Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu
Střížovice CZ0723426
1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Základní údaje Název: Střížovice Kód lokality: CZ0723426 Kód lokality v ÚSOP: 3355 Rozloha (ha): 29,5549 Biogeografická oblast: kontinentální Zařazení EVL na evropský seznam: 2008/25/ES Nařízení vlády o stanovení národního seznamu EVL: nařízení vlády č. 318/2013 Sb., příloha 1017
1.2 Způsob zajištění ochrany Zvláště chráněná území (ZCHÚ) NENÍ Ochranné pásmo zvláště chráněného území (OP ZCHÚ) NENÍ Navrhovaná kategorie ZCHÚ podle platného nařízení vlády přírodní památka - část Poznámkové pole ke způsobu zajištění ochrany Dne 16. 12. 2013 byla Krajským úřadem Zlínského kraje vyhlášena přírodní památka Bašnov. Podklady pro její vymezení nebyly v době zpracování SDO ještě k dispozici. Smluvní ochrana dle § 39 ZOPK NENÍ Základní ochrana dle § 45c, odst. 2 ZOPK Celková rozloha území chráněného dle režimu základní ochrany (ha): 29,5549 Relativní rozloha území chráněného dle režimu základní ochrany (%): 100 Jiná území chráněná podle národní legislativy, evropské legislativy nebo mezinárodních úmluv v překryvu s EVL Ptačí oblasti NEJSOU
1.3 Územně správní příslušnost Zlínský kraj Dotčené obce Střížovice
Dotčená katastrální území Střížovice u Kvasic
1.4 Stručná charakteristika území Ekotop Geologie: Podklad tvoří deluviofluviální písčité hlíny a hlinité písky, případně přeplavené sprašové hlíny. Geomorfologie: Lokalita spadá do okrsku Jankovická vrchovina. Jedná se o členitou vrchovinu budovanou flyšem, s členitým tektonicky podmíněným reliéfem. Reliéf: Reliéf je plochý, průměrná výška je 180 m n. m. Pedologie: V půdním pokryvu je vymapována černice glejová. Krajinná charakteristika: Mokřad Bašnov v nivě Moravy.
Biota Jedná se o důležitou batrachologickou i ornitologickou lokalitu. Dle inventarizačního průzkumu z roku 2010/2011 byl stav populace kuňky ohnivé hodnocen jako příznivý. Bylo zaznamenáno celkem 14 dospělých vokalizujících samců a jeden exemplář v larválním stádiu. Ze zvláště chráněných druhů se zde vyskytují: Kriticky ohrožené druhy: skokan ostronosý (Rana arvalis), listonoh jarní (Lepidurus apus), polák malý (Aythya nyroca), bukáček malý (Ixobrychus minutus), luňák hnědý (Milvus migrans), vodouš rudonohý (Tringa totanus), chřástal malý (Porzana parva), orel mořský (Haliaeetus albicilla), orlovec říční (Pandion haliaetus), ostříž lesní (Falco subbuteo) Silně ohrožené druhy: kuňka ohnivá (Bombina bombina), čolek obecný (Triturus vulgaris), čolek velký (Triturus cristatus), rosnička zelená (Hyla arborea), blatnice skvrnitá (Pelobates fuscus), skokan štíhlý (Rana dalmatina), skokan zelený (Rana esculenta), ohniváček černočárný (Lycaena dispar), volavka bílá (Egretta alba), ochropus), vodouš kropenatý (Tringa krahujec obecný (Accipiter nissus), rákosník velký (Acrocephalus arundinaceus), pisík obecný (Actitis hypoleucos), ledňáček říční (Alcedo atthis), čírka modrá (Anas querquedula), čáp černý (Ciconia nigra), křepelka polní (Coturnix coturnix), bekasina otavní torquilla), (Gallinago gallinago), krutihlav obecný (Jynx slavík modráček středoevropský (Luscinia svecica cyanecula), konipas luční (Motacilla flava), žluva hajní (Oriolus oriolus), chřástal vodní (Rallus aquaticus), chřástal kropenatý (Porzana porzana), rybák obecný (Sterna hirundo), dudek chocholatý (Upupa epops), lžičák pestrý (Anas clypeata), bělořit šedý (Oenanthe oenanthe), holub doupňák (Columba oenas), sýkořice vousatá (Panurus biarmicus), včelojed lesní (Pernis apivorus), zrzohlávka rudozobá (Netta rufina) Ohrožené druhy: ropucha obecná (Bufo bufo), otakárek fenyklový (Papilio machaon), batolec červený (Apatura ilia), batolec duhový (Apatura iris), moták pochop (Circus aeruginosus), čírka obecná (Anas crecca), kopřivka obecná (Anas strepera), rorýs obecný (Apus apus), čáp bílý (Ciconia ciconia), strakapoud prostřední (Dendrocopos medius), vlaštovka obecná (Hirundo rustica), ťuhýk obecný (Lanius collurnio), cvrčilka slavíková (Locustella luscinioides), lejsek šedý (Muscicapa striata), koroptev polní (Perdix perdix), moudivláček lužní (Remiz pendulinus), břehule říční (Riparia riparia), bramborníček hnědý (Saxicola rubetra), bramborníček černohlavý (Saxicola torquatus), potápka malá (Tachybaptus ruficollis), brkoslav severní (Bombycilla garrulus)
2. Stav EVL a předmětů ochrany 2.1 Předměty ochrany a jejich cílový stav Druhy Název předmětu ochrany: kuňka ohnivá Bombina bombina Kód předmětu ochrany: 1188 Stav předmětu ochrany při zařazení EVL do Evropského seznamu Populace
Min
Max
Jednotka Kategorie Podíl populace
Zachovalost Izolace
stálá populace
-
-
-
dobré zachování
přítomná
2%≥p>0%
Celkové hodnocení populace není dobrá izolovaná, leží hodnota uvnitř areálu rozšíření druhu
Cílový stav předmětu ochrany: Zachování stavu předmětu ochrany jako při vyhlášení.
2.2 Nároky předmětů ochrany Druhy Název předmětu ochrany: kuňka ohnivá Bombina bombina Kód předmětu ochrany: 1188 Popis nároků předmětu ochrany: Kuňka ohnivá je více vázána na vodní prostředí a je více náročná na kvalitu a množství biotopů v porovnání s většinou ostatních druhů obojživelníků. Většinu roku tráví v různých typech vodních biotopů, a to v kalužích, tůních i rybnících, v průběhu celého roku. Kuňka ohnivá se rozmnožuje obvykle v nelesních (zřídka i v lesních) rybnících a tůních s pozvolnými břehy a dostatkem mělkých litorálů, s vyšším zastoupením měkkých vodních makrofyt. Typickým biotopem tohoto druhu je rybník nebo větší tůň s dobře vyvinutými litorálními porosty a bez rybí obsádky. Kromě rybníků se kuňka rozmnožuje v tůních na loukách, lučních ladech, v lomech, pískovnách, na výsypkách, ve vodních kanálech, v koupalištích, požárních nádržích, kalužích na zvodnělých tankodromech a v menší míře i v kalužích na cestách. Vodní plochy vhodné pro úspěšné rozmnožování kuněk ohnivých musí splňovat tyto základní podmínky: musí v nich být dostatečná potravní nabídka v podobě drobných bezobratlých živočichů, dostatečná nabídka kvalitních míst pro kladení vajíček a úkrytů (porosty vodní makrofytní vegetace), malé zastoupení predátorů (zejména ryby) a dostatečné oslunění vodní plochy. 2 Vodní plocha vhodná pro rozmnožování kuněk ohnivých může být rozmanitých velikostí, od jednotek m 2 až po stovky a více m , s maximální hloubkou 1 – 1,5 m (průměrná hloubka cca 50 cm). Vhodná velikost vodního tělesa je závislá na velikosti populace, která se v ní rozmnožuje, nebo která se v ní má rozmnožovat. Na základě dlouhodobých pozorování se uvádí, že v případě optimálně vegetací (méně) zarostlé nádrže vyžaduje každý jedinec kuňky plochu zhruba 5 m2, u suboptimálních nádrží pak i 20 m2. Z tohoto vyplývá, že kuňky pro rozmnožování preferují spíše větší vodní plochy, méně zarostlé vodní makrofytní vegetací, a to jemnou měkkou litorální vegetací nebo řidší rákosinou. Více zarostlé vodní plochy, zejména pak s porosty orobince, kuňce pro rozmnožování nevyhovují. Naopak přítomnost měkké vodní makrofytní vegetace či rákosin není vždy nutná, kuňky se dokáží úspěšně rozmnožovat i v téměř holých tůních bez vegetace. Velmi důležité jsou pro kuňky ohnivé v rozmnožovacích místech dostatečné oslunění a přítomnost mělčin alespoň na třetině plochy (hloubka vody do 40 cm). Tůně by měly být neprůtočné, s pozvolným sklonem břehů přibližně 1:15. Nejvýznamnějším faktorem ovlivňujícím úspěšné rozmnožování kuněk ohnivých je přítomnost rybí obsádky a ryb obecně. Rozmnožování je nejúspěšnější tam, kde není buď žádná, nebo jen velmi nízká rybí obsádka, bez přítomnosti druhů přímo ohrožujících larvy a dospělce kuněk a bez druhů, které negativně působí na rozmnožovací biotop kuněk.
Jako významný negativní faktor pro úspěšné rozmnožování kuněk i dalších obojživelníků se v současnosti projevuje také vysazování mysliveckých (polodivokých) kachen a umělé navyšování počtu divokých kachen přikrmováním. Kachny jsou totiž významným predátorem pulců kuněk a vyžírají dále potravní základnu kuněk (drobní bezobratlí) i dalších obojživelníků. Kuňka ohnivá klade vajíčka většinou v jarním období roku, občas ale i v několika etapách v závislosti na deštích od dubna až do srpna. Rozmnožování předcházejí hlasové projevy – známé melodické kuňkání (houkání). Z vajíček se zhruba po 1 - 2 týdnech líhnou larvy (pulci), živící se zejména řasami a organickými zbytky. Přibližně po 8 - 10 týdnech se pulci proměňují v žabky, které se zdržují ve vodě nebo u vody a žijí již podobným způsobem jako dospělí jedinci. Mladí jedinci po deštích často vyhledávají nové lokality. Koncem léta mladé žabky vodu opouštějí a migrují k zimním úkrytům. Dospělci se v průběhu roku zdržují v různých typech vodních i suchozemských biotopů. Obývají různé vodní plochy, včetně např. hodně zazemněných tůní, kde hledají potravu. Dále se vyskytují na loukách, lučních ladech, ve světlých mokřadních lesích, na extenzivních polích a v dalších obdobných biotopech. Kuňky ohnivé zimují v puklinách skal, opuštěných norách hlodavců, pod návějemi listí, v ruinách, pod kameny, ve sklepích apod. Většina populace zimuje jen do několika set metrů od vody. U tohoto druhu jsou prokázané migrace až 1200 metrů od místa rozmnožování, pravděpodobné jsou však i migrace na větší vzdálenosti v případě výskytu příhodných suchozemských biotopů. Faktory a činnosti, které mohou negativně ovlivnit populaci druhu: - Zarůstání a zazemňování tůní - problémy s orobincem, který se uchytí a roste v hloubkách menších než 80 cm. - Vysoké rybí obsádky, při nichž dochází k přímé predaci pulců rybami (ryby pulce přímo loví, a to i menší druhy či menší velikostní skupiny dravých i nedravých ryb), k likvidaci vajíček a larválních stádií obojživelníků všežravými a býložravými rybami (bentické ryby poškozují a žerou jejich drobné larvy a rozvracejí potravní bázi dospělců, býložravé ryby (např. amur) požírají vajíčka umístěná na vodních rostlinách) a narušování potravní základny rybami, které se živí planktonem (planktonofágní ryby snižují potravní nabídku pro metamorfovaná stádia - drobné žabky). - Chov a přikrmování polodivokých kachen. - Vznik či vysázení lesa kolem tůní a vodních ploch. Následkem je zastínění s možným negativním ovlivněním rozvoje řas jako potravy pro pulce. Úplné zastínění lokality stromy, případně keři vede k ochlazení vody (oproti nezastíněným lokalitám i o 5°C a více). Tím dochází ke zpomalení vývoje vajíček a larev a špatnému až žádnému rozvoji fytoplanktonu a následně zooplanktonu - potravy žab (zejm. nedospělých jedinců). - Používání biocidů a hnojiv v dosahu akčního rádia druhu. - Jednorázová prudká kontaminace vody organickými látkami (např. kejdou), či anorganickými látkami. Management spočívá v zajištění pravidelné péče o lokalitu, zejména kosení, odstraňování zastiňujících stromů či keřů. U vodních ploch či tůní, u kterých hrozí zazemnění, je vhodné odstranit část sedimentu.
2.3 Řešení konfliktů při zajišťování požadavků různých předmětů ochrany EVL Konflikt není předpokládán.
2.4 Konflikt s jinými ochrannými režimy dle ZOPK Konflikt není předpokládán.
2.5 Využívání EVL a zhodnocení jeho důsledků pro předměty ochrany Stručná charakteristika a vliv činnosti Mokřad Bašnov (Bašňov), jak je oblast také nazývána, vznikl v přirozené terénní depresi v nivě řeky Moravy. Územím protékají tři drobné vodní toky, na nichž není zaznamenán žádný objekt, ani majetek správce. Jedná se o Přítok č. 03, 04 a 07. Ty se sbíhají ve východním cípu EVL a ústí do Panenského potoka (hydrologické pořadí: 4-12-02-144), který tvoří pravostranný přítok řeky Moravy. Na Panenském potoce, v místě kde se vlévá přítok č. 03, je zaznamenán objekt pro manipulaci s vodní hladinou (stavidlo), které může ovlivlit stav vody v EVL. Celá tato oblast byla v minulosti zemědělsky využívána. V jižním cípu lokality, který byl vždy silně zamokřen, se voda dokonce přečerpávala polním čerpadlem. I přesto zde vznikl mokřad s rozsáhlými litorálními porosty, který byl v 70. letech 20. století vyhlášen jako chráněný přírodní výtvor. Jako zvláště chráněné území, přírodní památka Bašnov, byla část EVL Střížovice vyhlášena v prosinci 2013. Lokalita je součástí územního systému ekologické stability, lokálního biocentra Rákosiny (300196). Je zde také evidována řada zvláště chráněných druhů. Nejcennější částí mokřadu je východní polovina EVL. Jedná se o cca 2,5ha vodní plochu, stálé i periodické tůně, rozsáhlé porosty rákosin a vegetace vysokých ostřic. Při severní a východní hranici EVL se nachází také porosty smíšených jasanovo olšových lužních lesů. I v suchých letech je část lokality trvale zamokřena. Hlavním zdrojem vody EVL je podzemní voda, srážky a drobné vodní toky. Západní část EVL je charakteristická zemědělským hospodařením. Část zemědělských pozemků přiléhajících k mokřadu se vyznačuje vysokou hladinou podzemní vody a je značně podmáčena. U nich jsou podmínky pro pěstování plodin omezené. Také proto byla již řada pozemků převedena na trvalé travní porosty. Ovšem v roce 2012 byla celá plocha opět zorána (i v místech trvalých travních porostů). Jako plodina je zde pěstována např. kukuřice či jiné obilniny. Při používání hnojiv v zemědělství může docházet k vymývání a transportu živin z orné půdy do mokřadních společenstev. Důsledkem toho je postupné zvyšování trofie vody, tedy i zhoršení kvality biotopu předmětu ochrany. Při používání širokořádkových plodin může navíc docházet k erozi půdy a následnému zanášení tůní a mokřadu, resp. k jejich postupnému zazemňování. Dalším negativním faktorem přispívajícím značně k eutrofizaci mokřadu a tůní je nedostatečný kanalizační systém v současnosti bez čistírny odpadních vod v obci Střížovice. Celé území EVL spadá do honitby CZ7203110027 Trávník a je využíváno mysliveckým sdružením. Na podzim jsou pořádány hony, lovena je zejména kachna divoká (Anas platyrhynchos). Přikrmování kachen je však vzhledem k předmětu ochrany nevhodné. Systematický management není v současnosti v EVL prováděn. Myslivecké sdružení zajišťuje kosení některých ploch v severním ochranném pásmu PP Bašnov.
2.6 Související platné dokumenty ve vztahu k předmětům ochrany dle speciálních zákonů Plány péče Název ZCHÚ: Plán péče o přírodní památku Bašnov Autor: Pavelčíková L., Pavelčík P. Schválil: Krajský úřad Zlínského kraje Datum schválení: Platnost: 1.1.2012 – 31.12.2022
Další dokumenty Název: Plán oblasti povodí Moravy Platnost od-do: 1. 1. 2010 - 31. 12. 2015 Poznámka: Název: Územní plán Střížovice Platnost od: 19. 4. 2011 Poznámka: k.ú. Střížovice u Kvasic
3. Péče o EVL 3.1 Popis optimálního způsobu péče o předměty ochrany Kuňka ohnivá je druhem, který na lokalitě nemůže dlouhodobě prosperovat bez provádění pravidelných nebo alespoň občasných managementových zásahů. Při péči o biotopy je nutné se zaměřit jak na vodní, tak i na terestrické biotopy a zimoviště, není možné péči omezit jen na jeden z těchto typů biotopů. Je důležité, aby byla i v suchých letech zajištěna dostatečná místa pro rozmnožování a vývoj kuňky ohnivé (větší vodní plocha s dostatkem osluněných mělčin, tůně o různých parametrech a různým stupněm sukcese). Stav a postup sukcese na lokalitě je nutné pravidelně kontrolovat specialistou na obojživelníky (cca jednou za 3 roky). Některé ze stávajících menších tůní je možno ponechat postupnému zazemňování, jiné částečně obnovovat, a na vhodných místech lze také vytvářet tůně nové. U větší vodní plochy lze také přistoupit k částečnému odtěžení sedimentů, popř. prohloubení, a zároveň zajistit mělké osluněné litorální pásmo a mírný sklon navazujícího břehu (přibližně 1:15). Toto opatření je nutné realizovat již ve fázi středního, nikoliv však pokročilého, stádia zazemnění. Odbahňování se neprování plošné, nýbrž pouze částečné. Tůně lze obnovovat i v pokročilém stádiu sukcese, avšak přednost před obnovou tůní má budování nových tůní (parametry viz kapitola 2.2). Umělé vysazování rybí obsádky je nevhodné. V případě zjištění existence ryb a jejich negativního vlivu na PO je žádoucí přistoupit k odlovu. Chov a přikrmování kachen divokých je také nevhodné. Dochází totiž k přímému ohrožení PO i jeho biotopu. Náletové dřeviny, zejména při jižním okraji rozmnožovací vodní plochy a tůní, je vhodné redukovat. Tím bude zajištěno dostatečné oslunění mělčin. Prořezávky mohou být realizovány v zimním období. Přebujelé rákosiny je žádoucí redukovat kosením. Terestrické biotopy v okolí rozmnožovací vodní plochy i dalších tůní by také měly být koseny. Je vhodná pouze částečná seč - plocha se rozdělí na několik segmentů, na nichž budou práce realizovány v rámci více let. Termín kosení je vhodné plánovat s ohledem na hnízdící ptactvo a PO. Je vhodné vytvářet nová zimoviště z materiálu po kosení a prořezávkách - větve, pokosená hmota a drny lze navršit na hromady na předem určených místech. Na orné půdě přiléhající k mokřadu hospodařit šetrným způsobem, pokud možno minimalizovat hnojení, používání biocidů a preferovat úzkořádkové plodiny. Jako nárazníkovou zónu by bylo vhodné vytvoření travinného či křovinného pásu o šířce min 5 m, který bude oddělovat ornou půdu od mokřadních společenstev. V obci Střížovice je vhodné rekonstruovat a doplnit stávající kanalizaci. Zároveň je žádoucí vybudovat čistírnu odpadních vod. Pro zacházení s objektem ovlivňujícím hladinu vody v EVL (stavidlem) na Panenském potoce je žádoucí vypracovat manipulační řád, aby v období sucha bylo možné zvýšit vodní hladinu v EVL.
3.2 Navrhovaná opatření Opakovaná opatření Číslo zákresu managementového opatření Název managementového opatření Kategorie opatření Cílový předmět ochrany Popis opatření
Vhodný interval Kalendář pro management
1, 2 Ruční kosení podmáčených lokalit, svažitých lokalit a lokalit se zhoršenou dostupností Kosení Bombina bombina (kuňka ohnivá) 1188 Při kosení rákosin je vhodné zohlednit rozmnožovací fázi předmětu ochrany i hnízdění ptáků. Zásah proto pokud možno provádět mimo tato období. Pro redukci rákosu je vhodné kosit každoročně v době květu. Nikoliv však na celé ploše, nýbrž pouze dle potřeby lokálně. Pro zachování stávajícího rozsahu porostu rákosin lze kosení realizovat jednou za dva roky, ručními nástroji (např. křovinořez). Pokosený rákos neponechávat na lokalitě. Ostřicové porosty (zejm. plocha č. 2) lze kosit méně často (stačí 1x / 3 roky). Žádoucí je částečná seč. Biomasu je vhodné na lokalitě, na předem vytipovaných a botanicky méně cenných místech, ponechávat jako základ pro zimoviště PO. 1 x za 2 roky rákosiny: září – únor vysoké ostřice: září – říjen
Poznámka
Číslo zákresu managementového opatření Název managementového opatření Kategorie opatření Cílový předmět ochrany Popis opatření
Vhodný interval Kalendář pro management
bez zákresu Obnova a vytváření tůní a mokřadů Péče o mokřady a rašeliniště Bombina bombina (kuňka ohnivá) 1188 Tvorba nové tůně má prioritně přednost před odbahňováním stávající (výjimkou je velká vodní plocha). Nové tůně je vhodné realizovat v období od konce léta do podzimu, a to na předem určených plochách v rámci celé EVL. Pokud nedojde k poškození suchozemského zimoviště, lze provádět práce i v zimě. Stav a postup zazemňování je vhodné sledovat a v případě potřeby provést citlivé odstranění části sedimentu dané tůně. Realizace by měla být plánována do období, kdy se předmět ochrany ve vodních plochách nevyskytuje. Plochy s ohledem na jejich velikost je vhodnější rozdělit na více částí a práce provádět postupně během několika let. Po posouzení specialistou na obojživelníky v období sucha lze vymezit tůně, u kterých bude třeba prohloubení, aby bylo zajištěno prostředí pro rozmnožování PO. Je však nutné dodržovat vhodné parametry (viz kapitola 2.2). 1 x za 6 let Obnova: 20. srpna – 30. září Nové tůně: září – listopad (až únor)
Poznámka
Číslo zákresu managementového opatření Název managementového opatření Kategorie opatření Cílový předmět ochrany Popis opatření
Vhodný interval Kalendář pro management Poznámka
bez zákresu Výřez náletových dřevin plošně Výřez náletu Bombina bombina (kuňka ohnivá) 1188 Výřez náletu je vhodný zejména při jižních částech vodních ploch. Práce lze plánovat do období vegetačního klidu. Vhodným nástrojem je pila, popř. křovinořez. Materiál z prořezávek na lokalitě ponechávat jako základ pro zimoviště PO. 1 x za 5 let listopad – únor
Jednorázová opatření Číslo zákresu managementového opatření Název managementového opatření Kategorie opatření Cílový předmět ochrany Popis opatření Kalendář pro management Poznámka
3 Jiné opatření Jiné Bombina bombina (kuňka ohnivá) 1188 Vytvoření ochranné zóny mezi ornou půdou a mokřadními společenstvy. Plochu č. 3 je vhodné zatravnit, popř. ponechat zde náletové dřeviny. leden – prosinec
4. Závěrečné údaje 4.1 Použité podklady BĚLÍN, V. (2007). Inventarizační průzkum motýlů (Lepidoptera) v nPP Bašnov. 12 s. Manuskript. Archivuje Krajský úřad Zlínského kraje. HÁKOVÁ, A.; KLAUDISOVÁ, A.; SÁDLO, J. (eds.) (2004). Zásady péče o nelesní biotopy v rámci soustavy Natura 2000. PLANETA. XII, 3, s. 1-132. 1213-3393. MARHOUL, P.; TUROŇOVÁ, D. (eds.) (2008). Zásady managementu stanovišť druhů v evropsky významných lokalitách soustavy Natura 2000: metodika AOPK ČR. 1. vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. 161 s. ISBN 978-80-87051-38-2. MIKÁTOVÁ, B.; VLAŠÍN, M. (2002). Ochrana obojživelníků. Brno: EkoCentrum. 137 s. ISBN 80-902203-9-8. MORAVEC, J. (1994). Atlas rozšíření obojživelníků v České republice: Atlas of Czech amphibians. Praha: Národní muzeum. 136 s. Povodí Moravy, s.p. Plán oblasti povodí Moravy 2010 - 2015 [online]. 2009 [cit. 2014-02-04]. . Dostupné online
. ŠÁLEK, P. (2002). Inventarizace jednotlivých druhů vážek na mokřadních lokalitách v okrese Kroměříž v roce 2002. 29 s. Manuskript. Archivuje Krajský úřad Zlínského kraje. ŠÁLEK, P. (2002). Mapování výskytu obojživelníků na vybraných lokalitách v okrese Kroměříž. 30 s. Manuskript. Archivuje Krajský úřad Zlínského kraje. VESELÝ, J.; BÁRTA, F.; MORAVEC, J. (eds.); MottMacDonald (2011). Podklady pro plány péče Zlínského kraje II: Inventarizační průzkum EVL Střížovice z oboru batrachologie (kuňka obecná). 14 s. Manuskript. Archivuje Krajský úřad Zlínského kraje. ZAVADIL, V.; SÁDLO, J.; VOJAR, J. (eds.) (2011). Biotopy našich obojživelníků a jejich management: Metodika AOPK ČR. Vydání 1. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. 178 s. ISBN 978-80-87457-18-4. ZWACH, I. (2009). Obojživelníci a plazi České republiky: encyklopedie všech druhů, určovací klíč, 1654 barevných ilustrací. Vydání 1. Praha: Grada. 496 s. ISBN 978-80-247-2509-3.
4.2 SDO zpracoval Organizace: AOPK ČR, Správa chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty a krajské středisko Zlín Zpracovatel: Ing. Miroslava Pazderová E-mail: [email protected] Datum zpracování:
5. Seznam zkratek AOPK ČR
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR
ES
Evropský seznam
EVL
Evropsky významná lokalita
OP ZCHÚ
ochranné pásmo zvláště chráněného území
PO
předmět ochrany
PP
přírodní památka
SDO
Souhrn doporučených opatření
ÚSOP
Ústřední seznam ochrany přírody
ZCHÚ
zvláště chráněné území
ZOPK
zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů
6. Přílohy 6.1 Orientační mapa evropsky významné lokality CZ0723426_Strizovice_orientacni_mapa.pdf
6.2 Mapa způsobu zajištění ochrany EVL NENÍ
6.3 Mapa zákresů managementových opatření na vymezených plochách CZ0723426_Strizovice_Jine.pdf CZ0723426_Strizovice_Koseni.pdf
6.4 Rámcová směrnice pro lesní stanoviště NENÍ
6.5 Doplňující dokumenty NEJSOU
