Value drivers a jejich vliv na hodnotu firmy Ing. Michala Strnadová Vysoké učení technické v Brně, Kolejní 2906/4, 612 00 Brno, Czech Republic, +420 541 143 788,
[email protected]
Abstract The aim of the paper is to explain the concept of the value drivers. Partial objective is to identify approaches to their establishment and point out the most commonly used. For this purpose is used in scientific and technical articles with these issues. In the contribution are clarified, the basic concepts, discussed approaches, which results in the determination of the value drivers. In conclusion, it is described by the specific degradation EVA on individual factors.
Key words value drivers, value based management, business value, economic value added, shareholder value
Abstrakt Cílem příspěvku je vysvětlit pojem generátory hodnoty. Dílčím cílem je určit přístupy k jejich stanovení a poukázat na nejčastěji používané. K tomuto účelu je využito vědeckých a odborných článků a ostatních zdrojů, zabývajících se těmito tématy. V příspěvku jsou objasněny základní pojmy z této oblasti, rozebrány přístupy, jejichž výsledkem je určení generátorů hodnoty. V závěru je popsán konkrétní rozklad ukazatele EVA na jednotlivé generátory hodnoty.
Klíčová slova generátory hodnoty, hodnotový management, hodnota podniku, ekonomická přidaná hodnota, shareholder value
Úvod Z koncepce hodnotového managementu plyne, že cílem podnikání je hodnota podniku, která je závislá na jeho schopnosti generovat budoucí výnosy. To znamená, že závisí na jedinečnosti a kvalitě nabízeného produktu, které ovlivňují poptávku po produktu, na postavení podniku na trhu, úrovni efektivního řízení nákladů, na inovačních schopnostech zaměstnanců podniku, na schopnosti vyhledávat nové investiční příležitosti a efektivně využívat disponibilní zdroje, tj. řídit procesy a činnosti v podniku. Současně to znamená, že všechna rozhodnutí v podniku musí být přijímána z hlediska vlivu na hodnotu podniku. Koncepce hodnotového managementu vyvolává potřebu aplikace nových přístupů k rozhodování, vyznačujících se systémovým charakterem jako i užívání nových ukazatelů, které výstižněji měří efektivnost procesů i prvků (subjektů), kterými je hodnota generována. Z toho se odvodil název pro jejich označování: generátory hodnoty (value drivers). Identifikace generátorů hodnoty je rozhodujícím úkolem hodnotového managementu. (Režňáková, 2010, p. 14)
Použité metody Cílem příspěvku je prostřednictvím literární rešerše zahraničních i tuzemských vědeckých publikací definovat pojem generátory hodnoty (value drivers) a určit jejich vliv na celkovou hodnotu firmy. V závěru příspěvku je použit jeden z popisovaných přístupů k určení generátorů hodnoty. Jde o dekompozici ukazatele EVA na jednotlivé faktory a dokazuje, že
ačkoliv tato záležitost je značně subjektivní, je nutné problematice porozumět, protože vhodná identifikace generátorů hodnoty je důležitá pro správné stanovení hodnoty firmy.
Literární rešerše Hodnota podniku a tržní hodnota podniku Hodnota podniku je dána očekávanými budoucími příjmy (buď na úrovni vlastníků, nebo na úrovni všech investorů do podniku) převedenými na jejich současnou hodnotu. Dle Maříka a kol. platí následující: • Hodnota podniku není objektivní vlastnost celku zvaného podnik, protože je založena na projekci budoucího vývoje. Jedná se tedy o odhad. • Pokud hodnota není objektivní vlastnost, nelze sestavit jednoznačný algoritmus, který by umožňoval danou hodnotu určit. • Hodnota bude závislá jednak na účelu ocenění a jednak na subjektu, z jehož hlediska je určována. (Mařík, 2011, pp. 20-21) Tržní hodnota podniku (market value – MV) je odhadnutá částka, za kterou by měl být majetek směněn k datu ocenění mezi ochotným kupujícím a ochotným prodávajícím při transakci mezi samostatnými a nezávislými partnery po náležitém marketingu, ve které by obě strany jednaly informovaně, rozumně a bez nátlaku. (Mařík, 2011, p. 22) Generátory hodnoty Pojem generátory hodnoty (volný překlad pro value drivers) se začal objevovat v odborné literatuře v USA v souvislosti s konceptem akcionářské hodnoty (shareholder value). Generátory hodnoty se zde rozumí soubor několika základních podnikohospodářských veličin, které ve svém souhrnu určují hodnotu podniku. (Mařík, 2011, p. 125) Externí a interní value drivers Value drivers jsou faktory, které odrážejí prostředí, ve kterém se podnik pohybuje a jejich prostřednictvím lze měřit výkonnost firmy a hodnotu její firemní strategie. Proto by generátory hodnoty měly být analyzovány velmi pečlivě vzhledem k tomu, jak ovlivňují výkonnost. Tom Copeland (2005, p. 394) poukázal na to, že identifikace klíčových value drivers je tvůrčí proces, který je tvořen metodou pokusu a omylu. To znamená, že se value drivers mohou lišit v závislosti na strategiích a struktuře podniku a jeho okolí. Existují dva typy value drivers: interní a externí. Za externí jsou považovány ty, které podnik nemůže ovlivnit, ale které přesto působí na jeho hodnotu. Interní jsou naproti tomu faktory působící uvnitř společnosti, a které může management kontrolovat. Výzkumů, které identifikují jednotlivé typy generátorů hodnoty, existuje mnoho. Například Tom Copeland (2005, p. 423) považuje za hlavní interní value drivers návratnost investovaného kapitálu, volné cash flow a ekonomický zisk. Naproti tomu Michael D. Olsen (2008) uvádí jako interní value drivers cash flow na akcii, návratnost majetku, návratnost investic a služby zákazníkům. Chung (2005, pp. 20-28) rozděluje externí value drivers podle dvou hledisek. Podle prvního jsou za externí generátory hodnoty považovány především makroekonomické faktory, jako například hrubý domácí produkt, inflace, zaměstnanost, reálný důchod, nabídka peněz apod. Dle druhého, strategického hlediska, můžeme externí value drivers rozdělit do pěti kategorií: 1) ekonomické síly, 2) sociální, kulturní a demografické síly, 3) technologické síly, 4) konkurenční síly, 5) politické, zákonné a vládní síly.
Přístupy k identifikaci generátorů hodnoty Dle Režňákové (2010, p. 16) existují tři základní přístupy k identifikaci generátorů hodnoty: 1) dynamická dekompozice ukazatele EVA 2) strategická analýza podniku 3) benchmarking Ad 1) Dynamická dekompozice ukazatele EVA Základní způsob výpočtu ukazatele EVA je následující: , Kde: EVA NOPAT WACC C
- ekonomická přidaná hodnota (Economic Value Added) - provozní zisk po zdanění (Net Operating Profit After Tax) - průměrné vážené náklady na kapitál (Weighted Average Costs of Capital) - zpoplatněné zdroje financování (Capital)
Vzhledem k tomu, že ukazatel ekonomické přidané hodnoty je ve své podstatě rozdílem mezi hodnotou podniku na začátku a konci hodnoceného období (zpravidla rok), musí se jednat o dynamickou dekompozici tohoto ukazatele a identifikovat tak vliv procentní změny generátorů hodnoty na výsledný ukazatel. Metodický aparát pro měření vlivu změny generátorů hodnoty lze najít v DuPont analýze ukazatelů rentability investovaného kapitálu (logaritmická, indexová a přírůstková metoda). (Režňáková, 2010, p. 16) Ad 2) Strategická analýza podniku Cílem strategické analýzy podniku je identifikace silných a slabých stránek podniku, jako i možností a hrozeb podniku (SWOT analýza). Identifikované silné a slabé stránky se pak mohou stát generátory hodnoty. Oproti klasicky prováděné analýze je však z přehledu silných a slabých stránek nutné vyloučit ty, které jsou v protikladu. I v tomto případě platí požadavek, že jako generátory hodnoty je možné použít pouze ty silné nebo slabé stránky podniku, u nichž je možné měřit vliv na hodnotu podniku. (Režňáková, 2010, p. 16). Dle George D. Abrahama (2010) lze identifikovat při uplatnění tohoto přístupu osm klíčových generátorů hodnoty, kterými jsou: • finanční historie podniku • intenzita vedení • rozmanitost zákazníků • zapojení vlastníků • konkurence • spokojenost zákazníků • loajálnost zaměstnanců • speciální technologie Ad 3) Benchmarking Dalším nástrojem pro identifikaci generátorů hodnoty může být tzv. benchmarking. S využitím bilanční a poměrové analýzy a následným porovnáváním výsledků s konkurencí, případně s oborovými hodnotami, je možné identifikovat ukazatele, ve kterých podnik zaostává. Mohou se promítnout do systému generátorů hodnoty, zaměřit se na jejich zlepšování a tím zvyšování hodnoty podniku. (Režňáková, 2010, p. 16)
Diskuse Výhodou hodnotového pojetí oproti jiným ukazatelům je možnost jeho využití na všech úrovních řízení podniku. Samotný ukazatel ekonomické přidané hodnoty (EVA) není příliš vhodný pro měření výkonnosti na nižších úrovních řízení podniku. Plyne to jednak z obtížného stanovení individuální EVA pro nižší úrovně a pak také z faktu, že se těžko zjišťuje, jak se konkrétně nižší složky podniku podílejí na celkovém zlepšení EVA. Pro řízení na nižších úrovních podniku je vhodnější využívat pouze relevantní generátory hodnoty. Důležitou zásadou je, že nižší úrovně podniku mají být odměňovány pouze na základě změn těch generátorů hodnoty, které jsou schopny řídit a svojí činností ovlivňovat. Manažeři na nižších úrovních potřebují jednoduchá měřítka, kterým rozumí a jsou schopni jejich plnění řídit a průběžně kontrolovat. Činnost podniku je z ekonomického pohledu složitý a komplexní systém vzájemně souvisejících procesů. Manažeři potřebují vědět, která rozhodnutí a činnosti povedou ke zvýšení EVA a musí být motivováni k tomu, aby takové činnosti prováděli. Je tedy nutné vytipovat měřítka, která představují generátory budoucí hodnoty EVA. (Kolařík, 2007, pp. 30-31) Jak je patrné z výpočtu vztahu EVA, rozhodující složky ovlivňující výši ekonomické přidané hodnoty jsou: • tržby, které tvoří hlavní položku provozních výnosů • provozní marže, která závisí na struktuře nákladů a jejich řízení • výše kapitálu investovaného do dlouhodobého majetku, efektivnost využití tohoto majetku a způsob řízení čistého pracovního kapitálu • míra a výnosnost investic, které se promítají i do majetkové struktury podniku a zásadním způsobem ovlivňují strukturu financování • náklady kapitálu, které závisí na struktuře financování, bezrizikové výnosové míře a přirážce za riziko podstupované vlastníkem nebo věřitelem. Jejich další dekompozicí (viz obrázek 1) je možné identifikovat nejdůležitější faktory, které ovlivňují výslednou hodnotu ukazatele, tj. generátory hodnoty. (Režňáková, 2011, p. 15) Obrázek 1: Ekonomická přidaná hodnota a generátory hodnoty
Zdroj: Režňáková, 2010 S novými ukazateli, které výstižněji měří efektivnost procesů i prvků (subjektů), jimiž je hodnota generována, je spojen i pojem shareholder value. Lawrence Serven (1999, pp. 13-14) vymezuje shareholder value jako hodnotu kmenových akcií pro jejich vlastníky (akcionáře). Serven také definoval pět kritických faktorů, které správným integrováním do manažerského
rozhodování zajistí zvyšování tvorby hodnoty pro akcionáře (či vlastníky firmy). Jsou to následující: • strategické hodnocení • dlouhodobý plán • operativní plán • měření a řízení výkonnosti (stanovení systému měření a řízení výkonnosti) • hodnocení systému měření a řízení výkonnosti
Závěry Na základě literární rešerše je vysvětlen pojem generátory hodnoty. Protože z koncepce hodnotového managementu vyplývá, že cílem podnikání je tvorba hodnoty podniku. V současnosti nelze hodnotu firmy posuzovat pouze „klasickými“ přístupy a ukazateli, ale je potřeba vytvářet nové a netradiční ukazatele, které jsou pro stanovení hodnoty firmy stěžejní. Kromě objasnění samotného pojmu jsou v příspěvku rozebrány tři základní přístupy, jejichž výsledkem je určení value drivers. V závěru je dekomponován ukazatel EVA na jednotlivé faktory. Pojem value drivers se začal objevovat v odborné literatuře v USA v souvislosti s konceptem akcionářské hodnoty (shareholder value). Tu Lawrence Serven (1999) vymezuje jako hodnotu kmenových akcií pro jejich vlastníky (akcionáře). V souvislosti s tím definoval i pět kritických faktorů, které správným integrováním do manažerského rozhodování zajistí zvyšování tvorby hodnoty pro akcionáře. Patří sem strategické hodnocení, dlouhodobý plán, operativní plán, měření a řízení výkonnosti a hodnocení stanoveného systému měření a řízení výkonnosti. Pro lepší orientaci v této problematice je vhodné rozčlenit si value drivers na externí a interní. Jak již název napovídá, externí jsou ty faktory, které podnik nemůže ovlivnit, ale které přesto působí na jeho hodnotu. Patří mezi ně především makroekonomické činitele, jako například hrubý domácí produkt, inflace, zaměstnanost, reálný důchod, nabídka peněz apod. Interní faktory naproti tomu působí uvnitř společnosti a management je může kontrolovat a ovlivňovat. Jsou do nich zahrnovány například návratnost investovaného kapitálu, volné cash flow, ekonomický zisk, cash flow na akcii, návratnost majetku, návratnost investic a služby zákazníkům. Při identifikaci value drivers je nejčastěji uplatňována dynamická dekompozice ukazatele EVA, strategická analýza podniku či benchmarking. Metodický aparát pro měření vlivu změny generátorů hodny u dynamické dekompozice ukazatele EVA lze najít v DuPont analýze ukazatelů rentability investovaného kapitálu (logaritmickou, indexovou a přírůstkovou metodou). Při strategické analýze podniku, jejímž cílem je identifikace silných a slabých stránek podniku, jako i možností a hrozeb, je využívána analýza SWOT. Jako generátory hodnoty je ovšem možné použít pouze ty silné nebo slabé stránky podniku, u nichž je možné měřit vliv na hodnotu podniku. S využitím benchmarkingu lze naopak identifikovat ukazatele, ve kterých podnik zaostává a poté se zaměřit na jejich zlepšování a tím i zvyšování hodnoty podniku. Z výše uvedeného je patrné, že ačkoliv je určení value drivers značně subjektivní, je nutné problematice porozumět, protože vhodná identifikace generátorů hodnoty je důležitá pro správné stanovení hodnoty firmy.
Odkazy Periodicals Serven, L., 1999. Shareholder Value. Leadership Excellence., 12:13-14. Books Coopeland, T. a kol., 2005. Valuation: Measuring and managing the value of companies. John Wiley & Sons, New York. 811 pp.
Mařík, M. a kol., 2011. Metody oceňování podniku: Proces ocenění – základní metody a postupy. Ekopress, Praha. 494 pp. Olsen, M. D. a kol, 2008. Strategic management in the hospitality industry. John Wiley & Sons, New York. 358 pp. Other reports and documents Abraham, G., 2010. Business Value Drivers. The Haefele Flanagan Newsletter. [online]. [cit. 201-10-20]. Dostupné z WWW:
Chung, Y. S., 2005. Identification of economic value drivers impacting operational cash flows in the casual theme restaurant industry. Publish dissertation thesis, Virginia Tech University, Virginia. Řežňáková, M., 2010. Finanční řízení podniku v konceptu hodnotového managementu. Publish habilitation thesis, Vysoké učení technické v Brně, Česká republika.