Vyhodnocení imisní situace v Krupce za rok Strana 1 (celkem 55)

Vyhodnocení imisní situace v Krupce za rok 2015

15. 3. 2016

[email protected]

Strana 1 (celkem 55)


Obsah 1. Úvod ........................................................................................................................... 4 2. Základní charakteristika území .................................................................................... 5 2.1 Oblasti s překročenými imisními limity ....................................................................... 6 2.2 Mapy pětiletých průměrných koncentrací .................................................................. 8 3. ECM a vyhodnocení imisní situace ............................................................................. 11 3.1 Informování o aktuální imisní situaci ........................................................................ 11 3.2 Dotazy a stížnosti....................................................................................................... 13 3.2.1 Dotazy na kvalitu ovzduší ....................................................................................... 13 3.2.2 Stížnosti .................................................................................................................. 15 4. Ochrana ovzduší dle platné legislativy ....................................................................... 17 4.1 Imisní limity dle zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší.................................... 17 4.2 Smogová situace dle zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší ............................... 18 4.2.1 Informativní prahová hodnota pro SO2, NO2 a částice PM10 ................................. 22 4.2.2 Regulační prahové hodnoty pro SO2, NO2 a částice PM10 ..................................... 22 4.2.3 Informativní a varovná prahová hodnota pro O3 ................................................... 23 4.2 Ukončení smogové situace ........................................................................................ 24 5. Měřicí stanice pro vyhodnocení imisní situace v Krupce ............................................. 25 5.1 Charakteristika měřicí stanice AIM ČHMÚ v Krupce ................................................. 27 6. Vyhodnocení imisní situace za rok 2015 ..................................................................... 28 6.1 Oxid siřičitý – SO2 ...................................................................................................... 28 6.2 Částice PM10 a PM2,5 .................................................................................................. 33 6.4.1 PM10 ........................................................................................................................ 37 7. Smogové situace v Ústeckém kraji v roce 2015 .......................................................... 41 7.1

Doporučení obyvatelům při vyhlášení smogové situace .............................................. 42

7.1.1 Doporučení při překročení informativních prahových hodnot.................................. 43 7.1.2 Doporučení při překročení regulačních prahových hodnot ...................................... 43 7.1.3 Doporučení SZÚ pro citlivé skupiny obyvatel ........................................................... 44 8. Vyhodnocení kvality ovzduší v Krupce ....................................................................... 45 8.1 Grafy úrovně znečištění............................................................................................. 45

[email protected]



8.2 Počet překročení PM10 na vybraných stanicích ........................................................ 47 8.3 Inovace sítě imisního monitoringu ............................................................................ 49 9. Závěr......................................................................................................................... 50 10. Zdroje ....................................................................................................................... 52 11. Seznam zkratek ......................................................................................................... 53 12. Seznam tabulek, grafů a obrázků ............................................................................... 54 12.1 Seznam tabulek ......................................................................................................... 54 12.2 Seznam obrázků ........................................................................................................ 54 12.3 Seznam grafů ............................................................................................................. 55

[email protected]



1. Úvod Kvalita ovzduší je sledována pravidelně na území celé České republiky prostřednictvím sítě měřících stanic (tzv. imisní monitoring) v souladu se zákonem č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší. Státní síť imisního monitoringu provozuje Ministerstvo životního prostředí, které tím pověřilo Český hydrometeorologický ústav (dále jen ČHMÚ).

V souladu s legislativními požadavky je státní imisní síť koncipována tak, aby stanicemi automatizovaného imisního monitoringu bylo zajištěno sledování úrovně znečištění ovzduší na území celého státu. Podmínky posuzování a hodnocení kvality ovzduší specifikuje prováděcí vyhláška o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší; tj. vyhláška č. 330/2012 Sb., o způsobu posuzování a vyhodnocení úrovně znečištění, rozsahu informování veřejnosti o úrovni znečištění a při smogových situacích, která mimo jiné stanoví podmínky pro umísťování měřících stanic a jejich počty na území zón a aglomerací tak, aby naměřené hodnoty byly reprezentativní pro větší územní celky v rámci ČR. Vedle údajů ze stanic imisního monitoringu ČHMÚ přispívá do imisní báze Informační systém kvality ovzduší (dále jen ISKO) již řadu let několik dalších organizací podílejících se na sledování znečištění venkovního ovzduší v České republice (např. Zdravotní ústavy, VÚLHM, ČEZ, městské úřady, aj.). Ekologické centrum Most pro Krušnohoří (ECM) od roku 2014 zpracovává každý rok vyhodnocení imisní situace pro lokalitu Krupka, kdy podkladem pro zpracování jsou imisní data

ČHMÚ,

„Dohody

o

poskytovaná spolupráci

v

při

rámci vzniku

a provozování Ekologického centra Most pro Krušnohoří a o výměně informací o životním prostředí“. ECM informuje o kvalitě ovzduší bezplatně veřejnost prostřednictvím bezplatné Zelené linky 800 195 342, webových stránek, elektronické pošty a regionálních médií.

[email protected]



ECM pracuje s

neverifikovanými daty (neverifikovaná data z automatizovaných

monitorovacích stanic mohou obsahovat chybné údaje a mohou být neúplná).

2. Základní charakteristika území Město Krupka zahrnuje i původně samostatné obce a osady (Vrchoslav, Bohosudov, Maršov, Unčín, Soběchleby a Nové Modlany a horské Fojtovice, Habartice, Mohelnici a Horní Krupku). Rozkládá se na rozsáhlém katastrální území (4 687 ha) s velkými výškovými rozdíly (zdroj: http://www.krupka-mesto.cz/tradice-a-priroda/ms-1220/p1=1220), od nadmořské výšky pod 300 metrů až 806 m n. m. (Komáří vížka), čímž lze vysvětlit rozdílný ráz podnebí v různých částech města a zastoupení teplé i mírně teplé klimatické oblasti na sledovaném území. Teplotní rozdíly způsobují proudění vzduchu. V případě déletrvající vyšší teploty v horských polohách a nižší teploty v údolí dochází ke vzniku teplotních inverzí, jež bývají doprovázeny mhami a zhoršením rozptylových podmínek. Rozptylové podmínky jsou určeny stavem meteorologických prvků a veličin, které rozhodujícím způsobem ovlivňují přenos a rozptyl znečišťujících látek v ovzduší. Jedná se zejména o rychlost větru, teplotní zvrstvení atmosféry (průběh teploty s výškou). Při špatných rozptylových podmínkách (bezvětří nebo slabý vítr, přítomnost teplotní inverze) je nutno očekávat vysoké znečištění ovzduší. Při dobrých rozptylových podmínkách (čerstvý nebo silný vítr, teplota vzduchu s výškou klesá) se znečišťující látky promíchávají a ředí, koncentrace jsou nízké. Kombinací inverzní vrstvy vzduchu a slabého proudění větru se rozptylové podmínky stávají nepříznivými a dochází ke kumulaci znečišťujících látek, jež následně v ovzduší přetrvávají a hromadí se až do doby, než dojde ke změně meteorologických podmínek na stav příznivý pro jejich rozptyl.

[email protected]



Graf 1: Četnosti výskytu rozptylových podmínek a v jednotlivých měsících, rok 2015

Zdroj: http://www.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/mes_zpravy/Rocni_zprava_2015.pdf

2.1 Oblasti s překročenými imisními limity Krupka i další části Ústeckého kraje jsou dlouhodobě řazeny mezi oblasti s překročenými imisními limity. Na obrázku č. 1 a 2 jsou vyznačeny oblasti s překročenými imisními limity v rámci celé České republiky. Dle zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, účinného do 31. 8. 2012, se tyto oblasti nazývaly oblastmi se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO). [1] Velikosti území s překročením imisních limitů (dříve OZKO) v rozmezí let 2006 až 2014 jsou znázorněny v grafu č. 2.

[email protected]



Graf 2: Překročení imisního limitu (LV) v ČR, % plochy, 2006-2014

Zdroj: http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/grafroc/14groc/gr14cz/png/oVII3.png

Na obrázcích 1 a 2 jsou zobrazena území s překročením imisních limitů pro ochranu zdraví lidí pro rok 2014 v celé ČR včetně a bez přízemního ozonu. Obrázek 1: Překročení imisních limitů pro ochranu zdraví lidí pro rok 2014 v celé ČR včetně

přízemního ozonu

Zdroj:http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/grafroc/14groc/gr14cz/png/oVII2.pnghttp://issar.cenia.cz/issar/pa ge.php?id=1531

[email protected]



Obrázek 2: Překročení imisních limitů pro ochranu zdraví lidí pro rok 201 v ČR bez přízemního ozonu

Zdroj: http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/grafroc/14groc/gr14cz/png/oVII1.png

2.2 Mapy pětiletých průměrných koncentrací Dle §11, odst. 5 a 6 zákona o ochraně ovzduší č. 201/2012 Sb. jsou zpracovávány mapy pětiletých průměrných koncentrací v síti 1x1 km. Pro hodnocení stávající úrovně znečištění v předmětné lokalitě se vychází z map úrovní znečištění ve formátu shapefile (.shp ESRI). Mapy obsahují v každém čtverci 1×1 km hodnotu klouzavého průměru koncentrace pro všechny znečišťující látky, které mají stanoven imisní limit (kromě O3 a CO), za předchozích 5 kalendářních let. Mapy slouží jako podklad pro návrh kompenzačních opatření podle § 11 odst. 6 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, konkrétně k posouzení, zda dojde vlivem daného záměru k překročení některého ročního imisního limitu na dané lokalitě a tedy k aplikaci cit. ustanovení. Pro účely vypracování rozptylových studií se použijí mapy ročních i krátkodobých koncentrací pro hodnocení stávající úrovně znečištění v posuzovaných lokalitách. Mapy ve formátu shapefile jsou k dispozici na internetové stránce ČHMÚ: http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/ozko/ozko_CZ.html Teplicko je dlouhodobě řazeno mezi oblasti s překročenými imisními limity pro částice PM10, z podkladů ČHMÚ lze získat 5leté průměrné koncentrace této znečišťující

[email protected]



látky. Na obrázcích č. 3. a 4. můžete porovnat průměrné 5leté koncentrace částic PM10 v letech 2007 až 2011 a 2010 až 2014. Obrázek 3: Pětiletá průměrná koncentrace částic PM10 na Teplicku r. 2007 - 2011

Zdroj: ČHMÚ

[email protected]



Obrázek 4: Pětiletá průměrná koncentrace částic PM10 na Teplicku r. 2010 - 2014

Zdroj: ČHMÚ

[email protected]



3. ECM a vyhodnocení imisní situace 3.1 Informování o aktuální imisní situaci Od 1. 4. 2014 rozšířilo ECM oblast monitoringu aktuálního stavu ovzduší z oblasti Mostecka, Teplicka a Chomutovska na celou oblast Ústeckého kraje. Na základě dohody s ČHMÚ získalo ECM přístup ke všem měřicím stanicím automatického imisního monitoringu Ústeckého kraje, jejichž provozovatelem je ČHMÚ. Kromě dat ČHMÚ jsou pro hodnocení aktuálního stavu ovzduší využívána i data Zdravotního ústavu se sídlem v Ústí nad Labem (ZÚ).

Obrázek 5: Měřicí síť zóna Severozápad – Karlovarský a Ústecký kraj - stav 11/2015

Zdroj: ČHMÚ

[email protected]



Přehled imisních stanic, ze kterých jsou data ECM stahována a vyhodnocována, je na obrázku č. 6. Obrázek 6: Přehled měřicích imisních stanic, ze kterých ECM vyhodnocuje aktuální stav ovzduší

Zdroj: Zpracovalo ECM

Imisní data z jednotlivých stanic byla až do listopadu 2014 získávána ECM přes FTP schránky, kde jsou hodnoty obnovovány každou hodinu. Z FTP schránek dispečeři ECM stahují aktuální data každé tři hodiny: v 6, 8, 11, 14, 17. Od 18. 11. 2014 ECM využívá také nový software MicroISKO, pomocí kterého je prováděno nepřetržité stahování dat, a z něhož jsou automaticky generovány grafické výstupy pro webové stránky ECM. Grafy zobrazují aktuální hodinové koncentrace škodlivin v ovzduší a jejich vývoj za posledních 24 hodin. Zobrazování grafů je nezávislé na provozu ECM, čímž je veřejnosti umožněn přístup k aktuálním informacím o stavu ovzduší v období svátků a víkendů, tedy po celý kalendářní rok. Kromě aktuálního přehledu je na webových stránkách ECM přístupné také vyhodnocení imisních dat za uplynulý měsíc pro imisní stanice AIM Most ČHMÚ, Litvínov ZÚ, AIM Lom ČHMÚ a AIM Krupka ČHMÚ. K dispozici jsou grafy průměrných denních a hodinových koncentrací jednotlivých znečišťujících látek.

[email protected]



K informování veřejnosti o aktuální imisní situaci a nestandardních událostech v průmyslových podnicích s možným vlivem na stav ovzduší dochází prostřednictvím bezplatné Zelené linky 800 195 342 a webových stránek www.ecmost.cz. ECM v týdenních intervalech vyhodnocuje imisní situaci na Mostecku a Teplicku pro média, např. Mostecký a Teplický deník, týdeník Homér. V případě překročení prahových hodnot v ovzduší a vyhlášení smogové situace jsou bezprostředně informováni zástupci Odboru životního prostředí v Litvínově a Odboru životního prostředí a mimořádných událostí Magistrátu města Mostu a města Krupky. Elektronickou poštou jsou bezplatně informováni o vyhlášení nebo odvolání smogové situace zájemci, kteří o tuto službu požádají prostřednictvím webových stránek ECM, e-mailem ([email protected]) nebo telefonicky na bezplatné Zelené lince 800 195 342. ECM také zpracovává a umisťuje na webové stránky ECM zprávu o vyhodnocení imisní situace za uplynulý rok a to v Mostě (od roku 2007), Litvínově (od roku 2011), Lomu (od roku 2012) a Krupce (od roku 2014). Zprávy jsou přístupné veřejnosti na webu ECM v sekci Ovzduší a hluk/Zprávy o kvalitě ovzduší a poskytují uživateli ucelený přehled o vývoji kvality ovzduší za období jednoho roku z vybrané lokality.

3.2 Dotazy a stížnosti 3.2.1 Dotazy na kvalitu ovzduší Zodpovídání dotazů na aktuální stav ovzduší patří ke stěžejním činnostem dispečerů v rámci poradenské služby a poskytování informací o životním prostředí. Tuto službu využívají zejména pedagogové z mateřských a základních škol, maminky s dětmi na mateřské či rodičovské dovolené a občané se zdravotními problémy. V roce 2015 ECM zodpovědělo 2 153 dotazů. Vývoj počtu dotazů v letech 2000 – 2015 je uveden v grafu č. 3.

[email protected]



Graf 3: Vývoj počtu dotazů v letech 2000–2015


Nejvíce dotazů se

týkalo tématu ovzduší. Procentuální zastoupení tazatelů

dle bydliště je uvedeno v grafu č. 4. V přehledu tazatelů z řad veřejnosti je evidováno 65,1 % (1 402) dotazů z Mostu, 7,2 % (156) z Litvínova, 1,53 % (33) z Chomutova, 5,2 % (112) z Jirkova, 0,9 (20) z Braňan, 1,30 % (28) z Louky u Litvínova, 0,7 % (14) z Duchcova, 1,4 % (31) z Bíliny a 12,77 % (275) z ostatních obcí, mezi něž náleží např. Obrnice, Kadaň, Klášterec nad Ohří, Strupčice, Louny i další lokality spadající do Ústeckého kraje.

[email protected]



Graf 4: Porovnání přehledu dotazů v dle bydliště tazatele letech 2012-2015


3.2.2 Stížnosti ECM v roce 2015 přijalo celkem 27 stížností občanů, z nichž více jak polovina se týkala stížností na pachovou zátěž. Celkem 21 stížnosti bylo z Mostu, dvě stížnosti z Litvínova, a po jedné z Braňan, Horního Jiřetína, Hamru a Teplic. Z celkového množství stížností, přijatých od roku 2000 (viz graf č. 5), byl nejvyšší počet v roce 2012 (38). V posledních čtyřech letech nebyl evidován žádný dotaz ani stížnost ze saského pohraničí. Přehled stížností dle jejich přijetí v jednotlivých měsících roku 2015 je zaznamenán v grafu č. 6. Nejvíce stížností bylo v roce 2015 přijato v březnu a všechny se týkaly problematiky pachové zátěže.

[email protected]



Graf 5: Přehled stížností evidovaných v ECM v letech 2000–2015

Zdroj: Zpracovalo ECM Graf 6: Přehled stížností v jednotlivých měsících roku 2015


[email protected]



4. Ochrana ovzduší dle platné legislativy Dne 1. 9. 2012 vstoupil v platnost zákon o ochraně ovzduší č. 201/2012 Sb., který nahradil zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, a který zapracovává příslušné předpisy Evropské unie. Mimo jiné nově definuje pojem smogová situace a také podmínky jejího vzniku, vyhlášení a ukončení. Zákon o ochraně ovzduší č. 201/2012 Sb. v sobě zahrnuje imisní limity a zvláštní imisní limity (nyní prahové hodnoty), které dříve byly stanoveny ve vyhláškách č. 597/2006 Sb. a č. 373/2009 Sb. Hodnocení stavu znečištění ovzduší vychází z definování imisních limitů pro znečišťující látky uvedené v příloze č. 1 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší.

4.1 Imisní limity dle zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší Imisní limity pro znečišťující látky uvedené v příloze č. 1 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, jsou uvedeny v následujících tabulkách č. 1, 2 a 3. Tabulka 1: Imisní limity pro ochranu zdraví lidí dle přílohy č. 1 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší Znečišťující látka

Doba průměrování

Imisní limit 3 (μg/m )

Maximální počet překročení

SO2 oxid siřičitý

1 hodina

350

24

24 hodin

125

3

PM10 prachové částice

24 hodin

50

35

kalendářní rok

40

0

PM2,5

kalendářní rok

25

0

NO2 oxid dusičitý

1 hodina

200

18

kalendářní rok

40

0

CO oxid uhelnatý

maximální denní 8hodinový klouzavý průměr

10 000

0

benzen

kalendářní rok

5

0

Zdroj: Příloha č. 1 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší

[email protected]



Tabulka 2: Imisní limity pro troposférický ozon pro ochranu zdraví lidí dle přílohy č. 1 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší

Znečišťující látka


Imisní limit 3 (μg/m )

O3 troposférický ozon

maximální denní 8hodinový klouzavý průměr*

120

Maximální tolerovaný počet překročení 25x v průměru za 3 roky

*Maximální denní osmihodinová průměrná koncentrace se stanoví posouzením osmihodinových klouzavých průměrů počítaných z hodinových údajů a aktualizovaných každou hodinu. Každý osmihodinový průměr je připsán dni, ve kterém končí, to jest první výpočet je proveden z hodinových koncentrací během periody 17:00 předešlého dne a 01:00 daného dne. Poslední výpočet pro daný den se provede pro periodu od 16:00 do 24:00 hodin.

Zdroj: Příloha č. 1 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší

Tabulka 3: Imisní limity pro ochranu ekosystémů a vegetace dle přílohy č. 1 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší Mez pro posuzování -3 [µg.m ] Znečišťující látka

SO2

Imisní limit -3 [µg.m ]


rok a zimní období (1.10.-31.3.)

NOx kalendářní rok Zdroj: Příloha č. 1 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší

Dolní LAT

Horní UAT

LV

8

12

20

19,5

24

30

4.2 Smogová situace dle zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší Nové znění zákona o ochraně ovzduší č. 201/2012 Sb. definuje v §10 smogovou situaci takto: Smogová situace je stav mimořádně znečištěného ovzduší, kdy úroveň znečištění oxidem siřičitým, oxidem dusičitým, částicemi PM10 nebo troposférickým ozónem překročí některou z prahových hodnot uvedených v příloze č. 6 k tomuto zákonu za podmínek uvedených v této příloze. Příloha č. 6 výše uvedeného zákona stanovuje informativní a regulační prahové hodnoty pro SO2, NO2 a částice PM10, a také informativní a varovnou prahovou hodnotu pro O3, které jsou závazné pro vyhlašování a odvolávání smogové situace.

[email protected]



V souladu se zákonem o ochraně ovzduší byla vydána i vyhláška č. 330/2012 Sb., o způsobu posuzování a vyhodnocení úrovně znečištění, rozsahu informování veřejnosti o úrovni znečištění a při smogových situacích. Nová „imisní vyhláška“ upravuje: 1) způsob a podmínky posuzování a vyhodnocení úrovně znečištění, 2) rozsah informování veřejnosti o úrovni znečištění, 3) rozsah informací podávaných veřejnosti při vzniku smogové situace. Vyhláška nahrazuje a navazuje na nařízení vlády č. 597/2006 Sb., o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší, a vyhlášku č. 553/2002 Sb., kterou se stanoví hodnoty zvláštních imisních limitů znečišťujících látek, ústřední regulační řád a způsob jeho provozování včetně seznamu stacionárních zdrojů podléhajících regulaci, zásady pro vypracování a provozování krajských a místních regulačních řádů a způsob a rozsah zpřístupňování informací o úrovni znečištění ovzduší veřejnosti, ve znění pozdějších předpisů. Oproti předchozí právní úpravě neobsahuje vyhláška č. 330/2012 Sb. přípustné úrovně znečištění (imisní limity) ani podmínky vyhlášení a ukončení smogových situací, které jsou uvedeny přímo v zákoně o ochraně ovzduší (příloha č. 1 a č. 6 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší). Zákon přinesl změnu také v délce trvání překročených prahových hodnot podstatných pro vyhlášení smogové situace, což mohlo být důvodem pro zvýšení počtu vyhlášení smogových situací pro O3 v roce 2013 a 2015 a snížení počtu smogových situací vyhlášených pro částice PM10: a) zatímco dříve docházelo k vyhlašování signálu upozornění (nyní vyhlášení smogové situace) pro O3 až při překročení zvláštních imisních limitů ve třech hodinách po sobě, podle

nového

zákona

je

vyhlášena

smogová

situace

pro

O3

již

při samotném překročení informativní prahové hodnoty, tj. 180 μg/m3. b) pro částice PM10 je nyní stanovena hranice pro vyhlášení smogové situace až při překročení 24hodinové průměru 180 μg/m3 ve dvou po sobě následujících dnech (tedy klouzavá 24hodinová průměrná koncentrace částic PM10 byla překročena ve 25

[email protected]



po sobě následujících hodinách), zatímco před vydáním zákona č. 201/2012 Sb. bylo rozhodující pouhé překročení 24hodinového průměru. Smogová situace je dle zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, vyhlášena při překročení některé z prahových hodnot (tj. informativní, regulační nebo varovné) vybrané znečišťující látky. Informativní a regulační prahové hodnoty a jejich překročení jsou stanoveny pro škodliviny – SO2, NO2 a částice PM10. Informativní a varovná prahová hodnota je definována samostatně pouze pro O3. Termín „smogová situace“ se používá již při překročení informativní prahové hodnoty z důvodu zdůraznění závažnosti více než dvojnásobného překročení imisního limitu i s ohledem na bezprahový účinek působení částic PM10. Podstata smogových situací a jejich vyhlašování zůstává nezměněna. V předchozí právní úpravě docházelo často k záměnám termínů imisní limit a zvláštní imisní limit. Tato terminologie vycházela z legislativy platné v devadesátých letech. V současně platné legislativě byla použita terminologie vycházející ze Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/50/ES o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu a již se pracuje jen s pojmy imisní limity (které musí být dodržovány na celém území České republiky) a smogové informativní a regulační prahové hodnoty (pro účely vyhlašování smogové situace a případné regulace zdrojů znečišťování). Smogové situace rozlišujeme letního a zimního typu. Letní situace s vysokými koncentracemi troposférického ozonu se vyskytují za horkého a suchého počasí v teplé polovině roku, nejčastěji od začátku dubna do konce září. Zimní smogové situace, spojené s vysokými koncentracemi SO2, NO2 a částicemi PM10 se nejčastěji pozorují v chladném období od října do března roku následujícího. Výjimečně se mohou objevit vysoké koncentrace prachových částic i mimo toto období [2]. Seznam měřicích lokalit (viz obrázek č. 7 a tabulka č. 4) a jejich reprezentativnost pro konkrétní území v rámci zóny nebo aglomerace je pro vyhlašování smogových situací stanoven ve Věstníku Ministerstva životního prostředí (LISTOPAD 2015). Přímý odkaz ke stažení zde:

[email protected]



http://www.mzp.cz/osv/edice.nsf/FE95922FCE7FD55CC1257F0D00381676/$file/V%C4%9Bst n%C3%ADk_10_listopad.pdf Obrázek 7: Seznam reprezentativních měřících lokalit pro vyhlašování smogových situací

Zdroj: ČHMÚ Tabulka 4: Reprezentativní stanice pro zónu Severozápad – Ústecký kraj

Znečišťující látka

Reprezentativní stanice

PM10

Chomutov, Lom, Krupka, Most, Teplice, Litoměřice, Ústí nad Labem – Kočkov, Děčín, Tušimice

SO2

Tušimice, Lom, Ústí nad Labem – Kočkov, Litoměřice, Teplice

NO2

Tušimice, Lom, Děčín, Most, Ústí nad Labem - město

O3

Tušimice, Rudolice v Horách, Most, Lom, Teplice, Litoměřice, Ústí nad Labem – Kočkov, Sněžník Měřicí stanice AIM Krupka ČHMÚ je reprezentativní stanicí pro vyhlášení smogových

situací pro částice PM10.

[email protected]



V následujícím přehledu jsou uvedeny základní charakteristiky jednotlivých prahových hodnot pro vybrané znečišťující látky. 4.2.1 Informativní prahová hodnota pro SO2, NO2 a částice PM10 Informativní prahová hodnota je považována za překročenou v případě, že alespoň na jedné měřicí lokalitě reprezentativní pro úroveň znečištění v oblasti minimálně 100 km2 překročila a) hodinová průměrná koncentrace SO2 hodnotu 250 µg/m3 ve třech po sobě následujících hodinách, b) hodinová průměrná koncentrace oxidu NO2 200 µg/m3 ve třech po sobě následujících hodinách, nebo c) dvacetičtyřhodinová průměrná koncentrace částic PM 10 hodnotu 100 µg/m3 ve dvou po sobě následujících dnech a zároveň je za posledních 6 hodin alespoň na polovině měřicích stanic reprezentativních pro danou oblast rostoucí trend hodinových koncentrací částic PM10. Trend koncentrací částic PM10 se vyhodnocuje z časové řady klouzavých dvanáctihodinových průměrů hodinových koncentrací. 4.2.2 Regulační prahové hodnoty pro SO2, NO2 a částice PM10 Regulační prahová hodnota je považována za překročenou v případě, že alespoň na polovině měřicích lokalit reprezentativních pro úroveň znečištění v oblasti minimálně 100 km2 překročila a) hodinová průměrná koncentrace SO2 hodnotu 500 µg/m3 ve třech po sobě následujících hodinách, b) hodinová průměrná koncentrace NO2 hodnotu 400 µg/m3 ve třech po sobě následujících hodinách, nebo c) dvacetičtyřhodinová průměrná koncentrace částic PM10 hodnotu 150 µg/m3 ve třech po sobě následujících dnech a zároveň je za posledních 6 hodin alespoň na polovině měřicích stanic reprezentativních pro danou oblast rostoucí trend hodinových koncentrací částic PM10. Trend koncentrací částic PM10 se vyhodnocuje z časové řady klouzavých dvanáctihodinových průměrů hodinových koncentrací. [email protected]



4.2.3 Informativní a varovná prahová hodnota pro O3 Informativní prahová hodnota je považována za překročenou v případě, že alespoň na jedné měřicí lokalitě reprezentativní pro úroveň znečištění v oblasti minimálně 100 km2 překročila hodinová koncentrace O3 hodnotu 180 µg/m3. Varovná prahová hodnota je považována za překročenou v případě, že alespoň na jedné měřicí lokalitě reprezentativní pro úroveň znečištění v oblasti minimálně 100 km2 překročila hodinová koncentrace O3 hodnotu 240 µg/m3. Podmínky vzniku a ukončení smogových situací jsou uvedeny v příloze č. 6 k zákonu č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší. Přehled všech uvedených prahových hodnot je uveden v tabulce č. 5. Tabulka 5: Informativní, regulační a varovné prahové hodnoty

Informativní prahová hodnota pro oxid siřičitý, oxid dusičitý a částice PM10 SO2 oxid siřičitý NO2 oxid dusičitý PM10 Částice

250 µg/m

3

200 µg/m

3

100 µg/m

3

Při překročení uvedeného hodinového průměru koncentrace ve 3 po sobě následujících hodinách Při překročení 24hodinového průměru koncentrace ve dvou po sobě následujících dnech

Regulační prahové hodnoty pro oxid siřičitý, oxid dusičitý a částice PM10 SO2 oxid siřičitý

500 µg/m

3

NO2 oxid dusičitý

400 µg/m

3

PM10 částice

150 µg/m

3

Při překročení uvedeného hodinového průměru koncentrace ve 3 po sobě následujících hodinách Při překročení 24hodinového průměru koncentrace ve třech po sobě následujících dnech

Informativní a varovná prahová hodnota pro troposférický ozon Informativní prahová hodnota O3

180 µg/m

3

Varovná prahová hodnota O3

240 µg/m

3

Při překročení hodinové koncentrace Při překročení hodinové koncentrace

Všechny výše uvedené úrovně znečištění ovzduší se vztahují na standardní podmínky - objem přepočtený na teplotu 293,15 K a normální tlak 101,35 kPa. Zdroj: Příloha č. 6 k zákonu č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší

[email protected]



4.2 Ukončení smogové situace Smogová situace je ukončena, pokud na žádné měřicí lokalitě reprezentativní pro úroveň znečištění v oblasti minimálně 100 km2 není překročena žádná prahová hodnota, přičemž tento stav trvá nepřetržitě alespoň 12 hodin a na základě meteorologické předpovědi není očekáváno obnovení meteorologických podmínek podmiňujících smogovou situaci v průběhu 48 hodin následujících po poklesu úrovní znečištění pod prahové hodnoty. Časový interval 12 hodin se zkracuje až na 3 hodiny v případě, že meteorologické podmínky nelze označit jako podmiňující smogovou situaci a podle meteorologické předpovědi je téměř vyloučeno, že v průběhu nejbližších 48 hodin takové podmínky opět nastanou.

[email protected]



5. Měřicí stanice pro vyhodnocení imisní situace v Krupce Pro zpracování zprávy o imisní situaci v Krupce byla použita data z měřicí stanice AIM Krupka ČHMÚ. Stanice je umístěna mimo obec ve směru SSZ, v blízkosti prohlídkové štoly Starý Martin. V tabulce č. 6 jsou uvedeny základní údaje o měřicí stanici včetně měřených škodlivin (SO2 a PM10), její umístění je na obrázcích č. 8 – 10. Měřicí stanice se řadí mezi tzv. stanice pozaďové. Pozaďové stanice jsou umístěny v nezatížených lokalitách a měří pozadí regionů, měst a průmyslových oblastí. Rozhodujícím kritériem pro pozaďovou stanici by mělo být, že stanice není přímo ovlivněna žádným zdrojem. Přirozené imisní pozadí se v ovzduší vyskytuje nezávisle na lokálních antropogenních zdrojích. Poloměr reprezentativnosti stanice se zde liší podle typu oblasti: 

u stanic městských a předměstských: více než 1 – 1,5 km,



u stanic venkovských: více než 5 až cca 60 km (v ČR se většinou pohybuje od 10 do 20 km) [3].

Obrázek 8: Umístění měřicí stanice ČHMÚ v Krupce

Zdroj: www.mapy.cz

[email protected]



Obrázek 9: Měřicí stanice AIM Krupka ČHMÚ

Zdroj: www.mapy.cz Obrázek 10: Měřicí stanice AIM Krupka ČHMÚ – bližší pohled

Zdroj: www.mapy.cz

[email protected]



5.1

Charakteristika měřicí stanice AIM ČHMÚ v Krupce

Tabulka 6: Charakteristika měřicí stanice AIM ČHMÚ v Krupce

Zdroj: ČHMÚ

[email protected]



6. Vyhodnocení imisní situace za rok 2015 6.1 Oxid siřičitý – SO2 Zdroje emisí a imisí SO2 Zdrojů emisí oxidů síry je několik, antropogenního (spalování paliv obsahujících síru, úniky z průmyslu) a neantropogenního charakteru. Antropogenní zdroje emisí můžeme shrnout následovně. Dnešní společnost spotřebovává velká množství paliv v mnoha různorodých aplikacích, jako jsou například: výroba elektrické energie, výroba tepelné energie, rafinerie ropy, dopravní prostředky nebo zpracování kovů. Ve všech těchto zařízeních může při spalování paliv obsahujících síru docházet k její oxidaci na SOx a následnému úniku do ovzduší. Při spalování tuhých paliv asi 95% přítomné síry přechází na SO2, u kapalných paliv je to prakticky 100%. SO2 je ve spalinách částečně oxidován na SO3. V kouřových plynech z elektráren před odsířením dosahuje poměr SO3/SO2 1/40 až 1/80. Mnohdy lze ale použít účinná odsiřovací zařízení či jiné technologie, které mohou u některých zdrojů emise oxidů síry omezit nebo dokonce prakticky zcela zlikvidovat. Hlavní význam mají emise SO2, protože SO3 se ve spalinách běžně nachází jen asi 2% (z celkového obsahu sloučenin síry). SO3 v ovzduší následně vzniká oxidací oxidu siřičitého. V průmyslu výroby kyseliny sírové jsou užívána velká množství SO2. Proto je zde možné nalézt potenciální riziko úniků této látky do ovzduší. Mezi neantropogenní (přírodní) zdroje můžeme zařadit vulkanickou činnost, lesní požáry a oceány [4].

Vliv na zdraví lidí, vegetaci a ekosystémy Při běžných koncentracích kolem 0,1 mg.m-3 SO2 dráždí oči a horní cesty dýchací. Při koncentraci 0,25 mg.m-3 dochází ke zvýšení respirační nemocnosti u citlivých dospělých i dětí. Koncentrace 0,5 mg.m-3 vede k vzestupu úmrtnosti u starých chronicky nemocných lidí. Významně ohroženou skupinou lidí jsou především astmatici, kteří bývají na působení oxidů síry velmi citliví. Při kontaktu s vyššími koncentracemi SO2 dochází u exponované osoby zejména k následujícím konkrétním projevům: poškození očí; poškození dýchacích orgánů (kašlání,

[email protected]



ztížení dechu); při velmi vysokých koncentracích tvorba tekutiny v plicích (edém). Opakovaná expozice způsobuje ztrátu čichu, bolesti hlavy, nevolnost a závratě. Účinky oxidu sírového, který se v ovzduší nachází obvykle v menší koncentraci, jsou v podstatě účinky aerosolu kyseliny sírové, jejíž dráždivé účinky na dýchací orgány jsou ještě nepříznivější než u SO2. Koncentrace SO3 jsou v ovzduší obvykle podstatně menší než koncentrace SO2. SO2 může způsobovat širokou škálu negativních dopadů jak na životní prostředí, tak na zdraví člověka. Během určité doby v ovzduší přechází fotochemickou nebo katalytickou reakcí na oxid sírový, který je hydratován vzdušnou vlhkostí na aerosol kyseliny sírové. Rychlost oxidace závisí na povětrnostních podmínkách, teplotě, slunečním svitu, přítomnosti katalyzujících částic atd. Běžně se během jedné hodiny odstraní 0,1 až 2% přítomného SO2. Kyselina sírová může reagovat s alkalickými částicemi prašného aerosolu za vzniku síranů. Sírany se postupně usazují na zemský povrch nebo jsou z ovzduší vymývány srážkami. Při nedostatku alkalických částic v ovzduší dochází k okyselení srážkových vod až na pH < 4. Tímto způsobem oxidy síry společně s oxidy dusíku tvoří takzvané kyselé deště. Ty pak mohou být větrem transportovány na velké vzdálenosti a způsobit značná poškození lesních porostů i průmyslových plodin, uvolňují z půdy kovové ionty, poškozují mikroorganismy, znehodnocují vodu a mohou způsobit úhyn ryb. Oxidy síry byly také podstatnou příčinou vzniku tzv. smogu „londýnského typu“. Kyselé deště také poškozují stavby tím, že postupně při delších expozicích rozpouštějí některé druhy zdiva [4].

Trendy Po roce 1998 došlo v souvislosti s nabytím účinnosti zákona č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami a splněním předepsaných emisních limitů k výraznému snížení imisních koncentrací SO2. Od té doby roční průměrné koncentrace této látky nepřekročily na venkovských lokalitách stanovený imisní limit 20 µg.m-3. V roce 2008 došlo na celém území ČR k dalšímu snížení koncentrací SO2. V letech 2009 a 2010 bylo naopak zaznamenáno mírné zvýšení znečištění SO2, ale od roku 2011 do roku 2014 je patrný další klesající trend (viz obrázek č. 11).

[email protected]



Vývoj trendů koncentrací SO2 je způsoben poklesem emisí, odsířením uhelných elektráren a změnou používaných paliv. Vliv na meziroční kolísání koncentrací mají rovněž v jednotlivých letech odlišné meteorologické podmínky [5]. Obrázek 11: Trendy ročních charakteristik SO2 v České republice, 2000–2014

Zdroj: ČHMÚ

Legislativa SO2 Imisní limity na ochranu zdraví lidí jsou uvedeny v příloze č. 1 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší. Pro SO2 je stanoven hodinový i denní imisní limit. Hodnota hodinového imisního limitu pro SO2 je 350 μg/m3, legislativa připouští maximálně 24 překročení za rok. Hodnota denního imisního limitu pro SO2 je 125 μg/m3, maximální přípustné překročení jsou 3 za rok.

Monitoring SO2 Tabulka č. 7 uvádí průměrné roční koncentrace SO2 z let 2012 až 2015 v porovnání s koncentracemi na měřicí stanici Teplice ČHMÚ. Po loňském nepatrném zhoršení ročního průměru koncentrací SO2, došlo v roce 2015 k opětovnému zhoršení ve městě Krupka, zatím co v Teplicích došlo k mírnému zlepšení. Maximální hodinová hodnota 359,1 μg/m3 byla dosažena dne 4. 11. 2015. (v roce 2014 to bylo 189,7 μg/m3). [email protected]



Tabulka 7: Srovnání průměrných ročních koncentrací SO2 na měřicích stanicích ČHMÚ Krupka a Teplice

Zdroj: Zpracovalo ECM na základě neverifikovaných dat ČHMÚ

Typický roční chod SO2, kdy jsou nejvyšší hodnoty zaznamenány zvláště na počátku a na konci roku, byl výraznější při sledování denních koncentrací, jak je patrné z grafu č. 8. Hodinové koncentrace SO2 dosahovaly maximálních hodnot zvláště v listopadu a v prosinci (viz graf č. 7), což koresponduje s obdobím zvýšeného využívání lokálních topenišť a také vyhlášením smogové situace pro SO2 v Ústeckém kraji 5. 11. 2015. Vysoké koncentrace se objevovaly i v průběhu celého roku. Smogová situace z důvodu vysokých koncentrací SO2 byla vyhlášena v Ústeckém kraji poprvé od roku 1997.

[email protected]



Graf 7: Průměrné hodinové koncentrace SO2 na měřicí stanici Krupka ČHMÚ za rok 2015

Zdroj: Zpracovalo ECM na základě neverifikovaných dat ČHMÚ Graf 8: Průměrné denní koncentrace SO2 na měřicí stanici Krupka ČHMÚ za rok 2015


[email protected]



6.2 Částice PM10 Zdroje emisí a imisí PM10

Ve srovnání s emisemi jiných znečišťujících látek jsou emise PM x vnášeny do ovzduší z velkého počtu významnějších skupin zdrojů. Kromě zdrojů, ze kterých jsou tyto látky vypouštěny řízeně komínem nebo výduchy (průmyslové zdroje, lokální topeniště, doprava), pochází významné množství emisí PMx ze zdrojů fugitivních (kamenolomy, skládky prašných materiálů, operace s prašnými materiály apod.). Kvalitu ovzduší ovlivňuje rovněž resuspenze částic (znovuzvíření), která do standardně prováděných emisních inventur není zahrnuta. Mezi hlavní zdroje emisí PMx patří sektor Lokální vytápění domácností. Mezi další významné zdroje emisí částic PM10 patří sektor Polní práce, kde tyto emise vznikají při zpracování půdy, sklizni a čištění zemědělských plodin. Z hlediska účinku na lidské zdraví jsou velkým rizikem emise částic pocházející z dopravy (sektory Silniční doprava: Nákladní doprava nad 3,5 tuny a Osobní automobily), především ze spalování paliv ve vznětových motorech, které produkují částice o velikosti jednotek až stovek nm. Podíl domácností vytápěných pevnými palivy se v období 2007 – 2014 příliš neměnil, proto je trend emisí částic PM10 a PM2,5 ovlivněn především meteorologickými podmínkami během topných sezon. K poklesu emisí přispívá především přirozená obnova vozového parku, snížení zemědělské produkce a zavedení emisních stropů TZL pro zdroje LCP od roku 2008. V jednotlivých oblastech České republiky se podíl jednotlivých typů zdrojů na celkových emisích liší podle konkrétní skladby zdrojů v dané oblasti. Vzhledem k tomu, že hlavní zdroj emisí částic PM10 a PM2,5 představuje sektor lokálního vytápění, je i produkce emisí těchto látek rozložena po celém území ČR s obytnou zástavbou. V území České republiky rozděleném do čtverců 5 x 5 km emisně vynikají lokality, ve kterých jsou provozovány významné energetické výrobny spalující pevná fosilní paliva, a velké průmyslové komplexy (především Moravskoslezský a Ústecký kraj). Podíl dopravy se projevuje především ve velkých městech. Při spalování paliv a při dalších průmyslových činnostech vznikají emise aerosolů, které mohou být pevné, kapalné nebo směsné. Souhrnně se tyto emise v české legislativě označují jako tuhé znečišťující látky (TZL), v zahraniční literatuře Total Suspended Particulate Matter (TSP). [email protected]



Z hlediska zdravotního působení TZL na člověka byly definovány velikostní skupiny označované jako PMX (Particulate Matter), které obsahují částice s aerodynamickým průměrem o velikosti menší než x μm. Emise TZL mají různé velikostní a chemické složení podle charakteru zdroje a způsobu vzniku. Mohou obsahovat těžké kovy a představují nosné médium pro těkavé organické látky (volatile organic compounds - VOC) a polyaromatické uhlovodíky (polycyclic aromatic hydrocarbons –PAH). Nejčastěji se při inventarizaci emisí v návaznosti na imisní limity rozlišuje velikostní frakce částic PM10 a PM2,5 [6]. Znečištění ovzduší suspendovanými částicemi frakce PM10 a PM2,5 zůstává jedním z hlavních problémů, které je třeba řešit při zajišťování kvality ovzduší České republiky.

Trendy Koncentrace částic PM10, podobně jako dalších látek znečišťujících ovzduší, významně poklesly v 90. letech minulého století. Důvodem bylo výrazné snížení emisí TZL a prekurzorů částic (SO2, NOx, NH3 a VOC) v letech 1990–2001 v důsledku legislativních změn, restrukturalizace hospodářství a modernizace nebo ukončení provozů zdrojů. Po roce 2001 pokles emisí pokračuje již pomaleji, důsledkem čehož jsou koncentrace znečišťujících látek podmíněny zejména převažujícími meteorologickými a rozptylovými podmínkami v daném roce. Téměř na všech lokalitách České republiky byl od roku 2001 do roku 2003 patrný vzestupný trend ve znečištění ovzduší částicemi PM10. V roce 2003 byly naměřeny zatím nejvyšší hodnoty koncentrací částic PM10 v období po roce 2000. Vysoké koncentrace částic PM10 v roce 2003 byly důsledkem jak nepříznivých rozptylových podmínek v únoru a prosinci, tak i podnormálního množství srážek. Po zakolísání v roce 2004, kdy se začala rutinně sledovat i frakce částic PM2,5, byly vysoké koncentrace částic zaznamenány opět v letech 2005 a 2006, a to zejména v důsledku dlouhých epizod s nepříznivými rozptylovými podmínkami v zimním období. V letech 2007–2009 panovaly naopak příznivější rozptylové podmínky, a koncentrace částic v porovnání s lety 2003, 2005 a 2006 výrazně klesly. V roce 2008 byly nižší koncentrace částic pravděpodobně dány i výraznějším poklesem emisí některých prekurzorů částic při přechodném útlumu některých hospodářských odvětví v důsledku ekonomické krize. Následný vzestup koncentrací částic v roce 2010 byl dán [email protected]



zejména opakovaným výskytem nepříznivých meteorologických a rozptylových podmínek v zimním období na začátku i ke konci roku a nejchladnější topnou sezonou od roku 1996. Poslední čtyři roky od roku 2010 – 2014 průměrné koncentrace suspendovaných částic klesají [6]. Pokud se týká klasifikačních tříd, pokles PM10 se projevil v kategorii městských a předměstských lokalit, rovněž u venkovských stanic, naopak ve třídě dopravních a průmyslových stanic byl v roce 2014 zaznamenán mírný vzestup. Koncentrace částic PM10 vykazují zřetelný roční chod s nejvyššími koncentracemi v chladných měsících roku. Vyšší koncentrace částic PM10 v ovzduší během chladného období roku souvisejí jak s vyššími hodnotami emisí částic ze sezónních tepelných zdrojů, tak i se zhoršenými rozptylovými podmínkami, které se obvykle častěji vyskytují v zimních měsících [6]. V roce 2015 byly naměřeny nejvyšší koncentrace (průměr pro daný typ stanice) v obdobích leden – březen a říjen – prosinec. Celkově vyšší koncentrace byly měřeny na průmyslových, dopravních a městských stanicích [7]. Vliv na zdraví lidí, vegetaci a ekosystémy Krátkodobé zvýšení denních koncentrací částic PM10 se podílí na nárůstu celkové nemocnosti i úmrtnosti, zejména na onemocnění srdce a cév, na zvýšení počtu osob hospitalizovaných pro onemocnění dýchacího ústrojí, zvýšení kojenecké úmrtnosti, zvýšení výskytu kašle a ztíženého dýchání – zejména u astmatiků a na změnách plicních funkcí při spirometrickém vyšetření [8]. Dlouhodobě zvýšené koncentrace mohou mít za následek snížení plicních funkcí u dětí i dospělých, zvýšení nemocnosti na onemocnění dýchacího ústrojí, výskyt symptomů chronického zánětu průdušek a zkrácení délky života zejména z důvodu vyšší úmrtnosti na choroby srdce a cév (zvláště u starých a nemocných osob) a pravděpodobně i na rakovinu plic. Tyto účinky bývají uváděny i u průměrných ročních koncentrací nižších než 30 μg/m 3. Při chronické expozici suspendovaným částicím frakce PM 2,5 se redukce očekávané délky života začíná projevovat již od průměrných ročních koncentrací 10 μg/m3 [8]. Ze zdravotního hlediska patří částice PMx mezi jedny z nejnebezpečnějších znečišťujících látek. Přes jejich prokazatelné negativní účinky však nebyla dosud stanovena [email protected]



bezpečná prahová koncentrace těchto látek. Závažnost zdravotního účinku částic závisí na jejich velikosti, složení a původu. Částice PMX pronikají v závislosti na své velikosti do horních a dolních cest dýchacích a do plicních sklípků, čímž způsobují celkově vyšší nemocnost a úmrtnost zejména na onemocnění srdce a cév. Expozice částic PMX rovněž zvyšuje riziko onemocnění dýchacího ústrojí (včetně infekčních chorob), zhoršuje potíže astmatiků a alergiků, zvyšuje kojeneckou úmrtnost a negativně ovlivňuje plodnost populace. Citlivou skupinou jsou děti, starší osoby a osoby s chronickým onemocněním dýchacího a oběhového ústrojí. Zejména na ultrajemné částice se váží PAU nebo těžké kovy, které mají mutagenní a karcinogenní účinky [9]. Částice PMX působí také na ekosystémy. Způsobují mechanické zaprášení, které u rostlin zmenšuje velikost aktivní plochy, a tím omezuje fotosyntézu, u živočichů vstupují do dýchacích cest. Ekosystémy mohou být ovlivněny toxickými účinky látek, které jsou na částice navázány. Atmosférický aerosol ve vyšších vrstvách atmosféry rovněž ovlivňuje energetickou bilanci Země a působí proti účinku skleníkových plynů, protože odráží a rozptyluje sluneční záření zpět do prostoru. Atmosférický aerosol funguje také jako kondenzační jádra, na nichž dochází v atmosféře ke kondenzaci, a tím se podílejí na vzniku oblaků [9]. Překračování imisního limitu částic PM10 a PM2,5 se stále významným způsobem podílí na zařazení obcí mezi oblasti s překročenými imisními limity. Od roku 2008 se postupně na některých lokalitách začaly měřit jemné částice frakce PM1 [6].

Legislativa PM10 Imisní limity na ochranu zdraví lidí jsou uvedeny v příloze č. 1 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší. Pro PM10 je stanoven denní i roční imisní limit, pro PM2,5 pouze roční imisní limit. Hodnota imisního limitu pro průměrnou 24hodinovou koncentraci PM 10 je 50 μg/m3. Legislativa připouští na daném místě (měřicí stanici) maximálně 35 překročení 24hodinové koncentrace (denního průměru) za rok; při vyšším počtu je imisní limit považován za překročený.

[email protected]



Monitoring PM10 Měřicí stanice AIM Krupka ČHMÚ monitoruje koncentrace částic PM10. Zkratka PM je odvozena z anglického "particulate matter" a označuje mikročástice o velikosti několika mikrometrů (µm). Částice mají označení podle velikosti (viz obrázek č. 12). U zkratky PM se setkáváme s indexy 10, 2,5 a 1. Indexy značí velikost částic. Částice, které projdou velikostněselektivním vstupním filtrem vykazujícím pro aerodynamický průměr 10 μm odlučovací účinnost 50 %, se označují PM10, částice, které projdou velikostně-selektivním vstupním filtrem vykazujícím pro aerodynamický průměr 2,5 μm odlučovací účinnost 50 %, se označují PM2,5.

Obrázek 12: Polétavý prach PM10, PM2,5

Zdroj: http://www.cistenebe.cz/index.php/slovnicek-pojmu/13-poletavy-prach-pm10-pm25-pm10

6.4.1 PM10 Tabulka č. 8 předkládá průměrné roční koncentrace PM10 z let 2012 až 2015 v porovnání s koncentracemi na měřicí stanici Teplice ČHMÚ. Roční průměr PM10 v roce 2014 v lokalitě Krupka mírně stoupl, stejně jako v roce předcházejícím, avšak v roce 2015 došlo k velkému snížení na obou stanicích.

[email protected]



K překročení 24hodinového imisního limitu (50 μg/m3) došlo v roce 2015 v 6 případech, v roce 2014 byl překročen limit 43x. Na stanici AIM Krupka ČHMÚ nebyl stanovený limit (35 povolených překročení) v roce 2015 překročen. Největší naměřená hodinová koncentrace byla dne 25. 8. 2015 (207 μg/m3), v roce 2014 (694 μg/m3).

Tabulka 8: Srovnání průměrných ročních koncentrací PM10 na měřicích stanicích ČHMÚ Krupka a Teplice


Z grafu č. 9 vyplývá, že průměrné hodinové koncentrace PM10 se během roku až na pár výjimek nijak výrazně neliší.

[email protected]



Graf 9: Průměrné hodinové koncentrace PM10 na měřicí stanici Krupka ČHMÚ za rok 2015


Průměrné denní koncentrace PM10 (graf č. 10) ukazují, že se hodnoty během roku držely pod stanoveným imisním limitem (50 μg/m3), k výkyvu hodnot došlo v polovině února, v polovině června a koncem srpna, kdy byly zaznamenány nejvyšší koncentrace.

[email protected]



Graf 10: Průměrné denní koncentrace PM10 na měřicí stanici Krupka ČHMÚ za rok 2015


[email protected]



7. Smogové situace v Ústeckém kraji v roce 2015 V souladu se zněním zákona o ochraně ovzduší č. 201/2012 Sb. byly pro Ústecký kraj v roce 2015 vyhlášeno 5 smogových epizod: 1

2

3

4

5

vyhlášení smogové situace pro O3

4. 7. 2015 ve 20,30 hod

ukončení smogové situace

5. 7. 2015 v 16,07 hod


6. 8. 2015 v 18,42 hod


15. 8. 2015 v 17,26 hod


31. 8. 2015 v 15,59 hod


2. 9. 2015 v 7,14 hod

vyhlášení smogové situace pro SO2

5. 11. 2015 ve 14,23 hod


6. 11. 2015 v 4,26 hod

vyhlášení smogové situace pro PM10

6. 11. 2015 v 16,43 hod


8. 11. 2015 v 6,20 hod

Červenec 2015 První smogová situace v roce 2015 v Ústeckém kraji byla vyhlášena 4. 7. 2015 pro O3. Vzhledem k příznivým rozptylovým podmínkám však byla smogová situace ukončena již následující den 5. 7. 2015 ve večerních hodinách [10].

Srpen 2015 V srpnu 2015 proudil velmi teplý vzduch na území České republice kolem tlakové výše nad severovýchodní Evropou, přinesl vhodné podmínky pro zvýšení koncentrací O3. Dne 6. 8. 2015 hodinové koncentrace pro O3 překročily prahovou hodnotu 180 µg/m3 a proto byla vyhlášena smogová situace. Dne 15. 8. 2015 začala přes ČR zvolna přecházet zvlněná studená fronta, která způsobila zhoršení podmínek pro tvorbu O3 a tedy i ukončení smogové situace. Koncem měsíce srpna proudil kolem tlakové výše nad východní Evropou na území ČR velmi teplý vzduch od jihozápadu a zapříčinil tak opět vhodné podmínky pro zvyšování koncentrací O3. Dne 31. 8. 2015 byla vyhlášena smogová situace pro O3. Téhož dne [email protected]



odpoledne začala přes území ČR přecházet zvlněná studená fronta, díky které byla smogová situace ukončena již následující den 2. 9. 2015 v ranních hodinách [11].

Listopad 2015 V Ústeckém kraji byly v listopadu vyhlášeny 2 smogové situace. První smogová situace byla vyhlášena v časných ranních hodinách dne 5. 11. 2015 z důvodu vysokých koncentrací SO2 a bylo to poprvé od roku 1997. Rozhodující stanice imisního monitoringu pro vyhlášení smogové situace způsobené SO2 jsou dle věstníku MŽP č. 09/2012 Tušimice, Lom, Ústí nad Labem - Kočkov, Litoměřice a Teplic. Právě na těchto reprezentativních stanicích bylo naměřeno ve třech po sobě následujících hodinách překročení informativní prahové hodnoty - hodinové koncentrace SO2 250 µg/m3. Nejvyšší naměřená koncentrace byla na stanici v Lomu kolem deváté hodiny dopolední ve výši 424 µg/m3. Zvýšené koncentrace se udržely i po několik následujících hodin. Dne 6. 11. 2015 byla po 14 hodinách smogová situace ukončena. V Ústeckém kraji se několik dní před vyhlášením smogové situace vyskytovala výrazná výšková inverze, která postupně přecházela do přízemní inverze. Následkem byla malá rychlost proudění a velmi nepříznivé rozptylové podmínky, ta to skutečnost umožnila hromadění znečišťujících látek z přízemních zdrojů. Po rozrušení inverze v poledních hodinách se znečišťující látky z vysokých zdrojů, které se doposud hromadily ve vyšších částech stabilní inverzní vrstvy, dostaly k zemskému povrchu. Druhá smogová situace v měsíci listopadu byla dne 6. 11. 2015 vyhlášena pro částice PM10, ukončení smogové situace nastalo dne 8. 11. 2015 [12]. Pro srovnání; v roce 2014 v Ústeckém kraji nebyly v souladu se zněním zákon o ochraně ovzduší č. 201/2012 vyhlášeny žádné smogové situace.

7.1 Doporučení obyvatelům při vyhlášení smogové situace Doporučení obyvatelům při vyhlášení smogové situace vydává ČHMÚ na svých webových stránkách www.chmi.cz. Od března 2013 je nově zprovozněn Systém integrované výstražné služby (SIVS) v podobě mapy meteorologických výstrah – pro počasí, vodu a ovzduší zde:

[email protected]



http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/meteo/om/sivs/sivs.html V následujícím přehledu jsou uvedena stručná doporučení při překročení informativních a regulačních prahových hodnot od ČHMÚ na příkladu překročení koncentrací částic PM10.

7.1.1

Doporučení při překročení informativních prahových hodnot Informace pro veřejnost: Osobám s chronickými dýchacími potížemi, srdečním

onemocněním, starším lidem a malým dětem se při překročení informativní prahové hodnoty – např. 24hodinového klouzavého průměru částic PM10 100 μg/m3 – doporučuje zdržet se při pobytu pod širým nebem zvýšené fyzické zátěže spojené se zvýšenou frekvencí dýchání. U dospělých osob bez zdravotních potíží nejsou nutná žádná omezení. Žádáme řidiče automobilů, aby pokud možno nevyjížděli, neboť emise z automobilů se významně podílejí na zvýšených koncentracích částic PM10 a NO2. Podrobné aktuální informace o kvalitě ovzduší jsou k dispozici na internetových stránkách ČHMÚ www.chmi.cz, záložka Ovzduší. Každou hodinu jsou doplňovány 1hodinové průměrné koncentrace automaticky měřených škodlivin a hodnoty doprovodných meteorologických prvků. Aktualizovány jsou rovněž vícehodinové průměrné koncentrace škodlivin, vypočtené z 1hodinových koncentrací. Předpověď rozptylových podmínek je součástí předpovědí počasí pro ČR a jednotlivé kraje, viz www.chmi.cz, záložka Počasí.

7.1.2

Doporučení při překročení regulačních prahových hodnot

Osobám s chronickými dýchacími potížemi, srdečním onemocněním, starším lidem a malým dětem se při překročení regulační prahové hodnoty – např. 24hodinového klouzavého průměru částic PM10 150 mikrogramů/m3, doporučuje omezit pobyt pod širým nebem. Dospělým osobám bez zdravotních potíží se doporučuje zdržet se při pobytu pod širým nebem zvýšené fyzické zátěže, spojené se zvýšenou frekvencí dýchání. Žádáme řidiče automobilů, aby pokud možno nevyjížděli, neboť emise z automobilů se významně podílejí na zvýšených koncentracích částic PM10 a NO2.

[email protected]



Podrobné aktuální informace o kvalitě ovzduší jsou k dispozici na internetových stránkách ČHMÚ www.chmi.cz , záložka Ovzduší. Každou hodinu jsou doplňovány 1hodinové průměrné koncentrace automaticky měřených škodlivin a hodnoty doprovodných meteorologických prvků. Aktualizovány jsou rovněž vícehodinové průměrné koncentrace škodlivin, vypočtené z 1hodinových koncentrací. Předpověď rozptylových podmínek je součástí předpovědí počasí pro ČR a jednotlivé kraje, viz www.chmi.cz, záložka Počasí.

7.1.3

Doporučení SZÚ pro citlivé skupiny obyvatel Před vznikem smogové situace doporučuje Státní zdravotní ústav (SZÚ) obyvatelům

posílení imunity vlastního organismu pomocí přísunu vitamínu C, E, A, dostatku spánku a eliminace stresů a vhodné kompenzace psychické a fyzické zátěže. Při vzniku smogové situace by měli občané žijící a podnikající v zasažené lokalitě omezit množství vypouštěných škodlivin do ovzduší. Doporučení (viz tabulka č. 12) jsou určena především citlivým skupinám obyvatel, pro které může mít delší trvání "smogu" nepříznivé účinky na zdraví. Citlivou skupinou jsou děti, včetně kojenců a vyvíjejícího se plodu, tedy těhotných žen. Dále sem patří starší lidé a osoby s chronickým onemocněním dýchacího ústrojí (astma, chronická obstrukční choroba plic) a oběhového ústrojí a také lidé jinak oslabení (např. kombinací stresu, kouření, nevhodné výživy, lidé v rekonvalescenci, s oslabenou imunitou apod.) [13].

[email protected]



8. Vyhodnocení kvality ovzduší v Krupce 8.1 Grafy úrovně znečištění Hodnoty v grafu č. 11 vycházejí z orientačních indexů kvality ovzduší (viz tab. č. 9) stanovených ČHMÚ. Graf zobrazuje porovnání procentuálního zhodnocení kvality ovzduší v Krupce v letech 2014 a 2015. Tabulka 9: Indexy kvality ovzduší dle ČHMÚ

Zdroj: ČHMÚ Graf 11: Porovnání znečištění ovzduší v Krupce v letech 2014 a 2015 dle indexů kvality ovzduší (%)


[email protected]



Z porovnání indexů kvality ovzduší (viz. graf č. 11) v letech 2014 a 2015 vyplývá, že: 

u částic PM10 došlo ke zvýšení četnost koncentrace v hladině indexu č. 1,



u SO2 došlo ke snížení četnosti koncentrace v hladině indexu č. 1,



u částic PM10 došlo ke snížení četností u ostatních hladin indexu kvality ovzduší oproti roku 2014,



U SO2 došlo k snížení četností koncentrace v hladině indexu č. 2 a zvýšení četnosti koncentrace v hladině indexu č. 3. oproti roku 2014,



částice PM10 jako jediné dosahují nejvyššího indexu (index č. 6) s poklesem oproti roku 2014,



koncentrace částic PM10 zůstávají (nejen pro oblast Teplicka) nejzávažnějším problémem znečištění ovzduší, s negativním dopadem na lidské zdraví.

Tabulka č. 10 přináší souhrn procentuálního zastoupení indexů kvality ovzduší v souvislosti s počtem zastoupených hodin pro jednotlivé polutanty na stanici AIM Krupka ČHMÚ.

Tabulka 10: Přiřazení četností a procentuálního zastoupení u jednotlivých polutantů PM10

SO2

index

rozmezí [μg/m3 ]

četnost

%

rozmezí [μg/m3 ]

1 2 3 4 5 6

0 - 20 20 - 40 40 - 70 70 - 90 90 - 180 nad 180

5846 1894 487 36 15 4

66,7 21,6 5,6 0,4 0,2 0,1

0 - 25 25 - 50 50 - 120 120 - 350 350 - 500 nad 500

478 8760

Data nebyla k dispozici Celkem

četnost

%

4971 611 259 29

56,8 7,0 3,0 0,3

5,5

2890

33,0

100

8760

100


[email protected]



8.2 Počet překročení PM10 na vybraných stanicích Hodnota imisního limitu pro průměrnou 24hodinovou koncentraci částic PM10 je 50 μg/m3. Legislativa připouští na daném místě (měřicí stanici) maximálně 35 překročení 24hodinové koncentrace (denního průměru) za rok; při vyšším počtu je imisní limit považován za překročený.

Tabulka č. 11 zpracovává a porovnává počty překročení 24hodinových koncentrací (denního průměru) za rok na vybraných měřicích stanicích imisního monitoringu: AIM Krupka

ČHMÚ a AIM Teplice ČHMÚ. Údaje o počtu překročení denních průměrných koncentrací částic PM 10 byly použity z tabelárních ročenek ČHMÚ za období 2006 – 2014.

Pro rok 2015 byla použita

neverifikovaná data z měřicích stanic AIM Krupka ČHMÚ a AIM Teplice ČHMÚ. 3

Tabulka 11: Překročení denního imisní limitu u PM10 nad 50 μg/m u vybraných stanic v letech 2006 – 2015

Počty překročení denní průměrné koncentrace nad 50 μg/m3 Krupka ČHMÚ 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 * neverifikovaná data ČHMÚ

14 5 3 10 49 40 29 36 43 6*

Teplice ČHMÚ 82 49 25 40 59 48 30 51 20*

Zdroj: ČHMÚ

Z tabulky č. 11 je zřejmé, že v průběhu sledovaného období na stanici AIM Krupka ČHMÚ nebyl limit překročení 24hodinové koncentrace (denního průměru) za rok splněn v roce 2010, 2011, 2013 a 2014.

[email protected]



Na stanici AIM Krupka ČHMÚ s počtem 6 překročení za rok 2015 stal třetím nejnižším počtem překročení 24hodinové koncentrace (denního průměru) částic PM 10 od roku 2006. Výrazný pokles počtu překročení také zaznamenala měřící stanice AIM Teplice ČHMÚ. Stanice AIM Krupka ČHMÚ oproti stanici AIM Teplice ČHMÚ měla téměř vždy méně překročení imisního limitu, výjimkou byly roky 2010 a 2013. V následujícím grafu č. 12 jsou zobrazeny počty překročení dle tabelárního přehledu (tabulka č. 11) u vybraných stanic v období 2006 – 2015. 3

Graf 12: Překročení denního imisní limitu u PM10 nad 50 μg/m v Krupce a Teplicích v letech 2006 – 2015

Zdroj: Zpracovalo ECM na základě dat ČHMÚ

[email protected]



8.3 Inovace sítě imisního monitoringu Imisní monitoring v souladu se zákonem č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší je provozován Ministerstvem životního prostředí, který touto činností pověřil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). ČHMÚ má povinnost sledovat průběh vývoje imisní situace. Zajišťuje tvorbu imisních map a je základním poskytovatelem dat. Data lze nalézt přímo na webových stránkách ČHMÚ, kde jsou k dispozici aktuální imisní situace (aktualizované každou hodinu), tabelární přehledy a ročenky, informace o překročení limitů pro vybrané znečišťující látky apod. Výměna měřicí techniky včetně kontejnerů probíhala v celé měřicí imisní síti České republiky od února do konce srpna roku 2015. V rámci této výměny proběhla i výměna imisní stanice AIM Krupka ČHMÚ.

[email protected]



9. Závěr ECM

zpracovává od roku 2014 pro potřeby veřejnosti zprávu o stavu ovzduší

v Krupce za uplynulý kalendářní rok. Pro zprávu hodnotící imisní situaci v Krupce za rok 2015 byla použita neverifikovaná data z FTP schránky měřicí stanice AIM Krupka ČHMÚ. Na základě dohody ECM a ČHMÚ jsou aktuální imisní data stahována pomocí softwaru OHVMAIN. Jedná se o následující znečišťující látky: SO2 a PM10. Z imisních dat jednotlivých znečišťujících látek zpracovaných do grafů, tabulek, map je možné provést následující hodnocení stavu ovzduší v roce 2015, porovnání s rokem předcházejícím (2014) a vyhodnotit vývoj od roku 2012.

SO2 

Hodnota hodinového imisního limitu pro SO2 je 350 μg/m3, legislativa připouští maximálně 24 překročení za rok, tento imisní limit nebyl překročen.



Hodnota denního imisního limitu pro SO2 je 125 μg/m3, maximální přípustné překročení jsou 3 za rok, tento imisní limit nebyl překročen.

Komentář: průměrná roční koncentrace SO2 na měřici stanici AIM Krupka ČHMÚ stoupla oproti roku 2014 o 4 μg/m3. Nejvyšší dosažená koncentrace SO2 v Krupce byla naměřena 4. 11. 2015 s maximem 359,1 μg/m3. Maximální naměřená hodnota v Krupce koresponduje s obdobím, před vyhlášením smogové situace pro SO2 v Ústeckém kraji (5. 11. 2015). Smogová situace z důvodu vysokých koncentrací SO2 byla v Ústeckém kraji vyhlášena poprvé od roku 1997. Zvýšené koncentrace se v Ústeckém kraji udržely i po několik následujících hodin. Dne 6. 11. 2015 byla po 14 hodinách smogová situace ukončena.

Částice PM10 

Roční imisní limit částic PM10 ve výši 40 μg/m3 nebyl v Krupce překročen.



Denní imisní limit (průměr 24hodinové koncentrace) ve výši 50

μg/m3

byl překročen 6x.

[email protected]





Maximální povolený počet překročení hodnoty denního imisního limitu PM 10 (35) nebyl překročen.

Komentář: pro koncentraci částic PM10 v ovzduší v Krupce byl rok 2015 jednoznačně nejlepším rokem za období 2012 – 2015, neboť maximální počet překročení 24hodinové koncentrace (denního průměru) za rok 35 nejenže nebyl překročen, ale ve srovnání s ostatními lety byl s dosaženou hodnotou počtu překročení 6 třetí nejnižší hodnotou. S počtem překročení 6 se Krupka v tabulce ČHMÚ, hodnotící lokality dle počtu překročení hodnoty imisního limitu pro PM10, umístila na 87. místě z celkového počtu 111 hodnocených lokalit Tabulka – viz odkaz http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/web_generator/exceed/summary/chmu_2015_ CZ.html. V důsledku vysokých koncentrací částic PM10 v ovzduší, kdy na některých stanicích reprezentativních pro Ústecký kraj překročil 24hodinový klouzavý průměr koncentrací částic PM10 informativní prahovou hodnotu 100 μg/m3 ve dvou po sobě následujících dnech, byla v roce 2015 vyhlášena pro Ústecký kraj 1 smogová situace a to od 6. 11. do 8. 11. 2015 v délce trvání 38 hodin. Nejvyšší dosažená koncentrace částic PM10 v Krupce v době smogové situace byla zaznamenána 6. 11. 2015 ve výši 54,1 μg/m3. AIM Krupka ČHMÚ je jednou ze stanic, které patří mezi reprezentativní stanice pro vyhlašování smogové situace pro PM10.

Rok 2015 přinesl na rozdíl od roku 2014 snížení průměrné roční koncentrace PM 10, a zvýšení koncentrací SO2. I přesto, že došlo ke snížení znečištění částicemi PM 10 a nedošlo k překročení denního imisního limitu (50 μg/m3) oproti legislativou povolenému počtu 35 překročení, jsou částice PM10 nejproblematičtější znečišťující látkou, která poškozuje zdraví obyvatel.

[email protected]



10. Zdroje [1] Ministerstvo Životního prostředí, OZKO 2010. SDĚLENÍ odboru ochrany ovzduší MŽP o hodnocení kvality ovzduší – vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší na základě dat za rok 2010. Vystaveno 04.01.2012 [cit. 2013-02-25]. Dostupné z: <www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/vymezeni_oblasti/$FILE/OOO-OZKO_201020120328.pdf>. [2] Úsek ochrany čistoty ovzduší, CHMÚ. Nejčastější otázky od veřejnosti, rodičů s dětmi, školek, médií v oblasti čistoty

ovzduší.

Vystaveno

2012

[cit.

2015-

2

-

25].

Dostupné

z:

. [3] Český hydrometeorologický ústav – úsek ochrany čistoty ovzduší. ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY V ROCE 2012 [online]. 2012 [cit. 2013-02-23]. Dostupné z: . [4] Integrovaný registr znečištění. Oxidy síry. [cit. 2016-02-22]. Dostupné z: [5] Český hydrometeorologický ústav. Kvalita ovzduší v ČR-Oxid siřičitý. [cit. 2016-01-05]. Dostupné z:< http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/grafroc/14groc/gr14cz/IV7_SO2_CZ.html > [6] Český hydrometeorologický ústav. Kvalita ovzduší v ČR- Suspendované částice. [cit. 2016-01-05]. Dostupné z:< http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/grafroc/14groc/gr14cz/IV1_PM_CZ.html> [7] Český hydrometeorologický ústav. PŘEDBĚŽNÉ ZHODNOCENÍ Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území

ČR

ROK

2015.

Vystaveno

04.

02.

2016

[cit.

2016-

02

-

10].

Dostupné

z:<

http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/mes_zpravy/Rocni_zprava_2015.pdf> [8] Státní zdravotní ústav 2014. Zdravotní důsledky a rizika znečištění ovzduší Odborná zpráva za rok 2013. [cit. 2016-

02

-

10].

Dostupné

z:

[9] Ministerstvo Životního prostředí. Zpráva o životním prostředí ČR 2014. [cit. 2016-01-22]. Dostupné z:< http://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/news_151120_Zprava_o_ZP_2014/$FILE/ZpravaoZP2014.pdf> [10] Český hydrometeorologický ústav. Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky v ČR v červenci 2015 [online]. Vystaveno [cit. 2015-01-04]. Dostupné z: http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/mes_zpravy/CERVENEC_2015.pdf [11] Český hydrometeorologický ústav. Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky v ČR v srpnu 2015 [online]. Vystaveno

[cit.

2015-01-04].

Dostupné

z:

http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/mes_zpravy/SRPEN_2015.pdf [12] Český hydrometeorologický ústav. Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky v ČR v listopadu 2015 [online]. Vystaveno [cit. 2015-01-04]. Dostupné z: http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/mes_zpravy/LISTOPAD_2015.pdf [13] Státní zdravotní ústav. Smogová situace – co můžeme udělat [online]. c2007-2008 [cit. 2013-02-22]. Dostupné z:

[email protected]



11. Seznam zkratek AIM – automatizovaný imisní monitoring ČEZ – České energetické závody ČHMÚ – Český hydrometeorologický ústav ECM – Ekologické centrum Most pro Krušnohoří LV – imisní limit MŽP – Ministerstvo životního prostředí OZKO – Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší PAH – polycyklické aromatické uhlovodíky (Polycyclic Aromatic Hydrocarbons) PM10 – frakce prašného aerosolu < 10 µm PM2,5 – frakce prašného aerosolu < 2,5 µm ppm – jedna část z milionu (parts per million) SIVS – Systém integrované výstražné služby SPM – suma prašných částic (Solid Particulate Matters) SZÚ – Státní zdravotní ústav VÚHU – Výzkumný ústav pro hnědé uhlí ZÚ – Zdravotní ústav

[email protected]



12. Seznam tabulek, grafů a obrázků 12.1 Seznam tabulek Tabulka 1: Imisní limity pro ochranu zdraví lidí dle přílohy č. 1 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší Tabulka 2: Imisní limity pro troposférický ozon pro ochranu zdraví lidí dle přílohy č. 1 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší Tabulka 3: Imisní limity pro ochranu ekosystémů a vegetace dle přílohy č. 1 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší Tabulka 4: Reprezentativní stanice pro zónu Severozápad – Ústecký kraj Tabulka 5: Informativní, regulační a varovné prahové hodnoty Tabulka 6: Charakteristika měřicí stanice AIM ČHMÚ v Krupce Tabulka 7: Srovnání průměrných ročních koncentrací SO2 na měřicích stanicích ČHMÚ Krupka a Teplice Tabulka 8: Srovnání průměrných ročních koncentrací PM10 na měřicích stanicích ČHMÚ Krupka a Teplice Tabulka 9: Indexy kvality ovzduší dle ČHMÚ Tabulka 10: Přiřazení četností a procentuálního zastoupení u jednotlivých polutantů. 3

Tabulka 11: Překročení denního imisní limitu u PM10 nad 50 μg/m u vybraných stanic v letech 2006–2015

12.2 Seznam obrázků Obrázek 1: Překročení imisních limitů pro ochranu zdraví lidí pro rok 2014 v celé ČR včetně přízemního ozonu Obrázek 2: Překročení imisních limitů pro ochranu zdraví lidí pro rok 201 v ČR bez přízemního ozonu Obrázek 3: Pětiletá průměrná koncentrace částic PM10 na Teplicku r. 2007 - 2011 Obrázek 4: Pětiletá průměrná koncentrace částic PM10 na Teplicku r. 2010 - 2014 Obrázek 5: Měřicí síť zóna Severozápad – Karlovarský a Ústecký kraj - stav 11/2015 Obrázek 6: Přehled měřicích imisních stanic, ze kterých ECM vyhodnocuje aktuální stav ovzduší Obrázek 7: Seznam reprezentativních měřících lokalit pro vyhlašování smogových situací Obrázek 8: Umístění měřicí stanice ČHMÚ v Krupce Obrázek 9: Měřicí stanice Krupka AIM ČHMÚ Obrázek 10: Měřicí stanice Krupka AIM ČHMÚ – bližší pohled Obrázek 11: Trendy ročních charakteristik SO2 v České republice, 2000–2014 Obrázek 12: Polétavý prach PM10, PM2,5

[email protected]



12.3 Seznam grafů Graf 1: Četnosti výskytu rozptylových podmínek a v jednotlivých měsících, rok 2015 Graf 2: Překročení imisního limitu (LV) v ČR, % plochy, 2006-2014 Graf 3: Vývoj počtu dotazů v letech 2000–2015 Graf 4: Porovnání přehledu dotazů v dle bydliště tazatele letech 2012-2015 Graf 5: Přehled stížností evidovaných v ECM v letech 2000–2015 Graf 6: Přehled stížností v jednotlivých měsících roku 2015 Graf 7: Průměrné hodinové koncentrace SO2 na měřicí stanici Krupka ČHMÚ za rok 2015 Graf 8: Průměrné denní koncentrace SO2 na měřicí stanici Krupka ČHMÚ za rok 2015 Graf 9: Průměrné hodinové koncentrace PM10 na měřicí stanici Krupka ČHMÚ za rok 2015 Graf 10: Průměrné denní koncentrace PM10 na měřicí stanici Krupka ČHMÚ za rok 2015 Graf 11: Porovnání znečištění ovzduší v Krupce v letech 2014 a 2015 dle indexů kvality ovzduší (%) Graf 12: Překročení denního imisní limitu u PM10 nad 50 μg/m3 v Krupce a Teplicích v letech 2006–2015

[email protected]


Vyhodnocení imisní situace v Krupce za rok Strana 1 (celkem 55)

Recommend Documents