Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu
Zálužná CZ0813767
1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Základní údaje Název: Zálužná Kód lokality: CZ0813767 Kód lokality v ÚSOP: 3310 Rozloha (ha): 0,2041 Biogeografická oblast: kontinentální Zařazení EVL na evropský seznam: 2008/25/ES Nařízení vlády o stanovení národního seznamu EVL: nařízení vlády č.318/2013 Sb., příloha 1075
1.2 Způsob zajištění ochrany Zvláště chráněná území (ZCHÚ) NENÍ Ochranné pásmo zvláště chráněného území (OP ZCHÚ) NENÍ Navrhovaná kategorie ZCHÚ podle platného nařízení vlády NENÍ Smluvní ochrana dle § 39 ZOPK NENÍ Základní ochrana dle § 45c, odst. 2 ZOPK Celková rozloha území chráněného dle režimu základní ochrany (ha): 0,2041 Relativní rozloha území chráněného dle režimu základní ochrany (%): 100 Jiná území chráněná podle národní legislativy, evropské legislativy nebo mezinárodních úmluv v překryvu s EVL Ptačí oblasti NEJSOU
1.3 Územně správní příslušnost Moravskoslezský kraj Dotčené obce Vítkov
Dotčená katastrální území Nové Těchanovice
1.4 Stručná charakteristika území Ekotop Geologie: Lokalitu tvoří převážně spodnokarbonské kulmské břidlice. Geomorfologie: Lokalita spadá do celku Nízký Jeseník, podcelku Vítkovská vrchovina, okrsku Melčská vrchovina. Jedná se o členitou vrchovinu tvořenou spodnokarbonskými drobami a břidlicemi s členitým reliéfem, široce zaoblenými rozvodními hřbety a typickými mladými, hluboce zařezanými údolími s příkrými svahy. Území leží v nadmořské výšce cca 375 až 450 m n.m. Reliéf: Důlní komplex ve vrcholové části svahu v zaříznutém údolí řeky Moravice. Pedologie: V území převažují modální kambizemě. Krajinná charakteristika: Důl po těžbě břidlice. Jednotlivé vstupy jsou vedeny v registru starých důlních děl: vstup č. 1 - číslo oznámení 1656 s názvem "734 - úpadnice Záležné 1", vstup č. 2 - číslo oznámení 1545 a
názvem "úpadnice Záležné 2" a vstup č. 3 - číslo oznámení 197 s názvem "Zálužné". Důl je tvořen systémem chodeb a velkých komor, které jsou z velké části vyplněny kameninovou základkou s velkým množstvím spár, vhodných k zimování netopýrů. Celková délka prostor přesahuje 3 km, některými částmi protéká malý vodní tok. Rozsáhlé třípatrové důlní dílo má tři hlavní vstupy. Vstup č. 1 (jižní) se nachází na dně šikmé svážné chodby dlouhé cca 20 m. Malý průlez (30 x 50 cm) na dně svažné chodby vede na dno třetího patra. Vstup č. 2 (prostřední) leží uprostřed chatové osady. Tuto část štoly tvoří vertikála se sklonem 80 stupňů a hloubkou 75 m. Dno je zatopeno vodou. Vstup č. 3 (severní) se nachází na haldě na okraji chatové osady. Ten je začátkem vertikály o celkové hloubce 60 m, která vede na druhé patro dolu, zde pak pokračuje další vertikálou hlubokou 40 m. Je to hlavní vletový otvor pro zimující netopýry.
Biota Zoologická charakteristika: Ze zoogeografického hlediska spadá tato lokalita do Nízkojesenickéhoo bioregionu 1.54, hercynské podprovincie. Faunu prostor štoly tvoří téměř výhradně netopýři (Microchiroptera), popřípadě vzácně bezobratlí.
2. Stav EVL a předmětů ochrany 2.1 Předměty ochrany a jejich cílový stav Druhy Název předmětu ochrany: netopýr černý Barbastella barbastellus Kód předmětu ochrany: 1308 Stav předmětu ochrany při zařazení EVL do Evropského seznamu Populace
Min
Max
Jednotka Kategorie Podíl populace
zimující populace
1000
1170
jedinci
Celkové hodnocení populace není vynikající izolovaná, leží hodnota uvnitř areálu rozšíření druhu
Zachovalost Izolace
100 % ≥ p > 15 % vynikající zachování
Cílový stav předmětu ochrany: Udržení stavu populace na úrovni v době při vyhlášení.
2.2 Nároky předmětů ochrany Druhy Název předmětu ochrany: netopýr černý Barbastella barbastellus Kód předmětu ochrany: 1308 Popis nároků předmětu ochrany: O způsobu života netopýra černého v období rozmnožování dosud není mnoho známo, neboť letní nálezy jsou velmi vzácné. V této fázi životního cyklu je netopýr černý vázán především na listnaté a smíšené lesy nížin až submontánního pásma (200–800 m n. m.). Letní kolonie samic jsou nevelké (obvykle 10–15 ks) a využívají zejména štěrbiny za kůrou stromů, lze je však nalézt také za okenicemi, v mysliveckých posedech apod. Během sezony může kolonie vystřídat několik různých úkrytů. Jako zimoviště slouží podzemní prostory různých typů (štoly, jeskyně, bunkry, sklepy, chodby v hrázích vodních nádrží apod.), kde tento druh vyhledává chladnější místa (obvykle +2 až +5°C). Netopýr černý je štěrbinový druh, na zimovištích lze však nalézt i visící shluky desítek až stovek jedinců. Maximální počet zjištěný na zimovišti v České republice činí přes 1100 kusů. Potravu (malé motýly a dvoukřídlý hmyz) loví netopýr černý v lesích ve výši stromových korun, podél lesních okrajů a nad vodou. O přesunech tohoto druhu nejsou k dispozici detailní informace, je však schopen vykonávat poměrně dlouhé přelety (130 km – údaj z území České republiky, ze zahraničí byly doloženy i podstatně delší přelety – až 290 km). Tento druh je velice citlivý na rušení na zimovištích (vadí především manipulace se zimujícími netopýry, změny teplotního režimu, dále nadměrné osvětlení a hluk, spojený se zvýšeným pohybem lidí, rozdělávání ohňů a následné zakouření podzemních prostor), tj. neregulovaný vstup turistů do nezajištěných podzemních prostorů. Dalším negativním a ohrožujícím faktorem je nevhodné uzavírání vchodů do starých důlních děl, konkrétně nevhodné načasování stavebních prací (rušení zimujících netopýrů), úplné uzavření vchodu do podzemního prostoru (zamezení výskytu netopýrů) a nevhodný způsob zabezpečení vchodu (celoprofilová uzávěra může způsobit změnu mikroklimatu). Negativně působí rovněž případné zarůstání ústí štoly a jejího bezprostředního okolí náletem dřevin, neboť znesnadňuje nebo zcela znemožňuje netopýrům přístup do podzemních prostor.
2.3 Řešení konfliktů při zajišťování požadavků různých předmětů ochrany EVL Konflikt není předpokládán
2.4 Konflikt s jinými ochrannými režimy dle ZOPK Konflikt není předpokládán
2.5 Využívání EVL a zhodnocení jeho důsledků pro předměty ochrany
Stručná charakteristika a vliv činnosti Na lokalitě probíhala v minulosti (19. století) těžba pokrývačské břidlice v horninách moravického souvrství moravskoslezského kulmu. Rozsáhlá těžba jílových břidlic sloužila k produkci krytinového, obkladového a dlažebního materiálu. Těžbou břidlic vznikly podzemní prostory, které se po ukončení těžebních činností staly vhodným prostředím pro zimování netopýrů. Z minulosti jsou známy negativní vlivy, které souvisí se vstupy do štol a rušením netopýrů v přirozeném vývoji. V roce 2001 byl vstup do štoly č. 1 zabezpečen mříží, aby se zamezilo vnikání osob do podzemních prostor a rušení netopýrů. Toto mělo rozhodující pozitivní vliv na snížení zatížení lokality nezvanými turisty. V letech 2006 a 2007 bylo kolem všech vstupů do štol z bezpečnostních důvodů obnoveno oplocení. S ohledem na to, že ostatní vstupy do štol (vstup do prostření štoly č. 2 a severní štoly č. 3) nejsou nijak zabezpečeny a současné mřížoví u vstupu do štoly č. 1 je podkopáno, lze očekávat další rušivé aktivity vedoucí k devastaci části štol, zařízení, rozdělávání ohně v podzemí, rušení netopýrů, odhazování odpadků apod. Před vstupy do štol je udržován volný prostor bez náletových dřevin, které by mohly znesnadňovat netopýrům přístup k podzemním prostorám. Zásadním negativním vlivem působícím na zdejší zimující populace netopýrů je rovněž zanášení štol odpadem. Zdejší štoly sloužily v minulosti jako skládka odpadů (komunální odpad). Tato praxe bohužel přetrvává až do současnosti. Jedná se o zavážení všech vstupů - nejviditelnější je to u jižního vstupu do štoly č. 1, odpadky se však nacházejí také v prostorách prostřední štoly č. 2 a severní štoly č.3.
2.6 Související platné dokumenty ve vztahu k předmětům ochrany dle speciálních zákonů NEJSOU
3. Péče o EVL 3.1 Popis optimálního způsobu péče o předměty ochrany Vstupy do jižní štoly č. 1 a severní štoly č. 3 by měly být trvale zabezpečeny ocelovými mřížemi. Ty části zabezpečení, u kterých došlo k jejich poškození nebo odcizení, je nezbytné obnovit. Instalace ocelové mříže v kombinaci se zděním a upevněním by měla být provedena tak, aby bylo znemožněno její snadné vypáčení a proniknutí osob do prostoru této štoly. Konstrukční řešení mříže by mělo respektovat vhodnou velikost otvorů 40 x 12 cm (delší je vodorovný rozměr), při použití ocelových prutů o průměru minimálně 2,5 cm popřípadě více, aby byla zaručena masívnost a odolnost mříže proti poničení. Mříže by měla být uzamykatelná, nebo osazena samostatně uzamykatelnými dvířky, aby bylo možno podzemní prostory navštěvovat pro sčítání a kontrolu netopýrů, popřípadě pro kontrolu stavu podzemních štol. Úplné uzavření vchodu do štol celoprofilovou uzávěrou nebo jejich zazdění je nepřípustné. Také zmenšování otvoru přizdíváním by mělo být co nejmenší, aby nedošlo ke změně mikroklimatu ve štolách, což by mohlo vést k úbytku zde zimujících netopýrů. Kolem vstupu do prostřední štoly č. 2, kterou nelze zabezpečit mříží, je potřeba udržovat funkční oplocení. Toto oplocení je rovněž nutno udržovat ve funkčním stavu kolem vstupů do štol č. 1 a č. 3, a to jak z pohledu bezpečnosti osob, tak i jako opatření, které alespoň částečně zabraňuje nelegálnímu zavážení štol odpadky. Pro provádění chiropterologického monitoringu EVL by bylo vhodné provést instalaci kotvících bodů, umožňující sestup mezi II. a III. patrem za pomocí lanové techniky a dále instalaci 2 ks ocelových nebo hliníkových žebříků (délka cca 4 m) umožňujících výstup na vyšší úrovně na III. patře. Při monitoringu je nutno brát zřetel na fakt, že do starého důlního díla nelze vstupovat bez patřičných povolení Českého báňského úřadu. Z ústí štoly a jejího bezprostředního okolí je nutné provádět opakované odstraňování křovin a dřevin v případě, že budou zarůstat a omezovat prostor vletu do štol. Veškeré stavební práce, zejména související s výstavbou a realizací zabezpečení vstupu do štol, je potřeba provádět v období mimo hlavní výskyt netopýrů, tj. od začátku dubna do konce září. Výřez náletových dřevin a opravy oplocení lze provádět ještě v průběhu října. Při udržování starých důlních děl v bezpečném stavu je nutno brát zřetel na fakt, že toto opatření podléhá zákonu č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě v platném znění. Z ústí a chodeb štol (zejména tam, kde odpadky zužují průletový prostor) a bezprostředního okolí vstupů je dále nezbytné provést odstranění odpadků. Jakákoliv těžba nerostných surovin a zasypávání štol (včetně odpadu jakéhokoli původu a druhu) by měly být vyloučeny. U vstupu do štol umístit informační panel zachycující interiér štoly, popisující historii a vývoj území a významnost štoly z pohledu ochrany netopýrů, popřípadě upozorňující na sankce za ničení zařízení.
3.2 Navrhovaná opatření Opakovaná opatření Číslo zákresu managementového opatření Název managementového opatření Kategorie opatření Cílový předmět ochrany Popis opatření
Vhodný interval Kalendář pro management Poznámka Číslo zákresu managementového opatření Název managementového opatření Kategorie opatření Cílový předmět ochrany Popis opatření
bez zákresu (vymezeno plochou EVL) Úklid odpadků Návštěvnická infrastruktura Barbastella barbastellus (netopýr černý) 1308 Jižní, prostřední a severní štola, dlouhodobým cílem péče je zachování zimoviště netopýrů v příznivém stavu z pohledu prosperity populace předmětu ochrany. Provádět úklid odpadků z ústí a chodeb štol (zejména tam, kde odpadky zužují průletový prostor) a bezprostředního okolí. 1 x za 1 rok duben až září
bez zákresu (vymezeno plochou EVL) Výroba, instalace, oprava, údržba či likvidace oplocení, bariér usměrňující pohyb návštěvníků Návštěvnická infrastruktura Barbastella barbastellus (netopýr černý) 1308 Prostor kolem jednotlivých vstupů do štol (jižní, prostřední a severní), dlouhodobým cílem péče je zachování zimoviště netopýrů v příznivém stavu z pohledu prosperity populace předmětu ochrany. Co pět let
Vhodný interval Kalendář pro management Poznámka Číslo zákresu managementového opatření Název managementového opatření Kategorie opatření Cílový předmět ochrany Popis opatření
Vhodný interval Kalendář pro management Poznámka
provést kontrolu a údržbu (dle potřeby opravu oplocení kolem štoly. 1 x za 5 let duben až říjen
bez zákresu (vymezeno plochou EVL) Údržba mříže Péče o netopýry Barbastella barbastellus (netopýr černý) 1308 Jižní a severní vstup do štol, dlouhodobým cílem péče je zachování zimoviště netopýrů v příznivém stavu z pohledu prosperity populace předmětu ochrany. Každoročně provést kontrolu a údržbu (dle potřeby opravu) mříže. 1 x za 1 rok duben až září
Číslo zákresu managementového opatření Název managementového opatření Kategorie opatření Cílový předmět ochrany
bez zákresu (vymezeno plochou EVL) Výřez skupin či jednotlivých náletových dřevin Výřez náletu
Popis opatření
Prostor kolem jednotlivých vstupů do štol (jižní, prostřední a severní), dlouhodobým cílem péče je zachování zimoviště netopýrů v příznivém stavu z pohledu prosperity populace předmětu ochrany. Z ústí štoly a jejího bezprostředního okolí opakovaně odstraňovat křoviny v případě, že zarůstají a omezují vlet do podzemních prostor. 1 x za 3 roky duben až říjen
Vhodný interval Kalendář pro management Poznámka
Jednorázová opatření Číslo zákresu managementového opatření Název managementového opatření Kategorie opatření Cílový předmět ochrany Popis opatření
Kalendář pro management Poznámka
bez zákresu (vymezeno plochou EVL) Osazení nové průletové mříže Péče o netopýry Barbastella barbastellus (netopýr černý) 1308 Severní vstup do štol, dlouhodobým cílem péče je zachování zimoviště netopýrů v příznivém stavu z pohledu prosperity populace předmětu ochrany. Zabezpečit lokalitu před vstupem nepovolaných osob a následným rušením zimujících netopýrů instalací ocelové uzamykatelné mříže vhodných parametrů (vhodná velikost otvorů 40 x 12 cm, tloušťka ocelových prutů mříže minimálně 2,5 cm). duben až září
4. Závěrečné údaje 4.1 Použité podklady KOČVARA, R.; CZERNIK, A. (2010). Plán péče o Evropsky významnou lokalitu CZ0813767 Zálužná na období 2011 - 2020. 18 s., CD, 3 mapy. Archivuje Krajský úřad Moravskoslezského kraje, Ostrava. MARHOUL, P.; TUROŇOVÁ, D. (eds.) (2008). Zásady managementu stanovišť druhů v evropsky významných lokalitách soustavy Natura 2000: Metodika AOPK ČR. 1. vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. 163 s. ISBN 978-80-87051-38-2.
4.2 SDO zpracoval Organizace: AOPK ČR, Správa chráněné krajinné oblasti Poodří a krajské středisko Ostrava Zpracovatel: Mgr. Ivona Kneblová E-mail:
[email protected] Datum zpracování: 29. 10. 2013
5. Seznam zkratek AOPK ČR
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR
ES
Evropský seznam
EVL
Evropsky významná lokalita
OP ZCHÚ
ochranné pásmo zvláště chráněného území
SDO
Souhrn doporučených opatření
ÚSOP
Ústřední seznam ochrany přírody
ZCHÚ
zvláště chráněné území
ZOPK
zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů
6. Přílohy 6.1 Orientační mapa evropsky významné lokality CZ0813767_Zaluzna_orientacni_mapa.pdf
6.2 Mapa způsobu zajištění ochrany EVL NENÍ
6.3 Mapa zákresů managementových opatření na vymezených plochách NENÍ
6.4 Rámcová směrnice pro lesní stanoviště NENÍ
6.5 Doplňující dokumenty NEJSOU
6.1 Orientační mapa evropsky významné lokality CZ0813767 Zálužná, 2012
Hranice EVL 0
100
200
300
400
500 m
© AOPK ČR, 2012 Mapový podklad © ČÚZK, 2009
