MIKULÁŠOVICKÉ NOVINY
strana 1
číslo 1
ročník 26
leden 2016
leden 2016
ZDARMA
Vážení a milí spoluobčané,
REPREZENTAČNÍ PLES MIKULÁŠOVIC 30. 1. 2016 od 20.00 h. Slovanský dům
DĚTSKÝ MAŠKARNÍ KARNEVAL 13. 2. 2016 od 15.00 h. Slovanský dům
rok 2015 utekl jako voda. Jaký byl? Co nám přinesl? Věřím, že to bylo více pohody než nepohody, že jste zažili více radosti než smutku. Aby se nám v Mikulášovicích společně lépe žilo, o to se snažili jak zastupitelé tak zaměstnanci města. Tímto všem, kteří se podíleli a odvedli kus práce, velmi děkuji. Vzpomenu jen krátce na změny, které proběhly. O všech Vás informujeme průběžně. Největším dílem roku 2015 byla oprava sálu ve Slovanském domě a vybudování venkovního amfiteátru a vybudování přírodní zahrady v mateřské školce. Byl opraven interiér obřadní síně na hřbitově, s pomocí spolku Následovníci Ignaze Rösslera se opravení dočkala kaplička na Tomášově. V horních Mikulášovicích doslova vstala z mrtvých Kaple Bolestné Matky Boží. Proběhla velká oprava koupaliště, vznikla řada odpočinkových míst na turistických trasách, ve městě byly instalovány nové lavičky. Na základní škole byla opravena poslední část střechy, v horní budově školy vznikla pro žáky nová kuchyňka, rekonstrukcí prošly školní dílny a toalety v přízemí. Byly provedeny drobné opravy v restauraci na Tanečnici, v bytech č.p. 2 a 573, byla opravena vodárna ve Slovanském domě, probíhaly opravy komunikací, údržba zeleně a úklid města. Organizovali jsme spoustu zajíma-
vých kulturních akcí. 1. ledna jsme společně na náměstí otevřeli první nepopsaný list v pomyslné knize roku 2016. Novoroční ohňostroj byl milou příležitostí, při které jsme se mohli společně potkat, pozdravit se a popřát si do toho nového roku jen to nejlepší. Kéž by nás tak slavnostní a přející nálada provázela napořád. Společně jsme vstoupili do roku, ve kterém Mikulášovice slaví 100. výročí od povýšení tehdejší velké vesnice na město. Mikulášovice byly povýšeny císařem Františkem Josefem 1. února 1916, tehdy byl Mikulášovicím udělen i městský znak. Významné výročí města si budeme připomínat po celý rok. Plánování společných oslav se zhostila především kulturní komise města, pracovníci města a zástupci místních spolků, klubů a sportovních oddílů. Věřím, že účast na připravovaných akcích bude hojná. O jednotlivých termínech jste prostřednictvím webu, novin, sms zpráv a plakátů vždy včas informováni. A jaký bude rok 2016? Především takový, jaký si ho zařídíme sami. Přeji Vám pevné zdraví, pohodu a radost. Za sebe i za své kolegy mohu přislíbit, že se budeme společně snažit, aby naše město prospívalo a aby občané byli spokojeni. Ing. Miluše Trojanová - starostka
Poslední leč místního spolku myslivců Dosteveníčko tvrdých Mopedos torpedos opět bodovalo str. 2
2. Vánoční turnaj SNAG str. 8
Mikulášovický spolek myslivců Tesák uspořádal pro své členy a významné hosty tradiční akci pod názvem „Poslední leč“. Na sále jejich spolkového domu v restauraci Svatý Hubert se tak uskutečnila další vydařená akce plná zábavy, tance, dobrého zvěřinového pohoštění, ale hlavně legrace. Myslivecký soud opět zasedal a v jeho čele se posadil tolik obávaný a neoblomný předseda se svým přísedícím, samozřejmě nechyběl ani obhájce obžalovaných. Tam je, ale nasnadě, koho vlastně hájil. Pro obžalované to vždy většinou dopadlo stejně, museli zaplatit. Na pořadu večera bylo také slavnostní pasování nového člena a jednoho novopečeného lovce vysoké zvěře. Pozvání na tuto společenskou akci místního spolku přijal také ředitel národního parku pan Pavel Benda, vedoucí oddělení správy CHKO Petr Bauer a v neposlední řadě také starostka města Miluše Trojanová. K soudu se dostávají myslivci mnohdy i z nevinně maličkostí, vždy se z toho však vyklube velký problém. Zde si viník musel povinně zakoupit takzvané „Blátnice“, aby skupinu lovců nezdržoval svým zapadáváním do hlubokého bahna.
SVOZY ODPADŮ DOMOVNÍ ODPAD ÚNOR týdenní - každé pondělí 14ti denní - pondělí 1.2., 15.2. a 29.2. kombinovaný - každé pondělí měsíční - pondělí 1.2.
PYTLE S TŘÍDĚNÝM ODPADEM ÚNOR sudé pondělí 8.2. a 22.2. Pytle odkládejte na svozovou trasu včas, svoz probíhá už v dopoledních hodinách.
Slavnostní pasování lovce vysoké zvěře Jiřího Doubravy
Zajímavá je vždy také bohatá tombola, každý čeká co se z toho vyklube za rošťárnu.
strana 2
Ježíšek v naší školce Prosinec pro naše nejmenší vždy bývá plný překvapení, Ježíška očekávají s napětím snad všechny děti. Stejně jako každý rok Ježíšek s nadílkou nepřichází jenom pod stromečky v našich domovech, ale také třeba ve školce. Samotné nadílce po stromečky v každém ze tří oddělení naší školky předcházelo společné zpívání koled. Děti se nemohly dočkat, nervozita byla na jejich vystoupení znát. Po koledách už spěchaly ke stromečku, ale dárečky se zatím ještě nekonaly. Předškoláky čekalo ještě malé vánoční pohoštění a samoskou také přípitek. Nedočkavost dětem tolik vlastní nakonec zvládly a o to víc si pak nové společné dárky užily.
MIKULÁŠOVICKÉ NOVINY
leden 2016
Dostaveníčko tvrdých Mopedos torpedos opět bodovalo Předsilvestrovská spanilá vyjížďka mopeďáků některé vyburcovala k velmi pečlivé přípravě technického stavu svého dvoukolého miláčka. Někteří naopak ladili správný chod svých nadupaných strojů až těsně před startem samotného závodu. Mezi elitními „Mopedos“ se však našli i tací, kteří již tradičně mají vše pod naprostou kontrolou a neočekávaná závada se dostaví až na samotném startu. Závod pro ně bohužel končí, ještě dříve než se začne o něco jet. Všechno je to vlastně úplně jedno, o pres-
tiž sice jde, ale hlavně si to přišli všichni jezdci užít, pobavit se a také pochlubit co nového na svém stroji vylepšili. Pobavily se také desítky přihlížejících diváků, akce se stává masovou a velmi oblíbenou v celém okolí. Na startu se sjedou nejen vlastníci klasických mopedů, ale také silnějších strojů nebo čtyřkolek. Letošní ročním měl i malou terénní vložku, kdy účastníci na několik desítek metrů opustili silnici a pohybovali se terénem, cíl byl tradičně na vrcholu Tanečnice.
Společné zpívání vánočních koled na schodech mateřské školy
A je to tady, startovní výstřel, pohotová reakce těch nejlepších a už to jede.
Z DIÁŘE STAROSTKY ZA UPLYNULÉ OBDOBÍ 1.12.
Pod stromečkem bylo spoustu užitečných a potřebných věcí, děvčata si nejvíce užívala nové panenky.
Kdo mi odpoví ??? Tento na nanto můj příspěvek může být i varováním i varováním pro obyvatele na na šem sídlišti. Co se stalo? Paní s malým pejskem, kterého měla na vodítku, byla 25.12. okolo 19. hod. na procházce v okolí sídliště. Psa tam také venčila mladá paní M.Š., která však svého o dost většího psa na vodítku neměla. Možná by se nic nestalo, pokud by M.Š. nedala svému psovi povel: „ Vem si ho!! “ Konec byl pro malého pejska tragický. 31. 12. musel být na následky napadení u veterinárního lékaře utracen. Zůstává mi spousta otázek. Co by se stalo, kdyby pejska venčila místo babičky vnučka? Jak něco takového může udělat chovatel psa? Je nějaká omluva pro tak nebezpečné chování? Alkohol? Bude se to opakovat? A další a další. Při troše slušnosti může paní M.Š. veterinární náklady vynahradit, ale otřesný zážitek z konce roku 2015 pro celou rodinu určitě ne. Lenka Imhof
KALENDÁŘ AKCÍ 30.1. 13.2. 27.2. 12.3. 19.3.
Reprezentační ples města Dětský maškarní karneval Ples hasičů Ples sportovců Boxerská show
Návštěva ZŠ, beseda s ředitelem Střední školy TOS Varnsdorf a s ředitelem fi Mikov s.r.o. p. Ing. Paříkem 2.12. Jednání s panem ředitelem fi EKOSERVIS Varnsdor 3.12. Mikulášská besídka, jednání ve firmě STAP a.s. Vilémov 4.12. MěÚ Dolní Poustevna, společné jednání s vedoucím Policie ČR p. Podolákem – pokračování projektu Asistent prevence kriminality 5.12. Mikulášský turnaj ve fotbale, příprava koncertu Horkýže Slíže 7.12. Jednání s p. Jehličkou, zástupcem TH nad dodávkami energie a plynu r. 2016 8.12. Rumburk - společné jednání zástupců obcí s vedením firmy Ekoservis Varnsdorf o vývoji odpadového hospodářství 10.12. Příprava koncertu Nezmaři, Představenstvo MAS Český Sever, návštěva fary Šluknov 14.12. Jednání se zájemcem o dodávkách EE pro město 28.12. Prohlídka staveniště – kuželna 1.1.2016 Novoroční ohňostroj 3.1. Koncert v kostele 4.1. Finalizace prací nad žádostí o dotaci – Revitalizace skládky u Mikova 5.1. Zahájení bouracích prací na kuželně 6.1. Návštěva ředitele závodu Tour de Feminin, Seminář ke kotlíkové dotaci 7.1. Inventury majetku 12.1. Návštěva firmy Mikov s.r.o. – jednání o organizování Nožířských slavností 2016, jednání s projektanty – Hvězdárna 13.1. Jednání o dodávkách EE, návštěva turisty, který byl v srpnu na Zlodějské cestě okraden, jeho kolo bylo po 3 měsících v lese nalezeno. Díky panu Erichu Jacykovi. 15.1. Jednání s projektantem mostku u Mikova, jednání starostů SPRŠ v Rumburku 19.1. Návštěva p. Ing. Tuttera, ředitele o.p.s. České Švýcarsko a p. Ing. Raka, ředitele Destinační agentury, valná hromada MAS Český Sever v Chřibské 22.1. Jednání nad dodávkami EE a plynu 23.1. Výstava betlémů v kostele
Hledám podnájem 1 místnosti za rozumnou cenu. Pomůžu i v domáctnosti. Prosím jen vážné nabídky. Žena (35)sama. Tel.: 723 190 682, Za odpověď děkuji.
MIKULÁŠOVICKÉ NOVINY
leden 2016
HISTORIE
strana 3
FOTOZPRÁVY
Kunertka, Koh-i-noor, Mikov a konec kancelářských potřeb v Čechách! Pokračování o vzniku a zániku výroby kancelářských potřeb v Mikulášovicích. Válečný konflikt přibrzdil kancelářskou výrobu, kartonážní stroje byly zapůjčeny do Hamburku a přednost před kancelářemi úředníků dostala armáda, pro kterou od Kunertů putovaly různé součástky k automatickým puškám. To už zde pracovalo na 140 zaměstnanců nejen z řad místních Němců, ale i nasazení Češi, Slováci nebo Francouzi. Podle dostupných zdrojů se tehdy vyváželo nejen do Říše ale i do Východní marky (Rakousko), Sudet, Reichsgau Warthelande (administrativní region na území Polska), Protektorátu Čechy a Morava, dále do Dánska, Finska, Norska, Švédska, Bulharska, Rumunska, Maďarska, Slovenska, Švýcarska, Holandska a Portugalska. Podstatný zlom ve výrobě, ale hlavně v životě Kunertů nastal 10. května 1945, tedy den poté, co do Mikulášovic vstoupil 36. pěší pluk, 8. pěší divize, 2. polské armády, generála Karola Šwierczewského. Právě tohoto dne byl továrník Josef Kunert, ve věku 44 let, zastřelen polským vojákem ranou do týla, ve strojovně své továrny. Jeho ostatky jsou uloženy v rodinné hrobce na hřbitově ve Vilémově. Jeho bratr Otto byl nezvěstný a Johann ml. byl s celou rodinou odsunut 26. června do Německa. Po válce nastala v zabrané Kunertce nová, socialistická éra výroby kancelářských potřeb. Do Mikulášovic přišel z Prahy jistý František Šraml, který v hlavním městě založil velkoobchodní společnost s kancelářskými potřebami a papírem s názvem KOMAS. V roce 1945 byl pověřen takzvanou Hospodářskou skupinou železa a kovů při Ústředním svazu čsl. průmyslu v Praze a se souhlasem ministerstva průmyslu, převzít národní správu firmy Kunert a synové. Během svého správcovství, jak je zachyceno v dobových informacích, se snažil o obnovu produkce firmy a její export do zahraničí a začal kromě jiného i vymáhat pohledávky u odběratelů. Zasloužil se o výstavbu nové závodní kuchyně, která vznikla z rozestavěného domku z roku 1943 za továrnou. Byly vybudovány sklady, rozšířeny kanceláře, obnovena kartonážní výroba a postaven nákladní výtah ze suterénu do patra. Zaměstnanci získali nové šatny, zřízena vrátnice a archiv. Ve zprávě z roku 1945 hodnotí národní správce Fr. Šraml, že převzal továrnu, která je největší a nejmodernější toho druhu v naší republice, rozprostírá se na pozemku 3000 metrů čtverečních, z čehož je 1600 metrů zastavěno. Budova je ve výborném stavu a pečlivě udržovaná. Kotelna o výkonu 150 KW z přebytku páry vytápí celý objekt. Kanceláře firmy jsou moderně zařízené, kartotéky a dokumentace jsou pečlivě vedeny a v trezorech uloženy. Pracovní prostory jsou vzdušné, světlé a čisté. Stroje vždy se samostatným elektromotorem a jejich počet 90 kusů převyšuje počet dělníků. V provozu jsou tři elektrické pece, kterážto zařízení u nás mnohdy nevlastní firmy mnohem většího rozsahu. V letech 1946 - 1954 přešla národní správa pod spojené kovoprůmyslové závody,
národní podnik KOH-I-NOOR, ale ředitelem zůstává i nadále pan Šraml. Ten byl odvolán v roce 1948, krátce po 28. únoru. O rok později byl ministerskou vyhláškou zřízen samostatný podnik KOH-I-NOOR Mikulášovice, národní podnik, který i nadále pokračoval ve výrobě kancelářských potřeb. Soustředění výroby tohoto oboru z řady jiných firem do Mikulášovic vyvolalo potřebu rozšíření výrobních prostor, k čemuž došlo roku 1948 po zrušení sousední firmy Franz Ritter, Maschinenfabrik, což byla tažírna lesklé oceli a drátu a výroba hřebíků. Vzdálenost mezi oběma továrnami byla vzdušnou čarou cca 300 metrů. Dalším důležitým mezníkem byl 1. leden 1955, kdy došlo ke sloučení podniků KOH-I-NOOR Mikulášovice n. p. a Sandrik Mikulášovice n. p. se svou nožířskou výrobou, pod společnou značku MIKOV nebo-li Mikulášovický kovoprůmysl. Kancelářský program tehdy dostává pro své označení nové logo KIN. V roce 1984 byl ukončen zkušební provoz v nově vybudované kalírně, lisovně a slévárně. Takto se však rozvíjela jen část firmy pod nádražím. Původní Kunertka sloužila již jen k doprovodným činnostem pro ostatní provozy. Sídlily zde opravna a stavba strojů, výroba dřevěných obalů, lakovna, výroba závěsných kovových poliček, kalírna a expedice, jakož i sklad hotových výrobků. V budově bývalé jídelny vzniklo výpočetní středisko s organizačními automaty a později minipočítači ROBOTRON. Některé další výroby byly přesunuty mimo Mikulášovice. Sypané zboží jako napínáčky, spony do sešívaček, dopisové spony atd. přešly do nedaleké Lipové, do objektu bývalé knoflíkárny Hille a syn. Mechaniku pro kancelářské pořadače převzali v Benešově nad Ploučnicí v bývalé přádelně Münzberg a co. Zdá se, že definitivní a neodvratný konec Kunertky jako takové přišel už v roce 1999, kdy byl objekt prodán a od té doby změnil několikrát majitele a chátrá, a chátrá, a chátrá. Objekt pod nádražím také chátral, až byl prodán firmě, která zde měla v úmyslu zavést výrobu plastových oken a truhlárnu. K tomu však nikdy nedošlo. Dopravní a obchodní společnost ELCAR s. r. o. zkrachovala a zcela zdevastovaný a rozpadlý objekt byl nakonec v roce 2013 prodán v dražbě za 360.000 Kč. Nový vlastník vytěžil ze zbytků dříve tak prosperující továrny co se dalo, načež provedl celkovou demolici, po které zůstaly na místě velice zdobné hromady suti. To už byl opravdu definitivní konec Kunertky, Rittrovky, Mikova a možnosti zaměstnání v Mikulášovicích vůbec. Po neuvěřitelných 115. letech. Petr Horák P.S.: Ještě jednou se obracíme na ty, kteří mají a chtějí věnovat pro zachování historie Mikulášovic některý ze starých výrobků, případně staré dokumenty firmy Kunert, Mikov či jiné bývalé továrny sídlící na našem území. Kontaktujte prosím Městský úřad, který tuto historii podchycuje. Za vaše příspěvky příštím generacím už předem děkujeme.
Betlémské světlo, které přiváží Skauti každoročně do všech regionů naší vlasti se rozdávalo také v Mikulášovicích. Do kostela sv. Mikuláše si ho přišlo vyzvednout několik desítek mikulášovických občanů. V rámci této události vystoupil také místní pěvecký sbor.
Místní turistický oddíl mládeže se nevěnuje pouze sportu, ale i jiným aktivitám, v zimě nezapomíná ani na lesní zvířátka. S těmi se v rámci svých běžeckých aktivit velmi často v lese setkávají.
Skelet bývalé prosperující Kunertky a taky KOH-I-NOORu a Mikova
To bývala prosperující továrna, takto to vypadá uvnitř
MIKULÁŠOVICKÉ NOVINY
strana 4
FOTOZPRÁVY
Naši nejmenší členové s radostí připravili „Štědrý den“ také naší lesní zvěři, které ke krmelci přinesli nadílku.
Více než dvě desítky dětí spolu s rodiči přilepšili v mrazivém počasí také kachnám na mikulášovickém koupališti.
leden 2016
Přidávání peněz po česku V závěru roku byl Senátem projednáván zákon o změně rozpočtového určení daní (RUD) v nepřímé souvislosti s rušením důchodové reformy (2. pilíř) a vrácením podílu DPH jen krajským samosprávám. Když byla v roce 2012 schvalována tzv. důchodová reforma, byly zvýšeny sazby DPH. Předpokládaný celostátní výnos tohoto zvýšení měl být cca 20 miliard korun ročně a šel celý na důchodovou reformu. V souvislosti s tím se snížil podíl obcí i krajů na celostátním výběru DPH. Nyní se důchodová reforma (2. pilíř) ruší a tak by Vláda, resp. Parlament, mohly logicky udělat dvě věci - budˇ snížit zpět sazby DPH na původní úroveň (a snížit tak teoreticky ceny či daňové zatížení) anebo zpět zvýšit (vrátit) podíl obcí a krajů na celkovém výběru DPH na původní úroveň. Vládní a sněmovní návrh, který přišel do Senátu však navyšoval – navracel podíl na DPH jen krajským samosprávám. Bylo proto snahou velké části senátorů vrátit tento podíl i obcím. A protože na obce jsou soustavně přenášeny další a další úkoly a kompetence bez zajištění financování (a k tomu sníženy příspěvky na státní správu atp.), bylo logickou snahou provést další zvýšení v souladu s tím, co jinak deklarovala Vláda. Ve Výborech Senátu (jak „hospodářském“, co by garančním, tak výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a ŽP) i Komisi pro rozvoj venkova, byl nakonec doporučen ke schválení pozměňovací návrh (nebývale vzácná shoda!), který by vrátil podíl na DPH i obcím. Respektoval navíc vstřícně námitku, že je již téměř schválen rozpočet na příští rok (2016), a proto by k navýšení podílu obcím (na rozdíl od krajů) došlo až k 1. 1. 2017. A k dalšímu navýšení by pak došlo k 1. 1. 2018 vzhledem k vyšším nárokům na výkon činností místních samospráv, jejich dlouhodobě dobrému hospodaření i reálně nižším možnostem získávání dotací z fondů EU. Převedeno do odhadovaných čísel by byl celkový nárůst pro obce o 2 miliardy od roku 2017 a o dalších 7 miliard od roku 2018. Tento kompromisní návrh (odsunutého, avšak ve dvou krocích vráceného a povýšeného podílu obcí na DPH) byl hlasován na plénu Senátu jako první a k jeho přijetí bylo potřeba 33 hlasů. Návrh získal o jeden méně, tedy 32 a tak, bohu-
žel, těsně neprošel, viz. výsledek hlasování: http://www.senat.cz/xqw/xervlet/pssenat/ hlasy?G=15602&O=10 ). Hlasovalo se ještě o dalších podobných pozměňovacích návrzích, které by skutečně zvyšovaly příjmy obcím. Ty ale nepodporoval zejména nejsilnější senátní klub ČSSD, a tak nakonec neprošel žádný návrh, který by zvyšoval podíl pro obce. Naopak, prošel poslední návrh předložený R. Martínkem, připravený dodatečně s ministerstvem. V něm se sice vrací podíl obcí DPH na původní úroveň (tj. 21,4 % tj. zmiňované celkové zvýšení o 2 miliardy Kč), avšak až od roku 2017. Především ale úplně odebírá ! obcím příjem 30 % výnosu daní podnikajících osob, důležitou motivační složku obcí, která se v různých letech pohybovala mezi 2 až 8 miliardami korun jako příjem pro obce. V letošním roce klesla na předpokládaných cca 1 mld. Kč, mj. proto, že se v ní promítají vratky daní důchodcům dle rozhodnutí Ústavního soudu a některé další. Až odezní tento výkyv, je asi reálné očekávat, že se vrátí na cca 2 miliardy Kč ročně. A vlivem rostoucí ekonomiky a zvýšeného výběrů daní by mohla tato částka stoupnout (a o to obce díky schválenému pozměňovacímu návrhu přijdou). Díky tomu se však proklamované zvýšení příjmů podílu na daních ve prospěch obcí jeví jako velmi sporné a tendenční, protože se rámcově dá říci, že o kolik obce dostanou přidáno (tedy jen vráceno), řádově o stejnou částku přijdou. Stát se tak na celkovém vyšším výnosu při zvýšených sazbách DPH, který je hrubým odhadem cca 25 miliard, podělí s kraji ve výši cca 3,7 mld., a až od roku 2017 s obcemi ve výši cca 2 mld. Kč. Zbývající částka ve výši cca 19 miliard Kč zůstává ve prospěch státu, stejně tak pak celý výnos daně fyzických osob podnikajících. I tuto zvýšenou část utrácí ve schodkovém státním rozpočtu stát. Takže místo navrácení podílu obcím to bude reálné snížení příjmů obcí. Je s podivem, že obce, které jsou ve většině případů „dobrými hospodáři“ budou nakonec na celém návrhu nejvíce tratit. Přestože v médiích je prezentováno, jak si polepší. Opět tedy se něco jiného prezentuje a o dost jiná je skutečnost! Zbyněk Linhart
Státní služba - nový systém pro staré zvyky
Novoroční ohňostroj symbolicky odstartoval rok 2016. Rok plný oslav a vzpomínek na povýšení Mikulášovic na město.
Je to až neuvěřitelné, z nevinného podzimního otužování se stala neodmyslitelná součást života i v těchto zimních měsících.
V novinách uvedli, že“Senát schválil novelu služebního zákona“. Několik lidí mi potom napsalo něco v duchu „to jste tomu zase dali“... Především v narážce na zrušení limitního věku 70 let, mj. pro L.Klausovou. Ve středu 6. 1. 2016 jsme v Senátu opravdu projednávali novelu zákona o státní službě. Ovšem neschválili, protože většina (nikoliv všichni, ani já ne) schválila to, že se zákonem nebudeme zabývat, což znamená, že zákon postupuje k podpisu prezidentovi v podobě, jak jej přijala Poslanecká sněmovna. Bohužel, nebylo tak ani možné předložit, natož schválit, pozměňovací návrhy. I v tomto případě kolegové vyhověli stranickému ministrovi zahraničí Zaorálkovi, aby novela mohla rychle platit. Stále častěji nás tak stranicky přehlasovává vládní většina. Česká republika odkládala reálné přijetí slibovaného zákona o státní službě od svého přistoupení do EU, tedy 10 let. Teprve předloni, kdy ČR zůstávala poslední členskou zemí, která tuto normu stále neměla zavedenou, nás až další ultimátum Bruselu, že jinak zastaví dotace, donutil tuto normu přijmout. Na úrovni EU se původní idea služebního zákona opírala o profesionalizaci úředníků, zvýšení jejich autonomie a zodpovědnosti, odpolitizo-
vání státní správy, atp. No, asi ... V Čechách ale jako bychom novým zákonem chtěli naopak staré pořádky zabetonovat. A vyztužit železem. Je známo, že zvyšováním počtu úředníků se zvyšuje množství byrokracie a toto zvyšování byrokracie vyvolává potřebu dalších úředníků, kteří produkují ještě více byrokracie atd. Náklady státu se zvyšují, efektivita snižuje. Každá vláda slibovala, že sníží počty úředníků a každá vláda dělala pravý opak. Pokud si někdo sliboval alespoň od služebního zákona zavedení mechanismů na snižování státní správy, bylo to zase naivní. Nejprve se před účinností důležitých opatření před 1.7. 2015 ve velkém nabírali na ministerstvech úředníci k zabetonování pozic. Jen Ministerstvo zahraničí nabralo stovku nových lidí, samozřejmě s tou správnou stranickou knížkou. Přece se to musí odpolitizovat! A i po účinnosti normy jsme svědky pokračujícího zdůvodňování potřebnosti nových úředníků a neustálého zvětšování jejich počtu. „Výběrová řízení“ na nejvyšší funkce jsou pro uzavřenou skupinu. pokračování Ale k poslední zmíněné novele. Protože Senát nechal projednání této novely až po Novém roce, nastala k 31. 12. 2015 podle původního znění zákona skutečnost, že dvě velvyslankyně
MIKULÁŠOVICKÉ NOVINY
leden 2016
Státní služba - nový systém pro staré zvyky ze zákona skončily. Konec, basta. To bychom ale nebyli v Čechách, aby se to nějak nedalo obejít. Dokonce dopředu oznámí, že bez ohledu na to, co a kdy si zákonodárci schválí, najdou aplikátoři zákona „jiné řešení“. Řešení v čím zájmu? No, určitě ne veřejném. A tak máme velvyslankyně dál i po sedmdesátce, jen jsou v jiném pracovním poměru, na které se služební zákon nevztahuje. Proč tedy děláme složité zákony a předpisy, když ti samí, kdo je prosazují, je obratem porušují a mění? Má nám vládnout quazikultura a pahodnoty, nebo zákonné normy? Pokud do toho prezident navíc dopředu řekne, že velvyslankyně stejně neodvolá, pak je snad lepší nedělat zákony žádné. Podobně trapné je to s tzv. bezpečnostními prověrkami a Národním bezpečnostním úřadem. Jeden z nejvyšších státních úředníků
- kancléř prezidenta republiky - ani po téměř třech letech ve funkci nemá bezpečnostní prověrku (stejně jako i jiní! na Hradě) ! A co se děje? Nic. Místo odchodu ze své funkce se snaží zpochybnit činnost Národního bezpečnostního úřadu. K čemu potom máme složitý právní systém a úřady, když ti, kdo mají jít příkladem, vše ignorují? Jak se říká: Ryba smrdí od hlavy. Do doby, dokud se nebudou do vysokých míst ve státní správě dostávat lidi s alespoň bazální kulturou, respektem k pravidlům a nějakou osobní ctí, bude stále obtížnější chtít od běžných lidí, aby zákony dodržovali, když ti nejvyšší, dokonce i v očividných případech, flagrantně porušují nejen zákony, ale i základní pravidla slušnosti. Zbyněk Linhart
SPRŠ a senátor píší hejtmanovi Na základě podnětů od občanů ze Šluknovského výběžku, zaslal předseda Sdružení pro rozvoj Šluknovska a starosta města Jiříkov pan M. Maják, spolu se senátorem Z. Linhartem dopis hejtmanovi Ústeckého kraje. Společně žádají o pomoc při řešení systémového zabezpečení stomatologické pohotovosti v oblasti celého regionu Šluknovska. V současné době mohou občané z naší lokality využívat pouze omezené možnosti střídavé zubní pohotovosti v Děčíně, přičemž s ohledem na vzdálenost je tato služba výrazně limitována, především pak pro senio-
strana 5
FOTOZPRÁVY
Čtvrtý Advent, den otevřených dveří v informačním středisku, výstavní síni a keramické dílně. Výrobky dětí keramického kroužku si mohli návštěvníci prohlédnout právě při této návštěvě. K mání byly také zajímavé knihy, medovina a celá řada suvenýrů. Prostě daly se pořídit i krásné dárky na poslední chvíli.
ry, osoby sociálně slabé a děti, kteří v mnoha případech musí využívat často komplikované spojení hromadnými dopravními prostředky. Navíc společně také poukazují na specifické sociálně ekonomické prostředí s vysokou nezaměstnaností a s tím souvisejícími dalšími negativními vlivy. V dopise je rovněž poukaz na zintenzivnění jednání o možnosti lepšího využívání (finanční dostupnosti) komplexní zdravotní péče speciálně v příhraničí ve spolupráci se Svobodným státem Sasko. Miroslav Jemelka - asistent senátora
Ve výstavní síni se uskutečnila výstava historických novoročních přání a tkaných etiket. Soubor tkaných etiket zapůjčil pan Kögler ze své sbírky, tištěná přání sebrané panem Petrem Horákem graficky zrekonstruoval Tomáš Fúsek. Výstavu i ostatní aktivity tohoto nedělního odpoledne navštívila stovka návštěvníků, kteří si také mohli odnést do svých domovů Betlémské světlo. Akci organizovalo město Mikulášovice, TOM Mikulášovice, Schödingerův institut, výstava potrvá do konce února.
Loretánská legenda. Kresba Petr Herold
Pověsti a příběhy poutních míst Šluknovska Komiksové putování po sakrálních památkách Kresby Petr Herold / Text Rostislav Křivánek
7. 1. — 11. 3. 2016 pondělí - neděle, 9.00 — 12.00, 12.30 - 16.00 h. (v březnu do 17.00 h.)
Dům Českého Švýcarska v Krásné Lípě Kontakt: Dům Českého Švýcarska Křinické náměstí 1161/10 407 46 Krásná Lípa
[email protected]
Doprovodný program: vernisáž výstavy ve čtvrtek 21. ledna 2016 od 17.00 h. — autorské čtení, drobné občerstvení
tel. 412 383 413
Vstup volný
www.ceskesvycarsko.cz www.loretarumburk.cz
Dlouhodobé soutěže malých fotbalistů, kterou pořádá Schödingerův institut společně s místními fotbalovými spolky se účastní také družstva hájící barvy našeho města. Snímek z předvánočního turnaje ve Vilémově kde naši hráči zvítězili.
strana 6
MIKULÁŠOVICKÉ NOVINY
ZÁKLADNÍ ŠKOLA INFORMUJE Zapojení Základní školy Mikulášovice do výzev OP VK v roce 2015 Naše škola využila výzvy č. 56 a č. 57 Operačního programu vzdělávání pro konkurenceschopnost a zpracovala projektové žádosti, které byly schváleny a na jejich základě proběhly ve škole dva projekty. První projekt, který jsme nazvali „Škola plná zážitků“, se skládal ze dvou aktivit. První část projektu byla zaměřena na zkvalitnění čtenářství a zvýšení čtenářské gramotnosti. Zavedli jsme do výuky čtenářské dílny a tím jsme rozvíjeli zájem o čtenářství a podporovali individuální schopnosti žáků v oblasti čtenářství a čtenářské gramotnosti. Současně jsme zajistili materiální podmínky potřebné pro realizaci Čtenářských dílen, nakoupili jsme 382 kusů knih v papírové podobě a dvě sady čtenářských kostek. Zajistili jsme zvýšení odborných kompetencí pedagogů pro realizaci Čtenářských dílen ve výuce. Dvě učitelky se zúčastnily kurzu Jak založit čtenářský klub a obě získaly osvědčení o absolvování kurzu. Ve druhé části projektu jsme pro žáky zorganizovali krátkodobý jazykově-vzdělávací pobyt v zahraničí. Do Londýna vycestovalo 66 žáků společně v jednom zájezdu, který trval 7 kalendářních dní včetně cesty. Žáci absolvovali jazykovou výuku v rozsahu 9 vyučovacích hodin za celý pobyt a seznámili se s významnými reáliemi příslušného místa. Byli ubytováni v hostitelských rodinách, což jim umožnilo seznámit se s reálným živo-
tem v Anglii. Na splnění všech aktivit jsme získali 944 092,- Kč. Druhý projekt se jmenoval „Škola rozvíjející jazykové a technické dovednosti“ a plnil také dvě aktivity. V první části projektu jsme rozvíjeli technické dovednosti žáků na druhém stupni základní školy. Pro realizaci aktivity byla školní dílna vybavena potřebným nářadím. Ve druhé části projektu jsme rozvíjeli ústní komunikační dovednosti žáků v anglickém a německém jazyce. Do běžné výuky jsme zavedli digitální kombinované interaktivní výukové systémy zaměřené na rozvoj ústních komunikačních dovedností ve formě blended learningu. Tato metoda byla využívaná také k domácímu procvičování. Elektronické výukové systémy v on-line prostředí jsou velmi vhodným doplněním školní výuky anglického i německého jazyka. Škola bude tento systém využívat do konce školního roku. Na splnění aktivit druhého projektu jsme získali 403 552,- Kč. Zapojení do obou projektů bylo velmi náročné, protože bylo velmi málo času na splnění všech předepsaných výstupů. Nám se ale podařilo všechny výstupy splnit. Do školy jsme nakoupili nové vybavení, které mohou žáci využívat i po skončení projektu. Všechny aktivity obou projektů byly pro naše žáky velmi přínosné. Mgr. Libuše Laláková
Zapojení Základní školy Mikulášovice do rozvojových a dotačních programů v roce 2015 Naše škola se snaží již pravidelně vyhledávat možnosti získání finančních prostředků nad rámec svého rozpočtu daného státem a zřizovatelem, Městem Mikulášovice. V roce 2015 jsme zpracovali projekty do několika rozvojových programů vyhlášených Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a dotačních programů, které vyhlásil Ústecký kraj. Z rozvojového programu MŠMT „Bezplatná výuka českého jazyka na podporu vzdělávání žáků–cizinců z třetích zemí na rok 2015“ jsme získali 18 990,- Kč. Částka byla využita na odměny pedagogů, kteří se žáky pravidelně pracovali. Dále jsme koupili pomůcky, které využívají vyučující při práci se žáky po vyučování v kroužcích výuky českého jazyka. Do rozvojového programu MŠMT „Podpora implementace etické výuky do vzdělávání v základních školách a v nižších ročnících víceletých gymnázií v roce 2015“ jsme přihlásili školní projekt „Nežijeme vedle sebe, ale žijeme spolu“. Žádost byla schválená a naše škola obdržela dotaci 100 000,- Kč. Celý projekt se skládal ze dvou aktivit. První částí našeho projektu bylo další vzdělávání pedagogických pracovníků pro pedagogický sbor v délce 20 hodin prezenčního vzdělávání, které bylo zaměřeno na témata etické výchovy. Druhá část projektu se zabývala tvorbou a realizací školního projektu, který dlouhodobě přesahoval do jed-
notlivých předmětů a navazoval na doplňující vzdělávací obor Etická výchova. Školní projekt se skládal ze šesti tematických bloků. „Příroda za školou“ byla zaměřen na ochranu životního prostředí. „Jiný svět“ se snažil žáky seznámit s životem lidí, kteří mají nějaký handicap. „Nauč se říci NE“ se zabýval prevencí rizikového chování. „Rodinná setkání“ vychovával úctě ke stáří a ke členům rodiny. „Rodné město“ vzbudil v žácích zájem o naše město a region, o jeho přírodní a kulturní dědictví. „Slušnost není přežitek“ řešil se žáky vztahy mezi spolužáky, v rodině a ve společnosti. Do dotačního programu „Volný čas 2015“, který vyhlásil Ústecký kraj, jsme přihlásili projekt „Účelné trávení volného času dětí v Mikulášovicích“. Projekt byl úspěšný a byli jsme podpořeni částkou 30 000,- Kč. Pomocí projektu jsme organizovali a pořádali celoroční volnočasové aktivity pro děti a mládež z Mikulášovic. Díky projektu jsme nakoupili materiál a vybavení přímo související s volnočasovými aktivitami, zájmové kroužky jsme podpořili modernizací vybavení, které je potřebné k realizaci jejich činnosti. V současné době podáváme několik projektů do vyhlašovaných rozvojových a dotačních programů na rok 2016. Doufáme, že budeme úspěšní jako minulém roce. Mgr. Libuše Laláková
leden 2016
Mikulášovické děti navštívily Londýn Ve dnech 22. – 28. 11. 2015 se žáci ze Základní školy v Mikulášovicích zúčastnili jazykově-vzdělávacího pobytu v Londýně. V průběhu zájezdu absolvovali 9 hodin výuky anglického jazyka s rodilými mluvčími. Každý den pobytu ve Velké Británii byl tematicky rozdělen a podle toho byly také zajištěny prohlídky daných památek Londýna. Postupně jsme absolvovali městskou část nazvanou Tower city, další den část nazývanou Westminster city a třetí den pobytu jsme se zaměřili na muzea a galerie. V programu dalších dvou dnů byla návštěva dvou nádherných anglických měst Oxford a Brighton. Všechna místa, která byla vybrána, byla pro většinu účastníků velmi zajímavá. Viděli jsme nejen historické památky, ale i moderní stavby v Londýně. Zajímavá byla exkurze do Oxfordu, kde žáci mohli vidět zachovanou podobu gotických kolejí. Zajímavá byla též procházka kolem Westminsterského opatství nebo kolem Buckinghamského paláce. Za dobře zvolený bod na programu hodnotíme Britské technické muzeum s ukázkami tisíců zajímavých technických zařízení, Britské přírodovědné muzeum s ukázkami přírodních exponátů z celého světa a zajímavými interaktivními ukázkami a především Národní galerii. Program byl náročný, ale místa byla velmi dobře vybraná. Význačná místa Anglie znali žáci pouze z obrázků, videí a článků v učebnicích. Nyní mohli tato místa vidět nejen na vlastní oči, ale také poznat život v této zemi. Během pobytu si žáci mohli udělat obrázek, jak se zde lidem žije. Velmi pozitivně hodnotíme ubytovávání v rodinách, zde jsme opravdu viděli reálný život v Anglii. Poznali jsme kulturu, jazyk i anglickou kuchyni. Žáci byli z rodin, kde byli ubytováni, nadšeni nejen z vřelého přijetí, ale především z toho, že se dokázali domluvit a sdělit si dojmy. Celkově hodnotíme jazykově-vzdělávací pobyt velmi kladně, žáci se seznámili s nejznámějšími reáliemi Londýna a okolí, procvičili se s rodilými mluvčími v konverzaci na různá témata, velmi pozitivně hodnotíme ubytovávání v rodinách, zde žáci viděli opravdu reálný život v Anglii. Vzhledem k přínosu žákům hodnotíme zájezd jako velmi povedený, inspirativní, poučný a zajímavý. Mgr. Libuše Laláková
MIKULÁŠOVICKÉ NOVINY
leden 2016
Zájezd do Anglie Dlouho očekávaného dne 22. 11. jsme se opravdu dočkali. V 8:30 jsme se začali sjíždět na náměstí před školou a těšili jsme se na tu chvíli, kdy nastoupíme do autobusu, zamáváme rodičům, babičkám, dědečkům a dalším blízkým na rozloučenou a náš autobus se rozjede směr Anglie. Po necelé hodině čekání jsme ale zjistili, že náš plánovaný odjezd je až o několik hodin později, takže jsme se smutní vrátili domů a netrpělivě jsme čekali na 14:00. Dočkali jsme se. Ve 13:30 už jsme opět přešlapovali na náměstí. Náš autobus opravdu přijel. Všichni jsme se rozloučili, „nalodili“ se dovnitř a hurá do Anglie! V brzkých ranních hodinách jsme dojeli do francouzského přístavu Calais, kde jsme prošli pasovou kontrolou a najeli na trajekt. Tam jsme se uvelebili na křeslech a dospali jsme, co jsme v autobuse probděli. Po vylodění v Anglii s pocitem vznášejícího se žaludku jsme z přístavu Dover cestovali asi dvě hodiny do města Brighton, kde začalo celé naše putování. V Brightonu jsme navštívili „Mořský svět“ a palác „Royal Pavilion“. Poté nás čekal dlouho očekávaný rozchod. Většina z nás zamířila do populárních anglických obchodů jako je např.: Primark, Poundland a další, nebo na zábavní molo Brighton Pier. Večer jsme velmi unavení naskákali do autobusu. Ten nás zavezl na „meeting point“, kde si nás vyzvedli naše „náhradní“ rodiny. Ráno jsme se nasnídali, nachystali a po srazu na „meeting pointu“ jsme se vydali do školy. Tam se nám věnovali lektoři (rodilí mluvčí). Když nám konečně skončila škola, vydali jsme se na „Greenwich“, odtamtud jsme sešli k řece Temži a lodí jsme po ní dojeli až k divadlu „Globe“ (Shakespearovo divadlo). Naše procházka touto částí Londýna vedla k „Milenium Bridge“, dále kolem nejvyšší londýnské budovy „The Shard“ (Střep), dokonce jsme zdálky viděli i „30 St Mary Axe“ („Cherkin“ neboli „Okurka“). Nakonec jsme přešli nejslavnější zvedací most „Tower Bridge“. Večer jsme se opět navečeřeli u hostitelských rodin a vyspali se na další den. Ráno i dopoledne probíhalo stejně jako předešlé a odpoledne jsme se přemístili do okouzlujícího města Oxford. Oxford je nádherné město s prestižní univerzitou „University of Oxford“ a jejími kolejemi. Centrum města jsme si prošli, prohlédli a následně jsme měli krátký rozchod. Následující den po naší „školní rutině“ jsme si prošli slavný „Hyde park“ a navštívili „Natural History Museum“ (Přírodopisné muzeum) a „Science Museum“ (Muzeum vědy). Čekal nás už jen poslední večer u hostitelů. Ráno jsme se s rodinami rozloučili, všichni se sešli na „meeting pointu“ a tentokrát bez školy hned vyrazili do té snad nejznámější části londýna „City of Westminster“. Poslední den jsme tedy zastavili u „London Eye“ (Londýnské oko), kde začal celý náš výlet. Mohli jsme se vyfotit u věže zvané „Big Ben“, dále jsme viděli stráž před „Buckingham Palace“ (Buckinhamský palác), Westminster Abbey (Westminsterské opatství), navštívili jsme „National Gallery“ (Národní galerie), „China Town“ (Čínskou čtvrť) a nejtarší hračkářství v Londýně „Hamleys“. Odtud jsme se vrátili zpátky k „London Eye“. Metrem jsme se dostali na místo, kde nás naložil autobus a vyrazili jsme směr Mikulášovice. Cesta nám ubíhala rychle, protože jsme byli unavení, skoro celou jsme ji prospali. V sobotu 28. 11. ve 14:15 jsme dorazili do Mikulášovic plní nových skvělých zážitků, obohacení slovní zásobou anglického jazyka a vzhledem k situaci ve světě živí a zdraví.
strana 7
FOTOZPRÁVY
Tradiční vánoční turnaj ve volejbale opět přilákal několik desítek hráčů, kteří si tak zpestřili vánoční pohodu sportem. Pořadí podle jmen kapitánů: Třešňák, Bláha, Landa, Švec, Ďurčo, Grečmal
Mezi tradiční účastníky turnaje patří také starosta Jiřetína pod Jedlovou pan Josef Zoser, patřil k jednomu z nejlepších hráčů turnaje. Letos obsadil druhé místo když ve finále podlehl svému mladšímu sokovi Mariánu Bužíkovi. Třetím mužem v pořadí byl Petr Hanuš. Pořadí žen: Krpálková Iva, Svobodová Markéta, Medková Lucie. Pořadí děti: Krpálek Ladislav, Trojan Antonín, Medková Kateřina.
Natálie Horáčková, 9. třída
Turnaje se účastnilo více než tři desítky hráčů. Hrálo se na celkem sedmi stolech ve třech kategoriích akci pořádal Jiří Trojan ml. a proběhla za laskavého a nezištného přispění těchto sponzorů: Město Mikulášovice, TOM Mikulášovice, Alatex s.r.o., řeznictví p. Möse František, Pekařství p.Tříšková, Petr Trojan, Mikov s.r.o., České Švýcarsko, Skloluxus p. Machorková, autoservis Skukálek, HeizProfi Koldová, Květinářství Sonia p. Kocourková.
Společná fotografie našich londýnských výletníků
Turnaj v tenise také patří o vánocích mezi ty tradiční. Naši tenisté si to mezi s sebou rozdali v přátelském duchu, ale přesto nikdo nikomu nic nedaroval zadarmo.
MIKULÁŠOVICKÉ NOVINY
strana 8
leden 2016
HISTORIE NAŠEHO VÝBĚŽKU Prostřednictvím našich novin Vám budeme v následujících číslech předkládat zajímavé články o historii celého Šluknovského výběžku. Domníváme se, že bychom měli vědět historické souvislosti nejen o našem městě, které letos slaví 100 let od svého povýšení, ale také o našich nejbližších sousedech.
Pověst o založení Poustevny Za dávných časů pokrývaly většinu území dnešního Šluknovska husté pralesy. Stejně tak tomu bylo i v místech, ve kterých dnes leží Dolní i Horní Poustevna. V hloubi hustých lesů,v údolí pod čedičovým vrchem Špičákem (dnes na mapách Poustevník),se v dávných dobách usadil klid hledající zbožný poustevník,jehož jméno bylo již dávno zapomenuto. Zbudoval si poustevnickou chýši a žil nerušeným životem ve službě Bohu. Živil se pouze tím,co mu skýtal les a protékající potok,nad jehož dolním tokem si později vybudoval ještě jednu podobnou chýši. Obě tyto poustevny pak střídavě obýval. Téměř nikdy nebo jen zcela vzácně spatřil lidskou tvář a neměl tudíž ani tušení, že ve vzdálenějším a již obydlenějším Sasku, zuří válka,která připravila mnoho lidí o majetek i přístřeší a mnohé i o život. Ti, kteří přežili se rozprchli do okolních, dosud neobydlených krajů, aby tam v hustých lesích před drancujícími vojsky nalezli klid a bezpečí. Tak se stalo,že i poblíže poustevníkových chýší začalo být náhle rušno. Mnoho rodin i jednotlivců, které válka krutě postihla a kteří museli opustit své, již po několik generací obývané domovy,se rozhodlo hledat klid, mír a nové štěstí v těchto končinách. Do mohutných kmenů staletých dubů, buků a jasanů se zařezávaly pily a zatínaly sekery, aby z tohoto pokáceného dřeva bylo dále vyráběno různé, i když mnohdy primitivní, ale tolik potřebné nářadí pro život. Štíhlé jedle, smrky a borovice byly poráženy aby z jejich kmenů byly tesány trámy, prahy, prkna a jiný, tehdy téměř jediný, stavební materiál k výstavbě nových obydlí. Noví osadníci se téměř ihned seznámili se zbožným poustevníkem, který se stal jejich rádcem při poznávání nového kraje,pomocníkem při výstavbě nových obydlí, těšitelem ve svízelných chvílích, léčitelem nemocí i úrazů a učitelem v křesťanské víře. Není již známo,kdy a jak onen dobrý muž skonal, je však zcela jisto, že když se rozrostl počet domů i obyvatel, byla tato místa na připomenutí jeho pousteven také Postevnami nazvána. Vesnička u jeho původní poustevny pod vrchem Špičákem byla nazvána Horní Poustevnou a vesnička při jeho poustevně na dolním toku potoka pak byla pojmenována Dolní Poustevnou. Jakýsi zámožný šlechtický rod pak postavil nad Poustevnou hrad, po kterém jsou dodnes patrné,avšak zanikající stopy. Jméno tohoto rodu už také není známo, ale říká se,že jeden z jeho příslušníků měl tři dcery, a sice Markétu,Karolínu a Františku. Markéta pak založila vesničku Markétu, její sestra Karolína Karlín a po třetí sestře Františce byla pojmenována dnešní Dolina, původním názvem Franzthal, v českém překladu Františkovo údolí. Tolik vypráví stará pověst. Poznámky k pověsti: První zmínka o Poustevně pochází z roku 1228, nelze však s určitostí zjistit zda se jedná o Horní nebo Dolní Poustevnu. Podle některých pramenů se zdá být Horní Poustevna o něco starší než Dolní Poustevna, čemuž nasvědčuje i pověst o jejím vzniku. Již sám název obou obcí napovídá,že zde kdysi skutečně jakési poustevny bývaly. Totiž v údolí pod vrchem Špičákem,který je dnes na mapách uváděn jako Poustevník,žil koncem 12. a začátkem 13. století skutečný poustevník, jehož jméno není sice známo,ale ví se, že si zřídil dvě poustevny. Totiž při vyměřování zemské hranice v roce 1241 byl poustevník objeven a spolu s ním i obě jeho poustevny. Výše položenou poustevnu,právě tu pod Špičákem, nazýval „ober Einsiedelei“ (horní poustevna) a níže položenou, v blízkosti dnešního města Sebnitz (česky Žebnice), nazýval „nieder Einsiedelei“ (dolní poustevna). V blízkosti obou jeho pousteven,jak uvádí pověst,začaly postupně vznikat osady, které právě podle nich převzaly své názvy, a sice Nieder a Ober Einsiedelei. V německém jazyce došlo později ke zkrácení názvu a tak z Einsiedelei vznikl Einsiedel, z čehož nakonec vznikly definitivní
názvy Nieder a Ober Einsiedel pro Dolní a Horní Poustevnu.Po vzniku samostatného Československa se i v češtině uváděly od roku 1919 názvy Dolní Einsiedel a Horní Einsiedel a to i navzdor tomu, že tehdy v obou lokalitách žijící česká menšina užívala už dříve místo názvu Einsiedel pojmenování Poustevna. K definitivnímu a ustálenému českému pojmenování na Dolní a Horní Poustevnu došlo po druhé světové válce. Podle ústního podání starousedlíků měla poustevníkova horní poustevna stávat někde ve svahu nad Lobendavským potokem v blízkosti dnešní křižovatky cest ve středu obce. Jeho dolní poustevna pak měla být v místech, kde vedou kamenné schody od silnice k dnešní restauraci Fajnklub. V pověsti je i zmínka o hradu nad Poustevnou, kterým je míněna tvrz, která skutečně stávala nad Horní Poustevnou, na katastru Karlína. Není známa doba jejího vzniku i když vše nasvědčuje tomu, že byla postavena pravděpodobně ve 13. století, avšak její význam začal velmi brzy upadat. Tvrz byla mnohokráte přestavována až zcela změnila svůj charakter. Nejprve byla přeměněna na poplužní dvůr, později pak na správu polesí a jak uvádí místopisec Josef Fiedler, říkalo se jí „Försterei“. Jako lesní správa sloužila až do přelomu 20. století, kdy zde bylo polesí zrušeno a objekt, který už měl podobu jen většího domu, převzalo Jednotné zemědělské družstvo (JZD). V té době už začalo vinou nedostatečné údržby celé stavení i s přilehlými budovami značně chátrat. Po přetvoření JZD na Státní statek byl už celý objekt v troskách a v sedmdesátých letech 20. století byl stržen a srovnán se zemí. Dnes na místě bývalé tvrze nalezneme pouze její sotva znatelné stopy. Dochoval se pouze nepatrný val a několik starých stromů. Přejdeme-li hráz rybníka v Karlíně, silnicí do Horní Poustevny, asi 100 metrů za železničním přejezdem na vrcholku stoupání, můžeme toto místo na levé straně spatřit jako součást areálu pily V. Žáka. Někdy je lokalizována tvrz níže od tohoto místa, blíže k železničnímu viaduktu, ale valy, které tam jsou, vznikly nejspíše terénní úpravou při stavbě železniční trati a viaduktu mezi oběma Poustevnami. Jakkoliv pověst,zřejmě až na malé výjimky, odpovídá realitě, pak její hmotný závěr je zcela jasným výplodem fantazie tehdy prostého lidu a se skutečností nemá nic společného. Totiž v dobách založení Markéty, Karlína a Doliny, sídlili majitelé panství na zámku v Lipové, tehdy Hanšpachu a žádný z nich neměl tři dcery se jmény Markéta, Karolína a Františka. Markéta byla s největší pravděpodobností založena kolem roku 1667 hraběnkou Markétou Slavatovou z Chlumu. Je však docela dost možné,že osada je starší a mohla obdržet svůj název po hraběnce Markétě ze Šlejniců, která kolem roku 1584 žila v Lipové, na jejímž panství Markéta byla. Karlín byl založen hraběnkou Karolínou (Charlottou) ze Salm-Reifferscheidtu, rozenou hraběnkou z Ditrichštejna v roce 1750. Po ní byla pojmenována také část Dolní Poustevny v malebném údolí Vilémovského potoka na Charlottenthal, dnes Karolinino údolí, známé až do konce 2. světové války jako výletní místo s přepychovou restaurací a jezírkem s lodičkami. Sporné zůstává založení a pojmenování Doliny, která se až do konce 2. světové války jmenovala Franzthal, s českým významem jako Františkovo údolí, nebo dolina. Zřejmě vděčí svému pojmenování hraběti Františkovi ze Salm-Reifferscheidtu. Ovšem v dobách, kdy tato osada náležela k poplužnímu dvoru v Horní Poustevně, nesla název Hofeleiten, což v českém překladu znamená „dvorní úbočí“ a kdy byla přejmenována na Franzthal není nikde spolehlivě doloženo. Jednoduché to není ani s vrchem Špičákem. Ten dnes nalézáme na mapách jako Poustevník, avšak zdejší obyvatelé jej stále nazývají Špičák. Navíc jsou ve šluknovském výběžku Špičáky hned tři. Kromě toho nad Horní Poustevnou je Špičák ještě nad Varnsdorfem a mezi Lipovou a Novým Hraběcím. Eduard Steun
Horní Poustevna
Dolní Poustevna
2. Vánoční turnaj SNAG Turnaj se uskutečnil 30. 12. 2015 jako závěrečný turnaj roku 2015, tentokrát za krásného slunného počasí. Nikdo nepřijel autem, a proto jsme po lehkém osvěžení a přihlášení hráčů, zahájili losování dvojic. Vše vyšlo nečekaně dobře, protože byly plně obsazené čtyři flighty. Dokonce vyšlo i smíšené párování. Po krátkém úvodním slově, lehkém herním zaškolení úplných nováčků (83 %), se mohlo začít. S prvním flirtem prošel první dvě dráhy hlavní organizátor akce a všem bylo hned jasné, jak mají hrát. Užili jsme si spoustu zábavy. Výsledky: 1. místo Vojtěch Smolka nováček Ivan Strakoš HCP 25 2. místo Jana Strakošová HCP 44 Mirek Adámek nováček 3. místo Iva Tůmová nováček Tomáš Fúsek nováček Vloženou soutěž Hol in one (sportovní vůz) získal Vojtěch Smolka. Vzhledem ke krásnému počasí, následoval po turnaji den otevřených dveří, všichni účastníci si na drivingu vyzkoušeli odpaly skutečnými golfovými holemi a míčky. Po celou dobu klání i zábavy zajišťovali skromné občerstvení manželé Kühnertovi. Ing. Ivan Strakoš
Foto: Tomáš Fúsek V mikulášovickém golfovém areálu se za mrazivého, ale slunečného počasí, pořádal další turnaj
Vydavatel Město Mikulášovice, adresa redakce MěÚ Mikulášovice, 407 79 Mikulášovice 1007, tel.: 474 774 104, e-mail:
[email protected], IČ: 00261581, MK ČR E 10958, redakční rada - Ing. Miluše Trojanová, Tomáš Fúsek, Jana Doutnáčová, sazba a neoznačené fotografie - Tomáš Fúsek, grafické zpracování a tisk - TISK KRÁSNÁ LÍPA, spol. s r.o., Kyjovská 63, vychází 1x měsíčně, uzávěrka je vždy 15. v měsíci
