smogovou situaci a podle meteorologické předpovědi je téměř vyloučeno, že v průběhu nejbližších 48 hodin takové podmínky opět nastanou.

5 Měřicí stanice pro vyhodnocení imisní situace v Mostě Pro zpracování této zprávy o imisní situaci v Litvínově byla použita data z měřicí stanice Most

AIM ČHMÚ v ulici U Stadionu – tabulka č. 5 a obrázky č. 4–6.

V tabulce č. 4 jsou uvedeny základní údaje o měřicí stanici včetně měřených škodlivin. Měřicí stanice se řadí mezi tzv. stanice pozaďové.

Pozaďové stanice jsou stanice umístěné v nezatížených lokalitách a měří pozadí regionů,

měst a průmyslových oblastí. Rozhodujícím kritériem pro pozaďovou stanici je skutečnost,

že stanice není přímo ovlivněna žádným zdrojem znečištění ovzduší. Přirozené imisní pozadí

se v ovzduší vyskytuje nezávisle na lokálních antropogenních zdrojích. Poloměr reprezentativnosti stanice se zde liší podle typu oblasti: • •

u stanic městských a předměstských: více než 1–1,5 km,

u stanic venkovských: více než 5 až cca 60 km (v ČR se většinou pohybuje od 10 do 20 km) [4].

[email protected]


Vyhodnocení imisní situace v Mostě za rok 2014 Obrázek 4: Umístění měřicí stanice ČHMÚ v Mostě

Zdroj: www.mapy.cz – č. 1 - ČHMÚ Most; č. 2 pro hodnocení kvality ovzduší v Mostě

stanice ZÚ Most, jejíchž dat bylo rovněž využíváno

Obrázek 5: Měřicí stanice Most AIM ČHMÚ

Zdroj: www.mapy.cz

[email protected]



5.1 Charakteristika měřicí stanice AIM ČHMÚ v Mostě Tabulka 5: Charakteristika měřicí stanice AIM ČHMÚ v Mostě Kód lokality:

Základní údaje

UMOM

Název:

Most

Vlastník:

Český hydrometeorologický ústav

Okres:

Most

Stát: Kraj:

Obec (ZÚJ): Zkratka:

Česká republika Ústecký Most

Klasifikace

B/U/R

EOI - typ stanice:

pozaďová

EOI - charakteristika zóny:

obytná

EOI - typ zóny: Ekosystémy:

městská

EOI B/R - podkategorie:

Adresa lokality (nepovinné)

U Stadionu Most

Správce lokality, adresa

ČHMÚ - pob. Ústí n/Labem Pošt. přihrádka 2 40011 Ústí n/Labem

Lokalizace

Tel.: 472706057

Fax:.: 472706024

E-mail: [email protected]

Zeměpisné souřadnice:

50° 30´ 37.312" sš 13° 38´ 42.980" vd

Terén:

rovina, velmi málo zvlněný terén

Nadmořská výška:

Krajina:

Reprezentativnost: Umístění

221 m

Doplňující údaje

část zastavěná, část nezastav. plocha, okraj obcí

oblastní měřítko - městské nebo venkov (4-50 km)

Na otevřené rovné travnaté ploše(vedle asfalt. povrch) mezi sídlištěm a stadionem uprostřed města. Kód

UMOMA

UMOMD

UMOMP

Datum vzniku: 12.08.1992

Měřené znečišťující látky: Zdroj: ČHMÚ, fotografie ECM [email protected]

Typ

Seznam měřicích programů:

Automatizovaný měřicí program Měření PD

Měření PAHs

Vznik a zánik měřicího místa:

Datum zániku:

NO2, O3, PM10, PM2,5, NOx, NO2, NO, BTX (benzen, toluen, xyleny)


Vyhodnocení imisní situace v Mostě za rok 2014 Obrázek 6: Měřicí stanice Most AIM ČHMÚ – bližší pohled

Zdroj: www.mapy.cz

6 Vyhodnocení imisní situace za rok 2014 6.1 Oxid siřičitý, oxid uhelnatý Oxid siřičitý a oxid uhelnatý nepředstavují již po několik let významnou škodlivinu pro zdraví

obyvatel Mostecka. Koncentrace těchto znečišťujících látek byly v uplynulých letech velice nízké a ani v celé České republice nedochází k mimořádným navýšením jejich koncentrací. Proto již nejsou tyto polutanty na stanici Most ČHMÚ sledovány. 6.1.1 SO2 – oxid siřičitý Oxid siřičitý není od roku 1997, kdy došlo k odsíření velkých zdrojů emisí oxidů síry (průmyslové podniky, hnědouhelné elektrárny), škodlivinou, jež by závažně ohrožovala zdraví obyvatel, ačkoliv v lokalitách, kde je soustředěno více malých spalovacích zdrojů, jimiž

jsou zejména domácí topeniště, je riziko zvyšování SO2 podstatně vyšší. Ani nový zákon o ochraně ovzduší (zákon č. 201/2012 Sb.) neumožňuje v případě fyzických osob vstupovat

[email protected]



do domácností za účelem kontroly lokálních topenišť a vytápění nekvalitním palivem, které je pro mnoho lidí nejpřijatelnějším řešením zejména z finančního hlediska. Úřady mohou i bez vstupu do obydlí zkontrolovat pouze přípustnou tmavost kouře. 6.1.2 CO – oxid uhelnatý Oxid uhelnatý v současné době také nepředstavuje nebezpečí pro zdraví obyvatel, a to nejen

na Mostecku. Naměřené maximální hodnoty 8hodinové koncentrace v posledních letech byly významně nízké, hluboko pod limitní hodnotou 10 000 μg/m3.

6.2 H2S – sulfan (dříve sirovodík) V roce 2010 byl odstaven analyzátor sulfanu na měřicí stanici Most ZÚ, koncentrace tohoto polutantu jsou nyní měřeny pouze na stanici Litvínov ZÚ.

Pachová zátěž sulfanu se dotýká téměř celého regionu Mostecka, nejvíce jsou ovlivněna

zejména města Most a Litvínov. Od srpna roku 2013 byl pro poruchovost odstaven

analyzátor H2S na měřicí stanici ZÚ v Litvínově a byl zprovozněn až v září 2014: ze 17 520

půlhodin v daném roce byly měřeny hodnoty sulfanu pouze ve 4 231 půlhodině, což činí pouze 24 % z celého množství. Proto tato zpráva nehodnotí vývoj sulfanu v letech 2013 a 2014, pouze je pro ilustraci přiložena tabulka s průběhem ročních průměrů od roku 2006 do roku 2012 (tabulka č. 6).

Stanovená hodnota sulfanu pro ochranu proti obtěžování zápachem, tzv. půlhodinový hygienický limit činí 7 μg/m3 (dle tabulky referenčních koncentrací vydané Státním

zdravotním ústavem [5]), bývá však často mnohonásobně překračován. Tabulka 6: Průměrné roční koncentrace H2S na měřicí stanici Litvínov ZÚ

rok H2S μg/m3

2006 4,1

2007 2,8

2008 2,8

2009 5,7

2010 13,5

2011 4,2

2012 6,0

2013 -

Půlhodinový hygienický limit - 7 μg/m Pozn.: Tabulka průměrných ročních koncentrací sulfanu z měřicí stanice Litvínov ZÚ je uvedena pro zdokumentování vysokých koncentrací této škodliviny v sledované oblasti. 3

Zdroj: Zpracovalo ECM na základě neverifikovaných dat ZÚ Ústí nad Labem [email protected]



Ve své akutní formě je otrava sulfanem hlavně výsledkem účinků na nervový systém.

Při koncentracích 15 mg/m3 a vyšších vyvolává sulfan zánět spojivek. K vážnému poškození

očí dochází při koncentracích sulfanu 70 mg/m3. Při ještě vyšších koncentracích

(nad 225 mg/m3, tj. nad 150 ppm) sulfan paralyzuje čichové vnímání tak, že zápach přestává

působit jako varovný signál.

6.3 NOx, NO2 a NO – oxidy dusíku, oxid dusičitý a oxid dusnatý Rok 2014 přinesl mírný nárůst ročního průměru NO2. Rozdíl nespočíval ani tak v počtu hodin

spadajících do hladiny nejvyššího naměřeného indexu kvality ovzduší (tzn. indexu č. 4), ale spíše v přesunutí hodinových koncentrací z hodnot v indexu č. 1 do hodnot v indexu č. 2.

(viz tabulka č. 13). Nejvýše vystoupila hodinová koncentrace dne 13.03.2014, kdy dosáhla hodnoty 116,4 μg/m3 (v roce 2013 hodnoty 107 μg/m3 , v roce 2012 99,8 μg/m3). Index č. 1

(hodnoty do 25 μg/m3) byl zaznamenán v 59,74 % (v předešlém roce 62,98 %), nejvyšší denní

průměr činil 56,9 μg/m3 (stejně jako v roce 2012), v roce 2013 to bylo 54,3 μg/m3. Průběh

ročních koncentrací NO2 od roku 2006 je zaznamenán v tabulce č. 7.

Zdrojem oxidů dusíků jsou ve velké míře spalovací procesy, zejména spalování fosilních paliv a doprava, která v současné době představuje nejvyšší míru znečištění ovzduší.

Tabulka 7: Průměrné roční koncentrace NO2 na měřicích stanicích v Mostě v letech 2006 -2014

rok NO2 – AIM μg/m3 NO2 – ZÚ μg/m3

2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 27,5

23,9

24,4

23,8

26,5

25,1

23,7

20,8

10,4

8,6

6,3

-

-

-

2013 23,1

2014 24,1 -

Hodinový imisní limit pro ochranu zdraví – 200 μg/m – max. 18x za rok 3 Roční imisní limit pro ochranu zdraví – 40 μg/m 3 Informativní prahová hodnota – 200 μg/m – ve třech po sobě následujících hodinách 3 Regulační prahová hodnota – 400 μg/m – ve třech po sobě následujících hodinách 3

Zdroj: Zpracovalo ECM na základě neverifikovaných dat ČHMÚ a ZÚ Ústí nad Labem

Průměrné hodinové a denní koncentrace oxidů dusíku jsou uvedeny v grafech č. 6 a 7. [email protected]



Graf 7: Průměrné hodinové koncentrace NOx, NO2 a NO na měřicí stanici Most ČHMÚ za rok 2014

Zdroj: Zpracovalo ECM na základě neverifikovaných dat ČHMÚ

Graf 8: Průměrné denní koncentrace NOx, NO2 a NO na měřicí stanici Most ČHMÚ za rok 2014


[email protected]



Roční chod denních i hodinových koncentrací (grafy č. 6 a 7) vykazuje podobný trend, a sice

nízké hodnoty v letním období a vyšší na počátku i na konci roku, přičemž při sledování denních koncentrací (graf č. 7) je patrné významnější zvýšení spíše na počátku roku. Poznámka:

Označení NOX je souhrnné označení zejména pro oxid dusný a oxid dusičitý i některé další

oxidy dusíku. Pro sledování kvality venkovního ovzduší jsou důležité hlavně oxid dusičitý NO2

a oxid dusný NO, které jsou považovány za škodliviny.

6.4 O3 – přízemní ozon U hodnocení přízemního ozonu lze konstatovat příznivý trend poklesu ročního průměru. V hodnoceném roce byl naměřený roční průměr nejnižší za celé sledované období od roku 2006. Hodinové maximum 175,6 μg/m3 je výrazně nižší než hodinové maximum roku 2013

(198,3 μg/m3), roční průměr se snížil o 3,4 μg/m3. Hodnota nad 180 μg/m3 nebyla naměřena

ani v jedné hodině.

Pro srovnání max. hodnoty z předcházejících ročních cyklů: 2008 – 155 μg/m3 2009 – 190,9 μg/m3 2010 – 217,9 μg/m3 2011 - 180,1 μg/m3 2012 - 178,9 μg/m3 2013 - 198,3 μg/m3 V tabulce č. 8 jsou uvedeny průměrné roční koncentrace ozonu na měřicích stanicích

v Mostě. Od roku 2006 až do roku 2009 docházelo každým rokem k poklesu průměrné roční

hodnoty, následující roky od roku 2010 představovaly zvýšení a mírné kolísání s minimem v posledním hodnoceném roce.

[email protected]



Cílový imisní limit pro přízemní ozon je stanoven na 120 μg/m3 v 8hodinovém klouzavém

průměru (viz tabulka č. 2). Maximální tolerovaný počet překročení je 25x za 3 roky. K překročení došlo v roce 2014 celkem 111x, v roce 2013 140x a v roce 2012 122x. Celkový počet překročení ve 3 letech dosáhl množství 373.

8hodinový klouzavý průměr byl překročen 2x v dubnu, v květnu 17x, v červnu 26x, v průběhu července došlo k 62 překročením a 4x bylo zaznamenáno překročení v srpnu.

Tabulka 8: Průměrné roční koncentrace O3 na měřicích stanicích v Mostě v letech 2006-2014

rok O3 – AIM μg/m3 O3 – ZÚ μg/m3

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

38,6

41,4

46,1

38,9

-

-

-

-

-

52,3

51,3

47,9

47,0

49,9

47,1

49,0

45,7

42,3

Maximální denní 8hodinový klouzavý průměr – 120 μg/m – max. 25x průměr za 3 roky 3 Informativní prahová hodnota – 180 μg/m 3 Regulační prahová hodnota – 240 μg/m 3


Zvýšené hodnoty ozonu jsou typické pro letní období s vysokým slunečním zářením, někdy se však objevují i v jiných měsících (viz grafy č. 8 a 9).

Graf 9: Průměrné hodinové koncentrace ozonu na měřicí stanici Most ČHMÚ za rok 2014

Zdroj: Zpracovalo ECM na základě neverifikovaných dat ČHMÚ [email protected]


Vyhodnocení imisní situace v Mostě za rok 2014 Graf 10: Průměrné denní koncentrace ozonu na měřicí stanici Most ČHMÚ za rok 2014


Vysoké koncentrace této škodliviny jsou o to nebezpečnější, že se vyskytují právě v období, kdy vysoké teploty a sálající slunce přímo vybízejí k venkovním aktivitám včetně koupání.

Zvýšené koncentrace ozonu negativně ovlivňují dýchací cesty. Kromě respiračních potíží způsobuje ozon také dráždění očí, bolest hlavy, únavu, nespavost i nevolnost.

Vysoké množství přízemního ozonu v ovzduší má nepříznivý vliv i na vegetaci. Dochází k oslabení vitality rostlin, k poškození listů i jehličí, může být narušena odolnost vůči dalším stresovým faktorům.

6.5 Prachové částice PM10 a PM2,5 Měřicí stanice Most ČHMÚ umožňuje také měření prachových částic. Polétavý prach (zkratka

PM odvozena z anglického "particulate matter") označuje mikročástice o velikosti několika mikrometrů (µm). Částice mají označení podle velikosti (viz obrázek č. 7). U zkratky PM se setkáváme s indexy 10, 2,5 a 1. Indexy značí velikost částic. Částice, které projdou

velikostně-selektivním vstupním filtrem vykazujícím pro aerodynamický průměr 10 μm

[email protected]



odlučovací účinnost 50 % se označují PM10, částice, které projdou velikostně-selektivním vstupním

filtrem vykazujícím pro aerodynamický průměr 2,5 μm odlučovací účinnost 50 % se označují

PM 2,5. Účinek částic na lidské zdraví závisí na jejich velikosti, tvaru a chemickém složení. Čím

menší částice jsou, tím více mohou být nebezpečné, mohou se usazovat v průduškách a způsobovat zdravotní problémy. Větší částice se zachycují na nosní sliznici, částice PM10

ale procházejí přes horní cesty dýchací až do plic a průdušek, PM2,5 mohou doputovat až

do plicních sklípků. Prachové částice zvyšují celkovou nemocnost i úmrtnost, mají vliv zejména na onemocnění srdce a cév, snížení plicní funkce a zkrácení délky života.

Mezi nejvýznamnější zdroje prachu patří spalovací procesy, doprava, těžební činnost, tavení rud a kovů, také zemědělská činnost a odnos částic půdy větrem z ploch bez vegetačního

pokryvu. Pro PM10 je tak stanoven denní i roční imisní limit a pro PM2,5 pouze roční imisní

limit. Imisní limity na ochranu zdraví lidí jsou uvedeny v příloze č. 1 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší.

Obrázek 7: Polétavý prach PM10, PM2,5

Zdroj: http://www.cistenebe.cz/index.php/slovnicek-pojmu/13-poletavy-prach-pm10-pm25-pm10 [email protected]



6.5.1 PM10 V tabulce č. 9 jsou uvedeny průměrné roční koncentrace prachových částic PM10 od roku

2006. Je zde patrné, že od roku 2008 do 2011 docházelo k postupnému nárůstu koncentrací. Následně, v roce 2012 a následně i 2013 došlo k poklesu ročního průměru, avšak sledovaný

rok 2014 se projevil mírných zvýšením. K překročení 24hodinového imisního limitu

(50 μg/m3) došlo v roce 2014 v 64 případech, což znamená zvýšení oproti roku 2013

o 16 překročení. Stanovený povolený limit (35 povolených překročení) byl tak přestoupen v 29 případech.

Tabulka 9: Průměrné roční koncentrace PM10 na měřicích stanicích v Mostě letech 2006-2014

rok PM10 – AIM μg/m3 PM10 – ZÚ μg/m3

2006 41,2

2007 31,0

2008 29,3

2009 31,6

2010 35,9

2011 38,2

2012 32,9

2013 31,4

2014 32,6

27,1

24,1

21,3

22,6

24,3

25,4

-

-

-

Denní imisní limit pro ochranu zdraví – 50 μg/m – max. 35 za rok 3 Roční imisní limit pro ochranu zdraví – 40 μg/m 3 Informativní prahová hodnota – 100 μg/m 3 Regulační prahová hodnota – 150 μg/m Zdroj: Zpracovalo ECM na základě neverifikovaných dat ČHMÚ a ZÚ Ústí nad Labem 3

Nejvyšší 24hodinový průměr 99,0 μg/m3 byl naměřen 31.12.2014, tedy posledního dne roku,

pravděpodobně i v souvislosti se silvestrovskými oslavami, jež jsou doprovázeny ohňostroji

a podobnými efekty. V předcházejících letech byla naměřena v různých termínech tato denní

maxima: rok 2013 – 132,1 μg/m3, rok 2012 – 139,6 μg/m3, rok 2011 – 160 μg/m3

a dokonce hodnota 217,9 μg/m3 v roce 2010.

Maximální hodinová hodnota ve sledovaném roce dosáhla dne 11.06.2014 378 μg/m3 (v roce

2013 to bylo 429 μg/m3, a to hned v první hodině nového roku), 5x vystoupila hodinová hodnota nad 180 μg/m3.

Ze všech sledovaných škodlivin dosahuje právě prach stále nejvyšších indexů kvality ovzduší,

až č. 6 (viz tabulka č. 13 indexy kvality ovzduší dle ČHMÚ ) a snižuje často celkovou kvalitu ovzduší až na velmi špatnou – ovzduší zdraví škodlivé. [email protected]



Vývoj průměrných hodinových a denních koncentrací prachových částic PM10 za rok 2014 je zaznamenán v grafech č. 10 a 11.

Graf 11: Průměrné hodinové koncentrace PM10 na měřicí stanici Most ČHMÚ za rok 2014


Graf 12: Průměrné denní koncentrace PM10 na měřicí stanici Most ČHMÚ za rok 2014


[email protected]



Každoročně bývají nejvýraznější prachové epizody zaznamenány v počátku a na konci roku, v tomto roce však nebyly v uvedených obdobích evidovány tak výrazně zvýšené hodnoty jako

tomu bývá v jiných letech, zejména v grafu hodinových koncentrací je tento roční chod

koncentrací nepatrný. To však nemění nic na tom, že ke krátkodobému zvyšování koncentrací dochází nepravidelně v průběhu celého roku a ke značnému kolísaní hodnot dochází i v průběhu jednotlivých dní.

6.5.2 PM2,5 Od roku 2011 disponuje Ekologické centrum Most rovněž hodnotami PM2,5, jež jsou

získávány přes FTP schránku ze stanice Most ČHMÚ. Jedná se o jemné částice o průměru

2,5 μm. Zatímco částice PM10 končí svou cestu v plicích a v průduškách, částice PM2,5 mohou doputovat až do plicních sklípků a způsobit zdravotní komplikace mechanickým poškozováním orgánů. Na drobné prachové částice se mohou vázat jedovaté a karcinogenní látky, které se spolu s prachem dostávají do organizmu a způsobují další zdravotní problémy.

Nadměrné vdechování částic podporuje rozvoj plicních chorob, poškození nenarozených dětí již v prvním měsíci těhotenství, častější onemocnění dýchacích cest u dětí, ve vyšším věku

zvyšuje počet onemocnění cukrovkou, vysokým krevním tlakem a různými srdečními onemocněními.

Mezi nejvýznamnější zdroje prachu patří spalovací procesy, automobilová doprava, těžební

činnost, tavení rud a kovů, také zemědělská činnost a odnos částic půdy větrem z ploch bez vegetačního pokryvu.

V tabulce č. 10 jsou uvedeny průměrné roční koncentrace PM2,5 (převzaté až do roku 2011

z tabelárních ročenek ČHMÚ). Po počátečním mírném poklesu došlo v roce 2011 k podstatnému zvýšení průměrné roční koncentrace oproti předešlému poslednímu

měřenému roku (2009). Od tohoto roku dochází opět k mírným ročním poklesům koncentrací a na rozdíl od prachových částic PM10 vykazují částice PM2,5 mírné snížení

ročního průměru. [email protected]


Vyhodnocení imisní situace v Mostě za rok 2014 Tabulka 10: Průměrné roční koncentrace PM2,5 na měřicí stanici v Mostě

rok PM2,5 – AIM μg/m3

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

25,6*

16,6*

17,3*

18*

-

24,7*

23,3

23,0

22,7

* data byla převzata z tabelárních ročenek 2006–2011 ČHMÚ 3 Roční imisní limit pro ochranu zdraví – 25 μg/m


U prachových části PM2,5 zatím stále není definována prahová koncentrace, pod kterou by

částice neměly prokazatelné účinky na lidské zdraví. Denní ani hodinový imisní limit dle legislativy o ochraně ovzduší nebyl pro jemné částice PM2,5 dosud stanoven, hodnota

ročního cílového imisního limitu pro PM2,5 je 25 μg/m3 a ta byla překročena naposledy v roce 2006.

Graf 13: Průměrné hodinové koncentrace PM2,5 na měřicí stanici Most ČHMÚ za rok 2014


V grafu č. 12 a 13 jsou uvedeny průměrné hodinové a denní koncentrace PM2,5 na měřicí stanici ČHMÚ v Mostě za rok 2014. I zde, stejně jako u PM10, není patrný obvyklý roční chod

[email protected]



hodinových koncentrací. Vyšší hodnoty jsou zaznamenány od počátku roku do března,

následně dochází k jejich poklesu a počátkem měsíce června ke zvýšení (pro tuto dobu netypickému), jež se projevuje až do září. V říjnu pak hodnoty klesají a v nastaveném trendu

tak zůstávají až do konce roku. Při sledování denních koncentrací je trend zvyšování koncentrací v době počátku a konce roku již patrný, s vyššími průběhy hodnot na počátku roku (od ledna do počátku března).

Graf 14: Průměrné denní koncentrace PM2,5 na měřicí stanici Most ČHMÚ za rok 2014


6.6 Aromatické uhlovodíky Na měřicí stanici Most ČHMÚ jsou kromě benzenu a toluenu pravidelně zaznamenávány také

hodnoty dalších aromatických uhlovodíků jako je ethylbenzen, p-xylen, m-xylen, o-xylen. Jejich koncentrace bývají zpravidla minimální nebo nulové, proto se jejich hodnocením zpráva dále nezabývá.

Benzen je velmi toxický akutně i chronicky. Při dlouhodobé expozici může způsobovat leukémii. Negativní je i jeho příspěvek ke vzniku fotochemického smogu. Hlavním zdrojem emisí benzenu do

[email protected]



atmosféry jsou výfukové plyny automobilu, dále emise způsobené těkáním benzinu z palivové nádrže nebo během tankování. Další významné úniky pocházejí z chemického průmyslu, rafinerií ropy a plynu a ze spalování paliv (uhlí, oleje). Uvolňuje se při procesech v koksárenských pecích, těžbě

a zpracování neželezných rud, zpracování dřeva, těžbě uhlí a výrobě textilu. Značné koncentrace

benzenu se vyskytují také v cigaretovém kouři. Přirozené zdroje benzenu, jako jsou výbuchy sopek nebo lesní požáry, jsou nevýznamné ve srovnání se zdroji antropogenními.

Toluen patří stejně jako benzen do skupiny arenů (aromatických uhlovodíků). Je to hořlavá

kapalná látka, se vzduchem tvoří výbušnou směs. Je součástí řady lepidel, ředidel, rozpouštědel, barev a laků. Pro lidské zdraví je velice nebezpečný a v barvách je postupně nahrazován.

Možnými zdroji znečištění jsou chemický průmysl (nitrace fenolu, destilace uhelného dehtu),

strojírenství (rozpouštědlo), zpracování plastických hmot, gumárenství, výroba laků, výroba papíru a lepenky. Páry toluenu působí narkoticky, způsobují bolesti hlavy, žaludeční nevolnost, dráždění očí a dýchacích cest. Toluen odmašťuje a dráždí pokožku, kterou se také vstřebává [6].

V tabulce č. 11 jsou uvedeny průměrné roční koncentrace benzenu a toluenu v letech

2006-2014. Po poklesu ročního průměru v roce 2011 se průměrná roční koncentrace ustálila na 0,4 μg/m3. Nejvyšší průměrná roční koncentrace ve sledovaném období posledních 8 let byla

zaznamenána v roce 2006. Veškeré průměrné roční hodnoty benzenu od roku 2006 však dostatečně splnily předepsaný roční imisní limit, stanovený na 5 μg/m3 . Pro srovnání: v roce

1997 byla průměrná roční hodnota na této stanici 3 μg/m3. Čichový práh (minimální

koncentrace, která vyvolá čichový vjem u 50 % zkoumaných osob) je u benzenu 8,6 µg/m3. Na

rozdíl od stagnujícího benzenu, hodnoty toluenu neparně stouply (o jednu desetinu hodnoty) a vrátily se tak k hodnotám průměrů z let 2010 a 2011, tj. 0,5 µg/m3.

Tabulka 11: Průměrné roční koncentrace benzenu a toluenu na měřicí stanici Most ČHMÚ v letech 2006-2014

rok Benzen μg/m3 Toluen μg/m3

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

0,9

0,6

0,6

0,6

0,5

0,5

0,4

0,4

0,5

1,7

1,2

1,2

1,3

Benzen: roční imisní limit pro ochranu zdraví – 5 μg/m

1,1

0,4

0,4

0,4

0,4

3




Z grafu č. 14 lze odvodit nepatrný náznak zvýšených hodinových koncentrací benzenu a toluenu zejména v zimních a jarních měsících, ale nejedná se o žádné významné periody. Benzen se v 95 % hodin držel v hodnotách do 1 μg/m3 včetně (v roce 2013 93 %) a ve 0,2 %

(19 hodin) byly koncentrace vyšší než 2 μg/m3 (v r. 2013 0,3 % a počet 23 hodin). Hodinové

maximum dosáhlo dne 16.02.2014 13,1 μg/m3 (v předcházejícím roce 4,3 μg/m3). Nulová hodnota toluenu byla zaznamenána v 60 % měřených hodin, což je zhoršení oproti roku 2013 o 5 %, hodnota 1 μg/m3 činila 32,6 % z naměřených hodin (v loňském roce 30 %),

nad 2 μg/m3 se koncentrace vyšplhaly v 1,4 % (v roce 2013 1,13 %).

Graf 15: Průměrné hodinové koncentrace benzenu a toluenu na měřicí stanici Most ČHMÚ za rok 2014


Z grafu č. 15 lze odvodit zvýšení denních koncentrací benzenu zejména v zimních a jarních

měsících, vývoj denních koncentrací toluenu v průběhu roku je vyrovnaný. V hodinových průbězích je znát charakteristické mírné zvýšení koncentrací na počátku i v konci roku.

[email protected]


Vyhodnocení imisní situace v Mostě za rok 2014 Graf 16: Průměrné denní koncentrace benzenu a toluenu na měřicí stanici Most ČHMÚ za rok 2014


7 Smogové situace v Ústeckém kraji v roce 2014 V roce 2014 nebyla pro Ústecký kraj vyhlášena žádná smogová situace. Pro srovnání - v roce 2013 byly v souladu se zněním zákon o ochraně ovzduší č. 201/2012 vyhlášeny tyto smogové situace: 1

2

3

4

vyhlášení smogové situace pro prach PM10

23.01.2013

02,08 hod

zrušení smogové situace

29.01.2013

21,21 hod

vyhlášení smogové situace pro ozon O3

18.06.2013

15,50 hod


20.06.2013

22,15 hod


27.07.2013

15,46 hod


29.07.2013

05,42 hod


03.08.2013

13,49 hod


04.08.2013

08,45 hod

[email protected]



Smogová situace je definována překročením informativních, regulačních nebo varovných

prahových hodnot pro vybrané znečišťující látky: oxid siřičitý (SO2), oxid dusičitý (NO2), prachové částice (PM10) a ozon (O3).

Nové znění zákona o ochraně ovzduší definuje v §10 smogovou situaci takto: Smogová situace je stav mimořádně znečištěného ovzduší, kdy úroveň znečištění oxidem siřičitým, oxidem dusičitým, částicemi PM10 nebo troposférickým ozónem překročí některou z prahových hodnot uvedených v příloze č. 6 k tomuto zákonu za podmínek uvedených v této příloze. Nový zákon přinesl změnu také v délce trvání překročených prahových hodnot podstatných pro vyhlášení smogové situace, což mohlo být důvodem pro výši počtu vyhlášení smogových situací pro troposférický ozon O3 v roce 2013 a rovněž i pro snížení počtu smogových situací vyhlášených pro prach PM10:

a) Zatímco dříve docházelo k vyhlašování signálu upozornění (nyní vyhlášení smogové situace) pro troposférický ozon až při překročení zvláštních imisních limitů ve třech hodinách po sobě, podle nového zákona je vyhlášena smogová situace pro ozon již při samotném překročení informativní prahové hodnoty, tj. 180 µg/m3.

b) Pro prachové částice je nyní stanovena hranice pro vyhlášení smogové situace až při překročení 24hodinové průměru 180 µg/m3 ve dvou po sobě následujících dnech

(tedy klouzavá 24hodinová průměrná koncentrace PM10 byla překročena ve 25

po sobě následujících hodinách), zatímco před vydáním zákona č. 201/2012 Sb. bylo rozhodující pouhé překročení 24hodinového průměru. [9]

7.1 Doporučení obyvatelům při vyhlášení smogové situace Doporučení obyvatelům při vyhlášení smogové situace vydává ČHMÚ na svých webových stránkách www.chmi.cz.

[email protected]



Od března 2013 je nově zprovozněn Systém integrované výstražné služby (SIVS) v podobě mapy meteorologických výstrah – pro počasí, vodu a ovzduší zde:

http://www.chmi.cz/files/portal/docs/meteo/om/zpravy/index.html. V následujícím přehledu jsou uvedena stručná doporučení při překročení informativních a regulačních prahových hodnot od ČHMÚ na příkladu překročení koncentrací částic PM10.

7.1.1 Doporučení při překročení informativních prahových hodnot Informace pro veřejnost: Osobám s chronickými dýchacími potížemi, srdečním onemocněním, starším lidem a malým dětem se při překročení informativní prahové

hodnoty – např. 24hodinového klouzavého průměru suspendovaných částic PM10 100 µg/m3

– doporučuje zdržet se při pobytu pod širým nebem zvýšené fyzické zátěže spojené se zvýšenou frekvencí dýchání. U dospělých osob bez zdravotních potíží nejsou nutná žádná omezení.

Žádáme řidiče automobilů, aby pokud možno nevyjížděli, neboť emise z automobilů

se významně podílejí na zvýšených koncentracích suspendovaných částic PM10 a oxidu dusičitého.

Podrobné aktuální informace o kvalitě ovzduší jsou k dispozici na internetových stránkách ČHMÚ www.chmi.cz, záložka Ovzduší. Každou hodinu jsou doplňovány 1hodinové průměrné

koncentrace automaticky měřených škodlivin a hodnoty doprovodných meteorologických

prvků. Aktualizovány jsou rovněž vícehodinové průměrné koncentrace škodlivin, vypočtené

z 1hodinových koncentrací. Předpověď rozptylových podmínek je součástí předpovědí počasí pro ČR a jednotlivé kraje, viz www.chmi.cz, záložka Počasí.

7.1.2 Doporučení při překročení regulačních prahových hodnot Osobám s chronickými dýchacími potížemi, srdečním onemocněním, starším lidem a malým

dětem se při překročení regulační prahové hodnoty – např. 24hodinového klouzavého průměru suspendovaných částic PM10 150 mikrogramů/m3, doporučuje omezit pobyt [email protected]



pod širým nebem. Dospělým osobám bez zdravotních potíží se doporučuje zdržet

se při pobytu pod širým nebem zvýšené fyzické zátěže, spojené se zvýšenou frekvencí dýchání.

Žádáme řidiče automobilů, aby pokud možno nevyjížděli, neboť emise z automobilů

se významně podílejí na zvýšených koncentracích suspendovaných částic PM10 a oxidu dusičitého.

Podrobné aktuální informace o kvalitě ovzduší jsou k dispozici na internetových stránkách ČHMÚ www.chmi.cz , záložka Ovzduší. Každou hodinu jsou doplňovány 1hodinové průměrné

koncentrace automaticky měřených škodlivin a hodnoty doprovodných meteorologických

prvků. Aktualizovány jsou rovněž vícehodinové průměrné koncentrace škodlivin, vypočtené z 1hodinových koncentrací. Předpověď rozptylových podmínek je součástí předpovědí počasí pro ČR a jednotlivé kraje, viz www.chmi.cz, záložka Počasí.

7.1.3 Doporučení SZÚ pro citlivé skupiny obyvatel Před vznikem smogové situace doporučuje Státní zdravotní ústav (SZÚ) obyvatelům posílení

imunity vlastního organismu pomocí přísunu vitamínu C, E, A, dostatku spánku a eliminace stresů a vhodné kompenzace psychické a fyzické zátěže.

Při vzniku smogové situace by měli občané žijící a podnikající v zasažené lokalitě omezit množství vypouštěných škodlivin do ovzduší.

Doporučení (viz tabulka č. 12) jsou určena především citlivým skupinám obyvatel, pro které

může mít delší trvání "smogu" nepříznivé účinky na zdraví. Citlivou skupinou jsou děti,

včetně kojenců a vyvíjejícího se plodu, tedy těhotných žen. Dále sem patří starší lidé a osoby s chronickým onemocněním dýchacího ústrojí (astma, chronická obstrukční choroba plic)

a oběhového ústrojí a také lidé jinak oslabení (např. kombinací stresu, kouření, nevhodné výživy, lidé v rekonvalescenci, s oslabenou imunitou apod.) [7].

[email protected]


Vyhodnocení imisní situace v Mostě za rok 2014 Tabulka 12: Doporučení Státního zdravotního ústavu při vzniku smogové situace

Doporučení Státního zdravotního ústavu:

a) ke snížení expozice znečišťujícím látkám a ochraně zdraví: • •

Omezit pobyt venku, zejména v době mezi 6-10 a 16-20 hodinou.

Při pobytu venku nevyvíjet velkou fyzickou aktivitu, která by vedla ke zvýšené intenzitě

dýchání (fyzická práce, sport). •

Omezit větrání. Místnosti, kde se zdržují lidé, větrat krátce a intenzivně otevřením oken

na několik minut 3 - 4x denně, nezdržovat se v zakouřených místnostech. •

Zahájit včas a účinně léčbu při prvních příznacích onemocnění dýchacího ústrojí nebo jiných

obtíží.

a) ke snížení produkce znečišťujících látek v budovách i ve venkovním prostředí, aby nedocházelo ke zhoršování situace: •

Omezit provádění činností, které zhoršují kvalitu vzduchu v místnostech a zvyšují potřebu

větrání jako je kouření, různé práce s použitím barev, laků, lepidel, přípravků s organickými rozpouštědly, sprejů s hnacími plyny apod. • •

Nepoužívat krbová topeniště, nespalovat žádné materiály venku na otevřeném ohni.

Nikdy (nejen v době smogu) nespalovat v kamnech nebo kotlích odpady, zvláště plasty,

gumy, umělé tkaniny, lakované dřevo (tzv. bouračky) nebo mazací oleje. •

Dát přednost veřejné nebo pěší dopravě před autem (emise z automobilů se významně

podílejí na zvýšených koncentracích suspendovaných částic, oxidu dusičitého a dalších znečišťujících látek). •

Nepřetápět obytné místnosti, resp. zkusit snížit teplotu vytápění obytných místností alespoň

o 1 – 2 oC oproti obvyklé úrovni.

Zdroj: SZÚ, Smogová situace – co můžeme udělat, dostupné z: http://www.szu.cz/tema/zivotni-prostredi/smogovasituace-co-muzeme-udelat

[email protected]



8 Vyhodnocení kvality ovzduší v Mostě 8.1 Grafy úrovně znečištění Hodnoty v grafech vycházejí z orientačních indexů kvality ovzduší (viz tab. č. 13) stanovených ČHMÚ. V následujícím grafu úrovně znečištění (graf č. 16) je porovnáno procentuální zhodnocení kvality ovzduší v letech 2013 a 2014, pro srovnání je přiložen i graf č. 17 s vyhodnocením kvality ovzduší v roce 2012. Tabulka 13: Indexy kvality ovzduší dle ČHMÚ

Zdroj: ČHMÚ Graf 17: Porovnání znečištění ovzduší v Mostě v letech 2013 a 2014 dle indexů kvality ovzduší




Graf 18: Znečištění ovzduší v Mostě v roce 2012 dle indexů kvality ovzduší


Z porovnání indexů kvality ovzduší v letech 2013 a 2014 vyplývá, že u přízemního ozonu

i prachu PM10 došlo ke snížení počtu hodin (udáváno v %) s nejvyššími indexy kvality ovzduší, u ozonu dokonce nejvyšší dosažený index z roku 2013 (tj. index č. 5) v roce 2014 zcela chybí.

I přes toto snížení je v hodnoceném roce 2014 koncentrace prachových částic PM10 oproti roku 2013 mírně zvýšená, zatímco ozon vykazuje zlepšení ročního průměru, a to nejen v souvislosti s absencí indexu č. 5, ale také s přesunutím počtu hodinových koncentrací

z vyšších indexů do hodnot v hladině indexu č. 1. Nepatrné zhoršení lze pozorovat také

u oxidu dusičitého, kde ke zvýšení průměrné roční koncentrace přispělo přesunutí počtu

hodinových koncentrací z indexu č. 1 do hladin vyšších indexů, byť se jedná pouze o nepatrné rozdíly. Jediným polutantem, u nějž dosáhly koncentrace i nejvyššího indexu kvality ovzduší, tedy č. 6, se opětovně stal prach PM10 (5 hodin z celkových 8654). Prachové částice tak stále zůstávají (nejen pro oblast Mostecka) nejzávažnějším problémem znečištění ovzduší, s negativním dopadem na lidské zdraví i přírodu.

[email protected]



8.2 Souhrn průměrných ročních hodnot V následujícím přehledu jsou uvedeny v tabulce č. 14 průměrné roční hodnoty

vybraných sledovaných znečišťujících látek na měřicích stanicích ČHMÚ a ZÚ v Mostě v období 2006 až 2014. Zatímco v roce 2013 nedošlo ke zvýšení průměrných ročních

koncentrací u žádného měřeného polutantu, rok 2014 přinesl mírné zhoršení NO 2, PM 10 a toluenu. Zlepšení stavu bylo vykázáno u přízemního ozonu O 3 a prachových částic průměru 2,5 μm, beze změn zůstal roční průměr toluenu. Srovnání koncentrací v hodnocených 9 letech dokládá i graf č. 18.

Tabulka 14: Souhrn průměrných ročních hodnot polutantů od roku 2006–2014 na měřicí stanici Most ČHMÚ

μg/m3

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

H2S CO

2,5 557,8

3,8 436,7

4,1 430,9

6,3 -

-

-

-

-

-

SO2

NO2 - AIM NO2 - ZÚ O3 - AIM O3 - ZÚ

PM10 - AIM PM10 - ZÚ PM2,5 - AIM benzen toluen

12

27,5 20,8 52,3 38,6

41,2 27,1 25,6* 1,7 0,9

11,3

23,9 10,4 51,3 41,4

31 24,1 16,6* 1,2 0,6

9,4

-

-

24,4 8,6 47,9 46,1

23,8 6,3 47 38,9

26,5 49,9 -

1,2 0,6

1,3 0,6

1,1 0,5

29,3 21,3 17,3*

31,6 22,6 18*

* data převzata z tabelárních ročenek 2006–2011 ČHMÚ

35,9 24,3 -

-

-

25,1 47,1 -

23,7 49 -

0,4 0,5

0,4 0,4

38,2 25,4 24,7*

32,9 23,3

-

23,1 45,7

31,4 23,0 0,4 0,4

-

24,1 42,3

32,6 22,7 0,4 0,5


[email protected]


Vyhodnocení imisní situace v Mostě za rok 2014 Graf 19: Souhrn průměrných ročních hodnot na měřicí stanici Most ČHMÚ v období 2006–2014


8.3 Počet překročení PM10 na vybraných stanicích Tabulka č. 15 zpracovává a porovnává počty překročení denních průměrných koncentrací

PM10 nad denní imisní limit (50 μg/m3), který má stanovený počet překročení 35x za kalendářní rok na vybraných měřicích stanicích regionu – Litvínov ZÚ, Lom ČHMÚ

a Most ČHMÚ. Data překročení denních průměrných koncentrací PM10 byla použita z tabelárních ročenek ČHMÚ od roku 2006 – 2011. Pro rok 2012 až 2014 byla použita také neverifikovaná data z měřicích stanic Most ČHMÚ a Litvínov ZÚ.

[email protected]



Tabulka 15: Překročení denního imisní limitu u PM10 nad 50 μg/m u vybraných stanic v letech 2006–2014 3

Počty překročení denní průměrné koncentrace nad 50 μg/m3

Litvínov ZÚ

Lom ČHMÚ

Most ČHMÚ

2007

39

79

81

10

53

57

11

59

39

4

63

46

9

58

60

19

65

89

10*

48*

69*

9*

39*

48*

celkový součet:

1*

66*

64*

112,0

530,0

553,0

celkový průměr:

12,4

58,9

2006 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014

61,7

*neverifikovaná data ČHMÚ a ZÚ Ústí nad Labem Zdroj: Zpracovalo ECM na základě dat ČHMÚ a neverifikovaných dat ZÚ Ústí nad Labem

Z tabulky č. 15 je zřejmé, že v průběhu sledovaného období 2006 až 2014 nebyl na měřicí

stanici Most ČHMÚ ani v jednom roce splněn limit pro povolené překročení PM10, tj. 35 dní v roce. O nejvyšší překročení se jednalo v letech 2006 (překročeno o 46 dní) a 2011

(o 54 dní), po loňském poklesu počtu překročení se sledovaný rok 2014 opět výrazně zhoršil s počtem 29 překročení, což je 4. nejhorší příčka od roku 2006. Nejlépe se umístil rok 2008, kdy byl limit překročen jen o 4 dny.

Na měřicí stanici Most ČHMÚ jsou zaznamenávány od roku 2006 obvykle vyšší denní průměrné koncentrace než na ostatních vybraných stanicích, výjimku tvoří roky 2008, 2009 a 2014, kdy byly vyšší koncentrace naměřeny na měřicí stanici v Lomu.

[email protected]



V následujícím grafu č. 19 jsou zobrazeny počty překročení z tabelárního přehledu (tabulka č. 15) u vybraných stanic v období 2006 – 2014. Vysoký počet překročení ve všech letech je patrný u stanice Most ČHMÚ a Lom ČHMÚ.

Graf 20: Překročení denního imisní limitu u PM10 nad 50 μg/m u vybraných stanic v letech 2006–2014 3


8.4 Ukončení měření škodlivin – změna Státní imisní sítě ČHMÚ, pověřený MŽP, spravuje Státní imisní síť na území celé České republiky. V důsledku snižování nákladů na měření znečištění ovzduší a plánované inovace Státní imisní sítě (SIS)

byla dne 31.12.2012 ukončena měření škodlivin na vybraných stanicích na území České republiky. Stanice spravované pobočkou ČHMÚ Ústí nad Labem jsou uvedeny v tabulce č. 16.

Omezení měření se týká pouze lokalit, kde hodnoty koncentrací byly dlouhodobě pod hodnotami imisních limitů [8].

[email protected]



Tabulka 16: Přehled ukončených měření na vybraných stanicích spravovaných ČHMÚ Ústí nad Labem

Ukončení měření Přebuz

Horní Police Doksany

Radimovice

SO2 SO2

SO2

Cheb

SO2

Česká Lípa

SO2

Jablonec-město

SO2

Souš

SO2

Karlovy Vary Frýdlant-Údolí Liberec-město Chomutov Krupka

Měděnec

Rudolice v Horách Teplice

SO2

SO2

Ústí nad Labem – Kočkov Ústí nad Labem – město Valdek

SO2

NO2

NOX

CO

O3

BTX

PM10

PAH

PM10

NO2

SO2

Strojetice/Čeradice Most

NO

NO2

NO2 NO2

NO

NO2 NO2

NOX

NO

NO2

NOX

NO

NOX

NO

NO2

NO

NO2

NOX

NO

NO2

NOX

NO NO NO NO

NO

NO2 NO2 NO2 NO2

NO2

NOX

PAH CO

BTX

CO

NOX NOX NOX NOX

NOX

CO CO

O3 O3

Zdroj: ČHMÚ http://www.chmuul.org/aktuality/2013-01-zmeny_v_imisni_siti/

[email protected]



9 Závěr Z předložených grafů a tabulek lze vysledovat průběh znečištění jednotlivými znečišťujícími látkami, sledovanými na měřicí stanici Most ČHMÚ, a v tabulkách také vývoj znečištění

v období let 2006 až 2014. Zpráva o imisní situaci byla zpracována s využitím neverifikovaných dat z měřicí stanice Most ČHMÚ a částečným využitím hodnot ze stanic Most ZÚ, Litvínov ZÚ a Lom ČHMÚ.

Na rozdíl od roku 2013 přinesl rok 2014 mírné zvýšení koncentrací NO2, PM10 a toluenu. Mírnou kompenzací bylo snížení ročního průměru přízemního ozonu O3 a prachových částic

o průměru 2,5 μm a fakt, že oproti prvnímu hodnocenému roku 2006 byly v roce 2014 roční průměry všech polutantů nižší.

Z průměrných ročních koncentrací v letech 2006 až 2014 vyplývá, že u všech polutantů, kromě benzenu a toluenu docházelo v průběhu sledovaných let ke kolísání ročních hodnot

směrem nahoru i dolů s výjimkou benzenu a toluenu, jež až do roku 2013 vykazovaly pouze

trend snižování koncentrací bez návratu k vyšším hodnotám, ovšem v tomto sledovaném roce došlo ke zvýšení průměru u toluenu.

Tradičně zůstává nejdiskutovanějším a nejproblémovějším polutantem prach. Prachové

částice PM10 dosahují stále nejvyššího indexu kvality ovzduší (č. 6) a s vysokého počtu

překročení denního imisního limitu (50 μg/m3) oproti zákonem o ochraně ovzduší

povolenému počtu 35 překročení. Povolený limit byl překročen ve 29 dnech. Překročení zákonem povoleného počtu překročení navíc nastalo v roce 2014 již v jarním období, dne 15.03.2014, což je oproti rokům 2012 a 2013 velice brzo.

[email protected]



10 Zdroje [1] Salaš, P. (ed). Rostliny v podmínkách měnícího se klimatu. Lednice 20.- 21. 10. 2011, Úroda, vědecká příloha, 2011, s. 716 - 725, ISSN 0139-6013.

[2] Ministerstvo Životního prostředí, OZKO 2010. SDĚLENÍ odboru ochrany ovzduší MŽP o hodnocení kvality ovzduší – vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší na základě dat za rok 2010. Vystaveno 04.01.2012 [cit. 2013-02-25]. Dostupné z: <www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/vymezeni_oblasti/$FILE/OOO-OZKO_2010-

20120328.pdf>.

[3] Krajský úřad Ústeckého kraje. Ročenka životního prostředí Ústeckého kraje za rok 2011. Vystaveno

07.12.2012 [cit. 2013-02-25]. Dostupné z:

. [4] Český hydrometeorologický ústav – úsek ochrany čistoty ovzduší. ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY V ROCE 2011 [online]. 2014 [cit. 2015-01-26]. Dostupné z: .

[5] Státní zdravotní ústav. Referenční koncentrace vydané SZÚ (v μg/m ) - (podle § 45 zákona č. 86/2002 Sb., 3

o ochraně ovzduší z 15. 4. 2003), ve znění následných právních úprav (472/2005 Sb.). Vystaveno 29.06.2007

[cit. 2013-02-20]. Dostupné z:

. [6] Arnika. Toluen [online]. c2004 [cit. 2013-02-22]. Dostupné z: . [7] Státní zdravotní ústav. Smogová situace – co můžeme udělat [online]. c2007-2008 [cit. 2013-02-22]. Dostupné z: .

[8] Český hydrometeorologický ústav. Změny v imisní síti pobočky ČHMÚ v Ústí nad Labem v roce 2013 [online]. Vystaveno

07.01.2013

zmeny_v_imisni_siti/> .

[email protected]

[cit.

2013-02-24].

Dostupné

z:



11 Seznam zkratek AIM – automatizovaný imisní monitoring ČEZ – České energetické závody ČHMÚ – Český hydrometeorologický ústav ECM – Ekologické centrum Most pro Krušnohoří LV – imisní limit MŽP – Ministerstvo životního prostředí OZKO – Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší PAH – polycyklické aromatické uhlovodíky (Polycyclic Aromatic Hydrocarbons) PM10 – frakce prašného aerosolu < 10 µm PM2,5 – frakce prašného aerosolu < 2,5 µm ppm – jedna část z milionu (parts per million) SIVS – Systém integrované výstražné služby SPM – suma prašných částic (Solid Particulate Matters) SZÚ – Státní zdravotní ústav VÚHÚ – Výzkumný ústav pro hnědé uhlí ZÚ – Zdravotní ústav

[email protected]



12 Seznam tabulek, grafů a obrázků 12.1 Seznam tabulek Tabulka 1: Imisní limity pro ochranu zdraví lidí dle přílohy č. 1 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší ................................................................................................................................................... 13

Tabulka 2: Imisní limity pro troposférický ozon pro ochranu zdraví lidí dle přílohy č. 1 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší ....................................................................................................... 13

Tabulka 3: Reprezentativní stanice pro zónu Severozápad – Ústecký kraj............................................ 14 Tabulka 4: Informativní, regulační a varovné prahové hodnoty ........................................................... 16

Tabulka 5: Charakteristika měřicí stanice AIM ČHMÚ v Mostě ............................................................ 19

Tabulka 6: Průměrné roční koncentrace H2S na měřicí stanici Litvínov ZÚ ........................................... 21 Tabulka 7: Průměrné roční koncentrace NO2 na měřicích stanicích v Mostě v letech 2006 -2014 ....... 22

Tabulka 8: Průměrné roční koncentrace O3 na měřicích stanicích v Mostě v letech 2006-2014 ........... 25

Tabulka 9: Průměrné roční koncentrace PM10 na měřicích stanicích v Mostě letech 2006-2014 ......... 28 Tabulka 10: Průměrné roční koncentrace PM2,5 na měřicí stanici v Mostě ........................................... 31

Tabulka 11: Průměrné roční koncentrace benzenu a toluenu na měřicí stanici Most ČHMÚ v letech 2006-2014 ............................................................................................................................................. 33

Tabulka 12: Doporučení Státního zdravotního ústavu při vzniku smogové situace .............................. 39 Tabulka 13: Indexy kvality ovzduší dle ČHMÚ ....................................................................................... 40

Tabulka 14: Souhrn průměrných ročních hodnot polutantů od roku 2006–2014 na měřicí stanici Most ČHMÚ .................................................................................................................................................... 42

Tabulka 15: Překročení denního imisní limitu u PM10 nad 50 μg/m3 u vybraných stanic v letech 2006–2014 .............................................................................................................................. 44

Tabulka 16: Přehled ukončených měření na vybraných stanicích spravovaných ČHMÚ Ústí nad Labem .................................................................................................................................................... 46

12.2 Seznam grafů Graf 1: Četnosti výskytu rozptylových podmínek a v jednotlivých měsících, rok 2014 ............................ 4

Graf 1: Překročení imisního limitu (LV) v ČR v procentech ...................................................................... 6 Graf 2: Vývoj počtu dotazů v letech 2000–2014...................................................................................... 9

Graf 3: Porovnání přehledu dotazů v dle bydliště tazatele letech 2012-2014....................................... 10 [email protected]



Graf 4: Přehled stížností evidovaných v ECM v letech 2000–2014 ........................................................ 11

Graf 5: Přehled stížností v jednotlivých měsících roku 2014.................................................................. 11

Graf 6: Průměrné hodinové koncentrace NOx, NO2 a NO na měřicí stanici Most ČHMÚ za rok 2014 .. 23 Graf 7: Průměrné denní koncentrace NOx, NO2 a NO na měřicí stanici Most ČHMÚ za rok 2014 ........ 23

Graf 8: Průměrné hodinové koncentrace ozonu na měřicí stanici Most ČHMÚ za rok 2014 ................ 25 Graf 9: Průměrné denní koncentrace ozonu na měřicí stanici Most ČHMÚ za rok 2014 ...................... 26 Graf 10: Průměrné hodinové koncentrace PM10 na měřicí stanici Most ČHMÚ za rok 2014 ............... 29 Graf 11: Průměrné denní koncentrace PM10 na měřicí stanici Most ČHMÚ za rok 2014 ..................... 29

Graf 12: Průměrné hodinové koncentrace PM2,5 na měřicí stanici Most ČHMÚ za rok 2014............... 31

Graf 13: Průměrné denní koncentrace PM2,5 na měřicí stanici Most ČHMÚ za rok 2014 ..................... 32

Graf 14: Průměrné hodinové koncentrace benzenu a toluenu na měřicí stanici Most ČHMÚ za rok 2014 ....................................................................................................................................................... 34

Graf 15: Průměrné denní koncentrace benzenu a toluenu na měřicí stanici Most ČHMÚ za rok 2014 35

Graf 16: Porovnání znečištění ovzduší v Mostě v letech 2013 a 2014 dle indexů kvality ovzduší ......... 40 Graf 17: Znečištění ovzduší v Mostě v roce 2012 dle indexů kvality ovzduší ......................................... 41 Graf 18: Souhrn průměrných ročních hodnot na měřicí stanici Most ČHMÚ v období 2006–2014 ...... 43

Graf 19: Překročení denního imisní limitu u PM10 nad 50 μg/m3 u vybraných stanic v letech 2006–2014 ............................................................................................................................................................... 45

12.3 Seznam obrázků Obrázek 1: Překročení imisních limitů pro ochranu zdraví lidí pro rok 2013 v celé ČR včetně přízemního ozonu ....................................................................................................................................................... 5

Obrázek 2: Překročení imisních limitů pro ochranu zdraví lidí pro rok 2010 v Ústeckém kraji ............... 6 Obrázek 3: Přehled měřicích stanic, ze kterých ECM vyhodnocuje denně aktuální stav ovzduší ... Chyba!

Záložka není definována.

Obrázek 4: Umístění měřicí stanice ČHMÚ v Mostě .............................................................................. 18 Obrázek 5: Měřicí stanice Most AIM ČHMÚ .......................................................................................... 18

Obrázek 6: Měřicí stanice Most AIM ČHMÚ – bližší pohled .................................................................. 20

Obrázek 7: Polétavý prach PM10, PM2,5 ................................................................................................. 27

[email protected]



[email protected]


Vyhodnocení imisní situace v Litvínově za rok 2013

Recommend Documents