VÍTKOVICKÉ NOVINY Tisk zaměstnanců skupiny VÍTKOVICE MACHINERY GROUP
číslo 8 / srpen 2013
Hammering rozběhl unikátní výrobu Vítkovice Hammering v srpnu rozběhly produkci titanových výkovků. Tento druh výroby, který je postaven na zvládnutí složité technologie nesrovnatelně náročnější, než je kování oceli, je v ČR unikátem.
strana
Dalibor Fabián: roste poptávka v segmentu vodní energetiky. Rozhovor.
strana
3
3
Portálové jeřáby určené pro Rotterdam, největší evropský přístav.
strana
4
Vítkovická střední průmyslová škola a gymnázium má nové moderní fotbalové hřiště.
Zachraňme obraz Zavraždení sv. Václava.
7
strana
strana
7
VÍTKOVICE MACHINERY GROUP
2 EDITORIAL Jan Světlík, předseda představenstva Vítkovice Holding Vážení zaměstnanci, asi už všichni víte, že u nás ve skupině funguje nový útvar s názvem Analýza procesů. Vznikl proto, že nám hospodářské výsledky jasně ukázaly na špatnou ekonomiku některých dceřiných společností, především na jejich nízkou rentabilitu. Mají sice tržby, ale zdaleka nemají takový zisk, jaký by mít mohly. A protože zisk je to, co zůstane, když od tržeb odečteme náklady, tak je jasné, na co se musíme zaměřit. Prosperita a růst skupiny Vítkovice Machinery Group se teď bude odvíjet od snižování nákladů. Společně s firmou LMA jsme proto rozjeli dva pilotní projekty, které mají za cíl efektivně odhalit limity našeho rozvoje. Její pracovníci chodí po dílnách teprve pár týdnů a už máme první výsledky. Jasně ukázaly na nekvalitní práci některých zaměstnanců, která se týká především jejich nízké produktivity. Závěr pro mě je jasný – buď tito pracovníci svou práci zlepší, nebo naši skupinu opustí. V posledních letech jsme investovali 11 miliard do nových technologií a modernizace našich výrobních kapacit a provozů. Chtěli jsme těmito investicemi posílit naši pozici na trhu, abychom se i v nelehké době udrželi na špici žebříčku strojírenských firem, abychom měli zakázky a nemuseli propouštět naše zaměstnance. Proto vnímám jako vrchol nepřátelského jednání, když někteří pracovníci tyto investice nevyužívají a ve své řádné pracovní době mají neproduktivní prostoje. Takoví zaměstnanci, kteří to s Vítkovicemi nemyslí dobře a nemají zájem o jejich růst, u nás nemají místo. Navíc jsme také u některých pracovníků přišli na případy krádeží, které jsou bohužel čím dál častější. S těmito zaměstnanci se nekompromisně rozloučíme ihned, jakmile se na takovýto přestupek přijde. Práce se jim nebude v našem městě shánět lehce, přiznejme si, že situace na Ostravsku není jednoduchá, ať už se podíváme na OKD, Arcelor Mittal, Evraz Vítkovice Steel nebo celou řadu dalších menších firem. Ale to je už rozhodnutí každého z nás. Všem ostatním, kteří dělají svou práci pořádně, poctivě a ve spolupráci se svými kolegy jako týmoví hráči, bych chtěl poděkovat. Naše skupina má jedno z nejsofistikovanějších výrobních zázemí a kontrakty uzavíráme všude po světě. Skupina Vítkovice Machinery Group roste a má budoucnost a já si cením všech, kteří k tomu přispívají.
Šedesátitunové ozubené kolo na cestě do Indie Pracovníci vítkovické Těžké mechaniky vyrobili hlavní komponenty mechanického lisu pro zápustkové kování KP12000. Hmotnost vyrobených dílů se blížila 800 tunám, poslední z nich jsou právě teď na cestě do Indie. Součástí zakázky byla i výroba padesátitunového ozubeného kola a pastorku s šípovým ozubením. To dokáže přenést daleko větší sílu než klasické ozubení, a zvýšit tak výkonnost celého zařízení. Šlo přitom o skutečnou výrobní specialitu. "Poprvé jsme u nás na dílnách vyráběli hlavní pohon lisu s ozubeným kolem a pastorkem a právě šípovým ozubením. Na tak obřím kole umí tento typ ozubení udělat jen několik málo firem na světě. Jde o unikátní technologii, kterou jsme vyvinuli společně se zákazníkem SMS-Meer," vysvětluje Jiří Poruba, ředitel PBU Montované celky společnosti Vítkovice Heavy Machinery. Obří lis je určený na výrobu dílů pro nákladní automobily. Kovat bude kupříkladu díly motorů kamionů jako klikové hřídele nebo ojnice. Jedná se o kontrakt v hodnotě 4,8 milionu EUR, zákazníkem je německá firma SMS-Meer a finálním uživatelem společnost Ramkrishna Forgings. Ta patří k předním indickým dodavatelům pro automobilový průmysl. V současné chvíli mají ve společnosti Vítkovice Heavy Machinery podepsané kontrakty na další dva podobné lisy do Indie a Německa a čtvrtý v pořadí do Číny je v jednání.
Ještě před expedicí proběhla unikátní zkouška záběru šípového ozubení kola a pastorku hlavního pohonu lisu. Z úspěšného a bezproblémového protočení ozubeného kola se radovali především pracovníci 4. montážní haly Těžké mechaniky pod vedením mistra Luďka Prokopa a parťáka Aleše Blatoně (třetí zleva): konstruktér Miroslav Zářický (první zleva) ,technolog přípravy výroby Jiří Kališ (první zprava) a také pracovník kontroly Jaroslav Popelka (druhý zprava).
Westinghouse a VPE staví maketu modulu pro Temelín Společnost Vítkovice Power Engineering uzavřela smlouvu s Westinghouse Electric Company na stavbu makety jednoho z modulů jaderné elektrárny typu AP1000. Tento významný projekt bude realizován v rámci příprav na možnou dostavbu jaderných reaktorů v temelínské jaderné elektrárně. Vítkovice Power Engineering sestaví dílčí modul 05, který je výřezovou částí většího modulu CA-20. Konstrukční modul CA-20, který by sloužil k ukládání vyhořelého paliva, se skládá ze 72 dílčích modulů a váží přibližně 900 tun (tzv. suchá hmotnost). Očekává se, že konstrukční maketa bude dokončena na začátku roku 2014. Podepsaná smlouva navazuje na dodatek k existujícímu Memorandu o porozumění Westinghouse
Electric Company se společnostmi Vítkovice, Vítkovice Heavy Machinery, Vítkovice Power Engineering a Hutní montáže. Podle dohody by se tyto firmy ze skupiny Vítkovice Machinery Group připojily k týmu pro temelínský projekt AP1000 v případě, že Westinghouse bude vybrán pro rozšíření jaderné elektrárny. Takzvaný předváděcí projekt umožní společnosti Vítkovice Power Engineering detailně se seznámit s technickými a kvalitativními požadavky Westinghouse. Vítkovice pak navíc budou moci tyto standardy využít na celosvětové úrovni. "Tato spolupráce podporuje naši vlastní strategii - stát v centru rozvoje jaderné energetiky ve světě," potvrdil šéf vítkovické skupiny Jan Světlík.
Nová elektronická infrastruktura pro VUT v Brně Vítkovičtí IT specialisté pomohou vybudovat novou elektronickou infrastrukturu výzkumu a vývoje pro Vysoké učení technické v Brně (VUT). Projekt s názvem Vavinet reaguje na intenzivní nárůst požadavků vědeckovýzkumných pracovišť. Existující informační infrastruktura VUT byla totiž dosud specializována převážně na výuku a odpovídala provozním potřebám univerzity. Výstavba nových výzkumných center ale klade na počítačovou síť zcela odlišné nároky. "Pro většinu moderních výzkumných pracovníků se stal počítač a práce
v síti klíčovým pracovním nástrojem pro multimediální komunikaci, získávání a publikování znalostí, provádění výpočtů, simulací, vizualizací, virtuálních experimentů a zpracování dat z přístrojů. Kvalitní komunikační infrastruktura je proto dnes naprosto nezbytná pro plnohodnotné začlenění do výzkumného prostoru," vysvětluje Vladimír Měkota, ředitel společnosti Vítkovice IT Solutions. Záměrem projektu Vavinet je rozšíření a modernizace stávající informační infrastruktury sítě, serveru a služeb tak, aby byla připravená na požadavky na optickou síť, přenosové pásmo, výpočetní výkon, nárůst objemu zpracovávaných a prohledávaných informací a další potřeby nových pracovišť zabývajících se vědou, výzkumem a inovacemi.
Vítkovice opravují koksárenskou baterii v košických železárnách Společnost Vítkovice Heavy Machinery (VHM) se opět podílí na opravě velkoprostorové koksárenské baterie pro největšího slovenského výrobce oceli U. S. Steel Košice. Již třetí etapa rekonstrukce začala v červenci, Vítkovice tak pokračují třetím rokem v obnově zařízení na výrobu koksu. Na zakázce spolupracují s další dceřinou společností holdingu Vítkovice Slovakia. Koksárenská baterie č. 3 je v nepřetržitém provozu od roku 1984, kdy ji jako poslední v pořadí postavily Vítkovice pro někdejší Východoslovenské železiarne. Noví američtí vlastníci se proto rozhodli postupně obnovit zdivo i navazující strojní zařízení velkoprostorové baterie, kterou tvoří tři bloky po třiceti koksovacích komorách. Za rok se v nich může vyrobit téměř 1,2 milionu tun koksu, což je zhruba o polovinu více než například v celé koksovně Třineckých železáren. Od roku 2011, kdy celková rekonstrukce začala na bloku B, provádějí Vítkovice veškeré práce za plného
provozu baterie, aby se výroba koksu nepřerušila. Platí to i pro letošní etapu, která tak přináší řadu unikátních postupů. "Například musíme opravovaný úsek přemostit speciální plošinou s kolejí pro plnicí vůz těžký 200 tun, který bude zásobovat uhlím
komory za tímto úsekem," uvedl projektant VHM Miroslav Havrland. Letošní etapa by podle něho měla skončit v prosinci. Tak jako v předchozích dvou letech se opraví až šest komor. Prostor zhruba 8x13x16 metrů vybaví VHM a Vítkovice Slovakia zrekonstruovanými technologiemi, zajistí tak technologickou část stavby. "Jedná se mimo jiné o dveře koksovacích komor, kolenové skříně pro plyn, stoupačky pro surový plyn či kotvení a obložení zdiva," upřesnil M. Havrland. Samotné vyzdění komor od základů po strop zajišťují firmy Termostav-Mráz Košice a Hutní projekt FrýdekMístek. Rekonstrukci dalších komor bloku B plánuje společnost U. S. Steel Košice od ledna do června příštího roku. Vítkovice se na výstavbě a následných opravách koksárenských baterií v Košicích podílely už od 60. let minulého století. V roce 1965 vybudovaly baterii č. 1, kterou generálně opravily v letech 1985 až 1987, a baterii č. 2, kterou ale železárny v roce 1989 zrušily.
since 1828
3
Hammering rozběhl výrobu, kterou zvládá jen 15 firem Vítkovice Hammering v srpnu rozběhly produkci titanových výkovků. Tento druh výroby, který je postaven na zvládnutí složité technologie, nesrovnatelně náročnější, než je kování oceli, je v ČR unikátem. Vítkovická skupina je jediná, která produkci zvládá. Významné postavení bude mít skupina i ve světovém měřítku. Výkovky z titanu dodává pouze okolo 15 firem na celém světě. "Jde o speciální byznys, ve kterém se pohybuje malá skupina výrobců z USA, Velké Británie, Francie, Německa, Ruska, Itálie a Číny. Česká republika je nyní osmou zemí, kde se mohou produkovat titanové výkovky pro kosmický program, letectví a medicínské využití," uvedl ředitel Vítkovice Hammering Jaromír Šiler. Podle něj jde o technologický skok od produkce z oceli k výrobě z vysoce kvalitních neželezných kovů, které se kovají v menších objemech, ale s násobně vyšší přidanou hodnotou, a tedy i cenou, než mají ocelové výkovky.
Titan pro zdravotnictví Rychlokovárna se na náročnou produkci připravovala od svého rozběhu v roce 2012. Prvních deset tun titanu v podobě kruhových tyčí o průměru 135 mm a délce 12,5 metru, které už jsou určeny pro prodej zákazníkům, putuje na jih Evropy. "Obchodního partnera ani cílovou zemi nebudeme zveřejňovat, protože na tak specifickém trhu, kam vstupujeme, bychom okamžitě odkryli naše obchodní kanály, a to rozhodně nechceme," upozornil Martin Szromek, který má na starost právě nový specifický
sortiment. Upřesnil pouze, že výsledné výrobky najdou uplatnění v medicíně, kde je titan pro svou vysokou pevnost při nízké hmotnosti využíván prakticky ve všech oborech (od stomatologie až po náhrady kloubů).
Superslitiny pro letadla Nová produkce skupiny Vítkovice Machinery Group už má zajištěn pravidelný odběr. Navázat na ni mají i další specifické výrobky, které umožňuje dělat rychlokovárna Vítkovice Hammering. Půjde například o tyče ze superslitin (Inconel 718 a Inconel 625), které se používají hlavně v leteckém průmyslu. Rychlokovárna je počítačově řízená a přidaná hodnota je v její vysoké výkonnosti, kvalitě a přesnosti. Při kování vytváří vysoce efektivní stupeň napjatosti, pomocí kterého dosahuje vynikající mechanické vlastnosti. "Jsme díky ní schopni zpracovávat hi-tech materiál, dodávat do nových odvětví, pro která jsme nepracovali, a v uzavřeném výrobním cyklu produkovat hotové výrobky," uvedl předseda představenstva a generální ředitel společnosti Vítkovice Jan Světlík. Společnost Vítkovice Hammering
chce do roku 2015 dostat roční produkci linky na dvě až tři miliardy korun obratu. Produkce moderní rychlokovací technologie otevírá celé skupině dveře k významným zakázkám v tuzemsku i na světových trzích. Kromě Evropy také v Rusku, Indii, Jižní Americe a řadě dalších zemí.
Roste poptávka v segmentu vodní energetiky Dalibor Fabián, generální ředitel Vítkovice Heavy Machinery, je ve funkci 150 dní. Ve Vítkovicích ale není nováček, pracuje tu 36 let.
trh, o projektech jednáme taky v Saudské Arábii, Pákistánu a hodně si slibujeme i od Turecka. Zakázky však máme taky v České republice. Týkají se především modernizace metalurgického parku, který zde zůstal, včetně průmyslových pecí.
Pane řediteli, slavíte takové malé pracovní výročí, a sice 150 dní ve funkci ředitele společnosti Vítkovice Heavy Machinery. Jak byste těchto 150 dní popsal? No já bych silně pochyboval, že těch 150 dní můžeme nazývat výročím (smích). Víte, když jsem tuto pozici po rozhovoru s panem Světlíkem přijímal, bral jsem to celé jako velkou výzvu. Pustil jsem se do toho se zapálením a vervou, ale začátek rozhodně nebyl jednoduchý. Nebyl jsem ve funkci ještě ani měsíc a už jsme měli velkou havárii na trafu LF, což nám zhatilo veškeré naše plány a prognózy, protože byla značně limitovaná výroba tekuté oceli. Na druhou stranu červenec byl pro společnost z pohledu výroby oceli rekordní. Podařilo se nám po dlouhé době vytavit 15 000 tun tekuté oceli a na kunčické části kovárny vykovat 4000 tun výkovků, které v současnosti putují do těžké mechaniky k opracování. Říkám nám, protože VHM nejsem pouze já, ale tým více než tisíce spolupracovníků. Využiju této možnosti, poděkovat všem za tento výsledek s přáním pokračovat takto dále.
Jaké jsou největší zakázky, na kterých se v současnosti v dílnách a kancelářích Vaší společnosti pracuje? Pro italskou firmu Galperti jsme zrovna dokončili vahadla a podvozek pro tažnou loď offshorových plošin, pro firmu VOITH Hydro dvě velká oběžná rozváděcí kola o průměru 4300 mm, která jsou určena pro projekt vodní elektrárny ve Švýcarsku. Další rozváděcí kruhy z nerezu vyrábíme taky pro ČKD Blansko. Co se týká montované výroby, tak právě teď za sebou máme úspěšnou zakázku pro firmu SMS Meer - lis KP12000 pro indického zákazníka s názvem Ramkrishna. Jde o zápustkový lis určený pro automobilový průmysl. Před námi je identický lis pro stejného zákazníka, který u nás běží pod názvem Amtec. No, a na Inženýringu realizujeme rekonstrukci koksovny č. 3 v Košicích.
Nejste tady ale žádný nováček. Ve Vítkovicích pracujete už 36 let a přímo tady ve VHM jste sedm let dělal obchodního ředitele. Pak jste čtyři roky šéfoval obchodu v celé skupině a teď se vracíte zpátky do VHM. Změnilo se tady od Vašeho posledního působení něco? Ano, konkrétně dnes (15.8.) je to 36 let. Jak se říká, nevstoupíš dvakrát do stejné řeky. Nic nezůstává neměnné, takže některé věci jsou tady pochopitelně jiné. Mě osobně po těch letech nemile překvapilo, že se vytratila úcta člověka k člověku za odvedenou práci. Lidé si neváží práce svých kolegů, což je podle mě pro zdárné fungování podniku zásadně špatně. Řečeno s nadsázkou, když si pracovníci předávají práci a výrobky z jedné dílny na druhou, tak by se jeden k druhému měli chovat jako k zákazníkovi nebo obchodnímu partnerovi. Takový přístup tady chyběl, ale myslím, že se to postupně zlepšuje. Obecně bych chtěl vzkázat, že
jestliže má někdo problém, ať už ve výrobním procesu nebo v mezilidských vztazích, tak není třeba mít obavy přijít a o problému mluvit. Nic není jen růžové, a nebo černobílé, problémy a potíže jsou normální součástí života, i toho pracovního. Takže opravdu není důvod mít strach a problémy tutlat, všechno se dá vyřešit.
Jakým směrem se podle Vás společnost VHM vyvíjí? I když jsem ve VHM poslední léta nepracoval, tak jsem společnost samozřejmě sledoval, protože jsem členem jejího představenstva. Znal jsem její určité slabiny a viděl jsem i místa, kde by se mohlo společnosti pomoct. Rezervy máme v naplněnosti, která nedosahuje sta procent. O to se stará obchodní oddělení a snaží se k nám z trhu přivést, co se jen dá. Bohužel ale situace na světových trzích, stejně jako i doma v České republice, není jednoduchá. Obecně si ale myslím, že se společnost i celá skupina vyvíjí dobrým směrem, že mají potenciál, jsou zdravě nastavené a mají před sebou budoucnost. Jaké jsou nejnovější trendy, kterým se ve společnosti věnujete? Trendy jsou poslední dva až tři roky poměrně stabilní, a to je energetika. Konkrétně pro nás se stává velmi důležitým segmentem energetika vodní. Zaznamenáváme neustále se zvyšující poptávku po speciálních nerezových ocelích, velkých oběžných kolech, lopatkách a dalších zařízeních pro vodní elektrárny. V klasické energetice zůstávají ve hře rotorové hřídele nebo hlavní hřídele pro generátory. Co se trhů týče, tak dlouhodobě se zaměřujeme na indický
Vzhledem k situaci na trhu a taky v rámci zvýšení konkurenceschopnosti se všude kolem hovoří o nutnosti snižování nákladů a zvýšení produktivity práce. Co byste v souvislosti s tímto vzkázal svým zaměstnancům? Asi to, aby si zaměstnanci uvědomovali, že jediné peníze, která firma - a tudíž i oni - má, jsou od zákazníka. Obávám se, že pracovníci často roli zákazníka jaksi nevnímají, prostě si něco dělají v kanceláři nebo na dílně a tečka. Přitom situace na trhu se přiostřuje a konkurence nespí, a to dneska nejenom ta čínská, ale třeba i z Německa. Takže naše jediná šance je zvýšit produktivitu práce a snížit náklady. Ale myslím to v tom dobrém slova smyslu, ne tak, že bychom se měli proškrtat k nule. Spíše otevřít oči, protože většina z nás tady pracuje už dlouhá léta a můžeme trpět provozní slepotou. Máme tady zaběhané systémy a myslíme si, že nejdou změnit. K novému vnímání by nám mohla pomoci firma LMA, která u nás provádí audit všech výrobních procesů. To, že její pracovníci pobíhají po fabrice a stopkami měří časy, neznamená, že jsou nepřátelé, kteří chtějí někoho na něčem nachytat. Chceme jen zjistit, jak kdo využívá fondu pracovní doby a jaká opatření můžeme udělat pro větší efektivitu naší výroby.
4
VÍTKOVICE MACHINERY GROUP
Jak roste konstrukce mostu? O tom, že společnost Vítkovice Power Engineering podepsala v červnu kontrakt na dodávku a montáž ocelové konstrukce mostu přes Berounku v Plzni, jsme na stránkách Vítkovických novin již informovali. Dnes se ve fotoreportáži podíváme, jak práce pokračují. Pro osvěžení připomínáme, že most bude součástí silnice II/231 v Plzni, která je důležitá pro tranzitní dopravu.
V hale vítkovické mostárny den za dnem roste ocelová konstrukce dálničního mostu přes Berounku v Plzni. Vážit bude téměř 550 tun, na délku bude mít 124 metrů a nosníky nad pilířem dosáhnou do výšky přes 4 metry.
Kompletní nátěr získá most na dílnách vítkovické mostárny, dokončovací práce budou na místě stavby pokračovat až do roku 2014. Takto velký most se ve Vítkovicích dělá po čtyřleté pauze. V té se sice vyráběly menší mosty směřující převážně do Německa, ale jejich hmotnost byla až desetkrát menší. Velké mostní konstrukce mají přitom ve Vítkovicích dlouholetou tradici. První most tady byl vyrobený už v roce 1858 a vedl přes Labe v Litoměřicích. V současnosti je výroba mostu téměř u konce. Proběhla první i druhá úspěšná dílčí přejímka se zákazníkem a začalo se s expedicí prvních dílů. Na konci srpna byly vyexpedovány 3 díly, každý o délce 27 metrů. „Všechny díly mostu se musí ve výrobě postupně složit do funkční prostorové sestavy, ve které se zkontroluje geometrie mostu, jeho délka, šířka nebo nadvýšení," popisuje Michaela Kořistková, referentka pro marketing, prodej a nabídky ze společnosti Vítkovice Power Engineering. Až bude vše na místě, odstartuje montáž a začnou se zabetonovávat první pilíře mostu. Součástí konstrukce jsou i spřahovací trny, které svážou ocelovou konstrukci spolu s vrchní betonovou deskou. Dohromady jich na celém mostu bude více jak 10 000.
Výrobní operace běží jedna za druhou. Kontrakt byl podepsaný na konci června a expedice běží od 23.srpna. Poslední díly mostu se na cestu do Plzně vydají zkraje října. Po dokončení mostu přes Berounku čeká pracovníky mostárny další velká zakázka. „Jde o výrobu ocelové konstrukce mostu Sudoměřice-Tábor. Jedná se o estakádu tří železničních mostů," dodává Radka Lipková, referentka pro marketing, prodej a nabídky ze společnosti Vítkovice Power Engineering.
Obří loď dokáže na světových mořích demontovat vrtné plošiny Ve společnosti Vítkovice Heavy Machinery vyrobili 160 kusů odlitků pro podvozky a vahadla obří lodě, která bude na světových mořích demontovat vrtné plošiny. Projekt s názvem Pieter Schelte počítá s výstavbou lodě se dvěma trupy, jejímž úkolem bude odstraňovat vrtné plošiny v mělkých příbřežních šelfech světových moří. Původní klasická demontáž se díky tomu zkrátí z několika měsíců na dva až tři týdny. Vítkovické podvozky a vahadla budou během demontáže sloužit k uchycení nadmořské části plošiny od podstavné konstrukce a pomohou také při transportu do přístavu."Než jsme začali s technicky náročnou výrobou odlitků, museli jsme se nejdříve úspěšně prokousat materiálovou kvalifikací a kvalifikací svařovacího materiálu v souladu se standardem NORSOK M-122. To je výrobní specifikace pro výrobu
těžebního a lodního průmyslu a jiných off-shore projektů," popisuje Milan Kuboň, produktový manažer ze společnosti Vítkovice Heavy Machinery. Smlouva na odlitky v celkové hmotnosti přes tisíc tun byla s italskou firmou Galperti Tech. S.r.l uzavřena předloni v létě, konečným odběratelem je holandská firma Allseas. Šlo o kontrakt v hodnotě přes 5 milionů eur. Celý nápad vyrobit 382 metrů dlouhou a 124 metrů širokou loď, která umí demontovat rozlehlé vrtné plošiny zapuštěné v hloubce až 300 metrů pod mořskou hladinou, se údajně zrodil v hlavě majitele firmy Allseas Edward Heerema při obědě v restauraci. "Tehdy si loď namaloval na kus ubrousku, který teď zarámovaný visí v jeho kanceláři nad pracovním stolem," usmívá se Kuboň a dodává, že projekty takzvaného off-shore průmyslu jsou pro Vítkovice perspektivním a strategickým oborem, jelikož se
kontinuálně rozvíjí a jsou rezistentní vůči výkyvům celosvětové poptávky po zboží a službách.
Konstrukce jeřábu pro největší přístav v Evropě Pro zahraničního zákazníka vyrobila společnost Vítkovice Power Engineering ocelové konstrukce dvou kolejových portálových jeřábů určených pro největší evropský přístav - Rotterdam. Konstrukce mají po smontování na místě výšku téměř 25 metrů, jeden jeřáb váží více než 100 tun. Práce na těchto jeřábech trvaly téměř rok a mimo jiné znamenaly i určité nové zkušenosti: zalévání nosníků betonem za účelem jejich zatížení, předmontáž kabelových žebříků a drah pro elektrická vedení atd. Automatizované jeřáby moderního designu budou obsluhovat překládání a stohování kontejnerů. Součástí dodávky VPE nebyla elektrická instalace, kočky, pohony a uchycovací zařízení na kontejnery. Ocelová konstrukce jeřábu sestává ze dvou pevných noh, dvou kyvných noh, nosníků, obslužného schodiště, vzpěr, kolejová dráha pro kočku je umístěna ve
výšce 24,2 m nad kolejovou drahou pro jeřáb, která má rozpětí kolejnic 27,8 m. Na jeřábu jsou namontována elektrická zařízení jako osvětlení, bezpečnostní zařízení (protikolizní systém, systém detekce kontejnerů, průmyslové kamery, poziční systémy pro zvedání a polohu kočky atd). Pro zajímavost, maximální přípustná odchylka
při stohování kontejnerů činí +/- 20 mm. Rychlost pohybu jeřábů může činit až 270 metrů za minutu a jsou konstruovány pro zvedání břemen do hmotnosti 41 tun. V současnosti probíhá jejich zkušební provoz. Společnost Vítkovice Power Engineering očekává podobné objednávky.
since 1828
5
Na biometan z kejdy či kalů mohou jezdit auta Biometan využitelný stejně jako zemní plyn pro pohon vozidel či dodávky do plynárenské sítě. To je výsledek tříletého výzkumu společnosti Vítkovice Power Engineering (VPE), která vyvinula technologii čištění bioplynu. Už na podzim bude možné vyrábět biometan v bioplynových stanicích, které zpracovávají například kejdu či kaly z čističek. Vyčištěný biometan obsahuje 94 až 98 procent metanu a má stejnou kvalitu jako zemní plyn, který se do České republiky musí dovážet. Využít biometan lze několika způsoby - jako palivo pro auta i zemědělskou techniku jej mohou řidiči čerpat z plnicích stanic. "Vítkovice mohou také zajistit jeho skladování v zásobnících, nebo převoz pomocí trajlerů (tzv. virtuální plynovod). Současná legislativa ho umožňuje dodávat do rozvodné sítě," uvedl vedoucí výzkumu a vývoje VPE Kamil Kučera. Technologii čištění bioplynu chtějí Vítkovice nabídnout v první etapě zemědělcům, kteří již provozují bioplynové stanice, poté zpracovatelům kalů z čistíren odpadních vod. "Technologie bude umět čistit rovněž skládkové plyny a důlní plyny z černouhelných dolů," naznačil s tím, že VPE už jednají s některými firmami i v této oblasti.
Výroba biometanu může naostro začít v listopadu První výroba biometanu v praxi může začít v listopadu, kdy bude celá technologie připravena k ostrému provozu. Vlastní biometan by si mohl vyrábět například zemědělský podnik Zemspol Studénka v Pustějově na Novojičínsku, kam už VPE dodaly v roce 2007 bioplynovou stanici.
schopné vyrobit až 200 kubíků biometanu za hodinu, především pro čistírny odpadních vod," upřesnil vedoucí výzkumu. Při čištění bioplynu se biometan zbaví nežádoucích příměsí pomocí membránové technologie. Celou sestavu filtrů tvoří desítky až stovky membrán vyrobených ze speciálního materiálu - polymeru. "Na první pohled vypadá jako plastové sítko, ovšem otvory v něm jsou od mikroskopických rozměrů až po milimetry," popsal. Samotné membrány jsou produktem předního světového výrobce - české společnosti Mega.
Biometan má ve Vítkovicích budoucnost navzdory legislativě
O jejím dalším rozšíření zatím obě strany jednají. Dosud tamní stanice vyrábí bioplyn z kukuřice, chlévské mrvy a kejdy, jeho spalováním získává teplo a elektřinu. Výrobní kapacita pilotního zařízení bude šest metrů krychlových biometanu za hodinu, následně chtějí VPE vybudovat zařízení s optimální kapacitou zhruba 90 metrů krychlových. "Cílem je dodávat také zařízení, které bude
Od roku 2011 patří čištění bioplynu ve Vítkovicích k ‚zeleným technologiím' (Green Technology), které holding rozvíjí již delší dobu. Patří sem využití stlačeného zemního plynu (CNG) jako ekologického paliva v dopravě, ale právě i budování bioplynových stanic a čistíren odpadních vod. "Vzhledem k tomu, že biometan má srovnatelné vlastnosti se zemním plynem a může se uplatnit ve stejných oblastech jako CNG, z pohledu celé skupiny jde o další rozšíření obchodních příležitostí s uplatněním již vyvinutých technologií," míní K. Kučera. Vítkovice proto budou s touto technologií pokračovat navzdory nepříznivě vyhlížející legislativě - respektive snaze Energetického regulačního úřadu zrušit mimo jiné dosavadní podporu výroby biometanu, a to novelou zákona o podpoře obnovitelných zdrojů pro rok 2014. Cílem holdingu totiž není čerpat dotace, ale stále zvyšovat užitnou hodnotu bioplynových technologií.
Největším plýtváním jsou promarněné příležitosti Lidé by sami měli chtít po mistrech, aby jim přidělili práci, říká o nutných změnách inženýr Antonín Smrkta, šéf Analýzy procesů.
strojích, pak to manuálně sčítat apod. Místo toho najdou data o postupném plnění operací a norem na obrazovce. Pokud časem změníme i motivační systém vázaný na plnění norem, tak budou sami lidé u strojů chtít po mistrech práci, aby jim neutíkala produktivita, a tedy peníze.
Ve vítkovické skupině již dva měsíce působí nový útvar Analýza procesů. Jeho úkolem je postupně zjistit rezervy ve využití strojů, řízení práce či firemní komunikaci. Cílem útvaru jsou (ne)měřitelná zlepšení, která povedou k vyššímu zisku celé skupiny. "Bude to chtít velké vysvětlování a spolupráci napříč celými Vítkovicemi," řekl v rozhovoru vedoucí útvaru Antonín Smrkta.
K jakým dalším změnám činnost útvaru povede? Například k zrušení méně produktivních nočních směn? Ty nelze zrušit paušálně. Klíčové stroje, které jsou ‚úzkým místem', musíte využívat pokud možno nepřetržitě. Pak je to ekonomické.
Nový útvar, který spolupracuje s externí firmou LMA, má dva zaměstnance. Ti budou postupně ukazovat ostatním, jak se má vše dělat správně? To je úsměvná představa. Jak procesy zlepšit, zrychlit, zjednodušit, ale není práce jen dvou lidí. Řešení musíme nacházet společně. Každý vedoucí pracovník musí přemýšlet o tom, jak své procesy řídí a jaké ekonomické dopady mohou mít na celou skupinu. Nesmí to ale zůstat jen u vedoucích. Velký potenciál je i na dílnách, protože dobré nápady a zlepšení se generují hlavně tam. Jak činnost útvaru pocítí právě řadoví zaměstnanci v provozech? Představte si výsledný stav, kdy mistři nemusí obcházet několikrát denně pracoviště, zaznamenávat práce na Dalibor Fabián, generální ředitel Vítkovice Heavy Machinery Nákladům rozumím tak, že platíme našim dodavatelům za služby a materiál více, než potřebujeme nebo spotřebujeme. Vlastní nejakost, a tím větší vnitřní spotřeba, ta nám ihned ukrajuje z našeho krajíce. A taky penále za nejakost či pozdní dodávky, které s ostudou odevzdáváme zákazníkovi, který byl ochoten za naši kvalitní práci zaplatit více. A všechny tyto axiomy musíme mít v rovnováze. Jinými slovy, když toto vše převedu k nám na Vítkovice Heavy Machinery, tak máme denně hodně co řešit.
Bude se prověřovat i personální zázemí firem. Může být jednou z výsledných změn i propouštění zaměstnanců? Běží výběrové řízení na provedení personálního auditu, ale je to zase jen o nákladech. Hodinové sazby se skládají z přímých mezd, výrobní režie a správní a odbytové režie. Pokud je naše sazba na stroj 1500 Kč/hod a u konkurence 1000 Kč/hod, musíte to udělat o třetinu rychleji, nebo se podívat na režie. Můžete chtít vyšší produktivitu, ale podaří se to vždy o 33 procent? Jinak na trhu prohráváte.
nákladově a procesně. První výstupy už máme. Někteří pracovníci už zažili sledování zakázky čárovými kódy. Konkrétně prověřujeme využití strojů, ale také nám jde o čas, který se spotřeboval na operaci a byl srovnán s vypočtenou normou. To je měřítko produktivity. Potřebujeme ale objektivní normy a spolehlivá zařízení na odečítání operací.
Pilotní měření jste "rozjeli" ve společnosti Vítkovice Heavy Machinery na klíčových strojích nákladového střediska 370. Co to obnáší? Prověřili jsme jednu dost velkou a komplikovanou zakázku - všechny vstupy, které ji ovlivňují časově,
Co byste vzkázal zaměstnancům, kterým může být nepříjemné, že je někdo sleduje, testuje, kontroluje? Zaměstnanci si musí uvědomit, že pracují s kusy, které mají milionové hodnoty. Proto jejich nadřízení musí mít přehled o použité technologii i průběhu nákladů.
Břetislav Nitka, generální ředitel Vítkovice Power Engineering V oblasti velkých investičních celků vidím jako hlavní zdroj úspory nákladů propracovanější nákup subdodávek. Znalost předmětu, jasných hranic, nakupované subdodávky a cílené srovnávání konkurence - to je ta správná cesta. U kusových dodávek se opatření týkají minimalizace nákupních cen vstupních materiálů a jejich maximálního využití. Musíme taky trvale snižovat pracnost vlastní výroby, a to vhodným konstrukčním řešením, maximální automatizací a efektivní logistikou výroby (maximálním využitím výrobních ploch, zvyšováním směnnosti apod.). Prostě a jednoduše musí platit rovnice, že cena musí být vyšší než náklad.
Pavel Borský, generální ředitel Vítkovice Gearworks Alfou a omegou snižování nákladů jsou přesná data z informačního systému. Od září bude na dílně zkušebně spuštěn systém přesného on-line vykazování normohodin práce dělníků pomocí terminálů a v dalších měsících přibude sledování zatížení jednotlivých strojů. Informace z těchto systémů nám pomohou odhalit rezervy ve vytíženosti strojů a práce dělníků a zároveň poskytnou zpětnou vazbu technologické přípravě výroby i ostatním útvarům. Největší přínos vidíme v možnosti nastavení spravedlivé motivace výrobních dělníků, od čehož si slibujeme výrazné zvýšení produktivity.
6
VÍTKOVICE MACHINERY GROUP
Nejen všestranný sportovec: od lezení na stěnách k charitativní akci či navržení bytu Když se chystám na schůzku s Markem Micorkem, těším se na povídání o takzvaném agressive in-line bruslení, kterému se tento zaměstnance Vítkovice Heavy Machinery řadu let aktivně věnoval. Po pár minutách zjišťuji, že tento od pohledu sportovec je neuvěřitelně všestranný - umí jezdit na nebezpečných rampách, lézt po stěnách, dokáže ale taky uspořádat charitativní akci, navrhnout hřiště pro děti nebo byt pro velkou rodinu. Třiadvacetiletý Marek pracuje ve Vítkovicích čtvrtým rokem na pozici technika řízení a zabezpečování jakosti, enviromentu a zkušebnictví. Složitou funkci mi zjednodušeně vysvětluje jako péči o systémovou dokumentaci. Jeho práce je především o papírech a lejstrech plných technických, bezpečnostněprovozních nebo třeba ekologických instrukcí, u kterých dohlíží na jejich správnou a včasnou distribuci. Navíc se stará také o měřidla na provozech a v rámci společnosti může provádět i interní audity
zaměřené na systémy jakosti. Do Vítkovic nastoupil hned když vystudoval obchodní akademii. Jinam jej to zavát asi ani nemohlo, protože Vítkovicím je věrná celá jeho rodina už desítky let. Pracovali tady jeho prarodiče, maminka i tatínek, se kterým jsou teď dokonce i kolegové. "Na nervy si ale nelezeme, protože teď bydlím se svou babičkou a časem se plánuji osamostatnit úplně," usmívá se na úvod Marek Micorek. Sport měl rád už odmala. Začínal s fotbalem v Baníku, dělal judo i baseball, ve kterém byl dokonce součástí národního týmu na Univerzitním mistrovství světa pořádaném v Ostravě, a to v přípravě a v zápase s Litvou. Své první brusle dostal, když mu bylo asi dvanáct let. A neztrácel čas - hned se spolu s kamarády vydal na jedno porubské hřiště poblíž Domu dětí a mládeže, kde tehdy stály červené plechové rampy. "Vylezl jsem na asi metr sedmdesát vysokou rampu a prostě se rozjel," vzpomíná na své začátky Marek. Postupem času začal jezdit do skateparku, kde trávil svůj volný čas skoro denně. Pak se k tomu přidaly exhibice, menší závody i mistrovství republiky. Když aktivně jezdil, splnil si navíc i jeden svůj dlouhodobý sen. Zorganizoval exhibici s názvem Riders for charity, jejíž výtěžek putoval dětem z dětského domova v Řepišti. Teď si jeho srdce získal další sport. Takzvaný bouldering, což je lezení bez jištění a v malých výškách, při kterém se posiluje komplexně celé tělo. Jak sám říká,
zkusit by chtěl ještě i wakeboarding, což je v podstatě vodní lyžování na jednom prkně, nebo si na snowboardu sjet nějakou pořádně velkou horu. Kromě sportu propadl taky designu. "Poprvé jsem navrhl skatepark v Porubě. Měl se tam totiž stavět betonový, s čímž jsem nesouhlasil, protože takový park diskriminuje většinu jezdců kromě skateboardistů. Nemůžou tam být žádné velké překážky, které potřebují bruslaři, bikeři nebo koloběžkáři," vysvětluje Marek. Udělal svou první vizualizaci, bohužel se ale tehdy na realizaci nesehnaly peníze. Grafika ale Marka zaujala, a tak zkusil navrhnout baseballový stadion a postupně se dostal až k bytovému designu, kterému se ve svém volném čase věnuje doteď.
Ke správné řeči ve Vítkovické nemocnici pomáhají iPady V rámci logopedické péče mohou pacienti Vítkovické nemocnice využívat tablety Apple iPad k diagnostice a terapii řeči. Tato logopedická terapie je častá u pacientů po cévní mozkové příhodě, kteří mohou mít potíže s produkcí a porozuměním mluvené i psané řeči. "Začali jsme využívat iPad tablet s aplikacemi na logopedický trénink řeči pacientů po cévní mozkové příhodě," říká Gabriela Solná, klinická logopedka neurologického oddělení Vítkovické nemocnice. Aplikace umožňují procvičovat téměř všechny oblasti řeči, ale i jemné motoriky nebo zrakové a sluchové percepce. Na iPadu je možné malovat, trénovat čísla, barvy, tvary, čtení, psaní, gramatiku i matematiku, trénovat porozumění řeči či pojmenovávání, řešit logické úlohy nebo se učit cizí jazyky. Řadu aplikací je přitom
možné přizpůsobit i na míru pacienta. Prozatím využila tablety iPad ke cvičení řeči ve Vítkovické nemocnici více než stovka pacientů. Významně pomáhají pacientům trpícím afázií, tedy narušením již vyvinuté schopnosti porozumění a tvorby řeči. Jejich velkou výhodou přitom je, že jsou vhodné i u pacientů s částečným ochrnutím, kteří mohou ovládat aplikaci přes dotekovou obrazovku pouhým ťuknutím prstu. "Zejména mladší pacienti moderní technologie vítají a snadno se s nimi sžívají. Ovládání je velmi intuitivní a zvládají to i pacienti s kognitivními deficity nebo děti s mentální retardací či velmi malé děti. Mimo to ale tablety oceňujeme i my - kliničtí logopedi, neboť skvěle pomáhají nejen při terapii, ale i diagnostice, ke které jsou k dispozici přímo některé logopedické testy," vysvětluje Solná.
Věrnost Vítkovicím: 150 let v práci Dlouholetá pracovní éra rodu Vlčků ve Vítkovicích je doprovázena nekonečnou řadou vzpomínek. Těžká doba, válka, dřina a plat jeden tisíc korun. Časté cestování, pracovní úspěchy, mnoho úsměvných vzpomínek a přátel mezi kolegy. Takový je průřez generacemi rodu, který je se společností pracovně spjat více než 150 let. Dlouholetou tradici rodu Vlčků ve Vítkovicích zahájil Josef Wilczek, který do společnosti nastoupil již v šedesátých letech 19. století a jako dělník na pudlovacích pecích zde pracoval více než 30 let. "Pradědu si nepamatuji, naproti tomu si živě vybavuji vyprávění mého dědečka Bohumila Vlčka. Desítky let byl havířem na jámě Luis, která patřila Vítkovickému hutnímu a hornímu těžařství. Povídal, jak se kdysi těžilo, dobývalo se opravdu jen uhlí a nekopal se kámen. Vyprávěl ale také, jak bojoval v první světové válce, dokonce byl postřelen, a tak nemusel zpátky na frontu a vrátil se na šachtu. Nakonec tam odpracoval více než 40 let. Tenkrát byl odchod do důchodu i pro havíře v šedesáti letech," vzpomíná Miloš Vlček, šéfkonstruktér společnosti Vítkovice Heavy Machinery. Jeho otec Bohumil Vlček, který představuje třetí generaci rodu, se vyučil dřevomodelářem a pár let i v oboru pracoval. Po skončení druhé světové války vystudoval obchodní akademii a dále působil jako úředník na ekonomických odborech podniku. Ve
Vítkovicích pracoval nejdéle ze všech generací Vlčků, úctyhodných 47 let.
Gumovalo se, ale byla větší legrace… "Já budu mít v letošním roce odpracováno 43 let a chystám se k odchodu do důchodu. Své pracovní
začátky si živě pamatuji, třeba první pracovní smlouvu jsem podepsal na jeden tisíc korun," říká s úsměvem Miloš Vlček, který jako konstruktér do Vítkovic nastoupil v roce 1970. "Za tu dobu se mnohé změnilo. Tehdy jsme kreslili všechno ručně na deskách. Šlo vidět, jak práce přibývá pod rukama. Vedoucí mezi námi procházel a kontroloval, hned viděl chyby a mohli jsme je nad rýsovacím prknem konzultovat, najít nejlepší řešení a pokračovat. Občas se musela část vygumovat a nakreslit znovu. Ruční korekce byly oproti dnešní práci na počítači náročnější. Přesto, nebo možná i proto bylo v práci víc legrace, s kolegy jsme si byli blíž. Na ty časy vzpomínám moc rád," říká Miloš Vlček, který si na své práci velmi cení hlavně osobní zodpovědnosti a tvůrčí činnosti, kterou musí konstruktér odvést. Rád vzpomíná i na zahraniční pracovní cesty, které absolvoval. Za dobu svého působení ve společnosti měl příležitost několikrát navštívit Rakousko, Německo, ale i Turecko, Sýrii, Indii, Rusko nebo Ukrajinu, a porovnat tak způsob života doma a v cizině. Několik let ve Vítkovicích pracovala i dcera Miloše Vlčka. Eva Vlčková nastoupila jako celní deklarantka, po letech však z Vítkovic odešla a nepokračuje tak v 5. generaci celoživotní věrnosti podniku. Přesto rodina Vlčků v pěti generacích odpracovala ve Vítkovicích více než 150 let.
since 1828
7
Školní rok se rychle blížil a přípravy na Vítkovické střední škole vrcholily Prázdniny se chýlily ke konci a Vítkovická střední průmyslová škola a gymnázium se připravovala na začátek nového školního roku. Stávající i noví studenti se mohou těšit na zmodernizované učebny a dílny. "Zrekonstruovali jsme stávající prostory a vytvořili jsme šest nových učeben. To souvisí především se zvyšujícím se počtem žáků. Dovybavujeme také učebny výpočetní techniky, staré počítače jsme nahradili novými. Dále jsme zrekonstruovali dílny na Závodní ulici, které budou vybaveny dvanácti novými frézkami," říká ředitelka Vítkovické střední Magda Dirgasová. Milovníkům sportu je k dispozici moderní fotbalové hřiště splňující parametry UEFA a jedna z nejmodernějších posiloven, kam si mohou zajít zasportovat i ve svém volném čase. Žáci, kteří nebydlí v Ostravě nebo poblíž, mají možnost ubytování v Domově mládeže. Zde mají zajištěnou celodenní stravu, mohou využívat posilovnu, navštívit herny nebo si zahrát stolní tenis. V budově Domova mládeže funguje i lukostřelecký oddíl. Internát je od školy vzdálený asi dvě minuty chůze. Nováčky z prvních ročníků čekají adaptační dny na
Landeku. Jejich cílem je seznámit se s novým prostředím a novými spolužáky. "Vytváříme tzv. hry o spolupráci - aby se třída stmelila a naučila pracovat společně. Využíváme zázemí, které máme, a seznámíme je se vším, co souvisí se skupinou Vítkovice Machinery Group," vysvětluje Dirgasová. Každoročně dceřiné společnosti Vítkovice holding vybírají několik žáků z Vítkovické střední průmyslové školy a gymnázia, kterým poskytují firemní stipendium. To má v žácích vyvolat nejen větší zájem o studium, ale také je motivovat k lepším studijním výsledkům. Po úspěšném absolvování školy mají jistotu uplatnění v dceřiné společnosti. Výhodu to má i pro společnost,
která si tak odmlada vychovává nové pracovníky. V posledních dvou letech celkově vzrůstá zájem o strojírenské obory. Letos nastoupí do školy přibližně 1582 žáků, z toho 566 do prvního ročníku. Nejvíce žádané obory jsou Strojní mechanik - Zámečník a Mechanik seřizovač. Studentům posledního ročníku jsou už od září nabízena pracovní místa v jednotlivých společnostech Vítkovice Machinery Group, mají tak zajištěnou budoucnost. Školní rok bude slavnostně zahájen 2. září v Multifunkční aule Gong. Pro studenty prvních ročníků i jejich rodiče je připraven bohatý a pestrý program.
Nové hřiště splňuje normy fotbalové asociace Po prázdninách studenty Vítkovické střední průmyslové školy a gymnázia čeká překvapení, a to nové moderní fotbalové hřiště. Je vybavené automatickým zavlažováním a kompletním drenážním systémem. Vedle hrací plochy o rozměrech 105x68 m najdou studenti také tréninkovou plochu. Trávník splňuje normy Fotbalové asociace České republiky a jeho kvalita je srovnatelná se špičkovými trávníky v zahraničí. "Přínosem nového hřiště je určitě zkvalitnění výuky v rámci tělesné výchovy a také další rozvoj spolupráce se sportovními kluby za účelem náboru sportovně
talentovaných žáků," říká Magda Dirgasová, ředitelka Vítkovické střední průmyslové školy a gymnázia. Slavnostní zahájení provozu fotbalového hřiště proběhlo 29. srpna za přítomnosti generálního ředitele Vítkovice holding Jana Světlíka, zástupců města Ostravy a Moravskoslezského kraje. Přítomni byli také zástupci FC Baník Ostrava a FC Vítkovice 1919. Rekonstrukce hřiště byla zahájena v říjnu 2012. Výstavba byla iniciována ze strany Vítkovické střední průmyslové školy a gymnázia a FC Vítkovice 1919. Celkové náklady přesáhly pět milionů korun.
Sbírka na záchranu obrazu Zavraždění sv. Václava již vynesla 230 tisíc korun Na konci září to bude rok, co byl v Multifunkční aule Gong po náročném převozu vystaven monumentální obraz Zavraždění sv. Václava. Tehdy byla taky zahájena sbírka na jeho obnovu. Zatím se vybralo přes 230 tisíc Kč, více než 400 tisíc ale stále chybí. Podaří se obraz zachránit? Osmimetrový obraz vznikl v roce 1844 na přání arcibiskupa M. S. Beckha. Ten si objednal malbu pro oltář olomoucké katedrály u významného malíře Antona Petera, který však nesplnil arcibiskupovy velké nároky. Plátno tak skončilo na více než 160 let navinuté na dřevěném válci a uložené na půdě kroměřížského zámku. Objeveno tady bylo v roce 2011, ale desítky let v nevyhovujícím prostředí se na obrazu výrazně podepsaly. Jeho stav si vyžádal technologicky, časově i finančně náročný zásah, na který majitel obrazu, olomoucké arcibiskupství, nemělo dostatek financí. "Naší Nadaci Machinery Fund nebyl lhostejný pohnutý osud tohoto velkolepého díla a rozhodli jsme se podpořit jeho záchranu. Obraz je totiž s Vítkovicemi historicky spjat. Zakladatelem podniku byl arcibiskup olomoucký, arcivévoda Rudolf Jan, po jehož smrti přešly firemní majetky do vlastnictví arcibiskupství. V roce zahájení prací na obrazu byly tedy Vítkovice, stejně jako zmíněné dílo, ještě v držení této instituce," objasnila souvislosti historička a vedoucí vítkovického archivu Hana Šústková. To byl také důvod, proč Nadace Machinery Fund poskytla necelého půl milionu korun na první etapu restaurování obrazu. Na druhou etapu, která si
vyžádá téměř 650 tisíc korun, uspořádala nadace společně se sdružením Angelus Aureus veřejnou sbírku, ve které se za téměř rok trvání vybralo přes 230 tisíc korun. „Na neděli 22.září chystáme jedinečné komentované prohlídky obrazu i Gongu. Podíváme se, jak probíhala první fáze restaurování, a dostaneme se i do srdce Gongu, do zázemí, kam se běžně nesmí. Srdečně všechny zveme, svým vstupným navíc lidé přispějí na záchranu obrazu,“ dodala Šústková s tím, že samotný obraz bude vzhledem ke klimatickým podmínkám převezen z Gongu k restaurátorům, manželům Bergerovým z Písečné u Žamberka, začátkem října.
Jak přispět? Do 31. prosince 2013 můžete přispět jakoukoliv částkou na účet 22664422/0800. Děkujeme!
Loučení s obrazem Poslední šanci vidět obraz Zavraždění sv. Václava v Ostravě budou mít lidé v neděli 22.9.2013. V 10:30 a 14:30 proběhnou speciální komentované prohlídky obrazu a také Multifunkční auly Gong s možností navštívit i srdce Gongu, tedy jinak nepřístupná místa jako technická zázemí. Vstupné návštěvníků v hodnotě 70 Kč poputuje do sbírky na záchranu obrazu.
8
VÍTKOVICE MACHINERY GROUP
Malý velký objev: historii plynárenství u nás otevřely Vítkovice Rok 1853: Čechy a Morava jsou součástí rakousko-uherského mocnářství v čele s Františkem Josefem I., švýcarští bratři Tissotovi založili světově proslulou značku švýcarských hodinek, v Benátkách zemřel Christian Doppler, objevitel Dopplerova efektu (závislosti frekvence vlnění vnímané pozorovatelem na vzájemné rychlosti zdroje vlnění a pozorovatele), díky kterému vás může policie nachytat radarem při překročení rychlosti. Vítkovice, které už 10 let vlastní Rothschildové, svítí pokrokově plynem, jsou první v našem regionu. V českých zemích se k osvětlování začal využívat svítiplyn na začátku 19. století. Za počátek plynárenství na severní Moravě a Slezsku se pak uvádí rok 1859, kdy se rozsvítily první lampy v Opavě. Pozapomíná se však na to, že ve Vítkovicích bylo plynové osvětlení zavedeno už v roce 1853.
Plynárna i předchůdci CNG V provozech a na nádvořích bylo tehdy instalováno osm set lamp a pro dodávku plynu postavili v roce 1857 klasickou retortovou karbonizační plynárnu. Svítiplyn z této plynárny Vítkovice dodávaly pro veřejné osvětlení, soukromým
odběratelům a později i pro pohon motorů. Původně se tedy myslelo, že historie plynárenství začala později, ale průkopníky byly právě Vítkovice. Svítiplyn se začal využívat i pro osvětlování domácností, vytápění a vaření. Od konce první světové války začal být používán k pohonu motorových vozidel. Všechny automobily Vítkovických železáren byly také přestavěny na pohon svítiplynem, provoz byl tak levnější a tankování rychlejší. V průběhu 20. století byl svítiplyn postupně vytlačován elektřinou a zemním plynem. V České republice byla výroba svítiplynu ukončena v roce 1996, kdy se začal stále více uplatňovat zemní plyn.
Josef Marek, předseda Klubu plynáreské historie.
Vítkovice mají rozsáhlý program podpory a rozvoje využití CNG, stlačeného zemního plynu. Cílem skupiny je udělat z Ostravy město s největší hustotou vozidel na stlačený plyn ve střední Evropě a hlavně přispět k vybudování sítě plnicích stanic CNG v České republice tak, aby byla srovnatelná s klasickými čerpacími stanicemi.
Za evropskou raritou A svítilny na plyn? Ve vítkovických halách je dnes už nenajdete. Unikátní vnitřní osvětlení se ale v tuzemsku dochovalo. "Nádvoří zámku Jánský vrch znovu od roku 2001 osvětluje každý večer 7 plynových lamp. Evropským unikátem je původní plynové osvětlení v interiéru zámku, které tvoří sedm konzolových lamp, sedm lustrů a dvě stolní lampy, které již interiéry neosvětlují, protože v zámku nebyl zemní plyn z bezpečnostních důvodů do původních rozvodů znovu zaveden," říká Josef Marek, předseda Klubu
Byl to zážitek, píší čtenáři o návštěvě Dolní oblasti V minulém čísle jsme vyzvali čtenáře Vítkovických novin, aby se podělili o zážitky z návštěvy Dolních Vítkovic či Landeku. Přinášíme první postřehy. Dobrý den, dovolte mi reagovat touto formou a vyjádřit dojmy z mé návštěvy Dolní oblasti, kde jsem s rodinou prošel jednak VP č.1 a jednak navštívil halu U6. Obojí bylo velmi zajímavé a držím vám palce v záchraně této výjimečné památky. Snad konečně již nastává doba, kdy si začínáme vážit i průmyslových památek a ne jen těch "klasických" jako jsou zámky, kostely atd. I když bohužel stále často vidím, jak se demolují, často dokonce i památkově chráněné objekty, a to třeba s odkazem na jejich stavebně technický stav (v Praze třeba velmi pěkné komíny areálu ČKD slévárny a lokomotivka). Vzhledem k tomu, že jsem původem z Prahy, kde technické památky díky dravým developerům opravdu vzaly hodně za své, dovolím si alespoň malé srovnání vaší expozice U6 a Národního technického muzea v Praze. To bylo dříve pro mne místo, kde jsem se v doprovodu svého dědy začal jako dítě seznamovat s technikou a bylo možno se tam ledacos naučit a vidět, a to i velmi zajímavé expozice hornictví a hutnictví, ale i principy fungování motorů, letadel atd. včetně řezů. Bohužel když jsem muzeum navštívil po nedávné rekonstrukci spolu se svým malým synem, tak jsem byl velmi zklamán, neboť z muzea naprosto zmizely výukové materiály, řezy motorů atd.
Muzeum je dnes již neosobní hala s pouze naleštěnými auty apod., kolem kterých je nutno se pohybovat v uctivé vzdálenosti. A např. expozice hornictví/hutnictví je uzavřená. O to více jsem docenil návštěvu haly U6, kde se skutečně dalo vidět a naučit mnoho principů a strojů a čas nám tam uběhl do zavírací doby velmi rychle. Velký dík vám všem, kteří se na tomto projektu podílíte a samozřejmě hlavnímu tahounovi, p. Světlíkovi! Díky a přeji, ať se daří, a těším se na další návštěvu v budoucnu. S pozdravem Jiří Lukeš, střední Čechy Dobrý den. Zasílám svůj zážitek z rodinného výletu do Dolní oblasti Vítkovic. Moje manželka a 2 děti zde ještě nebyly, a tak byly ráno plni očekávání a zvědaví, jaké to bude. Už při příjezdu do areálu Dolní oblasti jsme
narazili na zaplněné parkoviště do posledního místa i na mnoho rodičů s dětmi, kteří měli v tento den stejný cíl cesty. Navštívili jsme novou multifunkční halu Gong, kde se promítal film Po Jantarové stezce o historii Vítkovických železáren, současnosti a budoucí vizi Dolní oblasti. Film se nám všem moc líbil, zejména mé manželce, která ho viděla poprvé a pan Světlík na ni udělal velký dojem. Po Gongu jsme ještě na vlastní oči zhlédli výrobu ocelových lahví a mlecích koulí. Byl to moc hezky prožitý den a všichni jsme si z něho díky Vítkovicím odnesli zajímavé zážitky a vzpomínky. Při příští návštěvě Dolní oblasti chceme uskutečnit výlet spojený s prohlídkou Vysoké pece č. 1. Všem, kteří ještě nezavítali do Dolní oblasti, bychom chtěli vzkázat: "Neváhejte, určitě to stojí za to!". Hezký den přeje Ing. Vladimír Buchta
Foto: Matyáš Theuer, LK Holding
VÍTKOVICKÉ NOVINY vydává vedení VÍTKOVICE a.s. / Ruská 2887/101, 706 02 Ostrava-Vítkovice / IČ: 45193070 / evidenční číslo MK ČR E 12764 / tel +420 595 956 000 / www.vitkovice.cz / Redakční zpracování: EK Media s.r.o. / Redakce: Eva Kijonková -
[email protected], Zuzana Mánková -
[email protected] / Editor: Oldřich Babický -
[email protected] / Své příspěvky a náměty zasílejte mailem nebo na adresu EK Media s.r.o., U Parku 2646/12, 702 00 Ostrava / FOTO: archiv, Jiří Zerzoň.
