MIKULÁŠOVICKÉ NOVINY
strana 1
číslo 6
ročník 26
červen 2016
červen 2016
ZDARMA
Vážení spoluobčané,
Slavnostní otevření mikulášovické kuželny str.2
Zahradní slavnost napříč svetadíly str.2
Tip na výlet str.4
přivítali jsme první letní den. Předpověď počasí se na začátek prázdnin vyvíjí slibně, tak se především školáci mohou těšit na dva měsíce volna. Měsíc červen byl velmi bohatý na události v našem městě. Byla dokončena oprava hlavní komunikace. Zbývá dořešit detaily odvedení dešťové vody z prostoru před základní školou. To je záležitost zhotovitele stavby. Pokračuje rekonstrukce místní komunikace K viaduktu i oprava hřbitovní kaple. Probíhají opravy místních komunikací, opravy kanalizace, opravy střechy na hasičárně. Připravují se opravy ve školní jídelně, výměna oken na č.p.10. Uskutečnila se řada akcí, za jejichž přípravou je skryto velké množství dobrovolné práce. Poděkovala bych ráda paní Janě Doležalové za uspořádání výstavy šikovných spoluobčanů, děkuji také za zapůjčení výrobků. Děkuji panu Mgr. Romanu Klingerovi a Rudolfovi Mayerovi za zajištění Noci kostelů, v rámci které vystupovaly děti a Mikulášovický pěvecký sbor. Ke 100. výročí povýšení Mikulášovic na město se uskutečnila slavnostní mše, na kterou neváhali přijet návštěvníci i stovky kilometrů. Jen místních obyvatel moc nepřišlo… Po ukončení mše byl vysvěcen zvon, který městu daroval spolek Mopedostorpedos. Zvon bude viset v nově opravené kapli na hřbitově. Na velkém sále Slovanského domu se konal také koncert Rumburského komorního orchestru. Bohužel, hudebníci byli v převaze. Návštěvníci, kteří na koncert přišli, si užili velkolepé představení děl takových velikánů jako B. Smetana, A. Dvořák, F. Schubert, J. Strauss. Vy-
vrcholením červnových oslav byly Nožířské slavnosti, které byly také věnované 100. narozeninám našeho města. Slavnosti jsou vyhlášené a do Mikulášovic se sjíždějí návštěvníci ze širokého okolí. Firmě Mikov a pracovníkům města patří poděkování za bezproblémový průběh oslav. Ve výčtu akcí a samozřejmě děkování nemůžeme zapomenout na učitelky MŠ za uspořádání tradiční Zahradní slavnosti. Je to obrovská práce nad rámec všech povinností, děkuji Vám za trpělivost a nápaditost, se kterou každoročně všechny návštěvníky překvapíte. Nastávajícím prvňáčkům přeji krásné prázdniny. Za kus práce s dětmi si zaslouží dík i učitelé naší základní školy. Vždyť na školní akademii vymyslet program není nic jednoduchého. Tréma a obavy učinkujících zmizí hned po zahájení programu a každá třída dokáže předvést každý rok krásné vystoupení. Významnou událostí bylo slavnostní otevření naší opravené kuželny. Na tuto slavnost přijal pozvání hejtman Ústeckého kraje Oldřich Bubeníček a náměstek hejtmana pan Stanislav Rybák. Naše město má další opravené sportoviště, které snad přiláká další sportovní nadšence. Tréninky probíhají v pondělí a ve středu v odpoledních hodinách, přijďte se inspirovat. Na léto se samozřejmě s dětmi těšíme i my, dospěláci. Blíží se doba dovolených, přeji Vám, abyste si odpočinuli a načerpali sílu do další práce. Ing. Miluše Trojanová – starostka
Nožířské slavnosti slavily půlkulatiny Je to až k neuvěření, že mikulášovické Nožířské slavnosti se uskutečnily již po páté. Z původní nesmělé myšlenky vzešla pěkná a stylová tradice, na kterou se každoročně vracejí stovky návštěvníků. Letošní ročník slavností proběhl pouze v areálu továrny Mikov a tím se mimo dalších hlavně organizačních výhod zvýšil komfort pro samotné návštěvníky akce. Celý program, atrakce i stánky tak byly na dohled a každý si mohl vybrat to, na co měl právě chuť a náladu. Rozepisovat se o tom co bylo či nebylo, by bylo asi úplně zbytečné. Atmosféru nejlépe dokreslí snímky v našich fotozprávách, důležité je, že návštěvníci odcházeli spokojení a užili si pohodovou neděli.
Sté výročí města a páté Nožířské slavnosti navštívil také císař
Mikulášovice vybojovaly historické zlato str.8
SVOZY ODPADŮ DOMOVNÍ ODPAD týdenní - každé pondělí 14ti denní – liché pondělí 4.7. a 18.7. kombinovaný – liché pondělí 4.7. a 18.7. měsíční - pondělí 4.7. BIO ODPAD 14ti denní – sudá středa 13.7. a 27.7. PYTLE S TŘÍDĚNÝM ODPADEM sudé pondělí 11.7. a 25.7.
Jedním z lákadel bohatého programu slavností bylo také vystoupení „Česká beseba“ dětí naší mateřské školy.
MIKULÁŠOVICKÉ NOVINY
strana 2
Slavnostní otevření mikulášovické kuželny V rámci přidělené dotace od Ústeckého kraje probíhala od začátku roku rekonstrukce mikulášovické kuželny. To vyvrcholilo jejím slavnostním otevřením za účasti mnoha hostů v čele s hejtmanem Ústeckého kraje. Hejtmana Oldřicha Bubeníčka do nově opravené kuželny doprovodil jeho náměstek Stanislav Rybák, kteří spolu se starostkou Mikulášovic slavnostně přestřihli pásku v tomto dnes již krásném sportovišti. Oba si pak symbolicky užili první hod na nové dráze. Slavnostní odpoledne si však nejvíce užívali spokojení kuželkáři, kterým spadl kámen ze srdce, vždyť o záchraně místní kuželny se už diskutovalo opravdu dlouho.
červen 2016
Zahradní slavnost napříč světadíly Zahradní slavnost na zahradě naší mateřské školy opět neměla chybu. Stovky nadšených diváků aplaudovaly našim malým aktérům, kteří letos se svými učitelkami secvičili pásmo věnované nejrůznějším koutům zeměkoule. Představení navštívil také hejtman Ústeckého kraje Oldřich Bubeníček s náměstkem Stanislavem Rybákem a i oni si ho náramně užili. Bezprostřednost našich nejmenších totiž nezná mezí a o přetvářce tady opravdu nemůže být řeč. Tréma je nakonec minula velkým obloukem a výsledek celé zahradní show byl skvělý. Po skončení hlavního programu proběhlo také tradiční šerpování nastávajících školáků.
Slavnostního přestřižení pásky se ujal hejtman Ústeckého kraje Oldřich Bubeníček (vpravo od starostky), jeho náměstek Stanislav Rybák (vlevo od starostky) a starostka Mikulášovic Miluše Trojanová.
Vystoupení našich nejmenších vždy rozesměje díky jejich bezprostřednosti a zapálení
Hejtman neodolal a osobně si novou dráhu v mikulášovické kuželně vyzkoušel.
Překvapení pro naše děti bylo také velké množství létajících balónků, které věnoval pan Klaus Klinger prostřednictvím své firmy S&R Stahlbau-Blechbearbeitung CZ, s.r.o.
FOTOZPRÁVY
Školáci se zúčastnili dne civilní obrany, proškolení instruktoři jim ukázali řadu prostředků pro aktivní obranu osob.
Mimo jiných aktivit si všichni také mohli vyzkoušet střelbu z maket automatických zbraní
červen 2016
MIKULÁŠOVICKÉ NOVINY
HISTORIE - HISTORIE - HISTORIE
strana 3
FOTOZPRÁVY
Historická mikulášovická data rok 1838 až 1882 V minulém pokračování jsme opustili naši obec, dnes už tedy plných 100 let město, v roce 1836. Podle datového sledu jsme byli konečně svědky určitých změn k lepšímu. Ubylo drancování, hladomoru a na druhou stranu se objevila významná událost- byla zrušena robota. Vznikají první firmy, Mikulášovice zaujaly významné postavení v celém širokém kraji. Pokrok bude určitě zřejmý i podle dalších významných letopočtů. 1838 – událost, o které se mezi domorodci ještě dlouho poté mluvilo. Dne 25. května, při velké bouřce, zasáhl blesk dům Antona Pietschmanna č.p. 253. Kulový blesk proletěl domem, aby poté oknem zase odešel. Nikomu se nic nestalo. Ani nebyl založen požár. 1840 – dne 24. července byl na kostelní věž vytažen zvon. 1842 – dne 20. srpna, dopoledne v 10 hodin propukl požár u sedláka Antona Ditricha v č.p.302. Oheň zachvátil i kostel, faru, školu. Největší požár v dosavadní historii obce. Dohromady lehlo popelem 17 domů a 8 stodol. Josef Schneider, který chtěl zachránit alespoň některé věci ze školy, uhořel. Oheň vzal i veškeré kostelní dokumenty. Až o mnoho let později, na smrtelné posteli, se ke žhářství přiznal jeden z celníků. Za velkého sucha odhodil nedopalek cigarety a zavinil tak celou tuto tragedii. 1844 – znovu otevřena vypálená škola.Poslední dva roky se děti učily u Gottlicky Schadeho v č.p. 309. 1845 – bratři Franz a Josef Hertlové z č.p. 362 a 432, za velice špatného počasí, přivezli až z Chomutova koňským spřežením, nové zvony. Potřebovali na to 8 dní. Pět zvonů vážilo od 1405 kg, 692 kg, 365 kg, 205 kg, a 40 kg. Byla zřízena první místní pošta. Prvním listonošem jmenován pan Zabel. 1848 – dne 26. dubna vypukla revolta. Tkalci z Lobendavy, Lipové a Šenova přepadli v Lipové koňský potah Franze Hertela z Mikulášovic č.p. 362, a spálili zboží převážně z anglické bavlny. Bylo toho na 50 svazků. Tento akt byl protestem proti zavádění levných anglických stavů, což mělo za následek zvýšenou nezaměstnanost. V Mikulášovicích se tkalci shromáždili před kostelem. Farář F. J. Kramer, který měl v obci velký respekt, dav uklidnil, každému vyplatil z kostelní kasy malý obnos a lidé se poté rozešli. Tak skončila revolta v Mikulášovicích. Ne však úplně. Na toto téma zasedla 12. května v Lipové komise. Původci byli zatčeni a odvezeni do pevnosti v Litoměřicích. V Mikulášovicích v té době fungovalo už 10 manufaktur. 1850 – Salmov a Mikulášovičky byly zaneseny do katastru obce. Mikulášovice nyní vlastní 2 585,99 hektarů pozemků. V tomto roce, přesně 4. října, vyšel nový zákon, který dělí obyvatele do třech kategorií pro placení daní. Od té doby se tak platí nízké, střední a vysoké daně. Dne 7. října je novým starostou zvolen doktor medicíny pan Anton Kasper. K ruce mu mají být radní, pánové Alois Hertl ( fabrikant ), Jakob Weber ( obchodník ) a Ditrich Förber ( barvíř ). 1852 – v srpnu, dne 19., okolo 16. hodiny založil učitel školy Jakob Endler z pomsty požár. Byla to pomsta opravdu krutá. Silný vítr přenesl oheň dále na 26 domů a 4 stodoly. Bez střechy nad hlavou zůstalo toho dne 269 lidí. 1855 – manufaktury modernizují výrobu. Továrník Klinger staví v Mikulášovicích novou tkalcovnu. Hlavní sestra největšího a dodnes vyhlášeného lužickosrbského kláštera v Marienthalu nedaleko Budišína věnovala našemu kostelu vzácnou relikvii „ Svatou Gaudencii „. Dárkyně Agnes Heine se narodila v Mikulášovicích jako sestra mlynáře Múllera v č.p. 429. K předávacímu aktu došlo slavnostně dne 16. července a skleněná soška byla uložena v bočním křídle kostela. 1860 – otevřena státní pošta se dvěma zaměstnanci, když řídícím byl dosazen syn Franze Pietschmanna. Dne 23. března zvolen novým starostou Emanuel Wetzel. 1863 – velká událost pro naší obec. Dne 8. června je v Mikulášovicích zahájena už druhá velká průmyslová výstava se 147 vystavovateli, z nichž neskutečných 64 bylo místních. Vystavovaný sortiment byl velice široký. Za 6 týdnů výstavu navštívilo více jak 30 tisíc lidí. Dobré zprávy střídají katastrofické. Dne 12. října vypukl požár u Ignaze Pohla v domě č.p. 548. Oheň opět napáchal nepředstavitelné škody a zasáhl 29 domů včetně dvou statků a tří stodol. Jenom díky tomu, že byla preventivně stržena střecha na tělocvičně, plameny se i přes silný vítr v tomto místě zastavily. Škody činí 36 275 tolarů na budovách a 46 600 tolarů na zařízení a vybavení dílen.
Dne 29. října definitivně dokončena stavba kostelní věže. Stavbu slavnostně předal stavební mistr August Rösler. Věž má 180 schodů. Ke zvonům 135 a dalších 45 až k vyhlídce. Zvony byly na novou věž vytaženy 30. listopadu. Prvně se jimi zvonilo při pohřbu továrníka Franze Eramuse. 1866 – přeci jen ležíme na hlavním tahu, takže se není čemu divit, že když zahoří nějaký válečný konflikt, vždy jsme zataženi do hry. Tentokrát se 22. června do obce nakvartýrovalo 7 000 pruských žoldáků. O den později přibylo dalších 15 000, pod vedením Hertwarta von Bietenfelda. Zůstali do 7. prosince. Nejvíce invaze postihla domy okolo kostela, č.p. 317, 321, 331 a 357. V horní části to pak odnesly v č.p. 259. Celkové škody v obci za 11 345 tolarů. V hrabství za 34 500 tolarů. 1868 – pod záštitou tělovýchovného spolku založen spolek dobrovolných hasičů. Největší zásluhu na tom mají Johann Liebisch, Wenzel Dörner, Ferdinand Pietschmann a Theodor Pockmann. 1869 – císařský edikt nařizuje, že od této chvíle budou všechny církevní školy sloučeny pod císařskou správu. Dalším zlomovým nařízením je povinná školní docházka pro děti od 8 do 14 let. V Mikulášovicích žije už 5 700 obyvatel. 1870 – Výroba umělých květin v Mikulášovicích z důvodu celní unie definitivně končí a přechází do Poustevny nebo přímo do Sebnitz. 1871 – první dopravní neštěstí u nás. Dne 14. ledna upadl sedlák Rössler tak nešťastně pod svoje, těžce naložené saně, že pád nepřežil. Dobrovolní hasiči mají až neskutečných 200 členů nebo spolupracovníků. Do škol nastupuje prvního října 729 dětí. Z toho 273 v horní, 281 ve střední a 175 v dolní škole. Paradoxně ve stejné době začaly znovu řádit černé neštovice. Do dubna příštího roku na ně v Mikulášovicích zemře 102 občanů. 1873 – továrník Klinger jde s dobou a nadále modernizuje svoje provozy. Přiváží první parní stroj do Mikulášovic. První pohřeb na nově založeném hřbitově. Na den 16. února vyšlo poslední rozloučení s dcerou Emanuela Pietschmanna z č.p. 204 a také s dcerou Marie Ditrichové z č.p. 516. 1874 – na hřbitově byl 1. listopadu vztyčen velký sienitový kříž. Materiál k jeho výrobě pochází z místního lomu. 1875 – otvírá se mikulášovická nemocnice, ve své době největší v kraji. Postavena je převážně z darů a výstavba stála 35 197 tolarů. Největšími dárci byli Adalbert Wahl s 1 500 tolary, Hans Diettrich a H. Georg Liebisch s 1 000 tolary a Franz Zabel, který poukázal 600 tolarů. Prvním vrchním lékařem se stal Anton Kasper. Spolu s ním zde začal ordinovat ještě Dr. Franz Kindermann. 1877 – další poprvé. Přesně na den 1. října byla zřízena policejní stanice. Velitelem v ní je pan Kónig, druhým policajtem Anton Richter. 1879 – 10. sraz cvičenců Severních Čech ve dnech 17. až18. dubna v Mikulášovicích. Účastní se 27 spolků spolu s kapelou Královského regimentu z Würtenbergu s 50 muzikanty. 18. dubna proběhlo velké cvičení dobrovolných hasičů, kde demonstrovali připravenost k boji s ohněm. Nejlepším hasičem cvičení vyhlášen Vincenz Hertl. Na domě č.p. 2 odhalena pamětní deska u příležitosti 100. výročí návštěvy a přespání císaře Josefa. 1880 – podle nejnovějšího sčítání lidu máme v té době 761 domů, dalších 54 je jich ve výstavbě. Žije v nich 1 563 rodin. Celkový počet obyvatel je 6 449, z toho 2 960 mužů a 3 489 žen. Negramotných je toho času 394 mužů a 397 žen. Co se hospodářství týče, 62 obyvatel chová 125 koní, 162 se jich stará o 875 kusů dobytka a 339 lidí pečuje o586 koz. 1881 – první telefon v obci. Jde o privátní stanici zavedenou k továrníkovi Klingerovi. 1882 – dokončená výstavba nové školy na Salmově. Peníze na stavbu věnoval továrník Julius Heine, jinak salmovský rodák. Prvním zdejším učitelem je Franz Dornaus. Vyučování začíná 28. září. Na renovaci interiéru kostela padlo 6 000 tolarů. V pokračování v příštím čísle se ještě chvilku pošťouráme v tomto století, ale také se pomalu nenápadně přesuneme do století dvacátého, které je nám už o hodně blíže, protože se v něm většina z nás narodila. Petr Horák
Slavnostní mše v kostele sv. Mikuláše byla sloužena především ke stému výročí povýšení Mikulášovic na město. Součástí mše bylo také vysvěcení nově vyrobeného zvonu „František“ do právě opravované hřbitovní kaple.
Zvon vykovala parta nadšenců ze spolku Mopedostorpedos, na snímku s generálním vikářem Karlem Havelkou (vlevo) a šluknovským farářem Pavlem Procházkou (čtvrtý zleva).
Letošní noc kostelů přilákala více návštěvníků než v letech minulých, kromě připravených výstav historických modlitebních knížek, obrázků a fotografií z Velikonoční jízdy se přítomní mohli zaposlouchat do hudebních tónů malých umělců.
Další zajímavou akci uspořádala Obecně prospěšná společnost České Švýcarsko, vlakem přicestovalo do našeho města bezmála padesát turistů, kteří se vydali na túru přes Hančův vrch do Saského Švýcarska.
strana 4
FOTOZPRÁVY
MIKULÁŠOVICKÉ NOVINY
červen 2016
TIP NA VÝLET Nastala doba prázdnin a dovolených tak Vám čtenářům opět začneme předkládat několik
zajímavých tipů na výlety v okolním regionu na české i německé straně hranice.
Úžasný a unikátní Panometr v Drážďanech
Výstava výrobků šikovných spoluobčanů proběhla na malém sále Slovanského domu, za její uspořádání patří velké poděkování paní učitelce Janě Doležalové.
Několik stolů zajímavých prezentací ručních prací si občané mohli přijít prohlédnout v průběhu celého týdne před Nožířskými slavnostmi.
Stejně, jako kdy v minulosti, přicházeli umělci čas od času s něčím novým, mnohdy převratným v jejich branži, najdou se i v dnešní moderní době lidé, kteří se snaží ukázat svět, ve kterém žijeme, v nové, neokoukané podobě. Právě tohle je případ architekta YADEGARA ASISI. Ten přišel s nápadem propojit kouzlo fotografie s technikou. Předem vždy vymyslí zajímavé téma, které přenese z fotoaparátu do panoramatického objektu, kde navíc pomocí specifického osvětlení vznikne celkový plastický obraz, podmalovaný vhodně zvolenou hudbou, pro ten který případ. Tento kruhový pohled vytvořil v Lipsku, Berlíně, Pforzheimu, francouzském Rouen a pro nás nejblíže v Drážďanech. V saské metropoli si pro tento projekt vybral vysloužilý plynojem, který v roce 1908 až 1909 postavil architekt drážďanského zámku Hans Erlwein v Gasanstalt strasse ve čtvrti Reich, kde i my vystoupíme z vlaku od Bad Schandau na stejně pojmenovaném nádraží. Tato, dosud nevídaná atrakce, funguje od roku 2006. Skládá se z plátna uzavřeného panoramatu v kruhu 360 stupňů a délce 100 metrů, čnícího do výšky 30 metrů. Uprostřed haly stojí 15 metrů vysoká, několikaposchoďová platforma, která nám nabízí i pohled na dílo z několika různých nadhledů. Jednotlivý program trvá přibližně 15 minut, kdy je obraz postupně prosvětlován různými, pečlivě namíchanými barvami. Po zaplacení vstupného můžeme v Panometru zůstat libovolně dlouho a projekci si vychutnat i několikrát za sebou. V současnosti nám pan Asisi nabízí pohled
do Drážďan v době baroka, v čase vlády Augusta Silného. V posledních dvou letech přinášel vždy v prvním pololetí velice emotivní pohled na vybombardované město z roku 1945. V tomto případě jde asi o nejzajímavější představení a zájemci si tuhle podívanou a právě probíhající téma určitě pohlídají prostřednictvím internetu. Autor této scény už kromě jiného připravil i projekci na téma - Mount Everest, nebo korálové útesy a rozpracován je pohled do Amazonie s její vegetací. O tom, jak poctivě je každé představení zpracováno svědčí fakt, že právě v Amazonii byl Asisi dokonce čtyřikrát za doprovodu botaniků aby tam zhotovil na deset tisíc fotografií, které mu slouží pro utvoření programu a nám k dokonalé představě o tomto, do té doby pro nás neznámém prostředí. Na Everestu se člověk ocitne v posledním výškovém táboře, odkud expedice vystupují na vrchol světa, do výšky 8 848 metrů. V prostředí korálových útesů se z ničeho nic objevíme pod vodou, v zajetí azurové, zelené a dalších barev lámaných pronikajícími paprsky slunce, takže jsme v tom okamžiku ve světě plném divů. Za zmínku stojí i autor hudby pro všechna nabízená témata. Je jím komponista Eric Babak. Na místě si lze zapůjčit i dalekohled a tak si zážitek ještě více obohatit. Vstupné v roce 2015 bylo 11,50 EUR, pro děti 6 EUR a skupiny od 10 lidí platili za osobu 9 EUR, čtyřčlenná rodina pak 29 EUR. Návštěvu Panometru je výhodné spojit s muzeem Bundeswehru. O něm vám povíme víc už v příštím vydání Mikulášovických novin.
Biatlonový oddíl opět spolupořádal prestižní závod v Liberci, kde se na start postavilo téměř 150 závodníků ve věch věkových kategoriích, na snímku náš závodník Matěj Kocourek.
Foto: Petr Horák Dříve to byl plynojem, dnes atraktivní Panometr
Poděkování Nejen, že mikulášovický klub umí pořádat soutěže, jejich svěřenci už začínají vozit medaile z oblastních soutěží. Na snímku mikulášovický závodník Ondřej Fúsek, zatím nejúspěšnější v kategorii přípravek.
Děkuji paní starostce a všem, kteří se podíleli na zajištění a úklidu kaple na hřbitově při pohřbu mého manžela. Zároveň děkuji všem za projevenou soustrast a hřbitovní dary. J. Sitorová - manželka
červen 2016
MIKULÁŠOVICKÉ NOVINY
strana 5
Franz Pettrich a Mikulášovice
Zmizelé město nad Lipovou
Sochař Franz Pettrich bývá právem označován za mistra náhrobků a pomníků. Ve Šluknovském výběžku a právě i v Mikulášovicích najdeme dodnes řadu jeho velmi cenných prací. Pojďme si nejprve tuto osobnost představit. Franz Seraph Johann Nepomuk Pettrich se narodil v severočeských Třebenicích 29. srpna 1770. Jeho otec, psaný Pettrich i Petřík, byl v Třebenicích truhlářem. Řemeslo mu pravděpodobně vynášelo, proto mohl synovi zaplatit potřebné vzdělání. Franz Pettrich se nejprve vyučil kameníkem u Antona Wytkupa v Litoměřicích. Následovala studia sochařství u Josefa Malínského v Praze a konečně na drážďanské Akademii umění u Giovanniho Battisty Casanovy. V Dráždanech již po studiích zůstal. Roku 1795 získal místo saského dvorního sochaře, o dvacet let později byl jmenován profesorem sochařství drážďanské akademie. Ve své tvorbě se věnoval samostatným sochám, převážnou část jeho díla však tvoří klasicistní náhrobky a pomníky. Zajímavostí je, že vytvořil svůj vlastní náhrobek a také náhrobky oběma svým ženám, které přežil. Franz Pettrich zemřel 23. ledna 1844 v Drážďanech a pochován byl na tamním Starém katolickém hřbitově. Jak se dostalo dílo Franze Pettricha do Mikulášovic? Souvislost je třeba hledat v rodině mikulášovických textilních podnikatelů Römischů. Jak Zacharias Römisch ml. (1720-1799), tak jeho nejstarší syn a dědic Franz Zacharias Römisch (1757-1832) obdivovali osvíceného císaře Josefa II. (vládl 1780-1790). Rozhodli se mu proto věnovat pomník, jehož autorem byl tehdy ještě neznámý Franz Pettrich. I když byl pomník po druhé světové válce pozapomenut, v současnosti je mu věnována zvýšená pozornost a plánována je jeho restaurace. Ač je dílo nevelké, svým významem přesahuje hranice Mikulášovic. Nejen, že josefinských pomníků se dochovalo do dnešních dnů velmi málo, především jde o jedno z prvních větších Pettrichových děl. Pokud byste pomník hledali, stojí v zahradě mezi kostelem svatého Mikuláše a starou spořitelnou (dříve zvanou Römischův dvůr). Protože byli Römischovi s Pettrichovou prací spokojeni, vrátil se nejen na jejich pozvání do Mikulášovic ještě několikrát. Na starém kostelním hřbitově se tyčí výrazné náhrobky Zachariase Römische ml. (†1799) a jeho ženy Marie Anny Römischové (†1821). Svěřena mu byla i práce na monumentálním náhrobku továrníka Ignaze Röslera (†1837) u zdi kostelní kaple. Franz Zacharias Römisch přesídlil po roce 1802 na Malou Skálu. Na tomto místě vytvořil Pettrich řadu skalních plastik a roku 1832 i hrob se sochou Víry pro, tehdy již šlechtice, Franze Zachariase Römische. S dílem Franze Pettricha se můžeme setkat i na dalších místech Šluknovského výběžku. Na zrušeném hřbitově u kostela svatého Bartoloměje ve Velkém Šenově stojí dodnes několik Pettrichových náhrobků, další najdeme v Krásné Lípě (hrob Veroniky Römischové). Asi nejznámější a nejviditelnější jsou Pettrichova pozdní díla v Lipové (hlavní oltář se sochami andělů v kostele svatého Šimona a Judy z roku 1839) a Lobendavě (sochy v Getsemanské zahradě na Anenském vrchu z roku 1840). Je velmi pravděpodobné, že další Pettrichovo dílo čeká na své znovuobjevení. PP
Stoupáme-li silnicí z Lipové směrem do Šluknova, těsně před odbočkou silnice vpravo do Velkého Šenova, odbočuje na opačnou levou stranu lesní cesta, která protíná les, jenž býval ještě donedávna v místním německém nářečí nazýván „Breite Busch“, s českým významem jako „široký les“. Podle staré pověsti v tomto lese, několik set metrů nad lipovským hřbitovem, bývalo město Breitenau, jehož českému ekvivalentu by odpovídala „široká niva“, nebo „šírava“, či „širokov“, “širočina“ apod. Nejspíše bychom ale užívali přeneseného názvu „Brejtenava“ nebo „Brejtenov“. Říkalo se, že město bylo buď roku 1430 zbořeno husity, kteří v té době ve zdejším výběžku silně drancovali, nebo v pozdějších dobách Švédy, kteří delší dobu českou zem okupovali. Dnes je v těchto místech les, prorostlý hustými křovinami a prý ještě v 19. století byly v některých místech patrné náznaky cest. Také zde měly být v minulosti nalézány různé hroty, rukojeti mečů a mnoho kamenů, které mohly sloužit jako dláždění. Je prý zde skryto také mnoho pokladů a v poledne tu bývá slyšet zvláštní šelest a slabé zvonění. Děje se tak prý na paměť padlých místních obyvatel, aby nebylo zapomenuto jejich obětí v dobách válečných útrap. Tolik o zmizelém městě praví pověst. Pokud snad skutečně Breitenau existovalo, zcela určitě se nejednalo o město, nýbrž o menší ves, tvořenou výhradně dřevěnými staveními bez pevných základů, jelikož žádné kamenné základy v oněch místech nebyly nalezeny a existence vsi se tak jeví ještě z mnoha dalších důvodů jako vyloučená. Je sice pravdou, že kolem roku 1850 byly v jednom místě nalezeny a vykopány stopy po zbytcích zdiva. Jednalo se ale pravděpodobně o zbytky stavení náležejících k myslivně, která zde kdysi stávala. Tato stavení mohla být zbořena husitskými válečníky, ale stejně tak i později švédskými vojsky. Když v 19. století Dr. Leo Nagel složil báseň „Breitenau“, vycházel z jedné staré listiny, kterou nalezl v Žitavě a která pojednávala o tvrzi Breitenau. Mohlo se však jednat o zcela jiné místo stejného jména i když není vyloučena oprávněnost domněnky, že se jedná o Breitenau právě u Lipové. Všechna šetření a bádání v městském archívu v Žitavě skončila tím, že se nedalo jednoznačně potvrdit o které Breitenau se ve skutečnosti jedná, neboť míst s tímto názvem existuje více. Při vyhledávání uhelných ložisek byly po roce 1840 v místech domnělého města Breitenau prováděny pokusné vrty a výkopy, které se pak ještě opakovaně uskutečnily v roce 1887, ale vždy bezvýsledně a nebyly při těchto pracech nalezeny ani žádné stopy po osídlení. Z toho vyplývá, že v oněch místech pravděpodobně žádné město ani ves nestávaly a že se jedná pouze o pověst a i ta mohla být do zdejšího kraje přenesena odjinud. Eduard Steun
Školní projekt Domácí násilí žen V této době je toto téma považováno za minulost, avšak je pro mnoho domácností aktuální. A proto jsme se rozhodli v rámci školního projektu uvědomit veřejnost a uvést je z omylu. Přibližně 95 % jsou oběťmi ženy, ale ani děti a muži nejsou výjimkou. Odehrává se hlavně v domácnosti. Bohužel jsou zde přítomné děti, které přebírají vzorce chování buď od agresora, nebo od oběti. Proto je možné, že se v dospělosti ocitnou v podobné situaci. Týrané matky nechtějí od agresora odejít, protože si myslí, že tím ublíží dětem. Ba naopak je tím poznamenají více. Představte si, že např. muž přijde naštvaný z práce domů a hledá možnost, kde si vybít svůj vztek. Většinou ho uklidní nějaká fyzická činnost a nejsnazší je udeřit ženu. Pokud se však oběť rozhodne odejít, je důležité poskytnout jí pomoc nejen materiální, ale hlavně psychickou. Protože kdyby se něco podobného stalo vám, co byste dělali vy? Petra Zabilková, Adéla Křížová
Paní Dagmar Dosoudilová odešla Odešla tak náhle, že nás zanechala nepřipravené na tuto skutečnost. Zarmoutila všechny, kteří ji znali. Byla skutečně výjimečnou osobností! Plná citu, empatická, vždy připravena vyslechnout druhého, připadně poskytnout radu a útěchu. Měla velmi pozitivní přístup k životu, milovala lidi, chápala je a rmoutily jí problémy druhých, které prožívala často s nimi. Láska jí provázela po celý život. Hluboce milovala svého manžela Antonína, kterého osud přivedl z rodné Hané až do Mikulášovic. V knize „Babičko vyprávěj“ napsala jejich setkání. „Poprvé jsem ho viděla na fotbale, hrál za Mikulášovice, jako i jiní místní průmyslováci. My mladé učitelky, jsme chodily fandit. Kolegyně a výborná kamarádka Blanka Kolaříková mě na něj upozornila. Prý ten Tonda Dosoudil je pěkný kluk. Já na to, že je pěkný. Později jsme se sešli v Hraběcím na čaji. Moc mu to slušelo a já jsem se zamilovala.“ Ze zamilovanosti se vyvinula příkladná láska manželská, z niž vzešly dvě dcery. „První dceři vybral jméno Dagmar manžel. Zprvu jsem byla s malou dcerkou u rodičů ve Velké Šenově a manžel zatím připravoval byt v Mikulášovicích u paní Adámkové. Druhá dcera Kateřina se narodila až po devíti letech a po devíti měsících denního trápení s mými žaludečními nevolnostmi. Daška ve všem pomáhala. Na své dcery jsem pyšná, jsou hodné, citlivé, slušné, pilné, pracovité a zodpovědné v práci i doma. Oceňuji, že se mají rády“. Paní Dagmar se stala učitelkou v Mikulášovicích a pracovala zde až do důchodu. Vzpomíná „Dostala jsem čtvrtou třídu kde bylo 39 dětí, několik repetentů a zlobivců. Učitelský sbor byl báječný kolektiv. Všichni na mě byli moc hodní a radili mi. Mikulášovicím jsem zůstala věrná až do důchodu. S prací jsem byla spokojena a děti jsem měla ráda. Dodnes se s mnohými třídami scházím na jejich srazech. Jejich hezké vzpomínky na časy s nimi prožité mě vždy pohladí po duši.“ Její žáci měli velké štěstí, že je učila právě ona. Měla vysokou pedagogickou inteligenci, chápala žáky a rozuměla jim. Byla radostná v její třídě panovala pohoda, byla důsledná a proto měla výborné výsledky zvlášť ve čtení, počtech a ve psaní. Byla vtipná a její žáčci se často při vyučování radostně zasmáli. I dávno po své školní docházce si s ní bývalí žáci rádi pohovořili. Vždy jí setkání potěšilo. Její láskyplný vztah k dětem se jí po celý život od nich vracel, zdravili jí s úsměvem a důvěrou. Ve svých vzpomínkách říká: „Mne těšilo, že děti uměly, hezky psaly a četly a školu měly rády. To bylo to pravé ocenění.“ Všem, kdo jsme ji znali, vážili si jí a milovali jí, bude už stále chybět. Útěchou nám budiž, že ačkoli měla ke konci vážné zdravotní potíže, konala až do posledního dně svědomitě svou práci v domácnosti, pečovala o manžela a skoro denně byla v kontaktu s dcerami a vnoučaty. Žila v lásce a to je její odkaz: „Děkuji za všechno, čím nás svým příkladem obohatila“ Naše bývalá kolegyně, třídní „matka“ mnoha žáků byla pochována 6. června ve Velkém Šenově. Důstojného a velmi tklivého pohřbu se zúčastnilo mnoho těch, kteří ji měli rádi. Sešli se tam lidé, různých generací, byla to schůzka těch, které milovala a kteří jí tak svou náklonnost projevili. Milena Šťastná
MIKULÁŠOVICKÉ NOVINY
strana 6
FOTOZPRÁVY Letošní Nožířské slavnosti přilákali stovky návštěvníků, kterým dobrou náladu dělal nejen samotný program, ale i nádherné počasí.
červen 2016
Koncert mladé zpěvačky Evy Matějovské v Mikulášovicích Milí občané města, členové a příznivci. Letos naše město slaví 100 let od svého povýšení na město a naše organizace 10 let od svého založení. Proto jsme přivítali nabídku nadějné mladé zpěvačky Evy Matějovské na uspořádání jejího koncertu. Nejprve jsme dohodli hned dva, jeden pro občany města na koupališti v Mikulášovicích a jeden pro účastníky našeho letního tábora na Salmově. Po zralém uvážení jsme se ale rozhodli, že úplně stačit bude jeden a uskuteční se na koupališti v Mikulášovicích. Uskuteční se v neděli 17. července večer a už nyní se moc těšíme. Eva se umístila v loňském roce na 32. místě v Českém slavíkovi a to je jí teprve 15 let! O sobě nám uvedla: „Ze zvířátek jsem měla klasiku - křečky, morčata, teď už jen Achatiny - africké šneky, to asi znáte. Ale s tátou byste si popovídal, měl sklípkany, chamaleona, rybičky, 2 hroznýše ........... Ale dnes už ze zvířátek má prý
jen mě a ségru. Jinak Váš tábor jsem našla náhodou na internetu, našla jsem si víc táborů, ale oslovila jen ty, které se mi nějak líbily. Zpívala jsem už i s Martinem Harichem, 2x s Petrem Kolářem, Davidem Deylem, Vašo Patejdlem, Markem Ztraceným,.. Navštívila jsem několikrát: TV Óčko, Barrandov, Český Rozhlas. Časopisy: Bravo, Bravo Girl, Top Dívka, Popcorn. Jsme na ni všichni moc zvědaví a proto se na ni přijde podívat celý náš chovatelský tábor! Přijďte i Vy, jste srdečně zváni! Vstup na koncert je volný, dobrovolnému vstupnému na podporu činnosti našich mladých chovatelů se nebráníme. Vzhledem ke konání koncertu na koupališti předběžně počítejte s tím, že vystoupení můžete spojit s celodenním koupáním. Teď už jenom zbývá, aby nám přálo počasí. Vlastimil Jura st.
Bilancování u Následovníků Rok se s rokem sešel, pracovní smlouvy na dobu určitou bohužel Úřad práce neprodloužil, je tedy vhodná chvíle na malé ohlédnutí a bilancování. Pod hlavičkou sociálního podniku Následovníci Ignaze Röslera jsme od června 2015 do května 2016 postupně zaměstnali devět osob znevýhodněných na trhu práce, a to na pozicích veřejně prospěšných prací a společensky účelných pracovních míst. Odpracovat 40 hodin týdně se může zdát pro někoho naprosto nepředstavitelné, proto jsme se s jedním zaměstnancem museli rozloučit hned po měsíci. Ze zbývajících osmi zaměstnanců se podařilo čtyři „udat“ novým zaměstnavatelům (neděste se, udavačství se nevěnujeme, na to máme ve městě jiné, povolanější). Jeden zaměstnanec se odstěhoval za prací do Liberce, jednu údernici jsme poslali za lepším do S&R Stahlbau-Blechbearbeitung CZ, s.r.o. a dva úderníky si vyhlédla společnost SIOPS spol. s r. o. Od Úřadu práce v Rumburku jsme dostali pochvalu, do evidence jsme jim vrátili jen polovinu zaměstnanců. Když jsme u tématu pochval, je naší milou povinností poděkovat několika lidem. Manželé Klingerovi a Jiří Trojan si zaslouží poděkování za to, že si všimli dobře odvedené práce a odměnili ji pěknými pracovními smlouvami. Paní starostce Miluši Trojanové děkujeme za podporu; ač někdy slýcháváme opak, aktivní občané na radnici podporu skutečně najdou. Zaměstnance městského úřadu, zejména Tomáše Fúska a Jiřího Tříška chválíme především za opravdu svatou trpělivost. V neposlední řadě chci moc poděkovat paní Renatě Plešingerové – je nejen skvělá účetní, ale také úžasný člověk.
Jeden uzavřený pracovní rok je za námi. Od června jsme museli zaměstnance obměnit, protože se ztenčily dotace na aktivní politiku zaměstnanosti. (Netvrdila náhodou tato vláda, že bude zaměstnanost podporovat?) Od června letošního roku tak máme prozatím jen dva zaměstnance, městskému úřadu také „vépépéček“ ubylo. Údržba města je teď zajišťována jen polovičním počtem zaměstnanců; zároveň proto prosíme občany města o shovívavost, tucet lidí nestihne odvést tolik práce, co dva tucty. Na závěr ještě zmíníme několik perliček, role zaměstnavatele s sebou totiž přináší naprosto nečekané situace. Nejčastější nemocí našich zaměstnanců byla bolest zad, nastávala zpravidla po napomenutí za pomalé tempo práce nebo po vyplacení přeplatku daní. V těsném závěsu za bolavými zády se umístil průjem, a to celodenní. Několika málo lidem jsme ani za rok nedokázali vysvětlit, jaký je vhodný způsob o zažádání dovolené. Když se nám nelíbilo, že se po deváté večerní hodině objeví na facebooku zpráva: „zitra nejdu do prace“, psala to propříště zaměstnancova drahá polovička raději po jedenácté večerní na facebook rodinných příslušníků svého zaměstnavatele. A jaká byla nejpřekvapivější otázka na svého zaměstnavatele? Asi tato: „Můžeš mi půjčit deset tisíc?“ Přesto přese všechno se podařilo našim úderníkům odvést kus práce a mrzí nás, že nemohly být pracovní smlouvy prodlouženy, jak bylo původně naznačováno. I jim patří poděkování. Petr Pánek
červen 2016
Úspěch mikulášovického boxu Náš klub se účastnil 5. ročníku turnaje v boxu o Pohár starosty v Ústí nad Labem v Chlumci. Od nás se zúčastnili 4 boxeři a velké překvapení pro naše barvy: 3 zlaté a 1 stříbrná, což pro náš klub je velký úspěch a moc jim děkuji chlapcům. Jako náš první aktér byl Josef Plešingr, bylo to jeho první zápas a hned vítězný. Plešingr vs Viliam Kašuka, to byl moc hezký zápas. Kluci si nic nedarovali, bylo to velmi vyrovnané, ale náš borec nakonec vyhrál, za to mu moc děkuji. O druhé vítězství se postaral Daniel Vlasák, který boxoval s o 6 kg těžším klukem, ale Dan boxoval velmi tvrdě a šel si za svým vítězstvím, suprový výkon. A o 3 zlato se postaral Leon Demeter, který boxoval s Miroslavem Miko, shodou okolností je můj synovec, takže pro mě to nebylo moc lehké fandění, ale zase Leon boxoval moc hezky a technicky, ale i můj synovec mě velmi překvapil. Boxoval hezky, ale vítěz může být jen jeden, takže Leon Demeter vyhrál na body, za to mu moc děkuji. A jako poslední zápas boxoval Tomáš Baranek proti mosteckému boxerovi, který byl zkušenější, ale Tomáš se nedal a bojoval, ale prohrál na body, též ho moc chválím. Moc bych chtěl poděkovat Vladimírovi Krupinskému a Vladimíru Patkaňovi za spolupráci a pomáhání s mládeží a ještě bych chtěl poděkovat všem, kteří nám fandí a podporují, kteří s námi jezdí na zápasy a fandí nám přímo u ringu. Děkuji Vám moc. Ondřej Berki
Foto: vlastní Svěřencům Ondry Berkiho se na soutěži dařilo a z medailí měli obrovskou radost
Spolek Kolem dokola informuje
Druhý týden v červnu jsme se zúčastnily turnaje v petanque, který pořádal DOZP Brtníky, p. o. Přestože se jednalo již o 13. ročník tohoto sportovního klání, pro klientky našeho spolku to byla premiéra. Moc jsme toho sice nenatrénovaly, avšak na tento turnaj jsme se přihlásily. Plny očekávání jsme se 9. 6. 2016 vypravily do Brtníků. Tým našeho spolku si vedl výborně a probojovaly jsme se do finále B, kde jsme bojovaly o 5. – 8 místo. Podařilo se nám vybojovat 6. místo. Celý turnaj se pořadatelům velice vydařil a my se těšíme již na 14. ročník, který se bude konat v příštím roce. Příští akce, které se zúčastníme bude ve vaření bramborové polévky dne 13. 7. 2016 na koupališti v Mikulášovicích. Jaroslava Špisová, vedoucí sociální služby
MIKULÁŠOVICKÉ NOVINY
strana 7
VII. Ročník o putovní pohár Memoriálu Josefa Hýbla a Miroslava Linharta (Navazující na předešlé tři ročníky BERNARD CUPU)
TURNAJ V MALÉ KOPANÉ Základní údaje Pořadatel: FK MIKULÁŠOVICE Termín: sobota 16. července 2016 Místo konání: stadion místního FK Mikulášovice Kontakty E-mail:
[email protected],
[email protected] Kontaktní osoby: Jaroslav Šulc MT: +420 605 200 028 Procházka Petr MT: +420 733 233 755 Dosavadní vítězové: 2007 - Hotel RON, 2008 - BERNARD PREDATORS, 2009 - Kopnem si, 2010 KÁDĚ 5000, 2011 - KÁDĚ 5000, 2012 – Severní vítr je krutý!, 2013 - Best OF Varnsdorf, 2014 - Chvojkovice/Brod(Lipová), 2015 - Best OF Varnsdorf. Turnaj v malé kopané fotbalového klubu FK Mikulášovice se hraje dle pravidel pro malou kopanou. Hrací doba se upřesní dle doručených přihlášek. - hraje se ve složení 5+1, střídá se libovolně - povrch hřiště - tráva - startovné: 700,-- Kč za družstvo - hlavní pořadatel: FK MIKULÁŠOVICE - přihlášení a zaplacení startovného do čtvrtka 14. 7. 2016 - losování turnaje proběhne v pátek 15. 7. 2015 v 19.00 hod. v kabinách na hřišti. - rozlosování obdržíte E-mailem nebo pomocí SMS na Váš mobil - začátek turnaje v 9.00 hod. - hraje se dle pravidel FIFA: o Auty se hází, rohy se kopou o Volný kop - bránicí hráč musí být vzdálen 4 m od míče, rozehrání do 4 vteřin o Zahrání brankáře rukou mimo pokutové území = pokutový kop o Brankář po autu rozehrává rukou o Brankář může přehazovat půlicí čáru, musí hrát do 4 vteřin, jinak nepřímý volný kop o Malá domů = pokutový kop o Účast hráčů ve více mužstvech není povolena o Dopisování hráčů na soupisku během turnaje je zakázáno o Za ŽK je vyloučení na 2 minuty, za ČK 2 minuty a stop v následujícím utkání o Při nedostavení družstva k utkání do 3 minut od vyhlášení = kontumace 3:0 o Turnaj řídí kvalifikovaní rozhodčí o Mužstva musí být jednotně oblečena stejnými dresy s čísly o Střídání hráčů je dovoleno jen na bránící polovině v útočné je zakázané. Systém turnaje: - Hrací systém se upřesní dle počtu přihlášených mužstev - Hrací doba se také upřesní dle počtu přihlášených mužstev - O pořadí ve skupině rozhoduje: o Body (výhra 3, remíza 1) o Vzájemná utkání (při více jak 2 týmu se stejnými body minitabulka) o Celkový rozdíl skóre o Větší počet vstřelených branek o V případě shody penalty (3 a pak po 1) Play-off: - hrací doba 1x10 minut, finále 1x15 minut. - rozlosovaní dle připraveného hracího schématu. Vítěz postupuje do dalšího kola, poražený končí. V případě nerozhodného výsledku následují pokutové kopy (každé družstvo po třech kopech a následně 1 a 1. První tři kopy pokaždé jiný hráč rozstřel po jedné už může kopat stejný hráč. Upozornění: Každý zúčastněný na tomto turnaji hraje na vlastní nebezpečí!!! Hlavní pořadatel po dobu turnaje za odložené věci v celém sportovním areálu a kabin neručí!!! Pořadatel si vyhrazuje právo změn!!!
KULTURNÍ KALENDÁŘ 5. července 2016 od 18.00 hodin Loutkové divadlo na koupališti - Začarovaný kašpárek
6. srpna - celý den na hřišti velká narozeninová oslava mikulášovického fotbalu
17. července 2016 od 19.00 hodin koncert na koupališti - Eva Matějovská
26. srpna 2016 koncert - Věra Klásková Irské balady - kaple Nejsvětější Trojice
MIKULÁŠOVICKÉ NOVINY
strana 8
červen 2016
Mikulášovice vybojovaly historické zlato Na Mistrovství České republiky v turistickém závodě startovali také sportovci z našeho města a musíme říct, že dosáhli na metu, o kterou ve finále bojovalo přes dvacet týmů z celé republiky. Všichni členové oddílu se velmi pilně a intenzivně připravovali na český vrchol sezony, nicméně některé stále trápí zranění nebo delší vleklá pohybová omezení. Přesto se na závod připravili a na tratích v okolí Suchdolu nad Lužnicí odvedli své maximum ve svých kategoriích. Nepatří poděkování za skvělou reprezentaci jenom jim, ale celému oddílu. Také dětem i ostatním, kteří nezávodí, ale pravidelně se zúčastňují tréninků, schůzek, výletů, brigád, prostě všech akcí. Svojí roli hrají také rodiče a kamarádi, je pravda, že i nadále je co zlepšovat. Tento velký týmový úspěch nám, ale ukázal, že máme nakročeno správným směrem. Závěrem všech díků patří ten největší samozřejmě městu Mikulášovice a také všem sponzorům, bez nich by se totiž naši sportovci mohli sebevíce snažit v přípravě, ale na soutěže by kolikrát ani nemohli odcestovat. Výčet kilometrů, které najez-
Nejlepší závodnicí mikulášovické výpravy byla M. Kreibichová.
Léto 2016 v Loretě Rumburk (Rumburk 16. 6. 2016) Od června do srpna 2016 nabízí Loreta Rumburk specializované prohlídky, výstavy fotografií a odpustkovou slavnost. V ambitu se představí snímky Českého Švýcarska a černobílé fotografie Šluknovska. Hravé seznámení s loretánským příběhem pamatuje na děti od 5 do 11 let. Prohlídka technického zázemí Lorety Rumburk přinese prohlídku běžně nepřístupných prostor od krypty loretánské kaple po střechu kostela sv. Vavřince. Prohlídky při svíčkách nabízí ve večerních hodinách prožitek tmy, ticha a příběhů, varhanní hudbu a zpěv duchovních písní. Počátkem července je v Loretě otevřeno v pondělí 4. 7. a o státních svátcích v úterý a ve středu 5. 7. a 6. 7. 2016 od 10.00 do 17.00 h. Celoročně přístupná sakrální kulturní památka Loreta Rumburk nabízí rodinám s dětmi, turistům i poutníkům netradiční prohlídky, výstavy a koncerty duchovní hudby. Návštěvníci Českého Švýcarska mají na výběr, zda v Loretě Rumburk stráví čas prohlídkou, zážitkem nebo ztišením. Od roku 2014 je Loreta Rumburk jedním ze zastavení mezinárodní poutní stezky Via Sacra. V postupně restaurovaném rozsáhlém areálu z 18. století je k vidění loretánská kaple Panny Marie, kaple Svatých schodů, křížová chodba a klášterní kostel sv. Vavřince. Ve vstupní budově je přístupná Expozice církevního umění Šluknovska. Loreta Rumburk je přístupná celoročně od úterý do soboty. Od dubna do října od 10.00 do 17.00 h., od listopadu do března od 9.00 do 16.00 h. Vstupné je 50 a 25 Kč. Kulturní památku spravuje Římskokatolická farnost - děkanství Rumburk. Klára Mágrová
dí po celé České republice, jde do mnoha tisíců. Na letošním Mistrovství České republiky nás reprezentovali: Michaela Kreibichová 1., Tomáš Fúsek 1., Květa Fúsková 3. , Andrea Fúsková 5., Josef Petr 6., Pavlína Trojanová 7., Daniel Kreibich 7., Renata Charvátová 8., Ondřej Fúsek 9., Barbora Trojanová 11., Eliška Šimková 11., Natálie Mocíková 11., Vojtěch Šimek 12., Zdeněk Plešinger 14. Ze čtrnácti startujících závodníků z našeho města se hned osm z nich na základě svých dosažených výsledků nejen na MČR, ale také v celkovém hodnocení Českého poháru zařadilo do reprezentace naší vlasti pro mezinárodní soutěže. Další významné soutěže jednotlivců i týmů proběhnou po prázdninách.
Nejúspěšnějším týmem letošního mistrovství se staly Mikulášovice. Pro naše malé městečko velký výsledek, vždyť za námi se řadila postupně města Kralupy nad Vltavou, Frýdlant nad Ostravicí, Pacov, Frýdek – Místek, Bílovec a mnoho dalších.
Přehled akcí v Loretě Rumburk v létě 2016 9. 6., 16. 6. a 23. 6. 2016, 17.00–18.30, Rumburkem s průvodcem 2016. Komentované vycházky za architektonickými zajímavostmi města. Putování doplní rumburské pověsti a příběhy, které se u významných domů odehrály. Součástí je krátká prohlídka loretánské kaple. Dozvíte se, proč se Rumburku říkalo Malá Paříž severu, kde se ve městě nacházel pranýř, jaký byl osud tajemného kapucína a s kým do města doputoval Jaroslav Hašek? Vstupné: 100 a 60 Kč, více www.loretarumburk.cz 4. 6.–30. 7. 2016, úterý–sobota, 10.00–17.00, Národní park České Švýcarsko a krajina pod Studencem. Výstava v Loretě Rumburk přináší fotografie Václava Sojky. S fotografiemi oceňovaného fotografa Václava Sojky se přeneseme do málo známých míst Českého Švýcarska, zblízka se seznámíme se zdejší květenou i živočichy. Výstavu připravilo Občanské sdružení pod Studencem a Správa Národního parku České Švýcarsko. Vstupné: 50 a 25 Kč, více www. loretarumburk.cz úterý–sobota, 1. 7. –31. 8. 2016, Hravé prohlídky Lorety pro děti. Prohlídka pro děti od 5 do 11 let. Hravé seznámení s loretánským příběhem. Vstupné 50 Kč, více www.loretarumburk.cz pondělí–středa, 4. 7.–6. 7. 2016, 10.00–17.00, Zpřístupnění Lorety Rumburk o státních svátcích, více www.loretarumburk.cz 12. 7., 19. 7. a 2. 8. a 16. 8. 2016, 20.00–21.30, Letní večerní prohlídky Lorety při svíčkách 2016. Prohlídky lákají na prožitek varhanní hudby, duchovních skladeb, ticha, tmy, svitu svíček a příběhů. Putování barokním sakrálním areálem zahrnuje seznámení se Svatou chýší, ambitem, kaplí Svatých schodů a klášterním kostelem sv. Vavřince. Během prohlídek se rozezní zdejší varhany a zazní mariánské písně.
Vstupné: 100 a 60 Kč, více www.loretarumburk.cz sobota 16. 7. 2016, 10.00–11.30, Prohlídka technického zázemí Lorety Rumburk. Komentovaná prohlídka běžně nepřístupných prostor. Od krypty loretánské kaple po střechu kostela sv. Vavřince. Počet míst ve skupině omezen. Nutná rezervace. Vstupné 100 a 60 Kč, více www.loretarumburk.cz 6. 8. 2016, 10.00–17.00, Odpustková církevní slavnost Porciunkule. Pouť k Panně Marii Andělské z Porciunkule nabízí v Loretě Rumburk mši svatou, koncert duchovní hudby, hravou prohlídku Lorety pro děti a výstavu fotografií Jiřího Stejskala „České Nizozemí“. Svátek Porciunkule má ve městě více než třistaletou tradici, poprvé se slavil roku 1685, více www.loretarumburk.cz 6. 8.–29. 10. 2016, úterý–sobota, 10.00–17.00, České Nizozemí. Výstava černobílých fotografií v Loretě Rumburk přináší osobitý pohled fotografa Jiřího Stejskala na krajinu Šluknovska. Kraj obklopený německým územím nesl kdysi označení Böhmisches Niederland – České Nizozemí. Poetické snímky mapují poutní kaple, křížové cesty, významné sakrální stavby a zajímavá místa nejsevernějších Čech. Vstupné: 50 a 25 Kč, více www.loretarumburk.cz červen–srpen 2016, úterý-sobota, 10.00–17.00, Hledačka Rumburská procházka staletími. Vydejte se na cestu časem od gotiky po 20. století. Nenáročná hledačka (quest) je určena rodinám s dětmi a zvídavým dospělým. Hledačku o délce 1,6 km je možné absolvovat celoročně. Poklad v Loretě Rumburk je možné si vyzvednout pouze v otevírací době kulturní památky. Absolvování hledačky je bezplatné, více www.loretarumburk.cz Více informací sdělí: Klára Mágrová, GSM +420 724 072 525,
[email protected]
Vydavatel Město Mikulášovice, adresa redakce MěÚ Mikulášovice, 407 79 Mikulášovice 1007, tel.: 474 774 104, e-mail:
[email protected], IČ: 00261581, MK ČR E 10958, redakční rada - Ing. Miluše Trojanová, Tomáš Fúsek, Jana Doutnáčová, sazba a neoznačené fotografie - Tomáš Fúsek, grafické zpracování a tisk - TISK KRÁSNÁ LÍPA, spol. s r.o., Kyjovská 63, vychází 1x měsíčně, uzávěrka je vždy 15. v měsíci
