Taneční festival jako motivace k účasti v cestovním ruchu
Bakalářská práce
Nikola Slavíková
Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o. katedra cestovního ruchu
Studijní obor: Management volného času Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Věra Fišerová Datum odevzdání bakalářské práce: 2014-04-24 Datum obhajoby bakalářské práce: E-mail:
[email protected]
Praha 2014
Bachelor´s Dissertation
A dance festival as motivation to promote tourism
Nikola Slavíková
The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Travel and Tourism Studies
Major: Leisure Time Management Thesis Advisor: Mgr. Věra Fišerová Date of Submission: 2014-04-24 Date of Thesis Defense: E-mail:
[email protected]
Prague 2014
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Taneční festival jako motivace k účasti v cestovním ruchu zpracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použila, uvádím v seznamu použitých zdrojů a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná. V souladu s § 47b zákona č. 522/2005 Sb., o vysokých školách v platné znění souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r. o.
………………………………………….. Nikola Slavíková V Praze dne 24. 4. 2014
Ráda bych poděkovala paní Mgr. Věře Fišerové, která mi v průběhu tvorby mé bakalářské práce pomáhala a během společných konzultací metodicky usměrňovala jednotlivé kroky mé práce. Dále bych chtěla poděkovat paní Tereze Slížkové, díky které jsem se seznámila s problematikou organizace a fungování tanečních festivalů. A nakonec děkuji organizátorům tanečních festivalů Prague Kizomba Festival Balumuka a Prague Zouk Congress, kteří mi umožnili provést anketový průzkum a zároveň ochotně odpovídali na mé dotazy.
Abstrakt SLAVÍKOVÁ, Nikola. Taneční festival jako motivace k účasti v cestovním ruch. Bakalářská práce, Vysoká škola hotelová. Praha : 2014. Celkový počet stran 63. Tato práce je zaměřena na vybrané mezinárodní taneční festivaly a na analýzu jejich dopadů na cestovní ruch. Cílem práce je konfrontace tanečních festivalů v České republice a v zahraničí. Zjištění, zda je možné ovlivnit příjezdový cestovní ruch, díky dobré organizaci festivalů a nabídce, která vedle standardních tanečních programů bude obsahovat i programy spojené s cestovním ruchem. Dalším cílem je zjistit, jak významnou úlohu hrají v organizaci festivalů média a sponzoři. V první části práce jsou vymezeny pojmy cestovní ruch, event tourism, volný čas a tanec. Pojem tanec je hlouběji představen ve své historické linii a je zdůvodněn jeho význam pro celou společnost. Druhá část je zaměřena na detailní analýzu vybraných mezinárodních festivalů a vytvoření názorných charakterizujících modelů. Pro analýzu a vzájemné komparace festivalů jsou použity metody expertních rozhovorů, konfrontace a analýzy webových stránek. Dále je v druhé části provedeno anketové šetření, za pomoci kterého je zjištěn zájem účastníků o doprovodné poznávací programy a zájem o destinaci, ve kterém se festival odehrává. Návrhová část obsahuje doporučení a konkrétní návrhy pro realizaci úspěšného tanečního festivalu, odkazujícího na českou kulturu a české památky. Festival s doprovodnými programy by se pro účastníky stal atraktivnější a tím by se i stal mezi ostatními festivaly konkurenceschopnější. Destinace pořádaného festivalu by se zviditelnila a došlo by u ní k nárůstu příjezdového cestovního ruchu. Výzkumem bylo zjištěno, že doprovodné služby spojené s cestovním ruchem v rámci tanečních festivalů v České republice nejsou organizovány. Většina účastníků festivalu tráví v destinaci čas pouze po dobu tanečního programu, přestože by měla zájem v destinaci zůstat déle. Anketové šetření potvrdilo zájem o doprovodné programy spojené s poznáváním města, ve kterém se festival odehrává.
Klíčová slova: Cestovní ruch, doplňkové programy, eventy cestovního ruchu, motivace, tanec, taneční festivaly, volný čas.
Abstract SLAVÍKOVÁ, Nikola. A dance festival as motivation to promote tourism. Bachelor´s Dissertation, Vysoká škola hotelová. Prague : 2014. Total number of pages 63. This piece of work concentrates on selected international dance festivals and on the analysis of their influence of tourist industry. The aim of the work is to confront dance festivals in the Czech Republic and abroad. The second aim is to find out whether it is possible to influence the incoming tourist industry by good festival organization and by an offer of supporting dance programmes linked to tourist industry. The next aim is to find out how crucial is the part of the media and sponsors. The first part of work defines terms tourist industry, event tourism, leisure time and dance. The term dance is introduced in more details from the historical point of view and its importance for the whole society is justified. The second part deals with the detailed analyses of selected international festivals and creation of illustrative models. The methods of expert interviews, confrontation and web-page-analyses have been used for the analyses and mutual festival comparison. The second part also includes a survey which has confirmed the interest of festival fans in supporting tourist programmes and in the festival destination itself. Next part includes a recommendation and concrete plans for the realization of a successful dance festival related to Czech culture and Czech sights. A festival with supporting programmes would become more able to compete among festivals and more attractive for festival fans. The festival destination would get into the centre of attention and the incoming tourist industry would grow. The research has found out that no services linked with tourist industry in relation with Czech Republic dance festivals are organized. Most festival participants spend only the necessary time of performances in the festival place, even though they would like to stay there longer. The survey has confirmed the interest in supporting programmes related to getting around the festival destination.
Key words: Additional programs, dance, dance festivals, event tourism, leisure time, motivation, tourism.
OBSAH ÚVOD .............................................................................................................................. 10 1 Teoreticko-metodologická část ..................................................................................... 12 1.1 Cestovní ruch ......................................................................................................... 12 1.1.1 Definice a vymezení pojmu cestovní ruch ............................................................ 12 1.1.2 Typologie cestovního ruchu................................................................................. 13 1.1.3 Motivace k účasti v cestovním ruchu ................................................................... 14 1.1.3.1 Motivační faktory ............................................................................................. 16 1.2 Volný čas ................................................................................................................ 16 1.2.1 Volný čas a cestovní ruch .................................................................................... 17 1.2.2 Zážitkový cestovní ruch ....................................................................................... 17 1.2.3 Sportovní cestovní ruch ....................................................................................... 18 1.2.4 Event tourism ..................................................................................................... 18 1.2.4.1 Pozitivní dopady eventů na destinaci cestovního ruchu .................................... 19 1.2.4.2 Sportovní eventy .............................................................................................. 20 1.3 Tanec ..................................................................................................................... 20 1.3.1 Historie tance ...................................................................................................... 21 1.3.1.1 Období lovu, rybolovu a sběru (paleolit 40 000 – 10 000 př. n. l.) ..................... 21 1.3.1.2 Lov a sběr spojený s pastevectvím (mezolit 10 000 – 7 000 př. n. l.) ................. 21 1.3.1.3 Zemědělství (neolit, mladší doba kamenná – od 8 000 př. n. l., starověk) ......... 22 1.3.1.4 Tanec ve středověku ........................................................................................ 23 1.3.1.5 Tanec v novověku............................................................................................. 24 1.3.1.5.1 Klasický tanec ................................................................................................ 24 1.3.1.5.2 Moderní výrazový tanec ................................................................................ 24 1.3.2 Tance afroamerického původu ............................................................................ 25 1.3.2.1 Kizomba ........................................................................................................... 27 1.3.3 Tance latinskoamerického původu ...................................................................... 27 1.3.3.1 Salsa ................................................................................................................. 28 1.4 Latinskoamerické taneční festivaly ......................................................................... 29 2
Analytická část ......................................................................................................... 30 2.1 Metodika zhodnocení organizace tanečních festivalů............................................. 30 2.1.1 Cíl zhodnocení organizace tanečních festivalů ..................................................... 30
2.1.2 Pracovní hypotéza ............................................................................................... 30 2.1.3 Použitá metodika zhodnocení ............................................................................. 31 2.1.4 Festival Tanec Praha ............................................................................................ 32 2.1.5 Prague Kizomba Festival Balumuka ..................................................................... 33 2.1.6 Prague Zouk Congress ......................................................................................... 35 2.1.7 Croatian Summer Salsa Festival ........................................................................... 36 2.1.8 Israeli Salsa Congress & Holy Land salsa tour ....................................................... 37 2.2 Přehled předmětu výzkumu - tanečních festivalů - a jeho vyhodnocená kritéria .... 39 2.2.1 Výstupní modely festivalů ................................................................................... 40 2.3 Závěr zhodnocení organizace tanečních festivalů ................................................... 40 2.4 Metodika ke zjištění zájmu o doplňující program ze strany účastníků ..................... 43 2.4.1 Cíl zjištění ............................................................................................................ 43 2.4.2 Pracovní hypotéza ............................................................................................... 43 2.4.3 Použitá metoda průzkumu .................................................................................. 43 2.4.4 Výsledky průzkumu anketového šetření .............................................................. 45 2.4.5 Závěr průzkumu anketového šetření ................................................................... 50 3
Návrhová část .......................................................................................................... 51 3.1. Úvod k návrhové části ........................................................................................... 51 3.2. Návrh tanečního festivalu v Praze – model „D“ ..................................................... 51
ZÁVĚR.............................................................................................................................. 56 LITERATURA .................................................................................................................... 58 PŘÍLOHY .......................................................................................................................... 60
SEZNAM TABULEK A GRAFŮ Tabulka 1 - Přehled předmětu výzkumu a jeho vyhodnocená kritéria .............................. 39 Tabulka 2 - Orientační přehled programu festivalu .......................................................... 54 Tabulka 3 - Zpracování 2. a 3. otázky ankety .................................................................... 63 Graf 1 – Státní příslušnost ............................................................................................... 45 Graf 2 – Návštěvnost festivalů ......................................................................................... 46 Graf 3 – Čas strávený v destinaci festivalu ....................................................................... 47 Graf 4 – Zájem o destinaci hostící festival ........................................................................ 47 Graf 5 – Zájem o doplňkový program............................................................................... 48 Graf 6 – Ochota doplňkovou službu zaplatit .................................................................... 49 Graf 7 – Předmět zájmu ................................................................................................... 49 Graf 8 – Prodloužení pobytu v destinaci .......................................................................... 50
ÚVOD Vše živé je v pohybu. Pohyb nás obklopuje všude, kam se podíváme. Jedná se o funkční projev, o nedílnou součást života. Lidé již od nepaměti napodobují život kolem sebe, ať už se jedná o rostoucí trávu, vítr ve stromech, bouři či divokou zvěř. Tanec se pro ně stal projevem k vyjádření emocí, ztvárnění povahy člověka, svých protivníků či božstva a napodobení životních událostí. Tanec se za uplynulá tisíciletí vyvinul z primitivních zaklínacích, rituálních tanců či tance otroků až na uměleckou profesionální úroveň. S tancem se setkáváme v dnešních divadlech a kulturních programech. Pro některé lidi se stal profesí, pro jiné motivací se vzdělávat a cestovat. Tanec si našel své místo také v cestovním ruchu, lze ho zařadit do sportovního cestovního ruchu. Rozvoj těchto oborů přispívá i k rozvoji tance samotného. V dnešní době lidé nejsou omezeni kvalitou místních lokálních umělců, tanečníků a informovaností pouze z regionu, ve kterém žijí. Stále populárnější je cestovat a získávat osobní zkušenosti z různých koutů světa. Díky médiím, internetu a v neposlední řadě i možnosti cestování je mezinárodní taneční svět otevřen prakticky každému, kdo chce a může cestovat a získávat tak osobní zkušenosti z různých koutů světa. Za tzv. lovem informací cestují jak profesionálové, tak amatérští tanečníci, kteří se chtějí ve svém oboru zdělávat. Díky tomu na dnešním trhu fungují taneční festivaly pořádané po celém světě. Tato zcela mladá forma či odvětví cestovního ruchu se teprve rozvíjí a není nikde popsána. Přestože tato forma cestovního ruchu každoročně přiláká do jednotlivých zemí stovky zahraničních tanečníků, nebývá obvykle podporována ani ze strany Evropské unie ani žádnou turistickou organizací nebo organizací pro místní rozvoj. Jak vyplývá z analýzy dále v textu, toto stále se rozšiřující odvětví cestovního ruchu může mít do budoucna veliký potenciál a mělo by se určitým způsobem podporovat. Je možné vytvořit takový model tanečního festivalu, který bude aspoň částečně podporovat cestovní ruch v určité lokalitě? Lze pořádáním úspěšného tanečního festivalu, či lépe zavedením tradice pravidelného každoročního pořádání takovéhoto festivalu, zviditelnit město či zemi a zvýšit jejich image v zahraničí? Zajímá zahraniční účastníky festivalu pouze taneční program nebo se zajímají i o destinaci, ve které se festival pořádá?
Cílem této práce je na základě provedené analýzy zjistit, jakým způsobem a do jaké míry taneční festivaly mohou ovlivňovat cestovní ruch a zda jsou dostatečnou motivací pro cestování. V zájmu naplnění cíle bakalářské práce je obsah rozdělen do tří částí. Teoretická část je zaměřena na seznámení se základními pojmy cestovního ruchu, s pojmem motivace a volný čas. Osvojení si stručné historie tance a osvětlení proč a za
10
jakých podmínek tanec vznikal. Tato část se opírá o knižní publikace a odbornou literaturu. V druhé čás analytické bude analyzováno pět fungujících tanečních festivalů v České republice i v zahraničí, které jsou atraktivní svým programem a jsou známé nejen doma, ale i ve světě. Je provedena jejich komparativní analýza, seznámení s jejich fungováním a je poukázáno na jejich klady a nedostatky z pohledu organizace a nabídky služeb. Komparativní analýza festivalů je vytvořena na základě konfrontace jejich oficinálních webových stránek a expertních rozhovorů s organizátory těchto festivalu. V druhé polovině analytické části práce je provedeno anketové šetření. Předmětem šetření je zjištění, zda mají účastníci festivalu zájem o jeho hostící destinaci, nebo zda se zajímají pouze o vlastní taneční program. Dále zda se v destinaci festivalu zdržují déle a chtějí poznávat kulturní památky či přírodní krásy země, nebo tráví čas pouze na tanečních lekcích a na programu s tancem spojeným. Na základě výsledků z komparativní analýzy a anketového šetření je navrhnuta modelová situace ideálního tanečního festivalu v Praze. Tento model tanečního festivalu je popsán v třetí - návrhové části bakalářské práce. Bude sloužit pouze jako doporučení a možnost, jak pořádaný taneční festival vytvořit zajímavější, na trhu tanečních festivalů konkurenceschopnější a z pohledu cestovního ruchu přínosnější. Tato část je vypracována na základě předchozí studie ve vlastním zpracování.
11
TANEČNÍ FESTIVAL JAKO MOTIVACE K ÚČASTI V CESTOVNÍM RUCHU 1 Teoreticko-metodologická část
1.1 Cestovní ruch 1.1.1 Definice a vymezení pojmu cestovní ruch Cestovní ruch v dnešní době stále více nabývá na významu. Stává se z něj společenskoekonomický fenomén, který je čím dál, tím více populárnější a důležitější jak pro jednotlivce, tak i pro celou společnost. Každoročně představuje masový pohyb jedinců či skupin, cestujících za rekreací, poznáním nové kultury, poznáváním nových lidí, uspokojováním svých potřeb a za seberealizací. Ve světovém měřítku patří cestovní ruch spolu s obchodem s ropou a automobilovým průmyslem ke třem největším exportním odvětvím. Dnes se již dá se říci, že cestovní ruch se podílí 3 % na hrubém domácím produktu (HDP). (Hesková, 2011, s. 7).
Definovat cestovní ruch není jednoduché. Jedná se o složitý jev, který je těžké zcela slovně obsáhnout. Proto také lze v odborné literatuře nalézt řadu navzájem se lišících definic. Jedním z důvodů různosti definic je chápání cestovního ruchu z více pohledů. Rozlišuje se pohled ekonomický, politický, sociální, technicko-technologický a ekologický. Každé toto prostředí si přirozeně definici upravuje. Dalším důvodem je neustálý a rychlý rozvoj cestovního ruchu. Z toho je zřejmé, že i samotná definice prochází určitým vývojem. První moderní definice byla zaznamenána v roce 1941 Krapfou a Hunzikerem v tomto znění: „Jedná se o souhrn jevů a vztahů, které vyplývají z cestování nebo pohybu osob, přičemž místo pobytu není trvalým místo bydlení a zaměstnání.“ (Ryglová, Burian, Vajčnerová, 2011, s. 18-19). Důležitou organizací pro definování cestovního ruchu a jeho statistické sledování lze považovat Světovou organizaci cestovního ruchu UNWTO (United Nations World Tourism Organization). V roce 1991 po několikaletých jednáních byla na Mezinárodní konferenci v Ottawě organizací UNWTO stanovena oficiální definice cestovního ruchu: „Cestovní ruch je činnost osoby, cestující na přechodnou dobu do místa mimo její běžné životní
12
prostředí, a to na dobu kratší než je stanovena1, přičemž hlavní účel její cesty je jiný než vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě.“ (Attl, Nejdl, 2011, s. 12).
1.1.2 Typologie cestovního ruchu Konkrétní podoby cestovního ruchu uvádí Ing. Pavel Attl, Ph.D. a Ing. Karel Nejdl, CSc. ve své publikaci Turismus I. V první řadě rozlišují formy a druhy cestovního ruchu, kde forma zobrazuje motivaci, proč se účastník účastní na cestovním ruchu a druh ukazuje, kdo se účastní cestovního ruchu a zobrazuje hledisko způsobu realizace. V praktickém životě se druh i forma často prolínají.
Formy cestovního ruchu se rozlišují:
Rekreační cestovní ruch
Kulturně poznávací cestovní ruch
Zdravotně orientovaný cestovní ruch
Cestovní ruch se společenskými motivy
Sportovně orientovaný cestovní ruch
Dobrodružný turismus
Lovecký a rybolovný turismus
Cestovní ruch s profesní motivací
Specificky orientovaný cestovní ruch (Attl, Nejdl, 2011, s. 16-19)
Druhu cestovního ruchu se rozlišují podle:
místa realizace – domácí cestovní ruch, zahraniční cestovní ruch, vnitřní cestovní ruch, národní a mezinárodní cestovní ruch
vztahu k platební bilanci – aktivní a pasivní zahraniční cestovní ruch
délky pobytu - krátkodobý (maximálně 3 přenocování) a dlouhodobý
1
V mezinárodním cestovním ruchu činí tato doba 1 rok, v domácím cestovním ruchu činí tato doba 6 měsíců.
13
(více než 3 přenocování)
účastníků – individuální a kolektivní turismus
věku účastníků – cestovní ruch dětí, rodin s dětmi, cestovní ruch mládeže, osob v produktivním věku a cestovní ruch seniorů
způsobu zabezpečení cesty - organizovaný a neorganizovaný
způsobu financování – komerční (veškeré náklady si hradí účastník sám) sociální (část nákladů hrazena z jiných zdrojů)
charakteru místa pobytu – městský a venkovský turismus, turismus ve střediscích cestovního ruchu a lázeňský turismus
ročního období - letní, zimní, sezónní a mimosezónní turismus
vlivu na životní prostředí – tvrdý (nebere ohled na životní prostředí) a měkký turismus (snaží se snižovat škodlivý dopad na životní prostředí) (2001, s. 19-26)
1.1.3 Motivace k účasti v cestovním ruchu Jak ve své knize uvádějí S. Horner a J. Swarbrooke: „Motivační faktory jsou takové faktory, které vedou lidi k potřebě rekreace nebo dovolené nebo k potřebě různých aktivit provozovaných ve volném čase.“ (Horner, Swarbrooke, 2003, s. 55). Již ve středověku bylo cestování důležité, patřilo k životnímu stylu šlechty, později i k životnímu stylu ostatních bohatých svobodných lidí. Později, ve 13. stol. n. l., se podnikaly zámořské plavby. K historickým mezníkům patří např. výpravy Portugalců v roce 1471, kdy překročili rovník nebo r. 1486, kdy obepluli Mys dobré naděje, dále rok 1498, kdy se Vasco de Gama plavil do Indie. Neméně důležité je zmínit výpravy Španělů, historicky významný rok 1492, kdy byla objevena Amerika Krištofem Kolumbem. Motivací pro tyto objevné cesty bylo zejména rozšiřování obchodu, snaha o zvýšení politického vlivu, ale v neposlední řadě i touha poznávat nové světy. Je zřejmé, že cestování je pro lidstvo důležité již od úplných počátků jeho historie, do dnešní doby se stále zdokonaluje a mění se jeho motivace. Cestování za účelem zejména obchodu nebo vojenské činnosti převládalo až do 19. století. (Hesková a kol. 2011, s. 38-39). Novodobý rozvoj cestovního
14
ruchu úzce souvisí s rozvojem společnosti, průmyslu, rozvojem dopravy, zvyšováním objemu finančních prostředků jedinců a také se zvyšováním množství jejich volného času. I dnes je pro lidi důležité cestovat za obchodem, za výměnou zboží, za potravou, ale navíc vyvstávají další motivační faktory. Lidé cestují za vzděláním, získáváním nových zkušeností nebo za zábavou a kulturou. Vyhledávají aktivity a sporty, které se v místě jejich bydliště provozovat nedají (např. lyžování, surfování, horolezectví apod.), a proto cestují.
Tři základní předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu:
Svoboda pobytu – právo překračovat státní hranice, právo se stěhovat
Fond volného času
Volné finanční prostředky
Jak už bylo zmíněno, z počátku bylo cestování dostupné pouze pro šlechtu a vyšší vrstvu obyvatelstva. Teprve později se stalo běžně přístupné pro obchodníky a představitele průmyslové třídy. Dnes již je do procesu cestování zapojena významná část obyvatelstva. Rozvoj masového cestovního ruchu souvisí mimo jiné se zvyšováním bezpečnosti cestování a zdokonalováním dopravy samotné. Stále více se v této oblasti zvyšuje i úloha dostupnosti informací a role reklamy.
Poměry v cestovním ruchu nejsou stálé. Na příklad není tomu tak dávno, kdy velikou kupní sílu v cestovní ruch zastupovaly severské státy Evropy. Naproti tomu jižní Evropa spíše nabízela ubytovací a stravovací služby návštěvníkům. Dnes se ale situace mění, dokonce největší návštěvnost v mnoha evropských zemích představují právě jihoevropští turisté. Toto je mimo jiné možné díky nárůstu objemu jejich volných finančních prostředků na výdaje spojené s využitím volného času.
Doba jde rychle vpřed a překážkou dalšího rozvoje průmyslu cestovního ruchu se stávají nedokonalé služby, nevyhovující stravování, nedostatečné ubytovací kapacity. Toto se snaží každý úspěšný podnik nepodcenit, snaží se zlepšovat kvalitu svých služeb, rozšiřovat možnosti a pestrost služeb, které mohou klienta co nejvíce uspokojit. Stále častěji se staví hotelové komplexy, kde vedle základních služeb jako ubytování a stravování je klientovi
15
k dispozici plavecký bazén, posilovna, sauna, animační programy, ale i další služby jako např. obchod, kadeřník atd. (Horner, Swarbrooke, 2003, s. 55-57).
1.1.3.1 Motivační faktory Autoři Horner a Swarbrooke člení hlavní motivační faktory k účasti v cestovním ruchu na faktory:
fyzické (relaxace, zdraví, klima, sport)
emocionální (únik, nostalgie, milostný vztah)
kulturní (gastronomie, historické památky)
postavení (exkluzivita, trend)
osobní (návštěva příbuzných, přítele)
osobní rozvoj (získání nových znalostí, učení cizích jazyků)
Na zákazníka může působit více motivačních faktorů, různí zákazníci mají odlišné motivační faktory. (Horner, Swarbrooke, 2003, s. 64). V dnešní době klesá motivace cestovat pouze za návštěvou muzeí a prohlídkou exponátů. Místo toho cestovatelé vyhledávají komplexní zážitek, nebo zájezdy zaměřené na speciální koníčky. Za nové zážitky jsou ochotni platit také více peněz. Navíc stále sílí trend, kdy více a více lidí využívá svůj volný čas k tomu, aby se naučili něčemu novému. Toto vše je pro subjekty, které z turistického ruchu žijí, příležitostí k vytváření a nabízení nových produktů. „V Evropě jsou doslova desetitisíce lidí, kteří využívají svůj volný čas a dovolenou, aby se naučili například malovat, vařit, mluvit cizími jazyky, potápět a řadu dalších dovedností.“ (Horner, Swarbrooke, 2003, s. 88).
1.2 Volný čas Volný čas je velice široký pojem, který je čím dál více zkoumán a dnešní moderní společností je na něj kladen stále větší důraz. V závislosti na růstu ekonomické vyspělosti jednotlivých zemí dochází v posledních desetiletích u velké části jejich obyvatelstva k nárůstu množství volného času na úkor pracovních a jiných činností. Dá se říct, že
16
v ekonomicky vyspělých zemí tvoří volný čas přibližně jednu třetinu dne každého jedince v produktivním věku. Definic volného času je stejně jako u definice cestovního ruchu mnoho. Volný čas lze chápat jako dobu, neboli časový prostor, ve které se jedinec věnuje činnostem, které sám uzná za vhodné podle své svobodné vůle. Nepatří sem žádné povinnosti vůči druhým lidem, ani vůči sobě samému. Taktéž sem nemůžeme zahrnovat spánek, přepravu z místa na místo, nakupování nebo vaření (pokud se nejedná o osobní koníček). Tato doba je určena pro relaxaci, k psychické i fyzické regeneraci, k zábavě a rozvoji osobnosti. (Fišerová, 2008, s. 18).
1.2.1 Volný čas a cestovní ruch Volný čas je velice důležitou a nezbytnou podmínkou cestovního ruchu. V. Fišerová ve své publikaci Volný čas a jeho animace v cestovním ruchu (2008, s. 18) uvádí rozdělení volného času v rámci cestovního ruchu dle tří hledisek. Ekonomické hledisko volného času říká, že zábavní průmysl, jako jsou sportovní organizace, cestovní kanceláře, firmy se sportovním vybavením a oblečením, jsou živy právě z volného času jedinců. Ze sociálního hlediska se zabývá volným časem, jako časem k nacházení a prohlubování mezilidských vztahů. Lidé se obohacují o zvyky, postoje a chování z jiných kultur mimo jiné právě díky volnému času investovanému do cestování a poznávání. Podle třetího politického hlediska by stát měl vhodným způsobem podporovat organizace, které vytvářejí programy pro volný čas. Měl by podporovat podnikání v této činnosti a také se snažit vytvořit vhodné a atraktivní prostředí pro turisty, kteří se rozhodnou svůj volný čas trávit právě v České republice. Takováto podpora přispívá k přílivu finančních prostředků, zvyšování zaměstnanosti místního obyvatelstva, k rozvoji místní infrastruktury a tím obecně k celkovému rozvoji.
1.2.2 Zážitkový cestovní ruch Zážitkový cestovní ruch (neboli anglicky hedonic tourism) je specifická forma cestovního ruchu. Vyhledávají ho lidé, kteří touží po zážitcích odlišných od jejich všedního života.
17
Chtějí na své dovolené zažít dobrodružství, adrenalin nebo jednoduše vyzkoušet něco nového. Pod toho odvětví cestovního ruchu spadá gurmánský, adrenalinový, sportovní, meditační, gamblerský, kosmický a virtuální cestovní ruch. (Fišerová, 2008, s. 32).
1.2.3 Sportovní cestovní ruch Příznivce tohoto druhu cestovního ruchu lze rozdělit na aktivní a pasivní sportovce. Pasivním sportovcem je divák, který si nenechá ujít návštěvu sportovních zápasů, olympijských her, či dostihů. Naproti tomu aktivní sportovec je ten, který sám vykonává sportovní výkon, ať už příležitostně, rekreačně nebo vrcholově. Sport je motivací k navštěvování nových míst, měst a zemí. Zejména v posledních letech tento druh cestovního ruchu získává na popularitě. Možná příčina spočívá v nárůstu tzv. „sedavých zaměstnání“ a zvyšování stresu v dnešním uspěchaném životním stylu. Zejména u mladé a střední generace se právě sport stává fenoménem současné doby. Lidé si s jeho pomocí chtějí zlepšit svou zdravotní, tělesnou i duševní kondici. S tímto úměrně roste zájem o sportovní cestovní ruch. K nejčastějšímu spojení sportu s cestovním ruchem dochází u cykloturistiky, lyžování, vodních sportů či pěší turistiky. V poslední době na popularitě získává také golf. Sport přináší prožitek z fyzické aktivity a cestovní ruch přináší kulturní prožitek z místa. Spojení těchto dvou pojmů nám dává krásnou srozumitelnou koncepci sportovního cestovního ruchu. (Fišerová, 2008, s. 40-41).
1.2.4 Event tourism Události v cestovním ruchu (Event tourism) názorně vystihuje definice od H. Kotíkové a E. Schwartzhoffové: „Event tourism můžeme definovat jako systematické plánování a rozvoj faktorů budujících image atraktivit a destinací. Tržní segment zahrnuje účastníky cestovního ruchu, kteří cestují, aby navštívili určitou událost, nebo kteří mohou být motivováni k návštěvě určité události mimo domov“, nebo také jako „…jedinečné, dočasné, speciálně naplánované, řízené a organizačně zabezpečené akce nebo události s dopadem na cestovní ruch.“ (2008, s. 10, 16).
18
Eventy se rozdělují zejména podle:
obsahu zaměření
cílové skupiny
místa
velikosti
podle pořadatelského subjektu
významu
doby trvání (2008, s. 10-13)
Z pohledu této práce je významné obsahové zaměření, kdy se rozlišují eventy na kulturní, sportovní, eventy zaměřené na místní zvyky, tradice, historii, mýty a legendy, dále eventy společenské a zábavné, náboženské, specifické a ostatní. Organizování událostí v cestovním ruchu může mít více podob. Za prvé jsou to takové eventy, které jsou určeny na propagaci konkrétní organizace cestovního ruchu a jejich produktů. Jedná se například o akce gastronomické, ochutnávky či degustace, zájezdy cestovních kanceláří, prezentace na výstavách a veletrzích. Za druhé jsou to události propagující danou destinaci cestovního ruchu a ne pouze jednu konkrétní firmu. Sem patří slavnosti, festivaly, street show atd. Jako dalším motivem události je syntéza sloučení propagace destinace a podpoření image firmy. Poslední možností je využití služeb cestovního ruchu k zinscenování zážitků jednotlivými společnostmi pro vlastní propagaci. Jsou to např. zájezdy, nadstandardní gastronomické služby nebo pořádané eventy v horských sportovních střediscích, lázních atd. (Kotíková, Schwartzhoffové, 2008, s. 15).
1.2.4.1 Pozitivní dopady eventů na destinaci cestovního ruchu Díky eventům v cestovním ruchu dochází ke zvyšování návštěvnosti destinace a zlepšení její image. Zvyšování návštěvnosti se nevztahuje pouze na účast konkrétního eventu, ale často vyvolává i budoucí návštěvnost. Důležité je, že se eventy mohou v daném místě konat mimo hlavní turistickou sezonu, tedy rozvíjí mimosezonní cestovní ruch. Díky mimořádným a pravidelně se opakujícím eventům se zvyšuje image destinace a také
19
informovanost potenciálních turistů o ní. Navíc megaeventy2 tlačí na zlepšení infrastruktury, zvyšování a zkvalitňování ubytovacích i stravovacích kapacit a často přitahují zájem médií.
1.2.4.2 Sportovní eventy Sportovní event je systematicky plánovaná událost se sportovní náplní. Tyto eventy jsou často velice úzce spjaty s médii. Pokud mají o danou událost média zájem, je větší pravděpodobnost získání kvalitních sponzorů, kteří finančně pomáhají při organizaci této akce. Proto jsou také média na všech sportovních eventech velice kladně vítána. Sportovní eveny jsou velice rozmanité, a to nikoli pouze kvůli rozmanitosti sportů, ale také díky velikosti a variabilitě těchto eventů. Mohou mít celosvětový význam, sjíždějí se na ně veliké počty sportovců i diváků. Říká se jim velké sportovní akce či mega akce. Těmto událostem často předchází profesionální příprava, organizace a často i vybudování potřebné infrastruktury. Pak se samozřejmě pořádají akce menší, lokální, pravidelné i nepravidelné. Organizují se eventy orientované na návštěvníky a naopak eventy orientované na účastníky, například maratónský běh, pochod Praha - Prčice atd. Pro cestovní ruch jsou významné akce, které se dlouhodobě pojí s určitým místem. K takovým patří např. tenisový turnaj ve Wimbledonu, dostihy Velká cena v Liverpoolu apod. (Kotíková, Schwartzhoffová, 2008, s. 21).
1.3 Tanec Tanec provází člověka již od nepaměti. Pohyb najdeme všude kolem nás, hýbe se tráva, stromy, ptáci i zvířata. Je jednou z jejich základních přirozeností. Pohyb člověka není nic jiného, jedná se o projev funkční, tedy přirozenou součást života. Všechno pohybující se může být impulzem k napodobení. Je to forma výrazu konfrontace člověka s bytím. Člověk různými pohyby nejprve znázorňoval lov zvěře, obstarávání potravy nebo vyhranou bitvu. Hypotézy z první poloviny 20. století říkají, že ve velmi nebezpečných situacích lidé
2
Veliké masivní akce – např. Olympijské hry nebo mistrovství světa ve světově populárních sportech.
20
v dávné minulosti využívali pro dosažení úspěchu magii. Používali určitá zaklínadla, předměty nebo činnosti. Díky imitativní magii nahrazovali skutečnost nápodobou a znázorňováním (např. zobrazením zvířete získávali nad ním moc a tím ho mohli také ovládnout a ulovit). Prapůvodní magii lidé vytvářeli také výtvarným uměním a tancem. Spojení těchto dvou magických umění dokládá např. kresba napůl lidského, napůl zvířecího
„čaroděje“,
který
tančí
v jeskyni
Trois
Freres
v Pyrenejích.
Ve
francouzském Dordogne jsou na jeskynních malbách zobrazeni „čertíci v Teyjutu“, zachycení v jednotlivých fázích tanečních skoků. V oblasti italského městečka Cogulo byla nalezena vyobrazení osmi žen tančících břišní tance. (Dosedlová, 2012, s. 19). Tyto a mnohé další nálezy v různých koutech světa dokazují, že tanec provází lidstvo již od nepaměti. Pomocí něj lidé vyjadřovali emoce, ale také uctívali určité roční období, životní symboliku a události, jako např. narození dítěte, svatbu či úmrtí blízké osoby.
1.3.1 Historie tance 1.3.1.1 Období lovu, rybolovu a sběru (paleolit 40 000 – 10 000 př. n. l.) Taneční historička Prudhommeau (1986) definuje tanec tohoto období jako druh uměleckého výrazu, vázaný na základní potřebu života na úrovni obživy. Nesmírně důležitou součástí lovu je právě tanec, který má magický charakter. Historička rozlišuje tanec napodobující zvíře, tanec napodobující smrt zvířete a tanec se zbraní, který přímo napodobuje boj. Cílem tohoto tanečního projevuje je, aby se zvíře objevilo, aby zemřelo a aby byly zbraně k jeho ulovení účinné. Po samotném lovu příslušníci kmene tančí jen málokdy. Nejedná se o náboženskou magii, tedy nejedná se o zprostředkování kontaktu s božstvem. (Dosedlová, 2012, s. 21).
1.3.1.2 Lov a sběr spojený s pastevectvím (mezolit 10 000 – 7 000 př. n. l.) V době mezolitu dochází k domestikaci zvířat. Lidé je začínají cíleně chovat a kočují s nimi za pastvou. Kmeny se často setkávají na svých cestách a dochází mezi nimi k boji o teritorium, dobytek a potravu. Pokřik a divoké poskoky do rytmu uvádějí pastevce do
21
tzv. transu a touhy po zápase. Po boji pak pastevci tančí, aby se vyhnuli pomstě mrtvých. Tyto tance se u některých kmenů prérijních indiánů dochovaly ze starověku až do dnešní moderní doby. Asi každý zná pověsti o čarovné moci totemových tanců, které byly objeveny u původních domorodců v Severní Americe při její kolonizaci bílými osadníky. Totem zde představoval původ rodu kmene, ať už se jednalo o nějaké zvíře nebo rostlinu, o Slunce či Měsíc. V mezolitu byl velice důležitý tzv. Sluneční tanec, podporující identitu kmene. Lidé věřili na vyčerpatelnost vesmírné energie, kterou je zapotřebí celoročně doplňovat tancem. Tento tanec byl brán jako očistný a léčebný. Dalším důležitým tancem byl tanec Velkého ducha, který měl zabránit katastrofě v podobě zemětřesení. Důležitou osobou kmene byl šaman, který mimo jiné zastával pozici lékaře, kněze a mystika. Často byl, díky své schopnosti aktivně ovládat stav transu, také jednou z ústředních postav při společném tanci příslušníků kmene. (Dosedlová, 2012, s. 22-25)
1.3.1.3 Zemědělství (neolit, mladší doba kamenná – od 8 000 př. n. l., starověk) V mladší době kamenné lidé přestali kočovat za potravou. Nebyli závislí na lovu a stále čerstvých pastvinách, naučili se potravu pro sebe a svá stáda sami pěstovat. Základem jejich obživy se stalo zemědělství. Svůj tanec ale kmeny neopustily. Spojovaly ho s významnými událostmi života, jako jsou narození dítěte, přijetí dítěte mezi dospělé, svatba či smrt a také s počasím. Pomocí tance deště nebo tance na počest Slunce si lidé zajišťovali dobré podmínky pro dobrou úrodu. Tancem také ztvárňovali přípravu terénu, setí, rašení rostlin, sklizeň atd.
Tanci se lidé věnovali i ve středověku. Zde se již objevovaly známky tance náboženského, který hrál v tehdejší společnosti velikou roli. Pro zábavu faraona a dvora ve středověkém Egyptě tančily ženy i muži přivezení z Núbie. Ženy tančily nečastěji břišní tance. Oslavy tancem byly spíše kolektivní, tanec párový zatím nebyl běžný. (Dosedlová, 2012, s. 26, 34).
22
1.3.1.4 Tanec ve středověku Ve středověku tanec prošel regresí. Lidé necestovali, nesnažili se o různorodou aktivitu, byli připoutáni k půdě na feudálním panství. Jejich život měl přísná pravidla. Ani šlechta do 10. století netančila. Svůj čas trávila ve válkách a vytvářením jejich strategií. Tanec byl naopak považován za aktivitu proti bohu. Nejstarší středověké tance jsou tančeny v kruhu s malými úkroky vpravo a vlevo. V Čechách se žádné středověké tance nedochovaly. Z této doby se zachoval pouze tanec zvaný jihoslovanské kolo nebo jemu podobný ruský chorovod či běloruský korvod. Roku 622 církev tanec při obřadech a průvodech za zpěvu náboženské hymny přestala trpět a koncil dokonce vyhlásil, že toto obřady jsou předkřesťanské a hříšné. J. Dosedlová uvádí dva hlavní důvody, pro které církev nemohla tanec přijmout: 1. „Byl pro ni nepřijatelný sexuální náboj a násilí dionýských svátků v době úpadkového Říma. 2. Do systému přísně vybudované hierarchie církve a jejích dogmat nemohl zapadat transový tanec jako prostředek přímého kontaktu věřícího s bohem.“ (2012, s. 55).
Církev bojovala proti účasti kněží na tanečních obřadech, o kterých jsou písemné záznamy již ve 14. století. Zpočátku brojila i proti slavnostem původně pohanského původu, ve kterých hrál tanec významnou roli, jako byl např. masopust a svatojánské tance. I přes odpor církve existovaly křesťanské náboženské tance. Ve 12. až 14. století se začal rozvíjet dvorský tanec. Často se jednalo o párový tanec zobrazující hru lásky za doprovodu hudby. Selské tance se často odlišovaly podle vesnice, ve které se tančily, dvorský tanec se však velice rychle ustálil v jednu formu s určitou hudbou. Lidé místo oslavy radosti tančili také v dobách morových epidemií. Když v polovině 14. stol. zachvátila velkou část Evropy morová epidemie, vznikaly s touto situací spojené tance, jako např. tanec smrti (la danse macbre). V Itálii se ve středověku konal ceremoniál zvaný tarantismus (věřilo se, že když někoho kousla tarantule, bylo zapotřebí vykonat
23
rituál kultu sv. Pavla). Jednalo se o deseti denní ceremoniál, během kterého se do tance a barevné ceremoniální výzdoby zapojila celá vesnice. 18. století již můžeme nazývat jako stoletím tance. Tanec již není považován pouze za kratochvíli, ale začíná být chápán jako součást vzdělání. Dokonce někteří následníci trůnu, jako Ludvík XIII. a Ludvík XIV. byli před svým dvorem vystavováni neobvyklé zkoušce. Tančili, aby dokázali své fyzické a psychické zdraví, vnímání hudby, orientaci v prostoru a schopnost zapamatovat si složité figury. Král Ludvík XIV., zvaný též Král Slunce, dokonce roku 1661 založil první profesionální Královskou taneční akademii. (2012, s. 61).
1.3.1.5 Tanec v novověku 1.3.1.5.1 Klasický tanec Od dob Ludvíka XIV. došlo k prudkému rozvoji taneční baletní techniky. Snahou jak tanečníků, tak skladatelů a hudebníků bylo spojit tanec na jevišti s dějem. Důležitou osobou pro novodobou uměleckou disciplínu, balet, se stal Jean Georges Noverre (1727 – 1810). Podařilo se mu oddělit tanec od opery a umožnil tak vznik samotného večerního představení - baletu. Kostýmy byly jiné, než jaké známe i dnes. Byly o polodlouhé splývavé sukně a trikoty šité bez ramen. Později z Itálie přišel nový typ baletní sukně – byla krátká, vyztužená, horizontálně stojící, k tomu baletní saténové piškotky s vyztuženou špičkou, tzv. špičky. Historicky důležitá byla francouzská, italská a ruská škola klasického tance (Burian, 1971). Pro tanec byly charakteristické extrémně náročné fyzické výkony, akrobacie a obtížné choreografie. Taneční projev pomalu ale jistě ztrácel výraz a hlubší myšlenku. Děj zdůrazňoval hierarchii zúčastněných osob, soustřeďoval se na dvorskou etiketu.
1.3.1.5.2 Moderní výrazový tanec Za zakladatelku moderního výrazového tance je považována Isadora Duncanová (1878 – 1927). Sama v své knize Tanec (1947, s. 17) píše: „Tanec není, jak se někteří snaží věřit, soubor kroků víceméně libovolných, jež jsou výsledkem mechanických kombinací a
24
jež, mají-li užitečně sloužit k technickým cvičením, neměly by si činit nárok na to, tvořit umění, ježto jsou jen prostředkem, a ne cílem… Nikdy jsem neviděla vyobrazené bytosti, které by kráčely po špičkách prstů a zvedaly při tom nohu nad hlavu… Ostatně pohyby se nevynalézají, nýbrž se objevují, tak jako se v hudbě harmonie objevily a nevynalezly.“ V moderním výrazovém tanci se již upouští od akrobatické náročnosti prvku a krokových variací. Široké rozsahy vykopnutých nohou nahradil důraz na jemnosti, procítěnost, smyslnost, střídání napětí a uvolnění těla a snaha o maximalizaci exprese a vyjádření děje. Velké množství škol vzniklo ve 20. století. Důležitými osobnostmi, které přispěly k chodu těchto škol, byli nebo ještě stále jsou Martha Grahamová, Rudolf von Laban, Doris Humpreyová, Merce Cunningham, José Limon, Alvin Ailey, Pina Bauschová, Maurice Béjart, Jiří Kylián a další. U nás to byly tanečnice Jarmila Krὅschlová, Milča Mayerová či Jarmila Jeřábková. (Dosedlová, 2012, s. 67).
Na dnešní taneční scéně působí více forem uměleckého tance. Vedle tance moderního a postmoderního, tj. žánrů, který stále nenašly své pohybové hranice a nadále rozšiřují svůj repertoár možností, se setkáváme i s tancem klasickým, který přes svou již třistaletou existenci stále neztratil své fanoušky. Stále očarovává diváky svou lehkostí a výbornou technikou.
1.3.2 Tance afroamerického původu K porozumění afroamerických tanců je zapotřebí se seznámit s jejich kořeny. Jak se k nám tento styl dostal? Jaké potíže domorodci původem z Afriky museli podstoupit, aby si svůj tanec zachovali? Evropané se s africkým tancem poprvé seznámili již koncem 15. století. Do Evropy se ale tento tanec dostal přes Ameriku a až o 300 let později. První zmínky o africkém tanci byly zaznamenány portugalskými námořníky a vojáky při kolonizaci domorodých královských říší Konga a Angoly. Zde byly tanec a hudba středobodem tehdejšího života. Na přelomu 16. a 17. století kolonizátoři zcela záměrně ničili africkou kulturu a tanec. Misionáři věděli, že dokud Afričané mohou tančit, mají velikou moc a víru. Právě díky tomu byli kolonizátoři zcela proti „černému“ tanci.
25
Celá africká kultura se opírá o tanec a s ním spojenou hudbu. Tancem domorodci oslavují svátky i úspěchy. Díky němu se dostávají do vyšších duchovních sfér, až do extáze. Pro Evropana jsou toto vzrušení a pocity extáze jen těžko poznatelné. Tanečníci při tanci používají a aktivují části těla, které u evropských tanců vůbec nepřipadaly v úvahu. Jedná se o pohyby hlavy, hrudníku, ramen a především pánve. Jazzový tanec, pocházející z tance afrického, je dnes velikým přínosem světové kultury, přestože, jak tvrdí R. Balaš ve svém díle Tanec 20. století, byl jazzový tanec („africký černý tanec“) po staletí neprávem opovrhován. Nezřídka se vyskytovaly názory, že africký tanec je jen primitivní napodobenina evropských tanců. Dodnes jsou některé afroamerické tance mylně brány za tance „čistě evropské“. Africký tanec, přestože se to Evropané snažili vyvrátit, má přesně danou techniku. Tančí se jak jednotlivě, ve skupinách, tak i v párech. Velice rozšířené jsou tzv. frontální tance, kde dívky a chlapci tančí proti sobě, dále tance kruhové a párové. Při párovém tanci se dvojice nemusí zákonitě držet. V době otrokářství byl pro Afroameričany tanec velmi důležitý. Pomáhal jim zapomenout jejich těžký úděl a smutek. Afričani zpívali při sklizni bavlny a na třtinových plantážích. Z biblických příběhů a náboženských písní se staly písně o lepším životě, který je čeká po smrti, o jejich útisku, smutku, vzdoru a lásce. Otrokáři jim většinou kmenové jazyky, tance, hudbu a uctívání jejich božstev zakázali. Ale ne všude měli černošští otroci podmínky stejné. V některých jižních státech Ameriky měli otroci tzv. Sobotní taneční noci, kdy jim bylo dovoleno se bavit tancem. V New Orleansu se dokonce pro Afroameričany pořádaly bály. (Zde se také díky přílivu části populace z Latinské Ameriky, Haiti a Kuby a jejímu smísení s domácími Afroameričany vytvořila významná svébytná hudební tradice.) V období 1820 až 1864 docházelo k velikým změnám ve vnímání černošského tance. Bílí umělci začínali přebírat africké taneční styly, barvili si obličej na černo a vystupovali před bílým obecenstvem. Těmto „černým“ a odvážným bělochům se říkalo minstrels. Byli to první umělci, kteří objevovali jedinečnost afrického tanečního umění a přibližovali tak lidem jejich tradiční kulturu. Tím začínala historie jazzového tance. Později, po ukončení občanské války Severu proti Jihu a po zrušení otroctví, se začaly tance, dříve pojmenované „bílými“ jmény, pojmenovávat jmény „černošskými“. Z této doby je možné jmenovat Funky Bull, což je jeden z nejstarších dodnes dochovaných tanců. Tanec se vyvíjel dál, ve 20. století vznikl tanec music hall. Ten se dá přirovnat k evropskému kabaretu. (Balaš, 2002 s. 21-26).
26
Závěrem se dá konstatovat, že afroamerický tanec, vycházející z původních bojových, loveckých, či zemědělských podob, se dnes dostal přes společenské tance v zábavních podnicích, až na jeviště muzikálových scén, do filmu či televize.
1.3.2.1 Kizomba Kizomba je smyslný, ale zároveň hravý tanec pocházející z africké Angoly. Jedná se o taneční styl poměrně mladý, vznikl v 80. letech 20. století. Jeho název byl odvozen z původního jazyka kimbundo, což v překladu znamená párty. Tento tanec nechyběl na žádné slavnostní události, obřadu či pouhé rodinné sešlosti. Pro svůj moderní rytmus si získal velikou popularitu nejen v Angole. Kizomba se tančí v páru. Je velice ovlivněna dalším angolským tancem - sembou, který je však krokově náročnější, variabilnější a o dost rychlejší. Dalším ovlivňujícím tančením stylem je sólový tanec kuduro. I tento moderní tanec se dnes objevuje v řadě tanečních klubů po celé Evropě. Je to velice energický tanec vycházející z angolské kultury. S vtipem a nadsázkou imituje pohyby rutinních činností, sportů, povinností či angolských celebrit. Hudební vyjádření tohoto nespoutaného tance silně připomíná house music. Vlivem světové moderní elektronické hudby se často můžeme setkat s hudebním stylem afrohouse.
1.3.3 Tance latinskoamerického původu V době vývoje afroamerických tanců na území Střední a Jižní Ameriky se rozvijí další taneční proud, tzv. latinskoamerické tance. Tyto dva proudy se vzájemně prolínaly a
ovlivňovaly,
přesto
jsou
pohybově
a
hudebně
odlišné.
Celkový
rozvoj
latinskoamerického tanečního proudu byl daleko volnější a svobodnější. Díky dnešním velkolepým karnevalům jako je Samba Carneval v brazilském Rio de Janeiro nebo kubánský karneval v Havaně si Latinská Amerika zachovává svůj původní folklór. Na počátku 18. století byl jejich velkou inspirací španělský lidový tanec. Začalo se zde tančit bolero, tanec, který je také považován za jeden z nejstarších latinskoamerických tanců. Pro svou nadčasovost se udrželo ve své podobě dodnes a inspirovalo skladatele vážné hudby, jako např. Maurice Ravela, tak i skladatele hudby rockové, např. skupinu
27
Colosseum3. Latinskoamerické tance a hudba pronikaly do Severní Ameriky a Evropy od počátku 20. století. Populárním tancem bylo argentinské tango, později rumba, samba nebo carioca. Ve 40. a 50. letech se pak začaly objevovat tance mambo a cha-cha-cha ovlivněné afrokubánským jazzem. V 60. letech dále brazilská bossa nova, v 70. letech afrokubánská salsa a v letech 80. brazilská lambada. Většina z těchto tanců se dostávala do Evropy přes Anglii s anglickými „úpravami“ od londýnských tanečních mistrů. Později ale, díky filmům a tanečním klipům, se evropské mládeži otevřela přímá cesta k těmto zámořským tancům. V souvislosti
s pronikáním
afrických
a
latinskoamerických
tanečních
vlivů
na
severoamerickou a později i na evropskou hudební a taneční scénu se můžeme setkat s pojmem afro-cuban jazz. Tento taneční styl, který je výsledkem jejich vzájemného prolínání v kombinaci s jazzem, nastartoval latinskoamerický taneční a hudební trend. (Baleš, 2002, s. 28-30). Dalším důležitým objevujícím se pojmem je pojem latin. Sem se řadí všechny hudební styly s rodištěm v Latinské Americe od úplných počátků až do dnešní doby. Patří sem hudba z Argentiny, Brazílie, Kuby, Jamajky, Chile, Mexika a Trinidadu. Oproti tomu pojem latin dance je označení pro latinskou taneční hudbu od tanga, přes brazilskou taneční hudbu až po hudbu kubánskou. V důsledku prolínání hudebních stylů vznikaly řady nových tanečních trendů jako swingový jazz, přidáním populární hudby pak latin pop, dále latin rock, latin soul či latin rap. S nástupem každého latinskoamerického tance se tanečníci navracejí zpět do párového držení, které je pro tyto tance typické. (Baleš, 2002, s. 32).
1.3.3.1 Salsa Salsa je jedním z nejtemperamentnějších a nejdynamičtějších afrokubánských hudebních a tanečních stylů. Vznikla vzájemným ovlivňováním kubánské a americké hudby ve 40. letech 20. století. V této době v Latinské Americe odstartovala vlna různých hudebních žánrů jako kolumbijská cumbia, portorikánská plenas, dominikánská bachata a merengue. V důsledku politické izolace Kuby ve 2. polovině 20. století se latinská hudba rozvíjela zejména díky portorikánským hudebníkům. Později v 80. letech, podobně jako tomu bylo s jinými tanečními proudy, se i salsa v New Yorku a na Floridě přizpůsobila
3
Britská progresivní jazz-rocková skupina z roku 1968
28
tehdejší době a získala na vysoké popularitě. Spojením s elektronickou hudbou vznikl moderní taneční trend Nu Yorican Soul. V dnešní době se salsa tančí téměř po celém světě. Jedná se o specifický hudební styl typický svou bohatostí na hudební nástroje, hravostí s rytmem a vysokým temperamentem. Salsa je, jak napovídá její název, „omáčkou“ složenou z více hudebních a tanečních žánrů celé Latinské Ameriky. Právě díky tomu je tak zajímavá a mimořádně oblíbená. Na každém ostrově v Karibiku či v americkém velkoměstě si zatančíte salsu s troškou jiného „koření“ nebo s jiným počítáním kroků (timingem). V dnešní době je nejrozšířenější kubánská salsa, New Yourk style salsa, portorikánská salsa a mambo. (Baleš, 2002, s. 35)
1.4 Latinskoamerické taneční festivaly Festivaly zaměřené na latinskoamerické tance jsou dnes velice populární. Jak je uvedeno v kapitole 1.3.3.1, v dnešní době patří právě salsa mezi nejpopulárnější párové tance Latinské Ameriky po celém světě. Tento jedinečný temperamentní taneční styl si proto vyžádal také své mezinárodní festivaly. Jak říká jeden ze současných „patronů“ salsy, uznávaný londýnský učitel na mezinárodní úrovni, Supermario: „Salsa je jediným mezinárodním jazykem světa.“ Supermario tím chce říct: nevadí, že jste např. v Paříži a neumíte francouzsky, stačí, že umíte tančit a najdete si spoustu kamarádů a užijete spousty zábavy. Tancem se domluvíme všude. Nadšenci, ať už salsy nebo jiného latinskoamerického tance, cestují po celém světě a navštěvují taneční festivaly. Zde se v rámci tanečních lekcí (workshopů) učí nové figury od svých oblíbených tanečních mistrů a na tanečních večerech (party) porovnávají své taneční schopnosti s ostatními účastníky festivalu. Proto je možné tuto aktivitu také zařadit do sportovního cestovního ruchu. Na mezinárodních webových stránkách www.salsacongress.com lze nalézt neustále se aktualizující seznam destinací, kde je ten který týden možné tančit salsu či jiný latinskoamerický tanec. V České republice salsa festivaly mají svou tradici od roku 2001, kdy se pořádal 1. mezinárodní Bacardi Salsa festival v Praze pod vedením manželů Michaela a Daniely Sejkorových. V dnešní době se u nás každoročně koná zhruba pět úspěšně fungujících festivalů zaměřených na latinskoamerické tance.
29
2
Analytická část
V této práci jsou použity dvě metody šetření. V první části, při analýze tanečních festivalů na trhu a vzájemném porovnávání vlivu festivalů na cestovní ruch, se metodika opírá o řízený expertní či telefonický rozhovor, dále o konfrontace a analýzu oficiálních webových stránek festivalů. V části druhé, ke zjištění případného zájmu účastníků o rozšířený program festivalu a o samotnou destinaci hostící taneční festival, je použito anketové šetření.
2.1 Metodika zhodnocení organizace tanečních festivalů
2.1.1 Cíl zhodnocení organizace tanečních festivalů Cílem řízených rozhovorů a komparativních analýz fungování tanečních festivalů je zhodnotit a specifikovat jejich funkci, organizaci a obsahovou náplň. Podle toho, jak festivaly fungují a co nabízejí, vytvořit modely, které budou dále analyzovány a porovnávány, a zjistit, jaký vliv a přínos mají na cestovní ruch. Dalším cílem je zjistit, zda jsou festivaly úspěšné a konkurence schopné.
2.1.2 Pracovní hypotéza Taneční festivaly fungují po celém světě. Jednotlivé festivaly se navzájem předbíhají ve své atraktivitě. Snaží se získat co nejvíce zahraničních návštěvníků a tím se zviditelnit nejen ve své domovské zemi, ale i v zahraničí. Vlivem tlaku veliké konkurence se festivaly neustále vyvíjí, zvyšují svou prestiž a rozšiřují svůj program. Některé jsou přínosem pro cestovní ruch více, jiné méně. Proč se některé festivaly stávají motivem pro poznávací dovolené a jiné jsou pouze prostředkem k nabytí tanečního vzdělání?
30
2.1.3 Použitá metodika zhodnocení Předmětem zhodnocení a porovnávání jsou největší a nejvýznamnější taneční festivaly na území České republiky a vybrané populární fungující festivaly v zahraničí.
Předmětem výzkumu:
Tanec Praha -
taneční festival pořádaný v Praze a jiných městech ČR
-
zdroj: konfrontace a analýza webových stránek (Tanec Praha [online]. 2014 [cit. 2014-04-15]. Dostupné z: http://www.tanecpraha.cz/news/index/mn/22/page/44), telefonický rozhovor
Prague Kizomba Festival Balumuka -
pražský taneční festival zaměřený na angolské tance
-
zdroj: expertní rozhovor s manažerkou festivalu Terezou Slížkovou, konfrontace a analýza webových stránek (Prague kizomba festival [online]. 2014 [cit. 2014-04-15]. Dostupné z: http://balumuka.cz/)
Prague Zouk Congress -
taneční festival pořádaný v Praze se zaměřením na brazilské tance
-
zdroj: expertní rozhovor s organizátorem festivalu Carlosem Da Silvou, konfrontace a analýza webových stránek (Prague Zouk Congress [online]. 2013 [cit. 2014-04-15]. Dostupné z: http://www.praguezoukcongress.com/)
Croatian Summer Salsa festival -
salsový taneční festival pořádaný v Rovinji
-
zdroj: konfrontace a analýza webových stránek (Croatian Summer Salsa Festival [online]. 2013 [cit. 2014-04-15]. Dostupné z: http://www.crosalsafestival.com/), elektronický rozhovor
Israeli Salsa Congress -
salsa festival pořádaný v Eilat v Izraeli
-
zdroj: konfrontace a analýza webových stránek (Israeli Salsa
31
Congress
[online].
2013
[cit.
http://www.medsalsacongress.com/),
2014-04-15].
Dostupné
elektronický
z:
rozhovor
(e-mailová korespondence)
Použitá kritéria zkoumání:
místo konání
délka trvání
program
program s odkazem na cestovní ruch
počet účastníků
poměr zahraničních hostů a hostů žijících v zemi konání festivalu
sponzoři
mediální podpora
Zhodnocení organizace tanečních festivalů 2.1.4 Festival Tanec Praha Hlavním sídlem festivalu, jak už název napovídá, je Praha. Díky nárůstu zájmu partnerů se v roce 2014 bude festival konat v 6-ti až 12-ti dalších městech ČR. Tato města jsou zvolena každým rokem jiná. Přestavení se konají jak v menších divadlech, kde mají diváci blízký kontakt s umělci (příkladem je malá scéna divadla Ponec v Praze na Žižkově), tak i na velkých scénách s kapacitou nad 1000 míst. Festival trvá 1 měsíc. Aktuální ročník se bude konat od 26. května až do 27. června.
Taneční festival Tanec Praha je mezinárodní festival současného tance a pohybového divadla. Jak samotní organizátoři festivalu tvrdí: „Tanec Praha je každoročním vrcholem sezóny.“ (tanecpraha.cz/page/show/id/164/mn/22/page/164). Tento rok v květnu se bude Tanec Praha pyšnit již 26. rokem konání. Má jednoznačně dlouhou tradici, marketing a komunikace se zákazníky jsou propracovány do nejmenších detailů. Posláním festivalu je ukázat divákům vše o tanci, snaží se představit aktuální taneční trendy, snaží se zaujmout
32
jak profesní tanečníky, tak i laickou veřejnost. Ve své programové řadě, kterou organizátoři nazývají „Evropská taneční laboratoř“, srovnávají světovou tvorbu s tvorbou místních umělců. Tato událost každoročně zve do ČR světové špičky tanečního světa, jako jsou Martha Graham (USA), Merce Cunninghamen (USA), Bill T. Jonese (USA), Maguy Marin (Fr.) či taneční soubory Cloud Gate Dance Theatre z Tchaj-wanu nebo Companía Nacionál de Danza ze Španělska a mnohé další. Díky tomu se setkávají naši umělci se světovými tanečními velikány, což je také jedním ze záměru celého projektu. Program je založen na večerních tanečních představeních, tanečních akcích na otevřeném prostranství, tzv. open air akce na náměstích a v ulicích, dále na filmových projekcích tanečních filmů a tematických přednáškách. Program festivalu je tvořen především pro diváka. Masivní většina hostů se festivalu účastní pasivně nikoliv aktivně. Účast návštěvníků festivalu každoročně stoupá a většina představení je pravidelně zcela vyprodána. V roce 2013 návštěvnost stoupla až na 8 800 hostů, z toho bylo 5 500 platících.
I přes spolupráci s mediálními partnery a sponzory, které má festival k dispozici, je návštěvnost festivalu tvořena pouze českými hosty nebo hosty zahraničními žijícími trvale na území České republiky. Festival nenabízí zahraničním hostům možnost ubytování a služby s tím spojené. Sponzoři festivalu jsou Evropská unie, Program Kultura, Hlavní město Praha, Ministerstvo kultury ČR, Městská část Praha 3. Dalším podporovatelem festivalu je statutární město Plzeň a Plzeňský kraj, Děti tančí (s)věží a další. Partnerem Tance Praha je firma Nestlé ČR. Festival se dostává do povědomí široké veřejnosti také díky mediální podpoře České televize, Českého rozhlasu a Lidových novin.
2.1.5 Prague Kizomba Festival Balumuka Prague Kizomba Festival Balumuka (zkráceně Balumuka) se celý odehrává v Praze po dobu jednoho prodlouženého víkendu. Oficiální zahájení festivalu je v pátek večer na taneční párty a zakončení v neděli v nočních hodinách či v pondělních ranních hodinách.
33
Balumuka je taneční festival zaměřený na úzkou cílovou skupinu zajímající se o africkou kulturu. Návštěvník se na jeho programu – na tanečních lekcích - aktivně účastní. Festival pořádaný pod záštitou tanečního lektora Jamby Mulimbwe, pocházejícího z Angoly a žijícího již 11 let na území ČR, nemá dlouholetou tradici. V roce 2014 se připravuje jeho teprve 3. ročník. Celý festival je zaměřen na angolskou kulturu. Účastník se zde nesetká s tancem z celého světa, naopak seznámí se jen s tanci pocházejícími z malé části jihozápadní Afriky – z Angoly.
Účastníci festivalu si mohou koupit tzv. Full Pass, který zahrnuje veškeré taneční workshopy a večerní párty, nebo si zakoupí tzv. Party Pass, který umožňuje vstup pouze na párty. Taneční workshopy festivalu probíhají v sobotu a v neděli přes den. Začínají od 11 hodin dopoledne a trvají až do 18 – 19 hodin, po dobu pěti tanečních lekcí. Učí zde lektoři pocházející především z Angoly, ale přijíždějí také lektoři z Portugalska, Francie a Brazílie. Účastník workshopů se zde neučí nic jiného, než to, co spadá pod angolskou kulturu. Ať už je to dneska čím dál více rozšířená párová kizomba, semba nebo ginga, tarraxinha, rebita či angolský pouliční sólový tanec kuduro. Kromě organizace tanečních workshopů, tanečních show na večerní párty a zajištění lektorů přijíždějících ze zahraničí, organizační tým festivalu zařizuje také ubytování pro zahraniční účastníky. Dále zajišťuje obědy při polední pauze mezi workshopy, balenou pitnou vodu a menší občerstvení po celou dobu tanečních lekcí. Nedílnou součástí Balumuky jsou večerní párty, které se konají po všechny tři festivalové večery. Neoficiální začátek festivalu je již ve čtvrtek večer na tzv. prepárty. Tento večer je spíše pro místní obyvatele nebo ty největší nadšence ze zahraničí. Taneční párty probíhají od 21. hodiny večer až do ranních hodin, podle výdrže tanečníků. V rámci párty hosty čeká program plný tanečních vystoupení, taneční animace, tomboly a dalšího doplňujícího programu. S taneční choreografií vystupují učitelé festivalu a pražské taneční skupiny. Taneční animace (jedná se o zábavnou formu školičky na párty) jsou vedeny také lektory. Ti většinou předtančují jednoduché a vtipné taneční prvky, aby zapojili do tance všechny účastníky a naladili příjemnou náladu na párty. Důležitými osobami párty jsou zahraniční i čeští dýdžejové - Djs, kteří po dobu celého večera hrají tematickou hudbu k tanci.
34
Festival se také mimo jiné snaží poukázat na českou kulturu. Vzhledem k tomu, že se odehrává v centru Prahy, odkazuje účastníky i na její historické centrum. V příručkách obdržených u registrace je možno se dočíst, která místa a které místní památky by mimopražští účastníci neměli při své víkendové návštěvě města vynechat. Při organizaci obědů pro tanečníky spolupracuje s restaurací La Republika, která je zaměřena na staročeskou kuchyň, ale v distribuovaných materiálech doporučuje i další kvalitní české restaurace v okolí. Balumuka je festivalem především pro tanečníky, pro diváky není zdaleka tak zajímavá. Jedná se tedy o event orientovaný na účastníky. Díky tomuto specifiku se festival netěší z tak masové účasti návštěvníků. V roce 2013 bylo na Balumuce registrováno 239 účastníků. Na druhou stranu festival láká z veliké části zahraniční návštěvníky. Na festival přijíždějí taneční nadšenci z Německa, Francie, Švýcarska, Polska, Itálie, ale i Afriky či Ameriky. Podle informací od organizátora festivalu, 72 % z celkové návštěvnosti činí zahraniční hosté. Z toho je patrné, že festival žije spíše z turistů, než z místního obyvatelstva.
Partnerem festivalu je pražská taneční škola Kizomba.cz. Spolupracující společnosti festivalu jsou společnost Crystalis, která sponzoruje vodu na workshopy, a hotelový řetězec Accor hotels, ve kterém bylo v roce 2013 ubytováno 123 hostů festivalu. Festivalu se nepodařilo získat více spolupracujících kontaktů, finanční podpory či grantů. Z pohledu médií se o festival zajímá pouze angolská televize. Ročník 2013 si nenechala ujít angolská televize TPA.
2.1.6 Prague Zouk Congress Prague Zouk Congress se odehrává každým rokem v Praze s několikadenním programem. Tématikou tohoto festivalu je tanec zouk, který pochází, na rozdíl od kizomby, z Brazílie. Zouk je stejně jako kizomba smyslný párový tanec, který se tančí na podobnou hudbou, ale s rozdílnými krokovými variacemi. Pražský Zouk Congress pod vedením brazilského tanečníka Carolose Da Silvy a jeho ženy Fernandy funguje již 5. rokem. Letos, díky loňskému úspěchu, prodloužil festival svůj taneční program na pět dní. První taneční
35
workshopy s brazilskou tématikou se konaly již ve středu a poslední ukončily festival v neděli. Večerní párty probíhaly také každý den od středy do neděle. Tanečními večery byly prokládány tanečními vystoupeními zahraničních lektorů a tzv. live vstupy brazilských zpěváků. Tento zoukový festival žádným způsobem neodkazuje na českou kulturu, památky či Prahu jako takovou.
Za poměrně krátkou dobu si získal image největšího zoukového festivalu v Evropě. Letošní ročník navštívilo 430 tanečníků. Tohoto eventu se zúčastňují zájemci především ze zahraničí. Letos cizinci představovali 88 % z celkového počtu návštěvníků. Partnerem jsou festivaly se stejnou brazilskou tématikou konající se v jiných zemí, příkladem z Polska, Ruska, Holandska, Švýcarska a Španělska. Festival nemá žádné jiné sponzory. Spolupráci s mediálními partnery festival navázal v roce 2013, konkrétně s televizní stanicí TV Prima. Ta vytvořila krátkou reportáž o brazilské kultuře ve spojení s životem v Praze. V roce 2014 festival podpořen účastí médií nebyl.
2.1.7 Croatian Summer Salsa Festival Chorvatský festival Croatian Summer Salsa Festival s tématikou latinskoamerických tanců se pořádá v přímořském městečku Rovinj. V roce 2014 bude velkolepě slavit své 10. narozeniny. Obrovskou a bezkonkurenční výhodou tohoto festivalu je bezpochyby lokalita. Málokterý tanečník salsy odolá chorvatskému pobřeží v rytmu latina. Pro rok 2014 organizátoři nastavili laťku vysoko. Celý festival se bude konat od pondělí do pondělí následujícího týdne.
Program v maximální míře využívá výhod jižního slunečného přímořského letoviska. Je do detailu propracovaný a odehrává se na různých místech městečka. Účastníci se mohou, vedle tanečních workshopů zaměřených především na výuku salsy, těšit na odpolední párty s tanečními animacemi na pláži a na již legendární nedělní Pool party neboli taneční párty u bazénu. Dále na festivalu nebude chybět živý koncert kubánské kapely na
36
otevřeném prostranství hlavního náměstí v Rovinji a taneční vystoupení vysoké kvality. Posledním lákadlem programu je výletní plavba lodí. Výprava lodí, nebo jak ji organizátoři festivalu nazývají „After fest party boat trip“, je brána jako poslední třešnička na dortu, která se koná v pondělí odpoledne a trvá šest a půl hodiny. Za doprovodu temperamentní hudby a podávání osvěžujících karibských koktejlů a středomořské kuchyně, loď proplouvá se svou posádkou podél pobřeží Istrie a mezi nedalekými ostrůvky. Loď navštíví přístavy několika chorvatských městeček a zastaví se ve vzdálené laguně, kde je cestujícím nabídnuta možnost se vykoupat. Díky obrovskému zájmu o tuto atrakci, který rok od roku roste, si festival pro letošní ročník pronajal dokonce již tři lodě.
Tento festival není strohým tanečním víkendem založeným pouze na výuce tance a na tanečních párty. Croatian festival nabízí dostatek lákadel na to, aby zákazníka dostatečně motivoval k tomu, aby do Chorvatska na festival přijel i ze vzdálenějších míst. Účastníci tráví v dané destinaci více času, užívají si zde svoji dovolenou. To je samozřejmě pro město a místní obyvatele přínosné. Město každým rokem žije tímto veliký jednorázový přílivem mnoha cizinců, přizpůsobuje po dobu trvání festivalu infrastrukturu a ubytovací zařízení. Festival si s velikým předstihem rezervuje hotely pro své hosty. V centru městečka je dokonce pro komfort účastníků zřízena kyvadlová hromadná doprava spojující pořádané taneční párty s hlavními hotely festivalu v průběhu večerních párty. Podobně tomu je tak i přes den před začátkem ranních workshopů a následně po jejich ukončení. V roce 2013 se festivalu účastnilo na 3 000 lidí a z toho 85 % tvořili zahraniční hosté. Partnerem festivalu jsou chorvatský rezervační systém Maistra a turistické fórum Turistička zajezdnica Rovinj. Mediálním partnerem je německá společnost Kroati.
2.1.8 Israeli Salsa Congress & Holy Land salsa tour Israeli Salsa Congress & Holy Land salsa tour ve městě Eilat trvá až 7 dní. Účastníci festivalu se mohou rozhodnout, zda se zúčastní pouze taneční části festivalu – Israeli salsa kongressu, která trvá 3 dny, nebo zda zůstanou i na poznávací část Holy Land salsa tour, která pokračuje ještě další 4 dny.
37
Klasický taneční program tohoto izraelského tanečního festivalu je obohacen o tzv. Holy Land Salsa Tour – salsa výpravu po Svaté zemi. Tato výprava se stala nedílnou součástí izraelského festivalu již od 3. ročníku jeho konání. Dnes se tento, dříve bonusový, program řadí mezi hlavní atrakce festivalu. Holy Land Salsa Tour je pořádána pro zahraniční taneční instruktory a jejich zahraniční hosty, kteří chtějí vidět a poznat opravdový Izrael. Výprava představuje svým hostům ta nejatraktivnější místa země. V roce 2014 festival jako takový slaví své 11. narozeniny a doplňkový program Holy Land Salsa Tour narozeniny deváté.
Klasické taneční workshopy a taneční párty (zahrnující vždy taneční show) trvají od čtvrtka do soboty. V sobotu večer festival končí společnou večeří a tzv. afterparty. S některými účastníky se prostřednictvím afterparty festival rozloučí, ale většina účastníků to pravé z Izraele má teprve před sebou. V neděli, po tradiční izraelské snídani, čeká skupinu cesta na sever k Mrtvému moři, kde mají příležitost se vykoupat. Odpoledne přijíždí na farmu Nordim, kde stráví noc v tradičním beduínském stanu v poušti. Na pondělí si organizátoři připravují pro své hosty něco speciálního. Na hrbech velbloudů se návštěvníci dopraví až do hlavního města Jerusalema. Po dni stráveném prohlídkou města čeká účastníky noc v nedaleké Shoresh. Předposlední úterní den se účastníci přemístí přes Danny Hi part do Tel Avivu, do izraelského společenského a ekonomického centra, jak místní říkají – „do metropole, která nikdy nespí“. Ve středu již návštěvníky čeká jen loučení a nezbývá, než si počkat opět na další ročník. Celá Land Salsa Tour je samozřejmě provázaná doprovodnými zábavnými aktivitami a – pochopitelně hlavně salsou.
Tento festival podporuje cestovní ruch v zemi. Účastníci přijíždějící z důvodu tanečního festivalu, ale mnozí zůstávají zde o 3 dny déle, aby danou destinaci lépe poznali, seznámili se s její kulturou, přičichli k místním zvykům, ochutnali místní speciality. Se zájmem více poznat Izrael si jsou ochotni za doplňkový program festivalu připlatit a v destinaci se zdržet. Zákonitě v zemi také utrácí více peněz, nakupují suvenýry, jednoduše jsou pro hostitelskou zemi ekonomickým přínosem. V roce 2013 tento festival navštívilo 1 500 hostů. Z důvodu malé reklamy a žádné mediální podpory zastupují zahraniční hosté festivalu pouze 40 % z celkové návštěvnosti. Festival získává podporu od města Eilat.
38
2.2 Přehled předmětu výzkumu - tanečních festivalů - a jeho vyhodnocená kritéria Data jsou aktuální vždy z posledního ročníku festivalu. Tabulka 1 - Přehled předmětu výzkumu a jeho vyhodnocená kritéria
Festival
Tanec Praha
Místo
Praha + 612 měst ČR
Délka pobytu
Program
Ano
Ano
3 dny
Ne
239
72
Ne
Angolská televize
3 - 5 dny
Taneční workshopy, taneční show
Ne
430
88
Ne
Ne
3 - 8 dní
Taneční workshopy, taneční show, koncerty, animační programy na pláži, plavba lodí
Ano
3000
85
Ano
Ano
3 - 7 dní
Taneční workshopy, taneční show, poznávací výprava
Ano
1500
40
Ano
Ne
Zdroj: vlastní zpracování 1
Média
Taneční workshopy, taneční show
Salsa Festival Croatian
Eilat
5 500
Sponzoři
přednášky, filmová projekce
Zouk Congress
Israeli Salsa Congress
Ne
Počet zahraničních hostů (%)
1 měsíc
Praha
Rovinj
Celková účast*
Taneční představení,
Balumuka
Praha
Program spojený s CR1
cestovní ruch
* účast platících návštěvníků ** nebyla poskytnuta přesná procenta
39
Minimální **
2.2.1 Výstupní modely festivalů Ze zhodnocení tanečních festivalů vyplývá rozdělení na 3 možné modely festivalů. Modelová situace „A“: charakterizující festival Tanec Praha Taneční festival orientovaný na diváka Program divák versus představení: taneční představení, filmová projekce Vysoká návštěvnost s nízkým zastoupením zahraničních hostů Sponzorské dary, granty, veliká podpora médií Modelová situace „B“: charakterizující festivaly Prague Kizomba Festival Balumuka a Prague Zouk Congress Taneční festival orientovaný na tanečníky / aktivní účastníky Program: taneční workshopy, taneční představení Relativně nízká návštěvnost, za to ale až 85 % z celkového počtu účastníků jsou zahraniční hosté Minimální zájem médií a žádné sponzorské dary či granty Modelová situace „C“: charakterizující festivaly Salsa festival Croatian a Israeli Salsa Congress Taneční festival orientovaný na tanečníky / aktivní účastníky Program: taneční workshopy, taneční představení Vysoká návštěvnost se silným zastoupením zahraničních účastníků Podpora sponzorů i médií
2.3 Závěr zhodnocení organizace tanečních festivalů Při zhodnocení tanečních festivalů v České republice bylo zjištěno, že festival Tanec Praha má nejvyšší návštěvnost a hlavní postavení na trhu. Má nejdelší tradici, nejsilnější reklamu a je podporován médii. Při komunikaci s kanceláří Tanec Praha byly pracovnice na infolince velice vstřícné, komunikativní a ochotné zodpovědět všechny dotazy. Festival se dostal do povědomí lidí takovým způsobem, že o něm vědí i lidé, kteří tanec rozhodně nemohou zařadit mezi své koníčky. Tento festival navštěvují diváci ze všech koutů České republiky, ale jen minimálně je zde možno setkat se s cizinci. Zjednodušeně řečeno, festival Tanec Praha podporuje tanec jako takový, snaží se veřejnost seznámit
40
s veškerou podobou tance, od klasického až po tanec abstraktní. Podporuje místní taneční umělce a otevírá jim bránu možností jak u nás, tak v zahraničí. V žádném případě však nepodporuje zahraniční cestovní ruch v zemi. Tento event, který trvá jeden měsíc, přiláká obyvatele z jiných měst, z jiných regionů ČR, ale pouze na jedno večerní představení. Nezajišťuje pro své návštěvníky ubytování, nemotivuje je v dané destinaci strávit více času. Svým průběhem a organizací se absolutně odlišuje od ostatních tanečních festivalů, jak na našem území, tak i v zahraničí. Z pohledu cestovního ruchu má význam zanedbatelný.
Naproti tomu ostatní výše uvedené festivaly, které trvají pouze 3 až 6 dní, přilákávají každoročně na svou jedinečnou taneční nabídku stovky hostů z různých koutů světa. Nabízí jim ubytování, sjednávají jim slevy v hotelech a restauracích. Organizátoři festivalu jsou schopni zajistit veškeré záležitosti spojené s ubytováním, pokud si to účastník přeje. Tyto festivaly doprovodnými službami v určité míře podporují návštěvnost a motivují k účasti v cestování.
Festival Balumuka oproti Zouk Congressu svým zákazníkům nabízí české produkty, odkazuje návštěvníky na českou kulturu a českou kuchyni. Obecně má zájem, aby návštěvník mohl nahlédnout a okusit jak kousek z Angoly, tak aby poznal i město, ve kterém se taneční festival pořádá. Ani jeden z těchto dvou festivalů konajících se v Praze nemá žádnou podporu od organizace pro místní rozvoj, Evropské unie, hlavního města Prahy či jakékoliv organizace spojené s cestovním ruchem. Festivaly neobdržely žádné granty. Mediální podporu nemají žádnou nebo ji mají velmi slabou. Festivaly komunikují a šíří svou reklamu především prostřednictvím svých webových stránek, které například v případě Zouk Congressu jsou velmi dobře propracované. Dále se propagují na ostatních mezinárodních festivalech. Využívají slovního šíření reklamy, zejména díky své dobré pověsti z minulých ročníků. Komunikace organizátorů se zájemci o festival funguje velmi dobře.
Zahraničí festivaly jako Croatian Salsa Festival a Israeli Salsa Congress navíc svými doplňkovými programy podporují cestovní ruch své země. Taneční festivaly obohacené o doplňkové programy se stávají silnou motivací k navštívení dané destinace.
41
Účastníci festivalu svou cestu za tancem rádi spojí s poznáváním cizích krajů. Doplňkovým programem se festivaly stávají pro potencionální účastníky atraktivnější. Získávají výsadní postavení v konkurenčním prostředí festivalů. Navíc návštěvníci festivalu získávají povědomí o hostící zemi. Cesta na festival zanechává v návštěvnících zážitky i z navštíveného místa, ne pouze jen dojem z tanečních lekcí. Chorvatský festival v Rovinji, který se stále rozšiřuje a každoročně láká více a více zájemců, a izraelský festival, který svůj doplňkový poznávací program díky ohlasu zájemců povýšil na hlavní hřeb celého festivalu, dokazují, že doplňkové programy jsou populární a jako motivační faktory dokonale fungují. Destinace eventu získává image, lidé zde utrácejí své peníze a vzniká předpoklad, že se sem budou vracet.
Nabízí se otázka, proč k tomuto nejsou přizpůsobeny i naše české festivaly? Proč tyto festivaly nemají zájem udržet své zahraniční hosty v Praze déle? Vždyť se pyšníme krásným historickým městem – „stověžatou matkou měst“, která rozhodně má cizincům co nabídnout. Účastníci pražských festivalů si plně užívají taneční program. Přijíždějí v pátek večer, protančí páteční noc, v sobotu ráno vstávají na taneční workshopy, na kterých (v tanečních sálech či tělocvičnách) stráví celý den. Večer po několika hodinách tance odpočívají a připravují se na sobotní hlavní párty. Tam opět protančí celou noc. V neděli tanečníky čeká den obdobný, program se od sobotního neliší. Slabší jedinci po workshopech odjíždějí domů a ti, kteří stále ještě nemají dost, pokračují na nedělní rozlučkovou párty. Nejpozději v pondělí ráno odjíždějí domů. Účastníkům se nenabízí žádná možnosti si prohlédnout město, na Kampě s výhledem na Vltavu si vychutnat české pivo, pochutnat si na pravém českém guláši ve staropražské hospůdce třeba v Nerudově ulici, přivonět k tradičnímu skořicovému „trdlu“ na Staroměstském náměstí, nechat se vyvézt lanovkou k Petřínské rozhledně nebo se jen tak projet na vodním šlapadle po Vltavě s výhledem na Pražský hrad.
42
2.4 Metodika ke zjištění zájmu o doplňující program ze strany účastníků
2.4.1 Cíl zjištění Cílem zjištění je zájem o doplňující programy spojené s poznáváním města či země konání festivalu. V případě zájmu, zjištění ochoty si za tuto doplňkovou službu připlatit.
2.4.2 Pracovní hypotéza Doplňkové programy s dopadem na cestovní ruch u zahraničních festivalů fungují. Festivaly se pohybují v konkurenčním prostředí, usilují o přední postavení na trhu, předhánějí se v popularitě. Samotná destinace se následně stává atraktivnější a za pomoci médiím i viditelnější. U nás dosud tyto programy nefungují. Mají zahraniční hosté zájem o poznávací programy i na českých tanečních festivalech? Zajímá zahraniční hosty česká kultura, hlavní město Praha a jiné české zajímavosti? Jsou ochotni si poznávací programy zaplatit?
2.4.3 Použitá metoda průzkumu Jako metoda průzkumu byl zvolen sběr dat na základě vytvořené ankety.
Anketa - kvantitativní metoda (Příloha 1) -
Otázky ankety se odvíjely na základě stanovené hypotézy.
-
Anketa obsahovala 10 uzavřených otázek k tématu. Ke každé otázce byly pevně přiřazeny možnosti odpovědí a respondent mohl zvolit pouze jednu. Výjimkou byla otázka číslo 1, dotazující se na zemi původu respondenta.
-
První část ankety byla zaměřena na demografické údaje o respondentovi.
-
Anketa byla anonymní.
-
Byla zpracována v angličtině.
43
-
Byla osobně rozdána a následně vybrána na Prague Kizomba Festival Balumuka v listopadu 2013 a na festivalu Prague Zouk Congress v březnu 2014.
-
Vyhodnoceno bylo 91 řádně vyplněných anketních dotazníků.
-
Odpovědi respondentů byly zkontrolovány, vyhodnoceny a znázorněny v grafech.
Cílová skupina -
Cílovou skupinou pro výzkum byli zahraniční hosté Prague Kizomba
Festivalu Balumuka a festivalu Prague Zouk Congress. Účastníci byli osloveni při registraci na tanečních festivalech bez ohledu na jejich věk a pohlaví. Na Balumuce bylo vybráno 45 vyplněných anketních dotazníků, na Zouk Congressu bylo vybráno 46.
Použitá metoda vyhodnocení -
Odpovědi na jednotlivé otázky ankety byly zpracovány do grafů,
ve kterých je zobrazeno procentuální vyjádření množství respondentů odpovídajících na každou zadanou možnost odpovědi. Výjimkou jsou otázky číslo dvě a tři, ve kterých byli respondenti tázáni na svůj věk a zda jsou studentem, zaměstnancem či nezaměstnaným. Výsledky těchto dvou otázek jsou uvedeny v přílohách v Excel tabulce. (Příloha 2)
44
2.4.4 Výsledky průzkumu anketového šetření Průzkumu se účastnilo 91 respondentů zúčastněných na tanečním festivalu Balumuka nebo festivalu Prague Zouk Congress. U respondentů převažuje věková kategorie 26 - 36 let, představuje 47,8 %. Ve věkové kategorii 16 – 25 se účastnilo festivalů 34,8 % respondentů. Nejvíce tázaných odpovědělo, že jsou v zaměstnaneckém poměru (69,6 %) nebo studenti (17,4 %). (Příloha 2) Otázka č. 1: Z jaké země pocházíte? První otázka se tázala na státní příslušnost respondentů. Z ankety bylo vyhodnoceno, že státní příslušnost je s největším procentem zastoupena z Francie a Německa (14,3 % z celkové účasti). Dále vysoká účast na festivalech byla z Ruska, ostatních měst České republiky a Švýcarska. Naproti tomu nejnižší návštěvnost zastupuje Kongo, Egypt a Japonsko (1,1 %).
Graf 1 – Státní příslušnost
Státní příslušnost 16,0% 14,0% 12,0% 10,0% 8,0% 6,0% 4,0% 2,0% 0,0%
Zdroj: vlastní zpracování
45
Otázky č. 2 a č. 3 se zaměřovaly na osobní údaje o respondentech. Analýza těchto dat a interpretace výsledků ankety jsou uvedeny v přílohách v Excel tabulce. (Příloha 2) Otázka č. 4: Jak často cestujete za tanečním festivalem do zahraničí? Čtvrtá otázka se vztahovala k tématu účasti na tanečních festivalech a zájmu účastníků cestovat. Výsledek zhodnocení otázky ukazuje, že 49 % respondentů cestuje za tanečními festivaly vícekrát, nežli pouze jednou ročně. 32 % respondentů vycestuje za tanečním festivalem jednou do roka a pouze 19 % cestuje méně jak jednou ročně. Graf 2 – Návštěvnost festivalů
Návštěvnost festivalů méně než jednou ročně
přiblížně jednou ročně
vícekrát než jednou ročně
49%
19% 32%
Zdroj: vlastní zpracování
Otázka č. 5: Jak dlouho zůstáváte v destinaci hostící taneční festival? Odpovědi na pátou otázku, dotazující se na dobu strávenou v destinaci festivalu, ukázaly, že skoro polovina (47 %) návštěvníků zůstává v destinaci pouze po dobu trvání festivalu.
46
Graf 3 – Čas strávený v destinaci festivalu
Čas strávený v destinaci festivalu pouze po dobu festivalu
o 1 den déle než délka festivalu
zůstávám déle
24%
47%
29%
Zdroj: vlastní zpracování
Otázka č. 6: Zajímáte se o destinaci pořádajícího festivalu, nebo vás zajímá pouze tanec? U otázky dotazující se na zájem účastníků o danou destinaci festivalu se ukázalo, že 90 % respondentů odpovědělo, že se zajímají o navštívenou zemi, přestože graf č. 3 z otázky č. 5 dokazuje, že 47 % návštěvníků zůstává v destinaci pouze po dobu tanečního festivalu. Z toho vyplývá, že 43 % návštěvníků záhy po ukončení festivalu odjíždějí zpět domů a svůj pobyt si neprodlouží, přestože je destinace zajímá.
Graf 4 – Zájem o destinaci hostící festival
Zájem o destinaci konání festivalu zajímám se o destinaci festivalu
zajímám se pouze o tanec
10%
90%
Zdroj: vlastní zpracování
47
Otázka č. 7: Zajímal by vás doplňkový poznávací program ve formě prohlídky města, výletu apod.? Sedmá otázka měla zjistit, zda by účastníky festivalu zajímaly kromě tanečních workshopů také doplňkové programy zaměřené na poznání města, ve kterém se festival odehrává. Při sloučení grafu č. 4 a grafu č. 5 vychází, že pouze 12 % účastníků zajímajících se o destinaci pořádající festival nemá zájem o doplňkové programy. Z toho vyplývá, že 88 % zajímajících se účastníků by doprovodný doplňkový program uvítalo. Graf 5 – Zájem o doplňkový program
Zájem o doplňkový program ano
ne
22%
78%
Zdroj: vlastní zpracování
Otázka č. 8: Byli byste ochotni si za tuto službu, tj. doplňkový program, připlatit? Např. navýšením ceny vašeho tanečního full passu? Graf č. 6 zobrazuje, kolik z návštěvníků festivalu by si bylo ochotno připlatit za doprovodný poznávací program. Srovnání grafu č. 5 a č. 6 ukazuje, že pouhých 9 % hostů, kteří mají zájem o doplňkový program festivalu, nechce nebo si nemůže dovolit připlatit za doplňkovou službu ve formě poznávacího programu.
48
Graf 6 – Ochota doplňkovou službu zaplatit
Ochota službu zaplatit ano
ne
31%
69%
Zdroj: vlastní zpracování
Otázka č. 9: Zajímáte se pouze o hlavní město nebo byste se chtěli dozvědět i něco o ostatních zajímavých koutech země?
Devátá otázka měla zhodnotit, zda se účastníci festivalů zajímají pouze o hlavní město, či je zajímají i ostatní zajímavá místa hostitelské země. Zhodnocené výsledky ankety ukazují, že o hlavní město je až o 16 % větší zájem.
Graf 7 – Předmět zájmu
Předmět zájmu pouze hlavní město
ostatní zajímavá místa
42% 58%
Zdroj: vlastní zpracování
49
Otázka č. 10: O kolik dní byste si chtěli prodloužit pobyt v destinaci festivalu, a získat tak čas na poznávání hostitelské zemi či města? Nejvíce dotázaných respondentů (72 %) by si dobu strávenou v destinaci festivalu prodloužilo o 1 až 2 dny.
Graf 8 – Prodloužení pobytu v destinaci
Prodloužení pobytu v destinaci 1-2 dny
3-4 dny
déle
10% 18% 72%
Zdroj: vlastní zpracování
2.4.5 Závěr průzkumu anketového šetření Výsledky průzkumu potvrzují hypotézu, že zahraniční hosté mají zájem o poznávací programy na tanečních festivalech. Průzkum ukazuje, že 90 % účastníků navštěvujících taneční festivaly má zájem vedle tance i o cílovou destinaci. Z celkového počtu respondentů by 69 % rádo v destinaci zůstalo déle a zároveň by bylo schopno si připlatit za prodloužený program spojený s poznávacími výlety a zajímavostmi týkajícími se destinace festivalu. Respondenti se zajímají zejména o hlavní město Prahu, 42 % odpovídajících se zajímá i o jiná místa České republiky. Do ankety byla zahrnuta též otázka, zda je respondent student, zaměstnaný či nezaměstnaný, aby možno vyhodnotit, zda při projeveném zájmu o program má účastník finanční potenciál si službu zaplatit. Výzkum dokázal, že nadpoloviční většina respondentů je zaměstnaná. (Příloha 2)
50
3 Návrhová část
3.1. Úvod k návrhové části Z konfrontace jednotlivých organizací tanečních festivalů a z provedeného anketového šetření vyplývá, že účastníci mají zájem o poznávací doplňkové programy a že z pohledu organizace festivalu jsou tyto programy výhodnou nadstandardní službou pro udržení či zlepšení pozice a prestiže v konkurenčním prostředí tanečních festivalů. Organizátor tanečního festivalu by měl projevený zájem účastníků využít. S přibývajícím počtem tanečních festivalů na trhu roste přirozeně i tlak konkurenčního prostředí. Při růstu konkurence na trhu je důležité nabídnout něco speciálního, odlišného, něco co pořádaný festival odliší od ostatních tanečních festivalů. Pouze tak může festival v konkurenci ostatních dlouhodobě obstát. Kvalitní taneční instruktoři často putují z jednoho festivalu na druhý, programy workshopů a večerních párty jsou mnohdy podobné, to jsou také další důvody, proč by měl festival nabídnout i něco jiného, nového. Ideální by bylo vytvoření nové modelové situace festivalu v Praze.
3.2. Návrh tanečního festivalu v Praze – model „D“ Pro návrhovou část této práce byl vytvořený nový návrhový model tanečního festivalu v Praze. Tento model se dále bude nazývat jako model „D“. Model D vychází z analyzovaných stávajících pražských festivalů a zároveň zvyšuje svou úroveň služeb díky výzkumu z komparativních analýz zahraničních festivalů. Použitá kritéria zkoumání:
délka trvání festivalu místo konání festivalu vytvořený program program s odkazem na cestovní ruch počet účastníků festivalu poměr zahraničních účastníků a účastníků žijících trvale nebo dlouhodobě v zemi konání festivalu
sponzoři mediální podpora
51
Délka trvání Optimální délka festivalu bude 4 celé dny a 5 nocí. Slavnostní zahájení festivalu bude probíhat již ve středu večer na tzv. Welcome party, kde proběhne nejprve registrace účastníků, později seznámení s celkovým programem festivalu a představení tanečních lektorů. Zakončení celého festivalu bude po nedělní závěrečné rozlučkové párty. Místo konání Festival se bude odehrávat v hlavním městě České republiky, v Praze. Průzkum v kapitole 2.2.4 ukázal, že většinu zahraničních hostů zajímá především hlavní město. Dalším důvodem organizace festivalu v Praze je její možnost zajištění vysokokapacitního, komfortního prostoru pro všechny zahraniční hosty a zároveň prostoru reprezentativního na úrovni festivalu. Při úspěšném festivalu je zapotřebí zajištění prostorů na taneční workshopy s kapacitou minimálně pro 500 lidí. Předpokladem jsou 3 zrcadlové sáty, aby mohly probíhat 3 taneční lekce různých tanečních úrovní zároveň, oddělené šatny a sprchy. Dále je nutné zajištění prostoru pro večerní párty a gala večer. Tyto prostory by měly být dostatečně reprezentativní. Výhodou je pak organizace každého večera v jiných prostorách. To zvyšuje atraktivitu festivalu. Velikost prostoru by měla být přizpůsobena očekávané návštěvnosti. Čtvrteční a nedělní večery mohou být organizovány v menších tanečních prostorách, naproti tomu prostor na sobotní gala večer by měl disponovat kapacitou až pro 1000 lidí. Dalším předpokladem prostoru je kvalitní bar s profesionální obsluhou, dostatečný prostor pro taneční vystoupení a živou hudbu. (viz Taneční program) Taneční program Základní program festivalu se bude skládat z tanečních workshopů, tanečních párty a sobotního gala večeru. Toto je základní programová nabídka, která přiláká cílovou skupinu tanečníků. Předpokladem úspěšného tanečního festivalu je výběr dobrých tanečních instruktorů. Instruktoři musí být kvalitní se znalostí v oboru tance, zároveň musí mít zkušenosti s výukou a schopnost hosty festivalu bavit. Taneční párty budou probíhat každý večer od středy do neděle. Na páteční a sobotní párty je vyhrazený čas na taneční vystoupení lektorů a tanečních skupin z České republiky i zahraničí. Aby program nebyl nudný, bude rozdělen do dvou až tří tanečních bloků. V posledním tanečním bloku budou zahrnuty taneční animace vedené účinkujícími a tanečními instruktory. Dále je důležité, aby celý průběh párty doprovázel moderátor a k tanci hráli vybraní mezinárodní Djs, kteří se budou v průběhu noci střídat. Na sobotní párty bude mimo tanečních bloků zařazen i blok s živou hudbou kubánské kapely, která bude svým koncertem doprovázet taneční zábavu.
52
Taneční workshopy budou probíhat od pátku do neděle. V sobotu a v neděli začínají již od 11. hodiny dopoledne a trvají až do 18. hodiny odpoledne s 90ti minutovou pauzou na oběd. Workshopy jsou rozděleny do tří úrovní náročnosti – pro začátečníky, mírně pokročilé a pokročilé. Program bude obsahovat více tanečních stylů latinskoamerických tanců, tak aby byla zaručena pestrost a nejednotvárnost. V pátek budou probíhat taneční lekce pouze dvě, náplní bude výuka tance Rueda de Casino. Tento taneční styl je zábavnou formou salsy, která již byla zmíněna v kapitole 1.3.3.1. Jedná se o formu párové salsy tančenou v kruhu, kde si partneři navzájem vyměňují své partnerky při určitých figurách. Jeden z tanečníků je tzv. vyvolávač, který hlásí obecně známé figury, které se budou následně tančit. Tento tanec je v zahraničí i u nás velice populární. Program s odkazem na cestovní ruch Základní taneční program bude dále obohacen o rozšířený program spojený s poznáním Prahy a české kultury. Ve čtvrtek přes den se bude nejprve pořádat výprava do centra Prahy. Hosty festivalu bude čekat prohlídka historického centra s kvalifikovaným průvodcem. Druhá část prohlídky je variabilní. Jedna skupina účastníků si může zvolit individuální prohlídku místních pamětihodností či návštěvu obchodů, druhou skupinu čeká okružní jízda za pomoci netradičních dopravních prostředků Segway4. Zájemci o Segway tour5 se po krátké instruktáži o bezpečné jízdě vypraví z Židovského města přes Letnou a Letenské sady na Pražský hrad, pak dolů Nerudovou ulicí na Karlův most, k Národnímu divadlu až k Obecnímu domu. Tří hodinová projížďka na Segway s průvodci by měla účastníky, rozdělené do několika skupin, příjemně rozptýlit a zároveň je seznámit s krásami starobylých uliček a zákoutí staré Prahy. Na konci dne účastníky čeká podvečerní výlet lodí6 po Vltavě. Loď bude na celý večer pronajata pouze pro účely festivalu. Na palubě bude hrát latinskoamerická hudba, podávat se bude večeře formou rautu s přivítacím přípitkem. Vedle jídla, pití, hudby a zábavy by noční plavba měla představovat jedinečný romantický zážitek z noční Prahy. Na plavbu lodí bude navazovat after party v klubu. Následující den v pátek v dopoledních hodinách budou probíhat workshopy Ruedy de Casino. Následný společný oběd se bude podávat v předem domluvené tradiční české restauraci. Po obědě bude připravena společná odpolední návštěva pivovaru Staropramen7. Pivovar Staropramen s.r.o. je druhým největším producentem piva v České republice. (pivovary-staropramen.cz/cs/spolecenska-odpovednost/zprava-o-csr-2011/). V rámci pořádaných prohlídek pivovar Staropramen umožní návštěvníkům nahlédnout do jednotlivých procesů vaření piva, provede skupinu od prostorů varny, přes spilku až po
4
Dvoukolový elektrický dopravní prostředek využívající ke svému pohybu dynamické stabilizace, který vynalezl Dean Kamen. 5 Možno najít na webových stránkách: http://www.segway-prague-tours.cz/cz/ 6 Možno najít na webových stránkách: http://www.lode-praha.cz/ 7 Možno najít na webových stránkách: http://www.pivovary-staropramen.cz/cs/#&panel1-3
53
muzeum piva. Po vzdělávací lekci o jednom z klenotů českého pivovarnictví, bude zajištěna pivní degustace. V podvečer se celá skupina účastníků přesune na náměstí Jana Palacha před Rudolfinum. Zde už bude čekat přistavěná hudební aparatura a připravený Dj. Na chodníku na otevřeném prostranství se bude hrát kubánská salsa a taneční instruktoři festivalu zapojí všechny tanečníky do kruhu Rueda de Casino přímo před Rudolfinem s výhledem na Vltavu a Pražský hrad. Zde bude možnost protančit celý podvečer až do doby přesunu na večeři. Po večeři je na programu tradiční páteční latino párty s tanečním vystoupením. V sobotu a v neděli bude probíhat klasický taneční program. Tabulka 2 – Orientační přehled programu festivalu
Dopoledne
Poledne
Prohlídka historického
Čtvrtek centra Prahy
Pauza na oběd
Společný Dva taneční workshopy oběd
Sobota Taneční workshopy
Pauza na oběd
Neděle Taneční workshopy
Pauza na oběd
Večer Welcome párty
-----
Středa
Pátek
Odpoledne
Segway tour
Plavba lodí s večeří
Taneční párty
Prohlídka pivovaru Staropramen
Taneční zábava před Rudolfinum
Taneční párty
Taneční workshopy
Gala večer s koncertem
Taneční workshopy
Rozlučková párty
Taneční workshopy
Taneční workshopy
Zdroj: Vlastní zpracování
Taneční program Taneční párty Program s odkazem na cestovní ruch
Počet účastníků festivalu Cílem rozšířeného programu festivalu, vedle snahy umožnit hostům získání bližších znalostí o Praze a české kultuře obecně, je získání maximální účasti zahraničních hostů. Toho lze dosáhnout jedině dosažením významného postavení na trhu nabídky a obstáním v konkurenci s ostatními úspěšnými evropskými tanečními festivaly. Cílem je stát se atraktivním produktem na mezinárodním trhu. Při dosažení těchto cílů počet zahraničních zájemců o pražský taneční festival bude narůstat.
54
Sponzoři Vzhledem k rozšířenému programu se sponzoři budou hledat snadněji. Pro festival lze nalézt sponzory především v oblasti gastronomie. Od restaurací, kterým event zajistí až desítky hostů na obědy a večeře, by měl festival obdržet výhodné smluvní ceny na vybrané menu. Obdobně s pivovarem Staropramen lze sjednat výhodnou slevu na hromadné prohlídky, případně i na degustace. Skupinové slevy nebo jiné výhody by v případě spolupráce jistě poskytla i společnost Segway. Navázání spolupráce se nabízí i s dalšími společnostmi, jako jsou např. společnost Opavia, tuzemskými výrobci jogurtů či Dobrá voda, jejichž prostřednictvím je možné zajistit na tanečních workshopech sponzorované občerstvení místními produkty. Současné české taneční festivaly takovouto formu sponzoringu částečně využívají, avšak z různých subjektivních důvodů nečerpají jeho možný potenciál v maximální možné míře. Veškeré sponzorské dary či slevy závisí často na dobré komunikaci a dohodě s dodavateli. Dobrou podnikatelskou strategií by byla i spolupráce s vhodnou cestovní kanceláří. Média Média budou přilákána na program tanečních workshopů a prezentaci latinskoamerické kultury. Je vhodné včas si připravit seznam vybraných zástupců medií, nejlépe formou osobního setkání je seznámit s chystaným eventem a předat jim připravenou tiskovou zprávu. Pro reklamu festivalu je důležitý pronájmem vhodného prostoru pro inzerci na kulturních a tanečních portálech, případně v tisku. Nezbytné je včas a aktuálně informovat o tanečním eventu v rádiích či v tematicky zaměřených televizních programech. Na podporu spolupráce s medii a jednotlivými novináři je možno vhodně pracovat s VIP volnými vstupy na večerní párty nebo na taneční workshopy.
55
ZÁVĚR Z výsledků první fáze výzkumu bylo zjištěno, že formou organizace tanečního festivalu je možno částečně ovlivnit příjezdový cestovní ruch. Z provedené analýzy vybraných světových tanečních festivalů bylo dokázáno, že pro zvýšení návštěvnosti festivalů je důležitá spolupráce s médii a nabídka zajímavého doprovodného programu. Taneční festivaly s programem obohaceným o služby s náplní spojenou s poznáním dané destinace jsou atraktivní formou festivalů, vyhledávanou ze strany zahraničních účastníků. Navzdory tomu je z průzkumu práce zřejmé, že české festivaly tuto doplňkovou službu nenabízejí. Programy festivalů jsou omezeny pouze na výukové workshopy a večerní taneční párty spojené s prezentací vystoupení zahraničních a místních profesionálních tanečníků. Účastníkům tak není zprostředkováno poznávání české kultury a Prahy samotné. Účastníci destinaci blíže nepoznávají a tráví v ní pouze minimum času. Stejně tak chybí i zájem médií na propagaci festivalu a většinou i zájem sponzorských společností. Druhá část výzkumu na základě provedeného anketového šetření potvrzuje vytvořenou hypotézu, tj. zájem účastníků o doprovodné programy. Pouhých 10 % dotazovaných hostů festivalů se zajímá jen o taneční program. Zbylých 90 % účastníků zajímá lokalita, ve které je daný taneční event pořádán. 88 % z nich by uvítalo možnost prodloužení pobytu v destinaci s možností prohlídky města, poznání místní kultury a zvyků, ochutnávky místních gastronomických specialit. Z těchto zjištění vyplývá, že taneční festival obohacený o poznávací programy je potencionálním předpokladem k vytvoření atraktivního konkurenceschopného tanečního festivalu, který zároveň částečně zvyšuje příjezdový zahraniční cestovní ruch a prezentuje českou kulturu zahraničním hostům. Především v mimosezónním období by mohl být taneční festival vhodnou motivací destinaci navštívit. Na základě vhodné prezentace české kultury v rámci svého projektu by pořadatelé festivalu mohli usilovat o získání podpory od organizací pro místní rozvoj, od Hlavního města Prahy či organizací s kulturním zaměřením.
Práce byla vytvořena na základě rozvíjení zcela nového typu cestovního ruchu s vysokým potenciálem, který není zatím nikde popsán. V České republice se o něj nezajímají média, organizace spojené s cestovním ruchem ani město samotné. Tento typ příjezdového cestovního ruchu k nám však může ročně přilákat stovky zahraničních turistů, kteří přijíždějí prvotně z důvodu tanečních festivalů. Město této návštěvnosti však nevyužívá. Cílem práce bylo zjistit, zda a proč některé taneční festivaly lákají více zahraničních účastníků a některé méně. Komparativně porovnat průběh a organizaci tanečních festivalů v Čechách a zahraničí. Dále na základě anketového šetření zjistit zájem účastníků festivalů o destinaci, ve které se daný festival odehrává, a také o případný rozšířený poznávací program festivalu. Cíl práce byl naplněn a dále zpracován do grafů a tabulky.
56
V návrhové části je popsán koncept tanečního festivalu, který by měl být úspěšný v konkurenčním prostředí tanečních festivalů a zároveň bude odkazovat na českou kulturu a tradici. Tento vytvořený návrh zahrnuje taneční program, doplňující poznávací program se zábavnými prvky a plavbu lodí. Festival probíhá za aktivní podpory médií a finanční podpory sponzorů. Jedinou komplikací v průběhu celého výzkumu byla špatná komunikace s organizátory festivalu Israeli Salsa Congress, kteří zprvu nebyli ochotni odpovídat na emailové dotazy. Zástupci ostatních festivalů ochotně poskytovali veškeré informace, stejně tak byla dobrá orientace na jejich webových stránkách, které jsou zpracované velmi přehledně. Paní Tereza Slížková, manažerka festivalu Balumuka, velmi ochotně poskytla své zkušenosti, důležité informace a poznatky o správném chodu a organizačním plánu tanečních festivalů.
57
LITERATURA
[1] ATTL, P.; NEJDL, K. Turismus I. Praha : Vysoká škola hotelová v Praze 8, 2011. 178 s. ISBN 80-86578-37-2. [2] BALEŠ, R. Tance 20. století. 1. vyd. Olomouc : Hanex, 2003. 43 s. ISBN 80-85783-40. [3] BULL, CH.; WEED, M. Sports tourism: participants, policy and providers. 2nd ed. Amsterdam: Butterworth-Heinemann, 2009. 351 s., ISBN 978-075-0683-753. [4] BURIAN, K. V. Hvězdy baletu. Praha : Panton, 1971. 224 s. [5] Croatian Summer Salsa Festival [online]. 2013 [cit. 2014-04-15]. Dostupné z: http://www.crosalsafestival.com/ [6] DOSEDLOVÁ, J. Terapie tancem: role tance v dějinách lidstva a v současné psychoterapii. 1. vyd. Praha: Grada, 2012, 184 s. ISBN 978-802-4737-119. [7] DUNCOVÁ, I. Tanec. Praha : Terpsichora, 1947. [8] Evropská charta sportu. Praha : Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. 12 s. Dostupné na internetu: http://www.msmt.cz/sport/evropska-charta-sportu [9] FIŠEROVÁ, V. Volný čas a jeho animace v cestovním ruchu. Praha : Vysoká škola hotelová v Praze 8, 2008. 92 s. ISBN 978-80-86578-87-3. [10] HESKOVÁ, M. a kol. Cestovní ruch: pro vyšší odborné školy a vysoké školy. 2., upr. vyd. Praha : Fortuna, 2011. 216 s. ISBN 978-80-7373-107-6. [11] HOBZA, V.; DOHNAL, T. 2008. Sport jako perspektivní potenciál rozvoje zaměstnanosti v EU. Olomouc : Univerzita Palackého, 2008. s. 16. Dostupné na internetu:
[12] HORNER, S. Cestovní ruch, ubytování a stravování, využití volného času: [aplikovaný marketing služeb]. Praha : Grada, 2003, 486 s. ISBN 80-247-0202-9. [13] Israeli Salsa Congress [online]. 2013 [cit. 2014-04-15]. Dostupné z: http://www.medsalsacongress.com/ [14] KOTÍKOVÁ, H.; SCHWARTZHOFFOVÁ, E. Nové trendy v pořádání akcí a událostí (events) v cestovním ruchu. Praha : Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2008, 1 CDROM. ISBN 978-80-87147-05-4. [15] Lodě-Praha [online]. 2013 [cit. 2014-04-15]. Dostupné z:
58
http://www.lodepraha.cz/soukrome-projizdky/ [16] Prague kizomba festival [online]. 2014 [cit. 2014-04-15]. Dostupné z: http://balumuka.cz/ [17] Prague Zouk Congress [online]. 2013 [cit. 2014-04-15]. Dostupné z: http://www.praguezoukcongress.com/ [18] RYGLOVÁ, K.; BURIAN, M. ; VAJČNEROVÁ, I. Cestovní ruch - podnikatelské principy a příležitosti v praxi. 1. vyd. Praha : Grada, 2011, 213 s. ISBN 978-80-247-4039-3. [19] Segway-prague-tours. [online]. 2013 [cit. 2014-04-15]. Dostupné z: http://www.segway-prague-tours.cz/cz/ [20] Tanec Praha [online]. 2014 [cit. 2014-04-15]. Dostupné z: http://www.tanecpraha.cz/news/index/mn/22/page/44 [21] VEAL, A. J. Leisure, sport and tourism, politics, policy and planning. 3rd ed. Wallingford : CABI, 2010, 460 s. ISBN 978-184-5935-238. [22] Zpráva o společenské odpovědnosti za rok 2012. Pivovary Staropramen. [online]. 2014 [cit. 2014-04-15]. Dostupné z: http://www.pivovarystaropramen.cz/cs/spolecenska-odpovednost/zprava-o-csr-2011/
59
PŘÍLOHY Příloha 1
Anketa
Příloha 2
Podrobné zpracování anketové otázky č. 2 a otázky č. 3
60
Příloha 1 - Anketa „Hello, my name is Nikola Slavíková, I am a student of The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. I am working on my Bachalor´s Dissertation now, which is about dancing festivals. Could you please answer a few questions about travelling and dancing festivals? “
Help Nikol to make her bachelor´s thesis !
1. Which country do you come from?
2.
3.
4.
5.
6.
................................. How old are you? o 16-25 o 26-36 o 37 and more Are you… o student o employee o unemployed How often do you visit the dance festivals abroad? o less than once a year o approximately once a year o more than once a year How much time do you spend in the hosting country of the festival? o staying just for the time of the festival o staying one day more after the festival o staying longer than one day after the festival Are you interested in the hosting country of the festival too or just in dancing? o yes, in the hosting country too o in dancing only
Pokračování přílohy 1 – Anketa
7. Would you be interested in additional programmes like sightseeing tours, trips and etc. to get know the hosting country / city? o yes o no 8. Would you be willing to pay a reasonable amount of money for these additional services e.g. some price increase for the full pass? o yes o no 9. 7. Would you prefer to explore just the capital of the country (i.e. Prague) or you would be interested in exploring other parts of the country? o only the capital - Prague o other interesting parts of the country 10. How many more days would you like to stay after the festival to enjoy and learn about the hosting country? o 1-2 days o 3-4 days o longer
Note: e.g. is Latin short (for example) i.e. Latin short for (that is)
Thank you very much for your time spent completing this survey . It has been a big help for my bachelor thesis! SEE YOU ON THE DANCE FLOOR Nikol
Zdroj: vlastní zpracování
Příloha 2 - Podrobné zpracování anketních otázek č. 2 a č. 3
Tabulka 3 – zpracování 2. a 3. otázky ankety
16-25 Kolik Vám je let?
32 student
Jste Zdroj: Vlastní zpracování
16
% 35,2 % 17,6
26-36
% 44
zaměstnaný 64
48,4 % 70,3
37 a více
% 15
nezaměstnaný 11
16,5
Suma 91
%
x
12,1
x
