Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu
Biskupice - kostel CZ0613695
1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Základní údaje Název: Biskupice - kostel Kód lokality: CZ0613695 Kód lokality v ÚSOP: 2985 Rozloha (ha): 0,0295 Biogeografická oblast: kontinentální Zařazení EVL na evropský seznam: 2008/25/ES Zařazení EVL na národní seznam: nařízení vlády č.132/2005 Sb., příloha 482
1.2 Způsob zajištění ochrany Zvláště chráněná území (ZCHÚ) NENÍ Ochranné pásmo zvláště chráněného území (OP ZCHÚ) NENÍ Smluvní ochrana dle § 39 ZOPK NENÍ Základní ochrana dle § 45c, odst. 2 ZOPK Celková rozloha území chráněného dle režimu základní ochrany (ha): 0,0295 Relativní rozloha území chráněného dle režimu základní ochrany (%): 100 Jiná území chráněná podle národní legislativy, evropské legislativy nebo mezinárodních úmluv v překryvu s EVL Ptačí oblasti NEJSOU
1.3 Územně správní příslušnost kraj Vysočina Dotčené obce Biskupice-Pulkov
Dotčená katastrální území Biskupice u Hrotovic
1.4 Stručná charakteristika území Ekotop Kostel Sv. Martina se nachází v obci Biskupice-Pulkov u Hrotovic v nadmořské výšce 380 m n. m. Kostel leží nad údolím říčky Rokytné, v okolí kostela je zástavba obce s roztroušenými skupinami dřevin. Mírně zařízlé údolí Rokytné téměř navazuje na kostel, řeka je vzdálena cca 90 m od kostela. Biota V půdních prostorách se vyskytuje letní kolonie netopýra velkého (Myotis myotis), a to ve věži i v nadlodí. V některých letech bývá kolonie rozdělena na dvě části - nadlodí a věž, nebo obě ve věži na různých místech. Vletové otvory jsou ve věži kostela, pravděpodobně v oknech. Početnost v letech 1997 až 2012 kolísala v rozmezí od 70 do 200 samic s mláďaty, výjimečně až do 250 samic s mláďaty. V posledních několika letech je zjištěná početnost nižší, monitoring zde však nebyl proveden a jde o náhodná zjištění v ne příliš vhodných obdobích bez podrobného průzkumu prostorů ve věži.
Lokalita je pravidelně monitorována zoology AOPK již od roku 1997, monitoring nebyl proveden pouze v letech 2001, 2004, 2008 a 2012. Z let 2011 a 2012 jsou k dispozici údaje z méně vhodného období pro monitoring (nemusí zahrnovat celou kolonii). Zjištěné početnosti v uplynulých letech byly následující: 1997 (16.07.) - 250 jedinců (samice + mláďata) 1998 (14.05.) - 90 jedinců (samice) 1999 (30.07.) - 100 jedinců (samice) 2000 (12.07.) - 150 jedinců (samice + mláďata) 2002 (17.07.) - 200 jedinců (samice + mláďata) 2003 (01.08.) - 200 jedinců (samice + mláďata) 2005 (29.07.) - 100 jedinců (samice + mláďata) 2006 (28.06.) - 140 jedinců (samice + mláďata) 2007 - 170 jedinců (samice + mláďata) 2009 (13.06.) - 100 jedinců (samice + mláďata) 2011 (09.06.) - 70 jedinců (samice) 2012 (15.08.) - 85 jedinců (samice + mláďata)
2. Stav EVL a předmětů ochrany 2.1 Předměty ochrany a jejich cílový stav Druhy Název předmětu ochrany: netopýr velký Myotis myotis Kód předmětu ochrany: 1324 Stav předmětu ochrany při zařazení EVL do Evropského seznamu Populace
Min
Max
Jednotka Kategorie Podíl populace
rozmnožující se populace
150
200
jedinci
2%≥p>0%
Zachovalost Izolace dobré zachování
Celkové hodnocení populace není dobrá izolovaná, leží hodnota uvnitř areálu rozšíření druhu
Cílový stav předmětu ochrany: Zachování stavu při vyhlášení: početné letní kolonie netopýra velkého prostřednictvím zachování vyhovujícího stavu půdních prostorů kostela, zejména pak mikroklimatického režimu.
2.2 Nároky předmětů ochrany Druhy Název předmětu ochrany: netopýr velký Myotis myotis Kód předmětu ochrany: 1324 Popis nároků předmětu ochrany: Netopýr velký je původně jeskynním druhem. V jižní Evropě obývá jeskyně celoročně, v našich podmínkách však letní kolonie samic osídlují především půdy velkých budov (kostelů, zámků apod.). Zde lze nalézt často i několik set až tisíce jedinců. Samice se v letních úkrytech objevují již od dubna. Mláďata se rodí začátkem června, v polovině července se osamostatňují a v průběhu srpna úkryt obvykle opouštějí. Jako zimoviště využívá tento druh nejrůznější typy podzemních prostor – jeskyně, štoly, sklepy, kanály v hrázích přehradních nádrží apod. Zde se netopýři ukrývají ve štěrbinách nebo volně visí na stěnách a stropě, někdy vytvářejí i velké shluky. Hlavní potravu netopýra velkého tvoří velké druhy brouků (zejména z čeledi střevlíkovitých), které sbírá většinou ze země. Významným potravním stanovištěm netopýra velkého jsou lesy. Pravidelné přelety většinou nepřesahují 20 km, příležitostně však migruje i na větší vzdálenosti (až 390 km). Nejvyšší stáří u netopýra velkého, zjištěné kroužkováním, je 37 let. Vlivy a činnosti, které mohou negativně ovlivnit populaci druhu v EVL (v místě letní kolonie): opravy a přestavby střechy a půdního prostoru nevhodné načasování stavebních prací (rušení, případně přímé ohrožení samic s mláďaty) úplné uzavření vletových otvorů, například při zabezpečování půdy před ferálními holuby (zamezení výskytu netopýrů) změna velikosti či umístění vletových otvorů (může netopýry zcela odradit od návratu do daného úkrytu, může také způsobit změnu mikroklimatu v půdním prostoru) použití odlišné střešní krytiny (možná změna mikroklimatu) zmenšení půdního prostoru, například při vybudování půdní vestavby (lokalita přestane splňovat nároky druhu na úkryt) vytvoření nových střešních oken (nežádoucí prosvětlení prostoru) použití nevhodných toxických látek na ošetřování dřevěných trámů (ohrožení zdraví a života netopýrů) Management lokalit s výskytem letních kolonií netopýrů velkých by měl vycházet z výše uvedených rizikových vlivů a činností, viz též kapitola 3.
2.3 Řešení konfliktů při zajišťování požadavků různých předmětů ochrany EVL Konflikt není předpokládán.
2.4 Konflikt s jinými ochrannými režimy dle ZOPK Konflikt není předpokládán.
2.5 Využívání EVL a zhodnocení jeho důsledků pro předměty ochrany Stručná charakteristika a vliv činnosti Kostel Svatého Martina spravuje farnost Biskupice u Hrotovic. Věž ani nadlodí kostela nejsou nijak využívány. V roce 2002 byla provedena výměna střešní krytiny v lodní části kostela. Vnitřní teplota v okolí kolonie během vegetační sezóny středně kolísá v rozmezí 10-35 °C. Na kostele je velmi pravděpodobně jediný vletový i výletový otvor, a to štěrbinového tvaru v okně věže. Půda kostela je navštěvována lidmi velmi sporadicky, a to maximálně jen jednou za 14 dní (nemá negativní dopad na kolonii). Kostel je mimo bohoslužby nepřístupný. Přístupové schodiště do půdních prostor je napadeno červotočem, některé stupně jsou nestabilní a patrné jsou zde zbytky trusu netopýrů. Nezbytná bude úprava schodiště a ochrana dřevěných konstrukcí před trusem netopýrů. Na půdě kostela neprobíhá pravidelně odklízení trusu nahromaděného pod kolonií netopýrů.
2.6 Související platné dokumenty ve vztahu k předmětům ochrany dle speciálních zákonů NEJSOU
3. Péče o EVL 3.1 Popis optimálního způsobu péče o předměty ochrany Současné využívání půdních prostor kostela netopýrům velkým vyhovuje. Do budoucna je zásadní zachování stávajících vletových otvorů v okně věže a vyloučení rušivých vlivů v době přítomnosti netopýrů, tj. přibližně od poloviny dubna do konce září. Za rušení může být považován hluk, nadměrné osvětlení, zvýšený pohyb lidí či přímá manipulace s netopýry. Takové působení může mít za následek rozpad nebo minimálně přesídlení kolonie do náhradního úkrytu. Proto je velmi důležité zabezpečit pro letní kolonii samic s mláďaty maximální klid. Pouze v nezbytně nutném rozsahu je možný monitoring a výzkum předmětu ochrany. Vhodné je interval monitoringu omezit z každoročního na jednou za 2 roky. Z managementových opatření je pouze vhodné průběžně odstraňovat trus netopýrů v půdních prostorech. Odstraňování trusu smí probíhat pouze mimo dobu výskytu netopýrů. Pro usnadnění úklidu je možné umístit na podlahu velkou igelitovou fólii. Případně je možná pod kolonii instalovat dřevěné pódium kryté silnou fólií, čímž se usnadní provádění úklidu a ochrání se klenba lodi. Zhoršení technického stavu budovy kostela, s následkem zániku biotopu netopýrů, je nežádoucí a je nutné mu všemi prostředky zamezit. Rekonstrukce půdních prostor ani střech by neměla být z dlouhodobějšího hlediska potřebná (rekonstrukce proběhla v roce 2002). Pokud by však bylo nezbytné do střechy nebo půdních prostor jakkoli zasahovat, je třeba postupovat v souladu s těmito pravidly: 1) Veškeré nutné stavební i úklidové práce je nutné provádět mimo období výskytu netopýrů, tj. od začátku října do poloviny dubna. Před i po ukončení stavebních úprav by měla být lokalita zkontrolována odborníkem na netopýry. 2) Je nutné zachovávat ve stávajícím stavu vletové otvory. Vletovými otvory jsou pravděpodobně škvíry v okenních lamelách, nebylo to však blíže prověřeno. Jelikož tento druh dokáže využít i velmi malých otvorů, včetně např. škvír mezi taškami, je před případnými stavebními úpravami nutné odborným průzkumem ověřit skutečný vletový otvor a tento otvor zachovat. 3) Při nutnosti výměny střešní krytiny je nutné použít stejný (nebo termoizolačně podobný) typ krytiny, aby nedošlo ke změně mikroklimatu půdních prostor. 4) Nemělo by docházet k podstatným změnám charakteru půdního prostoru - nebudovat nová střešní okna, půdní vestavby apod. 5) Nesmí být používány přípravky na ochranu dřeva, které jsou toxické pro netopýry. Případné použití konkrétního přípravku je nutné předem konzultovat s odborníkem na netopýry. Zvláště nebezpečné jsou některé chemické látky pro mláďata netopýrů, která je po jejich aplikaci olizují, a jedy se tak rychle vstřebávají ústní sliznicí a zažívacím traktem. 6) Pokud je potřebné zajistit ochranu trámů před poškození močí a trusem netopýrů, je vhodné zakrýt trámy např. úpravou plastovou rourou (preference mechanického zajištění před chemickým). 7) Pokud je třeba zajistit půdu proti pronikání ferálních holubů, lze do otvorů umístit latě, které umožní, aby půda byla nadále využívána netopýry. Konkrétní způsob zabezpečení vletového otvoru je nutné konzultovat s odborníkem na netopýry. Vždy je však dbát na zachování minimálního rozměru vletového otvoru 40 x 8 cm. Dále je potřeba se vyhnout instalaci umělého osvětlení kostela kolem místa výskytu kolonie. Nadměrné noční světlo by totiž mohlo vést k opuštění kostela. Linie stromů v okolí kostela netopýrům také pomáhají s navigací do úkrytu. Proto je třeba zachovávat stávající charakter vegetace v blízkosti úkrytu, tj. nekácet dřeviny ve větším rozsahu a v dlouhodobém horizontu zajistit jejich postupnou obnovu. V případě, že bude nalezeno zimoviště zdejších netopýrů, je nezbytné zajistit i jeho ochranu. Vzhledem k tomu, že se netopýři velcí z velké části živí lezoucím hmyzem (střevlíci apod.), může mít nadměrné používání chemikálií a pesticidů na zemědělských a lesních pozemcích v okolí obce také negativní dopad na netopýry.
3.2 Navrhovaná opatření Opakovaná opatření Číslo zákresu managementového opatření Název managementového opatření Kategorie opatření Cílový předmět ochrany Popis opatření
Vhodný interval
bez zákresu (vymezeno plochou EVL) Úklid netopýřího trusu v EVL Péče o netopýry Myotis myotis (netopýr velký) Úklid a odstranění netopýřího trusu - vyčištění trámů a podlahy. Rozsah opatření je v rámci půdních prostor variabilní, v místech výskytu kolonie. Vhodné je uklízet trus každoročně, nebo alespoň jednou za 2 roky. Cílem je zachování dobrého stavu letního biotopu netopýra velkého. 1 x za 1 rok
Kalendář pro management Poznámka
říjen - březen (max. do 15.4.)
4. Závěrečné údaje 4.1 Použité podklady Andreas M. Cepáková E., Hanzal V. (2010): Metodická příručka pro praktickou ochranu netopýrů.- Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha, 70 s. AOPK ČR: Nálezová databáze ochrany přírody. [on-line elektronická georeferencovaná databáze]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha. [prosinec 2012]. Výskyt a rozšíření druhů živočichů, rostlin a hub na území ČR.
AOPK ČR: Natura 2000 [online]. AOPK ČR: 2006 [prosinec 2012]. AOPK ČR: Ústřední seznam ochrany přírody [online]. T-MAPY spol. s r.o., Odbor zvláště chráněných částí přírody MŽP a AOPK ČR: 2005 [prosinec 2012]. CENIA, Česká informační agentura životního prostředí: Národním geoportál pro poskytovatele dat a služeb – mapové služby [online]. CENIA: 2010 – 2012 [prosinec 2012]. Český úřad zeměměřičský a katastrální: Nahlížení do katastru nemovitostí [online]. Český úřad zeměměřičský a katastrální 2004 – 2012 [prosinec 2012]. http://nahlizenidokn.cuzk.cz Marhoul P. & Turoňová D. (eds) (2008): Zásady managamentu stanovišť druhů v evropsky významných lokalitách soustavy Natura 2000.- Metodika AOPK ČR, AOPK ČR, Praha. Zimová E. (2009): Návrh plánu péče pro PP Biskupice - kostel na období 2010-2019.
4.2 SDO zpracoval Organizace: AOPK ČR, Správa chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy a krajské středisko Havlíčkův Brod Zpracovatel: Mgr. Jaromír Maštera E-mail: [email protected] Organizace: AOPK ČR, Správa chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy a krajské středisko Havlíčkův Brod Zpracovatel: Mgr. Jana Matrková E-mail: [email protected] Datum zpracování: 28. 2. 2013
5. Seznam zkratek AOPK ČR
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR
ES
Evropský seznam
EVL
Evropsky významná lokalita
OP ZCHÚ
ochranné pásmo zvláště chráněného území
SDO
Souhrn doporučených opatření
ÚSOP
Ústřední seznam ochrany přírody
ZCHÚ
zvláště chráněné území
ZOPK
zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů
6. Přílohy 6.1 Orientační mapa evropsky významné lokality CZ0613695_Biskupice_kostel_orientacni_mapa.pdf
6.2 Mapa způsobu zajištění ochrany EVL NENÍ
6.3 Mapa zákresů managementových opatření na vymezených plochách NENÍ
6.4 Rámcová směrnice pro lesní stanoviště NENÍ
