VÍTKOVICKÉ NOVINY Tisk zaměstnanců skupiny VÍTKOVICE MACHINERY GROUP
ČÍSLO 8 / 2016
Marika Sojková, Vítkovice Cylinders
Vítkovice IT Solutions rozšiřují systém rychlého odbavení na letišti v Ruzyni.
strana
2
Mimořádné obří sloupy pro kovací lis do USA.
strana
3
Na haldě v Hrabůvce vzniká neobvyklé jezero.
strana
5
Vítkovická střední je na nový školní rok dobře připravená.
strana
5
VÍTKOVICE MACHINERY GROUP
2 EDITORIAL Jan Světlík, předseda dozorčí rady Vítkovice Holding Vážení čtenáři, kolegové, skupina Vítkovice Machinery Group je nyní nechtěným centrem pozornosti mnoha "oborníků". A je tedy na místě dodat pár informací, které obohatí jejich hypotézy. A asi neuškodí, abychom si některé věci připomněli i my všichni. Skupina vždy měla úvěry od bank a garance, aby mohla profinancovat dlouhé kontrakty, které jsou tím obvyklejší, čím složitější strojařinu děláme. Když se trh rozrůstá a máte kontrakty, potřebujete peníze, abyste je dokončili a předali. Vítkovice jsou největší ryze česká strojírenská skupina a významný exportér schopný inovací a vstupů na nové trhy - od Kanady po Saúdskou Arábii. Rok se bavíme s bankami o tom, že výrobní cyklus sofistikované strojařiny nevymyslel Světlík, Skuhra nebo Witassek. Neděláme rychloobrátkové zboží, neprodáváme konečnému spotřebiteli - zákazníkovi v supermarketu. Děláme stroje a výrobní celky, na jejichž výrobu jsou nutné minimálně měsíce. Po zásazích, kdy jsme sáhli na náklady, na produktivitu, na kvalitu, potřebujeme dnes kolem 6,5 miliardy korun zdrojů. To není žádné závratné číslo. Je realistické, postavené na současných trendech trhu a reálných poptávkách. Za posledních pár let se trhy vyvíjejí turbulentněji než dříve. Padá cena ropy a investice, které jsou na ni navázané, se odsouvají, protože by se investorům nevyplatily. EU a Rusko se vzájemně trestají a evropský (pro nás je důležitý zejména německý) export do Ruska je podvázaný embargem, proto není poptávka po subdodávkách z Česka. Z Číny se vozí ocel, která nutí naše zákazníky změnit investiční politiku v hutnictví. Extrémní jsou i politické události napříč světem. V dcerách, které jsou kapacitně stavěné na velké akce, to nutně plodí problémy. Některé firmy ve skupině je umí zvládnout, jiné je podcenily, nebo odsouvaly řešení na později… A čas "později" nastal. Dceřinky, kterých se to týká, o sebe musí zabojovat. Převážná část skupiny musí zatnout zuby. Nikdo za nás nebude jednat se zákazníky, nikdo za nás nebude suplovat rychlost, přesnost a kvalitu dodávek. Vítkovice jsou na trhu od roku 1828 a značku, která má takovou tradici, musíme umět prodávat i v horším období. Rozvíjíme lahvárenský byznys, kde je značka Vítkovice lídr trhu, máme nové záměry v tradičních oborech - jako jsou zařízení pro zpracovatelský průmysl a větrnou či vodní energetiku - a posilujeme novinky typu vodíkových nádob a CNG mobility. K tomu máme ziskové speciální konstrukce, montáže nebo IT systémy. Vítkovice nejsou jeden člověk a jeden obor. A nejsou na trhu ani první ani poslední rok.
Nové zakázky: Heavy dodají hřídele pro loďaře Vítkovice Heavy Machinery získaly v létě dvě nové zakázky pro lodní průmysl. Pro dva skandinávské výrobce hřídelového vedení zhotoví dílčí hřídele za téměř 50 milionů korun. V obou výběrových řízeních VHM porazily silnou konkurenci. Výrobu prvních hřídelí zahájily v červenci a srpnu. Pro dánskou společnost MAN Diesel & Turbo vyrobí VHM celkem pět sad hřídelového vedení, které se budou podílet na pohonu lodního šroubu. Každou sadu tvoří jedna vrtulová hřídel a dvě spojovací hřídele. S výrobou prvních dvou sad již Heavy začaly, dodávka je plánována na konec listopadu. Další tři sady budou dodány během příštího roku. Hodnota zakázky je přibližně 30 milionů korun. "Nejnáročnější je výroba samotného dlouhého surového výkovku, následné tepelné zpracování a hluboké vrtání osové díry," naznačil obchodní ředitel VHM Jiří Brož. V Heavy musejí zpracovat celkem 300 tun materiálu - například jedna vrtulová hřídel dlouhá devět metrů váží zhruba 25 tun; spojovací hřídel o délce přes pět metrů pak zhruba 29 tun.
Prestižní zakázce předcházel silný konkurenční boj VHM získaly tuto zakázku na konci června, ve výběrovém řízení zvítězily nad šesti konkurenčními firmami, například ze Španělska, Itálie či Německa. Celý proces ale začal už na začátku loňského roku. "Dánský
zákazník podstoupil dlouhé technické jednání s loděnicí, resp. vlastníkem lodi, během té doby byl projekt několikrát revidován. Pro MAN Diesel & Turbo, a tím pádem i pro nás, je to velmi prestižní zakázka," dodal J. Brož. S dánským výrobcem hřídelového vedení pro velké lodě (tankery a kontejnerové lodě) spolupracují VHM již mnoho let jako klíčový dodavatel. Aktuálně jsou ve hře další odeslané nabídky na výrobu vrtulových a spojovacích hřídelí. "Pokud společnost MAN budoucí projekty získá, je vysoce pravděpodobné, že zakázky udělí do VHM," naznačil obchodní ředitel.
Hřídele i pro Rolls-Royce Dalším úspěchem v zakázkové výrobě VHM pro lodní průmysl je kontrakt pro švédskou společnost Rolls-Royce. Zakázka, kterou Heavy získaly v červenci, opět vzešla z velkého boje s evropskými i asijskými konkurenty. "Celý proces od obdržení poptávky přes technické revize a jednání s vlastníkem lodi začal již loni v listopadu a po určité odmlce je to první větší zakázka pro tohoto zákazníka," upřesnil J. Brož. Vítkovice Heavy Machinery vyrobí pro Švédy dvě vrtulové hřídele a sedm spojovacích hřídelí v celkovém objemu zhruba 20 milionů korun. Výroba spojovacích hřídelí začne v listopadu, dodávka je v plánu na květen až červen 2017. S výrobou vrtulových hřídelí začnou Heavy začátkem příštího roku, termín dodávky je v jeho druhé polovině. "Na vrtulové hřídele budou natažena bronzová pouzdra, která zlepší jejich antikorozní ochranu," zmínil zajímavost výrobního postupu Jiří Brož. Spolupráce Vítkovic se švédskou firmou, která je světovým hráčem v dodávkách hřídelového vedení rovněž pro obor "defence", trvá též řadu let. Například v loňském a letošním roce jí VHM dodaly již čtyři vrtulové hřídele. (joma)
Vítkovice rozšiřují systém rychlého odbavení Skupina Vítkovice Machinery Group dodala do příletové haly Terminálu 1 na Letišti Václava Havla Praha další tři nové biometrické brány eGate. Ty rozšiřují komfort rychlého odbavení cestujících s biometrickým pasem v této části letiště. Letos v listopadu Vítkovice systém rozšíří ještě o čtyři eGate brány na odletech, takže se počet biometrických bran zvýší na celkových 17. Provozovatelem je ve všech případech Ředitelství služby cizinecké policie ČR, investorem Ministerstvo vnitra. "Pozitivní zkušenosti z provozu systému, ale také kapacitní limity, vedly Ředitelství služby cizinecké policie ČR k další obnově a doplnění samoobslužných zařízení. Jejich význam roste zejména v době provozních špiček nebo během mimořádných bezpečnostních opatření," říká Vladimír Měkota, ředitel společnosti Vítkovice IT Solutions, která je za vítkovickou skupinu dodavatelem zařízení. Obliba automatizovaného odbavení cestujících na principu biometrického rozpoznání obličeje roste a na pražském letišti v Ruzyni každý měsíc využívá systém eGate průměrně 100 000 lidí. To je okolo 60 procent
všech cestujících využívajících výhod Schengenského prostoru. "S dalším vydáváním pasů osazených čipem a biometrickými údaji očekáváme ještě vyšší využívání těchto moderních zařízení," poznamenal ředitel Měkota. Vítkovice IT Solutions dodávají biometrické brány na ruzyňské letiště od roku 2011. Po aktuálním rozšíření systému eGate je v příletové hale Terminálu1 celkem devět bran. Další část projektu doplní kapacitu v odletové hale, kde tak stávající čtyři automatické brány doplní čtyři nová zařízení eGate na celkový počet osmi kusů. Celková hodnota všech
zařízení letos na konci roku dosáhne padesáti milionů korun. (ek)
since 1828
3
VPE bojují o důvěru trhu a věřitelů Vítkovice Power Engineering dlouho překonávaly propady na trhu dané poklesem investiční aktivity hlavních odběratelů, na které dopadly jak důsledky pádu cen ropy, tak dumpingové dovozy z Číny i vlivy zastavení dovozů do Ruska. Nakonec neustály kampaň firmy Wetag Invest, která rozehrála insolvenční nátlak. Jaké jsou a budou důsledky, ptáme se generálního ředitele Jiřího Skuhry. Řekl bych, že máme za sebou období, kdy jsme se nemohli bránit. Insolvenční návrh, který podal Wetag Invest a spojil ho rovnou s návrhem na konkurz firmy, měl doslova fatální následky. Snažili jsme se vyjednat dohodu s bankami, uklidnit dodavatele a získat nové kontrakty, ale v průběhu tří měsíců po zahájení insolvenčního řízení se projevila rostoucí nedůvěra obchodních partnerů, zvyšovala se nervozita bank. Takže důsledky vlastně přišly ještě před rozhodnutím o úpadku. My jsme řadu týdnů neustále jednali, ale Vítkovice Power Engineering nemohly tento tlak vydržet do nekonečna, a tak se nakonec dostaly do úpadku i na návrh představenstva, které už nemohlo konat jinak. Teď budeme bojovat o důvěru trhu a hlavních věřitelů, abychom dostali šanci společnost reorganizovat, to znamená zachovat v chodu, očistit od dluhů a uzdravit. Myslím si, že si zasloužíme druhou šanci.
Co se může s prohlášením úpadku změnit pro zaměstnance? Všechny nás čeká tvrdá práce. Musíme přesvědčit okolí, tedy zejména věřitele, odběratele a dodavatele o našem odhodlání zvládnout reorganizační proces. To je úkol, který se týká naprosto všech. Nemůžeme si říct, nikdo ve VPE si
to nemůže říct, že je to věc nějaké skupiny lidí nebo managementu. Je to naprosto zásadní role pro všechny. Když nebudeme mít na provozech výkonnost a kvalitu, nedostaneme v této složité době životně důležité zakázky. Když je obchod nebude uzavírat dostatečně rychle a v parametrech, které nám zajistí příjmy, nebudeme mít prostředky na účtech. Když nebudeme umět udržet klíčové zaměstnance, nebudeme schopni udržet objem a rozsah výroby. Pak by se mohlo stát, že dojde na nejhorší variantu. Na konkurz, což je v podstatě řízená likvidace firmy.
Jak to teď vypadá z pohledu kroků soudu a věřitelů, co má následovat? Navrhli jsme soudu, aby nám umožnil předložit plán reorganizace, který chceme udělat velmi důkladně a předložit ho už před schůzí věřitelů, která bude na konci listopadu. Současně už jsme zahájili jednání s prozatímním věřitelským výborem a samozřejmě také s insolvenčním správcem, kterého jmenoval soud. Jak výbor, tak správce mají nyní především zjišťovací a dohledovou roli. Následovat bude takzvaný přezkum pohledávek a ti věřitelé, kteří budou mít oprávněné pohledávky, se sejdou 30. listopadu na schůzi věřitelů. Tam se rozhodne o tom,
Zaměstnanci se zajímali, co je čeká po úpadku Zhruba 300 lidí se sešlo poslední prázdninový den na prostranství v areálu Vítkovice Power Engineering (VPE) k debatě s vedením společnosti a také se zástupci Vítkovice Envi, dceřinky VPE, kterou soud krátce předtím poslal do úpadku stejně jako její matku. Setkání zorganizovaly odbory, aby se zvýšila informovanost
dovnitř firem. Vedení lidem vysvětlovalo, jak se v dalších týdnech bude vyvíjet výroba, zakázková náplň, zaměstnanost i jednání s věřiteli. Obě firmy mají stanoveny insolvenční správce. Pro VPE je jím David Vandrovec, pro Envi Eva Hepperová a jako tzv. oddělený správce pro přezkum pohledávek pak 1. správcovská a konkurzní v.o.s. Současně soud určil prozatímní věřitelské výbory. V případě VPE je ve věřitelském výboru Komerční banka, Česká spořitelna, HSBC Bank a společnosti KLEMENT, ZVVZ Even Engineering a ALMiG KOMPRESORY. Vítkovice Envi mají prozatímní věřitelský výbor ve složení: Komerční banka, Wetag Invest a společnost Biesterfeld Silcom. Dotazy zaměstnanců mířily především na mzdy a jistotu práce. Dostali ujištění, a to i od hlavního vlastníka skupiny Jana Světlíka, že cílem je, aby podniky pracovaly, aby neodcházeli lidé z dělnických profesí a THP pozic spjatých přímo s výrobou. Rozhodující bude snížení všech zbytečných nákladů a získání dostatku zakázek s rychlým inkasem peněz. (ek)
jestli v nadpoloviční většině odhlasují povolení reorganizace a schválí náš reorganizační plán. Následně vydá soud usnesení, jako cestou se tedy úpadek VPE bude řešit.
Mají se teď lidé bát o práci a výplaty? Aktuálně máme ve VPE cca 1100 zaměstnanců, z toho zhruba 550 je v dělnických profesích, další jsou v nevýrobních pozicích. Tam musí dojít ke změně u režijních zaměstnanců a u THP zaměstnanců. Dělnické profese potřebujeme, abychom fungovali, nejrůznější služby a administrativa jsou věci, na které se zcela jistě podíváme kritickým pohledem. Optikou dneška tedy říkám, že lidé z výroby se o práci bát nemusí a stejně tak jim nesáhneme na platy a zachováme motivační systém ve vazbě na výkon. Firma teď potřebuje nabírat zakázky, kdy velmi rychle vyrobí a dodá klientovi, co si objednal, aby mohla inkasovat peníze. Chtěli bychom zvýšit podíl zakázek, které se budou muset udělat nejen precizně, ale velmi rychle - za měsíc, šest týdnů. K tomu potřebujeme týmy lidí, kteří to zvládnou. Včetně konstruktérů, projektantů a obchodníků. Jaké jsou vyhlídky na financování firmy v nejbližších měsících? To záleží na našich největších věřitelích, kterými jsou banky, na trhu a na celkové atmosféře, kterou bychom chtěli zklidnit, abychom mohli dojednat restrukturalizaci a kapitalizaci pohledávek v rámci plánované reorganizace. Co bude podle vás rozhodujícím bodem reorganizace? Reorganizační plán rozhodně nestojí na jednom opatření. Abychom udrželi podnik v chodu, dokončili současné projekty, dostali za ně zaplaceno, nasmlouvali nové kontrakty, snížili náklady a dosáhli stabilizace, to je celý balík kroků. Rozhodující je vyrábět a dostávat zaplaceno. Proto bych chtěl, abychom neupadali na mysli, nemysleli si, že už nestojí za to pracovat. Naopak, teď na naší produktivitě a kvalitě závisí ještě mnohem více, než kdy předtím. (ek)
Mimořádné obří sloupy pro kovací lis do USA Váha 200 tun, délka 21 metrů. Takové jsou parametry jednoho z nejtěžších a největších výrobků Vítkovic Heavy Machinery (VHM) tlakového sloupu pro kovací lis do Spojených států. VHM vyrobily a již dodaly dva kusy těchto unikátních sloupů, další dva dodají společnosti SMS group v říjnu. Celková hodnota zakázky pro významného německého zákazníka činí zhruba 76 milionů korun. VHM zahájily výrobu loni v březnu, první dva sloupy dodaly v polovině letošního července. Co do hmotnosti a rozměrů se jedná o mimořádnou a referenční zakázku. "Je to výroba jednoho z nejtěžších a nejrozměrnějších produktů ve VHM vůbec. Hmotnost sloupu o rozměrech 1,6 x 21 metrů je po svaření zhruba 200 tun," upřesnil obchodní ředitel VHM Jiří Brož. Celkem čtyři sloupy z Heavy budou tvořit jednu z hlavních částí kovacího lisu, který SMS group sestaví ve
své americké pobočce nedaleko Los Angeles. Vyrábět zde bude kované produkty ze speciálních titanových slitin pro letecký a kosmický průmysl v USA. „Lisovací síla tohoto hydraulického zápustkového lisu bude 50.000 tun, což je pro srovnání zhruba čtyřikrát více než maximální kovací tlak vítkovického lisu v Ostravě-Kunčicích,“ uvedl J. Brož. Pro výrobu čtveřice sloupů použily VHM celkem 20 dutých válcových výkovků, každý o průměrné hmotnosti zhruba 40 tun, vyrobených z nízkolegovaného
svařitelného materiálu (25CrMo4). Každý sloup je tedy svařený z pěti výkovků, a to unikátní a osvědčenou technologií SAW, tzv. do úzké mezery. Podle J. Brože je tato progresivní metoda velmi efektivní co se týče spotřeby materiálu i doby samotného svařování: "Opakovaně ji využívají i naši zákazníci z jiných oborů, například pro hydroelektrárny a cementárny." První dva vyrobené sloupy byly z Vítkovic přepraveny do Mělníka na podvozku s 32 nápravami; dále pak po Labi do Hamburku. "Sloup je sice mimořádně těžký, ale jeho hmotnost byla dobře rozložena na speciálním podvozku vzhledem k délce a průměru. Přeprava tedy nebyla nijak zvlášť náročná," dodal obchodní ředitel. Třetí a čtvrtý sloup budou dokončené na podzim; po svaření se opracovávají na soustruhu a portálové frézce - strojích v provozu Těžká mechanika. Vítkovice Heavy Machinery spolupracují s německou SMS group již od roku 1993, kdy jí začaly dodávat kusové odlitky a výkovky. O tři roky později zahájily dodávky montovaných celků (částí válcoven) a od roku 2001 dodávky pro lisy. "Kontrakty pro SMS group se od těchto let počítají na desítky," dodal J. Brož k historii dlouhodobé spolupráce s německým zákazníkem. (han)
4
VÍTKOVICE MACHINERY GROUP
Nejvýkonnější stanice CNG společnosti Vítkovice Doprava míří do Polska Společnost Vítkovice Doprava, která je provozovatelem více než dvou desítek plnících stanic CNGvitall v České republice, dodá mateřskou plnící stanici do Polska. S výstupním tlakem 250 bar a kapacitou kompresoru 1 000 m3/hod se tak bude jednat o doposud nejvýkonnější použitou technologii (oproti běžným plnícím stanicím s téměř čtyřnásobně vyšší kapacitou kompresoru). Provozovatelem stanice v Sosnowci bude společnost Vítkovice Milmet S.A., která počítá s plněním
autobusů, popelářských vozů, s využitím pro veřejnost, ale také jako tzv. cloud pipeline. Jedná se o plnění kontejnerů nebo trajlerů pro potřeby zásobování zemním plynem do oblastí bez možnosti přivádět plyn nebo do oblastí s nevhodnou distribuční soustavou. Kontejner MEGC 5200 s kapacitou 5 200 m3 při tlaku 250 bar bude na této stanici naplněn do 4,5 hodiny. Zahájení provozu se předpokládá do konce roku 2016. (red)
Pohled do historie: Vítkovice zažily dva císařské dny Dnes je již všeobecně známou věcí, že po jmenování zkušeného a prozíravého managera Paula Kupelwiesera do ředitelské pozice Vítkovických železáren v roce 1876 zažíval podnik období konjunktury. Došlo k rozšíření výrobního programu, ke zlepšení organizace práce a celkové racionalizaci. Jeho zásluhou se poklidná obec Vítkovice začala proměňovat z vesnice na nejmodernější průmyslové město v habsburské monarchii. Není pak divu, že 20. října 1880 sem osobně zavítal - v rámci své týdenní návštěvy Slezska - jeden z nejmocnějších lidí v Evropě, tehdy padesátiletý rakouský císař František Josef I. V dopoledních hodinách přivítali panovníka na vítkovickém nádraží (dnešní stanice Ostrava-střed) početné zástupy obyvatel Ostravy, v čele s jeho vedením, zástupcem církve a majiteli místních průmyslových podniků. Po prohlídce města dorazil císař do Vítkovic. Jeho hlavním průvodcem měl být původně majitel těžířstva Albert Rothschild, ale protože neznal podrobně fungování jednotlivých výrobních zařízení a závodů, musel se důležité role ujmout generální ředitel Kupelwieser, který po létech na jedinečnou událost vzpomínal: ,,Chtěl jsem krátce a srozumitelně vysvětlit to nejpodstatnější, co se ve Vítkovicích odehrávalo a všechno své úsilí jsem vložil do snahy ukázat provozy, které snad nejsou úplně vzorem čistoty, ale jsou velice zajímavé a nepostrádají svou krásu. Bylo to čiré potěšení, sledovat spolupráci mnoha stovek lidí. Pro mě to byla skutečná radost. Nikde žádný přehmat, nikde ani nejmenší odchylka nebo nesoulad, všude jen efektivní a účelně zorganizovaná práce, která zvyšovala celkový velice pozitivní dojem. Že jsem jeho veličenstvo během prohlídky doslova vodil za ruku, ukázalo se jako nezbytné a císař to přijal s povděkem. Všechno, co jsme mu u nás ukázali, nemohlo dopadnout lépe, než se tomu také stalo." Panovník nejprve vystoupil na vysokou pec, pak si prohlédl navazující provozy, ocelárnu, slévárnu, válcovnu a nakonec mostárnu. První císařskou návštěvu vítkovických provozů bychom mohli chápat ještě jako zdvořilostní, zatímco v případě té druhé, 28. června 1906, lze otevřeně hovořit o uznání a respektu ze strany hlavy habsburské monarchie. Toho dne přijel František Josef I. do Vítkovic u příležitosti konání desátých moravských střeleckých slavností v Moravské Ostravě. Pro vedení Vítkovického
horního a hutního těžířstva to byla nepochybně zcela mimořádná událost, proto tentokrát kladlo velký důraz na výzdobu objektů, aby návštěva proběhla co nejdůstojněji. Už týdny před příjezdem císaře začali zaměstnanci podniku a ostatní obyvatelé Vítkovic čistit všechny budovy a zdobit ulice, kterými měl podle známého harmonogramu císař projet. Po obou stranách ulic nechalo vítkovické těžířstvo vztyčit vlajkové stožáry a na objektech dolu Hlubina umístilo hornické emblémy. Podnikové i mnohé soukromé domy byly vyzdobeny květinami a prapory. Příjezd panovníka do Vítkovic krátce před jednou hodinou odpolední symbolicky ohlásily zvuky trumpet, které vystřídaly kostelní zvony. Císařský kočár projel Výstavní ulicí kolem válcovny trub mohutnou uvítací branou postavenou nedaleko ředitelského zámku. Tady František Josef I. poprvé vystoupil, aby jej osobně přivítal starosta Vítkovic. Poté, co obdržel od žákyně místní dívčí měšťanské školy, dcery významného vrchního inženýra, květiny, pokračovala panovníkova cesta přes náměstí směrem ke staré ocelárně. V ulicích se tísnily tisíce zvědavých lidí, ovšem přední místa byla vyhrazena vybraným šedesáti dámám v bílých šatech okrášlených květinami, zástupcům obce, duchovenstvu, závodní kapele, válečným veteránům, záložním důstojníkům a padesáti členům požárního sboru a místních spolků. Za místo druhé slavobrány vybralo vedení podniku prostor mezi dělnickými domy tzv. Verdunské kolonie v dnešní Ruské ulici, který sloužil jako vchod do provozního oddělení továrny na litou ocel (dnes se zde nachází provozní haly společnosti VÍTKOVICE HAMMERING). Kočár s panovníkem se podruhé zastavil až u impozantního tzv. císařského stanu, ve kterém jej očekávali majitelé těžířstva Albert Rothschild, horní rada Max Gutmann s generálním ředitelem Schustrem a vedoucími jednotlivých provozů. Po uvítání vedly kroky císaře do ocelárny, kde zhlédl odpich ze dvou martinských ocelářských pecí s kapacitou 13 tun do připravených forem. Z bezpečnostních důvodů panovník obdržel modré stínící brýle. Velký dojem na něj udělaly zejména všudypřítomné jiskry, které provázely výrobní proces. V sousední formovně se před vzácným hostem upravovalo kotlové dno pro petrolejový
Příjezd Františka Josefa k císařskému stanu.
Císař František Josef I. v továrně na litou ocel.
Císař se svým doprovodem ve výrobní hale. odpařovač, železniční kola a lodní vaznice. Originální podívaná se panovníkovi nabídla v sousední lisovně a kovárně. Pod obrovským lisem o tlaku 2000 tun byla z jednoho 40 tun vážícího kusu kována dělová hlaveň určená pro rakouskou válečnou flotilu. Na tomto místě je vhodné poznamenat, že se jednalo o největší dělo, jaké dosud bylo v tehdejší monarchii vyrobeno. Pod druhým 10 tun těžkým lisem dělníci opracovávali strojní hřídel. Největší zájem vzbudily u císaře dílny úpravny, kde se právě vyráběla torpéda pro ruské a dánské námořnictvo, hřídele různé velikosti pro rakouské lodě a První brněnskou strojírnu. Na závěr si vzácná návštěva prohlédla výrobu pancéřových desek, jejichž jediným dodavatelem pro stavbu rakousko-uherských lodí byly výhradně Vítkovické železárny. Podnik svým vybavením a výrobním programem již před sto deseti lety patřil k přední evropské špičce. Disponoval dvěma elektrickými ústřednami, čtyřmi vysokými pecemi, modernizovanými provozy strojírny, kotlárny, mostárny aj., ve kterých našlo práci na 15 000 kvalifikovaných i pomocných dělníků a výrazně se podílel na rozvoji průmyslu různých odvětví a budování dopravní infrastruktury v Evropě. Jako výraz poděkování za vřelé uvítání a prohlídku podniku udělil císař generálnímu řediteli záslužný kříž. Ani vedení Vítkovického těžířstva nezůstalo pozadu. U příležitosti této události vyplatilo dělníkům mimořádnou prémii 60 000 rakouských korun, což na svou dobu představovalo velkou částku. Kromě dvou zmíněných návštěv byl panovníkův dvůr v kontaktu s Vítkovickými železárnami také v souvislosti s udělením privilegia pro výrobu řetězových mostů v roce 1859, nebo výstavbou silničního mostu ve Vídni, jenž nesl císařovo jméno. (arch)
since 1828
5
Na haldě v Hrabůvce vzniká neobvyklé jezero Na vítkovické haldě vzniká jezero, kam od června přitéká rychlostí až 25 litrů za vteřinu voda z řeky Ostravice. Vodní plocha má zhruba 4,5 hektaru a bude obsahovat 180 tisíc kubíků vody. Celá halda má skoro sto hektarů. Na haldě v Hrabůvce je zajímavé, netypické staveniště, které přitahuje pozornost veřejnosti. Firma Hochtief tu na vítkovickém pozemku buduje jezero. Naplní se za pár měsíců a má významnou funkci. Zabraňuje přístupu kyslíku do tělesa haldy s uhelnou hlušinou, která pod povrchem vytváří vysokou teplotu. "Vzniká tam umělé jezero, které tvoří podkladní vrstvy a speciální fólie. Je to jedna ze součástí rekultivace haldy," vysvětluje Hana Bártková, vedoucí odboru ekologie Vítkovic a jedním dechem dodává, aby se lidé lákavé vodní hladině vyhnuli. "Jde o staveniště a jezero je během napouštění pastí s kluzkou folií, po které se nedá vystoupit na břeh. Dokud nebude voda dosahovat ke břehům zpevněným kameny, neměl by se nikdo k hladině přibližovat. A ani pak ne, dokud neskončí všechny práce na rekultivaci a sanaci," varuje Hana Bártková. Staveniště s jezerem také proto hlídá ostraha. Než bude na haldě klidná přírodní lokalita, měli by lidé mít trpělivost a rozum a neriskovat. Investice, kterou hradí stát v rámci projektu "Revitalizace Moravskoslezského kraje", si vyžádá asi
300 milionů korun. Lokalita prošla podrobným průzkumem a odborníci na ní vyhloubili vrty, aby zjistili, co se děje pod povrchem. Právě z toho průzkumu pak vznikla nutnost hasit podzemní vrstvy. "Podle odborníků hoří oheň asi 30 metrů pod povrchem haldy, teplota tam dosahuje místy až 300 stupňů Celsia," popisuje Hana Bártková. Zplodiny hoření pak vystupují na povrch, kde stále ještě mají okolo 40 stupňů Celsia. Do cca 600 vrtů byla vpravena speciální směs, která utěsnila kaverny ve vlastním tělese haldy a jezero brání dalšímu přístupu kyslíku dovnitř haldy. Ta by pak bez kyslíku měla uhasnout.
Vydržte, prosím, bude to stát za to Napouštění umělého jezera v Hrabůvce potrvá do konce letošního roku. Tím to ale zdaleka nekončí. Ještě dva roky, možná i déle, bude nutné monitorovat teplotu v haldě. Teprve pak dojde na to, aby zelenou haldu s jezerem mohli běžně navštěvovat lidé. Co všechno by se mohlo na haldě vystavět nebo zpřístupnit pro relax veřejnosti, zatím není dost dobře možné rozhodnout.
"Chtěli bychom ale rozhodně nabídnout lidem nový volnočasový prostor. V létě třeba na procházky, v zimě na běžky," dodává ředitel pro strategii Vítkovic Rodan Broskevič. Na celou plochu haldy se vedle jezera musí navézt i rekultivační směs, ve které mohou růst rostliny. I to se nyní děje a lidé z okolí to vnímají. "Bojí se, co se naváží, ale jde o součást rekultivačních procesů, o speciální, ekologickou, na živiny bohatou směs, do které se zasadí zeleň. Prosím vydržte, nový zelený kus města bude stát za to," uzavírá ředitel. (ek)
Heavy pracují na nových zakázkách do Číny a Indie za téměř 100 milionů Vítkovice Heavy Machinery získaly v červenci dvě nové zakázky od dlouholetého německého partnera SMS group. Významnému zákazníkovi dodají protlačovací lis a dále hlavní díly děrovacích lisů. Hodnota obou zakázek dosáhne dohromady na 100 milionů korun. Cílovou stanicí vítkovického protlačovacího lisu bude Čína - Heavy vyrobí předmontované části lisu, německý partner pak dodá celý lis čínskému investorovi. Společnost Mingthai bude pomocí lisu vyrábět plné profily ze slitin hliníku a lehkých kovů, které se používají v mnoha průmyslových odvětvích od stavebnictví až po výrobu letadel. Celková hodnota zakázky činí zhruba 65 milionů korun. Vlastní výroba začne ve VHM během září; začátkem srpna se rozjely předvýrobní etapy v konstrukci, metalurgii a plánování. "VHM dodají lis
předmontovaný do osmi hlavních skupin tak, jak se pak bude montovat na stavbě v Číně," vysvětlil obchodní ředitel VHM Jiří Brož. Vyrobené díly včetně dokoupené hydrauliky a elektra se v provozu Těžká mechanika smontují a otestují během třetího čtvrtletí příštího roku; v Číně by měl být lis zprovozněný v roce 2018. Výroba tohoto typu protlačovacího lisu není pro VHM žádnou novinkou. Od roku 2003, kdy začaly Vítkovice spolupracovat se SMS group, vyrobili v Heavy celkem 24 protlačovacích lisů včetně tohoto, který je již šestý svého druhu a velikosti. Druhá zakázka zahrnuje výrobu dvou hydraulických válců, které se stanou hlavními nosníky děrovacích lisů. Tyto lisy o síle 5000 a 9000 tun budou součástí linky na válcování železničních kol a německá společnost je dodá do Indie společnosti Vizag.
Hodnota zakázky přesáhne 30 milionů korun. Výroba válců s písty začala v Heavy již v polovině srpna, a to výrobou všech osmi výkovků, z nichž se hydraulické válce poté svaří. "Výkovky jsou z nízkolegované oceli (25CrMo4) a válce z nich budou svařeny osvědčenou technologií SAW, tzv. do úzké mezery," upřesnil Jiří Brož. Po konečném opracování budou vážit 105 a 150 tun. Podobné válce vyrobily VHM v letech 2007 až 2009 pro mexického zákazníka. Podle J. Brože je zakázka náročná i vzhledem k relativně krátké době výroby obou válců, která bude osm a deset měsíců (podle jejich hmotnosti). "Svařovací automat bude vytížen trvale na tři směny po dobu tří zimních měsíců. Následně bude třeba zvládnout logistiku a plánování výroby na největších NC strojích v obrobně Těžké mechaniky," dodal. (joma)
Vítkovická střední je dobře připravená firemní stipendia a především se budou připravovat přímo pro konkrétní firmu skupiny. Kromě firemních stipendií mají studenti možnost dosáhnout i na prospěchová stipendia v rozmezí od 200 až do 800 korun měsíčně.
Vítkovická střední průmyslová škola hlásí, že je na letošní školní rok dobře připravená a že bude opět místem, kde další generace techniků získá kvalitní vzdělání. Prázdniny v případě studentů jsou spojeny s volným časem, pro školu je to však období, které je nutné využít pro další zlepšení podmínek pro kvalitní výuku budoucích profesionálů. "Dál jsme se posunuli u vzhledu a vybavení učeben, ale připravili jsme i novinky ve výuce," říká ředitelka školy Magda Dirgasová. Přijímací zkoušky na jaře ukázaly, že letos je větší zájem o elektroobory a rovněž o dálkové nástavbové studium, kdy uchazeči chtějí studovat a zároveň být v pracovním procesu. Přetrvává největší zájem o studijní obor Mechanik seřizovač. "Co se týká prvních ročníků začínajícího školního roku, tak do naší školy nastupuje 363 žáků. Tradičně je převažující podíl chlapců, kterých je 350, ale perspektivu v absolvování Vítkovické střední vidí i 13 dívek. Z nich je 10 přihlášeno na obor Ekonomika a podnikání a tři pak na obor Obráběč kovů," dodává ředitelka. Celkově pak má Vítkovická střední ve všech ročnících 1 112 žáků v 17 oborech.
Výuka i ve Světě techniky
Podle Magdy Dirgasové škola sleduje trendy v jednotlivých oborech a zájem zaměstnavatelů. S ohledem na to letos neotevírá žádné nové obory. "Chceme především ve výchově žáků reagovat na požadavky zaměstnavatelů, potřebujeme plnit obory, o které je na trhu práce zájem, což jsou již existující strojní obory a elektro obory. Právě u nich se ukazuje, že chybí největší počet zaměstnanců na trhu práce," doplňuje ředitelka. Vítkovická střední jako každý rok počítá s uzavřením firemních smluv se žáky druhých ročníků a firmami skupiny Vítkovice Machinery Group. Smlouvy jim zajistí
Na studenty čekají zrekonstruované a moderně vybavené dílny strojírenských oborů a těšit se mohou rovněž na tak trochu jinou výuku a praxi: totiž v učebnách, dílnách a expozicích Světa techniky. Posílena je také výuka matematiky prolínáním matematických úloh a cvičení do dalších souvisejících předmětů. Vybrané předměty se budou vyučovat tzv. metodou CLIL, což znamená výuku prostřednictvím cizího jazyka, kdy si student osvojuje znalosti a dovednosti jak v samotném předmětu, tak současně i v cizím jazyce. I v nastávajícím školním roce budou moci studenti získat řidičské oprávnění ve vlastní školní autoškole. Řidičský průkaz skupiny B si dělají žáci oboru automechanik. Samozřejmostí už je výuka tělesné výchovy v moderním fitcentru. Ještě než vše vypukne čeká žáky 1. ročníků adaptační den na Landeku. "Jsme připraveni udělat vše pro to, aby od nás odcházeli kvalifikovaní mladí lidé. Vítkovická střední průmyslová škola dlouhodobě dokazuje, že její absolventi nemají problém s uplatněním v praxi," dodala ředitelka. (oba)
VÍTKOVICKÉ NOVINY vydává VÍTKOVICE HOLDING, a.s., / Ruská 2887/101, 706 02 Ostrava / IČ: 25816039 / evidenční číslo MK ČR E 12764 / tel +420 595 956 000 / www.vitkovice.cz / Redakční zpracování: EK Media s.r.o. / Redakce: Eva Kijonková -
[email protected] / Editor: Oldřich Babický -
[email protected] / Kontakt:
[email protected] Své příspěvky a náměty zasílejte mailem nebo na adresu EK Media s.r.o., U Parku 2646/12, 702 00 Ostrava / FOTO: archiv, Jiří Zerzoň.
6
DOLNÍ VÍTKOVICE
SEXMISIE: NOVÁ EXPOZICE VE SVĚTĚ TECHNIKY Od 16. září se ve Světě techniky v Dolních Vítkovicích dozvíte téměř vše, co jste chtěli vědět o sexuálním životě a báli se zeptat. Nová, dočasná, expozice s názvem Sexmisie je totiž poněkud neobvyklá, mírně lechtivá, ale především poučná. Nechte tedy stud doma a přijeďte se podívat na výstavu, která nemá v Evropě obdoby - na výstavu o sexu a sexualitě ve všech jejich podobách. Téma sexuality je pro někoho samozřejmost, pro jiného tabu. Nová expozice Světa techniky byla připravena ve spolupráci se sexuology a dětským psychologem v libereckém science centru IQLANDIA. Je přístupná dětem od 12 let nebo v doprovodu rodičů. Přestože se zde řeší citlivá témata lidské sexuality, prostory jsou navrženy tak, aby se každý návštěvník cítil příjemně. Jak vzniká nový lidský život? Co se děje s malým človíčkem v těle matky? Čím to je, že v hlavě je během dospívání takový chaos? Jak vzniklo líbání a kde už končí běžná sexuální "pikantnost" a začíná úchylka?
Jak se dívali na homosexualitu před stovkami let a jak je to nyní? Má gorila rychlejší spermie než člověk? Jak je to s "bezpečným sexem" a kde se skrývá nebezpečí? Na tyto otázky - a na mnoho dalších - vám odpovíme na desítkách interaktivních exponátů a grafických panelů ve Světě techniky. Ale pozor, expozice bude k vidění jen do konce tohoto roku. Na "věc" se zde můžete podívat ze čtyř pohledů. Jednak z pohledu "JÁ" - tedy co se s člověkem děje po sexuální stránce od narození (nebo snad spíše ještě před ním) přes karamboly puberty až po dospělost. Druhý pohled, pohled "MY", zas ukazuje, jak vlastně k narození nové bytosti dojde - ale nepředstavujte si lekci z přírodopisu. Autoři výstavy totiž mapují i perličky, které sex provázejí snad od počátku věků a které z něj dělají tak vyhledávanou činnost. Třetí hledisko, takzvaný pohled "ONI", pak ukazuje, jak k poněkud citlivému tématu plození přistupují v jiných kulturách a civilizacích. Zavítá i do říše zvířat, nad jejichž výkony se leckdy tají dech. A kdo ještě nemá dost, může nahlédnout pod pokličku sekce "TABU". Právě zde se schovávají kostlivci ze skříní a věci, o kterých se z toho či onoho důvodu odmítáme bavit - pikantnosti, kostýmy, hračky a mnoho dalšího… kdo neviděl, neuvěří. Není třeba se obávat drastických záběrů, vyložené pornografie a trvalých následků. Lechtivější témata podávají neutrální modely nebo figurky a velkou roli hraje i videoprojekce.
ZÁŽITKY Z DOLNÍCH VÍTKOVIC PODPOŘÍ ZAMĚSTNÁVÁNÍ HANDICAPOVANÝCH Do katalogu unikátních zážitků a dárků projektu Srdcerváči přibyly hned tři skvělé zážitky, které věnovala Dolní oblast Vítkovice. Fanoušci nejvýraznějšího osvětového a fundraisingového projektu Nadačního fondu pro podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením (NFOZP) se tak mohou ocitnout ve světě techniky Julese Verna, vyřádit se v zábavním Landek parku, ale i objevovat a pozorovat nevšední světy přírody a vědy ve Velkém světě techniky. "Jsme rádi, že s námi Dolní oblast Vítkovice spolupracuje, jejich svět techniky v Ostravě je skutečně unikátní a patří k nejzajímavějších zážitkům, který srdcerváčské katalog nabízí," říká fundraiserka projektu Srdcerváči Natálie Kavuličová. Peníze, které lidé za pořízení zážitků v srdcerváčském katalogu zaplatí, putují do grantového řízení a budou v lednu 2017 rozděleny mezi organizace, které zaměstnávání více než padesát procent lidí se zdravotním postižením, a především mezi handicapované, kteří se rozhodli vzít osud do svých rukou a začít podnikat. "Zatímco firmy, které zaměstnávají lidi s postižením, získávají od státu štědré bonusy v podobě daňových úlev či příspěvků na speciální vybavení, drobný podnikatel, byť je zdravotně postižený, nezíská od státu žádnou podporu, proto jsme tu my, abychom těmto lidem pomohli a podpořili je," vysvětluje ředitelka NFOZP a Srdcerváčka Hana Potměšilová.
VY JEŠTĚ NEZNÁTE SRDCERVÁČE? Zdravotně postižení lidé nejen že chtějí a většinou i mohou pracovat, ale často z nich postižení dělá velmi silné osobnosti, které se nebojí porvat za dobrou věc.
Naši Srdcerváči - osvětový a fundraisingový projekt Nadačního fondu pro podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením - nám tuto myšlenku pomáhají šířit. Už 9. září 2016 odstartoval klavírním koncertem na pražském Hlavním nádraží čtvrtý ročník kampaně s pěticí Srdcerváčů z takzvaných pomáhajících profesí - je mezi nimi například lékař, voják, kriminalista, prostě lidé, kteří se původně rozhodli v životě pomáhat a chránit druhé, a pak jim samotným do života vstoupila nemoc či úraz a je čekal či čeká životní restart. Jsou to superhrdinové všedních dní, kteří inspirují. Aby Srdcerváči mohli podpořit více takových superhrdinů z řad lidí se zdravotním postižením, oslovují instituce, firmy a významné osobnosti, ať věnují cokoliv, co může udělat radost. Vzniká tak katalog unikátních dárků a zážitků, které se jen těžko shání někde jinde. Stačí si vybrat a pořídit unikátní dárek či zážitek
z katalogu a hodnota příspěvku bude zaslána na konto projektu Srdcerváči. Každý tak získá kromě dobrého pocitu i odměnu v podobě něčeho, co ho potěší. Výtěžek projektu bude odborná komise rozdělovat v transparentním grantovém řízení mezi zájemce o vytvoření nových pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením a na rozvoj jejich podnikatelských plánů. "V loňském ročníku žadatelé o grant získali přes 300 tisíc korun a díky projektu Srdcerváči našlo novou práci 455 lidí se zdravotním postižením," dodává Hana Potměšilová. Srdcerváčem se tak může stát každý. Stačí si vybrat z katalogu unikátních dárků nebo zážitků či kolekce Original by Srdcerváči. Kdo si pořídí originální dárek nebo zážitek pro sebe či pro své blízké, získá nejen běžně nedostupnou či originální věc, ale zároveň pomůže odstranit část fyzických i mentálních bariér v zaměstnávání zdravotně postižených. Projekt lze podpořit také prostřednictvím nákupu certifikátu Dobrý pocit.
