Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu
Vápenické jezero CZ0213081
1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Základní údaje Název: Vápenické jezero Kód lokality: CZ0213081 Kód lokality v ÚSOP: 2616 Rozloha (ha): 8,3853 Biogeografická oblast: kontinentální Zařazení EVL na evropský seznam: 2008/25/ES Zařazení EVL na národní seznam: nařízení vlády č.132/2005 Sb., příloha 115
1.2 Způsob zajištění ochrany Zvláště chráněná území (ZCHÚ) NENÍ Ochranné pásmo zvláště chráněného území (OP ZCHÚ) NENÍ Poznámkové pole ke způsobu zajištění ochrany doporučuje se vyhlášení PP Smluvní ochrana dle § 39 ZOPK NENÍ Základní ochrana dle § 45c, odst. 2 ZOPK Celková rozloha území chráněného dle režimu základní ochrany (ha): 8,3853 Relativní rozloha území chráněného dle režimu základní ochrany (%): 100
Jiná území chráněná podle národní legislativy, evropské legislativy nebo mezinárodních úmluv v překryvu s EVL Ptačí oblasti NEJSOU
1.3 Územně správní příslušnost Středočeský kraj Dotčené obce Nedrahovice, Vysoký Chlumec
Dotčená katastrální území Nedrahovické Podhájí, Vápenice u Vysokého Chlumce
1.4 Stručná charakteristika území Ekotop Geologie: Podloží tvoří granodiority středočeského plutonu. Geomorfologie: Území leží v Benešovské pahorkatině. Reliéf: Mělká pánev Sedlčanské kotliny. Pedologie: Půdy převažují těžší, především gleje. Krajinná charakteristika: Velmi mělká vodní nádrž (hloubka do 0,8 m) s písčitým dnem. Litorál tvoří především porosty orobince (Typha angustifolia) a zabírá cca 75% výměry nádrže.
Biota Jedna vodní nádrž (cca 2 ha) v ploché krajině, s vegetací stojatých vod (bublinatka Utricularia australis a halucha vodní Oenanthe aquatica) a rozsáhlými litorálními porosty, např. orobinec širokolistý (Typha angustifolia), o. úzkolistý (T. latifolia), kyprej vrbice (Lythrum salicaria), zblochan vodní (Glyceria maxima). Porosty orobinců v současnosti zaujímají asi 80 % plochy nádrže. V sousedství nádrže se nachází drobná tůň. V okolí olšo-jasanový luh s kozlíkem dvoudomým (Valeriana dioica) a čerstvě vysázená monokultura borovice lesní a dubu červeného, kulturní sečené louky a fragment podmáčené louky (sv. Molinion) s dříve udávaným výskytem vachty trojlisté (Menyanthes trifoliata) a dalších ohrožených druhů rostlin. Vodní nádrž za současného stavu vytváří příznivé prostředí pro předmět ochrany. Litorální porosty jsou relativně rozvolněné a v nádrži se vyskytuje i submerzní vegetace. Kuňka ohnivá (Bombina bombina) je zde dosud hojná, udávány jsou tisíce jedinců. Do budoucna však hrozí zarůstání a zazamnění vodní plochy, což by mohlo vést i k úplnému zániku stanoviště. Navíc je výpustní zařízení nádrže ve špatném technickém stavu, což vede ke ztrátám vody a může napomáhat i zhoršování stavu samotné nádrže. Prostředí okolo rybníka je pro předmět ochrany spíše nevyhovující - mladý borový hustník v těsném sousedství rybníka není vhodný pro zimování kuňky a zárověň funguje jako migrační překážka, podobně jako mlazina na místě prořezaného olšového porostu. Podmáčené louky jsou většinou zanedbané, obsahují značné množství stařiny a zarůstají náletovými dřevinami.
2. Stav EVL a předmětů ochrany 2.1 Předměty ochrany a jejich cílový stav Druhy Název předmětu ochrany: kuňka ohnivá Bombina bombina Kód předmětu ochrany: 1188 Stav předmětu ochrany při zařazení EVL do Evropského seznamu Populace
Min
Max
Jednotka Kategorie Podíl populace
stálá populace
přítomná
2%≥p>0%
Zachovalost Izolace vynikající zachování
Celkové hodnocení populace není dobrá izolovaná, leží hodnota uvnitř rozšířeného areálu druhu
Cílový stav předmětu ochrany: udržet populaci na úrovni v době vyhlášení, zachovat její stanoviště v optimálním stavu pro rozmnožování, přežívání i migraci
2.2 Nároky předmětů ochrany Druhy Název předmětu ochrany: kuňka ohnivá Bombina bombina Kód předmětu ochrany: 1188 Popis nároků předmětu ochrany: Kuňka obecná je mimo dobu rozmnožování více vázána na vodní prostředí než kuňka žlutobřichá. Většinu roku tedy tráví ve vodě, kde dochází i k páření. Klade vajíčka většinou v několika etapách v závislosti na deštích od dubna do srpna. Žije v jezírkách v lomech a pískovnách, tůních, avšak nejčastěji v rybnících (někdy i v návesních), méně často ve venkovských koupalištích a požárních nádržích. Vyhledává však především mělké, zarostlé okraje extenzivně obhospodařovaných či neobhospodařovaných rybníků, které jsou bohaté na její hlavní potravu – komáří a pakomáří larvy. Z vajíček se zhruba po jednom týdnu líhnou larvy (pulci) živící se řasami a organickými zbytky. Přibližně po 8–10 týdnech se pulci proměňují v žabky, které se zdržují rovněž ve vodě a žijí podobným způsobem jako dospělí jedinci. Mladí jedinci po deštích často vyhledávají nové lokality. Koncem léta žáby vodu opouštějí a migrují k zimním úkrytům. Zimují v puklinách skal, opuštěných norách hlodavců, pod návějemi listí, v ruinách, ve sklepích atp., většina populace do 250 m od vody, ojediněle do 800 m. Rozmnožování předcházejí hlasové projevy – známé kuňkání. Na našem území se dosti často vyskytují kříženci s kuňkou žlutobřichou. Areály obou druhů kuněk se nepřekrývají, avšak v zóně dotyku areálů vzniká tzv. hybridní zóna, kde nalezneme prakticky výhradně křížence obou druhů. Lokality osídlené kuňkou obecnou mají rozmanitý charakter, proto je třeba management přizpůsobit konkrétním potřebám na dané lokalitě; důležité je pravidelně kontrolovat stupeň sukcese lokalit specialistou na obojživelníky Management v nezarybněných mělkých tůňkách v opuštěných i funkčních lomech a na vlhkých lukách Při absenci pravidelné údržby těchto lokalit dochází někdy k velmi rychlému růstu vegetace a následnému zazemňování (nejrychleji běží proces po náletu orobince) především v nižších polohách přibližně do 500 m n. m. Podle zkušeností může taková lokalita zaniknout někdy již během několika let, jindy vydrží bez zásahu deset let i více vcelku v dobrém stavu (záleží na nadmořské výšce a úživnosti lokality). Nutné je individuální posouzení a pravidelná kontrola stupně sukcese specialistou na obojživelníky (v nižších nadmořských výškách jednou za tři až čtyři roky, u lokalit nad 500 m n. m. méně často). Tůňky je optimální udržovat jen velmi málo zarostlé ponořenou či litorální vegetací, případně částečně zanesené listím. Pokud vegetace vodní sloupec z poloviny proroste nebo vrstva listí dostoupí do poloviny výše vodního sloupce, přestávají být takové tůňky vhodné. Nutno je vzít také v potaz, že vodní vegetace (především litorální – orobince) drobné tůňky vysušuje a rozkládající se vrstva rostlin rychle vytváří vrstvu bahna. Na druhé straně dospělá i larvální stadia nalézají v rostlinách a spadaném listí úkryt a spadané listí podporuje rozvoj bakterií a následně komářích larev, jimiž se kuňky živí. Je nutné individuální posouzení a podle potřeby odstraňovat vegetaci a jemný sediment častěji než pro ostatní druhy obojživelníků. Údržbou se tedy rozumí odstraňování přebujelé vodní vegetace, napadaného listí, sedimentu a případné
prohlubování tůněk nebo vytvoření tůněk nových tam, kde se změnil hydrologický režim. Rovněž je nutno průběžně odstraňovat křovinnou a stromovou vegetaci, která by tůňky příliš zastiňovala. Vytváření nových biotopů Po individuálním posouzení a tam, kde je to vhodné, je možné vytvářet nové tůně v povodí toků, blízkosti rybníků, v kamenolomech a lomech jiného typu a na vlhkých loukách. Nově vytvořené tůně mají velký význam pro metapopulaci při kolonizaci okolí jako propojovací místa mezi stávajícími lokalitami (tj. místa, kde se mohou setkat a spářit jedinci ze vzdálenějších lokalit). Pro kuňku žlutobřichou je důležité zakládání tůněk u cest ve vlhkých místech a u zatáček, kdy se cesta lomí přes údolí a přetíná vodoteč (na lokalitách podél lesních cest) a především tam, kde je plánováno zpevnění a asfaltování účelových komunikací. Vytváření nových tůněk je zvlášť významné pro tento druh, který výrazněji migruje. Ošetřování koupališť a požárních nádrží Ošetřování koupališť a případně i požárních nádrží je nutné skloubit s bionomií druhu a ekologickými nároky; neprovádět tedy v dubnu až září (polovině října). Nutné je individuální posouzení každé konkrétní lokality. Management lokalit vzniklých disturbancí terénu Na lokalitách vzniklých disturbancí terénu vojenskou technikou, dolováním a pohybem těžké nákladní techniky a v místech s vysokou hladinou spodní vody povolit, případně účelně navést aktivity jako je motokros, autokros, případně i cyklokros, eventuálně další aktivity (např. umožnit sběratelům vojenské historické techniky pohyb strojů po těchto plochách). Tyto aktivity směrovat především na období mimo vegetační sezonu, tj. na podzimní a zimní měsíce, přesněji od 15.října do 15. dubna. Je však bez problémů možné ca třikrát během sezony umožnit výjimečnou aktivitu, např. dny otevřených dveří, závody terénních vozů, předvedení historické vojenské techniky. Častější aktivita v období od 15. dubna do 30. záři by již mohla redukovat stavy obojživelníků, avšak vždy je nutno vycházet z toho, že i průběžná a pravidelná aktivita v době rozmnožování obojživelníků spojená s terénní disturbancí je vždy prospěšnější pro biotopy obojživelníků než aktivita žádná. Opatření zabraňující predaci pulců kuněk rybami Větší vodní plochy bez výpustních zařízení (tůně v lomech, hlinicích a pískovnách, nádrže na výsypkách aj.) jsou bez vědomí orgánů OP často zarybňovány. Krajně negativní je především přítomnost okounů a pstruhů. Velmi účinným opatřením v případě, kdy se do jezírka dostanou jakékoli ryby, je vytvoření mělkého menšího jezírka (jezírek), které je s původním větším spojeno vodou, avšak spojení je přesypáno např. makadamem, štěrkem nebo hrubším kamenem. V některých případech (např. v pískovnách) postačuje vyhloubení izolované tůňky vedle jezírka s rybami. Pokud se do jezírka přesto ryby dostanou (např. potěr), v malém mělkém jezírku (hloubka do 50–70 cm) uhynou na kyslíkový deficit v zimě pod ledem (proti nedostatku kyslíku je však velice rezistentní střevlička východní). Nelesní biotopy Na loukách v bezprostřední návaznosti na rozmnožovací plochy je vhodné aplikovat ruční kosení nebo extenzivní pastvu. Na kosení vzdálenějších porostů (do ca 200 m) je nutno používat vysoko nastavitelnou lištu – nejlépe 15 cm, a to především tehdy, bude-li kosení probíhat po dešti a v deštivých dnech. Lépe je kosení za takového počasí raději odložit. Při mechanizovaném kosení není vhodné používání bubnových sekaček. Na lučních a polních porostech v dosahu akčního radia druhu je nutné vyloučit užívání biocidů, velice důležité je vyhnout se chemickým postřikům v blízkosti vodotečí, které napájejí EVL. Les Každá navrhovaná rekonstrukce nezpevněné zvodnělé lesní cesty či zvodněného příkopu podél zpevněné, anebo nezpevněné účelové cesty v dosahu akčního radia druhu musí být individuálně posouzena specialistou ve spolupráci s majiteli či uživateli pozemků. V případě výstavby nových komunikací a cyklostezek v dosahu akčního radia druhu uplatnit na exponovaných místech technická řešení, která vyloučí nebo budou minimalizovat dopad jejich využívání na obojživelníky.
2.3 Řešení konfliktů při zajišťování požadavků různých předmětů ochrany EVL Konflikt není předpokládán
2.4 Konflikt s jinými ochrannými režimy dle ZOPK Konflikt není předpokládán
2.5 Využívání EVL a zhodnocení jeho důsledků pro předměty ochrany Stručná charakteristika a vliv činnosti - Rybniční hospodaření Původ rybníka spadá pravděpodobně do 16. století v souvislosti s působením Jakuba Krčína na Sedlčansku. Recentně je rybník využíván k chovu ryb, čemuž nasvědčuje i dřívější nález amura bílého zpracovatelem plánu péče. Chov je však zjevně utlumen či na ústupu.
V roce 2003 byl při údržbě rybníka zasažen i rybniční litorál. Zásah však nejspíš nebyl nijak fatální neboť již v roce 2004 zaujímala litorální vegetace zhruba 1/3 plochy rybníka. Do současnosti se plocha orobincových porostů proti stavu vymapovanému v roce 2004 rozrostla více než dvojnásobně. Ani předmět ochrany neutrpěl citelnou škodu, neboť v roce 2009 byly v EVL udávány tisíce jedinců kuňky. Ústup chovu se pravděpodobně pozitivně projevil na rozvoji vodní vegetace, v současné době lze v rybníce najít nejen rosáhlé orobincové porosty, ale též submerzní vegetaci, přičemž přítomnost obojí je z hlediska ochrany kuňky vítána. Negativním projevem sníženého obhodpoadřování je nedostatek údržby. Požerák rybníka je poškozený, což by časem moholo vést k významným ztrátám vody a tedy ohrozit předmět ochrany při rozmnožování poklesem hladiny či přímo vyschnutím nádrže. - Absence hospodaření Některé z luk zůstávají již delší dobu bez obhospodařování. Díky tomu převládly výrazně dominantí druhy, došlo k uchycení náletu a v trávníku se hromadí stařina. Kromě nepochybného negativního dopadu na dříve udávané ohrožené druhy rostlin tak klesá využitelnost těchto trávníků pro předmět ochrany, který tudy nemůže migrovat k jiným vodním plochám ani k zimovištím. Teprve v roce 2011 byly započaty pokusy o obnovu kosení, dotované z Programu péče o krajinu, je tedy šance, že časem dojde k nápravě nepříznivého stavu. - Lesní hospodaření Výzmná část pozemků,včetně některých partií bezlesí je v katatru nemovitostí vedena mezi lesními pozemky. V nedávné minulosti zde proběhly výsadby stanovištně nepůvodních dřevin - borovice lesní a dubu červeného. Obojí lze z hlediska předmětu ochrany považovat za velmi nevhodné. Mladé hustníky kulturních výsadeb jsou obecně nevhodné pro migraci i zimování kuňky a ani poté, co stromy odrostou není toto prostředí díky špatně rozložitelnému kyselému opadu příznivé. - Myslivost V EVL je umístěno několik starých mysliveckých posedů. Jejich přítomnost není sama o sobě negativní, je však třeba vyloučit budování krmelišť, které by mohlo vést k ruderalizaci okolí a do území by mohlo lákat černou zvěř, která patří mezi predátory obojživelníků.
2.6 Související platné dokumenty ve vztahu k předmětům ochrany dle speciálních zákonů Lesní hospodářské plány / lesní hospodářské osnovy Typ dokumentu: LHO Přírodní lesní oblast: 10 - Středočeská pahorkatina Lesní hospodářský celek / zařizovací obvod: LHO Sedlčany, zař. obvod Vysoký Chlumec Výměra LHC / zařizovací obvod v EVL (ha): 2,1168 Období platnosti LHP (LHO): 1. 1. 2004 - 31. 12. 2013 Organizace lesního hospodářství: Nižší organizační jednotka:
3. Péče o EVL 3.1 Popis optimálního způsobu péče o předměty ochrany Současný stav vodní plochy je z hlediska zájmu ochrany přírody vcelku vyhovující. Je však třeba regulovat dosud postupující zarůstání nádrže a recentní litorální porosty případně zredukovat. Lze připustit i částečné odbahnění rybníka. Odbahnění je vhodné rozfázovat do 2 - 3 let, probíhat by mělo po podzimním výlovu, před napuštěním rybníka, nejpozději do konce listopadu, tak aby bylo možno rybník do března opět napustit. V okolí požeráku může být odbahnění i hlubší, blíže k litorálu by měla být odstraněna spíše vrcní vrstva sedimentu, aby dno rybníka nezískalo příliš příkrý sklon (optimální sklon je 1:10 až 1:15). Je zcela žádoucí aby v rámci odbahnění byly částečně odstraněny i porosty orobince, alespoň 30 - 50 % plochy rybníka by však mělo být nadále zarostlých. Spíše než porosty likvidovat plošně, je vhodnější ponechat pás vegetace, který by odděloval hlubší partie rybníka od pobřežní zóny a znemožňoval by rybám dostat se skrz. Namísto jedniolitých ploch je možné vytvářet "klky" volné hladiny zabíhající do litorálních porostů, místy až ke břehu. Vyhrnutý sediment je nepřípustné odstraňovat či deponovat v litorálu, k jeho odstranění by měl být využit prostor hráze. Partie nejbližší břehům (pás o cca 20 m) by měly zůstat nezasaženy, nehrozí-li ovšem jejich zazemnění. Odbahňování by mělo vždy probíhat pod dohledem a vedením odborných pracovníků ochrany přírody. Pokud nebude bezpečně zajištěno, že budou při zásahu splněny veškeré požadavky a podnínky kladené OOP, je odbahňování zcela vyloučeno. Mimo odbahnění se jako vhodná metoda redukce litorálních porostů jeví jejich ruční vytrhávání, které by bylo obdobně prováděno okamžitě po podzimním výlovu. Pro tvarování vegetace platí stejná doporušení jako pro odbahnění - pás vegetace oddělující volný rybník a litorál a "klky" zabíhající do litorální vegetace. Méně vhodnou alternativou k ručnímu vytrhávání je kosení porostů. V brzkém termínu by mohlo výrazně zvýšit mortalitu obojživelníků, navíc by mohlo vést k zahoustnutí porostů, což by znamenalo zhoršení stanovištních podmínek pro kuňku. Oběma možnostem by se dalo předejít jeho uskutečněním ihned po vypuštění rybníka, nejpozději do konce října a následným zaplavením posekaných pahýlů. Úplné odstranění výše popsanými metodami je však stále vhodnější, neboť tlející zbytky by přispívaly k zvýšení trofie nádrže a spíše by pomáhaly urychlit její zazemňování. Rybník lze vypouštět pouze na podzim. Vypouštění v předjaří nebo v brzce jarním termínu by zvýšilo mortalitu obojživelníků zimujících v zátopě (nikoliv kuňky) a kromě toho se sem již na počátku jara stahují k rozmnožování čolci. V průběhu jara a na počátku léta by hladina rybníka měla zůstat na stabilní úrovni - pokles by měl negativní dopad na obojživelníky včetně kuňky, vzestup na vodní ptactvo. Aby se předešlo vysychání rybníka a usnadnilo udržování jeho hladiny, měla by v co nejbližší době proběhnout oprava výpustního zařízení. Extenzivní chov ryb v rybníce je možný, nikdy by však nemělo dojít k jeho intenzifikaci. Je také možné rybník využívat jako plůdkový, stále však platí podmínka podzimních výlovů. Pokud bude rybník skýtat obojživelníkům dostatek úkrytů (tedy zejména dostatečně rozsáhlou litorální vegetaci) lze připustit, aby součástí násady byly i některé dravé ryby, které mohou pomáhat v redukci rostlinožravých druhů. Zcela vyloučeno by mělo být vysazování okouna a dále obecně druhů rostlinožravých a/nebo nepůvodních (amur, tolstolobik, střevlička aj.). Doporučeným druhem k obsádce je lín. V případě chovu kapra je vhodné je použít násadu K1, naopak násady K2 nebo K3 lze považovat za nežádoucí. Násada a způsob hospodaření by též měly podléhat kontrolám OOP. Chov divokých nebo polodivokých kachen je třeba zcela vyloučit. V současné době však k němu není rybník využíván. V okolí rybníka se nacházejí jak kulturní louky tak přírodě blízké podmáčené trávníky. Všechny travní porosty by měly být obhospodařovány v souladu s typem vegetace a případným výskytem ochranářsky cenných druhů. Pro lepší migrační prostupnost lokality je vhodné kosit i okraje cest a dřevinných porostů. Kosení by nemělo být prováděno před polovinou června, kdy ještě dochází k rozmnožování kuněk, a od začátku července, kdy mladí jedinci začínají migrovat. Další přípustné termíny seče jsou až v září či říjnu. Při kosení je třeba brát neustále ohled na možnost výskytu obojživelníků, a proto by nemělo probíhat za deštivých dnů či za ranní rosy. Zvláště na mokřadních loukách lze doporučit kosení mozaikovým způsobem, kdy je část louky (70 - 80 %) pokosena při první seči a zbytek v pozdním termínu. Část hodnotné podmáčené louky, odkud byl v minulosti udáván výskyt vachty a prstnatce májového, je dnes v katastru nemovitostí vedena jako lesní půda. Pro její lepší ochranu by měla být převedena do vhodnější kategorie. Zalesnění této louky, jakož i jiného bezlesí v EVL, by mělo být vyloučeno. Mladý porost borovice a dubu červeného je zcela nepříhodný pro migraci i zimování kuňky, stejně tak jako hustý porost výmladků, který vznikl po vykácení části olšiny. Kulturní porosty stanovištně nevhodné druhové skladby je třeba buď přímo odstranit, nebo alespoň po domluvě s vlastníkem dosáhnout jejich proředění. V druhém případě by poté borovice a duby červené měly být výběrným způsobem postupně odtěžovány a nahrazovány dřevinami přirozené druhové skladby. Výmladkovou houštinu je třeba prořezat, v případě potřeby i opakovaně. Na řezné plochy je možné aplikovat arboricid, pouze však bodově (štětečkem). Je zcela nezbytné zajistit, aby při jeho použití nedošlo ke kontaminaci vodního prostředí. Mimo lesní porosty je třeba také vyřezávat nálety v loukách. Malé vodní tůně v sousedství rybníka je vhodné v alespoň jednou za několik let zkontrolovat a obnovit je, pokud by zarostly nebo by se zazemnily. Je též možné poblíž vybudovat několik nových menších tůněk. Okolí tůněk je třeba zbavit náletové vegetace a mělo by být též pravidelně koseno, aby tak byla zůstaly přístupné pro předmět ochrany.
Předmět ochryn MZCHÚ vyhlášeného hranicích EVL je vhodné rozšířit o některé další ochranářsky cenné fenomény, zejména mokřadní společenstva, v nichž se dosud vyskytují ohrožené druhy rostlin. Hospodářský výnos z rybníka je dosti nízký, zvláště při extenzivním způsobu obhospodařování. Proto by namísto pracného hledání kompromisů mezi ochranou a hospodaření, které nemusí být výhodné ani pro jednu stranu, doporučujeme aby byl rybník zakoupen do majetku státu a nadále zcela podřízen zájmům ochrany přírody.
3.2 Navrhovaná opatření Opakovaná opatření Číslo zákresu managementového opatření Název managementového opatření Kategorie opatření Cílový předmět ochrany Popis opatření Vhodný interval Kalendář pro management Poznámka Číslo zákresu managementového opatření Název managementového opatření Kategorie opatření Cílový předmět ochrany Popis opatření Vhodný interval Kalendář pro management Poznámka Číslo zákresu managementového opatření Název managementového opatření Kategorie opatření Cílový předmět ochrany Popis opatření Vhodný interval Kalendář pro management Poznámka
4, 6 Kosení lehkou mechanizací Kosení Bombina bombina (kuňka ohnivá) kulturní trávníky; vhodný nástroj - lištová sekačka; nekosit za vlhka; termín přizpůsobit migrujícím obojživelníkům 1 x za 1 rok / let 15.6.-30.6. přípustná i těžká mechanizace 3, 5 Ruční kosení podmáčených lokalit, svažitých lokalit a lokalit se zhoršenou dostupností Kosení Bombina bombina (kuňka ohnivá) kosení vlhké louky a okolí tůně; možná forma mozaikové seče; nekosit za vlhka; termín přizpůsobit migrujícím obojživelníkům a fenologii ohrožených rostlin 1 x za 1 rok / let 15.6.-30.6., 15.9.-31.10.
1 Likvidace nežádoucích nárostů rostlin na vodních plochách pro udržení žádoucí druhové skladby nebo prostorové struktury chráněných ekosystémů nebo stanovišť ZCHD - vytrhávání Likvidace nežádoucích nárostů rostlin na vodních plochách Bombina bombina (kuňka ohnivá) ruční vytrhávání orobince; redukce na 20- 30 % současné plochy; termín přizpůsobit podzimním výlovu nádrže 1 x za 10 rok / let 1.9.-31.10. vhodnou alternativou je likvidace porostů v rámci částečného odbahnění; přípustné ale méně vhodné je kosení ruční mi nástroji
Číslo zákresu managementového opatření Název managementového opatření Kategorie opatření Cílový předmět ochrany Popis opatření Vhodný interval Kalendář pro management Poznámka
3 Obnova a vytváření tůní a mokřadů Péče o mokřady a rašeliniště Bombina bombina (kuňka ohnivá) čištění či prohlubování tůně; případně vytváření dalších tůněk v sousedství 1 x za 10 rok / let 1.9.-29.2. tůň je třeba zpřístupnit výřezem náletu a kosením
Číslo zákresu managementového opatření Název managementového opatření Kategorie opatření Cílový předmět ochrany Popis opatření
2 Výřez skupin či jednotlivých náletových dřevin Výřez náletu Bombina bombina (kuňka ohnivá) Likvidace zmlazení a mladých jedinců v olšině; vzrostlé stromy ponechávat; na řeznou plochu aplikovat arboricid 1 x za 5 rok / let 1.11.-31.3.
Vhodný interval Kalendář pro management
Poznámka
přípustný je i jarní či podzimní termín s následným vyřezáním zmlazení
Jednorázová opatření Číslo zákresu managementového opatření Název managementového opatření Kategorie opatření Cílový předmět ochrany Popis opatření Kalendář pro management Poznámka
3, 4, 5 Výřez skupin či jednotlivých náletových dřevin Výřez náletu Bombina bombina (kuňka ohnivá) výřez náletovách dřevin na loukách a v okolí tůně, možno ponechat vybrané solitéry; na řezné plochy možno bodově aplikovat arboricid 1.11.-31.3. v případě intenzivního zmlazení opakovat; pokud by plochy nebyly koseny, vyřezávat pravidelně 1 za 5 let
4. Závěrečné údaje 4.1 Použité podklady Chochel M., Zajíček R. (2010) Plán péče o ZCHÚ - PP Vápenické jezero 2011-2020, návrh na vyhlášení; ms. depon. in: KÚ Středočeského kraje; 35 pp. Neuwirthová H. (2004) Závěrečná zpráva mapování biotopů Natura 2000, kód díla A0460; ms. 8 pp.
4.2 SDO zpracoval Organizace: AOPK ČR, Krajské středisko Praha a střední Čechy Zpracovatel: Mgr. Josef Spilka E-mail:
[email protected] Datum zpracování:
5. Seznam zkratek AOPK ČR
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR
ES
Evropský seznam
EVL
Evropsky významná lokalita
OOP
orgán ochrany přírody
OP ZCHÚ
ochranné pásmo zvláště chráněného území
PP
přírodní památka
SDO
Souhrn doporučených opatření
ÚSOP
Ústřední seznam ochrany přírody
ZCHÚ
zvláště chráněné území
ZOPK
zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů
6. Přílohy 6.1 Orientační mapa evropsky významné lokality CZ0213081_Vapenicke_jezero_orientacni_mapa.pdf
6.2 Mapa způsobu zajištění ochrany EVL NENÍ
6.3 Mapa zákresů managementových opatření na vymezených plochách CZ0213081_Vapenicke_jezero_Koseni.pdf CZ0213081_Vapenicke_jezero_Likvidace_nezadoucich_narostu_rostlin_na_vodnich_plochach.pdf CZ0213081_Vapenicke_jezero_Pece_o_mokrady_a_raseliniste.pdf CZ0213081_Vapenicke_jezero_Vyrez_naletu.pdf
6.4 Rámcová směrnice pro lesní stanoviště NENÍ
