Sročním výnosem přes 300 miliard

11 / 2016 Daňový a účetní

27. května 2016

aktuality • komentáře • dotazy a odpovědi

Novela ZDPH od 1. května 2016 Ing. Martin Děrgel

S

ročním výnosem přes 300 mili‑ ard Kč je daň z přidané hodnoty („DPH“) nejvýznamnější českou daní, na níž stojí financování ve‑ řejného sektoru. Jejími přednostmi jsou univerzálnost (umí zdanit i služby), ne‑ utralita (pro firmy – plátce nepředstavu‑ je náklad) a spolehlivost (spotřeba veřej‑ nosti příliš nekolísá). Má ovšem i slabiny: stále vyšší administrativa, příspěvek k in‑ flaci a možnost podvodů s nadměrnými odpočty (vratkami) daně. Zdálo by se, že po 12 letech a 40 novelách je už systém DPH vyvážen, zoptimalizován a v koneč‑ ném stavu. Jenže chyba lávky. Tato daň si totiž nežije izolovaně vlastním životem, ale je spjata s řadou jiných právních no‑ rem, takže i když zákonodárci a priori ne‑ chtějí měnit zrovna zákon č. 235/2004 Sb., o DPH, ve znění pozdějších předpisů („ZDPH“), přesto jej často musejí nove‑ lizovat nepřímo kvůli úpravám jiných předpisů. Například když nový občan‑ ský zákoník nemovitosti nahradil nemo‑ vitými věcmi a nájem rozštěpil na nájem a pacht, musel na to patřičně reagovat. A právě nyní k výročí 12. narozenin do‑ stal ZDPH, resp. plátci, dárek v podobě drobné novely, díky které má nesprávný formát nebo struktura povinně elektro‑ nických podání za následek neúčinnost podání.

Představení novely DPH Jedná se o zákon č. 113/2016 Sb., kte‑ rým se mění některé zákony v souvis‑ losti s přijetím zákona o evidenci tržeb (dále jen „Novela“), který kromě 5 změ‑ nových bodů ZDPH 4 body novelizu‑ je zákon o daních z příjmů a 1 změnový

1

Vážení čtenáři,

bod se týká zákona o správních poplat‑ cích. Podle názvu sice jde doprovodný či změnový právní předpis vyvolaný přije‑ tím zákona č. 112/2016 Sb., o elektronic‑ ké evidenci tržeb, což ovšem neplatí pro nyní komentovanou květnovou Novelu DPH, která se elektronické evidence tržeb věcně vůbec netýká. Novela vyšla v částce 43 Sbírky zákonů, rozeslané 13. dubna 2016, což je dnem je‑ jího vyhlášení i nabytí platnosti. Ovšem s její účinností a tedy právní závazností je to poněkud složitější, protože je trojí: • Novela nabývá účinnosti 1. dnem 8. ka‑ lendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení (tj. 1. 12. 2016), ovšem se dvěma výjimkami: »» Tři změnové body ZDPH a souvise‑ jící přechodné ustanovení nabývají účinnosti 1. dnem kalendářního mě‑ síce následujícího po dni jeho vy‑ hlášení (tj. 1. 5. 2016). »» Jediný bod měnící zákon o správních poplatcích nabývá účinnosti 1. dnem 5. kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení (tj. 1. 9. 2016).

od 1. května se zvyšují částky daňového zvý‑ hodnění na dru‑ hé, třetí a dal‑ ší dítě. Také se zpřísňují pod‑ mínky pro povinnou elektronickou formu podání dle zákona o DPH; listinné podání, které mělo být uči‑ něno elektronicky, se nyní považu‑ je za neúčinné! Více o květnových daňových změnách se dočtete v 11. čísle DU TIPu. Z účetního soudku se věnujeme ča‑ sovému rozlišení v letech 2015 vs. 2016, v neposlední řadě pak zdra‑ votnímu pojištění u společníků a jednatelů s. r. o. S přáním pěkného dne

Lucie Čížkovská odborná redaktorka

obsah: 1.... Novela ZDPH od 1. května 2016 4.... Společníci a jednatelé společnosti s ručením omezeným a zdravotní pojištění 6.... Časové rozlišení v období 2015/2016

Účetní okénko

7.... Novela ZDP nejen od 1. května 2016

dotazy: 3..... Daňová uznatelnost zůstatkové ceny hmotného majetku 5..... Daň silniční u vozidel jako zboží 10... Motivační příspěvek pro studenta VŠ

DU TIP 11 / 2016 – vyšlo 27. května 2016

V tomto příspěvku se zaměříme pouze na zmíněné tři změnové body novelizují‑ cí 6 odstavců ZDPH od 1. 5. 2016, jejichž věcnou náplň si nyní jen velmi stručně představíme: • § 101a Elektronická forma podání »» Odstavec 1: Která daňová podání v DPH musejí plátci učinit elektro‑ nicky. »» Odstavec 2: Která daňová podání v DPH musejí všichni (nejen plátci) učinit elektronicky. »» Odstavec 3: Jakými způsoby lze plat‑ ně učinit výše uvedená elektronická podání. »» Odstavec 4: Co když není dodržena povinně elektronická forma či formát a struktura podání. • § 101d Náležitosti a způsob podání kontrolního hlášení »» Odstavec 2: Kontrolní hlášení lze po‑ dat pouze elektronicky. • § 102 Souhrnné hlášení »» Odstavec 3: Souhrnné hlášení lze po‑ dat pouze elektronicky.

Povinně elektronická podání v DPH Čtyři ze zmíněných šesti novelizovaných odstavců ZDPH se týkají druhů daňo‑ vých podání v DPH, která je nutno učinit pouze elektronicky. Prakticky zde nedo‑ šlo ke změně, ale pouze ke zpřehlednění a sloučení prozatím částečně roztříštěné právní úpravy na jedno místo. Vliv nove‑ ly si názorně přiblížíme citací, kde zruše‑ né pasáže označuje přeškrtnutí písmen, zatímco nově vložený text je zvýrazněn tučným podtrženým písmem.

§ 101a Povinná elektronická forma podání 1) Plátce je povinen podat elektronicky na elektronickou adresu podatelny zve řejněnou správcem daně a) daňové přiznání nebo dodatečné da ňové přiznání, b) kontrolní hlášení nebo jiné hláše ní, s výjimkou hlášení podle § 19, c) přílohy k daňovému přiznání, doda tečnému daňovému přiznání nebo hlášení. 2) Přihláška k registraci a oznámení o změ ně registračních údajů se podává pouze elektronicky lze podat na elektronickou adresu podatelny zveřejněnou správcem daně; to neplatí pro identifikované oso by. a) souhrnné hlášení nebo následné souhrnné hlášení, b) přihlášku k registraci nebo oznámení o změně registračních údajů; to neplatí pro identifikované osoby.

§ 101d 2) Kontrolní hlášení lze podat pouze elek tronicky na elektronickou adresu podatel ny zveřejněnou správcem daně ve formá tu a struktuře zveřejněné správcem daně způsobem umožňujícím dálkový přístup. § 102 3) Souhrnné hlášení lze podat pouze elek tronicky na elektronickou adresu po datelny zveřejněnou správcem daně. Pokud je souhrnné hlášení podáno pro střednictvím datové zprávy …

Jak je zřejmé, že zůstal zachován rozsah povinně elektronicky podávaných tzv. for‑ mulářových podání v DPH, zejména da‑ ňové přiznání, kontrolní a souhrnná hlá‑ šení, která zpravidla periodicky opakují a obsahují soubory údajů uspořádaných v určité pevně stanovené struktuře. Důvo‑ dy této povinné elektronizace jsou tři: 1. vysoký počet těchto podání, který je učiněn velkým počtem plátců DPH (cca 500 000), 2. krátká periodicita těchto podání (ka‑ lendářní měsíc, případně čtvrtletí), 3. poměrně velký rozsah údajů uvádě‑ ných v každém jednom podání. I když je výslovně zdůrazněno, že povin‑ ná elektronická forma podání („povinná e‑forma“) platí pro kontrolní hlášení, vzta‑ huje se rovněž na opravné a následné kon‑ trolní hlášení. Jelikož (následné) souhrn‑ né hlášení nepodávají jen plátci, ale také identifikované osoby, byl tento typ hláše‑ ní přesunut v rámci § 101a ZDPH do od‑ stavce 2, který na rozdíl od odstavce 1 ne‑ ní limitován povinným subjektem, a tedy neplatí jen pro plátce. Stejně jako doposud se povinná e‑forma nevztahuje na hlášení o dodání nebo o pořízení nového doprav‑ ního prostředku z jiného členského státu EU podle § 19 ZDPH, ani na registrační tiskopis identifikované osoby. Vypuštění podmínky o zasílání e‑podání „na elektronickou adresu podatelny zveřejně nou správcem daně“ je formální záležitos‑ tí. Byla totiž duplicitní vůči § 56 odst. 1 písm. b) zákona č. 280/2009 Sb., daňo‑ vý řád, ve znění p.p. („DŘ“), kde je tato povinnost obecně pro všechna elektronic‑ ká daňová podání stanovena. Touto ad‑ resou je pro tzv. formulářová podání ad‑ resa Daňového portálu finanční správy (www.daneelektronicky.cz).

Nejen e‑forma, ale také způsob podání, jeho formát a struktura E‑forma podání je sice komfortní a ad‑ ministrativně výhodná pro správce da‑ ně i pro daňové subjekty, ale technicky je


to s ní složitější než s papírovým tiskopi‑ sem. Jde o to, že holá e‑data jsou pouze nuly a jedničky – jiná „písmena“ totiž kla‑ sické počítače neznají. Proto je nutné, aby se odesílatel a příjemce dohodli, jestli bu‑ de např. každých osm znaků vyjadřovat písmena lidské abecedy, body obrázků nebo tóny zvuku apod. Technicky přesně vyjádřeno musí být dohodnut jednotný formát a struktura, jinak nemůže příjem‑ ce vůbec data odesílatele správně přečíst, měl by jen hromadu 0 a 1, s nimiž by si ne‑ věděl rady. Pro daňová e‑podání stanovil Pokyn GFŘ‑D–24 formát XML a struk‑ turu XSD – čemuž naštěstí musí rozumět jen tvůrci účetně daňových programů – na nichž musí správce daně trvat, jinak přijatá data nemůže zpracovat automati‑ zovaným způsobem. Ani to ještě ale finanční správě nestačí. Da‑ ňová podání firem obsahují významné, cit‑ livé a důvěrné informace, proto musí být jednoznačné, kdo je odeslal – jinak by mo‑ hl např. nekalý konkurent nebo zhrzený za‑ městnanec zdánlivě jménem firmy poslat finančnímu úřadu podvržené daňové při‑ znání. Elektronickou zprávu samozřejmě nelze vlastnoručně podepsat, k obdobné‑ mu cíli a důsledku slouží jiné technické ná‑ stroje: zaručený e‑podpis a datová schrán‑ ka, které s poměrně vysokou bezpečností jednoznačně identifikují odesílatele. Přípustné způsoby elektronických po‑ dání na poli DPH nově speciálně stano‑ ví § 101a odst. 3 ZDPH, takže se neuplatní obecná pravidla způsobu e‑podání podle § 71 DŘ. Přičemž tyto speciální způsoby se netýkají pouze povinných e‑podání, ale ta‑ ké případů, kdy jsou „formulářová podá‑ ní“ pro účely DPH učiněna elektronicky čistě na základě dobrovolné volby podate‑ le, který mohl podat listinný tiskopis. Pod‑ statné je, že datovou zprávu může i nadále podat odesílatel bez zaručeného e‑podpi‑ su i bez datové schránky, a to prostřednic‑ tví Daňového portálu ve dvou krocích: (i) odeslání neautentizované datové zprávy, (ii) d odatečná autentizace prostřednictvím potvrzení (zpravidla vytištěný a pode‑ psaný e‑tiskopis předložený na poda‑ telně finančního úřadu do pěti dnů).

§ 101a 3) Podání uvedená v odstavcích 1 a 2 lze učinit elektronicky pouze datovou zprávou ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně a) podepsanou uznávaným elektronickým podpisem, b) odeslanou prostřednictvím datové schránky, c) s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky, nebo d) dodatečně potvrzenou za podmínek uvedených v daňovém řádu.

2

Jediná věcná změna Zásadní věcnou novinkou Novely – pro daňové subjekty nepříjemnou – je změna právní kvalifikace povinně elektronických podání na poli DPH. Zatímco do konce dubna 2016 byl chybný formát nebo struk‑ tura datové zprávy pouhou vadou podání, kterou bylo možno na výzvu správce daně opravit při zachování původního dne po‑ dání, tak od května 2016 se již jedná o dů‑ vod právní neúčinnosti podání (jako by ni‑ kdy nebylo podáno). A neúčinné je nově i případné listinné podání, které mělo být učiněno elektro‑ nicky. Takže místo pokuty za nespráv‑ nou formu podání v automatické výši 2 000 Kč, přičemž ale podání bylo pova‑ žováno za platné, nově daňovému subjek‑ tu hrozí za neúčinné (neexistující) podá‑ ní vyšší pokuta za opožděné tvrzení daně.

§ 101a 4) Podání uvedené v odstavci 1 nebo 2, u kterého je povinnost učinit jej elektronicky a které není učiněno datovou zprávou ve formátu nebo struktuře zveřejněné správcem daně, je neúčinné.

Zdánlivě jde o pouhé procesní drobnosti, které jsou pod rozlišovací úrovní většiny plátců, ovšem rozdíl mezi podáním „pou‑ ze“ vadným a neúčinným je zcela zásadní, jak se snaží osvětlit následující dva příklady.

Příklad Vadné versus neúčinné podání před Novelou Pan Novák je živnostník a čtvrtlet ní plátce DPH. Daňové přiznání k DPH za první kvartál 2016 byl plátce povinen

podat elektronicky, jak mu ukládal § 101a ZDPH před Novelou. Tak ale neuči nil a 20. 4. 2016 podal listinné přiznání k DPH. Za nesplnění povinně elektronické formy podání správce daně panu Novákovi vyměří automatickou pokutu 2 000 Kč dle § 247a odst. 2 DŘ, nicméně toto listinné podání přijme a považuje jej za bezvadné. Přičemž jej správce daně nevyzve k odstra nění vadné formy podání, jak plyne z § 74 odst. 4 DŘ. Pokud by v listinném podání přiznání k DPH za 1. kvartál 2016 správce daně zjistil nějakou významnou procesní vadu bránící jeho projednání, například chybějí cí podpis nebo opomenuté vyznačení zda ňovacího období v hlavičce, vyzval by plát ce k jejímu odstranění, pročež by stanovil lhůtu, např. do 10. 6. 2016. Jestliže plát ce vytýkanou vadu ve stanovené lhůtě od straní – přiznání dodatečně podepíše, resp. doplní v jeho hlavičce zdaňovací období, pak se považuje daňové přiznání za bez vadné již od samotného počátku, je tak za chován den jeho původního podání 20. 4. 2016. Když ale plátce ve lhůtě označenou vadu neodstraní, stává se podání právně neúčinným, což de facto znamená, že daňo vé přiznání za 1. čtvrtletí 2016 nebylo po dáno. Načež pokud tuto skutečnost odhalí samotný plátce nebo na výzvu správce da ně a podá toto přiznání znova, např. 8. srp na 2016, půjde o opožděné daňové přizná ní po zákonné lhůtě. Za což pana Nováka správce daně „odmění“ pokutou za opož děné tvrzení daně ve výši 0,05 % stanove né daně (nebo odpočtu daně) za dny prodle ní podle § 250 DŘ.

Příklad Vadné versus neúčinné podání po Novele Mějme téhož plátce, ovšem posuňme se k daňovému přiznání DPH za druhé čtvrt letí 2016, tedy již za účinnosti Novely. Pan Novák je opět povinen učinit toto podání

elektronicky, jak mu ukládá novelizovaný § 101a ZDPH. Opět tak ale neučiní a na místo toho dne 20. 7. 2016 podá své oblíbe né listinné daňové přiznání k DPH. Zřejmě plátce potěší, že již neobdrží od fi nančního úřadu platební výměr na poku tu 2 000 Kč dle § 247a odst. 2 DŘ za ne splnění povinně elektronické formy podání. A rovněž tak se nemusí „obávat“ ani vý zvy správce daně k odstranění význam ných procesních vad listinného podání, pro které daňové přiznání vůbec nelze projed nat, i když „natruc úředníkům“ tiskopis opět nepodepíše nebo nevyznačí zdaňova cí období v hlavičce. To je ovšem pouze dočasné Pyrrhovo vítěz ství pana Nováka. Skutečnost je totiž pro něj podstatně horší než u přiznání za prv ní kvartál 2016, i když o tom patrně ještě ani nemá potuchy. Právní stav je takový, že listinný „pokus“ o podání daňového při znání k DPH tentokrát plátci nevyšel, a co hůř, nebude na to správcem daně ani upo zorněn. Jelikož měl povinnost podat při znání elektronicky (datovou zprávou), což ale neučinil, považuje se toto podání za ne účinné. Správce daně jej proto vůbec ne bude zkoumat co do procesních náležitostí nebo věcného obsahu, a stále čeká na první platné podání daňového přiznání pana No váka za 2. čtvrtletí 2016. Na internetových stránkách sice Finanč ní správa tvrdí, že i v těchto případech bu de domnělé podatele neformálně informo vat o neúčinnosti jejich podání, ovšem jak dlouho jí tato dobrovolná iniciativa vydr ží a zda se této nápomoci dostane každé mu práva nedbalému plátci, není jisté. Pokud neúčinnost prvého pokusu o po dání přiznání odhalí samotný plátce nebo na upozornění či výzvu správce daně a po dá jej znova řádně elektronickou formou – např. 9. 9. 2016 – půjde o opožděné daňo vé přiznání po zákonné lhůtě. Za což plátce opět čeká pokuta za opožděné tvrzení daně ve výši 0,05 % stanovené daně (nebo od počtu daně) za dny prodlení dle § 250 DŘ.

Dotazy ❙❙ Dotaz Daňová uznatelnost zůstatkové ceny hmotného majetku Hmotný majetek (nákladní automobil) byl pro dán za 120 000 Kč, daňová zůstatková cena či ní 450 000 Kč. Je daňově účinná celá zůstat ková cena, nebo jen do výše výnosů z prodeje? Osobní automobil byl ekologicky zlikvidován z důvodu nepojízdnosti a neprodejnosti. Lze

3

odepsat daňovou zůstatkovou cenu do daňo vých nákladů v plné výši?

❙❙ Odpověď Pokud jde o první část otázky, daňová zů‑ statková cena prodaného hmotného ma‑ jetku je daňově účinná bez omezení. Ji‑ nými slovy, „daňová“ ztráta z prodeje automobilu sníží základ daně. Ve druhém případě je odpověď stejná s drobným

rozdílem, že poplatník je povinen proká‑ zat, že k likvidaci došlo. Což v daném pří‑ padě nebude problém, jelikož byla prove‑ dena dodavatelsky. Účetní zůstatkovou cenu zaúčtujeme na účet 551, vlastní vy‑ řazení pak 08x/02x spolu s vyznačením na kartě majetku. Příslušným ustanove‑ ním je § 24 odst. 2 písm. b) bod 2. ZDP s tím, že základ daně sníží daňová (nikoli účetní) zůstatková cena. Ing. Martin Veselý


?

Společníci a jednatelé společnosti s ručením omezeným a zdravotní pojištění Ing. Antonín Daněk Pro společníky a jednatele společnosti s ru‑ čením omezeným (a komanditisty ko‑ manditní společnosti) platí ve zdravot‑ ním pojištění obecná pravidla pro účast na zdravotním pojištění. Pokud jsou těm‑ to osobám zúčtovány příjmy zdaňované podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dá‑ le ZDP), považují se z pohledu zdravotního pojištění za zaměstnance, a to bez ohledu na charakter tohoto příjmu – příjem za prá‑ ci pro společnost na základě pracovněpráv‑ ního vztahu nebo i bez něj, funkční požitek apod. Tyto osoby představují ve zdravot‑ ním pojištění zcela specifickou skupinu, kdy jednatelé a společníci s.r.o. mají jisté zvláštnosti v tom smyslu, že například: • mohou mít sjednán pracovněprávní vztah se společností (podmínky platné u dohod jsou popsány v dalším textu), • nemusí mít se společností tento vztah uzavřen, nicméně jim mohou být za práci vykonanou pro společnost vypláceny od‑ měny (příjem), které zdaněním podle § 6 ZDP tak z pohledu zdravotního pojištění (bez ohledu na jejich výši) zajistí v daném měsíci účast na zdravotním pojištění, • mohou být ve zdravotním pojištění ja‑ ko OSVČ s pravidelným měsíčním pla‑ cením záloh podle zákona apod. Každá z těchto variant (stejně jako registra‑ ce v kategorii osob, za které platí pojistné stát) řeší v příslušném kalendářním měsí‑ ci pojistný vztah jednatele nebo společní‑ ka s.r.o. vůči zdravotní pojišťovně, u které je tato osoba pojištěna.

Společníci a jednatelé do 31.12.2007 Ustanovení § 5 písm. a) bod 4 zákona č. 48/1997 Sb., ve znění platném do 31. 12. 2007, určovalo podmínky, za kterých se pro účely zdravotního pojištění považova‑ ly uvedené osoby za zaměstnance v pra‑ covním poměru. Tuto podmínku splňovali společníci a jednatelé společnosti s ručením omezeným (a komanditisté komandit‑ ní společnosti), jestliže nebyli v pracovně‑ právním vztahu k této společnosti, ale vy‑ konávali pro ni práci, za kterou byli touto společností odměňováni. Nutnou podmín‑ kou byla skutečnost, že zúčtovaný příjem musel svojí výší zakládat účast na nemo‑ cenském pojištění. Touto rozhodnou část‑ kou bylo 400 Kč. To znamená, že byl‑li spo‑ lečníkovi nebo jednateli s.r.o. zúčtován za rozhodné období kalendářního měsíce příjem alespoň 400 Kč, považovala se ta‑ ková osoba ve zdravotním pojištění v pří‑ slušném kalendářním měsíci za zaměst‑ nance, a to se všemi právy a povinnostmi,

které z této skutečnosti vyplývaly (přihlá‑ šení této osoby u zdravotní pojišťovny jako zaměstnance, případné respektování po‑ vinnosti odvodu pojistného alespoň z mi‑ nimálního vyměřovacího základu aj.). Ty‑ to podmínky však platily do 31. 12. 2007.

Společníci a jednatelé od 1. 1. 2008 S účinností od 1. 1. 2008 (tedy i v roce 2016) nejsou tyto osoby vyjmenovány me‑ zi výjimkami, tedy mezi osobami, které se ve zdravotním pojištění nepovažují za za‑ městnance. Jelikož je vyměřovacím zákla‑ dem pro placení pojistného úhrn příjmů ze závislé činnosti (s výjimkou příjmů da‑ ni nepodléhajících nebo od daně osvobo‑ zených, případně s výjimkou příjmů taxa‑ tivně vyjmenovaných v § 3 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších před‑ pisů), jsou příjmy ze závislé činnosti i pří‑ jmy těchto osob, tedy včetně povinnos‑ ti zaměstnavatele (s.r.o.) platit pojistné na zdravotní pojištění. Hranice příjmu na‑ příklad ve výši 2 500 Kč nehraje v tomto případě roli, tato „rozhodná“ částka se tý‑ ká pouze osob – zaměstnanců vyjmenova‑ ných v ustanovení § 5 písm. a) v bodech 4. – 6. zákona č. 48/1997 Sb., ve znění poz‑ dějších předpisů, kdy se například jedná o zaměstnání na základě dohody o pracov‑ ní činnosti (viz dále).

Pracovněprávní vztah není sjednán V rámci kalendářního měsíce přicháze‑ jí ve zdravotním pojištění z hlediska vý‑ še příjmu společníka nebo jednatele s.r.o. v úvahu následující alternativy: 1) Zúčtovaný příjem je nižší než 9 900 Kč V tomto případě musí s.r.o. dbát na sku‑ tečnost, zda se na tuto osobu vztahuje po‑ vinnost odvodu pojistného alespoň z mini‑ málního vyměřovacího základu. a) minimální vyměřovací základ ne‑ musí být dodržen (§ 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb.): »» s.r.o. odvede pojistné ze skutečné vý‑ še zúčtovaného příjmu bez povinnos‑ ti dopočtu do minimálního vyměřova‑ cího základu, »» pojistné se odvede ze skutečné výše příjmu také v případě, kdy je společ‑ ník nebo jednatel s.r.o. současně OSVČ a platí v roce 2016 měsíční zálohy nej‑ méně v částce 1 823 Kč, což doloží čestným prohlášením. b) minimální vyměřovací základ musí být dodržen (§ 3 odst. 4 a odst. 6 zákona č. 592/1992 Sb.):


»» s.r.o. zabezpečí v roce 2016 v přísluš‑ ném měsíci odvod pojistného v část‑ ce 1 337 Kč. Pojistné z rozdílu vyměřovacích základů mezi minimální mzdou 9 900 Kč a zúčto‑ vanou odměnou uhradí (prostřednictvím s.r.o.) společník nebo jednatel společnosti. Pouze v případě, kdyby byla výše odměny nižší než minimální mzda zapříčiněna pře‑ kážkami v práci na straně zaměstnavatele (§ 207 až 209 zákoníku práce), přešla by po‑ vinnost úhrady celé částky tohoto doplat‑ ku na s.r.o. 2) Zúčtovaný příjem dosahuje nejméně 9 900 Kč Pojistné se odvádí v souladu se zákonem ve výši 13,5 % ze zúčtovaného příjmu.

Výkon práce pro společnost na základě pracovněprávního vztahu

V tomto případě se společník nebo jednatel s.r.o. na základě výše uvedeného považují ve zdravotním pojištění za „klasického“ za‑ městnance s tím, že: • je‑li v případě souběhu zaměstnání se sa‑ mostatnou výdělečnou činností považo‑ váno zaměstnání za hlavní zdroj příjmů, nemusejí být v rámci samostatné výdě‑ lečné činnosti placeny zálohy na pojistné a pojistné se v podnikání odvádí sazbou 13,5 % z 50 % skutečných příjmů po od‑ počtu výdajů za rozhodné období kalen‑ dářního roku, • nedosahuje‑li hrubý příjem zaměstnance částky minimální mzdy 9 900 Kč, uplatní se výše uvedený postup. Je‑li jednatel s.r.o. současně společníkem společnosti, považuje se za započitatelný příjem pro odvod pojistného úhrn příjmů z obou těchto činností.

Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr

Společník nebo jednatel s.r.o. se stáva‑ jí ve zdravotním pojištění zaměstnancem tehdy, je‑li u dohody o pracovní činnosti zúčtován příjem alespoň 2 500 Kč a u do‑ hody o provedení práce více než 10 000 Kč. V případě více souběžných příjmů platí, že od data 1. 1. 2015 se ve zdravotním pojiš‑ tění pro účel vzniku zaměstnání již sčítají v rámci rozhodného období kalendářního měsíce příjmy z více dohod o pracovní činnosti ne‑ bo dohod o provedení práce u jednoho za‑ městnavatele.

Plnění oznamovací povinnosti Pokud výší příjmu nebo jeho charakterem vznikne z pohledu zdravotního pojiště‑ ní zaměstnání, musí zaměstnavatel (s.r.o.) oznámit zdravotní pojišťovně období

4

trvání tohoto zaměstnání prostřednictvím kódů „P“ a „O“ na formuláři Hromadné oznámení zaměstnavatele, případně včet‑ ně oznámení skutečností rozhodných pro platbu pojistného státem. Pokud zaměstná‑ ní netrvá po celý kalednářní měsíc, přihlíží se k poměrné části minimálního vyměřova‑ cího základu podle § 3 odst. 9 písm. a) zá‑ kona č. 592/1992 Sb.

Osoby ze zahraničí Je‑li jednatelem společnosti s ručením ome‑ zeným občan ze státu Evropské unie, pří‑ padně z Norska, Islandu, Lichtenštejnska nebo ze Švýcarska, a je tedy v souladu s ko‑ ordinačními nařízeními EU č. 883/2004 a 987/2009 osobou výdělečně činnou (za‑ městnanou) na území České republiky, je na základě principu jednoho pojištění účas‑ ten všech systémů sociálního zabezpečení České republiky, tj. včetně zdravotního po‑ jištění. Jestliže však má tato osoba současně příjmy ze zaměstnání v některém z výše uvedených států, musí českému zaměst‑ navateli předložit přenositelný dokument A1, deklarující skutečnost, že podléhá právním předpisům této země, tedy včet‑ ně zdravotního pojištění. Například: je‑li členem statutárního orgánu české s.r.o. ob‑ čan SRN a tato osoba předloží českému zaměstnavateli již zmíněný formulář A1, vystavený německou stranou, podléhá ně‑ mecký zaměstnanec na základě této sku‑ tečnosti zdravotnímu pojištění v Němec‑ ku. Není‑li takový formulář zaměstnavateli doručen, odvádí se pojistné české zdravot‑ ní pojišťovně.

Předloží‑li občan s trvalým pobytem na území některého z výše uvedených stá‑ tů českému zaměstnavateli (s.r.o.) formulář A1 a zakládají‑li příslušné příjmy povin‑ nost placení pojistného podle tamní právní úpravy zdravotního pojištění, vstoupí s.r.o. neprodleně v kontakt se zdravotní pojiš‑ ťovnou, u které je tento zaměstnanec ve své zemi pojištěn. U příslušné (kontaktní) po‑ bočky se s.r.o. přihlásí k placení pojistné‑ ho a dále bude vůči této pojišťovně plnit všechny zákonné povinnosti, vyplývající z legislativy tohoto státu v oblasti zdravot‑ ního pojištění, které s.r.o. jako zaměstnava‑ tel na základě dané skutečnosti podléhá. Alternativně lze řešit otázku placení pojist‑ ného i prostřednictvím samotného zaměst‑ nance. Pokud chce podnikat v České republice osoba ze „třetí země“, tedy mimo státy vý‑ še uvedené, nepodléhá režimu koordinač‑ ních nařízení EU a z titulu výkonu samo‑ statné výdělečné činnosti jí nevzniká účast v českém systému veřejného zdravotního pojištění. Řešením takové situace je uza‑ vření komerčního zdravotního pojištění. Cizinec ze „třetí země“ může být účasten českého systému pouze po dobu zaměst‑ nání u zaměstnavatele se sídlem nebo tr‑ valým pobytem na území České republiky, například jako jednatel společnosti s ruče‑ ním omezeným s příjmy zdaňovanými po‑ dle § 6 ZDP.

V roce 2016 bez maxima Zákonem č. 500/2012 Sb. došlo ke zruše‑ ní maximálního vyměřovacího základu za‑ městnance i osoby samostatně výdělečně

činné pro rozhodná období let 2013 – 2015. To znamená, že v průběhu těchto tří let ne‑ měla být účinná (a v letech 2013 a 2014 ani nebyla) ustanovení řešící maximální vy‑ měřovací základ zaměstnance i osoby sa‑ mostatně výdělečně činné. Přijetí novely zákona o daních z příjmů a dalších záko‑ nů č. 267/2014 Sb. však tuto situaci změ‑ nilo. V části jedenácté, novelizující zákon č. 592/1992 Sb., byla kompletně vypuštěna ustanovení o maximálním vyměřovacím základu při placení pojistného na zdravot‑ ní pojištění, takže s účinností od 1. 1. 2015 je ve zdravotním pojištění maximální vymě‑ řovací základ trvale zrušen. Vyměřovacím základem zaměstnance je tak v roce 2016 úhrn zúčtovaných příjmů, u OSVČ pak 50 % příjmů po odpočtu vý‑ dajů – v obou případech bez omezení hor‑ ní hranicí.

Závěr V souvislosti s placením pojistného si s.r.o. a jejich společníci a jednatelé musejí uvědo‑ mit, že pojistné musí být vždy odvedeno alespoň v minimální povinné výši buď za‑ městnavatelem nebo samoplátcem (jedna‑ telem nebo společníkem s.r.o. jako fyzickou osobou – podnikatelem) za předpokladu, že plátce není od této povinnosti zákonem osvobozen. Povinností zaměstnavatele (společnosti) je přihlásit tyto osoby u jejich zdravotní pojiš‑ ťovny v zákonné osmidenní lhůtě jako za‑ městnance, podat za příslušný měsíc Pře‑ hled o platbě pojistného a odvádět pojistné podle zákona.

Dotazy ❙❙ Dotaz Daň silniční u vozidel jako zboží Poplatník provozuje obchodní činnost v ob lasti nákupu a prodeje osobních vozidel. Dle platné současné legislativy musí vůz při ná kupu registrovat na svoje IČO, tedy zahrnout do podnikání. Vozidlu je přidělena standard ní SPZ, následně je vozidlo prodáno buď v tu zemsku, nebo v rámci EU, a to v časových in tervalech 1 až 14 dnů. Vozidlo není využíváno pro jinou podnikatel skou činnost. Jedná se tedy pouze o klasický nákup a prodej zboží. Je poplatník povinen hradit daň silniční?

❙❙ Odpověď Poplatník daně silniční je povinen vždy platit daň (zálohy na daň) za vozidlo, kte‑ ré je předmětem daně, nejde‑li o vozidlo od daně osvobozené.

5

Předmětem daně silniční jsou ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 16/1993 Sb., o dani sil‑ niční (dále „ZDSIL“) osobní automobily: a) registrované v České republice, b) provozované v České republice a c) používané 1. poplatníkem daně z příjmů právnic‑ kých osob s výjimkou používání k čin‑ nosti veřejně prospěšného poplatníka daně z příjmů právnických osob, po‑ kud příjmy z této jeho činnosti nejsou předmětem daně z příjmů, nebo 2. poplatníkem daně z příjmů fyzických osob k činnosti nebo v přímé souvis‑ losti s činností, ze kterých plynou pří‑ jmy ze samostatné činnosti podle zá‑ kona upravujícího daně z příjmů. Jsou‑li splněny uvedené podmínky, je vozi‑ dlo předmětem daně silniční. Poplatníkem daně silniční za vozidlo, které je předmětem daně, je v zásadě provozovatel vozidla uve‑ dený v technickém průkazu vozidla.

Pokud dojde ke změně v osobě poplat‑ níka, tedy provozovatele zapsaného v technickém průkazu, pak podle § 8 odst. 2 ZDSIL zaniká původnímu po‑ platníku daňová povinnost uplynutím kalendářního měsíce, který předchá‑ zí kalendářnímu měsíci vzniku daňové povinnosti novému poplatníku. Je‑li te‑ dy vozidlo převedeno v registru vozidel v kalendářním měsíci, ve kterém došlo k prodeji vozidla na nového provozo‑ vatele, a vzniká‑li tomuto novému pro‑ vozovateli k vozidlu daňová povinnost, je poplatníkem daně nový provozova‑ tel za celý kalendářní měsíc, ve kterém ke změně došlo. Nevzniká‑li však nové‑ mu provozovateli v tomto kalendářním měsíci k vozidlu daňová povinnost, je poplatníkem daně za tento kalendářní měsíc původní poplatník (původní pro‑ vozovatel). Ing. Karel Janoušek


?

Časové rozlišení v období 2015/ 2016 Ing. Zdenka Cardová

Příklad účtování

Podívejme se na strukturu časového rozlišení aktiv v rozva‑ ze v plném rozsahu s účinností od 1. 1. 2016 v porovnání se strukturou do konce období 2015. Do 31. 12. 2015

Od 1. 1. 2016

D. Časové rozlišení

D. Časové rozlišení aktiv

1. Náklady příštích období

1. Náklady příštích období

2. Komplexní náklady příš‑ tích období

2. K omplexní náklady příš‑ tích období

3. Příjmy příštích období

3. Příjmy příštích období

Struktura položek v rozvaze zůstala zachována. Nedošlo ani ke změnám účtování položek časového rozlišení. Je však vhod‑ né upozornit na určitou „drobnost“: Český účetní standard č. 017 – Zúčtovací vztahy zpřesnil vy‑ mezení příkladů, které se zaúčtují prostřednictvím účtu „Kom‑ plexní náklady příštích období“: Do 31. 12. 2015 – příklady

Od 1. 1. 2016 – příklady

náklady na přípravu a záběh náklady na přípravu a záběh výkonů výkonů náklady na výzkum a vývoj (pokud se časově rozlišují)

náklady na výzkum a vývoj

náklady na dlouhodobou propagaci

náklady na dlouhodobou propagaci

náklady na předzásobení (na náklady na předzásobení skladování) Zúčtování komplexních nákladů příštích období (dosud i no‑ vě) se provede v účetním období, s nímž časově rozlišené ná‑ klady věcně souvisejí, nejpozději však do čtyř let od zaúčtování nákladů na účet komplexních nákladů příštích období, s výjim‑ kou případů vyplývajících ze smluv, respektive platných před‑ pisů. Co se tedy změnilo? Vypuštěny byly dvě závorky. Za po‑ zornost stojí zejména náklady na výzkum a vývoj, které řa‑ da firem zabývajících se výzkumem a vývojem při časovém rozlišení nezohledňuje. Dosavadní argumentace, že ve své podstatě standard připouští, že není třeba časově rozlišo‑ vat komplexní náklady na výzkum a vývoj, tímto ztratila své opodstatnění.

Připravujeme:

Účetní okénko

Prominutí daně a příslušenství daně


Účetní případ

MD

D

Vznik různých nákladů na výzkum a vý‑ voj v běžném období

5xx

aktiva, dluhy

Tvorba (převod) komplexních nákladů příštích období (v běžném období)

382

555

Zúčtování podílu na komplexních nákla‑ dech v příštích obdobích

555

382

Účty: 382 – Komplexní náklady příštích období 555 – Tvorba a zúčtování komplexních nákladů příštích období Je nutné zajistit vhodné analytické účty v účtové třídě 5 ne‑ bo náklady označit konkrétní zakázkou, aby jejich zúčtování na vrub komplexních nákladů příštích období nebylo v praxi obtížné. Pro každou konkrétní akci je třeba vypracovat speci‑ fickou dokumentace. Podívejme se na strukturu časového rozlišení pasiv v rozva‑ ze v plném rozsahu s účinností od 1. 1. 2016 v porovnání se strukturou do konce období 2015. Do 31. 12. 2015

Od 1. 1. 2016

D. Časové rozlišení

D. Časové rozlišení pasiv

1. Výdaje příštích období

1. Výdaje příštích období

2. Výnosy příštích období

2. Výnosy příštích období

náklady na předzásobení (na skladování)

náklady na předzásobení

V případě časového rozlišení pasiv kromě dílčího zpřesnění názvu nedošlo k žádným změnám. Zůstává v platnosti: Vzhledem k tomu, že účetní i daňové předpisy dávají mož‑ nost v určitých případech časově nerozlišovat nevýznamné a pravidelně se opakující příjmy a výdaje, je třeba v konkrétní firmě rozhodnout o této možnosti. Pokud firma rozhodne, že nebude časově rozlišovat nevýznamné příjmy a výdaje, je třeba stanovit vnitřním předpisem, o které příjmy a výdaje se bude jednat; čili stanovit konkrétní tituly výnosů (příjmů) a nákladů (výdajů), které nebude časově rozlišovat a dále vymezit, co ro‑ zumí nevýznamnou částkou; přičemž musí respektovat, že urči‑ té položky se musí vždy časově rozlišovat (např. přijaté a place‑ né nájemné, úplata u finančního leasingu, náklady na technický rozvoj, přípravu a záběh výroby) i případy, které se řeší pomo‑ cí dohadných položek (např. platby za spotřebu elektrické ener‑ gie, plynu, vody). Možnost volby není u konkrétních položek (pokuty, penále, manka a škody), které časově rozlišovat nelze.

Rezervy 2015/2016

Cestovní náhrady

6

Novela ZDP nejen od 1. května 2016 Ing. Jiří Vychopeň

D

ne 25. 4. 2016 byl ve Sbírce zá‑ konů (částka 49) vydán zá‑ kon č. 125/2016 Sb., kterým se s účinností od 1. 5. 2016 mě‑ ní zákon č. 586/1992 Sb., o daních z pří‑ jmů, ve znění pozdějších předpisů (dá‑ le jen „ZDP“). Tato dílčí novela ZDP, která je letos už třetí v pořadí (po dvou drobných novelách ZDP přijatých záko‑ ny č. 47/2016 Sb. a č. 105/2016 Sb.), by‑ la vládou navržena již v roce 2015 se zá‑ měrem, aby nabyla účinnosti od počátku roku 2016 (vládní návrh novely ZDP byl Poslanecké sněmovně předložen 23. 9. 2015). Ke schválení navržené novely ZDP ale bohužel došlo v Poslanecké sněmovně až 2. 3. 2016, přičemž Senátem byla nove‑ la ZDP schválena 6. 4. 2016 a prezidentem podepsána dne 18. 4. 2016. Novelu ZDP tvoří celkem 10 změnových bodů a 6 přechodných ustanovení. U ně‑ kterých změn přechodná ustanovení umožňují nebo stanoví jejich použití pro celé zdaňovací období roku 2016 (jedná se sice o retroaktivitu, ale ve prospěch po‑ platníků).

Podle důvodové zprávy k vládnímu ná‑ vrhu novely ZDP (dále jen „důvodová zpráva“) jsou úpravy přijaté touto nove‑ lou především realizací další etapy da‑ ňových změn dohodnutých v koaliční smlouvě a promítnutých do programo‑ vého prohlášení vlády. Další změny buď souvisí se změnami jiných právních před‑ pisů, anebo představují nutná věcná a le‑ gislativní upřesnění dosavadní právní úpravy v ZDP. Při projednávání vládní‑ ho návrhu novely ZDP včetně pozměňo‑ vacích návrhů byly Poslanecké sněmovně předneseny mimo jiné i návrhy na zruše‑ ní § 16a ZDP (solidární zvýšení daně) a zru‑ šení § 35ca ZDP (omezení možnosti uplatně ní slevy na manžela a daňového zvýhodnění na děti u poplatníků uplatňujících u příjmů podle § 7 a 9 ZDP výdaje v procentní výši). Tyto pozměňovací návrhy však byly za‑ mítnuty. Novelou ZDP dochází také k trochu opožděné implementaci Směrnice Ra‑ dy 2014/86/EU ze dne 8. července 2014 a směrnice Rady 2015/121/EU ze dne 27. ledna 2015, kterými se mění Směrnice Rady 2011/96/EU o společném systému zdanění mateřských a dceřiných společ‑ ností z různých členských států (tato tzv. „dividendová směrnice“ upravuje osvo‑ bození dividend a jiných forem rozdělo‑ vání zisku vyplácených dceřinými spo‑ lečnostmi jejich mateřským společnostem od srážkových daní a odstraňuje dvojí ekonomické zdanění zisku, které se podle

7

směrnice považuje za překážku rozvo‑ je vnitřního trhu, zejména pro rozpor se svobodou volného pohybu kapitálu). Cílem první z uvedených novel dividen‑ dové směrnice je zamezení dvojího ne‑ zdanění podílů na zisku, ke kterému při aplikaci dosavadní směrnice docháze‑ lo proto, že některé členské státy v rám‑ ci svých interních daňových předpisů umožňují uplatňovat vyplácené podíly na zisku jako položku snižující základ da‑ ně. Druhá z uvedených novel dividendo‑ vé směrnice je zaměřena proti zneužívání dosavadní směrnice k umělému vytváře‑ ní právních vztahů za účelem získání vý‑ hod dividendové směrnice. Podle důvodové zprávy byla transpoziční lhůta pro dividendovou směrnici stano‑ vena do konce roku 2015 s tím, že nejpoz‑ ději do 1. ledna 2016 musí příslušné vnit‑ rostátní předpisy vstoupit v účinnost. Následuje přehled a komentář hlav‑ ních změn v ZDP přijatých zákonem č. 125/2016 Sb.

Změny v ustanoveních týkajících se daně z příjmů fyzických osob Ostatní příjmy (§ 10 ZDP) Podle nového znění § 10 odst. 1 písm. a) ZDP jsou ostatními příjmy, při kterých dochází ke zvýšení majetku, pokud nejde o příjmy podle § 6 až 9, nově také příjmy z provozu výroben elektřiny, ke které‑ mu není vyžadována licence udělovaná Energetickým regulačním úřadem. Od 1. 1. 2016 platí nové znění § 3 odst. 3 zá‑ kona č. 458/2000 Sb., o podmínkách pod‑ nikání a o výkonu státní správy v energe‑ tických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, podle kterého se li‑ cence udělovaná Energetickým regulač‑ ním úřadem již nevyžaduje na výrobu elektřiny pro vlastní spotřebu zákazníka ve výrobnách elektřiny s instalovaným výkonem do 10 kW, pokud je vyrobená elektřina spotřebována zákazníkem bez využití přenosové soustavy nebo distri‑ buční soustavy, tj. bez dodávky a odbě‑ ru elektřiny z přenosové nebo distribuč‑ ní soustavy. Dosud se veškeré příjmy fyzických osob z provozu výroben elektřiny zdaňova‑ ly jako příjmy ze samostatné činnosti podle § 7 odst. 1 písm. c) ZDP, neboť se s ohledem na dosavadní právní úpravu

podmínek pro podnikání v energetic‑ kých odvětvích jednalo o příjmy z jiné‑ ho podnikání, ke kterému je potřeba pod‑ nikatelské oprávnění (licence udělovaná Energetickým regulačním úřadem). No‑ vě se příjmy z provozu výroben elektřiny v těch případech, kdy k tomu podle nové‑ ho znění § 3 odst. 3 energetického zákona již není třeba mít licenci od Energetické‑ ho regulačního úřadu (viz výše uvedeno) a tudíž nejde o podnikání podle uvede‑ ného zákona, již nebudou zdaňovat jako příjmy ze samostatné činnosti podle § 7 ZDP, ale jako ostatní příjmy podle § 10 odst. 1 písm. a) ZDP.

K tomu je třeba uvést, že u těchto ostat‑ ních příjmů nelze uplatňovat výdaje v procentní výši, ale pouze výdaje pro‑ kazatelně vynaložené na dosažení těch‑ to příjmů. Podle bodu 2. přechodných ustanovení novely ZDP lze ustanovení § 10 odst. 1 písm. a) ZDP, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti zákona č. 125/2016 Sb., použít již pro zdaňovací období roku 2016. Znamená to, že od zdaňovacího období roku 2016 se i na příjmy z provozu výro‑ ben elektřiny, ke kterému není vyžadová‑ na licence udělovaná Energetickým regu‑ lačním úřadem, vztahuje ustanovení § 10 odst. 3 písm. a) ZDP, podle kterého jsou od daně z příjmů fyzických osob, kromě příjmů uvedených v § 4 ZDP, osvoboze‑ ny příjmy podle § 10 odst. 1 písm. a) ZDP, pokud jejich úhrn u poplatníka nepřesáh‑ ne ve zdaňovacím období 30 000 Kč.

Dále to znamená, že příjmy z provozu výroben elektřiny, ke kterému od 1. 1. 2016 již není vyžadována licence udělo‑ vaná Energetickým regulačním úřadem, nepodléhají od uvedeného data pojist‑ nému na sociální a zdravotní pojiště‑ ní osob samostatně výdělečně činných (nejedná se již o příjmy ze samostatné výdělečné činnosti).

Příklad: Na základě licence udělené Energetickým regulačním úřadem v roce 2014 provozu je poplatník daně z příjmů fyzických osob od uvedeného roku ve svém rodinném do mě fotovoltaickou elektrárnu s instalova ným výkonem do 10 kW. Ve zdaňovacích obdobích let 2014 a 2015 poplatník zda ňoval příjmy z provozu této fotovoltaic ké elektrárny ve formě zeleného bonusu jako příjmy z jiného podnikání podle § 7 odst. 1 písm. c) ZDP a v uvedených letech


podléhaly tyto příjmy i pojistnému na so ciální a zdravotní pojištění osob samostat ně výdělečně činných. Od 1. 1. 2016 se na tohoto poplatníka vztahuje nová právní úprava podnikání v energetických odvětvích (viz § 3 odst. 3 energetického zákona), podle které může od uvedeného data provozovat fotovoltaic kou elektrárnu bez licence udělované Ener getickým regulačním úřadem. V případě, že úhrn příjmů poplatníka z provozu fotovoltaické elektrárny za zda ňovací období roku 2016 nepřesáhne 30 000 Kč, budou tyto příjmy osvobozeny od daně podle § 10 odst. 3 ZDP a poplat ník je nebude uvádět v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za toto zda ňovací období. Bude‑li úhrn příjmů poplatníka z pro vozu fotovoltaické elektrárny za zda ňovací období roku 2016 přesahovat 30 000 Kč, uvede poplatník tyto příjmy v daňovém přiznání k dani z příjmů fy zických osob za zdaňovací období ro ku 2016 jako ostatní příjmy podle § 10 odst. 1 písm. a) ZDP, přičemž u těchto příjmů může uplatnit pouze výdaje pro kazatelně vynaložené na jejich dosažení. Sociálnímu ani zdravotnímu pojištění ty to příjmy nepodléhají.

Změny v ustanoveních týkajících se daně z příjmů právnických osob

Osvobození od daně (§ 19 ZDP) Do § 19 odst. 2 ZDP bylo doplněno nové písmeno c), podle kterého se osvobození od daně podle odstavce 1 písm. ze) a po‑ dle odstavců 8 až 10 nevztahuje nově ta‑ ké na podíly na zisku, pokud má dceři‑ ná společnost možnost snížit o ně základ daně. Tato změna souvisí s povinnou imple‑ mentací Směrnice Rady 2014/86/EU ze dne 8. července 2014 (tj. první nove‑ ly tzv. dividendové směrnice). Z dopl‑ něného ustanovení vyplývá, že česká mateřská společnost nemůže uplatnit osvobození přijatých podílů na zisku od dceřiné společnosti z jiného člen‑ ského státu podle § 19 odst. 1 písm. ze) ZDP, pokud daňová legislativa tohoto ji‑ ného členského státu umožňuje dceřiné společnosti uplatnit tyto podíly na zis‑ ku jako položky snižující základ daně z příjmů (není přitom podstatné, zda dceřiná společnost uvedenou možnost využije či nikoliv). Podle bodu 3. přechodných ustanove‑ ní novely ZDP se ustanovení § 19 odst. 2

písm. c) ZDP, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti zákona č. 125/2016 Sb., použije ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, tj. od 1. 5. 2016.

Změny ve společných ustanoveních

Zdroj příjmů (§ 22 ZDP) Podle nového znění § 22 odst. 1 písm. g) bodu 3. ZDP se za příjmy ze zdrojů na území České republiky u poplatní‑ ků, kteří jsou daňovými nerezidenty po‑ dle § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4, považují příjmy z úhrad od poplatníků, kteří jsou daňovými rezidenty České republiky po‑ dle § 2 odst. 2 a § 17 odst. 3 a od stálých provozoven poplatníků uvedených v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4, kterými jsou podíly na zisku, vypořádací podíly, podíly na li‑ kvidačním zůstatku obchodních korpora‑ cí a jiné příjmy z držby kapitálového ma‑ jetku a část zisku po zdanění vyplácená tichému společníkovi nebo jinému po‑ platníkovi, než je člen obchodní korpo‑ race. V souvislosti s tím, že podle právní úpra‑ vy v § 34 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a druž‑ stvech (zákon o obchodních korpora‑ cích), může společenská smlouva určit, že na zisku obchodní korporace se bu‑ dou kromě společníků podílet i jiné oso‑ by (např. jednatelé, členové dozorčí rady, osoby vykonávající pro obchodní korporaci určité činnosti nebo práce), byly do výčtu příjmů ze zdrojů na území České repub‑ liky doplněny i příjmy ze zisku vypláce‑ né jiným osobám, než jsou členové ob‑ chodní korporace. Současně bylo obdobným způsobem do‑ plněno i ustanovení § 36 odst. 1 písm. d) ZDP, podle kterého nově platí, že zvláštní sazba daně z příjmů, která pro poplatníky, kteří jsou daňovými nerezidenty podle § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4 ZDP, s výjimkou stálé provozovny (§ 22 odst. 2 a 3 ZDP) a s vý‑ jimkou ustanovení § 36 odst. 9 ZDP, činí 15 %, se vztahuje i na podíl na zisku jiné‑ ho poplatníka, než je člen obchodní kor‑ porace. Novelou ZDP je režim zdaňová‑ ní vyplacených podílů na zisku osobám, které nejsou členy obchodní korporace, sjednocen u daně z příjmů fyzických osob a právnických osob tak, že tyto příjmy vždy podléhají srážkové dani. Podle bodu 3. přechodných ustanove‑ ní novely ZDP se ustanovení § 22 odst. 1 písm. g) bodu 3. a § 36 odst. 1 písm. d) ZDP, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti zákona č. 125/2016 Sb., použijí ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, tj. od 1. 5. 2016.


Základ daně (§ 23 ZDP) Podle nového znění § 23 odst. 3 písm. c) bodu 8. ZDP lze výsledek hospodaře‑ ní nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji po‑ dle odstavce 2 snížit o hodnotu bezúplat‑ ného příjmu poplatníka, o kterou byl zvýšen výsledek hospodaření nebo roz‑ díl mezi příjmy a výdaji podle odstavce 3 písm. a) bodu 16, pokud je tento bez‑ úplatný příjem využit k dosažení, zajiš‑ tění a udržení příjmů, které jsou předmě‑ tem daně a nejsou od daně osvobozené, a hodnota bezúplatného příjmu není výdajem na dosažení, zajištění a udrže‑ ní příjmů. V tomto případě jde podle důvodové zprávy pouze o legislativně technické upřesnění, kterým se v daném ustanove‑ ní slova „o bezúplatném příjmu nebylo účtováno v nákladech“ nahrazují slovy „hodnota bezúplatného příjmu není vý‑ dajem na dosažení, zajištění a udržení příjmů“. Z takto upřesněného ustanovení § 23 odst. 3 písm. c) bodu 8. ZDP má po‑ dle důvodové zprávy jednoznačněji než dosud vyplývat, že snížení výsledku hos‑ podaření nebo rozdílu mezi příjmy a vý‑ daji o hodnotu bezúplatného příjmu lze uplatnit pouze tehdy, pokud byl o sou‑ visející hodnotu zvýšen výsledek hospo‑ daření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji podle § 23 odst. 3 písm. a) bodu 16. ZDP a současně není tato hodnota zohledně‑ na v základu daně jiným způsobem, na‑ příklad z důvodu budoucího zaúčtování na vrub nákladů nebo podle jiných usta‑ novení ZDP (např. uplatněním daňových od pisů). Podle bodu 3. přechodných ustanove‑ ní novely ZDP se ustanovení § 23 odst. 3 písm. c) bodu 8. ZDP, ve znění účin‑ ném ode dne nabytí účinnosti zákona č. 125/2016 Sb., použije ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, tj. od 1. 5. 2016.

Výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů (§ 24 ZDP) Podle nového znění § 24 odst. 2 písm. zr) ZDP jsou výdaji (náklady) podle § 24 odst. 1 ZDP u veřejně prospěšných po‑ platníků výdaje (náklady) na tvorbu fon‑ du kulturních a sociálních potřeb podle zvláštního právního předpisu, a u poplat‑ níků, kteří jsou veřejnou vysokou školou nebo veřejnou výzkumnou institucí podle zvláštního právního předpisu, výdaje (ná‑ klady) na tvorbu sociálního fondu, a to až do výše 1,5 % úhrnu vyměřovacích zá‑ kladů zaměstnance pro pojistné na so‑ ciální zabezpečení a příspěvek na stát‑ ní politiku zaměstnanosti za zdaňovací období, v jakém lze mzdu zaměstnance uplatnit jako výdaj související s dosaže‑ ním, zajištěním a udržením zdanitelných příjmů.

8

Doposud byly uvedené výdaje (náklady) limitovány do výše 1 % úhrnu vyměřo‑ vacích základů zaměstnance pro pojist‑ né na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti za zda‑ ňovací období, v jakém lze mzdu za‑ městnance uplatnit jako výdaj související s dosažením, zajištěním a udržením zda‑ nitelných příjmů. Nadále podle § 24 odst. 1 písm. zr) ZDP platí, že výdaji (náklady) podle § 24 odst. 1 ZDP jsou u poplatníků, kteří jsou veřejnou vysokou školou nebo veřejnou výzkum‑ nou institucí, též výdaje (náklady) na tvor‑ bu fondu účelově určených prostředků, u poplatníků, kteří jsou veřejnou vysokou školou, též výdaje (náklady) na tvorbu fon‑ du provozních prostředků, a u poplatníků, kteří jsou vysokou školou, též výdaje (ná‑ klady) na tvorbu stipendijního fondu. Podle bodu 4. přechodných ustanove‑ ní novely ZDP se ustanovení § 24 odst. 2 písm. zr) ZDP, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti zákona č. 125/2016 Sb., použije již pro zdaňovací období započa‑ té v roce 2016.

Výdaje (náklady) vynaložené na výzkum a vývoj zahrnované do odpočtu (§ 34b ZDP) V § 34b odst. 2 písm. b) ZDP, podle kte‑ rého nejsou výdaji vynaloženými na vý‑ zkum a vývoj zahrnovanými do odpo‑ čtu na podporu výzkumu a vývoje podle § 34a až 34e výdaje (náklady) na služby kromě stanovených výjimek, byl za bod 1 vložen nový bod 2, podle kterého jsou výdaji vynaloženými na výzkum a vývoj, které lze zahrnovat do odpočtu na podpo‑ ru výzkumu a vývoje, nově i výdaje (ná‑ klady) na služby, které souvisí s reali‑ zací projektu výzkumu a vývoje a které spočívají v ověření nebo prokázání toho, že výsledek výzkumu a vývoje splňuje požadavky stanovené právními předpi‑ sy, pokud výdaje na ověření nebo proká‑ zání nebyly zahrnuty do odpočtu u jiné‑ ho poplatníka. Dosavadní bod 2 se nově označuje jako bod 3.

Podle bodu 5. přechodných ustanovení novely ZDP lze ustanovení § 34b odst. 2 písm. b) bodu 2. ZDP, ve znění účin‑ ném ode dne nabytí účinnosti zákona č. 125/2016 Sb., použít již pro zdaňovací období roku 2016. Tato změna umožňuje poplatníkům, kte‑ ří budou ve zdaňovacím období roku 2016 a v dalších zdaňovacích obdobích uplatňovat ke snížení základu daně z pří‑ jmů odpočet na podporu výzkumu a vý‑ voje podle § 34a a ž 34e ZDP, zahrnout do tohoto odpočtu nově i výdaje (nákla‑ dy) na homologaci a certifikaci výrobků, pokud budou tyto výdaje (náklady) vy‑ naloženy v souvislosti s realizací projek‑ tu výzkumu a vývoje a nebudou zahrnu‑ ty do odpočtu u jiného poplatníka.

Daňové zvýhodnění (§ 35c ZDP) Podle nového znění první věty ustano‑ vení § 35c odst. 1 ZDP má poplatník da‑ ně z příjmů fyzických osob nárok na da‑ ňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ním ve společně hospodařící do‑ mácnosti na území členského státu Ev‑ ropské unie nebo státu tvořícího Ev‑ ropský hospodářský prostor (dále jen daňové zvýhodnění) ve výši 13 404 Kč ročně na jedno dítě, 17 004 Kč ročně na druhé dítě a 20 604 Kč ročně na tře‑ tí a každé další dítě. Novela ZDP tak dále prohlubuje roz‑ díl mezi daňovým zvýhodněním na jed‑ no dítě (jeho výše se nemění) a daňovým zvýhodněním na druhé dítě (zvyšuje se o 1 200 Kč ročně, resp. o 100 Kč měsíčně) a daňovým zvýhodněním na třetí a kaž‑ dé další dítě (zvyšuje se o 3 600 Kč ročně, resp. o 300 Kč měsíčně). Novelou ZDP se nemění dosavadní maximální výše daňo‑ vého bonusu, kterou lze uplatnit za zda‑ ňovací období (60 300 Kč). Rozdílná výše daňového zvýhodnění v souvislosti s počtem vyživovaných dě‑ tí žijících s poplatníkem ve společně hos‑ podařící domácnosti byla zavedena již od 1. 1. 2015, kdy bylo daňové zvýhodnění

na druhé vyživované dítě zvýšeno z do‑ savadních 13 404 Kč ročně na 15 804 Kč ročně (tj. o 2 400 Kč ročně, resp. o 200 Kč měsíčně) a daňové zvýhodnění na tře‑ tí a každé další vyživované dítě bylo zvýšeno z dosavadních 13 404 Kč ročně na 17 004 Kč ročně (tj. o 3 600 Kč ročně, resp. o 300 Kč měsíčně). Podle bodu 6. přechodných ustanovení novely ZDP se ustanovení § 35c odst. 1 ZDP, ve znění účinném ode dne naby‑ tí účinnosti zákona č. 125/2016 Sb., pou‑ žije již pro zdaňovací období roku 2016, ale při zúčtování mzdy a výpočtu zálohy na daň z příjmů fyzických osob ze závis‑ lé činnosti za kalendářní měsíce přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se použije § 35c odst. 1 ZDP, ve znění účin‑ ném do 30. 4. 2016. Znamená to, že při zúčtování mzdy a vý‑ počtu zálohy na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti za měsíce le‑ den až duben 2016 bude uplatněno da‑ ňové zvýhodnění na druhé dítě ve vý‑ ši 1 317 Kč měsíčně a na třetí a další dítě ve výši 1 417 Kč měsíčně, zatímco při zú‑ čtování mzdy a výpočtu zálohy na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnos‑ ti za měsíce květen až prosinec 2016 bu‑ dou zaměstnavatelé uplatňovat daňové zvýhodnění na druhé dítě již v nové vý‑ ši 1 417 Kč měsíčně a na třetí a další dítě v nové výši 1 717 Kč měsíčně. K dorovná‑ ní daňového zvýhodnění na nově stano‑ venou výši za měsíce leden až duben 2016 dojde u poplatníků s příjmy ze závislé činnosti až při ročním zúčtování záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a daňového zvýhodnění za zda‑ ňovací období roku 2016, popř. při podání přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2016. Někte‑ rým poplatníkům s příjmy ze závislé čin‑ nosti tak mohou vzniknout za rok 2016 mimořádně velké přeplatky na dani. Podle důvodové zprávy by mělo od 1. 1. 2017 dojít k dalšímu zvýšení daňového zvýhodnění na druhé dítě o 6 000 Kč roč‑ ně (tj. o 500 Kč měsíčně) a na třetí a kaž‑ dé další dítě o 10 800 Kč ročně (tj. o 900 Kč měsíčně).

Aktuální znění právních předpisů k různým datům účinnosti, např.: zákon o DPH znění k:

• 6. 4. 2016 • 1. 5. 2016

• 1. 12. 2016 • 1. 1. 2017

naleznete na Zákaznickém portále 24:

http://www.zakaznik.dashofer.cz/ 9


?

Dotazy ❙❙ Dotaz Motivační příspěvek pro studenta VŠ Naše firma uzavřela smlouvu o motivačním příspěvku se synem ředitele a na základě této smlouvy mu vyplácíme motivační příspěvek 10 000 Kč měsíčně. Ve smlouvě je dohodnuto, že student musí nastoupit do pracovního po měru k nám do firmy bezprostředně po ukon čení studií a následně dodatkem byla smlou va upravena tak, že student nastoupí do naší firmy nejpozději do dvou let od konce měsíce, v němž ukončil studia státní zkouškou a na víc, že v této době, v které nebude zaměstnán v naší firmě, musí pracovat v oboru, aby ta to práce mohla být brána jako potřebná praxe pro pozdější práci v naší firmě. Nevíme, zda se může dát do smlouvy o motivačním příspěv ku tato podmínka; nástup do dvou let po skon čení studií. Poskytnutý motivačního příspěvek není zahr nut do vyměřovacího základu pro odvod po jistného pro sociální a zdravotní pojištění. Vzhledem k tomu, že student bezprostřed ně nenastoupí do sjednaného zaměstnání, na padá nás, zda toto není porušení sjednaných podmínek pro výplatu příspěvku a zda stu dent a organizace nebude muset z poskytova ného motivačního příspěvku za celé vyplácené období odvést pojistné na sociální a zdravot ní pojištění.

❙❙ Odpověď Speciální daňový režim tzv. motivační‑ ho příspěvku poskytovaného budoucím zaměstnavatelem na základě smluvní‑ ho vztahu žákovi nebo studentovi při‑ pravujícímu se pro poplatníka na vý‑ kon profese byl zaveden od roku 2011. Původně byly daňově uznatelné částky omezeny na 2 000 Kč měsíčně, v případě studenta vysoké školy do výše 5 000 Kč měsíčně, od roku 2014 došlo k navýšení na 5 000 Kč, resp. 10 000 Kč. Podmínky daňové účinnosti stanoví § 24 odst. 2 písm. zu) zákona č. 586/1992 Sb.,

o daních z příjmů, ve znění p.p. („ZDP“). Toto ustanovení definuje, že motivačním příspěvkem se rozumí stipendium, pří‑ spěvek na stravování, ubytování, vzdě‑ lávání ve vzdělávacích zařízeních sou‑ visející s budoucím výkonem profese, jízdné v prostředcích hromadné dopravy do místa vzdělávání a na pořízení osob‑ ních ochranných prostředků a pomůcek poskytovaných nad rámec jiných práv‑ ních předpisů. Díky této speciální právní úpravě proto padá možnost využít obec‑ né a ještě výhodnější ustanovení o za‑ městnaneckých benefitech § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP. Takto podporovaný žák/student je podle § 6 odst. 1 písm. d) a § 6 odst. 2 ZDP (sou‑ vislost s budoucí závislou činností) po‑ važován pro účely daní z příjmů za za‑ městnance. Motivační příspěvek není osvobozen od daně a zůstává tak zda‑ nitelným příjmem (mzdou) žáka/stu‑ denta. Zdanění má standardně na starosti (budoucí) zaměstnavatel, přičemž zále‑ ží hlavně na tom, zda poplatník podepsal prohlášení k dani dle § 38k odst. 4 ZDP. Pojistnému na tzv. sociální pojiště‑ ní motivační příspěvek nepodléhá. Po‑ dle § 3 odst. 1 písm. a) nebo b) zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politi‑ ku zaměstnanosti, ve znění p.p., totiž žáci ani studenti v těchto případech nejsou vy‑ mezeni jako „zaměstnanci“. Složitější je to s pojistným na zdravotní po‑ jištění – nejsou logicky provázány pojmy „zaměstnanec“ a „zaměstnání“, nicméně rovněž zde převažuje názor, že mu moti‑ vační příspěvek nepodléhá. Stručně řeče‑ no podle § 4 a § 5 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění p.p., je plátcem pojistného mimo jiné i „za‑ městnanec“, za něhož se považuje fyzická osoba, které plynou nebo by měly plynout příjmy ze závislé činnosti podle § 6 ZDP (až na výjimky). Takže student s motivač‑ ním příspěvkem se pro účely zdravotní‑ ho pojištění považuje za „zaměstnance“.

Daňový a účetní TIP – aktuality, komentáře, dotazy a odpovědi Copyright © 1995–2016 by Dashöfer Holding, Ltd. & Verlag Dashöfer, nakladatelství, spol. s r. o. / Vydává Verlag Dashöfer, nakladatelství, spol. s r. o., Evropská 423/178, P. O. Box 124, 160 41 Praha 6 / IČ: 45245681 / tel.: 222 539 333, fax: 222 539 400 / www.dashofer.cz, www.du.cz, e‑mail: [email protected] / Vedoucí redaktor: Ing. Marek Běhal, odborná redaktorka: Ing. Lucie Čížkovská / Sazba: FČ/ Tisk: POLY+, s. r. o. / Vychází 2× měsíčně. / Cena: Pololetní předplatné 1980 Kč + DPH, balné a poštovné / Předplatné na další období není třeba objednávat, je automa‑ ticky prodlouženo na dalších 12 měsíců. Předplatné je možné zrušit písemně, nej‑ později 6 týdnů před uplynutím ročního předplatného, jinak se prodlužuje o další rok. / Všechna práva, zejména právo na titul (název), licenční právo a průmyslová ochranná práva jsou ve výhradním vlastnictví Dashöfer Holding, Ltd. a jsou chrá‑ něna autorským zákonem. / Všechna práva jsou vyhrazena, zejména právo na roz‑ množování, šíření a překlad. Žádná část díla nesmí být jakoukoliv formou (tiskem,


Ovšem podle § 8 odst. 1 písm. a) záko‑ na č. 48/1997 Sb. vzniká povinnost pla‑ tit pojistné dnem nástupu do zaměstnání, kterým se pro účely zdravotního pojiště‑ ní rozumí činnost zaměstnance, ze kte‑ ré mu plynou od zaměstnavatele příjmy ze závislé činnosti. Zákon již ale neupřes‑ ňuje, co považuje za „činnost zaměstnan‑ ce“, takže návazně není jednoznačný ani „den nástupu do zaměstnání“ ad výše. Ale jak bylo řečeno, podle většiny expertů na zdravotní pojištění motivační příspě‑ vek studentům nebo žákům nepodléhá pojistnému na zdravotní pojištění, pro‑ tože není naplněna podmínka „činnosti“ pro zaměstnavatele. ZDP nestanoví časovou podmínku, do kdy by měl student či žák podporo‑ vaný motivačním příspěvkem po studiu nastoupit do pracovního poměru k za‑ městnavateli. V zadání navíc není upřes‑ něn důvod dvouletého časového odstu‑ pu, což může být klíčové, nicméně obecně jde samozřejmě o daňově rizikovou zá‑ ležitost (zákon tuto okolnost neřeší, tak‑ že záleží na právním posouzení…). Stej‑ ně tak ZDP nestanoví ani dobu, po kterou by měl žák/student pracovat u zaměstna‑ vatele, problémem by zajisté bylo účelo‑ vě krátké zaměstnání, např. na půl roku. Pokud by ale nakonec nebyla naplněna podmínka výkonu profese žáka či studen‑ ta u poplatníka, který si tuto výdajovou položku daňově uplatňoval, znamenalo by to nesplnění daňové podmínky a ce‑ lý motivační příspěvek by se stal zpětně daňově neúčinným. Tato nepříjemnost by se díky § 23 odst. 3 písm. a) bodu 3 ZDP řešila v rámci řádného daňového přizná‑ ní za zdaňovací období porušení daňo‑ vých podmínek – nebyla by nutná doda‑ tečná daňová přiznání. Například když podporovaný student/žák vypoví smlou‑ vu o motivačním příspěvku nebo po ško‑ le nastoupí u jiné firmy, anebo nenastoupí k podporovateli v rozumně krátkém čase po škole. Ing. Martin Děrgel

jako fotokopie, elektronicky nebo jiným způsobem) bez předchozího písem ného souhlasu nakladatelství reprodukována anebo s použitím elektronických off‑line nebo on‑line systémů ukládána do paměti, zpracovávána či šířena. / Informace obsažené v tomto díle byly zpracovány na základě nejlepších poznatků v okamži‑ ku zveřejnění, kvůli neuceleným výsledkům ve výzkumu a jurisdikci však není možno zaručit absolutní bezchyb‑ nost. / Za obsah příspěvků ručí jejich autoři. / Redak‑ ce zajistí zodpovězení případných dotazů předplatitelů zaslaných pouze přes formulář na www.du.cz. Vybra‑ né odpovědi budou uveřejněny v některém z čísel to‑ hoto newsletteru. / Vydávání tohoto periodika povole‑ no rozhodnutím Ministerstva kultury, č. j. 3974/95, dne 1. 12. 1995. Redakční uzávěrka čísla 11/2016 byla dne 17. května 2016. ISSN 2336‑3665

10

Sročním výnosem přes 300 miliard

Recommend Documents