STROJÍRENSKÝ BOOM: investice za dvaačtyřicet miliard

01_mh0908

4.9.2008 9:43

Stránka 1

REGIONÁLNÍ INFORMACE

ZÁŘÍ 2008

HLAVNÍ TÉMA STROJÍRENSTVÍ INFORMAČNÍ TECHNOLOGIE

ZAOSTŘENO NA ELEKTRONICKÉ DATOVÉ SCHRÁNKY Strojírenství na Moravě a ve Slezsku

2–7 TÉMA KRAJŮ: STROJÍRENSTVÍ JAK MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ PODPORUJE ROZVOJ STROJÍRENSKÉHO PRŮMYSLU? „Strojírenství povaÏuji v Moravskoslezském kraji za moÏná nejv˘znamnûj‰í rozvojov˘ atribut. Historie strojírenství v na‰em regionu je více neÏ stoletá (Vítkovické Ïelezárny byly zaloÏeny v roce 1827, Tfiinecké Ïelezárny v roce 1839) a spektrum strojírenské v˘roby ohromné. Od produkce automobilÛ (Tatra), pfies jemnou mechaniku aÏ po tûÏké strojírenství zalomen˘ch lodních hfiídelí a energetiku. Jsem pfiesvûdãen, Ïe v˘znam strojírenství bude v pfií‰tích letech jen narÛstat. Nová automobilka Hyundai, v˘robky drobné techniky jako motory spoleãnosti Briggs and Stratton, letecká v˘roba. Kola Shimano, automobilové doplÀky a fiada nov˘ch produktÛ vyrábûn˘ch investory a spoleãnostmi, které se na severní Moravû a ve Slezsku usadily teprve nedávno. Vedení kraje tento obor jednoznaãnû podporuje. Nejen formou dotací pro strojírensk˘ cluster, ale pfiedev‰ím podporou stfiedního a vysokého ‰kolství. Za prioritní povaÏuji rozvoj vûdy a v˘zkumu na vysok˘ch ‰kolách. Je zcela jisté, Ïe bez tohoto zázemí bude do budoucna velmi obtíÏné udrÏet konkurenceschopnost v mezinárodním mûfiítku. Dynamiku rozvoje strojírenství v Moravskoslezském kraji povaÏuji za velmi progresivní a sv˘m zpÛsobem ojedinûlou. Ve srovnání nejen s ostatními moravsk˘mi regiony, ale i celou âeskou republikou nemá obdobu. Podobn˘ v˘voj bychom v jin˘ch krajích jen obtíÏnû hledali.“

Využití zavřeného dolu v Havířově

Metropolitní sítě

4

12–13

STROJÍRENSKÝ BOOM: investice za dvaačtyřicet miliard INVESTOŘI MAJÍ MORAVU RÁDI. SVĚDČÍ O TOM FAKT, ŽE ZA POSLEDNÍ ČTYŘI ROKY TÉMĚŘ VŠECHNY INVESTICE DO STROJÍRENSKÉHO A AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU PLYNULY DO PĚTI MORAVSKÝCH KRAJŮ. PODLE EKONOMŮ SE ALE BLÍŽÍ DOBA RECESE.

Morava – Moravské regiony jsou o dvaaãtyfiicet miliard bohat‰í. A to díky investicím strojírensk˘ch podnikÛ. Pokud by se dala dÛvûryhodnost jednotliv˘ch regionÛ mûfiit podle strojírensk˘ch investic, pak by se v˘chodní ãást âeské republiky umístila na prvním místû. Za poslední ãtyfii roky díky automobilovému a strojírenskému prÛmyslu získalo práci na Moravû a Slezsku pfies jedenáct tisíc lidí. „Moravské regiony

nabídly dostatek kvalifikovan˘ch zamûstnancÛ, ktefií byli znaãnû nevyuÏiti, a pfiilákaly investory, ktefií dali Moravû impuls, ze kterého bude profitovat nejen dnes, ale i v budoucnu," myslí si ministr prÛmyslu a obchodu Martin ¤íman. Podle ekonomÛ se ale moravské regiony musí pfiipravit na hor‰í ãasy. A to nejen kvÛli recesi v západních zemích, ale paradoxnû kvÛli boomu, kter˘ Morava za poslední ãtyfii roky zaÏila.

„Na situaci se podepsala vysoká cena ropy a energií. Zv˘‰ená inflace má dopad na rÛst mezd a posilující kurz koruny v kombinaci s ochabující konjunkturou v Evropské unii, která je na‰ím hlavním odbyti‰tûm. To vede postupnû k poklesu poptávky po prÛmyslov˘ch v˘robcích,“ uvedl Oldfiich Körner ze sekce hospodáfiské politiky Svazu prÛmyslu a dopravy âeské republiky. Pokraãování na stranû 2

BRNĚNSKÁ ZBROJOVKA ZKRACHOVALA. MÍSTO NÍ VYROSTE NOVÁ ČTVRŤ Jeden z nejslavnûj‰ích strojírensk˘ch podnikÛ, Zbrojovka Brno, pfied rokem definitivnû skonãil. Areál koupila za sedm set milionÛ korun slovenská finanãní skupina J&T. Tam, kde dnes chátrají v˘robní haly, vyroste do roku 2018 ãtvrÈ, kde bude v nov˘ch bytech bydlet více neÏ deset tisíc BrÀanÛ. Témûfi stejn˘ poãet lidí tam bude jezdit za prací. Ti, ktefií pojedou vlakem, vystoupí na nové Ïelezniãní zastávce. Na témûfi tfiiadvaceti hektarech by tak mûly vzniknout vût‰inou nové budovy. Staré nechá firma zbourat. Nûkteré pÛvodní v˘robní haly ale zfiejmû zÛstanou, aby nová ãtvrÈ pfiipomínala svou minulost. Z moravsk˘ch zbrojovek, které je‰tû pfied dvaceti lety byly pfiedními v˘robci zbraní, tak dnes zbyla pouze jedna: âeská Zbrojovka v Uherském Brodu. Zatím se jí dafií. Loni zv˘‰ila trÏby o pûtadvacet milionÛ korun oproti roku 2006. Foto: J&T

EVÎEN TO·ENOVSK¯ hejtman Moravskoslezského kraje

Bosch Diesel neprodloužil zaměstnancům smlouvy NEJVĚTŠÍ ZAMĚSTNAVATEL V KRAJI VYSOČINA, BOSCH DIESEL, NEPRODLOUŽIL SMLOUVY ČTYŘEM DESÍTKÁM ZAMĚSTNANCŮ. Jihlava – O prázdninách také nûkolikrát odstavil provoz a stovkám zamûstnancÛ naordinoval nûkolik dnÛ dovolené navíc. V˘robce automobilov˘ch systémÛ preventivnû reaguje na nejistotu na automobilovém trhu. Podle vedení Bosch Diesel má ale firma v‰e pod kontrolou a hromadné propou‰tûní nehrozí. „V minulosti jsme prodluÏovali zamûstnancÛm smlouvy z doby urãité na dobu neurãitou. Tentokrát jsme to uãinili jen u nûkolika,“ vysvûtlila mluvãí podniku Katefiina ·imonová. Podle ní se ‰est a pÛl tisíc zamûstnancÛ nemusí

obávat ani nucen˘ch odstávek, které podnik o prázdninách nûkolikrát nafiídil. „Reagujeme tak preventivnû na nejistotu na automobilovém trhu, která postihuje automobilky stejnû jako jejich dodavatele,“ vysvûtlila ·imonová. S vedením závodu zatím oficiálnû nevyjednával ani jihlavsk˘ úfiad práce. „Situaci v podniku sledujeme. Zatím jsme ale nemuseli nijak zasahovat,“ uvedl fieditel Úfiadu práce v Jihlavû Jifií Hrdliãka.

Nejistota na trhu Bosch je poboãkou nûmeckého koncernu. A právû nûmeck˘ automobilov˘ trh loni zaÏil nejhor‰í rok od sjednocení zemû v roce 1990. Prodej nov˘ch osobních aut klesl o devût procent na 3,15 milionu.

Zajíček: Zabýváme se myšlenkou elektronického občanského průkazu INVEX SE LETOS MĚNÍ. VEDENÍ BRNĚNSKÝCH VELETRHŮ SI UVĚDOMUJE, ŽE INFORMAČNÍ TECHNOLOGIE SE UŽ NEMŮŽOU PREZENTOVAT JAKO SAMOSTATNÝ OBOR. Brno – Vystavovatelé se letos zamûfií na pfiedstavení dodávek a fie‰ení pro státní správu nebo e-Government. Na veletrhu zaplní konference e-Vize, urãená pro starosty mûst a obcí a zástupce státních úfiadÛ, cel˘ pavilon. Dvoudenní akci za‰tiÈuje námûstek ministra vnitra Zdenûk Zajíãek, kter˘ odpovídá na otázky Moravského hospodáfiství. MÛÏete pfiedstavit a vysvûtlit smysl a v˘hody základních registrÛ vefiejné správy? Na‰im cílem je vytvofiení ãtyfi základních registrÛ: registr obyvatel, ve kterém budou údaje o fyzick˘ch osobách, dále registr osob, obsahující údaje o právnick˘ch osobách, pod-

nikajících fyzick˘ch osobách a orgánech vefiejné moci, registr územní identifikace, adres a nemovitostí a registr práv a povinností. Údaje z tûchto registrÛ budou vyuÏívány jako jedineãné a nejdÛleÏitûj‰í datové zdroje pro orgány vefiejné moci.

Zaruãíte, Ïe nedojde k zneuÏití citliv˘ch údajÛ? Jsme si vûdomi tohoto rizika. Proto jsme se pojistili. KaÏdá fyzická osoba bude mít pfiidûlen zdrojov˘ identifikátor, z nûhoÏ budou odvozeny dal‰í, agendové identifikátory pro kaÏdou agendu, ve které daná osoba figuruje. Díky tomu, Ïe v kaÏdé agendû bude osoba identifikována jin˘m identifikátorem, bude moÏné zabránit neoprávnûnému sdílení údajÛ mezi agendami. Dal‰ím bezpeãnostním opatfiením je striktní rozdûlení rolí mezi úfiady.

Jak to bude vypadat v praxi? Bude fungovat úfiad, kter˘ se stane správcem vlastního registru. Jin˘ úfiad bude zaji‰Èovat provoz informaãního systému základních registrÛ. A v neposlední fiadû zde sehraje speciální úlohu Úfiad pro ochranu osobních údajÛ. Ten bude generovat identifikátory fyzick˘ch osob pro jednotlivé agendy a na základû poÏadavkÛ je pfievádût mezi sebou. Souãástí koncepce je i centrální systém správy rolí pro pfiístup k datÛm, kter˘ zajistí, Ïe ke kaÏdému údaji v jednotliv˘ch základních registrech mÛÏe pfiistupovat pouze úfiedník, kter˘ je k tomu oprávnûn. Co nás bude ãekat dále? Co tfieba elektronick˘ obãansk˘ prÛkaz? Námûtem na vydávání elektronického obãanského prÛkazu, kter˘ by v˘raznû usnadnil mnohé sluÏby e-Governmentu obãanÛm, se velmi váÏnû zab˘váme. Ale to bych si nechal aÏ jako pfiekvapení na Invex. Více na stranû 14

02_mh0908

4.9.2008 9:44

Stránka 1

ZÁŘÍ 2008 TÉMA KRAJŮ NEBOJÍTE SE VLIVU SILNÉ KORUNY NA ŽIVOTNÍ ÚROVEŇ VE VAŠEM MĚSTĚ?

STRANA 2

STROJÍRENSTVÍ Nejvût‰í strojírenské podniky a jejich trÏby v roce 2007 Strojírenství – bez automobilové v˘roby (29) Pofiadí Název firmy 1 Vítkovice Holding, a. s. 2 Sochorova válcovna TÎ, a. s. 3 Rieter CZ, a. s. 4 ZETOR GROUP 5 ÎëAS, a. s.

TrÏby 07 17 576 044 5 630 944 5 054 560 4 868 927 3 378 452 Zdroj: Top 100

Otfiesy koruny, cen energie i zpomalení zahraniãních ekonomik jsou pro Brno závaÏnou hrozbou. Dramatické posilování koruny ãiní na‰e zboÏí na svûtov˘ch trzích stále draωím. Za poslední rok a ãtvrt zdraÏilo o ãtvrtinu. Nástup recese na zahraniãních trzích a rÛst dopravních nákladÛ dále sniÏuje poptávku po zboÏí a sluÏbách vãetnû zájmu zahraniãních turistÛ. To se mÛÏe projevit na zamûstnanosti, zpomalení tempa rÛstu mezd a vy‰‰í sociální diferenciaci. UÏ nyní klesá zájem o nemovitosti. Problémem posilování koruny je samozfiejmû i adekvátní prudk˘ pokles zdrojÛ z evropsk˘ch fondÛ pro mûsto Brno, jeho vysoké ‰koly i podnikání. ROMAN ONDERKA, âSSD primátor Brna

Trendy sílící koruny i ceny ropy nás znervózÀují. V Jihlavû pÛsobí fiada velk˘ch firem, které jsou v˘znamnû napojeny na zahraniãní odbyt a na automobilov˘ prÛmysl. V Jihlavû a okolí také pÛsobí men‰í firmy, které jsou dodavateli pro tyto velké spoleãnosti. Pfiímo od zástupcÛ firem nebo z médií vím o tom, Ïe tyto firmy uÏ nechávají ãást zamûstnancÛ doma a v˘roba se zpomaluje. Pokud se tyto spoleãnosti dostanou do vût‰ích problémÛ, bude to problém nejen pro mûsto. Do Jihlavy pfiijíÏdûjí za prací tisíce lidí z více krajÛ neÏ jen z Vysoãiny. Sílící koruna také sniÏuje hodnotu dotací v eurech. Efekt získan˘ch podpor se zmûnou kurzu sniÏuje, a to v fiádech nejménû milonÛ korun, které bude muset mûsto doplácet ze svého rozpoãtu. JAROSLAV VYMAZAL, ODS primátor Jihlavy

Posilující koruna nepfiíznivû ovlivÀuje ãerpání evropsk˘ch dotací zejména u na‰í nejvût‰í investiãní akce: rekonstrukce a dobudování stokového sítû ve mûstû za témûfi dvû miliardy korun. Kurzov˘ rozdíl pochopitelnû ukrajuje z celkové ãástky v eurech. Uvítali bychom proto urãitou kompenzaci ze strany vlády. Zrovna tak vnímáme rÛst nákladÛ v Dopravním podniku mûsta Olomouce. Na druhou stranu posilující koruna tlumí inflaãní vlivy a zároveÀ spoustu dovozového zboÏí zlevÀuje. PfiestoÏe souãasné otfiesy na kapitálov˘ch, mûnov˘ch i komoditních trzích zfiejmû je‰tû nejsou u konce a pÛsobí nepfiíjemnû, coby souãást globalizovaného svûta s nimi musíme poãítat. Zatím proto Ïádné váÏné obavy nemám. To v‰ak neznamená, Ïe cyklicky se stfiídající hospodáfiské rÛsty a poklesy nás nemohou rovnûÏ zasáhnout. MARTIN NOVOTN¯, ODS primátor Olomouce

Strojírenský boom: investice za dvaačtyřicet miliard Dokonãení ze strany 1

Podle ekonoma ze spoleãnosti Cyrrus Marka Hatlapatky moravské regiony pocítí útlum hospodáfiství uÏ v první polovinû tohoto roku. „PfiestoÏe by nenastala velká krize, oãekávám, Ïe zejména strojírenské firmy musí zaãít propou‰tût. Nebo nebudou nabírat nové zamûstnance,“ myslí si Hatlapatka. A firmy, které je‰tû pfied rokem jásaly nad stále se zvy‰ujícími zisky, dnes mluví opatrnûji. „Problémy nám dûlá sílící koruna. Velké problémy. VyváÏíme totiÏ do eurozóny, ale vût‰inu subdodávek tam zatím nekupujeme. JestliÏe jsme pfied dvûma lety dostávali za euro osmadvacet korun, teì je to o sedmnáct procent ménû. Navíc cena subdodávek se zvy‰uje

kaÏdoroãnû o ãtyfii aÏ pût procent. S tím si mÛÏeme jen velmi tûÏko poradit,“ pfiiznává generální fieditel spoleãnosti Ekol Stanislav Vesel˘. PfiestoÏe moravské a slezské strojírenství bude podle ekonomÛ zaÏívat stagnaci, je zfiejmé, Ïe aãkoli se kfiivky ziskÛ mÛÏou sniÏovat, budou pro firmy stále zajímavé. Pokud ekonomové rekapitulují loÀské ekonomické v˘sledky, nemluví o nich jinak neÏ v superlativech. Jen napfiíklad v Moravskoslezském kraji totiÏ v roce 2007 pracovalo ve strojírensk˘ch a textilních halách o 3763 lidí více neÏ v roce 2006. V automobilkách a jejich dodavatelsk˘ch firmách vznikly tfii tisíce pracovních míst. „K pozitivnímu v˘voji zamûstnanosti na moravskoslezském trhu práce pfiispûl

zejména pfiízniv˘ v˘voj ãeského hospodáfiství, roz‰ifiování v˘robních kapacit firem a noví investofii v prÛmyslov˘ch zónách,“ vysvûtlují odborníci z ostravského úfiadu práce v Anal˘ze stavu a v˘voje na trhu práce.

Ostravsko táhne PfiestoÏe v‰echny okresy Moravskoslezského kraje jsou na seznamu regionÛ, které stále potfiebují státní pomoc, statistická ãísla mluví jinak. „Voln˘ch pracovních míst je o 35,5 procenta více neÏ v roce 2006, trÏby z prodeje v˘robkÛ a sluÏeb narostly na 102,6 procenta na hodnotu 357,9 miliardy korun a mûsíãní mzdy jsou v prÛmûru o 7,3 procenta vy‰‰í neÏ za rok

2006,“ uvedl námûstek hejtmana Moravskoslezského kraje pro regionální rozvoj Pavel Drobil. A boom nezaÏívaly jen firmy v Moravskoslezském kraji. Nejvût‰í nárÛst trÏeb v roce 2007 zaznamenal Jihomoravsk˘ kraj. Firmám tehdy vzrostly cifry na úãtu v prÛmûru o pûtadvacet procent. „Tento kraj se stal oblíben˘m regionem nov˘ch investorÛ. Za jeden rok se zde usídlily ãtyfii desítky pfieváÏnû strojírensk˘ch spoleãností,“ uvedl mluvãí ministerstva prÛmyslu a obchodu TomበBartovsk˘. A to, Ïe Brno táhne silné hráãe, dokazuje i fakt, Ïe japonská spoleãnost Daikin Device se rozhodla investovat témûfi ãtyfii miliardy právû na brnûnské âernovické terase. V jejich továrnû zaãalo pracovat pfies osm stovek lidí. „Moravské regiony a Brno pfiedev‰ím pfiedstavovaly pomûrnû

dobfie infrastrukturnû vybavenou oblast, ve které bylo moÏné najít vzdûlané techniky a dostupnou pracovní sílu. Rostoucí zájem o Moravskoslezsk˘ kraj v posledních ãtyfiech letech souvisí s rostoucím zájmem investorÛ o stfiední Evropu, s prÛmyslovou tradicí lokality a v neposlední fiadû s aktivní hospodáfiskou politikou státu, kraje a mûst,“ vysvûtlil Pavel Chovanec z agentury CzechInvest. Podle nûj ale není pravdûpodobné, Ïe Moravu ãeká dal‰í strojírenská ãi automobilová investice. Zpracovávatelsk˘ prÛmysl se podle nûj uÏ pfiesouvá na v˘chod od âeské republiky. „Moravské kraje budou pfiitahovat investory v nároãn˘ch oborech jako robotika, optomechanika nebo energetické strojírenství,“ myslí si Chovanec.

Míl: Prosadí se pouze podniky, které umějí řídit své náklady STROJÍRENSTVÍ MŮŽE BÝT JEDNÍM Z PILÍŘŮ, KTERÝ BUDE DRŽET ČESKOU EKONOMIKU. SPOLÉHAT SE POUZE NA SLUŽBY SE NEVYPLÁCÍ. TO SI MYSLÍ PREZIDENT ČESKÉHO SVAZU PRŮMYSLU A DOPRAVY JAROSLAV MÍL. Praha – PfiestoÏe uplynulé ãtyfii roky znamenaly expanzi moravského strojírenství, fiada spoleãností letos pociÈuje nepfiíjemn˘ fakt: pfiichází jejich útlum. Do strojírenství za poslední ãtyfii roky investovaly firmy jen v moravsk˘ch regionech zhruba ‰estnáct miliard korun. Zamûstnaly témûfi ãtyfii tisíce lidí. O ãem toto ãíslo podle vás svûdãí? Strojírenství se v˘znamn˘m zpÛsobem podílelo na dynamickém rÛs-

Foto: Svaz prÛmyslu a dopravy âeské republiky

tu hrubého domácího produktu posledních let, kter˘ byl postaven˘ z velké míry na exportu a investicích. V období 2005 aÏ 2007 dosahoval roãní prÛmûr hospodáfiského rÛstu 6,5 procenta, pfiiãemÏ prÛmysl tvofiil celkovû 31 procent HDP a podílel se na zamûstnanosti 34 procenty. Máme prÛmyslovou tradici a na tûchto v˘sledcích je to vidût.

Pfiedev‰ím strojírenské firmy pfiiznávají, Ïe kvÛli posilování koruny dennû prodûlávají miliony. Je ãeská ekonomika dostateãnû silná na to, aby takové ztráty udrÏela? ¤ada podnikÛ poukazuje na to, Ïe silná koruna nejen Ïe jim ukrajuje zisky, n˘brÏ Ïe je posunuje do ztrát. Nedávná akcelerace trendu v˘voje kurzu pfiiná‰í tedy i takové dopady

na firmy. Pokud by posilování kurzu pokraãovalo, stále více firem se mÛÏe dostávat do finanãních problémÛ, které se postupnû promítnou do celé ekonomiky. Její v˘kon mûfien˘ rÛstem HDP ale dokazuje, Ïe je stále je‰tû dostateãnû schopná adaptovat se na souãasné trendy jak v˘voje stoupajících cen surovin, tak i posilování koruny. Je ale fakt, Ïe pokud strojírenství zaznamenávalo v posledních letech vysokou dynamiku rÛstu, v poslední dobû pfiicházejí signály oslabení této dynamiky, a spolu s tím i zpomalování hospodáfiského rÛstu v âesku. Ten je stále je‰tû vy‰‰í neÏ ve vût‰inû zemí Evropské unie. Silná koruna je jedna vûc. Jsou i jiná bolavá místa? Jsou jimi zmínûné vysoké ceny energií a paliv. Patrná je slábnoucí konjunktura v zemích Evropské unie, a tedy i niωí vnûj‰í poptávka. ¤ada tuzemsk˘ch firem jiÏ nyní poukazuje na men‰í objemy zakázek ze zahraniãí. Ochabnutí odbytu mÛÏe proto b˘t v˘znamnûj‰í neÏ kurzové ztráty.

Firmy si stûÏují také na nedostatek kvalifikovan˘ch lidí. Ano. Nevyhovující je jejich adaptabilita, a to i kvÛli nefungujícímu systému dal‰ího vzdûlávání. Je nutné více investovat do vy‰‰ího ‰kolství, pfiipravená Bílá kniha, o níÏ se právû diskutuje, nabízí v tomto ohledu fiadu fie‰ení a zlep‰ení. Nedostateãné jsou investice do v˘zkumu a v˘voje, inovací a propojení prÛmyslu s vysok˘mi ‰kolami. Nejvíce investic smûfiovalo do automobilového prÛmyslu. Je takov˘ pomûr udrÏiteln˘? âeská republika má skuteãnû vysok˘ podíl automobilového prÛmyslu. Ne v‰ak nejvy‰‰í v regionu. Napfiíklad Slovensko má tento podíl je‰tû vy‰‰í. Nebál bych se tohoto pfietrvávajícího vlivu, je-li spojen i s rozvojem a investováním do konstrukãních a v˘vojov˘ch center. Do budoucna se prosadí jen ty podniky, které umûjí pfiicházet s nov˘mi produkty, mají silnou inovaãní schopnost a zároveÀ jsou schopny velmi efektivnû fiídit své náklady.

03_mh0908

4.9.2008 9:48

Stránka 1

ZÁŘÍ 2008

STRANA 3

ROZHOVOR

Wildner: Hranice nemají o investory nouzi JEDENÁCTÉ ZÁŘÍ 2001. TO NENÍ ČERNÝ DEN POUZE PRO NEW YORK. VE STEJNÝ DEN ODSTARTOVAL I NEÚSPĚCH NIZOZEMSKÉHO INVESTORA ROYAL PHILIPS ELECTRONICS, KTERÝ SE ROZHODL POSTAVIT TOVÁRNU NA KATODOVÉ TELEVIZNÍ OBRAZOVKY V HRANICÍCH. Hranice – Otevfiení závodu si naplánovali na krizov˘ den. A tak se museli smífiit s tím, Ïe o tak v˘znamné události druh˘ den nepsaly témûfi Ïádné noviny. Ty zaplnil pád „dvojãat“ v New Yorku. O tfii roky pozdûji muselo vedení továrny sv˘m tisícÛm zamûstnancÛ pfiiznat: nemáme uÏ zákazníky. Pomalu pfiestaneme vyrábût. Podle starosty Hranic Miroslava Wildnera ale krach LG Philips neznamenal pro mûsto tragédii. „Nevûsta je pofiád hodnû bohatá. I pfies problémy má stále co nabídnout. Kde jinde by investofii dostali na stfiíbrném podnose padesát kompletnû zasíÈovan˘ch hektarÛ, na kter˘ch si mÛÏou baãovat, jak chtûjí,“ myslí si Wildner. V souãasné dobû v hranickém areálu CTP pracuje témûfi ãtyfii sta lidí. KdyÏ do Hranic mífiil v roce 2000 Philips, slíbil tfii tisíce pracovních míst. „PfiestoÏe plán nevy‰el, pro Hranicko to není zas takov˘ problém. Ve ãtyfiiatfiicetitisícovém regionu nepracuje 5,2 procent lidí. A jeden z nov˘ch nájemníkÛ, firma Multidisplays, chce na zaãátku roku zamûstnat dal‰ích ‰est set lidí,“ uvedl vedoucí odboru trhu práce Jaroslav Karlík z pfierovského úfiadu práce. I pfies krizové scénáfie hranická prÛmyslová zóna stále jede. Pracuje v ní sice o ‰est stovek ménû zamûstnancÛ, firma ale mluví o dal‰ím rozvoji. Jaké jsou dal‰í problémy areálu? Dodne‰ka nevím, jak je vyfie‰ena ekologická zátûÏ. PouÏívali tam dvû chemické látky: kyselinu fluorovodíkovou a toluen na odma‰Èování. Ale továrna má betonové bunkry a doufejme, Ïe z nich tûch sedm aÏ osm tun zmizelo nebo se odváÏí postupnû ven. Kontrolu mají na starosti úfiady. A ty nám musí zaruãit, Ïe majitelé závodu dodrÏují evropské pfiedpisy. Nechejme takovou starost odborníkÛm.

gionu. V dobû, kdy v Hranicích stavûlo vedení mûsta panelové domy pro cementárnu, cihelnu Sigmu a jiné firmy, byly Hranice vysavaãem z vesnic. Najednou v tûch vesnicích bylo mrtvo. A teì si musíme pohlídat, aby stejn˘ osud neãekal dvacetitisícové mûsto Hranice.

Starosta Miroslav Wildner v hale Mûstského úfiadu v Hranicích u sochy Marie od Olbrama Zoubka.

Chceme udržet mozky

Foto a text: Veronika Hrdá

Znáte to, dÛvûfiuj, ale provûfiuj… Teì nemám Ïádné obavy. V areálu je vlastní ãistiãka odpadních vod. Na konci ãistiãky je akvárium a v nûm plavou rybiãky. Spokojenû si plavou. Nemají velká oãiãka ani zvlá‰tní ploutve. Navíc si myslím, Ïe lidé zneãisÈují prostfiedí více tím, kdyÏ vypou‰tûjí do vody hormony nebo prací prostfiedky. AÏ se toho nahromadí více, abychom se tomu nedivili, co zdánlivû banální vûc nadûlá za paseku.

Padesátihektarová bohatá nevěsta Co jste dûlal v dobû, kdy se rozhodlo o stavbû továrny? Byl jsem fieditelem základní ‰koly a nav‰tûvoval jsem zasedání zastupitelstva. Jediné, co mi tehdy vadilo, byl fakt, Ïe prodáváme takov˘ pozemek tak bohaté firmû za jednu korunu. Proã jsme ho radûji neprodali symbolicky za gulden nebo euro. Takhle jsem vystupoval

a mrzelo mû, Ïe mûsto z této firmy nevytáhlo více penûz. Nedonutilo ji plácnout se více pfies kapsu. Proã se Philips rozhodl investovat zrovna v Hranicích? Tato plocha pro nû byla strategicky nejlep‰í. UÏ tenkrát vûdûli, Ïe se kolem roku 2010 bude dokonãovat dálnice, která bude nakonec hotová uÏ letos. MÛÏou tady vyuÏívat Ïeleznici. Dokonce tady tehdy bylo leti‰tû, na kterém mÛÏou pfiistávat lehká letadla. Proto byli jejich ‰éfové nad‰ení, Ïe mÛÏou pfiistávat dvû stû metrÛ od areálu. To jsou v‰echno vûci, které investory lákají. V hranickém areálu je teì vût‰ina montáÏních hal. Neobáváte se odchodu tûchto firem za levnûj‰í pracovní sílou – na v˘chod od âeska? To nikdo neví. Nikdo vám nepoví, jak˘ v˘voj Evropu ãeká. Zda na tom bude za nûkolik let tak dobfie jako teì. Tím, Ïe sílí koruna, tak vzniká mnoho problémÛ, které cítí hlavnû exportní firmy. My, obyãejní smrtelníci, se samozfiejmû radujeme, Ïe za chvilku koupíme euro za dvacet korun. TakÏe otázku,

zda firmy odejdou na v˘chod, poloÏte radûji ministrovi financí Kalouskovi. Tak jinak. Bude mít podle vás hranická prÛmyslová zóna potenciál i poté, co se z ní souãasné firmy rozhodou odejít? Trh je nyní nasycen˘. My jsme dnes ve stavu, kdy máme pût procent nezamûstnan˘ch. A to je zdravé ãíslo. Víc tato lokalita není schopná utáhnout. Pokud za mnou dnes pfiijdete a fieknete, Ïe tady chcete postavit novou halu, tak vám fieknu, abyste si nejdfiív zjistila, jestli seÏenete lidi. A to se vÛbec nebavím o tom, Ïe budete mít problém sehnat kvalitní lidi. A uvidíte, Ïe bude pro vás problém sehnat padesát zamûstnancÛ. To je aktuální situace. Samozfiejmû potenciál zÛstane v Hranicích je‰tû dlouhou dobu. Ale co bude za deset let, to si netroufnu odhadnout. Jak˘ vliv bude mít na hranick˘ region v˘stavba no‰ovické automobilky? Nov˘ závod v No‰ovicích bude fungovat jako vysavaã. Z Hranicka budou ub˘vat kvalitní zamûstnanci. My uÏ teì víme, Ïe tu kvalitu

musíme dohnat. Proto se toho moc neobávám. Zaãínáme uÏ teì u dûtí v devát˘ch tfiídách. A pak se samozfiejmû zamûfiujeme na studenty technick˘ch ‰kol. AÈ uÏ jsou to uãili‰tû, nebo vysoké ‰koly. A to je také nበcíl. Dostat do Hranic vysokou ‰kolu. Tak, abychom se nedostali kvÛli no‰ovickému vysavaãi do situace, Ïe se z nás stane region bez mozkÛ. Region bez vzdûlan˘ch lidí totiÏ chfiadne. Projevuje se to pomalu, ale o to hloubûji to potom zaãne nahlodávat v˘voj re-

Je to pouze problém Hranic? Olomouck˘ kraj má obrovsk˘ problém udrÏet vzdûlané lidi ve svém regionu. Ubytovat je, zamûstnat je a nabídnout jim nadstavbu. Tak aby se mohli potkávat, zvát své kamarády a chodili na kafe nebo do posilovny. A pfiesnû tohle je to, ãemu se tak vzletnû fiíká trvale udrÏiteln˘ rozvoj. Za posledních deset let se z Olomouckého kraje odstûhovalo pfies deset tisíc vzdûlan˘ch a schopn˘ch lidí. A to je stra‰nû dûsivé ãíslo. Proã myslíte, Ïe Olomouck˘ kraj má takov˘ problém z odlivem vzdûlan˘ch lidí? V aglomeraci kolem krajského mûsta Ïije pfies sto deset tisíc lidí. A tak velké centrum by kolem sebe potfiebovalo mít stabilní prÛmyslové zóny. JenÏe ty není tak lehké vybudovat. Plánovaãi vÏdycky narazí na úrodnou hanáckou pÛdu. A to je pfiesnû ten dÛvod, proã se nakonec investofii rozhodli pro Hranice. Tady jim totiÏ bohatá nevûsta pfiinesla na stfiíbrném podnose padesát hektarÛ. Se v‰ím. S trafostanicí, s plynem. A vedení mûsta jim v‰echno je‰tû posvûtilo. Heslem bylo: Biãuj si, baãuj si. KdyÏ se ti bude dafiit, my budeme spokojení. A takové podmínky není u Olomouce jednoduché získat. Kolik pracovních míst dokáÏe region Hranicko nabídnout? Hranicím by slu‰elo tfiicet tisíc pracovních míst. Stop. Víc se totiÏ do Moravské brány ani nevleze.

INZERCE

Brněnský Bosch Rexroth v novém…. HLAVNÍ SÍDLO BOSCH REXROTH, spol. s r. o., V ČR JE V BRNĚ V ČERNOVICÍCH NA TĚŽEBNÍ ULICI. POBOČKY MÁME V OSTRAVĚ A V PRAZE. V leto‰ním roce jsme postavili nov˘ v˘robní závod vãetnû kanceláfisk˘ch prostor v místû sídla centrály, v Brnû. V tûchto nov˘ch prostorách vznikly kanceláfiské plochy o v˘mûfie 5200 ãtvereãních metrÛ s moderními pracovi‰ti konstrukãního, obchodního a servisního oddûlení pro v‰echny odborné oblasti, ve kter˘ch Rexroth pÛsobí. Kromû toho zhruba 100 odborníkÛ na v˘robní plo‰e o v˘-

mûfie 4000 ãtvereãních metrÛ zhotovuje speciální hydraulické agregáty podle individuálního pfiání zákazníka urãené pro stroje, zafiízení a velké projekty s celosvûtovou pÛsobností. Ty jsou takfiíkajíc srdcem pohonÛ strojÛ a prÛmyslov˘ch zafiízení v‰eho druhu. Jak v nejznámûj‰ích svûtov˘ch operních budovách, tak ve zdymadlov˘ch vratech vodních tokÛ. Ve v‰ech svûtadílech hydrau-

lické agregáty Rexroth zaji‰Èují spolehliv˘ a hospodárn˘ chod. V˘‰e investice do nového v˘robního závodu ãinila 13,5 milonu euro. Bosch Rexroth AG tímto roz‰ifiuje své aktivity ve stfiední a v˘chodní Evropû. Od roku 1990 firmu zastupujeme v âeské republice jako dcefiiná spoleãnost. V souãasné dobû u nás pracuje v brnûnské centrále a v poboãkách v Praze a Ostravû více neÏ 220 zamûstnan-

cÛ. V uplynulém roce jsme dosáhli hospodáfiského obratu témûfi jedné miliardy Kã. Jako dcefiiná spoleãnost vyuÏíváme rozsáhl˘ch zku‰eností matefiské firmy. Vyrábíme mnoÏství nejrÛznûj‰ích hydraulick˘ch pohonÛ tváfiecích strojÛ, dodáváme hydraulické systémy pro prÛmysl od v˘roby Ïeleza, plechÛ a profilÛ, zpracování oceli aÏ po stavbu komplexních strojÛ a zafiízení pfiesného strojírenství. S rozvojem a uÏitím elektroniky jsme zv˘‰ili kvalitu a rozsah uÏití sv˘ch komponentÛ a systémÛ. Platí to zejména pro ãerpadla a jejich regulaci, proporcionální techniku, servoventily a dokonalej‰í fiízení pohonÛ, jejich synchronizaci, regulaci a vyhodnocování. PouÏívan˘ stavebnicov˘ systém fiídicích

blokÛ s kvalitními komponenty splÀuje poÏadované parametry a funkce stroje za optimální cenu. Nejdynamiãtûj‰ím oborem je díky rozvoji automatizace lineární a montáÏní technika. Lineární vedení Rexroth nacházejí stále vût‰í uplatnûní ve stavbû obrábûcích strojÛ. ·iroké vyuÏití má lineární vedení také ve stavbû manipulátorÛ, tváfiecích strojÛ v elektronickém prÛmyslu a ve stavbû laboratorních pfiístrojÛ. Vyrábí se také v nerezovém provedení pro provozy s vysok˘mi poÏadavky na ãistotu. Podobnû se v automatizaãní technice rozvíjejí pneumatické komponenty a systémy, dále pak elektrické pohony a fiídicí systémy. Dal‰í v˘voj lze oãekávat ve zvy‰ování technick˘ch parametrÛ a pfii rozsáhlé integraci elektronick˘ch komponentÛ. Tímto smûrem se ubírá i v˘voj a v˘zkum pneumatick˘ch systé-

mÛ v na‰í spoleãnosti. Svá typická pouÏití nacházejí v obrábûcích a tiskafisk˘ch strojích, potravináfiském, dfievafiském a automobilovém prÛmyslu, automatizaci, balicí technice aj. Jsme si dobfie vûdomi rostoucích nárokÛ zákazníkÛ, a proto posilujeme své projekãní a v˘robní moÏnosti v oblasti hydraulick˘ch systémÛ, zvy‰ujeme kvalitu i technického vybavení pro své servisní aktivity. Pfiijìte se sami pfiesvûdãit o na‰ich moÏnostech a zájmu splnit va‰e pfiání a nav‰tivte: ■ dny otevfien˘ch dvefií v prostorách na‰eho nového závodu ve dnech 16. aÏ 18. záfií 2008 v Brnû: Bosch Rexroth – TûÏební 2, Brno (âernovická terasa) anebo ■ na‰i expozici na MSV 2008, ve dnech 15. aÏ 19. záfií 2008 v Brnû: Bosch Rexroth – stánek ã. 2, volná plocha M.

04-05_mh0908

4.9.2008 9:50

Stránka 1

ZÁŘÍ 2008

STRANA 4

NAPŘÍČ KRAJI

Z bývalého dolu budou těžit nové firmy nebo Nemovitosti. V pfiípadû, Ïe by o dotaci usilovalo mûsto Havífiov, mohlo by získat aÏ pûtasedmdesát procent penûz. Vût‰inu zaplatí evropské fondy a patnáct procent pak ãeské. A vedení RPG RE ví, Ïe pokud by oÏivení dolu Dukla ‰lo samo, pak by získalo maximálnû ‰edesát procent nákladÛ. V areálu b˘valého dolu Dukla momentálnû probíhá likvidace nepotfiebn˘ch objektÛ. Nûkteré budovy v‰ak budou stále

fiit mu konkurenci za mûstem,“ myslí si Heczko. Podle nûj by mûla v nové prÛmyslové zónû vzniknout hlavnû nová pracovní místa. „Oãekáváme, Ïe ekonomiku v regionu rozproudí také sedmnáct kilometrÛ vzdálená továrna Hyundai v No‰ovicích,“ doufá Heczko. PfiestoÏe Havífiov uÏ nefie‰í nejvût‰í krizi nedostatku pracovních míst, na nové

MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ

Fota: Magistrát statutárního mûsta Havífiov

V HAVÍŘOVĚ VZNIKNE NOVÁ PRŮMYSLOVÁ A ODPOČINKOVÁ ZÓNA. MĚSTO A VLASTNÍK POZEMKŮ KVŮLI ŠANCI ZÍSKAT VYŠŠÍ DOTACE ZALOŽÍ SPOLEČNOU FIRMU. Havífiov – Havífiov uÏ není mûstem horníkÛ. Poslední hroudu ãerného uhlí horníci vyvezli v lednu loÀského roku. Letos v polovinû ãervna se pak jeden a pÛl tisíce b˘val˘ch zamûstnancÛ mohlo dívat na to, jak se k zemi sesouvá stometrová tûÏební vûÏ. Za nûkolik let tam místo ní vyrostou nové montáÏní haly a odpoãinková zóna. Do podnikání se zfiejmû pustí i mûsto. KdyÏ spojíme síly, areál b˘valého dolu Dukla nezÛstane leÏet ladem. S takov˘m heslem vstoupilo mûsto Havífiov a jedin˘

vlastník pozemkÛ, realitní skupina RPG Real Estate, do jednání o osudu opu‰tûného pozemku. Sesterská firma OKD totiÏ má ve spojení s mûstem vy‰‰í ‰anci získat peníze ze státních fondÛ. PÛvodnû si vedení mûsta myslelo, Ïe se dÛlní impérium pozemku za mûstem vzdá. Po sloÏit˘ch jednáních ale obû strany pfii‰ly na jiné fie‰ení: „Chceme spolu zaloÏit spoleãnost s ruãením omezen˘m. Mûsto tam bude mít vût‰inov˘ podíl. Bude se nám potom lépe Ïádat o dotace na vyãi‰tûní areálu,“ uvedl ekonomick˘ námûstek primátora Eduard Heczko (KSâM) . Mûsto proto podepsalo na zaãátku ãervna s vedením RPG Real Estate spoleãné memorandum. Obû strany projevily váÏn˘ zájem o dlouhodobou spolupráci pfii rekonstrukci dolu Dukla. Mûsto s RPG tak bude plánovat pfiedev‰ím silnice, které napojí na okolní infrastrukturu. Bude trvat také na oboustranném uspofiádání ma-

jetkov˘ch vztahÛ. „Chceme, aby zámûr korespondoval se strategick˘m plánem mûsta,“ vysvûtlil Heczko. Proto, aby v areálu vznikla nová pracovní místa, bude mûsto s RPG usilovat o dotace z Bruselu i ãeské státní pokladny. „V˘hodou pro mûsto bude, Ïe revitalizaãní práce a následn˘ rozvoj celé lokality si ponechá pod kontrolou. RPG Real Estate zase mÛÏe lépe dosáhnout na evropské ãi státní peníze a vyuÏít zku‰eností a kapacit mûsta s Ïádostmi o dotace. Do jaké míry se tyto potenciální v˘hody skuteãnû realizují, bude záviset na dal‰ích konkrétních podmínkách spolupráce. KaÏdopádnû z ekonomického hlediska lze tento pfiípad brát jako dobr˘ pfiíklad spolupráce soukromé a vefiejné sféry,“ myslí si ekonom Marek Hatlapatka ze spoleãnosti Cyrrus. Pokud do takového projektu pÛjde mûsto spolu se soukromou firmou, pak mÛÏou Ïádat o dotace z fondu Prosperita

pfiipomínat dÛlní tradici. Jiné zÛstanou pouze na fotkách. „Z pÛvodních pfiibliÏnû sedmdesáti objektÛ jich nyní stojí patnáct, likvidace je‰tû ãeká pût z nich. V areálu zÛstane deset objektÛ vãetnû ãtyfi památkovû chránûn˘ch budov, staré zámeãnické dílny z roku 1907, lampovny, kombajnové dílny a kompresorovny,“ popisuje tisková mluvãí havífiovského magistrátu Jana Pondûlíãková. RPG Real Estate zatím je‰tû nemá úplnû jasno, jak bude nov˘ areál vypadat. „Na‰ím cílem je opût toto území zaãlenit do organismu celého regionu a vytvofiit zde fiadu nov˘ch pracovních pfiíleÏitostí,“ fiíká o zámûrech RPG Real Estate mluvãí skupiny Petr Handl. „Proto jsme spojili své síly s mûstem, abychom spoleãnû na‰li pro areál takové vyuÏití, které bude k co nejvût‰ímu prospûchu. O konkrétních projektech je ale je‰tû pfiedãasné hovofiit.“ PÛvodnû firma uvaÏovala také o zaloÏení podnikatelského inkubátoru. K tomuto zámûru se v‰ak vedení Havífiova staví skepticky. „Podobn˘ inkubátor uÏ funguje na hlavním námûstí. A je vyuÏit˘ z devadesáti procent. Byla by ‰koda vytvo-

zamûstnání ãeká pfies ‰est tisíc lidí. Karvinsko je totiÏ regionem s nejvy‰‰ím poãtem nezamûstnan˘ch lidí. „V regionu je nyní bez práce pfies dvanáct a pÛl procenta obyvatel. Kfiivka ale stále klesá. Je‰tû pfied deseti lety jsme evidovali více neÏ devût tisíc lidí bez práce. A to je pro mûsto, ve kterém Ïije tfiiaosmdesát tisíc lidí, nebezpeãné,“ popisuje vedoucí poboãky karvinského úfiadu práce v Havífiovû Milena Maroszová. Podle ní zavfiení dolu s témûfi dvûma tisíci zamûstnanci nemûlo na v˘voj Ïivotní úrovnû ve mûstû vliv. „Firma OKD vût‰inu lidí zamûstnala v jin˘ch dolech. Jin˘m nabídla rekvalifikace, o které byl velk˘ zájem. Zamûstnanci si napfiíklad dodûlali sváfieãské prÛkazy, a práci pak sehnali snadno,“ vysvûtlila Maroszová. V Havífiovû je uÏ nyní znát vliv vznikající automobilky Hyundai. Do mûsta mífií z No‰ovic dennû nûkolik autobusÛ. V souãasné dobû je nejvût‰ím zamûstnavatelem ve mûstû nemocnice a magistrát Havífiova. Podle Maroszové ale vût‰ina lidí jezdí za prací do Ostravy, Vítkovic, Fr˘dku-Místku nebo okolních dolÛ.

CO SE TAKÉ DĚLO V DOLE DUKLA… Bohatý, ale tragický. I tak by se dal charakterizovat důl Dukla. V roce 1961 se v něm událo neštěstí, které si vyžádalo sto osm obětí. Organizace celé záchranářské akce při likvidaci důlní nehody na dole Dukla byla velmi náročná. Záchranáři odpracovali jenom v dýchacích přístrojích v zamořeném ovzduší více než padesát tisíc hodin. Požár pod zemí likvidovali více než sedm měsíců. Zajímavé je i srovnání objemu těžby na jednoho pracovníka po celou dobu životnosti dolu. Například v roce 1918 vytěžilo 788 důlních pracovníků celkem 275 tisíc tun uhlí, o dvacet let později to bylo 934 lidí, ovšem s těžbou 400 tisíc tun. Od roku 1977 se již každoročně těžily téměř dva miliony tun. Od roku 2002 už to však bylo méně než milion. S klesající těžbou prudce klesal i počet pracovních míst. Efektivnost těžby se stále snižovala. Ortel vedení Ostravsko-karvinských dolů byl proto nemilosrdný: Těžbu skončit, vše zlikvidovat. Slavnostního a symbolického vyvezení posledního vozíku černého uhlí se 10. ledna 2007 zúčastnily na dvě stovky lidí.

JIHOMORAVSKÝ KRAJ

Akademici bojují za šestimiliardový urychlovač částic SYNCHROTRON. V ČESKU ZATÍM TÉMĚŘ NEZNÁMÉ SLOVO. MEZI VĚDCI JE ALE SKLOŇOVANÉ ČÍM DÁL ČASTĚJI. AKADEMICI TOTIŽ VĚDÍ, ŽE ŠANCE NA TO, ABY OBŘÍ URYCHLOVAČ ČÁSTIC ZA ŠEST MILIARD KORUN MOHL STÁT V BRNĚ, JE STÁLE VĚTŠÍ. Brno – Devadesátimetrová kruhová záfiivka, která pomÛÏe k v˘robû „zelen˘ch“ aut. ProdlouÏí Ïivotnost motorÛm armádních stíhaãek, bude u vzniku nov˘ch lékÛ nebo vylep‰ení dûtsk˘ch plen. To je synchrotron. Urychlovaã elektronÛ pracující na principu rychlosti svûtla. Jedineãná laboratofi bude zfiejmû v roce 2015 stát na brnûnské âernovické terase. A potfiebovat ji budou nejen v˘znamné firmy z prÛmyslové zóny. Její sluÏby vyuÏije tisícovka podnikÛ z celé stfiední Evropy. „Projekt pfiipravujeme podle plánu. Teì ãekáme na vyjádfiení ministerstva ‰kolství. Pokud budeme mít úspûch, na jafie pfií‰tího roku mÛÏeme podepsat smlouvu s Evropskou unií,“ uvedl manaÏer projektu Ceslab Michal ·ediv˘. Akademii vûd, která by se stala správcem synchrotronu, nejde o málo. Evropa zaplatí ve‰kerou techniku za ‰est miliard korun. Pokud se akademici na podzim tohoto roku dozvûdí, Ïe Brusel na projekt v Brnû

Architekti si tak musí poradit s nároãn˘m zadáním: navrhnout podobu areálu. Hlavní budova musí b˘t dlouhá pfies sto tfiicet a vysoká patnáct metrÛ. Firmy i vûdci pak budou pracovat v laboratofiích v okolí „záfiivky“. Pokud nakonec areál na âernovické terase vyroste, budou do Brna mífiit vûdci ze stfiední a v˘chodní ãásti Evropské unie. „V tomto regionu totiÏ Ïádné synchrotronové zafiízení neexistuje,“ uvedl ·ediv˘.

Vizualizace CESLAB

Ministr Liška: Dobrý, ale drahý projekt

peníze uvolní, mÛÏou poãítat s tím, Ïe se k Evropské unii pfiidají i v˘znamné firmy. „Podporujeme v˘stavbu brnûnského synchrotronu. Na‰e spoleãnost má zku‰enosti v oblasti synchrotronového záfiení,“ uvedl Martin Polcik z ANF DATA. Vedení Brna uÏ pfiipravuje pro synchrotron pozemek. S Biofyzikálním ústavem Akademie vûd, kter˘ je garantem celého projektu, uzavfie smlouvu o rezervaci pozemku na âernovické terase. Pokud Akademie peníze získá do konce roku

2009, pak Brno poãká. Z operaãního fondu V˘zkum a v˘voj pro inovace mohou vûdci získat aÏ ‰est miliard korun. A z tûch pak témûfi sedmnáctihektarov˘ pozemek koupí. „Jako dÛkaz podpory tomuto projektu poãkáme s prodejem pozemku a nebudeme ho nabízet jin˘m zájemcÛm aÏ do konce pfií‰tího roku,“ uvedl námûstek brnûnského primátora Oliver Pospí‰il. Vûdci proto uÏ netrpûlivû ãekají na verdikt. Ministerstvo ‰kolství, které má vliv na

rozdûlení evropsk˘ch penûz, ale nechce do Brna vysílat Ïádn˘ konkrétní signál. „Projekt Ceslab byl vyhodnocen jako slibn˘. Nejen v˘stavba, ale i následn˘ provoz bude velmi drah˘. Proto jeho pfiípadnou realizaci povaÏuji za komplikovanou,“ uvedl ministr ‰kolství Ondfiej Li‰ka. PfiestoÏe na nejdÛleÏitûj‰í razítko vûdci stále ãekají, uÏ teì chtûjí mít jasno, jak bude brnûnsk˘ urychlovaã vypadat. Na zaãátku ãervence vypsali tendr na architektonickou podobu laboratofie.

Brno se tak mÛÏe stát centrem, kde mÛÏou automobilky vyvíjet dokonalej‰í katalyzátory do aut. Podobnû jako francouzská poboãka Toyota. Krat‰í cestu ke kvalitním materiálÛm budou mít i stfiedoevrop‰tí v˘robci polymerÛ. PrÛmysl, kter˘ roãnû produkuje v˘robky za osm bilionÛ dolarÛ, by se tak mohl díky synchrotronu rozvíjet na jihu Moravy. „Pomocí X-paprskového záfiení by mohli vûdci zkoumat nejjemnûj‰í detaily struktury polymeru. V˘sledkem synchrotronového zkoumání jsou silnûj‰í, trvanlivûj‰í a levnûj‰í produkty z plastu,“ dodal ·ediv˘. Svûtelná laboratofi je ale svatyní mnoha dal‰ích odvûtví. SvÛj vlastní synchrotron si postavila firma IBM a vyuÏívají ho i v˘robci léãiv, letadlov˘ch motorÛ ãi archeologové.

04-05_mh0908

4.9.2008 9:52

Stránka 2

ZÁŘÍ 2008

STRANA 5

NAPŘÍČ KRAJI

Firmy ve Žďáru nad Sázavou si přetahují zaměstnance ZASTUPITELÉ CHTĚLI POMOCI ZAČÍNAJÍCÍM PODNIKATELŮM. TO SE ALE NELÍBÍ STÁLÝM PODNIKŮM. Îìár nad Sázavou – Vedení radnice ve Îìáru nad Sázavou pomohlo podnikatelÛm, ktefií se usadili v prÛmyslové zónû. Podle hesla ãím víc zamûstná‰, tím levnûji pozemek koupí‰, prodávali pÛdu pro stavbu nov˘ch v˘robních hal. Nejv˘znamnûj‰ím firmám ale jejich podpora pfii vytváfiení pracovních míst komplikuje podnikání. Jejich kvalifikovaní zamûstnanci odcházejí do nov˘ch továren za lep‰ím. KdyÏ se pfied devíti lety zastupitelé ve Îìáru nad Sázavou rozhodli budovat prÛmyslovou zónu za mûstem, neãekali, Ïe budou muset ãelit kritice. Na témûfi tfiicetihektarovém pozemku dnes funguje jedenáct fabrik, které zamûstnávají stovky lidí. A vût‰ina spoleãností se pro Îìár rozhodla zejména proto, Ïe jim mûsto prodávalo ãásteãnû zasíÈovanou pÛdu za v˘hodnou cenu. Ta se mûnila podle toho, kolik lidí firma slíbila zamûstnat. Pokud napfiíklad plánovala vytvofiit více neÏ sto padesát pracovních míst, mohla si

KRAJ VYSOČINA Kolik vydûlávají morav‰tí nástrojafii, kovomodeláfii, kovodûlníci, zámeãníci Kraj Poãet míst Medián PrÛmûr Jihomoravsk˘ kraj 3 277 20 021 20 918 Moravskoslezsk˘ kraj 7 088 22 349 23 403 Olomouck˘ kraj 2 637 19 261 20 234 Vysoãina 2 481 20 489 21 553 Zlínsk˘ kraj 2 104 21 755 22 906 Zdroj. www.portal.mpsv.cz

pozemek koupit za sto padesát korun. Pro srovnání: Mohelnice prodává ve své prÛmyslové zónû metr ãtvereãní za dvû stû padesát korun. To byla ve Îìáru cena pro podnikatele, kter˘ vytvofiil „pouze“ padesát míst. „Zámûr mûsta sníÏit nezamûstnanost se naplnil. Ve Îìáru je dnes pûtiprocentní nezamûstnanost,“ uvedl Milo‰ Zauf ze Ïìárského úfiadu práce. Ve Îìáru teì hledají podnikatelé dvanáct set zamûstnancÛ.

Dvě stovky cizinců I pfies nedostatek lidí a pfietahování zamûstnancÛ se mzdy nástrojafiÛ v kraji Vysoãina pfiíli‰ neli‰í od jin˘ch krajÛ. Nástrojafii, kovomodeláfii, kovodûlníci a zámeãníci vydûlávají mûsíãnû v mediánu dvacet tisíc

Foto: Tfiinecké Ïelezárny

pût set hrubého. To je stejné ãíslo, jako mají jejich kolegové na jiÏní Moravû. Zatímco napfiíklad ve Zlínském kraji si v mediánu vydûlávají dûlníci ve v˘robû o tisíc korun více. Ve Îìáfie prosperují silné strojírenské a v˘robní spoleãnosti. Ty ale potfiebují pfiedev‰ím lidi s technick˘m vzdûláním. „Vychovali jsme si lidi a vytváfieli jsme stabilní prostfiedí. Teì sem najednou pfiijdou firmy, které jsou podporované mûstem. A ty nám pfietahují zamûstnance,“ upozorÀuje na zv˘hodnûní nov˘ch soukromníkÛ obchodní fieditel strojírny Îìas Stanislav Hrdina. Firma Îìas tak musí spoléhat na to, Ïe pro nû budou pracovat kromû dvou tisíc osmi set ãesk˘ch zamûstnancÛ i pfies dvû stovky cizincÛ. „Máme tady Bulhary, Slováky, Poláky. âekáme na pfiíjezd VietnamcÛ,“ dodal Hrdina. Firmy v okrese Îìár nad Sázavou potfiebují dal‰í zamûstnance neustále. Z dvanácti set voln˘ch pracovních míst hledají strojírenské firmy témûfi pût stovek zamûstnancÛ. Podle místostarostky Dagmar Zvûfiinové musela radnice pfied deseti lety reagovat na nestabilní ekonomiku. A kvÛli udrÏení zamûstnanosti muselo mûsto udûlat vstfiícn˘ krok. „Nevûdûli jsme napfiíklad, zda skonãí tûÏba uranu v RoÏínce. Tehdy hrozilo, Ïe bude patnáct set lidí bez práce. Nakonec se ale katastrofick˘ scénáfi nenaplnil. To jsme ale nemohli vûdût,“ vysvûtluje jeden z dÛvodÛ podpory nov˘ch podnikatelÛ Zvûfiinová. Podle ní Îìársko trpí pfiedev‰ím nedostatkem pracovních míst, které by v regionu udrÏely vysoko‰koláky. „Je dobfie, Ïe máme tak nízkou nezamûstnanost. Na druhou stranu je nabídka práce pfiíli‰ jednolitá. Kdo chce pracovat v zemûdûlství, textilnictví nebo potravináfiství, má smÛlu,“ dodává Zvûfiinová.

OLOMOUCKÝ KRAJ

Přerovské strojírny už nejsou gigant AREÁL PŘEROVSKÝCH STROJÍREN DNES UŽ NEPŘIPOMÍNÁ PŘEDREVOLUČNÍ SLÁVU. PŘESTO JE VŠAK VLIV STROJÍRENSKÉ TRADICE NA PŘEROVSKU STÁLE ZNÁT. NEJVĚTŠÍM ZAMĚSTNAVATELEM UŽ VÍCE NEŽ PATNÁCT LET NENÍ VÝROBCE TĚŽKÝCH STROJŮ. TAM, KDE DŘÍV PRACOVALO VÍCE NEŽ ŠEST A PŮL TISÍC LIDÍ, DNES PRACUJÍ TŘI TISÍCE ZAMĚSTNANCŮ. A JEN MÁLOKDO VÍ, CO PŘESNĚ VYRÁBĚJÍ JEHO KOLEGOVÉ – STROJAŘI VE VEDLEJŠÍ TOVÁRNĚ.

Firma Meopta Pfierov Kazeto Gambro Lindab Astron Ahold

Poãet zamûstnancÛ 2003 2133 860 326 198 235

Celkem 915 nov˘ch míst

2013 povede za mûstem dálnice. A vedle ní bude stát leti‰tû Pfierov-Bochofi pro cel˘ Olomouck˘ a Zlínsk˘ kraj. O takové magnety se zajímá investor, kter˘ chce za areálem pfierovsk˘ch strojíren postavit obrovské logistické centrum,“ pfiedstavuje plány Pfierova ekonomick˘ námûstek primátora Josef Kulí‰ek.

Vliv strojíren je stále znát Pfierov – Nejistota a obavy. Takové emoce panovaly v polovinû devadesát˘ch let v Pfierovû. Pfierovské strojírny odstartovaly vlnu konkurzÛ velk˘ch podnikÛ v âesku. Akciová spoleãnost doplatila na vysoké úvûry. Pfiesto se Pfierov dokázal do nûkolika let znovu promûnit v pulzující mûsto. A firmy chtûjí do jiÏní ãásti Olomouckého kraje investovat. „Pfierov se brzy stane opût kfiiÏovatkou Moravy. UÏ nebudeme jen Ïelezniãním uzlem. Do konce roku

Kromû nov˘ch chodníkÛ v ulicích, opraven˘ch hradeb, reprezentativní v˘letní restaurace v mûstském parku Michalov nebo pln˘ch supermarketÛ existuje i dal‰í signál toho, Ïe se Pfierovu dafií: stále více zamûstnan˘ch lidí. Za posledních pût let na Pfierovsku na‰lo novou práci více neÏ tisíc z nich. Zamûstnanci úfiadu práce ale stále evidují témûfi ‰est tisíc nezamûstnan˘ch. PfiestoÏe firmy hledají více neÏ tfii sta dvacet technikÛ do strojírensk˘ch hal.

Poãet zamûstnancÛ 2007 2486 976 619 315 277

Poãet vytvofien˘ch míst 353 110 293 117 42 Zdroj: Úfiad práce Pfierov

„Sehnat kvalitní strojafie je velmi tûÏké. Lidí bez práce je dost, ale kdo vydrÏí u hork˘ch pecí? Pak se nám mÛÏe jednodu‰e stát, Ïe celá zakázka jde vniveã kvÛli jednomu nezku‰enému ãlovûku,“ fiekl manaÏer jakosti spoleãnosti DPS Josef Lapãík. Pfied pûti lety hledalo v mikroregionu Pfierovsko práci témûfi ãtrnáct procent lidí. „Dnes se míra nezamûstnanosti pohybuje kolem ‰esti a pÛl procenta,“ uvedl fieditel Úfiadu práce v Pfierovû Michal Lango‰. Pfiesto je Pfierovsko stále na seznamu ekonomicky slab˘ch regionÛ. Firmám se ale dafií a vytváfiejí dal‰í pracovní místa. Za pût let vzniklo ve spoleãnosti Meopta Pfierov více neÏ tfii sta nov˘ch míst. Ve firmû, která se specializuje na v˘robu optick˘ch pfiístrojÛ, nyní pracuje témûfi dva a pÛl tisíc lidí. „Zamûstnanost u rozhodujících firem vzrostla v prÛmûru o pût aÏ deset procent,“ potvrdil trend Lango‰.

Foto: Stanislav Svoboda

Vsetín: Podnikatelé zažívají boom JDEME RUKU V RUCE. TAK BY SE DALA POPSAT STRATEGIE VEDENÍ VSETÍNSKÉ RADNICE, S JAKOU PŘISTUPUJE K PODNIKATELŮM VE SVÉM MĚSTĚ. A VÝSLEDKY JEJICH SNAHY JSOU VIDĚT: FIRMY JSOU ZE VSETÍNA NADŠENÉ. Vsetín – V prÛzkumu spoleãnosti Factum Invenio oznaãili podnikatelé Vsetínsko za nepfiitaÏlivûj‰í region Zlínského kraje. Podle odborníkÛ ale musí mûsto více podporovat malé podnikatele.

zaãít podnikat rÛzné firmy. Od stolafiÛ poãínaje, u pûstitelÛ bylinek konãe,“ fiekl Evják. Agentura uÏ dokázala do Vsetína pfiinést více neÏ pûtasedmdesát milionÛ korun. „Podnikatelsk˘ inkubátor a rekonstrukce budovy Ma‰talistka stál sto ãtyfii miliony korun. Pûtasedmdesát procent jsme získali z evropsk˘ch fondÛ,“ dodal Evják. A investice do opravy budovy je vidût: zrekonstruovaná památka získala jeden z titulÛ Stavba roku 2007 ve Zlínském kraji. PfiestoÏe agentura se zajímá pfiedev‰ím o podporu zaãínajících podnikatelÛ, mÛÏe slouÏit jako pfiíklad snahy mûsta. To totiÏ podnikatelé chválí. KdyÏ oslovila spoleãnost Factum Invenio padesát firem, aby zjistila, jak se jim ve mûstû dafií, vût‰ina z nich zajá-

ZLÍNSKÝ KRAJ Vsetín není jen b˘val˘ starosta Jifií âunek nebo emoce kolem stûhování RomÛ na kraj mûsta. Je také regionem, kde se zejména strojírenské podniky cítí dobfie. A prosperita je ve mûstû znát.

Agentura pro rozvoj „Dafií se nám získávat peníze z Evropské unie. Zfiídili jsme Agenturu pro ekonomick˘ rozvoj. Ta dala Ïivot podnikatelskému inkubátoru. A dal‰í projekty pro rozvoj ekonomiky jiÏ vznikají,“ vysvûtlila starostka Kvûtoslava Othová. Podle ní bude agentura do nûkolika let slovo „pfiíspûvková“ pouÏívat spí‰e symbolicky. „Poãítáme s tím, Ïe díky projektÛm dokáÏe b˘t do nûkolika let sobûstaãná,“ myslí si Othová. ¤editel agentury Miroslav Evják potvrzuje, Ïe se agentufie dafií. Sotva jí skonãily povinnosti v souvislosti s podnikatelsk˘m inkubátorem, uÏ pfiipravuje dal‰í dva projekty. âerpat chce z programÛ Interreg a Prosperita II. „Stali jsme se lídry projektu pro pfieshraniãní spolupráci univerzit Tomá‰e Bati ve Zlínû a Alexadra Dubãeka v Trenãínû,“ pfiiblíÏil Evják. A protoÏe ví, Ïe podnikatelsk˘ inkubátor v novû zrekonstruované budovû Ma‰talistka nevyhovuje v˘robním spoleãnostem, chce prosadit i projekt na vybudování nové v˘robní haly pro zaãínající firmy. „V prÛmyslové zónû Bobrky II chceme postavit halu. Na plo‰e zhruba dvou tisíc metrÛ ãtvereãních tak mohou

sala. PfiestoÏe podle ekonomÛ z Factum Invenio je právû podnikatelské prostfiedí tou nejvût‰í slabinou regionu. „Nejménû si stûÏují na pracovní sílu, pochvalují si lokalitu i práci vefiejné správy a nadprÛmûrnû hodnotí místní podnikatelské prostfiedí i pfiíznivé ceny. Naopak ve Vsetínû je v pomûru k poãtu obyvatel mal˘ poãet firem a podnikatelÛ. Ve mûstû je nedostatek sluÏeb a nízk˘ poãet podnikajících cizincÛ,“ pí‰e ve své zprávû Factum Invenio. Podle agentury je nejlep‰ím mûstem pro byznys ve Zlínském kraji paradoxnû nejmen‰í mûsto s roz‰ífienou pÛsobností: Bystfiice pod Host˘nem. „PodnikatelÛm nabízí mûsto pfiízniv˘ pracovní trh, nejniωí ceny a dobr˘ pfiístup místní radnice,“ zdÛvodÀuje Factum Invenio. NejhÛfie hodnocené kritérium – podnikatelské prostfiedí – ale podle vsetínsk˘ch podnikatelÛ nebrání rozvoji zajet˘ch firem. Automobilov˘ prÛmysl pfiilákal pfied devíti lety do Vsetína napfiíklad japonskou korporaci Nippon Kayaku Co., Ltd. „Zku‰enosti na‰í firmy v oboru v˘roby pyrotechnick˘ch iniciátorÛ, vysoké pracovní nasazení zamûstnancÛ a neustálé zavádûní „high-tech“ technologií podporované státními investiãními pobídkami pfiiná‰í na‰im vlastníkÛm kaÏdoroãnû se zvy‰ující podíl na trhu,“ uvedl fieditel spoleãnosti Indet Safety Systems Jifií Václavík. Do Vsetína pfiijíÏdûjí rádi i zahraniãní manaÏefii. A uÏívají si tam nejen podnikatelsky „ãist˘ vzduch“. „Líbí se jim také okolní pfiíroda,“ dodala vedoucí marketingu Lenka Moudrá. Veronika Hrdá

06_mh0908

4.9.2008 15:10

Stránka 1

ZÁŘÍ 2008 AVÍZA KRAJ VYSOČINA Co: INVESTIČNÍ PŘÍLEŽITOSTI NA VYSOČINĚ Setkání poskytne přehledné informace o investičních aktivitách v kraji, o dopravní infrastruktuře, PPP projektech.

STRANA 6

GOLF / RUBRIKY

Třetina golfových hřišť nemá webové stránky v cizím jazyce ČESKO V ROCE 2006 ZÍSKALO TITUL NEOBJEVENÁ GOLFOVÁ DESTINACE. PŘESTO PODLE PRŮZKUMU AGENTURY CZECH TOURISM NENÍ TŘETINA Z OSMDESÁTI ČESKÝCH GOLFOVÝCH HŘIŠŤ PŘIPRAVENÁ NA ZAHRANIČNÍ HRÁČE.

Kdy: 4. 9. 2008 od 13.30 do 16.00 hod. v Business hotelu Jihlava, Romana Havelky 13, Jihlava Více na: www.stavebni-forum.cz/diskuse2008 Vstupné: 1 800 korun (sleva pro členy Hospodářské komory Jihlava)

Jejich webové stránky lákají ke hfie pouze v ãe‰tinû. Dal‰í tfietina webov˘ch stránek promlouvá ve dvou jazykov˘ch mutacích. Nakonec pfiece jen – tfietina golfov˘ch klubÛ a rezortÛ oslovuje své potenciální klienty ve tfiech a více jazycích. Z anal˘zy také vypl˘vá, Ïe pouze necel˘ch ‰edesát procent provozovatelÛ myslí i na ubytování sv˘ch hostÛ. Buì na webov˘ch stránkách nabízejí vlastní zafiízení, nebo doporuãují nejbliωí vhodné hotely. Dal‰ím kritériem hodnocení internetov˘ch prezentací byly informace o okolí golfového hfii‰tû. Je umístûné v atraktivní lokalitû? MÛÏe golfov˘ hráã spojit pfiíjemné s pfiíjemn˘m a poznat blízké pfiírodní ãi kulturní krásy? Ukázalo se, Ïe nadpoloviãní vût‰ina webÛ informace o okolí opo-

JIHOMORAVSKÝ KRAJ Co: ODBORNÝ SEMINÁŘ PRO PODNIKATELE v Jihomoravském kraji na téma Infor–flex pro malé a střední podnikatele Cílem semináře je účinná pomoc malým a středním podnikatelům v oblasti marketingu, propagace a reklamy. Předvést účinné a efektivní metody a způsoby, jak minimálně udržet a dále rozvíjet jejich podnikatelské aktivity v dnešním konkurenčním prostředí. Kdy: 15. září 2008 od 9.00 Kde: Městský úřad Šlapanice, pracoviště Brno, Opuštěná 2, zasedací místnost, třetí patro

Fota: archiv JMHA

Kontakt: Veronika Němcová, Brno, telefon 542 215 229, mobilní telefon 724 613 002

míjí. âí je to ‰koda? Golfov˘ch turistÛ, ktefií nepfiijedou? Nebo snad provozovatelÛ, ktefií je marnû vyhlíÏejí? Jak dopadly v ‰etfiení agentury Czech Tourism moravské golfové kluby? Z hlediska jazykov˘ch mutací webov˘ch stránek, nabídky ubytování ãi takzvan˘ch golfov˘ch balíãkÛ a informací o okolí a dal‰ích aktivitách si nejlépe vedou kluby v regionech. Ze zkouman˘ch tfiiasedmdesáti internetov˘ch prezetantací se na první místo vyhoupl Prosper Golf Club âeladná. Láká turisty v nûkolika jazycích do podhorského prostfiedí Beskyd. Zahrnul do své prezentace i odkaz Voln˘ ãas. Staãí kliknout a objeví se aktuální nabídka pro lyÏafie i cykloturisty. „Za Moravu“ se mezi patnáctku nejlep‰ích propracovaly je‰tû Golf Club Telã a Sokrates Golf Club Kofienec. Pozor – nejde vÛbec jen o kvalitu nabízen˘ch sluÏeb. Kritériem hodnocení je z hlediska golfového turismu to, jak umûjí provozovatelé sami sebe propagovat. KdyÏ uÏ je tedy zfiejmé, za co se tu dává vysvûdãení, není nutné v potu tváfie pfiekopat cel˘ golfov˘ areál. Staãí jen tu a tam Èuknout do klávesnice. Doplnit webové stránky, pfiidat pfieklady do angliãtiny a nûmãiny. MoÏná, Ïe zvídaví turisté uÏ se nemohou doãkat... (tk)

JIHOMORAVSKÁ HOSPODÁŘSKÁ AGENTURA každoročně pořádá pro své obchodní partnery golfové turnaje. Staňte se i Vy naším partnerem na podzimním turnaji v Jinačovicích 8. října 2008

Vstupné: zdarma OLOMOUCKÝ KRAJ Co: KONZULTAČNÍ DEN s ředitelem švédské zahraniční kanceláře CzechTrade ve Stockholmu. Cílem je otevřít nové možnosti firmám pro vstup na trh Švédska. Kdy: 15. září 2008 Kde: Hospodářská komora okresu Přerov, Generála Štefánika 8, Přerov Vstupné: 1 547 korun – člen některé z hospodářských komor v Olomouckém kraji, 1 666 korun – ostatní

Tentokrát v tradičním anglickém stylu….

Více na www.jmha.cz V případě zájmu kontaktujte ředitelku společnosti: Magda Slaninová, [email protected], Tel.: 542 425 223, Gsm: 774 112 217

ZLÍNSKÝ KRAJ Co: SEMINÁŘ CESTOVNÍ NÁHRADY Kdy: 25. září 2008 Kde: Hospodářská komora Kroměříž, Komenského náměstí 435, Kroměříž MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ Co: KONFERENCE EVROPSKÉ PŘÍLEŽITOSTI REGIONU – součást celoevropského happeningu Open Days 2008, Evropský týden regionů a měst Dvoudenní konference Evropské příležitosti regionu zaměřená na možnosti čerpání dotací z fondů Evropské unie a téma evropské regionální politiky. Kdy: 2.–3. října 2008 Kde: Nová aula, Vysoká škola Báňská – Technická univerzita Ostrava, 17. listopadu 15/2172, Ostrava-Poruba Kontakt: Mgr. Monika Vokřínková Telefon 552 303 549 Více na: www.rr-moravskoslezsko.cz

PRÁVNÍ PORADNA

PŘEDSTAVUJEME STAROSTKU

Jak se lze ve smlouvě bránit proti následkům posilování české koruny? NEJÚČELNĚJŠÍM NÁSTROJEM OCHRANY PROTI POSILOVÁNÍ ČESKÉ KORUNY JE SJEDNÁNÍ KUPNÍ CENY ČI JINÉ ÚPLATY V ČESKÝCH KORUNÁCH. JestliÏe v‰ak vyvstane poÏadavek, aby byla úplata dohodnuta napfiíklad v americk˘ch dolarech, vzniká riziko, Ïe ãeskému partnerovi, kter˘ pfiijímá penûÏité plnûní, po posílení ãeské koruny a pfiepoãtu úplaty z americk˘ch dolarÛ na ãeskou korunu vznikne ztráta. Prostfiedkem k ochranû ãeského partnera mÛÏe b˘t v daném pfiípadû sjednání takzvané mûnové doloÏky. V mûnové doloÏce lze dohodnout, Ïe úplata se sjednává pfii stanoveném kurzu „zaji‰Èované mûny“, to je mûny, v níÏ má b˘t úplata placena (americk˘ dolar), ve vztahu k „zaji‰Èující mûnû“ (ãeská koruna). Sou-

ãasnû mûnová doloÏka stanoví, Ïe dojde-li v prÛbûhu smlouvy ke zmûnû kurzovního pomûru obou mûn, bude dluÏník povinen zaplatit ãástku sníÏenou nebo zv˘‰enou tak, aby ãástka v zaji‰Èující mûnû (ãeská koruna) zÛstala nemûnná. Zpravidla se pfiitom pfiihlíÏí ke stfiedním devizov˘m kurzÛm mûn ve státu, v nûmÏ má dluÏník sídlo. Příklad měnové doložky v případě kupní smlouvy (kupní cena placena v USD): „Kupní cena se sjednává při kursu 6,45 USD za 100,– CZK. S ohledem na skutečnost, že kupní cena je určena v měně jiného státu než v měně státu, v němž má prodávající sídlo, dohodly se smluvní strany, že v případě změny sjednaného kursu USD a CZK ke dni úhrady kupní ceny se změní ve stejném poměru také kupní cena. Přitom jsou rozhodné střední devizové kurzy platné ve státě, kde má kupující sídlo v době uzavření smlouvy a v době úhrady kupní ceny.“

Lze také sjednat, Ïe se v˘‰e úplaty zmûní pouze tehdy, dojde-li ke zv˘‰ení uvedeného kursu, tedy oslabení amerického dolaru a posílení ãeské koruny. Stejnû tak je moÏné dohodnout se na tom, Ïe k pfiepoãtu úplaty dojde pouze v pfiípadû vût‰í zmûny kurzu. âasté jsou také varianty, kdy k urãení koneãné v˘‰e úplaty dojde na základû vzájemn˘ch jednání smluvních stran s tím, Ïe nedojde-li ke shodû, urãí koneãnou v˘‰i úplaty tfietí nezávislá osoba, napfiíklad rozhodce Rozhodãího soudu pfii Hospodáfiské komofie âR a Agrární komofie âR. ZdÛrazÀujeme, Ïe mûnová doloÏka musí b˘t sjednána dostateãnû urãitû. Pokud by byla formulována vágnû, mohla by b˘t neplatná pro neurãitost. Mgr. Bc. Jan Streliãka ROWAN LEGAL

Radoslava Matuszková starostka Otrokovic

Radoslava Matuzsková se narodila v Otrokovicích. NeÏ si sedla do starostovského kfiesla, pracovala jako zdravotní sestra. Na radnici pÛsobí od roku 1990 jako neuvolnûná radní, poté jako uvolnûná místostarostka a nyní v pozici starostky mûsta. Je ãlenkou místní politické strany Nestraníci pro Otrokovice. „Postupnû se nám dafií Otrokovice rozvíjet v kaÏdém ohledu obãanské vybavenosti. Budujeme startovací byty, sportovní areály, vefiejné záchody, pravidelnû rekonstruujeme silnice i budovy ‰kol,“ uvedla. Podle Matuszkové je velmi dÛleÏité mluvit i s místními podnikateli. Sídlí zde nejvût‰í evropsk˘ v˘robce pneumatik pro osobní vozy Continental, mezi dal‰í v˘znamné zamûstnavatele patfií MITAS, Teplárna

Otrokovice, Otrokovické Papírny, Stavební mechanizace Otrokovice, TOMA, Stavyma a dal‰í v˘znamné spoleãnosti. S vrcholov˘m vedením místních spoleãností je radnice v pravidelném kontaktu. Zamûstnávají v˘znamnou ãást obyvatel Otrokovic, a proto i oni sami mají zájem o spolupráci s mûstem. Nûkteré soukromé spoleãnosti pracují pfiímo ve mûstû na rÛzn˘ch stavbách a rekonstrukcích. Mnozí také finanãnû podporují nejrÛznûj‰í kulturní i sportovní akce pofiádané mûstem. „KaÏdoroãnû vyhla‰ujeme nejlep‰í sportovce mûsta. Z náv‰tûvy ve spoleãnosti produkující pneumatiky pro nákladní auta napfiíklad vyplynula moÏnost praktického pfiiblíÏení technick˘ch profesí dospívajícím ÏákÛm posledních roãníkÛ tfií mûstsk˘ch základních ‰kol,“ dodala Radoslava Matuszková. Radnice vytvofiila spolu s místními aktivními spoleãnostmi fungující spolupráci, která poskytuje lep‰í Ïivotní podmínky v‰em obyvatelÛm Otrokovic, coÏ mÛÏe b˘t pfiíkladem i jin˘m mûstÛm.

07_mh0908

4.9.2008 15:12

Stránka 1

ZÁŘÍ 2008

STRANA 7

INZERCE

První brněnská strojírna Velká Bíteš, a. s.

PRVNÍ BRNĚNSKÁ STROJÍRNA VELKÁ BÍTEŠ, a. s. – JE UZNÁVANÝM SVĚTOVÝM VÝROBCEM MALÝCH LETECKÝCH TURBÍNOVÝCH MOTORŮ A POMOCNÝCH ENERGETICKÝCH JEDNOTEK. Je v˘robcem systémÛ klimatizace pro letouny a vrtulníky, turbínov˘ch záloÏních zdrojÛ energie, odlitkÛ pfiesného lití pro automobilov˘, leteck˘, skláfisk˘ prÛmysl a zdravotnictví, v˘roby dekantaãních odstfiedivek pro ãistírny odpadních vod, tedy programÛ bezprostfiednû souvisejících s ekologií a ochranou Ïivotního prostfiedí. Nabízí konstrukci, technologii, pfiípravu v˘roby, v˘robu, montáÏ, zkou‰ky, vãetnû komplexního servisu a s ohledem na poÏadavky zákazníka, vlastní provoz galva-

novny s vysokou kvalitou povrchov˘ch úprav. Spoleãnost získala v leto‰ním roce 2. místo „Zamûstnavatele regionu“ pro kraj Vysoãina. Divize letecké techniky – CITIUS, ALTIUS, FORTIUS, tedy RYCHLEJI, V¯·E, SILNùJI – to je heslo, kter˘m se v souãasné dobû fiídí nejenom cel˘ sportovní svût, ale i První brnûnská strojírna Velká Bíte‰, a. s. DÛvod je prost˘ – v prÛbûhu posledních dvou mûsícÛ se podafiilo celokovovému kluzáku Blaník L13 TJ, kter˘ je experimentálnû vybaven˘ mal˘m turbínov˘m motorem TJ100 z produkce První brnûnské strojírny Velká Bíte‰, a. s., dosáhnout nûkolika v˘jimeãn˘ch v˘konÛ, které jsou zpravidla hájemstvím letounÛ zcela odli‰n˘ch kategorií.

Od 6. ãervna 2008 dosáhl nበ„zku‰ební pilot“ Jaromír Hammer následujících v˘konÛ: ãas stoupání do v˘‰ky 3000 m: 21 min 30 s* (*ustaven národní rekord), maximální dosaÏená v˘‰ka: 4517 m* (*ustaven národní rekord), rychlost na pfiímé trati 15 km: 200,496 km/hod* (*tato hodnota byla pfiedbûÏnû oznámena FAI jako ustavující svûtov˘ rekord v dané tfiídû). Ve‰keré uvedené hodnoty jsou o to zajímavûj‰í, Ïe se prvoplánovû nejedná o Ïádn˘ hon za rekordy, ale o zkou‰ky v rámci zlep‰ování parametrÛ motoru TJ100, kter˘ jednoznaãnû patfií mezi nejlep‰í v˘robky na svûtû v dané kategorii. A je‰tû aktuální informaci na závûr – 6. srpna se podafiilo pfii zkou‰kách extrémních provozních podmínek motoru opût posunout

Nové stroje z PEKASSU pro sezónu 2008 PRO NASTÁVAJÍCÍ SEZÓNU PŘIPRAVILA FIRMA PEKASS, a. s., ROZSÁHLOU NABÍDKU KOMUNÁLNÍ TECHNIKY, V NÍŽ VYNIKAJÍ ZAJÍMAVÉ NOVINKY STROJŮ PRO ODVĚTVÍ ZAHRADNICTVÍ, PRO SLUŽBY V OBLASTI ÚDRŽBY ZELENÝCH PLOCH A STROJE KE ZPRACOVÁNÍ BIOMASY. NOVINKY Z ¤ADY ERGIT Z programu speciálních traktorÛ Antonio Carraro stojí za zmínku pfiedev‰ím novinky z osvûdãené modelové fiady Ergit, která se roz‰ifiuje o traktor TGF 7800, vybaven˘ nov˘m dieselov˘m motorem Yanmar o v˘konu 70 koní. Jde o ãtyfiválcov˘ motor se ãtyfiventilovou technikou a elektronick˘m vstfiikováním, kter˘ se vyznaãuje mimofiádnû tich˘m chodem a nízkou spotfiebou paliva. Reverzaãní pfievodovka s poãtem stupÀÛ 16/16 umoÏÀuje dopravní rychlost aÏ 40 km/h. RONDO A PRODLOUÎENÁ ZÁRUKA A. CARRARO Nelze vynechat specialitu programu Antonio Carraro, a tou je malé Rondo o v˘konu motoru 22, resp. 30 koní. Tato jedineãnû pohyblivá motorová sekaãka s neuvûfiitelnou pfiizpÛsobivostí se terénu, díky hydropfievodovce,

laÈku o trochu v˘‰e. Po odpoutání z aerovleku (z dÛvodu omezené kapacity palivové nádrÏe) experimentální Blaník L13 TJ vystoupal po hodinû motorového letu do v˘‰ky 9784 m, coÏ opravdu nepotfiebuje dal‰í komentáfi. MoÏnosti motoru jsme v‰ak je‰tû nevyãerpali. Zatím jenom obsah nádrÏe… Divize metalurgie – nabízí, v˘robu pfiesnû lit˘ch odlitkÛ, a to metodou vytavitelného voskového modelu. Váha odlitkÛ je od 0,1 kg do 30 kg. Divize metalurgie bûhem roku 2008 zavedla do sériové v˘roby nové, plnû robotizované pracovi‰tû na v˘robu skofiepinov˘ch forem. Pfii v˘robû tûchto forem se pouÏívá jiÏ vodní pojivo, které je ‰etrnûj‰í k Ïivotnímu prostfiedí. Tato investice navazovala na modernizaci z pfiede‰l˘ch let, kdy jsme nakoupili novou vakuovou pec, dva nové bojlerklávy, dva nové vstfiikovací lisy pro v˘robu voskov˘ch modelÛ, dvû nové Ïíhací pece a postavili halu, která slouÏí pro

dokonãovací operace. Nákupem robotizovaného pracovi‰tû se podstatnû zv˘‰ila nejen kvalita skofiepinové formy, ale i produkce v˘roby, pfii zachování stejného poãtu dûlníkÛ, a tím i zv˘‰ení konkurenceschopnosti slévárny. Finální pouÏití odlitkÛ je v automobilovém prÛmyslu, letectví, energetice, medicínû, potravináfiském a skláfiském prÛmyslu.

Pro zahradní a komunální techniku do Pekassu

Traktor Antonio Carraro Country 4400 o v˘konu 38 koní je vybaven bohatû dimenzovan˘mi koly k údrÏbû trávníku.

pohonu v‰ech stejnû velk˘ch kol a flexibilnímu kloubovému rámu ACTIFTM snadno pfiekonává pfiekáÏky a otoãí se doslova na místû. Novinkou je rovnûÏ Ïací ústrojí HDS (Heavy Duty Super) o zábûru 1,5 metru. Vedle technick˘ch novinek pfiichází Antonio Carraro s novinkou, kterou jistû uvítají majitelé vybran˘ch modelÛ traktorÛ – prodlouÏení záruãní doby aÏ na 2, 3 nebo 4 roky. BERTI – MULâOVAâE NA 1000 ZPÒSOBÒ Dal‰í znaãkou, která pevnû zakotvila v obchodním programu firmy PEKASS, je rovnûÏ italsk˘ v˘robce Berti. Tento specialista na v˘robu mulãovaãÛ a pfiíkopov˘ch ramen pfiedstavuje nepfiebernou ‰kálu v˘robkÛ nejen pro zahradnictví a komunální práce, ale i pro bûÏné zemûdûlství. Od mulãovaãÛ pro vinice a ovocné sady pfies svahové mulãovaãe ãi pfiíkopová

ramena, jeÏ oceÀují pfiedev‰ím mûsta a obce, ale i technické a silniãní sluÏby. JBM – NEJEN ·TùPKOVAâE Novou v˘robní znaãkou v nabídce firmy PEKASS je znám˘ nûmeck˘ v˘robce JBM. Uvedené iniciály jsou skuteãn˘m pojmem v sektoru dfievozpracujících strojÛ. ZmiÀme se aspoÀ o jedné skupinû – ‰tûpkovaãe. Ze ãtyfi modelov˘ch fiad si lze jistû dobfie vybrat. Stroje jsou vybaveny samostatn˘mi motory, nebo jsou pohánûny od PTO traktoru. Pfiedstavme si nejmen‰í z nich, JBM 420 MX se dvouválcov˘m záÏehov˘m motorem o v˘konu 27 koní, kter˘ zpracovává kmeny aÏ do prÛmûru 140 mm. Anebo jeden z nejvût‰ích, s oznaãením JBM 1040 ZX, ten zase vyÏaduje traktor o v˘konu od 60 do 170 koní a kmeny o prÛmûru aÏ do 260 mm mu neãiní praÏádné problémy.

www.pekass.eu Společnost PEKASS a. s., jejíž ústředí sídlí v Praze-Uhříněvsi, působí na českém trhu již 17. rokem. Je dovozní a prodejní firmou, jež má šest prodejních a servisních středisek plošně rozmístěných ve středočeském regionu a úzce spolupracuje s dalšími prodejci v ostatních krajích ČR. Od roku 1999 rozšířil PEKASS svůj program o prodej a sevis zahradnické a komunální techniky. I v tomto sektoru se PEKASS orientuje na renomované výrobce. Jsou to zejména italské značky: Antonio Carraro – výrobce speciálních traktorů a travních sekaček, Berti – známé svými

PEKASS a. s., Dukelská 526, 742 42 Šenov u Nového Jičína tel.: 556 785 015 fax: 556 785 007 e-mail: [email protected]

mulčovači a příkopovými rameny, Carbogreen – technika pro obnovu a zákládání trávníků, JBM – štěpkovače a drtiče, dále zastupuje specializovaného výrobce profesionálních travních sekaček Grillo a vše uzavírá kompletní program péče o trávníky Wiedenmann. PEKASS je výhradním dovozcem strojů uvedených značek do ČR. Podmínky k prodeji a servisu komunální techniky měl PEKASS vytvořené již dříve vybudovaným dobrým technickým zázemím, zásobováním náhradními díly a personálem s dostatečnými odbornými zkušenostmi.

Divize strojírna a náfiadí – První brnûnská strojírna Velká Bíte‰, a. s., se stala korporativním ãlenem AâE /Asociace ãistírensk˘ch expertÛ/ – âR a nyní se chce pfiedstavit jako tradiãní dodavatel a v˘robce vyspûl˘ch a progresivních, technologick˘ch celkÛ pro ekologii, vodní hospodáfiství a potravináfiskou a zemûdûlskou v˘robu. Jedná se pfiedev‰ím o fie‰ení technologií zaloÏen˘ch na separaci suspendovan˘ch látek a kalÛ odstfieìováním. Vsadili jsme v âR jako první na poÏadavky technologické vefiejnosti. První brnûnská strojírna Velká Bíte‰, a. s., má zku‰enosti s v˘robou dekantaãních odstfiedivek jiÏ od roku 1985. K v˘znamnému oÏivení v˘roby dochází v roce 1996, kdy byl do v˘roby zafiazen typ DO 250 (1–3m3). V roce 2004 byla zahájena v˘roba nového typu – odstfiedivka DO 360 (4–8m3), která je úspû‰nû pouÏívána k odvodÀování kalÛ z bioplynov˘ch stanic, odvodÀování lihovarsk˘ch v˘palkÛ, kalÛ z provozu koÏeluÏny nebo k odvodnûní kalÛ v závodû na zpracování zeleniny. V souãasné dobû probíhá v˘roba dal‰ího v˘konnûj‰ího typu odstfiedivky DO 450 (8–15 m3). Dal‰ím nov˘m v˘robkem na‰eho sortimentu je mobilní odvodÀovací zafiízení MODO 250, které je optimálním fie‰ením pro svazky obcí na odvodnûní kalÛ pro âOV o kapacitû 1 500–3000 EO. Dále s tímto zafiízením provádíme zkou‰ky odvodnitelnosti kalu, fie‰íme jednorázové provozní potfieby zákazníka a v neposlední fiadû je zde i moÏnost dlouhodobého pronájmu. Pfiedností je snadná obsluÏnost a rychlá provozuschopnost. První brněnská strojírna Velká Bíteš, a. s., Vlkovská 279, 595 12 Velká Bíteš

www.pbsvb.cz

08_mh0908

4.9.2008 15:11

Stránka 1

ZÁŘÍ 2008

Jak budou datové schránky fungovat? ■ K jedné schránce mÛÏe mít pfiístup více osob. To ale neznamená, Ïe si mÛÏou pfieãíst v‰echny zprávy. Pokud napfiíklad dorazí dokument do vlastních rukou adresáta, pak si ho jiní lidé nemÛÏou pfieãíst. ■ Datová schránka není e-mail. UÏivatel si ale mÛÏe pfieposílat zprávy z datové schránky do svého mailu. ■ Zfiízení schránky je zdarma. Pokud uÏivatel ztratí heslo, bude ho nové stát dvû stû korun. ■ Zprávy jen tak nezmizí. Pokud je uÏivatel nesmaÏe, zÛstávají v datové schránce po dobu Ïivota schránky. ■ Obsah je chránûn˘. Dokumenty budou oznaãeny barvami podle toho, kdo mÛÏe obsah ãíst. Napfiíklad zpráva s ãern˘m nebo modr˘m pruhem bude urãená pouze do vlastních rukou adresáta. ■ Elektronick˘ podpis si uÏivatel nemusí zafiizovat. Pokud ale napfiíklad nûkter˘ z dokumentÛ musí podepsat více lidí zároveÀ, pak ho musí podepsat elektronicky. ■ Platí zásady – jedna firma – jedna datová schránka. Fyzická osoba mÛÏe mít zaloÏenou pouze jednu datovou schránku, bez ohledu na poãet firem, ve kter˘ch pÛsobí. ■ UÏivatel schránky mÛÏe urãit „povûfienou osobu“ a stanoví rozsah jejího oprávnûní. ■ Pfiístupové údaje – identifikaãní ãíslo, heslo, login – za‰le ministerstvo vnitra po‰tou automaticky v dobû, kdy datovou schránku samo, bez Ïádosti, zaloÏí. Ve své datové schránce pak zadá údaje o lidech, ktefií mÛÏou mít do schránky také pfiístup. Tûm pak pfiijde do nûkolika dnÛ dopis s nov˘m heslem a uÏivatelsk˘m jménem.

Kolik budou datové schránky stát peněz? ■ Projekt bude stát témûfi 1,4 miliardy korun. Stát zaplatí patnáct procent. Zbytek bude chtít získat z Integrovaného operaãního programu Smart Administration. ■ Pofiízení spisov˘ch sluÏeb a elektronick˘ch podatelen v obcích bude stát 63 milionÛ korun. ■ Jedna obec si musí pfiichystat deset tisíc korun na licence, instalace a za‰kolení uÏivatelÛ. ■ Úfiady musí upravit informaãní systémy, spisovou sluÏbu, zajistit uÏivatelské rozhraní pro komunikaci. To bude stát 140 milionÛ korun, které zaplatí stát. Podle ministerstva nemusí obce ani úfiady zamûstnat více lidí. ■ Podnikateli staãí mít pouze poãítaã a pfiipojení k internetu. ■ Stát u‰etfií nûkolik miliard korun roãnû za papír.

STRANA 8

E L E K T R O N I C K É DATOV É S C H R Á N K Y

Elektronická revoluce: Firmy se nevyhnou převzetí úředního dopisu PODNIKATELKA JANA LOKAJOVÁ Z PŘEROVA CHCE PŘÍŠTÍ ROK SVOU FIRMU POVÝŠIT NA SPOLEČNOST S RUČENÍM OMEZENÝM. AŽ SI BUDE VYŘIZOVAT VŠECHNY POTŘEBNÉ DOKUMENTY, NEPŘIJDE JÍ OD ČERVENCE ŽÁDNÝ DOPIS. VŠECHNA ÚŘEDNÍ VYJÁDŘENÍ JÍ TOTIŽ DORAZÍ DO JEJÍ OSOBNÍ DATOVÉ ELEKTRONICKÉ SCHRÁNKY. Pokud Lokajová uÏ nechce pfiebírat papírové obálky, ale jednodu‰e si je vybrat na internetu, bude si muset o datovou schránku zaÏádat sama. Kdyby uÏ v ãervnu fungovala její spoleãnost, pak by se o nic nemusela starat. KaÏdé právnické osobû totiÏ ministerstvo zaloÏí datovou schránku automaticky. Lokajová ale nesmí zapomenout na dÛleÏitou vûc: v‰echno, co do datové schránky dorazí, povaÏují úfiedníci za doruãené. A to je v˘hoda pro stát. Definitivnû by

mûly odpadnout problémy s doruãováním listin firmám, které si je mnohdy zámûrnû nevyzvedávají. „Není to ‰patn˘ nápad, ale doufám, Ïe budeme mít nûkolik mûsícÛ na zkou‰ku. PoãítaãÛm jsem nikdy moc nerozumûla. Sotva ode‰lu e-mail,“ obává se Lokajová. Pfies datov˘ box by lidé i firmy mohli dûlat ve‰kerá podání vÛãi úfiadÛm a zároveÀ by do nich úfiady doruãovaly dokumenty i rÛzné obsílky. „Uplynutím patnácti dní od doby, kdy bude dokument doruãen do datové schránky, by se také mûl povaÏovat dopis za doruãen˘. Se v‰emi právními následky," vysvûtluje námûstek ministra vnitra pro informatiku Zdenûk Zajíãek. ZdÛrazÀuje také, Ïe pfies datové schránky si nemÛÏou posílat dÛleÏité dokumenty firmy mezi sebou. PfiestoÏe bude nov˘ systém stát více neÏ jednu a pÛl miliardy korun, ministerstvo oãekává, Ïe se peníze vrátí uÏ za nûkolik let. Navíc pûtasedmdesát procent nákladÛ zfiejmû zaplatí Brusel. „Celá vefiejná správa zaplatí dvû aÏ tfii miliardy korun roãnû za doruãování písemností pfies âeskou po‰tu. Pfiedpokládáme, Ïe bychom se ãasem mohli dostat na

polovinu nákladÛ, které nyní stát platí za papírové doruãování,“ myslí si Zajíãek. Podle nûj se nemusí obávat ani mûstské a obecní úfiady. Vybavení nebude stát více neÏ deset tisíc korun. Navíc projekt se spustí nejdfiíve ve mûstech, která jsou uÏ nyní pfiipravená díky fungování CzechPointu. „A pokud se bude pfiesto nûkterá obec obávat, Ïe nebude mít na internetové schránky dost penûz, je témûfi jisté, Ïe bude mít nárok na dotaci,“ myslí si prezident SdruÏení pro informaãní spoleãnost Jifií Polák.

Firmy jsou připraveny Vût‰ina obcí se ale novinky nebojí. „Nemáme dÛvod se datav˘m schránkám bránit. V koneãné podobû mÛÏe dojít ke sníÏení na‰ich nákladÛ,“ uvedl napfiíklad starosta Kojetína na Pfierovsku Mojmír Haupt. Podle ministerstva vnitra nebude nutné vysvûtlovat firmám, jak se na dÛsledky zákona mají pfiipravit. „Podíl elektronické komunikace smûrem k úfiadÛm se stále zvy‰uje. Firmy i obãané chtûjí komunikovat s úfiady pfiedev‰ím pfii platbû daní, podání

vÛãi âeské správû sociálního zabezpeãení nebo napfiíklad celního fiízení,“ fiíká Zajíãek. Paradoxnû ze statistik vypl˘vá, Ïe nejménû mezi sebou elektronicky komunikují právû úfiady. Pfiitom právû pro nû bude nov˘ zákon nejstriktnûj‰í. Dopisy si mÛÏou poslat pouze pfies internet.

Úřady jen elektronicky „Oãekáváme, Ïe podobnû jako v Rakousku bude mít vyuÏití informaãního systému datov˘ch schránek postupn˘ nábûh. Zejména zpoãátku ho budou lidé vnímat s ãásteãnou nedÛvûrou,“ fiíká mluvãí ministerstva vnitra Vladimír ¤epka. Ministerstvo má teì pfied sebou tûÏk˘ úkol: musí vymyslet informaãní systém, kter˘ nabídne uÏivatelÛm komfort. Tak, aby ho uÏivatelé vzali pfiirozenû. Musí nejen dobfie vypadat, ale musí zaruãit bezpeãnost. A právû proto se chce vedení rezortu inspirovat u bank. „V budoucnu se chceme domluvit s akreditovan˘mi poskytovateli certifikátÛ nebo s nûkter˘mi bankami, které sluÏeb akreditovan˘ch poskytovatelÛ nevyuÏívají,“ vysvûtlil ¤epka.

Komu ministerstvo založí datovou schránku bez podání žádosti ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■

státním úfiadÛm úfiadÛm obcí, mûst a krajÛ právnick˘m osobám podnikajícím fyzick˘m osobám v momentû zapsání do evidence podnikajícím fyzick˘m osobám Pozemkovému fondu âeské republiky a jin˘m státním fondÛm zdravotním poji‰Èovnám âeskému rozhlasu âeské televizi komorám zfiízen˘m zákonem notáfiÛm a soudním exekutorÛm

KOMU VZNIKÁ POVINNOST Z¤ÍDIT SI SCHRÁNKU ZA T¤I ROKY ■ daÀov˘m poradcÛm ■ advokátÛm Fyzické osoby si o datovou schránku musí zaÏádat na ministerstvu vnitra samy.

Použití datových schránek povinnû ■ státní úfiady mezi sebou ■ státní úfiady vÛãi právnick˘m osobám a podnikajícím fyzick˘m osobám, kter˘m se zfiizuje datová schránka ze zákona, a právnick˘m nebo fyzick˘m osobám, kter˘m byla datová schránka zfiízena na základû jejich Ïádosti nepovinnû ■ komunikace právnick˘ch a fyzick˘ch osob vÛãi orgánÛm vefiejné moci Právnické a fyzické osoby spolu pfies datové schránky NEMÒÎOU komunikovat

ZÁKON PLATÍ OD 1. července 2008 Důvodovou zprávu najdete na www.moravskehospodarstvi.cz

Polák: Stát musí věnovat pozornost malým obcím. Aby neměly strach PODLE PREZIDENTA SDRUŽENÍ PRO INFORMAČNÍ SPOLEČNOST JIŘÍHO POLÁKA JE ZÁKON DOBŘE PŘIPRAVENÝ. Ministerstvo vnitra se teì podle nûj musí pustit do informaãní kampanû. Zvlá‰È se musí vûnovat mal˘m mûstÛm a obcím. Jsou dnes firmy a státní úfiady pfiipraveny na zákon o datov˘ch schránkách? Myslím, Ïe vût‰ina firem a úfiadÛ dnes uÏ má poãítaã a pfiístup k internetu. To je v‰e, co jim staãí k tomu, aby mohly na nov˘ zákon reagovat. Neoãekávám tedy Ïádné vût‰í protesty. V mnoha firmách to funguje tak, Ïe obsílky a úfiední dokumenty pfiebírají asistentky. Nezkomplikuje se taková praxe zavedením datov˘ch schránek?

Myslím, Ïe za nûkolik dní fungování se firmy pfiizpÛsobí. Automaticky zaloÏí ministerstvo datovou schránku právnické osobû. Tedy firmû, která je zapsaná v obchodním rejstfiíku. Po‰le dopis jednateli, ve kterém mu fiekne, jak se ke schránce má pfiipojit. Napí‰e mu heslo, pfiístupové jméno. Jednatel nebo dal‰í povûfien˘ ãlovûk si pak sedne k poãítaãi a urãí, komu dá právo dívat se do datové schránky a ãíst dokumenty, které dorazí. Ministerstvo pak tûmto urãen˘m lidem za‰le dal‰í dopis. Podobn˘, jako dostal jednatel. Není ‰koda, Ïe jsou datové schránky tak uzavfiené? Nemají k nim automaticky pfiístup i dal‰í spolupracovníci? Zákon je napsan˘ kompromisnû. Na jednu stranu je uzavfien˘ a mÛÏe nûkomu zkomplikovat léta zaÏitou praxi, na druhou stranu je bezpeãn˘. Pokud se nûkter˘ z podnikatelÛ nebude obávat zneuÏití, mÛÏe si zprávy, které dorazí do datové schránky, nechat pfieposílat na

e-mail. To pÛjde jednodu‰e nastavit. Co podle vás musí ministerstvo udûlat pro to, aby nevznikla hysterie nebo nedÛvûfiivost proti novému systému? Ministerstvo musí nejdfiíve zahájit vysvûtlovací kampaÀ. Musí v‰em stranám fiíct, jak to bude fungovat. Pak bude muset zaãít oslovovat úfiady, aby pochopily, Ïe od ãervna pfií‰tího roku musí zaãít komunikovat mezi sebou pouze prostfiednictvím datov˘ch schránek. Pozornost musí vûnovat také mal˘m obcím. Ne v‰echny jsou na takovou revoluci pfiipravené. Na druhou stranu se nového zákona vÛbec nemusí obávat. V nejjednodu‰‰ím pfiípadû totiÏ budou potfiebovat pouze poãítaã a pfiipojení k internetu. Ministerstvo vnitra jim pak musí vysvûtlit, co s tím mají dûlat. Proto si myslím, Ïe odhad expertÛ, Ïe kaÏdá obec si na dopady tohoto zákona musí pfiipravit maximálnû deset tisíc korun, je reáln˘.

Anketa Na tento zákon bude zcela pfiirozenû pfiipravena vût‰ina podnikatelÛ. Postaãí totiÏ libovolné pfiipojení na internet a bûÏn˘ internetov˘ prohlíÏeã. Problém by snad mohl nastat u nûkter˘ch mal˘ch ÏivnostníkÛ, ktefií dosud pfiístup na internet pracovnû nepotfiebovali. U vût‰ích organizací pak bude potfieba upravit nûkteré vnitfiní administrativní procesy. PovaÏuji tento zámûr zákonodárcÛ za správn˘. JAN TOMÍ·EK ãlen pfiedstavenstva spoleãnosti VEMA

JiÏ dnes jsme dobfie pfiipraveni na elektronickou komunikaci s institucemi i klienty. Nov˘ zákon o datov˘ch schránkách bude podle na‰eho názoru zmûnou pozitivní a je jedním z krÛãkÛ, kter˘mi se usnadní komunikace firem i obãanÛ se státem. JAN PLAâEK regionální fieditel poji‰Èovny UNIQA

09_mh0908

4.9.2008 10:15

Stránka 1

ZÁŘÍ 2008

STRANA 9

I N F O R M A Č N Í T E C H N O LO G I E

Soudy jsou pro řešení IT nekompetentní KDYŽ JEHO JMÉNO VYSLOVÍTE MEZI POČÍTAČOVÝMI EXPERTY, VĚTŠINA Z NICH SOUHLASNĚ KÝVNE HLAVOU. JUDr. MARTIN MAISNER JE TOTIŽ ODBORNÍKEM NA PRÁVO INFORMAČNÍCH TECHNOLOGIÍ. A pfiestoÏe jeho práce se toãí kolem slov, jako je implementace poãítaãov˘ch programÛ, systémová integrace, outsourcing, pfii povídání s ním cizí slovo padne jen v˘jimeãnû. „Kolegové fiíkají, Ïe informaãní právo je moc technické. UÏ jen kvÛli tolika cizím slovÛm. Jakmile se ale tento Ïargon nauãíte, zjistíte, Ïe jste se ocitl v neuvûfiitelnû kreativním svûtû,“ fiíká Maisner. Jaké pfiípady zneuÏívání softwarového práva nejãastûji fie‰íte? TûÏi‰tû mé práce je pfiedev‰ím v pfiedcházení zneuÏití. To znamená, Ïe pfii dodávce jakéhokoli informaãního systému se snaÏím o to, aby v‰echny potenciální problémy a moÏnosti zneuÏití byly vyfie‰eny pfiedem. Jak ze strany uÏivatele, tak ze strany dodavatelské firmy. Ale pokud uÏ fie‰ím nûjak˘ konkrétní problém, tak se nejãastûji setkávám s pfiípady, kdy dodavatel nemá v‰echna potfiebná práva, aby je poskytl ãi pfievedl uÏivateli. U uÏivatele zase ãasto dochází k tomu, Ïe uÏívá poãítaãov˘ program ve vût‰ím rozsahu, neÏ ke kterému je licenãnû oprávnûn. Pfiekvapila vás nûjaká kauza? O kuriózní pfiípady nemám nouzi. Zajímavé bylo napfiíklad fie‰it spor, kdy zákazník, kter˘ si objednal software na míru, poÏadoval nakonec autorskou odmûnu. V praxi to znamenalo, Ïe poÏadoval padesátiprocentní slevu ze sjednané ceny. Tvrdil, Ïe pokud v jeho objednávce byly sepsány poÏadavky na vlastnosti software, tak se automaticky stává spoluautorem. Takov˘ pfiípad není sice zcela vylouãen – to by platilo v pfiípadû, kdy by zákazník musel poãítav˘ systém skuteãnû aktivnû vyvíjet s dodavatelskou firmou spoleãnû. Rozhodnû ale ke spoluautorství nestaãí prosté zadání funkãnosti poãítaãového programu. Jak ãasto jste se setkal s pirátstvím ve vût‰ích firmách ãi na úfiadech? BohuÏel i s tím jsem se setkal. Vût‰inou nelegálnû kopírovali software úfiedníci a uÏívali jej pro své soukromé úãely mimo zamûstnání. Dokonce byly i pfiípady, kdy v pracovní dobû podnikali s nelegálním softwarem na poãítaãích zamûstnavatele, ale na svÛj úãet. Setkal jsem se i s pfiípadem, kdy zamûstnanci takto poskytovali nelegální software prostfiednictvím technick˘ch prostfiedkÛ zamûstnavatele za úplatu dal‰ím osobám a spoleãnostem. Osoba zamûstnavatele pÛsobila jako solidní prvek, kter˘ celou ãin-

nost kryl a zvûrohodÀoval. Nesetkal jsem se ale s tím, Ïe by se takto chovali vedoucí pracovníci.

Datové schránky jsou velká neznámá Jak˘ máte názor na nov˘ zákon o datov˘ch schránkách? To je bohuÏel zatím velká neznámá. V zákonû samém i celé problematice je fiada problémÛ, které nejsou vyfie‰eny jasnû. Souãasná legislativa není nastavena na tak obrovsk˘ boom informaãních technologií. V zákonû je dobfie zakotvena autorskoprávní ãást, která se zab˘vá právy autorÛ a uÏivatelÛ, co tam ale nesedí, jsou pasáÏe o právech uÏivatelÛ a vymahatelnosti zneuÏívání. Komodita, která se dodává, jsou

sluÏby, programy. To nejsou hfiebíky. VÏdy jsou tam odchylky od popsan˘ch funkcí programu. Je otázka, zda se jedná o vadu, nebo zda je to odchylka, která je v daném produktu bûÏná. A proto se musí tento nedostatek dohánût smluvní dokumentací, kde právník pfiesnû specifikuje, co je vada, nebo není. A to není jednoduché. Jsem ale rád, Ïe tento zákon vznikl. Oblast informaãních technologií se musí postupnû právnû o‰etfiit. Je ale jasné, Ïe zákony mÛÏou tuto oblast popsat pouze hrubû. Konkrétní pfiizpÛsobení smluvního vztahu bude vÏdy otázkou smlouvy. Má elektronick˘ podpis nev˘hody? Elektronick˘ podpis je Ïádoucí a uÏiteãn˘. Ve své podstatû je to ale úplnû nûco jiného neÏ klasick˘ pod-

pis; ten totiÏ vyÏaduje fyzickou pfiítomnost podepisujícího se ãlovûka. Elektronick˘ podpis je ale ve své podstatû kód. TakÏe pokud ho sdûlíte nûkomu jinému, tak se za vás mÛÏe „podepsat“, a to se v‰emi právními úãinky. Nebo si dokáÏu pfiedstavit situaci, kdy mÛÏe obÏalovan˘ u soudu tvrdit, Ïe pfii podpisu nebyl pfiíãetn˘ nebo zmáãkl tlaãítko v epileptickém záchvatu. JenÏe pfiestoÏe nebude pfii smyslech, mÛÏe se stát, Ïe bude jeho podpis platn˘. UÏ soud podobn˘ pfiípad fie‰il? Podle m˘ch informací je‰tû neexistuje judikát, kter˘ by tuto problematiku ‰ífieji fie‰il. Podle mého názoru je to ale jen otázka ãasu. Taková je ale oblast informaãních technologií. Je málo pfiedpisÛ a skoro Ïádné soudní rozhodnutí. Na druhé stranû je podstatnû více rozhodnutí

rozhodãích senátÛ, ze kter˘ch je moÏné ãerpat, a to patrnû i proto, Ïe fiada subjektÛ se po více ãi ménû nedobr˘ch zku‰enostech rozhodla vyuÏívat pro fie‰ení sporÛ v oblasti informaãních technologií rozhodãí fiízení. Soudy jsou v tûchto pfiípadech zpravidla nekompetentní. LhÛty, ve kter˘ch obecné soudy rozhodují, jsou absurdnû dlouhé. To v tomto rychle se vyvíjejícím svûtû naprosto ztrácí smysl. Soudci jsou pro spory v IT v souãasné dobû ve valné vût‰inû pfiíli‰ pomalí a témûfi bez vyjímky bez potfiebn˘ch znalostí a zku‰eností v této oblasti. KdyÏ uÏ u elektronického podpisu vidíte nedostatky, jak to potom bude vypadat, aÏ se spustí hromadnû datové schránky? Pfiedev‰ím budou daleko více vytíÏené rozhodãí soudy. V rozhodãím fiízení lze jmenovat rozhodcem nejen právního odborníka, ale i napfiíklad informaãního technika. Tak, aby rozhodãí senát skuteãnû dobfie rozumûl problematice. Na takovou revoluci se musí pfiipravit firmy i státní správa. Konãí doba, kdy povinnost zfiídit elektronickou podatelnu u orgánu státní správy byla fie‰ena nastavením jednoho poãítaãe a ledabyl˘m instruováním jedné pracovnice ve vífie, Ïe „po drátech“ stejnû nebude nic chodit. Tato doba konãí. Data narostou a úfiady budou muset zaãít brát informaãní technologie váÏnû. A uÏ teì je jasné, Ïe bude platit dvojnásobnû, Ïe zákon je vÏdycky pomalej‰í neÏ Ïivot. PÛsobíte jako rozhodce. Jaké jsou hlavní v˘hody rozhodãího fiízení? O sporu rozhodují zpravidla praktici, tedy nikoliv lidé, ktefií by se zab˘vali pouze rozhodováním sporÛ jiÏ od právnické fakulty, ale advokáti, ktefií se fie‰ením smluvních vztahÛ, vãetnû tûch v IT, dennû zab˘vají a dobfie znají situaci na trhu a aktuální obchodní zvyklosti. Mohou to b˘t lidé, ktefií jsou specialisté na konkrétní oblast, jako napfiíklad informaãní technologie, coÏ je samozfiejmû pro rozhodování sporu mimofiádnû prospû‰né. Rozhodãí fiízení je také mnohem rychlej‰í. MÛÏete b˘t definitivnû hotoví za mûsíc a pÛl aÏ sedm mûsícÛ, del‰í spory jsou spí‰e v˘jimeãné. Buìte konkrétní. Jak˘ spor jste fie‰il? Byl jsem rozhodce u pfiípadu, kdy jedno z ãesk˘ch mûst mûlo zaregistrovanou doménovou adresu odkazující pfiímo na jméno mûsta. KdyÏ se registrovali, podlehlo vedení radnice dojmu, Ïe musí vyplnit jako majitele domény fyzickou osobu, nikoli mûsto samotné, nebo mûstsk˘ úfiad. Proto se tam zapsal jejich zamûstnanec – vedoucí oddûlení informaãních technologií. Pfiíslu‰n˘ zamûstnanec za nûkolik let z úfiadu ode‰el a ponechal si práva k drÏení domény. Nikomu ji nepfiedal a fiekl: Ta doména je moje. A potom ji zaãal komerãnû vyuÏívat. Na stránkách, ke kter˘m mûl pfiístup jako správce, prezentoval svoje vlastní komerãní aktivity. Tato doména mûla velmi slu‰nou sledovanost, protoÏe obyvatelé oãekávali

informace z radnice. Mûsto proto ‰lo s b˘val˘m zamûstnancem do sporu. Tehdy jsem byl zvolen pfiedsedou rozhodãího senátu. Museli jsme rozhodnout, komu ta doména patfií; v‰ichni jsme cítili, Ïe je správné, aby stránka patfiila mûstu. Bylo ale tûÏké se propracovat k tomu, jak˘m zpÛsobem rozhodnout smysluplnû, v souladu s právem a spravedlností. CoÏ není vÏdy totéÏ. Nakonec jsme dospûli k tomu, Ïe zmínûn˘ zamûstnanec doménu registroval jménem mûsta, na úãet mûsta a v jeho prospûch. TudíÏ nelze dovodit, Ïe jednal samostatnû a v dobré vífie jen sám za sebe. Za jak dlouho jste kauzu uzavfieli? Rozhodnutí bylo v právní moci za sedm mûsícÛ. A to jen kvÛli tomu, Ïe jsme museli nafiídit nûkolik ústních jednání. Chtûli jsme totiÏ obû strany vyslechnout, aby byl dán dostateãn˘ prostor vyjádfiit svÛj názor, své procesní stanovisko a moÏnost hájit svá práva. Nenechali jsme „Ïádn˘ kámen neobrácen“. Zpravid-la se koná jedno aÏ dvû ústní jednání, tady probûhla ãtyfii.

Rozhodčí řízení se obci vyplatí Kdo v takovém pfiípadû hradí poplatky? MÛÏe se poraÏená strana odvolat? Poplatek platí Ïalobce. Tedy v popisovaném pfiípadû to bylo mûsto. Pokud se jedná o náklady za právní zastoupení, buì si je hradí kaÏd˘ sám, nebo je zaplatí ten, kdo prohraje. Tedy v tomto pfiípadû platil b˘val˘ zamûstnanec mûsta. Pokud se t˘ãe odvolání, je rozhodãí fiízení jednoinstanãní, tedy odvolání jako takové podat nelze. Existuje moÏnost pfiezkumu jin˘mi rozhodci. To je ale v˘jimeãné a strany se na tom musí pfiedem dohodnout. Pak existuje také moÏnost zru‰ení rozhodãího nálezu, pokud se jedná o procesní vady. Není to pro malou obec riziko? Myslím si, Ïe i pro malou obec je daleko lep‰í jít do rozhodãího fiízení. KdyÏ se bude soudit pût let, tak ji to urãitû bude stát víc, pfiestoÏe si bude platit takzvaného laciného právníka. Pro obec bude pracovat místní právník za osm set nebo tisíc korun na hodinu. A protoÏe tam bude trávit tolik ãasu, tak to nakonec to mûsto nebo vesnici vyjde daleko dráÏ, neÏ kdyby si vzali specialistu. Ten bude brát ãtyfii tisíce korun na hodinu, ale pouÏije tu nejkrat‰í a nejefektivnûj‰í cestu. Navíc i tady platí zásada, Ïe kdo rychle dává, dvakrát dává. TakÏe jestli se budete soudit o pÛl milionu korun, tak je rozdíl, jestli se té poÏadované ãástky domÛÏete dnes, nebo za pût let. Otázka zní, zda vám úroky nahradí to, Ïe s tûmi penûzi nemÛÏete pracovat. Do toho mÛÏe pfiijít auditor a stanovit povinnost vytvofiit rezervu pro pfiípad prohry, coÏ mÛÏe naprosto diametrálnû zmûnit celé hospodafiení obchodní spoleãnosti nebo i obce.

Kontakty: ROWAN LEGAL sdružení advokátů V Jámě 1, 110 00 PRAHA tel.: +420 224 216 212 fax: +420 224 215 823 [email protected]

Fota: Stanislav Svoboda

Kdo je JUDr. Martin Maisner Martin Maisner má rozsáhlé zkušenosti z oblasti závazkového práva – tvorby smluv a jejich projednávání. Hlavní specializací Martina Maisnera je oblast práva infor-

mačních technologií, duševního vlastnictví a outsourcingu. Je jedním z tvůrců právní teorie outsourcingu. Již přes deset let aktivně přednáší na seminářích a konferen-

cích v Česku i v zahraničí na téma právo IT, ochrana dat a outsourcing. Je viceprezidentem Společnosti pro systémovou integraci. V roce 2006 se umístil v odborné anketě Právník roku na třetím místě v oboru informačních technologií. Působí jako

rozhodce pro mezinárodní i vnitrostátní spory. Mluví anglicky a díky svým rodinným kořenům také slovensky. Je ženatý a má dvě děti. Miluje cestování. Ze svých cest přiváží kousky do své sbírky dřevěných hrochů a plachetnic.

Advokátní kancelář ROWAN LEGAL působí na trhu od roku 1990, pod současnou značkou pak od roku 2006. Své zastoupení má v České republice (Praha, Brno) a na Slovensku (Bratislava). V současné době v ní působí téměř padesát právníků.

ROWAN LEGAL advokátní kancelář Lipová 1, 602 00 Brno tel.: +420 517 546 100 fax: +420 517 546 105 [email protected]

www.rowanlegal.com

10_mh0908

4.9.2008 10:19

Stránka 1

ZÁŘÍ 2008 KRÁTCE POLOVINA FIREM SE NEZAJÍMÁ O DOTACE PfiestoÏe do âeské republiky mífií z Bruselu témûfi tfiicetimiliardov˘ balík penûz na zlep‰ení Ïivotní úrovnû, více neÏ polovina ãesk˘ch podnikatelÛ se o evropské dotace nezajímá. Vypl˘vá to z prÛzkumu ministerstva pro místní rozvoj. Jen kaÏd˘ ‰est˘ podnikatel dotace z evropsk˘ch fondÛ vyuÏívá nebo jiÏ ãerpal. Unie chce, aby se peníze investovaly napfiíklad do rozvoje dopravy a dopravní infrastruktury, ochrany Ïivotního prostfiedí, rozvoje mûst a obcí a pfieshraniãní spolupráce. Celkem definovala ‰estadvacet tematick˘ch a regionálních operaãních programÛ.

MORAVA: SPOLUPRÁCE S RUSKEM Morava – Zaãnûme znovu obchodovat s Ruskem. Je to zajímav˘ trh. To si fiekli zástupci tfií moravsk˘ch krajÛ a naplánovali si na pfielom záfií a fiíjna sluÏební cestu do Petrohradu. Chtûjí tam oslovit místní obchodní partnery, turistické kanceláfie a firmy pÛsobící v cestovním ruchu. Jihomoravsk˘, Olomouck˘ a Zlínsk˘ kraj se spojily kvÛli propagaci nové pfiíjezdové destinace Morava a Slezsko. Rozhodli jsme se pro spoleãnou prezentaci tam, kde vidíme nadûjn˘ trh. V Petrohradu se setkáme se zajímavou klientelou. Na‰i potenciální zákazníci jsou velmi kulturní lidé, ktefií mají rádi památky a lázeÀství, uvedla fieditelka Centrály cestovního ruchu JiÏní Morava Zuzana Vojtová.

VESNICÍ ROKU ZLÍNSKÉHO KRAJE JE LIDEČKO Lideãko – Milion korun a zlatá stuha. Taková je odmûna za titul Vesnice roku Zlínského kraje, kterou letos získalo Lideãko na Vsetínsku. Lideãko si leto‰ní vítûzství zaslouÏilo pfiedev‰ím díky svému rozvoji, udrÏování místních tradic, pfiíkladné péãi o dÛchodce ãi vysoké úrovni dlouholeté spolupráce v mikroregionu. „Letos jsme v˘raznû nav˘‰ili odmûnu. Vedení obce se tak mÛÏe pustit do dal‰ích projektÛ,“ uvedl hejtman Zlínského kraje Libor Luká‰.

www.lidecko.cz

SLIVOVICE BUDE LETOS VÝJIMEČNÁ Vsetín – Pokud nepfiijde vichfiice nebo krupobití, budou mít letos Vala‰i velk˘ dÛvod k radosti. Ovocné stromy jsou totiÏ na rozdíl od loÀského roku doslova obsypané ovocem a beãky se uÏ teì plní kvasem. „ProtoÏe letos na jafie nebyl mráz a nepfii‰la zatím Ïádná vût‰í pohroma, urodilo se hodnû v‰eho – ‰vestek i jablek, ale také mirabelek, broskví, tfie‰ní a dal‰ího ovoce,“ fiíká pfiedseda zahrádkáfiÛ v Jani‰ovû Jifií Marti‰.

STRANA 10

S O F T WA R E N A Ú Ř A D E C H

Kraje: Stát radí, proto je software stejný VĚTŠINA ÚŘEDNÍKŮ MORAVSKÝCH KRAJSKÝCH ÚŘADŮ PRACUJE NA STEJNÉM SOFTWARE. ZJISTIL TO PRŮZKUM MORAVSKÉHO HOSPODÁŘSTVÍ.

gram od jihlavské spoleãnosti Gordic vyuÏívá více neÏ ‰est tisíc ãesk˘ch úfiadÛ. Od stejného v˘robce si vybrali také spisovou sluÏbu. Je‰tû loni v fiíjnu testovali krajskou spisovou sluÏbu v Olomouci. Letos ji uÏ vyuÏívá v‰ech pût krajÛ: Moravskoslezsk˘, Olomouck˘, Zlínsk˘, Jihomoravsk˘ a kraj Vysoãina. „V prostfiedí ESPI pracuje nejvíce úfiedníkÛ. VyuÏívá ho pfies pût set uÏivatelÛ,“ dodal Holeãek.

Morava – Pokud by chtûl jak˘koli moravsk˘ krajsk˘ úfiedník zmûnit zamûstnání a pracovat pro jin˘ krajsk˘ úfiad, mûl by jednoduch˘ nástup: ve vût‰inû poãítaãÛ na úfiadech je totiÏ nainstalovan˘ stejn˘ software. „Vût‰inu systémÛ nám doporuãují centrální orgány, proto si pfiíli‰ nemÛÏeme vybírat,“ uvedl mluvãí Jihomoravského kraje Petr Holeãek. Redakce Moravského hospodáfiství oslovila v‰ech pût krajÛ na Moravû s otázkou, jaké pouÏívají software na zpracování jednotliv˘ch agend. V‰echny kraje pouÏívají Ekonomick˘ systém Gordic Ginis EKO. A není divu. ProEkonomický systém Personalistika a mzdy Spisová služba Docházkový systém Přehled zákonů a vyhlášek Sociální agendy Evidence správních řízení Vodoprávní evidence Evidence odpadů Problematika ovzduší Jízdní řády Monitoring evropských dotací Evidence dotací Evidence veřejných zakázek Evidence podnikatelů Databáze škol Evidence dopravních agend Katastr nemovitostí Stavební řízení Kancelářský balík

Rozdíl na stavebních odborech

www.veronalibrary.org

Jihomoravský GINIS EKO/ Gordic Flux/ Flux GINIS SSL/ Gordic Neuvedeno CODEXIS/ ATLAS Consulting OK Dávky/ OK System ESPI/ Inisoft Neuvedeno EVI/ Inisoft Neuvedeno Neuvedeno Neuvedeno Neuvedeno Neuvedeno Evidence podnikatelů/ KVADRANT Neuvedeno Yamaco/Yamaco Janeček Neuvedeno Neuvedeno Office XP/Microsoft

Olomoucký GINIS EKO/ Gordic DTG Data centrum/ Data centrum systems and consultig GINIS SSL/ Gordic Anet Time/ ANeT ASPI/ ASPI Publishing OK Dávky/ OK System ESPI/ Inisoft IS VAK/ Hydroprojekt EVI/ Inisoft Kvasar/ Kvasar IDOS/ CHAPS MONIT/ Tesco SW DIS/ ASD Software Neuvedeno Neuvedeno Neuvedeno Neuvedeno Neuvedeno Neuvedeno MS Office / Microsoft

Napfiíklad monitoring dotací si podle zji‰tûn˘ch údajÛ pofiídily pouze tfii kraje z pûti. V Olomouckém, Zlínském a kraji Vysoãina pouÏívají úfiedníci systém MONIT od spoleãnosti Tesco SW. Evidenci získan˘ch dotací pak hlídá program DIS od firmy ASD Software. V‰echny kraje se také shodly v pouÏívání software pro evidenci odpadÛ. Ten jim hlídá program EVI od spoleãnosti InSoft. Jin˘

Moravskoslezský GINIS EKO/ Gordic KS mzdy PROFI/ KS program GINIS SSL/ Gordic KS mzdy PROFI/ KS program ASPI/ ASPI Publishing OK Nouze/ OK Systém ESPI/ Inisoft Editor vodoprávní evidence/ Ministerstvo zemědělství EVI/ Inisoft Neuvedeno Neuvedeno Neuvedeno Neuvedeno Neuvedeno Statistické údaje podnikání/ Moravskoslezský kraj Databáze škol/ Moravskoslezský kraj Yamaco/Yamaco Janeček REN/ T-mapy Neuvedeno MS Office/ Microsoft

program vyuÏívá Zlínsk˘ kraj a kraj Vysoãina pfii vyfiizování potfiebné dokumentace stavebního fiízení. Pro evidenci stavebníkÛ, parcel a statistik se rozhodl Zlínsk˘ kraj zapojit program Stavební úfiad od softwarové firmy Vita. V kraji Vysoãina se naopak rozhodli pro software ASPE od dodavatele Valbek. Ostatní kraje neuvedly, Ïe by podobn˘ systém vyuÏívaly. Kraje roãnû zaplatí za v˘voj a nákup nov˘ch rozpoãtÛ od pûti do osmi milionÛ korun. Napfiíklad Moravskoslezsk˘ kraj poãítá letos s témûfi osmi miliony korun. „Pro leto‰ní rok jsme na nákup software vyãlenili v rozpoãtu témûr 7,8 milionÛ korun,“ fiekla mluvãí Moravskoslezského kraje Jolana Filipová. Naopak v Olomouckém kraji má odbor informatiky pûtimilionov˘ rozpoãet. „Za ãástku pût milionÛ 178 tisíc pofiídíme nové licence a cyklické poplatky. SnaÏíme se také aktualizovat stávající programy,“ uvedl vedoucí odboru informaãních technologií Jifií ·afránek.

Vysočina GINIS EKO/ Gordic Flux/ Flux GINIS SSL/ Gordic Anet Time/ ANeT ASPI/ ASPI Publishing OK Nouze/ OK Systém ESPI/ Inisoft eVPE/ MGEDATA EVI/ Inisoft Neuvedeno Neuvedeno MONIT/ Tesco SW DIS/ ASD Software Softtrender/B2B Neuvedeno Rejstřík škol/ ÚVI Praha Yamaco/ Yamaco Janeček REN/ T-mapy ASPE/ Valbek MS Office/ Microsoft

Zlínský GINIS EKO/ Gordic Flux Pam/ Flux GINIS SSL/ Gordic Anet Time/ ANeT ASPI/ ASPI Publishing OK Dávky/ OK Systém ESPI/ Inisoft Neuvedeno EVI/ Inisoft Neuvedeno IDOS/ CHAPS MONIT/ Tesco SW MONIT/ Tesco SW GILDA/ MCo consulting Živnostenský rejstřík/PC HELP (správa MPO) Neuvedeno Neuvedeno T-WIST NEMO - evidence majetku/ T-Mapy Stavební úřad/ VITA software MS Office / Microsoft

Města: Většinu agend spravuje jeden systém Morava – Jeden software pro vût‰inu agend a rÛzné programy pro dal‰í. To vyplynulo z údajÛ sedmi osloven˘ch moravsk˘ch mûstsk˘ch úfiadÛ. Vût‰ina radnic vyuÏívá doporuãené systémy z ministerstva. Na vlastní agendy, jako je správa poplatkÛ, evidence obyvatel, matrika, platba daní a podobnû, vyuÏívají sluÏeb spoleãnosti Vera, která se rozhodla vytvofiit informaãní systém Radnice. Ten vyuÏívá pût ze sedmi osloven˘ch mûst.

Radnice Napfiíklad úfiedníci v Uherském Hradi‰ti v prostfiedí Radnice pracují na osmnácti rÛzn˘ch agendách. Podobnû se mûsta shodla také na vyuÏití software pro evidenci odpadÛ. Program Evi od firmy Insoft jmenovala ãtyfii mûsta. „VyuÏíváme ho od roku 2003,“ uvedl tajemník kyjovského mûst-

ského úfiadu Milan Jago‰. Mûsta pracují ãasto i na software vytvofien˘ch na zakázku jednotliv˘ch ministerstev. Ministerstvo prÛmyslu a obchodu garantuje napfiíklad registr Ïivnostenského podnikání. Ten vyvinula spoleãnost ICZ. Jednotlivé mûstské úfiady se rozhodly jít vlastní cestou v pouÏívání mzdového a personálního editoru. Napfiíklad program Mema PAM, ELDP, RNP vyuÏívají ve tfiech osloven˘ch mûstech: v Blansku, Kyjovû a Veselí nad Moravou. V dal‰ích dvou se zase rozhodli pro spoleãnosti Asseco a jejich program Flux. Asseco dodalo do dvou mûst také program pro spisovou a archivaãní sluÏbu EZOP. Podobnû jako u krajÛ, boduje v ekonomickém software spoleãnost Gordic se sv˘m programem Ginis. Stejnû tak vyuÏívá vût‰ina osloven˘ch radnic pro dopravní agendy program Yamaco od stejnojmenného dodavatele.

Kyjov Agendy: obyvatel, OP, pasů, IS Radnice/ VERA řidičských průkazů, matrika, poplatky, dávky, psi, sociální agenda… Sbírka právních předpisů Neuvedeno Spisová a archivační služba Neuvedeno Účetnictví IS FENIX/ PVT Odpadové hospodářství Evidence odpadů/ Insoft Grafický informační systém Neuvedeno Evidence docházky Neuvedeno Evidence podnikatelů Registr živnostenského podnikání/ ICZ Personalistika a mzdy Vema PAM, ELDP, RNP, IPS/ Vema Stavební úřad Stavební úřad/ VITA SW Dopravní agendy Yamaco/ Yamaco Kancelářský balík MS Office/ Microsoft 1 V Uherském Hradišti IS Radnice obsahuje 18 agend

A podle stejného scénáfie jako krajské úfiady vyuÏívají radnice osloven˘ch mûst operaãní systém Windows s kanceláfisk˘m balíkem MS Office od firmy Microsoft.

Průměrná spokojenost Vût‰ina radnic se také shoduje v jednom: se software jsou prÛmûrnû spokojeni. „Pokud na‰e spokojenost klesne pod prÛmûr, snaÏíme se dan˘ software nahradit jin˘m. Ve vefiejné správû to ale není lehké prosadit,“ myslí si napfiíklad vedoucí odboru informatiky Vladimír Kfiivánek. Vût‰ina mûst má na pofiízení software vyãlenûno od jednoho do dvou milionÛ korun. Napfiíklad v Havífiovû potfiebují roãnû pouze na udrÏovací náklady vyãlenit témûfi milion pût set tisíc korun.

www.castlemorpethonline.co.uk

Veselí nad Moravou IS Radnice/ VERA IISSDE/ Ministerstvo vnitra

Otrokovice IS Radnice/ Vera

Uherské Hradiště IS Radnice Vera1

Vsetín IS Radnice Vera/ Vera

Havířov Ginis/ Gordic

Jihlava Asseco (sociální dávky) VHP/ Asseco (poplatky, daně...)

ASPI/ ASPI EZOP/ Asseco IS Fenix/ Asseco Evidence odpadů/ Insoft MISYS/ GEPRO Evidence docházky/ Goldcard Evidence podnikatelů/ MPO VEMA PAM a PER/ Vema Stavební úřad/ VITA SW Yamaco/ Yamaco MS Office/ Microsoft

Neuvedeno Neuvedeno Ginis/ Gordic Evi8/ Insoft Neuvedeno Neuvedeno Neuvedeno Neuvedeno Neuvedeno Yamaco/ Yamaco MS Office/ Microsoft

ASPI/ ASPI Neuvedeno Ginis/ Gordic EVI, ESPI/ Insoft Neuvedeno Human/ Hour Neuvedeno Flux/ Flux Neuvedeno Neuvedeno MS Office/ Microsoft

Cedexis a ASPI Neuvedeno IS Orsoft/ Ortex Neuvedeno Gisel a T-Mapy Yamaco/Yamaco RŽP/ MPO Neuvedeno Stavební úřad/ Vita IISSDE/ Ministerstvo vnitra MS Office/ Microsoft

Neuvedeno (ELO) IS SAS/ Brain computers Ginis/ Gordic Neuvedeno TASW GIS/ Geovap Neuvedeno Neuvedeno Neuvedeno Stavební úřad/ Vita Neuvedeno MS Office/ Microsoft

ASPI/ASPI EZOP/ Asseco IS Fenix Eko/ Asseco Neuvedeno TMS/T-Mapy Docházkový systém SW/ Eskon Neuvedeno Fluxpam – mzdy/ Asseco Fenix II/ Asseco C-S multi/ Yamaco MS Office/ Microsoft

11_mh0908

4.9.2008 15:10

Stránka 1

ZÁŘÍ 2008

STRANA 11

P R E Z E N TAC E F I R M Y

IQ pro veřejný sektor

Příklady manažerského informačního systému na úřadech

POJEM BUSINESS INTELLIGENCE (BI), NEBOLI MANAŽERSKÝ INFORMAČNÍ SYSTÉM (MIS), POPISUJE ŠIROKOU SKUPINU PRODUKTŮ A TECHNOLOGIÍ PRO INTEGRACI, ANALÝZU A POSKYTOVÁNÍ PŘÍSTUPU K DATŮM TAK, ABY POMOHLY UŽIVATELŮM ČINIT LEPŠÍ OBCHODNÍ ROZHODNUTÍ. POJMY JAKO PODPORA ROZHODOVÁNÍ, DOTAZOVÁNÍ A REPORTING, ON-LINE ANALYTICKÉ ÚLOHY – TO VŠE JSOU FORMY MANAŽERSKÉHO INFORMAČNÍHO SYSTÉMU. V obchodní sféfie se vût‰ina v˘znamn˘ch spoleãností nauãila, Ïe správné informace ve správn˘ ãas a ve spojení se schopností jednat rychle a rozhodnû pfiedstavují cennou konkurenãní v˘hodu. Tato analogie samozfiejmû platí i ve vefiejném sektoru. Organizace vyuÏívají ManaÏersk˘ Informaãní Systém k lep‰ímu pochopení fungování sv˘ch administrativních operací, dodavatelsk˘ch fietûzcÛ a systémÛ péãe o zákazníky. MIS umoÏÀuje organizacím, aby pfiezkoumaly své finanãní operace z více pohledÛ.

Manažerský informační systém od ORACLE To poskytuje poznatky ke sníÏení nákladÛ, zacílení úsilí na vysoké marÏe operací, potaÏmo generování vy‰‰ího zisku. Mimo jiné umoÏÀuje pfiehledy skladby a uspofiádání pfiíslu‰n˘ch úãetních v˘kazÛ (rozvaha a v˘sledovka) pro pfiehledy stavÛ o pfiíjmech a v˘dajích. V kombinaci se systémy pro fiízení vztahÛ se zákazníky umoÏÀuje MIS spoleãnostem rozvíjet zákaznicky zamûfiené pohledy na jejich podnikání, které jsou nezbytné k maximalizaci spokojenosti zákazníkÛ a zisku na zákazníka. To pochopitelnû platí i ve vefiejném sektoru, kde je zákazníkem obãan, respektive voliã. V˘stupy z ManaÏerského Informaãního Systému poslouÏí jako propagaãní materiály pfii komunikaci s obãanem. Proaktivní ManaÏersk˘ Informaãní Systém navíc pomáhá organizacím zrychlit rozhodování automatickou detekcí anomálií a rozesíláním klíãov˘ch informací prostfiednictvím e-mailu a bezdrátov˘ch zafiízení.

Oracle Czech, s. r. o. Škrétova 12 120 00 Praha 2-Vinohrady

Finanãní systémy – Sledování ãerpání prostfiedkÛ a plnûní rozpoãtu – Sledování dotací, Kontrola nákladÛ, Detekce anomálií a chyb, EIS – Anal˘za rozpoãtu, Sledování jmûní/majetku, Kontrola alokace rozpoãtu – Materializované pohledy (vznikající napfiíklad nad ekonomickou ãástí systému GINIS) Vefiejné zakázky / Logistika – Mûfiení nákladÛ, Sledování produkce a spotfieby, Inventura ¤ízení projektÛ – Podpora správy investiãních projektÛ, Sledování Ïivotního cyklu, Plánování termínÛ a úkolÛ – Efektivita provozu, Spolehlivost a dostupnost, Klíãové body a milníky, Metrika cena/v˘kon Více neÏ kdy jindy poÏadují obãané zvefiejnûní atributÛ spojen˘ch s nejlep‰ími spoleãnostmi: vysoká úroveÀ efektivity a v˘konu, vynikající sluÏby zákazníkÛm, schopnost rychle se adaptovat na mûnící se svût. Stejnû jako obchodní spoleãnosti, ani vláda a samospráva nemÛÏe jednodu‰e nav˘‰it poskytování sluÏeb tím, Ïe vygeneruje dal‰í náklady; musí ve stále vût‰í mífie poskytovat tyto sluÏby efektivním zpÛsobem, zejména z hlediska nákladÛ. Pfiijetím vhodné manaÏerské strategie, podobné té, kterou vyuÏívají podniky, mohou vlády a samosprávy poskytovat lep‰í sluÏby sv˘m obãanÛm pfii souãasném zvy‰ování efektivity a úãinnosti.

Volič je zákazník MIS technologie má cenné uplatnûní ve v‰ech oblastech a úrovních státní správy. Správnû implementované ManaÏerské Informaãní Systémy poskytují státní správû, správcÛm, manaÏerÛm a dokonce i jednotliv˘ch obãanÛm zásadní informace nezbytné k plnûní pracovních cílÛ a k úãinnûj‰ímu rozhodování. To vede ke zlep‰ení vefiejné správy a zv˘‰ení produktivity kaÏdé koruny odvedené v daních. ManaÏerské Informaãní Systémy jsou dnes vyuÏívány ke zlep‰ení finanãního fiízení, programu do-

hledu, vefiejn˘ch zakázek, logistick˘ch procesÛ i komunikace správa-obãan. Pojem ManaÏersk˘ Informaãní Systém zahrnuje celou fiadu technologií a pouÏití, z nichÏ ne v‰echny mohou b˘t uplatnûny pro kaÏd˘ subjekt nebo situaci. Jednotlivé MIS komponenty jsou zakomponovány do existujících aplikací a fie‰ení, která splÀují specifické potfieby kaÏdého klienta. PrÛkopnické organizace pfiizpÛsobí osvûdãené postupy obchodního svûta pro pouÏití ve vefiejném sektoru, vãetnû posílení postavení kaÏdého uÏivatele o moÏnost sestavování ad-hoc zpráv pro minimalizaci rizik a maximalizaci úspû‰nosti projektu. Samozfiejmostí je rozdûlení pfiístupov˘ch práv a zabezpeãení pfiístupÛ k citliv˘m informacím.

Nepapírujte, jednoduše třiďte informace Souãasn˘ stav reportování ve vût‰inû organizací je neúnosn˘: reporty pracnû sestavuje IT oddûlení procházením provozních dat, navíc v˘sledky b˘vají ãasto neaktuální. Definování nového reportu i samotná aktualizace v˘sledkÛ jiÏ vytvofien˘ch reportÛ je bez existence MIS pracná

E-mail: [email protected] Zelená linka:800 142 386

Telefon: 221 438 150 Fax : 221 438 151

a neefektivní. Business Intelligence nabízí sv˘m uÏivatelÛm jednotnou základnu pro získání informací z provozních dat, navíc odstínûnou od sloÏit˘ch datov˘ch modelÛ ãi dotazovacích jazykÛ.

Šetří čas i peníze Po poãáteãním nastavení ManaÏerského Informaãního Systému IT oddûlením (s pracností v fiádu maximálnû desítek ãlovûkodní) je nástroj pfiipraven k pouÏívání koncov˘m uÏivatelÛm, ktefií jsou díky intuitivnímu prostfiedí schopni ihned definovat a produkovat reporty a anal˘zy podle vlastních potfieb a v reálném ãase. Na základû pfiidûlen˘ch práv má kaÏd˘ uÏivatel moÏnost zjistit pfiesnû takové informace, které sám potfiebuje. S jejich vyuÏitím pak mÛÏe b˘t dosaÏeno v˘razného zv˘‰ení efektivity za pfiedpokladu, Ïe personál umí vyuÏít nabízeného potenciálu. Business Intelligence zkracuje dobu mezi otázkou a odpovûdí na minimum, coÏ zajistí klíãové informace ve chvíli, kdy je opravdu potfiebujete. JOSEF MLNA¤ÍK, CCA Group, a. s., ve spolupráci s JAN BYDÎOVSK¯ Oracle Czech, s. r. o.

Kdo je Oracle? Oracle je nadnárodní firma se sídlem v Kalifornii a s pobočkami ve více než sto čtyřiceti zemích po celém světe. Od roku 1994 mohou využít široké nabídky hardwarových a softwarových řešení pro své podnikání i čeští zákazníci. Společnost Oracle přizpůsobila veškeré své produkty podmínkám českého trhu i legislativě. Hlavním zájmem firmy Oracle je nacházet a vytvářet nejlepší strategii podnikového výpočetního systému a rozšiřovat ji o nové technologie. Široké služby, jež firma nabízí, zahrnují celou škálu řešení v oblasti informační infrastruktury. Je největší společností na světe zabývající se vývojem podnikových software všech velikostí. Kromě těchto aplikací, nabízí aplikační server, databázi a řešení pro firemní spolupráci. Samozřejmostí je rovněž podpora při zvládání technických problémů, před nimiž stojí klient se svým týmem. Oracle Support nabízí své služby nepřetržitě po čtyřiadvacet hodin denně, sedm dní v týdnu. Oracle Consulting pak pomáhá hodnotit aktuální infrastrukturu a vytvářet strategie podnikového systému, rozšiřovat a využívat nové technologie.

¤ízení vztahÛ s obãany – Podpora rozhodování, Sledování stíÏností a jejich fie‰ení, Index spokojenosti – Sledování trendÛ a profilÛ, Web pro pfiístup k informacím, Sledování podan˘ch Ïádostí Detekce anomálií – UpozorÀování na nesplnûné termíny, Detekce pfiekroãení nákladÛ

Jak může manažerský systém pomoci ve veřejném sektoru transparentní samospráva, sdílené informaãní zdroje, bezpeãnost, efektivita spoleãná úãetní osnova, metodicky jednotné zpracování rozpoãtu a jeho ãerpání úfiad bez ãekání

12_mh0908

4.9.2008 10:12

Stránka 1

ZÁŘÍ 2008

Optické kabely ve Valašském Meziříčí NEJDELŠÍ JEDNORÁZOVĚ POLOŽENÁ OPTICKÁ METROPOLITNÍ SÍŤ NA MORAVĚ. TAKOVÝM PRVENSTVÍM SE MŮŽE POCHLUBIT MĚSTO VALAŠSKÉ MEZIŘÍČÍ. Vala‰ské Mezifiíãí – Pûtadvacet kilometrÛ optick˘ch kabelÛ. âtyfii a pÛl tisíc bytÛ s rychl˘m internetem. Dvacet informaãních kioskÛ. Projekt za témûfi sedmnáct milionÛ korun. To jsou základní fakta o metropolitní síti ve Vala‰ském Mezifiíãí. Pfied osmi lety dalo vedení mûsta pokyn k rekonstrukci horkovodu. „VyuÏili jsme situaci. Do pfiipraveného kanálu pro tepelné rozvody, jsme nechali poloÏit ochranné trubky pro uloÏení optického kabelu. Proto dnes do oblastí, kam vede horkovod, vede i internet,“ vysvûtlil poãátek budování sítû radní Vlastislav Navrátil (SNK ED). Ve Vala‰ském Mezifiíãí tak vznikla trasa propojující témûfi sto osmdesát budov.

Provozovatel platí nájemné Mûsto tak mohlo v roce 2005 podat Ïádost o evropskou dotaci ze Spoleãného operaãního programu (SROP). Do soutûÏe o peníze na vybudování podobné sítû se pfiihlásilo dal‰ích ãtyfiicet projektÛ. Peníze z témûfi padesátimilionového balíku získalo nakonec pouze dvanáct z nich. „Vala‰ské Mezifiíãí se umístilo jako první,“ podotkl starosta Vala‰ského Mezifiíãí Jifií âásteãka (ODS). Evropská unie pfiispûla na vybudování metropolitní sítû více neÏ dvanáct a pÛl miliony korun. Mûsto zaplatilo ze své kasy více neÏ ãtyfii miliony. „VloÏená investice se nám ãásteãnû vrátí. Provozovatel, firma NUMERI a GTS Novera, totiÏ platí mûstu za vyuÏití optick˘ch tras nájemné,“ dodal starosta mûsta Jifií âásteãka (ODS).

Internet je bonus Ve Vala‰ském Mezifiíãí tak kromû rozsáhlé optické sítû pro domácnosti i firmy nyní funguje dvacet informaãních kioskÛ a jedenáct míst, ke kter˘m se lidé mohou pfiipojit do sítû i bezdrátovû. PfiestoÏe mûstsk˘ internet mÛÏe vyuÏívat více neÏ osmdesát procent z témûfi osmadvaceti tisíc obyvatel, ãelí radnice kritice od lidí z krajních ãástí mûsta, ktefií se k levnûj‰ímu a rychlej‰ímu internetu dostanou pouze pfies WiFi, a ne pfies spolehlivûj‰í optick˘ kabel. Argumentují tím, Ïe dotace, které mûsto dostalo, jsou urãeny pro v‰echny obyvatele. Ne jen pro lidi poblíÏ horkovodu. „My jsme ale nedostali peníze na internet pro domácnosti, ale pro potfieby mûsta. A to, Ïe má k internetu pfiístup stále více lidí, je pozitivní vedlej‰í produkt,“ fiekl Navrátil.

STRANA 12

METROPOLITNÍ SÍTĚ

Brněnský informační systém musí být sexy KDYŽ PŘED DVĚMA LETY ZAČALI TECHNICI V BRNĚ NATAHOVAT OPTICKÉ KABELY DO OSMI POBOČEK KNIHOVEN JIŘÍHO MAHENA, NETUŠILI, ŽE BUDUJÍ NOVÝ SVĚT: METROPOLITNÍ SÍŤ. TA PROPOJÍ VŠECH DEVĚTADVACET ÚŘADŮ MĚSTSKÝCH ČÁSTÍ, MĚSTSKOU POLICII A POSTUPNĚ I DALŠÍ ÚŘADY. Brno – KaÏd˘ úfiedník mÛÏe od záfií tohoto roku nahlédnout do systému svého kolegy, kter˘ sedí o patnáct kilometrÛ dál. A obãanovi tak mÛÏe u‰etfiit nûkolik hodin stráven˘ch v tramvaji. Brnûnská metropolitní síÈ se od mnoha jin˘ch sítí na Moravû li‰í. Zatímco napfiíklad v Uherském Brodû nebo Vala‰ském Mezifiíãí se mÛÏou díky nataÏen˘m optick˘m kabelÛm lidé levnû pfiipojit k rychlému internetu, v Brnû budou vyuÏívat gigantick˘ informaãní systém pfiedev‰ím úfiedníci. PfiestoÏe se mÛÏe zdát, Ïe Brno zaspalo dobu a informaãní systém vyuÏívající metropolitní síÈ spou‰tí teprve nyní, vyplatilo se podle vedení mûsta ãekat. MnoÏství informací, ke kter˘m teì budou mít díky kvalitní infrastruktufie úfiedníci pfiístup, je obrovské a komplexní. Do záfií leto‰ního roku bylo pfiipojeno osm set poãítaãÛ. Nyní se spustila dal‰í etapa projektu. Pfiístup do systému bude postupnû získávat dva a pÛl tisíce úfiedníkÛ. A do nûkolika let ho zfiejmû vyuÏije i kaÏd˘ BrÀan. „Nepotfiebujeme budovat síÈ optick˘ch kabelÛ pro domácnosti. UÏ teì má moÏnost pfiipojit se k internetu ‰estadevadesát procent obyvatel. Proto je pro nás dÛleÏitûj‰í vybudovat stabilní systém pro mûstské úfiady,“ vysvûtlil vedoucí odboru informatiky brnûnského magistrátu Ludûk Tich˘. Podle námûstka primátora Ladislava Macka (âSSD) , kter˘ má na starosti brnûnskou informatiku, je investice do nov˘ch technologií

onech,“ vysvûtlil Ale‰ Mejzlík, manaÏer prodeje z útvaru Vefiejná správa Morava. A v podobn˘ scénáfi doufá mûsto i letos. Na nûkteré ãásti projektu mÛÏe pfiispût Evropská unie. Vedení mûsta musí ale poãítat s tím, Ïe metropolitní síÈ bude v pfií‰tích tfiech letech stát pfies pÛl miliardy korun. Na první projekt, tedy pfiipojení mûstsk˘ch ãástí k datovému serveru, chce odbor informatiky zaÏádat o evropskou dotaci. „Z osmdesáti milionÛ korun mÛÏeme z programu IOP nebo SROP získat aÏ ‰edesát milionÛ. Zatím ale na‰e Ïádost není schválena. âekáme na to, aÏ bude otevfiena v˘zva,“ zdÛvodnil Tich˘. PfiestoÏe úfiedníci po novém systému uÏ léta volají, musí se vedení radnice pfiipravit na nûkolik problémÛ. Nejvíce je potrápí pfievedení ve‰ker˘ch dokumentÛ do digitální podoby a jejich následné zaevidování. Pro vedení úfiadu bude zase obtíÏné za‰kolit v‰echny zamûstnance tak, aby se v novém uÏivatelském prostfiedí cítili jako doma.

Patnáct milionů na školení úředníků

Foto: Nela Parmová

politicky nev˘razná, ale nevyhnutelná. BrÀané si jí podle Macka na první pohled nev‰imnou. „Brno buduje poãítaãovou síÈ teprve od roku 2001. Teì se uÏ nemÛÏeme zastavit. Poãítáme s tím, Ïe v následujících letech bude informaãní systém stát desítky milionÛ roãnû. PfiestoÏe víme, Ïe dát stejnou sumu do opravy kfiiÏovatky nebo silnice je viditelnûj‰í a moÏná i vdûãnûj‰í. Fungující technika se ale projeví v efektivnûj‰í práci úfiedníkÛ a jednodu‰‰ím pfiístupu obãanÛ,“ uvedl Macek.

KaÏd˘ úfiedník teì mÛÏe díky dokonalej‰ímu software nahlédnout do nûkolika systémÛ. Pokud ho budou zajímat geografické, vodohospodáfiské, katastrální ãi jiné mapy, nemusí uÏ utíkat do budovy vzdálené i nûkolik kilometrÛ. Stejnû tak si jednodu‰e vytáhne informace z monitoringu ovzdu‰í nebo systému sociálního odboru. Dodávku software a agend zajistila firma IDS Scheer. „Spoleãnost IDS Scheer dodala agendov˘ informaãní systém. Ten pfiedsta-

vuje nejvy‰‰í vrstvu elektronického úfiadu. Pro jeho budování jsme vyuÏili technické struktury brnûnské metropolitní sítû,“ uvedla Lucie Orgoníková z IDS Scheer. Zakázku na realizaci jednotliv˘ch optick˘ch tras projektu Internet do knihoven Jifiího Mahena získala spoleãnost Telefonica O2. „Specialitou projektu dokonãeného v roce 2006 bylo pfiedev‰ím jeho financování ze strukturálních fondÛ Evropské unie, z opatfiení na podporu rozvoje informaãních a komunikaãních technologií v regi-

„UÏ teì víme, Ïe budeme potfiebovat minimálnû patnáct milionÛ na ‰kolení úfiedníkÛ,“ pfiiznává Tich˘. Do tfií let by mûlo kurzem projít pfied dva a pÛl tisíc lidí. Pro to, aby mohl projekt do roku 2010 fungovat naplno, muselo vedení mûsta uvolnit peníze na vybudování datového centra. Z jedné místnosti bude technik fiídit cel˘ systém. Pokud se podafií dotáhnout metropolitní síÈ do konce pro úfiedníky, mÛÏe mûsto budovat dal‰í fázi: otevfiení se pro obãana. Ten by mohl sledovat cestu své Ïádosti ze své pracovny. A aÏ by získal poslední razítko, v kuchyni by si pfieãetl sms zprávu, Ïe si pro vyfiízen˘ dokument mÛÏe pfiijít. „To je ale fáze, ke které musíme dojít nejen my na úfiadû. Taková sluÏba musí b˘t také Ïádaná. A to bude v momentû, kdy bude nabídka pro obãana dostateãnû sexy,“ uvedl Tich˘. Podle nûj ale taková my‰lenka nemusí dfiímat dlouho. „Do dvou, tfií let je moÏné takov˘ systém spustit,“ myslí si Tich˘.

MEDAILON SPOLEČNOSTI

Představujeme firmu Cisco Systems CISCO JE NEJVĚTŠÍM SVĚTOVÝM POSKYTOVATELEM ŘEŠENÍ V OBLASTI PŘENOSU DAT, HLASU A OBRAZU A V OBLASTI DRÁTOVÝCH A BEZDRÁTOVÝCH SÍTÍ.

Co poskytuje Mezi fie‰ení spoleãnosti patfií napfiíklad nástroje pro t˘movou spolupráci a obchodní jednání na dálku typu TelePresence nebo WebEx, kompletní fie‰ení pro firemní komunikaci pro velké i malé podniky, zafiízení a aplikace pro multimédia, datové sklady, routery, switchÛ a fiadu dal‰ích. Prostfiednictvím divize Linksys nabízí spoleãnost i produkty urãené pro domácnosti. Sítû jsou dnes neodmyslitelnou souãástí podnikání, vzdûlá-

vání, vefiejn˘ch sluÏeb i bûÏného Ïivota. Dávno uÏ nejsou jen „pouhou“ infrastrukturou.

Proč jsou sítě tak důležité? Postupnû se z nich stává spolehlivá platforma pro poskytování sluÏeb pro uÏivatele 21. století – aÈ uÏ jde o nové sluÏby nabízené poskytovateli, firemní fie‰ení zvy‰ující produktivitu, nebo o on-line zábavu a sluÏby pro domácnosti. Rostoucí mnoÏství tûchto sluÏeb a úloh provádûn˘ch on-line, mezi které patfií i telefonování, zpÛsobuje prudk˘ nárÛst poãtu zafiízení pfiipojen˘ch k síti. Oãekává se, Ïe v roce 2010 bude k internetu pfiipojeno aÏ 14 miliard zafiízení. Sítû se tak dostávají do samého stfiedu zájmu v‰ech. A síÈová fie‰ení Cisco na bázi IP protokolu tvofií jejich základ.

Historie a současnost Cisco bylo zaloÏeno v roce 1984 malou skupinou poãítaãov˘ch vûdcÛ z univerzity v kalifornském Stanfordu. Od sam˘ch poãátkÛ hráli technici a inÏen˘fii spoleãnosti vedoucí úlohu ve v˘voji síÈov˘ch technologií zaloÏen˘ch na internetovém protokolu (IP). I díky tomu je dnes témûfi ve‰ker˘ provoz internetu smûrován produkty Cisco. Spoleãnost dnes na celém svûtû zamûstnává okolo 63 tisíc lidí a za poslední fiskální rok dosáhla ãistého prodeje ve v˘‰i 34,9 miliard dolarÛ, tedy asi 625 miliard korun.

Cisco v České republice Na ãeském trhu pÛsobí Cisco úspû‰nû jiÏ od roku 1995, pfiiãemÏ âeská republika je vedením celé spoleãnosti vnímána jako jeden

z klíãov˘ch trhÛ nejen v regionu stfiední a v˘chodní Evropy, ale i mezi v‰emi rozvíjejícími se svûtov˘mi trhy. Vedle snahy pomáhat velk˘m organizacím i mal˘m a stfiedním firmám dosáhnout vût‰í efektivity a lep‰ích obchodních v˘sledkÛ s vyuÏitím moderních technologií se Cisco v âeské republice zamûfiuje i na podporu tûch, ktefií mohou prostfiednictvím technologií dosáhnout na kvalitnûj‰í Ïivot. Cisco napfiíklad pomohlo SdruÏení Linka bezpeãí vybudovat nové call centrum zaloÏené na IP telefonii, které sníÏilo náklady na jeho provoz a omezilo napfiíklad i moÏnost opakovaného zneuÏití linky. Cisco je také pravidelnû kaÏd˘ rok hlavním partnerem celonárodní sbírky âeské televize a Nadace rozvoje obãanské spoleãnosti Pomozte dûtem. Pomáhá fie‰it i situaci v oblasti vzdûlávání ICT specialistÛ v âeské republice, a to napfiíklad prostfiednictvím stipendijního pro-

gramu CCIE inkubátor pro studenty vysok˘ch ‰kol nebo projektu Cisco Networking Academy Program, jehoÏ cílem je vzdûlávat a vychovávat nové ãeské odborníky v oblasti síÈov˘ch technologií.

KONTAKTY: Cisco Systems, s. r. o. Budova Millenium Plaza V Celnici 10, 117 01 Praha 1 Tel.: +420 221 435 111 Fax.: +420 222 244 488 DOTAZY: [email protected] www.cisco.cz

13_mh0908

4.9.2008 10:27

Stránka 1

ZÁŘÍ 2008

STRANA 13

INZERCE

Metropolitní sítě: přínos pro samosprávu i občany METROPOLITNÍ SÍTĚ PŘEDSTAVUJÍ MODERNÍ FORMU TELEKOMUNIKAČNÍHO ŘEŠENÍ PRO SAMOSPRÁVY.

Rok úspěšného provozu metropolitní sítě v Uherském Brodě METROPOLITNÍ KOMUNIKAČNÍ SÍŤ V UHERSKÉM BRODĚ VYBUDOVAL CELONÁRODNÍ TELEKOMUNIKAČNÍ OPERÁTOR GTS NOVERA VE SPOLUPRÁCI SE SPOLEČNOSTÍ EXTRA NET.

Zaji‰Èují propojení objektÛ místní správy, institucí zfiizovan˘ch mûstem, ale podle potfieby i komerãních subjektÛ a obãanÛ. Pfiiná‰ejí zjednodu‰ení a zároveÀ zv˘‰ení bezpeãnosti komunikace mezi jednotliv˘mi subjekty, pokrytí komplexních telekomunikaãních potfieb daného mûsta nebo mikroregionu a zároveÀ v˘razné sníÏení provozních nákladÛ.

S budováním i provozem metropolitních sítí má spoleãnost GTS Novera mnoho zku‰eností. Napfiíklad síÈ ve Vsetínû, kterou GTS Novera vybudovala jiÏ v roce 2006 a zaji‰Èuje její pln˘ provoz, zahrnuje jedenáct vefiejnû pfiístupn˘ch informaãních internetov˘ch kioskÛ a nabízí bezdrátové pfiipojení pro obãany mûsta. Náklady na její vybudování ãinily 7,4 milionÛ Kã – ■ Zjednodu‰ení propojení jednotliv˘ch mûstsk˘ch subjektÛ a institucí ■ SníÏení provozních telekomunikaãních nákladÛ aÏ o 30 % ■ Zfiízení vefiejnû pfiístupn˘ch internetov˘ch kioskÛ pro obãany ■ Pokrytí nákladÛ na vybudování sítû z evropsk˘ch a státních fondÛ

Kamil Válek

z toho 75 procent bylo financováno dotacemi z Evropské unie a 10 procent ze státního rozpoãtu. Dal‰ím pfiíkladem je metropolitní síÈ mikroregionu Bílovecko. SíÈ, která byla spu‰tûna v ãervnu minulého roku, propojila celkem pût severomoravsk˘ch obcí v ãele s mûstem Bílovec. Ve v‰ech lokalitách jsou navíc místa s vefiejnû pfiístupn˘m internetem. Náklady na vybudování sítû ãinily 11,287 milionÛ korun a z 95 procent byly pokryty dotacemi Evropské unie, státu a kraje.

Bílovecká metropolitní síÈ získala ocenûní Komunikaãní projekt roku.

DOTACE POKRÝVAJÍ NÁKLADY AŽ Z 85 % GTS Novera rovnûÏ vybudovala metropolitní sítû napfiíklad ve Vala‰ském Mezifiíãí nebo Uherském Brodû a buduje dal‰í. K pofiízení metropolitní sítû mohou subjekty státní správy a samosprávy vyuÏít dotací. „AÏ

85 procent uznateln˘ch nákladÛ projektu lze získat ze strukturálních fondÛ Evropské unie, dal‰í moÏnosti dotací nabízejí státní a krajské rozpoãty,“ fiíká Michal Ruda, fieditel úseku pro státní správu spoleãnosti GTS Novera. „V souãasné dobû je zaji‰tûní tûchto prostfiedkÛ snadné, navíc nበzku‰en˘ t˘m konzultantÛ nabízí subjektÛm místní správy pomoc pfii vyfiizování v‰ech potfiebn˘ch formalit,“ dodává Ruda.

Metropolitní síÈ oslavila v létû první rok svého fungování. Pfii této pfiíleÏitosti jsme se na zku‰enosti s touto sítí zeptali ing. Kamila Válka, vedoucího oddûlení informatiky mûsta Uhersk˘ Brod. Co v‰echno je souãástí metropolitní sítû v Uherském Brodû a jak jste s ní spokojeni? SíÈ propojuje objekty místní správy a instituce zfiizované mûstem a obãanÛm zároveÀ nabízí moÏnost pfiístupu k internetu na 36 vefiejnû pfiístupn˘ch místech.

Informační systém Vema

Software Vema jednička pro zpracování mezd Zaměstnanci • Jsou lidský kapitál, který je rozhodující pro úspěch každé instituce. • Pokud jsou dobře motivovaní, vzdělaní a spokojení, projeví se to i v jejich pozitivním přístupu k občanům. • Jejich správný výběr, vedení, hodnocení a odměňování představuje řadu procesů, pro které se nabízí softwarová podpora.

5 0 0 0 0 0 Systém lze provozovat i přes internet formou služby - ASP

6 7 0 0 Již 6 700 organizací má zpracovávány mzdy produktem HR Vema.

Výplaty pro více než půl milionu zaměstnanců

Nabízíme externí zpracování mezd

Vema, a. s. je předním dodavatelem ucelených řešení pro oblast řízení lidských zdrojů. Na trhu působí od roku 1990 a je zastoupena na celém území ČR a SR.

www.vema.cz

Personální systém • Je zdrojem nejaktuálnějších a nejpřesnějších osobních údajů zaměstnanců. • Vzhledem ke složitosti a silné závislosti na legislativním prostředí bývá typické, že je od specializovaného dodavatele. • Výhodou pro integraci je jeho relativní nezávislost, která je dána poměrně malým rozsahem vazeb na okolí (seznam základních personálních údajů zaměstnanců a organizační struktura úřadu). • Procesy řízení velkou měrou optimalizuje a usnadňuje. Informační systém HR Vema • Nabízí komplexní řešení podpory procesů řízení zaměstnanců. • Lze jej postupně rozšiřovat v závislosti na růstu počtu zaměstnanců. • Je průběžně aktualizován dle častých legislativních změn. • Je možno využívat odkudkoli přes internet.

Bûhem prvního roku fungování se potvrdil nበpfiedpoklad a síÈ nám tak pfiiná‰í spolehlivûj‰í a rychlej‰í propojení jednotliv˘ch mûstsk˘ch subjektÛ. Jak jsou se sítí spokojeni obãané, jak ji vyuÏívají? Velk˘ zájem obãanÛ o vefiejnû pfiístupná místa k internetu nás opravdu pfiekvapil – bûhem roãní existence sítû si na nich zobrazili více jak 5 milionÛ internetov˘ch stránek s celkov˘m datov˘m objemem dosahujícím 600 GB. Ze statistik provozu navíc vypl˘vá, Ïe nejvíce nav‰tûvovanou internetovou stránkou na vefiejnû pfiístupn˘ch místech jsou právû stránky na‰eho mûsta. Podafiilo se nám tak splnit cíl, se kter˘m jsme síÈ spou‰tûli – zajistit vût‰í informovanost obãanÛ o aktuálním dûní v Uherském Brodû a usnadnit pfiístup k informacím institucí vefiejné správy. Jak˘m zpÛsobem byla metropolitní síÈ financována? Náklady na vybudování sítû ãinily 14,162 milionÛ korun bez danû z pfiidané hodnoty. Cel˘ projekt byl spolufinancován Evropskou unií – z Evropského fondu pro regionální rozvoj jsme obdrÏeli dotaci ve v˘‰i 66,7 procent. Dal‰ích 10 procent jsme získali ze státního rozpoãtu v rámci Spoleãného regionálního operaãního programu.

14_mh0908

4.9.2008 10:33

Stránka 1

ZÁŘÍ 2008 ROZHOVOR

Radek Mal˘ fieditel e-Vize

Projekt urãen˘ státní správû a samosprávû se stal jiÏ tradiãní souãástí veletrhu INVEX. Co mÛÏeme oãekávat v leto‰ním roce? Na segment státní správy a samosprávy se zamûfiujeme jiÏ nûkolik let, i kdyÏ tomu tak bylo pod jin˘m názvem neÏ letos. Pfiipravované e-Vize pro státní správu a samosprávu nebudou v‰ak jiné jen názvem, ale zejména obsahem a rozsahem, kter˘ bude v˘raznû bohat‰í neÏ v pfiedchozích letech. Kromû hlavního pfiedná‰kového sálu a konferenãního sálu budou k dispozici je‰tû dal‰í dva prostory vyhrazené komerãním prezentacím. Na plo‰e mezi pfiedná‰kov˘mi sály bychom navíc rádi pfiedstavili prezentace jednotliv˘ch krajÛ. Jak byste vymezil hlavní téma leto‰ních e-Vizí? Hlavním cílem je pfiedstavit vize vlády v oblasti rozvoje informaãní spoleãnosti zástupcÛm vefiejné správy a odborné vefiejnosti. Své konkrétní plány tak budou prezentovat zástupci ministerstva spravedlnosti, ministerstva financí, ministerstva prÛmyslu a ministerstva zdravotnictví, diskusí se zúãastní rovnûÏ zástupci ministerstva pro místní rozvoj. Pojìme nyní ke konkrétním tématÛm... Ta budou maximálnû aktuální. Není moÏné uvést v‰echna témata, zmínil bych ale rozhodnû základní registry a identifikace, univerzální kontaktní místo, zaruãená a bezpeãná elektronická komunikace, digitalizace datov˘ch fondÛ a jejich archivace, sluÏby pro informaãní spoleãnost nebo projekty v oblasti samospráv. Získají pfiedstavitelé státní správy a samosprávy na e-Vizích konkrétní podklady k moÏnostem ãerpání finanãních prostfiedkÛ z EU? Leto‰ní rok je klíãov˘ pro zahájení ãerpání finanãních prostfiedkÛ ze strukturálních fondÛ EU, fiada projektÛ nejen v oblasti e-Governmentu a Smart Administration bude realizována právû díky tûmto fondÛm. Prezentaci konkrétních podkladÛ pro ãerpání prostfiedkÛ z fondÛ EU tak bude vûnován velk˘ prostor. Této problematice se bude vûnovat námûstek ministra vnitra Zdenûk Zajíãek, budou pfiedstaveny nûkteré prioritní projekty urãené k financování ze strukturálních fondÛ EU. Téma MoÏnosti ãerpání finanãních prostfiedkÛ z EU je dokonce tématem pro samostatn˘ blok v rámci hlavního pfiedná‰kového sálu. Pokud by tedy nûkdo jel na INVEX a e-Vize cílenû jen za tímto tématem, doporuãuji pondûlí 6. fiíjna.

MORAVSKÉ HOSPODÁŘSTVÍ je mediálním partnerem e-Vize. Přijďte nás navštívit do našeho stánku v pavilonu G1 v konferenční části. Připravili jsme pro Vás také workshop – Umění komunikace s veřejností a novináři. TĚŠÍME SE NA VÁS. Aktuální informace o programu naleznete na www.bvv.cz/e-vize

STRANA 14

KO N F E R E N C E E - V I Z E

Na veletrhu INVEX se představí e-Vize SOUČÁSTÍ VELETRHU INVEX BUDE TAKÉ LETOS PROJEKT E-VIZE URČENÝ PRO PRACOVNÍKY STÁTNÍ A VEŘEJNÉ SPRÁVY. USKUTEČNÍ SE FORMOU KONFERENCE V PRVNÍCH DVOU ODBORNÝCH DNECH VELETRHU OD PONDĚLÍ 6. DO ÚTERÝ 7. ŘÍJNA V PAVILONU G. Organizátorem projektu jsou Veletrhy Brno, a. s. Na pfiípravû konference spulupracovalo Ministerstvo vnitra âR, ministr Ivan Langer a námûstek Zdenûk Zajíãek nad ní pfievzali osobní zá‰titu. Projekt e-Vize podpofií také Evropská unie. Bude souãástí pfiípravy âeské republiky na pfiedsednictví v EU.

Evropské peníze jsou připraveny Cílem spoleãného projektu e-Vize je moderní formou seznámit zástupce vefiejné správy a odborné vefiejnosti s pfiedstavou vlády o rozvoji informaãní spoleãnosti. Leto‰ní rok je pfiitom klíãov˘m z hlediska ãerpání prostfiedkÛ ze strukturálních fondÛ Evropské unie. Díky evropsk˘m penûzÛm mohou pfiedstavitelé státní sprá-

e-vize

Konferenční program určený pro státní správu a samosprávu

6.–7. 10. 2008

pondělí

Brno - Výstaviště

úterý

vy a samosprávy realizovat konkrétní projekty v oblastech elektronické správy a chytr˘ch dokumentÛ (e-Governmentu a Smart Administration). Oba konferenãní dny jsou rozdûleny na specializované tématické bloky. Hlavní náplní pondûlní ãásti konference bude strategie rozvoje sluÏeb pro informaãní spoleãnost v âeské republice na období 2008–2012. Po úvodní prezentaci ministra Langera, kte-

r˘ pfiedstaví pût prioritních oblastí vládou schválené strategie, pfiijdou na fiadu konkrétní projekty ucházející se o financování ze zdrojÛ Evropské unie. Ministr financí Miroslav Kalousek pfiedstaví informaãní systém pro fiízení finanãních tokÛ ve vefiejné správû. Ministr prÛmyslu a obchodu Martin ¤íman seznámí úãastníky konference s aktuálním stavem pfiípravy zákona o elektronick˘ch komunikacích.

TERMÍN KONÁNÍ: 6.–7. 10. 2008 (první dva odborné dny)

Určeno pro státní správu a samosprávu fax: +420 541 153 057 • www.invex.cz ODBORNÝ PROGRAM KONFERENCE E-VIZE Pondělí 6. října 2008 Pavilon G1 – Hlavní přednáškový sál 10.00–12.15 Informační a komunikační politika České republiky 10.00–10.10 Zahájení konference Ing. Mirek Topolánek, předseda vlády České republiky OBSAH: Oficiální zahájení konference, na které budou představeny priority České republiky v budování e-Governmentu. 10.10–10.30 Programové prohlášení: Strategie rozvoje služeb pro informační společnost v České republice na období 2008–2012 MUDr. Mgr. Ivan Langer, ministr vnitra České republiky OBSAH: Představení Strategie schválené vládou a jejích pěti prioritních oblastí, které budou následně detailně prezentovány v průběhu konference. Poznámka: úvodní prezentace bude současně „průvodcem“ celou konferencí. 10.30–11.00 Implementace Strategie rozvoje služeb pro informační společnost Mgr. Zdeněk Zajíček, náměstek ministra vnitra OBSAH: Harmonogram legislativních změn souvisejících s implementací Strategie, systém řízení, metoda schvalování projektů. Krátké představení schválených projektů, resp. projektů ucházejících se, o financování ze zdrojů EU pro Smart Administration. Czech Point, projekty SPIS. 11.00–11.20 Státní pokladna / státní účetnictví, účetnictví státu Ing. Miroslav Kalousek, ministr financí • Mgr. Peter Chrenko, náměstek ministra OBSAH: Informační systém pro řízení finančních toků ve veřejné správě. 11.20–11.40 Zákon o regulaci elektronických komunikací – „Regulace informační společnosti“. / Snižování administrativní zátěže podnikatelů. Ing. Martin Říman, ministr průmyslu a obchodu OBSAH: Aktuální stav projednávání zákona o elektronických komunikacích v PSP. Novinky ve snižování administrativní zátěže podnikatelů a další projekty MPO. Investiční pobídky pro high-tech sektory.

11.40–12.15 Panelová diskuse: Nová informační a komunikační politika České republiky – krok správným směrem? Panelisté: MUDr. Mgr. Ivan Langer, ministr vnitra • Mgr. Zdeněk Zajíček, náměstek ministra vnitra • Ing. Martin Říman, ministr průmyslu a obchodu • Ing. Miroslav Kalousek, ministr financí Zástupci sponzorujících firem: Ing. Jiří Peterka, nezávislý novinář Moderátor: Jakub Železný OBSAH: Na rozdíl od bývalých informačních politik je Strategie velmi stručný materiál zabývající se pouze e-Governmentem. Proč se nevěnuje tématům, jako je např. digital divide, či problematice telekomunikací? Je v souladu se strategií EU v oblasti budování informační společnosti? 14.00–15.00 Možnosti čerpání finančních prostředků z Evropské unie Zástupci státní správy a samosprávy Zástupci poradenských agentur Zástupci bankovního sektoru OBSAH: Metody čerpání fondů ze Smart Administration. Možnosti čerpání pro samosprávu. Příklady úspěšných projektů. 15.00–15.30 Elektronické volby. Elektronické sčítání lidu Ing. Jan Fischer, CSc., předseda ČSÚ OBSAH: Pilotní projekt elektronických voleb. Sčítání lidu v roce 2010 již elektronicky? 16.00–18.00 Informační a komunikační politika České republiky 16.00–16.30 Programové prohlášení: Budou mezi úřady obíhat data, nebo občan? Mgr. Zdeněk Zajíček, náměstek ministra vnitra OBSAH: Zákony o registrech. Komunikace mezi registry a její bezpečnost. Správci dat a jejich odpovědnost. Bezvýznamový identifikátor jako základní identifikace občana, jeho význam v jednotlivých registrech a záruka ochrany dat. Registr obyvatel a registr práv a povinností pod MV. 16.30–16.40 Registr územní identifikace, adres a nemovitostí Ing. Karel Večeře, předseda ČUZK OBSAH: Úprava informačního systému, proč a jaký výstup k občanům.

16.40–16.50 Registr osob Ing. Jan Fischer, CSc., předseda ČSÚ OBSAH: Úprava informačního systému, proč a jaký výstup k občanům. 16.50–17.00 Elektronický občanský průkaz Zástupce MV OBSAH: Elektronický doklad identifikující občana a obsahující všechny jeho osobní údaje. / Realita, nebo utopie? Dopady na činnost zainteresovaných složek veřejné správy. / Ochrana dat občanů. 17.00–18.00 Panelová diskuse: Je resortismus brzdou rozvoje e-Governmentu? Panelisté: Mgr. Zdeněk Zajíček, náměstek ministra vnitra Ing. Jan Fischer, CSc., předseda ČSÚ RNDr. Igor Němec, předseda ÚOOÚ Ing. Karel Večeře, předseda ČUZK Zástupci sponzorujících firem: Doc. Ing. Vladimír Smejkal, CSc., člen Legislativní rady vlády Edvard Kožušník, e-Stat Moderátor: Ing. Ondřej Felix, CSc., poradce náměstka ministra vnitra OBSAH: Zákon o e-Governmentu a následně zákony o registrech jsou předmětem sporů. Vytvoříme „velkého bratra“, nebo naopak službu pro občany? Konferenční sál 9.00–18.00 9.00–11.30 Představení schválených projektů financovaných ze zdrojů EU k Smart Administration 11.30–12.30 Czech Point a kontaktní místa pro styk občanů a podnikatelů s veřejnou správou 12.30–13.00 Konverze dokumentů – dopady na samosprávu 13.30–16.00 IC T projekty samospráv 16.30–18.00 Seminář „e-Government po volbách v roce 2010“ eStat.cz – Edvard Kožušník účastníci: MUDr. Mgr. Ivan Langer + zástupci komisí informatiky ČSSD, KDU-ČSL, SZ

V odpoledním diskusním bloku se mohou úãastníci projektu setkat se zástupci poradensk˘ch agentur a bankovního sektoru. Díky tomu získají pfiehled o moÏnostech ãerpání evropsk˘ch dotací pro samosprávu a seznámí se s nûkter˘mi úspû‰n˘mi projekty. Na plo‰e mezi pfiedná‰kov˘mi sály budou navíc k vidûní prezentace jednotliv˘ch krajÛ a ministerstva vnitra.

Ředitel projektu RADEK MALÝ tel.: +420 541 152 849 e-mail: [email protected]

Úterý 7. října 2008 Pavilon G1 – Hlavní přednáškový sál 9.00–13.00 Služby pro informační společnost 9.00–9.20 e-Justice. Obchodní rejstřík JUDr. Jiří Pospíšil, ministr spravedlnosti OBSAH: Záměry ministerstva v oblasti informatizace – elektronické přestupkové a trestní řízení, elektronická podání atd. Obchodní rejstřík – jeden ze základních registrů. 9.20–9.40 e-Školství Mgr. Ondřej Liška, ministr školství, mládeže a tělovýchovy OBSAH: Vzdělávání ICT odborníků. Distanční vzdělávání. Počítačová gramotnost. Vybavenost škol v ICT. Školní počítačové učebny jako kontaktní místa pro styk občanů s veřejnou správou. Pomáhají ICT v řešení problému nezaměstnanosti (Job Fair)? 9.40–10.00 e-Zdravotnictví MUDr. Tomáš Julínek, ministr zdravotnictví / Fares Shima OBSAH: Role ICT v reformě zdravotnictví. Elektronická zdravotní dokumentace. 10.30–12.30 Konkrétní příklady služeb pro informační společnost Showcases zástupců státní správy a samosprávy / Prezentace sponzorů konference OBSAH: Datové schránky, jejich dopady na legislativu a činnost orgánů veřejné správy. Spisová služba, elektronické doručování a jeho právní závaznost atd. Elektronické bankovnictví. e-Školství a e-Zdravotnictví. Internet do knihoven. Poznámka: Tento blok bude upřesněn po diskusi s resorty, AK, SMO a zástupci sponzorujících firem. Cílem je upřesnění témat diskutovaných v předcházejících blocích na konkrétních příkladech. 13.30–16.00 Téma: Zaručená a bezpečná elektronická komunikace 13.30–13.50 Programové prohlášení: Komunikační infrastruktura veřejné správy Mgr. Zdeněk Zajíček, náměstek ministra vnitra OBSAH: Nová koncepce vlády při řešení KIVS. Klady a zápory. Finanční úspory. Univerzální centrální řešení, nebo vytvoření vhodných podmínek pro individuální resortní řešení? 13.50–15.00 Prezentace firem zajišťujících KIVS

V úter˘ se konference soustfiedí na jednotlivé prioritní oblasti. S konkrétní vizí sluÏeb ve svém resortu vystoupí ministr spravedlnosti Jifií Pospí‰il, ministr financí Miroslav Kalousek, ministr ‰kolství, mládeÏe a tûlov˘chovy Ondfiej Li‰ka a ministr zdravotnictví TomበJulínek. DÛleÏitou souãástí konference bude prezentace e-Justice. Uskuteãní se v samostatném konferenãním sále pod názvem ZabraÀme únikÛm informací z policejních a justiãních spisÛ.

Po úřadech budou běhat data, ne lidé Úterní panelové diskuse se podrobnû zamûfií na otázky spojené s komunikaãní infrastrukturou vefiejné správy. Budou se toãit kolem toho, nakolik je v˘hodná pro stát, a nakolik pro komerãní firmy. Dal‰í diskuse bude speciálnû zamûfiena na oblast digitalizace a archivace datov˘ch fondÛ a v‰eho, co se t˘ká jejich zabezpeãení. Hlavním cílem konference e-Vize je prezentovat informaãní a komunikaãní strategii, která uãiní z vefiejné správy plnohodnotného partnera pro kaÏdého obãana. V období pokroãil˘ch technologií by tak mezi jednotliv˘mi úfiady nemûli obíhat lidé, ale pouze data.

Organizační zajištění LENKA PAVELKOVÁ tel.: +420 541 152 534 e-mail: [email protected] 15.00–15.30 Panelová diskuse Komunikační infrastruktura veřejné správy – úspora pro veřejnou správu, nebo business pro komerční firmy? Panelisté: Mgr. Z. Zajíček, náměstek ministra vnitra • Ředitelé ICT resortů klíčových ministerstev: Ing. R. Kučera, MPSV, ing. M. Marčan, MPO, ing. L. Vávra, MF • Ing. E. Tošenovský, hejtman Moravskoslezského kraje a předseda Asociace krajů • Ing. V. Vlasák, poslanec Parlamentu EU a předseda Svazu měst a obcí Zástupci firem zajišťujících KIVS OBSAH: Je uzavírání rámcových smluv pro stát skutečně výhodné? Není pro státní správu a zejména samosprávu spíše limitujícím faktorem? 16.00–18.00 Digitalizace datových fondů 16.00–16.20 Programové prohlášení: Digitalizace a archivace datových fondů. Zákon o regulaci elektronických komunikací Mgr. Zdeněk Zajíček, náměstek ministra vnitra 16.20–16.40 Dlouhodobé ukládání dokumentů z pohledu MPSV Ing. Roman Kučera, ředitel ICT odboru MPSV 16.40–17.30 Prezentace sponzorujících firem Poznámka: Bude upřesněno. Cílem je ventilovat zejména téma elektronizace archivní a spisové služby a dopady zákona o regulaci elektronických komunikací. 17.30–18.00 Panelová diskuse: Digitalizace datových fondů a jejich archivace. Elektronizace archivní a spisové služby Panelisté: Mgr. Z. Zajíček, náměstek ministra vnitra • Ing. R. Kučera, ředitel ICT odboru MPSV • PhDr. P. Dvořák, předseda ČTÚ • Ing. M. Říman, ministr průmyslu a obchodu • Ing. E. Tošenovský, hejtman Moravskoslezského kraje a předseda Asociace krajů Zástupci sponzorujících firem Zástupci mediálního průmyslu Konferenční sál 9.00–18.00 e-Justice Zabraňme únikům informací z policejních a justičních spisů / Elektronické trestní řízení na policii a v justici / Elektronická podání na soudy / Počítačové rozpoznávání hlasu v justici, advokacii a policii Odborný program k datu: 11. 8. 2008

15_mh0908

4.9.2008 19:17

Stránka 1

ZÁŘÍ 2008

STRANA 15

INZERCE

Profesionalita počítačových útoků stále roste BEZPEČNÝ POHYB NA INTERNETU JE NEZBYTNÝ, ZLOČINCE LÁKÁ SNADNÝ ZISK PENĚZ Bezpeãn˘ pohyb na internetu je díky stávajícímu rozvoji podnikání, nakupování, ale také elektronického bankovnictví, zábavy a v poslední dobû i kontaktÛ se státní správou stále více nezbytn˘. Tyto skuteãnosti totiÏ zcela zmûnily zpÛsob, jak˘m pouÏíváme poãítaãe. MoÏnost snadného zisku a malá informovanost uÏivatelÛ navíc pfiilákala na internet i zloãince. Zatímco pfied nûkolika lety poãítaãové viry spí‰e upozorÀovaly na schopnosti sv˘ch tvÛrcÛ, jsou dnes osobní poãítaãe terãem tisícÛ útokÛ, které mají

jedin˘ cíl: pfiipravit uÏivatele o peníze. Dfiíve staãilo nespou‰tût nelegální programy, nenav‰tûvovat nûkteré stránky a neotevírat neznámé e-maily; dnes je prakticky nebezpeãné i pouhé pfiipojení k internetu. Poãty jsou neúprosné a je dokázáno, Ïe v dne‰ní síti se stane poãítaã, nijak nechránûn˘ bezpeãnostním software a bez aktualizované verze operaãního systému, cílem útoku maximálnû do jedné hodiny. UÏivatelé by proto mûli ve vlastním zájmu investovat do zabezpeãení sv˘ch pracovních stanic. NejdÛleÏitûj‰í investicí pfiitom nejsou peníze vydané za bezpeãnostní software, ale úsilí, které uÏivatel vûnuje svému bezpeãnému chování. Pfii pohybu na internetu se mÛÏeme jako s pfiím˘m útokem na uÏivatele nejãastûji setkat

s takzvan˘m phishingem, pro nûjÏ má ãe‰tina roztomil˘ v˘raz „rybafiení“, pfiípadnû s pharmingem. Tyto dva útoky se navzájem li‰í zpÛsobem provedení, pfiiãemÏ cíl je vÏdy stejn˘, tedy vylákat od uÏivatele dÛleÏité a citlivé informace. Jsou to pfiedev‰ím ãísla kreditních karet, ãísla úãtÛ, pfiístup k internetbankingu ãi nejrÛznûj‰í hesla k online platebním prostfiedkÛm, jako je PayPal. Phishing je podvodn˘ pokus o získání dÛvûrn˘ch informací s po-mocí fale‰né zprávy, která pfiedstírá pÛvod od dÛvûryhodné osoby nebo instituce. UÏivatel má b˘t pfiesvûdãen, aby nûkam zadal své citlivé údaje nebo kliknul na odkaz, kter˘ má potvrdit jist˘ souhlas. Tento odkaz vût‰inou vede nikoli na prav˘ web, ale na stránky útoã-

níka, kde jsou poté poÏadovány pfiíslu‰né zajímavé informace jako hesla ãi ãísla úãtÛ. Je tfieba stále pfiipomínat, Ïe Ïádná banka ani jiná instituce tohoto typu nevyÏaduje od sv˘ch uÏivatelÛ dodateãné zadání osobních údajÛ prostfiednictvím e-mailu, protoÏe je jiÏ má sama k dispozici.

Na internet nepatří citlivé osobní údaje Jedním ze zajímav˘ch phishingov˘ch útokÛ byl ten leto‰ní na âeskou spofiitelnu. Útoãníci zde totiÏ vyuÏili zaslání nejdfiíve ne zcela povedené podvodné zprávy. Poté, co byl útok medializován a uÏivatelé byli varováni, zaãali roze-

sílat dal‰í podvrh, kter˘ mûl vypadat jako oficiální reakce banky. Cílem pharmingu je také získat zpenûÏitelné informace, jeho provedení je v‰ak odli‰né. ObûÈ je opût pfiesmûrována na stránku útoãníka namísto pravého webu. Narozdíl od phishingu se ale tento krok nestane s pomocí linku, ale úpravou pfiekladu internetov˘ch adres. Toho lze docílit buì modifikací systému nûkter˘m typem ‰kodlivého kódu, napfiíklad úpravou hosts souboru, nebo pfiímo napadením DNS serverÛ, které slouÏí k pfiekladu internetov˘ch adres na ãíslo konkrétního serveru. Nutno fiíci, Ïe tento typ útokÛ je ‰patnû odhaliteln˘, jelikoÏ pfii jeho dobrém provedení nepozná nic ani uÏivatel, ani cíl útokÛ, tedy legální server.

V obou jmenovan˘ch pfiípadech je nejdÛleÏitûj‰í obranou aktuální operaãní systém a antivir, u pharmingu pak uÏivateli velmi pomÛÏe nûkter˘ z nástrojÛ na blokování ‰kodliv˘ch stránek a samozfiejmá je pozornost k tomu, co se dûje. Vzhledem k rostoucímu mnoÏství nejen podvodn˘ch zpráv, ale celkovû i spamu ãi jin˘ch hrozeb, oãekáváme dal‰í zvy‰ování komplexnosti tûchto útokÛ. Závûrem je nutné zdÛraznit známou pravdu, Ïe ani kvalitní bezpeãnostní software není nic platn˘, pokud uÏivatel i pfies varování nainstaluje nebezpeãnou aplikaci nebo zvefiejní na síti své citlivé osobní údaje. PAVEL KRâMA,

oddûlení virové anal˘zy, AVG Technologies

INZERCE

Charisma kovárny z dob cara Petra I. NESKUTEČNÉ DOJMY, JEDINEČNÝ ZÁŽITEK, EMOCE – TO VŠE SE VE VÁS SNOUBÍ PŘI VSTUPU DO NEJSTARŠÍ KOVÁRNY V RUSKU A NA SVĚTĚ – V LŽORSKÝCH ZÁVODECH, KTERÉ V ROCE 1722 ZALOŽIL CAR PETR I. Ten pocit jistû znáte i vy: napfiíklad pfii vstupu do kostela. Historie se vryla do stûn budovy, pokora a úcta vám svazuje jazyk... Zaãne vám pracovat pfiedstavivost – zde se vyrábûly koncem osmnáctého století první ruské kotvy, první kovov˘ parník, první

konstrukce minolovek na svûtû, první rusk˘ tank a první plá‰È pro jadern˘ reaktor v roce 1958 a tehdy v Evropû nejvût‰í odlit˘ ingot o hmotnosti sedmatfiiceti tun. V souãasné dobû jsou lÏorské závody souãástí Spojen˘ch strojírensk˘ch závodÛ (skupina Uralma‰-lÏora) – OMZ. Rozvíjí se zde oblast jak v˘roby jaderného zafiízení – reaktory a zafiízení ke skla-

dování a transportu zpracovaného jaderného paliva, tak metalurgick˘ komplex zahrnující speciální hutnické polotovary a ocelové ingoty. Sortiment doplÀují ropné a plynové projekty a v˘roba, v neposlední fiadû dÛlní zafiízení pro povrchovou tûÏbu nerostÛ, vrtná zafiízení a rypadla. OMZ, která je v souãasné dobû nejvût‰í ruskou spoleãností zab˘vající se tûÏk˘m strojírenstvím, v˘robou zafiízení pro jadernou energetiku, prÛmysl ropy a zemního plynu, v nedávné dobû expandovala i do âech. V roce 2004 se OMZ rozrostla o ãeské spoleãnosti ·koda Steel a ·koda JS a letos i o Cheteng Engineering (pÛvodní brnûnsk˘ Chepos).

BOULEVARD Lidická 12, Brno Dvorana Městského divadla Brno Tel.: 533 316 442 www.boulevardrestaurant.cz Otevřeno denně 12.00–24.00

NOEM ARCH

MÍSTA, KDE CHUŤ VÍTĚZÍ! – zážitková gastronomie světové úrovně – parkování na vlastním parkovišti

Cimburkova 9, Brno Tel.: 541 216 160 www.noemarch.cz Otevřeno: po–so 11.30–00.00 ne 11.30–23.00

UZÁVĚRKA OBJEDNÁVEK INZERCE: do 9. 10. 2008 VYDAVATEL: Jihomoravská hospodářská agentura, s. r. o., Dvořákova 14, 602 00 Brno,

TÉMATA PŘÍŠTÍHO ČÍSLA:

telefon: 542 425 257, fax: 542 425 235, e-mail: [email protected], www.jmha.cz

Teplárenství, rozvody tepla, plynu, ropy

ŘEDITELKA SPOLEČNOSTI:

Dotace do energetiky a teplárenství

šéfredaktorka: Bc. Veronika Hrdá,

Magda Slaninová, e-mail: [email protected] REDAKCE: gsm: 774 112 671, e-mail: [email protected] redaktorka: Mgr. Taťána Kuxová, e-mail: [email protected]

Novela energetického zákona

fotograf: Stanislav Svoboda INZERTNÍ ODDĚLENÍ: obchodní ředitel: Petr Dostál, tel: 542 425 247,

Agroturistika / Vinné stezky

gsm: 774 112 643 e-mail: [email protected],

Dotace do agroturistiky

obchodní zástupci: Vladislav Drda, tel: 542 425 250 gsm: 774 112 138, e-mail: [email protected] Eva Šotnarová, gsm: 724 076 208 [email protected] Karel Marek, gsm: 606 740 730 [email protected]

ZAJÍMAJÍ NÁS UDÁLOSTI Z VAŠEHO MĚSTA, OBCE I Z VAŠÍ SPOLEČNOSTI

PRODUKCE: Nela Parmová, tel.: 542 425 248, gsm: 774 112 139,

Své náměty, připomínky, zajímavosti a avíza zasílejte na: [email protected]

Příští vydání říjen 2008 vychází 20. 10. 2008

e-mail: [email protected] SAZBA: JONATÁN, grafické sdružení, Dvořákova 13, 602 00 Brno,

Redakční uzávěrka: 9. 10. 2008

www.jonatan.us TISK: Litera, s. r. o., Tábor 43a, Brno, www.litera.cz REGISTRACE:

www,moravskehospodarstvi.cz

MK ČR E 18141

16_mh0908

4.9.2008 10:46

Stránka 1

ZÁŘÍ 2008

STRANA 16

P R E Z E N TAC E F I R M Y

Nový obor ekologického strojírenství – bioplynové stanice BIOPLYNOVÉ STANICE (BPS) JSOU ZAŘÍZENÍ, VE KTERÝCH SE ANAEROBNÍM ZPŮSOBEM ZPRACOVÁVAJÍ ORGANICKY ROZLOŽITELNÉ MATERIÁLY NA BIOPLYN, KTERÝ JE SPALOVÁN V KOGENERAČNÍCH JEDNOTKÁCH VYRÁBĚJÍCÍCH ELEKTRICKOU ENERGII A TEPLO.

BPS âejã

Jako organicky rozloÏitelné materiály jsou vyuÏívány pfieváÏnû zemûdûlské produkty, aÈ jiÏ vedlej‰í – kejdy, hnoje, nebo cílenû pûstované – kukufiice, tráva, jetel na siláÏe. Ménû roz‰ífiené je zpracování prÛmyslov˘ch odpadÛ z potravináfisk˘ch v˘rob a na samém zaãátku je u nás zpracování upraven˘ch a vytfiídûn˘ch komunálních odpadÛ. Samostatnou kapitolou v tomto oboru je zpracování vedlej‰ích Ïivoãi‰n˘ch produktÛ, které nejsou urãeny k lidské spotfiebû. V‰echny tyto materiály jsou klasifikovány jako obnovitelné zdroje energie, jejichÏ zpracováním v BPS vzniká kromû bioplynu také anaerobnû stabilizovan˘ digestát pouÏívan˘ jako kvalitní hnojivo. Rychl˘ rozvoj tohoto oboru v sousedních zemích, zejména v Nûmecku a Rakousku od roku 2001, byl dostateãnou pobídkou i pro na‰i legislativu. V roce 2005 byl v âeské republice schválen zákon ã. 180 – Zákon o podpofie v˘roby elektfiiny z obnoviteln˘ch zdrojÛ, kter˘ investorÛm BPS poskytuje záruky jak pro povinn˘ odkup vyrobené elektfiiny, tak i pro zachování v˘kupní ceny po dobu patnácti let od roku uvedení do provozu. DÛvody pro stavbu BPS jsou jednoznaãné – státní podpora vãetnû záruk, dotovaná v˘kupní cena elektfiiny, moÏnost získání finanãní dotace, vhodné doplnûní zemûdûlského podnikání se stabilitou hospodáfiského v˘sledku, pfiíspûvek k fie‰ení ekologické problematiky. Pfii rozhodování o investici do BPS je v‰ak nutné dÛkladnû zváÏit celou fiadu závaÏn˘ch aspektÛ: ■ Dostupnost surovin do BPS, nejlépe vlastních, stabilita dodávek, v pfiípadû nákupu surovin si stanovit jejich cenu, kdy jsou je‰tû rentabilní.

■ Nechat si zpracovat studii proveditelnosti s technologick˘m návrhem a ekonomickou rozvahou. ■ Získat informace o poskytování dotací a úvûrÛ pro dofinancování stavby BPS. ■ Je‰tû pfied zahájením projektov˘ch prací pfiedbûÏnû projednat se stavebním odborem umístûní stavby a pfiípadnému nesouhlasu vefiejnosti pfiedejít osvûtovou ãinností. ■ Pfied v˘bûrem dodavatele a technologie je nutné vidût nûkolik referenãních BPS doma i v zahraniãí. ■ Pfii v˘bûru dodavatele posoudit zodpovûdnû jeho zku‰enosti s v˘stavbou BPS a úplnost pfiedkládan˘ch nabídek vãetnû uvádûní do provozu a servisní ãinnosti, popfiípadû sledování a vyhodnocování provozu.

Spoleãnost Tomá‰ek SERVIS, s. r. o., zaznamenala jako jedna z prvních v âeské republice zv˘‰en˘ zájem investorÛ ze zemûdûlství o v˘stavbu bioplynov˘ch stanic. V˘sledkem byla realizace první BPS v Letohradû v roce 2004 s dotaãním pfiíspûvkem SFÎP. Navázala tím na období druhé poloviny 80. let a zaãátku 90. let, kdy bylo v rámci státního programu vybudováno deset BPS v˘hradnû na vedlej‰í zemûdûlské produkty.

K dne‰nímu dni jiÏ má spoleãnost 13 realizací BPS o celkovém instalovaném v˘konu asi 7,7 MWel.

BPS Letohrad

Díky komplexnosti firmy Tomá‰ek SERVIS s poboãkami v Pardubicích, v Praze a na Slovensku, kdy je zaji‰Èován vlastními silami v˘voj, projekce, v˘roba, montáÏ a uvádûní do provozu vãetnû záruãního a pozáruãního servisu, konkuruje firma úspû‰nû i nûmeck˘m a rakousk˘m firmám, které si v âeské republice zfiídily poboãky. V leto‰ním roce by mûla firma Tomá‰ek SERVIS, s. r. o., dokonãit a rozpracovat dal‰ích pût BPS o celkovém el. v˘konu 3,8 MWel. Budoucnost spatfiuje firma zejména v energetickém vyuÏití odpadÛ (EVO) anaerobní technologií, k ãemuÏ napomáhá trend omezování skládkování biologicky rozloÏiteln˘ch komunálních odpadÛ (BRKO) zakotven˘ v Plánu odpadového hospodáfiství âR.

BPS Zavidov

V˘voj a spolupráce s dal‰ími firmami je nasmûrován také na zafiízení pro úpravu a vyãi‰tûní bioplynu na úroveÀ zemního plynu s následn˘m dodáním do rozvodné sítû, coÏ by byl dal‰í mimofiádn˘ pfiíspûvek ke zv˘‰ení úãinnosti BPS a ochranû Ïivotního prostfiedí.

www.tomkar.cz Tomášek SERVIS, s. r. o., má s výstavbou bioplynových stanic dlouholeté zkušenosti. Tomášek SERVIS, s. r. o. Výstavní 135 703 00 Ostrava Tel.: 595 953 013

BPS Îihle

BPS KnûÏice