Projekt je finančně podpořen Evropskou komisí Publikace vyjadřuje pouze názory autorů, Evropská komise není odpovědná za používání informací obsažených v publikaci
Vysoká škola A Kvalita a střední školy IBAR WP11 (pracovní verze)
Autor: Helena Šebková
1
VŠ A – případová studie, draft Žlutě – podrobnosti, které nemusí využít Honza, ale mohou být využitelné případně pro kapitolu do knihy Modře – obecné záležitosti Úvod VŠ A je specializovaná technická vysoká škola s tradičním důrazem na výzkum a spolupráci s průmyslovými podniky. Dlouhodobý záměr VŠ A pro období 2011-2015 (dále jen DZ 20112015) formuluje cíl udržet si současnou významnou pozici ve výzkumu v dalším období a nadále podporovat i všechny související a navazující aktivity. Stejně významným cílem je péče o kvalitní studium, pro které budou podle DZ (2011-2015) využity silné stránky vysoké školy, mezi které je potřeba řadit silné odborné zázemí špičkových odborníků a pedagogů, vybavení moderní přístrojovou technikou a odborná flexibilita pedagogických pracovníků školy. Vzhledem ke svému téměř výhradně technickému zaměření patří VŠ A k vysokým školám, které musí počítat s trvale výrazně nižším zájmem o studium, než je tomu na vysokých školách víceoborových, případně úzce zaměřených na atraktivní obory, jako jsou obory ekonomické, humanitní, umělecké apod. K tomuto dlouhodobě trvajícímu problému se v současné době přidává ohrožení dalším poklesem zájmu o studium dané poklesem demografické křivky a snižujícími se počty absolventů středních škol. DZ 2011-2015 proto formuluje významný cíl, kterým je pokračující (v návaznosti na DZ pro dvě předcházející pětiletá období) a dále se rozvíjející spolupráce se středními školami, která by měla uvedené problémy limitovat nebo alespoň zmírnit. 1) Jakým způsobem zohledňuje institucionální strategie zajišťování kvality problémy spojené s přechodem studentů ze střední školy na vysokou? (obecněji) 1.1 Strategické dokumenty na institucionální úrovni Základem institucionální strategie jsou Dlouhodobé záměry rozvoje vysoké školy (v současné době DZ 2011-2015) a jejich každoroční aktualizace (ADZ) (v této studii zohledníme především cíle ADZ 2011, 2012 a 2013). V posledních dvou letech obsahují velmi konkrétní strategické cíle také Institucionální rozvojové plány, které k nim připojují též kontrolovatelné indikátory. Strategické dokumenty VŠ A vycházejí v oblasti přechodu ze střední školy na školu vysokou z toho, co bylo zmíněno již v úvodu, tj. především z potřeby studenty pro studium na této škole získat. Tento záměr se projevuje v systematické spolupráci se středními školami a velmi jasně ho vyjadřuje například ADZ 2012: „Mezi absolventy středních škol stále přetrvává citelný nezájem, podmíněný problematickým postojem současné společnosti k chemii, fyzice a matematice, o studium náročných technických a přírodovědných disciplín, které tvoří základní součást studijních programů a oborů uskutečňovaných na VŠ A, orientovaných na všechny oblasti technické a potravinářské chemie. Začíná se též projevovat demograficky daný pokles počtu absolventů středních škol. VŠ A proto trvale věnuje vysokou pozornost všem aktivitám, které přispívají k popularizaci chemie a souvisejících oborů a k popularizaci studia na VŠ A mezi středoškoláky.“ Podle ADZ 2012 se zřetelný dopad uvedených aktivit začíná projevovat 2
zastavením poklesu počtu uchazečů o studium na VŠ A. VZ 2011 tuto skutečnost potvrzuje a uvádí, že v roce 2011 vzrostl počet podaných přihlášek ke studiu vzhledem k roku 2010 o 19%. ADZ 2013 potvrzuje, že propagace studia technických a přírodovědných oborů na středních, ale i na základních školách, je jednou z významných strategických priorit a zdůrazňuje potřebu informovanosti o studiu chemie a o jejím využití pro život společnosti. Aktivit, které VŠ A směřuje k žákům a učitelům středním škol a obecně ke zvýšení atraktivity studia technických a přírodovědných oborů, je celé spektrum a ADZ 2013 je člení na a) popularizační a vzdělávací aktivity pro studenty a učitele středních škol, b) volnočasové aktivity žáků základních škol a c) odborné zajištění středoškolské odborné činnosti (SOČ) studentů pražských středních škol v oblasti chemických oborů. Aktivity uvedené pod body a) a c) jsou velmi úzce spojeny se zajištěním kvality studia po přechodu ze střední školy na školu vysokou, ale do kvality uchazečů/potenciálních studentů se mohou významně promítat i volnočasové aktivity žáků základních škol, protože zájem o technické a přírodovědné předměty je potřeba rozvíjet již na základní škole. Kvalitu studia po ukončení střední školy strategické dokumenty spojují s možností využívat výsledky státních maturit a modifikovat kritéria pro přijímání uchazečů tak, aby na školu přicházeli zejména ti z uchazečů, kteří mají o studium skutečný zájem (ADZ 2011). Cílem dokumentů je též snížit dosud poměrně vysokou studijní neúspěšnost v 1. ročníku bakalářského studia a využít k tomu nejen výsledky analýzy restrukturalizace studia, ale také výsledků studentských anket, jejichž otázky sledovaly příčiny neúspěšnosti studia, názory na náročnost studia, strukturu studijních programů, náplň studijních plánů a adekvátnost kreditového ohodnocení z pohledu studentů. Důsledkem bude úprava organizace a modernizace studia v 1. a 2. ročníku „a rozložení studijní zátěže by se měly pozitivně projevit na zvýšení kvality studia“ (ADZ 2013). Cesty ke snižování studijní neúspěšnosti nesmí být podle strategických dokumentů příčinou poklesu náročnosti studia a/nebo znalostí a dovedností absolventů. Pro začínající studenty by mělo být velmi důležitou pomocí Poradenské centrum, jehož zřízení a postupný rozvoj je prioritou DZ (2011-2015) i všech ADZ. Poradenství by se mělo postupně rozvíjet v různých oblastech, z nichž pro studenty prvních ročníků bude důležité zejména studijní poradenství. Kvalitu studia samozřejmě ovlivňují nadaní studenti a strategií VŠ A je nejen tyto talenty svými informačními a propagačními aktivitami přilákat ke studiu na této škole, ale snažit se talenty nepromarnit a tudíž se těmto studentům věnovat i v průběhu studia a nabídnout jim možnosti, které budou talent dále rozvíjet. Strategickým cílem je proto nabízet těmto studentům studijní program Chemie (s akreditací pro udělování titulu EuroBachelor). Motivací v průběhu studia je nabídka forem a organizace studia, které umožní procházet studiem atraktivní cestou, která povede v konečném výsledku i ke zvýšení odborné úrovně studentů. Další motivací jsou speciální stipendia a různá mimořádná ocenění. Kvalitu studia by měly podle strategických dokumentů ovlivňovat i webové stránky školy, jejichž současná podoba je jako velmi dobrá hodnocena studenty všech ročníků a vyhovují též většině akademických pracovníků i dalším zájmovým skupinám. Chystaná generální rekonstrukce webových stránek VŠ A by měla jejich informační možnosti dále zlepšit, zejména jejich propojení na Facebook a YouTube, což ocení především studenti. V testovacím režimu by nové webové stránky měly být k dispozici na konci roku 2013. 1.2 Rozvojový projekt Formulace cílů strategických dokumentů na VŠ A se opírá o sledování situace na středních školách a shromažďováním dat, která ji dokumentují. Vyhodnocením výsledků restrukturalizace studijních plánů se velmi podrobně zabýval i v souvislostmi se studiem na střední škole rozvojový projekt z roku 2009. Cílem tohoto projektu bylo provést podrobnou 3
analýzu průběhu studia v bakalářských studijních programech s cílem nalézt klíčové faktory vysoké neúspěšnosti studentů bakalářských studijních programů. Pro potřeby analýzy byla nejprve shromážděna data o studentech, která kromě řady jiných údajů obsahovala též informace o jejich studiu na střední škole (kód střední školy, typ střední školy, obor studia na střední škole, rok maturita, průměrná známka z matematiky a chemie). V závěru výsledné studie projektu jsou shrnuty nejdůležitější výsledky a navržena možná opatření pro snížení neúspěšnosti ve studiu v bakalářských programech na VŠ A. Ze závěrů projektu vyberme ty, které se bezprostředně týkají studia na střední škole: • absolventi gymnázií mají výrazně vyšší pravděpodobnost úspěšného ukončení studia než absolventi ostatních typů středních škol, • mezi absolventy odborných středních škol mají nejlepší výsledky absolventi středních průmyslových škol chemického směru, ale ani ti nedosahují tak dobrých výsledků jako gymnazisté, • jsou obrovské rozdíly v úspěšnosti absolventů jednotlivých středních škol, • výsledky z matematiky a chemie na střední škole výrazně korelují s úspěšností studia, • pravděpodobnost úspěšného ukončení studia výrazně klesá s léty, která uplynula mezi maturitou a zápisem do studia. Z výsledků projektu vyplývá, že větší část studentů odchází ze studia, aniž by to mohla vysoká škola nějak významně ovlivnit. Autoři studie uvádějí, že důvody vstupu těchto studentů na vysokou školu mohou být výrazně jiného než studijního charakteru. Lze se domnívat, že tito studenti se na vysoké školy zapisují jenom proto, aby mohli čerpat po určitou dobu studentské výhody a poté ze studia odcházejí. Pro omezení jejich počtu by bylo patrně nutno učinit vhodné kroky na legislativními úrovni. Pro částečné navýšení úspěšnosti studia v souvislosti se studiem na středních školách bylo v projektu navrženo: • zpřísnění přijímacího řízení podle výsledků z matematiky a chemie na střední škole, • zavedení povinné přípravy z matematiky a chemie pro studenty, kteří během středoškolského vzdělávání nedosáhli potřebné úrovně znalostí. Uvedené návrhy byly již zčásti realizovány, jak lze doložit informacemi z VZ 2011. Tato zpráva konstatuje, že zpřísnění výběru studentů ke studiu dokumentují různá data v meziročním srovnání a že „Zpřísnění výběru studentů do 1. ročníku dokumentuje i to, že v příjímacím řízení 2011/2012 se meziročně zvýšil počet nepřijatých ke studiu, a to o výrazných 181%.“ Data ukazují další pozitivní skutečnost, a to nárůst podílu studentů, kteří skutečně nastoupili ke studiu vztažený k počtu přijatých studentů. Závěry však bude možné formulovat až poté, kdy se ukáže, že uvedené trendy jsou dlouhodobějšího charakteru. Doporučení týkající se povinné přípravy z matematiky a chemie na požadovanou úroveň znalostí je zatím modifikováno na možnost takovou přípravu absolvovat a studentovi ponechána volba o tom rozhodnout (viz následující odstavec). 1a) Existují na dané vysoké škole zvláštní opatření jak pomáhat studentům prvního ročníku (v oblasti vzdělávací, sociální, administrativní, poradenství apod.)? (konkrétněji) Ve vzdělávací oblasti existují na VŠ A významná opatření, kterými se snaží škola pomáhat studentům prvního ročníku. Opatření před vstupem do vysokoškolského studia Součástí pomoci studentům prvního ročníku jsou aktivity pro uchazeče o studium, které je s řadou aspektů studia na VŠ A již před nástupem do prvního ročníku seznámí. Uveďme několik konkrétních příkladů: i) V lednu a únoru mají studenti třetích ročníků střední školy, která má s VŠ A obecnou smlouvu o spolupráci, praxi v laboratořích této vysoké školy. Jde o příležitost využít pro středoškolské studenty přístroje, které střední škola sama nemá. V té 4
době mají studenti (potenciální uchazeči o studium) možnost si vysokou školu dobře prohlédnout, seznámit se s řadou akademických pracovníků i studentů, případně potkat svoje starší kamarády, kteří již na vysoké škole studují. Jejích vstup na VŠ A je pak mnohem snazší, bez závažných překvapení a studijní výsledky tak mohou být pozitivně ovlivněny. ii) Vysoká škola připravuje ve spolupráci se střední školou aktivity Studentské odborné činnosti, v jejímž rámci se studenti střední školy mají opět možnost seznámit se s řadou aspektů potenciálního budoucího studia. Svoje práce studenti ve 4.ročníku obhajují, takže se setkávají i s určitou modifikací budoucího hodnocení studijních výsledků a jejich vstup na VŠ A je i v tomto případě snazší a patrně v mnohdy úspěšnější, než u studentů, kteří se s touto školou nemohli předem seznámit. iii) V rámci rozvojového projektu „Krok k popularizaci vědy a výzkumu“ (STEP) pořádá VŠ A týdenní letní vědecké tábory pro mimopražské žáky a studenty ve věku 8-15 let. Jedná se o novou (od schválení projektu v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost) velmi přitažlivou aktivitu, na níž se samozřejmě podílejí akademičtí pracovníci VŠ A a účastníci tábora mají možnost se s nimi seznámit a pod jejich vedením získat nejen důležité poznatky z oboru chemie, ale i určitou představu o škole, na které by mohli studovat. Také oni budou mít nepochybně velkou přednost před těmi studenty prvních ročníků, kteří se podobných akcí nezúčastnili (neměli možnost). Opatření ke snížení neúspěšnosti studia V předcházejícím bodě, ale také ve všech již zpracovaných případových studiích o VŠ A v rámci projektu IBAR, byl uváděn zásadní problém této vysoké školy, kterým je vysoká neúspěšnost ve studiu v prvních ročnících (až 50% studentů v prvním ročníku studium opouští). Jedním z cílů strategických dokumentů je neúspěšnost snižovat, aniž by byla ohrožena náročnost studia a kvalita i kvantita znalostí absolventů (viz část 1). Jeden z významných nástrojů (VZ 2011), spočívající na znalosti rozdílů mezi absolventy středních odborných škol a absolventy gymnázií, je testování středoškolských znalostí z matematiky a chemie a na základě jejich hodnocení nabídka úpravy studijních plánů a podmínek pro absolvování 1. semestru a 1. ročníku. V rámci projektu „Zvýšení účinnosti studia v bakalářských a studijních programech na VŠ A“, který byl podpořen z Operačního programu Praha-Adaptabilita, bylo studium matematiky a chemie v prvním semestru rozšířeno o výuku v předmětech Základy chemie a Základy matematiky pro bakaláře, které měly za úkol umožnit doplnit si znalosti z matematiky a chemie na požadovanou úroveň všem studentům, kteří mají o studium na VŠ A skutečný zájem. O absolvovaní nabízených předmětů a změně studijního plánu studenti rozhodovali sami na základě hodnocení, kterého v testech dosáhli. Možnost doplnění studia zvolilo podle VZ 2011 celkem 263 studentů, ale jenom poměrně malé procento z nich nové předměty absolvovalo (získáním zápočtu). Podle akademických pracovníků mají největší pravděpodobnost ve studiu úspěšně pokračovat ti studenti, kteří zvládli „Základy chemie pro bakaláře“ a zkouškou z „Matematiky I“ (bez doučování). Šlo o studenty, kteří neměli podle vlastního posouzení dobré znalosti z chemie a ty si s využitím nabídnuté možnosti doplnili. V daném roce však šlo pouze o 3 studenty. Akademičtí pracovníci se domnívají, že limitovaný dopad této obecně velmi moudré nabídky je především v tom, že studenti středních škol nemají zažity potřebné studijní návyky a tudíž buď nabízenou možnost vhodně nezváží a nevyužijí ji, nebo nejsou schopni „opakovací kurzy“ zvládnout. Rozhovory s akademickými pracovníky potvrdily, že největší roli pro úspěch studentů hraje motivace ke studiu. Pokud se nepodaří ji podnítit, doučovaní kurzy mají jenom velmi malý význam. Podle akademických pracovníků ohrožuje především studenty prvních ročníků přílišná volnost v plnění povinností. Nakumulované studijní povinnosti (z různých příčin) často 5
důvodem k odchodu ze studia, protože povinnosti nesplní. Nejsou tedy připraveni vhodně (nikoliv maximálně) využít možností studia, které se jim nabízí. Dalším, a patrně proto úspěšnějším opatřením je kontrola, která dovoluje studentům pokračovat v dalším ročníku jenom za předpokladu, že získají předepsaný počet kreditů. Tato kontrola je velmi důležitá patrně právě v 1.ročníku, kdy jsou absolventi středoškolského studia ještě ovlivněni průběžnou kontrolou prováděnou při studiu na střední škole a s potenciální velkou volností a úspěchu založeném především na vlastním rozhodnutí neumějí dobře zacházet. Mechanismus podobný tomu, na jaký byli zvyklí, jim pomůže práci lépe naplánovat a předejít zbytečným studijním problémům. Opatření k podpoře nadaných studentů VŠ A věnuje pozornost také skupině nadaných studentů (studenti s nadprůměrnými studijními výsledky), pro které je způsob výuky orientovaný na slabší studenty příliš pomalý, nudný a v důsledku může být i demotivující. Na tyto studenty je podle ADZ 2012 zaměřený studijní program Chemie (s akreditací pro udělování titul EuroBachelor) (viz též část 1), který umožňuje motivovat k nadprůměrnému výkonu nadané studenty a dovoluje zavádění takových forem studia a organizace práce, které k takovým výkonům podněcují. V roce 2011 byla zahájena inovace tohoto studijního programu za podpory projektu CHEMnote (Inovace bakalářského studijního programu Chemie – moderní vzdělávání podpořené použitím notebooků), která spočívá v implementaci moderních forem vzdělávání (samostatný tvůrčí přístup, projektově vzdělávání) a tutorské vedení studentů. Někteří z tutorů jsou bývalí studenti bakalářského programu Chemie, takže jejich rady jsou skutečně kvalifikované a založené na osobních zkušenostech. Motivací pro nadané studenty jsou i speciální stipendia a různá mimořádná ocenění. S cílem zajistit nejlepší uchazeče o studium umožňuje VŠ A již výše zmíněná možnost práce středoškolských studentů na jejích pracovištích, kdy mají možnost vztah k chemii odhadnout a tyto studenty k dalšímu studiu motivovat. Významná je z tohoto pohledu středoškolská odborná činnost (SOČ), na které VŠ A se středními školami spolupracuje a může jejím prostřednictvím talentované studenty získat. Uvedenému cíli slouží zcela jistě i to, že se VŠ A tradičně významně angažuje v organizaci Chemické olympiády. Prostřednictvím přípravných soustředění, na nichž působí jako lektoři a přednášející akademičtí pracovníci VŠ A, je možné nacházet a motivovat nadané studenty k budoucímu studiu na VŠ A. Poradenství Poradenské centrum se začalo rozvíjet především v souladu se strategickým cílem DZ 20112015. Jak bylo již uvedeno výše, pro studenty prvního ročníku bude mít největší význam studijní poradenství, které by mělo obsahovat i doučovací kurzy, dále zřejmě i psychologické poradenství, některé přednášky apod. VZ 2011 k tomu zatím uvádí, že na všechny plánované aktivity zatím nebylo možné nalézt dostatečné finanční prostředky, takže standardně byly zatím poskytovány služby týkající se pracovních příležitostí. V dalších letech by měly pro Poradenské centrum sloužit finanční prostředky poskytnuté v rámci institucionálních rozvojových programů (nová část financování institucionálního rozvoje na základě projektu a kontrolovatelných indikátorů) a postupně umožnit zavést všechny jeho funkce do provozu. Ke zhodnocení reálné pomoci Poradenského centra pro studenty je potřeba nechat více času, protože zkušeností je zatím málo. Studenti velmi příznivě hodnotili možnost získat pomoc přímo od akademických pracovníků, a to ve všech případech, kdy ji potřebují. K této skutečnosti nepochybně přispívá to, že škola je malá a osobní kontakt mezi studenty a akademickými pracovníky je proto nejen možný, ale z pohledu studentů velmi dobrý. Toto hodnocení se ukázalo v průběhu řešení projektu IBAR 6
při práci na případových studiích k různým tématikám a je tudíž možné ho v této poslední studii velmi jasně potvrdit. Také akademičtí pracovníci se vyjadřovali v tom smyslu, že komunikace se studenty je snadná a že je možné jim poradit vždy, když o to požádají. Někteří akademičtí pracovníci byli dokonce ke zřízení a podpoře Poradenského centra mírně skeptičtí a vyjadřovali domněnku, že možností kontaktů a spolupráce se studenty je dostatek a že zejména v případě studijních záležitostí nedojde zřízením centra k výrazným pozitivním změnám. Administrativní opatření (webová stránka) Základní administrativní pomoc pro studenty spočívá v práci Centra informačních služeb, jehož posláním je vytvářet široké informační zázemí pro akademickou komunitu (akademičtí pracovníci a studenti i pro další zaměstnance), pedagogické oddělení (přijímací řízení), případně další celouniverzitní oddělení zaměřené na specifické aktivity (například zahraniční oddělení). Na jednotlivých fakultách zajišťují informace a pomoc pro studenty pracovníci děkanátů, odpovědní za jednotlivé agendy, ale otevření k diskusi a pomoci studentům jsou všichni vedoucí pracovníci na úrovni fakult i na úrovni jednotlivých ústavů. „Aktuální a přehledně strukturované webové stránky jsou klíčovým informačním zdrojem jak pro potenciální studenty, tak i partnery v oblasti vědecko -výzkumné činnosti i státní správu“ podle ADZ 2013. Generální rekonstrukce webových stránek, která by měla vyústit do testovacího provozu na konci roku 213, by měly podle ADZ 2013 vytvořit „moderní platformu s uživatelsky příjemným rozhraním, racionální strukturou a snadnou správou.“ Uchazečům o studium na VŠ A je věnována speciální část aktuální webové stránky školy na adrese http://www.vscht.cz/homepage/zajemci/vitejte. Rozhovory se studenty potvrdili jejich prakticky stoprocentní spokojenost s pomocí při studiu, ať již se týká vlastního studia či různých záležitostí se studiem a postavením studentů spojených nebo kvality a dostupnosti studijních materiálů. Respondenti se vyslovovali kladně i k webovým stránkám a potvrdili tak, že je užívají a že jim připravovaná rekonstrukce přinese užitek. 2) Do jaké míry jsou středoškolští studenti připraveni maximálně využít možnosti studia na VŠ, jež se jim nabízí? (zde asi reference k výzkumům o přístupu uchazečů ze znevýhodněných skupin plus data ze zkoumaných středních škol) Studenti ucházející se o studium na VŠ A musí splnit požadavky vyplývající ze zákona, tj. prokázat ukončené středoškolské vzdělání. Je to ve skutečnosti jediná podmínka přístupu ke studiu, protože tato vysoká škola „ … jako jedna z prvních veřejných vysokých škol upustila od přijímacích zkoušek a zavedla systém přijímání ke studiu založený na hodnocení středoškolského prospěchu uchazečů“. Záměr dále konstatuje, že VŠ A „koncipuje a bude dále rozvíjet studijní programy tak, aby nevytvářela žádné bariéry v dostupnosti poskytovaného vysokoškolského vzdělání, pro žádnou sociální, národnostní či etnickou skupinu. Podmínky pro přijetí ke studiu jsou stejné pro všechny uchazeče.“ (DZ 2011-2015). Z pohledu VŠ A mají tedy všichni uchazeči o studium teoreticky stejné šance k přijetí a ke studiu. 2.1 Připravenost středoškolských absolventů ve smyslu znalostí základních předmětů pro studium na technické vysoké škole. Neexistence státních (srovnatelných) maturit na českých středních školách a možnost do jisté míry upravovat celostátně platný obsah vzdělávacích programů vyústila po více než 10 letech této praxe do velké nesrovnalosti výsledných znalostí absolventů různých středních škol. 7
Obecně se těchto výrazných rozdílech podílí také několik typů střední školy, která může být zaměřena všeobecně (gymnázia), odborně (střední odborné školy), případně výrazně odborně s důrazem na určitou profesi (učňovské školy s maturitou). Vysoké školy považují za nesrovnatelné i znalosti maturantů ze stejných typů různých středních škol v různých lokalitách (velká města, venkov, kraje s vysokou podvzdělaností a nezaměstnaností), což je možné racionálně odvodit od skladby učitelského sboru, kdy mnohdy chybí odborníci s předepsanou odbornou i pedagogickou kvalifikací. Zavedení státní maturity ve školním roce 2010/2011 by mělo situaci postupně zlepšit (viz též citace z ADZ 2011 VŠ A uvedená v části 1), i když k maturitám je stále mnoho výhrad a především je na hodnocení jejich dopadu, případně přínosu příliš brzy. Vysoké školy technického zaměření dlouhodobě a výrazně kritizují nepovinnou maturitu z matematiky, která oproti minulým letům ještě zhoršila znalosti maturantů z tohoto pro studium na technické vysoké škole základního předmětu. Z rozhovoru s respondenty – akademickými pracovníky VŠ A vyplývalo, že velká část absolventů středních škol má nedostatečné znalosti z matematiky a chemie, což vede i přes všechna opatření, které VŠ A v tomto ohledu pro studenty připravuje (viz část 1a)) k velmi vysoké neúspěšnosti studia v první ročnících. Diskuse respondenty – učiteli a vedoucími pracovníky středních škol ukázala, že jejich nespokojenost se znalostí žáků základních škol je podobná a argumentují tím, že bez opakování látky základních škol se neobejdou a vyplývá z toho, že se tím ubírá čas k prostudování látky střední školy. Problémy z rozhovoru na odborné střední škole úzce spolupracující s VŠ A vyplynulo, že problémem je: • Odchod talentovaných žáků ze základních škol na víceletá gymnázia. Talentovaní studenti ve třídách ostatní žáky motivují, bez nich se motivace navodí velmi špatně, výuka je obtížná a nevede k dobrým výsledkům. • Duch naší současné společnosti, který je především konzumní. Cílem je získat peníze a (následně) majetek, mít se dobře a vynakládat k tomu minimum práce. Děti to všechno vidí a velmi negativně je to ovlivňuje. • Neschopnost dětí pracovat s informacemi. Mnoho času, které stráví u počítače, nemá na ně pozitivní vliv, protože nejsou schopny si vybrat to, co by přispělo k jejich vědomostnímu rozvoji. Navíc dávají jednoznačně přednost facebooku a sociálním sítím, kde je strávený čas nijak neobohacuje ani nemotivuje. Ředitel školy vyjádřil též myšlenku, že „Máme přebujelou síť středních škol, prakticky všichni žáci ze základní školy pokračují ve studiu na střední škole. Patrně totéž platí o vysokých školách a vede to k neuspokojivým výsledkům.“ Myšlenky vyjadřované v rozhovorech s akademickými pracovníky nebyly takto tvrdé v pohledu na studium na středních školách. Charakteristické může být následující vyjádření: „Úroveň středních škol je různá, někdy problematická a je potřeba vzít na vědomí, že průměrné či špatné známky z jedné střední školy mohou být srovnatelné s velmi dobrým vysvědčením z jiné střední školy. Řešením by byla větší profilace středních škol, možnost výběrových seminářů, využívání talentů v celém spektru možností, tj. s ochotou vnímat šíři lidských zájmů, oceněním jejich různých směrů, motivovat i ty, kteří jsou od dětského věku úzce zaměřeni a nejsou ale schopní prospívat obecně. Neměl by být problém převzít z některých zemí to, co dobře funguje.“ Naopak poměrně velká skupina akademických pracovníků se velmi negativně vyjadřuje o kvantitativní expanzi ve vysokém školství, a přestože zavedení třístupňového studia by mělo umožnit tuto expanzi zvládnout bez výrazného snížení kvality studia, většina akademických pracovníků není se zavedením strukturovaného studia spokojena. O vhodném rozložení studijní náplně mezi prvním a druhým stupněm, která by měla vysokou neúspěšnost studia 8
limitovat, většinou nemají chuť přemýšlet a věnovat těmto problémům při svém velkém zatížení dodatečnou práci a energii. 2.2 Využití možností studia různými skupinami studentů Zdravotně hendikepovaní studenti Existují závažné vlivy, které určitým skupinám studentů možnosti studia výrazně komplikují. V případě VŠ A jsou to studenti se zdravotními hendikepy. DZ 2011-2015 k této skupině studentů uvádí: „Problém však pro vysokou školu A představuje studium hendikepovaných studentů, protož charakter studijních programů, ve kterých je zahrnut vysoký počet laboratorních a dalších prakticky zaměřených kurzů, výrazně ztěžuje možnost studia osob s tělesným nebo zrakovým postižením, především z bezpečnostních a hygienických důvodů. Vysoká škola A proto bude věnovat pozornost těm hendikepovaným uchazečům, resp. studentům, jejichž postižení nebude při jejich případném studiu znamenat ohrožení jejich bezpečnosti a zdraví (DZ VŠ A 2011-15). Výroční zpráva z roku 2009 problémy této skupiny studentů potvrzuje a dodává, že „Přesto vysoká škola A každoročně přijímá uchazeče zdravotně postižené a se sníženou pracovní schopností.“(VZ 2009). Tito studenti mohou přicházet z různých středních škol, z nichž zejména ti, kteří byli schopní studovat střední školu zaměřenou na chemické obory, jsou již do velké míry s problémy a limitovanou možností studia seznámeni. S uvedenými partiemi dokumentů, které se týkají zdravotně hendikepovaných studentů, se ztotožnili všichni respondenti, kteří sami též zdůraznili různá možná nebezpečí studia chemie pro studenty se zdravotním postižením. Uváděli však i některé hendikepy, které studiu chemie nebrání - například problém se slovním vyjadřováním, protože lze mluvenou řeč nahradit psanou. Ve všech takových případech se studentům vychází maximálně vstříc, což se pak objevuje ve výše uvedené citaci z výroční zprávy. Studenti ze sociálně slabých skupin obyvatelstva Další znevýhodněnou skupinou mohou být uchazeči ze sociálně/ekonomicky problémového prostředí, kteří již nejsou specifickou skupinou pro VŠ A, mohou přicházet z různých středních škol, včetně těch, které se nacházejí v nejchudších krajích ČR, a týkají se jich obecně celostátní pravidla o poskytování sociálního stipendia. DZ VŠ A 2011-2015 informuje o tom že „K odstraňování sociálních bariér přispívá rozsáhlý systém stipendií udělovaných studentům…..“ Student VŠ A může případně žádat o mimořádné jednorázové stipendium jako pomoc při řešení tíživé sociální situace. Podle studentů je potřeba dodat, že mnoho z nich, kteří by finanční pomoc potřebovali, na sociální stipendium nedosáhnou. Někdy je překážkou náročná administrativa a patrně může být i řada takových studentů, kteří sociální stipendium nepobírají nebo nemají přiznanou takovou výši stipendia, která by jim mohla náležet, protože administrativním proces je příliš složitý a nejsou schopní se v něm dostatečně orientovat (dostatečně rychle orientovat). Respondenti (studenti) k této tématice dodávali, že uchazeče ze sociálně slabé skupiny obyvatelstva nelze systematicky sledovat, protože tato data se nesbírají. Lze je sledovat jenom na základě jejich vlastní žádosti o sociální stipendium, které VŠ A poskytuje. Hodně mimopražských studentů přichází do Prahy s představou, že si mohou v průběhu studia přivydělat. Někteří jsou schopni si sehnat lukrativní brigády, případně až poloviční úvazky a vydělávat 8-10 tis Kč měsíčně. Závažná otázka, kterou si vzájemně kladli v rozhovorech sami studenti, spočívá v tom, zda a jak se dá pracovní poměr sladit s velmi náročným studiem. Většina z nich se shodla se na tom, že je možnost vydělávat si na svoje životní potřeby při současném studiu je velmi problematický předpoklad. Studium je samo o sobě velmi náročné a navíc vyžaduje přítomnost studenta v laboratořích, takže současná výdělečná činnost je i pro velmi nadané studenty problematická.
9
Studium při zaměstnání bylo poměrně podrobně rozebíráno i akademickými pracovníky. Jsou toho názoru, že v současné době je běžné, že velké procento studentů pracuje, často na plný úvazek a často mimo studovaný obor, pouze s cílem vydělat si peníze. Přes krizi i značné problémy s nezaměstnaností si lze vydělat (v Praze) při studiu poměrně slušně vydělávat. Na vysoké škole A však vznikají velmi konfliktní situace vzhledem k velkému obsahu praktické/laboratorní práce, kde je potřeba přítomnost studentů ve škole. Dlouhodobě je tak podle akademických pracovníků prakticky vyloučené pracovat na dva plné úvazky – něco se musí šidit. Studium současným zaměstnáním studenta trpí, protože škola je v takovém případě až na druhém místě; povinnosti v zaměstnání se musí plnit, protože jinak lze o zaměstnání přijít. Podle některých akademických pracovníků je liberalizace v plnění studijních povinností stále příliš velká (přesun termínů zkoušek i dalších povinností s tím, že když se něco nesplní nebo nepodaří, v podstatě se nic nestane) a není vhodnou motivací do života, kde to tak běžně nefunguje. Na často kladené dotazy potenciálních studentů jsou k dispozici odpovědi na specifické části webových stránek – viz 1a, mezi nimi i možnost zaměstnání při studiu. Z těchto odpovědí vyplývá, že možnost pracovat při studiu existuje a VŠ A ji dokonce podporuje. Jedná se však buď o obvyklé studentské brigády, které zprostředkují například i agentury působící v areálu kolejí, podporovány jsou však pomocné vědecké síly případně studenti-laboranti, protože tyto pracovní možnosti prohlubují zkušenosti doplňující vlastní studium. Ve vyšších ročnících mají studenti možnost zapojit se do výzkumných úkolů. 2.3 Aktivity pro středoškolské studenty směřující k podpoře studia na vysoké škole Aktivity, které VŠ A pořádá pro nebo ve spolupráci se středními školami, mají významný vliv na to, zda budou středoškolští studenti dostatečně připraveni na to, aby v maximální míře využili možnosti studovat na VŠ A. Těchto aktivit je velké množství, některé jsou pořádány již tradičně, typově jsou velmi různorodé a pro jejich členění by bylo možné použít různé charakteristiky. Pro hledání míry, zda jsou středoškolští studenti připraveni využít nabídky VŠ A je vhodné příslušné aktivity stručně popsat. Většinu z nich lze nalézt na webové stránce VŠ A pod názvem Servis středním školám. Název je možná mírně zavádějící, protože kromě „servisu“ středním školám jde o propagaci studia chemie, implicitně tedy i o nábor uchazečů o studium na VŠ A a řada z těchto aktivit umožňuje již od střední školy vytipovat a podporovat nadané studenty a pro studium na této škole je získat. Aktivity jsou tedy mnohoúčelové, všechny však alespoň do jisté míry připravují budoucí adepty studia chemie k tomu, aby nabídky vysoké školy co nejvíce využili. Webová stránka nabízí: Národní soutěžní přehlídku Science on Stage (určena učitelům přírodních věd na všech typech základních a středních škol a doktorandům s tématy disertačních prací v těchto oblastech), Hodina Moderní Chemie (projekt popularizující chemii a moderní chemické obory pro studenty středních škol prostřednictvím interaktivní diskuse a množstvím pokusů), Letní škola pro středoškolské učitele (vzájemně inspirativní setkávání akademických pracovníků a středoškolských učitelů v prostorech VŠ A, přednášky odborníků o nových trendech v chemických oborech, náměty středoškolských pedagogů k inovacím nabízených studijních programů), Akademie mládeže (populárně vědecké přednášky pořádané společně se Stanicí přírodovědců Domu dětí a mládeže hl. m. Prahy pořádají každoročně pro studenty gymnázií, odborných škol a pro ostatní zájemce), Chemie všude kolem nás – síť (podpora zájmu o studium chemických oborů prostřednictvím evropského projektu včetně zveřejnění netradičních výukových materiálů na webovém portálu projektu). Jiné členění aktivit poskytuje projekt „Komplexní program VŠ A pro studenty a učitele středních škol“, který vysoká škola systematicky řeší od roku 2006 a jehož aktivity se 10
v posledních letech přesunuly do Institucionálního rozvojového programu (což nastalo respektováním změny způsobu rozvojových aktivit vysokých škol ze strany státu). Kromě letní školy pro středoškolské učitele a hodiny moderní chemie, které jsou uvedeny výše a z tohoto projektu podporovány, poskytuje dále projekt podporu pro Základní laboratoře a praxe pro studenty středních škol, Repetitorium středoškolské chemie (realizace kurzu opakující náplň středoškolské výuky chemie s cílem odstranit nedostatky ve znalostech ze střední školy), Letní odborné soustředění (táborové soustředění mladých chemiků a biologů – nejlepších účastníků olympiády v těchto oborech, doplněné společenským a sportovním programem), Podporu experimentální výuky chemie na středních školách (příprava vhodné prezentace experimentů včetně nákupu potřebného materiálu a chemikálií k jejich realizaci), Registrační databázi pro účastníky chemické olympiády (pilotně otestovaná při výběru účastníků krajských kol 48. ročníku olympiády), Funkční webovou aplikaci SOČ na VŠ A. V této souvislosti je potřeba zmínit i spolupráci s Přírodovědeckou fakultou UK v rámci dalšího rozvojového projektu, například projekt Rok chemie- chemie všem, zaměřený na popularizaci chemie a motivaci k jejímu studiu pro žáky a učitele středních škol. Webová stránka dále nabízí informaci o již zmíněném projektu STEP- „Krok k popularizaci vědy a výzkumu“, opět s cílem popularizovat vědu, výzkum a jeho výsledky a motivovat žáky ZŠ a SŠ studovat technické či přírodovědné obory. V tomto případě jde o projekt podporovaný z Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost, tudíž zaměřený na cílové skupiny žáků a učitelů středních a odborných škol mimo Prahu. Zajímavá a pro žáky a studenty jistě velmi přitažlivá je fotosoutěž Chemie je cool!, jejíž 4. ročník je zaměřen na chemii, která nás v životě obklopuje. Podobně zajímavý a přitažlivý může být i 1. ročník soutěže ChemQuest, kde je úkolem žáků je ve dvou- až tříčlenných týmech navrhnout a zrealizovat atraktivní experiment na téma:„Potraviny“ (základní školy) a „Přeměny energií“ (střední školy). VŠ A se účastní (mezinárodní veletrh pomaturitního vzdělávání Gaudeamus) a/nebo je pořadatelem (Den otevřených dveří) či spolupořadatelem různých veletrhů, trhů, jarmarků apod. (součást projektu STEP, ale i jiných) a stará se o svoji prezentaci v médiích. Z velmi strohého a ve smyslu detailů neúplného popisu aktivit VŠ A a jejich partnerů na středních školách, případně dalších partnerů, je vidět, že vysoká škola se propagaci svého oboru v nejširším slova smyslu věnuje a snaží se limitovat nechuť a nezájem o technické a přírodovědné obory mezi žáky a studenty nižších stupňů vzdělávací soustavy. Tyto aktivity, jak už bylo zmíněno, jsou víceúčelové, ale v každém případě podporují budoucí studenty v tom, aby vhodně využili nabídky studia, kterou jim tato škola poskytuje. Problémem je, že aktivity nemohou být plošné a ani zdaleka nedosáhnou ke všem potenciálním studentům zmíněných oborů, takže situace se mění, pokud vůbec, velmi zvolna. Názory respondentů Zajímavá zjištění týkající se získávání informací o nabídce studia a tudíž o podpoře svých potenciálních rozhodnutí o možnosti vysokoškolského studia byly dlouhodobě získávány od studentů středních škol na veletrhu Gaudeamus. Tyto názory je možné považovat pouze za určitou kvalitativní sondu, protože výběr respondentů (i když v některých letech obsahovat poměrně rozsáhlou skupinu středoškolských studentů) byl zcela nahodilý a byl ovlivněn i vlastní organizací návštěv středoškolských studentů na tomto veletrhu, kterou v převážné většině případů (patrně s výjimkou středoškolských studentů z Brna) iniciovaly různé střední školy (nikoliv tedy studenti sami). Navíc šlo především o střední školy z Moravy a z toho především z Jihomoravského kraje. Přesto bylo zajímavé zjištění, že dlouhodobě studenti uvádějí jako hlavní zdroj informací o potenciálním budoucím studiu internet a na druhém místě dny otevřených dveří na jednotlivých vysokých školách. Na dalším místě byly uváděny informace od kamarádů, další zdroje pak byly uváděny s velmi různou četností a v různých 11
letech různě. Jenom zanedbatelné procento studentů uvedlo jako zdroj informací poradenské centrum vysoké školy, často patrně z toho důvodu, že o existenci těchto center nejsou dostatečné údaje a studenti o nich nevědí. Studenti, kteří si vybrali ke studiu VŠ A se jednoznačně připojili k tomu, že nejčastěji hledali na internetu a našli zde nejvíce informací. Webové stránky VŠ A považovali za velmi dobré, i když by uvítali v některých částech jejich zjednodušení a zpřehlednění. Pro diskusi mezi sebou a se staršími kamarády je vítaná rekonstrukce webových stránek ve smyslu propojení se sociálními sítěmi, které současní studenti využívají daleko více, než webové stránky. Za velmi důležitý informační zdroj považují studenti VŠ A nepovinný předmět Úvod do studia, který je nabízen studentům prvního ročníku. Obsahem 5-6 přednášek z tohoto předmětu je souhrn všeho, co by měl student vědět – výklad konceptu strukturovaného studia, shrnutí povinností, které je nutno splnit během studia, rozbor požadavků na studenty, prezentace jednotlivých kateder apod. Z hlediska absolvování předmětu jde o formální záležitost, každý student dostává 1 kredit bez ohledu na to, zda a kolika přednášek se zúčastnil. Studenti také kladně zhodnotili informaci o jednotlivých předmětech, kterou jim příslušný akademický pracovník podá na první přednášce. Shrne všechny povinnosti, které se v daném předmětu od studentů vyžadují, uvede požadavky ke zkoušce a termíny, které je nutné dodržet. V této souvislosti opět připomněli možnost využívat webovou stránku, kde lze najít velmi užitečné informace o každém předmětu. Především v této souvislosti ale zmiňovali poněkud nepřehledné současné uspořádání a doporučovali tyto části webové stránky upravit. Obecně se studenti VŠ A shodují na tom, že se škola stará, aby se k nim dostaly všechny potřebné informace, a jsou se současným stavem spokojeni. V naprostém souladu se studenty se také akademičtí pracovníci domnívají, že komunikace se studenty je dostatečná, především prostřednictvím úvodních hodin v jednotlivých předmětech, ale též konzultací a dalších formálních i neformálních kontaktů učitelů se studenty. Shoda panuje také v tom, že prostředí malé školy jako je VŠ A komunikaci prospívá a vyhovuje jak studentům, tak akademickým pracovníkům. 3) V čem jsou požadavky na zajišťování kvality pro střední školy odlišné od těch kladených na vysoké školy? (asi též vhodné dotázat ČŠI) Zajišťování kvality je dáno především způsobem řízení vysokých škol a škol základních a středních. Vysoké školy jsou výrazně autonomní instituce, pro jejichž řízení uplatňuje stát především dva nepřímé nástroje – rozdělování veřejných finančních prostředků (týká se veřejných vysokých škol) a akreditace studijních programů. Akreditace studijních programů je systém zajištění minimálních standardů vysokoškolského studia založený na vnějším hodnocení kvality (v současné době s vysokým podílem hodnocení výkonu školy a nepřímých ukazatelů kvality), který vyžaduje od vysoké školy i vlastní hodnotící zprávu a samozřejmě tak významně ovlivňuje vnitřní systémy hodnocení vysokých škol. Zákon o vysokých školách dává jednotlivým vysokým školám velké pravomoci v oblasti vnitřního hodnocení kvality a pouze ukládá, že vysoká škola musí pravidelně hodnotit kvalitu svých činností a výsledky tohoto hodnocení zveřejňovat prostřednictvím povinně zpracovávané výroční zprávy o činnosti. Způsob (systém) vnitřního hodnocení, jeho četnost a další podrobnosti přenechává v působnosti vnitřních předpisů vysoké školy. Vysoká škola je tedy vázána ve vnitřním systému hodnocení kvality požadavky pro akreditaci, další rozvoj tohoto systému, který by teoreticky měl sloužit zejména pro zdokonalování činností dané školy, je už plně v její kompetenci, včetně možnosti využití ESG, Část 1. 12
Zajišťování kvality na úrovni středních škol významně ovlivňuje strategický dokument Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ČR (DZ ČR 2011-2015), který se týká sektoru základního, středního a vyššího odborného vzdělávání. Jedním ze základních principů tohoto dokumentu je zvýšit kvalitu vzdělávání v tomto sektoru a zavést nové metody hodnocení škol (DZ ČR 2011-2015:2). Základem pro zlepšení kvality vzdělávání by mělo být zavedení hodnocení žáků a škol na úrovni 5. a 9. ročníku od školního roku 2012/2013. Hodnocení kvality je implementováno postupně od pilotního ověřování v roce 2011 s cílem poskytovat výsledky hodnocení nejprve pouze příslušným žákům a školám. Po zavedení celého systému do provozu se počítá analýzou problémových výsledků, s diskusí s partnery (Česká školní inspekce, zřizovatelé, další), vytvořením konsenzuálního návrhu vlastního hodnocení škol a následným propojením vlastního (vzdělávací instituce) a externího (ČŠI) hodnocení kvality. Cílem DZ ČR 2011-2015 je také „Provést podrobný rozbor příčin zhoršujících se výsledků českých žáků v mezinárodních šetřeních a navrhnout opatření ke zlepšení tohoto stavu.“ Souvisejícím cílem je podpora zapojení do mezinárodních výzkumů (INES, TIMSS, PIRLS, PIAAC, PISA, ICILS) a konfrontovat jejich výsledky s výsledky zjištěnými ČŠI. Velmi důležitým navazujícím cílem je podpora dalšího vzdělávání pracovníků ČŠI a rozvíjení jejich profesních zkušeností. Je zřejmé, že vzdělávací instituce základního a středního vzdělávání jsou oblasti hodnocení kvality daleko více ovlivněny státem, resp. ČŠI, ale kvalita a její rozvoj je bezesporu zásadní prioritou současného období. Citovaný strategický dokument však nijak nezohledňuje možnou spolupráci s vysokými školami v této oblasti.
Vlastní hodnotící zprávy středních škol ? dotázat se Krejčího V DZ se mluví o výstupech z učení, ale nikde se neobjevuje zmínka o Národní kvalifikační soustavě 4) Existují pro komunikaci mezi sektorem středního a vysokého školství formální procesy (kanály), ať už se jedná o komunikaci mezi institucemi či na národní úrovni? Národní (krajská) úroveň Sektor základního a středního školství je na úrovni státu řízen náměstkem ministra pro tento sektor, který má k dispozici několik věcně zaměřený odborů a odpovídá za práci celé skupiny ministrovi školství. Řízení institucí (základních a středních škol) je do velké míry decentralizované na kraje, které rozhodují o doplnit, v rukou ministerstva jsou základní rozhodovací pravomoci v oblastech doplnit …. Pro základní, střední a vyšší odborné školství je základní legislativní normou zákon o institucích tohoto vzdělávacího sektoru a dále řada vyhlášek, k jejichž vydávání je kompetentní ministerstvo. Podobně náměstek ministra pro vědu a vysoké školství je odpovědný za koordinaci aktivit a nepřímé řízení vysokého školství, pro které využívá dva nástroje: rozdělování veřejných finančních prostředků pro jednotlivé instituce (týká se veřejných vysokých škol) a rozhodnutí o akreditaci. Základní legislativní normou pro vysoké školy je zákon o vysokých školách, který přiznává vysokých školám vysokou autonomii a o jejich spolupráci s partnery se zmiňuje pouze velmi obecně v jednom z úvodních deklaratorních ustanovení. Práce skupin ministerstva odpovědných za jednotlivé části vzdělávací soustavy je do velké míry na sobě nezávislá, každá skupina produkuje koncepční a strategické dokumenty týkající se příslušného sektoru, ke kterým je možné vznášet připomínky a náměty ze strany druhé skupiny, avšak většinou jde velmi formální proces. Strategické dokumenty neobsahují žádnou explicitní vazbu ani vzájemné odkazy (viz níže) a komunikace mezi sektory vysokého a tzv. regionálního školství“ je považována za jednu ze základních slabých stránek řídící práce ministerstva. Samozřejmě existují neformální vztahy 13
mezi pracovníky, které přispívají ke vzájemné informovanosti a na jejich základě je možné často překlenout různé problémy a řešit naléhavé situace. Spolupráce vysokých škol a středních, případně i základních škol je jedním z cílů DZ MŠMT 2011-2015. Doporučením pro vysoké školy je „spolupracovat se základními a středními školami při rozvoji motivace žáků a jejich přípravě pro studium na vysoké škole a vytvářet přípravné kurzy pro zájemce o studium“. Konkrétnější doporučení z ADZ 2011 se týká podpory zájmu o studium přírodovědných a technických oborů na vysokých školách ze strany státu, který se bude kromě jiného realizovat prostřednictvím sítě regionálních koordinátorů, jejichž úloha a organizace aktivit na podporu studia v těchto oborech byla podpořena z Individuálního projektu národního, financovaného z Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Cílem DZ MŠMT 2011-15 je také zavádět na vysokých školách motivační finanční mechanismy k získávání nejlepších absolventů středních škol a tím i ke zvyšování jejich kvality: „Postupně bude zaváděn mechanismus, který bude vysoké školy motivovat, aby pro studium získaly nejlepší absolventy středních škol, což přispěje ke zvyšování úrovně jejich kvality.“(DZ MŠMT 2011-15: 25). Z textu předcházejících odstavců je na příkladu VŠ A zřejmé, že institucionální strategické dokumenty národní strategii respektují a jejich cíle na ni navazují. Strategické cíle na národní i institucionální úrovni tedy potvrzují, že spolupráce vysokých a středních škol je velmi důležitá a velmi úzce souvisí s kvalitou studia i s vytvářením kultury kvality na vysokých školách. Finanční motivaci mohou vysoké školy využívat prostřednictvím rozvojových projektů, v posledních dvou letech prostřednictvím institucionálních rozvojových plánů: DZ ČR 2011-2015, který se týká základního, středního a vyššího odborného vzdělávání, je s vysokým školstvím sjednocen časově, obsahově však navazuje jen málo. DZ ČR 2011-2015 explicitně spolupráci středních, resp. základních škol s vysokými školami jako takovou mezi cíle neřadí ani nezmiňuje. Spolupráce je v tomto dokumentu obsažena v cíli dokončit reformu maturitní zkoušky a důrazem na její propojení s přijímacím řízením na vysoké školy a využití jejích výsledků po dohodě s představiteli vysokých škol jako kritéria pro výběr uchazečů o vysokoškolské studium. DZ ČR 2011-2015 počítá i s tím, že „ve vybraných oborech vzdělání (např. technické a přírodovědné obory středních odborných škol, technická a přírodovědná lycea, gymnázia) bude zavedena povinná maturitní zkouška z matematiky“ (v horizontu do roku 2014)“ (DZ ČR 2011-2015: 7). Dalším významným cílem je podporovat technické a přírodovědné obory, avšak především s ohledem na zaměstnavatele absolventů střeních škol, nikoliv v návaznosti na potřeby vysokého školství. Na rozdíl od vysokých škol hrají v regionálním školství velmi důležitou úlohu kraje a jejich záměry rozvoje, které se týkají též vzdělávání. (doplnit podle Drahušky) Institucionální úroveň Komunikace na institucionální úrovni mezi vysokými školami a středními školami existuje a může být formální i neformální. VŠ A (podobně jako řada ostatních vysokých škol) má různé typy smluv s jednou/více středními školami, se kterými hodně úzce spolupracuje, které se týkají různých důležitých společných aktivit, kde jsou formální vztahy vzájemných kontaktů na místě a předcházejí různým možným nedorozuměním. Mnoho společných aktivit se však řeší na základě neformální spolupráce, kterou významně podporují reálnou činností i studenti VŠ A. S ostatními vysokými školami spolupracuje VŠ A spíše příležitostně, ale řada výše uvedených aktivit, které oslovují žáky základní a středních škol obecně a směřují i mimo Prahu (sídlo VŠ A) potvrzují, že ze strany technicky zaměřených vysokých škol je o spolupráci se středními školami velký zájem. Střední školy nezpracovávají svoje vlastní rozvojové dokumenty, ale z jejich výročních zpráv je možno zjistit, že spolupráci s vysokými školami podporují a ve zprávách o ní informují. Jedna ze středních škol spolupracující s VŠ ve své výroční zprávě uvádí, že „spolupracuje s 14
celou řadou vysokých škol a ústavů AVČR a získala státu fakultní školy VŠ A“ a další prestižní pražské vysoké školy. Informuje také o kariérním poradenství, které obsahuje testy volbě povolání a možnost konzultace s psychologem. Doplnit podle textu Drahušky. 5) Jakým způsobem může být dosaženo efektivnější spolupráce mezi sektorem středního a vysokého školství? Tady potřebujeme doplnit podle rozhovoru J. Krejčím. Efektivní spolupráci nepochybně podporují dostupné a věrohodné informace. Na národní úrovni vyjadřují záměry v oblasti budování informačních systémů v obou vzdělávacích sektorech příslušné dlouhodobé záměry. Podle DZV ČR 2011-2015 má být vybudován centrální školský informační systém a podle ADZ MŠMT 2013 bude připravena koncepce informačního portálu o vysokém školství. Vybudování obou systémů nepochybně přispěje k efektivnější spolupráci mezi oběma sektory. Autonomní vysoké školy jsou ovlivňovány z národní úrovně cíli formulovanými v jednotlivých DZ MŠMT, v současné době DZ 2011-2015 a jeho aktualizacemi, které sice ve velmi obecné rovině, avšak jednoznačně spolupráci podporují, a využívají k tomu již několikrát zmíněný významný nástroj, kterým jsou rozvojovými programy.V současné době o nástroj finanční podpory institucionálních rozvojových plánů. Z předcházejícího textu vyplývá, že v případě VŠ A je spolupráce mezi se středními školami velmi rozvinutá a nabízených nástrojů ze strany státu využívá. K určitým zlepšením, případě zefektivnění studia (například snížení neúspěšnosti) vede, ale většina opatření vyžaduje dlouhodobější možnost svých působení. Pouze poté bude možné hodnotit trendy a případně konkrétní a trvalá zlepšení. 6. Závěr Spolupráce vysokých škol se středními (základními) školami, resp. spolupráce na úrovni těchto sektorů vzdělávací soustavy, není součástí ESG a proto není v této oblasti relevantní sledovat bariéry v jejich implementaci. Bariéry Formální bariéry spolupráce na národní ani institucionální úrovni neexistují. Naopak, jak národní tak institucionální dokumenty spolupráci podporují. Na národní úrovni je to v oblasti vysokých škol zákon, který velmi obecně podporuje širokou spolupráci vysokých škol s různými partnery, ale do konkrétních aktivit vysokých škol nijak nezasahuje, a to ani v rámci požadavků týkajících se vnitřního hodnocení kvality a potvrzuje tak vysokou autonomii v jejich činnostech. Strategické dokumenty na úrovni státu (DZ a každoroční ADZ) výrazně podporují otevřenost vysokých škol, kterou je samozřejmě možné vykládat též jako otevřenost ke spolupráci s ostatními součástmi vzdělávací soustavy. Spolupráce se středními školami je však v některých souvislostech zmíněna i explicitně a v oblasti podpory talentů je zmíněno i zavedení finančního nástroje, který bude vysoké školy k tomu podporovat. Ani na institucionální úrovni nelze v případě VŠ A nalézt formální bariéru spolupráce se středními školami. Všechny strategické dokumenty tuto spolupráci podporují a jsou ve smyslu její realizace i dostatečně konkrétní. Především však není formální naplňování strategických cílů těchto dokumentů, o čemž svědčí velmi široké spektrum aktivit zaměřených od marketingu a zvyšování atraktivity studia chemie až po vzdělávací činnost středoškolských učitelů i studentů. Bariérou je paradoxně výsledek středoškolského vzdělávání, tj. znalosti jeho absolventů. VŠ A je považuje ve velké míře (u absolventů většiny středních škol, jejichž absolventi na školu vstupují) nedostatečné, a to zejména v předmětech pro studium na VŠ A zásadních, kterými je 15
chemie a matematika. Nutnost doplnit požadované znalosti z těchto předmětů až v průběhu výuky na vysoké škole přináší velké dodatečné zatížení pro akademické pracovníky a ubírá tak prostor pro jejich činnosti, které jsou od nich jako od vysokoškolských učitelů očekávány a vyžadovány. Reflexe připravenosti středoškolských absolventů ke studiu je u akademických pracovníků velmi rozdílná, od velmi negativní, bez motivace něco zlepšovat, až po výrazně „tvůrčí“, směřující především k aktivitám pro zlepšení místo kritiky současného stavu. Bariérou může pak být i to, že prvně zmíněný náhled převáží a že motivace ke zlepšení zcela chybí. Bariérou může být i nedostatek motivace středoškolských učitelů k tomu, aby jejich studenti byli na technická a přírodovědná studia dostatečně připraveni. Tato hypotéza vyplývá z obecně známé skutečnosti, že kvalita absolventů středních škol je v tomto smyslu velmi diversifikovaná a potvrdit to mohou například výsledky rozvojového projektu VŠ A, který velmi podrobně připravenost absolventů středních škol monitoroval. Tuto bariéru mohou vysoké školy do jisté míry svými aktivitami ovlivnit, ale není to jejich odpovědnost. Podobně se může bariérou stát státní maturita bez povinnosti skládat maturitní zkoušku z matematiky. O této záležitosti se vedou dlouhé diskuse a spory jak na národní, tak na institucionální úrovni již řadu let. Problém nemusí být jen vlastní povinnost tuto zkoušku v rámci maturity složit, ale především povědomí studentů, že matematika není důležitá, že není potřeba se jí příliš věnovat, protože je u maturity nemůže ohrozit. Nástroje Mechanismus financování vysokých škol nabízel prostřednictvím rozvojových programů a v posledních dvou letech prostřednictvím institucionálních rozvojových projektů odstraňovat slabé stránky a rozvíjet silné stránky jednotlivých vysokých škol na základě jejich vlastní analýzy a rozhodnutí. Jde o významný nástroj, který VŠ A využívá a do využití zahrnuje i různé aspekty spolupráce se středními školami. „Nástrojem“ ve velmi obecném pojetí je i velká autonomie vysokých škol zaručená zákonem. Autonomie umožňuje uvažovat a rozhodovat v souladu se zaměřením a misí vysoké školy, kterou si sama pro svůj rozvoj určí (DZ a jeho aktualizace). Je-li spolupráce se středními školami pro vysokou školu účelná a prospěšná (jako v případě VŠ A), je možné ji zahrnout mezi základní priority.
Příklady dobré praxe Příkladem dobré praxe na VŠ A je schopnost diversifikovaného přístupu k absolventům různých typů středních škol a nabídka možnosti doplnit si znalosti ze základních předmětů (matematika, chemie) na požadovanou úroveň. I když se ukázalo, že nabídka doplňujících předmětů pro první ročník, které mohou na základě vlastního uvážení studenti absolvovat, zatím zásadní změnu nepřinesla, diskuse o možném zlepšení výrazně nevyrovnaných znalostí absolventů středních škol pokračuje s cílem situaci zlepšit. Dalším příkladem dobré praxe je využití rozvojového projektu pro detailní analýzu studia v bakalářských studijních programech na VŠ A včetně velmi podrobného rozboru uchazečů podle nejrůznějších indikátorů. Vedení vysoké školy to poskytuje významné konkrétní podklady pro rozhodování o přijímacím řízení, o možných úpravách studijních plánů a dalších opatřeních pro studenty prvních ročníků tak, aby bylo možné snížit neúspěšnost studia, aniž by se v souladu s deklaracemi strategických dokumentů snížila jeho náročnost. 16
17
