Vysoká škola C Kvalita a přístup ke studiu IBAR WP6
Autor: Josef Beneš
Úvod Základní pravidla pro přístup uchazečů o studium na vysokou školu jsou dána zákonem o vysokých školách. Vysoké školy jsou autonomní a mohou přijímat studenty do akreditovaných studijních programů zcela neomezeně podle svých představ. Toto právo však prakticky mohou využít je soukromé vysoké školy, které prostředky na realizaci vzdělávání získají ze školného. Veřejné vysoké školy, které prostředky na realizaci studijních programů dostávají od státu se, pokud je chtějí získat, musí podrobit dalším podmínkám deklarovaným státem pro možnost získání prostředků na uskutečňování studijních programů. Konkrétní politika státu pro poslední období pěti let 2011 – 2015je formulována v Dlouhodobém záměru vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové a inovační, umělecké a další tvůrčí činnosti pro oblast vysokých škol na období 2011 – 2015 a v jeho aktualizacích. Stát se snaží regulovat počty vysokoškolských studentů i jejich strukturu na veřejných vysokých školách financovaných převážně státem prostřednictvím pravidel profinancování vysokých škol, konzultovaných s tzv. reprezentativní komisí sestávající z Reprezentací vysokých škol (zástupci Rady vysokých škol, zástupci Konference rektorů, studentské komory Rady vysokých škol, odborů a kvestorů). Veřejné vysoké školy doporučení státu nemusí respektovat s tím důsledkem, že za nedodržení doporučení budou postiženy neobdržením finančních prostředků na financování jejich realizace studijních programů. 1. Institucionální strategie přístupu ke studiu a její souvislost se strategií přístupu na vysoké školy na národní úrovni. Informace o možnostech studia na VŠ C poskytovaná středním školám. 1.1 Přijímání ke studiu Webové stránky VŠ C inzerují spektrum široké nabídky studijních programů všech typů se zdůrazněním jejich atraktivity z pohledu studia i z pohledu budoucích možností zaměstnání. K přijímacímu řízení do jednotlivých typů studijních programů uvádějí; do bakalářského studia: „Přijímací řízení zahrnuje většinou písemný test zaměřený na zájem o příslušný obor studia a na znalosti v odpovídající technické nebo umělecké disciplíně. Součástí přijímacího řízení na FaVU, FA a vybraných oborech na FAST a FP je i talentová zkouška. Některé fakulty přijímají studenty s výborným prospěchem nebo studenty úspěšné v olympiádách a dalších vybraných SŠ soutěžích bez přijímacích zkoušek. Přijímací řízení je v kompetenci jednotlivých fakult a Ústavu soudního inženýrství (ÚSI)“. do magisterského studia: „Přijímací řízení do magisterských navazujících studijních programů je v kompetenci jednotlivých fakult a Ústavu soudního inženýrství (ÚSI). Jednou z podmínek pro přijetí do navazujícího magisterského studijního programu je doklad o úspěšném absolvování bakalářského studia.“ Podmínky pro přijímání studentů z fakult jiných vysokých škol mohou být upraveny zvláště tím, že kromě splnění základní podmínky tj. úspěšné absolvování bakalářského programu může být požadováno vykonání přijímací zkoušky (to se obvykle děje v případech, kdy studium v předchozích bakalářských programech na jiných fakultách je kratší). Do doktorského studia: „Přijímací řízení do doktorských studijních programů je v kompetenci jednotlivých fakult a ÚSI. Jednou z podmínek pro přijetí do doktorského studijního programu je doklad o úspěšném absolvování magisterského vzdělání.“ Úspěšné složení přijímací zkoušky je obvykle druhou základní podmínkou přijetí.
2
1.2 Přehled základních statistických údajů získaných z matriky studentů VŠ C Pozn. 1 Přehled základních vývojových charakteristik o počtech studentů, nově přijímaných, absolventů i neúspěšných a dále o počtech přerušených studií a návratech z přerušení i o počtech studentů, kteří bezprostředně pokračují ve studiích lze získat z dat Matriky studentů. Pro zpracování analýz o struktuře studentů, charakterizující restrukturalizaci studijních programů, analýz realizace politiky vysoké školy či její součásti v oblasti přijímání studentů, vstupu do navazujících studijních programů a regulace úspěšnosti studia byly zpracovány tabulky s výše citovanými vybranými údaji pro všechny vysoké školy, jejich fakulty/součásti, všechny studijní programy (SP), všechny obory (v členění: všechny bakalářské (Bc) SP, magisterské nenavazující/dlouhé (Mgr-D) SP, navazující magisterské (Mgr-N) SP a doktorské (PhD) SP). Všechny údaje v těchto tabulkách jsou vztaženy k počtům fyzických osob v příslušném kalendářním roce k 31.12. Základní tabulkou tohoto typu je tabulka 1. Chceme-li charakterizovat rozvoj školy v rámci rozvoje počtu studentů, její naplňování s tím souvisejících prognóz dlouhodobých záměrů a případně školy porovnávat je třeba stanovit ukazatele, které určité chování charakterizují.
Tabulka 1 Přehled základních vývojových charakteristik o počtech studentů a jejich přerušených studií, vztažených k fyzickým osobám pro všechny fakulty a všechny (SP). celkem 2000 nově zapsaní navrácení z přerušení studenti 15928 přerušení 275 absolventi absolventi pokračující ve studiu neúspěšní úspěšnost
2001 4244 172 14202 245 2100
2002 4233 203 14879 252 2306
2003 5399 216 16704 301 2456
2004 5670 229 17631 294 2621
2005 6089 247 19378 329 2867
2006 5930 258 20107 391 3797
2007 6101 320 20889 378 4352
2008 6085 222 21165 399 5285
2009 5824 183 21692 406 5152
2010 6200 199 22211 463 5240
625 4353 0,325
711 1751 0,568
1015 1868 0,568
836 2736 0,489
1277 2470 0,537
1642 2726 0,582
2181 2841 0,605
2815 3096 0,631
3177 3132 0,622
2950 3135 0,626
Z tabulek tohoto vzoru pro jednotlivé typy studijních programů byly zpracovány tabulky, které uvádíme dále. Pro lepší přehlednost jsou tabulkové přehledy ilustrovány obrázky. Tabulka 2 Počty studentů v jednotlivých typech studijních programů Počty Bc Počty Mgr-D Počty Mgr-N Počty PhD Počty celkem
2000 2984 9785 1758 1475 15928
2001 1730 9701 1348 1477 14202
2002 3093 8839 1436 1603 14879
2003 4650 8835 1530 1806 16704
2004 8130 6249 1493 1825 17631
2005 10816 4625 2168 1823 19378
2006 12534 2760 2961 1903 20107
2007 13583 1428 3942 1985 20889
2008 13821 194 5251 1950 21165
2009 13469 39 6303 1920 21692
2010 13730 17 6594 1918 22211
Kvantitativní rozvoj vysoké školy (studenti) je charakterizován změnami v počtu studentů v jednotlivých typech studijních programů a změnami celkového počtu studentů dané vysoké školy. Změny jsou však ovlivněny jak nárůstem či poklesem celkového počtu studentů, tak významnými přesuny mezi jednotlivými typy studijních programů (ve sledovaném období 2000 – 2010 proběhla/probíhá restrukturalizace studia). Nárůst či pokles celkového počtu studentů charakterizuje velikost školy, struktura jeho rozložení mezi jednotlivé typy studijních programů ukazuje jednak na pochopení principů Boloňského procesu jednak na orientaci školy/fakulty na výukovou (teaching), s převahou studentů v bakalářských studijních programech či výzkumnou (research) s významným podílem studentů v magisterských a doktorských studijních programů.
3
Abychom mohli lépe porovnat změny, které jsou především spojeny s nárůstem počtu studentů a změny spojené s restrukturalizací zavedli jsme bezrozměrné veličiny NP1 a NP2 – tzv. normované počty studentů, z nichž první NP1 je normována na počty studentů v jednotlivých typech studijních programů v roce 2000 (matrika studentů začala být v tomto roce plně funkční pro stanovení počtů studentů v jednotlivých typech studijních programů). Normované počty studentů NP1 v jednotlivých typech studijních programů názorně vykazují jejich změny na sledované vysoké škole a umožňují srovnání se změnami na ostatních vysokých školách. Druhá veličina NP2 je normována na celkové počty studentů v daném roce a tudíž charakterizuje především strukturu studentů podle typu studijního programu. Tabulka 3 Normované počty studentů NP1 v jednotlivých typech studijních programů Počty Bc Počty Mgr-D Počty Mgr-N Počty PhD Počty celkem
2000 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00
2001 0,58 0,99 0,77 1,00 0,89
2002 1,04 0,90 0,82 1,09 0,93
2003 1,56 0,90 0,87 1,22 1,05
2004 2,72 0,64 0,85 1,24 1,11
2005 3,62 0,47 1,23 1,24 1,22
2006 4,20 0,28 1,68 1,29 1,26
2007 4,55 0,15 2,24 1,35 1,31
2008 4,63 0,02 2,99 1,32 1,33
2009 4,51 0,00 3,59 1,30 1,36
2010 4,60 0,00 3,75 1,30 1,39
Z tabulky je zřejmé, že ve sledovaném období 2000-2010 došlo přibližně k 40 % nárůstu celkového počtu studentů. Počty studentů v doktorských programech stouply o 30% a počty studentů v dlouhých magisterských programech v důsledku restrukturalizace klesly prakticky k nule. Průběhy nárůstu počtu studentů v bakalářských programech ukazují na stabilizaci počtu přijímaných studentů.
5,00
Počty
4,50 4,00 3,50 3,00
Poč ty Bc
2,50 2,00
Poč ty Mgr-N
1,50 1,00
Poč ty c elkem
Poč ty Mgr-D Poč ty PhD
10 20
08 20
06 20
04 20
02 20
20
00
0,50 0,00
Rok
Tabulka 4 Normované počty studentů NP2 v jednotlivých typech studijních programů Počty Bc Počty Mgr-D Počty Mgr-N Počty PhD Počty celkem
2000 0,187 0,614 0,110 0,093 1,000
2001 0,122 0,683 0,095 0,104 1,000
2002 0,208 0,594 0,097 0,108 1,000
2003 0,278 0,529 0,092 0,108 1,000
2004 0,461 0,354 0,085 0,104 1,000
2005 0,558 0,239 0,112 0,094 1,000
2006 0,623 0,137 0,147 0,095 1,000
2007 0,650 0,068 0,189 0,095 1,000
2008 0,653 0,009 0,248 0,092 1,000
2009 0,621 0,002 0,291 0,089 1,000
2010 0,618 0,001 0,297 0,086 1,000
VŠ C měla strukturované studium zavedeno již na počátku sledovaného období v roce 2000. K výrazné restrukturalizaci však dochází od roku 2002, tj. v době novelizace zákona o vysokých školách, která v podstatě přikazovala strukturovat studium tam, kde to bylo možné.
4
1,200
N ormované počty NP2 [ 1 ]
1,000
Počty Bc
0,800
Počty Mgr-D 0,600
Počty Mgr-N Počty PhD
0,400
Počty celkem
0,200
0,000 2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
R ok
Tabulka 5 Vývoj počtu absolventů Počty Bc Počty Mgr-D Počty Mgr-N Mgr-D+MgrN Počty PhD Počty celkem
2001 362 1223 433 1656 82 2100
2002 344 1415 438 1853 109 2306
2003 447 1359 513 1872 138 2456
2004 493 1421 544 1965 163 2621
2005 1097 1133 493 1626 146 2867
2006 1391 1662 587 2249 157 3797
2007 1954 1275 959 2234 165 4352
2008 2607 1229 1276 2505 173 5285
2009 3014 134 1799 1933 207 5152
2010 2691 25 2363 2388 162 5240
6000 5000 Počty Bc
Počty
4000
Počty Mgr-D Počty Mgr-N
3000
Mgr-D+Mgr-N Počty PhD
2000
Počty celkem
1000
09 20
7 20 0
5 20 0
3 20 0
20 0
1
0
Rok
Tabulka 6 Relace počtu absolventů bakalářských programů a počtu studentů přijímaných do navazujících magisterských programů 2001 Abs. Bc 362 Zaps.Mgr-N 606 % 167,4
2002 344 667 193,9
2003 447 777 173,83
2004 493 755 153,14
2005 1097 1393 126,98
2006 1391 1670 120,06
2007 1954 2270 116,17
2008 2607 2962 113,62
2009 3014 3242 107,56
2010 2691 3071 114,12
VŠ C přijímá do navazujících magisterských programů více uchazečů než sama produkuje absolventů bakalářských programů, což je způsobeno především přijímáním bakalářských absolventů jiných vysokých škol. Tento převis se však v posledních letech výrazně zmenšil a pohybuje se okolo 15%.
5
200,0
% vstupu
180,0 160,0 %
140,0 120,0 100,0 2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
Rok
Úspěšnost ve studiu Je definována jako podíl počtu absolventů z počtu absolventů a neúspěšných v daném roce. Je zřejmé, že v dynamicky se měnícím systému je tato definice napadnutelná, ale porovnání výsledků získaných na základě této definice a výsledků získaných na základě sledování historie určité skupiny studentů v určitém roce až do konečného stavu daného tím, že určitá část úspěšně studium ukončí a jiná studium/školu neúspěšně opustí, vykázalo kvalitativní shodu. (Beneš, Závada, Andragogika). Pozn.: Úspěšnost charakterizuje samozřejmě schopnost určitého podílu studentů zvládnout požadavky studijního programu jak obsahové tak časové. Z jiného pohledu ale odráží souhlas nároků na studenty s jejich předpoklady pro dané studium, což je obecně deklarovaná myšlenka všech základních koncepčních materiálů (Bílá kniha, Dlouhodobé záměry).Na druhé straně se však velká část vysokoškolských učitelů s dopady masifikace studia nesmířila a tvrdí, že přijímaní studenti předpoklady ke studiu nemají. Podle mého názoru jde o to, které dva parametry ze tří volitelných (%vstupující populace, obsahová náročnost a % úspěšných absolventů) si zvolím za rozhodující. O % vstupující populace bylo v minulých letech víceméně rozhodnuto v souladu se světovými trendy a tudíž můžeme rozhodovat buď o nárocích (obsah studia) a pokud ty zůstanou na úrovni, která předcházela masifikaci musí se nutně zvýšit propadovou studentů, nebo můžeme rozhodnout o % studentů, kteří by měly určitý studijní program zvládnout což znamená přizpůsobit náročnost studijního programu tj. obsah studia a stupeň jeho zvládnutí schopnostem studentů. Velká neúspěšnost samozřejmě výrazně ovlivňuje efektivitu využití poskytnutých finančních prostředků.
Tabulka 7 Úspěšnost v jednotlivých typech studijních programů Úspěšnost Bc Úspěšnost MgrD Úspěšnost MgrN Úspěšnost PhD Úspěšnost celk.
2001 0,172 0,371 0,437 0,237 0,325
2002 0,504 0,497 0,804 0,395 0,568
2003 0,413 0,520 0,795 0,460 0,568
2004 0,295 0,477 0,719 0,414 0,489
2005 0,390 0,638 0,749 0,437 0,537
2006 0,390 0,858 0,743 0,445 0,582
1,200
Úspěšnost [ 1 ]
1,000 Bc
0,800
Mgr-D 0,600
Mgr-N PhD
0,400
celkem
0,200 0,000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
Rok
6
2007 0,463 0,903 0,763 0,445 0,605
2008 0,517 0,959 0,782 0,348 0,631
2009 0,551 0,766 0,803 0,437 0,622
2010 0,528 0,641 0,833 0,344 0,626
Úspěšnost ve studiu na VŠ C je vyšší než úspěšnost VŠ jako celku a převyšuje úspěšnost ostatních technicky zaměřených vysokých škol. Průběhy vykazují stabilní vysokou úroveň (okolo 80%) u navazujícího magisterského studia, pokles úspěšnosti u dlouhých magisterských programů je ovlivněn náhodnými vlivy způsobenými malými počty jak absolventů tak neúspěšných. Úspěšnost v doktorských studijních programech se dlouhodobě pohybuje okolo 40% a úspěšnost v bakalářských programech ve sledovaném časovém horizontu deseti let mírně narůstá a v posledním období se blíží 55%. Tabulka 7a Porovnání úspěšnosti bakalářských studií na všech vysokých školách a na sledované vysoké škole C a na srovnatelné technicky orientované vysoké škole (ČVUT) 2001 Všechny VŠ62,2 ČVUT 45,9 VUT 17,2
2002 55,2 31,7 50,4
2003 49,4 28,1 41,3
2004 46,1 10,4 29,4
2005 51,4 14,4 39,0
2006 54,6 27,6 39,0
2007 57,8 37,0 46,3
2008 58,4 39,3 51,7
Obecně lze říci, že jednotlivé školy se liší především v chápání/nárocích bakalářského studia a proto uvedeme porovnání úspěšnosti pro tato studia pojednávané vysoké školy C, velkostí i programově velmi podobné technicky zaměřené vysoké školy (ČVUT) a všech vysokých škol. Situaci charakterizuje Tabulka 7a a následující obrázek. Z tabulky vyplývá, že úspěšnost v bakalářských studiích v roce 2008 na VŠ C je o 11,5% menší než průměrná úspěšnost příslušných studií na všech vysokých školách a o 31,6% vyšší než na ČVUT. Výsledky potvrzují obecnou zkušenost, že úspěšnost na technicky zaměřených školách je vesměs nižší než na ostatních zvláště humanitních, ale také to, že VŠ C patrně nároky bakalářských programů přizpůsobuje více schopnostem studentů než ČVUT. VŠ C ve své VZ 2010 uvádí: „Přetrvávajícím problémem technických vysokých škol je poměrně vysoká neúspěšnost studentů zejména v prvních ročnících bakalářských studijních programů. Snaha o další snížení počtu neúspěšných studentů reformou obsahu a struktury bakalářských programů by zřejmě již vedla ke snížení kvality absolventů. Jedná se o specifikum technických vysokých škol snažících se stále vychovávat kvalitní tvůrčí absolventy pro průmyslovou praxi. Tzv. propadovost zůstává stále na přibližně stejných absolutních počtech.“ Tabulka 8 Počty nově zapsaných studentů nově zaps.Bc nově zaps. Mgr-D nově zaps. Mgr-N nově zaps. PhD nově zaps. celkem
2001 839 3240 606 395 4244
2002 2086 2014 667 453 4233
2003 2710 2570 777 552 5399
2004 5213 423 755 455 5670
2005 5631 172 1393 376 6089
7
2006 5413 109 1670 477 5930
2007 5419 94 2270 485 6101
2008 5400 37 2962 481 6085
2009 5217 15 3242 474 5824
2010 5472 4 3071 506 6200
Počty nově zapsaných
7000 6000 5000
Bc
4000
Mgr-D Mgr-N
3000
PhD
2000
celkem
1000 0 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
Rok
Počty nově zapisovaných studentů do jednotlivých typů studijních programů charakterizují úspěšně realizovanou restrukturalizaci a stabilizaci procesů. 1.3 Dostupnost studia bez bariér VŠ C v intencích Dlouhodobého záměru ministerstva deklaruje ve svém Dlouhodobém záměru úsilí vytvářet a rozvíjet nový model efektivní spolupráce se základními a středními školami přirozvoji motivace žáků ke studiu na VUT, podporuje středoškolské studenty v jejich vlastní tvůrčí činnosti, vytváří a zlepšuje podmínky pro studium osob se specifickými potřebami (tj. zdravotně znevýhodněné studenty a studenty se specifickými vzdělávacími potřebami), podporuje sociálně znevýhodněné studenty formou stipendií, pomáhá v řadě dalších specifických situacích studentů finančně, či usnadněním přístupu k informačním zdrojům. VŠ C v návaznosti na DZ MŠMT na základě rozvojových plánů součástí a s vědomím náročné demografické situace a změn pravidel financování MŠMT i nadále usiluje o stálý a přiměřený nárůst počtu studentů na cílový stav pohybující se kolem 25 000 posluchačů. Rozšiřuje nabídku studijních oborů, zvyšuje jejich atraktivnost, posiluje společenskou prestiž borů studovaných na VŠ C a využívá podporu studia technických oborů vládou ČR. VŠ C podporuje růst kvality studia před úsilím získat co největší počet studentů,rozvíjí mezioborové specializace a získává talentované absolventů bakalářského studia z jiných VŠ, pozornost bude zejména zaměřena na zintenzivnění aktivity v náboru studentů (nejen z České republiky) s cílem minimalizovat dopady nepříznivého demografického vývoje v ČR. Bude usilovat o navýšení počtu vynikajících studentů v navazujících magisterských studijních programech s cílem jejich setrvání v doktorských studijních programech a následného zapojení do projektů OP VaVpI. 1.4. Zájem uchazečů o studium na VŠ C (údaje o přijímacím řízení v r.2010, VZ 2010). VUT vykazuje dlouhodobě rostoucí zájem uchazečů o studium. Počet podaných přihlášek dosáhl v roce 2010 téměř dvacet jedna tisíc a zapsáno bylo o téměř 500 studentů více než v roce předchozím. Neklesá procento skutečně zapsaných studentů z celkového počtu přijatých. To svědčí o tom, že si uchazeči v množství přihlášek podávaných na vysoké školy vybírají VUT v Brně cíleně s vysokou prioritou.
8
Tabulka 9 Zájem uchazečů o studium v r. 2010 Skupiny akreditovaných studijních programů Přírodní vědy a nauky Technické vědy a nauky Ekonomie Vědy a nauky o kultuře a umění Celkem
Počet podaných přihlášek 16 15 230 5 095 537 20 878
přihlášených přijeti
přijatých
zapsaných
15 12 897 4 151 526
15 11 428 2 077 102
15 11 047 1 966 102
14 8 729 1 466 101
17 589
13 622
13 130
10 310
1.5 Spolupráce se středními školami V DZ VUT 2011-15 se uvádí: „Vysoké učení technické v Brně bude … zvyšovat informovanost studentů a pedagogů středních škol o možnostech a výhodách vzdělávání na VUT prostřednictvím jejich nejlepších studentů a absolventů, mapovat „středoškolský původ“ studentů na VUT; k dlouhodobé spolupráci budou přizvány střední školy … zavádět motivační stipendijní systém pro získání nejlepších absolventů středních škol pro jejich následné studium na VUT jako nástroj ke zvyšování kvality studia; …vytvářet a rozvíjet nový model efektivní spolupráce se základními a středními školami při rozvoji motivace žáků ke studiu na VUT; podporovat zapojování středoškolských studentů v jejich vlastní tvůrčí činnosti; …v návaznosti na aktuální vývoj reformy terciárního vzdělávání zdokonalovat a inovovat poradenské služby zájemcům o studium a studentům (ve všech formách studia); …podporovat z úrovně školy i součástí (rozvojové projekty, OP VK, další zdroje) kvalitativně inovovanou spolupráci se středními školami, zejména s učiteli přírodovědných a technických předmětů s důrazem na její nekampaňovitost a dlouhodobost; …“ Vyjádření respondentů k problematice této otázky. Přijímací zkouška je součástí přijímacího řízení pro všechny uchazeče na všech fakultách, i když v některých případech mají fakulty svoje vlastní strategie zaměřené především na uchazeče, kteří dosahují dobrých výsledků ve studiu na střední škole v profilových předmětech (především matematika a fyzika, případně chemie), kteří mohou být přijati bez přijímací zkoušky. Základní součástí přístupu na školu v obecnějším pojetí je dlouhodobá spolupráce se středními školami jak v Jihomoravském kraji i v krajích dalších, obvykle v těch, ze kterých se na VŠ C tradičně hlásí větší počet uchazečů. Akademičtí pracovníci střední školy navštěvují a spolupracují s učiteli - svými partnery v předmětech pro studium na VŠ C důležitých, tj. zejména v matematice, fyzice a případně chemii. V podzimním období, které je nejdůležitější pro přípravu na budoucí studium, navštěvují střední školy celé týmy, jejichž členy jsou i studenti vysoké školy. Týmy mají připraveny prezentace o možnosti studia, o škole jako takové, o absolventech a možnostech jejich uplatnění. Připravují si prezentace o tom, co může budoucí studenty zajímat, a s úspěchem pro přípravu těchto prezentací využívají studenty VŠ C, kteří mohou pro prezentaci dobře uplatnit vlastní zkušenosti. Spolupracujících středních škol je několik desítek a jedná se jak o odborné střední školy, tak o gymnázia. Zkušenosti ukazují, že absolventi učňovských škol s maturitou nejsou dobře připraveni na budoucí studium na vysoké škole (ostatně to obecně ukázaly i výsledky státní maturity. Na 9
řadě fakult lze vysledovat snahu navýšit procento uchazečů o studium především z řad absolventů gymnázií. Akademičtí pracovníci VŠ C se domnívají, že velmi důležitou roli by mohli (měli) hrát poradci středních škol, kteří zatím nejsou na většině škol příliš aktivní a obvykle ani u všeobecně nadaných studentů jim nedoporučují studium technických a přírodovědných oborů. Motivovat by je mohly speciální semináře, které by VŠ Cmohlo pro ně pořádat a zajistit tak jejich lepší informovanost (zvláště o dobré uplatnitelnosti absolventů technických a přírodovědných oborů), kterou by ve své práci uplatnili. Mezi fakultami různých vysokých škol, ale v některých případech i mezi fakultami jedné vysoké školy se zcela jasně projevuje konkurence ve snaze získat dostatečné počty studentů a zároveň studenty, kteří mají o dané studium zájem a nebudou ze školy předčasně odcházet. Fakulta podnikatelská například pociťuje konkurenci ze strany ekonomicky zaměřených soukromých vysokých škol, ale i dalších veřejných škol, které mají na svých odborných fakultách ekonomicky zaměřené studijní programy, vázané na hlavní zaměření fakulty (např. technické. Chemická fakulta je relativně malá a její absolventi mají poměrně často problémy se zaměstnáním. Negativní roli hraje patrně nevhodné zaměření studijních programů, které nereflektují potřeby zaměstnavatelů. Fakulta také značnou část své kapacity věnuje výzkumu. Konkurentem je Chemická fakulta Univerzity Pardubice, fakulty Univerzity Tomáše Bati, Přírodovědecká fakulta MU, UP v Olomouci a Ostravské univerzity, ale i pražská VŠCHT. Některé fakulty si s nejvíce konkurenční fakultou po dohodě rozdělí pole působnosti v širším oboru (např. Fakulta informačních technologií VŠ C a Fakulta informatiky MU). Politika přístupu na VŠ C je v souladu se státní politikou, zaměřena zejména na podporu zájmu o studium technických a přírodovědných oborů. VŠ C se snaží připravit obsah studijních programů tak, aby jejich absolventi byli uplatnitelní na pracovním trhu. Zpětnovazební mechanismus, vycházející ze sledování nezaměstnanosti absolventů jednotlivých fakult a následná analýza příčin tomu napomáhá. 1.6 Závěr Lze konstatovat, že na VŠ C existuje institucionální strategie přístupu ke studiu formulovaná v dlouhodobém záměru na období 2011 – 2015 a její dílčí části bývají zdůrazněny v jeho aktualizacích. Tato strategie navazuje nastrategií přístupu na vysoké školy na národní úrovni, formulovanou v dlouhodobém záměru Ministerstva. VŠ C deklaruje ve svých strategických materiálech, že chce: „zlepšovat svou image nejen sebeprezentací jako univerzity inženýrského typu, ale i jako moderní instituce nabízející mezioborové a umělecké obory“. Škola dále deklaruje v DZ spolupráci s odběratelskou sférou na inovaci obsahu studijních programů, případně tvorbě nových tak aby byl na pracovním trhu zájem o jejich absolventy a rovněž bere v potaz přání, schopnosti i zájem studentů o určité obory. VŠ C se snaží připravit obsah studijních programů tak, aby jejich absolventi byli uplatnitelní na pracovním trhu. Zpětnovazební mechanismus, vycházející ze sledování nezaměstnanosti absolventů jednotlivých fakult a následná analýza příčin tomu napomáhá. Součástí marketingové strategie je nabízet budoucím studentům různé benefity,jako jsou např. možnosti sportovního i kulturního vyžití včetně prezentace a odměn studentům-vrcholovým sportovcům.
10
Strategie vstupu na VŠ C v sobě zahrnuje i trvalý „rozumný“ nárůst počtu studentů. V současnosti se předpokládá, že počet studentů i přes demografický pokles naroste zhruba o deset procent na cílových 25 000 studentů. VŠ C dlouhodobě spolupracuje se středními školami jak v Jihomoravském kraji i v krajích dalších, obvykle v těch, ze kterých se na VŠ C tradičně hlásí větší počet uchazečů. Akademičtí pracovníci střední školy navštěvují a spolupracují s učiteli - svými partnery v předmětech pro studium na VŠ C důležitých, tj. zejména v matematice, fyzice a případně chemii. V podzimním období, které je nejdůležitější pro přípravu na budoucí studium, navštěvují střední školy celé týmy, jejichž členy jsou i studenti vysoké školy. V současné době získalo VŠ C projekty Regionálních center pro Jihomoravský kraj a Kraj vysočina, které jsou orientovány na aktivity podporující zájem o technická studia na základních a středních školách. Respondenti vyjádřili lítost, že v důsledku pocitu konkurence i mezi jednotlivými fakultami VŠ C není řada aktivit koordinována, což není ve prospěch celku. 2. Jaká data o studijní nabídce, přijatých studentech, neúspěšných studentech, absolventech jsou sbírána? Je možné rozlišit data poskytující informaci o různých skupinách studentů (dospělí studenti, studenti se specifickými požadavky, studenti různých etnických skupin)? 2.1 Sběr dat VŠ C shromažďuje všechna data předepsaná Ministerstvem pro Matriku studentů. Tato data umožňují sledovat průběh studia všech studentů v celé soustavě vysokého školství od zavedení Matriky, s plnou funkčností od r. 2000. S ohledem na jiné zákonné normy, především na zákon o ochraně osobních dat není možné ve „větě“ údajů, stanovené ministerstvem požadovat údaje, které by byly statisticky zajímavé a užitečné a které jsou i obsahem především otázky 3 tohoto WP spojených s národnostním, etnickým, náboženským, sociálním a jiným specifickým odlišením. VŠ C samozřejmě s ohledem na svůj rozvoj shromažďuje data týkající se zájmu o studium na své škole a vyhodnocuje relace z přijímacího řízení, tj. data o uchazečích přihlášených, přijatých a zapsaných. Ve VZ VŠ C 2010 se konstatuje: „VŠ C vykazuje dlouhodobě rostoucí zájem uchazečů o studium. Počet podaných přihlášek dosáhl v roce 2010 téměř dvacet jedna tisíc a zapsáno bylo o téměř 500 studentů více než v roce předchozím. Neklesá procento skutečně zapsaných studentů z celkového počtu přijatých. To svědčí o tom, že si uchazeči v množství přihlášek podávaných na vysoké školy vybírají VŠ C cíleně s vysokou prioritou.“ VŠ C sleduje oborovou závislost zájmu uchazečů a přizpůsobuje ji i nabídku studijních programů,vykazuje v posledních letech stálý, přiměřený růst počtu zapsaných studentů. Podle dostupných dokumentů školy i vyjádření všech respondentůje přijímací zkouška součástí přijímacího řízení pro všechny uchazeče na všech fakultách, i když v některých případech mají fakulty svoje vlastní strategie zaměřené především na uchazeče, kteří dosahují dobrých výsledků ve studiu na střední škole v profilových předmětech (především matematika a fyzika, případně chemie), kteří mohou být přijati bez přijímací zkoušky. Do dlouhých nenavazujících magisterských studijních programů jsou studenti již několik let přijímáni jen výjimečně, jak ukazují data z Matriky, jejich celkový počet je již velmi malý a většinou se jedná o posluchače, kteří mají své studium před dokončením.
11
• Data o neúspěšných studentech (viz Tabulka 7) Přetrvávajícím problémem technických vysokých škol je poměrně vysoká neúspěšnost studentů zejména v prvních ročnících bakalářských studijních programů. Některé fakulty VŠ C však vykazují menší neúspěšnost než srovnatelné fakulty jiných vysokých škol. Škola se však domnívá, že snaha o další snížení počtu neúspěšných studentů reformou obsahu a struktury bakalářských programů [55%] by zřejmě již vedla ke snížení kvality absolventů. Jedná se o specifikum technických vysokých škol snažících se stále vychovávat kvalitní tvůrčí absolventy pro průmyslovou praxi. Neúspěšnost zůstává stále na přibližně stejných absolutních počtech. Kontaktovanými osobami bylo konstatováno, že z jejich zkušeností vyplývá, že je pouze velmi nízká korelace mezi úspěchem na střední škole a výsledky studia na vysoké škole. Dostatečná a spolehlivá data, která by umožnila situaci analyzovat a vysvětlit, zatím chybí. • Data o absolventech (viz Tabulka 5) Počet absolventů VUT zůstává v posledních dvou letech na přibližně stejné úrovni s mírnou růstovou tendencí. Roste počet absolventů zejména navazujících magisterských studijních programů, končí postupně poslední studenti dlouhých magisterských programů. • Uplatnění absolventů na trhu práce VŠ Cpři akreditaci nových studijních programů klade důraz na perspektivní požadavky na výstupy ze vzdělávání ve všech stupních studia. Využívá spolupráci s aplikační sférou, vytváří, upevňuje a podporuje vazby s potenciálními zaměstnavateli absolventů. Upravuje profily absolventů bakalářského studia ve spolupráci se zaměstnavateli tak, aby absolventi nepokračující v navazujícím magisterském studiu a měli vyšší šanci na bezprostřední uplatnění v praxi. Jako univerzita s výrazným zaměřením na výzkum, vývoj a inovace klade důraz na odpovídající podmínky při dalším rozvoji magisterského a doktorského studia a snaží se získávat talentované absolventy bakalářského studia i z jiných VŠ; k tomu vytváří podmínky ve studijních programech.Proto také vzniká převis mezi počty vlastních absolventů bakalářských programů a počty nově zapisovaných do navazujících magisterských programů (viz Tabulka. 6). • Spolupráce VUT v Brně s odběratelskou sférou Na celoškolské úrovni jsou spolupráce s aplikační sférou a přenos výsledků VaV do praxe koordinovány Útvarem transferu technologií Vysokého učení technického v Brně (ÚTT VUT v Brně). K typickým činnostem tohoto oddělení patří vyhledávání poznatků a výsledků projektů VaV, které vznikly na VUT v Brně a jsou vhodné pro komercializaci a jejich nabídka externím zájemcům (včetně zahraničních) prostřednictvím mezinárodní databáze EEN, ochrana předmětů práv duševního vlastnictví, podpora vytváření technologicky orientovaných firem včetně spin-off firem, výběr firem do Technologického inkubátoru VUT (činnost Průmyslové rady Inkubátoru VUT), vyhledávání vhodného pracoviště na VUT jako partnera pro zájemce z podnikatelské sféry o spolupráci v oblasti výzkumu a vývoje a inovačních aktivit (první kontaktní bod na VUT) (VZ VUT 2010). 2.2 Závěr Sběr dat není problémovou záležitostí VŠ C. Kromě dat požadovaných matrikou studentů se vysoká škola zabývá i sběrem dat o absolventech, o jejich uplatnění i o silných a slabých stránkách znalostí a dovedností potřebných pro výkon jejich povolání. Podrobně se zabývá zájmem o studium schopnostmi uchazečů i zájmem přijatých o zápis do studia. Analýzy těchto dat umožňují modifikovat marketingovou strategii.
12
VŠ C rovněž sleduje demografický vývoj a analyzuje možnosti svého dalšího rozvoje s ohledem na tento vývoj v regionu. 3. Co se dělá pro podporu přijetí a studia odlišných skupin studentů ? Jak se aktivity mění v souvislosti se studijními programy ? 3.1 Přijímání odlišných skupin studentů VŠ C vytváří a zlepšuje podmínky pro studium osob se specifickými potřebami (tj. zdravotně znevýhodněných studentů a studentů se specifickými vzdělávacími potřebami), vytváří i rovnocenné podmínky pro přijímací řízení. V DZ VŠ C 2011-15 se uvádí, že VŠ C bude v rámci: • Péče o zdravotně postižené „zabezpečovat snazší přístup ke studijním materiálům a pomůckám průběžně dalším rozvojem knihovních systémů – především v oblasti integrace s dalšími informačními systémy školy, dále pak rozšiřováním funkcionalit a spektra informačních materiálů v digitální knihovně DigiTool s postupným doplňováním a zveřejňováním i starších ročníků vysokoškolských kvalifikačních prací (VŠKP).“ VŠ C věnovalo v minulých letech značné prostředky z různých zdrojů na podporu různě handicapovaných studentů. V rámci rozsáhlých stavebních rekonstrukcí má dnes již téměř všechny budovy areálů vybaveny bezbariérovými přístupy. Průběžně věnuje péči i jiným způsobem postiženým studentům např. zrakově a sluchově postiženým a v případě zjištění jiných hendikepů i dalším. • Péče o sociálně znevýhodněné studenty (systém stipendií) „průběžně sledovat a vyhodnocovat situaci sociálně znevýhodněných studentů a podporovat je formou stipendií; studentům v náhle zhoršené životní situaci poskytovat pomoc formou jednorázového stipendia;“ Z prostředků poskytovaných účelově Ministerstvem VŠ C vyplácí měsíčně v souladu s pravidly pro financování okolo 300 sociálních stipendií a dále kolem 15 000 stipendií ubytovacích. V kompetenci děkanů fakult a ředitele vysokoškolského ústavu je i vyplácení sociálního stipendia v odůvodněných případech. Od roku 2009 VŠ C využívá fondu rektora pro vyplácení mimořádného stipendia pro studenty, kteří se dostanou náhle do tíživé životní situace. •
VŠ C věnuje péči zahraničním studentům
Tabulka 10 Přehled počtu zahraničních studentů podle typu programu v roce 2010 Typ studijního programu Počet zahraničních studentů Bakalářský Bc 1 526 Magisterský dlouhý Mgr-D 1 Magisterský navazující Mgr-N 881 Doktorský PhD 175 Celkem 2 583 Většina programů je akreditována jak v českém, tak anglickém jazyce, další program pak v jazyce německém. VŠ C také uskutečňuje společné programy se zahraničními univerzitami a
13
spolu s nimi vydávají společné diplomy. Celkový počet zahraničních studentů přesahuje 11% celkového počtu studentů VŠ C. Převážná část zahraničních studentů pochází ze Slovenska a studuje programy poskytované v českém jazyce. • Péče o nadané studenty VŠ C podle dlouhodobého záměru: „bude podporovat mimořádně nadané studenty ve všech oblastech (např. ve vzdělávací, ekonomické,vědeckovýzkumné). Ve VZ VUT 2010 je k této problematice konstatováno: „Péče o mimořádně nadané studenty je především v kompetenci fakult. V posledních letech řešilo VUT rozvojové programy na podporu nadaných studentů především v technických a přírodovědných oborech. Aktivně se zapojuje do dalších programů z této oblasti včetně operačních programů Vzdělávání pro konkurenceschopnost.“ Respondenti v této věci konstatují, že za vynikající studijní výsledky a za vynikající vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké nebo další tvůrčí výsledky přispívající k prohloubení znalostí jsou udělována stipendia. • Věková struktura uchazečů a studentů. Dospělí studující – účastníci CŽV V DZ VŠ C 2011-15 se uvádí: „Podpora celoživotního vzdělávání na VŠ C je motivována snahou vyrovnat se systémově s demografickým propadem a získat nové finanční zdroje. VŠ C bude rozšiřovat možnosti CŽV; aktivity CŽV budou všestranně propagovány široké veřejnosti,zaměstnaným studentům a vlastním zaměstnancům; bude připravena nabídka kurzů CŽV pro zaměstnance průmyslových podniků a pro úřady práce;v návaznosti na marketingové aktivity popularizovat a propagovat CŽV na VŠ C, celá činnost bude významně zefektivňována a optimalizována;i nadále vyvíjet vhodné studijní opory a multimediální učební pomůcky pro prezenční, kombinovanou i distanční formu studia v rámci CŽV;v rámci CŽV nabízet ucelené dlouhodobé i specializované krátkodobé kurzy pro široké spektrum zájemců včetně zájemců se speciálními potřebami;nadále podporovat a rozvíjet nabídku studií v rámci Univerzity třetího věku;rozvíjet doplňkové pedagogické studium (DPS) nejen pro externí zájemce z řad učitelů technických oborů na středních školách, ale také pro nadané studenty a mladé akademické pracovníky;posilovat poradenství pro zájemce a účastníky celoživotního vzdělávání (včetně zahrnutí hodnocení kvality poradenských služeb do systému vnitřního hodnocení univerzity)“. • Poradenství VŠ C ve svém DZ2011-2015 deklaruje, že bude: „v návaznosti na aktuální vývoj reformy terciárního vzdělávání zdokonalovat a inovovat poradenské služby zájemcům o studium a studentům (ve všech formách studia);zásadně podporovat aktivní zapojení akademických pracovníků a studentů do reprezentacíVŠ a dalších poradních sborů; poradenskou činností je systematicky připravovat k výkonudaných funkcí;zvláštní poradenské služby poskytovat osobám se specifickými potřebami;rozvíjet a zkvalitňovat poradenskou a konzultační činnost pro studenty a zaměstnance a vychovávat ke zdraví a k podpoře aktivního způsobu života prostřednictvím pohybových aktivitve výukových kurzech a kurzech celoživotního vzdělávání včetně U3V.“ 3.2 Závěr S přijímáním studentů z odlišných skupin obecně nejsou žádné zvláštní problémy. Z názorů respondentů vyplývá že, v rámci přijímacího řízení se striktně dodržuje princip rovného přístupu. Žádná pozitivní diskriminace není, všichni procházejí naprosto stejným postupem přijímacího řízení včetně přijímacích zkoušek. U studentů se zdravotním postižením je možnost asistence v průběhu přijímací zkoušky. Pokud jsou studenti z výše uvedených skupin 14
přijati a vyžadují odlišný přístup, je řešen individuálně zejména u studentů se zdravotním postižením. Studenti se zvláštními potřebami nejsou zcela vyčlenitelní ze statistických dat z toho důvodu, že je nepřípustné je o tyto údaje žádat, tak jak bylo uvedeno v poznámce, uvedené v předchozí otázce a tudíž se do příslušné specifické skupiny zařadí pouze až na základě své vlastní žádosti o nějakou pomoc. Úplný přehled o počtu a charakteru potřeb těchto studentů tudíž není. Zdá se, že rozsah různých zdravotních problémů (dislexie, disgrafie, apod.) narůstá a počet studentů s těmito problémy je poměrně vysoký (důvodem mohou být i stále dokonalejší diagnostické metody). Studenti často žádné úlevy nevyžadují a jejich problém se projeví například u některých typů zkoušek, takže svoje problémy přiznávají, až když se dostanou do potíží. Obecně jsou akademičtí pracovníci k těmto studentům velmi vstřícní, na škole funguje poradna pro studenty se speciálními potřebami. Jejich úspěch, a to i v přístupu na vysokou školu, jednoznačně však záleží na lidském pochopení pracovníků vysoké školy, případně na jejich vyškolení, jak se studenty zacházet a zkvalitňování této činnosti je jak ze strany vysoké školy tak ministerstva věnována velká pozornost, např. ve vyhlašovaných rozvojových programech, kde pro tyto účely byla vyčleněna finanční dotace pokrývající prakticky veškeré požadavky vysokých škol a VUT možnosti těchto programů využívalo. Etnické skupiny nelze z celkových počtů studentů vytřídit, protože informaci o příslušnosti k etnické skupině či národnosti studenti nemusejí uvádět a ani se je na to nelze oficiálně ptát. Je možné roztřídit studenty jen podle zemí, ze kterých do České republiky přišli. Skupiny sociálně slabších studentů mají možnost žádat o sociální stipendium a podle podaných žádostí je pak možné tyto studenty identifikovat. Studenti mohou požádat rektora o finanční pomoc ve zvlášť tíživé situaci a na základě rozhodnutí rektora jim může být poskytnuta. Rovněž je možné ze státních dotací podporovat zrakově či sluchově postižené např. poskytnutím asistenta, takže i tito postižení jsou na škole evidováni. Pro fyzicky handicapované je většina budov VUT bezbariérově zpřístupněna. Škola nevytváří žádný zvláštní stipendijní program pro postižené. Stipendijní fond je využíván především pro podporu excelence. Stipendia jsou udělována za vynikající studijní výsledky a za vynikající vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké nebo další tvůrčí výsledky přispívající k prohloubení znalostí. 4. Jak se měnil vzorek přijímaných studentů v posledním desetiletí (podle akademických skupin/kohort) ? Co je vnímáno jako hlavní příčina změn ? 4.1 Změny v posledním desetiletí Vzorek přijímaných studentů se v posledním desetiletí měnil především v důsledku přijímání stále většího počtu uchazečů o studium a to jak absolutně (v roce 2001 bylo zapsáno 54 500 studentů, v roce 2010 bylo zapsaných 108 906, tedy dvojnásobek) tak relativně vůči hlavní věkové kohortě populace, protože demografická křivka od poloviny devadesátých let stále klesá (tento trend bude v nejbližších letech pokračovat). Tato skutečnost byla podpořena jednak zájmem státu o podporu masifikace studia jednak rostoucím počtem uchazečů o vysokoškolská studia z části způsobeného zájmem starších uchazečů, kteří v minulosti měli omezený přístup k vysokoškolskému vzdělávání. Shrneme-li základní aspekty, můžeme konstatovat:
15
• •
• •
Roste zájem o vysokoškolská studia především o humanitní a ekonomické (včetně právních) obory, umělecké, lékařské a další. Méně, ale stále v absolutních číslech roste zájem i o technické obory, které tvoří základ studijních programů VŠ C. Roste počet přijímaných studentů i celkové počty studentů na všech vysokých školách. Počet zapisovaných studentů od roku 2001 do roku 2010 stoupl na všech VŠ, jak jsme již uvedli dvakrát, na VŠ C 1,46 krát. Celkový počet studentů na všech VŠ od roku 2000 do 2010 stoupl 2,1 krát, na VŠ C 1,39 krát. Je zřejmé, že věková kohorta (více než 50%), která na vysoké školy vstupuje jeco do znalostí, schopností, cílů a očekávání jednotlivců více diversifikovaná. Klesá podíl uchazečů o studium na technicky orientované vysoké školy, kteří mají tyto školy na prvém místě.
Podle názorů respondentů: • Změny jsou a vedou k rozšiřování studijních programů a oborů. Problémem byla donedávna snaha mnoha akademických pracovníků k roztříštěné výuce mezi vysokými školami a fakultami a tím zvyšování osobního příjmu ale za cenu zhoršování kvality výuky. Bariéra typu zábrana byla obtížná a riziková. Bariéra to mohla být při existenci, přijetí a dodržování etického kodexu, obsahujícího příslušné formulace. Tato bariéra typu “akademická odpovědnost” byla částečně odstraněna registrem docentů a profesorů a standardy Akreditační komise. • Hlavní hnací silou změn jsou akreditace nových programů, brzdnou silou pak v posledních letech malá podpora ministerstva a roztříštěnost a necentralizovaný systém šíření zásadních informací na vysoké školy. Stálé dohledávání na webu není efektivní. 4.2 Závěr Jako závěr je možné přijmou volně formulovaný názor dvou respondentů. „Vzorek studentské populace se samozřejmě s časem mění, ale jde o změny pozvolné. Skupina uchazečů o vysokoškolské studium se s nárůstem jejich počtu (který oproti vyspělým evropským zemím narůstal v posledních dvaceti letech velmi rychle) se postupně výrazně diversifikuje. Základním iniciátorem změny (nárůstu počtu studentů) byl od začátku 90. let státní záměr, realizovaný prostřednictvím mechanismu financování. Rovněž potřeba vysokoškolského vzdělání při vstupu do zaměstnání vedla nejen k nárůstu zájmu o vysokoškolské studium obecně, ale stoupl více i zájem starší populace o vysokoškolské vzdělání a tento nárůst vedl vysoké školy k nárůstu počtu programů nabízených v kombinovaných a distančních formách. Výrazně také narostl počet cizinců studujících na VUT (více než jinde) především díky zájmu studentů ze Slovenska. Dalším, zcela opačným iniciátorem změn ve smyslu nárůstu počtu studentů, je demografický vývoj, který by měl v následujících letech výrazně snižovat počet uchazečů ze skupiny nových maturantů. (Demografická křivka dosahovala vrcholu v roce 1995, kdy ročník osmnáctiletých – maturantů představoval asi 190 000 osob. Za pět let bude počet devatenáctiletých – opět ročník maturantů mít jen 90 000 osob. Výrazný nárůst procenta přijímaných uchazečů z příslušné věkové skupiny (víceméně trojnásobný) by při zachování stejných kritérií pro posouzení kvality přijatých musel znamenat její výrazný pokles. S tímto problémem se můžeme vyrovnat jedině tím, že na přijímanou skupinu budeme nahlížet jako na výrazně diverzifikovanou skupinu pokud se týče předpokladů pro studium s diverzifikovanými zájmy a pro tyto přijímané studenty budou připraveny i vhodně diverzifikované studijní programy tak, aby studenti nejen do programů vstupovali, ale aby i 16
rozumná část těchto přijatých byla schopna určitý typ studijního programu (Bc., Mgr., Ph.D.), nebo „mezityp“ (krátký program nebo program VOŠ) absolvovat. Z analýzy statistických dat lze prokázat, že narůstá věk uchazečů o studium, ale zatím nijak dramaticky. Rozhodování studentů o výběru vysoké školy (a tudíž případnou změnu struktury skupiny uchazečů) ovlivňuje spolupráce VUT s regionem, založení Jihomoravského centra (JMK)na základě spolupráce brněnských vysokých škol, regionu a města Brna a prosazování cíle, aby se Brno stalo studentským městem. Systematická práce v této oblasti, spolupráce s průmyslovými podniky na obsahu a zaměření studijních programů, které budou reflektovat jejich potřeby (rozvoj strategických oborů jako například biomedicína) a zaručí tak absolventům zaměstnanost, reálná podpora mladých akademických pracovníků (např. nabídka dostupného bydlení) atd., ovlivňuje uchazeče pozitivním způsobem a může postupně měnit strukturu studijní skupiny na těch fakultách, které se stávají pro studenty atraktivními.“ 5. Mění některé aspekty tohoto vývoje přístup k tomu, jak vysoká škola řídí kvalitu ? 5.1 Přístup k řízení kvality VŠ C ve svém DZ 2011 – 2015 uvádí: „S růstem počtu studentů souvisí rozvinutí řízení školy do současné propracované podoby, která podmiňuje zvyšování jeho efektivity. Významnou součástí řízení školy je řízení kvality, které rovněž procházelo a prochází procesem permanentního zdokonalování.“ VŠ C reaguje na dopady reforem a pokračuje v rozvoji jednoho z dlouhodobých a trvalých strategických cílů vedení VUT, a to v prohloubení integrity univerzity při respektování vývoje jednotlivých fakult a součástí, reaguje na světové trendy směřující k integraci zdrojů, prostředků, činností, pracovníků,k vytváření větších celků, k těsnější vědeckovýzkumné a pedagogické spolupráci s praxí při respektování specifik jednotlivých fakult a součástí; pokračuje v procesech zajištění větší profesionalizace řízení (zejména orientace na další profesionalizaci řídicích, administrativních a organizačních činností) včetně další optimalizace. Podporuje systém vzdělávání svých řídicích a administrativních pracovníků a těch akademických pracovníků a studentů, kteří se podílejí na samosprávném řízení univerzity, vytváří a ověřuje metodiku efektivního řízení programů a projektů a zaměřuje se zejména na podpůrné ekonomické a administrativní procesy, zásadním způsobem prosazuje oproštění akademických pracovníků od administrativních činností, které mohou a budou zajišťovat jiní zaměstnanci univerzity.Administrativa bude operativní, efektivní, uživatelsky přátelská a vstřícná. Dále VŠ C ve svém DZ 2011 – 2015 uvádí, že bude: „na základě studia všech procesů zajišťovat vyvážené a diferencované role jednotlivých zájmovýchskupin (akademičtí a neakademičtí pracovníci, management vysoké školy, studenti, absolventi, zaměstnavatelé a další sociální partneři) ve vnitřním řízení kvality“ a bude „rozvíjet systémy řízení a vnitřního hodnocení kvality ve všech oblastech činností (vzdělávání, věda a výzkum, spolupráce s praxí, řízení, vč. podpůrných procesů) a zajišťovat jejich provázání se strategickým plánováním instituce“.
17
5.2 Závěr Z názorů respondentů: VUT v souvislosti s důrazem na kvalitu všech oblastí řízení univerzity zřídilo před několika lety Útvar kvality, který je přímo podřízen rektorovi. Změny mohou ovlivňovat řízení kvality. Studenti mohou mít zájem o studijní programy, které jsou v souladu s potřebami pracovního trhu a zajišťují dobrou zaměstnatelnost. Na základě výzkumu absolventů lze pak studijní programy inovovat a zvyšovat jejich kvalitu. Jako příklad byla znovu uvedena Chemická fakulta, jejíž absolventi z různých důvodů nenacházejí dobré uplatnění a je potřeba, aby hledali možnost k získání nové kvalifikace. Zahrnutí ukazatelů zaměstnanosti do kritérií pro hodnocení kvality by bylo správným krokem. 6. Kdo je odpovědný za zajišťování a monitorování přístupu k vysokoškolskému vzdělávání ? Obecné podmínky včetně dělby pravomocí pro přijímací řízení stanovuje Zákon o vysokých školách. Ve Statutu VŠ C je dělba pravomocí v přijímání ke studiu vyjádřena podrobněji. Týká se opět rektora a děkana, kromě toho však ještě i ředitele ústavu. Můžeme předpokládat, že takto charakterizovaná dělba pravomocí v případě přijímání ke studiu je analogicky uplatňována i při šíře pojatém rozložení zodpovědnosti za zajišťování a monitoring přístupu k vysokoškolskému vzdělávání. Statut dále formuluje řadu specifik, týkajících se přijímací zkoušky, průběhu přijímacího řízení, zápisu do studia,poplatků za úkony spojené s přijímacím řízením a poplatku za studium. Respondenti říkají, že: Odpovědnost za zajišťování kvality přístupu na VŠ C není výlučným specifikem jediného útvaru či součásti. Útvar kvality je zodpovědný za zjišťování obecných kvalitativních ukazatelů (např. efektivita řízení) a za formulaci závěru ze zjištění (např. rozbor popisů činností útvarů a možná změna). Monitoringem přijímaných studentů a absolventů na centrální úrovni se zabývá Útvar vnějších vztahů a marketingu, dříve i bývalé Centrum vzdělávání a poradenství. V oblasti monitoringu vzdělávacího procesu je hlavní odpovědnost na fakultách a ústavech jako nositelů studijních programů. Dále pak: Obecně je odpovědnost za přijímací řízení na úrovni fakulty, které si organizují i svoje vlastí výzkumy. Někdy může být tato aktivita posunuta až na úroveň katedry (ústavu). Velmi často některé katedry využívají možnost přítomnosti u přijímacích zkoušek/testů a bezprostředně po vyhodnocení výsledků přesvědčují úspěšnější adepty k přihlášení se ke studiu svých oborů. Zhodnocení výsledků a koncepční práce na základě přijímacího řízení je především úkolem pro rektorát. 7. Existují na vaší škole problémy týkající se přístupu ke studiu a kvality ? Zcela zvláštní problémy týkající se přístupu na VŠ C nejsou, řada dílčích problémů byla pojednání a rámci předcházejících otázek. VŠ C ve své VZ 2010 uvádí: „Přetrvávajícím problémem technických vysokých škol je poměrně vysoká neúspěšnost studentů zejména v prvních ročnících bakalářských studijních programů. Snaha o další snížení počtu neúspěšných studentů reformou obsahu a struktury bakalářských programů by zřejmě již vedla ke snížení kvality absolventů. Jedná se o specifikum technických vysokých škol snažících se stále vychovávat kvalitní tvůrčí absolventy pro
18
průmyslovou praxi. Tzv. propadovost zůstává stále na přibližně stejných absolutních počtech.“ 8. Závěr Lze říci, že VŠ C: Má strategii pro přístup studentů na svou vysokou školu formulovanou ve svém Dlouhodobém záměru na období 2011 - 2015 • Vychází ze záměrů státu formulovaných v DZ Ministerstva. • Strategie uplynulého období vycházela z trvalého „rozumného“ nárůstu celkového počtu studentů a pro zbytek období DZ VŠ C předpokládá další nárůst až na konečných 25 000 studentů. • Hodnotící zprávy přijímacího řízení uváděné ve výročních zprávách lzze považovat za hodnocení kvality přijímacího řízení a svým způsobem za hodnocení kvality přístupu na VŠ C. • Lze konstatovat, že VŠ C spolupracuje dlouhodobě se středním školstvím v regionu i v regionech přilehlých. • Rovněž lze konstatovat, že VŠ C spolupracuje dlouhodobě s odběratelskou sférou absolventů a její názory bere v potaz při inovaci a tvorbě nových studijních programů. V těchto otázkách reflektuje i názory studentů. • I když VŠ C konstatuje problémy spojené s vysokou propadovostí studentů především v prvých ročnících bakalářského studia, tak ve srovnání úspěšnosti studia v bakalářských studijních programech s podobnou technicky zaměřenou vysokou školu s dlouholetou tradicí vykazuje VŠ C výrazně vyšší úspěšnost. • V DZ 2011 – 2015 deklaruje VŠ C snahu vše co je spojené s přístupem uchazečů o studium na školu zlepšovat. Vše dosud v Závěru řečené je podle mého názoru možné chápat jako příklady dobré praxe. Domnívám se, že VŠ C má po celé porevoluční období v čele školy osobnosti, které k akademickému prostředí přidaly i prostředí ekonomické a škola se tak chce chovat jako dobře prosperující podnik. Zavedení ESG standardu, který by se Týkal přístupu na vysokou školu by systém VŠ C mohlo dovést k větší preciznosti. Nevím, zda následující dva aspekty jsou negativní produkty systému VŠ C. Existuje konkurence mezi jednotlivými částmi VŠ C a to nejen na úrovni fakult, ale někdy až na úrovni ústavů/kateder. Rozvoj celkového počtu studentů byl silně podmíněn pravidly financování nastavenými Ministerstvem
9. Použité zdroje Dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké a další tvůrčí činnosti VUT v Brně na období 2011-2015 (DZ VUT 2011-2015) Aktualizace Dlouhodobého záměru vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké a další tvůrčí činnosti VUT v Brně pro rok 2011 (Aktualizace DZ VUT 2011) Aktualizace Dlouhodobého záměru vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké a další tvůrčí činnosti VUT v Brně pro rok 2012(Aktualizace DZ VUT 2011) Vnitřní předpisy Vysokého učení technického v Brně. V.Úplné znění Statutu Vysokého učení technického v Brněze dne 5. ledna 2011(Statut VUT 2011) Výroční zpráva o činnosti Vysokého učení technického v Brně za rok 2010 (Výroční zpráva VUT 2010) Webová stránka VUT v Brně 19
Počet respondentů: 5
20
