Technická univerzita v Liberci FAKULTA PŘÍRODOVĚDNĚ-HUMANITNÍ A PEDAGOGICKÁ
Katedra:
primárního vzdělávání
Studijní program: Učitelství pro ZŠ Studijní obor:
Učitelství pro 1. stupeň ZŠ
Možnosti motivace jako limitujícího stimulu k individuálnímu psaní v hodinách slohu Possibilities of motivation as a limit stimulation of individual writing in style lessons Optionen Motivation als Anreiz Begrenzung auf einzelne Schreibstil in Stunden Autor:
Podpis:
Iveta VOJÁČKOVÁ Adresa: Mírové sídliště 75/IV. 463 43, Český Dub Vedoucí práce: Mgr. Jana Bednářová, Ph.D. Počet stran
obrázků
tabulek
grafů
pramenů
příloh
130
0
5
14
20
2
V Liberci dne 4. 5. 2009
2
Prohlášení Byl(a) jsem seznámen(a) s tím, že na mou diplomovou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo. Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé diplomové práce pro vnitřní potřebu TUL. Užiji-li diplomovou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědom povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto případě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vynaložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše. Diplomovou práci jsem vypracoval(a) samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím diplomové práce a konzultantem.
Autor
Iveta VOJÁČKOVÁ
Datum
4. 5. 2009
Podpis
3
Poděkování Tímto bych chtěla poděkovat vedoucí práce Mgr. Janě Bednářové, Ph.D., která mi svými cennými radami a svou vstřícností pomohla v odborném vedení diplomové práce. Mé poděkování rovněž patří mé rodině, která mě vždy trpělivě podporovala ve studiu; především pak mému otci Zdeňku Vojáčkovi, který mi byl během tvorby diplomové práce velkou oporou.
4
Anotace Téma: Možnosti motivace jako limitujícího stimulu k individuálnímu psaní v hodinách slohu Diplomová práce se zabývá otázkou tvořivosti žáků v individuálním psaní na prvním stupni základních škol a vlivu motivace na tvůrčí proces. Teoretická část práce popisuje důležité psychologické aspekty, které mají vliv na tvůrčí činnost a zároveň přibližuje problematiku slohových prací na prvním stupni základních škol. Cílem sondy v praktické části bylo porovnat míru tvořivosti v motivovaných a nemotivovaných žákovských slohových pracích. Klíčová slova: tvořivost, motivace, komunikace, český jazyk a sloh, didaktická hra, dramatická výchova
Annotation Theme: Posibilities of motivation as a limit stimulation of individual writing in style lessons. The thesis deals with a question of first grade students‘ creativity in individual writing and with the influence of motivation on their creative process. The theoretical part of the thesis describes important psychological aspects, which have influence on the creative activity and simultaneously explains the problem of composition writting in the first grade of grammar school. The Goal of the probing in the practical part was to compare the creativity rate in the motivated and the unmotivated student compositions. Key words: creativity, motivation, communication, Czech language and essay, didactic play, dramatic education
5
Annotation Das Thema: Optionen Motivation als Anreiz Begrenzung auf einzelne Schreibstil in Stunden Diplomarbeit befasst sich mit der Kreativität der Schüler in den einzelnen schriftlich bei der ersten Stufe der Grundschulen und die Auswirkungen der Motivation auf den kreativen Prozess. Der theoretische Teil der Arbeit beschreibt wichtige psychologische Aspekte, die die kreative Aktivität beeinflussen. Dieser Teil nähert auch die Frage der Stilübungen auf der ersten Stufe der Grundschule. Das Ziel der Sonde in den praktischen Teil war der Vergleich der Höhe der Kreativität Schülerstilübungen mit und ohne die Motivation. Schlüsselwörter: Kreativität, Motivation, Kommunikation, tschechische Sprache und Schreibübung, Bildungs-Spiel, Drama Bildung
6
Obsah Úvod ………………………………………………………………………………...
9
I.
TEORETICKÁ ČÁST …………………………………………………. 10
1.
Mladší školní věk a jeho komunikační specifika …………………... …..
10
1. 1 Specifika komunikace dítěte mladšího školního věku ………………..
10
1. 2. Motivace a její role v mladším školním věku ........................................ 13
2.
3.
1. 3 Vliv pedagoga na žáka mladšího školního věku ………………………
15
Motivace v efektivním učení ……………………………………………...
16
2. 1
Motivace a její obecná funkce ……………………………………….. 16
2. 2
Motivace žáka k učení ………………………………………………..
19
2. 3 Didaktické hry jako motivační prostředek pro tvorbu ………………..
22
2. 4 Dramatická výchova jako prostředek motivace ……………………...
24
Tvořivost ve školních podmínkách ………………………………………..
26
3. 1
Tvořivost jako pojem ………………………………………………... 26
3. 2
Tvořivost ve vyučování ………………………………………………
28
4.
Pojetí slohové výchovy v Rámcovém vzdělávacím programu ...………...
29
5.
Slohové postupy ve výuce slohu na 1. stupni .……………………………
32
5. 1
Slohové postupy …………………………………………………….
32
5. 2
Slohové útvary využívané na 1. stupni ZŠ ………………………….
34
6.
Individuální psaní
…..……………………………………………………
35
6. 1
Rozdílnost mezi tvůrčím psaním a striktně zadaným slohem ……..
35
6. 2
Faktory ovlivňující tvůrčí psaní ……………………………………
37
7.
Hodnocení slohových prací ...……………………………………………..
39
8.
Teoretická sumáž ……………………………………………………….......
41
7
II.
PRAKTICKÁ ČÁST …………………………………………………..
43
1.
Vstupní údaje sondy ..…………………………………………………….
43
1. 1
Charakteristika sondy a užité metody .………………………………
43
1. 2
Údaje o respondentech …………………………………………….
43
2.
Průběh výzkumné sondy …………………………………………….......
44
3.
Postup při vyhodnocování dat ...................................................................
45
4.
Stanovení problémů a hypotéz …………………………………………..
47
5.
Vyhodnocení dat ........................................................................................
48
5. 1
Vyhodnocení kreativity ……………………………………………..
48
5. 2
Hodnocení vlivu motivace na komunikát ………………………….
55
5. 3
Porovnání slohových prací mezi testovanými školami ……………... 119
6.
Vyhodnocení problémů a hypotéz ……………………………………….
7.
Závěr z praktické části …………………………………………………... 124
III.
ZÁVĚR ........................................................................................................
IV.
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ……………………………… 128
V.
PŘÍLOHY ………………………………………………………….......... 130
8
123
126
Úvod Mateřský jazyk je nenahraditelnou složkou v životě každého člověka. Český jazyk tvoří základní komunikační jednotku našeho obyvatelstva. Vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace zaujímá hlavní postavení ve výchovně vzdělávacím procesu. Na základních školách se tato oblast realizuje ve vzdělávacích oborech Český jazyk a literatura a Cizí jazyk. Obor Český jazyk a literatura se skládá z několika částí – komunikační a slohová výchova, jazyková výchova, literární výchova. I dnes se setkáváme z problematikou slovního vyjadřování u dětí. K rozvoji a zlepšení verbální komunikace nám slouží především komunikační a slohová výchova. Ty dávají možnost dítěti rozšiřovat si svoji slovní zásobu, dokázat zformulovat své myšlenky do smysluplných vět, z nichž pak sestavuje plnohodnotný text. Zanedbání komunikačního rozvoje, může dítěti v budoucnu způsobit nemalé obtíže v jeho dalším vzdělávání a uplatnění v životě. Proto jsem se rozhodla pro téma svojí diplomové práce Možnosti motivace jako limitujícího stimulu k individuálnímu psaní v hodinách slohu, abych vyzdvihla důležitost výuky českého jazyka a verbálního projevu. K práci pedagoga patří i motivace žáků k zadaným činnostem. Čím lepší a poutavější bývá motivace, tím kvalitnější bývají žákovské výsledky. Motivace zvyšuje obrazovou představivost dítěte a tím ovlivňuje jeho písemnou tvorbu. Je tudíž neodmyslitelnou součástí komunikační a slohové výchovy. Cílem diplomové práce bylo podpořit motivační složku ve slohové výchově. Diplomová práce zjišťuje, do jaké míry ovlivňuje motivace tvůrčí schopnosti žáků ve slohové tvorbě. Součástí diplomové práce je sonda, ve které se porovnávají žákovské slohové práce podpořené motivací s žákovskými slohovými prácemi bez motivační vložky z hlediska výskytu tvůrčích prvků a výstavby komunikátu. V závěrečné části sondy je uvedeno vyhodnocení efektivnosti motivace při tvorbě žákovských slohových prací.
9
I. TEORETICKÁ ČÁST 1. Mladší školní věk a jeho komunikační specifika 1. 1 Specifika komunikace dítěte mladšího školního věku Každá etapa ve vývoji dítěte má své komunikační zvláštnosti, komunikační specifika. V mladším školním věku dochází k prudkému mentálnímu i fyzickému rozvoji u dítěte. Rozvíjí se i jeho individuální komunikační dovednosti. Kvalita těchto dovedností a schopnost je využívat úzce souvisí s rychlostí, s jakou se rozvíjí myšlení a řeč u dítěte mladšího školního věku. Řeč a myšlení jsou spolu úzce spjaty. Jsou to základní a nejdůležitější prvky dorozumívání mezi lidmi. Bez rozvoje řečových dovedností nelze rozvíjet dovednosti komunikační. Rychlost rozvoje řečových dovedností, a tudíž i těch komunikačních závisí na přístupu dítěte ke komunikaci a na vlivu sociálních skupin, které na dítě v jeho okolí působí. Každé dítě má jinou intenzitu potřeby komunikovat se svým okolím. Komunikace s okolím je u každého dítěte individuální. Každé dítě má svůj individuální přístup ke komunikaci a jeho komunikační schopnosti se znatelně liší od komunikačních dovedností dospělého člověka. Vliv na rozvoj komunikace má společenské prostředí, v němž se dítě pohybuje. V mladším školním věku patří mezi komunikační skupiny rodina, kamarádi a v neposlední řadě škola, do které patří spolužáci a především třídní učitel. Dítě se v roli žáka učí komunikovat se svými vrstevníky ve třídě, učí se spolupráci s nimi, učí se toleranci a respektování potřeb ostatních. Zároveň musí respektovat novou autoritu v jeho životě, učitele. Jiný přístup bude mít dítě ke svým vrstevníkům a jiný k dospělému člověku, učiteli. Od přístupu k osobám obklopujících dítě se odvíjí způsob komunikace, kterou dítě v dorozumívání použije. I dítě mladšího školního věku se učí nápodobou. Přejímá proto do své slovní zásoby prvky řeči, které se nejčastěji vyskytnou ve slovní zásobě osob jemu nejbližších. Mezi ně patří rodiče, sourozenci, kamarádi, ale i učitel. Komunikace školního dítěte se odvíjí i od situací, ve kterých se ocitne a ve kterých musí nějakým způsobem zareagovat. M. Vágnerová [2000, s. 161] říká: „Školní dítě dovede komunikovat různým způsobem, podle toho, zda je mezi dospělými nebo mezi dětmi, zda je ve škole nebo doma. Schopnost diferenciace komunikačního stylu vyplývá ze sociální zkušenosti, ale do značné míry souvisí i s rozvojem myšlení. Dítě na nižší úrovni mentálního vývoje nedovede odlišit,
10
pro kterou situaci je určitý způsob vhodný, a mnohdy ani více komunikačních variant nezvládá.“ U dítěte se rozvíjí schopnost rozlišit vhodný způsob komunikace v situacích, se kterými se dítě setká, postupně a to v závislosti na jeho věku a sociálním prostředí, ve kterém se dítě pohybuje. Dle množství podnětů, které na dítě vlivem prostředí působí, se dítě učí adekvátně reagovat a využívat komunikaci s dalšími osobami. Ve školních podmínkách se dítě učí ovládat emoční stránku svojí osobnosti a korigovat ji v závislosti na komunikaci. Dítě mladšího školního věku poznává způsoby komunikace ostatních a utváří si vlastní individuální a pro něj specifický způsob komunikace. Podle M. Vágnerové [2000] se specifický způsob komunikace dítěte mladšího školního věku vyvíjí a posléze i vyhraňuje v závislosti na celkovém vývoji i sociální zkušenosti. Komunikace je specifická převahou slangu, velmi častým výskytem citoslovcí, zjednodušenou podobou projevu, hlučností a kladeným důrazem na neverbální komunikační projevy. Dítě si je vědomo, že takto smí komunikovat se svými vrstevníky.Rozlišení stylu komunikace je podporováno tlakem ze strany dětské skupiny i reakcemi dospělých, kteří očekávají od dítěte určitou komunikační normu, do níž patří zdvořilost, přesné vyjádření, užívání celých vět. Komunikace dítěte probíhá v několika rovinách. Dítě komunikuje se svými vrstevníky, rodiči a při vstupu do školy i se svým učitelem. Každá z těchto rovin má svá komunikační pravidla. Ta se od sebe liší mírou formality, se kterou dítě přistupuje ke komunikujícím osobám. M. Vágnerová [2000, s. 161] uvádí: „Komunikace žáka s učitelem má přesně stanovená pravidla, která určují jak její formální podobu (tj. kdy dítě smí a nesmí mluvit), tak i obsah (co smí a má říkat a naopak, co říkat nemá). Jednou z variant komunikace je i zkoušení, kdy se učitel ptá a klasifikuje odpovědi žáka podle jejich správnosti či nesprávnosti, resp. i podle jejich formálního projevu. Dítě musí tato pravidla respektovat a je za to také hodnoceno. Oba uvedené způsoby komunikace představují významnou sociální zkušenost, která rozvíjí různé kompetence, užitečné i v budoucnosti.“ Nejen komunikace s učitelem rozvíjí vyjadřovací schopnosti dítěte. Největší rozvoj slovní zásoby a verbální i neverbální komunikace vzniká ve skupině vrstevníků. Formální zábrany ustupují do pozadí a dítě se tak může svobodně vyjadřovat a komunikovat a rozšiřovat si tak i slovní zásobu. Zároveň se učí porozumět sociálnímu kontextu komunikace. I M. Vágnerová [2000] zdůrazňuje, že pro děti mají větší význam komunikační projevy jejich vrstevníků a mimo vyučování, jež má určitá komunikační pravidla. Jedná se 11
především o podobu komunikace, verbální a neverbální, o znalost a jazyka a schopnost jeho užití. Dítě si osvojuje schopnost rozpoznávat sociální kontext za pomoci sociálního učení. Důležitým a nepostradatelným prvkem komunikačního procesu jak už bylo zmíněno je řeč. Bez ní nemohou probíhat jakékoliv verbální projevy. Na rozvoj řečových dovedností má velký vliv mluvní vzor dítěte. Na prvním místě jsou to rodiče. Po započetí školní docházky se dalším velice důležitým mluvním vzorem stává učitel, který svým verbálním projevem ovlivňuje žáky. Žáci si rozšiřují slovní zásobou zapamatováním slov, která slyší a následně se je učí. Vzdělávací obor Česká jazyka literatura má za úkol rozvíjet u žáků vyjadřovací schopnosti ve verbální a písemné podobě. Čtení a psaní se stává na 1. stupni ZŠ nepostradatelnou součástí učebního procesu. V první a ve druhé třídě si děti osvojují základy těchto dovedností. A učí se je používat i v jiných vyučovacích oborech. Po osvojení dovedností číst a psát vzroste velikost slovní zásoby znatelně rychle. J. Langmeier a D. Krejčířová [1998, s. 119] tvrdí: „Ve školním věku roste výrazně slovní zásoba, roste délka a složitost vět, souvětí jsou stále složitější a vůbec postupuje celá větná stavba i užití gramatických pravidel na vyšší úroveň – jistě také vlivem formálního učení ve škole. Počet slov, která dítě v té době aktivně užívá nebo jim pasivně rozumí, je už na začátku školní docházky značný a stále souvisle stoupá.“ Aktivní slovní zásobu dítě využívá nejen ve formě verbální ústní, ale později i v podobě verbální písemné. V písemné podobě pak aplikuje naučená gramatická pravidla a učí se sestavovat smysluplné věty s různými významy. Čím větší je rozsah slovní zásoby u dítěte, tím dokonalejší jsou jeho vyjadřovací dovednosti. Na rozvoji slovní zásoby se podílí v nemalé míře i četba dítěte. I při čtení se dítě seznamuje s novými slovy, která si lépe zapamatuje, protože je vidí napsaná a zároveň je vnímají i auditivně. Žáci mladšího školního věku by měli číst především nahlas z důvodu zlepšení artikulačních schopností a veškerých náležitostí, které ke čtení a mluvenému projevu patří – tempo řeči, intonace apod. K. Bláhová [1996, s. 10] tvrdí: „Dítě na počátku mladšího školního věku ovládá zhruba 3000 slov, v nichž jsou zastoupeny všechny slovní druhy. To žákovi umožňuje vyjadřovat vztahy mezi věcmi, prostorové a časové souvislosti atd. Prostřednictvím řeči se dítě propracovává k správnému zobecňování, tj. používání obecných pojmů, které označují příslušné skupiny předmětů a jevů. Ke konci sledovaného období se u žáků zvyšuje záliba v hrách se slovy (vyslovování slov odzadu, soutěžení v řečové pohotovosti, „slovní fotbal“ 12
apod.). Vytváření dějů – v ústní nebo později písemné podobě se posunuje významně úroveň dětského myšlení a představivost směrem k abstraktnímu myšlení.“ Nejen, že se žáci seznamují ve školních podmínkách s novými doposud pro ně neznámými slovy, ale zároveň se učí dosud známá slova používat v různých kontextech. Jak dodávají i J. Langmeier a D. Krejčířová [1998], dítě v tomto vývojovém obdobími nalézá nové významy týchž slov a je schopno tato slova použít s daleko větším porozuměním a v přiměřenějších souvislostech.
1. 2 Motivace a její role v mladším školním věku Motivace je faktor, který na člověka působí a ovlivňuje ho po stránce výkonnostní. Působí na volní vlastnosti i na emoční stránku osobnosti člověka. Motivace má mnoho podob. po psychologické stránce lze motivaci rozdělit dle několika hledisek. My se zaměříme na motivaci z hlediska vnitřních a vnějších pohnutek člověka. Obecně lze říci, že vnitřní motivační pohnutky úzce souvisí s osobností člověka, jeho genetickými předpoklady – psychickými, fyzickými; charakterem, vůlí, cílevědomostí, zájmy, ale i s jeho momentálním a dlouhodobým zdravotním stavem. Vnější motivační pohnutky zahrnují veškeré faktory působící a tím ovlivňující osobnost člověka z vnějšku – makroprostředí, mezoprostředí, mikroprostředí 1. Obě tyto složky motivace se navzájem ovlivňují a úzce spolu souvisí. Na prvním stupni základní školy je motivace důležitou součástí vyučovacího procesu. Ovlivňuje osobnost a jednání dítěte mladšího školního věku. Motivace se odráží na učební výkonnosti žáka a na zájmu o učení i poznávání. Hovoříme zde o motivaci vnější, která zaujímá první místo v učebním procesu a jejím prostřednictvím lze u žáka ovlivnit i motivaci vnitřní. Vnější motivaci při vyučování zajišťuje učitel. Na jeho osobnosti, schopnostech a dovednostech závisí průběh vyučování každý den. Pokud učitel dostatečně zaujme své žáky a vzbudí v nich zájem o dané učivo, udělá tak první krok k osvojení si nové látky. I. Lokšová aj. Lokša [1999, s. 9] říkají: „Učitel, který ve vyučování uplatňuje adekvátní způsoby vnější a vnitřní motivace, klade pevné základy pozitivního rozvoje osobnosti žáka. Motivaci musí přizpůsobovat cíli a obsahu vyučování a věku žáků. Vývojem se mění, formuje žákova osobnost, a proto se musí měnit i systém motivačních činitelů.
1
Makroprostředí - kulturní a společenské prostředí Mezoprostředí – skupina spolupracovníků v zaměstnání, skupina přátel, spolužáků, pedagogů apod. Mikroprostředí – blízcí příbuzní, rodina
13
Vhodná motivace může vyvolávat a udržovat zájem dítěte o učení vůbec, o daný předmět, o určitou učební činnost.“ Učitel musí přizpůsobit učební metody a motivaci nejen věkovým, ale i individuálním potřebám dětí. Musí volit vhodnou motivaci a přiměřenou intenzitu motivů. Nadměrná a neuvážená motivace může mít za následek negativní vliv na ty žáky, kteří mají nízké či kritické sebehodnocení nebo jsou emocionálně citlivější než ostatní. Může tak dojít k demotivaci žáka. Dítě získává záporný vztah k učení, ke škole a znatelně to naruší i jeho sebevědomí a zdravé sebehodnocení. Zvolením vhodné a přiměřené motivace může velice kladně ovlivnit průběh vyučování. Motivace slouží k zaujetí dětí a podpoření jejich vlastní iniciativy v činnosti, kterou zvolená motivace uvozuje. Učitel využívá motivaci na začátku hodiny, během hodiny, při uvozování nové činnosti a následně při průběhu této činnosti, aby nedocházelo ke snížení atraktivity činnosti. Motivace má široké spektrum využitelnosti. I. Lokšová a J. Lokša [1999] poukazují na to, že motivace ve vyučovacím procesu může významně pomoci k vyrovnání napětí mezi požadavky na učení a osobnostním vybavením žáka. Cílem výchovy a vzdělávání je rozvoj především vnitřní motivace žáků k učení jako formě seberealizace. Učební činnosti, ale i veškeré chování, jsou ovlivňovány množstvím motivů, které na sebe navzájem působí, mají určité uspořádání a působí tak na individuálně motivační systém osobnosti. Motivace má veliký vliv na žákovi učební výkony a výsledky. I. Pavelková [2002] nahlíží na problematiku motivace v učebním procesu takto: „Na motivaci k učení je nutné se dívat nejméně ve dvojím smyslu. Jednak prostřednictvím motivace zvyšujeme efektivitu učení (motivace je tedy využívána k uskutečnění učebních cílů), jednak jde o samostatný rozvoj motivačních a autoregulačních dispozic u jednotlivých žáků jako významný úkol a cíl školy. V tomto druhém smyslu jde o rozvoj potřeb, zájmů, vůle a dalších motivačních a autoregulačních zdatností.“ Motivace je tedy prvek vyučovacího procesu, jenž by se neměl opomíjet, ale naopak by měl být využit v přiměřené míře a s možností různorodého zařazení do hodiny a to nejen na jejím začátku, ale i v průběhu učebních činností, aby zájem žáků k učivu neopadl.
1. 3 Vliv pedagoga na žáka mladšího školního věku V mladším školním věku jsou žáci stále ještě snadno ovlivnitelní ve svém chování a jednání. Vědomosti, dovednosti, ale i návyky získávají prostřednictvím vlastních zkušeností a
14
poznatků, jež jsou jim ve škole předkládány v určité formě a posloupnosti. Formu, kterou jsou informace předávány, i jejich rozsah řídí učitel. Na jeho schopnostech a dovednostech závisí rozvoj osobnosti žáků po stránce vědomostí, morální i emocionální. Učitel se stává jedním ze vzorů dítěte od zahájení školní docházky. Velkou měrou se podílí na utváření osobnosti dítěte, na rozvoji schopností, osvojování dovedností a návyků. Mezi učitelem a žákem, či celou třídou probíhá velice důležitá interakce. Jaký vztah si mezi sebou vybudují záleží na mnoha aspektech. Děti na prvním stupni přistupují k učiteli nejen jako ke zdroji informací, zároveň si k němu vytváří užší citový vztah. Pokud je učitel zklame, získávají pocit, že je zradil někdo blízký nebo naopak přebírají vinu na vlastní osobu. Učitel si musí v první řadě uvědomit, jak veliký vliv má na svoje žáky. Pokud k němu cítí důvěru, mohou se mu svěřit i s osobními problémy. Učitel ovlivňuje žáka z hlediska jeho hodnocení. Dítě v mladším školním věku je zcela ovlivněno tím, jaký názor a náhled na něj učitel má. To, jak je dítě učitelem hodnoceno, má výrazná vliv na sebehodnocení dítěte. Žák si přisvojuje a zvnitřňuje názory učitele na sebe samo. Učitel plní významnou funkci i z hlediska motivace dítěte k učení. Motivace je jak už bylo zmíněno neodmyslitelnou součástí výuky na základní škole, především pak na prvním stupni. Záleží na učiteli do jaké míry je schopen motivaci využít během vyučování a jaký způsob zvolí. Každý žák je samostatná osobnost, má jiné potřeby, jiné schopnosti, dovednosti, vrozené předpoklady a tak má i odlišné reakce na podněty k němu přicházející, a tudíž na každého jedince může působit motivace odlišně. Každý žák má svoje individuální potřeby, jeho osobnost se znatelně liší od osobností jeho vrstevníků, spolužáků. Proto i reakce na motivaci bývá u každého žáka rozdílná. Úkolem učitele je poznat osobnost každého žáka, přistupovat k němu s individuálním nadhledem a od toho odvíjet možný způsob motivace. I. Lokšová a J. Lokša [1999, s. 38] tvrdí: „Aby mohl učitel cílevědomě a záměrně přistoupit k rozvíjení motivace žáků aktualizací jejich potřeb, musí v první řadě dobře poznat úroveň a strukturu motivace k učení celé třídy i jednotlivců.“ Učitel má za úkol poznat každého žáka zvlášť a přistupovat k němu jako k jednotlivci s individuálními potřebami, osobností a charakterovými vlastnostmi. Z8roveň musí na třídu nahlížet jako na celek. Třídu žáků lze definovat jako malou sociální skupinu, ve které existuje
15
hierarchie. Míra prestiže, oblíbenosti ve skupině spolužáků utváří klima třídy. Učitel musí umět odhadnout atmosféru ve třídě a dle ní vhodně použít motivace. I. Lokšová a J. Lokša [1999] dále dodávají, že motivace je efektivním nástrojem ke zvyšování učebních výkonů. Jejím prostřednictvím je ovlivněna celá osobnost dítěte. Učitel by měl mít přehled o potřebách, které v hierarchii daného žáka zastávají dominantní postavení. Motivace však může i negativně ovlivňovat žáka. V případě, že učitel nevhodně využívá motivační činitele, čímž může rozvíjení vztahu žáka k učení brzdit nebo způsobit nezájem, lhostejný postoj, či nechuť a odpor. Učitel vede vyučovací hodinu a svojí osobností, chováním a způsobem výuky ovlivňuje celou třídu.
2. Motivace v efektivním učení 2. 1 Motivace a její obecná funkce Motivace je soubor faktorů či podnětů, které individuálně působí na osobnost člověka, ovlivňují ji a podněcují ji k nějaké činnosti, aktivitě. J. Čáp [1997, s. 84] uvádí: „ Motivace je termín odvozený z latinského movere – hýbati, pohybovati. Znamená souhrn hybných činitelů v činnostech, učení a osobnosti. Hybným činitelem míníme takové skutečnosti, které jedince podněcují, podporují nebo naopak tlumí, aby něco konal, nebo nekonal.“ Motivaci lze obecně rozdělit na vnější motivaci, která se skládá z faktorů, jež na nás působí v našem okolí; sociální skupiny, prostředí, ve kterém vyrůstáme, předměty a věci, které nás obklopují a veškeré podněty působící na naše smysly.Vnitřní motivace zahrnuje biologické potřeby osobnosti, vnitřní pohnutky, které jsou ovlivněny laděním osobnosti, charakterovými rysy, volními vlastnostmi, cílevědomostí i schopností autoregulace, schopností ovládat svoje potřeby. J. Čáp [1997] nahlíží na problematiku motivace tak, že motivace zahrnuje nejen vnější pobídky a cíle, ale i vnitřní motivy. Vnitřní motivy jsou navzájem propojeny s vnějšími pobídkami a cíli. Vnější pobídka buď podněcuje nebo oslabuje vnitřní motiv. Vnitřní motivy ovlivňují reakci na určité pobídky, díky nimž dochází ke sledování některých cílů a opomínání cílů jiných. k citlivému reagování na určité pobídky, k sledování jedněch cílů a naopak k opomíjení jiných.
16
Motivy jsou pohnutky, které jsou ovlivněny naší myslí. Mezi takové pohnuty patří volní vlastnosti, cílevědomost, zájmy, ale i nadání, talent apod. Motivy jsou řízeny naším temperamentem a vrozenými dispozicemi. M. Vágnerová [2002, s. 52] říká: „Motivy jsou takové duševní projevy, které aktivizují lidské chování, zaměřují je na určitý cíl a v tomto směru je udržují po určitou dobu. Motiv lze považovat za základní jednotku motivace.“ Motiv M. Vágnerová [2002] dělí do dvou základních variant: a) Motiv, který na nás působí v dané chvíli, tzv. aktualizovaný. b) Dispozice, která se za určitých okolností může stát skutečným motivem, tzv. potenciální motiv. Obě složky motivace vnější i vnitřní spolu úzce souvisí, navzájem se ovlivňují. Jakékoliv jednání člověka nezapříčiní nikdy jen jedna z motivačních složek, ale vždy se navzájem doplňují a působí vcelku. Neplatí však, že by obě složky působily na člověka stejnou intenzitou. Podle M. Vágnerové [2002] se v motivaci odráží vnitřní psychický a somatický stav člověka, ale působí na ni i nejrůznější vlivy z vnějšího prostředí. Motivy obyčejně vznikají v důsledku interakce dvou složek. Jsou to potřeby, které se u člověka projevují na základě jeho biologických vlastností souvisejících s genetikou, a pobídky, které v sobě zahrnují faktory, či motivy působící na jedince z vnějšku. Oba faktory mohou působit na lidské jednání obdobným způsobem. V jejich vzájemné interakci, z hlediska ovlivnění vzniku nějakého motivu, platí vztah nepřímé úměrnosti. Pokud je vnitřní potřeba velmi intenzivní, stačí k vyvolání takto motivovaného chování sama o sobě nebo ji může vyvolat nepatrný podnět z prostředí. Jestliže nemá potřeba dostatečnou intenzitu, je k vyvolání takto motivovaného chování nutná velmi silná pobídka. Slabí podnět by nestačil. Motiv k určitému chování vzniká na základě interakce vnitřního stavu jedince a vnějších, aktuálně působících podnětů. Potřeby lze rozdělit do několika skupin. M. Vágnerová [2002] dělí potřeby na pudy, nebo-li základní biologické potřeby, jež jsou vrozenou složkou každého člověka a na psychosociální potřeby, které vrozené nejsou, ale vyvíjejí se pod vlivem společnosti a jeho zařazení v ní.
17
Podle J. Čápa [1997] lze potřeby rozdělit na biologické a společenské, primární (vrozené,dané genetickými předpoklady) a sekundární (získané, vlivem okolí, společností…) a nebo nižší (pudy) a vyšší. Potřeby jsou vlastnosti osobnosti z hlediska biologického uspořádání daného jedince, ale i z hlediska charakteru a psychické stránky osobnosti. Souvisí jak s genetickými předpoklady, tak i s vnitřními faktory působícími na člověka v danou chvíli. Patří sem potřeba stravovat se, přijímat tekutiny, ale i po stránce osobnostního zaměření potřeba seberealizace, identifikace apod. J. Čáp [1997, s. 84] specifikuje potřeby takto: „Potřeba je subsystém organismu (s aspekty biologickými, u člověka také psychologickými a sociologickými), který pobízí k vyhledávání určité podmínky nezbytné k životu, popřípadě vede k vyhýbání se určité podmínce, která je pro život nepříznivá. Člověk prožívá uspokojení a neuspokojení potřeb v rozmanitých emocích.“ J.Čáp [1997] dělí lidské potřeby do několika skupin: Elementární životní potřeby: jedná se o potřeby fyziologické - potřeba kyslíku, potravy (hlad, žízeň), ochrany před nepohodou, spánku, odpočinku, potřeba sexuální. Potřeba jistoty („pud sebezáchovy“): tato potřeba se projeví
ve chvíli
bezprostředního nebezpečí fyzického, ale i psychického, v nepřehledných situacích, v situacích pro nás nečekaných, při stupňujících se sociálních konfliktech. Potřeby podnětů, změny a činnosti: každý jedinec potřebuje od narození změny, ať už v podmětech, které k nám přicházejí z venku, ale i v novosti situací.Do těchto potřeb je zahrnuto i uspokojení z vykonávané činnosti a odezva na podaný výkon, kladné ohodnocení, pocit uznání. Potřeba sociálního styku, porozumění a vzájemné pomoci, vzájemných kladných citů a citových projevů: v malé sociální skupině – v rodině; v kruhu přátel, spolupracovníků apod. Potřeba výkonu (výkonová motivace) a společenského uznání: dosažení co nejlepších výsledků ve vykonávané činnosti – ve škole, v práci, v zájmových kroužcích, získání pochvaly, uznání od druhých lidí. Záporem potřeby je pocit méněcennosti vzniklého při neúspěchu. 18
Potřeby poznávací a estetické: každý jedinec si hledá během svého života zájmy, koníčky, které jsou obměňovány jinými, ale uspokojují osobnost člověka; patří sem ale i touha poznávat nové věci, potřeba vzdělávat se. Nejen tyto potřeby jsou pro člověka důležité. Mezi velice podstatné potřeby, často uváděné v odborné literatuře patří možnost seberealizace, kladného sebehodnocení i hodnocení od ostatních jedinců, směřování k určitému životnímu cíli. Tyto potřeby se u dítěte mladšího školního věku utvářejí postupně. Velký vliv na ně má učitel. Kladným hodnocením vykonané práce, splněného zadaného úkolu žáka, učitel zvedá žákovo sebevědomí a zároveň ovlivňuje žákovo sebehodnocení. Naopak záporným hodnocením působícím na žáka v neúměrné míře, učitel docílí nadměrného poklesu dětského sebevědomí, které může skončit nechutí vykonávat jakoukoliv činnost. Dítě získává pocit nepotřebnosti, který může mít psychické následky větších rozměrů. Jakákoliv potřeba nepůsobí na jedince izolovaně. Naopak je podmíněna intenzitou jiných potřeb. Dítě se od nástupu do školy učí eliminovat a usměrňovat primární – biologické potřeby a s nimi prolínající se potřeby sekundární. Obecně mají motivy u každého člověka jinou délku trvání. Jsou motivy, které trvají přechodnou dobu, krátkodobě. Naproti tomu jsou motivy ovlivňující jedince dlouhodobě, po celý život a výrazně se podílí na utváření osobnosti, v jejím vývoji a změnách.
2. 2 Motivace žáka k učení Motivace patří k nejdůležitějším složkám, které zcela ovlivňují osobnost a jednání dítěte v mladším školním věku. Motivace se stala neodmyslitelnou součástí vyučovacího procesu. Slouží nejen ke zpestření učebních hodin, ale především jako hybný mechanizmus podporující žákovi volní vlastnosti, cílevědomost a žákovu chuť vyřešit předložený problém, poznávat a učit se věcem doposud neznámým. Motivace působí a ovlivňuje učební výkonnosti žáka a zájem o učení i poznávání. I. Pavelková [2002, s. 14] říká: „Na motivaci žáků k učení je nutné se dívat nejméně ve dvojím smyslu. Jednak prostřednictvím motivace zvyšujeme efektivitu učení (motivace je tedy využívána k uskutečnění učebních cílů), jednak jde o samotný rozvoj motivačních a autoregulačních dispozic u jednotlivých žáků jako významný úkol a cíl školy. V tomto druhém smyslu jde o rozvoj potřeb, zájmů vůle a dalších motivačních a autoregulačních zdatností.“
19
Učitel řídí vyučovací proces. Rozvrhuje jednotlivé vyučovací hodiny, jejich náplň, ať už po stránce učební látky, tak i z hlediska změny činností. Důležitou složkou výuky je motivace, kterou učitel využívá u žáků k upoutání pozornosti na daný problém. Motivace by měla být pestrá a ne jednotvárná. Čím zajímavější motivace bývá, tím větší pozornost učitel získává. Motivace jako náplň hodiny má mnoho podob. Může být slovní, názorná – pomocí předmětů a pomůcek, nebo se jí stává vlastní činnost dítěte. Na žáka působí jako motivace i ocenění od učitele, ať už v podobě pochvaly, kladného či záporného slovního hodnocení nebo jako stupeň klasifikace. Pro žáka prvního stupně má pochvala pozitivní význam. Žák získává důvěru sebe samu, ve své výkony, zvyšuje se i jeho vlastní kladné sebehodnocení a stoupá jeho prestiž ve třídě. Motivace řízená učitelem působí na žáka z vnějšku, ovlivňuje následné jednání žáka a zároveň působí a rozvíjí vnitřní motivy. Pokud se žák zajímá o vyřešení problémové situace, úkolu samostatně, z vlastní vůle, aniž by učitel nějak zasáhl, působí na žáka vnitřní motivy a s nimi spojená motivace. I. Lokšová a J. Lokša [1999] dodávají, že pro rozvíjení motivace žáků k učení při vyučování je důležité, aby učitel od sebe odděloval vnější a vnitřní motivaci. Pokud žák vykonává činnost kvůli ní samé, bez ovlivňování vnějšími podněty, hovoříme o motivaci vnitřní. Činnost mu přináší uspokojení a radost z jejího vykonání. Pokud se jedinec neučí u vlastního zájmu, ale působí na něho vnější motivační činitele, mezi které patří i učitel, jedná se o motivaci vnější. Motivace může působit na osobnost žáka i v záporném slova smyslu. Pokud učitel využívá až příliš motivačních prvků, může dojít k přesycení žáků a k následnému poklesu pozornosti. Pokud se motivace v hodinách téměř nevyužívá, žáci ztrácí pozornost z důsledku neatraktivnosti vyučování. Učitel řídí motivací žákův vztah ke vzdělávání. Nástrojem motivace učitele je mimo jiné hodnocení žáka, které utváří žákův postoj k učení, k sebevzdělávání a současně i k sebehodnocení a vlastní seberealizaci. Pokud je dítě pochváleno a jeho práce kladně ohodnocena, zvyšuje se jeho sebevědomí a chuť do další práce vzrůstá. Nebezpečí skýtá nadměrné množství kladných pochval. Pochvala ztrácí význam. Motivace se z ní vytrácí a žák na ni přestává reagovat. U žáka se může vyskytnout očekávání stálého přísunu kladných motivací. Pokud je následně dítě záporně ohodnoceno, nemusí daný fakt přijmout za správný a pravdivý, neumí se s porážkou vyrovnat. Následně dochází ke konfliktu v interakci a komunikaci mezi žákem a učitelem. 20
Pokud učitel využívá příliš záporného hodnocení, žák ztrácí víru v sebe samu, klesá mu sebevědomí a nabývá pocitu méněcennosti, nepotřebnosti. Může dojít i k pasivitě žáka vzhledem k učení a poklesu jeho učebních výsledků. Při nadměrném působení vnější motivace na žáka se často vyskytují obtíže, které vysvětlují I. Lokšová a J. Lokša [1999] tak, že dochází u žáků k projevům úzkosti při učení, horší přizpůsobením neškolním prostředí, poklesem sebevědomí a nižší schopností vyrovnat se s neúspěchem ve škole. Vnitřní motivace k učení má mnohem větší efektivitu u žáků v osvojování si poznatků. Při správném působení, může učitel z vnějšku záměrně formovat a vychovávat motivaci k učení u žáků. J. Čáp [1997] rozděluje činitele působící u žáků na jejich motivaci k učení do několika skupin: 1. Situace, předměty a činnosti, které jsou pro žáka nové. 2. Seberealizace v činnosti. Žák se aktivně podílí na zadaném úkolu. 3. Uspění v činnosti. Uspokojení potřeb z překonaných překážek, z dobře odvedené práce. Uznání od ostatních jedinců.Úspěch v činnosti. 4. Uspokojení z hlediska sociálních potřeb. Uznání od společnosti, pozitivní ohodnocení vlastní osoby ostatními lidmi. Kladné hodnocení splněné činnosti žáka. 5. Schopnost propojit osvojené poznatky s novými a využít je při realizaci úkolu a následné uspokojení z úspěchu. 6. Propojení činnosti s vlastními cíli, zvyšuje žákovu motivaci k učení. S nástupem do školy a v průběhu mladšího školního věku působí a ovlivňuje na žáka především vnější motivace. Zpočátku tato motivace u žáka dlouho nepřetrvá, proto se opět obnovuje. V průběhu školní docházky se začínají některé prvky vnější motivace u dítěte zvnitřňovat. Dítě je přijme za své. Délka působení motivace na žáka se začíná prodlužovat. U se tak utváří hlubší motivace ke vzdělávání se. Během školní docházky se u žáka nejen rozvíjí vnitřní motivy k učení, ale i vztah k různým vyučovacím předmětům z hlediska oblíbenosti.
21
2. 3 Didaktické hry jako motivační prostředek pro tvorbu Od narození se stává nejdůležitější činností dítěte hra. Rozvíjí jeho schopnosti, zvyšuje a rozšiřuje jeho škálu dovedností. Její pomocí dítě poznává okolní svět, novost předmětů kolem sebe a současně podměty působící na něho v prostředí, které jej obklopuje. Pomocí hry dítě navazuje i sociální kontakty se svými vrstevníky. Po započetí školní docházky zaujímá první místo učení. Hra je stále však podstatnou součástí vzdělávání. Jejím prostřednictvím lze žáky vzdělávat. Nebo naopak namotivovat k učební činnosti k sebevzdělávání se. Hry lze rozlišit do různých skupin dle jejich funkce a účelu. Společenské hry, sociální hry, sportovní hry; kolektivní hry, hry pro jednotlivce a mnoho dalších. Ve škole se hry využívají pro zpestření během výuky různých předmětů (skupinové, sociální, společenské) nebo jako vyučovací náplň vyučování v tělesné výchově (sportovní hry). Na učiteli záleží, jak se s danou problematikou vypořádá a jak vhodně využije herní doplňky ve své výuce. Učitel na prvním stupni musí dobře znát klima ve třídě a na jeho základě postavit i způsob výuky v daném předmětu. Pokud atmosféra ve třídě ztrácí pozitivní ladění, využívá učitel sociálních her k upevnění kladných vztahů mezi žáky. Hru lze charakterizovat různými způsoby. Všechny definice se shodují v jednom směru, že výsledkem hry by měl být pocit uspokojení z výhry a ze zúčastnění se. J. Němec [2002, s. 15] říká: „Hru můžeme charakterizovat jako časově ohraničenou svobodnou činnost skupiny nebo jednotlivce, dítěte i dospělého, která vychází ze zájmu subjektu a její smysl je buď obsažen v činnosti samé, anebo stojí mimo hru (např. jako motiv nebo cíl). Potom je hra prostředkem k získávání různých potřeb nebo naplňování různých cílů. Hra se ale od praktických životních činností odlišuje svými specifickými pravidly a uvnitř obsaženými herními prvky, jimiž je např. soupeření nebo identifikace s rolemi (a to třeba i s těmi, které bychom v reálném životě vědomě odmítali). Hráči obvykle hra přináší uspokojení potřeby, zábavu, poučení, prožitek apod..“ Jak už bylo zmíněno, lze hry využít během vyučovacího procesu. Hry nabývají charakter výchovný a proto je nazýváme hrami didaktickými. I. Lokšová a J. Lokša [2003, s. 122] o didaktických hrách tvrdí: „Hra je pro žáka, studenta mnohem zábavnější, než strohé vyučování. Na rozdíl od běžné hry má stanoven učební cíl. Didaktická hra zapojuje žáky velmi intenzivně do vyučovacího procesu a přináší tvořivou, uvolněnou atmosféru a emoční prožívání, které je z hlediska učení důležité.
22
Didaktické hry se objevují i ve výuce dospělých. Prostřednictvím her mohou žáci tvořivým způsobem řešit problémové situace.“ Didaktické hry mají vlastnost motivační. Zpestřují výuku, ovlivňují vztah žáků k učebním činnostem, úkolům a zároveň působí kladně na emoční stránku dítěte. Didaktické hry, jejichž úkolem je pozitivně ovlivnit dítě, aby mohlo tvořit v jakékoliv oblasti, ať už umělecké tvorby nebo při plnění zadaného úkolu některého z vyučovacích předmětů, jsou velmi často propojeny s dramatickou výchovou a dramatizací. Tyto hry mají vyvolat v dětech nejrůznější emoce a stimulovat jejich smysly natolik, aby byly schopny tvořit samy a využít tak i svoje osobnostní rysy. Vhodným doplňkem se stávají hry využívané v tvůrčím psaní. Didaktické hry se využívají jako prostředek motivace v různých podobách a jejich obměnách. Jedná se o hry, které navozují atmosféru potřebnou pro zadané téma, na které má být sepsán text. Tyto hry v sobě nesou dramatickou složku. Žáci se sami podílejí ne dramatizaci a vzniku daného klimatu anebo atmosféru v zdramatizuje a navodí učitel. Nejen dramatizace se může stát součástí tvůrčího psaní. Existuje mnoho her se slovy, jejichž pomocí si žáci rozšiřují slovní zásobu a učí se emoce vyjádřit nejen postojem těla, ale slovy. U dětí na prvním stupni lze do těchto her zařadit přestavbu textu (doplňování textu – slov, záměna či domýšlení vět…), tvoření slovních hříček, hádanek, nonsensovou poezii, kolektivní texty. Možnost využití didaktických her uvádí Z. Fischer [2001, s. 65], který říká: „Ve tvůrčím psaní lze využívat i her s psanými texty. Tato technika, kdy se kombinuje psaní s hrou je založena na rozvíjení žákovi přirozenosti a především fantazie. Lze při ní využít jemnou a hrubou motoriku, imitační schopnosti pohybové i intelektuální. Ve hře je problém pojímán pouze jako hypotetický, jeho řešení není tedy zatíženo emoční tenzí, která by blokovala jeho případné řešení v neherní situaci. Myšlení, cítění a pohybová aktivita probíhají za účelem vyřešení problému s podobnou intenzitou a aktivitou jako v situaci reálné, nejsou jen provázeny stresem, strachem z nebezpečí porážky, agresivitou.“ Poznatky, které žák získává při didaktických hrách zaměřených na tvůrčí psaní, využívá při tvorbě textu, ale i v situaci, kdy se potýká s literárním problémem.
23
2. 4 Dramatická výchova jako prostředek motivace Jak už bylo zmíněno v předchozí kapitole, lze využít prvky dramatické výchovy jako motivaci ve vyučování nebo jako pomocný prostředek tvorby. Na dramatickou výchovu můžeme obecně nahlížet z více hledisek. M. Pavlovská [1998] stanovuje začlenění dramatické výchovy do školní výuky dvojím způsobem: a) Jako vzdělávací obor, který má přesně vymezenou délku trvání v rozvrhu a jeho struktura je charakterizována školním vzdělávacím plánem. Základem je hra, aktivita dětí, akce. Učí, řešit a vyhodnocovat navozené situace po dramatické stránce. Žáci se učí vlastní zkušeností a aktivitou komunikovat, řešit problém. Nalézt způsoby řešení a jejich následky.
b) Jako metoda práce, kterou lze využít v jakémkoli z vyučovacích předmětů, v němž má za úkol rozvíjet tvořivost, fantazii a sociální cítění u žáka. Tuto metodu nelze využít vždy a ve všech předmětech, ale žáci si touto cestou osvojují učivo a rozvíjejí kreativnost v myšlení nenásilnou formou. Protože je dramatická výchova velice variabilní, lze využít „dramatizaci“ jako motivační prvek v různých vyučovacích hodinách. Může být kupříkladu využita učitelem na začátku hodiny, aby navodil atmosféru pro novou látku, jež chce žákům představit. Pomocí dramatického vyprávění, či poslechu hudby může učitel u žáků vyvolat emoce, které mohou žákovi pomoci v následném plnění zadaného úkolu, či k vlastní tvorbě, ať už písemné, výtvarné či hudební. Dramatická výchova rozvíjí tvořivost, obrazotvornost, fantazii, utváří a upevňuje vztahy ve skupině a rozvíjí samostatné myšlení, podporuje vyjádření vlastních názorů a utváření osobitých postojů a tím kladně ovlivňuje celou osobnost dítěte. Mnoho autorů objasňuje pojem „dramatická výchova“ různým způsobem. Uveďme si proto několik z nich. J. Valenta [1995, s. 9] vysvětluje pojem dramatická výchova takto: „Je to systém osobnostně sociálního učení, tedy systém, v němž se navozují specifické situace, jejichž prostřednictvím se oživují procesy socializace, které v tomto případě nejsou „životně náhodnými“ procesy, ale procesy naplánovanými učitelem.“ E. Machková [1998, s. 32] říká: „Dramatická výchova je školním předmětem nebo zájmovou aktivitou a její postupy mohou sloužit i jako metoda vyučování jiným předmětům. 24
Od estetické výchovy se liší tím, že její prioritou je sociální poznání, které je nadřazeno esteticko-výchovným a umělecko-výchovným cílům.“ M. Pavlovská [1998, s. 3] tvrdí: „Dramatická výchova se snaží využívat situací, ve kterých má člověk možnost zkoušet si své jednání. Jednotlivci při hrách vstupují do rolí a vytvořených situací, jednají v dané situaci a za daných podmínek „jako“. Velkou výhodou je, že se tato situace dá opakovat s možností hledání nového, lepšího řešení, lze ji doplnit podle potřeby a je možné navodit i takovou situaci, se kterou se jedinci v běžném životě setkají jen výjimečně. Člověk je pak v budoucnu schopen lépe těmto situacím čelit a vyrovnávat se s jejich následky; zároveň se učí spolupracovat, respektovat názory ostatních.“ Dramatická výchova působí na osobnost člověka, na charakterové vlastnosti, kladně ovlivňuje mravní cítění jedince. Napomáhá objevit způsoby řešení problémových situací. Zároveň usměrňuje dítě v oblasti sebeovládání. současně rozvíjí osobnost po stránce tvůrčích schopností, fantazijních představ. V dramatické výchově neplatí, že jen jedno řešení je to správné právě naopak. Čím více způsobů řešení nalezneme, tím lépe. Dramatická výchova všestranně rozvíjí osobnost dítěte. Jako každý vyučovací obor má i dramatická výchova svoje specifické cíle, dle kterých se řídí. S. Macková v publikaci Dramatická výchova ve škole formuluje specifické cíle dramatické výchovy takto: -
prostřednictvím dramatické výchovy jsou žákům lépe přiblížena a objasněna témata, jimiž se mají za úkol zabývat, k nimž se mají vyjádřit a utvořit si na ně vlastní názor
-
učí se pochopit tvořivý proces, osvojovat si tvořivé postupy, pracovat podle nich, vytvářet si vlastní postoj k danému problému
-
osvojují si prostředky komunikace, využívají je ve své tvorbě
-
žáci poznávají svoji osobnost, své schopnosti, dovednosti a následně mají možnost je porovnat s osobnostmi ostatních jedinců
-
učí se skupinové spolupráci
-
učí se pochopit témata sdělovaná někým jiným
Obecně můžeme říct, že dramatická výchova rozvíjí osobnost dítěte po stránce sociální – sociálního cítění, pochopení jiných kultur, toleranci k druhým lidem, vnímat emoce druhých a adekvátně na ně reagovat. Žáci během výchovy rozvíjí svoje komunikační dovednosti, učí 25
se zareagovat různými způsoby v odlišných situacích, dostávají možnost spolupracovat ve skupině a učit se tak navzájem komunikovat a přijímat názory druhých. Dále rozvíjí dětskou fantazii, obrazotvornost a tvořivé myšlení u dětí, schopnost kritického myšlení, nalézání různých způsobů řešení. V neposlední řadě rozvíjí osobnost dítěte po stránce emocionální, schopnost regulovat svoje chování, učí sebekontrole a rozvíjí estetické cítění. Dramatická výchova všestranně rozvíjí osobnost dítěte. Prvky výchovy se proto často využívají na prvním stupni základních škol.
3. Tvořivost ve školních podmínkách 3. 1 Tvořivost jako pojem Tvořivost je psychická vlastnost člověka přemýšlet a reagovat na daný problém nebo jednat v dané situaci nejrůznějšími způsoby, které jsou neobvyklé, či originální. Tvořivost úzce souvisí s myšlením a myšlenkovými operacemi. Tvořivý člověk řeší problém pomocí různých způsobů a nalézá nové možnosti a způsoby řešení. Z. Pietrasinski [1972] vymezuje tvořivost jako činnost, při níž vznikají nové originální výtvory. Ve své publikaci se I. Lokšová a J. Lokša [2003, s. 14] odvolávají na definici tvořivosti jiných autorů: „Rebeková [1987], která vychází ze současného chápání psychiky jako složitého mnohoúrovňového a mnohofunkcionálního systému, vymezila tvořivost jako vytvoření nového celku, ve kterém staré elementy mění svá místa a funkční význam a organizují se podle nového principu.“ I. Lokšová a J. Lokša [2003, s. 14] shrnuli definici kreativity takto: „Tvořivost je generování nových, neobvyklých, ale přijatelných, užitečných myšlenek, řešení, nápadů.“ Dále pak I. Lokšová a J. Lokša [2003] dodávají, že tvořivost je proces, který se utváří prostřednictvím působení vnějších a vnitřních podnětů a stavů. Výsledkem tvořivosti je produkt, dílo. Hranice mezi procesem tvorby a jejím výsledkem není vždy přesně vymezena. Tvořivost je tedy schopnost nalézt různé způsoby řešení k předloženým problémům. Každý člověk má schopnost tvořivého způsobu myšlení. Avšak u každého jedince se tvořivé myšlení rozvíjí jiným způsobem a s jinou intenzitou. Tvořivé myšlení lze rozvíjet pomocí tvořivých úkolů, u nichž můžeme nalézat nové způsoby řešení. Abychom dokázali správně a vhodně využít tvořivé myšlení, měli bychom dodržovat správný postup.
26
I. Lokšová a J. Lokša [2003] uvádějí, že tvůrčí proces se nejčastěji dělí do čtyř fází, které se navzájem prolínají a ovlivňují a tvoří tak ucelený proces: 1. Přípravná (preparační) – nalezení tématu a jeho vhodnosti ke zpracování. 2. Inkubační (latentní) – přemýšlení o problému, tématu, často na úrovni podvědomí. 3. Iluminační (inspirační) – možné řešení se vynořuje, vstupuje do vědomí. 4. Ověřovací (verifikační) – prověřuje se správnost řešení nebo se nápady realizují a zkoušejí v praxi. Kreativitu neboli tvořivost lze rozvíjet pomocí různých her a činností podporujících tvůrčí myšlení. Ve školních podmínkách jsou kreativní činnosti ovlivněny druhem vyučovacího oboru. Tvořivé myšlení lze uplatnit takřka ve všech vyučovacích oborech. V komunikační a slohové výchově rozvíjíme kreativitu pomocí slovních hříček vymýšlením neobvyklých obratů, na daný slovní druh vypsat co nejvíce příkladů apod. Jako pomůcku k navození tvůrčí atmosféry lze použít motivaci v různých podobách i formou dramatizace. Záleží vždy na učiteli, do jaké míry je schopen vytvořit kreativní prostředí a podmínky pro tvorbu. Tvořivost je utvářena a ovlivněna vnějšími podmínkami ze strany učitele a okolními vlivy prostředí, ve kterém jedinec tvoří. Současně je však schopnost tvořit ovlivněna podmínkami vnitřními. Tvůrčí schopnosti jsou z velké části ovlivněny rysy osobnosti. Na tvořivosti se podílí myšlení, rozvinutá řeč a především charakter a vlohy osobnosti. I. Lokšová a J. Lokša [2003] poukazují na jednu z nejvíce diskutovaných problematik v teorii tvořivosti a to divergentní a konvergentní myšlenkové operace, jež mají vliv na míru tvořivosti a popisují je takto: „Současné přístupy autorů k problematice analýzy tvůrčích schopností se shodují v tom, že základem tvůrčího řešení problémů jsou divergentní rozumové operace. Konvergentní rozumové operace je možné charakterizovat jako logickodeduktivní. Uplatňují se v úlohách s jedním řešením, které logicky vyplývá z daných informací. Myšlení založené na nich je sbíhavé – tedy takové, při kterém se logicky a algoritmicky postupuje k správnému závěru. Divergentní operace se naproti tomu využívají v úlohách, v nichž je třeba řešení nacházet v různých směrech, tvořit různé logické alternativy. Na nich založené myšlení je rozbíhavé, protože v konečné etapě po zhodnocení alternativ je možné přijít k jednomu řešení, ale předtím bylo nevyhnutelné vypracování mnohých možností řešení.“
27
Jednotlivé divergentní operace se v současnosti vymezují jako tvůrčí schopnosti, o kterých se zmiňuje i I. Lokšová a J.Lokša [2003] a dělí je takto: fluence – schopnost rychle produkovat množství nápadů, bohatost myšlenek a představ; flexibilita – schopnost vytvářet různorodá řešení úloh, rozmanité přístupy k řešení situace; originalita – schopnost produkovat nové myšlenky, odlišná řešení, která jsou neobvyklá a často překvapivá; redefinice – transformační schopnosti založené na změně významu nebo reorganizaci informace; elaborace – schopnost vypracovat řešení do zajímavých podrobností, elegance řešení;¨ senzitivita – citlivost na problémy; schopnost vidět problémy, nedostatky, možnosti zlepšení, předvídat vývoj v dané oblasti. I. Lokšová a J. Lokša [2003] prosazují názor, že při tvořivém procesu řešení problému, v různých stádiích tohoto procesu, se neuplatňují pouze divergentní myšlenkové operace, ale význam mají i myšlenkové operace konvergentní. Společně tak utvářejí ucelený typ myšlení.
3. 2 Tvořivost ve vyučování Ve školních podmínkách je tvořivé vyučování vítané a to z mnoha hledisek. Žáci mají možnost aktivně se podílet na řešení problému. Současně se učí nalézat nové, rozmanité a mnohdy neotřelé způsoby řešení. Využívají při práci divergentní myšlenkové operace jimiž. Komplexně se jim rozvíjí myšlení a s ním spojené další psychické procesy a především řečové schopnosti. Žáci se učí nejen spoléhat sami na sebe na své „schopnosti a dovednosti, které využívá při řešení, ale seznamují se s názory, způsoby řešení svých spolužáků. Učí se toleranci odlišných postojů a současně v mnohých případech i spolupráci se svými vrstevníky. I. Lokšová a J. Lokša [2003, s. 9] tvrdí: „Tvořivé vyučování rozvíjí především schopnosti tvořivého myšlení, motivaci k tvořivé činnosti a k učení se, imaginaci a fantazii, zájmy o tvořivé aktivity, tvořivé dovednosti a poskytuje žákům možnost prožívat pocity sebeuspokojení, seberealizace a sociálního ocenění vlastní tvořivé produkce.“ Aby se mohla u žáků tvořivost rozvíjet, je důležité připravit vhodné vnější podmínky. Ty zajišťuje učitel. Na něm závisí, do jaké míry budou moci žáci svoje schopnosti a dovednosti využít a aktivně se podílet na kreativním úkolu.
28
I. Lokšová a J. Lokša [2003] považují za nejdůležitější element tvořivého vyučování učitele, který má osvojené znalosti teorie tvořivosti a využívá didaktické prostředky rozvíjení tvořivosti žáků a uplatňuje je v konkrétních situacích. Pomocí obsahu učiva může učitel rozvíjet tvořivost u svých žáků. Dále tito autoři zdůrazňují, že rozvíjení tvořivosti u žáků ve výuce se přizpůsobuje věkové úrovni, na které se žáci nacházejí, jak dodávají . Tvořivé vyučování se vždy opírá o základní principy, jež J. Lokša a I. Lokšová [2003] specifikují takto: •
Tvořivost je vlastní všem psychicky zdravým jedincům.
•
Má procesuální charakter.
•
Rozvíjí se činností.
•
Od tvůrčí činnosti žáka není třeba očekávat bezprostřední sociální přínos, má však velký význam pro rozvoj jeho poznávacích a rozumových schopností a mnohostranný vývoj osobnosti.
•
Změna úloh netvořivého typu na tvořivé a konvergentního typu na divergentní úlohy rozvíjející tvořivost je primární formou rozvoje tvořivosti žáků.
•
Rozvoj tvořivosti ve vyučování musí vycházet z učebních cílů, obsahu učiva a probíhat v interakci s komplexem jiných učebních činností žáků.
4. Pojetí slohové výchovy v Rámcovém vzdělávacím programu Naše diplomová práce se zabývá verbálním projevem žáků v písemné podobě. Z tohoto důvodu považuji za nutné se podrobněji zaměřit na vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace, především pak na vzdělávací obor Český jazyk a literatura. V RVP ZV je Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy [2005, s. 16] charakterizována tato vzdělávací oblast takto: „Vzdělávací oblast a jazyková komunikace má stěžejní postavení ve výchovně vzdělávacím procesu. Dobrá úroveň vyjadřovacích schopností patří k zásadním znakům všeobecné vyspělosti absolventa základního vzdělávání. Rozvíjí u žáka znalosti a dovednosti, které slouží k osvojení a správného používání ústní i písemné podoby jazyka, nejen ve formě spisovné. Žáci se zdokonalují ve vnímání různých jazykových sdělení a učí se vhodně využívat i prosazovat výsledky svého poznávání.“ Obsah vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace se promítá do vzdělávacích oborů Český jazyka a literatura a Cizí jazyk. 29
Obsah vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura je rozdělen do tří specifických složek: Komunikační a slohová výchova, Jazyková výchova a Literární výchova. Ve výuce se vzdělávací obsah jednotlivých složek prolíná. Komunikační a slohová výchova vede žáky k vnímání a následnému porozumění různých jazykových sdělení, pomáhá jim osvojovat si psanou formu řeči v předepsané podobě, mluvit a adekvátně reagovat na základě přečteného nebo slyšeného textu různého druhu náležícímu různorodým situacím, provést rozbor textu a kriticky posoudit jeho obsah. Jazyková výchova seznamuje žáky s různými formami jazyka, zaměřuje se na spisovnou podobu jazyka a učí žáky si ji osvojovat a funkčně využívat v mluvené i psané formě. Literární výchova seznamuje žáky se základními literárními formami prostřednictvím četby, učí je vnímat autorovi myšlenky a utvářet si na ně vlastní názor. Vede žáky k získávání a rozvíjení čtenářských návyků i schopnosti tvořivé percepce. Dále autoři RVP ZV [2005] přibližují cílové zaměření vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace. Vzdělávání v dané vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, že vede žáka k: •
uvědomění si kulturní podstaty jazyka a jeho vývoje po stránce kulturní i historické a nepostradatelnosti v celoživotním vzdělávání
•
utvoření pozitivního postoje k mateřskému jazyku, jako zdroji pro rozvíjení osobního a kulturního bohatství
•
poznávání, osvojování a rozvoji jazyka, k rozvíjení dovednosti aktivně jazyk využívat, sdělovat jím své potřeby, pocity, ke správné formulaci a předávání informací
•
osvojování si pravidel mezilidské komunikace, vytváření pozitivního vztahu k jazyku prostřednictvím komunikace mezi různými kulturami
•
samostatné práci s jazykovými a literárními prameny, s různými texty
•
využívání jazyka jako prostředku k seberealizace
•
individuálnímu prožívání slovesného uměleckého díla, k utvoření pozitivního vztahu k literatuře a uměleckým dílům založených na uměleckém textu
30
Protože se praktická část diplomové práce zabývá psaním slohových prací, je nezbytné zaměřit se blíže na komunikační a slohovou výchovu. Dříve byla učební látka v osnovách podrobně rozepsána do jednotlivých ročníků. V RVP je obsah výuky vyjádřen očekávanými výstupy, kterých mají žáci dosáhnout v jednotlivých ročnících. Pro 1.stupeň jsou očekávané výstupy rozděleny do 1. období (1. - 3. ročník) a 2. období (4. – 5. ročník). Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy [2005] v RVP ZV nařizuje, že by žák měl: Po 1. období (očekávané výstupy) plynule číst a porozumět textům daného rozsahu a náročnosti správně pochopit pokyny v písemné nebo mluvené podobě mít osvojená základní pravidla komunikace mezi lidmi dodržovat vhodné tempo řeči v rozhovoru používat vhodně zvolené verbální i nonverbální prostředky řeči vytvořit krátký mluvený projev založený na vlastních zážitcích zvládat základní náležitosti spojené se psaním jako je správné držení psacího náčiní apod. psát správné tvary písmen a číslic, spojovat je ve slabiky být schopen kontroly vlastního písemného projevu psát jednoduchá sdělení ve správné podobě schopen vyprávět děj příběhu dle sestavených ilustrací Po 2. období (očekávané výstupy) číst nahlas i potichu texty přiměřené věku s porozuměním být schopen vyhledat důležité informace v textu posoudit jednoduchá sdělení z hlediska celistvosti reprodukovat důležitá fakta ze zadaného textu správně vést dialog vhodně volit prostředky verbální komunikace, mezi než patří modulace hlasu, intonace, přízvuky, tempo řeči vhodně volit spisovnou a nespisovnou formu jazyka v závislosti na vzniklé situaci správně zaznamenávat jednoduché komunikační žánry po stránce formální i obsahové dle složené osnovy vyprávět krátký příběh bez narušení časové posloupnosti
31
Žák by měl zvládnout následující učivo: •
naslouchání – soustředěné naslouchání s adekvátní reakcí na otázky (věcné naslouchání), naslouchání v komunikaci s partnerem (praktické naslouchání)
•
čtení – technika a plynulost čtení, orientace v textu (praktické čtení), využívání textu jako zdroje informací, vyhledávání klíčových slov textu (věcné čtení)
•
mluvený projev – modulace souvislé řeči (výslovnost, vhodné vyj intonace přízvuk, dýchání), vyjadřování v komunikační situaci, znalost komunikačních žánrů, dialog s podporou obrazového materiálu, základní pravidla komunikace, využití přiměřených prvků nonverbální komunikace
•
písemný projev – správné sezení, držení psacího náčiní, hygiena zraku, přehledný a čitelný písemný projev, správné rozvržení textu na stránce, znalost a osvojení žánrů písemného projevu
5. Slohové postupy ve výuce slohu na 1. stupni 5. 1 Slohové postupy Výuka se na prvním stupni základních škol zaměřuje na komunikační specifika českého jazyka. Žáci si osvojují pravidla komunikace a současně se seznamují s gramatickou stránkou jazyka. Slohová výchova slouží jako prostředek pro rozšíření vyjadřovacích schopností, slovní zásoby, používání různorodých obratů. Na prvním stupni se využívá především verbální forma komunikace. Žáci se učí popsat svoje myšlenky, názory, ale i pocity druhým. Písemné vyjadřování se na prvním stupni využívá v menším rozsahu. Žáci začínají psát slohové práce až po osvojení dovednosti číst a psát, ke konci druhé třídy, ve velmi malém rozsahu několika vět. V učebních osnovách jsou zařazeny slohové útvary, se kterými by se měli žáci seznámit. Písemnou podobu slohových útvarů si žáci začínají osvojovat od třetí třídy. Slohové útvary mají strukturu, kterou si žák musí osvojit, aby ji následně mohl použít v písemné podobě. Při výběru slohového útvaru se zaměřujeme na slohový postup, podle něhož text sestavujeme a sepisujeme. Slohové postupy mají vlastní charakteristiku a pravidla, s nimiž se žáci seznamují.
32
Slohové postupy dělíme do pěti druhů – sloh vyprávěcí, popisný, informační, úvahový, výkladový. Ve výuce slohu na 1. stupni základních škol se využívá slohový postup vyprávěcí, popisný, informační: Vyprávěcí slohový postup: Jeho základem je děj („zápletka“), který se jím utváří. Skládá se ze tří částí, úvodu, statě a závěru. Utváří se v ich-formě, v první osobě singuláru nebo v er-formě třetí osobě. Důležitou složkou vyprávěcího slohového postupu jsou slovesa, s jejichž pomocí utváříme dějovost příběhu. Tento slohový postup využívá přímou a nepřímou řeč. Objevuje se v něm časová posloupnost retrospektivní, přímá, nebo jejich kombinace. Vyprávěcí slohový postup využívá větné zvláštnosti pro zvýšení poutavosti, podnícení emocionality, jako jsou samostatný větný člen, parcelace, elipsa, reliéfizace, eufemismy, kakofemismy, hypokoristika, nespisovná řeč a mnoho dalších. Popisný slohový postup Vystihuje základní znaky a vlastnosti osoby, zvířete, věci a jiných popisovaných předmětů. Píše se především ve třetí osobě. Důležitou složkou tohoto útvaru jsou substantiva a adjektiva. Informační slohový postup Informační slohový postup má funkci zlamovací. Je to krátký útvar s málo rozvinutou větnou stavbou. Patří mezi nejjednodušší a nejméně variabilní slohové útvary. Využívá malou slovní zásobu. Podává základní informace. Fakta se konstatují, ale nehodnotí. Úvahový slohový postup Obsahuje vnitřní souvislosti a příčinné vztahy, na jejich základě vysvětluje příčiny. Vyvozuje logické i nelogické závěry, podává hodnocení. Řadí se mezi slohové útvary se subjektivním zaměřením. Vyznačuje se složitou větnou stavbou a bohatší slovní zásobou. Výkladový slohový postup Má vždy určitou podobu obohacenou úvahovým slohovým postupem. Je to slohový postup objektivnějšího rázu. Vyskytují se v něm didaktické rysy.
33
5. 2 Slohové útvary využívané na 1.stupni ZŠ Mezi slohové útvary, které se využívají na prvním stupni základních škol, patří vypravování, popis a psaní dopisu. Alice Seifertová [2000] je charakterizuje takto: 1) Vypravování Děj se zaměřuje na jednu nebo více osob. Jednoduché vyprávění musí mít návaznost, je psáno s časovou posloupností, sugestivně vystihuje události. Pokud je vypravování psáno v 1.osobě jednotného čísla, bývá poutavější. Text oživuje přímá řeč, která čtenáři přibližuje postavy. Ve vypravování používáme pro děje , které se odehrály v minulosti, čas minulý. Pokud chceme dosáhnout napětí a oživit děj, použijeme slovesné tvary v přítomném čase. Úvod slouží k seznámení s hlavními postavami a k přiblížení prostředí, ve kterém se děj odehrává. Samotné vypravování dělíme na části. Čtenář je seznámen se zápletkou, děj se stupňuje k vyvrcholení a vyústí k rozuzlení a objasnění zápletky. V závěru se můžeme použít zhodnocení příběhu. Poutavosti dosáhneme i originalitou tématu a jazykovými prostředky jako jsou bohatá slovní zásoba, dějová slovesa, synonyma, zdrobněliny, obrazná pojmenování, vhodně zvolenými hovorovými a nespisovnými prostředky, stavbou věty časovou posloupností a jejím porušováním v různých dějových úsecích. 2) Popis Popis dělíme na statický (popis předmětu), dynamický (popis děje nebo pracovního postupu). Popis má charakter informační, sděluje nám výsledky pozorování. Chybí v něm časové uspořádání. Důležité je uspořádání částí popisu tak, aby si čtenář dokázal popisovaný jev představit a nezískal zkreslenou představu. Nejprve zaměřujeme popis na hlavní, výrazné rysy, posléze doplňujeme podrobnosti. V popisu předmětu se zaměřujeme na důležité vlastnosti a znaky. V úvodu seznámíme čtenáře s předmětem, jeho přednostmi. Hlavní část slouží k popisu vzhledu předmětu (velikost, tvar apod.). V závěru zmíníme funkčnost a využití. Popis pracovního postupu vysvětluje průběh činnosti, při které něco vytváříme, opravujeme. Nesmíme zapomenout uvést použitý materiál, nástroje. V popisu
34
postupujeme dle posloupnosti činností, které při práci vykonáváme. Stavba textu je přehledná, fáze postupu popisujeme v časové posloupnosti. Využít můžeme obrázky, grafy, nákresy. Popis děje líčí události v časových vztazích, přikládáme v něm důraz na živé podání, na dějové prvky, časová příslovce, časové spojky a spojovací výrazy, jejich opakování nevyužíváme bezúčelně. Pro zvýšení přitažlivosti popisu využíváme rozmanitá a především výstižná slovesa, přirovnání, příslovce a pořekadla. Existuje i popis osoby (charakteristika), umělecký popis a popis subjektivně zabarvený (líčení). U popisu člověka přecházíme od nejnápadnějších základních rysů, ke kterým patří i celkový vzhled, k podrobnostem, jako je popis obličeje, chování, chůze a psychickou stránku člověka popisujeme jako poslední. Subjektivní popis je součástí popisu uměleckého. Vyvolává ve čtenáři pocity, nálady. Působí na emoční stránku. Využívá metafory, zajímavé slovní obraty. Struktura textu je volnější. 3) Dopis Nahrazuje adresátovi osobní sdělení. Obsah dopisu a jeho stylistická stránka záleží na vztah autora k adresátovi. Dopisy dělíme na osobní (soukromé) a úřední. Osobní dopisy mají rozmanitější obsah po stránce jazykové. Objevují se zde výrazy citově zabarvené, hovorové. Úřední dopisy mají přesnou formu, jsou psány spisovným jazykem a mají místo určení. Po stránce jazykové jsou psané věcně, stručně, zdvořile. Podpis odesílatele je vždy vlastnoruční. Dopis osahuje i adresu odesilatele v záhlaví nebo na konci textu dopisu. Úřední dopis je psán na stroji (počítači). Text obsahuje, čeho se dopis týká. Obsahem úředních dopisů může být žádost, objednávka, přihláška, reklamace. Součástí dopisu je datum, oslovení, pozdrav, sdělení nebo poděkování, podpis. Důležitou součást, která poukazuje na vztah k adresátovi je úprava, vhodně zvolený dopisní papír.
6. Individuální psaní 6. 1 Rozdílnost mezi tvůrčím psaním a striktně zadaným slohem Tvůrčí psaní je činnost, při které vzniká za pomocí psychických procesů a stavů literární produkt. Autor pomocí vlastních zkušeností a osvojených poznatků vytváří originální literární dílo. Tvůrčí psaní je literární činnost, při které autor uplatňuje vlastní názor a pohled na problematiku, kterou se v dané chvíli zabývá.
35
Z. Fisher [2001, s. 18] tvrdí: „Tvůrčí psaní je činnost, při které probíhají určité psychické pochody a psychomotorické činnosti, jejichž výsledkem je konstruktivně nové dílo, jehož hodnotu lze ve výsledku akceptovat jako pozitivní.“ Dále Z. Fisher [2001] dodává, že prostřednictvím psychických procesů, které jsou zapojeny do tvůrčího psaní, dochází autor k novým poznatkům. Poznatky pak formuluje do slovních spojení, jež esteticky působí na čtenáře. Mezi taková slovní spojení patří básnické obraty, jako metafory, překvapivé příběhy a jejich pointy. Ve věcné literatuře se pak využívá nových informací. Tvůrčí psaní je činnost, při které se u autora rozvíjí dovednosti a schopnosti, které si doposud osvojil ve svém životě vzděláváním ve škole i sebevzděláváním a poznáváním světa a věcí kolem sebe. Z. Fisher [2001] formuluje úlohu tvůrčího psaní pro jedince, ale i pro skupinu autorů tak, že autor při své tvorbě uplatňuje dovednosti schopnosti, ale současně rozvíjí své poznání. Tím si utváří nový pohled na skutečnosti a svoje stanovisko k ní. Tvůrčí psaní je činnost, při které nejde jen o tvorbu jedné osoby, ale v některých případech se na vzniku tvůrčího produktu podílí i skupina autorů. Literární texty tak vznikají i v páru nebo v týmu. Skupina, která kolektivně tvoří, současně texty i hodnotí. Žáci, kteří tvoří v kolektivu, se seznamují s názory svých vrstevníků, učí se tyto názory respektovat. Získávají na danou situaci nový pohled, který je objektivnější, a vzhledem ke skutečnostem komplexnější, ucelenější. Tvůrčí činnost ve skupině má i socializační charakter. Žáci se učí spolupracovat. Seznamují se se členy skupiny, získávají nové zkušenosti a především se učí naslouchat druhým lidem. Tvořivé psaní se na základní škole nejlépe uplatňuje na druhém stupni, ale i na prvním stupni má svůj význam a lze ho využít. Tvořivé psaní žáka rozvíjí v mnoha směrech. M. Čechová [1998, s. 89] říká: „Tvořivost ve slohové výuce se týká jak aktivity, tvořivosti žáků ve vyjadřování, tak i přístupu k problému, tj. způsobu myšlení, prociťování, řešení problémů souvisících s tématem. Zasahuje tedy oblast širší, týká se přístupu ke skutečnosti, jejího chápání, hodnocení, zahrnuje téma a jeho modifikaci v myšlení, cítění, vůli autorově a to ovlivňuje mimo jiné obsah a formu sdělení. Jazykový projev takto vzniklý je jedinečný, samostatný, i když ještě nemusí být osobitý.“
36
Ale i ve tvůrčím psaní musí autor dodržovat některé zásady z hlediska stylistického a gramatického. Tyto zásady si žák, jako autor, osvojuje v hodinách komunikační a slohové výchovy. „Striktně“ zadaný sloh v sobě může nést prvky kreativity, pokud jsou tyto prvky použity i v přípravě na psaní a v motivaci, ale i tyto prvky budou do značné míry omezené. Slohové útvary, s nimiž se žáci seznamují a následně si jejich koncepci i osvojují, na 1.stupni ZŠ mají stanovené pevné hranice, nejen učebnicemi, z nichž se žáci učí a učebními osnovami daného předmětu, ale i přístupem mnoha učitelů k hodinám slohu. Některé slohové útvary, jako je psaní dopisu a popisu předmětu, věci, návodu, činnosti, mají pevně danou strukturu a posloupnost, kterou musí žáci dodržet, a která i jako „obecná osnova“ slouží ke správnému postupu při psaní a lepší orientaci. Vyprávění je jedním z mála slohových útvarů využívaných na 1.stupni, u něhož lze využít žákovské individuality a rozvíjet při jeho utváření kreativitu dítěte. Tím lze vytvořit ze slohové práce tvůrčí dílo. Pevně stanovené téma slohu s přesně vystavěnou osnovou má pro žáka svazující účinek. Učitel zadává téma slohové práce, z něhož vyvodí nadpis, jenž se stává „1.mezníkem“ ve slohových pracích žáků, je pro všechny stejný. Tím je odepřena první možnost osobitého vyjádření. Dále se sestavuje osnova, která má žáky nasměrovat k rozvržení slohové práce a poukázat na tematiku, které by se měli žáci v textu rozvrženém na části věnovat. je směrodatná opět pro všechny. Sloh značný vliv má na slohovou tvorbu žáků „textový vzor“. Učebnice českého jazyka vždy obsahují krátké textové úryvky, které mají žákům objasnit danou problematiku a nastínit jim postup, kterého by se měli držet. Příčinou předem utvořených podmínek a stanovením hranic slohové tvorby, ztrácí žáci možnost sebevyjádření a vlastního originálního řešení problému nebo stanovené situace.
6. 2 Faktory ovlivňující tvůrčí psaní Na žáka působí vnější a vnitřní činitelé. Ti mají vliv na žákovu aktivitu při činnostech během vyučování. Činitelé ovlivňují i literární tvorbu. Činitele lze rozdělit do dvou hlavních skupin, na činitele vnější, působící na žáka z jeho okolí a na vnitřní činitele, ve kterých je zahrnut vnitřní stav jedince po stránce psychické i fyzické, osobnostní zaměření, žákova individualita. Obě skupiny působí ve vzájemné interakci.
37
J. Čáp [1997] dělí vnější činitele do několika skupin, a to na žáky, učitele, pedagogické požadavky a podmínky, prostředí, vzájemné působení uvedených činitelů a jejich změny v průběhu času. Učitel je nejdůležitější vnější faktor, který žáka při jeho činnosti, písemné tvorbě přímo ovlivňuje, usměrňuje. Pomocí vnější motivace upoutává žáka. Záleží na učiteli, jaké prostředí k tvoření dokáže vytvořit. Další faktor ovlivňující žáka je klima třídy. Vrstevníci se ve skupině navzájem ovlivňují. Na prvním stupni jsou vztahy mezi spolužáky proměnlivé. Učitel musí nasměrovat svoje působení na nejsilnějšího jedince ve třídě, který působí a tím i řídí zbytek třídy, usměrňovat jeho vliv a zároveň podporovat jedince slabší. Klima ve třídě by mělo být přátelské a prostředí během psaní klidné a tiché, aby se děti lépe soustředily. Velice důležitá je i určitá emocionální vyrovnanost a přítomný fyzický stav dětí. Na tvůrčí psaní má bezprostřední vliv kreativní prostředí, ve kterém žáci utváří texty. Přiměřené množství podmětů (motivace, dramatizace, konverzace o tématu mezi žáky apod.) má pozitivní vliv na rozvíjení tvůrčího produktu. Vnitřní činitelé zahrnují individuální zvláštnosti žáka, jeho vnitřní stav, psychickou i fyzickou stránku, jeho osobnost. Patří sem žákův přítomný stav, jeho únava, pozornost; biologické podmínky žákovy činnosti a jeho vývoje ( zralost dítěte, nemoci – krátkodobé, dlouhodobé; smyslové vady, vady řeči, nedostatky v motorice, lehké mozkové dysfunkce a specifické poruchy učení,…); motivace k učení; schopnosti a dosud osvojené (neosvojené) vědomosti a dovednosti; procesy poznávání a učení, osvojování vědomostí a dovedností, rozvíjení intelektových operací a schopností; rysy osobnosti včetně morálního charakteru a temperamentu. Při psaní je důležitá emocionální vyrovnanost a přítomný fyzický stav dětí. Osobnost člověka se od narození po dospělost utváří, vyvíjí a prochází velkými změnami fyzickými, psychickými a emočními. Dospělý člověk dokáže lépe stimulovat a zároveň regulovat faktory, či podněty, které na něho působí. Osobnost dítěte mladšího školního věku neumí při vstupu do školy plně potlačovat svoje primární a sekundární potřeby. Učí se je regulovat postupně. Činitele úzce souvisí s vnější a vnitřní motivací jejíž úlohu při tvorbě I. Lokšová a J. Lokša [1999, s. 36] specifikují takto: „Vnitřní a vnější motivace hraje významnou roli ve vývojových procesech tvořivosti žáků. Klíčovou roli má motivace především jako činitel podporující snahu a ochotu žáků rozvíjet vlastní tvořivé schopnosti.“
38
I. Lokšová a J.Lokša [1999] dodávají, že vnitřní a vnější motivace může tvořivý proces ovlivnit nejen pozitivně, ale i negativně. Je proto důležité odhadnout míru vnější motivace ve vztahu k motivaci vnitřní. Příliš intenzivní vnější nebo vnitřní motivy mohou odvést dítě od daného úkolu a procesu tvoření. Podmínky literární tvorby musí být přizpůsobeny věkovým zvláštnostem dítěte, rysům osobnosti a dětské individualitě.
7. Hodnocení slohových prací Každý žák je individualita, proto i slohové práce nesou rysy jejich osobnosti a jsou ovlivněny rozsahem jejich osvojených dovedností a zkušeností. Aby se zamezilo subjektivnosti v hodnocení, hodnotíme literární texty pomocí konkrétních hledisek. Žáci si rozvíjejí svoje komunikační dovednosti a vyjadřovací schopnosti, které pak využívají při tvorbě slohových pracích. Schopnost vyjádřit se v písemné podobě je nejdůležitější dovednost, na kterou se učitel ve svém hodnocení zaměřuje. M. Čechová [1998] říká, že slohová výchova se zaměřuje na osvojování komunikačních dovedností. Součástí hodnocení slohových prací jsou proto vyjadřovací dovednosti a schopnosti. Teoretické znalosti nemají na základní škole přímou důležitost. Mají pouze doplňovací charakter výuky. Mluvený a psaný projev, který se ve vyučování rozvíjí ve stejné míře, by měl být ve vyučování hodnocen vyváženě. Žáci jsou hodnoceni nejen za projev psaný, ale i za projev mluvený. Na obě tyto složky pohlížíme v závěrečném hodnocení. Slohové práce se klasifikují. Základem této klasifikace je porovnávání výkonů žáků ve třídě a pro toto srovnání je důležité vytvořit systém kritérií. Mluvené projevy se hodnotí stejně jako projevy psané a to jak uvádí M. Čechová [1998] po stránce tématicko-obsahové, slohové (kompoziční a stylizační) a jazykové v užším slova smyslu: A. Posuzování tématicko-obsahové stránky – posuzujeme v něm obsah práce, zda text odpovídá zadanému tématu, dílčí části (jednotlivé motivy) ve vztahu k tématu, myšlenky, názory a postoje autora, jeho pocity; hodnotíme vliv vnitřních pohnutek autora na text, vyjadřovací schopnosti a s nimi spojenou úroveň myšlení, cítění, volní vlastnosti. B. Posuzování slohové stránky – po této stránce hodnotíme vztah tématu a složek, do kterých je téma v textu rozpracováno, patří jsem cílové zaměření projevu a jazykové 39
zpracování složek. U některých témat lze využít různé slohové postupy a útvary, na téma můžeme nahlížet různým způsobem z různých hledisek. Posuzujeme vhodnost zvoleného způsobu zpracování tématu po stránce obsahové. Toto kritérium uplatňujeme i v rámci menších částí textu (podřazených nižších jednotek) jako jsou odstavec, věty a jejich výpovědi. Součástí hodnocení je i návaznost tématických částí na sebe, plynulost textu, neodbíhání od tématu. Tato stránka hodnocení se zabývá především tím, zda má text logickou návaznost a lze z něj pochopit smysl sdělení. Patří sem i hodnocení děje, jeho zajímavost, originalita a zaujetí, výstižnost a opodstatnění názorů autora pomocí jeho argumentace. Dalším kritériem slohové stránky je celkové vyznění projevu. C. Posuzování stránky jazykové v užším slova smyslu – při tomto hodnocení posuzujeme slohovou práci po stránce lexikální, gramatické a pravopisné. Hodnotíme kvalitu textu. Patří sem především posuzování výběru slov z hlediska lexikálně-sémantického, ale i hodnocení stavby vět z hlediska gramatické správnosti. V závěru hodnocení rozmanitých stránek projevu M. Čechová [1998] zdůrazňuje, že kritéria hodnocení mají různý stupeň důležitosti. Posuzujeme především sdělnost, logické uspořádání, plynulost, výstižnost projevu a vhodnost užitých prostředků. Na druhém místě pak posuzujeme dodržování normy a kodifikace. Důležitým prvkem slohové práce, ke kterému můžeme přihlédnout je i k celková vnější úprava slohových prací. Nedílnou součástí hodnocení jsou i faktory, kterým musí učitel toto hodnocení přizpůsobit. Mezi ně patří věkové a individuální zvláštnosti dítěte. Na prvním stupni základních škol se pak veškerá kritéria hodnocení striktně nedodržují ani neuplatňují. Při hodnocení nehodnotíme jen obsah a vnitřní uspořádanost, ale i vnější úpravu slohových prací – umístění nadpisu, odstavce… Nikdy však nesmíme zapomenout přizpůsobit hodnocení věkovým a individuálním zvláštnostem dítěte. Na 1.stupni ZŠ nelze veškerá kritéria hodnocení striktně dodržovat a uplatňovat.
40
8. Teoretická sumáž Řeč a myšlení jsou spolu úzce spjaty. Bez rozvoje řečových dovedností nelze rozvíjet dovednosti komunikační.
Dítě mladšího školního věku poznává způsoby komunikace ostatních a utváří si vlastní individuální a pro něj specifický způsob komunikace.
Vzdělávací obor Česká jazyka literatura má za úkol rozvíjet u žáků vyjadřovací schopnosti ve verbální a písemné podobě.
Čím větší je rozsah slovní zásoby u dítěte, tím dokonalejší jsou jeho vyjadřovací dovednosti.
Motivace je faktor, který na člověka působí a ovlivňuje ho po stránce výkonnostní. Učitel musí přizpůsobit učební metody a motivaci nejen věkovým, ale i individuálním potřebám dětí. Musí volit vhodnou motivaci a přiměřenou intenzitu motivů.
Učitel plní významnou funkci i z hlediska motivace dítěte k učení. Učitel vede vyučovací hodinu a svojí osobností, chováním a způsobem výuky ovlivňuje celou třídu.
Motivace je soubor faktorů či podnětů, které individuálně působí na osobnost člověka, ovlivňují ji a podněcují ji k nějaké činnosti, aktivitě.
Motivace řízená učitelem působí na žáka z vnějšku, ovlivňuje následné jednání žáka a zároveň působí a rozvíjí vnitřní motivy.
Všechny definice se shodují v jednom směru, že výsledkem hry by měl být pocit uspokojení z výhry a ze zúčastnění se.
Didaktické hry, jejichž úkolem je pozitivně ovlivnit dítě, aby mohlo tvořit v jakékoliv oblasti, ať už umělecké tvorby nebo při plnění zadaného úkolu některého z vyučovacích předmětů, jsou velmi často propojeny s dramatickou výchovou a dramatizací.
Vhodným doplňkem se stávají hry využívané v tvůrčím psaní. Protože je dramatická výchova velice variabilní, lze využít „dramatizaci“ jako motivační prvek v různých vyučovacích hodinách.
Dramatická výchova rozvíjí tvořivost, obrazotvornost, fantazii, utváří a upevňuje vztahy
ve skupině a rozvíjí samostatné myšlení, podporuje vyjádření vlastních
názorů a utváření osobitých postojů a tím kladně ovlivňuje celou osobnost dítěte.
Tvořivost je schopnost nalézt různé způsoby řešení k předloženým problémům.
41
Tvůrčí schopnosti jsou z velké části ovlivněny rysy osobnosti. Na tvořivosti se podílí myšlení, rozvinutá řeč a především charakter a vlohy osobnosti.
Divergentní operace myšlení se využívají v úlohách, v nichž je třeba řešení nacházet v různých směrech, tvořit různé logické alternativy.
Jednotlivé divergentní operace se v současnosti vymezují jako tvůrčí schopnosti. Komunikační a slohová výchova vede žáky k vnímání a následnému porozumění různých jazykových sdělení, pomáhá jim osvojovat si psanou formu řeči v předepsané podobě, mluvit a adekvátně reagovat na základě přečteného nebo slyšeného textu různého druhu náležícímu různorodým situacím, provést rozbor textu a kriticky posoudit jeho obsah.
Mezi slohové útvary, které se využívají na prvním stupni základních škol, patří vypravování, popis a psaní dopisu.
Tvůrčí psaní je činnost, při které vzniká za pomocí psychických procesů a stavů literární produkt.
Mluvené projevy se hodnotí stejně jako projevy psané po stránce tématickoobsahové, slohové (kompoziční a stylizační) a jazykové v užším slova smyslu.
42
II PRAKTICKÁ ČÁST 1. Vstupní údaje sondy 1. 1 Charakteristika sondy a užité metody Sonda byla ve zvolených třídách prováděna jednorázově. Žáci byli obeznámeni s tématem slohové práce, o němž měli napsat souvislý text určitého rozsahu. Sonda byla prováděna vždy ve dvou paralelních třídách. Téma slohové práce bylo neměnné pouze se v těchto třídách lišil způsob jeho předložení a to formou motivačního navození atmosféry. Cílem sondy bylo porovnat motivované a nemotivované slohové práce zadané v paralelních třídách z hlediska množství kreativních prvků a výstavby komunikátu. Důležitou součástí naší diplomové práce bylo vyhodnocení žákovských slohových prací a to formou jejich rozboru.
1. 2 Údaje o respondentech Sondu jsem prováděla v paralelních 4. a 5. třídách základních škol, protože žáci ve věku deseti a jedenácti let by měli mít dostatečně rozvinutou slovní zásobu a především by měli být v tomto věku schopni naspat souvislý text přiměřené délky bez větších obtíží. Sondu jsem prováděla v deseti třídách, na třech různých školách. Všechny tyto školy spadají pod Liberecký kraj. Záměrně jsem zvolila školy rozdílné velikostí a lokalitou – jedna z nich se nachází ve velkém městě (Liberec), dvě zbývající ve městech menších (Český Dub, Hodkovice nad Mohelkou). V následující tabulce uvádím všechny testované třídy a konkrétní počty žáků, jež se výzkumu zúčastnily. Na ZŠ v Hodkovicích nad Mohelkou měli pouze jednu 4. a jednu 5. třídu, proto jsem byla nucena jednotlivé třídy rozdělit na poloviny a vytvořit tak ze dvou tříd pomyslné třídy čtyři. U počtu žáků jsou označeny písmenem M ti žáci, u kterých proběhla motivační příprava.
43
Školy a třídy
Počet žáků 4. A
21 žáků
4. B
22 žáků (M)
5. A
21 žáků
5. B
20 žáků (M)
½ 4. A
11 žáků
Hodkovice nad Mohelkou –
½ 4. A
12 žáků (M)
ZŠ Hodkovice nad M.
½ 5. A
7 žáků (M)
½ 5. A
7 žáků
4. A
19 žáků (M)
4. B
17 žáků
5. A
15 žáků
5. B
18 žáků (M)
Liberec – ZŠ Vesec
Český Dub – ZŠ Český Dub
Tab. č. 1: Seznam tříd
2. Průběh výzkumné sondy Sondu jsem realizovala během listopadu a prosince 2007, protože jsem potřebovala u žáků navodit zimní atmosféru, jež úzce korespondovala se zvoleným slohovým tématem. Každá třída měla na vypracování slohu dvě vyučovací hodiny. Jednalo se vždy o první a druhou vyučovací hodinu a následně třetí a čtvrtou vyučovací hodinu. Vzhledem k časové náročnosti nebylo možné realizovat výzkum ve třídách vždy jen první a druhou vyučovací hodinu. Vždy v jedné z paralelních tříd probíhala na začátku dvaceti minutová motivace, která měla u žáků navodit správnou situaci a zároveň vzbudit zájem. Ve zbývajících paralelních třídách byli žáci pouze stručně obeznámeni s tématem a získali instrukce, co mají dělat. Všichni žáci dostali papíry s již předtištěnými linkami, aby rozsah slohových prací byl zhruba stejný. Následně už bylo na žácích jak se tématu chopí a jak jej zpracují. Téma, jež žáci dostali ke zpracování jsem nazvala „Po stopách Jetyho“. Jelikož jsem nesměla žáky až na motivaci nijak ovlivňovat, aby se mohli do slohových prací individuálně projevit a to i v rámci nadpisu k příběhu, nemohla jsem tedy vyslovit název tématu. Pokládala jsem žákům proto otázku: „Co byste dělali, kdybyste se setkali s Jetym?“. Nežli jsem u vybraných tříd započala motivaci, seznámila jsem žáky s obecnými instrukcemi, s tím, co od nich budu vyžadovat a s obecnými instrukcemi, jimiž by se měli řídit. 44
Jako motivaci jsem použila mnou upravenou relaxační hudbu. Žáci měli za úkol, položit si hlavu na ruce složené na lavici, zavřít oči a pouze naslouchat. K hudbě jsem použila slovní doprovod, který měl dotvořit a navodit zimní atmosféru a vzbudit v dětech napětí. Hudba byla rozdělena do pomyslných dvou částí. Z nich se skládal i můj slovní doprovod. První část tvořila pomalá relaxační hudba s cinkavými zvuky, které měly připomínat cinkání rampouchů a sněhu a navozovaly mrazivé počasí. Slovní doprovod zněl takto: „Stojíte venku. Je zima. Kolem vás je všude sníh. Vše je zasněžené. Cítíte, jak vás mráz štípe do nosu. do tváří. Od pusy vám jde pára. Rozhodnete se, že půjdete na procházku do lesa. Jdete po zasněžené cestě. Vše kolem je od sněhem. Začíná sněžit. První vločky vám dopadají na obličej a studí. Vločky začínají vířit vzduchem. Sem tam nějaká vločka cinkne o jinou. Slyšíte to tiché cinknutí. Na stromech kolem sebe vidíte rampouchy. Všude kolem vás je bílo. Všude kolem vás je zmrzlý studený sníh, který vám křupe pod nohama. Díváte se na cestu, po které jdete a vidíte na ní vlastní stopy, ale i stopy zvířat, která určitě znáte a možná i ne. Kolem Vás stále víří vločky a snášejí se k zemi.“ V druhé části se melodická linka relaxační hudby změní, objevuje se v ní rytmické bubnování nabývající na intenzitě a zvyšující tajemnost a napětí. V této fázi přecházím od zimního počasí k hlavnímu tématu, k „Jetymu“: „Pojednou si všimnete, že na cestě před vámi přibyly další stopy, větší než lidské. Komu patří? čí mohou být? Co když ta bytost, ten tvor je někde blízko vás? Máte pocit, že nejste v lese sami. Začínáte mít pocit, že vás někdo nebo něco sleduje. Cítíte jeho pohled na svých zádech. Máte pocit, že jste snad zahlédli pohyb ve křoví. Co jen to může být. Pocit, že se něco musí stát se zvyšuje. Někdo je tu s vámi. Ale kdo? Nebo jste tu sami a je to jen pocit?“ Následně se hudba postupně ztlumí až do úplného ticha. Žáci dostanou linkovaný papír a mají začít psát, pokud možno bez rozmlouvání s ostatními. Hudbu jsem pouštěla při psaní žákům ještě jednou jako kulisu pro lepší vybavení si jejich pocitů a myšlenek.
3. Postup při vyhodnocování dat V první části hodnocení slohových prací jsem vycházela z hodnocení kvantitativního výzkumu. Žákovské práce jsem hodnotila podle tří nejdůležitějších faktorů kreativity: 45
fluence – schopnost rychle produkovat množství nápadů, bohatost myšlenek a představ; flexibilita – schopnost vytvářet různorodá řešení úloh, rozmanité přístupy k řešení situace; originalita – schopnost produkovat nové myšlenky, odlišná řešení, která jsou neobvyklá a často překvapivá; V hodnocení prací jsem se tedy zaměřila z hlediska fluence na množství nových nápadů a neobvyklých myšlenek; z hlediska flexibility na množství řešení situací, které se v příběhu objeví; z hlediska originality na množství neobvyklých řešení daných situací. Počet prvků těchto tří faktorů tvořivosti se odvíjelo od složitosti dějové zápletky a celého příběhu. Následně jsem sečetla množství prvků každého z kreativních faktorů od každého dítěte z jedné třídy. Dané výsledky každé třídy jsem následně porovnala mezi sebou a zaměřila jsem se tak na to, jak dalece ovlivňuje motivace tvůrčí schopnosti dětí. V druhé části hodnocení slohových prací jsem vycházela z hodnocení kvalitativního výzkumu. Žákovské práce jsem hodnotila dle pěti zvolených kritérií, díky nimž jsem sledovala, jak dalece ovlivňuje motivace téma komunikátu. Kritéria byla tato: popis krajiny fantazijní prvky zásoba slov vztah nadpisu k textu složitost zápletky Následně jsem dle rozsahu splnění těchto kritérií řadila žákovské práce do tří skupin, do podprůměrné, průměrné a nadprůměrné. Porovnala jsem pak počet prací z každé kategorie mezi třídami s motivací a bez motivace.
46
4. Stanovení problémů a hypotéz Nyní, když jsem provedla ve zvolených deseti třídách sondu, kdy jsem si sama vedla motivaci před psaním příběhů dětí, kdy jsem dohlížela na samostatnou tvůrčí činnost žáků v každé vybrané třídě, si zvolím problémy a jejich hypotézy, za jakých podmínek a proč lze lépe rozvíjet tvořivost v individuálním psaní u žáků a které faktory mohou ovlivnit úroveň žákovské tvorby. Problém č. 1: Motivace ovlivňuje tvořivé psaní žáků. HA: Motivace má vliv na tvořivé psaní žáků. H0: Motivace nemá vliv na tvořivé psaní žáků. Problém č. 2: Tvůrčí schopnosti žáka jsou ovlivněny mírou divergentního myšlení a osobnostními rysy. HA: Míra divergentního myšlení a rysy osobnosti ovlivňují tvůrčí schopnosti žáka. H0: Míra divergentního myšlení a rysy osobnosti neovlivňují tvůrčí schopnosti žáka. Problém č. 3: Motivace ovlivňuje komunikát slohové práce. HA: Motivace má vliv na komunikát slohové práce. H0: Motivace nemá vliv na komunikát slohové práce. Problém č. 4: Slovní zásoba žáka má vliv na kvalitu slohové práce po stránce obsahové. HA: Slovní zásoba žáka ovlivňuje kvalitu slohové práce po stránce obsahové. H0: Slovní zásoba žáka neovlivňuje kvalitu slohové práce po stránce obsahové. Problém č. 5: Motivace podněcuje fantazii při slohové tvorbě. HA: Motivace podporuje fantazii při slohové tvorbě. H0: Motivace nepodporuje fantazii při slohové tvorbě. Problém č. 6: Žákovskou slohovou tvorbu ovlivňují vnitřní a vnější faktory. HA: Na žákovskou tvorbu mají vliv vnitřní a vnější faktory. H0: Na žákovskou tvorbu nemají vliv vnitřní a vnější faktory. Problém č. 7: V motivovaných třídách se objeví více nadprůměrných slohových prací. HA: V třídách nalezneme více nadprůměrných slohových prací. H0: V třídách nenalezneme více nadprůměrných slohových prací.
47
5. Vyhodnocení dat 5. 1 Vyhodnocení kreativity Následující tabulky č. 2-4 vyhodnocují počet kreativních prvků (fluence, flexibility a originality) u žáků v motivovaných a nemotivovaných 4. a 5. třídách jednotlivých škol.
ZŠ
Český Dub Hodnocení kreativity
Hodnocený (á)
1
2
3
4
5
Třída 4.A Dívka Fluence Flexibilita Originalita Chlapec Fluence Flexibilita Originalita
6
7
9
10
11
1 1 1
1 2 1
1 1 1
0 0 0
2 2 1
1 1 1
0 0 0
4 3 4
3 1 2
3 2 3
1 0 1
12
Eva 1 1 0
1 2 2
4 4 5
0 0 0
0 0 0
1 1 0
1 2 0
2 3 2
3 3 1
2 3 3
4 3 4
2 3 5 Pavel 1 1 3 3 1 3
Třída 4.B
Bez motivace
Dívka Fluence Flexibilita Originalita Chlapec Fluence Flexibilita Originalita
Eva 2 3 3
3 4 3
1 2 1
3 4 3
0 0 0
1 1 0
1 3 1
1 2 1
1 1 2
2 3 2
0 0 0
4 5 4 Pavel 2 1 4 0 4 0
Třída 5.B
S motivací
Dívka Fluence Flexibilita Originalita Chlapec Fluence Flexibilita Originalita
Eva 2 2 2 4 3 5
3 3 2 1 1 1
0 0 0 1 1 1
1 1 0 1 1 0
2 2 1
6 3 3
1 1 2
Pavel 3 3 2 1 2 3
Třída 5.A Dívka Fluence Flexibilita Originalita Chlapec Fluence Flexibilita Originalita
8
S motivací 1 1 0 0 0 0
1 0 0
Bez motivace Eva 5 2 2
2 1 1
4 1 2
3 1 2
2 1 0
3 3 2
2 3 1
3 2 1
4 2 2
9 1 1
1 1 1
3 2 4
Tab. č. 2
48
1 3 3 Pavel
3 2 2
6 3 3
Graf č. 1 vyhodnocuje celkový počet prvků fluence, flexibility a originality v motivovaných a nemotivovaných 4. a 5. třídách základní školy Český Dub.
Graf č. 1: Vyhodnocení kreativity ZŠ Český Dub 60 48
Počet prvků
50
44
40
36 27
30
35
34
Fluence
30
29 25
26
24 25
Flexibilita Originalita
20 10 0 4.A s motivací
4.B bez motivace
5.B s motivací
5.A bez motivace
Graf č. 2 vyhodnocuje celkový počet kreativních prvků v průměru na žáka v motivovaných a nemotivovaných 4. a 5. třídách základní školy Český Dub. Graf č. 2: Vyhodnocení kreativity ZŠ Český Dub 7
6,47 6
Průměr prvků kreativity na žáka
6 5
4,84
5,06
4 3 2 1 0 4.A s motivací
4.B bez motivace
49
5.B s motivací
5.A bez motivace
ZŠ
Hodkovice nad Mohelkou Hodnocení kreativity
Hodnocený (á)
1
2
3
4
5
Třída 4.A ½ Dívka Fluence Flexibilita Originalita Chlapec Fluence Flexibilita Originalita
1 2 2
0 1 1 1 1 1
0 2 1 0 1 1
0 2 1 1 1 0
3 3 4
9
10
3 1 2
3 0 2
0 0 0
Pavel 1 0 3 0 1 1
Bez motivace Eva 1 1 1 1 1 1
3 1 2
1 2 1
7 3 3
3 1 1
Pavel 6 2 2 1 2 1
S motivací Eva 2 2 2
2 2 2
3 3 2
3 2 2
2 3 2
5 2 2
5 3 2 Pavel
Třída 5.A ½ Dívka Fluence Flexibilita Originalita Chlapec Fluence Flexibilita Originalita
8
1 1 0
Třída 5.A ½ Dívka Fluence Flexibilita Originalita Chlapec Fluence Flexibilita Originalita
7
Eva 2 2 3
Třída 4.A ½ Dívka Fluence Flexibilita Originalita Chlapec Fluence Flexibilita Originalita
6
S motivací
Bez motivace Eva 4 1 2
3 2 2
3 2 1
3 3 2
6 4 5
6 3 3
Pavel 2 1 2
Tab. č. 3
50
11
12
Graf č. 3 vyhodnocuje celkový počet prvků fluence, flexibility a originality v motivovaných a nemotivovaných 4. a 5. třídách základní školy Hodkovice nad Mohelkou.
Graf č. 3: Vyhodnocení kreativity ZŠ Hodkovice nad Mohelkou 35 30
30
27
Počet prvků
25
22 19
20
16
17
16
15
16
14
13
Fluence
17
Flexibilita Originalita
10
10 5 0
4.A s motivací
4.B bez motivace
5.B s motivací
5.A bez motivace
Graf č. 4 vyhodnocuje celkový počet kreativních prvků v průměru na žáka v motivovaných a nemotivovaných 4. a 5. třídách základní školy Hodkovice nad Mohelkou.
Graf č. 4: Vyhodnocení kreativity ZŠ Hodkovice nad Mohelkou 8,57
9 7,57
8 Průměr prvků kreativity na žáka
7 6
5,36
5 4
3,75
3 2 1 0 4.A -1/2 s motivací
4.A -1/2 bez motivace
51
5.A -1/2 s motivací
5.A -1/2 bez motivace
ZŠ
Vesec Hodnocení kreativity
Hodnocený (á)
1
2
3
4
5
6
Třída 4.B Dívka Fluence Flexibilita Originalita Chlapec Fluence Flexibilita Originalita
7
8
10
11
12
13
14
4 4 4
4 2 2
6 3 2
3 2 3
2 2 2
4 2 2
2 1 2
3 1 1
4 2 2
3 1 2
6 2 1
4 2 1
2 1 1
3 3 3
4 3 3
6 4 4
4 2 1
3 1 1
5 1 2
4 3 3
3 2 2
S motivací 5 4 2
7 3 5
3 1 2
3 2 2
6 4 3
7 4 3
0 0 0
3 1 2
2 1 1
2 1 2
2 1 1
5 2 4
Eva 4 4 3 2 5 3 Pavel 2 4 2 2 1 2
Třída 4.A
Bez motivace
Dívka Fluence Flexibilita Originalita Chlapec Fluence Flexibilita Originalita
Eva 5 2 4
3 2 2
3 1 1
3 2 2
2 1 1
3 2 2
2 1 2
4 1 2
2 2 1
4 3 2
5 2 3
2 1 1
Třída 5.B Dívka Fluence Flexibilita Originalita Chlapec Fluence Flexibilita Originalita
9
3 1 2 1 3 1 Pavel 3 5 2 4 3 0
4 3 4
S motivací 6 4 5
3 2 3
3 3 2
5 5 4
3 3 2
4 2 2
11 8 8
17 9 7
3 3 2
1 1 1
1 1 1
3 3 2
Eva 3 3 2 2 1 2 Pavel 3 2 2
Třída 5.A
Bez motivace
Dívka Fluence Flexibilita Originalita Chlapec Fluence Flexibilita Originalita
Eva 6 4 3
5 4 2
4 5 3
2 2 1
5 4 3
7 3 3
4 2 3
5 3 2
1 1 1
8 4 3
5 5 4
4 2 2
5 3 2
4 3 2
Tab. č. 4
52
2 2 2
3 3 2
Graf č. 5 vyhodnocuje celkový počet prvků fluence, flexibility a originality v motivovaných a nemotivovaných 4. a 5. třídách základní školy Vesec.
Graf č. 5: Vyhodnocení kreativity ZŠ Vesec
100 86
90 80
74
70 Počet prvků
92
86
62
61
60
54
62 54
49
45
50
38
40
Fluence Flexibilita Originalita
30 20 10 0 4.A s motivací
4.B bez motivace
5.B s motivací
5.A bez motivace
Graf č. 6 vyhodnocuje celkový počet kreativních prvků v průměru na žáka v motivovaných a nemotivovaných 4. a 5. třídách základní školy Vesec.
Graf č. 6: Vyhodnocení kreativity ZŠ Vesec 12 10,1
Průměr prvků kreativity na žáka
10
9,14
9,67
7,48
8 6 4 2 0 4.B s motivací
4.A bez motivace
53
5.B s motivací
5.A bez motivace
Graf č. 7 porovnává mezi sebou základní školy Český Dub, Hodkovice nad Mohelkou a Vesec dle průměru kreativních prvků na žáka jednotlivých škol.
Graf č. 7: Porovnání škol dle průměru prvků kreativity na žáka
5,55 9,08
5,86
ZŠ Český Dub ZŠ Hodkovice n.M. ZŠ Vesec
54
5. 2 Hodnocení vlivu motivace na komunikát ZŠ český Dub – 4.A – Motivace: Pavel 1
Popis krajiny – stručné vykreslení zimní krajiny, prostředí, počasí
Fantazijní prvky – velká obrazovost, snaha o realistické až odborné pojetí děje
Emotivní stránka – snaha o zvýšení napětí pomocí krátkých vět, snaha o tajemnost (zmizení člověka, bez jeho nalezení), snaha o upoutání čtenáře konečnou úvahou, jako zakončení celého příběhu
Zásoba slov – nepříliš rozvitá slovní zásoba
Vztah nadpisu k textu – nadpis přibližuje děj příběhu a podsouvá nám hlavní zápletku
Složitost zápletky – dějová zápletka jasná, neodbíhá od hlavní dějové linie, od hlavního tématu
Hodnocení: nadprůměr Pavel 2
Popis krajiny – rozvitý
Fantazijní prvky – nevyskytují se, obrazovost téměř chybí
Emotivní stránka – chybí napětí, příběh zaměřen na kladný vztah ke zvířatům, přírodě, na přátelství
Zásoba slov – průměrná, příliš nevyužívá přídavných jmen a sloves
Vztah nadpisu k textu – pojí se k hlavní dějové zápletce
Složitost zápletky – zápletka má dvě dějové linie, které na sebe navazují, v první dějové linii odbíhá autor od hlavního tématu
Hodnocení: průměr Pavel 3
Popis krajiny – barvité líčení krajiny, používá přirovnání
Fantazijní prvky – velká míra obrazovosti, představivosti – popis vzhledu Jetyho
Emotivní stránka – snaha o zvýšení napětí, intenzity pomocí krátkých vět, snaha o navození tajemna oddálením setkání s Jetym
55
Zásoba slov – vzhledem k rozsahu slohové práce je slovní zásoba rozvitá, užívání zajímavých přirovnání (rampouchy cinkají), adjektiv (mohutné ruce)
Vztah nadpisu k textu – nadpis poukazuje na roční období, ve kterém se příběh odehrává, je stručný, nevystihuje hlavní dějovou zápletku
Složitost zápletky – jednoduchá dějová linie, zakončení „úvahou“
Hodnocení: nadprůměr Pavel 4
Popis krajiny – stručný
Fantazijní prvky – nevyskytují se
Emotivní stránka – nízká pocitovost
Zásoba slov – podprůměrná, malá
Vztah nadpisu k textu – označuje roční období
Složitost zápletky – děj žádný, odklon od hlavního tématu
Hodnocení: podprůměr Pavel 5
Popis krajiny – stručný
Fantazijní prvky – nevyskytují se
Emotivní stránka – nízká pocitovost
Zásoba slov – podprůměrná, malá
Vztah nadpisu k textu – označuje roční období
Složitost zápletky – velice jednoduchý
Hodnocení: podprůměr . Pavel
Popis krajiny – velmi stručný
Fantazijní prvky –téměř se nevyskytují
Emotivní stránka – chybí napětí, nevýraznost, autor se nevžívá do příběhu
Zásoba slov – časté opakování slov, téměř nevyužívá různorodých verb, substantiv
Vztah nadpisu k textu – nadpis vychází z děje příběhu 56
Složitost zápletky – jednoduchá
Hodnocení: průměr Pavel 7
Popis krajiny – stručný, snaha o metafory
Fantazijní prvky – vyskytují se (snaha o vykreslení života Jetyho)
Emotivní stránka – přiblížení děje čtenáři, zvyšován poutavosti přímou řečí, zvyšování napětí pomocí přímé řeči
Zásoba slov – průměrná
Vztah nadpisu k textu – nadpis nám sděluje, jaká bude hlavní zápletka příběhu
Složitost zápletky – originalita myšlenek, autor se drží hlavní dějové linie, neodbíhá od tématu
Hodnocení: nadprůměr Pavel 8
Popis krajiny – strohý, nahrazen popisem činnosti
Fantazijní prvky – nevyužity
Emotivní stránka – snaha o navození napětí
Zásoba slov – průměrná
Vztah nadpisu k textu – snaha o navození napětí, strach z neznámého
Složitost zápletky – jednoduchá dějová linie. ve které odbíhá od tématu a následně se k němu vrací
Hodnocení: průměr Pavel 9
Popis krajiny – podrobné popsání krajiny, popis prostředí, jímž hrdina prochází
Fantazijní prvky – podrobný popis Jetyho, představivost se odráží i na obrazovém pojetí krajiny
Emotivní stránka – navození pocitu chladu a krásy ze zimy, navození tajemna, strachu z neznáma
Zásoba slov – nadprůměrná, využití různorodých adjektiv, verb 57
Vztah nadpisu k textu – nevztahuje se k ději či zápletce, pouze poukazuje na roční období
Složitost zápletky – jasná zápletka bez odchýlení od hlavní dějové linie
Hodnocení: nadprůměr Pavel 10
Popis krajiny – obsáhlý, použití přirovnání, podrobný, skvělé navození atmosféry
Fantazijní prvky – představivost se odráží na obrazovém pojetí krajiny, v popisu sněžného muže
Emotivní stránka – využití metafor pro zvýšení pocitovosti ze zimy, napětí vzrůstá a graduje pomocí krátkých vět
Zásoba slov – nadprůměrná, různorodá verba, substantiva, adjektiva
Vztah nadpisu k textu – nadpis odhaluje hlavní dějovou zápletku
Složitost zápletky – hlavní zápletka rozčleněna do tří etap (dnů)
Hodnocení: nadprůměr Pavel 11
Popis krajiny – stručnější
Fantazijní prvky – pohádková návaznost a zakončení
Emotivní stránka – zvýšení napětí a emocionality krátkými větami, navození zimní atmosféry
Zásoba slov – průměrná
Vztah nadpisu k textu – neutrální nadpis, nesouvisí s dějovou zápletkou
Hodnocení: průměr Eva 1
Popis krajiny – rozvitý, využívá zajímavých slovních spojení (palouček celý zasypaný sněhem)
Fantazijní prvky – částečná obrazovost se objevuje pouze ve spojení s popisem krajiny
Zásoba slov – průměrná, nevyužívá příliš přívlastků, využívá demunativa (zdrobněliny – palouček, blizoučko) 58
Emotivní stránka – využívá přirovnání (cinkaly rampouchy), opakování slova, jako zdůraznění ( bílý celý bílý; byl přátelský, ošklivý ale přátelský)
Vztah nadpisu k textu – název nadpisu navozuje atmosféru daného dne, poukazuje na období, ve kterém se děj odehrává, neodhaluje hlavní dějovou zápletku
Složitost zápletky – jednoduchá zápletka s rychlým vyústěním
Stylistické nedostatky (chyby) - žádné
Hodnocení : průměr Eva 2
Popis krajiny – vykreslení zimy
Fantazijní prvky – objevuje se úvaha o tajemném tvorovi
Emotivní stránka – snaha zapůsobit na čtenářovi smysly, navození pocitu zimy, chladu, tajemna, vyslovení obav z neznámého tvora
Zásoba slov – nadprůměrná, využití různorodých adjektiv, verb, substantiv
Vztah nadpisu k textu – vztah úzce souvisí s dějovou zápletkou
Složitost zápletky – složitější struktura děje
Hodnocení: nadprůměr Eva 3
Popis krajiny – stručný, více je věnováno pocitům ze zimy a popisu Jetyho
Fantazijní prvky – veliká obrazovost, představivost, bájní tvorové
Emotivní stránka – zvyšování napětí krátkými větami, vcítění se autora do hlavní postavy, projekce pocitů ze zimy
Zásoba slov – nadprůměrná, různorodá adjektiva, verba
Vztah nadpisu k textu – náznakově sděluje čtenáři dějovou zápletku
Složitost zápletky – jednoduchá dějová linie
Hodnocení: nadprůměr Eva 4
Popis krajiny – podrobný popis krajiny 59
Fantazijní prvky – obrazotvornost se objevuje v popisu krajiny
Emotivní stránka – zdůraznění sociální stránky, personifikace
Zásoba slov – nadprůměrná, zajímavé slovní obraty
Vztah nadpisu k textu – označuje roční období, v němž se odehrává děj, poukazuje na dobrodružnou stránku příběhu
Složitost zápletky – stručná, jasná
Hodnocení: nadprůměr Eva 5
Popis krajiny – obsáhlý, popis „aktuálního“ počasí, v době, kdy probíhá příběh
Fantazijní prvky – vysoká obrazovost, myšlenky Jetyho
Emotivní stránka – zvyšování napětí krátkými větami, poukázání na sociální stránku Jetyho, sociální cítění
Zásoba slov – nadprůměrná, různorodá substantiva, adjektiva, verba
Vztah nadpisu k textu – poukazuje na roční období, dějová zápletka je utajená
Složitost zápletky – složitá dějová linie, děj je rozložen do etap, úvahy
Hodnocení: nadprůměr Eva 6
Popis krajiny – nadprůměrný, snaha o popsání zimní krajiny, prostředí, v němž se příběh odehrává
Fantazijní prvky – velká obrazovost, příběhová stopa se podobá pohádkovému vyprávění
Emotivní stránka – navození zimní atmosféry, popis autorových pocitů ze zimy. snaha o dramatičnost, napětí
Zásoba slov – nadprůměrná, substantiva, adjektiva, verba
Vztah nadpisu k textu – nadpis označuje roční období, ve kterém se odehrává příběh, neutrální
Složitost zápletky – jednoduchá dějová linie
Hodnocení: nadprůměr
60
Eva 7
Popis krajiny – stručný
Fantazijní prvky – nevyskytují se
Emotivní stránka – nízká pocitovost
Zásoba slov – podprůměrná, malá
Vztah nadpisu k textu – označuje roční období
Složitost zápletky – děj žádný, odklon od hlavního tématu
Hodnocení: podprůměr Eva 8
Popis krajiny – stručný
Fantazijní prvky – nevyskytují se
Emotivní stránka – nízká pocitovost
Zásoba slov – podprůměrná, malá
Vztah nadpisu k textu – označuje roční období
Složitost zápletky – děj žádný, odklon od hlavního tématu
Hodnocení: podprůměr ZŠ český Dub – 4. B – Bez motivace: Pavel 1
Popis krajiny – chybí
Fantazijní prvky – nevyskytují se
Emotivní stránka – nízká pocitovost
Zásoba slov – podprůměrná, malá
Vztah nadpisu k textu – označuje roční období a ústřední osobu v popisu
Složitost zápletky – děj takřka nulový, převládá popis
Hodnocení: podprůměr
61
Pavel 2
Popis krajiny – stručný
Fantazijní prvky – nevyskytují se
Emotivní stránka – nízká pocitovost
Zásoba slov – podprůměrná, malá
Vztah nadpisu k textu – označuje roční období
Složitost zápletky – děj žádný
Hodnocení: podprůměr Pavel 3
Popis krajiny – chybí
Fantazijní prvky – objevuje se obrazotvornost v popisu Jetyho
Emotivní stránka – nízká pocitovost
Zásoba slov – podprůměrná
Vztah nadpisu k textu – označuje roční období a ústřední osobu v popisu
Složitost zápletky – propojení příběhu s prostým popisem
Hodnocení: podprůměr Pavel 4
Popis krajiny – stručný
Fantazijní prvky – velká obrazotvornost
Emotivní stránka – snaha o navození tajemné atmosféry, autor ukazuje na pozitivní vztah ke Jetymu, autor využívá přímou řeč pro zvýšení poutavosti
Zásoba slov – průměrná
Vztah nadpisu k textu – pouze naznačuje o čem bude příběh
Složitost zápletky – jasná zápletka rozdělena do dvou etap (dvou dnů)
Hodnocení: průměr Pavel 5
Popis krajiny – označuje roční období a ústřední osobu děje
Fantazijní prvky – v příběhu se vyskytují jen zřídka 62
Emotivní stránka – autor využívá přímou řeč pro zvýšení poutavosti; v textu se objevují příliš dlouhá souvětí, tím děj poutavost ztrácí
Zásoba slov – podprůměrná, malá
Vztah nadpisu k textu – označuje roční období a ústřední osobu v popisu
Složitost zápletky – jednoduchá
Hodnocení: podprůměr Pavel 6
Popis krajiny – chybí
Fantazijní prvky – příběh zařazen do reality, nízká obrazotvornost
Emotivní stránka – autor využívá zvukomalebná citoslovce pro zvýšení poutavosti, chybí přímá řeč
Zásoba slov – průměrná
Vztah nadpisu k textu – vystihuje hlavní postavu děje
Složitost zápletky – rozdělení do dvou etap (dvou dnů), autor odbíhá od tématu
Hodnocení: podprůměr Pavel 7
Popis krajiny – chybí
Fantazijní prvky – chybí, realistický děj
Emotivní stránka – nízká pocitovost
Zásoba slov – podprůměrná
Vztah nadpisu k textu – nadpis popisuje dějovou zápletku
Složitost zápletky – jednoduchá, stručná
Hodnocení: podprůměr Pavel 8
Popis krajiny – náznakový
Fantazijní prvky – nevyskytují se
Emotivní stránka – autor má kladný vztah k Jetymu, nízká pocitovost
Zásoba slov – podprůměrná 63
Vztah nadpisu k textu – nadpis odbíhá od děje, vztahuje se pouze k ročnímu období
Složitost zápletky – krátká, stručná
Hodnocení: podprůměr Pavel 9
Popis krajiny – chybí
Fantazijní prvky – veliká obrazotvornost, autor nahlíží na děj příběhu velice osobitě, využití snových představ
Emotivní stránka – autor využívá přímou řeč pro zvýšení poutavosti, snaha vyvolat ve čtenáři napětí
Zásoba slov – nadprůměrná, využívá zajímavých slovních spojení, různorodá substantiva, adjektiva a verba
Vztah nadpisu k textu – nadpis nikterak nepřibližuje dějovou zápletku, poukazuje na období Vánoc
Složitost zápletky – jasná, avšak složitější struktura děje, autorovi se daří držet hlavní dějové zápletky
Hodnocení: nadprůměr Eva 1
Popis krajiny – chybí
Fantazijní prvky – děj je zasazený do reality, realistický pohled se nese celým příběhem, fantazijní prvky, se objevují ojediněle (např. v povaze Jetyho)
Emotivní stránka – autor používá přímou řeč pro zvýšení poutavosti
Zásoba slov – průměrná v zhledem k rozsahu textu, bez různorodých substantiv, adjektiv, či verb
Vztah nadpisu k textu – nadpis poukazuje na hlavní postavu příběhu
Složitost zápletky – velice jednoduchá, nerozvitá
Hodnocení: průměr Eva 2
Popis krajiny – stručný 64
Fantazijní prvky – nevyskytují se
Emotivní stránka – bez emotivnosti
Zásoba slov – podprůměrná, malá
Vztah nadpisu k textu – označuje roční období
Složitost zápletky – děj žádný, odklon od hlavního tématu
Hodnocení: podprůměr Eva 3
Popis krajiny – stručný
Fantazijní prvky – nevyskytují se
Emotivní stránka – nízká pocitovost
Zásoba slov – podprůměrná, malá
Vztah nadpisu k textu – označuje roční období
Složitost zápletky – děj žádný, odklon od hlavního tématu
Hodnocení: podprůměr Eva 4
Popis krajiny – chybí
Fantazijní prvky – vysoká obrazotvornost, prvky se objevují i v popisu Jetyho, jeho povahy
Emotivní stránka – autor se snaží zapůsobit na city pomocí nekonvenčních substantiv a slovních výrazů, zdůraznění agresivity Jetyho
Zásoba slov – nadprůměrná, využívání různorodých substantiv, adjektiv a verb
Vztah nadpisu k textu – nadpis ukazuje na hlavní postavu příběhu
Složitost zápletky – jednoduchá a jasná zápletka
Hodnocení: nadprůměr Eva 5
Popis krajiny – chybí
Fantazijní prvky – použity jen v malém množství a spojené s postavou Jetyho, snaha o reálné vyznění příběhu 65
Emotivní stránka – ztotožnění autora s hlavní postavou, pokus zapůsobit na city tragickým až morbidním koncem příběhu
Zásoba slov – průměrná
Vztah nadpisu k textu – nadpis čtenáři napovídá, o čem bude příběh
Složitost zápletky – zápletka složitější, rozdělena do tří fází ( tří dnů )
Hodnocení: nadprůměr Eva 6
Popis krajiny – nepatrný náznak, zmínka o ročním období
Fantazijní prvky – nízká obrazotvornost, prvek se objevuje v závěru příběhu ve smyslu zamyšlení
Emotivní stránka – nízká pocitovost příběhu
Zásoba slov – podprůměrná
Vztah nadpisu k textu – ukazuje čtenáři osobu, které se děj týká
Složitost zápletky – jednoduchá
Hodnocení: podprůměr Eva 7
Popis krajiny – náznakově, zmínka o ročním období, autor popisuje zimní aktivity
Fantazijní prvky – nízká obrazotvornost
Emotivní stránka – nízká pocitovost příběhu
Zásoba slov – průměrná
Vztah nadpisu k textu – ukazuje čtenáři osobu, které se děj týká a období, ve kterém se děj odehrává
Složitost zápletky – jednoduchá
Hodnocení: průměr
66
Eva 8
Popis krajiny – náznakový, zmínka o ročním období
Fantazijní prvky – obrazotvornost směřuje k realitě
Emotivní stránka – snaha o navození tajemna, záhady,
Zásoba slov – nadprůměrná, autor používá zajímavá slovní spojení, využívá různorodá verba
Vztah nadpisu k textu – pojmenovává osobu, které se děj týká
Složitost zápletky – děj se odehrává v období několika měsíců, zápletka jasná, neodbíhá od tématu, děj nemá příliš velikou gradaci
Hodnocení: nadprůměr ZŠ český Dub – 5. B – Motivace Pavel 1
Popis krajiny – chybí
Fantazijní prvky – autor využívá pohádkové prvky
Emotivní stránka – snaha autora o navození pocitu strachu z neznámého tvora
Zásoba slov – podprůměrná
Vztah nadpisu k textu – nadpis popisuje hlavní dějovou zápletku
Složitost zápletky – stručný, ale zmatený děj
Hodnocení: průměr Pavel 2
Popis krajiny – chybí
Fantazijní prvky – částečná obrazotvornost při popisu vzhledu Jetyho
Emotivní stránka – autor používá přímou řeč pro zvýšení poutavosti a krátké věty pro zvýšení napětí
Zásoba slov – průměrná
Vztah nadpisu k textu – nadpis popisuje hlavní dějovou zápletku
Složitost zápletky – jednoduchá, stručná
Hodnocení: průměr
67
Pavel 3
Popis krajiny – rozsáhlý, využíván autorem v průběhu celého děje
Fantazijní prvky – velká obrazotvornost
Emotivní stránka – využívá personifikaci, využívá krátké věty pro zvýšení poutavosti
Zásoba slov – nadprůměrná, využívání neobvyklých verb, různorodých substantiv
Vztah nadpisu k textu – nadpis je totožný s názvem ústřední postavy
Složitost zápletky – jasná, autor neodbíhá od tématu
Hodnocení: nadprůměr Pavel 4
Popis krajiny – stručný
Fantazijní prvky – nevyskytují se
Emotivní stránka – velice nízká emotivnost
Zásoba slov – podprůměrná, malá
Vztah nadpisu k textu – název nadpisu dle hlavní postavy
Složitost zápletky – jednoduchý
Hodnocení: podprůměr Pavel 5
Popis krajiny – stručný
Fantazijní prvky – neobjevují se, děj postaven na strohé realitě,
Emotivní stránka – nízká pocitovost
Zásoba slov – průměrná
Vztah nadpisu k textu – nadpis poukazuje na hlavní dějovou zápletku
Složitost zápletky – rozdělena do dvou etap (dvou dnů)
Hodnocení: průměr Pavel 6
Popis krajiny – chybí
Fantazijní prvky – náznaky fantazijních představ
Emotivní stránka – nízká pocitovost 68
Zásoba slov – podprůměrná, strohá
Vztah nadpisu k textu – název hlavního hrdiny příběhu
Složitost zápletky – jednoduchá, stručná
Hodnocení: podprůměr Pavel 7
Popis krajiny – chybí
Fantazijní prvky – náznaky fantazijních představ
Emotivní stránka – nízká pocitovost
Zásoba slov – podprůměrná, strohá
Vztah nadpisu k textu – název hlavní postavy příběhu
Složitost zápletky – jednoduchá, stručná
Hodnocení: podprůměr Pavel 8
Popis krajiny – chybí
Fantazijní prvky – autor je nevyužívá
Emotivní stránka – snaha autora navodit napětí a tajemnou atmosféru, použití krátkých vět, používá neobvyklé slovní obraty
Zásoba slov – průměrná
Vztah nadpisu k textu – název nadpisu je totožný s názvem hlavní postavy příběhu a naznačuje hlavní myšlenku děje
Složitost zápletky – stručná, jasná
Hodnocení: průměr Pavel 9
Popis krajiny – chybí
Fantazijní prvky – chybí
Emotivní stránka – nízká pocitovost
Zásoba slov – malá, podprůměrná
Vztah nadpisu k textu – nadpis nese jméno hlavního hrdiny příběhu 69
Složitost zápletky – stručná, jasná
Hodnocení: podprůměr Pavel 10
Popis krajiny – chybí
Fantazijní prvky – veliká obrazotvornost
Emotivní stránka – – snaha autora navodit napětí použitím krátkých vět
Zásoba slov – nadprůměrná, velká využívání různorodých verb
Vztah nadpisu k textu – neutrální, nepřibližuje dějovou zápletku
Složitost zápletky – složitě strukturovaná
Hodnocení: nadprůměr Pavel 11
Popis krajiny – náznakový
Fantazijní prvky – náznaky fantazijních představ
Emotivní stránka – snaha autora navodit napětí a tajemnou atmosféru
Zásoba slov – nadprůměrná. používá neobvyklé obraty
Vztah nadpisu k textu – název nadpisu označuje hlavního hrdinu příběhu
Složitost zápletky – rozdělena do dvou fází (dvou dnů), složitě strukturovaná
Hodnocení: nadprůměr Pavel 12
Popis krajiny – rozsáhlý
Fantazijní prvky – velká představivost
Emotivní stránka – autor se ztotožňuje s hlavním hrdinou, zastává pozitivní postoj k Jetymu
Zásoba slov – nadprůměrná, rozsáhlá, využívá zajímavé slovní obraty
Vztah nadpisu k textu – nadpis blíže neurčuje zápletku děje, pouze poukazuje na fakt, že se v daném příběhu něco stane
Složitost zápletky – složitější struktura dějové zápletky, jedna dějová linie
70
Hodnocení: nadprůměr Eva 1
Popis krajiny – náznakový
Fantazijní prvky – chybí
Emotivní stránka – snaha autora navodit tajemnou atmosféru, stupňování napětí pomocí krátkých vět
Zásoba slov – průměrná
Vztah nadpisu k textu – nadpis nese název dvou hlavních hrdinů příběhu
Složitost zápletky – stručná, jasná, jedna dějová linie
Hodnocení: průměr Eva 1
Popis krajiny – rozsáhlý, velice podrobný
Fantazijní prvky – chybí
Emotivní stránka – snaha autora o navození pocitu chladu a zimního počasí, metafory, stupňování napětí pomocí krátkých vět
Zásoba slov – průměrná
Vztah nadpisu k textu – nadpis se týká hlavní postavy děje
Složitost zápletky – jednoduchá, jasná, stručná
Hodnocení: průměr Eva 3
Popis krajiny – chybí
Fantazijní prvky – výskyt v nepatrném množství
Emotivní stránka – nízká pocitovost
Zásoba slov – podprůměrná, malá
Vztah nadpisu k textu – nadpis vyjadřuje hlavní dějovou zápletku
Složitost zápletky – stručný
Hodnocení: podprůměr
71
Eva 4
Popis krajiny – rozvinutý
Fantazijní prvky – velká obrazotvornost
Emotivní stránka – snaha autora navodit tajemnou atmosféru, stupňování napětí pomocí krátkých vět
Zásoba slov – nadprůměrná,velká, používání různorodých substantiv, adjektiv, verb
Vztah nadpisu k textu – nadpis nastiňuje hlavní dějovou zápletku
Složitost zápletky – dlouhá, ale jasná, jedna dějová linie
Hodnocení: nadprůměr Eva 5
Popis krajiny – stručný
Fantazijní prvky – velká obrazotvornost
Emotivní stránka – autor promítá do hlavní postavy negativní vztah k Jetymu
Zásoba slov – nadprůměrná, velká, používání různorodých substantiv, adjektiv
Vztah nadpisu k textu – nadpis poukazuje na roční období, ve kterém se odehrává příběh
Složitost zápletky – delší, jasná, jedna dějová linie
Hodnocení: nadprůměr Eva 6
Popis krajiny – rozvinutý
Fantazijní prvky – velká obrazotvornost
Emotivní stránka – autor se kladně staví k postavě Jetyho, své pocity promítá i do hlavních postav, snaha o navození tajemna
Zásoba slov – nadprůměrná, používání různorodých substantiv, adjektiv, verb
Vztah nadpisu k textu – nadpis popisuje roční období
Složitost zápletky – delší, jasná, jedna dějová linie
Hodnocení: nadprůměr
72
ZŠ český Dub – 5. A– Bez motivace Pavel 1
Popis krajiny – stručný
Fantazijní prvky – pohádkové motivy, velká obrazotvornost
Emotivní stránka – snaha autora navodit tajemnou atmosféru, stupňování napětí pomocí krátkých vět
Zásoba slov – nadprůměrná,velká, používání různorodých substantiv, adjektiv, verb
Vztah nadpisu k textu – nadpis pojmenovává ústřední postavu děje
Složitost zápletky – delší, jasná, jedna dějová linie
Hodnocení: nadprůměr Pavel 2
Popis krajiny – chybí
Fantazijní prvky – chybí
Emotivní stránka – nízká pocitovost
Zásoba slov – malá, podprůměrná
Vztah nadpisu k textu – nadpis napovídá čtenáři, o čem bude děj příběhu
Složitost zápletky – stručná, jasná
Hodnocení: podprůměr Pavel 3
Popis krajiny – chybí
Fantazijní prvky – neobjevují se, děj postaven na strohé realitě,
Emotivní stránka – nízká pocitovost
Zásoba slov – průměrná
Vztah nadpisu k textu – nadpis vypovídá, o čem bude děj příběhu
Složitost zápletky – hlavní dějová linie rozdělená do několika etap (dní
Hodnocení: průměr
73
Pavel 4
Popis krajiny – stručný
Fantazijní prvky – chybí
Emotivní stránka – snaha autora navodit tajemnou atmosféru, stupňování napětí pomocí krátkých vět
Zásoba slov – průměrná
Vztah nadpisu k textu – nadpis nese název ústřední postavy
Složitost zápletky – stručná, jasná, jedna dějová linie
Hodnocení: průměr Pavel 5
Popis krajiny – chybí
Fantazijní prvky – částečná obrazotvornost při popisu vzhledu Jetyho
Emotivní stránka – autor používá krátké věty pro zvýšení emotivnosti, poukazuje na kladné stránky Jetyho
Zásoba slov – průměrná
Vztah nadpisu k textu – nadpis nese název ústřední postavy
Složitost zápletky – jednoduchá, jedna dějová linie
Hodnocení: průměr Pavel 6
Popis krajiny – stručný
Fantazijní prvky – autor využívá pohádkové prvky
Emotivní stránka – autor se ztotožňuje s hlavní postavou, příběh je unylý, nízká pocitovost
Zásoba slov – průměrná
Vztah nadpisu k textu – nadpis popisuje, čeho se bude týkat hlavní dějová zápletka
Složitost zápletky – autor odbíhá od hlavní dějové linie a vytváří vedlejší dějovou linii
Hodnocení: průměr
74
Eva 1
Popis krajiny – chybí
Fantazijní prvky – chybí
Emotivní stránka – nízká pocitovost
Zásoba slov – malá, podprůměrná
Vztah nadpisu k textu – nadpis napovídá čtenáři, o čem bude děj příběhu
Složitost zápletky – stručná, jasná
Hodnocení: podprůměr Eva 2
Popis krajiny – stručný
Fantazijní prvky – pohádkové motivy, velká obrazotvornost, snové představy
Emotivní stránka – snaha autora navodit tajemnou atmosféru, stupňování napětí pomocí krátkých vět, využívá přímé řeči ke zvýšení pocitovosti
Zásoba slov – nadprůměrná,velká, používání různorodých substantiv, adjektiv, verb
Vztah nadpisu k textu – nadpis pojmenovává ústřední postavu děje
Složitost zápletky – delší, jasná, jedna dějová linie
Hodnocení: nadprůměr Eva 3
Popis krajiny – chybí
Fantazijní prvky – nevyskytují se, obrazovost téměř chybí
Emotivní stránka – chybí napětí
Zásoba slov – průměrná, příliš nevyužívá přídavných jmen a sloves
Vztah nadpisu k textu – nadpis nám říká, koho se týká děj
Složitost zápletky – zápletka má několik dějových linií, které na sebe navazují, zdlouhavá zápletka
Hodnocení: průměr
75
Eva 4
Popis krajiny – chybí
Fantazijní prvky – chybí, děj zasazen do reality
Emotivní stránka – nízká pocitovost
Zásoba slov – malá, podprůměrná
Vztah nadpisu k textu – nadpis nám říká, koho se týká děj
Složitost zápletky – stručná, jasná, jedna dějová linie
Hodnocení: podprůměr Eva 5
Popis krajiny – chybí
Fantazijní prvky – malá obrazotvornost, prvky v malé míře
Emotivní stránka – snaha autora o navození pocitu strachu a tajemna
Zásoba slov – průměrná
Vztah nadpisu k textu – nadpis se týká hlavní ústřední postavy
Složitost zápletky – jednoduchá dějová linie rozdělena do dvou etap
Hodnocení: průměr Eva 6
Popis krajiny – stručný
Fantazijní prvky – děj pojat vědecky, vysoká obrazotvornost
Emotivní stránka – stupňování napětí pomocí krátkých vět
Zásoba slov – rozvinutá, nadprůměrná, používání různorodých substantiv, adjektiv, verb
Vztah nadpisu k textu – vypovídá, o čem bude děj
Složitost zápletky – jedna dějová linie, jasná, strukturovaná
Hodnocení: nadprůměr Eva 7
Popis krajiny – chybí
Fantazijní prvky – malá obrazotvornost, prvky použity v nepatrném množství
76
Emotivní stránka – nízká pocitovost
Zásoba slov – malá, podprůměrná
Vztah nadpisu k textu – nadpis napovídá čtenáři, o čem bude děj příběhu
Složitost zápletky – stručná, jasná
Hodnocení: podprůměr
Eva 8
Popis krajiny – stručný
Fantazijní prvky –příběh částečně ovlivněn realitou propojenou prvky fantazie
Emotivní stránka – snaha zapůsobit na všechny smysly pomocí zajímavých verb, substantiv, adjektiv
Zásoba slov – průměrná
Vztah nadpisu k textu – nadpis vypovídá, o čem bude děj
Složitost zápletky – jedna dějová linie, jasná, strukturovaná
Hodnocení: průměr
Eva 9
Popis krajiny – stručný
Fantazijní prvky – pohádkové motivy, velká obrazotvornost
Emotivní stránka – snaha autora navodit tajemnou, až strašidelnou atmosféru, stupňování napětí pomocí krátkých vět
Zásoba slov – nadprůměrná,velká, používání různorodých substantiv, adjektiv, verb
Vztah nadpisu k textu – nadpis pojmenovává ústřední postavu děje
Složitost zápletky –strukturovaná rozsáhlá dějová linie
Hodnocení: nadprůměr
77
Graf č. 8 vyhodnocuje slohové práce z hlediska jejich komunikátu v motivovaných a nemotivovaných 4. a 5. třídách základní školy Český Dub.
Graf č. 8: ZŠ Český Dub -Vyhodnocení komunikátu ve slohových pracích 12 10
10
10
8 Počet prací
7
podprůměr
6
6 5 4
7 průměr
5
4
4
nadprůměr 4
4
3 2
0 Třída 4 A s motivací
Třída 4.B bez motivace
Třída 5 B s motivací
78
Třída 5.A bez motivace
ZŠ Hodkovice nad Mohelkou – ½ 4. A – Motivace: Pavel 1
Popis krajiny – rozvitý
Fantazijní prvky – pohádkové motivy, velká obrazotvornost
Emotivní stránka – snaha autora navodit tajemnou, až strašidelnou atmosféru, stupňování napětí pomocí krátkých vět
Zásoba slov – nadprůměrná,velká, používání různorodých substantiv, adjektiv
Vztah nadpisu k textu – nadpis vypovídá, o čem bude děj
Složitost zápletky –strukturovaná rozsáhlá dějová linie
Hodnocení: nadprůměr Pavel 2
Popis krajiny – chybí
Fantazijní prvky – malá obrazotvornost, takřka nevyužívá fantazijní prvky
Emotivní stránka – autor používá přímou řeč pro zvýšení poutavosti
Zásoba slov – průměrná
Vztah nadpisu k textu – nadpis napovídá čtenáři, o čem bude děj příběhu
Složitost zápletky – stručná, jasná dějová zápletka
Hodnocení: průměr Pavel 3
Popis krajiny – stručný
Fantazijní prvky – malá obrazotvornost
Emotivní stránka – nízká pocitovost
Zásoba slov – malá, podprůměrná
Vztah nadpisu k textu – nadpis je neutrální vzhledem k ději, určuje roční období
Složitost zápletky – jednoduchá dějová zápletka
Hodnocení: podprůměr
79
Pavel 4
Popis krajiny – chybí
Fantazijní prvky – chybí
Emotivní stránka – nízká pocitovost
Zásoba slov – podprůměrná
Vztah nadpisu k textu – nadpis pojmenovává ústřední postavu děje
Složitost zápletky – stručná, jasná zápletka
Hodnocení: podprůměr Pavel 5
Popis krajiny – rozvitý
Fantazijní prvky – fantazijní prvky využívá minimálně
Emotivní stránka – nízká pocitovost
Zásoba slov – podprůměrná
Vztah nadpisu k textu – nadpis napovídá čtenáři, o čem bude děj příběhu
Složitost zápletky – jednoduchá zápletka
Hodnocení: podprůměr Pavel 6
Popis krajiny – chybí
Fantazijní prvky – obrazotvornost ovlivněna realitou
Emotivní stránka – snaha autora o zvýšení poutavosti pomocí přímé řeči
Zásoba slov – průměrná, příliš nevyužívá přídavných jmen a sloves
Vztah nadpisu k textu – nadpis nám říká, o čem bude děj příběhu
Složitost zápletky – jasná zápletka
Hodnocení: průměr Pavel 7
Popis krajiny – chybí
Fantazijní prvky – nevyužívá
Emotivní stránka – nízká pocitovost 80
Zásoba slov – podprůměrná
Vztah nadpisu k textu – nadpis napovídá čtenáři, o čem bude děj příběhu
Složitost zápletky – velmi jednoduchá
Hodnocení: podprůměr Eva 1
Popis krajiny – velmi stručný
Fantazijní prvky – velká obrazotvornost, používání fantazijních prvků
Emotivní stránka – snaha autora navodit tajemnou, až strašidelnou atmosféru, stupňování napětí pomocí krátkých vět, snaha autora o zvýšení poutavosti pomocí přímé řeči
Zásoba slov – nadprůměrná,velká, používání různorodých substantiv, adjektiv, verb
Vztah nadpisu k textu – nadpis vypovídá, o čem bude děj
Složitost zápletky –strukturovaná dějová linie
Hodnocení: nadprůměr Eva 2
Popis krajiny – chybí
Fantazijní prvky – fantazijní prvky využívá minimálně
Emotivní stránka – nízká pocitovost
Zásoba slov – podprůměrná
Vztah nadpisu k textu – nadpis napovídá čtenáři, o kom je děj příběhu
Složitost zápletky – strohá zápletka
Hodnocení: podprůměr Eva 3
Popis krajiny – chybí
Fantazijní prvky – nulová obrazotvornost
Emotivní stránka – nízká pocitovost
Zásoba slov – podprůměrná
Vztah nadpisu k textu – nadpis poukazuje na roční období, v němž se děj odehrává 81
Složitost zápletky – strohá zápletka
Hodnocení: podprůměr Eva 4
Popis krajiny – rozvitý
Fantazijní prvky – fantazijní prvky využívá minimálně
Emotivní stránka – nízká pocitovost
Zásoba slov – podprůměrná
Vztah nadpisu k textu – nadpis poukazuje na roční období, v němž se děj odehrává
Složitost zápletky – jasná stručná zápletka
Hodnocení: podprůměr Eva 5
Popis krajiny – rozvitý
Fantazijní prvky – minimální výskyt fantazijních prvků
Emotivní stránka – nízká pocitovost
Zásoba slov – podprůměrná
Vztah nadpisu k textu – nadpis napovídá čtenáři, o čem bude děj příběhu
Složitost zápletky – jednoduchá zápletka
Hodnocení: podprůměr ZŠ Hodkovice nad Mohelkou – ½ 4. A – Bez motivace: Pavel 1
Popis krajiny – chybí
Fantazijní prvky – obrazotvornost ovlivněná realitou
Emotivní stránka – stupňování napětí pomocí krátkých vět, snaha autora o navození dramatičnosti situace
Zásoba slov – rozvinutá, nadprůměrná, používání různorodých substantiv, adjektiv, verb
Vztah nadpisu k textu – vypovídá, o čem bude děj 82
Složitost zápletky – jedna dějová linie, jasná, strukturovaná
Hodnocení: nadprůměr Pavel 2
Popis krajiny – stručný
Fantazijní prvky – vysoká obrazotvornost, nadměrné využívání fantazijních prvků
Emotivní stránka – snaha autora o navození pocitu napětí, až strachu
Zásoba slov – rozvinutá, nadprůměrná, používání různorodých substantiv, adjektiv, verb
Vztah nadpisu k textu – vypovídá, o kom bude děj
Složitost zápletky – jasná zápletka, jedna dějová linie,
Hodnocení: nadprůměr Pavel 3
Popis krajiny – chybí
Fantazijní prvky – fantazijní prvky téměř nevyužívá
Emotivní stránka – nízká pocitovost
Zásoba slov – podprůměrná
Vztah nadpisu k textu – nadpis je smýšlený
Složitost zápletky – stručná zápletka
Hodnocení: podprůměr Pavel 4
Popis krajiny – chybí
Fantazijní prvky – obrazotvornost ovlivněna realitou
Emotivní stránka – autor používá přímou řeč pro zvýšení poutavosti
Zásoba slov – průměrná
Vztah nadpisu k textu – nadpis napovídá čtenáři, o kom bude děj příběhu
Složitost zápletky – jednoduchá dějová zápletka
Hodnocení: průměr 83
Pavel 5
Popis krajiny – velmi stručný
Fantazijní prvky – obrazotvornost ovlivněna realitou
Emotivní stránka – autor se snaží vzbudit ve čtenáři soucit s Jetym
Zásoba slov – průměrná
Vztah nadpisu k textu – nadpis napovídá čtenáři, o kom bude děj příběhu a kde se odehrává
Složitost zápletky – stručná dějová zápletka
Hodnocení: průměr Pavel 6
Popis krajiny – chybí
Fantazijní prvky –příběh částečně ovlivněn realitou propojenou prvky fantazie
Emotivní stránka – snaha intenzivně zapůsobit na všechny smysly, zvýšení poutavosti přímou řečí
Zásoba slov – průměrná
Vztah nadpisu k textu – nadpis vypovídá, o kom bude děj
Složitost zápletky – jedna dějová linie, jasná zápletka
Hodnocení: průměr
Pavel 7
Popis krajiny – chybí
Fantazijní prvky – chybí
Emotivní stránka – nízká pocitovost
Zásoba slov – velice nízká
Vztah nadpisu k textu – nadpis vypovídá, o kom bude děj
Složitost zápletky – příliš stručná zápletka
Hodnocení: podprůměr
84
Pavel 8
Popis krajiny – chybí
Fantazijní prvky – vysoká obrazotvornost, nadměrné využívání fantazijních prvků
Emotivní stránka – snaha autora o navození pocitu napětí,
Zásoba slov – rozvinutá, nadprůměrná, používání různorodých substantiv, adjektiv, verb
Vztah nadpisu k textu – vypovídá, o kom bude děj
Složitost zápletky – jasná zápletka rozdělena do dvou etap (dvou dnů)
Hodnocení: nadprůměr Pavel 9
Popis krajiny – chybí
Fantazijní prvky – využívá fantazijní prvky
Emotivní stránka – nízká pocitovost
Zásoba slov – podprůměrná
Vztah nadpisu k textu – nadpis přesně vystihuje děj příběhu
Složitost zápletky – velmi stručná zápletka
Hodnocení: podprůměr Pavel 10
Popis krajiny – chybí
Fantazijní prvky – nevyužívá
Emotivní stránka – nízká pocitovost
Zásoba slov – podprůměrná
Vztah nadpisu k textu – neutrální nadpis
Složitost zápletky – jednoduchá
Hodnocení: podprůměr Eva 1
Popis krajiny – chybí
Fantazijní prvky – fantazijní prvky využívá minimálně 85
Emotivní stránka – nízká pocitovost
Zásoba slov – podprůměrná
Vztah nadpisu k textu – nadpis nastiňuje záhadu v dějové zápletce
Složitost zápletky – příliš stručná zápletka
Hodnocení: podprůměr
ZŠ Hodkovice nad Mohelkou – ½ 5. A – Motivace: Pavel 1
Popis krajiny – stručný
Fantazijní prvky – vysoká obrazotvornost, nadměrné využívání fantazijních prvků
Emotivní stránka – snaha autora o navození pocitu napětí použitím zajímavých slovních spojeních
Zásoba slov – rozvinutá, nadprůměrná, používání různorodých substantiv, adjektiv, verb
Vztah nadpisu k textu – nadpis vypovídá, o kom bude děj
Složitost zápletky – jasná zápletka děje
Hodnocení: nadprůměr Pavel 2
Popis krajiny – chybí
Fantazijní prvky – obrazotvornost ovlivněna realitou, propojení s prvky fantazie
Emotivní stránka – snaha intenzivně zapůsobit na všechny smysly
Zásoba slov – průměrná
Vztah nadpisu k textu – nadpis vypovídá, o kom bude děj
Složitost zápletky – jedna dějová linie, jasná zápletka
Hodnocení: průměr Eva 1
Popis krajiny – rozvitý 86
Fantazijní prvky – vysoká obrazotvornost, nadměrné využívání fantazijních prvků
Emotivní stránka – snaha autora o navození pocitu napětí, tajemna použitím zajímavých slovních spojeních, snaha o působení na smysly čtenáře
Zásoba slov – rozvinutá, nadprůměrná, používání různorodých substantiv, adjektiv, verb
Vztah nadpisu k textu – nadpis označuje okrajově děj příběhu
Složitost zápletky – jasná zápletka děje
Hodnocení: nadprůměr Eva 2
Popis krajiny – velmi stručný
Fantazijní prvky – obrazotvornost ovlivněna realitou, propojení s prvky fantazie
Emotivní stránka – snaha intenzivně zapůsobit na smysly čtenáře
Zásoba slov – průměrná
Vztah nadpisu k textu – nadpis vypovídá, o kom bude děj
Složitost zápletky – jedna dějová linie, jasná zápletka
Hodnocení: průměr Eva 3
Popis krajiny – chybí
Fantazijní prvky – vysoká obrazotvornost ovlivněná realitou, využívá fantazijních prvky
Emotivní stránka – snaha autora o navození pocitu napětí, tajemna , pro zvýšení poutavosti autor používá přímou řeč
Zásoba slov – rozvinutá, nadprůměrná, používání různorodých substantiv, adjektiv, verb
Vztah nadpisu k textu – nadpis vypovídá, o kom bude děj
Složitost zápletky – jasná zápletka děje
Hodnocení: nadprůměr
87
Eva 4
Popis krajiny – chybí
Fantazijní prvky – vysoká obrazotvornost ovlivněná realitou, využívá fantazijních prvky
Emotivní stránka – snaha autora o navození pocitu napětí, tajemna
Zásoba slov – rozvinutá, nadprůměrná, používání různorodých substantiv, adjektiv, verb
Vztah nadpisu k textu – nadpis vypovídá, o čem je děj příběhu
Složitost zápletky – strukturovaná zápletka děje
Hodnocení: nadprůměr Eva 5
Popis krajiny – chybí
Fantazijní prvky – velká obrazotvornost, velká míra fantazijních prvků
Emotivní stránka – snaha autora navodit tajemnou atmosféru, stupňování napětí pomocí krátkých vět
Zásoba slov – nadprůměrná,velká, používání různorodých, adjektiv, verb
Vztah nadpisu k textu – nadpis vypovídá, o čem je děj příběhu
Složitost zápletky – delší, jasná zápletka, jedna dějová linie
Hodnocení: nadprůměr ZŠ Hodkovice nad Mohelkou – ½ 5. A – Bez motivace: Pavel 1
Popis krajiny – chybí
Fantazijní prvky – vysoká obrazotvornost, velká míra fantazijních prvků
Emotivní stránka – stupňování napětí pomocí krátkých vět, dramatičnost situace
Zásoba slov – rozvinutá, nadprůměrná, používání různorodých substantiv, adjektiv, verb
Vztah nadpisu k textu – nadpis vypovídá, o čem bude děj
Složitost zápletky – jedna dějová linie, jasná, strukturovaná
Hodnocení: nadprůměr 88
Pavel 2
Popis krajiny – stručný
Fantazijní prvky – velká obrazotvornost spojená s realitou, fantazijní prvky
Emotivní stránka – snaha autora navodit tajemnou atmosféru, stupňování napětí pomocí krátkých vět, využívá přímé řeči ke zvýšení pocitovosti
Zásoba slov – nadprůměrná,velká, používání různorodých a zajímavých substantiv, adjektiv, verb
Vztah nadpisu k textu – nadpis pojmenovává ústřední postavy děje
Složitost zápletky – delší, jasná zápletka, jedna dějová linie
Hodnocení: nadprůměr Pavel 3
Popis krajiny – chybí
Fantazijní prvky – fantazijní prvky využívá minimálně
Emotivní stránka – nízká pocitovost
Zásoba slov – podprůměrná
Vztah nadpisu k textu – nadpis nastiňuje dějovou zápletku
Složitost zápletky – příliš stručná zápletka
Hodnocení: podprůměr Pavel 4
Popis krajiny – stručný
Fantazijní prvky – autor využívá je dostatečně
Emotivní stránka – autor promítá svůj pozitivní vztah k Jetymu do hlavní postavy
Zásoba slov – průměrná
Vztah nadpisu k textu – nadpis vystihuje přání autora
Složitost zápletky – stručná, jasná dějová zápletka
Hodnocení: průměr
89
Eva 1
Popis krajiny – stručný
Fantazijní prvky – obrazotvornost ovlivněná realitou, prvky fantazie
Emotivní stránka – snaha zapůsobit na smysly
Zásoba slov – průměrného rozsahu
Vztah nadpisu k textu – nadpis pojmenovává roční období
Složitost zápletky – jednoduchá zápletka
Hodnocení: průměr Eva 2
Popis krajiny – velmi stručný
Fantazijní prvky – malá obrazotvornost
Emotivní stránka – nízká pocitovost
Zásoba slov – malá, podprůměrná
Vztah nadpisu k textu – nadpis napovídá čtenáři, o kom bude děj příběhu
Složitost zápletky – stručná, jasná dějová zápletka
Hodnocení: podprůměr Eva 3
Popis krajiny – velice stručný
Fantazijní prvky – příběh ovlivněn realitou, propojen jen několika prvky fantazie
Emotivní stránka – snaha autora vyvolat u čtenáře napětí
Zásoba slov – průměrná
Vztah nadpisu k textu – vypovídá, o čem bude děj
Složitost zápletky – jedna dějová linie, jednoduchá zápletka
Hodnocení: průměr
90
Graf č. 9 vyhodnocuje slohové práce z hlediska jejich komunikátu v motivovaných a nemotivovaných 4. a 5. třídách základní školy Hodkovice nad Mohelkou.
Graf č. 9: ZŠ Hodkovice n.M. -Vyhodnocení komunikátu ve slohových pracích 9 8
8
7
Počet prací
6 5
5
5
podprůměr průměr
4
nadprůměr 3
3 2
2
3
3
2
2
2
2
1 0
0 Třída 4 A 1/2 s motivací
Třída 4.A 1/2 bez motivace
Třída 5 A 1/2 s motivací
91
Třída 5.A 1/2 bez motivace
ZŠ Vesec – 4. B – Motivace: Pavel 1
Popis krajiny – chybí
Fantazijní prvky – malá obrazotvornost, fantazijní prvky použity v nepatrném množství
Emotivní stránka – nízká pocitovost
Zásoba slov – malá, podprůměrná
Vztah nadpisu k textu – nadpis napovídá čtenáři, o čem bude děj příběhu
Složitost zápletky – stručná, jasná zápletka děje
Hodnocení: podprůměr Pavel 2
Popis krajiny – velmi stručný
Fantazijní prvky – malá obrazotvornost
Emotivní stránka – nízká pocitovost
Zásoba slov – malá, podprůměrná
Vztah nadpisu k textu – nadpis napovídá čtenáři, o kom bude děj příběhu
Složitost zápletky – stručná, jasná dějová zápletka
Hodnocení: podprůměr Pavel 3
Popis krajiny – stručný
Fantazijní prvky – malá obrazotvornost
Emotivní stránka – autor používá přímou řeč pro zvýšení poutavosti
Zásoba slov – průměrná
Vztah nadpisu k textu – nadpis napovídá čtenáři, o čem bude děj příběhu
Složitost zápletky – stručná, jasná dějová zápletka
Hodnocení: průměr
92
Pavel 4
Popis krajiny – stručný
Fantazijní prvky – pohádkové motivy, velká obrazotvornost
Emotivní stránka – snaha zapůsobit na smysly, autor poukazuje na přátelství mezi člověkem a Jetym
Zásoba slov – průměrného rozsahu
Vztah nadpisu k textu – nadpis pojmenovává ústřední postavu děje
Složitost zápletky –strukturovaná dějová linie rozdělena do tří etap (tří dnů)
Hodnocení: průměr
Pavel 5
Popis krajiny – chybí
Fantazijní prvky – malá obrazotvornost
Emotivní stránka – nízká pocitovost
Zásoba slov – malá, podprůměrná
Vztah nadpisu k textu – nadpis napovídá čtenáři, o kom bude děj příběhu
Složitost zápletky – stručná dějová zápletka
Hodnocení: podprůměr Pavel 6
Popis krajiny – stručný
Fantazijní prvky – pohádkové motivy, velká obrazotvornost
Emotivní stránka – snaha zapůsobit na smysly
Zásoba slov – průměrného rozsahu
Vztah nadpisu k textu – nadpis pojmenovává ústřední postavu děje
Složitost zápletky –strukturovaná dějová linie rozdělena do tří etap (tří dnů)
Hodnocení: průměr
Pavel 7
Popis krajiny – stručný 93
Fantazijní prvky – vysoká obrazotvornost
Emotivní stránka – stupňování napětí pomocí krátkých vět, dramatičnost situace
Zásoba slov – rozvinutá, nadprůměrná, používání různorodých substantiv, adjektiv, verb
Vztah nadpisu k textu – vypovídá, o kom bude děj
Složitost zápletky – jedna dějová linie, jasná, strukturovaná
Hodnocení: nadprůměr Pavel 8
Popis krajiny – nerozvitý
Fantazijní prvky – velká obrazotvornost
Emotivní stránka – dramatičnost situace, sociální stránka – pomoc v nouzi, pochopení, přátelství
Zásoba slov – rozvinutá, nadprůměrná, používání různorodých substantiv, adjektiv, verb, zajímavá slovní spojení, originální vyjadřování
Vztah nadpisu k textu – vypovídá, o kom a o čem bude děj
Složitost zápletky – jedna dějová linie, jasná, strukturovaná
Hodnocení: nadprůměr Eva 1
Popis krajiny – stručný
Fantazijní prvky – pohádkové motivy, velká obrazotvornost, snové představy
Emotivní stránka – snaha autora navodit tajemnou atmosféru, stupňování napětí pomocí krátkých vět, využívá přímé řeči ke zvýšení pocitovosti
Zásoba slov – nadprůměrná,velká, používání různorodých substantiv, adjektiv, verb
Vztah nadpisu k textu – nadpis pojmenovává ústřední postavy děje
Složitost zápletky – delší, jasná zápletka, jedna dějová linie
Hodnocení: nadprůměr
94
Eva 2
Popis krajiny – chybí
Fantazijní prvky – pohádkové motivy, velká obrazotvornost, snové představy
Emotivní stránka – autor podtrhuje přátelství mezi člověkem a Jetym, snaha o působení na smysly
Zásoba slov – nadprůměrná,velká, používání různorodých substantiv, verb
Vztah nadpisu k textu – nadpis pojmenovává ústřední postavu děje
Složitost zápletky – jasná zápletka, jedna dějová linie
Hodnocení: nadprůměr
Eva 3
Popis krajiny – stručný
Fantazijní prvky – pohádkové motivy, velká obrazotvornost
Emotivní stránka – snaha zapůsobit na smysly, autor poukazuje na přátelství mezi člověkem a Jetym
Zásoba slov – průměrného rozsahu
Vztah nadpisu k textu – nadpis pojmenovává ústřední postavu děje
Složitost zápletky – jednoduchá zápletka
Hodnocení: průměr Eva 4
Popis krajiny – stručný
Fantazijní prvky – obrazotvornost ovlivněná realitou, prvky fantazie, snové prvky
Emotivní stránka – snaha zapůsobit na smysly
Zásoba slov – průměrného rozsahu
Vztah nadpisu k textu – nadpis pojmenovává ústřední postavu děje
Složitost zápletky – jednoduchá zápletka
Hodnocení: průměr
95
Eva 5
Popis krajiny – stručný
Fantazijní prvky – pohádkové motivy, velká obrazotvornost, snové představy
Emotivní stránka – snaha autora navodit tajemnou atmosféru, stupňování napětí pomocí krátkých vět, využívá přímé řeči ke zvýšení pocitovosti, snaha působit na smysly
Zásoba slov – nadprůměrná,velká, používání různorodých verb
Vztah nadpisu k textu – nadpis pojmenovává ústřední postavu děje
Složitost zápletky – delší, jasná zápletka, jedna dějová linie
Hodnocení: nadprůměr Eva 6
Popis krajiny – stručný
Fantazijní prvky – pohádkové motivy, velká obrazotvornost, snové představy
Emotivní stránka – snaha autora navodit tajemnou atmosféru, využívá přímé řeči ke zvýšení pocitovosti
Zásoba slov – nadprůměrná,velká, používání různorodých substantiv, adjektiv, verb
Vztah nadpisu k textu – nadpis pojmenovává ústřední postavu děje
Složitost zápletky – jasná dějová zápletka
Hodnocení: nadprůměr Eva 7
Popis krajiny – chybí
Fantazijní prvky – veliká obrazotvornost ovlivněná realitou
Emotivní stránka – snaha autora navodit tajemnou atmosféru
Zásoba slov – nadprůměrná,velká, používání různorodých verb
Vztah nadpisu k textu – nadpis pojmenovává ústřední postavu
Složitost zápletky –delší, jasná zápletka děje
Hodnocení: nadprůměr
96
Eva 8
Popis krajiny – chybí
Fantazijní prvky – veliká obrazotvornost ovlivněná realitou
Emotivní stránka – snaha autora navodit tajemnou atmosféru a pocit strachu, použití neobvyklých slovní spojení
Zásoba slov – nadprůměrná,velká, používání různorodých verb
Vztah nadpisu k textu – nadpis poukazuje na hlavní dějovou zápletku
Složitost zápletky –delší, jasná zápletka děje
Hodnocení: nadprůměr Eva 9
Popis krajiny – stručný
Fantazijní prvky – velká obrazotvornost, autor využívá fantazijní prvky
Emotivní stránka – stupňování napětí pomocí krátkých vět, zvýšení poutavosti pomocí přímé řeči
Zásoba slov – rozvinutá, nadprůměrná, používání různorodých substantiv, adjektiv, verb
Vztah nadpisu k textu – nadpis pojmenovává ústřední postavu
Složitost zápletky – jedna dějová linie, jasná zápletka
Hodnocení: nadprůměr Eva 10
Popis krajiny – velice stručný
Fantazijní prvky –příběh ovlivněn realitou, propojen jen několika prvky fantazie
Emotivní stránka – snaha autora vyvolat u čtenáře napětí
Zásoba slov – průměrná
Vztah nadpisu k textu – vypovídá, o kom bude děj
Složitost zápletky – jedna dějová linie, jednoduchá zápletka
Hodnocení: průměr
97
Eva 11
Popis krajiny – stručný
Fantazijní prvky – pohádkové motivy, velká obrazotvornost, snové představy
Emotivní stránka – snaha autora navodit tajemnou atmosféru, působení na smysly, stupňování napětí pomocí krátkých vět
Zásoba slov – nadprůměrná,velká, používání různorodých substantiv, adjektiv, verb
Vztah nadpisu k textu – nadpis navozuje pocit
Složitost zápletky – delší, jasná, jedna dějová linie
Hodnocení: nadprůměr Eva 12
Popis krajiny – chybí
Fantazijní prvky – obrazotvornost ovlivněná realitou
Emotivní stránka – snaha autora o navození tajemna
Zásoba slov – průměrná
Vztah nadpisu k textu – nadpis napovídá čtenáři, o kom bude děj příběhu
Složitost zápletky – stručná, jasná dějová zápletka
Hodnocení: průměr Eva 13
Popis krajiny – stručný
Fantazijní prvky – objevují se zřídka
Emotivní stránka – snaha autora navodit napětí pomocí krátkých vět
Zásoba slov – průměrná
Vztah nadpisu k textu – nadpis říká, o kom příběh je
Složitost zápletky – jasná stručná dějová zápletka
Hodnocení: průměr Eva 14
Popis krajiny – stručný
Fantazijní prvky – velká obrazovost 98
Emotivní stránka – snaha autora navodit napětí využitím krátkých vět
Zásoba slov – průměrná
Vztah nadpisu k textu – nadpis říká, o kom příběh je
Složitost zápletky – jasná stručná dějová zápletka
Hodnocení: průměr ZŠ Vesec – 4. A – Bez motivace: Pavel 1
Popis krajiny – chybí
Fantazijní prvky – malá obrazotvornost
Emotivní stránka – nízká pocitovost
Zásoba slov – malá, podprůměrná
Vztah nadpisu k textu – nadpis napovídá čtenáři, o kom a o čem bude děj příběhu
Složitost zápletky – stručná dějová zápletka
Hodnocení: podprůměr Pavel 2
Popis krajiny – stručný
Fantazijní prvky – pohádkové motivy, velká obrazotvornost, snové představy
Emotivní stránka – snaha autora navodit tajemnou atmosféru, pocit nebezpečí, působení na smysly, stupňování napětí pomocí krátkých vět
Zásoba slov – nadprůměrná,velká, používání různorodých substantiv, adjektiv, verb
Vztah nadpisu k textu – nadpis psán formou otázky, nastiňuje děj
Složitost zápletky – delší, jasná zápletka, jedna dějová linie Hodnocení: nadprůměr
Pavel 3
Popis krajiny – chybí
Fantazijní prvky – velká obrazovost
Emotivní stránka – snaha autora navodit napětí využitím krátkých vět 99
Zásoba slov – průměrná
Vztah nadpisu k textu – nadpis říká, o kom příběh je
Složitost zápletky – jasná strukturovaná dějová zápletka rozdělená do dvou etap
Hodnocení: průměr Pavel 4
Popis krajiny – chybí
Fantazijní prvky – chybí
Emotivní stránka – nízká pocitovost
Zásoba slov – malá, podprůměrná
Vztah nadpisu k textu – nadpis nastiňuje hlavní zápletku děje
Složitost zápletky – strohá zápletka
Hodnocení: podprůměr Pavel 5
Popis krajiny – stručný
Fantazijní prvky –velká obrazotvornost
Emotivní stránka – snaha autora zapůsobit na čtenářovi city pomocí pozitivního vztahu k Jetymu
Zásoba slov – nadprůměrná,velká, používání různorodých substantiv, adjektiv, verb
Vztah nadpisu k textu – nadpis psán formou otázky, nastiňuje děj
Složitost zápletky – delší, jasná zápletka, jedna dějová linie Hodnocení: nadprůměr
Pavel 6
Popis krajiny – stručný
Fantazijní prvky – veliká obrazotvornost, autor využívá fantazijních prvků a umisťuje je do reality
Emotivní stránka – snaha autora navodit tajemnou atmosféru
Zásoba slov – nadprůměrná,velká, používání různorodých substantiv, adjektiv, verb
Vztah nadpisu k textu – nadpis pojmenovává ústřední postavu děje 100
Složitost zápletky – jasná zápletka
Hodnocení: nadprůměr Pavel 7
Popis krajiny – chybí
Fantazijní prvky – chybí
Emotivní stránka – nízká pocitovost
Zásoba slov – malá, podprůměrná
Vztah nadpisu k textu – nadpis pojmenovává ústřední postavu děje
Složitost zápletky – strohá zápletka
Hodnocení: podprůměr Pavel 8
Popis krajiny – chybí
Fantazijní prvky – chybí
Emotivní stránka – nízká pocitovost
Zásoba slov – malá, podprůměrná
Vztah nadpisu k textu – nadpis nastiňuje dějovou zápletku
Složitost zápletky – jednoduchá zápletka
Hodnocení: podprůměr Pavel 9
Popis krajiny – chybí
Fantazijní prvky – chybí
Emotivní stránka – nízká pocitovost
Zásoba slov – podprůměrná, malá
Vztah nadpisu k textu – nadpis pojmenovává ústřední postavu děje
Složitost zápletky – prostá zápletka
Hodnocení: podprůměr
101
Pavel 10
Popis krajiny – chybí
Fantazijní prvky – velká obrazovost
Emotivní stránka – snaha autora navodit napětí využitím krátkých vět, snaha navodit, tajemno
Zásoba slov – průměrná
Vztah nadpisu k textu – nadpis napovídá, o čem je příběh
Složitost zápletky – jasná strukturovaná dějová zápletka rozdělená do dvou etap Hodnocení: průměr
Eva 1
Popis krajiny – chybí
Fantazijní prvky – veliká obrazotvornost, veliké množství fantazijních prvků, autor využívá přímé řeči pro zvýšení emotivnosti
Emotivní stránka – snaha autora navodit tajemnou atmosféru
Zásoba slov – nadprůměrná,velká, používání různorodých substantiv, adjektiv, verb
Vztah nadpisu k textu – nadpis pojmenovává ústřední postavu děje
Složitost zápletky –jasná struktura dějové zápletky Hodnocení: nadprůměr
Eva 2
Popis krajiny – stručný
Fantazijní prvky – velká obrazovost
Emotivní stránka – snaha autora navodit napětí využitím krátkých vět
Zásoba slov – průměrná
Vztah nadpisu k textu – nadpis pojmenovává ústřední postavu děje
Složitost zápletky – jasná strukturovaná dějová zápletka Hodnocení: průměr
Eva 3
Popis krajiny – chybí 102
Fantazijní prvky – obrazovost je ovlivněna realitou
Emotivní stránka – snaha autora zvýšit emocionalitu přímou řečí
Zásoba slov – průměrná
Vztah nadpisu k textu – nadpis pojmenovává ústřední postavu děje
Složitost zápletky – jasná strukturovaná dějová zápletka Hodnocení: průměr
Eva 4
Popis krajiny – chybí
Fantazijní prvky – chybí
Emotivní stránka – nízká pocitovost
Zásoba slov – podprůměrná, malá
Vztah nadpisu k textu – nadpis pojmenovává hlavní postavy děje
Složitost zápletky – prostá zápletka
Hodnocení: podprůměr Eva 5
Popis krajiny – chybí
Fantazijní prvky – chybí
Emotivní stránka – nízká pocitovost
Zásoba slov – podprůměrná
Vztah nadpisu k textu – nadpis pojmenovává ústřední postavu děje
Složitost zápletky – jednoduchá, jasná zápletka
Hodnocení: podprůměr Eva 6
Popis krajiny – chybí
Fantazijní prvky – chybí
Emotivní stránka – nízká pocitovost
Zásoba slov – podprůměrná
Vztah nadpisu k textu – nadpis pojmenovává ústřední postavu děje
Složitost zápletky –stručná zápletka
Hodnocení: podprůměr 103
Eva 7
Popis krajiny – chybí
Fantazijní prvky – obrazovost obohacena snovými představami
Emotivní stránka – snaha autora zvýšit emocionalitu přímou řečí, vnitřní řečí hlavní hrdinky
Zásoba slov – průměrná
Vztah nadpisu k textu – nadpis spojen s úvahou
Složitost zápletky – jasná strukturovaná dějová zápletka Hodnocení: průměr
Eva 8
Popis krajiny – chybí
Fantazijní prvky – chybí
Emotivní stránka – nízká pocitovost
Zásoba slov – podprůměrná
Vztah nadpisu k textu – nadpis sděluje hlavní zápletku děje
Složitost zápletky –stručná zápletka
Hodnocení: podprůměr Eva 9
Popis krajiny – chybí
Fantazijní prvky – nejsou příliš využity
Emotivní stránka – snaha autora o přiblížení Jetyho čtenářům vytýčením jeho kladných vlastností
Zásoba slov – průměrná
Vztah nadpisu k textu – nadpis pojmenovává ústřední postavy děje
Složitost zápletky – jasná strukturovaná dějová zápletka Hodnocení: průměr
104
Eva 10
Popis krajiny – chybí
Fantazijní prvky – chybí
Emotivní stránka – nízká pocitovost
Zásoba slov – podprůměrná
Vztah nadpisu k textu – nadpis nevypovídá nic o ději, přibližuje roční období
Složitost zápletky – jednoduchá dějová zápletka
Hodnocení: podprůměr Eva 11
Popis krajiny – chybí
Fantazijní prvky – velká obrazotvornost
Emotivní stránka – snaha autora o navození napětí, působení na smysly
Zásoba slov – průměrná
Vztah nadpisu k textu – nadpis sděluje hlavní zápletku děje
Složitost zápletky – jasná strukturovaná dějová zápletka Hodnocení: průměr
ZŠ Vesec – 5. B – Motivace: Pavel 1
Popis krajiny – chybí
Fantazijní prvky – veliká obrazotvornost, veliké množství fantazijních prvků, pohádkové motivy, postavy, bájná stvoření
Emotivní stránka – snaha autora navodit tajemnou atmosféru
Zásoba slov – nadprůměrná,velká, používání různorodých substantiv, adjektiv, verb
Vztah nadpisu k textu – nadpis je neutrální, nic nevypovídá o ději
Složitost zápletky – dlouhá, složitá struktura děje
Hodnocení: nadprůměr
105
Pavel 2
Popis krajiny – chybí
Fantazijní prvky – veliká obrazotvornost, veliké množství fantazijních prvků, pohádkové motivy, postavy, bájná stvoření
Emotivní stránka – snaha autora navodit tajemnou atmosféru
Zásoba slov – nadprůměrná,velká, používání různorodých substantiv, adjektiv, verb
Vztah nadpisu k textu – nadpis je neutrální, nic nevypovídá o ději
Složitost zápletky – dlouhá, složitá struktura děje
Hodnocení: nadprůměr Pavel 3
Popis krajiny – chybí
Fantazijní prvky –příběh ovlivněn realitou, propojen jen několika prvky fantazie
Emotivní stránka – snaha autora vyvolat u čtenáře napětí
Zásoba slov – průměrná
Vztah nadpisu k textu – vypovídá, o kom bude děj
Složitost zápletky – jedna dějová linie, strukturovaná zápletka
Hodnocení: průměr Pavel 4
Popis krajiny – chybí
Fantazijní prvky – chybí
Emotivní stránka – nízká pocitovost
Zásoba slov – malá, podprůměrná
Vztah nadpisu k textu – nadpis říká, o kom příběh je
Složitost zápletky – psáno formou úvahy
Hodnocení: podprůměr Pavel 5
Popis krajiny – chybí
Fantazijní prvky – chybí 106
Emotivní stránka – nízká pocitovost
Zásoba slov – malá, podprůměrná
Vztah nadpisu k textu – nadpis říká, o kom příběh je
Složitost zápletky – psáno formou úvahy
Hodnocení: podprůměr Pavel 6
Popis krajiny – chybí
Fantazijní prvky – obrazotvornost, autor využívá fantazijní prvky
Emotivní stránka – snaha autora o navození pocitu strachu, prvky agresivity
Zásoba slov – průměrná
Vztah nadpisu k textu – nadpis se týká hlavních ústředních postav
Složitost zápletky – jasná zápletka
Hodnocení: průměr Pavel 7
Popis krajiny – chybí
Fantazijní prvky – malá obrazotvornost
Emotivní stránka – snaha vzbudit u čtenáře sociální cítění
Zásoba slov – průměrná
Vztah nadpisu k textu – nadpis se týká ústřední postavy
Složitost zápletky – jasná zápletka
Hodnocení: průměr Pavel 8
Popis krajiny – stručný
Fantazijní prvky – velká obrazotvornost, autor využívá fantazijní prvky
Emotivní stránka – stupňování napětí pomocí krátkých vět, zvýšení poutavosti pomocí přímé řeči
Zásoba slov – rozvinutá, nadprůměrná, používání různorodých substantiv, adjektiv, verb 107
Vztah nadpisu k textu – naznačuje, o čem bude děj
Složitost zápletky – jedna dějová linie, jasná
Hodnocení: nadprůměr Eva 1
Popis krajiny – stručný
Fantazijní prvky – veliká obrazotvornost, autor využívá fantazijních prvků
Emotivní stránka – snaha autora navodit tajemnou atmosféru
Zásoba slov – nadprůměrná,velká, používání různorodých substantiv, adjektiv, verb
Vztah nadpisu k textu – nadpis přibližuje děj
Složitost zápletky – jasná zápletka
Hodnocení: nadprůměr Eva 2
Popis krajiny – stručný
Fantazijní prvky – pohádkové motivy, velká obrazotvornost, snové představy
Emotivní stránka – snaha autora navodit tajemnou atmosféru, působení na smysly, stupňování napětí pomocí krátkých vět
Zásoba slov – nadprůměrná,velká, používání různorodých substantiv, adjektiv, verb
Vztah nadpisu k textu – nadpis pojmenovává ústřední postavu děje
Složitost zápletky – delší, jasná, jedna dějová linie
Hodnocení: nadprůměr Eva 3
Popis krajiny – stručný
Fantazijní prvky –příběh částečně ovlivněn realitou propojenou prvky fantazie
Emotivní stránka – snaha autora zapůsobit na smysly, vyvolat pocit zimy
Zásoba slov – průměrná
Vztah nadpisu k textu – vypovídá, o kom bude děj
Složitost zápletky – jedna dějová linie, jasná zápletka
Hodnocení: průměr
108
Eva 4
Popis krajiny – chybí
Fantazijní prvky –příběh ovlivněn realitou, objevují se prvky fantazie
Emotivní stránka – snaha autora zapůsobit na smysly, snaha o navození strachu, napětí
Zásoba slov – průměrná
Vztah nadpisu k textu – nevypovídá o dějové zápletce
Složitost zápletky – jedna dějová linie, jasná zápletka
Hodnocení: průměr Eva 5
Popis krajiny – rozvitý
Fantazijní prvky – velká obrazotvornost, snové představy
Emotivní stránka – snaha autora navodit tajemnou atmosféru, působení na smysly
Zásoba slov – nadprůměrná,velká, používání různorodých substantiv, adjektiv, verb
Vztah nadpisu k textu – nadpis pojmenovává ústřední postavu děje
Složitost zápletky – dlouhá zápletka, rozdělená o několika etap
Hodnocení: nadprůměr Eva 6
Popis krajiny – chybí
Fantazijní prvky – vyskytují se ve velmi malém počtu
Emotivní stránka – nízká pocitovost
Zásoba slov – malá, podprůměrná
Vztah nadpisu k textu – nadpis říká, o kom příběh je
Složitost zápletky – psáno formou popisnou, zápletka takřka nulová
Hodnocení: podprůměr Eva 7
Popis krajiny – chybí
Fantazijní prvky – vyskytují se ve velmi malém počtu
Emotivní stránka – nízká pocitovost 109
Zásoba slov – malá, podprůměrná
Vztah nadpisu k textu – nadpis říká, o kom příběh je
Složitost zápletky – stručná zápletka
Hodnocení: podprůměr Eva 8
Popis krajiny – chybí
Fantazijní prvky –příběh ovlivněn realitou, objevují se prvky fantazie
Emotivní stránka – snaha autora zapůsobit na smysly, snaha o navození napětí
Zásoba slov – průměrná
Vztah nadpisu k textu – nastiňuje dějovou zápletku
Složitost zápletky – jedna dějová linie, jasná zápletka
Hodnocení: průměr Eva 9
Popis krajiny – stručný
Fantazijní prvky –příběh ovlivněn realitou, objevují se prvky fantazie
Emotivní stránka – snaha autora zapůsobit na smysly, snaha o navození tajemna a napětí
Zásoba slov – průměrná
Vztah nadpisu k textu – nastiňuje dějovou zápletku
Složitost zápletky – jedna dějová linie, jasná zápletka
Hodnocení: průměr Eva 10
Popis krajiny – stručný
Fantazijní prvky – objevuje se obrazotvornost v popisu Jetyho
Emotivní stránka – nízká pocitovost
Zásoba slov – podprůměrná
Vztah nadpisu k textu – označuje ústřední osobu v popisu
Složitost zápletky – stručná jasná dějová zápletka
Hodnocení: podprůměr 110
Eva 11
Popis krajiny – stručný
Fantazijní prvky –příběh ovlivněn realitou, objevují se prvky fantazie
Emotivní stránka – snaha autora zapůsobit na smysly, snaha o navození tajemna a napětí
Zásoba slov – průměrná
Vztah nadpisu k textu – nastiňuje dějovou zápletku
Složitost zápletky – jedna dějová linie, jasná zápletka
Hodnocení: průměr Eva 12
Popis krajiny – chybí
Fantazijní prvky – veliká obrazotvornost, veliké množství fantazijních prvků, pohádkové motivy, postavy
Emotivní stránka – snaha autora navodit tajemnou atmosféru
Zásoba slov – průměrného rozsahu
Vztah nadpisu k textu – nadpis vypovídá o dějové zápletce
Složitost zápletky –jasná zápletka děje
Hodnocení: průměr ZŠ Vesec – 5. A – Bez motivace: Pavel 1
Popis krajiny –chybí
Fantazijní prvky – velká obrazovost, příběhová stopa se podobá pohádkovému vyprávění
Emotivní stránka – snaha o velikou dramatičnost situace, napětí, tajemnost
Zásoba slov – nadprůměrná, rozvitá, používání různorodých substantiv, adjektiv, verb
Vztah nadpisu k textu – nadpis označuje osobu, které se děj týká
Složitost zápletky – jednoduchá dějová linie
Hodnocení: nadprůměr 111
Pavel 2
Popis krajiny – chybí
Fantazijní prvky – děj pojat vědecky, vysoká obrazotvornost zasazená do reality
Emotivní stránka – stupňování napětí pomocí krátkých vět, akční scény,
Zásoba slov – rozvinutá, nadprůměrná, používání různorodých substantiv, adjektiv, verb
Vztah nadpisu k textu – vypovídá, o kom bude děj
Složitost zápletky – jedna dějová linie, velice strukturovaná
Hodnocení: nadprůměr Pavel 3
Popis krajiny – chybí
Fantazijní prvky – malá obrazotvornost, prvky použity v nepatrném množství
Emotivní stránka – nízká pocitovost
Zásoba slov – malá, podprůměrná
Vztah nadpisu k textu – nadpis napovídá čtenáři, o kom bude děj příběhu
Složitost zápletky – stručná, jasná
Hodnocení: podprůměr Pavel 4
Popis krajiny – chybí
Fantazijní prvky – vysoká obrazotvornost zasazená do reality
Emotivní stránka – stupňování napětí pomocí krátkých vět, akční scény, autor promítá do příběhu záporný postoj k Jetymu
Zásoba slov – rozvinutá, nadprůměrná, používání různorodých substantiv, adjektiv, verb
Vztah nadpisu k textu – vypovídá, o kom bude děj
Složitost zápletky – složitá dějová linie, velice strukturovaná
Hodnocení: nadprůměr
112
Pavel 5
Popis krajiny – chybí
Fantazijní prvky – malá obrazotvornost, fantazijní prvky v malé míře
Emotivní stránka – snaha autora o navození pocitu tajemna
Zásoba slov – průměrná
Vztah nadpisu k textu – nadpis se týká hlavní ústřední postavy
Složitost zápletky – strukturovaná dějová linie rozdělena do několika etap
Hodnocení: průměr Pavel 6
Popis krajiny – stručný
Fantazijní prvky – pohádkové motivy, velká obrazotvornost
Emotivní stránka – snaha autora navodit tajemnou, až strašidelnou atmosféru, snaha působit na čtenářovi smysly
Zásoba slov – nadprůměrná,velká, používání různorodých substantiv, adjektiv, verb
Vztah nadpisu k textu – nadpis vypovídá o dějové zápletce
Složitost zápletky –strukturovaná složitá dějová linie
Hodnocení: nadprůměr Pavel 7
Popis krajiny – chybí
Fantazijní prvky – autor nevyužívá příliš fantazijních prvků
Emotivní stránka – autor se ztotožňuje s hlavní postavou, nízká pocitovost
Zásoba slov – průměrná
Vztah nadpisu k textu – nadpis popisuje, čeho se bude týkat hlavní dějová zápletka
Složitost zápletky – autor odbíhá od hlavní dějové linie a vytváří vedlejší dějovou linii
Hodnocení: průměr Eva 1
Popis krajiny – velice stručný
Fantazijní prvky – vysoká obrazotvornost zasazená do reality 113
Emotivní stránka – autor používá humorných scén k oslovení čtenáře
Zásoba slov – rozvinutá, nadprůměrná, používání různorodých substantiv, adjektiv, verb
Vztah nadpisu k textu – vypovídá, o kom bude děj a kdy se odehrává
Složitost zápletky – jednoduchá dějová linie
Hodnocení: nadprůměr Eva 2
Popis krajiny – chybí
Fantazijní prvky – velká obrazotvornost, využití nadměrného počtu fantazijních prvků, příběh nese pohádkové rysy, objevují se pohádkové postavy
Emotivní stránka – snaha autora navodit tajemnou, až strašidelnou atmosféru, snaha působit na čtenářovi smysly
Zásoba slov – rozvinutá, nadprůměrná, používání různorodých substantiv, adjektiv, verb
Vztah nadpisu k textu – nadpis vypovídá, o kom bude děj
Složitost zápletky – složitá strukturovaná dějová linie
Hodnocení: nadprůměr Eva 3
Popis krajiny – chybí
Fantazijní prvky – velká obrazotvornost, využití fantazijních prvků, příběh nese pohádkové rysy, objevují se pohádkové postavy
Emotivní stránka – autor se ztotožňuje s hlavní postavou, má kladný vztah k Jetymu
Zásoba slov – průměrná
Vztah nadpisu k textu – nadpis vypovídá, o kom bude děj
Složitost zápletky – jednoduchá, až popisná zápletka
Hodnocení: průměr Eva 4
Popis krajiny – stručný
Fantazijní prvky – velká obrazotvornost zasazena do reality 114
Emotivní stránka – snaha autora navodit tajemnou atmosféru, snaha působit na čtenářovi smysly, autor vyzdvihuje vztah mezi člověkem a Jetym
Zásoba slov – rozvinutá, nadprůměrná, používání různorodých substantiv, adjektiv, verb
Vztah nadpisu k textu – nadpis vypovídá, o kom bude děj
Složitost zápletky – složitá strukturovaná dějová linie
Hodnocení: nadprůměr Eva 5
Popis krajiny – chybí
Fantazijní prvky – autor fantazijní prvky takřka nevyužívá
Emotivní stránka – nízká pocitovost
Zásoba slov – průměrná
Vztah nadpisu k textu – nadpis nám říká, koho se týká děj
Složitost zápletky – stručná, jasná, jedna dějová linie
Hodnocení: průměr Eva 6
Popis krajiny – chybí
Fantazijní prvky – malá obrazotvornost
Emotivní stránka – autor se ztotožňuje s hlavní postavou, má kladný vztah k Jetymu
Zásoba slov – průměrný rozsah
Vztah nadpisu k textu – nadpis vypovídá, o kom bude děj
Složitost zápletky – jasná, delší dějová linie
Hodnocení: průměr Eva 7
Popis krajiny – chybí
Fantazijní prvky – velká obrazotvornost
Emotivní stránka – snaha autora působit na čtenářovy smysly
Zásoba slov – průměrný rozsah 115
Vztah nadpisu k textu – nadpis vypovídá, o kom bude děj
Složitost zápletky – jasná, delší dějová linii
Hodnocení: průměr Eva 8
Popis krajiny – chybí
Fantazijní prvky – obrazotvornost, využití fantazijních prvků
Emotivní stránka – autor se ztotožňuje s hlavní postavou, má kladný vztah k Jetymu
Zásoba slov – průměrná
Vztah nadpisu k textu – nadpis vypovídá, o kom bude děj
Složitost zápletky – jednoduchá zápletka
Hodnocení: průměr Eva 9
Popis krajiny – chybí
Fantazijní prvky – malá obrazotvornost
Emotivní stránka – autor se ztotožňuje s hlavní postavou, má kladný vztah k Jetymu, působení na čtenářovi city pomocí přímé řeči
Zásoba slov – průměrný rozsah
Vztah nadpisu k textu – nadpis vypovídá, o kom bude děj
Složitost zápletky –stručná dějová linie se zmateným koncem
Hodnocení: průměr Eva 10
Popis krajiny – chybí
Fantazijní prvky – obrazotvornost, příběh zasazen do reality
Emotivní stránka – autor se ztotožňuje s hlavní postavou, má kladný vztah k Jetymu, autor zdůrazňuje přátelský vztah mezi člověkem a Jetym
Zásoba slov – průměrný rozsah
Vztah nadpisu k textu – nadpis vypovídá, o kom bude děj
Složitost zápletky –stručná dějová linie, jasná zápletka
Hodnocení: průměr
116
Eva 11
Popis krajiny – chybí
Fantazijní prvky – malá obrazotvornost, prvky použity v nepatrném množství
Emotivní stránka – nízká pocitovost
Zásoba slov – malá, podprůměrná
Vztah nadpisu k textu – nadpis napovídá čtenáři, o kom bude děj příběhu
Složitost zápletky – stručná, jasná
Hodnocení: podprůměr Eva 12
Popis krajiny – stručný
Fantazijní prvky – velká obrazotvornost
Emotivní stránka – snaha o navození tajemné atmosféry, autor ukazuje na pozitivní vztah k Jetymu, autor využívá přímou řeč pro zvýšení poutavosti
Zásoba slov – průměrná
Vztah nadpisu k textu – pouze naznačuje o čem a o kom bude příběh
Složitost zápletky – jasná zápletka rozdělena do dvou etap (dvou dnů)
Hodnocení: průměr Eva 13
Popis krajiny – chybí
Fantazijní prvky – využity nepatrně
Emotivní stránka – snaha o navození tajemné až strašidelné atmosféry,
Zásoba slov –malá, podprůměrná
Vztah nadpisu k textu –nadpis říká, o kom bude příběh
Složitost zápletky – jasná stručná zápletka
Hodnocení: podprůměr Eva 14
Popis krajiny – chybí
117
Fantazijní prvky – velká obrazotvornost, autor využívá fantazijních prvků
Emotivní stránka – snaha autora navodit tajemnou až strašidelnou atmosféru, snaha působit na čtenářovi smysly, autor vyzdvihuje vztah kladný vztah mezi člověkem a Jetym
Zásoba slov – rozvinutá, nadprůměrná, používání různorodých substantiv, adjektiv, verb
Vztah nadpisu k textu – nadpis vypovídá, o kom bude děj
Složitost zápletky – složitá strukturovaná dějová linie
Hodnocení: nadprůměr Graf č. 10 vyhodnocuje slohové práce z hlediska jejich komunikátu v motivovaných a nemotivovaných 4. a 5. třídách základní školy Vesec.
Graf č. 10: ZŠ Vesec -Vyhodnocení komunikátu ve slohových pracích 12 10
10
10 9 8
8 Počet prací
10
9 7
6 4
podprůměr
6
průměr
5
nadprůměr
4 3
3
2 0 Třída 4 B s motivací
Třída 4.A bez motivace
Třída 5 B s motivací
118
Třída 5.A bez motivace
5. 3 Porovnání slohových prací mezi testovanými školami Vyhodnocení dat sondy znázorňuje tabulka č. 5. Třídy, v nichž byla využita při psaní motivace, mají výsledky označeny červeně, bez motivace pak modře. Při hodnocení kreativity ve slohových pracích jsem vycházela z celkového součtu prvků fluence, flexibility a originality, jež se vyskytly v žákovských pracích v jednotlivých třídách. Při hodnocení vlivu motivace na komunikát slohu jsem vycházela z celkového počtu nadprůměrných, průměrných a podprůměrných prací v každé třídě..
119
Tabulka č.5 – viz soubor v excelu
120
Graf č. 11 porovnává základní školy Český Dub, Hodkovice nad Mohelkou a Vesec z hlediska celkového počtu podprůměrných, průměrných a nadprůměrných slohových prací jednotlivých škol.
Graf č. 11: Porovnání ZŠ dle vyhodnocení komunikátu ve slohových pracích 40
35
35
28
Počet prací
30 25
23
25 21
podprůměr
21
20
průměr
15
15
10
10
nadprůměr
12
5 0 ZŠ Český Dub/69 žáků
ZŠ Hodkovice n.N./37 žáků
ZŠ Vesec/84 žáků
Graf č. 12 porovnává základní školy Český Dub, Hodkovice nad Mohelkou a Vesec z hlediska celkového počtu podprůměrných, průměrných a nadprůměrných slohových prací jednotlivých škol v procentech.
Graf č. 12: Porovnání ZŠ dle vyhodnocení komunikátu ve slohových pracích 45 40
Procento prací
35
41,7
40,5 36,2
33,4
30
33,3
32,5
30,4 27
25
podprůměr
25
průměr
20
nadprůměr
15 10 5 0 ZŠ Český Dub
ZŠ Hodkovice n.N.
121
ZŠ Vesec
Graf č. 13 porovnává základní školy Český Dub, Hodkovice nad Mohelkou a Vesec dle průměru kreativních prvků fluence, flexibility a originality na žáka.
Graf č. 13: Porovnání škol dle jednotlivých prvků kreativity 4,5
4,02
Průměr prvků kreativity na žáka
4 3,5 2,93
3 2,5
2,09 1,41
Fluence Flexibilita
1,76
2 1,5
2,49
2,41 1,7
Originalita
1,28
1 0,5 0 ZŠ Český Dub
ZŠ Hodkovice nad Mohelkou
ZŠ Vesec
Graf č. 14 porovnává základní školy Český Dub, Hodkovice nad Mohelkou a Vesec dle součtu kreativních prvků fluence, flexibility a originality jednotlivých škol v procentech.
Graf č. 14: Porovnání škol dle jednotlivých prvků kreativity
Procenta prvků kreativity na žáka
60 47,18 48,04
50
45,52
40 30
28,29 28,85
Fluence
31,08
Flexibilita
24,53 23,11 23,4
Originalita
20 10 0 ZŠ Český Dub
ZŠ Hodkovice nad Mohelkou
122
ZŠ Vesec
6. Vyhodnocení problémů a hypotéz Problém č. 1: Motivace ovlivňuje tvořivé psaní žáků. H0: Motivace nemá vliv na tvořivé psaní žáků. Problém č. 2: Tvůrčí schopnosti žáka jsou ovlivněny míra divergentního myšlení a osobnostními rysy. HA: Míra divergentního myšlení a rysy osobnosti ovlivňují tvůrčí schopnosti žáka. Problém č. 3: Motivace ovlivňuje komunikát slohové práce. HA: Motivace má vliv na komunikát slohové práce. Problém č. 4: Slovní zásoba žáka má vliv na kvalitu slohové práce po stránce obsahové. HA: Slovní zásoba žáka ovlivňuje kvalitu slohové práce po stránce obsahové. Problém č. 5: Motivace podněcuje fantazii při slohové tvorbě. HA: Motivace podporuje fantazii při slohové tvorbě. Problém č. 6: Žákovskou slohovou tvorbu ovlivňují vnitřní a vnější faktory. HA: Na žákovskou tvorbu mají vliv vnitřní a vnější faktory. Problém č. 7: V motivovaných třídách se objeví více nadprůměrných slohových prací. H0: V třídách nenalezneme více nadprůměrných slohových prací.
Z výsledků je zřejmé, že motivace před začátkem psaní slohových prací má pozitivní účinek na utvořené texty z hlediska komunikátu, současně však výsledky poukazují na to, že vnější a vnitřní faktory, mezi něž patří vlivy a podněty působící na žáky v jejich okolí i vnitřní stav žáků, významně ovlivňují kvalitu textů. Tvůrčí schopnosti žáka závisí na jeho osobnosti, genetických předpokladech a míře divergentního myšlení, nejsou tedy nikterak ovlivněny motivací. Motivace v tomto případě pouze ovlivňuje fantazijní představy a tím napomáhá k originalitě slohové práce.
123
7.
Závěr z praktické části Motivace je důležitou součástí vyučovacího procesu. Bez jejího využití se výuka stává
strohým nástrojem předávání informací. Na prvním stupni základních škol je motivace běžnou součástí vyučování a má mnoho podob a využití; didaktická hra, dramatizace, vyprávění, vlastní činnost dětí, ale i pochvala učitele apod. Motivace zpestřuje vyučování, navozuje danou atmosféru a současně povzbuzuje žáka v jeho činnosti. Díky sondě, kterou jsem prováděla na prvním stupni základních škol, konkrétně ve čtvrtých a pátých třídách, jsem se přesvědčila o tom, že motivace ovlivňuje myšlení žáků ve chvíli jejího působení. Působí nejen na rozumovou stránku jejich osobnosti, ale současně podněcuje jejich emoce. Jimi se děti mladšího školního věku nechávají ovlivňovat ve velké míře. Při provádění motivace, která působila na jejich smysly, formou mluveného slova a hudby, se některé děti natolik vžily do hudební vložky, že ji vyžadovaly i během psaní. Hudba jim pomáhala vybavit si navozené pocity při vyprávění. Některé děti zpočátku nevěděly jak začít, ale postupně se některé z nich rozepsaly natolik, že jim nestačily ani dvě vyučovací hodiny. Během sondy jsem se mohla přesvědčit, že motivace je jen jedním z mnoha faktorů, které žáka ovlivňují. Čas byl jedním z rozhodujících faktorů. Pokud třída tvořila text během prvních dvou vyučovacích hodin, byla odpočatá a soustředěná. Pokud psala sloh během čtvrté a páté vyučovací hodiny, byla neklidná, nesoustředěná a na dětech se začala projevovat únava. Důležitým faktorem, který měl přímý vliv na žákovskou tvorbu, byly specifické poruchy učení a chování. Psaní se stávalo velkou překážkou především pro dysgrafiky a dyslektiky. Velikým překvapením však pro mě bylo, že žákovské práce psané dětmi s touto poruchou vykazovaly mnohem větší kvalitu z hlediska tvůrčího myšlení a nápaditosti. Motivace pro ně měla mnohem větší působivost, než pro ostatní žáky. Na základní škole v Českém Dubě v páté třídě jsem se setkala s chlapcem s ADHD. Tento chlapec jako jediný z celé třídy sedl k předloženému papíru a psal bez chvilky odpočinku celé dvě hodiny. Dalším z mých poznatků bylo zjištění, že pokud žáci nejsou svazováni známkováním gramatických chyb, jsou při psaní mnohem uvolněnější a to má pozitivní vliv na jejich tvorbu.
124
Faktorem, který ovlivnil veškeré slohové práce, byla slovní zásoba, která se stala velice svazujícím článkem v jejich textech. Očekávala jsem mnohem větší rozmanitost slovní zásoby. Ráda bych poukázala na jeden prvek, který se často v žákovských pracích objevoval. Bylo to násilí a nadmíra „krveprolití“. Žáci v mnoha případech vytvořili z Jetyho vražedné monstrum, které muselo být zabito. Zajímala jsem se, kde se v takto mladých dětech bere tolik nenávisti a zloby. Jediným vysvětlením se pro mě staly filmy typu hororů, které děti často sledují a počítačové hry s válečnými motivy. V závěru mohu říci, že motivace měla kladný vliv na slohové práce z hlediska obsahu. Z výsledků grafů bylo patrné, že kreativita u dětí je podmíněna jejich osobnostním zaměřením, psychickými zvláštnostmi a především mírou rozvinutí divergentního myšlení. Osobně jsem se přesvědčila, že žáci čtvrtých a pátých tříd jsou schopni psát kvalitově velmi dobré a pěkné práce a to i vzhledem k jejich věkovým zvláštnostem a různým faktorům, které na ně působí během tvorby.
125
III.
ZÁVĚR
Motivace je důležitý a neopomenutelný prvek výuky na prvním stupni základních škol. Pomocí jejího vlivu na žáky učitel řídí vyučování a osvojování nových poznatků. Motivací lze u žáků usměrňovat a ovlivňovat jejich zaujetí k novému, doposud nepoznanému. Motivace úzce souvisí s tvůrčími schopnostmi žáka. Ty, jak jsem se mohla přesvědčit, přímo ovlivňují jakoukoliv činnost žáka, a tudíž i jeho literární tvorbu. Míra kreativity u žáka se projeví na jeho schopnostech řešit zadaný problém různými způsoby a nelézat tak nová a neobvyklá řešení. V rozboru motivovaných i nemotivovaných slohových pracích se kreativnost jednotlivých žáků projevila množstvím tvůrčích prvků, jejichž počet byl přímo závislý na tvůrčích schopnostech dítěte. Motivace pak tvůrčí nápady dětí dotvářela. Naproti tomu komunikát žákovských slohových byl motivací znatelně kladně ovlivněn. Tvůrčí schopnosti jsou žákovy vlastní. Na jejich „vzniku“ a rozvoji se podílí genetické předpoklady, psychické vlastnosti a osobnost žáka. Tvůrčí schopnosti jsou do značné míry vrozenou záležitostí. Avšak pomocí správného přístupu k dítěti, lze schopnosti tvořit u dětí rozvíjet. Rámcově vzdělávací plán vytvořil tzv.vzdělávací oblasti díky nimž se nám „vyučovací předměty“ propojily. Učitel, který si sestavuje tématické plány výuky má možnost pomocí nového vzdělávacího systému uplatnit své vlastní kreativní schopnosti v sestavení výuky a do určité míry i v rozložení učební látky. Jeho přístupem ovlivňuje vzdělávání svých žáků. Velký význam mají pro rozvoj tvůrčích vlastností u žáků tzv.projekty. Učitel si zvolí téma, kterému se chce se svými žáky věnovat a využije ho při různých činnostech v několika nebo ve všech vyučovacích předmětech. Projekty mohou být krátkodobé v rámci několika hodin, dnů, ale i dlouhodobé v rozsahu několika týdnů, měsíců. Přínosem se stává pro žáky vlastní aktivita, s níž se podílí na řešení a zpracování zadaného problému, tématu. Velice dobře v něm mohou uplatnit svoje myšlenky, nápady a názory. Aby lépe pronikly a pochopily téma své práce, musejí se s problémem blíže seznámit a pochopit jeho podstatu. Tím si osvojují nové poznatky nenásilnou formou. Nejen projekty mohou pomoci rozvíjet kreativitu u žáků. Existuje mnoho her a cvičení zaměřených na její rozvoj, které lze využít během výuky jako učební činnost nebo jako motivační doplněk. Pro psaní literárních textů jsou vhodné hry pro rozvoj slovní zásoby. Patří sem například vymýšlení vlastností k různým pohádkovým bytostem a hlavním hrdinům příběhů, ale i asociační řetězce nebo slovní hříčky. Pro lepší vžití se do tématu, o kterém mají
126
žáci psát, může učitel využít dramatické scénky, do kterých se zapojují samy děti. Mají možnost stát se na chvíli hlavním hrdinou a aktérem příběhu a dovedou se lépe vcítit do druhé osoby a pochopit její emocionální rozpory a pohnutky. Dramatizaci však může ztvárnit i učitel. Existuje řada možností, jak může učitel přistoupit k problematice nové učební látky. Vždy platí nepsané pravidlo: „Čím více smyslů může dítě využít, tím intenzivnější je jeho prožitek z dané činnosti a jeho tvůrčí schopnosti se tak lépe rozvíjejí.“
127
IV.
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY
BLÁHOVÁ, K.: Uvedení do systému školní dramatiky. Praha: IPOS, 1996. ISBN 80-7068070-9. ČÁP, J.: Psychologie výchovy a vzdělávání. Praha: Karolinum 1997. ISBN 80-7066-534-3. ČECHOVÁ, M.: Komunikační a slohová výchova. Praha: ISV nakladatelství, 1998. ISBN 8085866-32-3. FISHER, Z.: Tvůrčí psaní. Malá učebnice technik tvůrčího psaní. Brno: Paido, 2001. ISBN 80-85931-99-0. JAKLOVÁ, A.: Komunikace – styl – text. České Budějovice: Jihočeská univerzita, 2006. ISBN 80-7040-819-7. Klíčové kompetence v základním vzdělávání. Praha: Výzkumný ústav pedagogický v Praze, 2007. ISBN 978-80-87000-07-6. LANGMEIER, J., KREJČÍŘOVÁ, D.: Vývojová psychologie. Praha: Grada, 1998. ISBN 807/69-195-x. LOKŠA, J., LOKŠOVÁ, I. : Pozornost, motivace, relaxace a tvořivost dětí ve škole. Praha: Portál, 1999. ISBN 80-7178-205-x. LOKŠA, J., LOKŠOVÁ, I. : Tvořivé vyučování. Havlíčkův Brod: Grada 2003. ISBN 80-2470374-2. MACKOVÁ, S.: Dramatická výchova ve škole. Brno: DIF JAMU, 1995. MACHKOVÁ, E.: Úvod do studia dramatické výchovy. Praha: IPOS 1998. ISBN 80-7068103-9.
128
Ministerstvo školství , mládeže a tělovýchovy: Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Opatření ministryně školství. Praha, 2005. PAVELKOVÁ, I.: Motivace žáků k učení. Praha: 2002. Pedagogická fakulta UK, 2002. ISBN 80-7290-092-7. PAVLOVSKÁ, M.: Dramatická výchova. Brno: CERM akademické nakladatelství s.r.o., 1998. ISBN 80-7204-071-5. PIETRASINSKI, Z.: Tvorivé myslenie. Bratislava: Obzor, 1972. SEIFERTOVÁ, A.: Tradiční sloh netradičně. Praha: BLUG, 2007. ISBN 978-80-85635-09-6. VÁGNEROVÁ, M.: Vývojová psychologie. Praha: Portál, 2000. ISBN 80-7178-308-0. VÁGNEROVÁ, M.: Kognitivní a sociální psychologie žáka základní školy. Praha: Karolinum, 2002. ISBN 80-246-0181-8. VÁGNEROVÁ, M.: Úvod do psychologie. Praha 1999. Karolinum. ISBN 80-7184-421-7. VALENTA, J.: Pane, prosím vás, tady někde mají být hranice výchovné dramatiky…Tvořivá dramatika, 1995, č. 2.
129
V. PŘÍLOHY 1. Slohové práce žáků čtvrtých a pátých tříd, které vyšly v hodnocení jako nadprůměrné a tvůrčí 2. CD s motivační hudbou
130
131
132
133
134
135
136
137
138
139
140
141
142
143
144
145
146
147
148
149
150
151
152
153
154
155
156
157
158
159
160
161
162
