Reklama v Kraji již od 10 Kč/cm2 (bez DPH) Tel.: 774 822 213 Číslo 27/Ročník 25
23/7/2014
www.sedlcansky-kraj.cz
Cena 15 Kč
Spějí zásahy do tratě lokálky k její postupné likvidaci? SEDLČANSKO V pondělí 2. června 2014 ve 23 hodin skončila dvoutýdenní výluka na trati č. 223 z Olbramovic do Sedlčan. Lokálka se ke svým stodvacetinám dočkala dalšího poměrně razantního zásahu do své infrastruktury. V roce 2013 byla v Sedlčanech zrušena již léta nepoužívaná vlečka Mlýna Sedlčany. Za několikatisícový měsíční poplatek správě drah se ani není co divit. A letos následovalo další rušení. Již v prosinci 2012 byla
manipulační místa ve Štětkovicích a ve Vrchotových Janovicích oficiálně zrušena v registru ČD Cargo. Bylo tedy jen otázkou času, kdy je Správa železniční dopravní cesty kvůli nákladům na údržbu zruší fyzicky. Celkem byly sneseny tři kusy výhybek, tři kusy výkolejek a několik desítek metrů kolejových polí. Vrchotovy Janovice tak po sedmdesáti a Štětkovice po sto dvaceti letech definitivně přišly o možnost nakládky a vykládky kdykoli v budoucnu.
Takto vždy začíná plán po(s)tupné likvidace tratě. Nejdříve omezíme možnosti (případné) nakládky, pak provoz osobní dopravy
PETROVICE U SEDLČAN Těs-
Myslivci chytili zloděje, který dostal chuť na zvěřinu NECHVALICE Notnou dáv-
ku odvahy prokázali 15. července v odpoledních hodinách členové místního mysliveckého sdružení. Sami zadrželi zloděje, který se vloupal do jejich myslivecké chaty. „Sedmadvacetiletý muž se nestihl ani rozkoukat a už byl dopaden. Myslivci zjistili narušení objektu díky
signalizaci a zloděje přistihli přímo při činu,“ upřesnila příbramská policejní mluvčí Monika Schindlová. Dovnitř se pachatel dostal oknem a chystal se vzít z mrazáku čtyři balíčky masa ze zvěřiny v hodnotě dvou tisíc korun. Zloděj je nyní podezřelý z přečinu krádeže, hrozí mu až tři roky ve vězení. -red-
Starosta rezignoval tři měsíce před volbami KRÁSNÁ HORA NAD VLTAVOU Na zasedání zastupi-
ve všední dny, nato i o víkendu, pak řekneme, že s tím vlastně nikdo nejezdí, následně zrušíme osobní, Pokračování na straně 4
Ředitelka svoje místo v konkurzu neobhájila
MONÍNEC Pyroman Petr Fiedor předvedl na oslavách dvacátého výročí Monínce svojí „žhavou“ show. Více čtěte na straně 6.
E-mail:
[email protected]
nou většinou osmi z patnácti hlasujících rozhodlo zastupitelstvo koncem dubna o vypsáni konkurzu na ředitele Základní školy v Petrovicích. Ředitelce Janě Šejbové končí v červenci ze zákona funkční období. Zastupitelé rozhodli, že jí smlouvu na šest let neprodlouží, ale vypíší výběrové řízení. „Já sám jsem hlasoval pro prodloužení smlouvy současné ředitelce, protože
jsem s její prací spokojený. Podle mě se jí podařilo školu personálně stabilizovat a ve všech směrech vychází vstříc i obci. V poslední době například pomáhala najít vhodné prostory pro vznikající soukromou školku Landia tady v Petrovicích, ale protože jsem byl většinou přehlasován, tak se samozřejmě musím podvolit vůli zastupitelstva,“ konstatoval Petr Štěpánek, který ale zároveň přiznal, Pokračování na straně 2
WELLNESS-RELAX HOTEL HRAZANY přijme
pokojskou číšníka/servírku masérku - obsluhu wellness HPP, možnost ubytování Informace na tel.: 602 288 755
www.hotelhrazany.cz
telstva města Krásná Hora nad Vltavou, které se konalo ve středu 16. července v zasedací místnosti městského úřadu, rezignoval na mandát člena zastupitelstva a tím i na funkci starosty Pavel Spilka. Po odchodu původně zvoleného místostarosty Jiřího Kužela je to tedy další změna ve vedení města. Ve čtvrtek 24. července budou nové volby starosty a místostarosty, do té doby vede město dosavadní místostarosta Vít Hubička. Olga Hadáčková
Čidlo zase hlásilo povodeň SEDLČANY/KOSOVA HORA
Ve středu 9. července ráno dostali lidé bydlící v okolí potoka Mastníka zapojení do varovného protipovodňového systému města, varovnou SMS zprávu o vyhlášení 1. povodňového stupně. Čidlo umístěné u mostu v Kosově Hoře hlásilo takřka jeden metr vody, ačkoli takové výšky hladina nedosahovala. Šlo o chybu, nikoli ohrožení. Naposledy „vystrašilo“ Sedlčaňáky čidlo na Chalupách, a to při Velikonočním splouvání Mastníku, kdy byla uměle zvednuta hladina Sedlčanské přehrady, aby mohli Mastník splout příznivci tradiční akce. Jana Spálenková
2
ZPRAVODAJSTVÍ
strana
Na případné povodně jsou v Dublovicích připraveni DUBLOVICE Loňské povodně způsobily v našem regionu nemalé škody. Řada obcí proto investovala do opatření, která by měla škody způsobené případnou „velkou“ vodou zmírnit. Sedlčany chrání varovný systém, další obce – například Nedrahovice, Kamýk nad Vltavou nebo Jesenice – se zajímaly o mobilní protipovodňové zábrany, systém tubusů z plastu naplněných tím, co během povodní nej-
Dublovický starosta Otakar Jeřicha
více přebývá – vodou. V Dublovicích se rozhodli dát přednost tradičním
„prostředkům“ – pytlům na písek. „V květnu vznesli hasiči požadavek, aby byly zakoupeny pytle na písek, které by byly použitelné v době případných povodní. Na posledním zasedání zastupitelstva jsme po diskusi schválili nákup dvou set padesáti dvojitých pytlů na písek v ceně sedmnáct korun za kus a jednoho kusu plnící nádobky,“ uvedl starosta Dublovic Otakar Jeřicha. Jana Spálenková
Koupání je lepší než loni SEDLČANSKO Kvalita vody v přírodních koupalištích na Sedlčansku se v polovině července mírně zhoršila.
vodní nádrže Orlík ve Středočeském kraji. Znamená to, že lidé koupající se v řece by se měli po kou-
Idylka na Častoboři. Foto: www.sedlcansko.cz
Stupeň číslo tři – zhoršenou jakost vody – hygienici potvrdili na všech lokalitách
pání osprchovat vodou z jiného zdroje. Zlepšení kvality vody hygienici v ná-
sledujících dnech neočekávají. Podle Luboše Mandíka z příbramské pobočky Krajské hygienické stanice Středočeského kraje by bylo třeba chladnějších nebo deštivých dnů na to, aby se kvalita vody mohla zlepšovat. Na Živohošti na Slapské přehradě má voda pouze zhoršené smyslově postižitelné vlastnosti. To znamená, že není čirá, ale je zdravotně nezávadná. V porovnání s loňským rokem, kdy kvalitu vody na začátku prázdnin značně ovlivnily čer vnové povodně a pak výroky některých médií, je voda v oblíbených „koupacích“ lokalitách na Sedlčansku vcelku v pořádku. -js-
Jedenáct dětí musela školka odmítnout KOSOVA HORA Bezstarost-
né dny her na měkkém koberci vymění za tvrdou školní lavici 1. září šestadvacet předškoláků z místní mateřské školy. Na jejich uvolněná místa v mateřince nastoupí děti, které se dostavily se svými rodiči k dubnovému zápisu. Ale ne všechny. Stejně jako ve většině mateřských škol, i ve školce v Kosově Hoře je přetlak. „I když mateřskou školu letos opouští mnohem více
dětí než v uplynulých letech, ani tak nebude uspokojena poptávka všech žadatelů na umístění dětí do mateřské školy. Tuto pro rodiče nelehkou situaci je obtížné řešit, protože nelze překročit povolenou hygienickou kapacitu mateřské školy – 55 dětí,“ uvedla ředitelka mateřinky Renata Červenková. Otázku: „Kam s ním?“ pomůže některým rodičům vyřešit nová školka v Prosenické Lhotě. Budova vy-
rostla doslova na „zelené louce“ a od září ji může navštěvovat až osmadvacet dětí. A to i z jiných obcí, třeba právě z Kosovy Hory, kam až dosud chodily také některé děti z Prosenické Lhoty. Jana Spálenková
www.sedlcansky-kraj.cz
Do vězení se jim nechtělo, přesto mu neunikli KRÁSNÁ HORA NAD VLTAVOU/VOJKOV V uplynu-
lých dnech se kriminalistům podařilo dopadnout dva muže, kteří se vyhýbali nástupu do věznice. V neděli 13. července si policisté dojeli do Krásné Hory pro čtyřicetiletého muže, který si již měl nějakou dobu odpykávat trest za přečin ohrožení pod vlivem návykové látky a maření výkonu úředního rozhodnutí. Pár
dnů předtím strážci zákona zjistili, že ve Vojkově by se měl zdržovat 26letý muž, který byl odsouzen za krádeže. Dotyčného na místě opravdu našli, ale snažil se jim ještě uprchnout. Útěk se mu však nezdařil, na zahradě domu byl dostižen. „Oba muži byli následně eskortováni do věznice v Praze,“ dodala příbramská policejní mluvčí Monika Schindlová. -red-
Ředitelka svoje místo v konkurzu neobhájila Dokončení ze strany 1
že v komunikaci s některými rodiči žáků měla Šejbová rezervy. Ta se k vyhlášení konkurzního řízení vyjadřovat nechtěla. Na červnovém zasedání stál před zastupiteli nelehký úkol – rozhodnout o dalším směřování petrovické školy. O místo ředitele měli zájem hned čtyři uchazeči – Jana Šejbová, učitelka na chyšecké základní škole Hana Vošahlíková, učitel Základní školy v Kamenném Újezdu Martin Fuka a také bývalý ředitel Základní školy Chlum a Sedlčaňák Otakar Novotný. Starosta před hlasováním zastupitelů připomněl, že 23. června obdržel písemný dokument zaměstnanců školy na podporu současné ředitelky Jany Šejbové a zároveň tlumočil připomínky zástupců rodičů nespokojených se současným stavem, kteří požádali o slyšení na obecním úřadě. Přímo na zasedání zastupitelů přednesly Jana Šejbová a Hana Vošahlíková svoje představy koncepce a vedení školy. Konkurzní komise doporučila zastupitelstvu na post
ředitele Janu Šejbovou. Ta však v tajném hlasování získala podporu jen tří z přítomných patnácti zastupite-
Nová ředitelka petrovické základní školy Hana Vošahlíková
lů. Martin Fuka získal jeden hlas, Otakar Novotný zůstal bez hlasu, pro Hanu Vošahlíkovou hlasovalo jedenáct zastupitelů. Ještě před hlasováním si vzal slovo zastupitel Dušan Šimeček a prohlásil před přítomnými, že Hana Vošahlíková je sestrou jeho manželky a i přes jasný střet zájmů se hodlá hlasování zúčastnit, což mu nebylo odepřeno. Na základě výsledků volby jmenoval Petr Štěpánek do funkce ředitelky s nástupem od 1. srpna bývalou němčinářku a výchovnou poradkyni chyšecké základní školy Hanu Vošahlíkovou. Jana Spálenková
ZPRAVODAJSTVÍ
www.sedlcansky-kraj.cz
Hasičům to na oslavách bude slušet, ale jen některým ZVÍROTICE Sbor dobrovolných hasičů v osadě patřící
útoku. Během dne si budou moci zájemci prohlédnout
Letošní rok je pro zvírotické hasiče náročný – nejprve rekonstruovali hasičárnu, teď chystají oslavu. Foto: Dalibor Wittich
k obci Dublovice působí rovnou stovku let. Kulaté výročí je dobrým důvodem k oslavě. Naplánovaná je na sobotu 26. července. Slavnost začne v deset hodin úvodním ceremoniálem u pomníku v dolních Zvíroticích. Následovat bude soutěž v hasičské královské disciplíně – požárním
profesionální hasičskou techniku a také výstavu k historii obce ve zrekonstruované hasičárně. Na oslavu se zvírotičtí hasiči řádně připravovali – od února z velké části svépomocí zrekonstruovali hasičárnu – jak vnitřní prostory – klubovnu a toalety,
tak i fasádu. Díky dalšímu příspěvku od obce jim to na oslavách bude slušet, tedy alespoň některým. Zvírotičtí hasiči totiž z důvodu obnošených a poškozených uniforem požádali o peníze na nákup jejich hlavních částí sak, kalhot a čepic s tím, že zbylé součásti uniforem – košile, vázanky a obuv by si členové sboru pořídili sami za své prostředky. Hasiči by nových uniforem potřebovali sedm v celkové částce dvacet sedm tisíc korun. Zastupitelé obce schválili nakonec příspěvek v maximální výši devatenáct tisíc tři sta korun, který by měl stačit na nákup pěti uniforem. Roli při schvalování výše finanční injekce mohl hrát i fakt, že další sbory obce – dublovický a líchovský – si uniformy kupovaly za peníze z vlastní pokladny. -ds-
strana
3
Z bývalé školy bude bytový dům PROSENICKÁ LHOTA Budo-
va bývalé školy v Prosenicích řadu let bez využití chátrala. V současné době však probíhá její celková oprava. „Zastupitelstvo k tomuto kroku dospělo, protože budova byla v hrozivém stavu a nám nezbývalo nic jiného, než ji zrekonstruovat,“ vysvětluje starosta obce Petr Červenka. Bylo rozhodnuto předě-
vání novému majiteli, další tři budou nabídnuty k prodeji. „Jde o jednopokojový, dvoupokojový a čtyřpokojový byt s rozlohou od třiačtyřiceti do sto pěti metrů čtverečních,“ říká starosta s tím, že v případě přestavby školy na bytové domy šlo o dobrou investici, také vzhledem k tomu, že do Prosenic může přivést až pět rodin s dětmi. Byty
Bývalá škola našla po letech nové využití.
lat školu na dům s pěti byty. V současné době jsou dokončeny čtyři z nich. Jeden z bytů byl předán do uží-
se budou prodávat zřejmě v září společně s pozemkem na přilehlé zahradě. Jana Spálenková
Hasiči se činili
SEDLČANY Od června pokračuje rekonstrukce jednoho ze sedlčanských supermarketů. Společnost se rozhodla zrušit již zaběhlou trafiku i masnu a na místo nich rozšířit prodejní prostory. Také proto zde už nekoupíte Sedlčanský kraj. Podle informační cedule by měla rekonstrukce trvat celý červenec. -js-
Podle statistiky zasahovali profesionální hasiči z územního odboru Příbram celkem čtyřistatřicetosmkrát. Z tohoto počtu vyjížděli sedlčanští „profíci“ osmašedesátkrát. Z více než šesti desítek výjezdů mířilo ha-
sičské auto třináctkrát k požárům, osmnáctkrát k dopravním nehodám, ke třiceti technickým zásahům a čtyřikrát hasiči zasahovali při úniku nebezpečných látek. Třikrát vyjížděli k planému poplachu. Daniel Sirotek
Zabezpečovací zařízení, kamerové systémy, přístupové systémy. E-mail:
[email protected], tel.: 603 504 097 ČERNÁ KRONIKA KAMÝK NAD VLTAVOU Váž-
né zranění utrpělo třináctileté dítě, do kterého v pátek 11. července narazil osobní automobil. Motorista jel mezi Kamýkem nad Vltavou a Velkou a přitom si všiml, že před ním jde po levé straně vozovky neorganizovaná skupina chodců. Z obavy vběhnutí chodce do jízdní dráhy použil zvukové výstražné znamení, na což jedno
z dětí zareagovalo zmateně a před vozidlo vběhlo. RUDOLEC S nákladním automobilem značky Škoda Roomster jela v pátek 11. července navečer 35letá žena. Při vyhýbání se protijedoucímu náklaďáku dostala na mokré vozovce u Rudolce smyk a vyjela mimo silnici. Auto „zaparkovala“ na levém boku v příkopu. Motoristka vyvázla s lehkým pora-
něním, škoda na voze činí 100 tisíc korun. RADĚJOVICE Zahradní křovinořez, travní sekačka a vzduchový kompresor se hodil zloději, který se vloupal mezi 10. a 13. červencem do stodoly. Majiteli objektu vznikla škoda 22 tisíc korun. SEDLČANY Pod vlivem alkoholu řídil 12. července 49letý muž. Policisté ho zastavili ve Zberazské ulici. Dotyčný měl v dechu 1,77
promile alkoholu. Na místě přišel o řidičák a další jízdu mu policisté zakázali. SVATÝ JAN S těžkým zraněním skončila v nem o c n i c i 13 . če r ve n c e 68letá cyklistka. V katastru obce nedodržela bezpečnou vzdálenost a narazila do jízdního kola jedoucího před ní. Druhý cyklista vyvázl s lehkým zraněním. V jeho dechu bylo zjištěno 0,23 promile alkoholu.
CHLUM Policejní hlídka zastavila dopoledne 14. července při běžné silniční kontrole šedesátiletého traktoristu. Při kontrole policisté zjistili, že muž řídí pod vlivem alkoholu. Přístroj u něj vykázal hodnotu 1,3 promile alkoholu. Další jízda byla muži zakázána. Informace v této rubrice pocházejí ze svodek od příbramské policejní mluvčí Moniky Schindlové.
4
ZPRAVODAJSTVÍ
strana
Spějí zásahy do tratě lokálky k její postupné likvidaci? Dokončení ze strany 1
s tím vlastně nikdo nejezdí, následně zrušíme osobní, posléze i nákladní dopravu (nebo opačně) a výsledkem je opuštěná, zarůstající trať, postupně rozkrádaná, upadající v zapomnění a nakonec v tichosti snesená. V horším po ní zůstane zarůstající těleso, v „lepším“ na ní vznik-
Oslavy letošních kulatin místní dráhy jsou také ohroženy – dosud se nepodařilo získat patřičnou sumu. Připravovanou knihu o historii tratě se snad ale vydat podaří. Na jedné straně je vůbec zázrak, že dráha, jíž hrozil zánik již několikrát, se nakonec takovéhoto věku vůbec dožila. Dožije se však i další-
Omšelá zastávka ve Vrchotových Janovicích a část zbylé nakládkové koleje, která tu zůstala i po zaasfaltování v místě přejezdu.
ne cyklostezka za unijní peníze (samozřejmě s patřičnými „odměnami“ pro dotyčné úřednictvo). Lze nepochybně věřit, že kdyby v dopravně Štětkovice nedocházelo ke křižování vlaků, byla by snesena jako nepotřebná zcela – podobně jako kdysi Krhanice, odstrašující to případ zdánlivě nepotřebné stanice. Znalí jistě vědí, pro neznalé: v případě nenadálých komplikací (sezónní turistické vlaky a jejich zpoždění) pak díky značné vzdálenosti mezistaničního úseku dochází ke značným zpožděním pravidelných osobních vlaků. Sedlčanská dráha letos slaví sto dvacet let. Město Sedlčany a obce, jimiž trať prochází se však staví ke své železné dámě již léta velmi vlažně. O kraji nemluvě. Dráha však rovněž. Opuštěné či jen z malé části využité nádražní budovy ve všech třech dopravnách, zčásti vyhořelé skladiště v Sedlčanech či naklánějící se topírna tamtéž jsou toho důkazem, jak trať postupně upadá.
ho jubilea? To záleží na nás všech, na našem přístupu, úředníků i obyvatel, potažmo tedy přepravců a cestujících. Máme-li pocit, že trať nepotřebujeme, řekněme to rovnou a neplýtvejme veřejnými (našimi) prostředky na něco, oč nestojíme. Pokud je ale situace opačná, probuďme sebe i ji z agónie a udělejme z ní konečně dráhu 21. století a její služby využívejme v rámci nějakého integrovaného systému ve spolupráci s atraktivními turistickými cíly jako je skanzen lidových staveb ve Vysokém Chlumci, ski areál Monínec u Sedlce-Prčice, rozhledna Drahoušek či rekreační oblasti u Vltavy (namátkou Živohošť či Měřín). Zde se kombinace vlak/ bus/mikrobus přímo nabízí, zejména pak v patřičných částech roku. Něco takového však mělo přijít už před dvaceti lety, je tedy otázkou, zda dnes již není pozdě. Na druhou stranu to také ještě nikdy nikdo nezkusil. Zdeněk Sudík, www.4koridor.cz
www.sedlcansky-kraj.cz
KO M E N TÁ Ř
Obejdou se oslavy „lokálky“ bez pořádného vlaku? Měla to být pocta lokální trati mezi Olbramovicemi a Sedlčany, jedno z letošních sedlčanských výročí, akce pro fajnšmekry a příznivce vláčků a mašinek. Místo toho dostávají přípravy oslav 120. výročí „lokálky“ hořkou příchuť. Hlavní pořadatel - občanské sdružení Posázavský Pacifik plánovalo na den oslav - na sobotu 27. září – zajistit parní lokomotivu a historické železniční vagóny pro jízdy zvláštních vlaků, divácky atraktivní program na nádraží v Sedlčanech i provoz autovláčku ze štětkovického nádražíčka na dopravní hřiště s modelovou železnicí. Kvůli nedostatku financí se ale zřejmě akce omezí jen na vydání vzpomínkové publikace. Od listopadu jednají zástupci občanské-
ho sdružení s obcemi, které byly v předchozích desetiletích díky této trati „spojeni se světem“. Zájem obcí podílet se finančně na akci, která by mohla zviditelnit Sedlčansko a Voticko, je ale malý. Někde dokonce zcela žádný. „Město Sedlčany na oslavy uvolnilo necelých deset tisíc korun, ve Štětkovicích přislíbili čtyři tisíce a ostatní obce asi o slavnostní akci pro tisíce lidí nestojí,“ vysvětluje Lumír Běhal z Posázavského Pacifiku. Bez přispění partnerů přitom není možné akci uspořádat, za půjčení lokomotivy a vagonů, stejně jako autovláčku, musí občanské sdružení totiž zaplatit. Ale z čeho, když jde o občanské sdružení, jehož členové dělají aktivity vedoucí k přípravě oslav zdarma
ve svém volném čase, jak už to u členů občanských sdružení bývá? Posázavský Pacifik slíbil u příležitosti oslav vydat pamětní knihu. Připravuje ji Martin Navrátil ze čtrnáctideníku Železničář. Pojedou prý i zvláštní vlaky, ale složené z vagonů ve vlastnictví občanského sdružení, tažených motorovou mašinou Hektor. Na nádraží v Sedlčanech bude přistaven salonní vůz, v němž si budete moci prohlédnout výstavu historických dokumentů a fotografií. A to bude zřejmě vše, tedy pokud se neobjeví záchranná injekce v podobě peněz od nového partnera či sponzora. Škoda, jen si to představte: parní mašina, která pomalu vjíždí na sedlčanské nádraží… Jana Spálenková
Projekt Comenius Regio skončil, dobré vztahy by prý měly pokračovat dál SOLENICE/HERRSTEIN (NĚMECKO) Obec Solenice
se před dvěma roky stala úspěšným žadatelem o grant z Evropské unie a od srpna 2012 byla zapojena do programu Comenius Regio. Společně s německými partnery ze spolkové země Porýní-Pfalc, ve které se nachází partnerské městečko Herrstein, pracovali Soleničtí na projektu s názvem „Výchova k odpovědnosti za člověka a jeho životní prostředí v mladším školním věku“. Partnery na české straně byly obec Solenice, Základní škola Solenice, SDH Solenice a Společnost ČEZ – Vodní elektrárna Solenice. Cílem projektu Solenických bylo vytvořit pedagogický návrh pro předškolní a školní výchovu zaměřený na ochranu životního prostředí. Témata, na která se budou zaměřovat, jsou
především ochrana zvířat a rostlin, ekologické získávání elektrické energie, činnost záchranného systému, hasičů, první pomoc a ekologie ve volném čase i v zaměstnání. Během dvou let docházelo k pravidelným návštěvám a výměně s německými partnery, kterými byly obec Herrstein, Základní škola Kempfeld, přírodní rezervace Kempfel a SDH Kempfeld. Poslední návštěva německých partnerů v Solenicích se uskutečnila na začátku června. Na jeho konci se Soleničtí vydali do Německa. „Tam si pro nás naši partneři připravili velice pestrý program. Ochutnali jsme typická jídla, navštívili měděný důl ve Fischbachu, zhlédli soutěž hasičů a podpisem do „kamenné pamětní knihy“ jsme zpečetili naše přátelství. Při závěrečné konferenci prezentovali ně-
mečtí kolegové svou dvouletou práci na projektu,“ říká starosta Solenic Jan Mátl s tím, že zástupci obou stran se shodli, že projekt Comenius Regio přinesl pozitivní výsledky při realizaci environmentální výchovy v rámci výuky. Děti pracovaly převážně zážitkovou metodou, která je v předškolním a mladším školním věku nejefektivnější. Velkým přínosem bylo, že se děti s nadšením připojily k zodpovědnému přístupu k přírodě a životnímu prostředí. „Stromy, které byly zasazeny na začátku spolupráce, krásně rostou a připomínají velmi dobré vztahy a přátelství lidí v obou tak vzdálených obcích v rámci Evropské unie. Všichni se shodli, že by i v dalších letech rádi spolupracovali na dalších projektech,“ dodává Jan Mátl. Redakce
Koupím automobil jakékoliv značky a v jakémkoliv stavu, havarované, nepojízdné, bez TP a SPZ nebo plně pojízdné s SPZ. E-mail:
[email protected], tel.: 605 879 335. 242/14 Pronajmu byt 2+1 v Sedlčanech. Tel.: 724 232 555. 243/14 Nabízíme k pronájmu část bývalého mlýna, 10 km od Sedlčan. Zavedený chov dobytka. Cena dohodou. Tel.: 607 953 663. 244/14 Prodám stavební pozemek v Dublovicích, na konci ulice, s výhledem do krajiny, na pozemku el., 1 570 m2, cena 400 kč/m2. Tel.: 731 114 343. 245/14 Prodám cca 20 q uhelných briket, malých, původní cena 480 Kč/q. Prodám za 380 Kč/q. Tel.: 723 253 961. 246/14 Prodám míchačku na maltu 380 V, tov. výr., obj. 60 litrů, překlápěcí na obě strany, delší dobu mimo provoz; starší gauč z kovových trubek; zdvoj. balk. dveře - modřín, rozm. rámu 103/210 cm a 5 ks starších různých el. motorků na 220 V. Ceny dohodou. Tel.: 608 301 328 - Sedlčany. 247/14 Prodám prase na zabití, králíky, selata a kůzlata. Tel.: 608 408 009. 248/14
NABÍZÍME ÚVĚRY PRO KAŽDÉHO ZPRACOVÁNÍ NABÍDKY ZDARMA Martina Pejlová finanční poradce Modré pyramidy mobil: 728 720 130 Sedlecká 37, Sedlčany
Farmář hledá ženu. Tel.: 773 445 417. 249/14
Barevná reklama na webu www.sedlcansky-kraj.cz od 50 Kč/týden
tel.: 774 994 032 e-mail:
[email protected]
Provádíme veškeré zemní práce Demoliční práce včetně odvozu a likvidace sutí Přípravné a dokončovací stavební práce, strojní vrtání Kanalizace, vodovodní přípojky, jímky a čistírny odpadních vod Písky, štěrky, drtě, kačírky, zemina - včetně dopravy Realizace zámkových dlažeb a venkovní architektury kolem objektů Kompletní realizace zahrad, jezírek, komunikací, odvodnění, plotů
www.zemnipracehosna.cz automatické koWOHtepelná þerSDGODVROirQtV\Vtémy úVtĜHGQtY\WiSČQtvodoinVtDODFHrekonVtrukce koupelen
! PŘIPRAVTE SE, PŘÍJEM ŽÁDOSTÍ BUDE ZAHÁJEN 8. ZÁŘÍ ! 3.HPLVQtWĢtGDNRWOtNRYiGRWDFH .Ā z Benekov C15 Economix, výkon 5–14 kW,QiV\SNDOLWUĤ z Benekov C25 Economix, výkon 7– 25 kW,QiV\SNDOLWUĤ z Benekov C50 Economix, výkon 13– 48 kW,QiV\SNDOLWUĤ
4.HPLVQtWĢtGDNRWOtNRYiGRWDFH .Ā z Benekov C16 Economix, výkon 6–19 kW,QiV\SNDOLWUĤ z Benekov C26 Economix, výkon 7–25 kW,QiV\SNDOLWUĤ z Benekov C51 Economix, výkon 14–49 kW,QiV\SNDOLWUĤ
Navrhneme vhodný kotel a zpracujeme nabídku na kompletní instalaci. Pokud nabídku odsouhlasíte, tak zpracujeme zdarma dotační dokumentaci. V případě instalace kotle Benekov C vč. ekvitermního regulátoru získáte prodlouženou záruku a provoz bude ještě úspornější a komfortnější.
6
ZPRAVODAJSTVÍ
strana
www.sedlcansky-kraj.cz
Fichtl gang vyrazil Monínec z Klučenic na Pálavu oslavil dvacetiny
KLUČENICE Fichtl Gang Klučenice byl oficiálně založen v červnu roku 2012 několika nadšenci z Klučenic a okolí. Členy gangu spojuje vášeň k fichtlům, tedy malým motocyklům Jawa 50. Tyto starší stroje (nejstarší stroj v gangu má na štítku rok výroby 1963), na kterých strávili své mládí dnešní zralí chlapi, jsou opět žádaným zbožím. I přes svoji krátkou existenci má gang již za sebou pozoruhodné výkony. Například v červenci loňského roku podnikl jízdu zvanou Fichtl tour 2013, kdy se vypravil napříč republikou na sever do Jizerských hor a během tří dnů zdolal na cestě tam a zpět trasu přesahující čtyři sta kilometrů. Na podzim vyjeli členové gangu do blízkosti města Bechyně. A protože obdobně naladění nadšenci o sobě navzájem vědí, začátkem listopadu byl Fichtl gang Klučenice pozván jako čestný host pořadatelů do Slabčic v Jižních Čechách na Fichtl cup 2013. Jednalo se o regulérní a dobře organizované závody obdobných strojů, ovšem často velmi vylepšených a „nabroušených“. Hlasováním mezi členy gangu bylo rozhodnuto, že letošní Fichtl tour 2014 bude podniknuta na Moravu, do blízkosti Pálavských vrchů a Dolnomlýnských
Nejnovější technologie Motorola PMP430 bez potřeby přímé viditelnosti - rychlost až 50 Mbps - špičkové technologie Motorola - ceny od 244 Kč - telefon bez paušálu - zřízení od 1 Kč Kontakt pro oblast Sedlčany: prodejna DATin, Tyršova 138, proti nemocnici Sedlčany Tel.: 326 539 400, 604 422 078,
[email protected], www.datin.cz
nádrží. Byl to smělý cíl, ale Fichtl Gang Klučenice si jiné než smělé cíle před sebe neklade. Výprava vyrazila na cestu ve čtvrtek 17. července v 7 hodin ráno již tradičně od muzea v Klučenicích a měla před sebou cestu dlouhou 250 kilometrů. Expedice byla tvořena čtrnácti stroji, na kterých se vezlo osmnáct jezdců, a doprovodným vozidlem. Trasa byla vytýčena tak, aby se co nejvíce vyhýbala frekventovaným silnicím a vedla po silničkách Středních
na cestu zpět. Tentokrát jsme se rozhodli, že si cestu rozdělíme a sobotní večer a noc jsme strávili v kempu na břehu rybníka Komorník u Kunžaku. Za doprovodu harmoniky jsme se snažili zapomenout na to, že se blíží závěr naší jízdy. V neděli, po volejbalové bitvě mezi starou jízdou a mladými střelci, jsme se vykoupali a vyrazili domů. Celkem jsme za čtyři dny zdolali cestu dlouhou pět set osmdesát kilometrů s průměrnou rychlostí
MONÍNEC V neděli 20. července oslavil 20. narozeniny hotel Monínec. Návštěvníky kulatého jubilea přivítal jasným nebem, kdy teplota vzduchu dosahovala tropických hodnot.
ník typické – byla hudební. A návštěvníci prokázali „hudební gramotnost.“ Soutěžilo se o jízdu na tubingové dráze, nejnovější cédéčko rádia a do publika létaly i létající talíře s logem Blaníku.
Moderátor Rádia Blaník Vladislav Slezák předává CD výherkyni hudební soutěže.
a Jižních Čech a dále Krajem Vysočina a Jižní Morava. Každý, kdo jezdil na fichtlech, si asi dovede představit, co to je, když se sedí a jede s malými přestávkami dvanáct hodin. Tělo a zvláště jeho některé části pak vnímají velmi citlivě každý hrbol. Cesta tam byla zdolána bez jakýchkoli komplikací a výprava se ubytovala v kempu Pasohlávky. Pátek byl zasvěcen průzkumu krás kolem Pálavských vrchů. Vystoupali jsme ke zřícenině Sirotčího hrádku a obdivovali výhled do okolí, projeli pod přísným dohledem městské policie středem Mikulova a zírali na nádherné vinice „kraje bobulí“ všude kolem. V sobotu ráno jsme se vydali
přes 34 km/hod. Výprava po celé trase sklízela zaslouženou pozornost, kdy přihlížející lidé mávali, kamióny troubily a kolegové motorkáři zdravili. Je až neuvěřitelné, že výprava dorazila v plném počtu a bez větších komplikací zase zpět. Výkony strojů jsou o to obdivuhodnější, že celá cesta byla podniknuta za horkého letního počasí, kdy teplota strojů i řidičů stoupala do závratných výšek. Již nyní se spřádají plány na další cesty a na velkou jízdu příštího roku. A protože členové gangu nejsou žádní troškaři, bylo řečeno, že každý další cíl musí být cílem vyšším a smělejším a proto se určitě máme na co těšit. Zdeněk Trachta
Přesto byla nálada skvělá. Zábavu „z dílny“ spřáteleného Rádia Blaník uváděl moderátor Vladislav Slezák. Program zahájil Josef Devátý, který zazpíval mimo dalších písniček i svoje „Smíření“. Následovalo vystoupení kapely The Colorblinds. Při jejich nástupu na pódium si mnozí diváci kladli otázku: „Kolik je muzikantům let?“ Mladá kapela upoutala živelným koncertním projevem a zaslouženě sklidila potlesk. A pak scénu ovládl Oleg Homola. Pro posluchače si připravil pěvecký „bonbónek.“ V odpoledním programu nescházela ani soutěž pro diváky. Jak je pro Rádio Bla-
Dětské návštěvníky zcela nadchlo vystoupení kouzelníka Pavla Kožíška. A dospělí s nadšením přivítali Jardu Hypochondra, který nemohl vynechat svou „Šenkýřk“. Následující ohňová show v podání Petra Fiedora upoutala vysokou technickou úrovní předvedených triků s ohněm. Vyvrcholením programu se stalo vystoupení rockové kapely Keks. Při prezentaci jejich písní se zpívalo i tančilo. Po celý den jezdila zdarma lanovka. Děti se mohly vydovádět ve skákacím hradu. Na Monínci panovalo léto, jak má být. Plné her a zábavy. František Vávra
Spirituál kvintet zahraje pro dobrou věc BĚLICE Opravdovou hudební lahůdku můžete v sobotu 26. července od 19 hodin zažít v kostele Svaté Máří Magdaleny v Bělici u Neveklova. Chrámem z první poloviny 14. století budou znít písně v podání legendy
českého folku – Spirituál kvintetu. Vstupné na koncert je sto padesát korun a veškeré vybrané finance budou použity na opravu bělických varhan, které jsou ve velmi špatném stavu. -ds-
ZPRAVODAJSTVÍ
www.sedlcansky-kraj.cz
strana
7
Tropický víkend zaměstnal záchranáře PŘÍBRAMSKO Uplynulý ví-
kend s teplotami „nad třicet“ lidem příliš nesvědčil. Alespoň co lze vyvodit ze zvýšeného počtu výjezdů záchranné zdravotnické služby. „Nebyly to jen běžné výjezdy, ale byly to i takové, které přímo souvisely s velmi vysokými teplotami,“ popsala předposlední červencový víkend mluvčí středočeských záchranářů Petra Effenbergerová. V těchto případech se jednalo převážně o zásahy u kolapsů starších osob a u chronicky nemocných lidí, kterým se vlivem horka zhoršil jejich celkový zdravotní stav, a u pacientů s vysokým krevním tlakem. K některým těmto stavům přispělo značnou měrou i to, že mnozí nedodrželi pitný režim, čímž u nich došlo k dehydrataci, a nepřizpůsobili pobyt venku svému aktuálnímu zdravotnímu stavu. V některých případech bylo na vině i požití alkoholu. „V sobotu krátce před půlnocí vyjížděl lékař ve vozidle rendez-vous z Mníšku pod Brdy spolu s kolegy vodní
záchranné služby na Slapské nádrži k topící se ženě. Žena byla přibližně deset minut pod vodní hladinou. Ihned po jejím vytažení byla započata resuscitace. Záchranářům se ženu podařilo oživit, lékař ji zajistil, připojil na přístroj pro podporu dýchání a zahájil intenzivní lékařskou terapii. Poté byla letecky přepravena do Vinohradské nemocnice v Praze,“ popsala první z vážných případů v regionu Effenbergerová. V neděli přijali záchranáři výzvu k výjezdu k ženě středního věku v kolapsovém stavu na fotbalovém hřišti. Posádka dobříšské rychlé zdravotnické pomoci ženu ošetřila, ale ta odmítla transport do nemocnice a podepsala negativní reverz. Záchranáři ženu poučili a ponechali na místě. Dalšího muže, který nezvládl skok do vody v jednom z lomů na Příbramsku, odvezli záchranáři do nemocnice taktéž v úterý. Mladý muž utrpěl úraz ruky. Jana Spálenková
KOSOVA HORA Jen několik odvážných se v sobotu 5. července vydalo zdolat potok Mastník, přesněji jeho kosohorskou část. Na Kosohorské peřeje, soutěž ve splouvání na netradičních plavidel, si troufly jen posádky čtyř plavidel. O tom, kdo zdolal nástrahy vodního toku nejlépe, rozhodli diváci. Ti nakonec určili první místo „autolodi“ mladých hasičů Václava Sirotka, Jaroslava Vyskočila a Jakuba Kouklíka. Foto: Lenka Havlíčková
Letos řezbovali jen čtyři z osmi pozvaných P E T R OV I C E U S E D LČ A N
Stejně jako loni provázely další ročník Petrovického
buk vytvořili ve stínu stromů zámeckého parku čtyři plastiky, které budou zdobit
Užívají si rituál SEDLČANY Když dosud
poslední provozovatelé opatřovali novinový kiosek na náměstí poutači, jistě netušili, že hlavně jeden z nápisů se brzy promění v upoutávku, připomínající originální český černý humor. Kolemjdoucí, kteří byli dříve zvyklí při úprku do práce koupit si ještě
před šestou hodinou ranní svůj oblíbený denní tisk nebo svoji značku cigaret, si teď skutečně užívají svůj každodenní rituál. Vidí den co den uzavřenou provozovnu a musí běžet jinam. Kolik je ale na sedlčanském náměstí a v přilehlém okolí před šestou otevřeno trafik? Zřejmě všehovšudy jedna. David Myslikovjan
Jan Holub z občanského sdružení Humbuk se svým dílem nazvaným Siamčata
řezbování tropické teploty. Čtyři řezbáři z klecanského občanského sdružení Hum-
veřejná prostranství v obci. O jejich umístění se rozhodne na nejbližším zasedání
obecního zastupitelstva. „Letošní ročník byl poznamenán nedorozuměním – dorazili na něj jen čtyři z původně nasmlouvaných osmi řezbářů. Z těch čtyř přítomných museli dva odjet ještě v sobotu,“ uvedl nedělní vernisáž výtvorů Jan Holub z občanského sdružení Humbuk, který také plastiky, které během víkendu v petrovském parku vznikly, představil hrstce veřejnosti, která se na vernisáži sešla. „Jeden z kolegů vytvořil rytíře s emblémem Petrovic, další dětskou sedačku – pejska a kočičky. Řezbář Honza Busch vytvořil ze dřeva sochu s názvem Anděl – ďábel, mým dílem jsou Siamčata. Řezali jsme z dubů, lípy a javoru.“ V letošním roce se museli řezbáři, kteří pracovali s motorovými pilami a dalším elektrickým nářadím, potýkat se „slabším“ materiálem. Dřevo ze stromů z petrovického parku, který prochází revitalizací, bylo napadené hnilobou. Přesto se se svým úkolem vypořádali „na jedničku“ a již se těší na příští rok. „Možná to bude vůbec poprvé, kdy bychom dostali zadané téma – byly by to plastiky inspirované osobností Jakuba Krčína,“ dodal Jan Holub. Jana Spálenková
8
ZPRAVODAJSTVÍ
strana
Vyviklané dlaždice plánuje radnice nechat opravit SEDLČANY Hlavní chodní-
ky hřbitova na Církvičce se dočkají předláždění. Rekonstrukce naváže na akci, při níž byla v loňském roce předlážděn vstup na hřbitov. „Dlaždice, které se viklají, nahradí žulové kostky, postranní pěšiny dostanou
zřejmě pouze obrubníky a povrch z kamenného prachu.“ Na úpravě hřbitovních cest se budou podílet Sedlčanské technické služby a zřejmě specializovaná dlaždická firma. S rekonstrukcí na hřbitově by se mohlo začít ještě o prázdninách. -js-
Nerovné dlaždice se dočkají výměny.
Parkování na sídlišti by mělo být menším problémem SEDLČANY Nové parkoviště
pro čtyřiačtyřicet aut mezi panelovými domy a teď i plán řešení parkování v Příčovské ulici. Zdá se, že obyvatelé Severního sídliště by mohli, alespoň co se týče parkování jejich plechových miláčků, přestat řešit problém „Kam s ním?“ Parkoviště mezi panelovými domy se začalo budovat v červnu. O termínu změny realizace parkování v Příčovské ulici zatím není rozhodnuto. „V tuto chvíli dopravní komise města připravuje studii pro zlepšení parkování v příčovské silnici na okraji sídliště,“ potvrdil záměr místostarosta Sedlčan
Miroslav Hölzel. Podle něho dnešní šikmo parkující automobily zabírají více místa než v dobách minulých, kdy zde parkovaly pouze škodovky. Nyní, zvláště pokud zde zaparkuje dodávka nebo větší osobní auto, dochází v této lokalitě vzhledem k zúžené vozovce k dopravním problémům. „Přemýšlíme o variantě rozšířit parkoviště na úkor stráně pod stavebními parcelami. Automobily by zde parkovaly kolmo,“ vysvětluje místostarosta s tím, že tento záměr nebude možné realizovat ještě v letošním roce. Ne všechny pozemky, které by posloužily k úpravě parkoviště, totiž patří městu. -js-
Vozíčkáři se do bezbariérového střediska u Líchov vracejí každý rok LÍCHOVY/BUČILY Tak trochu stranou od veškerého ruchu se v záplavě zeleně u Vltavy poblíž Líchov nachází rekreační a bezbariérové středisko s táborem, který tvoří zhruba desítka chatek. Ve středisku, jež se s mírnou nadsázkou dá nazvat „malými lázněmi“, se také letos rekreují v první řadě vozíčkáři a zdravotně postižení s kombinovanými vadami. Zařízení vlastní a provozuje společnost pro sociální rehabilitaci občanů se zdravotním postižením a v rozhovoru nám je představila jeho ředitelka Iveta Pešková. Jak se jmenuje sdružení, které provozuje rekreační bezbariérové středisko u Líchov? Dříve jsme byli občanské sdružení a dnes jsme nově zapsaný spolek, který se jmenuje Prosaz. Vznikli jsme jako zájmová organizace, která sdružovala zdravotně postižené z celé republiky. Zpočátku jsme naši práci dělali dobrovolně a postupem času se tato činnost zprofesionalizovala. Hlavní sídlo máme v Praze a naší nejdůležitější činností je poskytování osobní asistence pečovatelské služby a domácí zdravotní péče. Máme tři chráněné dílny v hlavním městě a rekreační středisko v Líchovech – Bučilech. Dostali jsme je před devíti lety převodem od státu. Kolik vozíčkářů se zde
BETONÁRKA provozovna Červený Hrádek
PRODEJ PÍSKU - BETONU Pracovní doba: Po - Pá 7 - 16 hod. So 7 - 11 hod.
Tel.: 606 382 032
www.sedlcansky-kraj.cz
po dohodě doprava písku ZDARMA
Doprava: Avia, Liaz, Mix
během sezóny vystřídá? Letos nám sezóna začala již v dubnu a poslední zájemci se tady budou rekreovat ještě v říjnu. Celkově se zde v tomto období vystřídá čtyřicet až šedesát rekreantů. V těchto dnech je tady šestnáct vozíčkářů. V současné době máme v provozu také tábor pro zdravotně
Většina vašich klientů ale není na zdejším pobytu výhradně kvůli rekreaci… Ano, důležitá je také rehabilitace. Všichni handicapovaní rekreanti cvičí a plavou v bazénu. Snažíme se jim věnovat tak, jak je potřeba. Přijíždějí do vašeho bezbariérového stře-
Ředitelku sdružení Ivetu Peškovou (vlevo) jsme zastihli u oběda. Vpravo členka výboru spolku Prosaz Ivana Kozlíková.
postižené děti s kombinovanými vadami. Jaký program připravujete pro vozíčkáře a mentálně handicapované rekreanty? Program našeho dětského tábora nese název „Z pohádky do pohádky“. Děti nacvičují a účinkují v pohádkových příbězích, a aby se nejednalo o stereotypní program, vše je doplněno různými soutěžemi, hrami a také zpíváním. Programu se mohou zúčastnit i dospělí vozíčkáři a další rekreanti. Právě včera jsme všichni společně po divadelním představení a hrách vysvobozovali princeznu.
diska každý rok jiní vozíčkáři, nebo máte jejich stálou partu? Za těch devět let se nám klientela v podstatě ustálila. Vozíčkáři sem jezdí rádi. Naopak jsme v minulosti z kapacitních důvodů museli odmítnout několik zájemců o tábor. Budova je využívána pro rekreační rehabilitační pobyty a chatky slouží i zdravým rekreantům. Středisko je upraveno a určeno především vozíčkářům a dalším handicapovaným lidem, ale slouží i všem dalším zájemcům z řad veřejnosti. Jedná se o rekreační zařízení hotelového typu. David Myslikovjan
PODLAHY OCHOTNÝ Podlahář vyučený v oboru - držitel platných certifikátů v EU - na trhu 20 let nabízí:
veškeré podlahářské práce prodej a montáž podlahových kr ytin renovace a broušení parket
Tel.: 724 572 444 www.podlahyochotny.sluzby.cz
PODNIKÁNÍ
www.sedlcansky-kraj.cz
strana
9
„Firma je jako rodina,“ říká obchodní náměstek KDS Sedlčany Jiří Boroň SEDLČANY Město hermelínu,
stavebních výtahů a také nožů, dalo by se říci o Sedlčanech. Zatímco první odvětví prezentují Povltavské mlékárny, druhý firma Stros, třetímu se ve městě věnují jak soukromníci, tak KDS – společnost, která si jméno „udělala“ jak v naší republice, tak i v dalších zemích po celém světě. V roce 1971 pracovalo v KDS pět set sedmdesát pracovníků, kteří dvěma miliony vyrobených kusů nožů ročně zásobovali z osmdesáti procent kuchyňskými noži a téměř ze sta procent ostatním nožířským zbožím. Jak se KDS daří v současné době? Jak podnik překonal ekonomickou krizi posledních let? Na tyto otázky jsem se zeptala obchodního náměstka firmy Jiřího Boroně. Při rozhovoru v roce 2011 řekl předseda družstva Jan Stěhule, že podnik zaměstnává sto třicet čtyři lidí a výroba je, na rozdíl od minulých let, koncentrovaná v Sedlčanech. Jak je tomu v současné době? V současné době vyrábíme stále v Sedlčanech a neplánujeme v tomto ohledu žádnou změnu – např. přemísťování výroby do zemí třetího světa nebo dalších míst s levnější pracovní silou a nižšími provozními náklady. Zakládáme si hlavně na tom, že jsme stále česká firma s ryze českým vlastnictvím vyrábějící kvalitní výrobky díky zlatým českým ručičkám našich dlouholetých a zkušených zaměstnanců. Bohužel, krize přetrvává, a ačkoli ji bereme jako fakt a přizpůsobili jsme jí dlouhodobou strategii, má i přesto dopad na fungování naší společnosti a všechny naše činnosti. Tyto celosvětové problémy se samozřejmě odráží i na intenzitě poptávky a kupní síly našich zákazníků a tím pádem i snížení prodeje našich výrobků. To se pak projevuje i v nutnosti provádění změn a souvisejícím propouštění zaměstnan-
ců, které je v dnešní době velice nepříjemné, leč nevyhnutelné k přežití. Proto nyní družstvo zaměstnává sto pracovníků, takže je vidět jasný pokles oproti roku 2011. Jaký sortiment v současné době vyrábíte? Pociťujete konkurenci asijského zboží? V sortimentu se zásadní změna nekoná, to znamená, že stále, již po několik desetiletí, vyrábíme nožířské produkty té nejvyšší kvality. Jedná se tedy především o nože, hlavně kuchyňské a řeznické, ale také kuchařské, zahradní, tábornické nebo speciální (pro zpracovatele kůží či obuvi), pak nesmí chybět nůžky, dále také kuchyňské a řeznické náčiní, náčiní pro manikúru a pedikúru, či řezné díly („desky a křížky“) do masostrojků a kuchyňských robotů. Výběr je opravdu široký a kdo si v naší nabídce nevybere,
padů typu keramický nůž či diamantový nerozbitný, kterým lze snadno uvěřit a skočit tzv. „na špek“. Pokud byste měl hodnotit loňský rok z hlediska obchodu a výroby v odvětví, jímž se zabýváte, jaký by byl? Jakého objemu dosáhla výroba v porovnání s předchozími lety? Strojírenské odvětví je dle statistik analytiků považováno za nejrychleji rostoucí, i v době trvání světové ekonomické krize. My sice do této velké odvětvové kategorie svým výrobním programem patříme, avšak již několik let žádný růst nepociťujeme. Jelikož nevyrábíme nějaké unikátní výrobky, jako třeba Škoda nebo zmiňovaný Stros, ale velice konkurenční produkty, tak nedokážeme čelit silným firmám typu Zwilling, Fiskars nebo Tescoma či levným im-
může zkusit naši zakázkovou výrobu, která se vždy snaží nalézt řešení i pro nejnáročnějšího zákazníka. Co se týče levné asijské konkurence, tak to je již obehraná písnička. Je jasné, že s tou bojovat nelze. Tedy alespoň ne z hlediska ceny. Pokud tedy zákazník nepreferuje pouze cenu a snaží se při nákupu zohledňovat i kvalitativní požadavky, tak pak už se do hry dostáváme i my. Respektive ti, co nás znají, mají při výběru produktu jasno. Složitější je to s těmi zákazníky, kteří slávu značky KDS tak nepamatují a jsou pod tlakem různých reklamních akcí a moderních trendů v podobě nesmyslných ná-
portovaným nožům z Asie a efektivně hledat nová odbytiště. Ačkoli se nám tedy zatím úspěšně daří bojovat s táhlou krizí, tak objem výroby a celkového obchodu družstva KDS již několik let neroste. Ve kterých zemích Evropy a světa je o vaše nože zájem? Kam vyvážíte nejvíce a kde nejdále lidé používají vaše výrobky? Dalo by se říci, že o naše výrobky je největší zájem v zemích, které se vyznačují gastronomickou historií a uměním. Jde tedy především o země známé svým kulinářstvím jako například Francie, Maďarsko, Chorvatsko nebo Japonsko. Sa-
Obchodní náměstek KDS Sedlčany Jiří Boroň
mozřejmě nejvíce vyvážíme na Slovensko, kde značku KDS znají z předrevoluční doby, pak také do Polska, Německa, Srbska, Běloruska, Bulharska, Litvy ale třeba až do vzdálené Austrálie či Mexika. Jan Stěhule si přál stabilizovat výrobní program a více upevnit pozice KDS na trhu. Daří se to? Řekl bych, že zůstalo pouze u jeho přání. Máme sice své stále zákazníky, ale ti taktéž pocítili dopady krize a možnosti svých finančních rozpočtů na nákup zbytného zboží. Naopak jsme některé naše pozice na trhu ztratili a je velice složité je získat nazpět. Stalo se tak na základě změny chování zákazníků, kteří stále silněji vnímají cenu a nezohledňují jiné vlastnosti výrobků, jako jsou kvalita, servis, záruka atp. Je to škoda, protože je stále množství zákazníků, kteří kvalitu a značku KDS preferují, ale nemohou najít prodejní místo, kde by byl zastoupen náš široký sortiment. Velké řetězce nás nechtějí anebo chtějí ale za podmínek, zejména finančních, které my nedokážeme splnit. Zúčastníte se výstav a prezentací? Jak se snažíte značku, spojenou se Sedlčany, ještě více dostat lidem do povědomí? Každý rok se snažíme prezentovat naše zboží na tradičních výstavách a veletrzích po celé republice. Letos nás bylo možno vidět v Praze v Letňanech, v Litoměřicích, v Brně, v Českých
Budějovicích a v Lysé nad Labem. Tím pro nás v podstatě skončila jarní sezona. Na podzim se chystáme na Zemi Živitelku do Českých Budějovic, pak na tradiční nožířskou výstavu Nože v Příbrami a na konci září opět do Letňan v Praze na Gastro veletrh. Plánujeme i další výstavy, ale ty jsou zatím ve fázi příprav. Nicméně, aktuální informace o našich akcích jsou k nalezení na našich nových webových stránkách. V našem výstavním stánku lidem rádi poradíme, pomůžeme nebo třeba jen ukážeme, jak správně nabrousit nůž. Jaké jsou plány pro druhou polovinu roku? Plánujeme na trh uvést novou řadu kuchyňských a kuchařských nožů s novým designem a hlavně novým provedením střenky. Ta by měla být z krásného exotického dřeva. Zatím jsme vyrobili několik málo prototypů, které měli možnost vyzkoušet s námi spolupracující profesionální kuchaři a ti s nimi byli velice spokojeni a již se na tyto nože velice těší. Doufáme tedy, že budou mít úspěch i u běžných „domácích“ kuchařů a hospodyněk. Kvalita bude opět vysoká a cena rozhodně příznivá. A co plány do dalších let? Je jasné, že veškeré plány závisí na našem prodeji a úspěchu na trhu. Rádi bychom samozřejmě investovali do modernizace strojního parku nebo nabírali nové zaměstnance, ale, bohužel, k tomu se momentálně nechystáme. Jako každá firma se snažíme šetřit a tudíž hledáme úspory na všech stupních výroby. Firma je jako rodina. Pokud rodina nemá nadstandardní úspory, těžko si může dovolit koupit nové auto nebo drahý zájezd. Pokud se tedy nechce zadlužit. Kupuje prostě nutné věci a řeší operativně ty záležitosti, které jsou nutné k životu a dalšímu fungování. Jana Spálenková
PORTRÉT
10 strana
www.sedlcansky-kraj.cz
Duchovní sboru zvolili farníci Pavlu Jandečkovou již podruhé Na jaře roku 2009 měli farníci sedlecko-prčického sboru Českobratrské církve evangelické jasno. Z několika uchazečů si po letech, kdy byl sbor bez faráře, vybrali jáhenku – Pavlu Jandečkovou. Ta je vůbec první „ženskou“ duchovní sboru a před rokem 2009 žila trvale v Praze. Jak si v Sedlci-Prčici zvykla a jak si město zvyklo na ni? Pavla Jandečková se narodila v roce 1954, k víře – katolické – ji vedla babička. „Byla jsem pokřtěná jako dítě. Už jako malou mě lákaly pomáhající profese, proto jsem po základní škole nastoupila na střední školu zdravotní. Bála jsem se, ale, že bych práci sestry nezvládla, proto jsem přes třicet let pracovala jako laborantka převážně ve střešovické nemocnici a tak nějak podvědomě tíhla spíš k duchovní činnosti.“ Vdala se, měla dvě děti a začala dál studovat. „Přišlo mi, že v nemocnici, kde jsem pracovala, přestala být práce o lidech, ale spíše o číslech. Takové povolání mě neuspokojovalo a začala jsem uvažovat o kaplanství. V roce 2000 jsem se přihlásila na Katolickou fakultu.“ Po jejím absolvování se však Pavla Jandečková začala o evangelická náboženství více zajímat a začala navštěvovat Evangelickou teologickou fakultu. Její součástí byl i pilotní kurz kaplanství. „Seznámila jsem se s evangelickými faráři a při roční praxi u farářky jarovského sboru Elen Plzákové se utvrdila ve svém rozhodnutí, že tato víra je moje cesta.“ Po semináři v Bělči komise uznala, že je Pavla Jandečková vhodnou kandidátkou na vykonávání
práce kaplanky. „Zatím jsem jáhenkou, což znamená, že mohu vykonávat všechny aktivity jako farář sboru, nemám ale finanční
odpovědnost, tu za mě přebírá benešovský administrátor Tomáš Trusina.“
V Sedlci-Prčici je spokojená Pavla Jandečková se začala poohlížet po sboru, v němž by mohla působit. Kritériem bylo, aby byl blízko Prahy, kde zůstal žít její manžel a děti. Což však nebylo jednoduché, protože v Praze byla duchovní místa ve sborech již obsazená a navíc ji evangelická komunita neznala. „Hlásila jsem se do Soběslavi, dokonce i na Šumavu, až pak se naskytla možnost v sedlecko-prčickém sboru. Ten neměl svého duchovního přes čtyřicet let, dojížděl sem administrátor z Benešova. Když jsem do Sedlce-Prčice přijela
na jaře roku 2009 poprvé, byla zima a tma a přiznám se, že kaple nepůsobila zrovna přívětivě a že jsem zvažovala, zda chci pů-
sobit právě tady.“ Druhá návštěva už byla příjemnější. „Uchvátila mě velká zahrada, zjistila jsem, že v podkroví kaple byl zrekonstruovaný byt a hlavně mě příjemně překvapilo milé přijetí farníky. Trochu jsem se přesunu na maloměsto obávala, přece jen jsem žila celý život v Praze. Ale dnes – po více než pěti letech – musím říci, že jsem v Sedlci-Prčici moc spokojená a těší mě, že mohu působit právě zde.“ Co rozhodlo o tom, že si farníci mezi kazateli, kteří se o sedlecko-prčický sbor ucházeli, vybrali právě ji, si netroufá Pavla Jandečková hádat. O to více ji potěšilo, že letos v dubnu byla tajnou volbou členy sboru opět zvolena duchovní na následujících pět let.
„Syn bere moje povolání jako raritu“ A co říkala na rozhodnutí stát se duchovní její rodina? „Rodiče mi zemřeli, manžel nebyl proti. Moji dvaatřicetiletou dceru to nepřekvapilo, vystudovala medicínu a je psychiatrička. O rok mladší syn to bere raritu a situaci vtipně glosoval tím, že když je sestra psychiatrička a máma bude farářka, už ho nemůže nic překvapit. Manžel za mnou dojíždí na víkendy a pomáhá mi s údržbou kaple a zahrady. Náš sbor patří pod pražský seniorát, takže i já do Prahy jezdím a s rodinou a přáteli jsem v kontaktu.“ Sedlecko-prčický sbor je jedním z nejmenších v republice, přesto dokázal během čtyřiceti let, kdy neměl vlastního duchovního, přetrvat. „Dnes náš sbor čítá kolem sedmdesátky lidí. V neděli chodí do kaple kolem dvaceti farníků, o Vánocích a Velikonocích jich přijde více. Nejen občany Sedlce-Prčice přilákala nedávná nedělní oslava devadesáti let od postavení kaple,“ říká s potěšením Pavla Jandečková. Těší ji také spolupráce s městem, ať už nezanedbatelná finanční injekce nebo účast například při pietních aktech nebo při zahájení adventu. Kromě administrativy, spojené s vedením sboru a údržby kaple, se stále vzdělává – aktuálně ji čekají bakalářské zkoušky a ráda by dokončila vzdělání titulem magistr, po němž by byla vedená jako farářka. Také dochází do místního dětského domova a do léčebny dlouhodobě nemocných. „Kontakt s lidmi mě naplňuje a myslím, že je prospěšný oběma stranám. Zdravotnický personál si v posledních letech začal uvědomovat důležitost duchovní činnosti v životě nemocného nebo umírajícího a roli, kterou i obyčejné
popovídání hraje v procesu uzdravování. Ono nestačí jen léčit tělo, spokojená musí být i duše. Do léčebny chodím jednou až dvakrát týdně podle potřeby. Ráda si popovídám s každým, kdo je osamělý nebo o mou přítomnost projeví zájem. Většina rozhovorů s klienty léčebny je o životě. Lidé na sklonku života rekapitulují život a potřebují se utvrdit v tom, že ho prožili smysluplně. Někteří rádi slyší modlitby nebo čtení z Bible, jiní ale dávají přednost obyčejnému popovídání,“ říká jáhenka. Ve sboru mají pravidelná středeční „ženská“ setkání a uvažují o nedělní školičce pro nejmenší. „Co se zatím nedaří,“ přiznává, „je oslovit mládež. S dětmi jezdíme dvakrát do roka na víkendové pobyty, když ale odrostou, mají jiné zájmy a často jsou přes týden kvůli vzdálenější střední nebo vysoké škole mimo domov. Také se tu moc neujalo setkávání maminek s dětmi, ačkoli prostory pro tuto činnost by se u nás v kapli našly.“
Budoucnost sboru závisí také na financích A jaká bude budoucnost sedlecko-prčického sboru Českobratrské církve evangelické? „Věřím, že dobrá. I když samozřejmě je stále těžší zvládat finanční situaci. Od roku 2010 máme statut podporovaného sboru, což znamená, že větší sbory, například ty pražské, které mají více členů a tím i více peněz, podporují finančně ty menší. Statut podporovaného sboru platí čtyři roky, proto jsme znovu žádali synod, který bude v červnu, aby nám tento statut opět udělil, byť jen na dva roky. Přesto je třeba polovinu financí na provoz získat od farníků ve formě salárů, sbírek a darů. Pro členy sboru není přispívání povinné,“ dodává Jandečková. Jana Spálenková
KULTURA
www.sedlcansky-kraj.cz
Seniorka slavila stovku, popřál jí i o devadesát devět let mladší příbuzný SEDLČANY Virginie Nesuchová se narodila takřka těsně po vypuknutí první světové války - 21. července 1914. Ačkoli je
od svého narození svoje kulatiny. „Paní Nesuchová neměla děti, byla vdaná, ale její manžel už nežije. Při-
původem Maďarka, vyrůstala a žila v Březnici na Příbramsku. Do Domova seniorů v Sedlčanech přišla před třemi roky ze Sokolova. A právě tady – v Domově – oslavila na den přesně sto let
šla jsem jí společně s dalšími několika členy rodiny popřát hlavně hodně zdraví, štěstí a úsměv na tváři,“ řekla Miroslava Fürstová, jedna z příbuzných, která pratetě přijela k životnímu jubi-
leu popřát. V náručí držela nejmladšího gratulanta, čtrnáctiměsíčního praprasynovce Virginie Nesuchové Tomáše. Oslavy se zúčastnil i starosta města Jiří Burian, zástupkyně České správy sociálního zabezpečení, která oslavenkyni předala dopis od ministra práce a sociálních věcí s blahopřáním a sdělením o navýšení důchodu. Přání připojila i ředitelka Domova Jaroslava Kocíková a vedoucí jednotlivých úseků. „Přáli jsme paní Nesuchové hlavně hodně zdraví a spokojenosti,“ řekla vedoucí sociálního úseku Domova Hana Kodetová. Jubilantka dostala hlavně květinové dary, kosmetické balíčky a dort. Mnoho radosti ze života jí přeje též redakce Sedlčanského kraje. Jana Spálenková
strana
11
Pastýřkami noci jsou i dvě básnířky ze Sedlčanska SEDLČANY V pátek 11. čer-
vence se v pražské Galerii Portheimka uskutečnil křest almanachu české poezie Pastýři noci, jehož editorem je Vladimír Stibor. Právě jeho jsem se zeptala, proč kniha dostala právě tento název. Jak byste novou knížku čtenářům představil? Antologie současné české poezie vznikla za necelých šest měsíců. Kniha vyšla v nakladatelství Mi-
sborník vypovídat. Dalo by se říci s jistou nadsázkou, že Pastýři jsou všichni ti, kteří zůstávají a pracují na svých sadech přesčas, i když slunce dávno zapadne. Kolik autorů se na sborníku podílelo? Co mají jejich básně společné? Na sborníku se podílelo šedesát pět spolutvůrců. V básních se vyjadřují ke všemu, co je vzrušuje a pálí, v mnohých básních
Broken Open Air nabídl zajímavý hudební zážitek ŽĎÁR U RADÍČE Během uplynulého víkendu se ve Žďáru u Radíče uskutečnil každoročně regionálně největší hudební festival svého žánru nesoucí název Broken Open Air. Na místní louce se sešlo několik DJ‘s, kteří společně s fanoušky vytvořili zajímavou venkovní atmosféru. „Základním principem tohoto hudebního odvětví je mixážní pult, který má dva a více gramofonů a jiné zařízení, jako například CD playery a další. Nejdříve se pustí první skladba a do ní se zakomponuje druhá. Práce Dje spočívá v tom, že si pohrává s korekcemi, jako jsou basy, středy, výšky a ostatní parametry. Poté si hraje s přechodem z jedné skladby do druhé,“ vysvětluje podstatu žánru Da-
vid Sůsa, jenž byl jedním z pořadatelů celé akce. Mimo známého sedlčanského seskupení Mandbassbeatz (DJ KymyK,
bylo však vystoupení dvou pražských intepretů. Jednalo se o zpěváka MessenJah a DJe Selector Boldrik. Ten, kdo si chtěl
Účast na hudebním víkendu ocenili jak domácí, tak i přespolní interpreti. Foto: Tomáš Pokorný
Dr. Loméz, Dessouse a Pajka) si zahráli i další domácí DJ‘s, mezi které patřil například Chulligun, Scoorp, Kactus, KWT a Báďa. Hlavním tahákem
celou událost zpestřit, mohl předvést své umění ve stolním fotbálku, ve kterém se odehrál předem avizovaný turnaj. Jiří Prášek
Ilustrátorka Pastýřů noci Alena Štemberková-Stiborová
lan Hodek Hradec Králové. Ilustračně publikaci vyprovodila výtvarnice a malířka Alena Štemberková-Stiborová ze Sedlčan. Kniha obsahuje převážně nejnovější poetickou tvorbu básníků, dokonce almanach obeslali i tři čeští autoři žijící a pracující dnes ve Švédsku, Slovensku a v USA. Almanach bude dostupný v distribuční síti Kosmas, v místním informačním středisku na náměstí T.G.M. a v Městském muzeu Sedlčany. Proč dostala název Pastýři noci? Snad nejtěžší ze všeho bylo vymyslet titulek knihy, aby v sobě obsahoval vše, o čem by měl básnický
lze najít reflexi i určitý nadhled. Pastýři noci jsou průřezem a zároveň de facto i dokumentem české básnické scény. V knize jsou zastoupeny verše začínajících literárních tvůrců i básnických oceňovaných matadorů, například Jiřího Žáčka. V knížce jsou i básně sedlčanských básníků. O které autory jde? Sedlčansko má v Pastýřích noci poměrně silné zastoupení. Průřez ze své básnické práce představuje Markéta Řeřichová z Oříkova, další je šestadvacetiletá básnířka a grafička Luciána Stiborová z Počepic. Jana Spálenková
KALENDÁŘ
12 strana KONCERTY Petrovice u Sedlčan – zámecký park 27. 7. Setkání přátel dechovky hrají: Moravanka a Hošnaband; 14:00 Petrovice u Sedlčan – divadlo 26. 7. Vystoupení studentů Mezinárodní pěvecké dílny bude uvedeno scénické zpracování krásných melodií v režii Lubora Cukra, režiséra Státní opery v Praze; 18:00 Kosova Hora – park Za Potokem, v případě nepřízně počasí kino 3. 8. Malá muzika Nauše Pepíka 17:00
Sedlčanské střípky výstava na chodbě – výstava spisovatelů a ilustrátorů žáků čtvrtých tříd sedlčanských základních škol potrvá do 31. srpna Modelářství prázdninová výstava čtenářů knihovny výstava potrvá do 3. září Sedlčany – muzeum Sedlčany – město výročí (720 let města – 120 let muzea – 120 let železnice) výstava potrvá do 14. září Drážkov – Váchův Špejchar výstava Katky Suškové – akvarely, Michala Chodaniče – kresby a malby, Lídy Doubravové – šperky výstava potrvá do 24. srpna
KINA ZÁBAVY Vrchotovy Janovice – letní kino 25. 7. Pouťová taneční zábava hraje: Včelák band; 21:00 26. 7. Katapult 21:00, od 23:00 Generace Rock Osečany – restaurace Na Růžku 26. 7. Pouťová taneční zábava hraje: Statik; 20:00
VÝSTAVY Sedlčany – knihovna
Sedlčany 25. 7. Diagnóza smrti české kriminální drama; 20:00 26. 7. Po stopách krve kriminální drama; 20:00 1. 8. Limonádový Joe aneb Koňská opera česká westernová parodie; 20:00 2. 8. Westernstory česká westernová komedie; 20:00 8. 8. Upír z Feratu český horor; 20:00 9. 8. Vlčí bouda český horor; 20:00 Sedlec-Prčice
1. 8. Dvanáct let v řetězech americké životopisné drama; 20:00 8. 8. Krásno česká krimi komedie; 20:00
SPORT Kosova Hora – hřiště u sokolovny 26. 7. Turnaj v badmintonu 9:30 Sedlčany 26. 7. Po stopách Velké války pochod Turistického oddílu TJ Tatran Sedlčany sraz v 6:50 na vlakovém nádraží v Sedlčanech Dublovice – fotbalové hřiště 26. 7. O pohár zasloužilých členů SDH Dublovice desátý ročník tradiční hasičské soutěže; 10:00 Zvírotice – pod pískovnou 26. 7. Oslavy sta let od založení SDH Zvírotice 10:00 Sedlec-Prčice 2. 8. Memoriál Františka Hájka čtyřicátý třetí ročník fotbalového turnaje; 12:30
SEDLČANY Na sobotu 26. července připravil Turistický
oddíl při TJ Tatran Sedlčany pochod nejen pro zájemce o české dějiny. Sraz je v 6:50 na sedlčanském vlakovém nádraží, odkud se pochodníci přesunou do Benešova. V 7:50 pak vyjdou z benešovského vlakového nádraží ve směru na Sedlčany. „Pochodem z Benešova do Sedlčan si připomeneme sto let od atentátu na Františka Ferdinanda d‘Este a začátku první světové války. Na benešovském vlakovém nádraží si prohlédneme výstavu věnovanou arcivévodovi a jeho ženě Sofii. Pak půjdeme přes Konopiště a Chvojen ke zřícenině hradu Kožlí. Dál budeme pokračovat přes vrch Chlum do Neveklova, Strážovic, Suchdola a Sedlčan. Pochod je dlouhý třicet dva kilometrů,“ uvedla Marta Burianová z oddílu sedlčanských turistů s tím, že pochod si lze zkrátit na třináct kilometrů.
Rodákům Mezihoří zahraje Moravanka PETROVICE U SEDLČAN Hasiči z Mezihoří u Petrovic se rozhodli uspořádat setkání přátel dechovky a rodáků Mezihoří. Opravili vlastními silami požární zbrojnici, uklidili veřejná prostranství, upravili své nemovitosti a pozvali rodáky na tuto slavnost. Aby toho ale nebylo málo, pozvali dechovku, aby jim k této slávě zahrála. A ne tak ledajakou. Na setkání zahraje v zámeckém parku v Petrovicích v neděli 27. července od 14 hodin k tanci a poslechu Moravanka. Pro ty, kteří nebudou chtít po jejich vystoupení odejít, bude od 17 hodin do večera hrát Hošnaband. V případě nepřízně počasí je o účastníky postaráno, neboť na parketě budou postaveny stany.
Sedlčany – hvězdárna 25. 7., 1. 8., 8. 8. Pozorovací program pro veřejnost 21:00 - 23:00 Červený Újezd – střelnice 26. 7. Střelecký závod jednotlivců a družstev 8:00 Přestavlky – střelnice 27. 7. Třicátý osmý ročník Střeleckého závodu o putovní pohár Českého Meránu a veřejný závod jednotlivců a závod družstev prezentace od 7:30, závod od 8:00
ZÁMKY Sedlčany – kotlina 27. 7. Auto–moto burza 7:00 9. – 10. 8. MMČR v autocrossu
OSTATNÍ
Turisté se vydají po stopách Velké války
www.sedlcansky-kraj.cz
Sedlčany – knihovna 23. 7., 30. 7., 6. 7. Hajánek – zdravé čtení na dobrou noc pravidelný středeční cyklus pro celé rodiny; 17:00 Osečany – kostel a náves 26. 7. Poutní mše svatá v kostele 17:00 27. 7. Pouťové posezení na návsi hraje: Jihočeská kapela Třeboňská 12; 14:00 Prosenická Lhota - náves 26. 7. Lhotecký pětiboj šestnáctý ročník netradiční soutěže dvojic; 13:00
Radíč Zámek Radíč červenec a srpen: Út až Ne 10:00 – 17:00 Vrchotovy Janovice Zámek Vrchotovy Janovice červenec a srpen: St až Ne 9:00 – 12:00 a 13:00 – 17:00
SKANZENY, MUZEA A PAMÁTNÍKY Sedlčany Městské muzeum červenec a srpen: Út až Ne 9:00 – 16:00 Vysoký Chlumec Skanzen červenec a srpen: Út až So 9:00 – 18:00 Drážkov Váchův špýchar
červenec a srpen: St až Ne 12:00 – 17:00 Prostřední Lhota Muzeum Špýchar červenec a srpen: Út až Ne 9:00 – 18:00 Hrachov – Ochrana fauny ČR expozice sladkovodního světa červenec a srpen: Po – Pá 9:00 – 16:00, So – Ne 10:00 – 16:00 Klučenice – galerie Hospodářský dvůr výstavy Klučenice slovem a obrazem a Klučenické osady červenec a srpen: Út až Ne 10:00-17:00 Křečovice Památník Josefa Suka červenec a srpen: So a Ne 10:00 – 17:00
ROZHLEDNY Osečany Drahoušek červenec a srpen: Út až Ne 10:00 – 17:00 Onen svět Langova rozhledna červenec až srpen: denně 9:00 –21:00 Petrovice Kuníček červenec a srpen: Út až Ne 10:00 – 12:00, 13:00 – 19:00 Mokrsko Veselý Vrch červenec a srpen: Út až Ne 10:00 – 18:00
KULTURA
www.sedlcansky-kraj.cz
Na zámek se sjeli nadaní zpěváci P E T R OV I C E U S E D LČ A N
Na zámek se 16. července
Z koncertu studentů Mezinárodní pěvecké dílny na Svaté Hoře v roce 2012
sjeli mladí nadaní zpěváci z České republiky, Polska a Slovenska. Pod vedením hudebních pedagogů se tu zdokonalují ve zpěvu a nabírají nové zkušenosti, které zúročí při veřejných koncertech nejen na Sedlčansku. „Cílem pořádání Středočeské mezinárodní pěvecké
dílny 2014 je prohlubovat znalosti a technické dovednosti studentů sólového zpěvu, seznámit je s repertoárem vhodným pro jejich další umělecký vývoj a co je nejdůležitější: umožnit jim v praxi kontakt s posluchači na koncertech v rámci Středočeské mezinárodní pěvecké dílny. Tyto koncerty zároveň umožní představit perspektivní začínající mladé umělce středočeské veřejnosti a rozšíří kulturní nabídku v obcích Středočeského kraje, kde tyto typy koncertů nejsou tak časté,“ uvedl organizátor a pedagog Jaroslav Mrázek. V Petrovicích se pedagogům i studentům dostalo vřelého přijetí a vyhovujícího zázemí, proto se sem vrátili již čtvrté prázdniny. Přítomnost mladých umělců vítá i starosta Petrovic Petr Štěpánek. „Mnozí účastníci
minulých seminářů již nyní hostují na světových scénách v Evropě. Naši občané mají jedinečnou příležitost být u toho, když se na svou budoucí uměleckou dráhu tito nadaní lidé připravují,“ řekl. Petrovickému publiku se studenti poprvé představili v neděli 20. července, kdy doprovodili svými hlasy mši svatou. V úterý v podvečer vystoupili v zámeckém parku a na závěr celého semináře uvedou v sobotu 26. července v místním divadle scénické zpracování melodií v režii režiséra Státní opery v Praze Lubora Cukra. Uši posluchačů potěšili pěvci na Svaté Hoře v Příbrami, v Plané nad Lužnicí a v Kamýku nad Vltavou. Ve středu 23. července vystoupí v Písku a o den později ve votickém klášteře. Jana Spálenková
strana
13
Knihovna spustila výpůjčky e-knih SEDLČANY M ě s t s k á knihovna zahájila začátkem prázdnin non-stop provoz pro čtenáře elektronických knih. Čtenáři si tak mohou kdykoli vypůjčit e-knihy z pohodlí svého domova nebo ze své dovolené, a to zdarma. Během července a srpna má sedlčanská knihovna otevřeno od pondělí do středy, vždy mezi 9. a 18. hodinou. „Knihovníci jsou také lidé a potřebují odpočinek a ve stejné situaci jsou i naši čtenáři. Ti odjíždí na své dovolené tradičně se zásobou knih, které od nás požadují,“ říká vedoucí knihovny Blanka Tauberová. Sedlčanská knihovna během roku zavírá pouze o státních svátcích a ve výjimečných př ípadech. O prázdninách se však musí čtenáři přizpůsobit omezené provozní době. „Výpůjčky elektronických knih jsou tedy elegantní
cestou pro knihovnu, jak vyjít čtenářům vstříc kdykoli a kdekoli,“ dodává Tauberová. Propojením s katalogem portálu eReading.cz budou mít čtenáři knihovny k za-
Vedoucí sedlčanské městské knihovny Blanka Tauberová
půjčení na stovky současných titulů e-knih jako Stoletého staříka, který vylezl z okna a zmizel, Žítkovské bohyně nebo kontroverzních Padesát odstínů šedi. „Věříme, že tuto naši novou službu čtenáři přijmou a budou ji využívat,“ přeje si vedoucí knihovny. Redakce
Umělecké práce žáků překvapily vysokochlumeckého hraběte S E D L Č A N Y/ P L AT T L I N G (NĚMECKO) Na podzim se
sešla rada Nadace Patronát Sedlčansko a hrabě Ulrich Arco Zinnenberg požádal o spolupráci učitele a žáky sedlčanských škol, aby zpracovali téma Jana Nepomuckého. Město Plattling slaví v letošním roce sto padesát let Spolku Jana Nepomuckého a také má vzniknout nový most přes řeku Isar. Nová stavba bude pojmenovaná právě po tomto českém světci, který se v Bavorsku těší velké cti. Na jaře začali žáci z obou sedlčanských základních škol, gymnázia a obchodní akademie a základní umělecké školy téma zpracovávat. „Starší oddělení žáků základní umělecké školy zpracovalo abstraktní i realistické
skulptury a ostatní různé výtvarné pohledy na dané
ra Křenková. Celkem se projektu zúčastnilo ko-
Na vernisáži v Plattlingu viděly děti své práce vystavené.
téma – kresby, malby, grafiku, komiks, fotografie i koláže,“ vyjmenovává pestrou škálu výtvarných technik zástupkyně ředitelky Základní umělecké školy Sedlčany Vladimí-
lem stovky dětí ve věku od šesti do osmnácti let. „Všechny práce si hrabě Ulrich Arco odvezl a byl jimi moc mile překvapen. Právě pohledem na díla žáků uzrála myšlenka,
že chce žáky za ty skvělé práce odměnit výletem a účastí dětí na vernisáži v Plattlingu, kde se po celý červenec koná festival umělců,“ říká Vladimíra Křenková. Vernisáž sedlčanských výtvarníků byla naplánovaná na 6. července a v tento den byly také odhaleny čtyři objekty českých a německých sochařů na náměstí v Plattlingu. „Celá tato akce byla chápána jako jakési přemostění českoněmeckých vztahů. Naše výtvarníky přivítal hrabě, starosta i předseda spolku Jana Nepomuckého. Žáci byli pohoštěni a dostali dárky,“ dodává Křenková. Kromě Plattlingu – vernisáže, městské zahrady a koupaliště – navštívila „delegace“ ze Sedlčan také
stezku korunami stromů v Národním parku Neuschonau. „Jak budou naše návrhy dále využity, nevíme, ale je jisté, že tato výstava poputuje na podzim do Sedlčan,“ doplňuje Vladimíra Křenková s tím, že „výlet byl jakousi pralinkou na dortu, ocenění a pochvala. Mladí umělci vidí, jak to vypadá ve světě umění, že jejich práce jsou dále využity a přináší radost druhým. Děti vědí, co je to atribut, světec, uvědomily si národnostní přesah a důležitost budování nadnárodních vztahů. Věřím, že když zvednou oči na sochu Jana Nepomuckého a poznají ho, nebudou lhostejní k památkám a budou je v budoucnu ochraňovat – to je pro každého pedagoga a umělce to pravé ocenění.“ -red-
SPORT
14 strana
Kanoista Havel má na kontě další medaili SEDLČANY/BRANDENBURG
Daniel Havel, odchovanec
síc odložit pádlo, od konce května trénoval naplno. Se-
Posádka českého čtyřkajaku (zleva): Daniel Havel, Lukáš Trefil, Josef Dostál a Jan Štěrba. Foto: GAAN CZ team
oddílu kanoistiky Sedlčanského Tatranu, který na jaře musel kvůli léčení bolavého ramene na mě-
stava, do níž patří i Lukáš Trefil, Josef Dostál a Jan Štěrba, byla kompletní, začátkem července bodovala
na mistrovství Evropy v německém Brandenburgu. V závodě na jeden kilometr obsadila posádka čtyřkajaku zlatou medaili. Porazili o 355 tisícin sekundy Slováky, třetí místo obsadili Portugalci, kteří ztratili už více než dvě vteřiny. „Obhajoba je vždycky těžší. Viděli jsme, že Slovákům odjíždíme ve finiši, tak jsme si hopli do poslední dvoustovky. Poslední stovku jsem sotva držel pádlo, ale myslím, že oni na tom byli úplně stejně, takže naštěstí se to povedlo udržet,“ radoval se po závodu Daniel Havel. Daniel Sirotek
Zapálení sběratelé hokejových puků se sešli již podvacáté S TA R Á Ř Í Š E / P E T R O V I CE Sběratelé hokejových
puků a dalších relikvií od ledu, jichž je v České republice jen několik desítek, se pravidelně scházejí od začátku devadesátých let. Zcela prvního setkání v Plzni se zúčastnilo pouze šest nebo sedm sběratelů, zatímco v současné době se jich sejde vždy nejméně dvacet. K pravidelným účastníkům setkání sběratelů hokejových puků patří osmapadesátiletý Jaroslav Paták z Petrovic u Sedlčan, který svého koníčka sedlá již více než čtvrt století. Za tu dobu nasbíral téměř šest tisíc puků včetně několika kuriozit. Patří k nim například touš, měřící rychlost střely hokejisty, svatební oznámení vytištěné na puk, nebo dokonce kotouč z vosku. „Celostátního setkání sběratelů hokejových puků jsem se poprvé zúčastnil v roce 1994,“ říká petrovický sběratel. „Jednalo se o celkově druhý sběratelský sraz a sešli jsme se u sběratele puků a hokejek Josefa Primuse ze Zvíkova u Českých Budějovic. Bylo to pro mě tenkrát něco zcela nového
a vzpomínám si, že jsem nevěděl, co mám dělat dříve. Zda si mám prohlížet stovky hokejek z různých období, které měl sběratel vystavené na půdě, dívat se na puky, nahrazující v domě parkety, nebo jestli si mám povídat s novými kamarády.“ Sběratel z Petrovic dále uvedl, že
že s kolegy sběrateli letos spočítali, že včetně plzeňského setkání se v sobotu 12. července jednalo už o dvacátý jejich sraz. Jeho součástí byla také tentokrát sběratelská burza, na které lze vyměnit nejednu pryžovou drahocennost. A jaké hokejové kotouče byly v kurzu letos
www.sedlcansky-kraj.cz
Na Sedlčanské kotlině se uskutečnilo Mezinárodní mistrovství ČR v rallycrossu SEDLČANY Místní kotlina se během soboty 19. a nedě-
Maďarský jezdec Luigi zvítězil v divizi Super 1600. Foto: Tomáš Pokorný
le 20. července proměnila v trať divokých honiček vozů rallycrossu. Autoklub RAC Sedlčany a Autodrom Sedlčany hostily v tomto roce již podruhé Mezinárodní mistrovství České republiky v rallycrossu. V nejsledovanější divizi SuperCars zvítězil stejně jako v minulém závodě rakouský jezdec Alois Höller (Ford Focus). Stejného vítěze viděla Sedlčanská kotlina i v divizi Super 1600, kde si první příčku vyjel maďarský závodník Luigi (Škoda Fabia). V divizi Supernationals nenašel přemožitele Jakub Bittman (Peugeot 206). Divizi National 1600 ovládl
od konce devadesátých let se sběratelské srazy konají na statku hokejového nadšence Františka Pokorného ze Staré Říše na Jihlavsku. Jaroslav Paták chyběl pouze na jediném z nich a zároveň doplnil,
nejvíce? „Jednoznačně ty s emblémy zimních olympijských her v Soči a mistrovství světa v Bělorusku. Získal jsem jich do sbírky kolem deseti,“ uzavírá petrovický sběratel. David Myslikovjan
doprovázel závod Česká trofej – historické automobily. Zde byly k vidění tři divize vozů vyrobených do roku 2000, které se prokazatelně zúčastňovaly rallycrossových závodů. Zde zvítězili stejní tři jezdci, kteří dosáhli na nejvyšší mety již v prvním sedlčanském závodě. Jmenovitě šlo o Václava Veverku (–1600 – Peugeot 106), Jiřího Matějku (+1600 – Škoda 120) a Petra Koutného (4x4 – Ford Escort). Jako součást závodu byla k vidění i početná divize bugin. Konkrétně šlo o KartCross – Mascom cup 2014, který je již tradičně zpestřením sedlčanského rallycrossu. -jp-
Sedlčanské Áčko se může pochlubit titulem nejslušnějšího mužstva krajského přeboru SEDLČANY/ PRAHA Ve čtvr-
Sběratelé mají na svých srazech z přírůstků do svých sbírek upřímnou radost. Jinak na tom není ani Jaroslav Paták z Petrovic.
rakouský jezdec Sven Föster (VW Polo). Víkendové klání
tek 10. července se v Národním domě v Praze rozhodlo o nadcházející fotbalové sezóně. Ještě před samotným losovacím aktivem krajských fotbalových soutěží byli vyhlášeni nejlepší střelci a brankáři ročníku 2013/2014. Fotbalisté Tatranu Sedlčany se mohou pochlubit titulem nejslušnějšího mužstva krajského přeboru. Středočeský krajský přebor bude hrát v sezóně 2014/2015 opět šestnáct mužstev, z nichž v pěti případech půjde o nováčky. Z 1. A třídy postoupil do nejvyšší soutěže SK Rakovník, Sokol Družba Suchdol,
SK Rejšice, Sokol Hostouň a Sportovní sdružení Ostrá. Z divize nesestoupilo do krajského přeboru žádné z mužstev, naopak do divize postoupily Sokol Libiš a SK Benátky nad Jizerou. Sedlčanské Áčko čeká první utkání 10. srpna „venku“ s nováčkem přeboru Sokolem Hostouň. Na domácím poli sehrají na podzim zápasy s fotbalisty Sokolu Klecany, se Sportovním sdružením Ostrá, s berounským Unionem, s příbramským Spartakem, se Sokolem Suchdol, s TJ Jíloviště a se Sokolem Ovčáry. Další zápasy pak budou sehrány na jaře. Jana Spálenková
SPORT
www.sedlcansky-kraj.cz
strana
15
Kdy si studenti a portovci zacvičí v tělocvičně gymnázia? Od červnové povodně loňského roku je mimo provoz víceúčelová sportovní hala sedlčanského gymnázia. Voda, dosahující v tělocvičně v kritických dnech do výšky
SEDLČANY
vodu odčerpali, nastoupili na uklízecí práce sami studenti. Ti museli z tělocvičny odstranit nános bahna, který zůstal na podlaze. Vlivem vlhka se odtrhla podlaha, museli být od-
Voda valící se 2. června loňského roku do tělocvičny gymnázia.
dva a půl metru, poškodila omítky, podlahy i sociální zařízení. Po zásahu hasičů, kteří
straněny dřevěné obklady. Pak byly otlučeny omítky a nastalo půl roku trvající vysoušení. Zatím byl
do oprav víceúčelové haly investován zhruba jeden milion korun, další peníze přislíbil Středočeský kraj jakožto zřizovatel školy. Ten vypsal na rekonstrukci výběrové řízení. Pokud půjdou práce podle plánu, hala by mohla svému účelu sloužit začátkem příštího roku. Sportoviště citelně chybí nejen studentům gymnázia a obchodní akademie, ale i dalším sportovcům, kteří tento prostor využívali. Studenti jezdili plavat do Smilovic, v zimě lyžovat na Monínec, chodili bruslit nebo na hřiště Taverny či Pegasu. Ostatní sportovci hledali pro své vyžití nové zázemí. Našli ho například na sportovištích Středního odborného učiliště v Bezručově ulici. -js-
SEDLČANY V Domově Sedlčany byl zahájen již 2. ročník olympiády. Soutěžit se bude celé léto a to v nejrůznějších disciplínách – kuželky, petangue, hod míčem, turnaj v pexesu, vědomostní soutěž a tak dále. Slavnostní ukončení olympiády je naplánováno na 27. srpna. V tento den budou pozváni klienti z okolních domovů pro seniory a uskuteční se vyhlášení celkového vítěze olympiády Domova Sedlčany. Hana Kubištová, vedoucí sociálního úseku Domova Sedlčany
„Ragby je hlavně o respektu,“ tvrdí Václav Calta SEDLČANY Ragby je v Sedl-
čanech už delší dobu p l n o h o d n o t n ý m a re spektovaným sportem. Nejsledovanějším druž-
Václav Calta tvrdí, že respekt je nedílnou součástí ragby.
stvem je pochopitelně mužský tým, který hraje II. ligu. Jedním z největších nadšenců ragby v našem regionu je Václav Calta, který nám v rozhovoru sdělil, o čem vlastně ragby je a jak se daří sedlčanskému týmu. Jak tě napadlo hrát ragby? Tehdy jsem končil s fotbalem, který mi v té době přišel nesympatický, nečistý a už mě to ani tolik nebavilo. Oslovil mě Marek Hrma, zda nechci zkusit
ragby. Po dvou trénincích jsem hned jel hrát turnaj na Slovensko. V ragby se mi zalíbilo prostředí, zejména vztah rozhodčího a hráče, který si k němu nedovolí vůbec nic, na rozdíl právě od fotbalu. Tento sport je hodně o respektu, jednou jsem při souboji protihráči vyrazil nešťastnou náhodou zuby, po utkání za mnou přišel, a místo toho, aby se hněval, mi řekl, že to byla pěkná skládka. Jsi hráčem sedlčanského mužstva, máš zkušenosti i s jinými týmy? Můj mateřský klub jsou nadále Sedlčany, ovšem v ragby je možný takzvaný střídavý start. To znamená, že můžu při dodržení určitých pravidel hrát za dvě mužstva. Tuhle sezónu mám střídavý start v Říčanech hrajících extraligu. V současné době jsem s nimi bohužel přestal trénovat, protože mám práci v Sedlčanech, takže mám odehraná pouze dvě přípravná utkání. Minulý rok jsem měl střídavý start v Českých Budějovicích.
Tvrdíš, že tento sport je o respektu, fungují v něm takzvané třetí poločasy? Jednoznačně, po zápase si jdeme sednout s protihráči a v přátelském duchu probíráme celý zápas, bavíme se tím. Takhle to funguje i na profesionální úrovni. Když sleduji hru, vidím hráče hubené, rychlé a zároveň i větší a urostlejší. Je toto charakteristika ragby? Ragby může hrát úplně kdokoliv. Tohle je spíš otázka postu. Rojníci jsou silní a velcí hráči, útočníci rychlejší a hbitější. Ale není to pravidlo. V Sedlčanech máme hráče, který má dva metry, a dalšího, co má sto šedesát centimetrů a oba dva skládají výborně. Na jakém postu hraješ ty? Postavou bych měl hrát v roji, ale v Sedlčanech kvůli nedostatku hráčů hraji útokovou spojku, což je vlastně rozehrávač. Jak se v současnosti daří sedlčanskému týmu?
Bohužel tuhle sezónu se nám nedařilo, je nedostatek hráčů, málo se trénuje. Přes léto se do toho musíme více pustit a hodit vše za hlavu. V sezóně jsme kolikrát vedli, ale na konci jsme si vítězství nechali vzít. S týmem jsme odehráli i turnaje v sedmičkovém ragby. Teď nás v Praze čeká beach ragby a pak už příprava na další sezónu. Jak probíhá příprava po fyzické, taktické a silové stránce? Je trochu rozdíl v zimní a letní přípravě. V zimě jsme hodně v posilovně, přibíráme svaly a poté běháme venku, kde pilujeme dynamiku a nabíráme fyzičku. V ragby skládáš i běháš, a to bere hodně síly. V letní přípravě se orientujeme hlavně na míč, ale nezapomínáme ani na kondici. Ragby se hraje zejména o patnácti hráčích. Ty máš zkušenosti i s ragby o sedmi hráčích. Jaký je v tom rozdíl? Je to úplně jiná hra. Patnáctkové je více o síle a o kontaktu. V sedmičko-
vém je kontakt nežádoucí. Dalo by se říct, že už to ani nejsou ragbisti, jako spíš desetibojaři. Je to o hodně velké fyzičce. Po olympijských hrách a mistrovství světa ve fotbale je mistrovství světa v ragby údajně třetí nejsledovanější sportovní akcí na světě. Proč se u nás tomuto sportu nedostává tolik pozornosti? Je to asi mentalitou. Fotbal a hokej jsou naše hlavní sporty. Do ragby se nedává tolik finančních prostředků, protože se v devadesátých letech vykašlali na mládež, reprezentace prošla generační obměnou a momentálně nemá tak velké úspěchy. Reprezentace je v současnosti na světovém žebříčku asi na šedesátém místě. Možná se i bojí rodiče dát své dítě na ragby. Je to škoda, protože děti se v ragby vedou už od začátku k respektu a tluče se jim do hlavy, že se na hřiště nejdou prát, ale hrát. V Říčanech to dokonce fungovalo tak, že mohly hrát děti, až když měly ve škole všechno v pořádku. Jiří Prášek
PUBLICISTIKA
16 strana
www.sedlcansky-kraj.cz
Ú VA H A
GLOSA
Do lidí a do melounů nevidíme
Králíci pod zámkem
Čím dál víc si v poslední době uvědomuji, že se lidé místo svými vlastními životy raději zabývají těmi okolními. A nejde jen o klasickou všem dobře známou holčičí drbárnu u kafíčka nebo pokec chlapů nad pivem. V každodenních situacích, vždy když nastane problém, víme velmi dobře, co udělal špatně ten druhý. Ale dokážeme si uvědomit a přiznat také vlastní chyby? Jak můžeme posuzovat toho druhého? Uvedu výstižný citát, jehož autora, či spíše autorku, jsem bohužel nevypátrala: „Dřív, než budeš soudit moje žití, obuj si moje boty a přejdi moji cestu, přejdi moji minulost, pociť moje slzy, zažij moji bolest, radost, přejdi roky, které jsem přešla i já, zakopni o každý kámen, o který jsem zakopla i já. Za každým vstaň a běž dál, tak jako já. A až potom můžeš soudit moje chování a tvrdit, že mě znáš!“ A přidám čtvrtou dohodu Dona Miguela Ruize: „Dělej všechno tak, jak nejlépe dovedeš. Tvoje činnost se mění od okamžiku k okamžiku. Dělej za všech okolností vše, jak nejlépe dovedeš a vyhni se zbytečným soudům a lítosti. Budeš mít dobrý pocit, že jsi pro danou věc udělal, co jsi mohl.“ Zamysleme se nad těmito slovy. Vzejde z nich jednoznačně to, že pokud nejsme schopni kompletně posoudit zkušenosti a motivaci, s ja-
kými druhý cokoli udělal či řekl, nemáme ho ani hodnotit. Do lidí a do melounů nevidíme. Nevíme, proč to tak bylo. Věřme, že ten druhý jednal tak, jak v danou chvíli dokázal nejlépe. A pokud se opakují situace, kdy si nejsme schopni porozumět, možná je to signál, že máme jít každý dál a rozumět si s někým jiným. Možná už jsme si vzájemně předali všechny informace, které mezi námi padnout měly. Pokud je tedy pravdou, že každý z nás nabyl za svůj život jiné zkušenosti a navíc máme rozdílné genetické dispozice, není možné, abychom byť jedinou věc dělali týmž způsobem. Vždy budeme něčím jiní, něčím originální, v něčem první. Nikdo není dokonalý, ale pokud budeme vše dělat tak, jak v danou chvíli, se zkušenostmi z minulosti, jak umíme nejlépe, můžeme mít klidné svědomí a být sami se sebou šťastni. Pak víme, že i když nás budou ostatní pomlouvat, dělají to z pouhé nevědomosti. Každý náš nezdar bude další příležitostí něco se naučit, posunout se v něčem dál. Každá mince má dvě strany. Stačí se na sklenici nedívat jako poloprázdnou, ale zpola naplněnou. A život zpola naplněný zkušeností dává prostor doplnit jej dalšími! Olga Hadáčková
Nevěřil jsem vlastním očím. Chudáci býložravci a ve vězení! Co by tomu asi řekli ochránci zvířat, domácích miláčků nevyjímaje? Během jedné letní soboty jsem procházel se svým synkem skanzen ve Vysokém Chlumci a kulisa byla dokonalá. Všude panoval čilý ruch. Návštěvníci proudili tam a zase sem, u objektu starodávné pily se objímali svatebčané, kolem dalších
historických venkovských staveb běhaly slepice jak v minulém století, kdesi se objevil i pravý nefalšovaný kohout; jen do kokrhání se mu dvakrát nechtělo. Před východem z areálu mi padly do očí králíkárny, na nichž se v odpoledním slunci třpytily mosazné zámky. Na každé posadě visel jeden. Ten, kdo je ošetřuje, napadlo mě, musí mít klíčů jak žalářník ve službě. Posléze jsem usoudil,
že masivní zabezpečení je pro chlupáče pravým a nepostradatelným dobrodiním. Vždyť by se jistě mezi hosty našel někdo, komu by se při představě králíka na smetaně nebo s nádivkou a kouskem dozlatova pečeného bůčku sbíhaly sliny. V duchu jsem děkoval personálu skanzenu za předvídavost, byť kdysi místo zámků stačily prachobyčejné petlice. Vladimír Stibor
ÚSMĚVNÁ HISTORKA
Muž a květina O redakční dovolené jsem měla narozeniny. U ženy se neříká kolikáté – takže zkrátka – měla jsem narozeniny. Jejich oslava mě už pár let nijak nevzrušuje, nejbližší rodině (já, manžel, pes a pes) předvedu svoje (ne) kuchařské umění, potom přestavím květiny na parapetech (miluji kvítí a moje okolí to ví), slupnu bombíku, dám si sklenku a jsem o rok starší. Zjistila jsem však, že s mými narozeninami si neví někteří rady. Ti, co si s nimi neví rady vůbec, dělají, že na ně zapomněli. Ti, kterým je tento způsob vypořádání se s mým velkým dnem hloupý, volí praktický dárek. Například manžel –
poté, co v lednu viděl, jak plameny z ručního šlehače ošlehávají dvířka naší linky a já se je snažím hasit utěrkou, připíchl na ledničku romantický lísteček se vzkazem „2. 7. koupit ke kytce šlehač“. Jak si usmyslil, tak splnil. Někteří moji gratulanti jsou sladce předvídatelní. Jelikož jsem vlastně narozeninový dárek mojí maminky, láme si můj táta hlavu dvakrát (resp. většinou dostaneme stejný dárek). Letos to byl moc hezký pugét, který když gratulant předal, okořenil jej historkou, respektive trapasem, který se mu při koupi stal. Táta přišel do květinářství a poté, co na něj přišla řada a květi-
nářka Eva se ho zeptala, co by rád, odvětil, že tu kytku, co si brala ta paní před ním, ale dvakrát. Mezitím, co Eva pilně vázala a táta pohovořil, ptala se květinářka, kdo vlastně že to umřel. „No, to já nevím,“odvětil můj gratulant. „Aha,“ řekla Eva. „A na co chcete ty kytky?“ Ale holka a Ilona mají narozeniny. „Panebože, vždyť jste chtěl ty, co ta paní před váma!“ „No vždyť jo, byly pěkný!“ „No jenže byly smuteční,“ uzavřela květinářka a jala se kytice převazovat na méně ponuré. I to se může stát, když jde muž kupovat květinu. Ale stejně bych ho měla ráda – i kdyby přinesl roští. Jana Spálenková
FEJETON
Proč nejsem fejetonistou V posledním čísle Sedlčanského kraje můj zrak spočinul na čtvrtpalcovém titulku hlásajícím „Hledá se superfejetonista“. Úžasná příležitost pro všechny lokální „došuplíkáře“, chtělo by se říct. Fejetonistická činnost je ale jedna z nejnevděčnějších. Pomiňme extrémní případy hrubkami přesycených žalozpěvů čtenářů, kterým se zalíbilo na publikační straně barikády především proto, že při osobním kontaktu už je nikdo nechce poslouchat. Jste-li seriózní fejetonista s pra-
videlným výstupem, z jedné strany na vás dotírají čtenáři, kterých se dotkl váš poslední příspěvek, zatímco z druhé strany se redakce s přízrakem uzávěrky za svými zády dožaduje příspěvku dalšího. Člověk musí oplývat zvláštním druhem tvrdohlavého nadšení, aby vhodně uspokojil ne vždy zcela sourodou poptávku. A odměnou je mu, stejně jako v televizní soutěži, jejíž název onen „inzerát“ zmíněný v úvodu nepokrytě evokuje, jeho chvilka na výsluní. Nicméně z tako-
vého srovnání se zpěváckou hvězdou fejetonista vychází jako poražený. Sláva fejetonistova netrvá do vyhlášení dalšího ročníku soutěže, ale jen do vydání následujícího čísla, v němž musí publikovat nový výtvor, jinak je čtenářstvem zakrátko zapomenut. Také čtenářů bývá obvykle podstatně méně než televizních diváků. Především by zdatný „superfejetonista“ měl umět pobavit širokou veřejnost poutavou a srozumitelně podanou myšlenkou, jejíž téma
se může a bude lišit podle množství a druhu čtenářské základny. To bohužel neumím. Často mi bývá vytýkán příliš vzletný [čti knižní] styl
psaného projevu, mám prý sklony k cynismu, někdy mi činí obtíže postupně a nenásilně gradovat text – a to nemluvím o pointě... Petr Žak
Týdeník vychází ve středu, uzávěrka v pondělí v 11 hodin Šéfredaktorka: Jana Spálenková, tel.: 774 414 225 (
[email protected]) Redaktoři: David Myslikovjan (společnost, kultura, sport), tel.: 721 784 743 (
[email protected]); Jiří Prášek (sport, kultura), tel.: 604 655 852 (
[email protected]); Inzerce: tel.: 774 822 213 (
[email protected]) Adresa redakce: Havlíčkova 514, 264 01 Sedlčany Návštěvní hodiny v redakci: pondělí až pátek 8 - 12 hodin Korektura: Jana Stejskalová. Sazba: redakce. Tisk: Van druck Sedlčany. Vydavatel: Zdeněk Kolář. Registrační číslo: MK ČR E 11724. Internet: www.sedlcansky-kraj.cz