Projekt je finančně podpořen Evropskou komisí Publikace vyjadřuje pouze názory autorů, Evropská komise není odpovědná za používání informací obsažených v publikaci
Vysoká škola C Kvalita a zainteresované osoby/subjekty IBAR WP9 (pracovní verze)
Autor: Josef Beneš
1
WP 9: Kvalita a zainteresovaní aktéři – instituce C 1. Jaká jsou národní pravidla pro zařazení nebo vyřazení zainteresovaných aktérů do/z rozhodovacích nebo poradních orgánů zabývajících se zajišťováním kvality na VŠ? Změnila se tato pravidla v posledních pěti letech? Jestliže ano, jak konkrétně? (jací zainteresovaní aktéři, v jakém poměru k celkovému počtu členů, jaké orgány?) Viz obecná část k WP 9 2. Jaká jsou institucionální pravidla pro zařazení nebo vyřazení zainteresovaných aktérů do/z rozhodovacích nebo poradních orgánů zabývajících se zajišťováním kvality na VŠ? Změnila se tato pravidla v posledních pěti letech? Jestliže ano, jak konkrétně? (jací zainteresovaní aktéři, v jakém poměru k celkovému počtu členů, jaké orgány?) Institucionální pravidla pro zařazení či vyřazení zainteresovaných partnerů se liší podle toho, zda se jedná o partnery určené ze zákona, či o partnery, které si škola vybírá za účelem naplnění svých misí a zvýšení efektivity svých činností. Zainteresovanými aktéry jsou akademická obec tj. akademičtí pracovníci a studenti a absolventi a to jak jako jednotlivci tak v rámci svých organizací (odborové organizace, profesní kluby, součásti dalších reprezentací a pod) a dále zaměstnavatelé, profesní organizace, vláda a její instituce (např. ministerstva, akreditační komise atd.), představitelé místní správy a samosprávy a příležitostně i řada dalších organizací. Institucionální pravidla při zajišťování kvality a o působení zainteresovaných aktérů na VŠC při této činnosti jsou pro ze zákona definovaných orgánech – správní rada, akademické senáty, vědecké rady v souladu se zákonem popsány ve vnitřních předpisech VŠ C a v dalších předpisech týkajících se jejích složek – fakult a ústavů. V posledních letech nabyly na významu v roli zainteresovaných partnerů především brněnské vysoké školy (Masarykova univerzita, Mendelova univerzita v Brně, Veterinární a farmaceutická univerzita Brno) , pracoviště Akademie věd (Ústav fyziky materiálů AV) a další výzkumné ústavy (Výzkumný ústav veterinárního lékařství) v rámci projektu CEITEC (VaVpI). Vzájemné vztahy jsou v tomto případě ošetřeny zvláštními smlouvami. Důležitá rozhodnutí v instituci C (podobně jako na ostatních vysokých školách) se připravují v poradních orgánech rektora, kterými jsou kolegium rektora a porady rektora s prorektory, kvestorem, kancléřem a komise pro kvalitu a podle jejich druhu buď realizují, nebo předkládají ke schválení příslušným orgánům školy. V případě, že následuje další schvalovací proces, jsou obvykle přizváni zástupci orgánu (např. studenti v případě řešení studentských problémů), který bude rozhodnutí schvalovat, aby se předešlo případným nedorozuměním. Tento postup se na VŠ C osvědčil. Akademické senáty se skládají z akademických pracovníků (komora akademických pracovníků) a studentů (studentská komora). Studentská komora může podle zákona představovat jednu třetinu až jednu polovinu členů akademického senátu. Na VŠC tvoří studenti jednu třetinu všech členů akademického senátu a tento poměr je udržován na většině VVŠ. Změny ve složení (celkový počet členů a poměr mezi akademickými pracovníky a studenty) akademického senátu by musel schválit akademický senát. Lze těžko předpokládat, že by některá složka akademického senátu a to ať studenti či akademičtí pracovníci chtěli sami sobě svoji pozici oslabit a posílit svou pozici bez souhlasu druhé části je prakticky nemožné a proto od ustavení senátů podle zákona z roku 1998 a nastavených poměrů mezi akademickými pracovníky a studenty nedošlo k žádným změnám. Konkrétní složení je dáno výsledky voleb do akademického senátu
3. Jaké je oficiální a skutečné zastoupení zainteresovaných aktérů v rozhodovacích orgánech instituce? Změnilo se (v posledních pěti letech)? Jestliže ano, proč? Akademický senát VŠ C
2
akademická obec každé fakulty má právo být zastoupena dvěma akademickými pracovníky a jedním studentem; všechny vysokoškolské ústavy a další součásti VŠ C mají právo být zastoupeny dohromady dvěma akademickými pracovníky a jedním studentem. Funkční období AS VŠ C je tříleté a počíná dnem ustavujícího zasedání nově zvoleného AS VŠ C. Pozn.: volební a jednací řád Akademického senátu obsahuje také statut náhradníka, kterým může být kandidát, který získá určitý počet hlasů. V případě, že někdo z jakýchkoliv důvodů senát opustí a existuje náhradník tak může nastoupit na uvolněné místo a senát je tak jednoduše doplněn. Pokud není náhradník k disposici pak musí proběhnout v určitém termínu doplňovací volby a pak může nastat situace , že po určitou dobu není senát úplný. V současné době je senát úplný (volby proběhly v říjnu), tj. má celkem 18 + 9 = 27 členů (8 fakult a společná pracoviště). Správní rada VŠ C má mít patnáct členů, ale v posledních letech nebyl jejich počet úplný a tak měla jen čtrnáct členů. Ze zákona platí, že jejich počet musí být vždy dělitelný třemi. Členy správní rady veřejné vysoké školy po projednání s rektorem jmenuje a odvolává ministr tak, aby v ní byli přiměřeně zastoupeni zejména představitelé veřejného života, územní samosprávy a státní správy. Patrně se rektorovi nepodařilo projednat doplnění počtu členů. (Ministr obvykle prosazuje za členy správní rady politicky spřízněné osoby). V květnu 2012 byla Správní rada doplněna, takže nyní má plný počet 15 členů. Vědecká rada VŠ C Členy Vědecké rady jmenuje rektor se souhlasem Akademického senátu. Má celkem (podle Výroční zprávy za rok 2011) 39 členů. Z toho je 16 externistů a z nich 6 je z jiných než akademických pracovišť. Složení Vědecké rady odpovídá zákonu (nejméně jedna třetina členů Vědecké rady jsou externisté). Pokud se týče složení Akademických senátů a Vědeckých rad fakult je situace složitější. Webové stránky VŠ C s výjimkou jedné fakulty (má publikovánu výroční zprávu i za rok 2011) neobsahují poslední Výroční zprávy (obvykle končí rokem 2009). Staré zprávy ukazují, že složení vědeckých rad víceméně odpovídá zákonu, ale složení Akademických senátů často zákon nedodržuje. Tuto situaci je možné považovat za slabou stránku instituce, poněvadž v případě závažných rozhodnutí (např. volba děkana) mohou být tato rozhodnutí zpochybněna a dochází potom na řešení složitých právních problémů.
4. Mají některé jednotky z různých organizačních úrovní (rektorát, fakulta, katedra, garanti studijních programů + vyučující) zastoupení svých aktérů v rozhodovacích nebo poradních orgánech VŠ zabývajících se zajišťováním kvality nad rámec daný oficiálními předpisy/dokumenty? Jestliže ano, jaké konkrétně? (jací zainteresovaní aktéři, v jakém poměru k celkovému počtu členů, jaké orgány?) Nad rámec zákona fungují na všech veřejných vysokých školách, a tedy i na instituci C, kolegia rektora a kolegia děkana jakožto poradní orgány těchto akademických funkcionářů, případně i další grémia sestavená pro určitý účel. V těchto grémiích se řeší často závažné problémy a přijímají důležitá rozhodnutí. (Např. kolegium rektora a následně i Vědecká rada školy často řeší otázku, zda kandidáta na docenta, navrženého na základě ne zcela přesvědčivého hlasování vědecké rady fakulty, má rektor jmenovat docentem nebo nikoli. Jmenování docentů zcela nepochybně souvisí se zajišťováním kvality.) Členy kolegia
3
rektora v instituci C jsou i děkani fakult. Externí zainteresovaní aktéři zde ovšem zastoupeni nejsou. Rektor je předseda vědecké rady vysoké školy, děkan předseda vědecké rady fakulty. V tomto smyslu jsou zastoupeni v těchto rozhodovacích orgánech. Pokud jde o akademický senát a správní radu, je rektor pravidelně zván na jejich schůze a žádán o informace a chodu instituce. Garanti studijních programů jsou zváni na zasedání vědeckých rad nebo kolegia rektora či děkana, pokud se tam jedná o příslušném studijním programu (hodnocení, inovace, reakreditace). Řešení této problematiky však především spadá do kompetencí rad studijních programů a vedoucích ústavů. Na nich leží základní odpovědnost za udržení/zvyšování kvality v procesu výuky. Kvalita vzdělávacího procesu úzce souvisí s kvalitou vstupního materiálu/studentů přijímaných do prvních ročníků. Přes problematiku financovaných studentů se VŠ C snaží požadavky na vstupu nesnižovat.
5. Do jaké míry a proč jsou názory zainteresovaných aktérů–a kterých z nich?–brány v úvahu ve vztahu k: a) profilu absolventů, výsledkům učení, b )požadavkům ke zkouškám a úpravám obsahu studijních programů, c) získávání komunikačních, obchodních, manažerských a podnikatelských dovedností, d) vnitřním procesům zajišťování kvality. Z rozhovorů na škole vyplynulo: a. zainteresovaní aktéři vstupují do profilu absolventů a výsledku učení zejména formou kvalitní přípravy studijních programů při jejich tvorbě či inovaci v rámci akreditačního procesu. Velmi často akademičtí pracovníci školy připravující návrh nových studijních programů, či jejich inovaci pro reakreditaci konzultují obsah studijního programu se svými spolupracovníky v průmyslu. To se děje zvláště u programů výrazně aplikačně či prakticky zaměřených. b. požadavky ke zkoušce jsou součástí povinných karet předmětů na celé VŠ C a v rámci ECTS. Odpovědnost leží zejména na radách studijních programů, vedoucích ústavů a garantů jednotlivých předmětů i v minulosti U státních zkoušek vesměs participují jako členové komisí externisté. c. soft-skils je věnována v poslední době zvýšená pozornost. Zaměstnavatelé si dříve stěžovali právě na tuto oblast, odborné znalosti byly hodnoceny většinou pozitivně d. vnitřní procesy monitorování kvality jsou v této době institucionalizovány a monitorovány zejména na rektorátě. Mají zkvalitnit především manažerskou, organizační a administrativní činnost. Monitoring prování nový útvar kvality 6. Jsou v rámci pregraduálního studia (Bc. studijní programy-jejich obsah a zaměření) brány v potaz názory zainteresovaných aktérů a to prostřednictvím: a) zaměstnávání pracovníků vysokoškolských institucí. Kteří zainteresovaní aktéři rozhodují o kritériích přijímání a kariérního postupu pracovníků? b) praxí a stáží studentů. Jsou neformální kontakty s pracovníky aplikační sféry během studentských praxí následně využívány k revizi obsahu studijních programů? c) speciálních kurzů profesního rozvoje pro studenty. Jsou poznatky z těchto kurzů užívány při úpravách obsahu běžně vyučovaných studijních programů? d) kontaktů s obchodními obchodních a průmyslovými společnostmi/podniky a jinými organizacemi (např. s veřejnými výzkumnými institucemi). Ovlivňují R&D projekty s externími výzkumnými organizacemi/společnostmi obsah běžně vyučovaných studijních programů? Podílejí se odborníci z aplikační sféry na vedení magisterských a doktorských prací? Působí tito odborníci jako externí zkoušející? e) požadavků profesních svazů/asociací?
4
Z rozhovorů na škole vyplynulo: a) O přijímání pracovníků rozhodují děkani fakult (právo ze zákona) po konzultaci s vedoucím ústavů obvykle na základě výběrového řízení -. Ti stanovují podmínky výběrových řízení. b) Spolupráce s aplikační sférou je na velmi dobré úrovni. Účast VŠ C na činnosti hospodářské komory posunula tuto kooperaci za hranice osobních kontaktů na úroveň cíleného vyhledávání možností spolupráce – oboustranně. Zejména v posledních dvou letech se i díky projektům OP VK podařilo nastartovat masivnější využívání stáží a praxí v podnicích, začínají mizet předsudky podniků i studentů o kvalitě těchto stáží. Např. v rámci jednoho projektu OP VK je podmínkou účasti studentů zadání a vyřešení konkrétního úkolu během měsíční praxe, jeho obhajoba a oponentura. Přesto byl o tuto formu stáže mezi studenty zájem a zúčastnilo se jí v rámci VŠ C téměř 100 posluchačů. c) Rektorátní součást Institut celoživotního vzdělávání pořádá jak pro studenty, tak akademiky řadu kurzů, které bychom mohli nazvat „speciální kurzy profesního rozvoje“. Jejich aplikace do obsahu studijních programů není známá. d) Jak jsme uvedli výše, spolupráce s hospodářskou komorou kvalitativně posunula kooperaci s firmami. Účast odborníků z praxe ve státních zkušebních komisích, radách studijních programů, při vedení zejména bakalářských a magisterských závěrečných pracích je již tradiční a dále se rozvíjí. Pozn.:1) Informace byly získány od: Doc. Švec, CSc.-prorektor ; vyplnil dotazník Doc. Eva Münsterova, CSc., odborník pro kvalitu; rozhovor Škapa rozhovor Nosek rozhovor Rais; příležitostný rozhovor Pozn.:2) • Existuje spolupráce s externími spolupracovníky, jsou členy vědeckých rad, podílí se na schvalování studijních programů podávaných k akreditaci. • Mluví se o akademickém, odborném a profesním vzdělání, ale není to nikde definováno a ani studijní programy nejsou takto tříděny. • Studijní programy jsou schvalovány/akreditovány nezávislým grémiem (Akreditační komise),ale toto grémium nemůže nahradit profesní grémia, která jsou někdy využívána k akreditaci 1)Nemáme přesně stanoveno co jsou profesní či odborné programy 2)S výjimkou programů pro regulované profese (medicína, zubní lékařství, veterinární medicína, farmacie a architektura) neexistuje profesní uznávání studijních programů
5
