Projekt je finančně podpořen Evropskou komisí Publikace vyjadřuje pouze názory autorů, Evropská komise není odpovědná za používání informací obsažených v publikaci
Vysoká škola A Kvalita a přístup ke studiu IBAR WP6 (pracovní verze)
Autor: Helena Šebková
Úvod Základní pravidla politiky přístupu na vysoké školy se řídí ustanoveními zákona o vysokých školách. Cíle na národní úrovni v této oblasti stanovuje Dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové a inovační, umělecké a další tvůrčí činnosti pro oblast vysokých škol na období 2011 – 2015 a jeho aktualizace. VŠ A formuluje vlastní cíle týkající se přístupu na vysokou školu ve svých strategických dokumentech, kterými jsou Dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové a inovační a další tvůrčí činnosti VŠ A na období 2011 – 2015 (DZ VŠ A 2011 – 15) a jeho každoroční aktualizace, naplňování cílů pak zveřejňují výroční zprávy o činnosti VŠ A, včetně dat poskytujících kvantitativní přehled o situaci v této oblasti. Studenti mohou najít konkrétní odpovědi na svoje otázky týkající se vstupu na tuto vysokou školu v dokumentu Přijímání ke studiu a přijímací řízení na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze a další podrobnosti pak ve vnitřních normách VŠ A, které se této problematiky dotýkají. Metodologie Ke zpracování této případové studie byly využito studium a analýza výše zmíněných dokumentů a řízené rozhovory s akademickými funkcionáři, akademickými pracovníky a studenty. Rozhovory byly vedeny se dvěma prorektory, děkanem jedné z fakult VŠ A, dvěma proděkany, dvěma akademickými pracovníky a čtyřmi studenty. Celkem tedy bylo dotazováno 11 respondentů na různých pozicích. 1. Institucionální strategie přístupu ke studiu a její souvislost se strategií přístupu na vysoké školy na národní úrovni. Informace o možnostech studia na VŠ A poskytovaná středním školám. 1.1 Otevřené přijímací řízení Studenti ucházející se o studium na VŠ A musí splnit požadavky vyplývající ze zákona, tj. prokázat ukončené středoškolské vzdělání. Je to ve skutečnosti jediná podmínka přístupu ke studiu na této vysoké škole, protože „VŠ A Praha, jako jedna z prvních veřejných vysokých škol upustila od přijímacích zkoušek a zavedla systém přijímání ke studiu založený na hodnocení středoškolského prospěchu uchazečů“ (DZ VŠ A 2011-2015). Někam sem (ještě před respondenty) by mohly přijít základní statistiky od Pepíka + jejich stručný komentář Na „otevřené přijímací řízení“ bez přijímacích zkoušek a jeho důsledky vyslovili respondenti následující názory: • VSČHT je pro mnohé studenty „zálohová škola“, na kterou se zapíší pouze v případě, že v přijímacím řízení na škole/fakultě svojí první (případně další, žádanější) volby neuspějí. První semestr se pak pro část z nich stává ve skutečnosti přijímací zkouškou, část z nich o skutečné studium prakticky neprojeví zájem (možno ověřit kontrolovaným vstupem do budov VŠ A). Fakulty na základě zkušeností počítají s velkým rozdílem mezi počtem studentů přijatých a zapsaných (což se v poslední době stává obtížně odhadnutelný) a samozřejmě pak i s velkou neúspěšností studia (R5, R8-R11. • Poměrně velká část studentů se sice do studijních programů zapíše, ale ve skutečnosti zájem o studium nemá (až 50% zapsaných). Pro velkou část těchto „studentů“ je podstatné získat výhody, které statut studenta přináší (zdravotní a sociální pojištění, příspěvek na ubytování a stravování, na dopravu apod.), do školy vůbec nepřijdou a při první kontrole získaného počtu kreditů studium ukončí.
• • •
Zkušenosti ukazují, že je malá korelace mezi prospěchem na střední škole a na vysoké škole (R2, R6). Období, kdy byly přijímací zkoušky součástí přijímacího řízení, bylo pro budoucí studenty snazší, uchazeči si pro přijímací zkoušky matematiku a chemii zopakovali, což bylo účelné(R6). Ke snížení neúspěšnosti by nepřispělo zavedení přijímacích zkoušek – ke studiu nenastoupí (vůbec do školy nepřijde) i řada potenciálně úspěšných studentů. „Rozumně“ volená obtížnost přijímacích zkoušek by znamenala, že většina přihlášených zkoušky udělá, ale skutečný nezájem nebo nezvládnutí dalšího studia by opět vedlo/mohlo vést k velké neúspěšnosti. (Jsou i takoví studenti, kteří se naučí přijímací zkoušku zvládnout, ale o studium (často ani na jiné škole) ve skutečnosti zájem nemají (R3). Nějaké opatření, které by pomohlo (nebo spíš odkaz na část textu, kde se to řeší)
1.2 Dostupnost studia bez bariér Podle Dlouhodobého záměru VŠ A tato vysoká škola „koncipuje a bude dále rozvíjet studijní programy tak, aby nevytvářela žádné bariéry v dostupnosti poskytovaného vysokoškolského vzdělání, pro žádnou sociální, národnostní či etnickou skupinu. Podmínky pro přijetí ke studiu jsou stejné pro všechny uchazeče.“ (DZ VŠ A 2011-2015). Tento záměr je zcela v souladu se strategií státu, vyjádřenou v DZ MŠMT (2011-2015) v části 2.4 Dostupnost vysokoškolského vzdělání, v níž ministerstvo deklaruje cíl snižovat bariéry v přístupu ke vzdělání a v průběhu studia. Výjimku představuje studium hendikepovaných osob, kterým tvoří bariéru vlastní podstata chemických oborů. Přístup ke specifickým skupinám studentů včetně studentů se zdravotním hendikepem bude podrobněji popsán ve 4. části. Respondenti se prakticky všichni vyjádřili ve shodě se záměrem vysoké školy a sice v tom smyslu, že nejsou žádné bariéry pro jednotlivé skupiny studentů, které by snižovaly dostupnost studia na této škole. Shodně také vypovídali o jediném problému, kterým jsou zdravotně hendikepovaní studenti, kde bariéru v přístupu na školu tvoří samotný charakter studia (podrobněji viz část 4).
1.3 Počty přijímaných studentů a strukturované studium, strategie státu DZ VŠ A (2011-2015) uvádí, že bezprostředně po zavedení strukturovaného studia v akademickém roce 2004-2005 a změně přijímacího řízení, které upustilo od přijímací zkoušky, se přes všeobecný a dlouhodobý velmi malý zájem o studium technických a přírodovědných oborů přechodně výrazně zvýšil počet přihlášených uchazečů o studium. Nárůst zájmu o studium byl též důsledkem aktivního způsobu spolupráce se středními školami a oslovování středoškolských studentů i veřejnosti. V dalších letech však byl opět zaznamenán pokles zájmu o studium, který se podařilo částečně zmírnit otvíráním nových, pro uchazeče atraktivnějších studijních programů. Vzhledem k očekávanému demografickému vývoji počtu absolventů středních škol je však potřeba počítat v období 2011-2015 s dalším poklesem počtu uchazečů a VŠ A si proto stanovuje cíl, že „přijme potřebná opatření v oblasti organizace a zajištění výuky, aby její úroveň, personální a přístrojové a další zajištění bylo zachováno na dosavadní vysoké úrovni i v období, kdy pokles počtu studentů se projeví i poklesem jejího normativního financování.“(DZ VŠ A). Institucionální strategie odpovídá tudíž záměrům státu, které, vyjádřeny v DZ MŠMT (2011-2015), požadují zachovat současný podíl poprvé zapsaných ke studiu z populace odpovídajícího věku a reagovat na změny financování veřejných vysokých škol, které se projeví v postupném oslabení váhy vstupních parametrů (počet studentů) ve prospěch parametrů výstupních a kvalitativních. „VŠ A Praha poskytuje svým absolventům kvalitní vzdělání s dobrým znalostním základem získaným v úvodních fázích studia, které jsou zaměřeny na obecné základní disciplíny potřebné pro další studium specializovaných oborů.“ (DZ VŠ A 2011-2015). Tato koncepce vybaví
absolventy potřebnou flexibilitou, schopností uplatnit se v řadě příbuzných oborů a celoživotně rozvíjet schopnosti tak, aby byli úspěšní v konkurenci na pracovním trhu. Zároveň to však vytváří problémy „připravit již na bakalářské úrovni dostatečně kvalitního oborově zaměřeného absolventa,…“. Kromě toho mají studenti též velmi silnou motivaci dosáhnout inženýrského titulu, který má stále daleko větší prestiž než titul bakalářský a DZ VŠ A 2011-2015 proto konstatuje, že v této oblasti probíhá vývoj málo progresivně. Institucionální strategie není zcela v rozporu s požadavkem DZ MŠMT 2011-2015, který předpokládá, že v magisterském studiu pokračuje pouze přibližně polovina absolventů bakalářského studia, ale jeho naplnění je zatím nereálné. Vyjádření všech respondentů se ke státní strategii obecně, zejména však ke strategii týkající se expanze počtu studentů vysokých škol a zavedení strukturovaného studia bylo velmi kritické. Státní strategii považují ji za zcela nepřehlednou, s rychle se měnícími názory, na které se vysoká škola se nemůže rozumně soustředit. Argumentují tím, že se zpracovává příliš mnoho dokumentů – jmenovali Bílou knihu, věcný záměr návrhu zákona o vysokých školách, který se již po několikáté mění, návrh reformy vysokého školství a řadu dalších materiálů, připravovaných v gesci jiného rezortu nebo vládního orgánu), které jsou často ve vzájemném rozporu. Je potřeba poznamenat, že tato kritika nesměřovala k Dlouhodobému záměru MŠMT 2011-2015, který DZ VŠ A 2011-2015 respektuje a jak vyplývá z výše uvedeného, není s ním v žádné tématice zcela v rozporu. Změna názorů a nedostatečná komunikace degraduje akademického pracovníka do postavení, v němž složitě sbírá informace a snaží se nějak se situací vyrovnat. Problém s koncepčními dokumenty cítí i studenti, považují ho za závažný a doporučují, aby se s ním stát (ministerstvo) zabývalo. Na všech úrovních byly při rozhovorech uváděny závažné problémy, kterými by se měla státní politika zabývat, ale neděje se tak. Uváděno bylo již výše zmíněné zavedení strukturovaného studia, které s přístupem na vysokou školu úzce souvisí a kde stále přetrvávají potíže. (Potíže se strukturovaným studium se objevovaly při rozhovorech v souvislosti s různými tématikami. Základním argumentem proti strukturovanému studiu byla problematický zaměstnatelnost absolventů a zdůrazňováno, že pro mnoho firem (například pro firmy farmaceutické) je bez ohledu na kompetence absolventa tříleté studium nedostatečné. Ostatní potíže mají prakticky stejného společného jmenovatele – problém rozložení odborných a teoretických předmětů mezi prvním a druhým cyklem studia a z toho plynoucí problémy další.) Respondenti se domnívají, že by mohla pomoci podpora špičkových odborníků, se kterými by bylo možno koncepci strukturovaného studia podrobně projednat a získat od nich odborné názory (R5). Obdobným příkladem je dlouhodobě deklarovaná podpora technickým a přírodovědným odborům, která stále zůstává ve formě deklarace, ale ve skutečnosti se vůbec nic neděje. Podpora by měla být cílena na studenty středních škol, případně i na žáky škol základních, ale to vyžaduje především dobrou přípravu jejich učitelů, což může sloužit jako další důležitý koncepční problém, který státní politika neřeší (V uvedených názorech se všichni respondenti do velké míry shodovali).
1.4 Propagace a marketing DZ VŠ A formuluje v této oblasti následující cíl: „VŠ A Praha bude rozvíjet strategii marketingových a propagačních aktivit směřovaných především k cílovým skupinám potenciálních studentů či spolupracovníků z praxe a výzkumných institucí“(DZ VŠ A 2011-2015). Institucionální strategie tak reaguje na doporučení DZ MŠMT a v tom smyslu je se státní strategií v souladu. Cíl státní strategie, kterým je průběžně zprostředkovávat veřejnosti informace o vysokých školách (se zřetelem na jejich různé funkce a přínos společnosti) však zatím prakticky plněn není. Náročnost studia, malý zájem o technické obory, nedostatečně připravení absolventi středních škol a demografický vývoj jsou závažné důvody, které ohrožují počty uchazečů o studium. Škola proto využívá řadu marketingových nástrojů k tomu, aby nedošlo k výraznému propadu
v počtech uchazečů, který by mohl být v blízké budoucnosti způsoben především velkým poklesem počtu maturantů (důsledek demografického vývoje). Funkcionáři vysoké školy ve shodě se studenty i s cíli, které stanovuje DZ VŠ A 2011-2015, zdůraznili potřebu a účelnost následujících marketingových nástrojů: • Webová stránka je podstatnou součástí propagace školy, je pravidelně aktualizována, postupně se mění a vylepšuje. Studenti se domnívají, že zatím však může být pro některé uživatele dost nepřehledná, což může od získávání informací touto cestou odrazovat (R8-R11). • Média (noviny, časopisy) jsou využívána při rozšiřování informací o tradičních oborech i dalších nových, atraktivních oborech jako jsou například kvalita potravin, biotechnologie, životní prostředí a dále oborů, které obecně nejsou s zaměřením VŠ A spojovány, například výroba léčiv, nanotechnologie, molekulární biologie, včetně argumentace o důležitosti chemie v mnoha oblastech současného života. Důležitý je příspěvek médií (noviny, časopisy) k popularizaci chemie i VŠ A zveřejňováním článků o významných osobnostech, které studovaly a pracovaly a v současné době na této škole pracují. Důležité je též vytváření a rozšiřování propagačních tiskovin o studijních možnostech, o výzkumu a vývoji apod. (v češtině i angličtině) se zaměřením na různé cílové skupiny (studenty, potenciální spolupracovníky z praxe i širší veřejnost). • Marketingové aktivity jsou zaměřeny také na popularizaci studia chemie, kde je využíváno různých projektů, známý je například projekt POPUCH (popularizace chemie), s cílem získávat zájem studentů středních škol. Tyto aktivity budou dále zmíněny v odstavci 1.7. • Účast na výstavách a veletrzích je pravidelnou aktivitou, plánovanou i do budoucna. Jedná se zejména o veletrhy Akadémia Bratislava, Gaudeamus Brno a Gaudeamus Praha a o „Den vědy na pražských vysokých školách“. Mezi tyto aktivity patří i pravidelné pořádání Dnu otevřených dveří (listopad a leden). Lednový termín této akce je zaměřen na uchazeče o studium v daném akademickém roce, kteří mají zájem o chemii, s cílem přiblížit jim hlouběji možností studia na VŠ A. Za specifický typ marketingu je možné považovat též • otvírání nových atraktivních studijních oborů – obor „chemie“ pro talentované uchazeče, obor restaurování uměleckých a řemeslných děl především pro absolvent uměleckých střeních škol nebo vyšších odborných škol, obor syntéza a výroba léčiv realizovaný ve spolupráci s Firmou Zentiva nebo obor kriminalistika, • zřízení poboček VŠ A ve Velebudicích a Táboře, které slouží mimopražským uchazečům o studium na této škole. Propagaci a marketing považují všichni oslovení respondenti (R1-R11) za velmi důležité součásti obecné strategie přístupu na vysokou školu a v jejich výčtu a hodnocení se do velké míry shodovali. 1.5 Neúspěšnost ve studiu Náročnost studia na VŠ A Praha, nízká motivace nastupujících studentů ke studiu a jejich nedostatečně vyvinuté studijní návyky se dlouhodobě projevují poměrně vysokou studijní neúspěšností v prvním ročníku bakalářského studia, která se pohybuje mírně nad 50 %. Pouze 15 % studentů ukončuje studium i v průběhu druhého a třetího ročníku (DZ VŠ A 2011-2015). Strategickým cílem je dát šanci všem zájemcům, ale přibližně polovina studentů studium nezvládne. Vedení školy na tuto skutečnosti reaguje následovně: VŠ A Praha provede další analýzy příčin poměrně vysoké studijní neúspěšnosti v bakalářském studiu a přijme opatření pro její snžţení, a to především organizačními opatřeními ve studijních plánech a studijních předpisech pro úvodní fáze studia, kdy studenti studium často ukončují jiţ po prvních byť
nevelkých nezdarech, které je při vysokoškolském studiu potkají, aniž by se snažili tyto problémy vlastní aktivitou překonat. Opatření přijatá ke snížení studijní neúspěšnosti nebudou v žádném případě spočívat ve sníţení nároků a požadavků kladených na studenty, … VŠ A Praha bude rozvíjet všechny formy poradenství pro studenty…. (DZ VŠ A 2011-2015) Důvody extrémně vysoké neúspěšnosti, na kterých se shodují prakticky všichni respondenti, jsou • Velmi náročné technické studium. • Obecný nezájem uchazečů o studium technických a přírodovědných oborů. Velké procentu studentů se přihlásí ke studiu proto , aby získali různé studentské výhody – zdravotní a sociální pojištění, ubytování na kolejích, stravování apod. O studium ve skutečnosti zájem nemají (až polovina zapsaných studentů do školy vůbec nepřijde nebo pouze několikrát na začátku semestru – je to možné sledovat podle elektronické kontroly vstupu do budov). • Špatná příprava na středních školách. Znalosti z různých středních škol jsou velmi diversifikované. Obecně jsou znalosti z matematiky a chemie velmi špatné a studenti se velmi rychle v těchto předmětech naprosto „ztratí“, nejsou schopni sledovat přednášky a obsah studia Pro úspěšné studium na vysoké škole je podle všech oslovených respondentů základní podmínkou dobré vzdělání na základní a zejména střední škole. Je proto potřeba především začít s koncepcí přípravy učitelů na pedagogických fakultách a dalších fakultách připravujících učitele (R1, R2, R3, R4, R5, R6). Podstatné podle akademických funkcionářů i akademických pracovníků je to, že VŠ A si problémy uvědomuje a snaží se analyzovat jejich příčiny a nacházet možná řešení problémů. Konkrétních aktivit, které jsou zaměřeny na studenty v prvním semestru i reálné spolupráce se středními školami je velmi mnoho a řada z nich může sloužit jako příklady dobré praxe. Aktivity zacílené na studenty VŠ A: • Testy z matematiky a chemie, podporované z projektu OPPA. Cílem je studenty soustředit do skupin podle výsledků testů, které studenti napíší z matematiky a chemie na začátku studia. Přehled o tom, jak jsou vybaveni pro další studium, získají nejen učitelé, ale i studenti sami o sobě. Skupině studentů, kteří v testech prokázali velké neznalosti, se změní studijní plán s cílem doplnit potřebné základní znalosti pro možné pokračování ve studiu. Každému je tudíž dána šance zvážit, zda je ochoten si potřebné znalosti doplnit, ale ne každý to zvládne, i když projeví snahu. Příkladem pro tento princip studia může být studium jazyků, které je také založeno za „rozřazovacím“ testu znalostí (R1, R3, R4, R5). • Hodnocení úspěšnosti studia v bakalářském stupni podpořené z rozvojového projektu (R3). • Poradenství nemá na škole speciální oddělení. Studentům je ale věnována velká pozornost zejména na začátku prvního semestru. Například na jedné z fakult seznámí proděkan ve 3. a 4, týdnu studia studenty s tím, co je čeká. K diskusi zve zástupce ústavů, kteří předvedou, jak se na ústavech pracuje, s informací se účastní také katedra společenských věd, zahraniční oddělení a další. Studentům se doporučuje, aby nenechávali problémy bez povšimnutí a snažili se ji s nabízenou pomocí řešit včas, jakmile se vyskytnou (R4).
1.6 Připravenost absolventů středních škol na studium chemie V předcházejícím odstavci bylo uvedeno, že pro studium na vysoké škole je nezbytnou podmínkou vhodná příprava ze střední školy. Řízené rozhovory poskytly podrobnější náhled na střední školy a znalosti jejich absolventů. Všichni respondenti (včetně studentů) se shodli na tom, že jedním ze základních problémů, se kterými se potýkají, je příprava absolventů
středních škol na studium technických oborů, zejména jejich nedostatečné znalosti z matematicky a fyzika a jejich názory a myšlenky je možné stručně shrnout asi takto: • Střední školy a kvalita jejich absolventů je velmi diversifikovaná. Vstupní testy (viz odstavec 1.5) by do jisté míry mohly sloužit i k posouzení jednotlivých středních škol, ale souvislost mezi výsledkem vstupního testu a kvalitou střední školy není jednoznačná. Například texty studentů ze střední odborné školy v Křemencově ulici nedopadly nejlépe, i když škola je považována za velmi dobrou a má s VŠ A dlouhodobou spolupráci. Naopak se ukázalo, že jsou velmi dobré i některé školy sídlící mimo Prahu – například v Českých Budějovicích, na Kladně nebo v Táboře, ale také překvapivě některá církevní gymnázia (R1). • Absolventi středních škol jsou velmi špatně připravení na další studium matematiky a fyziky (studenti). Test z těchto předmětů prokazuje, že třetina studentů má znalosti na úrovni 9. třídy základní školy, třetina na úrovni 1. ročníku střední školy a přibližně polovina zapsaných studentů je bez šance se látku doučit (R3). • Studium na základní a zejména střední škole je pro vysokou školu podstatné. Je proto potřeba především začít s koncepcí přípravy učitelů na pedagogických fakultách a dalších fakultách připravujících učitele (R1. R1, R3, R4, R5). • První ročník je skutečně velký nápor pro absolventy středních škol a studenty musí chemie bavit, aby byl schopen náročné požadavky zvládnout. S něčím takovým, jak je náročná zkouška z matematiky, se zatím nesetkali. Základní úlohou pedagoga je tudíž přesvědčit studenty o zajímavosti, užitečnosti, .. atd. studia chemie. Jinak student nemá ke studiu motivaci (R6). • Rozvolnění studia na středních školách je příliš velké, určité penzum základních znalostí je nutné, nelze se spoléhat pouze na to, že všechno se dá někde najít. Střední školy se dostaly z jednoho extrému (příliš velká faktografická zátěž a nároky na biflování na úkor samostatného myšlení) do druhého. Studenti středních škol se neučí soustavně pracovat (R3). • Obsah učiva se zvyšuje a komplikuje, některé partie středoškolské látky se přesunují již na základní školy. Dlouholetý vývoj je charakteristický názorem, že čím víc toho to obsahu výuky přibude, tím je to lepší. Studenti (děti) nejsou schopni některým částem látky vůbec porozumět, tudíž se nabiflují to, co je nutné a neučí se přemýšlet. Problém je i v tom, jak psát a „ladit“ středoškolské učebnice. Někdy je prosazován „metodický“ názor, že učivo je příliš obtížné, protože se toho moc vysvětluje. Na druhé straně se výuka na středních školách příliš liberalizuje a studenti nejsou nuceni si některé základní záležitosti skutečně osvojit (pamatovat) a pak vlastně nemají na čem rozvíjet tvořivé myšlení (R6). Přes řadu výše uvedených výhrad ke středoškolskému studiu vyjádřili respondenti o optimismus vyplývající z toho, že existuje řada velkých výhod, kterých je třeba využít – velká skupina vynikajících osobností, které mohou být příkladem, dostupná literatura, možnost cestování apod. Dobrý shrnutí, možno podobný přístup uplatnit i jinde. 1.7 Spolupráce se středními školami Spolupráce se středními má už svoji dlouhodobou tradici a rozvíjí se v řadě forem. Dlouhodobý záměr konstatuje, že „Vzhledem ke klesajícímu počtu zájemců o studium bude nadále rozsáhle podporována a rozvíjena spolupráce VŠ A Praha se středními školami. Budou využívány již existující nástroje, …… Budou pokračovat aktivity zaměřené na popularizaci chemie a jejího studia, …… Nadále bude pokračovat všestranná propagace a marketing studia na VŠ A. ….. Podpora nadaných studentů středních škol s výrazným zájmem o studium chemických a příbuzných oborů patří k trvalým prioritám VŠ A Praha, protože si
tak zajišťuje nejlepší studenty. Pozornost je věnována především těm středním školám, ze kterých dlouhodobě na VŠ A Praha přichází nejvíce studentů.“ (DZ VŠ A). Marketingové aktivity byly pojednány v odst. 2.4 a péče o nadané studenty budou podrobněji rozebrána v části 4. V následujícím textu uvedeme podrobněji některé formy spolupráce se středními školami v souvislosti s názory respondentů. Uveďme ještě záměr DZ MŠMT (2011-2015), který říká, že „Ministerstvo…… bude usilovat o lepší koordinaci při řízení středního a vysokého školství (např. přijímací řízení na vysoké školy, inkluzivní vzdělávání).“ (DZ MŠMT 2011 -2015). Dlouhodobý záměr státu i školy jsou opět v souladu, avšak ministerský dokument se za institucionální strategií zatím hodně opožďuje, protože se v tomto ohledu zatím prakticky nic neděje. Prakticky všechny formy spolupráce se středními školami byly respondenty pozitivně hodnoceny a v řadě případů byly k cílům DZ VŠ A (2011-2015) dodány další podrobnosti: • Pravidelné (již s více než dvacetiletou tradicí) jsou třídenní letní školy pro středoškolské učitele, zaměřené na informace o nových oborech a dalších zajímavostech studia VŠ A, včetně poskytnutí sborníku s anotacemi přednesených přednášek. Za pravděpodobně nejefektivnější aktivitu je považují jak akademičtí pracovníci tak funkcionáři. Letní školy totiž poskytují učitelům i řadu neformálních a neoficiálních informací, které jinak není možné získat (R3, R4, R5, R6, R1, R2, R8R11. Letní školy byl poprvé v roce 2010 rozšířeny i pro studenty středních škol. Jedná se o laboratorní kurzy a exkurze, a to v rámci projektů rozvojových programů pro veřejné vysoké školy, případně v rámci operačních programů či jiných programových aktivit ( DZ VŠ A 2011-2015) ve shodě se všemi respondenty R1-R11). • Popularizaci chemie na středních školách je podporována prostřednictvím projektu POPUCH (popularizace chemie), která je řešen v rámci programu OPPA a který využívá již předchozích zkušeností získaných organizací „školy moderní chemie“. Projekt je zároveň marketingovým nástrojem, jak uvádí DZ VŠ A (2011-2015) i všichni oslovení respondenti (R1-R11). • Podobných projektů, které slouží k zatraktivnění technických a přírodovědných oborů, zabývají se moderními metodami výuky s využitím informačních a komunikačních technologií, nabízejí prostřednictvím internetu knihy a skripta apod. je celá řada. Slabou stránkou těchto aktivit je jejich přílišná roztříštěnost (různí autoři projektů ani projektové aktivity nejsou nijak koordinovány), což je kromě jiného příčinou toho, že zdaleka ne všechny cílové skupiny, kterým jsou tyto projektů určeny, se k výsledkům projektů dostanou, protože nejsou o nich informovány (R8-R11). • Pro středoškolské studenty, případně i pro žáky základních škol jsou realizovány tzv. Hodiny moderní chemie (DZ VŠ A 2011-2015 i většina respondentů). • V roce 2009 byl prostřednictvím Stavovské unie studentů navázán kontakt s řadou středních škol, kterým byla nabídnuta témata pro středoškolskou odbornou činnost studentů (SOČ). Nabídku využila řada studentů oslovených škol (VZ 2009, R8-R11). • Respondenty (R3, R8-R11) byla velmi pozitivně hodnocená aktivita směřující k zajištění chemické olympiády, o níž též informuje výroční zpráva: „V roce 2009 podala VŠ A Praha na MŠMT žádost, aby jí byla svěřena organizace Chemické olympiády. MŠMT této žádosti vyhovělo s tím, že Chemická olympiáda bude v plné gesci VŠ A Praha od roku 2010 (VZ, 2009). • Jednotlivé fakulty organizují spolupráci s konkrétními středními i základními školami. Příklady z roku 2009 (VZ 2009) * Fakulta chemické technologie nabízí několikadenní laboratorní cvičení (tříhodinová) na různých ústavech fakulty a dvou až třítýdenní praxe studentů průmyslových škol.
* Nabídky laboratorních cvičení využilo 7 středních škol a celkem se jich zúčastnilo 46 skupin studentů (v průměru má jedna skupina 12-15 studentů), praxi absolvovalo 10 studentů z Masarykovy střední průmyslové školy chemické v Praze 1. * Fakulta potravinářské a biochemické technologie zabezpečovala praxe pro studenty ze Střední průmyslové školy potravinářských technologií v Praze 2. 1.8 Závěr Institucionální strategie přístupu ke studiu na VŠ A je velmi otevřená, studenti jsou přijímáni bez zkoušky na základě hodnocení prospěchu ze střední školy, a nevytváří bariéry pro žádnou skupinu studentů. Počty přijímaných studentů jsou ovlivněny obecně malým zájmem o studium technických a přírodovědných oborů a dále je může v následujících letech výrazně ovlivnit demografický vývoj. Otevřené přijímací řízení je problémové v tom smyslu, že škola je pro řadu studentů druhou (další) volbou. Důsledkem je, že v průměru se do studia zapíše necelá polovina studentů přijatých. Velká náročnost studia a nedostatečná příprava absolventů středních škol na toto studium způsobuje, že neúspěšnost ve studiu dosahuje cca 50%. Strategickým záměrem školy (DZ VŠ A 2011-2015) je podpořit zájem o studium chemie pomocí vhodné propagace a marketingu a spoluprací se středními školami, která zároveň zajišťuje dostatečnou informovanost o možnostech studia. Záměrem je též snížit neúspěšnost studia. K tomu slouží jak spolupráce se středními školami, tak konkrétní odborná pomoc studentům prvních ročníků (testy, úpravy studijních plánů, diskuse s vedením fakult apod.) i poradenství a záměr rozvíjet všechny jeho formy. Strategie školy se (DZ VŠ A 2011-2015) se do velké míry shoduje se záměry státu (DZ MŠMT 2011-2015) a respektuje je ve formulacích záměrů vlastních. Respondenti se však obecně ke strategii státu vyjadřovali velmi kriticky, nikoliv k dlouhodobým záměrům ministerstva, ale k velkému, chaoticky zpracovávanému a překládanému počtu dalších dokumentů, které si často i odporují a neposkytují vysokým školám některé žádoucí odborné „poradenství“, jako by mohly být například odborné diskuse o strukturovaném studiu, které stále činí potíže nejen na VSČHT. 2. Jaká data o studijní nabídce, přijatých studentech, neúspěšných studentech, absolventech jsou sbírána ? Je možné rozlišit data poskytující informaci o různých skupinách studentů (dospěli studenti, studenti se specifickými požadavky, studenti různých etnických skupin)? 2.1 Sběr dat Statistická data o studentech jsou sbírána pro celostátní Matriku studentů (zřízena zákonem o vysokých školách). Tato data popisují celou „historii“ studia každého jednotlivce a dovolují tudíž provádět různé typy analýz a interpretací. Matrika musí vyhovět zákonu o ochraně osobních dat, povinností studenta proto není uvádět národnost a studenti různých etnických skupin lze rozlišit pouze v případě, když se sami k nějaké národnosti přihlásí. Obdobně studenty se specifickými potřebami je možné sledovat pouze v případě, že se sami o nějaký druh pomoci přihlásí. Naopak věk studentů lze z Matriky zjistit a tudíž je možné skupinu dospělých studentů odlišit. Za dospělé studenty jsou považováni především studující v kurzech celoživotního vzdělávání. VŠ A sleduje všechna data týkající se přijímacího řízení, tj. uchazeče přihlášené, přijaté a zapsané a výsledky zveřejňuje ve výroční zprávě. Vzhledem k otevřenému přijímacímu řízení a k tomu, že tato škola není pro velkou část uchazečů první volbou (viz odstavec 1.1), činil poměr mezi studenty zapsanými a přijatými v roce 2009 méně než 50%. Velmi pečlivě se sledují data o neúspěšnosti studentův bakalářských i magisterských studijních programech i o absolventech obou studijních cyklů.
Výroční zprávy dále zveřejňují hodnocení nabídky oborů s ohledem na uplatnění absolventů na trhu práce. Předběžný stav v uplatnění nových absolventů navazujících magisterských studijních programů se zjišťuje anketou v závěru druhého ročníku studia. Budoucí absolventi jsou dotazováni na předpokládané uplatnění na trhu práce. Děkana i proděkani fakult uvedli (R3, R4, R5) , že od roku 2004, kdy byla zahájena výuka v nově vytvořených bakalářských studijních programech, se sledují prakticky všechna dostupná data. Na jejich základě jsou sledovány různé trendy, korelace a souvislosti, které slouží managementu fakult i vysoké školy. Jako příklad uveďme: * trendy v počtech přihlášených, přijatých, odstoupivších po prvním semestru, po druhém semestru; * úspěšnost a neúspěšnost v korelaci s průchodem studentů turnikety; * korelace úspěchu ve studiu s maturitou; * předpokládá se korelace úspěchu ve studiu se státní maturitou (etalon, který bude platit pro všechny, ať už bude jakýkoliv); * počet mužů a žen, výběr specializace studentek (v současné době si studentky vybírají výrazně „mužské specializace“ jako například likvidace odpadů v průmyslu apod.; * informace o uchazečích o studium včetně jejich studia na střední škole; * příliv studentů z různých regionů. Monitorováním a interpretací dat o studentech se zabýval také rozvojový projekt Vyhodnocení výsledků restrukturalizace studijních plánů na VŠ A. Zmínit kvantifikovatelné výsledky, pokud jsou. Výsledků je strašná spousta a myslím, že by mohlo stačit, že jejich analýza posloužila pro návrh postupů, jak zvýšit úspěšnost studia – viz poslední větu, a dál to nerozpitvávat.Zpráva z proejtku je k dispozici – viz použité zdroje.. Cílem tohoto projektu bylo provést podrobnou analýzu průběhu studia v bakalářských studijních programech a nalézt klíčové faktory vysoké neúspěšnosti studentů bakalářských studijních programů. Na základě shromážděných dat, včetně informací o dalším studiu neúspěšných studentů na jiných vysokých školách (lze získat z Matriky studentů) byly pro vedení školy navrženy postupy, jak zvýšit úspěšnost studia v jeho prvním cyklu. 2.2 Závěr Sběr dat o studentech nepatří mezi problémy VSČHT ani na ostatních vysokých školách obecně, protože velmi podrobná data poskytuje Matrika studentů (do níž vysoké školy data dodávají a Matrika pak může sloužit i k různým komparativním analýzám). VŠ A kromě toho sbírá i data další (uplatnění absolventů) a vyhodnocuje různé trendy, korelace a souvislosti, které podle vyjádření respondentů slouží managementu jednotlivých fakult. Velmi podrobným monitorováním dat o studentech se zabýval též rozvojový projektu a na základě analýz navrhl postupy, jak zvýšit úspěšnost studentů prvního cyklu studia. 3. Co se dělá pro podporu přijetí a studia odlišných skupin studentů ? Jak se aktivity mění v souvislosti se studijními programy ? 3.1 Přijímání odlišných skupin studentů Dlouhodobý záměr MŠMT(2011-2015) se zabývá odlišnými skupinami studentů v části Dostupnost vysokoškolského vzdělávání a formuluje cíl „..snižovat bariéry v přístupu ke vzdělávání a v průběhu studia“ (DZ MŠMT 2011-2015). Mezi konkrétními cíli je příprava zákona o finanční pomoci studentům, hledání nových mechanismů finanční i další pomoci studentům ze sociálně znevýhodněného prostředí a podpora studentů se zdravotním hendikepem i jinými speciálními vzdělávacími potřebami. Z těchto cílů se pak odvíjejí
doporučení pro vysoké školy zabývat se a podporovat specifické/odlišné skupiny studentů (DZ MŠMT2011-2015:21). Obecná reakce DZ VŠ A 2011-2015 je uvedena již v části 1.1, která uvádí, že vzdělávání se na této škole rozvíjí tak, aby se nevytvářely žádné bariéry v dostupnosti poskytovaného studia (DZ VŠ A 2011-2015). Konkrétně se záměr věnuje studiu hendikepovaných studentů, nadaných studentů a studentů dospělých. Dlouhodobý záměr uvádí, že „Problém však pro VŠ A Praha představuje studium hendikepovaných studentů, protož charakter studijních programů, ve kterých je zahrnut vysoký počet laboratorních a dalších prakticky zaměřených kurzů, výrazně ztěžuje možnost studia osob s tělesným nebo zrakovým postižením, především z bezpečnostních a hygienických důvodů. VŠ A Praha proto bude věnovat pozornost těm hendikepovaným uchazečům, resp. studentům, jejichž postižení nebude při jejich případném studiu znamenat ohrožení jejich bezpečnosti a zdraví(DZ VŠ A 2011-15). Výroční zpráva z roku 2009 tuto skutečnost potvrzuje a dodává, že „Přesto VŠ A Praha každoročně přijímá uchazeče zdravotně postižené a se sníženou pracovní schopností.“(VZ 2009).S uvedenými dokumenty se ztotožnili všichni respondenti, kteří též zdůraznili různá možná nebezpečí studia chemie pro studenty se zdravotním postižením. Uváděli však i některé hendikepy, které studiu chemie nebrání například problém se slovním vyjadřováním, protože lze mluvenou řeč nahradit psanou. Ve všech takových případech se studentům vychází maximálně vstříc, což se pak objevuje ve výše uvedené citaci z výroční zprávy (R1-R11). • Péče o nadané studenty začíná již na střední škole a DZ VSČHT (2011-2015) k tomu uvádí, že „VŠ A Praha bude nadále věnovat vysokou pozornost péči o nadané studenty, nejlepší absolventy středních škol, a to nabídkou náročných a kvalitních studijních programů odpovídajících schopnostem a zájmům těchto studentů, vypisováním motivačních stipendií zaměřených na získání těchto studentů pro studium na VŠ A Praha a přizpůsobováním podmínek studia těmto talentovaným studentům, kteří též budou intenzivně zapojováni do vědeckovýzkumné činnosti školy (DZ VŠ A 2011-15). Péče o nadané studenty je také předmětem výročních zpráv. Výroční zpráva za rok 2009 informuje velmi podrobně o rozvojovém projektu „Komplexní program pro studenty talentované v chemických oborech“, který úspěšně řeší Ústav anorganické chemie. Aktivity směřující k motivaci nadaných studentů se do značné míry překrývají s aktivitami v rámci spolupráce se středními školami, které byly popsány v části 2.6. Výroční zpráva informuje o tom, že „Pro nadané studenty, kteří si již na střední škole osvojili dobrou znalost chemie a souvisejících přírodovědných disciplín a kteří chtějí své vzdělání dále rozšířit vysokoškolským studiem široce koncipovaného a obecně chemicky zaměřeného studijního programu, byl vytvořen bakalářský studijní program Chemie. Výuka v tomto studijním programu byla zahájena v akademickém roce 2006/2007 (VZ 2009). Studium je podle výroční zprávy vysoce hodnoceno jak akademickými pracovníky, tak studenty a je o ně trvalý zájem (R3, R5, R8-R11). Respondenti tuto informaci plně potvrdili a dodali některé podrobnosti: Neúspěšnost studia je v tomto oboru velmi malá, odcházejí pouze studenti, kteří dostávají například nabídku na zahraniční vysokou školu, na různé stáže apod. Pokud někteří z různých důvodů toto studium nezvládnou, odcházejí na jiný obor na VŠ A. V současné době se jedná asi o 30 studentů na celé škole. Přijímací řízení na obor je výběrové ve smyslu výsledků studia na střední škole a uchazeč musí dále nějak doložit schopnosti a zájem o obor – například diplomem z chemické olympiády, účastí ve SOČ, doporučením ze střední školy atd. (R3, R8-R11). Motivací pro nadané studenty jsou též prospěchová stipendia, která jsou poskytovaná v souladu s podmínkami obsaženými ve vnitřním předpise Stipendijní řád VŠ A. • DZ VŠ A2011-2015 informuje o tom že „K odstraňování sociálních bariér přispívá rozsáhlý systém stipendií udělovaných studentům…. (DZ VŠ A 2011-15). Student VŠ A
může případně žádat o mimořádné jednorázové stipendium jako pomoc při řešení tíživé sociální situace. Respondenti k této tématice dodávali, že uchazeče ze sociálně slabé skupiny obyvatelstva nelze systematicky sledovat, protože tato data se nesbírají. Lze je sledovat jenom na základě jejich vlastní žádosti o sociální stipendium, které VŠ A poskytuje. Hodně studentů přichází do Prahy s představou, že si mohou v průběhu studia přivydělat. Někteří jsou schopni si sehnat lukrativní brigády, případně až poloviční úvazky a vydělávat 8-10 tis Kč měsíčně. Závažná otázka je, zda a jak se to dá sladit s velmi náročným studiem (R3, R4, R5, R6). Je potřeba poznamenat, že mnoho studentů, kteří by finanční pomoc potřebovali, na sociální stipendium nedosáhnou. Někdy je překážkou náročná administrativa a patrně může být i řada takových studentů, kteří sociální stipendium nepobírají nebo nemají přiznanou takovou výši stipendia, která by jim mohla náležet, protože se v administrativním procesu nedostatečně orientují (R8-R11). Podle studentů je velmi problematický předpoklad, že by si mohli na svoje životní potřeby při současném studiu vydělávat. Studium je samo o sobě velmi náročné a navíc vyžaduje přítomnost studenta v laboratořích, takže současná výdělečná činnost je i pro velmi nadané studenty problematická (R8-R11). Studium při zaměstnání bylo respondenty poměrně podrobně rozebíráno. Jsou toho názoru, že v současné době je velmi běžné, že velké procento studentů pracuje, často na plný úvazek a často mimo studovaný obor, pouze s cílem vydělat si peníze. Přes krizi i značné problémy s nezaměstnaností si lze vydělat (v Praze) při studiu poměrně velké peníze. Na VŠ A však vznikají velmi konfliktní situace vzhledem k velkému obsahu praktické/laboratorní práce, kde je potřeba jejich přítomnost ve škole. Dlouhodobě je však prakticky vyloučené pracovat na dva plné úvazky – něco se musí šidit. Studium současným zaměstnáním studenta trpí, protože škola je v takovém případě až na druhém místě; povinnosti v zaměstnání se musí plnit, protože jinak lze o zaměstnání přijít. Velká liberalizace ve škole dovoluje přesunovat termíny zkoušek i dalších povinností s tím, že když se něco nesplní nebo nepodaří, v podstatě se nic nestane. Není to vhodná motivace do života, kde to tak nefunguje (R1, R2, R5, R6). • Další specifické skupiny mohou být různé skupiny etnické. Česká společnost je do velké míry etnicky homogenní a z tohoto pohledu je relativně málo etnických skupin, které by byly ohroženy v přístupu na vysokou školu. Teoreticky může být ohrožena skupina uchazečů z romského prostředí, ale zájem o technické studium (konkrétně studium na VŠ A) je zanedbatelný, potenciální zájem o vysokoškolské studium z této skupiny obyvatelstva se orientuje na humanitní obory. Etnické skupiny tudíž problémy nevytvářejí a nevyžadují z pohledu přijímacího řízení zvláštní péči (všichni respondenti). • Věkovou strukturu uchazečů o studium i studentů lze zjistit z matriky studentů (vhodné uvést základní relevantní data – nic zajímavého na nich vidět není, myslím, že stačí konstatování, že se věk změnil o několik málo procento – viz poslední věta), na škole není předmětem systematického sledování. Žádný výrazný trend se však neukazuje a pokud se věk uchazečů navyšuje, pak jde zatím o jednotky procent. U starších uchazečů o studium je typický zájem o studium v kombinované formě. V některých případech jde o uchazeče, kteří si potřebují doplnit vzdělávání na základě požadavků zaměstnavatele a/nebo pro možnost svého kariérního růstu (například restaurátoři, kde je pro určitě pozice vyžadováno vysokoškolské vzdělání). Studenti z těchto skupin mají o studium skutečný zájem a vesměs studium dokončí. Strategie směřující k rozšíření přístupu těchto studentů ke studiu je dokumentována například zřízením poboček VŠ A v Mostě-Velebudicích a v Táboře. Vysoká škola je k těmto
studentům vstřícná, umožňuje soustředit laboratorní studium do bloků, snaží se upravit rozvrh podle jejich možností apod. Avšak i v tomto případě platí, že náročné studium je pro zaměstnané studenty velmi obtížné. Velmi dobře je hodnocena U3V, studenti jsou spokojeni (R1-R11). Se studenty studujícími v cizím jazyce obecně problémy nejsou (R1-R11). 3.2 Závěr S přijímáním studentů z odlišných skupin obecně nejsou problémy, naplňuje se strategický záměr VŠ A poskytovat vzdělávání bez bariér a dát šanci každému zájemci. Jedinou problémovou skupinou jsou zdravotně hendikepovaní studenti, kterým bariéru tvoří charakter studia chemie. Přesto se vychází vstříc těm studentům, jejichž zdravotní hendikep studium s podporou školy umožňuje. Zvláštní kategorii tvoří nadaní studenti, pro které je otevřen speciální studijní program a o jejich motivaci ke studiu chemie je pečováno v rámci spolupráce se středními školami i vypisováním motivačních stipendií. Podle výpovědi studentů mohou mít problémy studenti ze sociálně slabšího prostředí se zjištěním dostupných možností získání stipendia, protože administrativa je příliš složitá. Problém může také činit studium při zaměstnání. Respondenti se shodně vyjádřili v tom smyslu, že studium je tak náročné, že není možné přepokládat současné zaměstnání. Zaměstnaným studentům komplikuje studium také laboratorní výuka. Přesto se respondenti shodli v tom, že škola se snaží upravit rozvrh a i těmto studentům dát šanci zejména proto, že dospěli/zaměstnaní studenti mají o studium skutečný zájem a většinou ho dokončí. Za podporu studia dospělých/zaměstnaných studentů považují respondenti též zřízení poboček vysoké školy v Mostě a v Táboře. 4. Jak se měnil vzorek přijímaných studentů v posledním desetiletí (podle akademických skupin/kohort) ? Co je vnímáno jako hlavní příčina změn ? 4.1 Změny v posledním desetiletí Vzorek přijímaných studentů se v posledním desetiletí mění v souvislosti s tím, že obecně v celém systému vysokého školství počty studentů stále narůstají a struktura této skupiny, která tvoří již více než polovinu věkové kohorty populace, která vstupuje na vysokou školu, je tudíž ve smyslu schopností, znalostí, cílů a očekávání jednotlivců stále více diversifikovaná. DZ VŠ A (2011-2015) k počtu studentů uvádí, že : Celkový počet studentů VŠ A Praha zůstává však v podstatě konstantní, především vzhledem ke zvýšenému zájmu o doktorské studium. Významnou pozitivní roli hrají též výuková centra VŠ A Praha v Mostě-Velebudicích a v Táboře, ve kterých studuje významný počet studentů, pro které by studium v Praze bylo ze sociálních či jiných osobních důvodů nedostupné….“. Je však pravděpodobné, že vzhledem k malému zájmu o technické obory a zároveň velmi široké nabídky jiných studijních příležitostí, je ve skupině uchazečů o studium na VŠ A stále vyšší zastoupení méně úspěšných absolventů středních škol. Změnu způsobilo zavedení strukturovaného studia, jehož důsledkem byl zvýšený zájem o studium a tudíž se změnila i struktura vzorku uchazečů. Podle studentů strukturované studium spolu s kreditním systémem otevřelo snazší možnosti pro ty studenty, kteří především chtějí dosáhnout titul. Protože není zcela jasný požadavek na výběr předmětů, lze získávat především „snadné“ kredity a ve skutečnosti dojít až k inženýrskému titulu pouze s absolvováním lehčích předmětů (R8-R11)). Zrušení přijímacích zkoušek zvýšilo zájem uchazečů z ne zcela „relevantních“ středních škol (nepřipravujících vhodně studenty ke studiu chemie) a tudíž také způsobilo změny ve struktuře uchazečů o studium (R3, R4, R5, R8-R11). 4.2 Očekávané změny
Významné změny lze očekávat v souvislosti s demografickým vývojem, se zavedením státní maturity i se záměrem přijmout nový zákon o vysokých školách. Za iniciátory změn do budoucna lze proto považovat: • Významný pokles demografické křivky, který se v nejbližší letech projeví ve věkové skupině ukončující středoškolské vzdělání, který ovlivní počet uchazečů o studium z této skupiny. Situace se dotkne především technických vysokých škol, kde bude počet uchazečů o studium klesat (všichni respondenti). • Státní maturita může zajistit srovnatelnost výstupů ze všech typů středních škol. Zatím však je obtížné hodnotit další vývoj vzhledem k tomu, že školní rok 2010/11 byl prvním rokem státní maturity. Zatím jsou k řadě aspektů maturity velké výhrady, počínaje jejím obsahem přes organizaci až k časovému rozvržení (všichni respondenti). • Rozlišení vysokých škol podle typu v souvislosti s předpokládaným přijetím nového zákona o vysokých školách a patrně i novou metodikou financování může být další iniciátorem změn (R3). • K zavedení školného, které je součástí návrhu nového zákona o vysokých školách, a k jeho možným důsledkům, formuluje DZ VŠ A (2011-2015) následující záměr: „VŠ A Praha bude pozorně sledovat otázku a konkrétní způsob zavádění školného na veřejných vysokých školách v ČR, protože školné by se mohlo stát (spolu s vysokými životními náklady v Praze) významnou sociální bariérou pro nezanedbatelný počet uchazečů, resp. zájemců o studium. Negativní roli může sehrát i jistá bariéra psychologická, spočívající v neochotě platit školné za značně obtížné a časově náročné vzdělání, kterému student, aby uspěl, musí po dobu studia obětovat možnosti výdělku při studiu, řadu osobních zájmů apod., i když v dlouhodobé perspektivě se mu takové studium finančně vyplatí. Vzhledem k velmi vysoké finanční náročnosti studijních programů VŠ A Praha představuje školné v uvažované výši poměrně málo významný příspěvek k dotaci na vzdělávací činnost“…(DZ VŠ A, 2011-2015) Názory respondentů se však hodně různí, i když všichni shodně označili zavedení školného za možný iniciátor změn: * Zavedením školného by v souladu se zahraničními zkušenostmi měla narůst motivace studentů k efektivnímu studiu i jejich odpovědnost za výsledky studia. Nestane se to však zavedením odloženého školného, které studenti přímo na sobě nepocítí a tudíž motivace a odpovědnost nebude příliš posílena. Ideální by bylo zavést poměrně nízké školné, vybírat přímo od studentů a zajistit, aby byly prostředky získané ve formě školné plně vráceny studentům ve formě prospěchového stipendia (R1, R2, R3, R6). * Odložené školné má především nevýhody: Studenti nebudou přemýšlet o tom, co bude za několik let a klidně si vezmou půjčku Vzhledem k tomu, že placení v realitě nepocítí, nebude to žádná velká motivace Demoralizace společnosti přispívá k malé odpovědnosti za cokoliv, tudíž ani student nebude odpovědně uvažovat o tom, jak půjčku splatí (R2? R6). * Zavedení školného může mít především negativní vliv. Student si v tom případě musí dobře propočítat, kolik zaplatí na školném a jak se mu to časem vyrovná díky získaným platovým podmínkám. Většina studentů přicházejících do Prahy z jiných regionů hospodaří se svými finančními prostředky „nadoraz“ a ani studenti z Prahy nebývají příliš bohatí. Školné bez náležité finanční pomoci bude jednoznačně bariérou. V případě možnosti půjček nastane problém především u studentů, kteří nedostudují a těch je na VŠ A velké procento, zejména těch, kteří se zapíší, ale vůbec studovat nechtějí. I v případě půjček může školné působit negativně, mnoho studentů a rodin si nebude chtít půjčovat. Problémem, který bude limitující pro rozhodnutí studovat,
tudíž může být a) dluh, b) budoucí malý plat, c) rodina založená před nebo v průběhu studia, případně i vize, že pak se z platu nemůže živit rodina a zároveň splácet školné. (R5, R6) * Školné může mít i negativní důsledky v tom, že místo větších nároků na kvalitu studia bude mít student představu (a může ji prosazovat), že platí-li, musí studium ukončit (R4, R5). * Z hlediska učitelů se prakticky nic nezmění, navrhované školné bude asi nižší, než současný normativ. Bude záležet na tom, jakou strategii v otázce školného daná vysoká škola zvolí. Velké školné bude bariéra, řada studentů nezvolí studium chemie. Malé školené nepokryje ani administrativní náklady na jeho zvládání (respondenti jako otázky pro diskusi). * Vzhledem k náročnosti studia není možné počítat s výdělečnou činností na pokrytí životních nákladů, tudíž ani školného a to by se pak mohlo stát bariérou pro přístup studentů ze sociálně hůře postavených rodin (R8-R11). * Historicky není u nás školné tradicí a mohlo se tudíž místo motivačního nástroje stát nástrojem pro nátlak na možnost „kupování“ zkoušek či diplomů. Nevhodným podpůrným vlivem k tomu může být současná situace na některých soukromých vysokých školách (R8-R11). * Školné a současný způsob financování (prostředky závislé na počtu studentů) by dál posílilo potřebu zajistit si maximální počty studentů bez ohledu na kvalitu studia a obsah/kvalitu znalostí absolventů (R8-R11). 4.3 Závěr Ani dokumenty ani respondenti se nedomnívají, že by se vzorek studentů měnil výrazně podle různých skupin, ale souhlasí s tím, že se mění obecně především vzhledem k výraznému nárůstu počtu uchazečů (a v důsledku studentů). Za změny proběhlé označili zavedení strukturovaného studia a zrušení přijímacích zkoušek, což mělo za následek dočasný nárůst zájmu o studium. Opět ve shodě respondenti označili za budoucí iniciátor změn demografický pokles, který se patrně na zájmu o studium projeví výrazně a státní maturitu, která může zajistit srovnatelnost výstupů ze středních škol. DZ VŠ A 2011-2015 i všichni respondenti se opět shodně domnívají, že výrazným iniciátorem změn bude přijetí nového zákona a jeho ustanovení o zavedení školného na veřejných vysokých školách. Názory na školné se však velice různí, celkem homogenní názor zastávala skupina studentů.
5. Mění některé aspekty tohoto vývoje přístup k tomu, jak vysoká škola řídí kvalitu ? 5.1 Přístup k řízení kvality Několik výše uvedených vlivů působí již v současné době. Jde především o nárůst počtu studentů (který je v současné strategii státu považován již za ukončený a nebude dále podporován), zavedení strukturovaného studia a zrušení přijímacích zkoušek. Všechny kvalitu studia mohou ovlivňovat, případně ji již ovlivňují. Skupina uchazečů o studium je velmi diversifikovaná a jejich příprava pro studium chemie vzhledem k připravenosti ze střední školy (viz odstavec 1.6) problematická. Problémy na vstupu do studia způsobilo i zavedení strukturovaného studia provázené zrušením přijímacích zkoušek. Tyto aspekty byly probrány již v předcházejících odstavcích. Důsledkem je vysoká neúspěšnost studia a škola se jí snaží předcházet řadou opatření (viz 1.5) tak, aby nebyla ohrožena kvalita studia. Přináší to samozřejmě nároky na řízení kvality, které je stále
zdokonalováno. Kromě komplexních hodnocení kvality, která reagují na cíle DZ VŠ A 20112015 a jeho aktualizací, jsou připravovány nové prvky studentské ankety, které mohou reagovat na všechny uvedené změny. Ze studie „Vysoká škola A: Systém vnitřního zajišťování kvality: přehled“, zpracované v rámci WP5, můžeme citovat následující: „Aktualizace DZ pro rok 2011 informuje o nových plánovaných aktivitách studentů v hodnocení vzdělávací činnosti v souvislosti s rozvojovým projektem, který se zabýval vyhodnocením výsledků restrukturalizace studijních plánů na celé škole v letech 2009 a 2010. Nová studentská anketa bude zaměřená na zjištění aktuálních názorů studentů na strukturu studijních programů, na jejich náročnost i na příčiny neúspěšnosti ve studiu. Anketa bude dále zjišťovat názor studentů na adekvátnost kreditového hodnocení předmětů a na potřebu studijního a dalšího poradenství. Na základě studentského hodnocení zváží vysoká škola úpravu struktury studijních programů, studijních plánů a kreditového systému. Počítá se i s možnou úpravou studijních předpisů. Dalším důsledkem studentské ankety může být návrh na vhodnou formu poradenství ve spolupráci s jinými vysokými školami.“ Také ostatní aspekty vývoje uvedené v předcházejícím odstavci, které jsou v nejbližší očekávány, budou nepochybně kvalitu ovlivňovat a ovlivní tudíž i přístupy k jejímu řízení. Změny a jejich důsledky pro kvalitu vzdělání mohou výrazně ovlivnit tři typy aktérů (R3). * Zaměstnavatelé, kteří deklarují potřebu dostatečného počtu kvalitních absolventů. Nabídka zaměstnání včetně finančního ohodnocení a také jejich angažovanost na přípravě obsahu studia i na vlastní vzdělávací činnosti může ovlivňovat kvalitu studia. * Uchazeči o studium – absolventi středních škol, kteří si zatím většinou nehledají vysokou školu podle budoucího možného uplatnění, ve výběru hrají roli různé jiné aspekty – vlastní zájem bez ohledu na budoucí možné uplatnění, možnost dosažení vysokých výdělků (v současné době například manažeři, právníci, ..), umístění školy, a další. Změnu může způsobit demografie i důsledky nového zákona. * Stát, reprezentovaný MŠMT, který se finančními prostředky snaží regulovat počty studentů, ale zatím prakticky nijak nezasahuje a patrně nehodlá zasahovat do počtu studentů v jednotlivých oborech, přestože deklaruje podporu technických a přírodovědných oborů. Změnu patrně způsobí státní maturita i důsledky nového zákona. 5.1 Závěr Změny v přístupu k hodnocení kvality vyvolané změnami v přístupu ke studiu vyjadřuje Aktualizace DZ 2011. Předpokládá se využití nové studentské ankety, která kromě jiného využije i výsledků rozvojového projektu, který se zabýval vyhodnocením restrukturalizace studia (viz 23.1). Na základě výsledků ankety se předpokládá úprava/inovace studijních programů a rozvoj poradenství. Kvalitu budou podle respondentů ovlivňovat uchazeči, zaměstnavatelé i stát, který může prostřednictvím finančních prostředků počty studentů regulovat. 6. Kdo je odpovědný za zajišťování a monitorování přístupu k vysokoškolskému vzdělávání ? Obecné podmínky týkající se přijímacího řízení na vysokých školách stanovuje zákon o vysokých školách. Statut vysoké školy určuje, že „Způsob podávání přihlášek ke studiu, podmínky přijetí ke studiu stanovené zákonem a zejména další podmínky přijetí ke studiu na VŠ A Praha, týkající se především znalostí, schopností, prospěchu uchazeče ze střední školy nebo vyšší odborné školy nebo vysoké školy podrobně upravuje vnitřní předpis VŠ A Praha „Přijímání ke studiu a přijímací řízení na VŠ A Praha“.(Statut VŠ A). Tento předpis, v souladu se zákonem
stanovuje, že u studijních programů uskutečňovaných fakultami má rozhodovací pravomoc děkan, u studijních programů uskutečňovaných vysokou školou má rozhodující právo rektor nebo jím určený prorektor a děkanátu odpovídajícím útvarem je pedagogické oddělení. 7. Existují na vaší škole problémy týkající se přístupu ke studiu a kvality ? Dlouhodobý záměr VŠCH a Výroční zpráva uvádějí jako problém studium zdravotně hendikepovaných studentů (jak je již podrobněji rozebráno ve 3. odstavci. Tyto problémy vyplývají z podstaty studia chemie a je velmi obtížné, v některých případech nemožné, je překonat. Přesto jsou i zdravotně postižení uchazeči na školu přijímáni v případě, lze-li vstřícností akademických pracovníků, pomůcek a všeobecné pomoci studium umožnit (Výroční zpráva 2009). 8. Závěr Strategické záměry VŠ A vyjádřené v DZ VŠ A 2011-2015 reagují na podněty státu a do velké míry se s nimi shodují. Většinou jsou konkrétnější, což má logické opodstatnění, někdy však o naplňování jejich cílů svědčí jak výroční zprávy, tak výpovědi respondentů, což v případ cílů ministerstva neplatí (viz například cíl zajistit lepší koordinaci při řízení středního a vysokého školství - 1.6, druhé odstavec). Názory a výpovědi respondentů doplňují institucionální dokumenty v řadě podrobností, ale nejsou s nimi prakticky v ničem v rozporu. S výjimkou DZ MŠMT se respondenti velmi kriticky vyjadřují ke státním koncepčním a strategickým dokumentům. Odsuzují jejich velký počet, jejich chaotické vytváření z důvodů, které jsou pro akademickou komunitu nesrozumitelné a nesrovnalosti, případně přímo rozpory v jejich obsahu. Odpovědí respondentů prakticky na všechny otázky byly ve vzájemném souladu, lišily se někdy pouze v důraze, kladeném na různé skutečnosti. Jedinou rozporuplnou záležitostí je možnost zavedení školného na veřejných vysokých školách, kde v jisté shodě vypovídala pouze skupina studentů, jinak byly názory velmi různé a poskytovaly i různé návrhy, jak by měla tato záležitost být vyřešena. Přijímací řízení je činnost vysoké školy, která není součástí ESG, Část 1. Je však zcela zřejmé, že ovlivňuje kvalitu všech dalších činností vysoké školy a mělo by být mezi standardy a návody zařazeno. Neexistence standardu k této činnosti je samo o sobě bariérou ve vytváření vnitřních mechanismů hodnocení kvality. V souvislosti s případovou studií VŠ A je možné doporučit, aby strategie přístupu na vysokou školu: • byla veřejně dostupná; • byla v souladu s národní strategií přístupu na vysoké školy; • obsahovala požadavek sběru relevantních statistických údajů o přístupu na vysokou školu, které budou veřejně dostupné; • zajistila rovnou možnost přístupu na vysokou školu všem specifickým skupinám uchazečů; • formulovala způsob spolupráce se středním školami; • sledovala změny ve vývoji vysokého školství a reagovala na ně odpovídajícím způsobem. Případné další institucionální bariéry – myslím, že prakticky nejsou? Nějaké příklady dobré praxe?- jsou v tabulce 9. Použité zdroje Dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové a inovační a další tvůrčí činnosti na období 2011-2015
Aktualizace dlouhodobého záměru vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové a inovační a další tvůrčí činnosti na rok 2010 Aktualizace dlouhodobého záměru vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové a inovační a další tvůrčí činnosti na rok 2011 Výroční zpráva vysoké školy A za rok 2009 Statut vysoké školy A, listopad 2006 Přijímání ke studiu na vysoké škole A, červen 2010 Webová stránka vysoké školy A Labík, S. (2009). Vyhodnocení výsledků restrukturalizace studijních plánů na VŠ A Praha, Závěrečná zpráva rozvojového projektu Výsledky řízených rozhovorů s děkanem fakulty, proděkany fakult, prorektory, akademickými pracovníky a studenty (celkem 11 respondentů).
Tabulka respondentů – doplnim podrobněji Hasal – prorektor, R1 Staněk – prorektor R2 Labík – děkan R3 Jahoda – proděkan R4 Bělohlav – proděkan R5 Akademický pracovník R6 Asistentka děkana R7 Studenti R8-R11