Projekt je finančně podpořen Evropskou komisí Publikace vyjadřuje pouze názory autorů, Evropská komise není odpovědná za používání informací obsažených v publikaci
Vysoká škola C Kvalita a řízení vysokých škol IBAR WP8 (pracovní verze)
Autor: Josef Beneš
1a) Jaké jsou hlavní změny v institucionálním řízení kvality v národním kontextu (systémová úroveň)? Jak tyto změny ovlivňují struktury a procesy řízení kvality na zkoumaných VŠ? Problematika týkající se národního kontextu je zpracována v rámci případové studie VŠ A a v této studii se jí nebudeme zabývat. Strukturální změny na VŠ C MŠMT s VŠ C spolupracovalo na přípravě zákona o vysokých školách z roku 1988, který povinnost vnitřního hodnocení zavedl (významný pracovník VŠ C byl členem pracovního týmu MŠMT). Spolupráce MŠMT s VŠ C v oblasti hodnocení kvality pokračovala dále jak při přípravě DZ MŠMT (2000 – 2005), tak DZ VŠ C) Statut VŠ C ze dne 6. prosince 2001obsahuje seznam vnitřních norem, které nepodléhají registraci MŠMT, mezi které také patří (čl. 6, odst. 1, písm. e) „podmínky a kritéria hodnocení činností“ Ve své části šesté se statut věnuje hodnocení činnosti. Zabývá se obsahem hodnocení, které zahrnuje prakticky veškeré činnosti VŠ C se základními kritérii, jimiž jsou: naplňování DZ, porovnání výsledků s domácími i zahraničními vysokými školami a uznání a zájem veřejnosti. Dále formami hodnocení, členěnými na každoroční, komplexní a operativní, podmínkami hodnocení včetně postupu a kritérií hodnocení, vymezenými směrnicí rektora a výsledky hodnocení, které jsou zveřejněny, promítnuty do DZ a jejich aktualizací a podkladem pro strategické rozhodování rektora. Mohou být využity i pro porovnání úrovně činností jednotlivých součástí VŠ C. Do roku 2011 byl statut devětkrát novelizován. Poslední úplné znění umístěné na web stránkách VŠ C je ze dne 14. 11. 2011. Obsah této části statutu týkající se hodnocení se prakticky nezměnil. Do obsahu hodnocení je explicitně dodáno hodnocení kvality činností členů akademické obce včetně jejich sebehodnocení a hodnocení řídících a dalších zaměstnanců. Zajišťování kvality je pro VŠ C strategickou záležitostí prioritního významu od samého počátku zavedení povinnosti vnitřního hodnocení Zákonem o vysokých školách z roku 1998. Podrobnosti o implementaci zajišťování kvality na VŠ C obsahují Dlouhodobé záměry, jejich aktualizace, ale i výroční zprávy, které kromě výsledků hodnocení upozorňují na náměty a trendy. V oblasti řízení kvality univerzita využívá příslušné národní a mezinárodní dokumenty, nejnověji doporučení expertů OECD, poskytnutá rámcově českému vysokému školství. Respektován je také základní dokument Boloňského procesu - Standardy a směrnice pro zajišťování kvality v Evropském prostoru vysokého školství (ESG). Problematika zajišťování kvality byla součástí DZ VŠ C na léta 2006až 2010, a obsahuje ji i DZ VŠ C na léta 2011 až 2015. Konkrétní cíle a úkoly jsou zahrnovány do každoročních aktualizací DZ VŠ C a k jejich plnění jsou využívány projekty Rozvojových programů MŠMT. Řešení a plnění úkolů v oblasti zajišťování kvality je komplexní a to jak co do obsahu tak co se týče zahrnutí partnerů a to vnitřních (hlavně vedení VŠ C, AS VŠ C a Útvar pro kvalitu VŠ C), ale i vnějších (MŠMT a DZS – program Bologna Experts; ČKR; RVŠ; CSVŠ; MU; JAMU; ZČU; VŠB-TUO; UJEP aj.). Pozornost je zaměřena jednak na hodnocení kvality jednak na její zvyšování. Silnou stránkou VŠ C v oblasti řízení kvality je podnětný zájem a účinná podpora ze strany vrcholového managementu univerzity a fakult. Lze konstatovat, že vedení univerzity i fakult (rektor a děkani a jejich grémia) členové akademických senátů univerzity i fakult jsou s projednávanou tematikou tohoto WP 8 dobře seznámeni. Dostatečné povědomí o těchto procesech mají bývalí (v posledních deseti letech) funkcionáři zmíněných orgánů a grémií. Na základě diskuse v rámci řízeného rozhovoru se skupinou tvořenou pracovníky angažovanými ve vedení školy, odborníky na hodnocení, řadovými akademickými
2
pracovníky a studenty lze k předchozímu konstatování dodat, že vedoucí pracovníci kateder a ústavů se o zmíněnou problematiku zajímají zcela výjimečně a řadoví akademičtí pracovníci prakticky vůbec ne. Z dané situace vyplývá, že za slabou stránku je nutno považovat dosud nedostačující komunikaci s akademickou obcí o potřebě komplexního přístupu k zajišťování kvality činností a prostředí. K zahájení potřebné osvěty a spolupráce se však postupně vytvářejí vhodné příležitosti. Při rozhovorech s pracovníky managementu VŠ C bylo konstatováno, že komunikace s řadovými akademickými pracovníky bude rozšířena o osvětovou činnost v oblasti hodnocení a řízení kvality prostřednictvím pravidelných (v každém čísle) článků publikovaných v univerzitním časopise. Hlavní inovace procesů zajišťování kvality (institucionalizace a centralizace) proběhla v roce 2008 – 2009 založením útvaru kvality a Rady pro kvalitu. 1 b) Jak lze popsat procesy řízení Vaší instituce? Převažuje v procesech řízení způsob rozhodování zdola nahoru nebo shora dolů? Na VŠ C je v rozhodovacích procesech tradičně silná pozice fakult a jejích vedení. Již od r. 1998 prováděly fakulty výzkumy studentů a postupně dále rozšiřovaly oblast hodnocení kvality. Zároveň však také sílilo celoškolské řízení kvality, jehož vrcholem se stalo založení a rozvinutí Útvaru kvality – jako součásti Kanceláře Rektorátu VŠ C. Tyto skutečnosti by mohly být využity při vážení směrů rozhodovacích procesů podle otázky 1b. Konkrétní argumentované zodpovězení této otázky je však závislé na dalších údajích získaných v rozhovorech s pracovníky a studenty VŠ C. Rozhovory ukazují na rozdílnost názorů podle příslušnosti k té které skupině. Řadoví akademičtí pracovníci a vedoucí pracovníci fakult by posílili vliv fakult, vedoucí pracovníci rektorátu by posílili centrální vliv. Obvykle také změna funkčního působení (děkanát – rektorát) vede i ke změně názoru jednotlivých osob ve prospěch skupiny, v e které právě působí. Tyto rozdílné názory jsou v mezích, které umožňují diskusi a celkový vývoj systému, který lze charakterizovat v oblasti řízení kvality posilováním centralizace a posilováním působení shora dolů. Tomuto zjištění odpovídá i situace Dlouhodobých záměrů jednotlivých fakult VŠ C. Ty vycházely obecně z dlouhodobých záměrů VŠ C na příslušné období, zákona o vysokých školách č. 111/1998 Sb. dlouhodobého záměru MŠMT, Národního programu rozvoje vzdělávání v České republice - Bílá kniha (2001), Koncepčních dokumentů MŠMT, dokumentů Boloňského procesu a dalších aktuálních strategických a koncepčních materiálů. Na období 2011 – 2015 však žádná fakulta Dlouhodobý záměr na webových stránkách VŠ C nezveřejnila. To podle mého názoru znamená, že akceptuje Dlouhodobý záměr VŠ C. 1c) Jak silné nebo slabé je centrální řízení Vaší instituce? (vystupuje například pravidelně s iniciativami ke změnám v institucionální strategii?). (zdroj: dotazník) Výroční zpráva VŠ C z roku 2010 konstatuje, že silnou stránkou VŠ C v oblasti řízení kvality je podnětný zájem a účinná podpora ze strany vrcholového managementu univerzity a fakult. Centralizaci řízení kvality VŠ C výrazně posílilo založení a rozvinutí Útvaru kvality a Rady pro kvalitu v letech 2008 a 2009. Základním úkolem Útvaru kvality je zvolit a implementovat systém, postupy a metody pro řízení a hodnoceni kvality v rámci VŠ C i jejich součástí. Pozornost tohoto útvaru je zaměřena na hlavni a vedlejší činnost VŠ C a na řídící a podpůrné procesy uskutečňované na VŠ C. Rada VŠ C pro kvalitu je složena z pracovníků Útvaru kvality, zástupců fakult a dalších součástí VŠ C. V rámci plánu její činnosti byl vypracován záměr VŠ C v oblasti zajišťováni a hodnoceni kvality, s nímž jsou seznamováni členové akademické obce VŠ C; bylo uskutečněno interní vzdělávání pracovníků zainteresovaných v oblasti zajišťování a hodnoceni kvality 3
Útvar kvality včleněn do Kanceláře Rektorátu VŠ C a obsahuje tyto pracovní oblasti: Oblast mezinárodních, národních a univerzitních strategických cílů v řízení kvality • Vytváří koncepci činnosti Útvaru s ohledem na mezinárodní a národní strategie rozvoje a řízení kvality v terciárním sektoru vzdělávání, v souladu s obecnými zásadami řízení kvality; • Provádí rozbor mezinárodních a národních přístupů k hodnocení kvality a výkonu vysokých škol se zaměřením na možné krátkodobé a dlouhodobé dopady na činnost VŠ C a jeho součástí; • pečuje o etiku a morálku v oblasti řízení kvality v návaznosti na mezinárodní a národní strategii. Oblast mezinárodních a národních projektů • V rámci VŠ C zabezpečuje přípravu podkladů a vnitřních hodnotících zpráv pro mezinárodní a národní vnější hodnocení kvality, přispívá k navrhování a plnění rozvojových projektů; • Zajišťuje mezinárodní i národní spolupráci v oblasti řízení a hodnocení kvality. Oblast systému managementu kvality na VŠ C • Zajišťuje implementaci, řízení, koordinaci, optimalizaci a neustálé zlepšování systému managementu kvality podle mezinárodního standardu postupně na celém VŠ C ; (Webová stránka VŠ C „Útvar kvality“). 2) V jakém vztahu je institucionální řízení k zajišťování kvality? (Standard 1.1 ESG) a) Do jaké míry ovlivňují procesy řízení kulturu kvality ve Vaší instituci? Uveďte příklady. (zdroj: rozhovor) Pravidla pro fungování systému vnitřního zajišťování kvality jsou kromě zákonných opatření stručně popsána ve Statutu VŠ C. Statut podle zákona schvaluje akademický senát na základě návrhu rektora. Institucionální řízení školy (rektor, senát) je tudíž odpovědné za fungování vnitřního systému hodnocení kvality. Ačkoliv byl statut od nabytí účinnosti Zákona o vysokých školách z roku 1998 mnohokrát novelizován, tak Část šestá, týkající se zajišťování kvality a jejího hodnocení se prakticky za celé období nezměnila. Problematika hodnocení a zajišťování kvality je podrobněji popisována v Dlouhodobých záměrech a výsledky hodnocení ve Výročních zprávách. Významným prvkem v oblasti zajišťování kvality ovlivňující i kulturu hodnocení bylo založení a rozvinutí Útvaru kvality a Rady pro kvalitu v letech 2008 a 2009. Institucionalizace problematiky zajišťování kvality a zároveň její centralizace je významnou kvalitativní změnou a patrně akceptovanou i fakultami. K tomuto názoru mne vede fakt, že i když ne zcela důsledně tak fakulty v uplynulém období publikovaly na svých stránkách Dlouhodobé záměry fakult a jejich aktualizace. Na nové období 2011 – 2015 žádná z fakult Dlouhodobý záměr neuvádí. Již zmíněná institucionalizace a centralizace může vést k větší efektivitě hodnotitelských aktivit, k srovnatelnosti výsledků pro jednotlivé fakulty a nakonec i ke snížení nákladů vynaložených na tuto činnost. b) Do jaké míry (pokud vůbec) zvýšily mechanismy vnitřního hodnocení studijních programů administrativní kontrolu centrální/střední úrovně nad akademickými pracovníky, kteří tyto programy realizují? (zdroj: rozhovor) Částečnou odpovědí na tuto otázku je citace z Výroční zprávy 2010: „Jako nezastupitelná součást vnitřního hodnocení kvality vzdělávání je na fakultách VŠ C prováděno studentské hodnocení kvality, a to jednou nebo dvakrát ročně, pomocí elektronických nebo papírových dotazníků, zaměřených na vyučované předměty nebo na vyučující akademické pracovníky. Toto hodnocení je organizováno vedením fakult ve spolupráci se studentskými komorami akademických senátů fakult. Výsledky hodnocení jsou zohledňovány při zařazování akademických pracovníků do vzdělávacích činností a při jejich
4
celkovém hodnocení. V r. 2010 byly zahájeny práce směřující ke sblížení metoda obsahu studentského hodnocení na jednotlivých fakultách, s konečným cílem na jejich integraci.“ c)Jak pravidelně jsou ve Vaší instituci hodnoceny studijní programy? (zdroj:dostupné dokumenty +dotazník) Kvalita vzdělávání se hodnotí systematicky na všech fakultách VŠ C, s ohledem na zákon o vysokých školách č. 111/1998 Sb. v aktuálním znění a na Statut VŠ C. Jde o hodnocení institucionální prostřednictvím oborových rad studijních oborů a předmětů a o hodnocení individuální, pomocí hospitací, cílených pedagogických porada předávání zkušeností mezi akademickými pracovníky. Výsledky těchto aktivit se využívají bezprostředně k inovacím a modernizaci obsahu vzdělávacího procesu, k jeho metodickému vedení, ke zvyšování kompetencí akademických pracovníků, působících ve výukovém procesu. Součásti Článku 31 Statutu – Formy hodnocení je periodicita, závislá na obsahu a cílech hodnocení a hodnocení tak může probíhat: • každoročně jako součást zpracování a hodnocení výročních zpráv, • komplexně po nejméně 3 a nejvíce 6 akademických letech na základě hodnotící zprávy VŠ C, posouzení skupinou expertů včetně posouzení reality na místě a následného závěrečného hodnotícího jednání, případně zpětnovazebních kontrol, • rozhodnutím rektora, jestliže na VŠ C a jeho součástech nebo ve vztahu k VŠ C a jeho součástem nastaly mimořádné důvody, které hodnocení vyžadují. d)Do jaké míry jsou základní funkce kvality (vymezené oddělením kvality, akademickým senátem, ve Statutu instituce atd.) zahrnuty do procesů institucionálního řízení? (Standard 1.2 ESG) (zdroj: rozhovor) Na VŠ C jsou výsledky hodnocení kvality dlouhodobě využívány v procesu řízení nejen fakult, ale i školy. VŠ C jak jsme již zmínili se v problematice hodnocení a řízení kvality dlouhodobě angažuje. Podrobila se i několika externím hodnocením různého zaměření. Především šlo o: • Komplexní hodnocení v rámci projektu výzkumu pro státní správu ve spolupráci s CSVŠ, v.v.i. • Hodnocení EUA. Vnější hodnocení kvality mezinárodní komisí nebylo na VŠ C v roce 2010 provedeno. Postupně se však prověřovala realizace připomínek a doporučení ke zlepšení z dřívějších vnějších hodnocení (především z institucionálního hodnocení EUA) za účelem přípravy follow-up hodnocení, které bylo na základě rozhodnutí vedení VŠ C objednanou EUA na r. 2011. Proto bylo v roce 2010 provedeno nové vnitřní hodnocení podle dodané osnovy, které se stalo podkladem sebehodnotící zprávy. Ta byla předána mezinárodní hodnotící komisi EUA jako podklad pro hodnotící návštěvu a pohovory na VŠ C; tato akce se uskutečnila v lednu 2011. • Od roku 2009bylo VŠ C zapojeno do mezinárodního Benchmarking projektu, organizovaného institucemi European Centre for Strategic Management of Universities (ESMU) a European Benchmarking Initiative (EBI) na roky 2009 až 2010, a to se zaměřením na témata „Curriculum Reform“ a „Governance“.Šlo o zpracovávání průběžně zadávaných studií, o aktivní účast na mezinárodních workshopech sloužících k navázání kontaktů a přímé spolupráce, k výměně a oponování zkušeností, k vypracování dalších směrů řešení projektu, k přípravě závěrečné zprávy o řešení projektu se zhodnocením a porovnáním zúčastněných institucí. Výsledky obou částí tohoto projektu byly využity v Centru i na fakultách VŠ C.
5
Výsledky všech těchto a dalších aktivit jsou využívány pro modifikaci způsobu i obsahu řízení školy a jejich složek. Zvláštní poslání v posledních letech v této oblasti zaujímá Útvar kvality. Útvar kvality VŠ C vychází z požadavků Boloňského a Lisabonského procesu i dalších mezinárodních a národních strategií v terciárním sektoru vzdělávání a přispívá k naplňování mise, vizí a strategických cílů VŠ C, kde sleduje a podporuje kvalitu procesů, činností a prostředí. Vyvíjí, implementuje, udržuje a neustále zlepšuje systém managementu kvality na celém VŠ C, včetně koordinace jeho složek. Útvar kvality je členěn na odbory, zaměřené na různé pracovní oblasti. Počet odborů se v budoucnu bude přizpůsobovat situaci a potřebám VŠ C. Současně se (jako nedílná součást Útvaru) vytváří Rada pro kvalitu VŠ C, jež bude sdružovat zástupce fakult a dalších součásti VŠ C, zodpovědné v jejich rámci za řízení a hodnocení kvality. e)Jakou míru zodpovědnosti a nezávislosti mají v otázkách zajišťování kvality studijních programů (vč. jejich inovace) následující aktéři: i) manažeři/vedoucí pracovníci a reprezentativní orgány vysoké školy na centrální úrovni? ii) manažeři/vedoucí pracovníci střední úrovně (děkani fakult, vedoucí kateder) areprezentativní orgány této úrovně? iii) řadoví vyučující? Zjistíme při rozhovorech iv) studenti?, absolventi??? Uvedeme opět citaci z VZ VŠ C z roku 2010 „Jako nezastupitelná součást vnitřního hodnocení kvality vzdělávání je na fakultách VŠ C prováděno studentské hodnocení kvality, a to jednou nebo dvakrát ročně, pomocí elektronických nebo papírových dotazníků, zaměřených na vyučované předměty nebo na vyučující akademické pracovníky. Toto hodnocení je organizováno vedením fakult ve spolupráci se studentskými komorami akademických senátů fakult. Výsledky hodnocení jsou zohledňovány při zařazování akademických pracovníků do vzdělávacích činností a při jejich celkovém hodnocení. V r. 2010 byly zahájeny práce směřující ke sblížení metoda obsahu studentského hodnocení na jednotlivých fakultách, s konečným cílem na jejich integraci.“ VŠ C pro zajištění kvality ve všech činnostech bude vytvářet podmínky pro získávání validních a hodnověrných informací formou zpětnovazebních mechanizmů, zejména zaměřené na hodnocení ze strany veřejnosti (odborné praxe) nejen v oblasti vytváření, uskutečňování a hodnocení studijních programů, ale i v oblasti spolupráce s aplikační sférou; na základě výsledků IPn Kvalita a v návaznosti na reformu vysokých škol připraví a na úrovni Správní rady projedná koncepci řízení kvality činností VŠ C a součástí, následně zahájí kroky k její implementaci. 3) Do jaké míry institucionální řízení bere v procesech vnitřního zajišťování kvality studijních programů ohled na: O tom, do jaké míry institucionální řízení reflektuje zajišťování kvality studijních programů, obecně informují zejména dlouhodobé záměry VŠ C (DZ 2006-10, DZ 2011-15) a výroční zprávy, nejnověji VZ VŠ C o tom, do jaké míry institucionální řízení reflektuje zajišťování kvality studijních programů v souvislosti se zajišťováním kvality výsledků učení (learning outcomes) a jejich zveřejňováním, vypovídají informace o zvládnutí aplikace kreditního systému ECTS na VŠ C. V tomto kreditním systému totiž hraje určování výsledků učení (learning outcomes) centrání roli.
6
Na webových stránkách VŠ C můžeme nalézt doklady o významném ocenění dosažených úrovní v zavádění kreditního systému ECTS na VŠ C: VŠ C získalo prestižní certifikáty Evropské komise ECTS Label a DS Label na období 2009– 2013 jako ocenění kvality vysokoškolské instituce. Certifikát ECTS Label získalo VŠ C jako jedna ze dvou českých univerzit. Je oceněním za správnou implementaci kreditového systému ve všech bakalářských a magisterských programech v návaznosti na realizaci cílů Boloňského procesu. Certifikát DS Label získalo VŠ C jako ocenění za správné bezplatné udílení dodatku k diplomu všem absolventům. Certifikáty osvědčují, že VŠ C splňuje náročná kritéria Evropské unie v oblasti vysokoškolského vzdělávání. Oba certifikáty přispívají výraznou měrou k rozšíření mobility a tím i internacionalizaci univerzity. 2010. a) Výsledky učení (learning outcomes) (Standard 1.2 ESG)? (zdroj: rozhovor) O tom, do jaké míry institucionální řízení reflektuje zajišťování kvality studijních programů v souvislosti se zajišťováním kvality výsledků učení (learning outcomes) a jejich zveřejňováním, vypovídají informace o zvládnutí aplikace kreditního systému ECTS na VŠ C. V tomto kreditním systému totiž hraje určování výsledků učení (learning outcomes) hlavní roli. Na webových stránkách VŠ C můžeme nalézt doklady o významném ocenění dosažených úrovní v zavádění kreditního systému ECTS na VŠ C: VŠ C získala prestižní certifikáty Evropské komise ECTS Label a DS Label na období 2009– 2013 jako ocenění kvality vysokoškolské instituce. Certifikát ECTS Label získala VŠ C jako jedna ze dvou českých univerzit. Je oceněním za správnou implementaci kreditového systému ve všech bakalářských a magisterských programech v návaznosti na realizaci cílů Boloňského procesu. Certifikát DS Label získala VŠ C jako ocenění za správné bezplatné udílení dodatku k diplomu všem absolventům. Certifikáty osvědčují, že VŠ C splňuje náročná kritéria Evropské unie v oblasti vysokoškolského vzdělávání. Oba certifikáty přispívají výraznou měrou k rozšíření mobility a tím i internacionalizaci univerzity. b) Předmětovou skladbu („obsah“) studijního programu, formy jeho uskutečňování (prezenční, distanční, kombinovaná) a celkový profil instituce (Standard 1.2 ESG)? (zdroj: rozhovor) VŠ C uskutečňuje všechny typy studijních programů i ve všech formách studia a řadu z nich v cizích jazycích. Někkteré z programů realizuje ve spolupráci se zahraničními vysokými školami a absolventům je udělován společný diplom (double degree). VŠ C bylo mezi školami, které participovali v pilotním projektu Q Ram a určitá část studijních programů byla ve svých výstupech přeformulována do výstupů definovaných „learning outcomes“ tj. popsána deskriptory: odborné znalosti, odborné dovednost a všeobecné kompetence. Předmětová skladba studijních programů je pečlivě sledována a upravována, zejména od zavedení strukturovaného studia, jak o tom svědčí všechny DZ VŠ C. c)Dostupnost studijních zdrojů (learning resources) a celkovou infrastrukturu studia (Standard 1.2 ESG)? VŠ C Hlavním informačním zdrojem je Ústřední knihovna VŠ C Ústřední knihovna VŠ C plní funkci koordinačního pracoviště knihoven VŠ C. Poskytuje konzultační a poradenské služby, zpracovává metodická doporučení. Ústřední knihovna provozuje a spravuje knihovní systém Aleph500. Byly učiněny dílčí kroky vedoucí ke zprovoznění nového modulu MVS (meziknihovní výpůjční služba). Tato služba doznala kompletního přepracování, do stávající verze jsou již implementovány prostředky umožňující kooperativní spolupráci knihoven. V oblasti národní spolupráce knihoven byli 7
proškoleni noví pracovníci pro tvorbu národních autorit. Ústřední knihovna VŠ C je pravidelným pořadatelem podzimních setkání SU Aleph (Sdružení uživatelů Aleph). Významnou činností Ústřední knihovny je oblast informačního vzdělávání. Kurzy informačního vzdělávání probíhají na VŠ C několik let. V posledních letech prošlo inovací a od akademického roku2007/2008 je provozováno prostřednictvím celoškolského e-learningového systému Moodle. Ústřední knihovna se připojila k iniciativě Asociace knihoven vysokých škol ČR podporující otevřený přístup k výsledkům vědeckého výzkumu. V rámci toho se VŠ C zúčastnilo tzv. Open Access weeku, celosvětové propagační akce na podporu otevřeného přístupu. (zdroj: dotazník) d)Hodnocení studijních programů včetně zpětné vazby od zaměstnavatelů a absolventů (Standard 1.2 ESG)? VZ VŠ C konstatuje: „Za důležitý zdroj vnějšího hodnocení kvality vzdělávání jsou na VŠ C považováni jeho absolventi. Pravidelně, jednou za rok nebo jednou za dva roky, je proveden rozsáhlý a systematický institucionální dotazníkový průzkum absolventů, zaměřený na jejich názory na získané vzdělání a možnosti jeho uplatňování v praxi. Z takového průzkumu byly získány důležité informace; ty byly zapracovány do strategie VŠ C, především do nového DZ VŠ C na léta 2011 až 2015a do Aktualizace DZ VŠ C na r. 2011. Odborné ústavy fakult a akademičtí pracovníci jsou také v častém osobním kontaktu s absolventy, ve formě konzultací a přímé spolupráce při řešení jejich pracovních úkolů a problémů, což je zdrojem přímého poznání žádoucích výsledků studia, jejich vhodnosti a uplatnitelnosti. K vnějšímu hodnocení kvality vzdělávacího procesu a jeho výsledků se na VŠ C využívají pravidelné kontakty s firmami jako zaměstnavateli absolventů, a to v několika formách. Oficiální, každoročně opakovanou příležitostí jsou na fakultách pořádané Dny firem, jako nabídka spolupráce a zaměstnání pro studenty před ukončením studia, zahrnující vždy také požadavky firemních personalistů na profil a kompetence jejich budoucích zaměstnanců, včetně připomínek ke zlepšení současného stavu nabídky ze strany VŠ C. Dobrou příležitostí pro vzájemné poznání a předávání zkušeností je i přímá odborná a výzkumná spolupráce zaměstnanců VŠ C a studentů s praxí.“ Příklad dobré praxe: Podle DZ VŠ C zakládá škola „Klub absolventů VŠ C“ a hodlá podporovat rozvoj jeho činnosti. 4) Názory studentů, akademických a řídících pracovníků na ESG: a) Jakým způsobem jsou studenti, akademičtí a řídící pracovníci obeznámeni s existencí a potenciálním využíváním 1. části ESG? b) Jaký má podle názoru studentů, akademických a řídících pracovníků 1. část ESG vliv na studijní programy a zajišťování jejich kvality? (Uveďte příklady) c) Jak studenti, akademičtí a řídící pracovníci hodnotí úroveň implementace 1. části ESG na jejich VŠ? d) Jaké jsou podle studentů, akademických a řídících pracovníků bariéry při implementaci 1. části ESG na jejich VŠ? (zdroj: vše rozhovor) Doplnit na základě rozhovorů
8
