Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu
Veltrusy CZ0213083
1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Základní údaje Název: Veltrusy Kód lokality: CZ0213083 Kód lokality v ÚSOP: 2618 Rozloha (ha): 297,4323 Biogeografická oblast: kontinentální Zařazení EVL na evropský seznam: 2008/25/ES Zařazení EVL na národní seznam: nařízení vlády č.132/2005 Sb., příloha 117
1.2 Způsob zajištění ochrany Zvláště chráněná území (ZCHÚ) NENÍ Ochranné pásmo zvláště chráněného území (OP ZCHÚ) NENÍ Poznámkové pole ke způsobu zajištění ochrany Připravuje se vyhlášení PP Smluvní ochrana dle § 39 ZOPK NENÍ Základní ochrana dle § 45c, odst. 2 ZOPK Celková rozloha území chráněného dle režimu základní ochrany (ha): 297,4323 Relativní rozloha území chráněného dle režimu základní ochrany (%): 100
Jiná území chráněná podle národní legislativy, evropské legislativy nebo mezinárodních úmluv v překryvu s EVL Ptačí oblasti NEJSOU
1.3 Územně správní příslušnost Středočeský kraj Dotčené obce Nová Ves, Veltrusy, Všestudy
Dotčená katastrální území Dušníky nad Vltavou, Nové Ouholice, Veltrusy, Všestudy u Veltrus
1.4 Stručná charakteristika území Ekotop Geologie: Jedná se o pliocénní a pleistocénní říční písky, štěrky a jílovce, proterozoické břidlice, drob se sprašovými překryvy. Geomorfologie: Území patří do Středolabské tabule. Reliéf: Slabě rozčleněný denudační reliéf s rozsáhlými plošinami. Pedologie: V území se vytvořily především fluvizemě typické. Krajinná charakteristika: Zámecký park anglického typu, využívající v rozsáhlé míře přirozené lužní porosty.
Biota Zámecký park anglického typu, s porostem v kombinaci přirozených lužních porostů, doplněných výsadbami dubů a pravidelně sečenými značně kulturními lučními plochami. Solitéry a aleje dubů, lip a vrb. Park byl výrazně narušen povodní v roce 2002; poté následovalo masivní ošetření poškozených dřevin.
2. Stav EVL a předmětů ochrany 2.1 Předměty ochrany a jejich cílový stav Druhy Název předmětu ochrany: roháč obecný Lucanus cervus Kód předmětu ochrany: 1083 Stav předmětu ochrany při zařazení EVL do Evropského seznamu Populace
Min
Max
Jednotka Kategorie Podíl populace
stálá populace
přítomná
2%≥p>0%
Zachovalost Izolace vynikající zachování
Celkové hodnocení populace není vynikající izolovaná, leží hodnota uvnitř rozšířeného areálu druhu
Cílový stav předmětu ochrany: udržet stávající populaci předmětu ochrany
Název předmětu ochrany: páchník hnědý * Osmoderma eremita Kód předmětu ochrany: 1084 Stav předmětu ochrany při zařazení EVL do Evropského seznamu Populace
Min
Max
Jednotka Kategorie Podíl populace
stálá populace
přítomná
2%≥p>0%
Zachovalost Izolace dobré zachování
Celkové hodnocení populace není vynikající izolovaná, leží hodnota uvnitř rozšířeného areálu druhu
Cílový stav předmětu ochrany: udržet stávající populaci; umožnit rozšíření do dalších porostů v EVL * označuje prioritní druh
2.2 Nároky předmětů ochrany Druhy Název předmětu ochrany: roháč obecný Lucanus cervus Kód předmětu ochrany: 1083 Popis nároků předmětu ochrany: Roháč obecný, největší evropský brouk, je druhem listnatého lesa (především doubrav, dubohabřin a šípákových doubrav), preferuje rozvolněné lesy, lesní okraje a paseky. Dává přednost teplým nížinným lesům, ale místy vystupuje i do vyšších poloh. Vyžaduje dostatečné množství odumřelého dřeva a starých stromů k vývoji, proto mnohde spíše než v lesích přežívá v městských parcích, oborách, starých sadech a zahradách. Velmi vhodným biotopem jsou pařeziny. Samice kladou vajíčka do alespoň povrchově trouchnivějícího, především dubového dřeva (známy jsou nálezy ze širokého spektra dřevin, duby jsou však v našich podmínkách preferovány). Larvy, jejichž vývoj je v našich podmínkách tří- až pětiletý, žijí v zemi v okolí ležícího dřeva (části kmenů, klád, pařezů, kořeny), jehož trouchnivějícími částmi se živí, ale i přímo v trouchu. Dospělí brouci se obvykle líhnou již na podzim a přezimují v kukelních komůrkách, v přírodě se objevují od května (výjimečně v teplých letech již od konce dubna) do srpna, maximum výskytu spadá do června a července. Přes den je brouky možné nalézat na kmenech a v korunách stromů, pozdě odpoledne a večer (při teplém počasí) létají v korunách stromů. Imaga láká ronící míza. Pokud se jedná o hospodářské porosty, je nejvhodnější modifikací hospodaření v lokalitách roháče obecného výběrné lesní hospodaření s ponecháním skupin starých stromů (dubů, lip, příp. jiných listnáčů) na dožití, ponechávání torz a zbytků stromů, padlých kmenů a silných větví na místě. Ideální je výmladkové hospodaření.
Pokud, vzhledem k rozloze porostů, není možné obhospodařovat les formou pařezin, lesa středního nebo výběrným způsobem, upřednostňuje se podrostní způsob hospodaření s převážným využitím maloplošných obnovních prvků a se zajištěním ochrany přirozeného zmlazení proti zvěři. V případě obnovy holosečné je nutné na holinách ponechat pařezy (představují jeden z nejdůležitějších biotopů pro larvy roháče). Mýtiny s ponechanými pařezy by přitom měly být spíše menších rozloh. Obecně je porosty nutno směřovat k věkové diverzitě. Je nutno odstranit (odtěžit) z vybraných lokalit nepůvodní a pro tento druh nevhodné druhy dřevin (akáty, smrky a ostatní jehličnany). Těžbu a přibližování dřeva je žádoucí provádět šetrnými technologiemi, vytěžené dubové dříví musí být včas (do konce dubna) odvezeno z lesa. Nepřípustná je mechanizovaná příprava půdy včetně naorávání mýtin, vytrhávání a frézování pařezů a výsadba stanovištně nepůvodních dřevin. Ideální alternativní formou lesního hospodaření v lokalitách výskytu roháče je obhospodařování lesa formou lesa středního (kombinovaného původu: jak výmladného, tak semenného, s víceletou strukturou – nižší etáž s kratší dobou obmýtí, 15–40 let, s ponechanými výstavky v uvažovaném počtu ca 20–50 výstavků na hektar, u několika (přibližně 50/10 ha) s případným trvalým ponecháním na ploše. Počet výstavků je třeba stanovit podle místních podmínek; v sušších polohách, kde jsou stromy menší ponechávat výstavky více než na vlhčích stanovištích či v lužních lesích, kde dosahují stromy větších dimenzí. V případě rozsáhlejších porostů je vhodné vybrat jádrové zóny s vysokým podílem výstavků ponechaných na dožití a s hospodařením směrovaným ke střednímu lesu. Na území mimo tato jádra je pak především nutné vyloučit jakoukoli likvidaci pařezů a preferovat přirozenou obnovu, popř. vyloučit při umělé obnově stanovištně nepůvodní dřeviny. Jádrová území musejí být o rozlohách desítek až stovek hektarů, konkrétní způsob managementu je nutné stanovit pro každou lokalitu zvlášť. Platí, že čím menší je rozloha lokality, tím přísnější musí být podmínky managementu. V případě účelově zaměřených porostů (rekreační lesy a lesoparky) je nutno zachovávat v lokalitách dostatečnou zásobu odumřelého dřeva, starých stromů a pařezů. Není možné odstraňovat pařezy; kácení starých stromů o výčetní tloušťce nad 25 cm by mělo být pouze výjimečné (např. při oprávněných a odůvodněných sanačních zásazích). Velmi vhodné je ponechávání padlých kmenů a případná dosadba mladých dubů. V případě parků osídlených roháčem je žádoucí zachovat režim krajinářského „anglického parku“ s ponecháním pařezů a kmenů dubů poražených při případných rekonstrukčních zásazích. Odstraňování náletu nepředstavuje pro roháče negativní zásah. Jako prvek aktivního managementu je vhodné doporučit používání neimpregnovaných dubových špalků zapuštěných do země jako obrubníků a jiných prvků. V zemi zapuštěné části špalků je však nutné ponechat až do úplného rozpadu.
Název předmětu ochrany: páchník hnědý * Osmoderma eremita Kód předmětu ochrany: 1084 Popis nároků předmětu ochrany: Páchník hnědý je saproxylofágem, typickým druhem osídlujícím stromové dutiny. Larvy mají víceletý vývoj v trouchu v dutinách živých listnatých stromů (vrb, dubů, lip, jilmů, ovocných stromů aj.), především ve střední a horní části kmene. Preferuje pravděpodobně osvětlené kmeny a dutiny, proto lze často nalézt populace páchníka v solitérních stromech či alejích. Imaga se objevují od května do září. Aktivují večer a v noci, dutinu však opouštějí jen výjimečně, létat jsou schopni pouze na velmi krátké vzdálenosti. Živí brouci se vyznačují charakteristickou vůní, popisovanou jako vůně juchtoviny (starých vydělaných kůží) či vůni zimostrázku. Hlavním cílem managementu je zachování časové kontinuity výskytu dostatečného množství dutin na lokalitě. Dva hlavní typy stanovišť druhu vyžadují i odlišný přístup k managementu. V případě lesních porostů spočívá management lokalit páchníka hnědého, podobně jako v případě dalších saproxylofágů, v zamezení velkoplošného obhospodařování. Pro jeho vývoj je nutné zachovat stojící dutinové i mrtvé stromy (dutinové stromy je nutno ponechat v porostu bez výjimky) a zajistit lesnickou péči směřující k větší věkové a prostorové diferenciaci lesa. Vhodným způsobem obhospodařování lesa je výběrný či clonný způsob hospodaření, prováděný jednotlivým nebo skupinovitým výběrem, s ponecháním všech dutinových stromů a malých skupinek zdravých stromů mýtního věku (dubů, lip, jilmů, vrb a dalších vhodných dřevin) na dožití. V místech výskytu páchníka a v jejich nejbližším okolí by též bylo přínosné pěstovat porosty v rozvolněnějším zápoji, a tím docílit většího oslunění kmenů starých stromů. Zachovat je třeba aleje starých listnatých stromů podél lesních cest. Kácení vzrostlých vrb, topolů a dalších dřevin podél vodních toků ve vymezených územích je nepřípustné, ale prořezávky, vyřezání náletu a především pravidelné ořezávání (vzniknou hlavaté vrby a topoly) jsou naopak vhodné. V případě antropogenních biotopů (parky, aleje, solitéry) je nutné zamezit odstraňování dutinových stromů, popř. silných větví s dutinami. V případě nezbytně nutných bezpečnostních odstraňování stromů a větví, popř. odůvodněných rekonstrukčních zásahů v alejích, je nutné zajistit, aby skácené osídlené stromy byly ponechány jednu sezonu nedaleko místa výskytu, popř. na jiných blízkých vhodných místech, aby populace mohla osídlit jinou dutinu. V takových případech (které lze charakterizovat jako přímý zásah do biotopu zvláště chráněného druhu) je nutné získat odborný posudek a doporučení o přesném provedení sanačních prací. Odstranění celých alejí, stejně jako plošnou náhradu starých stromů v aleji za sadbové stromky je nutné vyloučit. Doplnění (dosadba a náhrada odumřelých stromů) a prodlužování alejí jsou však velmi vhodné, aby tak byly vytvořeny náhradní
biotopy v budoucnu. Postupná dosadba vhodných druhů stromů (především domácích druhů listnáčů) je nutnou součástí aktivního managementu obzvláště v případě stejnověkých alejí. Jako prvek aktivní ochrany tohoto druhu je vhodné doporučit sázení alejí vhodných listnatých dřevin i v blízkosti vymezených území, které by do budoucna umožnily komunikaci mezi dnes izolovanými populacemi. Žádoucí je výsadba solitér a malých skupinek stromů na pastvinách a vrb kolem vodních toků. U vrb je velmi žádoucí ořezávání (pollarding), tedy management, který vytváří hlavaté vrby a zvyšuje pravděpodobnost výskytu vhodných dutin i v relativně mladých stromech. Je nutné na každé lokalitě provést sčítání či odhad obsazených stromů, a stromů, které v horizontu 20–150 let nahradí současné obsazené stromy. Na podkladě těchto znalostí je pak nutné upravit management dotčené lokality. V případě nedostatku vhodných náhradních stromů je nezbytné zajistit v blízkém okolí současných lokalit dostatečné množství vhodných starých stromů (např. postupným převodem na střední les). V případě kritického nedostatku vhodných stromů je na místě přistoupit k pollardingu (u vrb, lip, jilmů, popř. dalších druhů).
2.3 Řešení konfliktů při zajišťování požadavků různých předmětů ochrany EVL Konflikt není předpokládán
2.4 Konflikt s jinými ochrannými režimy dle ZOPK Konflikt není předpokládán
2.5 Využívání EVL a zhodnocení jeho důsledků pro předměty ochrany Stručná charakteristika a vliv činnosti - Těžba dřeva, především odstraňování mrtvých a umírajících stromů V alejích docházelo k odstraňování starých mrtvých nebo poškozených stromů a lze očekávat, že k němu bude docházet i nadále. V jižní části parku došlo v nedávné minulosti k plošné obnově původních alejí. Podobný zákrok byl planován v rámci OPŽP také v dalších partiích, nebyl však uskutečněn. Plošné zákroky mají z hlediska předmětu ochrany zcela negativní účinek, bodové zásahy však lze, v případě, že budou dodrženy dále uvedené zásady, považovat za pozitivní. Za pozitivní by možné z hlediska obou předmětů ochrany považovat též rozvolňování hustých porostů a odstraňování náletových dřevin. - Výsadby nepůvodních druhů dřevin Významná část původních historických alejí byla tvořena druhem trnovník akát (Robinia pseudacacia). Tento druh byl průběžně nahrazován jinými dřevinami. Plošné výsadby akátu lze nalézt i v okolních dřevinných (parkových i lesních) porostech. Akát je sice považován za dřevinu méně vhodnou až nevhodnou pro pobyt páchníka hnědého, i přesto však byl výskyt tohoto druhu zaznamenán i v dutinách starých jedinců akátu v hlavní osové aleji. Lze tedy předpokládat, že samotná přítomnost akátu nemůže páchníka hnědého významně negativně ovlivnit. Větší problém představuje zmlazení a další šíření akátů, ke kterému v některému v některých částech EVL dochází. Při nedávné obnově jižního úseku boční aleje byl využit kónický kultivar lípy Tillia x europea ‚Pallida‘.Lze předpokládat, že pro páchníka bude tento kultivar biotopově využitelný obdobně, jako naše domácí druhy lip (Tilia cordata, T. platyphyllos) a bude záležet především na nabídce vhodných dutin v budoucnu. - Chov zvěře V jižní části parku se nachází obora pro chov vysoké zvěře. Dřevinné porosty jsou v těchto místech rozvolněné, tvořené vzrostlými jedinci, především duby, a pasoucí se zvěř brání rozvoji hustého podrostu a zapojených nižších etáží stromového patra, které se vyskytují v jiných částech parku. Jednotlivé stromy jsou tak dostatečně osluněné. Tento typ porostu je příhodný pro výskyt obou předmětů ochrany. Páchník hnědý sice nebyl zaznamenán v oboře při průzkumu prováděném zpracovatelem plánu péče (období 2011-2020, v době zpracování SDO dosud neschválen), to však je pravděpodobně dáno zatím nízkým počtem dutin, neboť ty v dubech vznikají pomaleji. Výhled do budoucna je však příznivý. - Absence hospodaření Jak plošné parkové porosty, tak aleje místy dlouhodobě postrádají nebo alespoň do nedávné minulosti postrádaly výraznější údržbu. V parkových porostech tak došlo k silnému zvýšení zápoje (zastínění) a tedy i snížení atraktivity pro oba předměty ochrany. Absence sanačních prací v některých alejích vedla k postupnému rozpadání těchto porostů – v současnosti patrnému kupříkladu v JV úseku boční aleje – a zvýšila riziko zániku celých úseků. Samovolným zarůstáním nezalesněného prostoru také místy došlo ke splynutí dříve izolovaných plošných a liniových porostů
- Zemědělství Střed areálu zámeckého parku slouží poněkud netypicky polnímu hospodaření. Vliv na předmět ochrany je pravděpodobně zanedbatelný, je však nezbytné zcela vyloučit používání insekticidů. - Rekreace Zámecký park je využíván jak k běžné rekreaci návštěvníků, tak k pořádání kulturních akcí. Lze předpokládat, že vliv obojího je z hlediska předmětů ochrany zanedbatelný. Při péči zejména o aleje podél cest je však třeba dbát na bezpečnost návštěvníků. Zabezpečovací práce se mohou dostat do konfliktu s ochranou páchníka hnědého, zároveň je však možné dosáhnout rozumného kompromisu mezi oběma zájmy. Při návštěvě EVL bylo zjištěno, že areál je využíván též k dalším rekreačním aktivitám. V jedné dutině s potenciálním výskytem páchníka hnědého byla nalezena schránka sloužící k tzv. „geocachingu“. Lze předpokládat, že umisťování a vyzvedání schránky by mohlo mít mírně negativní vliv na předmět ochrany, jedná se však o jedinou dutinu a schránka byla zatím navíc navštěvována pouze zřídka.
2.6 Související platné dokumenty ve vztahu k předmětům ochrany dle speciálních zákonů Lesní hospodářské plány / lesní hospodářské osnovy Typ dokumentu: LHO Přírodní lesní oblast: 17 - Polabí Lesní hospodářský celek / zařizovací obvod: Kralupy n. Vltavou, z.o. Mělník, 101814 Výměra LHC / zařizovací obvod v EVL (ha): 0,4696 Období platnosti LHP (LHO): 1. 1. 2007 - 31. 12. 2016 Organizace lesního hospodářství: Nižší organizační jednotka: Typ dokumentu: LHO Přírodní lesní oblast: 17 - Polabí Lesní hospodářský celek / zařizovací obvod: Kralupy n. Vltavou, z.o. Mělník, kód 101821 Výměra LHC / zařizovací obvod v EVL (ha): 0,9867 Období platnosti LHP (LHO): 1. 1. 2009 - 31. 12. 2016 Organizace lesního hospodářství: Nižší organizační jednotka: Typ dokumentu: LHP Přírodní lesní oblast: 17 - Polabí Lesní hospodářský celek / zařizovací obvod: Mělník, kód 101000 Výměra LHC / zařizovací obvod v EVL (ha): 1,1115 Období platnosti LHP (LHO): 1. 1. 2007 - 31. 12. 2016 Organizace lesního hospodářství: Nižší organizační jednotka:
3. Péče o EVL 3.1 Popis optimálního způsobu péče o předměty ochrany Pro ochranu roháče obecného je třeba především zajistit rozvolnění dřevinných porostů, čímž dojde ke zlepšení přístupnosti jednotlivých stromů i mikroklimatických podmínek stanovišť. Zápoj porostů je třeba dle konkrétní situace snížit až o 20 % u stromového a o 50 % u keřového patra. Výřez je nutné opakovat zhruba do 10 let, vhodnou alternativou je též zavedení pastvy (viz níže). Při péči o dřevinné porosty je třeba šetřit vzrostlé jedince dubu a lípy (rovněž především z důvodu ochrany páchníka hnědého) a na místě ponechávat též dubové pařezy a pokud to není v rozporu s požadavkem bezpečnosti návštěvníků parku i padlé či odumřelé kmeny. Stojící mrtvé stromy je možné, bude-li to z bezpečnostního hlediska třeba, skácet a nechat na místě. Vhodné by bylo alespoň místy obnovení lesní pastvy, ať již ovcí a koz či vysoké zvěře. Druhá zmíněná možnost je v EVL již déle praktikována s pozitivním efektem. V případě využití koz pro pastvu je třeba postupovat opatrně, neboť mohou způsobit poškození kůry na kmenech a kořenových nábězích i u starších stromů a staré jedince by tedy nejspíše bylo třeba chránit ohradou z pletiva či jiným adekvátním způsobem. Výskyt páchníka hnědého je recentně vázán na zámecké aleje, jádro výskytu je udáváno z boční aleje, v hlavní osové aleji byl sice také nalezen, její význam je však pravděpodobně omezený. Prioritu by tedy při péči měla mít boční alej, není-li z důvodu bezpečnosti návštěvníků nezbytně nutné zasáhnout dříve v jiných částech. Do budoucna by mělo být cílem umožnit jeho rozšíření i do ostatních porostů v parku, aby tak bylo zajištěno jeho přežití i pro případ silného poškození či zániku alejí. V optimálním případě by tak bylo též usnadněno nacházení kompromisu mezi požadavky druhové ochrany a péče o dřeviny v alejích. Ochrana páchníka hnědého může být zcela v souladu s ochranou alejí, jako krajinného a kulturního fenoménu. V alejích spočívá především ve stabilizačních zákrocích, tedy v sanaci dosud živých doupných stromů, dosadbě nových stromů a potenciálně doupných stromů a naopak v odstraňování stromů pro druh nevhodných, či již zcela odumřelých. Zcela vyloučena by měla být plošná obnova stromů v alejích či jejich částech, při stabilizačních pracích je vždy třeba zachovat dostatečný počet vzrostlých stromů s dutinami. Pro nové výsadby je třeba volit původní druhy listnatých dřevin, vhodná je především lípa (jak srdčitá tak velkolistá). Jako ne zcela vhodné se ukazují být rychle rostoucí krátkověké dřeviny, především topoly. Podobně nevhodné mohou být kultivary původních dřevin, které mohou navíc významně pozměnit původní ráz aleje jako krajinného prvku. Skladba výsadeb by měla být konzultována s pracovníky OOP. Sanaci dřevin v alejích je třeba provádět pod odborným dohledem. Pokud by v některém z pokácených stromů byla zjištěna přítomnost páchníka hnědého, je třeba pokácené dřevo s dutinami umístit tak, aby byla zachována možnost dokončení vývoje larev a opuštění kmene. Minimální doba, po kterou by zde dřevo mělo být ponecháno je jeden rok, optimálně by se však mělo jednat o 3 až 4 roky, tedy o celou dobu vývoje larvy. Dutiny v ležícím kmeni je třeba opatřit proti zatékání vody. V tomto případě se však již nejedná o plnohodnotný biotop (dojde přinejmenším ke změně mikroklimatických podmínek), srovnatelný se stojícím kmenem, a tedy by toto opatření mělo být použito až v případě, že jsou vyloučeny všechny ostatní alternativy, které by umožňovaly nechat strom, v němž je páchník přítomen, stát. Podobně jako v případě roháče obecného je třeba, aby se proředěním parkových porostů, především odstraněním mladých náletů, zpřístupnily dutinové a potenciální stromy. Stromy s dutinami je třeba v parcích ponechávat a neodstraňovat je a v případě potřeby provést vhodné zdravotní zásahy – zakrytí dutin, do nichž by zatékalo, odstranění mrtvých větví a větví ohrožujících stabilitu stromu - umožňující dlouhodobé přežití těchto stromů. V rámci managementu parkových porostů je možné (pod odborným dohledem) ve vybraných stromech iniciovat vznik dutin pomocí zářezů. Skácené mrtvé stromy je vhodné alespoň po jednu sezónu ponechat na místě, jedná-li se o druhy vhodné pro páchníka hnědého. Dosadby by měly být tvořeny především dubem a lípou, popřípadě jinými, stanovištně odpovídajícími dřevinami. V rámci péče by neměly být vynechány ani skupinky stromů (remízky) uvnitř otevřené plochy, neboť mohou představovat cenná refugia či přechodové prvky. Ke zvýšení migrační prostupnosti a prosvětlení stanoviště by významně napomohlo také vyčištění dříve nezalesněného prostoru v některých partiích mezi alejemi a parkem. V těchto místech se doporučuje ponechat jednotlivé solitéry stromů, které mohou v budoucnosti samy sloužit jako stanoviště předmětů ochrany a interakční prvky při migraci. Možné je ponechávat též solitérní keře, je však potřeba pečlivě bránit jejich šíření. Velmi důležitá je také úprava lemových porostů, které představují jakýsi vstup do zalesněné plochy. Na vnitřní straně rozsáhlého parkového porostu v západní části EVL je lemový porost dokonce tvořen někdejší alejí. V současnosti je většina lemů poměrně zanedbaná a zarostlá hustým náletem, což je stav pro oba druhy značně nepříznivý. V lemových porostech je vhodné odstranit naprostou většinu keřů (až ľ stávající pokryvnosti) a významně snížit zápoj stromů (o 1/5 – 1/4). Dobré výsledky vykazuje oborový chov vysoké zvěře v jižní části parku. porost má v těchto místech téměř lesostepní charakter s převahou dobře přístupných a osluněných starých jedinců dřevin, převážně dubu. Jelikož lze toto považovat za žádoucí stav, jakého by měly dosáhnout i porosty na ostatních plochách, doporučujeme zavést pastvu alespoň v některé z dalších částí parku. Níže je navržena část, která na oboru navazuje, jedná se o plochu potenciálně vhodnou pro rozšíření obou druhů – byly zde zaznamenány jak pobytové stopy páchníka hnědého, tak několik exemplářů roháče obecného. Nevýhodou této plochy je, že se nenachází v kontaktu s
žádnou z alejí významnou z hlediska předmětu ochrany. K pasení je navržena celá plocha, skutečný rozsah by však měl být menší. Výběr vhodného úseku by měl proběhnout na základě terénního šetření ve spolupráci s odbornými biology. Pastevní okrsek a pasoucí se zvířata je možné zároveň využít jako atrakci pro turisty i ke vzdělávacím účelům. Péče o aleje i parkové porosty by měla být nadále především součástí řádné údržby areálu, a tedy probíhat v režii vlastníka, respektive správce pozemků s případným využitím dostupných dotačních titulů poskytovaných MŽP a to tak, aby při dodržení zásad určených potřebami obou předmětů ochrany byly zajištěny i další funkce, zejména kulturní a rekreační. Výčet jednotlivých zásahů v parkových porostech proto není v tomto SDO zahrnut. Výjimkou je pokusné zavedení pastvy na vybrané ploše. Plán konkrétních zásahů by měl být zpracováván na základě dohody mezi vlastníkem a příslušným OOP. Lesní pozemky představují jen malou část z rozlohy EVL (celkem 2,5678 ha tedy méně než 1 %) a porosty, které se na nich nacházejí, mají narozdíl od nelesních porostů dřevin, pro oba předměty ochrany pouze okrajový význam. V rámci tohoto SDO jsou tedy formulovány pouze obecné zásady a konkrétní zásahy nejsou plánovány. V lesních porostech by se mělo v nejvyšší možné míře, jakou umožňují stanovištní podmínky, hospodařit s využitím přirozené skladby dřevin. Při výchovných a obnovních zásazích je třeba přednostně odstraňovat jehličnany a nepůvodní druhy dřevin a naopak by měly být šetřeny stanovištně odpovídající dřeviny. Vždy by měly být ponechávány živé doupné stromy a na základě dohody s OOP by měli být zachováváni i odumřelí a odumírající jedinci, především dubů. Dosadba by měla být opět tvořena stanovištně odpovídajícími dřevinami, vyloučeny by naopak měly být jehličnaté druhy. Ne zcela vhodné jsou též rychle rostoucí listnaté druhy, zejména topoly, které neskýtají vhodné stanovištní podmínky pro žádný z předmětů ochrany. Plošné výsadby těchto dřevin by měly být vyloučeny. Z důvodu ochrany roháče obecného je zcela nežádoucí odstraňování a frézování pařezů V celé EVL, ať v dřevinných porostech nebo v bezlesí,by mělo být zcela vyloučeno užívání insekticidních přípravků. Výskyt páchníka hnědého (především) v alejích je třeba pečlivě průběžně dokumentovat, včetně přesné lokalizace všech stromů, v nichž se páchník vyskytuje (tj. vyznačit jeho výskyt na stromech v terénu vhodnými značkami, stejně jako přehledně zaznamenat dutiny s páchníkem či bez něj v plánech lokality v dokumentech o průzkumu), a nadále v pravidelných několikaletých (5-10 let) intervalech monitorovat. Podkladem pro monitoring by měly být údaje uvedené v aktuálním plánu péče. Je třeba, aby další péče o EVL vycházela z výsledků tohoto monitoringu. Kvantitativní údaje o výskytu druhu se mohou v různých zprávách v rozpětí několika let značně rozcházet, jak ukazuje případ osové aleje popsaný v plánu péče (Čížek, Šamata 2011). Rozpory v údajích o dutinách osídlených páchníkem se mohou negativně projevit na volbě managementových opatření nebo dokonce způsobit konflikty mezi různými požadavky péče o aleje, kterým však lze předejít právě podrobným a pečlivým zaznamenáním výsledků průzkumu vztažených na jednotlivé stromy. Požadavky ochrany přírody je možné v tomto případě optimálně formulovat teprve na základě co nejpřesnějších dat, u kterých může být snadno ověřena jejich spolehlivost, resp. na jejichž základě mohou být přesně určeny trendy ve změnách osídlení dutin a velikosti populace páchníka.
3.2 Navrhovaná opatření Opakovaná opatření Číslo zákresu managementového opatření Název managementového opatření Kategorie opatření Cílový předmět ochrany Popis opatření
Vhodný interval Kalendář pro management Poznámka
1 Extenzívní pastva ovcemi či kozami Pastva Lucanus cervus (roháč obecný), Osmoderma eremita (páchník hnědý) silně zapojený parkový porost v jižní části území; cílem je zajistit udržení světlého lesa s řídkým podrostem a dostatečným počtem osluněných stromů; opatření musí předcházet prosvětlení porostu; vzhledem k tomu, že cílem je likvidace náletových dřevin, může být pastva prováděna prakticky kdykoliv, dle potřeby možno provádět jak rotační, tak kontinuální pastvu; v případě pastvy koz bude pravděpodobně potřeba zabezpečit vzrostlé stromy před okusem 1 x za 1 rok / let 30.3. - 31.10. navržena pouze jedna pokusná plocha, v případě úspěchu možno aplikovat i na další plochy v území vybrané na základě aktuální situace; vymezen celý úsek parku, plocha se může výrazně lišit od plochy dle aktuální potřeby předmětu ochrany a finančních prostředků OOP; alternativou k pasení ovcí a koz může být oborová pastva vysoké zvěře
4. Závěrečné údaje 4.1 Použité podklady Čížek O., Šamata J. (2011) Plán péče o Přírodní památku Veltrusy, (návrh na vyhlášení) na období 2011-2020, ms. 156 pp.
4.2 SDO zpracoval Organizace: AOPK ČR, Krajské středisko Praha a střední Čechy Zpracovatel: Mgr. Josef Spilka E-mail:
[email protected] Datum zpracování:
5. Seznam zkratek AOPK ČR
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR
ES
Evropský seznam
EVL
Evropsky významná lokalita
LHC
lesní hospodářský celek
LHO
lesní hospodářská osnova
LHP
lesní hospodářský plán
OP ZCHÚ
ochranné pásmo zvláště chráněného území
OPŽP
Operační program životní prostředí
SDO
Souhrn doporučených opatření
ÚSOP
Ústřední seznam ochrany přírody
ZCHÚ
zvláště chráněné území
ZOPK
zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů
6. Přílohy 6.1 Orientační mapa evropsky významné lokality CZ0213083_Veltrusy_orientacni_mapa.pdf
6.2 Mapa způsobu zajištění ochrany EVL NENÍ
6.3 Mapa zákresů managementových opatření na vymezených plochách CZ0213083_Veltrusy_Pastva.pdf
6.4 Rámcová směrnice pro lesní stanoviště NENÍ
