Ma sa r ykova uni ve r z ita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Regionální rozvoj a správa
MOTIVACE K PODNIKÁNÍ V ČESKÉ REPUBLICE Motivation to Run a Business in the Czech Republic Diplomová práce
Vedoucí diplomové práce:
Autor:
Ing. Viktorie KLÍMOVÁ, Ph.D.
Lenka PETROVICKÁ
Brno, 2012
J m é no a pří jm e ní a ut ora :
Lenka Petrovická
Ná ze v di pl om ové prá c e :
Motivace k podnikání v České Republice
Ná ze v prá c e v a n gl i č t i ně :
Motivation to Run a Business in the Czech Republic
Ka t e dra :
regionálního rozvoje a správy
Ve douc í di pl om ové prá c e :
Ing. Viktorie Klímová, Ph.D.
R o k o b h a j oby:
2012
Anotace Předmětem diplomové práce je analýza úrovně motivace k podnikání v České republice a faktorů, které ji ovlivňují. První část představuje nashromážděné teoretické poznatky k dané problematice. Každému faktoru, který motivaci ovlivňuje, je věnována samostatná kapitola. Druhá část analyzuje výsledky dotazníkového šetření a případových studií úspěšných podnikatelů a porovnává je s poznatky uvedenými v první části. Na základě zjištění, že úroveň motivace k podnikání v České republice není vysoká, jsou v poslední kapitole navržena opatření k jejímu zvýšení. Tato opatření zahrnují zvyšování finanční gramotnosti obyvatelstva, zlepšení informovanosti o možnostech podpory podnikání, seznámení se s příběhy těch, kteří dokázali být v podnikání úspěšní, zlepšení kvality pracovní síly a v neposlední řadě podporu podnikání ze strany měst. Annotation The object of submitted thesis is to analyze the level of motivation to run a business in the Czech Republic and factors that influence it. The first part presents collected theoretical knowledge of the issue. A separate chapter is dedicated to each factor that affects the motivation. The second part analyzes results of questionnaires and case studies of successful entrepreneurs and compares them to the knowledge mentioned in the first part. As it has been discovered that the level of motivation to run a business is not high in the Czech Republic, measures to increase it are proposed in the last chapter. These measures include raising financial literacy of population, increase of knowledge of business support options, familiarizing with stories of those who managed to be successful in business, improvement of workforce quality and last but not least support of business by cities. Klíčová slova Podnikání, motivace, podnikatelské prostředí, Česká republika, dotazníkové šetření Keywords Business, motivation, business environment, Czech republic, questionnaire
Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci Motivace k podnikání v České republice vypracovala samostatně pod vedením Ing. Viktorie Klímové, Ph.D. a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 23. dubna 2012
v l a s t no r u č n í p o d p is a u t o r a
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Viktorii Klímové, Ph.D. za ochotný přístup a cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěla k vypracování této diplomové práce. Dále děkuji svým rodičům za podporu během celého studia.
OBSAH ÚVOD ...................................................................................................................................... 11 1 VYMEZENÍ ZÁKLADNÍCH POJMŮ A TRADICE PODNIKÁNÍ V ČESKÉ REPUBLICE ........................................................................................................................... 12 1.1 VYMEZENÍ ZÁKLADNÍCH POJMŮ ................................................................................... 12 1.2 TRADICE PODNIKÁNÍ V ČESKÉ REPUBLICE ................................................................... 14 1.2.1 Úvod do historie podnikání .................................................................................. 14 1.2.2 Historie podnikání v Československu ................................................................... 15 1.2.3 Nejstarší firmy světa ............................................................................................. 21 2
PODNIKATELSKÉ PROSTŘEDÍ ................................................................................ 24 2.1 PODNIKATELSKÉ PROSTŘEDÍ V ČESKÉ REPUBLICE ....................................................... 24 2.2 REGIONÁLNÍ ASPEKT PODNIKATELSKÉHO PROSTŘEDÍ .................................................. 28 2.2.1 Obchodní faktory .................................................................................................. 29 2.2.2 Pracovní faktory ................................................................................................... 30 2.2.3 Infrastrukturální faktory ....................................................................................... 31 2.2.4 Lokální faktory ..................................................................................................... 31 2.2.5 Cenové faktory...................................................................................................... 32 2.2.6 Environmentální faktory ....................................................................................... 32 2.3 HODNOCENÍ PODNIKATELSKÉHO PROSTŘEDÍ ................................................................ 33
3
OSOBNOST PODNIKATELE ....................................................................................... 37 3.1 3.2 3.3
4
VLASTNOSTI ÚSPĚŠNÉHO PODNIKATELE....................................................................... 37 HLAVNÍ MOTIVY K ZALOŽENÍ PODNIKU........................................................................ 39 PSYCHOLOGICKÉ BARIÉRY PODNIKATELSKÉ ČINNOSTI................................................. 42
DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ .......................................................................................... 43 4.1 CHARAKTERISTIKA RESPONDENTŮ............................................................................... 43 4.2 VLIV TRADICE NA MOTIVACI K PODNIKÁNÍ .................................................................. 44 4.3 VLIV PODNIKATELSKÉHO PROSTŘEDÍ NA MOTIVACI K PODNIKÁNÍ ............................... 47 4.4 VLIV OSOBNOSTI PODNIKATELE NA MOTIVACI K PODNIKÁNÍ........................................ 50 4.4.1 Vlastnosti úspěšného podnikatele......................................................................... 52 4.4.2 Hlavní motivy k založení podniku......................................................................... 53 4.5 DALŠÍ VÝSLEDKY ŠETŘENÍ ........................................................................................... 56
5 PŘÍPADOVÉ STUDIE ÚSPĚŠNÝCH PODNIKATELŮ A NÁVRHY PODPORY MOTIVACE K PODNIKÁNÍ V ČR .................................................................................... 58 5.1 5.2
PŘÍPADOVÉ STUDIE ÚSPĚŠNÝCH PODNIKATELŮ ............................................................ 58 NÁVRHY PODPORY MOTIVACE K PODNIKÁNÍ V ČR ...................................................... 67
ZÁVĚR .................................................................................................................................... 71 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ ...................................................................................... 74 SEZNAM GRAFŮ .................................................................................................................. 79 SEZNAM TABULEK ............................................................................................................ 79 SEZNAM PŘÍLOH ................................................................................................................ 79
ÚVOD Podnikání v České republice hraje důležitou roli jak v národní ekonomice jako celku, tak v ekonomickém rozvoji regionů. Zakládání podniků vede ke zvyšování ekonomické aktivity, vytváření nových pracovních míst a podmínek pro vznik a rozvoj inovací. Zejména malé a střední podniky, které tvoří přes 99 % všech podnikatelských subjektů a zaměstnávají dvě třetiny pracovníků, jsou nezastupitelnou složkou hospodářství. Evropská unie je nazývá páteří evropské ekonomiky. Velmi důležitým faktorem pro úspěšný rozvoj podnikání je motivace osoby ještě nepodnikající, podnik zakládající a již podnikající. Je ovlivněna mnoha skutečnostmi. Nejdůležitějšími z nich jsou podnikatelské prostředí, tradice a v neposlední řadě samotná osobnost podnikatele. Cílem této práce je analyzovat, do jaké míry je motivace ovlivňována jednotlivými výše uvedenými skutečnostmi, a navrhnout opatření, která by přispěla ke zvýšení úrovně motivace k podnikání v České republice. K této analýze bude využito poznatků získaných pomocí dotazníkového šetření od respondentů z řad studentů Masarykovy univerzity, podnikatelů a studiem příběhů úspěšných podnikatelů. Diplomová práce je rozdělena do pěti hlavních kapitol. Kromě kapitol shrnujících výsledky dotazníkového šetření a případových studií úspěšných podnikatelů odpovídají kapitoly analyzovaným faktorům ovlivňujícím motivaci k podnikání. První kapitola nejprve vymezuje v této práci použité základní pojmy, primárně se ale zaměřuje na tradici podnikání. Stručně ilustruje historický vývoj podnikání, zejména vývoj na našem území, neboť ovlivnil podobu dnešního podnikatelského prostředí v České republice. Druhá kapitola analyzuje české podnikatelské prostředí a jeho vliv na motivaci k podnikání. Třetí kapitola popisuje vliv osobnosti podnikatele na jeho motivaci k založení podniku a odpovídá na otázku, jaké jsou nejčastější osobní pohnutky pro zahájení podnikání. Čtvrtá kapitola shrnuje výsledky dotazníkového šetření a porovnává je s informacemi uvedenými v předchozích kapitolách. Pátá kapitola představuje příběhy úspěšných českých podnikatelů, analyzuje, co mají společného, a v závěru navrhuje opatření, jak motivaci k podnikání v České republice podpořit. Poslední kapitolou je závěr shrnující nejdůležitější poznatky této práce. 11
1 VYMEZENÍ ZÁKLADNÍCH POJMŮ A TRADICE PODNIKÁNÍ V ČESKÉ REPUBLICE První kapitola nejprve vysvětluje základní pojmy použité v této práci. Její hlavní náplní je seznámení s tradicí podnikání, zejména v České republice.
1.1 Vymezení základních pojmů Definic pojmu podnikání nalezneme v literatuře mnoho. Rozhodla jsem se použít tu od docenta Steinera, kterou použil ve své knize Kapitoly z dějin podnikání v Československu, kterou jsem při psaní této práce využívala. Podnikání můžeme chápat jako „nejpodnětnější formu ekonomické seberealizace člověka, nejpodnětnější formu jeho ekonomických aktivit, které zajišťuje z vlastních kapitálových prostředků nebo se na těchto prostředcích podílí s cílem dosáhnout co největšího zisku. Tento zisk využívá ke svému prospěchu a závisí na stupni jeho podnikatelské vyspělosti, jak velkou část získaných finančních prostředků vyčlení v zájmu širších ekonomických a sociálních podmíněností vlastního podnikání…“.1 Podle obchodního zákoníku se podnikáním „rozumí soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku“. 2 Podnikatelem podle tohoto zákona je3: a) osoba zapsaná v obchodním rejstříku, b) osoba, která podniká na základě živnostenského oprávnění, c) osoba, která podniká na základě jiného než živnostenského oprávnění podle zvláštních předpisů, d) osoba, která provozuje zemědělskou výrobu a je zapsána do evidence podle zvláštního předpisu.
1
STEINER, J.; GERŠLOVÁ, J., 1992, str. 2. Česká republika, Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, § 2 Podnikání 3 Tamtéž. 2
12
Podle kritérií stanovených Evropskou komisí lze rozlišit podnikatele velké, střední, malé a drobné. Drobní podnikatelé jsou ti, jejichž počet zaměstnanců je nižší než 10 a zároveň je jejich obrat nebo bilanční suma nižší než 2 miliony eur. Za malé podnikatele se považují ti, kteří zaměstnávají méně než 50 zaměstnanců a zároveň je jejich obrat nebo bilanční suma nižší než 10 milionů eur. Střední podnikatelé zaměstnávají méně než 250 zaměstnanců a jejich obrat je méně než 50 milionů eur nebo bilanční suma je nižší než 43 milionů eur. 4 Přínosy malého a středního podnikání spočívají především v tom, že dosahují lepších hodnot ukazatelů, jako jsou produktivita, hospodárnost, zisk a růst, než vykazují velké podniky. Vytvářejí nová pracovní místa, podporují odpovědnost a samostatnost lidí, zabezpečují soutěžení, spotřebitelům svobodu výběru, možnosti rozvíjení výzkumu a jeho využití, používají technologie, které méně zatěžují životní prostředí a spotřebují méně energií než podniky velké.5 Motivace vyjadřuje dynamiku osobnosti a závisí na měnících se podmínkách. Motiv můžeme charakterizovat jako příčinu jevu. Do této kategorie můžeme zařadit například potřeby, zájmy, ideály a hodnoty. Za nejdůležitější motiv chování člověka považuje většina moderních motivačních teorií potřeby. Protože ale chování většinou není určováno pouze jediným motivem, používáme spíše komplexního pojmu motivace.6 Motivace má v chování člověka tři funkce7: a) reguluje chování a jednání, b) organizuje chování a jednání, c) podněcuje a aktivuje jednání individua. Psychická determinace pracovního výkonu se od nepaměti vyjadřovala formulí: Výkon = schopnosti x motivace. Později se ale ukázalo, že pro úspěšný výkon práce jsou důležité nejen schopnosti, ale také emocionální vlastnosti jedince a jeho temperament. Původně uvedená rovnice se rozšířila a schopnosti se zařadily pod širší kategorii osobnosti: výkon = osobnost x motivace. Tento vzorec byl dále ještě doplněn o pracovní zkušenosti člověka a o normy, které je třeba dodržovat. Samotný termín „výkon“ byl nahrazen termínem 4
European Comission [online], SME Definition, 2011. MUGLER, J., 1998, str. 6 MAYEROVÁ, M.; BUREŠ, Z.; RŮŽIČKA, J., 1996, str. 64 7 Tamtéž, str. 68. 5
13
„chování“, protože pracovník je důležitý pro organizaci nejen svým výkonem, ale také chováním k ostatním spolupracovníkům, ochotou přijímat úkoly a nasadit se v mimořádných situacích. Konečný tvar rovnice zní takto: chování = (osobnost + zkušenosti) x (motivace + normy).8
1.2 Tradice podnikání v České republice Podnikatelé bývají označováni za nositele hospodářského vývoje, někdy dokonce za „motor“ hospodářského pokroku. Tato podkapitola se zabývá historickým vývojem podnikání, který umožňuje lépe pochopit některé aspekty motivace současných českých podnikatelů.
1.2.1 Úvod do historie podnikání 9 „V průběhu dějin se podoba podnikání měnila, ale jeho motivace profitem zůstává, představuje nadčasový, stimulující faktor, přežívající jednotlivé stupně historického vývoje a přes všechny své vnitřní rozpornosti vyspívající ke stále širší integrovanosti do celospolečenského kontextu.“10 Lidská společnost prošla během svého vývoje celou řadou historických etap, od nejjednodušších způsobů obživy člověka, jako byl lov, primitivní pastevectví a zemědělství, primitivní rukodělné práce, až po takový rozvoj ruční výroby, díky kterému mohlo dojít k vyčlenění samostatných řemesel a jejich soustřeďování do měst. Tento proces byl doprovázen změnami forem organizace společnosti, růstem gramotnosti a změnami životního způsobu lidí. V období od přelomu 18. a 19. století do druhé poloviny 19. století, které je známo jako první průmyslová revoluce, došlo k posunu ke kvalitativně vyššímu vývojovému stupni, k industriální společnosti. Toto období, spojené s intenzivním vzestupem výroby a zisků, se stalo impulsem pro podnikavost lidí. Vlastníci finančních prostředků byli přitahováni
8
MAYEROVÁ, M.; BUREŠ, Z.; RŮŽIČKA, J., 1996, str. 21. Tento oddíl byl zpracován dle STEINER, J.; GERŠLOVÁ, J., 1992, str. 7 – 13, pokud není uvedeno jinak. Upraveno autorkou. 10 STEINER, J.; GERŠLOVÁ, J., 1992, str. 2. 9
14
možností vložit do výroby určitou sumu vlastních prostředků a získat z ní výrazně více. Brzy se ve společnosti začaly projevovat rozdíly mezi lidmi z hlediska úspěšnosti jejich podnikání a velikosti zisků. První průmyslová revoluce tak rozvinula ekonomické a sociální rozdíly mezi lidmi. Druhou průmyslovou revolucí nazýváme období od konce 19. století do prvních let po druhé světové válce. Mnohem širších dimenzí, než tomu bylo dosud, nabyla hospodářská soutěž a ve hře byl stále větší kapitál i osudy stále početnějších zaměstnaneckých vrstev. Zesílilo také angažování státu v ekonomickém a sociální vývoji. Podnikání začalo být podporováno mnoha legislativními i hospodářskými opatřeními. Další fáze průmyslové revoluce bývají kladeny do 50. – 60. let 20. století, z důvodu nástupu počítačové techniky, automatických systému řízení a hledání nových zdrojů. Nejnovější fáze ekonomického a společenského vývoje jsou označovány jako přechod k postindustriální společnosti. Ty souvisí s přesunem nejdynamičtějších vývojových trendů od průmyslu do terciální sféry.
1.2.2 Historie podnikání v Československu Tento oddíl stručně popisuje vývoj podnikání na našem území od dob Rakouska-Uherska až do období vzniku tržní ekonomiky po roce 1989. Období před vznikem samostatného Československa Až do první světové války se nové hospodářské struktury industriální společnosti českých zemí formovaly v rámci rakousko-uherské monarchie. Ta zaznamenala největší hospodářský vzestup v období od 80. let 19. století do první světové války. Ve srovnání s nejvyspělejšími evropskými státy ale hospodářský vývoj v monarchii zaostával. K tradičním odvětvím patřil převážně lehký průmysl s převahou malých a středních podniků. Pět odvětví s nejvyšším počtem pracovníků v živnostenských závodech v českých zemích v roce 1902 zobrazuje tabulka č. 1:
15
Tabulka 1: Podíl pracovníků živnostenských závodů podle odvětví v roce 1902 Textilní výroba Hutnictví, zpracování kovů, strojírenství, elektrotechnická výroba Potravinářská výroba Oděvní a obuvnická výroba Dřevařská a příbuzná výroba
26,12 % 12, 37 % 10,15 % 9,25 % 7,84 %
Pramen: STEINER, J.; GERŠLOVÁ, J., 1992, str. 16.
Z tabulky je patrné, že největší podíl pracovníků měly závody podnikající v textilní výrobě. Jako příklad lze úvést Mautnerovy textilní závody s továrnami v různých částech českých zemí i na Slovensku, které patřily k největším textilním podnikům. 11 Odlišná situace než v českých zemích byla na Slovensku, které v tomto období patřilo k Uhrám. Slovenský kapitál byl mnohem slabší než český a míra zainteresovanosti kapitálu odjinud byla mnohem omezenější. Průmyslová výroba byla méně vyvinutá jak svým rozsahem, tak technickou úrovní.12 Období první republiky Po porážce Rakouska-Uherska v první světové válce v roce 1918 vzniklo jako jeden z jeho nástupnických států Československo. I přes dopady světové války byla hospodářská situace poměrně pozitivní. Přestože mělo pouze čtvrtinu obyvatelstva a 21 % území bývalého Rakouska-Uherska, československý podíl na průmyslovém potenciálu byl 60 %. Ve struktuře hospodářství převládal průmysl nad zemědělstvím. Ten byl ale většinou v německých nebo rakouských rukou.13 V souladu s politickým vývojem bylo hlavní snahou ekonomické sféry osamostatnění se od svazků s bývalou rakousko-uherskou ekonomikou a vybudování vlastního hospodářství schopného prosperity. Aby toho mohlo být dosaženo, byly jedním z důležitých předpokladů změny sektorové a odvětvové skladby československé ekonomiky. Bylo potřeba vytvořit lepší podmínky pro hospodaření malých a středních zemědělských podniků cestou přerozdělení půdy na úkor málo produktivních šlechtických latifundií. Především však bylo nutné dále
11
STEINER, J.; GERŠLOVÁ, J., 1992, str. 14 - 17. Tamtéž, str. 21. 13 ŽÍDEK, L., 2007, str. 337. 12
16
rozvinout a zkvalitnit průmyslovou výrobu a posunout její strukturu od lehkého průmyslu k průmyslu těžkému, a to zejména k těm odvětvím, která mohla vybavit ekonomiku progresivními stroji, technickými a technologickými zařízeními, dopravními prostředky, schopnými ovlivňovat produktivitu práce, její kvalitu a nákladovost. 14 Protože válka vedla k rozbití celní unie, kterou tvořily země Rakouska-Uherska, došlo k narušení hospodářských vazeb, a Československo se tak muselo vypořádat s problémy s odbytem výrobků i s nedostatkem surovin. Import v té době tvořily zejména suroviny pro textilní, hutnický a chemický průmysl. Export zahrnoval zejména lehký průmysl, zemědělské stroje a chemický průmysl. Dalším problémem byl také odlišný stav ekonomik v jednotlivých částech Československa. Vyspělost klesala směrem od západu na východ. Žídek dokonce uvádí, že v roce 1921 byl například poměr mezi průmyslovým a zemědělským obyvatelstvem 40:30 %, ale na Slovensku to bylo 17:61 %.15 Československá parlamentní demokracie byla politickým pluralitním systémem, který umožňoval jednotlivým složkám společnosti podílet se na utváření legislativy i na výkonné moci. Představiteli zájmů kapitálu byly nově zformované pravicové politické strany. Akcí, která výrazně posílila český a zčásti i slovenský kapitál, byla nostrifikace podniků, které působily na území ČSR, ale měly svá sídla v zahraničí. Tyto společnosti musely přenést svá sídla na území republiky. Kvůli obavám z obtíží v novém československém státě přistupovala řada zahraničních majitelů k odprodávání vlastních podílů zájemcům z ČSR. Nostrifikace měla dvojí základní podobu – buď se přestěhovala zahraniční sídla ke svým závodům produkujícím v Československu (např. Škodovy závody, sirkárna Solo) nebo došlo k rozdělení firem na mateřské a dceřiné (např. Julius Meinl).16 V průběhu období první republiky si pevné místo v ekonomice státu vydobyl průmysl. Řada výrobků byla schopna čelit zahraniční konkurenci a za označením „Made in Czechoslovakia“ byly chápány výrobky výborné kvality. Mezi nejvýznamnější podniky napříč různými průmyslovými odvětvími patřily například: železárny Vítkovického horního a hutního těžířstva ve Vítkovicích, plzeňské Škodovy závody, První brněnská strojírenská společnost,
14
STEINER, J.; GERŠLOVÁ, J., 1992, str. 23 - 25. ŽÍDEK, L., 2007, str. 337 – 338. 16 STEINER, J.; GERŠLOVÁ, J., 1992, str. 30 - 31. 15
17
Spolek pro chemickou a hutní výrobu v Ústí nad Labem. Významné odvětví představovalo sklářství, ve druhé polovině 20. let se Československo stalo největším vývozcem skla. Mezi novými podniky zaměřujícími se především na technický pokrok můžeme jmenovat například firmy Laurin a Klement v Mladé Boleslavi, Tatra Kopřivnice, výroba letadel Aero, Avia, Letov. Levnější tovární výroba ale začala ničit menší živnosti, zejména patrné to bylo u ševců, v jejichž oboru se stále více prosazovala firma Baťa, a krejčích.17 Přestože v tomto období můžeme pozorovat sílící úlohu velkých podniků, rostl i zájem o malé a střední podnikání. To bylo přitažlivé díky nižší náročnosti na kapitálové zdroje, jednodušším nárokům na řízení, výhodou byly také užší kontakty mezi majiteli, řídícími pracovníky a ostatními zaměstnanci a možnost snadnějšího přizpůsobení se situaci na trhu. V souvislosti se stále rozvinutější výrobou rostla i úloha obchodu. Na rozdíl od průmyslu se v obchodě velké podniky vyskytovaly jen ojediněle, nejvíce byly zastoupeny podniky malé (do pěti pracovníků). Z hlediska sortimentu zboží byly nejrozšířenější obchody s potravinami. Následovaly textilní obchody a trafiky. Rostla také účast českých bank v obchodním podnikání. Přesto však přetrvávaly tradičně silné pozice německého a židovského obyvatelstva v obchodě. Přestože došlo v meziválečném období v obchodě k významnému pokroku, zůstávala však československá obchodní síť pozadu za ekonomicky nejvyspělejšími státy a pozdější historické etapy jí bohužel nedovolily toto opožďování dohnat. 18 Poslední měsíce existence první republiky v roce 1938 a krátké období tzv. druhé republiky na přelomu let 1938 – 1939 vnesly do přirozeně fungujícího obchodu z dob meziválečné tržní ekonomiky v Československu změny, které bránily v jeho rozvoji. Bylo to způsobeno zejména velkými nákupy obyvatelstva a frontami před obchody, opuštěním míst v obchodě na základě vyhlášení mobilizace a také odchodem českých obchodníků z ohroženého pohraničí do vnitrozemí, kde už ale na svou činnost nenavázali. V období nacistické okupace došlo k nastolení režimu direktivně řízeného válečného hospodářství, který si podřídil i obchodní síť. Trh zboží byl zdeformován zavedením přídělového systému. Zanikly tisíce obchodů, které patřily židovským majitelům. I mnoho jiných obchodů bylo zrušeno a jejich majitelé a zaměstnanci byli nasazeni na nucené práce do 17 18
STEINER, J.; GERŠLOVÁ, J., 1992, str. 52 - 53. Tamtéž, str. 72 - 74.
18
průmyslu důležitého pro vedení války. V průběhu okupace docházelo k všeobecnému poklesu vnitřního obchodu a zhroucení maloobchodní sítě dovršilo na konci války pronikání front. 19 Období od roku 1945 do roku 1989 Po konci 2. světové války bylo pro československé hospodářství nejdůležitější překonat důsledky direktivně řízené válečné ekonomiky a navázat na pozitivní tradice z dob první republiky. Tyto cíle se ale brzy začaly dostávat do konfliktu s vývojem politické situace v Československu. Po únoru 1948 došlo k prvnímu velkému zásahu do vlastnictví obchodních podniků. Byly vydány následující tři zákony20: 1) zákon o organizaci velkoobchodní činnosti a o znárodnění velkoobchodních podniků, 2) zákon o státní organizaci zahraničního obchodu a mezinárodního zasilatelství, 3) zákon o znárodnění podniků s 50 a více činnými osobami. Tyto zákony se staly počátkem intenzivního zestátňování spojeného s restrukturalizací obchodní sítě, spojováním samostatných firem do velkých socializovaných podniků. Graf 1: Podíl jednotlivých sektorů na celkovém maloobchodním obratu Československa 100% 90% 80%
70% 60% 50% 40%
30% 20% 10% 0% soukromý
1948
1949
1950
1951
1952
1953
1954
1955
70,0% 20,1%
8,3%
1,8%
1,3%
0,5%
0,3%
0,2%
socialistický 30,0% 79,9% 91,7% 98,2% 98,7% 99,5% 99,7% 99,8% Pramen: STARZYCZNÁ, H.; STEINER, J.., 2000, str. 75. (upraveno)
19 20
STARZYCZNÁ, H.; STEINER, J., 2000, str. 72 – 73. Tamtéž, str. 74 – 75.
19
Když byla dokončena etapa zestátňování podniků s více než 50 zaměstnanci, nastala druhá etapa, která se týkala podniků s méně než 50 zaměstnanci. Nastala tak poslední etapa likvidace soukromého sektoru. Jak ukazuje graf č. 1, během osmi let kles jeho podíl na maloobchodu ze 70 % téměř na nulu. Toto období je charakteristické preferencí těžkého průmyslu a nedostatečnými investicemi do rozvoje obchodních činností. Převažovalo silné centralizované řízení. Jediným měřítkem posuzování výsledků hospodaření podniků byl plán. Neexistence konkurenčního prostředí vedla k tomu, že zákazníci se dostali do pozadí zájmu podniků. Nebyla jim umožněna volba nákupů a vyjádření preferencí. Metody řízení národního hospodářství nebyly schopné suplovat fungování trhu a v maloobchodní síti tak vznikaly zásoby nerealizovatelného zboží, na druhé straně se projevovala nedostatkovost. Během období centrálně plánované ekonomiky československý obchod zvětšil své zaostávání za maloobchodní sítí ve státech s vyspělou tržní ekonomikou. Období po roce 1989 Pro současný stav české ekonomiky jsou rozhodující především politické změny po roce 1989 spojené s hospodářskou reformou a transformací. Největším problémem československé ekonomiky na konci 80. let byla klesající konkurenceschopnost na světovém trhu. Centrálně plánovaná ekonomika fungovala neefektivně, projevovalo se plýtvání prostředků vkládaných do průmyslu i ostatních sektorů národního hospodářství, devastace životního prostředí, chátrání vybudovaných objektů i zařízení. K bariérám, které nejvíce zatěžovaly transformaci, patřila úplná likvidace soukromého sektoru ve všech odvětvích ekonomiky. Podniková sféra prošla mnoha reorganizacemi směřujícími k tvrdé koncentraci. Největší úbytky se dotkly malých a středních podniků a oslabena byla i sféra řemesel. Právní i institucionální základna pro rozvinutí tržního hospodářství byla téměř nulová.21
21
STARZYCZNÁ, H.; STEINER, J., 2000, str. 103.
20
Základem transformace byla změna vlastnických vztahů a přijetí legislativních opatření k liberalizaci podnikání, liberalizaci cen, zahraničního obchodu a zejména k privatizaci státního sektoru. Postupně se změnila i odvětvová struktura národního hospodářství, došlo k přesunu od průmyslu k terciální sféře. Ekonomický systém centrálně plánovaného hospodářství se změnil na tržní kapitálovou ekonomiku. V prvním desetiletí po listopadu 1989 se jako motiv zakládání podniků projevovala podnikatelská tradice v přenesené podobě z doby předválečné, ale i válečné, často přenášená prarodiči. V současné době se tento faktor projevuje a bude projevovat jako důležitý motiv v nově vznikajících podnikatelských rodinách.22
1.2.3 Nejstarší firmy světa „Ještě než se objevily nadnárodní korporace, byl tu rodinný byznys. Ještě než přišla průmyslová revoluce, byl tady rodinný byznys. A dokonce ještě předtím, než se objevilo řecké nebo římské impérium, byl tu rodinný byznys.“23 Nejstarší dokumenty o podnikání byly archeology nalezeny na území dnešního Iráku. Tyto záznamy jsou asi 2500 let staré a pochází ze starověkého Babylonu. Dokumenty dochované z Babylonu se zmiňují zejména o dvou rodinných firmách – Egibi a Murašú. Šlo o podniky se složitou strukturou, zaměstnávající desítky nebo i stovky zaměstnanců, usilující o maximální zisk. Záznamy o firmě Egibi pochází už z 6. století před Kristem. Firma fungovala jako banka pro tehdejšího krále, obchodovala a spekulovala se zemědělskými plodinami a pozemky, držela podíly v jiných společnostech, přijímala vklady, které investovala a vyplácela za ně sedmiprocentní úrok. Záznamy o firmě Murašú jsou o sto let mladší. Zprostředkovávali převod naturálních daňových dávek na stříbro, zajišťovali pro aristokraty správu jejich venkovských majetků, poskytovali úvěry šlechtě i členům vládnoucího rodu, pronajímali půdu, vodu na umělé zavlažování, nářadí a osivo drobným zemědělcům.24
22
JIROVSKÁ, E., 2003, str. 78. PRAVEC, J.; KOZLEROVÁ, M., 2011, str. 50. 24 PRAVEC, J., 2011, str. 54. 23
21
Firmy s nejdelší tradicí můžeme najít hlavně v zemích, kde nebyla přerušena státní kontinuita a zejména v těch, které stály alespoň po nějakou dobu v čele světového hospodářského vývoje. Mezi ně můžeme zahrnout například Japonsko, Itálii, německy mluvící země, Francii nebo Velkou Británii. Mnoho firem s dlouhou tradicí je činných zejména ve zpracování zemědělských plodin, jako například italská firma Barone Ricasoli vyrábějící víno a olivový olej. Staletou tradici mají i firmy vyrábějící peníze, například mincovna v Kremnici na Slovensku, která vyrábí mince nepřetržitě už 700 let. Mezi nejstaršími firmami najdeme i hotely, restaurace, firmy podnikající ve sklářství, zlatnictví, výrobě zbraní, zpracování dřeva nebo dokonce nakladatelství.25 V renesanční Itálii se rychle rozvíjelo bankovnictví. Nejstarší banku světa, Monte dei Paschi, nalezneme v Sieně v severní Itálii. Byla založena už v roce 1472 a dnes má asi 31 tisíc zaměstnanců a přes tři tisíce poboček. Klíčem k úspěchu jsou úzké vazby na region, tamní obyvatele a firmy.26 Nejstarší firmy v českých zemích Tradici podnikání v českých zemích narušily dvě světové války, rozpad Rakouska-Uherska a zejména období centrálně plánované ekonomiky od roku 1948 do roku 1989. Z tohoto důvodu nenajdeme v České republice firmy se stejným názvem a právní kontinuitou trvající stovky let, jako je tomu v jiných zemích. Přesto můžeme i u nás najít firmy s dlouhou tradicí. Jedná se zejména o pivovary – například pivovar v Třeboni, Budějovický Budvar, Plzeňský prazdroj. Dlouhou historii má i firma Ferona, která je nástupcem původního železářského velkoobchodu, který založil už v roce 1829 Leon Gottlieb Bondy. Nejstarší firmou ve svém oboru je firma Laufen, dříve Znojemské keramické závody. Funguje od roku 1884 a je nejstarším stále fungujícím výrobcem sanitární keramiky v Evropě. Dlouhou tradici mají i některé potravinářské firmy, v 19. a začátkem 20. století vznikaly výrobky jako karlovarské lázeňské oplatky, pražská šunka, pardubický perník
25 26
PRAVEC, J.; KOZLEROVÁ, M., 2011, str. 50 - 54. BUBLÍKOVÁ, B., 2011, str. 55.
22
nebo znojemské okurky. K nejstarším automobilkám v Evropě se může řadit i ta mladoboleslavská, jejíž kořeny v dílně pánů Laurina a Klementa můžeme vysledovat až do roku 1895.27
27
KORBEL, P., 2011, str. 56 – 58.
23
2 PODNIKATELSKÉ PROSTŘEDÍ Podnikatelské prostředí zahrnuje všechny faktory mimo organizaci, které mohou ovlivnit její současné nebo budoucí aktivity. Podnikatelské prostředí může být chápáno jako tzv. makroprostředí nebo tzv. mikroprostředí. Faktory makroprostředí mají velký vliv na úrovni celé ekonomiky. Mezi tyto faktory řadíme národní kulturu včetně historického původu, ideologie a hodnoty, vědecký a technologický vývoj, úroveň vzdělání, právní a politické procesy, demografické faktory, dostupné zdroje, mezinárodní prostředí, obecnou ekonomickou, sociální a průmyslovou strukturu země. Faktory mikroprostředí se vztahují k jedné konkrétní organizaci. Zahrnují odběratele, dodavatele, konkurenci, regulační orgány, místní trh práce a specifické technologie.28
2.1 Podnikatelské prostředí v České republice Tato podkapitola představuje nejdůležitější faktory českého podnikatelského prostředí. 29 Vymahatelnost práva Vymahatelnost práva patří dlouhodobě k největším slabinám českého podnikatelského prostředí. Problémem jsou zejména dlouhé doby, v nichž probíhají řízení o konkurzech a vyrovnání. To vede k tomu, že výtěžek z pohledávek za firmami je díky únikům majetku během dlouhých řízení pouhých 19 %. Pro srovnání v Japonsku nebo Finsku je to 90 %. Dalším problémem českého institucionálního rámce je dlouhá doba nutná k založení podniku.
Korupce Česká republika je dlouhodobě vnímána jako jedna z nejzkorumpovanějších zemí Evropy. V roce 2011 obsadila Česká republika v hodnocení Indexu vnímání korupce, který sestavuje organizace Transparency International, 57. – 59. místo ze 183 zemí spolu s Namibií
28
KEW, J.; STREDWICK, J., 2005, str. 1. Faktory a jejich struktura byly převzaty z publikace Drahomíry Dubské, zveřejněné na stránkách ČSÚ, pokud není uvedeno jinak. Upraveno autorkou. 29
24
a Saudskou Arábií. Na stupnici 0 – 10, kde 10 označuje zemi téměř bez korupce, získala hodnocení pouze 4,4.30 Následující tabulka ilustruje vývoj Indexu vnímání korupce v České republice od roku 1997. Graf 2: Vývoj Indexu vnímání korupce v ČR 6 5 4
5,2
4,8
4,6
3
4,8 4,3
3,9
3,7
3,9
4,2
5,2
4,3
5,2
4,9
4,6
4,4
2
1 0 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Pramen: Transparency International [online], Na celosvětovém žebříčku CPI – Index vnímání korupce 2011 se Česká republika dělí o 57. – 59. místo s Namibií a Saúdskou Arábií, 2011.
Jak je z grafu patrné, od roku 2008 má hodnocení zhoršující se trend. Úrokové míry a daňové sazby Výše úrokové míry je důležitým faktorem pro rozvoj firem, protože ovlivňuje dostupnost peněz, které firma potřebuje ke své činnosti. Logicky by mělo platit, že v době nízkých úrokových sazeb roste HDP, protože nižší cena peněz je růstovým stimulem. V českých podmínkách se však tato závislost nepotvrdila, protože od roku 2001 31 platila pouze v letech 2003 a 2007. Tempo růstu ekonomiky bylo ovlivněno spíše meziroční změnou sazeb než jejich faktickou výší. Výše daňových sazeb je důležitým faktorem zejména pro zahraniční investory, kteří se rozhodují o alokaci svého kapitálu. Roli hraje především daň z příjmů právnických osob.
30
Transparency International [online], Na celosvětovém žebříčku CPI – Index vnímání korupce 2011 se Česká republika dělí o 57. – 59. místo s Namibií a Saúdskou Arábií, 2011. 31 Časovou řadů úrokových sazeb úvěrů nefinančním podnikům před rokem 2001 ČNB neuvádí.
25
Obecně by snižování daňové sazby mělo akcelerovat ekonomický růst. Tuto závislost se ale v období 1996 – 2009 v českých podmínkách nepodařilo prokázat. Kvalita pracovní síly Levná a kvalifikovaná síla je pro investory atraktivní. V České republice je velmi vysoký podíl vzdělaných dělníků. 98,5 % z nich má nižší nebo vyšší střední vzdělání. Na druhou stranu se ale zaměstnavatelé dlouhodobě potýkají s nedostatkem řemeslníků. Nižší zájem o řemeslné profese je způsoben jejich malou prestiží a nízkými platy v těchto oborech. Jak uvádí předseda sekce řemeslných živností Hospodářské komory ČR František Holec, velký podíl na tomto vývoji má strategie Ministerstva školství z konce devadesátých let minulého století, podle níž mělo 90 % mladých lidí získat středoškolské vzdělání s maturitou. Dalším důvodem je myšlení rodičů, kteří své dítě, přestože má špatný prospěch, přihlásí na soukromé gymnázium v naději, že z něj bude manažer, než aby ho směrovali do vhodného učebního oboru. Dítě se pak trápí při studiu, zatímco by z něho mohl být šikovný řemeslník.32 Přestože se podíl vysokoškoláků v posledních letech zvyšuje, jejich podíl je stále v porovnání s ostatními zeměmi EU nízký, asi 15 %.33 V posledních letech dochází v sektoru vysokého školství ke kvantitativní expanzi. Ve školním roce 2009 – 2010 dosáhl podíl studentů zapsaných na vysoké školy ke generaci devatenáctiletých dokonce 76 %, při zahrnutí vyšších odborných škol až 84 %.34 Se zvýšenou poptávkou po terciálním vzdělání je spojen i vznik nových soukromých vysokých a vyšších odborných škol. Důsledkem zmíněných změn je ale vedle vyšší kvantity vysokoškoláků často nižší úroveň jejich vzdělání. Mzdová konkurenceschopnost ČR oslabuje, protože v letech 2000 – 2008 stouply nominální jednotkové náklady práce o 83 %, což bylo nejvíce v Evropě. Investiční pobídky Investiční pobídky ovlivňují rozhodnutí investorů uskutečnit zamýšlenou investici. Tím, zda stát investiční pobídky poskytuje, v jakém rozsahu a po jakou dobu, ovlivňuje specializační profil země. V České republice se to projevilo v automobilovém průmyslu. Za období duben 32
HOLEC, F., František Holec: Řemesla v Česku neskončí, potřebují ale vzdělávací fondy, 2010. Tato informace je ale ovlivněna tím, že v ČR dlouho neexistovaly bakalářské moduly a vyšší odborné školy, na kterých je možné získat vzdělání klasifikované jako vysokoškolské. Proto jsou u nás zatím počty absolventů těchto modulů ve srovnání s jinými zeměmi nízké. 34 Ministerstvo průmyslu a obchodu, Analýza konkurenceschopnosti České republiky, 2010. 33
26
1998 až leden 2010 dosáhl objem přislíbených investičních pobídek částky 530, 9 mld. korun. Na tomto objemu se jako příjemce nejvíce podílelo Německo, na druhém místě byly firny z ČR. Regionálně byl největším příjemcem pobídek Středočeský kraj a odvětvově výroba dopravních prostředků. Operační program Podnikání a inovace Při rozhodování o zahájení podnikání hraje roli i dostupná podpora podnikatelských aktivit. V ČR je nejvýznamnějším zdrojem této podpory Operační program Podnikání a inovace. Jedná se o dokument Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, na jehož základě je České republice poskytována finanční podpora podnikatelům z prostředků Evropské unie i ze státního rozpočtu.35 Hlavním cílem programu je zvýšení konkurenceschopnosti sektoru průmyslu a služeb, rozvoj podnikání, udržení přitažlivosti českých regionů a měst pro investory, podpora inovací, stimulace poptávky po výsledcích výzkumu a vývoje, komercializace výsledků výzkumu a vývoje, podpora podnikatelského ducha a růstu hospodářství založeného na znalostech pomocí kapacit pro zavádění nových technologií a inovovaných výrobků, včetně nových informačních a komunikačních technologií.36 Dostupnost kapitálu Fáze úvěrové expanze a fáze úvěrové restrikce jsou považovány za jeden z klíčových faktorů růstu nebo ztráty tempa růstu ekonomiky. V době konjunktury potřebují firmy více peněz na obsluhu svých obchodů. V letech 2004 – 2007 byla patrná stimulující role úvěrů pro českou ekonomiku, kdy půjčky firmám rostly průměrně o 16 % ročně. Během útlumu v letech 2008 a 2009 došlo k poklesu poskytování úvěrů firmám, což bylo způsobeno nejen menší ochotou bank půjčovat, ale také i menší poptávkou po úvěrech. Přesto koncem roku 2009 téměř dvě třetiny firem pociťovaly horší přístup k úvěrům. Důležitým zdrojem financí pro začínající firmy je rizikový kapitál. Jedná se o financování soukromých růstových podniků formou navýšení jejich základního jmění, je to partnerství podnikatele a investora. Investor získává podíl základního kapitálu společnosti (akciový
35 36
CzechInvest [online], Co je to Operační program Podnikání a inovace? Tamtéž.
27
kapitál nebo kmenové akcie) na oplátku za poskytnutí potřebného kapitálu. Rizikový kapitál je vítanou pomocí zejména pro malé a střední podniky, které nemohou financovat svůj rozvoj prostřednictvím bankovních úvěrů.37 V listopadu 2011 vláda schválila vytvoření státního fondu rizikového kapitálu, který bude spolu se soukromými investory investovat do podniků s nízkým kapitálem. Fond bude fungovat jako státem vlastněná akciová společnost a bude disponovat částkou zhruba 1,3 miliardy korun, 85 % obdrží z fondů EU a 15 % přispěje stát. Cílem je povzbudit inovace u malých a středních podniků. Bude investováno zejména do podniků z vysoce perspektivních oborů, jako jsou biotechnologie, nanotechnologie, robotika, vědy o životě a informační technologie.38 Platební morálka Platební morálka je důležitá proto, že když dojde k jejímu zhoršení, znamená to růst druhotné platební neschopnosti. Dalšími negativními důsledky jsou vyšší zatížení soudů a nižší vymahatelnost práva, zvýšení nákladů na exekuce a jejich menší úspěšnost, nárůst počtu podniků bezprostředně ohrožených insolvencí, zhoršení úrovně obchodních vztahů. Ke zhoršení platební morálky došlo v ČR v průběhu roku 2009, kdy se výrazně prodloužila délka požadované splatnosti faktur, někdy až na 120 dnů. V září 2009 poukazovaly na zhoršení platební morálky čtyři pětiny firem. Platební morálka se ale zhoršila i v jiných zemích, což je nepříznivé pro české exportéry.
2.2 Regionální aspekt podnikatelského prostředí39 Podstatou regionálního hodnocení kvality podnikatelského prostředí je identifikace příslušných investičních, resp. rozvojových preferencí podnikatelských subjektů. Rozhodnutí firem, týkající se lokalizace investic, jsou ovlivňována širokou škálou faktorů. Pro hodnocení kvality podnikatelského prostředí je nezbytné mít k dispozici odhady vah těchto faktorů, které lze stanovit na základě kvalifikovaných mezinárodních průzkumů. Ke stanovení vah faktorů
37
Businessinfo.cz [online], Základní informace o rizikovém kapitálu, 2009. ČTK, FinančníNoviny.cz [online], Vláda schválila vytvoření státního fondu rizikového kapitálu, 2011. 39 Tato podkapitola byla zpracována dle VITURKA, M., 2010. 38
28
jsou ale využívány i další poznatky, například analýzy názorů významných zahraničních investorů, představitelů vybraných měst, výsledky provedených statistických analýz. Identifikované faktory je možné věcně rozčlenit do šesti skupin – obchodní, pracovní, infrastrukturální, lokální, cenové a environmentální faktory. Nebo podle jejich významu – nejvíce významné, středně významné, méně významné faktory. Faktory kvality podnikatelského prostředí přehledně shrnuje tabulka č. 2: Tabulka 2: Faktory kvality podnikatelského prostředí Faktory Nejvýznamnější faktory: Podnikatelská a znalostní báze Dostupnost pracovních sil Blízkost trhů Koncentrace významných firem Kvalita pracovních sil Středné významné faktory: Cena nemovitosti Kvalita silnic a železnic Cena práce Informační a komunikační technologie (ICT) Podpůrné služby Urbanistická a přírodní atraktivita území Méně významné faktory: Přítomnost zahraničních firem Environmentální kvalita území Asistence veřejné správy Blízkost mezinárodních letišť Flexibilita pracovních trhů
Typologické skupiny Lokální faktory Pracovní faktory Obchodní faktory Obchodní faktory Pracovní faktory Cenové faktory Infrastrukturální faktory Cenové faktory Infrastrukturální faktory Obchodní faktory Environmentální faktory Obchodní faktory Environmentální faktory Lokální faktory Infrastrukturální faktory Pracovní faktory
Pramen: VITURKA, M., 2010, str. 20.
2.2.1 Obchodní faktory Tato skupina má pro hodnocení kvality podnikatelského prostředí největší význam. Patří sem faktor blízkosti trhů, faktor koncentrace významných firem, faktor přítomnosti zahraničních firem a faktor podpůrných služeb.
29
Faktor blízkosti trhů podává informace o výhodách geografické polohy jednotlivých regionů spolu s velikostí ekonomického potenciálu nejlépe dostupných trhů. Z pohledu podnikatelů poskytuje hlavně informace o možnostech tržní expanze firem.
Faktor koncentrace významných firem ukazuje výhody spojené s koncentrací významných zákazníků představovaných velkými podnikatelskými i nepodnikatelskými ekonomickými subjekty. Zdůrazňuje spotřební vztahy vznikající mezi ekonomickými subjekty. Faktor přítomnosti zahraničních firem reflektuje pozitivní vliv zahraničních investic na integraci hostitelské země do globální ekonomiky. To je spojeno s přílivem kapitálu a následným zvyšování exportní výkonnosti, produktivity práce i nabídky pracovních míst. Faktor podpůrných služeb interpretuje vliv podpůrných služeb na zlepšování kvality podnikatelského prostředí, který je generován zvyšující se poptávkou po vysoce specializovaných podnikatelských službách jak ze strany malých a středních podnikatelů, tak ze strany velkých firem.
2.2.2 Pracovní faktory Skupina pracovních faktorů je z hlediska hodnocení kvality podnikatelského prostředí druhou nejvýznamnější skupinou. Strukturu tvoří faktor dostupnosti pracovních sil, faktor kvality pracovních sil a faktor flexibility pracovních sil. Faktor dostupnosti pracovních sil podává informace o celkové dostupnosti (regionální nabídce) pracovních sil, která je nutná pro uspokojování odpovídající poptávky soukromého a veřejného sektoru. Faktor kvality pracovních sil patří k nejvýznamnějším faktorům, ovlivňuje rozvoj a konkurenceschopnost regionů. Vypovídá o základní struktuře ekonomiky, se kterou je kvalita pracovních sil propojena. Faktor flexibility (podnikavosti) pracovních sil vyjadřuje míru přizpůsobivosti pracovních sil neustálým změnám charakteristickým pro tržní ekonomiku. 30
2.2.3 Infrastrukturální faktory Infrastrukturální faktory jsou nezbytné pro směnu výrobků a služeb, usnadňují interakci s ostatními regiony. Díky nim je zlepšována kvalita podnikatelského prostředí u regionů lokalizovaných například podél dopravních tras mezinárodního významu. Silniční a železniční infrastruktura je jedním ze základních faktorů ovlivňujících mobilitu obyvatelstva a rozvoj územní dělby práce. Usnadňuje také zapojování firem do globální ekonomiky prostřednictvím exportu. Faktor informačních a komunikačních technologií má významné dopady na globální konkurenceschopnost firem i jednotlivých zemí a regionů. Pro firmy představuje možnost realizace úspor prostřednictvím zefektivnění jejich podnikových informačních systémů a zrychlení a zkvalitnění komunikace mezi firmami a zákazníky, dodavateli, institucemi veřejné správy nebo potenciálními zaměstnanci. Faktor blízkosti mezinárodních letišť ovlivňuje nejen turistickou atraktivitu regionu, ale i celkovou kvalitu podnikatelského prostředí – image regionu, návštěvy obchodních partnerů, logistické aktivity.
2.2.4 Lokální faktory Lokální faktory představují možnosti ovlivňování kvality podnikatelského prostředí ze strany regionů. Do této kategorie patří faktor podnikatelské a znalostní báze a faktor asistence veřejné správy. Faktor podnikatelské a znalostní báze poskytuje informace o specifických předpokladech jednotlivých regionů pro budoucí ekonomický rozvoj. Skládá se ze dvou subfaktorů – subfaktor podnikatelské infrastruktury a subfaktor znalostní infrastruktury. První z nich je orientován na nabídku rozvojových ploch pro potenciální investory v průmyslových zónách, která představuje nástroj na přilákání zahraničních investic a tím i zvyšování ekonomické výkonnosti regionů. Kvalita těchto investic pak závisí na vzdělanosti obyvatelstva a znalostní bázi příslušných regionů, které determinují jejich potenciál. Subfaktor znalostní infrastruktury 31
popisuje podmínky pro trvalé zvyšování vzdělanosti obyvatelstva a rozvoj vědy, výzkumu, vývoje. Faktor asistence veřejné správy hodnotí především přístup veřejné správy k podnikatelům a investorům a k jejich rozvojovým aktivitám.
2.2.5 Cenové faktory Cenové faktory zahrnují cenu práce a cenu nemovitostí, které odrážejí odpovídající relace nabídky a poptávky. Faktor ceny práce se odvíjí od intenzity mzdové diferenciace, kterou lze vyjádřit pomocí ukazatele průměrných mezd. Faktor ceny nemovitostí zahrnuje dvě komponenty – subfaktor ceny pozemků a subfaktor ceny pronájmů. Tyto faktory hrají významnou roli při rozhodování o lokalizaci podnikatelských aktivit.
2.2.6 Environmentální faktory Tyto faktory se váží ke kvalitě života v souladu s principem udržitelného rozvoje. Přestože se jedná o nejméně významnou skupinu faktorů, jejich význam se, zejména ve vyspělých ekonomikách, postupně zvyšuje. Do této skupiny patří faktor urbanistické a přírodní atraktivity území a faktor environmentální kvality území. Faktor urbanistické
a
přírodní
atraktivity území
je
spojen
zejména s rozvojem
podnikatelských aktivit v oblasti cestovního ruchu a rekreace. Stále významnější je i vliv faktoru na vytváření „image“ regionů, která ovlivňuje celkovou kvalitu podnikatelského prostředí. Faktor environmentální kvality území interpretuje kvalitu životního prostředí. Pokud je kvalita životního prostředí narušena, vede to k negativnímu ovlivnění zdravotního
32
a psychického stavu obyvatelstva, což zvyšuje pracovní náklady firem lokalizovaných v environmentálně postižených regionech (zvýšení nemocnosti, nižší pracovní výkonnost). Při zkoumání kvality podnikatelského prostředí v České republice bylo zjištěno, že celkové rozdíly v kvalitě podnikatelského prostředí nejsou mezi jednotlivými kraji příliš výrazné, s výjimkou Prahy. Problém územních nerovnováh v ekonomickém rozvoji se tak týká především relace Praha versus ostatní kraje. Z těchto ostatních krajů dosáhl nejlepšího hodnocení Středočeský kraj, následovaný Plzeňským a Jihomoravským. Nejhůře jsou na tom naopak kraj Zlínský a Moravskoslezský.
2.3 Hodnocení podnikatelského prostředí Při rozhodování potenciálního podnikatele o tom, zda podnikat začne či nikoli, hraje podstatnou roli legislativní prostředí. Pokud je založení podniku časově nebo finančně náročné, je obtížné získat potřebná povolení nebo neexistuje efektivní soudnictví, které by rychle vyřešilo případné spory, může jedinec svou myšlenku stát se podnikatelem zavrhnout, popřípadě rozhodnout se podnikat v jiné zemi, kde je legislativní prostředí příznivější. V tomto rozhodování může potenciálnímu podnikateli pomoci hodnocení Doing Business. Světová banka provádí každoročně hodnocení kvality podnikatelského prostředí s názvem Doing Business. V současné době je k dispozici hodnocení Doing Business 2012. Toto hodnocení zkoumá dopady legislativních předpisů na podnikatelskou aktivitu ve 183 zemích. Skládá se z jedenácti částí: založení podniku, získání stavebních povolení, zapojení elektřiny, registrace vlastnictví, přístup k úvěrům, ochrana investorů, platba daní, zahraniční obchod, vynutitelnost smluv, řešení insolvence, zaměstnávání pracovníků. V jednotlivých oblastech se zkoumají zejména zákonem stanovené postupy, časová a finanční náročnost. 40 Česká republika se v roce 2012 umístila na 64. místě a oproti roku 2011 si tak polepšila o šest míst. Lépe je na tom Slovensko, které přestože se oproti loňskému roku propadlo o pět míst, figuruje na 48. místě.41
40 41
Doing Business [online], Doing Business 2012: Doing Business in a More Transparent World, 2011. Tamtéž.
33
Tabulka č. 3 zobrazuje pořadí zemí, které se umístily v první desítce: Tabulka 3: Pořadí zemí podle toho, jak snadno v nich lze podnikat 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.
Singapur Hong Kong Nový Zéland USA Dánsko Norsko Velká Británie Korejská republika Island Irsko
Pramen: Doing Business [online]. Doing Business 2012: Doing Business in a More Transparent World. 2011.
V jednotlivých oblastech získala Česká republika nejlepší hodnocení v oblasti řešení insolvence, kde se umístila na 33. místě. V oblasti registrace vlastnictví, kde získala 34. místo, Doing Business konkrétně kladně hodnotí to, že ČR zrychlila proces registrace zavedením počítačového systému na katastrálních úřadech, digitalizací dat a spuštěním elektronické komunikace s notáři. Nejhůře naopak ČR dopadla v hodnocení získání připojení elektřiny. Umístila se až na 148. místě. Dobře na tom není ani při samotném založení podniku, v této kategorii skončila 138.42 Konjunkturální průzkumy Vnímáním současné situace v českém podnikatelském prostředí a především očekáváním jeho budoucího vývoje z pohledu podnikatelů i spotřebitelů se zabývají konjunkturální průzkumy Českého statistického úřadu. Hlavním cílem konjunkturálních průzkumů je zjistit, jaká jsou budoucí očekávání subjektů (podnikatelů
a
spotřebitelů).
Jejich
přínos
spočívá
v tom,
že
vystihují
situaci
v podnikatelském prostředí a poskytují informace s časovým předstihem. Podnikatelské průzkumy se opírají o názory podnikatelů a vypovídají o výhledech do budoucna. Spotřebitelské průzkumy vypovídají o úmyslech spotřebitelů, například o sklonech k nákupu nebo ke spoření. Společným rysem obou průzkumů je to, že využívají jednoduchých
42
Doing Business [online], Doing Business 2012: Doing Business in a More Transparent World, 2011.
34
dotazníků, ve kterých respondenti hodnotí budoucnost pomocí obecnějších výrazů, jako například lepší, stejný, horší.43 V březnu 2012 provedl Český statistický úřad konjunkturální průzkum mezi podnikateli z oblasti průmyslu, stavebnictví, obchodu a vybraných služeb. Dle tohoto průzkumu očekávají v příštích třech měsících průmyslové podniky zpomalení tempa výrobní činnosti, stejně tak i tempa zaměstnanosti. Podniky reprezentující 15 % tržeb zkoumaných průmyslových podniků očekávají zvýšení výrobní činnosti, se snížením počítají respondenti s 9 % tržeb a podnikatelé se 76 % tržeb změny svých výrobních aktivit nepředpokládají. Stavební podniky očekávají v příštích třech měsících neměnnost ve stavební činnosti a mírné zvýšení zaměstnanosti. U respondentů představujících 23 % objemu stavebních prací zkoumaných subjektů by mělo dojít ke zvýšení stavební činnosti, podniky s 27 % stavebních prací očekávají snížení stavební činnosti a stabilizovaný vývoj předpokládají podniky s 50 % výroby za celý soubor.44 Respondenti s 14 % tržeb dotazovaných podnikatelů z řad obchodníků uvedli, že budou mít v následujících třech měsících vyšší požadavky na dodavatele, stejné požadavky budou mít firmy s 81 % tržeb a podniky s 5 % tržeb předpokládají požadavky nižší. Změnu počtu zaměstnanců během příštích třech měsíců neočekávají respondenti se 72 % tržeb, podnikatelé s 18 % očekávají růst a firmy s 10 % tržeb čekají pokles.45 V oblasti služeb očekávají růst zakázek v příštích třech měsících respondenti s 28 % tržeb dotazovaných podniků ve službách, neměnný vývoj předpokládají firmy se 70 % tržeb a podnikatelé s 2 % tržeb počítají s poklesem. Pokles počtu zaměstnanců očekávají respondenti s 20 % tržeb, neměnnost předpokládají firmy s 65 % tržeb a s růstem počtu zaměstnanců počítají podnikatelé s 15 % tržeb.46 Po analýze hodnot za všechna zkoumaná odvětví lze říci, že většina dotázaných podnikatelů (asi 70 %) nepředpokládá změnu rozsahu své činnosti v následujících třech měsících. Firem, 43
Český statistický úřad [online], Konjunkturální průzkumy – Metodika, 2012. Český statistický úřad [online], Konjunkturální průzkum v podnicích průmyslových, stavebních, obchodních a ve vybraných odvětvích služeb březen 2012, 2012. 45 Tamtéž. 46 Tamtéž. 44
35
které plánují rozšiřování své činnosti, je zhruba pětina. Nejmenší podíl tvoří podniky, které v blízké budoucnosti počítají s poklesem své činnosti. To lze označit za poměrně pozitivní trend pro českou ekonomiku.
36
3 OSOBNOST PODNIKATELE V psychologii je osobnost chápána jako integrita člověka, tj. jednota jeho duševních a tělesných vlastností. Projevuje se v jeho společenských vztazích. Na utváření osobnosti se spolupodílí zejména tři činitelé: dědičnost, výchova a prostředí. Marder uvádí, že existují dvě kategorie pracovníků. První kategorii tvoří tzv. „Risk Takers“, neboli osoby schopné vzít na sebe riziko. V této skupině najdeme potenciální podnikatele. Druhou kategorií jsou tzv. „Security Seekers“, což jsou osoby, které hledají v zaměstnání jistotu, jsou tak ideálními zaměstnanci. Ti, co hledají v zaměstnání jistotu, dělají svou práci proto, aby získali výplatu, a jsou spokojení, pokud si danou práci osvojí a stávají se v ní zkušenými. Upřednostňují zaměstnání u firem s dlouhou historií, protože předpokládají, že jim umožní zůstat v dané práci tak dlouho, jak budou chtít. Z některých z nich se stávají manažeři, z jiných sekretářky, ale společné mají to, že si nechtějí brát práci o víkendech domů.47 Naopak ti, kteří jsou schopni nést riziko, mají rádi změny a výzvy. Chtějí rozhodovat o tom, co dělají a jak to dělají. Jsou ochotni nést odpovědnost za své činy. Jsou to lidé, kteří si stále nosí svou práci s sebou. I když zrovna nepracují, alespoň o práci přemýšlí. O víkendech plánují, co bude potřeba udělat v pondělí.48 Marder se dále domnívá, že pravý podnikatel je otevřený a upřímný a buduje své podnikání na hodnotách, jako jsou právě upřímnost a důvěra.
3.1 Vlastnosti úspěšného podnikatele Z psychologického hlediska je výkon podnikatelské činnosti úspěšný, pokud má podnikatel odpovídající osobní vlastnosti, ovládá společenskou roli podnikatele a pokud jeho motivační orientace přispívá k naplňování podnikatelského záměru.
47 48
MARDER, J., 1991, str. 87 – 88. Tamtéž.
37
Konkrétní žádoucí vlastnosti uvádí například Mayerová: aktivní vstřícné jednání s lidmi, přesvědčivost, laskavost, ale rovněž dostatečná důraznost při prezentaci výsledků své práce, vyrovnanost, spolehlivost, důvěryhodnost a také samostatnost v jednání a vystupování. Společenská role podnikatele souvisí s profesionalitou, důrazem na kvalitu a seriózním jednáním. Motivační orientace znamená, že je na vykonávané činnosti zainteresován, že souvisí s naplněním jeho životních cílů. Mayerová uvádí, že podněcující význam mají zejména tyto skutečnosti: úsilí získat pověst úspěšného podnikatele, být stále bohatší, stát se uznávaným a nezávislým odborníkem, stále rozšiřovat podnikatelské aktivity, vítězit v konkurenčním prostředí.49 Stále více odborníků z řad psychologů i zkušených podnikatelů ve svých článcích a publikacích vyslovuje myšlenku, že úspěch na pracovišti není v dnešní době podmíněn mírou inteligence či vzdělání, ale spíše tím, jak člověk dokáže rozpoznat a zvládnout vlastní možnosti a schopnosti a úroveň komunikace s okolím. Hlavní důraz je dnes kladen na osobní vlastnosti, jako jsou iniciativnost, empatie, schopnost přizpůsobení a umění přesvědčovat. Například americký psycholog David Goleman ve své knize Práce s emoční inteligencí považuje za nejmocnější motor k činnosti člověka takzvané vnitřní vlivy. Vnitřní vlivy jsou vysvětleny jako osobní pocity při vykonávání práce a uspokojení z ní.50 V souvislosti s vnitřními vlivy zavádí pojem proudění. Proudění je stav mysli, kdy jedinec podává nejvyšší výkon, protože je plně zaujat prací a nevnímá své okolí a ztrácí pojem o čase. Do tohoto stavu se nejsnadněji dostáváme, pokud vykováváme činnost, kterou jsme si oblíbili. Tento stav je jistým paradoxem, protože mozek pracuje úsporně i při řešení extrémně náročného úkolu, protože pracuje soustředěně. Naopak, pokud člověk vykonává pro něj nezajímavou práci, koordinace mozkové aktivity vázne. Mozkové buňky sice pracují naplno, jejich energetický výdej je ale rozptýlen. Snáze a častěji se do stavu proudění dostávají ti, kteří řeší obtížné úkoly a mají větší volnost v organizaci práce než pracovníci v rutinních zaměstnáních.51 Přestože je práce doktora Golemana zaměřena primárně na zaměstnance, mnoho jeho závěrů může být aplikováno i na podnikatele. Jednu z jeho nejdůležitějších myšlenek, že „k dosažení
49
MAYEROVÁ, M.; BUREŠ, Z.; RŮŽIČKA, J., 1996, str. 174 - 175. Vnějšími vlivy jsou například pochvaly, povýšení, prémie. 51 GOLEMAN, D.; LOULOVÁ, R., 1999, str. 109 – 111. 50
38
na nejvyšší příčku je nezbytnou podmínkou zápal pro úkol a uspokojení z jeho splnění“,52 potvrzuje i průzkum společnosti Ernst & Young. V tomto průzkumu s názvem „Nature or nurture: Decoding the entrepreneur“ bylo osloveno 685 podnikatelů z celého světa. Jako nejdůležitější vlastnosti úspěšného podnikatele respondenti uvedli na prvním místě „vizi“ (76 %), na druhém místě „vášeň pro věc“ (73 %) a na třetím místě „vyvinutí úsilí k dosažení cíle“ (64 %).53 Z obou zdrojů je patrné, že podmínkou úspěchu, ať už v zaměstnaneckém poměru nebo ve vlastním podnikání, je zápal pro věc, kterou člověk dělá. Goleman dále uvádí, že pro vynikající pracovníky jsou charakteristické tři druhy motivačních schopnosti: ctižádost, loajalita a iniciativa spojená s optimismem. Ctižádost chápe jako úsilí o zlepšování sebe sama, o směřování k dokonalosti, což vidí jako hlavní podmínku k úspěchu. I zde je patrná shoda s výše uvedeným výzkumem společnosti Ernst & Young, ve kterém se „vyvinutí úsilí k dosažení cíle“ umístilo mezi respondenty na třetím místě. Součástí neoblomného směřování k cíli je i ochota podstoupit riziko. Umění podstoupit předem zvážené riziko je podle Golemana typickou vlastností úspěšného podnikatele. Loajalitu vysvětluje jako ztotožnění se s cíli organizace a jejich upřednostňování před cíli osobními. Poslední důležitou schopností je iniciativa spojená s optimismem. Tím se rozumí aktivní přístup k práci a vytrvalost. Důležité je, že lidé nadaní těmito schopnostmi vidí příležitost dřív než ostatní a neváhají se jí chopit. Uvažují dopředu a jsou vizionářsky zaměření, což opět potvrzuje průzkum společnosti Ernst & Young, kde se na prvních místech objevily „vize“ a „vášeň pro věc“.54
3.2 Hlavní motivy k založení podniku Podnikatelská
činnost
představuje
pro
jedince
možnost
dosáhnout
ekonomického
a společenského úspěchu na základě vlastního přičinění. Lidé začínají podnikat z různých důvodů. Mezi ty nejčastěji zmiňované patří nezávislost, možnost vydělat peníze, věnovat se tomu, co člověka baví.
52
GOLEMAN, D.; LOULOVÁ, R., 1999, str. 110. Ernst & Young [online], Entrepreneurs are made, not born, 2011. 54 GOLEMAN, D.; LOULOVÁ, R., 1999, str. 116 – 126. 53
39
Podle tzv. Push and Pull teorie, kterou uvádí Jirovská, lidé začínají podnikat ze dvou příčin. Push-teorie vychází z toho, že člověk je tlačen negativními událostmi a nespokojeností s pracovištěm, rizikem nezaměstnanosti nebo nedostatkem růstových možností do podnikatelských aktivit. Podle Pull-teorie jsou naopak budoucí podnikatelé přitahováni existujícími atraktivními, úspěch slibujícími hospodářskými příležitostmi.55 Podle Jirovské v České republice dominuje Pull motiv výskyt tržní příležitosti, což znamená, že většina podnikatelů byla k založení firmy motivována existencí tržní šance v době vzniku jejich zakladatelské myšlenky. Naopak nejslaběji působí Push motivy masivní konflikty s nadřízenými nebo spolupracovníky a nekompetentnost nadřízeného na bývalém pracovišti. Důležitým motivačním faktorem při vzniku zakladatelské myšlenky je také původní obor činnosti. Vliv tohoto faktoru stoupá s technickou náročností oboru.56 Český statistický úřad provedl v roce 2005 jednorázový průzkum s názvem „Faktory ovlivňující úspěšnost podnikání“, ve kterém se zbýval i motivací k založení podniku v České republice. Z výzkumu vyplynulo, že hlavní motivací pro většinu podnikatelů, bez ohledu na věk, pohlaví a vzdělání, bylo přání být svým vlastním pánem, zkusit něco nového a vyhlídka na vydělání více peněz. Výsledky zobrazuje graf č. 2. Graf 3: Hlavní motivy k založení podniku v České republice podle ČSÚ 80%
72%
66%
70%
64%
60% 46%
50% 40% 30% 20% 10% 0% přání být svým vlastním pánem
přání zkusit něco nového
vyhlídka na vydělání více peněz
vyhnout se nezaměstnanosti
Pramen: Český statistický úřad [online], Faktory ovlivňující úspěšnost podnikání, 2007.
55 56
JIROVSKÁ, E., 2003, str. 50. Tamtéž, str. 65 - 67.
40
Při porovnání těchto motivů podle pohlaví vyšlo najevo, že přání být svým vlastním pánem se umístilo na prvním místě u mužů i u žen. Na druhém místě u mužů se umístila možnost vydělat více peněz a na třetím místě zkusit něco nového. U žen tomu bylo naopak. Dále výzkum ukazuje, že u žen je velmi důležitý věk dětí, který ale v rozhodování začít podnikat u mužů nehraje velkou roli. Ženy častěji začínají podnikat, aby se vyhnuly nezaměstnanosti a proto, že je to jediný způsob, jak vykonávat jejich profesi. Pro muže je důležitější než pro ženy odejít z neuspokojivé pracovní pozice a udělat ze svého koníčka živobytí. 57 Motivací k založení podnikání v různých státech se zabývá pravidelné šetření Eurobarometr. V úvodu je vyjádřena myšlenka, že podnikání by v členských státech Evropské unie mělo být podporováno nejen proto, že podporuje ekonomický růst, konkurenční prostředí a vytváří nová pracovní místa, ale také proto, že přispívá k osobnímu naplnění člověka a k dosažení společenských cílů.58 Toto šetření odhalilo, že v České republice preferuje být samostatně výdělečně činný před zaměstnaneckým poměrem pouze 32 % obyvatel, což nás řadí na třetí místo od konce mezi státy Evropské unie. Méně obyvatel, kteří preferují být samostatně výdělečně činní, najdeme pouze v Belgii a na Slovensku. Průměr v celé Evropské unii činí 45 %, na přední příčce se umístil Kypr 66 %.59 Hlavní důvody, proč respondenti uvedli, že preferují samostatnou výdělečnou činnost, jsou uvedeny v grafu č. 4. Nejvýznamnějším důvodem je osobní nezávislost, kterou uvedlo 69 % respondentů. Další tři významné důvody, svoboda volby místa a doby práce, vyhlídka na lepší příjem a využití obchodní příležitosti, získaly srovnatelné procento hlasů. Odlišný pohled na tuto problematiku uvádí bývalá americká podnikatelka Joyce Marder, která ve své knize prezentuje názor, že jediným opravdovým důvodem, proč by člověk měl začít podnikat, je možnost vydělat peníze. Argumentuje tím, že pokud tvrdá práce není odměněna příjmem, všechny ostatní důvody, jako například osobní naplnění nebo možnost být svým vlastním pánem, zmizí.60
57
Český statistický úřad [online], Faktory ovlivňující úspěšnost podnikání, 2007. European Commission [online], Eurobarometer Survey on Entrepreneurship, 2010. 59 Tamtéž, 2010. 60 MARDER, J., 1991, str. 9. 58
41
Graf 4: Hlavní důvody pro preferenci podnikání před zaměstnaneckým poměrem podle Eurobarometru 80% 70%
69%
60% 50% 40% 29%
30%
28%
24%
20% 10% 0% osobní nezávislost
svoboda volby vyhlídka na lepší místa a doby práce příjem
využití obchodní příležitosti
Pramen: European Commission [online], Eurobarometer Survey on Entrepreneurship, 2010.
3.3 Psychologické bariéry podnikatelské činnosti V oblasti podnikání je možné setkat se s různými překážkami a bariérami. Přestože nejzávažnější jsou ty ekonomické a legislativní povahy, mohou se vyskytnout i bariéry psychologické, které také nelze podceňovat. Psychologickými bariérami rozumíme ty, které jsou vázané na osobu podnikatele a jeho osobní a rodinné zázemí. Problémem může být špatné chápání podnikatelské činnosti jako snadno zvládnutelného úkolu, který okamžitě přináší velký zisk. V tom případě je nutnost houževnaté práce a značného časového zatížení pokládána za nezvladatelný požadavek. Často se také objevuje malá rozhodnost podnikatele, nepřipravenosti spoléhat pouze na vlastní síly, nekritické opojení možným počátečním úspěchem, snaha zbohatnout co nejrychleji, která může vést až k podvodům.61
61
MAYEROVÁ, M.; BUREŠ, Z.; RŮŽIČKA, J., 1996, str. 176.
42
4 DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ Poznatky nashromážděné v předchozích kapitolách této práce jsem se rozhodla ověřit pomocí vlastního dotazníkového šetření. Sestavila jsem dva dotazníky, jeden pro studenty Masarykovy univerzity, druhý pro podnikatele. Každý z dotazníků má deset otázek. Většina z nich navazuje na informace uvedené v některé z kapitol této práce a zároveň oba dotazníky obsahují podobné otázky, aby bylo možné jejich vzájemné porovnání. Otázky obsažené v obou dotaznících byly konzultovány s vedoucí práce Ing. Viktorií Klímovou, Ph.D. Poté byly dotazníky převedeny do elektronické podoby, ve které byly distribuovány mezi respondenty. Dotazník pro studenty byl rozeslán prostřednictvím sociální sítě a osobních kontaktů především studentům vyšších ročníků různých fakult a oborů Masarykovy univerzity se zaměřením na studenty Ekonomicko-správní fakulty, Fakulty informatiky a Přírodovědecké fakulty. S dotazníkem pro podnikatele jsem oslovila podnikatele různých velikostí z různých oborů z různých částí ČR. Vzory dotazníků jsou součástí přílohy č. 1 a č. 2 této práce. Výsledky byly zpracovány v programech Google Documents a Microsoft Excel.
4.1 Charakteristika respondentů Celkem jsem obdržela 56 vyplněných studentských dotazníků a 52 vyplněných podnikatelských dotazníků. Ve studentském dotazníku zodpověděli všichni studenti všechny otázky kromě jediné, která se týkala oboru, ve kterém by studenti chtěli podnikat. Tuto otázku zodpovědělo pouze 28 studentů. Všichni podnikatelé zodpověděli všechny otázky v dotazníku. Z řad podnikatelů tvořili převážnou část respondentů muži (73 %), naopak mezi studenty mírně převládly ženy (54 %). Jak znázorňují grafy č. 5 a 6, nejvyšší zastoupení v podnikatelském vzorku měli respondenti věnující se podnikatelské činnosti déle než 15 let a ti, kteří nemají žádné zaměstnance. Naopak nejméně odpovědí jsem získala od respondentů, kteří podnikají méně než 2 roky a od těch, kteří mají více než 25 zaměstnanců.
43
Graf 5: Délka podnikání respondenta
Graf 6: Počet zaměstnanců respondenta 2%
méně než 2 roky
nemám zaměstnance 1–5
6% 19%
2 – 5 let
17%
43%
48%
4%
6 – 10 let
6 – 10
17% 10 – 15 let
27%
11 – 25
17% více než 15 let
Pramen: Vlastní zpracování
více než 25
Pramen: Vlastní zpracování
Na studentský dotazník odpovědělo nejvíce studentů Ekonomicko-správní fakulty a těch, kteří studují v 5. ročníku magisterského nebo v 2. ročníku navazujícího magisterského studia. Jediná fakulta MU, z níž jsem neobdržela žádnou odpověď, je Fakulta sportovních studií a žádnou odpověď jsem nezískala ani od studentů prvních ročníků. Tato skutečnost je způsobena tím, že dotazník nebyl na tyto studenty primárně zaměřen. Strukturu respondentů podle studovaných fakult a ročníků zobrazují grafy č. 7 a 8: Graf 7: Studovaná fakulta respondenta Ekonomicko-správní fakulta
Graf 8: Ročník studia respondenta
39%
Fakulta informatiky Fakulta sociálních studií Filozofická fakulta Lékařská fakulta
Pedagogická fakulta Právnická fakulta
13%
3.
34%
4.
43%
5.
7%
Přírodovědecká fakulta
2%
2.
2% 0% 4% 2% 2%
Fakulta sportovních studií
0%
1.
20%
34%
9%
6. a vyšší
0% 10% 20% 30% 40% 50%
0%
20%
40%
Poznámka: Bylo možné vybrat více fakult.
Poznámka: Bylo možné vybrat více ročníků.
Pramen: Vlastní zpracování
Pramen: Vlastní zpracování
60%
4.2 Vliv tradice na motivaci k podnikání Protože jsem v kapitole 1 (strana 18) uvedla, že jedním z důležitých motivů pro založení podniku je přenos podnikatelské tradice v rodině, zařadila jsem do obou dotazníků otázku, zda některý člen rodiny respondenta podniká nebo podnikal déle než 5 let. Pětiletou hranici jsem zvolila proto, abych nezahrnovala ty, kteří podnikání jen vyzkoušeli a nebyli v něm úspěšní. 44
Aby mohlo dojít k přenosu podnikatelské tradice na jiného člena rodiny, je potřebné, aby byl podnikatel ve svém oboru činný delší dobu. Odpovědi respondentů z řad podnikatelů na tento dotaz shrnuje graf č. 9. Graf 9: Členové rodiny podnikatele, kteří podnikali nebo podnikají déle než 5 let 50%
46%
45% 40% 35% 30%
29% 25%
23%
25% 20% 13%
15% 10% 5% 0% rodiče
prarodiče
sourozenci
strýc / teta / bratranec / sestřenice
žádný člen rodiny
Poznámka: Bylo možné vybrat více členů rodiny. Pramen: Vlastní zpracování
Nadpoloviční většina respondentů z řad podnikatelů uvedla, že některý z členů jejich rodiny podniká nebo podnikal déle než 5 let. Necelá třetina respondentů uvedla jako podnikatele své rodiče a čtvrtina respondentů své sourozence. Z výsledků šetření nelze vliv podnikatelské tradice v rodině na rozhodnutí začít podnikat jednoznačně potvrdit. Výsledky ale mohou být ovlivněny historickým vývojem České republiky, protože v důsledku období komunismu byla u nás tradice podnikání na 40 let přerušena. Zejména ti, kteří začínali podnikat brzy po revoluci, většinou v rodině neměli nikoho, na koho by mohli navázat. Myslím, že by proto bylo zajímavé zopakovat průzkum například za 20 let. U studentského dotazníku nejprve uvádím graf, který ilustruje, zda respondenti o podnikání uvažují, neuvažují nebo zda již podnikají.
45
Graf 10: Podíl studentů, kteří o podnikání uvažují / neuvažují / již podnikají 70% 59%
60%
55%
58%
55%
50% 36%
40% 30%
27%
30%
26% 18%
20%
11%
10%
16%
9%
0% Všechny fakulty
ano, uvažuji
Ekonomicko-správní Fakulta informatiky fakulta
ne, o podnikání neuvažuji
Přírodovědecká fakulta
v současné době již podnikám
Pramen: Vlastní zpracování
Graf ukazuje, že většina studentů ze všech fakult, kteří na dotazník odpověděli, o podnikání neuvažuje. Tuto možnost vybralo 33 studentů. Výsledky jsem dále zpracovala podle třech fakult, ze kterých jsem získala nejvíce odpovědí. Je patrné, že se výsledky na těchto fakultách příliš neliší ani od sebe navzájem, ani od celkového výsledku. Studenti měli možnost uvést v dotazníku obor, ve kterém by chtěli podnikat. Přestože tato otázka byla dobrovolná, protože jsem nepředpokládala, že by na ni odpověděli i ti, co o podnikání neuvažují, dotaz zodpovědělo 50 % respondentů. Nejvíce z nich (29 %) uvedlo oblast informačních technologií. Odpovědi studentů na otázku, kteří členové rodiny podnikají nebo podnikali déle než 5 let, jsem rozdělila podle toho, jestli o podnikání uvažují (případně už podnikají) nebo neuvažují. Nadpoloviční většina všech studujících má v rodině někoho, kdo podniká nebo podnikal déle než 5 let. U studentů, kteří o podnikání uvažují nebo již podnikají je to 61 % a u studentů, kteří o podnikání neuvažují, dokonce 64 %.
46
Graf 11: Členové rodiny studenta, kteří podnikali nebo podnikají déle než 5 let 60% 50%
48%
40%
35% 36%
30%
39%
36%
30% 20% 10%
4%
6% 0%
0%
0% rodiče
prarodiče
sourozenci
strýc / teta / bratranec / sestřenice
žádný člen rodiny
Studenti uvažující o podnikání nebo již podnikající Studenti o podnikání neuvažující Poznámka: Bylo možné vybrat více členů rodiny. Pramen: Vlastní zpracování
Při pohledu na graf ale vidíme rozdíly v tom, kteří členové rodiny podnikají nebo podnikali. Nejvýraznější rozdíl je u rodičů, kteří jsou nejčastěji těmi, kdo v rozhodnutí začít podnikat svého potomka ovlivní nejvíce. Téměř polovina studentů, kteří o podnikání uvažují nebo již podnikají, uvedlo své rodiče jako podnikatele, u těch respondentů, kteří o podnikání neuvažují, to byla třetina. Můžeme tedy potvrdit, že pokud rodiče podnikají, je pravděpodobnější, že jejich syn nebo dcera budou podnikat také, než u rodičů, kteří nepodnikají. Vliv ostatních členů rodiny nemůžeme potvrdit, protože rozdíl v jejich zastoupení u obou skupin studentů není významný. Žádný ze studentů neuvedl, že by déle než pět let podnikal jejich sourozenec. Tato skutečnosti je zřejmě spojena s nižším věkem respondentů. O vlivu podnikatelské tradice v rodině na rozhodnutí začít podnikat svědčí také to, že 26 % studentů, kteří o podnikání uvažují nebo již podnikají, v dotazníku označilo za podnikatele více členů rodiny. U studentů, kteří o podnikání neuvažují, to bylo pouze 9 %.
4.3 Vliv podnikatelského prostředí na motivaci k podnikání Podnikatelské prostředí je jedním z nejdůležitějších faktorů, který ovlivňuje rozhodnutí člověka zahájit podnikání. Proto jsem do obou dotazníků zařadila otázku, co považují 47
respondenti za největší překážku nebo překážky podnikání v České republice. Odpovědi podnikatelů zobrazuje graf č. 12: Graf 12: Největší překážky podnikání v ČR dle podnikatelů 70%
špatná vymahatelnost práva
60% 60% 52%
daňové zatížení
48%
50%
časté legislativní změny 40%
37%
37% obtížný přístup ke kapitálu
30% 20%
špatná platební morálka 15%
12%
korupce
10%
jiné
0% Poznámka: Bylo možné vybrat více překážek. Pramen: Vlastní zpracování
U této otázky většina podnikatelů využila možnosti zvolit více překážek. Až 31 z nich vybralo jako největší překážku podnikání v ČR daňové zatížení. Druhou nejčastější odpovědí byla špatná vymahatelnost práva, kterou zvolilo 27 podnikatelů a jako třetí největší problém vnímají respondenti špatnou platební morálku, uvedlo ji 25 z nich. Za nejméně závažnou překážku z uvedených možností považují podnikatelé obtížný přístup ke kapitálu, který zvolilo jen 8 z nich. Podnikatelé mohli uvést i jinou překážku, kterou vnímají jako závažnou a chybí v nabídce. Mezi uvedenými odpověďmi byla například neochota úředníků, nízká úroveň vysokoškolského vzdělání v oboru podnikatele nebo špatná legislativa pro podporu podnikatelek v mateřství. Protože mi poslední zmíněná odpověď připadá zajímavá a mne osobně překvapila, uvádím k této problematice podrobnější vysvětlení. Mateřská dovolená je období, které začíná šest až osm týdnů před plánovaným termínem porodu, trvající v případě jednoho dítěte 28 týdnů, v případě dvou a více dětí pak 37 týdnů. Během mateřské dovolené vyplácí stát prostřednictvím České správy sociálního zabezpečení matce peněžitou pomoc v mateřství. Rodičovská dovolená navazuje na mateřskou dovolenou
48
a nastoupit na ní může jak matka, tak otec. Během tohoto období může být matce nebo otci vyplácen rodičovský příspěvek.62 Na rozdíl od zaměstnankyně nemá podnikatelka automaticky nárok na peněžitou pomoc v mateřství. Ta je jí vyplacena pouze v případě, že si dobrovolně platí nemocenské pojištění a během pobírání peněžité pomoci v mateřství nevykonává osobně samostatnou výdělečnou činnost. Pokud podnikatelka tyto podmínky nesplní, je jí přiznán pouze rodičovský příspěvek ve výši 7 600 Kč do 9 měsíců věku dítěte a následně 3 800 Kč do 48 měsíců věku dítěte. Nemůže si ale vybrat rychlost čerpání jako ženy, které jsou zaměstnané, a automaticky pro ni platí pomalejší varianta.63 Problémem je, že většina podnikatelů si nemocenské pojištění neplatí. Když pak chce ale žena podnikatelka založit rodinu, platí pro ni nejméně výhodné podmínky. Stejnou otázku, tedy co považujete za největší překážku nebo překážky podnikání v České republice jsem položila i studentům. Jejich odpovědi znázorňuje graf č. 18: Graf 13: Největší překážky podnikání v ČR dle studentů 50%
46%
40%
45%
špatná vymahatelnost práva daňové zatížení
36% 30%
30%
30%
časté legislativní změny 25% obtížný přístup ke kapitálu
20%
špatná platební morálka korupce
10% 4%
jiné 0% Poznámka: Bylo možné vybrat více překážek. Pramen: Vlastní zpracování
62 63
Businessinfo.cz [online], Mateřská či rodičovská dovolená?, 2010. Tamtéž.
49
Výsledky šetření u studentů dopadly jinak než u podnikatelů. Zatímco nejvíce studentů, konkrétně 26, označilo za největší překážku podnikání v ČR časté legislativní změny, podnikatelé tuto překážku zařadili až na 4. – 5. místo (19 odpovědí). Na druhé místo studenti zařadili korupci, pro kterou hlasovalo 25 z nich, u podnikatelů se umístila až na 4. – 5. místě s 19 odpověďmi. Nejméně hlasů, konkrétně 14, z nabízených možností u studentů získala špatná platební morálka, která ale od podnikatelů získala třetí nejvyšší počet hlasů, konkrétně 25. U této otázky je tedy zřejmý velký rozdíl mezi vnímáním studentů, kteří většinou ještě nepodnikají a mezi praktickými zkušenostmi podnikatelů. Další dotaz, který jsem podnikatelům položila, se týkal toho, zda využili nějakou formu podpory podnikání ze státního rozpočtu nebo z rozpočtu Evropské unie. Výsledek byl jednoznačný. Až 90 % respondentů uvedlo, že žádnou formu podpory nevyužilo. Někteří podnikatelé navíc uvedli komentář, že o nich nemají přehled nebo že se na podobné záležitosti nechtějí spoléhat. V odpovědích zbývajících deseti procent podnikatelů, kteří nějakou formu podpory využili, se objevil více než jednou pouze Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost. Ve studentském dotazníku jsem se studentů ptala, které formy podpory podnikání znají. Studenti mohli zvolit z následujících možností nebo doplnit ještě jinou formu podpory: Operační program Podnikání a inovace, Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost, programy na podporu výzkumu a vývoje (např. program ALFA), podpora exportu (např. služby agentury Czech Trade). Není překvapením, že největší přehled mají o podporách podnikání studenti Ekonomicko-správní fakulty, 86 % z nich uvedlo, že znají alespoň jednu z nabízených forem podpory podnikání. Naopak u studentů ostatních fakult to bylo pouze 26 %. Nejznámější z forem podpory podnikání je u studentů podpora exportu.
4.4 Vliv osobnosti podnikatele na motivaci k podnikání V úvodu kapitoly 3 (strana 32) představuji teorii, dle které se pracovníci dělí na tzv. „Risk Takers“ a „Security Seekers“. Tato teorie mimo jiné uvádí, že osoby označované jako „Risk Takers“, tedy ti, kteří jsou ochotni vzít na sebe riziko a mají předpoklady stát se podnikateli, o své práci neustále přemýšlí a jsou schopni pracovat i o víkendech. Naopak „Security Seekers“ upřednostňují zaměstnanecký poměr a nechtějí pracovat doma. 50
Abych ověřila tuto teorii v českém prostředí, požádala jsem v dotazníku podnikatele, aby vybrali to tvrzení, které je přesněji charakterizuje. Jejich odpovědi ilustruje graf č. 14: Graf 14: Podíl podnikatelů ochotných / neochotných pracovat o víkendech
víkendy trávím odpočinkem, ať už aktivním nebo pasivním 48% o víkendu dodělávám práci z předchozího týdne nebo si připravuji práci, kterou musím udělat po víkendu
52%
Pramen: Vlastní zpracování
Výsledek šetření je u této otázky poměrně překvapivý. Až 27 podnikatelů odpovědělo, že víkendy tráví odpočinkem, což neodpovídá výše uvedené teorii. Na druhou stranu ale nelze říct, že tato teorie neplatí, jelikož výsledek 52 % ku 48 % není přesvědčivý. O výběr tvrzení, které je přesněji charakterizuje, jsem v dotazníku požádala i studenty. Jejich odpovědi jsem rozdělila na dvě skupiny podle toho, zda o podnikání uvažují (případně již podnikají) nebo neuvažují. Výsledky jsou porovnány v grafu č. 15. Většina studentů, konkrétně 13, kteří o podnikání uvažují nebo již podnikají, odpověděla, že jsou připraveni pracovat i o víkendech. Naopak většina studentů, konkrétně 21, kteří o podnikání neuvažují, odpověděla, že chce víkendy trávit odpočinkem. V tomto případě výsledky s výše uvedenou teorií korespondují. Výsledek jsem však očekávala přesvědčivější.
51
Graf 15: Podíl studentů ochotných / neochotných pracovat o víkendech 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%
64% 57% 43% 36%
studenti o podnikání uvažující / již podnikající
studenti o podnikání neuvažující
jste připaven/a na to, že často budete muset pracovat i o víkendech, abyste dokončil/a práci z předchozího týdne nebo si připravil/a práci na následující týden chcete mít takové zaměstnání, které Vám umožní trávit víkendy pasivním nebo aktivním odpočinkem Pramen: Vlastní zpracování
4.4.1 Vlastnosti úspěšného podnikatele V kapitole 3 (strana 33 – 34) je popsáno, jaké vlastnosti by osobě, která chce podnikat, neměly chybět. Dle poznatků uvedených ve zmíněné kapitole jsou to hlavně zápal pro věc, cílevědomost a vize. Odpovědi podnikatelů a studentů shrnuje tabulka č. 4: Tabulka 4: Nejdůležitější vlastnost, která by dle respondentů podnikateli neměla chybět Nejdůležitější vlastnosti dle podnikatelů
Podíl
1.
Cílevědomost
17 %
2.
Pracovitost
15 %
Nejdůležitější vlastnosti dle studentů 1. Cílevědomost Odvaha 2.
3. 3.
4.
5.
Spolehlivost
10 %
Poctivost
8%
Vytrvalost
8%
Flexibilita
6%
Zodpovědnost
6%
Jiné odpovědi
30 %
52
18 %
Vytrvalost
9%
Inteligenční a znalostní předpoklady
9%
Pracovitost
5%
Průbojnost
5%
Trpělivost
5%
Jiné odpovědi
Pramen: Vlastní zpracování
Podíl 18 %
31 %
Tabulka potvrzuje, že jedna z nejdůležitějších vlastností, která by podnikateli neměla chybět, je cílevědomost. V dotazníku ji uvedlo 9 podnikatelů a 10 studentů. U obou skupin tak cílevědomost obsadila první místo. U studentů se o něj dělí ještě s odvahou, kterou rovněž zvolilo 10 studentů. V podnikatelském dotazníku 8 respondentů uvedlo pracovitost. Studenti ji však zařadili až na třetí místo s pouhými 3 hlasy, neboť bez praktických zkušeností si podnikání představují pracovně méně náročné. Naopak vytrvalost získala u studujících druhé místo, uvedlo ji 5 z nich. Od podnikatelů získala o hlas méně a zařadila se tak až na místo čtvrté. Třetí místo získala u podnikatelů spolehlivost, kterou uvedlo 5 z nich. U studentů se však neobjevila vůbec. Studenti si neuvědomují význam spolehlivosti pro budování a udržování vzájemné důvěry v obchodních vztazích. Další dvě výše uvedené charakteristiky, které jsou dle kapitoly 3 pro podnikatele důležité, a to zápal pro věc a vize, se mezi odpověďmi ve větší míře neobjevily. Z tabulky je dále patrno, že mezi podnikateli panovala v odpovědích větší shoda než mezi studenty, jejich názory na podnikání jsou samozřejmě vyhraněnější. U studentů bylo více odpovědí, které byly zastoupeny jen jednou.
4.4.2 Hlavní motivy k založení podniku První otázka, kterou jsem podnikatelům položila, se týkala skutečností, které je inspirovaly k podnikatelské činnosti. Výsledky šetření zobrazuje graf č. 16. Nejvíce podnikatelů začalo podnikat proto, aby si dokázali, že jsou schopni být úspěšní. Tuto možnost zvolilo 18 respondentů. Druhou nejčastější odpovědí bylo objevení zajímavé příležitosti na trhu, kterou vybralo 16 podnikatelů. Možnost „jiné“ uvedlo 12 respondentů. U této možnosti mohli podnikatelé svou odpověď specifikovat. Odpovědi byly různé, od privatizace v 90. letech, přes nutnost uživit rodinu po uplatnění tvůrčího nadání.
53
Graf 16: Skutečnosti inspirující podnikatele k podnikatelské činnosti 40% 35%
vstoupil/a jste do rodinného podniku
31% 30%
inspirovaly Vás podnikatelské úspěchy ve Vašem okolí
23%
chtěl/a jste si dokázat, že jste schopný/á být úspěšný/á
20% 15%
15%
13%
přišel/přišla jste o práci
10%
objevil/a jsem zajímavou příležitost na trhu jiné
0% Poznámka: Bylo možné vybrat více odpovědí. Pramen: Vlastní zpracování
Podle průzkumu uskutečněného Českým statistickým úřadem v roce 2005, který uvádím v kapitole 3 (strana 35 – 36), patří mezi nejdůležitější motivy k zahájení podnikání přání být svým vlastním pánem, zkusit něco nového a vyhlídka na vydělání více peněz. Co motivovalo podnikatele, kteří odpověděli na můj dotazník, zobrazuje graf č. 17: Graf 17: Hlavní motivy podnikatelů k založení podniku
7%
vidina vyššího výdělku či cesta ke zbohatnutí
8%
nespokojenost v tehdejším zaměstnání
12% 17%
vyhnout se nezaměstnanosti 12%
přání být svým vlastním pánem udělat ze svého koníčka živobytí
44%
jiný
Pramen: Vlastní zpracování
54
Nejvíce respondentů motivovalo k založení podniku jejich přání být svým vlastním pánem. Tuto možnost vybralo 23 z nich. Tento výsledek koresponduje s šetřením Českého statistického úřadu z roku 2005 uvedeným výše. Motiv udělat ze svého koníčka živobytí se s 9 odpověďmi a tedy poměrně velkým odstupem umístil na druhém místě. O třetí příčku se dělí nespokojenost v tehdejším zaměstnání a snaha vyhnout se nezaměstnanosti, každou z možností zvolilo 6 podnikatelů. V odpovědích mužů a žen nebyly významné rozdíly. U obou pohlaví se shodně na prvním místě umístilo přání být svým vlastním pánem (42 % u mužů a 50 % u žen) a na druhém místě přání udělat ze svého koníčka živobytí (16 % u mužů a 21 % u žen). Ostatní motivy byly u žen rovnoměrně zastoupeny, u mužů převážila nespokojenost v tehdejším zaměstnání a snaha vyhnout se nezaměstnanosti nad dvěma zbylými. Stejnou otázku jsem položila i studentům. Při zpracování odpovědí jsem uvažovala pouze odpovědi těch, kteří o podnikání uvažují nebo již podnikají, celkem tedy 23 odpovědí. Výsledky shrnuje graf č. 18: Graf 18: Hlavní motivy k založení podniku u studentů o podnikání uvažujících / již podnikajících vidina vyššího výdělku či cesta ke zbohatnutí
0% 13%
nespokojenost v současném (tehdejším) zaměstnání při studiu
4% 39% 9%
vyhnout se nezaměstnanosti
přání být svým vlastním pánem
udělat ze svého koníčka živobytí 35% jiný
Pramen: Vlastní zpracování
Výsledky odpovědí studentů na otázku, co je motivuje nebo motivovalo k založení podniku, dopadly odlišně od výsledků odpovědí podnikatelů. Zatímco podnikatelé zařadili na první 55
místo přání být svým vlastním pánem, studenty nejvíce motivuje přání udělat ze svého koníčka živobytí. Tuto možnost zvolilo 9 respondentů. Zde je patrný rozdíl oproti podnikatelům, kteří tento motiv zařadili s velkým odstupem až na druhé místo. Druhý nejčastějším motivem je u studentů přání být svým vlastním pánem, které získalo jen o hlas méně než přání udělat ze svého koníčka živobytí. Na třetím místě se se značným odstupem umístila vidina vyššího výdělku či cesta ke zbohatnutí. U podnikatelů se tento motiv zařadil až na poslední místo. Studenti si více než podnikatelé myslí, že se podnikáním dá zbohatnout. Možnost jiného motivu nevybral žádný respondent. Na rozdíl od podnikatelského dotazníku se ve studentském objevily větší rozdíly v odpovědích žen a mužů. Zatímco polovina mužů zařadila na první místo přání udělat ze svého koníčka živobytí, ženy tento motiv zařadily na druhé místo s 27 %. Naopak nejvíce žen (36 %) zvolilo motiv být svým vlastním pánem, který u mužů obsadil druhé místo s 33 %. Na třetím místě u žen se umístila snaha vyhnout se nezaměstnanosti, u mužů vidina vyššího výdělku či cesta ke zbohatnutí.
4.5 Další výsledky šetření Do dotazníku jsem zařadila i dotazy, které sice nelze přímo spojit s jednotlivými kapitolami této práce, přesto si však myslím, že jejich výsledky jsou zajímavé, a proto je zde uvádím. Poměrně pozitivní výsledky šetření vyšly u otázky, zda by podnikatelé začali podnikat, pokud by se mohli znovu rozhodnout. Respondenti mohli zvolit odpověď ano, spíše ano, spíše ne, ne. 79 % z nich uvedlo odpověď ano nebo spíše ano. Pouze jediný respondent zvolil odpověď ne. Další dotaz se týkal toho, zda budou podnikatelé svou činnost v příštím roce rozšiřovat, utlumovat či ji ponechají ve stávajícím rozsahu. Většina respondentů (60 %) uvedla, že ponechá svou podnikatelskou činnost ve stávajícím rozsahu, 31 % ji bude moci rozšiřovat a jen 9 % podnikatelů bude nuceno svou činnost utlumovat. Při porovnání výsledků dotazníkového šetření s výsledky konjunkturálního průzkumu Českého statistického úřadu z března 2012 (strana 33) je patrný asi 10 % rozdíl ve prospěch rozšiřování podnikatelské činnosti u dotazníkového šetření. Výsledky ale mohou být ovlivněny tím, že v dotazníku 56
podnikatelé uvažovali období jednoho roku, zatímco v konjunkturálním průzkumu bylo zkoumáno pouze období tří měsíců. Delší časový interval má mnohdy na rozhodování člověka poměrně velký vliv. Na závěr dotazníku pro studenty jsem zařadila otázku: V případě, že byste podnikal/a, kolik týdnů dovolené za rok myslíte, že byste měl/a? Tento dotaz byl zařazen spíše pro zajímavost, abych mohla porovnat očekávání studentů s realitou. Podnikatelů jsem se totiž zeptala, kolik týdnů ročně jejich dovolená trvá. Zatímco průměr odpovědí studentů vychází 4,2 týdny, průměr odpovědí podnikatelů v mém dotazníku je jen 2,5 týdne. 15 % podnikatelů dokonce odpovědělo, že nemá dovolenou žádnou. Tuto skutečnost předpokládá jen 4 % studentů. Výsledky pro mě nejsou nijak překvapivé, předpokládala jsem, že studenti budou mít vyšší očekávání. Určitě by bylo zajímavé zeptat se na stejnou otázku i nestudentů, běžných zaměstnanců z různých oborů. Myslím, že rozdíl by pak byl ještě vyšší. Bohužel tato problematika souvisí s mylnou představou o podnikatelích u části společnosti.
57
5 PŘÍPADOVÉ STUDIE ÚSPĚŠNÝCH PODNIKATELŮ A NÁVRHY PODPORY MOTIVACE K PODNIKÁNÍ V ČR Pátá kapitola obsahuje dvě hlavní témata. Prvním z nich jsou případové studie úspěšných českých podnikatelů včetně shrnutí jejich společných rysů. Druhá část kapitoly se zaměřuje na návrhy, jak podnikatelskou motivaci v České republice podpořit.
5.1 Případové studie úspěšných podnikatelů Tato podkapitola seznamuje s příběhy dvaceti úspěšných českých podnikatelů a analyzuje, co mají společného.
Stanislav Bernard V roce 1991 spolu se dvěma kolegy vydražil zkrachovalý humpolecký pivovar v malé privatizaci. Prvních deset let po privatizaci bojoval pivovar o přežití, ale díky kvalitě piva, servisu a postupnému budování značky se podařilo toto nepříznivé období překonat.64 V současné době je Stanislav Bernard spolumajitelem a generální ředitelem pivovaru Bernard, který zaměstnává 138 lidí a v roce 2010 dosáhl zisku 46 milionů korun. Podle svých slov se snaží dát zaměstnancům dostatek tvůrčí volnosti, aby mohli projevit své schopnosti. Přednesou-li například úspěšný návrh na úsporu nákladů, dostanou sedmiprocentní podíl z ušetřených peněz. Stanislav Bernard do podnikání vstoupil proto, aby si ho vyzkoušel a tzv. se postavil na vlastní nohy. Dnes se rovněž angažuje v Nadačním fondu proti korupci. 65 Zbyněk Frolík Krátce po listopadu 1989 opustil místo šéfa technického odboru motolské nemocnice a v opuštěném kravíně u Slaného vybudoval továrnu na výrobu nemocničních lůžek. Dnes se firma Linet řadí mezi čtyři nejvýznamnější výrobce nemocničních lůžek na světě. Zaměstnává 550 lidí v České republice, 270 v zahraničí a má pobočky v mnoha západoevropských zemích i v USA. Zajímavostí je, že na lůžku firmy Linet ležel i kubánský vůdce Fidel Castro. Zbyněk Frolík se snaží vytvářet svým zaměstnancům příznivé podmínky pro to, aby byli ve své 64 65
Bernard [online], Pivovar, 2012. VOJÍŘ, A. aj., 2011, str. 20 – 23.
58
odbornosti co nejlepší, a za úspěch považuje, když se daří jeho spolupracovníkům. Většinu vydělaných peněz z podnikání investuje do dalšího rozvoje a rozšiřování firmy. K podnikání ho nalákala vize, že bude moci svobodně rozhodovat o svých činech a že bude sám odpovědný za své úspěchy i neúspěchy. Působí také v některých oborových organizacích, vládních a vědeckých radách, přednáší na vysoké škole a angažuje se i v oblasti charity.66 Jiří Grund V roce 1990 začal s manželkou, která našla inspiraci v časopise, šít v ložnici koupelnové předložky. Do výroby se zapojila celá rodina včetně obou synů. Po roce výrobu rozšířili do své horské chaty, kde zaměstnali už 12 pracovnic. Dnes má firma Grund a.s. 131 zaměstnanců v České republice, cca 50 v Německu a spolupracuje s několika umělci, například s proslulou návrhářkou Blankou Matragi. Firma exportuje do čtyřiceti zemí světa a od svého založení se jí daří držet významnou pozici na českém i slovenském trhu. Zisk v roce 2010 činil 6 milionů korun. Třináct let podnikatel investoval všechny vydělané peníze zpět do společnosti. Podle Jiřího Grunda je nejdůležitější neusnout na vavřínech a dát důvěru schopným. Šestnáctihodinová pracovní doba se ale podepsala na jeho zdraví a podnikatel musel být nějakou dobu hospitalizován na jednotce intenzivní péče. V roce 2011 předal výkonné funkce svým synům. Firma Grund a.s. se angažuje v oblasti pomoci dětem z dětských domovů.67 Dana Hradecká Na začátku devadesátých let začala s manželem zpracovávat koupené suché rostliny do podoby pot-pouri. Dnes se firma Botanicus zabývá pěstováním rostlin a výrobou přírodní kosmetiky a má 7 prodejen v ČR a dalších 35 obchodů v zahraničí, zejména v Rusku a Číně. V roce 2011 firma rozšířila své aktivity na asijském trhu. Zajímavostí je, že v roce 2000 navštívil firmu Botanicus při své oficiální navštěvě České republiky britský princ Charles. Přestože manželé Hradečtí dostávají mnoho nabídek na spolupráci od velkých zahraničních firem, jsou opatrní. Nechtějí být součástí velkého kolosu, tak jak tomu bylo, když spolupracovali s britskou firmou Body Shop. Je pro ně důležitý zejména soulad mezi osobním životem a firmou. Dana Hradecká se v podnikání řídí zejména intuicí a za nejdůležitější hodnoty považuje úctu a pokoru.68
66
Zpracováno dle: VOJÍŘ, A. aj., 2011, str. 24 – 27; Cesty k úspěchu [online], Linet, 2011. Zpracováno dle: VOJÍŘ, A. aj., 2011, str. 28 – 31; Grund a.s. [online], O firmě, 2012. 68 Zpracováno dle: VOJÍŘ, A. aj., 2011, str. 32 – 35; Botanicus [online], Historie, 2012 67
59
Radim Jančura Ještě jako student 4. ročníku Vysokého učení technického v Brně založil v roce 1993 s investicí 5000 Kč společnost Student Agency, která zprostředkovávala au-pair pobyty. Dnes je firma největším prodejcem letenek na českém trhu, největším zprostředkovatelem jazykových kurzů a pracovních pobytů v zahraničí a provozuje vnitrostátní a mezinárodní luxusní autobusové linky. Veškerý zisk společnost reinvestuje do rozvoje stávajících i nových projektů. V roce 2010 vstoupil Jančura s projektem Dovolena.cz na trh se zájezdy a v roce 2011 vyjely jeho první žluté vlaky na trase Praha – Ostrava. Jeho cílem je poskytovat kvalitní služby za co nejnižší cenu. Podnikateli na českém podnikatelském prostředí vadí neekonomické chování politiků, kteří odmítají využít jeho levnější a pro stát výhodnější nabídky. Radim Jančura je spolu s Karlem Janečkem a Stanislavem Bernardem členem správní rady Nadačního fondu proti korupci.69 Karel Janeček Karel Janeček dokázal přenést studium matematiky do reálného života a s kolegy sestavil software pro obchodování na burzách. V roce 1995 pak s otcem založil společnost RSJ a zažádal o licenci obchodníka s cennými papíry. Dnes se RSJ specializuje na obchody s finančními deriváty a ve svém oboru nemá ve světě srovnatelnou konkurenci. Roční zisk se pohybuje okolo jedné miliardy korun. Hlavním motivem k založení společnosti byla pro Janečka vidina možnosti vydělat na burze hodně peněz. V současné době se věnuje zdokonalování modelů pro obchodování na burze a založil také protikorupční nadaci. Podle jeho slov je třeba učinit něco s fungováním české společnosti. Nejdůležitější hodnotou je pro něj osobní svoboda.70 Pavel Juříček V roce 1982 nastoupil do podniku Brano v Hradci nad Moravicí na pozici technologa v lisovně. Dnes je majitelem a generálním ředitelem firmy, která je největším výrobcem automobilových dílů v českém vlastnictví. Má cca 2300 zaměstnanců a zahraniční závody v Jižní Africe a Šanghaji. V roce 2010 zisk dosáhl 64 milionů korun. Juříček kritizuje nevstřícný přístup české vlády a časté legislativní změny a považuje je za ohrožující pro celý
69
Zpracováno dle: STUDENT AGENCY [online], Slovo ředitele, 2012; Podnikatele [online], Radim Jančura: Vládnou nám hlupáci, kteří neumějí počítat, 2011. 70 VOJÍŘ, A. aj., 2011, str. 36 – 39.
60
český průmysl. Poukazuje také na nedostatečnou orientaci na inovativní projekty v naší zemi a negativně hodnotí stav zdejších vzdělávacích institucí.71 Je spoluzakladatelem katedry managementu a podnikání na Technické univerzitě v Ostravě. Na otázku, co mu podnikání dalo, odpovídá, že více osobní svobody a rozhled, dodává však, že mu vzalo dvě manželství. 72 Aleš Juřina Ještě před sametovou revolucí založil s přáteli Československou čajovou společnost. V červnu 1993 na Václavském náměstí otevřeli první Dobrou čajovnu a položili tak základ československé čajové sítě, která se pak rozšířila i za hranice. V současné době je v ČR 21 poboček Dobrých čajoven a 8 v zahraničí. Celkem zaměstnávají asi 150 lidí. Pravidelně každý rok jezdí Juřina do čajových zemí v období jarních sklizní a účastní se tamních prací. To považuje za jeden z faktorů úspěchu své sítě, protože velké čínské společnosti oceňují jeho nadšení. Díky němu a osobním kontaktům, které během svých cest naváže, jsou pak tyto společnosti ochotné s ním komunikovat, přestože jím nakupované množství je pro ně zanedbatelné. Juřina pravidelně každé úterý večer v čajovně na Václavském náměstí obsluhuje, aby neztratil kontakt s čajovnou. Provozem čajoven sice podnikatel příliš nevydělává, to mu ale nevadí, je pro něj důležité, že ho to baví a je šťastný. 73 Vladimír Kovář V roce 1990 založil softwarovou společnost Unicorn, která dnes patří mezi nejvýznamnější tuzemské firmy v oblasti informačních a komunikačních technologií. Společnost zaměstnává přes 1000 lidí a její roční obrat činí 1,3 miliardy korun. Do budoucna by Vladimír Kovář chtěl, aby se skupina Unicorn stala světoznámou firmou. Jako svou vlastnost, která je vhodná pro byznys, uvádí to, že když ho něco baví, snaží se zjistit, zda by se tím nedalo i vydělat peníze, aby ho to mohlo bavit ještě více.74 V současné době se podnikatel objevuje na reklamních plakátech s nápisem „Jde to i bez korupce“. V soukromém sektoru to podle něj platí, o tom státním má silné pochybnosti. V roce 2009 upozornil na podezřelé okolnosti tendru Českého statistického úřadu v objemu půl miliardy korun na informační systémy pro
71
VOJÍŘ, A. aj., 2011, str. 40 – 43. iDNES.cz [online], Lítost do podnikání nepatří, tvrdí Podnikatel roku Pavel Juříček, 2007. 73 Zpracováno dle: VOJÍŘ, A. aj., 2011, str. 44 – 47; WEHLE, T., Česko je zemí s největší koncentrací čajoven na světě. Kam na dobrý čaj zajít?, 2010. 74 Cesty k úspěchu [online], Unicorn, 2011. 72
61
sčítání lidu v roce 2011.75 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ale nakonec rozhodl, že zakázka byla v pořádku. Libor Malý V roce 1995 opustil zaměstnání v softwarové firmě a začal programovat web, který se na internetu objevil v lednu 1996 jako portál Jobs.cz. V roce 2000 přidal portál Práce.cz. Na základě fungování obou portálů vznikla společnost LMC, která je v současné době lídrem českého elektronického trhu práce. Poskytuje poradenství v oblastech HR Marketingu a Talent Managementu a od roku 2005 nabízí firmám řešení pro správu náboru LMC G2. Společnost má asi 250 zaměstnanců a loni dosáhla zisku 23,7 milionů korun. Libor Malý je praktikující buddhista a v tomto duchu se také snaží řídit svou společnost. Považuje se za inspirátora, ne za manažera. Svým lidem naznačuje směr, kterým se mají vydat, ale neříká jim, co dělat. Věří, že takový přístup je nejlepší jak pro rozvoj firmy, tak pro růst jejích zaměstnanců.76 V prosinci 2011 prodal Libor Malý svou společnost finské mediální skupině Alma Media. Václav Muchna Firmu Y Soft založil už ve dvaceti letech. Zabývá se vývojem softwaru a zařízení pro počítačový tisk, jeho specialitou je zejména snižování firemních nákladů na tisk až o třetinu. Firma je ve svém oboru světovou dvojkou. Má pobočky v Izraeli, Japonsku, loni koupila americkou konkurenci a plánuje akvizice v Asii. Přestože Muchna dostává nabídky na prodej své firmy za astronomické částky, nechce je využít. Podle svých vlastních slov si nedovede představit, že by někde pracoval a měl nadřízeného. Jeho jediným šéfem je zákazník a to je podle něj šéf ze všech nejpřísnějších. Zklamán je z přístupu státní správy, která přestože nabídl, že díky jeho produktům ušetří, nemá o výrobky Y Softu zájem. Václav Muchna nevěří v úspěch díky korupci a prosazuje poctivé podnikání.77
75
MAŘÍK, M., Ojedinělá výpověď „podnikatele roku“ Vladimíra Kováře: Korupce je všude, 2009. VOJÍŘ, A. aj., 2011, str. 52 – 55. 77 Podnikatele [online], Václav Muchna Y Soft: Zákazník je nejdrsnější šéf, 2010. 76
62
Adam Paclt Prodávat software začal Adam Paclt už v 16ti letech. V roce 2005 založil distribuční firmu E&S Software pro distribuci poštovního serveru a zahájil vývoj poštovního klienta eM Client, konkurenta Outlooku. Zatím největší úspěchy dosáhla firma ve Velké Británii, kde její produkty používá například Toyota nebo britská armáda. Paclt zastává ve své firmě i při komunikaci s klienty neformální lidský přístup. Podle něj podnikání není racionální a hodně záleží na štěstí. Za největší problém považuje výběr nevhodných lidí.78 Marko Pařík Marko Pařík pochází z podnikatelské rodiny. Jeho děda vlastnil za první republiky továrnu na výrobu naftových motorů Slavia, která byla známá i v zahraničí. V roce 1948 byl ale Paříkův otec donucen odevzdat továrnu s osmi stovkami zaměstnanců i rodinnou vilu. Rodina pak emigrovala do Francie.79 Marko Pařík své první dvě firmy založil v Belgii. Díky penězům, které vydělal, se po návratu do Československa mohl zúčastnit privatizace pekárny v Praze a uspěl. Společnosti Delta se brzy podařilo stát se lídrem na trhu. V roce 2006 byla spojena s firmou Odkolek a tím vznikla dnešní jednička na trhu – společnost United Bakeries. V České republice zaměstnává 1650 lidí. V září 2011 byla společnost prodána Andreji Babišovi. Paříka na byznysu podle jeho vlastních slov zajímá především vydělávání peněz a nepovažuje se za člověka spjatého s jedním druhem byznysu. V současné době se věnuje novému projektu, firmě International Diet, která bude nabízet produkty pro zdravý životní styl.80 Ondřej Peterka Svou advokátní firmu založil před jedenácti lety v Praze. Dnes jeho kancelář Peterka & Partners provozuje síť sedmi poboček v zemích střední a východní Evropy. Zaměstnává 130 lidí, z toho 90 právníků. Jako nejdůležitější zásady ve spojení s řízením své kanceláře uvádí loajalitu, zodpovědnost a střídmost. Díky loajalitě dávají společníci přednost investicím do budoucnosti před osobní spotřebou. Svým zaměstnancům nechává volnost v rozhodování, sám sebe považuje spíše za kouče než šéfa. Za zásadní pro podnikání považuje intuici a štěstí. Podle Peterky musí být člověk připraven a mít odvahu skočit do neznáma. 81 78
VOJÍŘ, A. aj., 2011, str. 62 – 65. NĚMEČEK, J., Miliardář Marko Pařík: Zbohatl jsem na chlebu, 2009. 80 VOJÍŘ, A. aj., 2011, str. 66 – 69. 81 Tamtéž, str. 70 – 73. 79
63
Jindřich Procházka Jindřich Procházka se od školních let připravoval na převzetí rodinné firmy, která od roku 1926 vyráběla dřevěné bedny. Vystudoval Baťovu školu práce. Zásady, které se tam naučil, jako například cílevědomost, dokonalá znalost výroby, každodenní kontakt se zaměstnanci, dodržuje dodnes. Rodinná továrna byla ale během války vybombardována a za komunistů znárodněna. Když se Procházka ve svých 66 letech dozvěděl o plánování nuceného uzavření závodu, zažádal o navrácení rodinného majetku a roku 1992 se po 44 letech vrátil zpátky domů. Z neudržované a upadající továrny vybudoval prosperující společnost s více než 500 zaměstnanci a ziskem kolem 100 milionů korun. Téměř vše, co firma vydělá, se do ní vrací v podobě investic. Procházka považuje za největší problém českého podnikatelského prostředí korupci, snahu některých podnikatelů zbohatnout za každou cenu a nekvalitní školství. 82
Cyril Svozil V roce 1990 založil firmu Fenix, která začínala v garáži jednoho ze společníků. Dnes má firma Fenix Group specializující se na elektrické topné systémy 261 zaměstnanců po celém světě a v roce 2010 dosáhla zisku 112 milionů korun. Do holdingu patří firmy ve Španělsku, Velké Británii, Francii a na Slovensku. Firma sází hlavně na komplexnost nabídky, což je jedna z jejích hlavních konkurenčních výhod. Cyril Svozil začal podnikat, protože objevil tržní příležitost. Během práce pro svého bývalého zaměstnavatele přišel do styku s francouzským výrobcem sálavých panelů, který chtěl zavést výrobu i do Česka. Na rozdíl od svého tehdejšího zaměstnavatele považoval Svozil tento projekt za perspektivní a rozhodl se ze společnosti odejít a sám ho zrealizovat.83 Přestože za dobu existence své firmy obdržel mnoho nabídek na prodej, žádnou z nich neakceptoval. Podnikatel uvádí, že firma je jeho hobby a jeho cílem není ji prodat.84 Eva Štěpánková V roce 1991 plnila první tuby a lahvičky se značkou Ryor ve svém obývacím pokoji. Dnes má její firma 80 zaměstnanců a vyrábí 203 různých kosmetických přípravků pro domácí i profesionální péči. Podnikatelka už dnes produkty nevymýšlí sama, ale její nápady
82
Zpracováno dle: VOJÍŘ, A. aj., 2011, str. 74 – 77; Sapeli dveře a zárubně [online], Historie společnosti, 2006. VOJÍŘ, A. aj., 2011, str. 78 – 81. 84 PŠENIČKA, J; KORBEL, P; ŠPERKEROVÁ ALFÖLDI M., 2008, str. 33. 83
64
zpracovává vývojový tým. Asi 13 procent produkce jde na export, hlavně na Slovensko, do zemí bývalého SSSR, ale i do Austrálie, Kanady a USA. Za konkurenční výhodu firmy Ryor považuje její majitelka adaptabilitu a rychlou schopnost reakce na požadavky zákazníků. Nejdůležitějšími vlastnostmi pro úspěšné podnikání jsou podle jejích slov trpělivost, zodpovědnost a tah na branku. Štěpánková se angažuje i v charitě, například vytvořila kosmetickou řadu, která podporuje regeneraci pokožky po ozařování při rakovině. Nejvíce si cení toho, že za svůj úspěch může sama a že si sama zodpovídá za své výhry i prohry.85
John Vanhara Firma Shipito Johna Vanhary vznikla v roce 2005 v malém bytě v USA jen s jedním počítačem a telefonem. Dnes je 37. nejrychleji rostoucí firmou v USA a zaměstnává 80 lidí. Firma českého podnikatele, který se původně jmenoval Jan Vaňhara, se zabývá přeposíláním zásilek z USA do celého světa. Podnikatel ve své firmě uplatňuje plošné řízení, firma nemá finančního ani obchodního ředitele, vedoucí jsou jen na místech, kde je to nezbytné. Z důvodu znalosti problematiky prošla většina pracovníků všemi pozicemi ve firmě. John Vanhara svým zaměstnancům nestanovuje, v kolik hodin mají začít pracovat nebo si mají učinit přestávku. Dle jeho názoru je důležité, aby byla práce hotová. 86 Vanhara na svém blogu uvádí, že pro úspěšné podnikání není zásadní zázračný nápad nebo originální předmět podnikání. Důležité je využívat příležitosti, které má člověk kolem sebe. Věří, že lze začít podnikat v jakémkoliv oboru a najít způsob, jak být úspěšný.87 Linda Vavříková V roce 2005 založila firmu Allegria, která v České republice nabízela naprostou novinku – prodávala zážitky. Později byla společnost přejmenována na Firmu na zážitky. Dnes zaměstnává 30 pracovníků a je největší ve svém oboru v České republice. Nabízí zážitky, jakými jsou např. jízda ve Ferrari, vyhlídkový let, vaření s šéfkuchařem apod. Původním záměrem Vavříkové bylo nabídnout lidem něco netradičního. V poslední době firma spustila celou řadu nových projektů, a proto se podnikatelka rozhodla přijmout profesionální manažery. Nyní se však zabývá dopadem tohoto kroku, neboť zjišťuje, že firma při osobním řízení majitele funguje nesrovnatelně lépe.88 Za velmi důležitou považuje motivaci svých 85
Zpracováno dle VOJÍŘ, A. aj., 2011, str. 82 – 85 a dle Cesty k úspěchu [online], Ryor, 2012. VOJÍŘ, A. aj., 2011, str. 86 – 89. 87 Podnikani v USA [online], O mne, 2006. 88 VOJÍŘ, A. aj., 2011, str. 90 – 93. 86
65
zaměstnanců. Zakládá si na tom, aby zaměstnance práce bavila a pracovali v její firmě rádi. K motivaci zaměstnanců využívá mimo jiné i zážitky, které společnost nabízí. Peníze, které firma vydělá, do ní Vavříková zpátky investuje.89
Martin Wichterle Martin Wichterle zdědil slavné příjmení po svém dědovi, vynálezci kontaktních čoček. Podnikat začal už v roce 1990, kdy založil firmu zabývající se geologií a ekologií. Za finanční prostředky získané z jejího prodeje koupil později firmu ČKD Hronov, která se zabývala výrobou převodovek. Dva roky poté koupil dceřinou společnost Škody Plzeň, která rovněž vyráběla převodovky. Obě firmy spojil pod název Wikov, pod kterým kdysi podnikali jeho předkové.90 V současné době firma zaměstnává 650 lidí a většina produkce je exportována. V roce 2010 Wichterle spustil první větrnou elektrárnu vlastní koncepce. Potenciál vidí hlavně na asijských trzích. Dle jeho názoru je třeba být z hlediska technické úrovně vždy o krok napřed, protože zejména v Číně dochází k rozsáhlému kopírování výroby.91 Profil úspěšného českého podnikatele Úspěšní podnikatelé mají mnoho společného. Je to hlavně odvaha, vynikající nápady a nezměrné úsilí, které museli vynaložit, aby své firmy vybudovali do dnešní podoby. Velmi často pracovali od rána do noci, obětovali soukromí a často i své zdraví. Začátky byly pro většinu z nich složité a někteří z nich se netají tím, že zvažovali podnikání ukončit. Většina z nich však začala podnikat s vírou v sebe sama, s touhou sám bez nadřízených svobodně rozhodovat a nést za úspěchy, ale i neúspěchy odpovědnost. Tato prvotní vize už na začátku podnikání mnohým z nich nedovolila se vzdát. Těm, kteří měli pevnou vůli a někdy i trochu štěstí, jak mnozí z nich přiznávají, se pak vynaložené úsilí vyplatilo. Jako důležité zásady a vlastnosti v obchodě mnozí podnikatelé uvádějí čestnost, schopnost držet slovo, slušnost, ale také střídmost, úctu a pokoru. Většina z nich je kritická k českému podnikatelskému prostředí, vadí jim zejména korupce, proti které se někteří i aktivně angažují. Několik podnikatelů vidí jako problém špatnou úroveň českého školství a časté legislativní změny. Pozitivně lze hodnotit angažovanost některých z nich v charitě.
89
VYDROVÁ, M., Linda Vavříková: Zážitkových firem jsou desítky, kvalitních jen několik, 2008. KORBEL, P., Martin Wichterle: větrníky místo čoček, 2009. 91 VOJÍŘ, A. aj., 2011, str. 94 – 97. 90
66
Téměř všichni podnikatelé se shodují v tom, že lidé jsou nejdůležitějším faktorem firmy. Ačkoli každý z výše uvedených podnikatelů řídí svoji společnost jinak, všichni se shodují na velkém významu samostatného rozhodování zaměstnanců a vhodné míře volnosti manažerů v řízení firmy. Kromě důležitosti práci delegovat však vidí nezbytnost ji i patřičně kontrolovat. Shodují se i v tom, že struktura organizace by měla být co nejplošší. Zajímavé je, že někteří podnikatelé přikládají velkou váhu v úspěšnosti podnikání ke štěstí a především k intuici. Mnozí z nich uvádějí, že během rozvoje své firmy investovali a stále investují téměř celou část výdělku zpět do jejího rozvoje či rozšíření. Odkládání spotřeby se tedy jeví jako poměrně běžný a častý jev. Úspěšný český podnikatel může být charakterizován jako ambiciózní, odvážný a pracovitý člověk, který se nebojí nových výzev, jedná čestně a s jistou dávkou pokory. Je připraven tvrdě pracovat a neváhá svému podnikání podřídit i svůj osobní život. Zároveň ale dává prostor svým zaměstnancům, aby mohli rozvíjet svůj potenciál a následně tak obohacovat jeho firmu. V mnohých případech se při řízení firmy řídí raději intuicí než různými odbornými manuály. Nebojí se vyjádřit svůj názor a často se tak angažuje i na veřejné scéně. Není mu lhostejné prostředí, v němž žije a podniká.
5.2 Návrhy podpory motivace k podnikání v ČR V kapitole 3 (strana 38) jsou uvedeny výsledky pravidelného šetření Eurobarometr, které se zabývá motivací k podnikání. Dle tohoto šetření preferuje podnikatelskou činnost před zaměstnaneckým poměrem pouze 32 % obyvatel České republiky. Pozitivnější výsledek přineslo provedené dotazníkové šetření mezi studenty Masarykovy univerzity, z nichž o podnikání uvažuje nebo již podniká 41 %.
Všechna tato čísla svědčí o nízké úrovni
motivace k podnikání na našem území. Nabízí se tedy otázka, jak motivaci podpořit. Kromě vhodné úpravy obecně známých podmínek, jako jsou snížení daňového zatížení podnikání a zjednodušení nepřehledné legislativy, by pozitivní vliv na podnikatelskou motivaci měla následující opatření:
67
Zvyšování finanční gramotnosti „Finanční gramotnost je soubor znalostí, dovedností a hodnotových postojů občana nezbytných k tomu, aby finančně zabezpečil sebe a svou rodinu v současné společnosti a aktivně vystupoval na trhu finančních produktů a služeb.“92 Finanční gramotnost je důležitá nejen pro osobní život občana, ale i pro jeho motivaci stát se podnikatelem. 9 % studentů v dotazníku uvedlo, že podnikatel by měl mít inteligenční a znalostní předpoklady. Pod tímto pojmem si lze představit znalost produktu nebo služby, kterou chce nabízet, znalost oboru a podnikatelského prostředí země, ve které chce podnikat, ale i zmíněnou finanční gramotnost. Finanční vzdělání by mělo být člověku poskytnuto již od základní školy. Pokud bude už od útlého věku umět zacházet se svými financemi, rozumět ekonomickým pojmům a umět si například spočítat náklady na úvěr, odhadne lépe své možnosti a případná rizika a jeho pohled na podnikání bude daleko reálnější. Nutnost finančního vzdělání si uvědomuje i Ministerstvo financí České republiky, které ve spolupráci s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a Českou národní bankou v roce 2010 představilo Národní strategii finančního vzdělávání. Strategie se zaměřuje na zavádění finančního vzdělávání primárně do škol základních a středních, počítá i s jeho zavedením do vysokoškolských studijních programů pro budoucí učitele středních a základních škol. Druhým krokem je pak vzdělávání dospělé populace, které by mělo být zajišťováno soukromým sektorem, zejména prostřednictvím profesních sdružení finančních institucí a sdružení spotřebitelů.93 V současné době je finanční gramotnost na středních školách vyučována jakou součást jiných předmětů. Zahájení výuky na základních školách se předpokládá od září 2012. Zlepšení informovanosti občanů o možnostech podpory podnikání Jak vyplynulo z odpovědí na dotazníky, pouze 10 % podnikatelů využilo některou z forem podpory podnikání a jen 26 % studentů mimo Ekonomicko-správní fakultu zná alespoň jednu z nich. To rozhodně nelze považovat za pozitivní výsledek. Opatřením, které by pomohlo zlepšit informovanost nejen podnikatelů, ale i ostatních občanů o možnostech podpory podnikání, by byla větší medializace těchto podpor. Možnosti podpory podnikání jsou
92 93
Ministerstvo financí České republiky [online], Národní strategie finančního vzdělávání, 2010. Tamtéž.
68
poměrně detailně zpracovány na webových stránkách agentury CzechInvest, ale nestačí to. Je třeba, aby se podnikatelé dozvěděli o samotném CzechInvestu. Přínosná by byla reklama i v dalších médiích kromě internetu, zejména v televizi a tisku. Prospěšné by mohly být i letáky, upozorňující podnikatele na možnosti podpory. Má-li člověk zájem, podrobnější informace si dohledá, důležité ale je, aby se lidé dozvěděli, že tyto podpory existují. Myslím, že pro mnoho lidí, kteří jsou ve fázi uvažování o podnikání, by informace o podporách byly motivující. Seznámení se s úspěchy druhých Dotazníkové šetření odhalilo, že většina studentů o podnikání neuvažuje. Protože pro mne osobně je motivující číst o příbězích úspěšných podnikatelů, dotázala jsem se studentů, zda by i pro ně bylo motivující, kdyby v ČR byly tyto příběhy více medializovány. 32 % studentů odpovědělo, že by to pro ně motivující bylo. 50 % respondentů odpovědělo, že by mohly být zajímavé, ale jejich motivaci by neovlivnily. Pouze 18 % studentů by daná problematika nezajímala. Proto si myslím, že by bylo prospěšné tyto příběhy především na internetu a v časopisech více medializovat. Více publikovat rozhovory s úspěšnými podnikateli, aby se čtenáři mohli inspirovat k vlastnímu podnikání. Toto opatření by mělo vliv i na zlepšení vnímání pojmu „podnikatel“ v očích veřejnosti. V českém prostředí koluje o podnikatelích řada mýtů. Mnoho lidí si představuje podnikatele jako nepoctivého člověka, který se obohatil na úkor druhých, snaží se ošidit stát na daních, je chamtivý a sobecký a odírá své zaměstnance.94 Tento negativní obraz je způsoben médii, která často opakují zprávy o různých podvodnících. Podnikatelé, kteří svého úspěchu dosáhli poctivou prací a úsilím, pro ně tolik zajímaví nejsou. To může být demotivující pro někoho, kdo se rozhoduje, zda se stát podnikatelem. Pokud by média více informovala o poctivých podnikatelích, došlo by ke zlepšení vnímání pojmu „podnikatel“ v očích veřejnosti, což by mělo pozitivní vliv na motivaci k podnikání. Zlepšení kvality pracovní síly Kvalitu pracovní síly lze chápat ze dvou hledisek. Tím prvním je kvalifikace, která zahrnuje vzdělání, znalosti a zkušenosti v určitém oboru, druhým hlediskem je kvalita vlastností člověka. Mnoho podnikatelů potřebuje k výkonu své činnosti zaměstnance a samozřejmě 94
MORÁVEK, D., 5 mýtů o českých podnikatelích, který je podle vás nejčastější?, 2010.
69
chtějí, aby byli kvalitní. Co se týče kvalifikace, podnikatelé si často stěžují na nekvalitní školství. Palčivějším problémem jsou ale vlastnosti a přístup mnoha zaměstnanců. Podnikatelé se často musí potýkat s nepoctivými, nespolehlivými a línými zaměstnanci. Takoví zaměstnanci jsou pro podnik obrovskou zátěží. Tento problém souvisí s výše uvedenou mylnou představou o podnikatelích u části veřejnosti. Zaměstnanci pak nemají motivaci pro takového člověka pracovat a často se ho snaží dokonce ošidit. V tomto případě by pomohlo, kdyby se lidé dozvěděli více o podnikatelích ve svém regionu a měli možnost blíže je poznat. Opět by tedy pomohla medializace v lokálních médiích, dále setkání podnikatelů s veřejností, besedy s podnikateli v místních školách, kde by mohli hledat své budoucí zaměstnance. Podpora měst Jedním z aspektů brzdících podnikatelskou aktivitu je nedostatek objektů vhodných k podnikání ve městech. Jedná se o činnosti, které jsou náročné na prostory a zásobování. Ve městech většinou nejsou rozsáhlejší prostory k dispozici a doprava je často omezena. Pokud podnikatel neprodává drobné zboží nebo nemá služby nenáročné na manipulaci se zbožím a chce být blízko svým zákazníkům, je pro něj téměř nemožné najít vhodnou lokalitu. Velmi negativně se však projevuje i řada různých zákazů omezujících podnikatelskou činnost. Na druhou stranu jsou dnes v mnoha městech k vidění neudržované domy nebo staré nepoužívané továrny, které by po rekonstrukci mohly podnikatelským účelům sloužit. V tomto případě by byla přínosem podpora měst, která by po rekonstrukci pomohla především začínajícím podnikatelům pronajímáním těchto prostor. Vhodné prostory a rovněž přehodnocení nutnosti a potřebnosti různých zákazů a omezení, týkajících se podnikatelské činnosti, by podpořily motivaci obyvatel k založení podniku. To by mělo pozitivní dopad nejen na samotné podnikatele, ale i na zaměstnanost a ekonomický růst v regionu.
70
ZÁVĚR Podnikatelská činnost je nepostradatelným faktorem pro růst ekonomické úrovně regionů i celé národní ekonomiky. Podmínkou nutnou pro její rozvoj je motivace osob uvažujících o založení podniku i již podnikajících. Na motivaci k podnikání má vliv několik faktorů. Jsou to především tradice, podnikatelské prostředí a osobnost podnikatele. Podnikatelská tradice v rodině je jedním z klíčových faktorů, který podněcuje motivaci k podnikání. V České republice se ale silné podnikatelské rodiny, jejichž členové by se střídali v řízení firmy po mnoho let, nevyskytují. To je zapříčiněno historickým vývojem na území českých zemí, během něhož opakovaně docházelo k narušení podnikatelské tradice. Z tohoto důvodu většina těch, kteří začínali podnikat brzy po sametové revoluci, neměla na koho navázat. Tuto skutečnost potvrzuje provedené dotazníkové šetření mezi podnikateli. Uvedený vliv tradice na motivaci k podnikání se proto v České republice nejeví jako příliš významný. Se vznikem nových podnikatelských rodin však bude do budoucna jeho vliv narůstat. Dalším faktorem, který významně ovlivňuje potenciálního podnikatele v jeho rozhodnutí, zda začít podnikat, je podnikatelské prostředí. Přestože v posledních letech dochází k postupnému zlepšování českého podnikatelského prostředí, podnikání je podporováno jak ze státního rozpočtu, tak prostřednictvím rozpočtu Evropské unie, stále existuje prostor pro zlepšení. Z dotazníku vyplynulo, že pouhých 10 % podnikatelů využilo některou z forem podpory podnikání a někteří dokonce uvedli, že o nich neví nebo se o ně nezajímají. To je negativní skutečnost a je třeba se jí zabývat. Dlouhodobými problémy podnikatelského prostředí v České republice jsou dle podnikatelů hlavně vysoké daňové zatížení, špatná vymahatelnost práva a špatná platební morálka. V souvislosti s českým podnikatelským prostředím je také často zmiňována korupce. Tyto překážky podnikání jsou více či méně závislé na politickém procesu, vyžadují legislativní změny, a proto nebude snadné je v našem politickém prostředí rychle napravit.
71
Třetím zásadním faktorem pro motivaci k podnikání je osobnost podnikatele. Charakter převažujících vlastností člověka, tvořících jeho osobnost, je rozhodující pro to, zda se stane podnikatelem či zaměstnancem. Nejdůležitější vlastností, která by podnikateli neměla chybět a na níž se shodnou jak autoři odborných publikací, tak podnikatelé i studenti, je cílevědomost. Podnikatelé ještě přidávají pracovitost, poctivost, odvahu, ale i jistou dávku pokory. Lidé začínají podnikat zejména proto, že chtějí být nezávislí a chtějí si dokázat, že jsou schopni být úspěšní. Těm šťastnějším se dokonce daří spojit svého koníčka s podnikatelskou činností. Společným jmenovatelem podnikatelského úspěchu v českém prostředí jsou odvaha, vynikající nápady a zejména nezměrné úsilí. Nutností je i čestnost, slušnost a schopnost držet dané slovo. V souladu s těmito zásadami se mnoho úspěšných českých podnikatelů angažuje na veřejné scéně, ať už bojem proti korupci nebo podporou různých charitativních projektů. Jak již bylo v této práci několikrát zmíněno, úroveň motivace k podnikání v České republice je nízká a v porovnání s ostatními zeměmi Evropské unie se tak ČR v tomto ukazateli nachází na konci žebříčku. Podpora podnikatelské motivace je proto aktuálním tématem. Jednou z možností podpory motivace k podnikání je zvyšování finanční gramotnosti obyvatelstva. Díky finančnímu vzdělávání člověk lépe odhadne své možnosti a případná rizika a jeho pohled na podnikání bude daleko reálnější. Pozitivní vliv na podnikatelskou motivaci mají různé formy podpory podnikání. Problémem je ale nízká informovanost veřejnosti o těchto podporách. Řešením by byla jejich větší medializace. To se týká i informovanosti o úspěšných českých podnikatelích. Úspěchy druhých jsou pro mnoho lidí motivující a navíc by toto opatření pomohlo vylepšit vnímání pojmu „podnikatel“ v očích veřejnosti, což může být pro osobu, rozhodující se o podnikání, rovněž nezanedbatelným faktorem. Regionální představování podnikatelů a setkání s nimi by pomohla zaměstnancům lépe poznat své současné nebo budoucí zaměstnavatele a motivovat je pro tyto podnikatele pracovat. S motivovanými zaměstnanci pak podnikatelé mnohem lépe vykonávají svou činnost. V neposlední řadě je třeba, aby se ve větší míře o podporu motivace k podnikání zasloužila i města. Začínajícím i již fungujícím podnikatelům by jejich působení ulehčily přístupnější či dokonce zvýhodněné pronájmy a zrušení různých zákazů omezujících podnikání ve městech.
72
Pozitivním stimulem by samozřejmě bylo snížení snížení daňového zatížení podnikání a zjednodušení nepřehledné legislativy. V současném politickém prostředí se mi však případná řešení těchto témat jeví jako těžko průchodná.
73
SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ Knižní nebo tištěné zdroje [1]
BUBLÍKOVÁ, Barbara. První banka byla i soudcem. Ekonom. 4.8.2011, ročník LV, číslo 31-32, s. 55. ISSN 1210-0714.
[2]
GOLEMAN, Daniel; LOULOVÁ, Růžena. Práce s emoční inteligencí. 1. vyd. Praha: Columbus, 1999. 366 s. ISBN 8072490176.
[3]
JIROVSKÁ, Eliška. Analýza pozitivních a negativních faktorů působících na zakladatelskou aktivitu v ČR a její krajské odlišnosti. Vyd. 1. Praha: Česká zemědělská univerzita, 2003. 112 s. ISBN 8021310685.
[4]
KEW, John; STREDWICK, John. Business environment: managing in a strategic context. London: Chartered Institute of Personnel and Development, 2005. 271 s. ISBN 1843980797.
[5]
KORBEL, Petr. České firmy s rodokmenem. Ekonom. 4.8.2011, ročník LV, číslo 31-32, s. 56 - 58. ISSN 1210-0714.
[6]
MARDER, Joyce S. Surviving the start-up years in your own business. White Hall: Betterway, 1991. 172 s. ISBN 1558702008.
[7]
MAYEROVÁ, Marie; BUREŠ, Zbyněk; RŮŽIČKA, Jiří. Psychologie v ekonomické praxi. 1. vyd. Plzeň: Západočeská univerzita, 1996. 187 s. ISBN 807082252X.
[8]
MUGLER, Josef. Betriebswirtschaftslehre der Klein- und Mitterbetriebe. 3., überarb. Aufl. Wien: Springer-Verlag, 1998. 292 s. ISBN 3211831983.
[9]
PRAVEC, Josef. První firmy měli v Babyloně. Ekonom. 4.8.2011, ročník LV, číslo 3132, s. 54. ISSN 1210-0714.
[10] PRAVEC, Josef; KOZLEROVÁ, Monika. Firmy se středověkou patinou. Ekonom. 4.8.2011, ročník LV, číslo 31-32, s. 50 - 58. ISSN 1210-0714. [11] PŠENIČKA, Jiří; KORBEL, Petr; ŠPERKEROVÁ ALFÖLDI Marcela. Kdo vládne českým krajům. Ekonom. 20.3.2008, ročník LII, číslo 12, s. 32 - 45. ISSN 1210-0714. [12] STARZYCZNÁ, Halina; STEINER, Jan. Maloobchod v českých zemích v proměnách let 1918-2000. Karviná: Slezská univerzita, 2000. 205 s. ISBN 8072480847. [13] STEINER, Jan; GERŠLOVÁ, Jana. Kapitoly z dějin podnikání v Československu. 1. vyd. Karviná: Slezská univerzita, 1992. 150 s.
74
[14] VITURKA, Milan. Kvalita podnikatelského prostředí, regionální konkurenceschopnost a strategie regionálního rozvoje České republiky. 1. vyd. Praha: Grada, 2010. 227 s. ISBN 9788024736389. [15] VOJÍŘ, Aleš, aj. Edice Fenomén: Příběhy úspěchu. Praha: Economia, 2011. 98 s. ISSN 1210-0714. [16] ŽÍDEK, Libor. Dějiny světového hospodářství. Plzeň: Aleš Čeněk, 2007. 391 s. ISBN 9788073800352.
Elektronické zdroje [17] Bernard [online]. 2012 [cit. 2012-04-21]. Pivovar. Dostupné z: http://www.bernard.cz/cs/story/pivovar.shtml [18] Botanicus [online]. 2012 [cit. 2012-04-21]. Historie. Dostupné z: http://www.botanicus.cz/cz/botanicus/historie [19] Businessinfo.cz [online]. 10. října 2009 [cit. 2012-01-22]. Základní informace o rizikovém kapitálu. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/bankovnictviinvestovani/zakladni-informace-o-rizikovem-kapitalu/1000464/4209/. [20] Businessinfo.cz [online]. 18. 11. 2010 [cit. 2012-04-02]. Mateřská či rodičovská dovolená? Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/rodina-apodnikani/podnikani-materska-rodicovska-dovolena/1001936/58830/. [21] Cesty k úspěchu [online]. 2011 [cit. 2012-04-21]. Linet. Dostupné z: http://www.cestykuspechu.cz/cs/videa/1-serie/linet.shtml [22] Cesty k úspěchu [online]. 2011 [cit. 2012-04-21]. Unicorn. Dostupné z: http://www.cestykuspechu.cz/cs/videa/2-serie/unicorn.shtml [23] Cesty k úspěchu [online]. 2012 [cit. 2012-04-21]. Ryor. Dostupné z: http://www.cestykuspechu.cz/cs/videa/3-serie/ryor-as.shtml [24] Česká republika. Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. In: Sbírka zákonů České republiky. 1991, částka 98. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/obchzak/. [25] Český statistický úřad [online]. 2007 [cit. 2011-09-19]. Faktory ovlivňující úspěšnost podnikání. Dostupné z: http://notes2.czso.cz/csu/2007edicniplan.nsf/p/1152-07. [26] Český statistický úřad [online]. 24. 1. 2012 [cit. 2012-04-20]. Konjunkturální průzkum – Metodika. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/konjunkturalni_pruzkum.
75
[27] Český statistický úřad [online]. 12. 4. 2012 [cit. 2012-04-20]. Konjunkturální průzkum v podnicích průmyslových, stavebních, obchodních a ve vybraných odvětvích služeb březen 2012. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/p/1201-12. [28] ČTK. FinančníNoviny.cz [online]. 23.11.2011 [cit. 2012-01-22]. Vláda schválila vytvoření státního fondu rizikového kapitálu. Dostupné z: http://www.financninoviny.cz/zpravy/vlada-schvalila-vytvoreni-statniho-fondurizikoveho-kapitalu/718883. [29] Czechinvest [online]. [cit. 2012-01-22]. Co je to Operační program Podnikání a inovace? Dostupné z: http://www.czechinvest.org/co-je-to-oppi. [30] Doing Business [online]. October 20, 2011 [cit. 2012-01-04]. Doing Business 2012: Doing Business in a More Transparent World. Dostupné z: http://www.doingbusiness.org/reports/global-reports/doing-business-2012. [31] DUBSKÁ, Drahomíra. Český statistický úřad [online]. 2010 [cit. 2011-12-04]. Podnikatelské prostředí a ekonomický růst. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/p/1154-09. [32] Ernst & Young [online]. 2 June 2011 [cit. 2011-08-22]. Entrepreneurs are made, not born. Dostupné z: http://www.ey.com/GL/en/Newsroom/News-releases/Entrepreneursare-made-not-born. [33] European Commission [online]. 31/10/2010 [cit. 2011-09-20]. Eurobarometer Survey on Entrepreneurship. Dostupné z: http://ec.europa.eu/enterprise/policies/sme/factsfigures-analysis/eurobarometer/fl283_en.pdf. [34] European Comission [online]. 22/02/2011 [cit. 2012-01-02]. SME Definition. Dostupné z: http://ec.europa.eu/enterprise/policies/sme/facts-figures-analysis/smedefinition/index_en.htm. [35] Grund a.s. [online]. 2012 [cit. 2012-04-21]. O firmě. Dostupné z: http://www.grund.cz/cs/o-firme [36] HOLEC, František. Hospodářská komora České republiky [online]. 3. 2. 2010 [cit. 2012-01-22]. František Holec: Řemesla v Česku neskončí, potřebují ale vzdělávací fondy. Dostupné z: http://www.komora.cz/zpravodajstvi-a-media/aktuality-4/firmy-apodnikatele/frantisek-holec-remesla-v-cesku-neskonci-potrebuji-ale-vzdelavacifondy.aspx.
76
[37] iDNES.cz [online]. 22. února 2007 [cit. 2012-4-21]. Lítost do podnikání nepatří, tvrdí Podnikatel roku Pavel Juříček. Dostupné z: http://ekonomika.idnes.cz/litost-dopodnikani-nepatri-tvrdi-podnikatel-roku-pavel-juricek-pxo/ekoakcie.aspx?c=A070221_195205_ekoakcie_ost. [38] KORBEL, Petr. Profit [online]. 4.10.2009 [cit. 2011-04-21]. Martin Wichterle: větrníky místo čoček. Dostupné z: http://profit.tyden.cz/clanek/martin-wichterle-vetrniky-mistococek/. [39] MAŘÍK, Martin. IHNED.cz : Zpravodajský server Hospodářských novin [online]. 3. 12. 2009 [cit. 2012-04-21]. Ojedinělá výpověď „podnikatele roku“ Vladimíra Kováře: Korupce je všude. Dostupné z: http://byznys.ihned.cz/c1-39303350-ojedinelavypoved-podnikatele-roku-vladimira-kovare-korupce-je-vsude. [40] Ministerstvo financí České republiky [online]. 2010 [cit. 2012-04-22]. Národní strategie finančního vzdělávání. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Narodni_strat egie_Financniho_vzdelavani_MF2010.pdf [41] Ministerstvo průmyslu a obchodu [online]. 2010 [cit. 2012-01-22]. Analýza konkurenceschopnosti České republiky. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/files/dokumenty/mpo_analyzakonkurenceschopnosti_cr.pdf. [42] MORÁVEK, Daniel. Podnikatel.cz [online]. 10.8.2010 [cit. 2011-04-22]. 5 mýtů o českých podnikatelích, který je podle vás nejčastější? Dostupné z: http://www.podnikatel.cz/clanky/caste-myty-o-ceskych-podnikatelich/ [43] NĚMEČEK, Jiří. Profit [online]. 14.9.2009 [cit. 2011-04-21]. Miliardář Marko Pařík: Zbohatl jsem na chlebu. Dostupné z: http://profit.tyden.cz/clanek/miliardar-markoparik-zbohatl-jsem-na-chlebu/. [44] Podnikani v USA [online]. 2006 [cit. 2011-04-21]. O mne. Dostupné z: http://www.podnikanivusa.com/about/. [45] Podnikatele [online]. 4.4.2010 [cit. 2011-04-21]. Václav Muchna Y Soft: Zákazník je nejdrsnější šéf. Dostupné z: http://www.podnikatele.net/news/vaclav-muchna-y-/. [46] Podnikatele [online]. 20.6.2011 [cit. 2011-04-21]. Radim Jančura: Vládnou nám hlupáci, kteří neumějí počítat. Dostupné z: http://www.podnikatele.net/news/radimjancura-vladnou-nam-hlupaci-kteri-neumeji-pocitat/ [47] Sapeli dveře a zárubně [online]. 2006 [cit. 2011-04-21]. Historie společnosti. Dostupné z: http://sapeli.cz/index.asp?obsah=211&. [48] STUDENT AGENCY [online]. 2012 [cit. 2011-04-21]. Slovo ředitele. Dostuplné z: http://www.studentagency.cz/o-nas/slovo-reditele/ 77
[49] Transparency International [online]. 1.12.2011 [cit. 2011-12-04]. Na celosvětovém žebříčku CPI – Index vnímání korupce 2011 se Česká republika dělí o 57. - 59. místo s Namibií a Saúdskou Arábií. Dostupné z: http://www.transparency.cz/celosvetovemzebricku-cpi-index-vnimani-korupce-2011-ceska-r/. [50] VYDROVÁ, Michaela. Podnikatel.cz [online]. 21.5.2008 [cit. 2011-04-21]. Linda Vavříková: Zážitkových firem jsou desítky, kvalitních jen několik. Dostupné z: http://www.podnikatel.cz/clanky/zazitkovych-firem-jsou-desitky-kvalitnich-nekolik/. [51] WEHLE, Tomáš. IHNED.cz : Zpravodajský server Hospodářských novin [online]. 7. 12. 2010 [cit. 2012-04-21]. Česko je zemí s největší koncentrací čajoven na světě. Kam na dobrý čaj zajít? Dostupné z: http://life.ihned.cz/cestovani/c1-48492650-ceskoje-zemi-s-nejvetsi-koncentraci-cajoven-na-svete-kam-na-dobry-caj-zajit.
78
SEZNAM GRAFŮ Graf 1: Podíl jednotlivých sektorů na celkovém maloobchodním obratu Československa ..... 19 Graf 2: Vývoj Indexu vnímání korupce v ČR .......................................................................... 25 Graf 3: Hlavní motivy k založení podniku v České republice podle ČSÚ............................... 40 Graf 4: Hlavní důvody pro preferenci podnikání před zaměstnaneckým poměrem podle Eurobarometru .......................................................................................................................... 42 Graf 5: Délka podnikání respondenta....................................................................................... 42 Graf 6: Počet zaměstnanců respondenta................................................................................... 44 Graf 7: Studovaná fakulta respondenta..................................................................................... 42 Graf 8: Ročník studia respondenta........... ................................................................................ 44 Graf 9: Členové rodiny podnikatele, kteří podnikali nebo podnikají déle než 5 let................. 45 Graf 10: Podíl studentů, kteří o podnikání uvažují / neuvažují / již podnikají ........................ 46 Graf 11: Členové rodiny studenta, kteří podnikali nebo podnikají déle než 5 let .................... 47 Graf 12: Největší překážky podnikání v ČR dle podnikatelů .................................................. 48 Graf 13: Největší překážky podnikání v ČR dle studentů ........................................................ 49 Graf 14: Podíl podnikatelů ochotných / neochotných pracovat o víkendech ........................... 51 Graf 15: Podíl studentů ochotných / neochotných pracovat o víkendech ................................ 52 Graf 16: Skutečnosti inspirující podnikatele k podnikatelské činnosti .................................... 54 Graf 17: Hlavní motivy podnikatelů k založení podniku ......................................................... 54 Graf 18: Hlavní motivy k založení podniku u studentů o podnikání uvažujících / již podnikajících ............................................................................................................................ 55
SEZNAM TABULEK Tabulka 1: Podíl pracovníků živnostenských závodů podle odvětví v roce 1902 ................... 16 Tabulka 2: Faktory kvality podnikatelského prostředí ............................................................. 29 Tabulka 3: Pořadí zemí podle toho, jak snadno v nich lze podnikat ........................................ 34 Tabulka 4: Nejdůležitější vlastnost, která by dle respondentů podnikateli neměla chybět ...... 52
SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1: Vzor dotazníku pro podnikatele Příloha 2: Vzor dotazníku pro studenty
79
Příloha 1: Vzor dotazníku pro podnikatele Vážená paní, Vážený pane, ráda bych Vás požádala o vyplnění následujícího dotazníku. Otázky jsou zaměřené na motivaci k podnikání a na faktory, které ji ovlivňují, ať už pozitivně či negativně. Vyplněním dotazníku pomůžete vytvořit praktickou část mé diplomové práce na téma „Motivace k podnikání v ČR“, která si klade za cíl analyzovat, jakými skutečnostmi je motivace k podnikání ovlivňována a navrhnout opatření ke zvýšení její úrovně. Dotazník Vám zabere přibližně 5 minut. Děkuji za Váš čas a ochotu. Lenka Petrovická
1. Podnikatelem / podnikatelkou jste se stal/a protože: (lze zvolit více možností) a. vstoupil/a jste do rodinného podniku b. inspirovaly Vás podnikatelské úspěchy ve Vašem okolí c. chtěl/a jste si dokázat, že jste schopný/á být úspěšný/á d. přišel/přišla jste o práci e. objevil/a jsem zajímavou příležitost na trhu f. jiné: _______________________ 2. Vyberte, který z následujících motivů měl největší vliv na Vaše rozhodnutí začít podnikat: (lze zvolit pouze jednu možnost) a. vidina vyššího výdělku či cesta ke zbohatnutí b. nespokojenost v tehdejším zaměstnání c. vyhnout se nezaměstnanosti d. přání být svým vlastním pánem e. udělat ze svého koníčka živobytí f. jiný: _______________________
3. Vyberte to tvrzení, které Vás přesněji charakterizuje: (lze zvolit pouze jednu možnost) a. víkendy trávím odpočinkem, ať už aktivním nebo pasivním b. o víkendu dodělávám práci z předchozího týdne nebo si připravuji práci, kterou musím udělat po víkendu 4. Uveďte jednu vlastnost, kterou považujete pro úspěšné podnikání za nedůležitější: _______________________ 5. Kteří členové Vaší rodiny podnikají nebo podnikali déle než 5 let: (lze zvolit více možností) a. rodiče b. prarodiče c. sourozenci d. strýc / teta / bratranec / sestřenice e. žádný člen rodiny 6. Co
považujete
za
největší
překážku
(lze zvolit více možností) a. špatnou vymahatelnost práva b. daňové zatížení c. časté legislativní změny d. obtížný přístup ke kapitálu e. špatnou platební morálku f. korupci g. jiné: _______________________ 7. Kolik týdnů ročně trvá Vaše dovolená? _______________________
(překážky)
v podnikání
v
ČR?
8. Pokud byste se znovu rozhodoval/a, zda začnete podnikat, začal/a byste? (lze zvolit pouze jednu možnost) a. ano b. spíše ano c. spíše ne d. ne 9. Využil/a jste nějakou formu podpory podnikání ze státního rozpočtu nebo z rozpočtu Evropské Unie? Pokud ano, uveďte kterou: _______________________ 10. Předpokládáte, že v následujícím roce svoji podnikatelskou činnost (lze zvolit pouze jednu možnost) a. budete moci rozšiřovat b. budete nucen/a utlumovat c. ponecháte ve stávajícím rozsahu Uveďte, jak dlouho podnikáte: a. méně než 2 roky b. 2 – 5 let c. 6 – 10 let d. 10 – 15 let e. více než 15 let Uveďte počet Vašich zaměstnanců: a. nemám zaměstnance b. 1 – 5 c. 6 – 10 d. 11 – 25 e. více než 25 Jste: a. žena b. muž
Příloha 2: Vzor dotazníku pro studenty Vážení kolegové, ráda bych Vás požádala o vyplnění následujícího dotazníku. Otázky jsou zaměřené na motivaci k podnikání a na faktory, které ji ovlivňují, ať už pozitivně či negativně. Vyplněním dotazníku pomůžete vytvořit praktickou část mé diplomové práce na téma „Motivace k podnikání v ČR“, která si klade za cíl analyzovat, jakými skutečnostmi je motivace k podnikání ovlivňována a navrhnout opatření ke zvýšení její úrovně. Dotazník Vám zabere přibližně 5 minut. Děkuji za Váš čas a ochotu. Lenka Petrovická
1. Uvažujete po dokončení studia o možnosti začít podnikat? (lze zvolit pouze jednu možnost) a. ano, uvažuji b. ne, o podnikání neuvažuji c. v současné době již podnikám 2. Pokud podnikáte nebo zvažujete podnikání, jaký je (byl) Váš hlavní motiv? (lze zvolit pouze jednu možnost) a. vidina vyššího výdělku či cesta ke zbohatnutí b. nespokojenost v současném (tehdejším) zaměstnání při studiu c. vyhnout se nezaměstnanosti d. přání být svým vlastním pánem e. udělat ze svého koníčka živobytí f. jiný: _______________________ 3. Uveďte obor, ve kterém byste chtěl/a podnikat či podnikáte: _______________________ 4. Uveďte nejdůležitější vlastnost, která by podnikajícímu člověku neměla chybět: _______________________
5. Kteří členové Vaší rodiny podnikají nebo podnikali déle než 5 let: (lze zvolit více možností) a. rodiče b. prarodiče c. sourozenci d. strýc / teta / bratranec / sestřenice e. žádný člen rodiny 6. Co považujete za největší překážku (překážky) v podnikání v ČR? (lze zvolit více možností) a. špatnou vymahatelnost práva b. daňové zatížení c. časté legislativní změny d. obtížný přístup ke kapitálu e. špatnou platební morálku f. korupci g. jiné: _______________________ 7. Vyberte, které formy podpory podnikání v ČR znáte: (lze zvolit více možností) a. Operační program Podnikání a inovace b. Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost c. programy na podporu výzkumu a vývoje (např. program ALFA) d. podpora exportu (např. služby agentury Czech Trade) e. neznám žádné f. jiné: _______________________ 8. Až se po ukončení studia zapojíte do pracovního procesu, (lze zvolit pouze jednu možnost) a. chcete mít takové zaměstnání, které Vám umožní trávit víkendy pasivním nebo aktivním odpočinkem b. jste připaven/a na to, že často budete muset pracovat i o víkendech, abyste dokončil/a práci z předchozího týdne nebo si připravil/a práci na následující týden
9. Bylo by pro Vás motivující, kdyby byly v ČR více medializovány příběhy úspěšných českých podnikatelů? (lze zvolit pouze jednu možnost) a. ano, úspěchy druhých jsou pro mne motivující b. ne, nezajímá mne to c. bylo by to zajímavé, ale mou motivaci k podnikání by to neovlivnilo 10. V případě, že byste podnikal/a, kolik týdnů dovolené za rok myslíte, že byste měl/a? _______________________ Uveďte prosím, kterou fakultu MU studujete: a. Ekonomicko-správní fakulta b. Fakulta informatiky c. Fakulta sociálních studií d. Fakulta sportovních studií e. Filozofická fakulta f. Lékařská fakulta g. Pedagogická fakulta h. Právnická fakulta i. Přírodovědecká fakulta Ve kterém ročníku studujete? a. 1. b. 2. c. 3. d. 4. (1. ročník navazujícího magisterského studia) e. 5. (2. ročník navazujícího magisterského studia) f. 6. a vyšší (3. a vyšší ročník navazujícího magisterského studia) Jste: a. žena b. muž
