Projekt je finančně podpořen Evropskou komisí Publikace vyjadřuje pouze názory autorů, Evropská komise není odpovědná za používání informací obsažených v publikaci
Vysoká škola B Kvalita a zainteresované osoby/subjekty IBAR WP9 (pracovní verze)
Autor: Vladimír Roskovec
1
WP 9: Kvalita a zainteresovaní aktéři – instituce B 1. Jaká jsou národní pravidla pro zařazení nebo vyřazení zainteresovaných aktérů do/z rozhodovacích nebo poradních orgánů zabývajících se zajišťováním kvality na VŠ? Změnila se tato pravidla v posledních pěti letech? Jestliže ano, jak konkrétně? (jací zainteresovaní aktéři, v jakém poměru k celkovému počtu členů, jaké orgány?) Viz obecná část k WP 9
2. Jaká jsou institucionální pravidla pro zařazení nebo vyřazení zainteresovaných aktérů do/z rozhodovacích nebo poradních orgánů zabývajících se zajišťováním kvality na VŠ? Změnila se tato pravidla v posledních pěti letech? Jestliže ano, jak konkrétně? (jací zainteresovaní aktéři, v jakém poměru k celkovému počtu členů, jaké orgány?) Institucionální pravidla týkající se účasti zainteresovaných aktérů v orgánech instituce B jsou obsažena ve statutu této instituce. Ve statutu jsou citována příslušná ustanovení zákona o vysokých školách, takže institucionální pravidla se neliší od národních pravidel popsaných v obecné části WP 9. V posledních pěti letech se nezměnila národní pravidla a nezměnila se ani institucionální pravidla. Jak bylo uvedeno v případové studii pro WP 8, důležitá rozhodnutí v instituci B (podobně jako na ostatních vysokých školách) se přijímají v poradních orgánech rektora, kterými jsou kolegium rektora a porady rektora s prorektory, kvestorem a kancléřem. V těchto orgánech ovšem zainteresovaní aktéři zastoupeni nejsou. Studenti, jakožto zainteresovaní aktéři, tvoří v akademickém senátu instituce B jednu třetinu členů, což je minimum stanovené zákonem o vysokých školách. V akademických senátech fakult je tomu podobně. 3. Jaké je oficiální a skutečné zastoupení zainteresovaných aktérů v rozhodovacích orgánech instituce? Změnilo se (v posledních pěti letech)? Jestliže ano, proč? Správní rada instituce B má 15 členů. Podle jejich funkcí je můžeme rozdělit do tří stejně početných skupin: představitelé státu a územní samosprávy (senátor a hejtman, 2 poslankyně PS Parlamentu ČR, primátor, ředitel Finančního úřadu), 5 představitelů podnikatelské sféry a 5 dalších členů, které je možno označit za představitele veřejného života. Všechny členy můžeme tedy považovat za aktéry, kteří jsou zainteresováni na kvalitní činnosti instituce B. Vědecká rada instituce B má 36 členů, z toho 12 je externích (což je nejnižší počet, který zákon připouští). 10 z nich jsou akademickými pracovníky jiných veřejných vysokých škol, z toho 8 je akademických funkcionářů (3 rektorři, 3 prorektoři, 2 děkani). Pouze dva externí členové nejsou pracovníky vysokých škol: ředitel ústavu AV ČR a ředitel místního Muzea umění. Statut (článek 10) ukládá rektorovi, aby při jmenování členů vědecké rady dbal na to, aby v ní byly pokud možno zastoupeny všechny obory vyučované v instituci. Složení vědecké rady tomu odpovídá. Instituce B má 8 fakult a jejich vědecké rady mají obdobné složení jako vědecká rada instituce. V následující tabulce uvádíme pro jednotlivé fakulty počty interních a externích členů vědeckých rad fakult a počty a funkce těch externistů, kteří nejsou akademickými pracovníky jiných vysokých škol.
2
Počet Počet intern. exter. Externisté mimo vysoké školy členů členů Teologická fakulta 12 7 1: arcibiskup (jakožto velký kancléř fakulty) Lékařská fakulta 29 15 2: ředitel nemocnice, ředitel firmy Filosofická fakulta 18 9 2: pracovníci Slov. akademie věd Přírodovědecká fakulta 27 15 4: 3 z AV ČR, 1 z výzkumného ústavu Pedagogická fakulta 14 7 0 Fakulta tělesné kultury 14 8 1: europoslanec Právnická fakulta 18 10 5: představitelé justice, předseda advokát. komory Fakulta zdravot. věd 8 6 0 Fakulta
Počet externích členů je buď přesně roven jedné třetině celkového počtu nebo tuto třetinu o jednoho až dva členy přesahuje. Většina externích členů jsou akademičtí pracovníci z jiných vysokých škol (výjimku tvoří pouze vědecká rada právnické fakulty). V každé vědecké radě je alespoň jeden člen ze Slovenské republiky. Nejvíce (i relativně) externistů mimo vysoké školy má vědecká rada právnické fakulty (polovina externích členů) a přírodovědecké fakulty. V tomto druhém případě to zřejmě souvisí s výraznou výzkumnou orientací fakulty, která má zájem na spolupráci i s dalšími výzkumnými pracovišti v ČR. Celkově lze konstatovat, že zainteresovaní aktéři mimo vysoké školy jsou ve vědeckých radách instituce B zastoupeni, ale až na dvě výjimky nikterak výrazně. Je možno očekávat, že jejich faktický vliv na chod instituce a jejich součástí včetně zajišťování kvality bude úměrný tomuto zastoupení. 4. Mají některé jednotky z různých organizačních úrovní (rektorát, fakulta, katedra, garanti studijních programů + vyučující) zastoupení svých aktérů v rozhodovacích nebo poradních orgánech VŠ zabývajících se zajišťováním kvality nad rámec daný oficiálními předpisy/dokumenty? Jestliže ano, jaké konkrétně? (jací zainteresovaní aktéři, v jakém poměru k celkovému počtu členů, jaké orgány?) Nad rámec zákona fungují na všech veřejných vysokých školách, a tedy i na instituci B, kolegia rektora a kolegia děkana jakožto poradní orgány těchto akademických funkcionářů. V těchto grémiích se řeší často závažné problémy a přijímají důležitá rozhodnutí. (Např. kolegium rektora často řeší otázku, zda kandidáta na docenta, navrženého na základě ne zcela přesvědčivého hlasování vědecké rady fakulty, má rektor jmenovat docentem nebo nikoli. Jmenování docentů zcela nepochybně souvisí se zajišťováním kvality.) Členy kolegia rektora v instituci B jsou i děkani fakult. Externí zainteresovaní aktéři zde ovšem zastoupeni nejsou. Rektor je předseda vědecké rady vysoké školy, děkan předseda vědecké rady fakulty. V tomto smyslu jsou zastoupeni v těchto rozhodovacích orgánech. Pokud jde o akademický senát a správní radu, je rektor pravidelně zván na jejich schůze a žádán o informace a chodu instituce. Garanti studijních programů jsou zváni na zasedání vědeckých rad nebo kolegia rektora či děkana, pokud se tam jedná o příslušném studijním programu (hodnocení, inovace, reakreditace).
5. Do jaké míry a proč jsou názory zainteresovaných aktérů–a kterých z nich?–brány v úvahu ve vztahu k: a) profilu absolventů, výsledkům učení, b )požadavkům ke zkouškám a úpravám obsahu studijních programů, c) získávání komunikačních, obchodních, manažerských a podnikatelských dovedností, d) vnitřním procesům zajišťování kvality.
3
a) Profil absolventa a výsledky učení jsou formulovány v návhru studijního programu při podávání žádosti o jeho akreditaci případně reakreditaci. Při vytváření profesně orientiovaných studijních programů se zpravidla přihlíží k názorům a požadavkům potenciálních zaměstnavatelů. V případě zdravotnických oborů (včetně lékařských) ukládá zákon o vysokých školách předkladateli žádosti, aby k ní připojil vyjádření ministerstva zdravotnictví. Tím má být zajištěno, že studijní program, včetně profilu absolventa a výsledků učení, odpovídá požadavkům na pracovníky ve zdravotnictví (formulovaným ve zvláštních právních předpisech). U právnických oborů není podobná povinnost stanovena zákonem, nicméně neformální vliv nepochybně uplatňují poměrně početní externí členové vědecké rady právnické falulty. V případě katolické teologie, která se v instituci B vyučuje, uplatňuje obdobný vliv místní arcibiskup ve funkci velkého kancléře teologické fakulty. V oborech orientovaných převážně akademicky (filosofická a příprodovědecká fakulta) není kategorie zainteresovaných aktérů natolik zřetelná, aby bylo jednak možné a jednak potřebné jejich názory brát v úvahu. b) Požadavky ke zkouškám (zejména státním) jsou součástí návrhu studijního programu a platí o nich totéž, co je uvedeno v bodu a). Stejně je tomu s úpravami obsahu studijních programů. c) O tomto tétmatu se nepodařilo získat žádné informace. d) Vnitřní procesy zajišťování kvality se v instituci B postupně formalizují a vytváří se pro ně minimální administrativní struktura. Využívá se při tom osvědčených vzorů a příkladů dobré praxe z tuzemska i ze zahraničí. V této etapě se názory konkrétních zainteresovaných aktérů neuplatňují. Ty přijdou ke slovu, až budou vnitřní procesy zajišťování kvality zavedeny a ověřeny. 6. Jsou v rámci pregraduálního studia (Bc. studijní programy-jejich obsah a zaměření) brány v potaz názory zainteresovaných aktérů a to prostřednictvím: a) zaměstnávání pracovníků vysokoškolských institucí. Kteří zainteresovaní aktéři rozhodují o kritériích přijímání a kariérního postupu pracovníků? b) praxí a stáží studentů. Jsou neformální kontakty s pracovníky aplikační sféry během studentských praxí následně využívány k revizi obsahu studijních programů? c) speciálních kurzů profesního rozvoje pro studenty. Jsou poznatky z těchto kurzů užívány při úpravách obsahu běžně vyučovaných studijních programů? d) kontaktů s obchodními obchodních a průmyslovými společnostmi/podniky a jinými organizacemi (např. s veřejnými výzkumnými institucemi). Ovlivňují R&D projekty s externími výzkumnými organizacemi/společnostmi obsah běžně vyučovaných studijních programů? Podílejí se odborníci z aplikační sféry na vedení magisterských a doktorských prací? Působí tito odborníci jako externí zkoušející? e) požadavků profesních svazů/asociací? a) Na zaměstnávání pracovníků v instituci B nemají zainteresovaní aktéři zpravidla žádný vliv. Pracovní místa akademických pracovníků jsou obsazována na základě výběrového řízení (zákon o vysokých školách § 77), v některých případech (např. na lékařské fakultě) bývají členy výběrové komise i externisté (např. ředitel fakultní nemocnice). Výjimkou je obsazování míst akademických pracovníků na teologické fakultě, kde učitelé musí mít kanonickou misi, kterou uděluje místní ordinář, v případě instituce B arcibiskup, který je zároveň velkým kancléřem teologické fakulty. b) Praxe a stáže studentů jsou důležitou součástí většiny studijních programů. Jako příklad vlivu aplikační sféry mohou sloužit praxe studentů učitelství. Jejich praxe jsou hodnoceny učiteli, v jejichž třídách nebo předmětech praxe probíhají. Tato zpětná vazba je velmi účinná
4
a má nepochybně vliv na úpravy příslušných studijních programů. Podobný vliv mají hodnocení praxí studentů lékařské fakulty a fakulty zdravotnických věd. c) Speciální kurzy profesního rozvoje pro studenty se v instituci B nekonají. d) R&D projekty s externími výzkumnými organizacemi nemají bezprostřední vliv na obsah studijních programů. Odborníci z aplikační sféry (v širokém slova smyslu) jsou velmi často vedoucími diplomových a disertačních prací, působí též jako jejich oponenti, a to ve všech oborech vyučovaných na fakultách instituce B. Působí rovněž jako členové zkušebních komisí u státních zkoušek. Jak bylo uvedeno v případové studii k WP 7, instituce B pokládá externí examinátory za významný nástroj zajišťování kvality. V případě státní doktorské zkoušky stanoví Studijní a zkušební řád instituce B v čl. 42, že „nejméně jeden člen zkušební komise musí být osoba, která není akademickým pracovníkem instituce B v pracovním poměru“. Je snaha, aby tomu tak bylo i u státních závěrečných zkoušek v magisterských programech. Např. na Pedagogické fakultě je vždy členem zkušební komise externista. e) O vlivu profesních svazů se nepodařilo získat žádné informace. Pro obory vyučované v instituci B přicházejí v úvahu především Lékařská komora, Advokátní komora, případně Soudcovská unie a Unie státních zástupců. Tyto organizace však uplatňují své požadavky na absolventy centrálně prostřednictvím ministerstev zdravotnictví a spravedlnosti. Na instituci B se přímo neobracejí. V dalších oborech takto vlivné profesní svazy nepůsobí.
Celkové hodnocení vlivu zainteresovaných aktérů na zajišťování kvality v instituci B: Tento vliv se výrazně liší pro jednotlivé obory. Největší vliv je v oboru katolická teologie – zainteresovaným aktérem je arcibiskup, který uděluje kanonickou misi učitelům teologie; vyjadřuje se též ke znalostem absolventů a jejich působení v praxi; vliv na obsah studijního programu může uplatňovat i jako člen vědecké rady teologické fakulty. Značný vliv je ve zdravotnických oborech – hlavním zainteresovaným aktérem je ministertvo zdravotnictví, které se vyjadřuje k návrhům studijních programů (včetně profilu absolventa a výsledků učení). Znatelný vliv je v právnických oborech – zainteresovanými aktéry jsou představitelé justice a Advokátní komory zastoupení ve vědecké radě právnické fakulty. Nepřímý vliv vykazuje ministerstvo spravedlnosti, které stanovuje kvalifikační předpoklady pro výkon různých právnických profesí. (Tyto předpoklady se v některých případech ověřují zvláštními zkouškami.) V ostatních oborech je vliv méně systematický a je uplatňován přes jednotlivé odborníky ve vědeckých radách a zejména ve zkušebních komisích pro státní zkoušky.
5. 8. 2012
Vladimír Roskovec
5
