Vyhodnocení imisní situace v Krupce za rok 2014

Vyhodnocení imisní situace v Krupce za rok 2014

[email protected]

Strana 1 (celkem 35)


Obsah 1 Úvod ........................................................................................................................... 3 2 Základní charakteristika území .................................................................................... 4 3 ECM a vyhodnocení imisní situace ............................................................................... 5 3.1 Informování o aktuální imisní situaci .......................................................................... 5 3.2 Dotazy a stížnosti......................................................................................................... 7 3.2.1 Dotazy na kvalitu ovzduší ......................................................................................... 7 3.2.2 Stížnosti .................................................................................................................... 8 4 Ochrana ovzduší dle platné legislativy ....................................................................... 10 4.1 Imisní limity dle zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší.................................... 11 4.2 Podmínky vzniku a vyhlášení smogové situace ......................................................... 12 4.2.1 Informativní prahová hodnota pro SO2, NO2 a částice PM10 ................................. 12 4.2.2 Regulační prahové hodnoty pro SO2, NO2 a částice PM10...................................... 13 4.2.3 Informativní a varovná prahová hodnota pro troposférický ozon O3.................... 13 4.3 Ukončení smogové situace........................................................................................ 15 5 Měřicí stanice pro vyhodnocení imisní situace v Krupce ............................................. 15 5.1 Charakteristika měřicí stanice AIM ČHMÚ v Krupce ................................................. 17 6 Vyhodnocení imisní situace za rok 2014 ..................................................................... 18 6.1 Oxid siřičitý, oxid uhelnatý ........................................................................................ 18 6.1.1 SO2 – oxid siřičitý .................................................................................................... 18 6.2 NOx, NO2 a NO – oxidy dusíku, oxid dusičitý a oxid dusnatý .................................... 20 6.3 Prachové částice ........................................................................................................ 20 6.3.1 PM10 ........................................................................................................................ 22 7 Smogové situace v Ústeckém kraji v roce 2014 .......................................................... 24 7.1 Doporučení obyvatelům při vyhlášení smogové situace .............................................. 25 7.1.1 Doporučení při překročení informativních prahových hodnot.................................. 25 7.1.2 Doporučení při překročení regulačních prahových hodnot ...................................... 26 7.1.3 Doporučení SZÚ pro citlivé skupiny obyvatel ........................................................... 26 8 Vyhodnocení kvality ovzduší v Krupce ....................................................................... 28 8.1 Grafy úrovně znečištění............................................................................................. 28 8.2 Počet překročení PM10 na vybraných stanicích ........................................................ 29 8.3 Ukončení měření škodlivin – změna Státní imisní sítě .............................................. 31 9 Závěr......................................................................................................................... 32 10 Zdroje ....................................................................................................................... 32 11 Seznam zkratek ......................................................................................................... 33 12 Seznam tabulek, grafů a obrázků ............................................................................... 34 12.1 Seznam tabulek ......................................................................................................... 34 12.2 Seznam obrázků ........................................................................................................ 35 12.3 Seznam grafů ............................................................................................................. 35

[email protected]



1 Úvod Ekologické centrum Most pro Krušnohoří (ECM) zpracovává vyhodnocení imisní situace za rok 2014 v lokalitě Krupka na základě dat Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), poskytovaných

v rámci

„Dohody

o spolupráci při vzniku a provozování Ekologického Krušnohoří

centra

a o výměně

o životním prostředí“.

Most

pro

informací

Aktuální data ze stanic automatizovaného imisního monitoringu jsou veřejně

přístupná na internetových stránkách www.ecmost.cz.

ECM

informuje

veřejnost

prostřednictvím

bezplatné

Zelené

linky

800 195

342

a regionálních médií. Vyhodnocení denních a tříhodinových průměrů i hodinových koncentrací odesílá ECM každý pracovní den

odborům

v Litvínově institucím

a

a

životního

Mostě,

organizacím

a

prostředí

vybraným

v Teplicích,

Duchcově a Krupce, tabulka s týdenními průměry a hodnocením uplynulého období je zasílána pravidelně médiím Homér, Mostecký deník a Teplický deník.

[email protected]



2 Základní charakteristika území Město Krupka v sobě dnes zahrnuje i původně samostatné obce a osady (Vrchoslav,

Bohosudov, Maršov, Unčín, Soběchleby a Nové Modlany a horské Fojtovice, Habartice, Mohelnici a Horní Krupku). Rozkládá se na rozsáhlém katastrální území (4 687 ha) s velkými

výškovými rozdíly (zdroj: http://www.krupka-mesto.cz/tradice-a-priroda/ms-1220/p1=1220), od nadmořské výšky pod 300 metrů až 806 m n. m. (Komáří vížka), čímž je také vysvětlen rozdílný ráz podnebí v různých částech města a zastoupení teplé i mírně teplé klimatické

oblasti na sledovaném území. Teplotní rozdíly způsobují proudění vzduchu. V případě

déletrvající vyšší teploty v horských polohách a nižší teploty v údolí dochází ke vzniku

teplotních inverzí, jež bývají doprovázeny mhami a zhoršením podmínek vhodných pro rozptyl.

Graf 1: Četnosti výskytu rozptylových podmínek a v jednotlivých měsících, rok 2014

Zdroj: http://www.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/mes_zpravy/Rocni_zprava_2014.pdf

[email protected]



3 ECM a vyhodnocení imisní situace 3.1 Informování o aktuální imisní situaci Od 01.04.2014 rozšířilo ECM monitoring a získalo přístup ke všem měřicím stanicím Ústeckého kraje, jejichž provozovatelem je ČHMÚ. Kromě toho jsou využívána i data Zdravotního ústavu se sídlem v Ústí nad Labem a do 31.10.2014 byla využívána také data

společnosti ČEZ, a.s. Měření koncentrace tuhých znečišťujících látek v buňkách imisního monitoringu umístěných v obcích Blažim, Počerady a Výškov však již bylo zrušeno z důvodu dožitého zařízení, navíc také pominul technický důvod měření v těchto lokalitách, neboť odkaliště, jehož prašnost byla sledována, je již zrekultivováno.

Spektrum sledovaných veličin zahrnuje SO2, NOx, PM10 a PM2,5, H2S, ozon, benzen, toluen, xylen

a

základní

meteorologické

veličiny

jako

je

teplota,

vlhkost,

rychlost

a směr větru. Přehled imisních stanic, ze kterých jsou data denně stahována a vyhodnocována, je na obrázku č. 1.

Obrázek 1: Přehled měřicích stanic, ze kterých ECM vyhodnocuje denně aktuální stav ovzduší

Zdroj: Zpracovalo ECM

[email protected]



Až do listopadu získávalo ECM data pouze přes FTP schránku, kde jsou hodnoty obnovovány

každou hodinu. Od 18.11.2014 je využíván také nový software µISKO, pomocí kterého je prováděno nepřetržité stahování dat, z něhož jsou automaticky generovány grafické výstupy

pro webové stránky ECM. Grafy zobrazují vývoj koncentrací škodlivin za posledních 24 hodin a jsou nezávislé na provozu ECM , čímž se zvyšuje komfort pro všechny zájemce o aktuální stav ovzduší.

Dispečeři ECM mimoto stahují aktuální data každé tři hodiny: do 31.05.2014 v 6, 8, 11, 14, 17 a 20 hodin, od 01.06.2014, v souvislosti se změnou provozu ECM, odpadá poslední stahování z 20 hodiny.

Kromě aktuálního přehledu je na webových stránkách ECM přístupné také vyhodnocení dat z uplynulého měsíce. K dispozici jsou grafy uvádějící průměrné denní hodnoty a grafy zobrazující průběh hodnot všech měřených hodin. K informování

veřejnosti

o

aktuální

imisní situaci

a nestandardních událostech

v průmyslových podnicích s možným vlivem na stav ovzduší dochází prostřednictvím bezplatné telefonní linky 800 195 342 a webových stránek www.ecmost.cz.

Elektronickou poštou jsou bezplatně informováni o vyhlášení nebo odvolání smogové situace zájemci, kteří o tuto službu požádají prostřednictvím webových stránek ECM, e-mailem ([email protected]) nebo telefonicky na bezplatné Zelené lince 800 195 342.

[email protected]



3.2 Dotazy a stížnosti 3.2.1 Dotazy na kvalitu ovzduší Zodpovídání dotazů na aktuální stav ovzduší patří ke stěžejním činnostem dispečerů v rámci

poradenské služby a poskytování informací o životním prostředí. Tuto službu využívají zejména pedagogové z mateřských a základních škol, maminky s dětmi na mateřské či rodičovské dovolené a občané se zdravotními problémy. V roce 2014 ECM zodpovědělo 3 044 dotazů, jedná se o další zvýšení a nejvyšší počet dotazů za celé období provozu

ekocentra (od roku 2000). Průměr dotazů přijatých za období 2000–2014 se zvýšil od předcházejícího roku ze 1 158 na 1 284.

Vývoj počtu dotazů v letech 2000–2014 je uveden v grafu č. 2. Pokles počtu dotazů v roce

2012 oproti roku 2011 byl pravděpodobně způsoben snížením počtu signálů upozornění a regulace (dle zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší). Graf 2: Vývoj počtu dotazů v letech 2000–2014


Celkem 98,7 % dotazů ze všech zznesených se týkalo tématu ovzduší. Procentuální zastoupení tazatelů dle bydliště je uvedeno v grafu č. 3. V přehledu tazatelů z řad veřejnosti

i občanů je evidováno 60,7 % (1 849) dotazů z města Mostu, 7,7 % (235) z Litvínova a 1,8 %

(56) z Chomutova. V roce 2014 byl zaznamenán další nárůst tazatelů z Jirkova (7,4 %) 225,

[email protected]



Teplic 5,8 % (176) a ostatních obcí 16,6 % (503), mezi něž náleží kromě blízkých obcí, jako

jsou Obrnice, Braňany apod., také např. Kadaň, Klášterec nad Ohří, Strupčice i další vzdálenější lokality.

Graf 3: Porovnání přehledu dotazů v dle bydliště tazatele letech 2012-2014


3.2.2 Stížnosti V rámci evidence dotazů od občanů přijalo ECM v roce 2014 celkem 10 stížností, z nichž většina se týkala zápachu. Celkem 4 stížnosti byly z Mostu, a po jedné z Duchova, Jirkova,

Krupky, Obrnic, Soběchleb a Teplic. Z celkového množství od roku 2000 (viz graf č. 4) je patrný nejvyšší počet přijatých stížností z České republiky v roce 2012, rok 2013 zaznamenal mírný

pokles a 10 dotazů z posledního sledovaného období se řadí co do počtu na 2. nejnižší místo v celém období, těsně za rok 2010, kdy bylo přijato jen 9 dotazů z ČR. V posledních dvou letech nebyl evidován žádný dotaz ani stížnost ze saského pohraničí. Přehled stížností dle jejich přijetí v jednotlivých měsících roku 2014 je zaznamenán v grafu č. 5.

[email protected]


Vyhodnocení imisní situace v Krupce za rok 2014 Graf 4: Přehled stížností evidovaných v ECM v letech 2000–2014


Graf 5: Přehled stížností v jednotlivých měsících roku 2014


[email protected]



4 Ochrana ovzduší dle platné legislativy Dne 01.09.2012 vstoupil v platnost nový zákon o ochraně ovzduší č. 201/2012 Sb., který mimo jiné nově definuje pojmy smogové situace a zahrnuje v sobě i imisní limity a zvláštní imisní

limity (nyní prahové hodnoty), které dříve byly stanoveny ve vyhláškách č. 597/2006 Sb. a 373/2009 Sb.

Hodnocení stavu znečištění ovzduší vychází z definování imisních limitů pro znečišťující látky

uvedené v příloze č. 1 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, který nahradil zákon č. 86/2002 Sb. Nový zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie. Příloha č. 6 výše uvedeného zákona stanovuje informativní a regulační prahové hodnoty pro oxid siřičitý, oxid

dusičitý a prachové částice PM10, a také informativní a varovnou prahovou hodnotu pro troposférický ozon, které jsou závazné pro vyhlašování a odvolávání smogové situace.

V souladu se zákonem o ochraně ovzduší byla vydána i vyhláška č. 330/2012 Sb., o způsobu

posuzování a vyhodnocení úrovně znečištění, rozsahu informování veřejnosti o úrovni znečištění a při smogových situacích. Nová „imisní vyhláška“ upravuje: 1) způsob a podmínky posuzování a vyhodnocení úrovně znečištění, 2) rozsah informování veřejnosti o úrovni znečištění, 3) rozsah informací podávaných veřejnosti při vzniku smogové situace. Vyhláška nahrazuje a navazuje na nařízení vlády č. 597/2006 Sb., o sledování

a vyhodnocování kvality ovzduší, a vyhlášku č. 553/2002 Sb., kterou se stanoví hodnoty zvláštních imisních limitů znečišťujících látek, ústřední regulační řád a způsob jeho provozování včetně seznamu stacionárních zdrojů podléhajících regulaci, zásady pro vypracování

a provozování krajských a místních regulačních řádů a způsob a rozsah zpřístupňování informací o úrovni znečištění ovzduší veřejnosti, ve znění pozdějších předpisů. Oproti předchozí právní úpravě neobsahuje vyhláška č. 330/2012 Sb. přípustné úrovně znečištění (imisní limity) ani podmínky vyhlášení a ukončení smogových situací, které jsou uvedeny přímo v zákoně o ochraně ovzduší (příloha č. 1 a č. 6 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší).

[email protected]



4.1 Imisní limity dle zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší Imisní limity pro znečišťující látky uvedené v příloze č. 1 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, jsou uvedeny v následujících tabulkách č. 1 a 2.

Tabulka 1: Imisní limity pro ochranu zdraví lidí dle přílohy č. 1 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší Znečišťující látka

Doba průměrování

SO2 oxid siřičitý

1 hodina

PM10 prachové částice PM2,5

NO2 oxid dusičitý

CO oxid uhelnatý benzen

24 hodin 24 hodin

kalendářní rok kalendářní rok

Imisní limit 3 (μg/m )

Maximální počet překročení

125

3

350

24

50

35

25

0

40

0

1 hodina

200

18

maximální denní 8hodinový klouzavý průměr

10 000

0

5

0

kalendářní rok

kalendářní rok

Zdroj: Příloha č. 1 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší

40

0

Tabulka 2: Imisní limity pro troposférický ozon pro ochranu zdraví lidí dle přílohy č. 1 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší

Znečišťující látka

Doba průměrování

O3 troposférický ozon

Imisní limit 3 (μg/m )

Maximální tolerovaný počet překročení

maximální denní 8hodinový klouzavý průměr*

120

25x v průměru za 3 roky

*Maximální denní osmihodinová průměrná koncentrace se stanoví posouzením osmihodinových klouzavých průměrů počítaných z hodinových údajů a aktualizovaných každou hodinu. Každý osmihodinový průměr je připsán dni, ve kterém končí, to jest první výpočet je proveden z hodinových koncentrací během periody 17:00 předešlého dne a 01:00 daného dne. Poslední výpočet pro daný den se provede pro periodu od 16:00 do 24:00 hodin.

Zdroj: Příloha č. 1 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší

[email protected]



4.2 Podmínky vzniku a vyhlášení smogové situace Smogová situace je dle zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, vyhlášena při překročení některé z prahových hodnot (tj. informativní, regulační nebo varovné) vybrané znečišťující

látky. Informativní a regulační prahové hodnoty a jejich překročení jsou stanoveny

pro škodliviny – oxid siřičitý, oxid dusičitý nebo prachové částice PM10. Informativní a varovná prahová hodnota je definována samostatně pouze pro troposférický ozon.

Seznam měřicích lokalit a jejich reprezentativnost pro konkrétní území v rámci zóny

nebo aglomerace je stanoven ve Věstníku Ministerstva životního prostředí (ZÁŘÍ, ŘÍJEN/2014). Přímý odkaz ke stažení zde:

http://www.mzp.cz/osv/edice.nsf/5A109AA0C4006CFBC1257D8E003FAC2E/$file/V%C4%9Bstn%C3%ADk_06_z ari_rijen_final.pdf

Tabulka 3: Reprezentativní stanice pro zónu Severozápad – Ústecký kraj

Znečišťující Reprezentativní stanice látka PM10

Chomutov, Lom, Krupka, Most, Teplice, Litoměřice, Ústí nad Labem – Kočkov, Děčín

SO2

Tušimice, Lom, Ústí nad Labem – Kočkov, Litoměřice, Teplice

O3

Tušimice, Rudolice v Horách, Most, Lom, Teplice, Litoměřice, Ústí nad Labem – Kočkov, Sněžník

NO2

Tušimice, Lom, Děčín, Most, Ústí nad Labem - město

V následujícím přehledu jsou uvedeny základní charakteristiky jednotlivých prahových hodnot pro vybrané znečišťující látky.

4.2.1 Informativní prahová hodnota pro SO2, NO2 a částice PM10 Informativní prahová hodnota je považována za překročenou v případě, že alespoň na

jedné měřicí lokalitě reprezentativní pro úroveň znečištění v oblasti minimálně 100 km2

překročila

[email protected]



a) hodinová průměrná koncentrace oxidu siřičitého hodnotu 250 µg/m3 ve třech po sobě následujících hodinách,

b) hodinová průměrná koncentrace oxidu dusičitého hodnotu 200 µg/m3 ve třech po sobě

následujících hodinách, nebo

c) dvacetičtyřhodinová průměrná koncentrace částic PM 10 hodnotu 100 µg/m3 ve dvou po sobě následujících dnech a zároveň je za posledních 6 hodin alespoň na polovině měřicích stanic reprezentativních pro danou oblast rostoucí trend hodinových koncentrací

částic PM10. Trend koncentrací částic PM10 se vyhodnocuje z časové řady klouzavých dvanáctihodinových průměrů hodinových koncentrací.

4.2.2 Regulační prahové hodnoty pro SO2, NO2 a částice PM10 Regulační prahová hodnota je považována za překročenou v případě, že alespoň na polovině měřicích lokalit reprezentativních pro úroveň znečištění v oblasti minimálně 100 km2 překročila

a) hodinová průměrná koncentrace oxidu siřičitého hodnotu 500 µg/m3 ve třech po sobě následujících hodinách,

b) hodinová průměrná koncentrace oxidu dusičitého hodnotu 400 µg/m3 ve třech po sobě

následujících hodinách, nebo

c) dvacetičtyřhodinová průměrná koncentrace částic PM 10 hodnotu 150 µg/m3 ve třech po sobě následujících dnecha zároveň je za posledních 6 hodin alespoň na polovině měřicích stanic reprezentativních pro danou oblast rostoucí trend hodinových koncentrací částic PM10. Trend koncentrací částic PM10 se vyhodnocuje z časové řady klouzavých dvanáctihodinových průměrů hodinových koncentrací.

4.2.3 Informativní a varovná prahová hodnota pro troposférický ozon O3 Informativní prahová hodnota je považována za překročenou v případě, že alespoň na

jedné měřicí lokalitě reprezentativní pro úroveň znečištění v oblasti minimálně 100 km2 překročila hodinová koncentrace troposférického ozonu hodnotu 180 µg/m3.

[email protected]



Varovná prahová hodnota je považována za překročenou v případě, že alespoň na jedné

měřicí lokalitě reprezentativní pro úroveň znečištění v oblasti minimálně 100 km2 překročila hodinová koncentrace troposférického ozonu hodnotu 240 µg/m3.

Podmínky vzniku a ukončení smogových situací jsou uvedeny v příloze č. 6 k zákonu č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší. Přehled všech uvedených prahových hodnot je uveden v tabulce č. 4.

Tabulka 4: Informativní, regulační a varovné prahové hodnoty

Informativní prahová hodnota pro oxid siřičitý, oxid dusičitý a částice PM10 SO2

oxid siřičitý NO2

oxid dusičitý PM10

částice

250 µg/m

3

200 µg/m

3

100 µg/m

3

Při překročení uvedeného hodinového průměru koncentrace ve 3 po sobě následujících hodinách Při překročení 24hodinového průměru koncentrace ve dvou po sobě následujících dnech

Regulační prahové hodnoty pro oxid siřičitý, oxid dusičitý a částice PM10 SO2 oxid siřičitý

500 µg/m

3

NO2 oxid dusičitý

400 µg/m

3

PM10 částice

150 µg/m

3

Při překročení uvedeného hodinového průměru koncentrace ve 3 po sobě následujících hodinách Při překročení 24hodinového průměru koncentrace ve třech po sobě následujících dnech

Informativní a varovná prahová hodnota pro troposférický ozon Informativní prahová hodnota O3 Varovná prahová hodnota O3

180 µg/m

3

240 µg/m

3

Při překročení hodinové koncentrace Při překročení hodinové koncentrace

Všechny výše uvedené úrovně znečištění ovzduší se vztahují na standardní podmínky - objem přepočtený na teplotu 293,15 K a normální tlak 101,35 kPa. Zdroj: Příloha č. 6 k zákonu č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší

[email protected]



4.3 Ukončení smogové situace Smogová situace je ukončena, pokud na žádné měřicí lokalitě reprezentativní pro úroveň znečištění v oblasti minimálně 100 km2 není překročena žádná prahová hodnota, přičemž

tento stav trvá nepřetržitě alespoň 12 hodin a na základě meteorologické předpovědi není očekáváno obnovení meteorologických podmínek podmiňujících smogovou situaci v průběhu 48 hodin následujících po poklesu úrovní znečištění pod prahové hodnoty.

Časový interval 12 hodin se zkracuje až na 3 hodiny v případě, že meteorologické podmínky

nelze označit jako podmiňující smogovou situaci a podle meteorologické předpovědi je téměř vyloučeno, že v průběhu nejbližších 48 hodin takové podmínky opět nastanou.

5 Měřicí stanice pro vyhodnocení imisní situace v Krupce Pro zpracování této zprávy o imisní situaci v Krupce byla použita data z měřicí stanice Krupka

ČHMÚ. Stanice je umístěna mimo obec ve směru SSZ, v blízkosti prohlídkové štoly Starý Martin. V tabulce č. 5 jsou uvedeny základní údaje o měřicí stanici včetně měřených škodlivin, její umístění je na obrázcích č. 2–4.

Měřicí stanice se řadí mezi tzv. stanice pozaďové.

Pozaďové stanice jsou umístěny v nezatížených lokalitách a měří pozadí regionů, měst

a průmyslových oblastí. Rozhodujícím kritériem pro pozaďovou stanici by mělo být, že stanice není přímo ovlivněna žádným zdrojem. Přirozené imisní pozadí se v ovzduší vyskytuje nezávisle na lokálních antropogenních zdrojích. Poloměr reprezentativnosti stanice se zde liší podle typu oblasti: • •

u stanic městských a předměstských: více než 1–1,5 km,

u stanic venkovských: více než 5 až cca 60 km (v ČR se většinou pohybuje od 10 do 20 km) [4].

[email protected]


Vyhodnocení imisní situace v Krupce za rok 2014 Obrázek 2: Umístění měřicí stanice ČHMÚ v Krupce

Zdroj: www.mapy.cz Obrázek 3: Měřicí stanice Krupka AIM ČHMÚ

Zdroj: www.mapy.cz [email protected]



5.1

Charakteristika měřicí stanice AIM ČHMÚ v Krupce

Tabulka 5: Charakteristika měřicí stanice AIM ČHMÚ v Krupce

Základní údaje

Kód lokality: Název: Stát: Vlastník: Kraj: Okres: Obec (ZÚJ):

UKRU Krupka Česká republika Český hydrometeorologický ústav Ústecký Teplice Krupka

Zkratka: EOI - typ stanice: EOI - typ zóny: EOI - charakteristika zóny: EOI B/R - podkategorie:

B/R/N-NCI pozaďová venkovská přírodní příměstská

Klasifikace

Adresa lokality (nepovinné) Štola Starý Martin - Krupka

Správce lokality, adresa

ČHMÚ - pobočka Ústí n/Labem Pošt. přihrádka 2 40011 Ústí n/Labem Zeměpisné souřadnice: Nadmořská výška: Terén: Krajina: Reprezentativnost:

Lokalizace

Tel.: 472706057 Fax:.: 472706024 E-mail: [email protected]

50° 41´ 48.014" sš 13° 50´ 51.690" vd 533 m Doplňující údaje horní nebo střední část strmějšího svahu (nad 8 %) Zemědělská půda, trvalý travní porost oblastní měřítko - městské nebo venkov (4-50 km)

Umístění

Na JV úbočí Krušných hor, mimo obec. Martinka - starý důl. Kód UKRUA

Datum vzniku: 12.06.1992 Měřené znečišťující látky:

Typ

Seznam měřicích programů:

Automatizovaný měřicí program

Vznik a zánik měřicího místa: Datum zániku: SO2, PM10

Zdroj: ČHMÚ

[email protected]


Vyhodnocení imisní situace v Krupce za rok 2014 Obrázek 4: Měřicí stanice Krupka AIM ČHMÚ – bližší pohled

Zdroj: www.mapy.cz

6 Vyhodnocení imisní situace za rok 2014 6.1 Oxid siřičitý, oxid uhelnatý Oxid siřičitý a oxid uhelnatý nepředstavují v současnosti významnou škodlivinu pro zdraví

obyvatel Krupky. Koncentrace těchto znečišťujících látek byly v uplynulých letech velice nízké

a stejně jako v Krupce, ani v ostatních částech České republiky nedochází k mimořádným

navýšením jejich koncentrací. Z tohoto důvodu bylo na mnoha měřicích stanicích upuštěno od dalšího monitoringu SO2 i CO, V Krupce bylo ukončeno měření CO v roce 2003, monitorování oxidu siřičitého na měřicí stanici v Krupce však stále pokračuje. 6.1.1 SO2 – oxid siřičitý Oxid siřičitý není od roku 1997, kdy došlo k odsíření velkých zdrojů emisí oxidů síry (průmyslové podniky, hnědouhelné elektrárny), škodlivinou, jež by závažně ohrožovala zdraví obyvatel, ačkoliv v lokalitách, kde je soustředěno více malých spalovacích zdrojů, jimiž

jsou zejména domácí topeniště, je riziko zvyšování SO2 podstatně vyšší. Ani nový zákon

o ochraně ovzduší (zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší) neumožňuje v případě

[email protected]



fyzických osob vstupovat do domácností za účelem kontroly lokálních topenišť a vytápění nekvalitním palivem, které je pro mnoho lidí nejpřijatelnějším řešením zejména

z finančního hlediska. Úřady mohou i bez vstupu do obydlí zkontrolovat pouze přípustnou tmavost kouře.

Tabulka č. 6 uvádí průměrné roční koncentrace SO2 z let 2012 až 2014 v porovnání s koncentracemi na měřicí stanici Teplice ČHMÚ. Po loňském mírném poklesu ročního průměru došlo v roce 2014 k nepatrnému zhoršení. Rozdíly mezi hodnotami na stanici Krupka a Teplice ČHMÚ jsou v uplynulých 3 letech rovněž nepatrné.

Maximální hodinová hodnota 180,7 μg/m3 byla dosažena dne 18.02.2014. Nejvyšším

dosaženým indexem kvality ovzduší pro oxid siřičitý byl index. č. 4, k němuž se řadilo 7 hodin z celkem 8 121 naměřených. Nejvyšší denní průměr činil 50,2 μg/m3 (dne 07.01.204).

Tabulka 6: Srovnání průměrných ročních koncentrací SO2 na měřicích stanicích ČHMÚ Krupka a Teplice

rok SO2 – Krupka ČHMÚ μg/m3 SO2 – Teplice ČHMÚ μg/m3

2012

2013 9,6

10,4*

10,8

9,5

10,3*

11,5

2014

Zdroj: Tabelární ročenky ČHMÚ; *Zpracovalo ECM na základě neverifikovaných dat ZÚ Ústí nad Labem (OHVMain) Graf 6: Průměrné hodinové koncentrace SO2 na měřicí stanici Krupka ČHMÚ za rok 2014

Zdroj: Zpracovalo ECM na základě neverifikovaných dat ZÚ Ústí nad Labem [email protected]


Vyhodnocení imisní situace v Krupce za rok 2014 Graf 7: Průměrné denní koncentrace SO2 na měřicí stanici Krupka ČHMÚ za rok 2014

Zdroj: Zpracovalo ECM na základě neverifikovaných dat ZÚ Ústí nad Labem

Typický roční chod SO2, kdy jsou nejvyšší hodnoty zaznamenány zvláště na počátku a na konci roku, byl výraznější při sledování denních koncentrací, jak je patrné z grafů č. 6 a 7.

Hodinové koncentrace SO2 dosahovaly maximálních hodnot zvláště v lednu a v únoru (viz graf č. 6), ale vysoké koncentrace se objevovaly i v průběhu celého roku. Denní limit pro ochranu zdraví (125 μg/m3) ani roční limit pro ochranu zdraví (50 μg/m3) nebyly ohroženy.

6.2 NOx, NO2 a NO – oxidy dusíku, oxid dusičitý a oxid dusnatý V roce 2012 bylo ukončeno měření oxidů dusíku na stanici Krupka ČHMÚ. Důvodem byla, kromě snížení nákladů na měření, také skutečnost, že měřené hodnoty oxidů dusíku byly

dlouhodobě na nízké úrovni. Zdrojem oxidů dusíků jsou ve velké míře spalovací procesy, zejména spalování fosilních paliv a doprava, která v současné době představuje nejvyšší míru

znečištění ovzduší – v Krupce však dlouhodobě nedocházelo k výskytu vysokých koncentrací a ohrožování imisních limitů.

6.3 Prachové částice Měřicí stanice Krupka umožňuje také měření prachových částic. Polétavý prach (PM zkratka odvozena

z anglického "particulate matter") označuje mikročástice o velikosti několika mikrometrů (µm). [email protected]



Částice mají označení podle velikosti (viz obrázek č. 5). U zkratky PM se setkáváme s indexy 10, 2,5 a 1.

Indexy značí velikost částic v mikrometrech (µm).

Částice, které projdou velikostně-selektivním vstupním filtrem vykazujícím pro aerodynamický

průměr 10 μm odlučovací účinnost 50 % se označují PM10, částice, které projdou velikostně-

selektivním vstupním filtrem vykazujícím pro aerodynamický průměr 2,5 μm odlučovací účinnost

50 % se označují PM 2,5, stejným principem je odvozen název PM1. Účinek částic na lidské zdraví závisí na jejich velikosti, tvaru a chemickém složení. Čím menší částice jsou, tím více mohou být

nebezpečné, mohou se usazovat v průduškách a způsobovat zdravotní problémy. Větší částice se

zachycují na nosní sliznici, částice PM10 ale procházejí přes horní cesty dýchací až do plic

a průdušek, PM2,5 mohou doputovat až do plicních sklípků. Prachové částice zvyšují celkovou

nemocnost i úmrtnost, mají vliv zejména na onemocnění srdce a cév, snížení plicní funkce a zkrácení délky života.

Mezi nejvýznamnější zdroje prachu patří spalovací procesy, doprava, těžební činnost, tavení rud a kovů, také zemědělská činnost a odnos částic půdy větrem z ploch bez vegetačního pokryvu.

Pro PM10 je tak stanoven denní i roční imisní limit a pro PM2,5 pouze roční imisní limit. Imisní limity na ochranu zdraví lidí jsou uvedeny v příloze č. 1 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší.

Obrázek 5: Polétavý prach PM10, PM2,5

Zdroj: http://www.cistenebe.cz/index.php/slovnicek-pojmu/13-poletavy-prach-pm10-pm25-pm10 [email protected]



6.3.1 PM10 Tabulka č. 7 předkládá průměrné roční koncentrace PM10 z let 2012 až 2014 v porovnání

s koncentracemi na měřicí stanici Teplice ČHMÚ. Roční průměr PM10 v roce 2014 mírně stoupl, stejně jako v roce předcházejícím, je však nižší než na stanici Teplice ČHMÚ, rovněž

při srovnání se stanicemi Most ČHMÚ i Lom ČHMÚ vychází stanice Krupka lépe. Uvedený stav dokazuje ne příliš pozitivní celorepublikový trend, kdy po výrazném zlepšení stavu ovzduší (po roce 1997), došlo ke stagnaci a mírnému kolísání koncentrací prachových částic na většině měřicích stanic.

K překročení 24hodinového imisního limitu (50 μg/m3) došlo v roce 2014 v 44 případech

a stanovený povolený limit (35 povolených překročení) byl přestoupen během měsíce září. Celkově byl tedy na stanici Krupka překročen 9x.

Tabulka 7: Srovnání průměrných ročních koncentrací PM10 na měřicích stanicích ČHMÚ Krupka a Teplice

rok PM10 – Krupka ČHMÚ μg/m3 PM10 – Teplice ČHMÚ μg/m3

2012

2013 25,4

27,7*

28,4

26,2

30,9*

24,5

2014

Zdroj: Tabelární ročenky ČHMÚ; *Zpracovalo ECM na základě neverifikovaných dat ZÚ Ústí nad Labem (OHVMain)

Typické zvýšení koncentrací PM10 v předjaří a v zimních měsících není z grafů č. 8 a 9 nijak

významně patrné, vysledovatelné je spíše z grafu denních koncentrací (graf č. 9). Hodinové koncentrace vykazují netypicky nejnižší koncentrace především na konci roku, k výkyvům až do hodnot nejvyšších koncentrací docházelo zvláště od května do října (viz graf č. 8). Nejvyšší

průměrná denní hodnota 104,3 μg/m3 byla naměřena 05.05.2014, hodinové maximum 694 μg/m3 s tímto datem koresponduje (jedná se o neverifikovaná data).

[email protected]


Vyhodnocení imisní situace v Krupce za rok 2014 Graf 8: Průměrné hodinové koncentrace PM10 na měřicí stanici Krupka ČHMÚ za rok 2014

Zdroj: Zpracovalo ECM na základě neverifikovaných dat ČHMÚ a ZÚ Ústí nad Labem

Graf 9: Průměrné denní koncentrace PM10 na měřicí stanici Krupka ČHMÚ za rok 2014


[email protected]



7 Smogové situace v Ústeckém kraji v roce 2014 V roce 2014 nebyla pro Ústecký kraj vyhlášena žádná smogová situace. Pro srovnání - v roce 2013 byly v souladu se zněním zákon o ochraně ovzduší č. 201/2012 vyhlášeny tyto smogové situace: 1

2

3

4

vyhlášení smogové situace pro prach PM10

23.01.2013 v 02,08 hod

zrušení smogové situace

29.01.2013 ve 21,21 hod

vyhlášení smogové situace pro ozon O3

18.06.2013 v 15,50 hod


20.06.2013 ve 22,15 hod


27.07.2013 v 15,46 hod


29.07.2013 v 05,42 hod


03.08.2013 ve 13,49 hod


04.08.2013 v 08,45 hod

Smogová situace je definována překročením informativních, regulačních nebo varovných prahových hodnot pro vybrané znečišťující látky: oxid siřičitý (SO2), oxid dusičitý (NO2),

prachové částice (PM10) a ozon (O3).

Nové znění zákona o ochraně ovzduší definuje v §10 smogovou situaci takto: Smogová situace je stav mimořádně znečištěného ovzduší, kdy úroveň znečištění oxidem siřičitým, oxidem dusičitým, částicemi PM10 nebo troposférickým ozónem překročí některou

z prahových hodnot uvedených v příloze č. 6 k tomuto zákonu za podmínek uvedených v této příloze.

Nový zákon přinesl změnu také v délce trvání překročených prahových hodnot podstatných

pro vyhlášení smogové situace, což mohlo být důvodem pro výši počtu vyhlášení smogových

situací pro troposférický ozon O3 v roce 2013 a rovněž i pro snížení počtu smogových situací vyhlášených pro prach PM10:

[email protected]



a) Zatímco dříve docházelo k vyhlašování signálu upozornění (nyní vyhlášení smogové

situace) pro troposférický ozon až při překročení zvláštních imisních limitů ve třech hodinách po sobě, podle nového zákona je vyhlášena smogová situace pro ozon již při samotném překročení informativní prahové hodnoty, tj. 180 µg/m3.

b) Pro prachové částice je nyní stanovena hranice pro vyhlášení smogové situace až

při překročení 24hodinové průměru 180 µg/m3 ve dvou po sobě následujících dnech

(tedy klouzavá 24hodinová průměrná koncentrace PM10 byla překročena ve 25 po sobě

následujících hodinách), zatímco před vydáním zákona č. 201/2012 Sb. bylo rozhodující pouhé překročení 24hodinového průměru. [9]

7.1 Doporučení obyvatelům při vyhlášení smogové situace Doporučení obyvatelům při vyhlášení smogové situace vydává ČHMÚ na svých webových

stránkách www.chmi.cz. Nově (od března 2013) je zprovozněn Systém integrované výstražné služby (SIVS) v podobě mapy meteorologických výstrah – pro počasí, vodu a ovzduší zde: http://www.chmi.cz/files/portal/docs/meteo/om/zpravy/index.html.

V následujícím přehledu (tabulka č. 8) jsou uvedena stručná doporučení při překročení

informativních a regulačních prahových hodnot od ČHMÚ na příkladu překročení koncentrací částic PM10. 7.1.1

Doporučení při překročení informativních prahových hodnot

Informace pro veřejnost: Osobám s chronickými dýchacími potížemi, srdečním onemocněním,

starším lidem a malým dětem se při překročení informativní prahové hodnoty – např.

24hodinového klouzavého průměru suspendovaných částic PM10 100 µg/m3 – doporučuje zdržet

se při pobytu pod širým nebem zvýšené fyzické zátěže spojené se zvýšenou frekvencí dýchání. U dospělých osob bez zdravotních potíží nejsou nutná žádná omezení.

Žádáme řidiče automobilů, aby pokud možno nevyjížděli, neboť emise z automobilů

se významně podílejí na zvýšených koncentracích suspendovaných částic PM10 a oxidu

dusičitého.

[email protected]



Podrobné aktuální informace o kvalitě ovzduší jsou k dispozici na internetových stránkách ČHMÚ

www.chmi.cz, záložka Ovzduší. Každou hodinu jsou doplňovány 1hodinové průměrné koncentrace automaticky měřených škodlivin a hodnoty doprovodných meteorologických prvků.

Aktualizovány jsou rovněž vícehodinové průměrné koncentrace škodlivin, vypočtené z 1hodinových koncentrací. Předpověď rozptylových podmínek je součástí předpovědí počasí pro ČR a jednotlivé kraje, viz www.chmi.cz, záložka Počasí. 7.1.2

Doporučení při překročení regulačních prahových hodnot

Osobám s chronickými dýchacími potížemi, srdečním onemocněním, starším lidem a malým dětem se při překročení regulační prahové hodnoty – např. 24hodinového klouzavého průměru suspendovaných částic PM10 150 mikrogramů/m3, doporučuje omezit pobyt pod širým nebem.

Dospělým osobám bez zdravotních potíží se doporučuje zdržet se při pobytu pod širým nebem zvýšené fyzické zátěže, spojené se zvýšenou frekvencí dýchání.

Žádáme řidiče automobilů, aby pokud možno nevyjížděli, neboť emise z automobilů

se významně podílejí na zvýšených koncentracích suspendovaných částic PM10 a oxidu

dusičitého.

Podrobné aktuální informace o kvalitě ovzduší jsou k dispozici na internetových stránkách ČHMÚ

www.chmi.cz , záložka Ovzduší. Každou hodinu jsou doplňovány 1hodinové průměrné

koncentrace automaticky měřených škodlivin a hodnoty doprovodných meteorologických prvků.

Aktualizovány jsou rovněž vícehodinové průměrné koncentrace škodlivin, vypočtené z 1hodinových koncentrací. Předpověď rozptylových podmínek je součástí předpovědí počasí pro ČR a jednotlivé kraje, viz www.chmi.cz, záložka Počasí. 7.1.3

Doporučení SZÚ pro citlivé skupiny obyvatel

Před vznikem smogové situace doporučuje Státní zdravotní ústav (SZÚ) obyvatelům posílení

imunity vlastního organismu pomocí přísunu vitamínu C, E, A, dostatku spánku a eliminace stresů a vhodné kompenzace psychické a fyzické zátěže.

Při vzniku smogové situace by měli občané žijící a podnikající v zasažené lokalitě omezit množství vypouštěných škodlivin do ovzduší.

Doporučení (viz tabulka č. 8) jsou určena především citlivým skupinám obyvatel, pro které může

mít delší trvání "smogu" nepříznivé účinky na zdraví. Citlivou skupinou jsou děti, včetně kojenců [email protected]



a vyvíjejícího se plodu, tedy těhotných žen. Dále sem patří starší lidé a osoby

s chronickým onemocněním dýchacího ústrojí (astma, chronická obstrukční choroba plic)

a oběhového ústrojí a také lidé jinak oslabení (např. kombinací stresu, kouření, nevhodné výživy, lidé v rekonvalescenci, s oslabenou imunitou apod.) [7].

Tabulka 8: Doporučení Státního zdravotního ústavu při vzniku smogové situace

Doporučení Státního zdravotního ústavu:

a) ke snížení expozice znečišťujícím látkám a ochraně zdraví: • •

•

•

Omezit pobyt venku, zejména v době mezi 6-10 a 16-20 hodinou.

Při pobytu venku nevyvíjet velkou fyzickou aktivitu, která by vedla ke zvýšené

intenzitě dýchání (fyzická práce, sport).

Omezit větrání. Místnosti, kde se zdržují lidé, větrat krátce a intenzivně otevřením

oken na několik minut 3-4x denně, nezdržovat se v zakouřených místnostech.

Zahájit včas a účinně léčbu při prvních příznacích onemocnění dýchacího ústrojí nebo

jiných obtíží.

a) ke snížení produkce znečišťujících látek v budovách i ve venkovním prostředí, aby nedocházelo ke zhoršování situace: •

Omezit provádění činností, které zhoršují kvalitu vzduchu v místnostech a zvyšují

potřebu větrání jako je kouření, různé práce s použitím barev, laků, lepidel, přípravků s organickými rozpouštědly, sprejů s hnacími plyny apod.

• •

•

Nepoužívat krbová topeniště, nespalovat žádné materiály venku na otevřeném ohni.

Nikdy (nejen v době smogu) nespalovat v kamnech nebo kotlích odpady, zvláště

plasty, gumy, umělé tkaniny, lakované dřevo (tzv. bouračky) nebo mazací oleje.

Dát přednost veřejné nebo pěší dopravě před autem (emise z automobilů se

významně podílejí na zvýšených koncentracích suspendovaných částic, oxidu dusičitého a dalších znečišťujících látek).

•

Nepřetápět obytné místnosti, resp. zkusit snížit teplotu vytápění obytných místností

alespoň o 1–2 oC oproti obvyklé úrovni.

Zdroj: SZÚ, Smogová situace – co můžeme udělat, dostupné z: http://www.szu.cz/tema/zivotni-prostredi/smogovasituace-co-muzeme-udelat

[email protected]



8 Vyhodnocení kvality ovzduší v Krupce 8.1 Grafy úrovně znečištění Hodnoty v grafu č. 10 vycházejí z orientačních indexů kvality ovzduší (viz tab. č. 9)

stanovených ČHMÚ. Graf zobrazuje porovnání procentuálního zhodnocení kvality ovzduší v Krupce v letech 2013 a 2014.

Tabulka 9: Indexy kvality ovzduší dle ČHMÚ

Zdroj: ČHMÚ Graf 10: Porovnání znečištění ovzduší v Krupce v letech 2013 a 2014 dle indexů kvality ovzduší


[email protected]



Z porovnání grafické úrovně znečištění v letech 2013 a 2014 nelze definovat žádné významné

rozdíly. Na první pohled je patrná pouze vyšší četnost koncentrací prachových částic PM10 v hladině indexu č. 1 v roce 2013 a také absence indexu č. 5 v hodnocení oxidu siřičitého

v roce 2014 oproti roku 2013. Nejvyššího možného indexu (index č. 6) dosáhly prachové částice PM10, což bývá obvyklé i na mnoha jiných měřicích stanicích.

Tabulka č. 10 přináší souhrn procentuálního zastoupení indexů kvality ovzduší v souvislosti s počtem zastoupených hodin pro jednotlivé polutanty na stanici Krupka ČHMÚ.

Tabulka 10: Přiřazení četností a procentuálního zastoupení u jednotlivých polutantů. PM10 index 1 2 3 4 5 6

rozmezí [µg/m3 ]

0 - 20 20 - 40 40 - 70 70 - 90 90 - 180 nad 180

Celkem

SO2

četnost 4805 2543 912 168 161 108 8697

rozmezí

% % [µg/m3 ] četnost 55,25 0 - 25 7276 88,60 29,24 25 - 50 631 7,08 10,49 50 - 120 207 3,70 1,93 120 - 350 7 0,63 1,85 350 - 500 0,00 1,24 nad 500 100

8121

100

8.2 Počet překročení PM10 na vybraných stanicích Tabulka č. 9 zpracovává a porovnává počty překročení denních průměrných koncentrací

PM10 nad denní imisní limit (50 μg/m3) na měřicích stanicích Krupka ČHMÚ a Teplice ČHMÚ. Povolený stanovený počet překročení je 35x za kalendářní rok. Data překročení denních

průměrných koncentrací PM10 byla použita z tabelárních ročenek ČHMÚ od roku 2006

do roku 2011. Pro roky 2012 až 2014 byla použita také neverifikovaná data z uvedených měřicích stanic.

[email protected]


Vyhodnocení imisní situace v Krupce za rok 2014 Tabulka 9: Překročení denního imisní limitu u PM10 nad 50 μg/m u vybraných stanic v letech 2006–2014 3

Počty překročení denní průměrné koncentrace nad 50 μg/m3 2006 2007

Krupka ČHMÚ

Teplice ČHMÚ

3

-

14 5

2008 2009

10

2010

49

82 49

25

40

2011

40

59

2014

44*

51*

2012 2013 celkový součet: celkový průměr:

29 36

230,0 25,6

48 30

380,0 47,5

Zdroj: Tabelární ročenky ČHMÚ; *neverifikovaná data ČHMÚ

Z tabulky č. 9 je zřejmé, že od roku 2006 je na měřicí stanici Krupka každým rokem překročen imisní limit 50 μg/m3, vysoký počet překročení se objevuje od roku 2010.

Z grafu č. 11 vyplývá, že od roku 2006 (předcházející roky nebyly v této zprávě mapovány) je na měřicí stanici Krupka každým rokem překročen nejen imisní limit 50 μg/m3, ale i limit pro jeho

povolené překročení, tj. 35 dní v roce. V grafu jsou zobrazeny počty překročení z tabelárního

přehledu (tabulka č. 9) na stanicích Krupka a Teplice ČHMÚ v letech 2006–2014.

Graf 11: Překročení denního imisní limitu u PM10 nad 50 μg/m3 v Krupce a Teplicích v letech 2006–2014

Zdroj: Zpracovalo ECM na základě neverifikovaných dat ČHMÚ [email protected]



8.3 Ukončení měření škodlivin – změna Státní imisní sítě ČHMÚ, pověřený MŽP, spravuje Státní imisní síť na území celé České republiky. V důsledku snižování nákladů na měření znečištění ovzduší a plánované inovace Státní imisní sítě (SIS)

byla dne 31.12.2012 ukončena měření škodlivin na vybraných stanicích na území České republiky. Stanice spravované pobočkou ČHMÚ Ústí nad Labem jsou uvedeny v tabulce č. 10.

Omezení měření se týká pouze lokalit, kde hodnoty koncentrací byly dlouhodobě pod hodnotami imisních limitů [8].

Tabulka 10: Přehled ukončených měření na vybraných stanicích spravovaných ČHMÚ Ústí nad Labem

Ukončení měření Přebuz

Horní Police Doksany

Radimovice

SO2 SO2

SO2

Cheb

SO2

Česká Lípa

SO2

Jablonec-město

SO2

Souš

SO2

Karlovy Vary Frýdlant-Údolí Liberec-město Chomutov Krupka

Měděnec

Rudolice v Horách Teplice

SO2

SO2

Ústí nad Labem – Kočkov Ústí nad Labem – město Valdek

SO2

NO2

NOX

CO

O3

BTX

PM10

PAH

PM10

NO2

SO2

Strojetice/Čeradice Most

NO

NO2

NO2 NO2

NO

NO2 NO2

NOX

NO

NO2

NOX

NO

NOX

NO

NO2

NO

NO2

NOX

NO

NO2

NOX

NO NO NO NO

NO

NO2 NO2 NO2 NO2

NO2

NOX

PAH CO

BTX

CO

NOX NOX NOX NOX

NOX

CO CO

O3 O3

Zdroj: ČHMÚ http://www.chmuul.org/aktuality/2013-01-zmeny_v_imisni_siti/

[email protected]



9 Závěr Z grafů a tabulek předložených ve zprávě lze vysledovat průběh znečištění jednotlivými

polutanty sledovanými na měřicí stanici Krupka ČHMÚ v roce 2014. Tabulky s průběhy ročních koncentrací v letech 2006 až 2014 jsou pro srovnání doplněny rovněž hodnotami ze stanice Teplice ČHMÚ.

Koncentrace oxidu siřičitého stejně jako prachových částic PM10 zaznamenaly v ročním průměru mírné zhoršení. Celkový počet 44 dní s 24hodinovým průměrem vyšším než

50 μg/m3 znamená přestoupení povoleného limitu, který je ve výši 35 překročení, o 9 dní. To

řadí město Krupka na 33. nejhorší místo v republice v počtu překročení imisních limitů.

Rovněž mírné zhoršení ročního průměru prachových částic PM10 s maximální naměřenou

hodinovou koncentrací 694 µg/m3 i zvýšení ročního průměru SO2 není pozitivní informací.

10 Zdroje [1] Salaš, P. (ed). Rostliny v podmínkách měnícího se klimatu. Lednice 20.- 21. 10. 2011, Úroda, vědecká příloha, 2011, s. 716 - 725, ISSN 0139-6013.

[2] Ministerstvo Životního prostředí, OZKO 2010. SDĚLENÍ odboru ochrany ovzduší MŽP o hodnocení kvality ovzduší – vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší na základě dat za rok 2010. Vystaveno 04.01.2012 [cit. 2013-02-25]. Dostupné z: <www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/vymezeni_oblasti/$FILE/OOO-OZKO_2010-

20120328.pdf>.

[3] Krajský úřad Ústeckého kraje. Ročenka životního prostředí Ústeckého kraje za rok 2011. Vystaveno

07.12.2012 [cit. 2013-02-25]. Dostupné z:

. [4] Český hydrometeorologický ústav – úsek ochrany čistoty ovzduší. ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY V ROCE 2012 [online]. 2012 [cit. 2013-02-23]. Dostupné z:

.

[5] Státní zdravotní ústav. Referenční koncentrace vydané SZÚ (v μg/m ) - (podle § 45 zákona č. 86/2002 Sb., 3

o ochraně ovzduší z 15. 4. 2003), ve znění následných právních úprav (472/2005 Sb.). Vystaveno 29.06.2007

[cit. 2013-02-20]. Dostupné z: [email protected]


Vyhodnocení imisní situace v Krupce za rok 2014 . [6] Arnika. Toluen [online]. c2004 [cit. 2013-02-22]. Dostupné z: . [7] Státní zdravotní ústav. Smogová situace – co můžeme udělat [online]. c2007-2008 [cit. 2013-02-22]. Dostupné z: .

[8] Český hydrometeorologický ústav. Změny v imisní síti pobočky ČHMÚ v Ústí nad Labem v roce 2013 [online]. Vystaveno

07.01.2013

zmeny_v_imisni_siti/> .

[cit.

2013-02-24].

Dostupné

z:

[9] Český hydrometeorologický ústav. Pravidla fungování smogového varovného a regulačního systému [online]. Vystaveno [cit. 2013-02-24]. Dostupné z:

http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/smog/SVRS_pravidla-fungovani.pdf

11 Seznam zkratek AIM – automatizovaný imisní monitoring ČEZ – České energetické závody ČHMÚ – Český hydrometeorologický ústav ECM – Ekologické centrum Most pro Krušnohoří LV – imisní limit MŽP – Ministerstvo životního prostředí OZKO – Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší PAH – polycyklické aromatické uhlovodíky (Polycyclic Aromatic Hydrocarbons) PM10 – frakce prašného aerosolu < 10 µm PM2,5 – frakce prašného aerosolu < 2,5 µm ppm – jedna část z milionu (parts per million) SIVS – Systém integrované výstražné služby SPM – suma prašných částic (Solid Particulate Matters) [email protected]



SZÚ – Státní zdravotní ústav VÚHU – Výzkumný ústav pro hnědé uhlí ZÚ – Zdravotní ústav

12 Seznam tabulek, grafů a obrázků 12.1 Seznam tabulek Tabulka 1: Imisní limity pro ochranu zdraví lidí dle přílohy č. 1 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší ..................................................................................................................... 11

Tabulka 2: Imisní limity pro troposférický ozon pro ochranu zdraví lidí dle přílohy č. 1 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší ......................................................................................... 11

Tabulka 3: Reprezentativní stanice pro zónu Severozápad – Ústecký kraj .............................. 12 Tabulka 4: Informativní, regulační a varovné prahové hodnoty .............................................. 14

Tabulka 5: Charakteristika měřicí stanice AIM ČHMÚ v Krupce .............................................. 17

Tabulka 6: Srovnání průměrných ročních koncentrací SO2 na měřicích stanicích ČHMÚ Krupka a Teplice.................................................................................................................................... 19

Tabulka 7: Srovnání průměrných ročních koncentrací PM10 na měřicích stanicích ČHMÚ Krupka a Teplice ....................................................................................................................... 22

Tabulka 8: Doporučení Státního zdravotního ústavu při vzniku smogové situace ................... 27

Tabulka 9: Překročení denního imisní limitu u PM10 nad 50 μg/m3 u vybraných stanic v letech 2006–2014 ................................................................................................................................ 30

Tabulka 10: Přehled ukončených měření na vybraných stanicích spravovaných ČHMÚ Ústí nad Labem ....................................................................................................................................... 31

[email protected]



12.2 Seznam obrázků Obrázek 1: Přehled měřicích stanic, ze kterých ECM vyhodnocuje denně aktuální stav ovzduší .................................................................................................................................................... 5

Obrázek 2: Umístění měřicí stanice ČHMÚ v Krupce ................................................................ 16

Obrázek 3: Měřicí stanice Krupka AIM ČHMÚ.......................................................................... 16 Obrázek 4: Měřicí stanice Krupka AIM ČHMÚ – bližší pohled .................................................. 18

Obrázek 5: Polétavý prach PM10, PM2,5 .................................................................................... 21

12.3 Seznam grafů Graf 1: Četnosti výskytu rozptylových podmínek a v jednotlivých měsících, rok 2014 .............. 4

Graf 2: Vývoj počtu dotazů v letech 2000–2014 ........................................................................ 7

Graf 3: Porovnání přehledu dotazů v dle bydliště tazatele letech 2012-2014 ........................... 8

Graf 4: Přehled stížností evidovaných v ECM v letech 2000–2014 ............................................. 9 Graf 5: Přehled stížností v jednotlivých měsících roku 2014 ...................................................... 9

Graf 6: Průměrné hodinové koncentrace SO2 na měřicí stanici Krupka ČHMÚ za rok 2014 ... 19

Graf 7: Průměrné denní koncentrace SO2 na měřicí stanici Krupka ČHMÚ za rok 2014 ........ 20 Graf 8: Průměrné hodinové koncentrace PM10 na měřicí stanici Krupka ČHMÚ za rok 2014 . 23

Graf 9: Průměrné denní koncentrace PM10 na měřicí stanici Krupka ČHMÚ za rok 2014 ..... 23

Graf 10: Porovnání znečištění ovzduší v Krupce v letech 2013 a 2014 dle indexů kvality ovzduší ...................................................................................................................................... 28

Graf 11: Překročení denního imisní limitu u PM10 nad 50 μg/m3 v Krupce a Teplicích v letech 2006–2014 ................................................................................................................................ 30

[email protected]


Vyhodnocení imisní situace v Krupce za rok 2014

Recommend Documents