Projekt je finančně podpořen Evropskou komisí Publikace vyjadřuje pouze názory autorů, Evropská komise není odpovědná za používání informací obsažených v publikaci
Vysoká škola D Kvalita a přístup ke studiu IBAR WP6 (pracovní verze)
Autor: Vladimír Roskovec
1
WP6 – VŠ D 1. VŠ D má celkem jasnou strategii ohledně přijímání studentů. Jakožto soukromá VŠ je závislá na příjmech ze školného – čím více studentů, tím vyšší příjem. Na druhou stranu je omezena kapacitou budov, které má k dispozici, i dostupnými pedagogy s náležitou kvalifikací. VŠ D přitom zjevně netrpí nedostatkem uchazečů a je druhou největší soukromou VŠ v ČR. Ve svém DZ uvádí, že pro „udržitelný rozvoj“ je třeba minimální počet studentů 5 000; z rozhovorů s pracovníky VŠ D vyplynulo, že za optimální se považuje počet cca 5 500, kterého v současné době VŠ Dosahuje.1 Tato strategie je patrná i ze statistických údajů o přijímacím řízení pro akad. rok 2010/20112 : počet uchazečů, kteří se dostavili k přijímacímu řízení 1 300 počet přijatých uchazečů 1 005 počet zapsaných 897 Úspěšnost u přijímacího řízení je tedy 77 %. Pro srovnání: průměrná hodnota pro všechny soukromé VŠ činí 94 %, pro všechny veřejné VŠ 72 %. VŠ D si tedy může dovolit ve srovnání s ostatními soukromými VŠ nadprůměrně náročné přijímací řízení, jehož úspěšnost se blíží průměrné úspěšnosti na veřejných VŠ. Uvedená strategie (udržovat optimální počet studentů) je v souladu s faktickou národní strategií (byť oficiálně příliš hlasitě nedeklarovou), že počet vysokoškoláků není nutno dále zvyšovat. Sekundární sektor má tyto informace plně k dispozici – přinejmenším na webových stránkách VŠ D. Je zde ještě další informační kanál: VŠ D je součástí Společenství škol, do něhož dále patří osmileté gymnázium, střední odborná škola a vyšší odborná škola. Tyto tři školy mají bezprostřední přístup ke všem informacím týkajícím se VŠ D. 2. VŠ D shromažďuje všechna potřebná data ve svém informačním systému. Řadu z nich též poskytuje ÚIV (viz příklad výše). Základními kategoriemi studentů jsou - studenti v prezenční formě studia - studenti v kombinované formě studie; tato skupina tvoří cca 2/3 celkového počtu studentů a lze ji ztotožnit s kategorií „mature learners“. Další nezanedbatelnou kategorií jsou cizinci. Z celkového počtu studentů 5547 (k 31. 12. 2010) je do kategorie cizinci zahrnuto 535 studentů, tj. 9,7 %. (Podle státní příslušnosti: 181 z Ruské federace, 213 z dalších zemí bývalého SSSR, 112 ze Slovenské republiky, 10 z Vietnamu, z dalších států po 1 až 2.)3 To je výrazně méně, než je průměr přes všechny soukromé VŠ, který činí 17 % (!) a má blíže opět k průměrné hodnotě pro veřejné VŠ, která je 8,2 %. Rozdělení cizinců mezi prezenční a kombinovanou formu je 377 : 158, což je opačný poměr než u všech studentů; v prezenční formě je rovněž největší nárůst počtu zahraničních studentů. Z výroční zprávy (tabulka č. 6) je možno čerpat údaje o počtu „neúspěšných“ studentů. Podle komentáře k tabulce jsou do této kategorie započteni studenti, „kteří k datu 31. 10. 2010 ukončili studium písemným oznámením (převážně z finančních, rodinných či pracovních důvodů) nebo obdrželi rozhodnutí o ukončení studia (z důvodu neplnění studijních 1
Při nejnižším školném (Bc. v kombinované formě) 50 000 Kč za rok to znamená příjem 275 mil. Kč za rok. Pro magisterské studium a obory vyučované v anglickém jazyce je školné vyšší, takže celkové příjmy ze školného lze odhadnout na 300 mil. Kč. 2 Statistická ročenka školství - výkonové ukazatele, rok 2010-2011 (stav k 31. 10. 2010). ÚIV, Praha 2011. 3 Výroční zpráva o činnosti a hospodaření VŠ D za akademický rok 2009/2010.
2
povinností či neplacení školného). Čtyři studenti v akademickém roce 2009/2010 zemřeli.“ Celkem se jedná o 512 studentů, což představuje 9 % z celkového počtu. V tabulce jsou uvedeny počty neúspěšných pro jednotlivé obory a to v bakalářském a navazujícím magisterském stupni a též v prezenční a kombinované formě. Bylo by tedy možné provést analýzu neúspěšnosti podle všech těchto hledisek. Omezíme se jen na základní kategorie prezenční a kombinované formy. V prezenční formě bylo neúspěšných 150 studentů, což je 6,9 %, v kombinované formě bylo neúspěšných 362 studentů, což je 10,3 %. Rozdíl mezi oběma formami studia je pochopitelný: výše vyjmenované důvody neúspěšnosti lze očekávat spíše u „dospělých“ studentů, kteří studují v kombinované formě. Tento rozdíl však není kupodivu příliš velký. K dispozici jsou též agregované údaje o neúspěšných studentech za období od 1. 9. 2000 do 31. 12. 2009.4 V tomto období bylo neúspěšných studentů celkem 2 046, což je 15 % (z celkového počtu 13 661 studentů). Z toho v prezenční formě bylo 590 neúspěšných, což je 13,1 %, v kombinované formě 1956 neúspěšných, což je 21,3 %. Je třeba vzít v úvahu, že v uvedeném období se VŠ D budovala, zaváděly se nové obory, počet studentů stále rostl. Je však zřejmé, že VŠ D se snažila neúspěšnost snižovat a že se jí to podařilo. Cesty, které k tomu vedly jsou popsány ve výroční zprávě (str. 16): „Ke zmírnění studijní neúspěšnosti přispívá zejména i možnost opakování ročníku nebo opakování jednotlivých předmětů do hodnoty 20 kreditů s postupem do vyššího ročníku. Dále jsou studentům nabízeny katedrami a Institutem celoživotního vzdělávání vzdělávací kurzy, semináře a workshopy, které mohou přispívat ke zlepšení studijní úspěšnosti.“ Údaje o neúspěšnosti cizinců nejsou, žel, k dispozici. Pokud jde o handicapované studenty, jejich počet je velmi malý – v současné době je to 6 studentů. 3. Podpora zvláštním skupinám studentů: a) Cizinci mohou studovat v českém jazyce a v některých programech v anglickém jazyce. V některých oborech je možnost studovat v anglickém jazyce program typu „Joint degree“ (ve spolupráci s City University of Seatle). Uchazečům, kteří chtějí studovat v češtině a český jazyk dobře neovládají, jsou nabízeny kurzy češtiny (jedná se převážně o uchazeče ze zemí bývalého SSSR). Pokud jsou přijati, musí absolvovat další výuku češtiny, aby byli schopni psát seminární a kvalifikační práce. Podobná podpora se poskytuje i zájemcům o studium v angličtině. Všichni studenti ovšem mají povinné a výběrové jazykové kurzy: v bakalářském studiu povinné ve všech semestrech (3 hodiny týdně), výběrové ve 3. až 6. semestru; v magisterském studiu ve 3. a 4. semestru. b) Studenti se zdravotním postižením: V Praze a v Mostě jsou pro výuku této skupiny studentů vytvořeny relativně dobré podmínky a neustále se zlepšují. V Praze v budově Estonská byly v rámci rekonstrukce vybudovány bezbariérové přístupy, včetně výtahu a schodolezu do všech pater budovy. V elektronické přihlášce je obsažen dotaz na typ postižení a s tím související požadavky. S uchazeči o studium jsou vedeny pohovory s cílem najít řešení pro studium na instituci D. Ze stipendijního fondu jsou udělována stipendia pro tuto kategorii studentů. V akad. roce 2009/2010 byla přiznána dvěma studentům v plné výši, ve studijním středisku Most bylo toto stipendium přiznáno studentovi navazujícího magisterského studia v nadstandardní době
4
Vlastní hodnotící zpráva VŠ D. Únor 2010
3
studia; celková výše stipendií činila 155 tis. Kč. V akad. roce 2010/2011 studovali s podporou stipendijního fondu 4 handicapovaní studenti. Celková vyplacená částka činila 191 383 Kč. c) Na základě smluvní spolupráce s Městskou částí Praha 10 mohou na instituci D studovat studenti z dětských domovů (DD) a náhradní rodinné péče (NRP). Školné studentů z DD a NRP hradí MČ Praha 10 až do výše 50 000 Kč. Rozdíl oproti aktuální výši školného je hrazen ze stipendijního fondu na základě žádosti studenta. V akad. roce 2010/2011 využilo toto stipendium 18 studentů z DD a NRP, z toho 2 studenti ukončili studium po prvním semestru. Na stipendiích jim bylo dohromady vyplaceno 17 000 Kč. Z dotace MŠMT bylo vyplaceno 28 studentům sociální stipendium. Z této dotace jsou vyplácena též ubytovací stipendia. Ze stipendijního fondu jsou dále poskytována především prospěchová stipendia (cca 800 000 Kč) a stipendia doktorandům (cca 500 000 Kč). Příspěvky do stipendijního fondu jsou získávány zejména od sponzorů, z dotace MŠMT, ale i např. z prodeje kalendářů, upomínkových předmětů apod.5 4. Změny ve složení studentů v uplynulé dekádě. Ze statistických ročenek školství jsme od akad. roku 2002/2003 zjišťovali celkový počet studentů VŠ D, počet studentů v prezenční a distanční formě a počet cizinců. V tomto období probíhalo budování VŠ D a její poměrně rychlý rozvoj (založena byla v roce 1999), byly postupně akreditovány nové obory. S tím souvisí značný nárůst celkového počtu studentů na více než čtyřnásobek. V následující tabulce jsou uvedena příslušná data. Je uveden též poměr počtu studentů v prezenční (PF) a kombinované formě (KF) a podíl počtu cizinců z celkového počtu studentů.
akad. rok
celkový počet studentů
PF
KF
PF/KF
počet cizinců
podíl cizinců
2002/03
1273
433
840
0,52
31
2,4
2003/04
1995
739
1256
0,60
42
2,1
2004/05
2800
989
1811
0,55
72
2,6
2005/06
3466
1217
2249
0,54
86
2,5
2006/07
4176
1427
2749
0,52
142
3,4
2007/08
4731
1555
3176
0,49
178
3,8
2008/09
5272
1810
3462
0,52
319
6,1
2009/10
5610
2021
3590
0,56
420
7,5
2010/11
5547
2117
3431
0,62
537
9,7
5
Paní rektorka ve svém volném čase ráda podniká dobrodružné cesty po celém světě. Pořízené fotografie jednak prezentuje na výstavách, jednak z nich sestavuje tematické kalendáře (Namibii srdcem 2007, Hola Peru 2008, Írán 2009, Jordánsko 2010, Senegal 2011). Výtěžek z prodeje kalendářů jde do stipendijního fondu.
4
Z tabulky je možno vyčíst dvě tendence. I při značném vzrůstu celkového počtu studentů zůstává podíl počtu studentů v prezenční a kombinované formě více méně konstantní a pohybuje se mírně nad 0,5, tj. dvakrát více studentů v kombinované formě než v prezenční formě. Velký počet studentů v kombinované formě je typický pro většinu soukromých VŠ (i když zdaleka ne pro všechny). V porovnání s ostatními soukromými VŠ se VŠ D nachází někde uprostřed – některé i dosti velké soukromé VŠ mají podíl studentů v kombinované formě mnohem vyšší. Poměrně rychlý nárůst celkového počtu studentů je tedy „tažen“ z větší části studenty v kombinované formě, což jsou osoby zaměstnané, které pokládají za žádoucí si zvýšit svou kvalifikaci, a to i za cenu nemalých nákladů. Průzkumy prováděné mezi studenty VŠ D ukázaly6, že v roce 2008 cca 20 procentům zaměstnaných studentů přispíval zaměstnavatel na školné. V posledních akademickém roce je patrný mírný pokles počtu studentů v kombinované formě (a též celkového počtu studentů), přičemž pokračoval nárůst počtu studentů v prezenční formě. Na vyvozování nějakých závěrů je to příliš krátká doba. Zajímavá tendence se projevuje v nárůstu počtu cizinců a jejich podílu z celkového počtu studentů. Především je patrný velký absolutní i relativní nárůst počtu studentů – ve sledovaném období tento počet vzrostl více než sedmnáctkrát. Výrazný, přibližně lineární nárůst (o cca 100 studentů za rok) se projevuje v posledních čtyřech až pěti letech. Vezmemeli v úvahu, ze kterých zemí cizinci převážně pocházejí (viz otázka č. 2), nabízí se toto vysvětlení: nějakou dobu po založení školy trvalo, než se roznesla informace o výhodnosti studia na této škole. Studenti a absolventi pak zřejmě šíří tuto informaci dále mezi svými rodáky. 5. Jak se projevily tyto tendence ve způsobu zajišťování kvality? Odpověď na tuto otázku poskytli pracovníci VŠ D v případě studia cizinců. Rostoucí počet cizinců, z nichž všichni neovládají angličtinu natolik, aby mohli studovat některý program v angličtině (nebo mají zájem o program, který se dosud v angličtině nevyučuje) vyvolal potřebu věnovat zvýšenou pozornost výuce češtiny – pro uchazeče i pro přijaté studenty (viz též otázka 3a). Rostoucí celkový počet studentů vyvolal potřebu zavést opatření pro snižování neúspěšnosti ve studiu (viz otázka 2). 6. Odpovědnost za přijímání ke studiu. Zákon o vysokých školách č. 111/1998 Sb. v § 50, odst. 3 stanoví: „Na soukromých vysokých školách rozhoduje o přijetí ke studiu orgán určený vnitřním předpisem.“. Podle statutu VŠ D (článek 15, bod 11) je tímto orgánem rektor. („O výsledku přijímacího řízení rozhoduje rektor.“) . Vzhledem k tomu, že v loňském roce byly v instituci D zřízeny fakulty, je možné, že bude rozhodovací pravomoc v přijímacím řízení přenesena na děkany. To by ovšem vyžadovalo změnu statutu.
6
Profil studenta VŠ D. Praha 2009. (Vydáno u příležitosti výročí 10 let soukromého vysokého školství v
ČR.
5
WP 6 Template - VŠ D Q ues tio ns 1
Actors/ Sources
Instrumen ts
Vědecká rada UP, akademičtí funkcionáři, studenti (hodnocení učitelů)
Effects
Barriers
Examples of Good Practice
Ustanovení o hodnocení činnosti ve Statutu UP; Dlouhodob ý záměr UP. Výsledky hodnocení ve výročních zprávách 2 Akademičtí Viz Q 1 funkcionáři, studenti
Hodnocení oborů, fakult a dalších součástí. Hodnocení UP jako celku. Studentská hodnocení učitelů.
Aktivity uvedené ve Statutu jsou realizovány jen částečně
Konkrétní organizace jednotlivých součástí mechanismu hodnocení kvality
Nedůsledná Statut určuje, že realizace výroční zpráva deklarovaných obsahuje závěry záměrů provedeného hodnocení. Toto hodnocení obsahuje shodu a odlišnosti s dlouhodobým záměrem, specifika UP, silné a slabé stránky.
3
Vedoucí akademičtí pracovníci
Podklady pro Nejsou hodnocení známy poskytnuté fakultami a další organizačními jednotkami
4
Studenti, tvůrci dotazníku
Statut UP stanoví povinnost poskytovat podklady pro hodnocení požadované rektorem Dotazník, informační systém STAG
Každoroční evaluace fakult při pracovním setkání rektora s vedením jednotlivých fakult.
Hodnocení Neúspěšný učitelů studenty pokus o pro vnitřní potřebu vytvoření fakult vnitřního předpisu o studentském hodnocení Statut UP, Deklarovaný Nejsou Vynikající vědecké 5 Tvůrci a význam známy schvalovatelé dlouhodobý výsledky v řadě oborů prováděného Statutu a DZ záměr výzkumu pro (Akademičtí 6
funkcionáři, akademické orgány) 6 Akademičtí Statut UP, funkcionáři, dlouhodob akademičtí ý záměr a jeho pracovníci, aktualizace studenti
kvalitu výuky
Nejsou Implementace strategie hodnoce známy ní činností UP, realizace nových při postupů hodnocení 7 Akademičtí Dlouhodob Rozvoj aktivit Nejsou pracovníci, ý záměr a jeho cílených na střední známy učitelé a aktualizace a vyšší odborné studenti školy středních a vyšších odborných škol (především v Olomouckém kraji)
Záměr vytvořit systém hodnocení akademických a dalších pracovníků UP Četné aktivity, např. podpora zájmu o přírodovědné a technické obory.
7
