Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu
Dřevohostický les CZ0710006
1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Základní údaje Název: Dřevohostický les Kód lokality: CZ0710006 Kód lokality v ÚSOP: 3212 Rozloha (ha): 309,9052 Biogeografická oblast: kontinentální Zařazení EVL na evropský seznam: 2008/25/ES Nařízení vlády o stanovení národního seznamu EVL: nařízení vlády č. 318/2013 Sb., příloha 911
1.2 Způsob zajištění ochrany Zvláště chráněná území (ZCHÚ) NENÍ Ochranné pásmo zvláště chráněného území (OP ZCHÚ) NENÍ Navrhovaná kategorie ZCHÚ podle platného nařízení vlády NENÍ Smluvní ochrana dle § 39 ZOPK NENÍ Základní ochrana dle § 45c, odst. 2 ZOPK Celková rozloha území chráněného dle režimu základní ochrany (ha): 309,9052 Relativní rozloha území chráněného dle režimu základní ochrany (%): 100 Jiná území chráněná podle národní legislativy, evropské legislativy nebo mezinárodních úmluv v překryvu s EVL Ptačí oblasti NEJSOU
1.3 Územně správní příslušnost Olomoucký kraj Dotčené obce Bezuchov, Dřevohostice, Hradčany, Nahošovice, Radkova Lhota, Radkovy, Šišma
Dotčená katastrální území Bezuchov, Dřevohostice, Hradčany na Moravě, Nahošovice, Radkova Lhota, Radkovy, Šišma
1.4 Stručná charakteristika území Ekotop Geologie: Podklad tvoří různá souvrství karpatského flyše, především vápnité či kaolitické jíly, písky, štěrky miocénního až pliocenního stáří, ojediněle také slezské jednotky vnějšího flyše jako jílovce s lávkami pískovce. Geomorfologie: Území leží v západní části Kelčské pahorkatiny. Reliéf: Jedná se převážně o zalesněný východní svah protáhlého hřebene ve směru jihozápad, s nejvyšším bodem Zajíček (309 m), který je rozčleněn údolími potoků. Pedologie: Luvizemě modální. Krajinná charakteristika: Cenný fragment přírodě blízkých lesních porostů s fragmenty zachovalých lučních společenstev v zemědělské krajině Přerovska.
Biota V území převládají lesní porosty řazené k subasociaci Carici pilosae-Carpinetum primuletosum elatioris. Jde o přechodné typy mezi karpatskými a polonskými dubohabřinami, typické vyšším podílem lípy srdčité (Tilia cordata) a místy i břízy bělokoré (Betula pendula) ve stromovém patře. V jarním aspektu bylinného patra jsou zastoupeny např. druhy hvězdnatec zubatý (Hacquetia epipactis), kostival hlíznatý (Symphytum tuberosum), pryšec mandloňovitý (Euphorbia amygdaloides), ostřice chlupatá (Carex pilosa), svízel Schultesův (Galium schultesii) nebo lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), na vlhčích místech pak prvosenka vyšší (Primula elatior), pryšec sladký (Euphorbia dulcis), vraní oko čtyřlisté (Paris quadrifolia) nebo netýkavka nedůtklivá (Impatiens noli-tangere). Podél potoků je v menší míře vyvinuta vegetace potočních jasano-olšových luhů s dominantní olší lepkavou (Alnus glutinosa). Část lesních porostů byla v minulosti přeměněna na smrkové nebo borové kultury, místy expanduje i trnovník akát (Robinia pseudoacacia). V nivě Dolnonětčického potoka se nachází extenzivně obdělávané a v poslední době zanedbané pcháčové louky, po okrajích lemované říčními rákosinami s dominantní chrasticí rákosovitou (Phalaris arundinacea). Severně od obce Dřevohostice se nacházejí extenzivní sady s podrostem mezofilních ovsíkových luk pravidelně sečené nebo pasené, částečně také drobná políčka nebo jejich pozůstatky. Území nebylo dosud z hlediska výskytu rostlinných a živočišných druhů dostatečně prozkoumáno. Z vzácnějších druhů rostlin se zde poměrně početně vyskytuje lilie zlatohlavá (Lilium martagon), z dalších vzácných druhů zde byl nalezen např. dub cer (Quercus cerris) nebo kruštík modrofialový (Epipactis purpurata). Z méně častých druhů živočichů se zde vyskytuje např. ohniváček černočárný (Lycaena dispar), otakárek ovocný (Iphiclides podalirius), batolec červený (Apatura ilia), datel černý (Dryocopus martius), lejsek šedý (Muscicapa striata), krkavec velký (Corvus corax), tchoř tmavý (Mustela putorius) a další.
2. Stav EVL a předmětů ochrany 2.1 Předměty ochrany a jejich cílový stav Stanoviště Kód předmětu ochrany: 6510 Název předmětu ochrany: Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, BrachypodioCentaureion nemoralis) Rozloha (ha): 3,8996 Relativní rozloha (%): 1,26 Stav předmětu ochrany při zařazení EVL do Evropského seznamu: významná hodnota Cílový stav předmětu ochrany: Cílem je zachování stanoviště v rozloze minimálně jako v době vyhlášení EVL a postupné obnovení druhové pestrosti luk pomocí pravidelného managementu.
Kód předmětu ochrany: 9170 Název předmětu ochrany: Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum Rozloha (ha): 238,2607 Relativní rozloha (%): 76,88 Stav předmětu ochrany při zařazení EVL do Evropského seznamu: dobrá hodnota Cílový stav předmětu ochrany: Cílem je zachování stanoviště v rozloze minimálně jako v době vyhlášení EVL, zachování druhové, prostorové a věkové skladby u dosud zachovalých porostů a její zlepšení u porostů pozměněných.
2.2 Nároky předmětů ochrany Stanoviště Kód předmětu ochrany: 6510 Název předmětu ochrany: Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, BrachypodioCentaureion nemoralis) Popis nároků předmětu ochrany: Stanoviště tvoří biotop T1.1 mezofilní ovsíkové louky. Jedná se o nejrozšířenější typ polopřirozených luk vyskytujících se roztroušeně po celém území státu od nížin až po podhůří, především v blízkosti sídel. Existuje velká škála různých fytocenologických typů těchto mezofilních ovsíkových luk, navíc se často nacházejí v mozaice s jinými biotopy bezlesí. Jsou to vysokostébelné až středně vzrůstavé porosty bez vazby na určitý půdní podklad. V blízkosti toků obsazují spíše vyšší stupně náplavových teras, vyhýbají se trvale přemokřeným místům. Vedle běžných trav – např. ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius), srha laločnatá (Dactylis glomerata), kostřavy (Festuca spp.), tomka vonná (Anthoxantum odoratum) - jsou též zastoupeny dvouděložné rostliny, jako např. řebříčky (Achillea spp.), pampelišky (Taraxacum spp.), jitrocele (Plantago spp.), kakost luční (Geranium pratense), jetel luční (Trifolium pratense), zvonek rozkladitý (Campanula patula), kopretina bílá (Leucanthemum album), chrpy (Centaurea spp.) ad. Potenciální nebezpečí představuje zanedbávání péče a zarostení ruderální vegetací či dřevinami či naopak příliš intenzivní kosení a případně i hnojení. Častým problémem je také snaha o převod lučních porostů na les či jejich rozorávání a zemědělské obhospodařování. Zpravidla se jedná o jedno- až dvousečné louky, které by měly být koseny podle místních podmínek v období od konce května do začátku září. V rámci sečení by měla každý rok zůstat vždy přibližně 1/5 plochy nepokosená, aby bylo umožněno vysemenění rostlin a přežívání bezobratlých; nesečené plošky by měly být umisťovány spíše v kvalitnějších lučních porostech, je ale nutné jejich umístění meziročně měnit.
Kód předmětu ochrany: 9170 Název předmětu ochrany: Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum Popis nároků předmětu ochrany:
Stanoviště zahrnuje několik typů dubohabřin, vyskytujících se v 1. - 3. lesním vegetačním stupni. Dominantně zastoupenými přirozenými dřevinami jsou dub zimní (Quercus petraea), d. letní (Q. robur), habr obecný (Carpinus betulus) a lípa srdčitá (Tilia cordata), dle podmínek stanoviště s příměsí dalších dřevin - bříza bělokorá (Betula pendula), javor babyka (Acer campestre), javor mléč (A. platanoides), javor klen (A. pseudoplatanus), jeřáb břek (Sorbus torminalis). Ve vyšších polohách 3. lesního vegetačního stupně se přidává buk lesní (Fagus sylvatica). Dubohabřiny se vyvinuly nejčastěji na živinami bohatých, hlubokých půdách plošin a svahů v teplých oblastech. Keřové patro je v rozvolněnějších lesích dobře vyvinuto, na jeho rozvoj má ale také vliv početnost zvěře. V zapojenějších lesích většinou chybí. V bylinném patře se projevuje výrazný jarní aspekt, pravidelný je výskyt běžných druhů listnatých lesů (i bučin), dle podmínek se přidávají více či méně teplomilné druhy. Stanoviště je zde zastoupeno dvěma biotopy. Polonské dubohabřiny (L3.2) zaujímají nížiny a pahorkatiny severní Moravy a vyznačují se výskytem na těžších vlhkých půdách, na jaře zamokřených, s výskytem vlhkomilných a boreálních druhů. Karpatské dubohabřiny (L3.3) jsou v rámci tohoto habitatu zastoupeny hlavně na střední a východní Moravě, na jihu mimo nejteplejší oblasti. V našich podmínkách jsou dubohabřiny dlouhodobě člověkem ovlivňované. Porosty se obhospodařovaly většinou jako lesy nízké a střední, s využitím dobré pařezové výmladnosti habru, vedoucí k jeho upřednostňování, spolu s dubem. Po ukončení výmladkového hospodaření docházelo často k silnému zapojení přerostlých habrových pařezin na úkor dubu a vymizení mnoha světlomilných, často vzácných druhů rostlin a bezobratlých. Neméně významným ohrožujícím jevem je převod lesů na jehličnaté kultury, problémem je i šíření invazních dřevin, zejména trnovníku akátu (Robinia pseudoacacia), a bylin (ruderalizace vlivem spárkaté zvěře). Obnova porostů je omezována také zvýšenými stavy srnčí zvěře. Na konkrétních lokalitách s předpokládaným přirozeným výskytem borovice lesní (Pinus sylvestris) nebo smrku ztepilého (Picea abies) je důležité nezvyšovat jejich celkové zastoupení nad hodnoty odvozené od modelů předpokládané přirozené druhové skladby. V případě výskytu kůrovcových ohnisek je vhodná šetrná asanace dřevní hmoty, chemické prostředky využívat jen v nezbytně nutné míře. Jako prevence by se mělo zajistit včasné zpracování nahodilých těžeb smrku. Pro úspěšnou přirozenou obnovu lesa, rozvoj keřového patra a omezení ruderalizace porostů je nezbytné snižování stavu spárkaté zvěře. Případnou umělou obnovu spolu s přirozeným zmlazením je však v současné době potřeba účinně chránit. Při výsadbách je vhodné cíleně vnášet chybějící dřeviny, hlavně jedli bělokorou (Abies alba), při výchově pak vytvářet věkově a výškově diferencovaný porost. Pro zlepšení světlostních podmínek a podporu biodiverzity v porostech a zachování výskytu vzácných druhů je potřebné prosvětlování porostů probírkami, hlavně přerostlých starých pařezin. Ve vybraných chráněných územích by měly být alespoň v některých porostech obnoveny tradiční formy lesního hospodaření.
2.3 Řešení konfliktů při zajišťování požadavků různých předmětů ochrany EVL Konflikt není předpokládán
2.4 Konflikt s jinými ochrannými režimy dle ZOPK Konflikt není předpokládán
2.5 Využívání EVL a zhodnocení jeho důsledků pro předměty ochrany Stručná charakteristika a vliv činnosti Území nebylo v minulosti do vyhlášení EVL nijak chráněno. Dosud zde probíhalo převážně standardní lesní hospodaření s využíváním různých typů obnovy včetně náseků a holosečí či umělé obnovy. Část lesních porostů byla v minulosti využívána jako pařeziny či les střední, později však byly všechny porosty převedeny na les vysoký. Místy byly upřednostňovány i geograficky či stanovištně nepůvodní dřeviny (smrk, modřín, borovice, akát, topol ad.). Přesto se na velké části lokality zachovaly cenné porosty dubohabřin s odpovídající druhovou a místy i věkovou a prostorovou skladbou. Tyto porosty jsou však v současné době ohroženy běžně používaným způsobem hospodaření, zejména holosečným hospodařením a s tím souvisejícím potlačováním přirozené druhové, věkové a prostorové rozmanitosti, místy i snahou o pěstování jehličnatých dřevin. V porostech místy expanduje i trnovník akát (Robinia pseudoacacia). Nebezpečí pro jasanové porosty může představovat pokračující šíření patogenní houby Chalara fraxinea. Negativní vliv má také myslivecká činnost, především udržování vysokých stavů zvěře a její přikrmování. V jižní části lokality se nachází menší plochy ovocných sadů s výskytem ovsíkových luk v podrostu. Tyto luční porosty jsou sečeny či spásány kravami v rámci pastvy na sousedících pozemcích. Místy se zde projevuje příliš intenzivní pastva a související nadměrný sešlap porostu, celkově má ale pastva a sečení pozitivní vliv na stav lučních porostů a zaručuje jejich zachování (další luční enklávy ve východní části lokality, původně s pcháčovými loukami, jsou oproti tomu v poslední době zanedbávány, nejsou dostatečně koseny a zarůstají ruderální vegetací a dřevinami).
2.6 Související platné dokumenty ve vztahu k předmětům ochrany dle speciálních zákonů Lesní hospodářské plány / lesní hospodářské osnovy Typ dokumentu: LHO Přírodní lesní oblast: 37 – Kelečská pahorkatina Lesní hospodářský celek / zařizovací obvod: LHO Přerov - 611808 Výměra LHC / zařizovací obvod v EVL (ha): 41,05 Období platnosti LHP (LHO): 1. 1. 2010 - 31. 12. 2019 Organizace lesního hospodářství: Drobní vlastníci Nižší organizační jednotka: Typ dokumentu: LHP Přírodní lesní oblast: 37 – Kelečská pahorkatina Lesní hospodářský celek / zařizovací obvod: Městys Dřevohostice - 604415 Výměra LHC / zařizovací obvod v EVL (ha): 253,48 Období platnosti LHP (LHO): 1. 1. 2012 - 31. 12. 2021 Organizace lesního hospodářství: Obec Dřevohostice Nižší organizační jednotka: Typ dokumentu: LHP Přírodní lesní oblast: 37 – Kelečská pahorkatina Lesní hospodářský celek / zařizovací obvod: Bystřice pod Hostýnem - 604000 Výměra LHC / zařizovací obvod v EVL (ha): 0,50 Období platnosti LHP (LHO): 1. 1. 2012 - 31. 12. 2021 Organizace lesního hospodářství: Lesy České republiky, s. p., Lesní správa Bystřice pod Hostýnem Nižší organizační jednotka:
3. Péče o EVL 3.1 Popis optimálního způsobu péče o předměty ochrany Na lokalitě je nutné zachovat dřevinnou skladbu v porostech přirozenějšího charakteru a naopak obnovit přirozenou dřevinou skladbu v porostech pozměněných. Je potřeba zcela vyloučit výsadbu geograficky či stanovištně nepůvodních druhů dřevin, především smrku (Picea spp.), borovice (Pinus spp.), modřínu opadavého (Larix decidua), trnovníku akátu (Robinia pseudacacia) a topolu kanadského (Populus x canadensis). V celém lesním komplexu by bylo vhodné hospodařit tak, aby byla obnovena přirozená věková i prostorová struktura porostů. Při obnově by měla být přednostně využívána maloplošná obnova z přirozeného zmlazení autochtonních dřevin, nálety a nárosty by měly být podle možnosti uvolňovány a chráněny před zvěří. Cíleně by se mělo zaměřit na přeměnu stávajících smrkových monokultur a porostů dalších nepůvodních dřevin a cílenými zásahy dosáhnout dřevinné skladby se zastoupením výhradně původních druhů. Měl by být zvýšen podíl staré dřevní hmoty v porostech. Stavy srnčí zvěře by měly být udržovány na takovém počtu, aby bylo umožněno úspěšné odrůstání přirozeného zmlazení všech zastoupených původních druhů dřevin. Podrobnosti k péči o lesní porosty jsou uvedeny v rámcové směrnici pro lesní stanoviště (příloha 6.4). Mezofilní ovsíkové louky je nutné pravidelně kosit, podle jejich stavu 1-2x ročně, nebo přepásat dobytkem. Degradované plochy s vyšším podílem ruderálních druhů by měly být koseny minimálně 2x ročně. Při kosení by měly být vynechávány menší plochy kvalitnějších porostů, které by měly představovat přibližně 20 % celkové rozlohy sečených luk. Meziročně je nutné umístění nesečených ploch měnit, aby nezůstávaly stejné plochy neposečené dva roky po sobě. V případě pastvy je nutné louky buď pást extenzivně malým počtem kusů dobytka, nebo je přepásat jen krátkodobě (max. 2-3 týdny); nesmí docházet k nadměrnému sešlapu a ruderalizaci porostů. Vhodná je kombinace sečení a pastvy. Je nutné vyloučit hnojení lučních porostů a používání pesticidů s výjimkou cílené aplikace herbicidů při likvidaci invazních druhů rostlin v případě jejich výskytu v EVL.
3.2 Navrhovaná opatření Opakovaná opatření Číslo zákresu managementového opatření Název managementového opatření Kategorie opatření Cílový předmět ochrany Popis opatření
Vhodný interval Kalendář pro management Poznámka Číslo zákresu managementového opatření Název managementového opatření Kategorie opatření Cílový předmět ochrany Popis opatření
bez zákresu Kosení lehkou mechanizací Kosení 6510 Pravidelné sečení lučních porostů křovinořezem, sekačkou nebo na dostupných místech i traktorem. Kvalitnější porosty by měly být sečeny podle situace a jejich stavu 1-2x ročně, degradované plochy s vyšším podílem ruderálních druhů by měly být koseny 2-3x ročně. V každé dílčí sečené ploše by měla každý rok zůstat vždy přibližně 1/5 plochy nepokosená, aby bylo umožněno vysemenění rostlin a přežívání bezobratlých. Nesečené plošky by měly být umisťovány spíše v kvalitnějších lučních porostech, je ale nutné jejich umístění meziročně měnit. Posečenou biomasu je nutné odstranit z lokality (není vhodné mulčování). Není možné hnojení či používání chemických prostředků, vyjma cílené aplikace herbicidů při likvidaci případného výskytu invazních druhů rostlin. Všude, kde je to možné, je vhodné kombinovat kosení s pastvou. 2 x za 1 rok květen - září
bez zákresu Extenzivní pastva skotem či koňmi Pastva 6510 Pastvu je vhodné provádět buď formou dlouhodobé pastvy s malým počtem kusů dobytka, nebo formou jednorázového přepasení více kusy dobytka pasených po krátkou dobu (max. 2-3 týdny); nesmí však docházet k přílišnému přepásání, nadměrnému sešlapu a ruderalizaci porostů. Vhodné je střídání pastvy a kosení, buď v rámci jednoho roku
Vhodný interval Kalendář pro management Poznámka
(kombinace kosení a přepásání) či meziročně (extenzivní pastva po celý rok, další rok kosení). V případě dlouhodobé pastvy je vhodné pasené plochy alespoň jednou za 3-5 let kosit (ideálně po částech, každý rok kosit jinou část pastviny, každoročně tedy vymezit a kosit 1/5 - 1/3 pasené plochy) a pokud možno každý rok (minimálně každé 2 roky) zajistit dosekání nedopasků. V EVL by neměly být umisťovány plochy sloužící k nocování, napájení či přikrmování pasených zvířat, aby nedocházelo k rozšlapávání lučních porostů a k jejich ruderalizaci. 1 x za 1 rok duben - říjen Je zde možná i pastva ovcí. V případě pastvy koní by bylo obzvláště nutné dobře volit počet pasených zvířat a délku pastvy - při dlouhodobé pastvě koní hrozí úplné vypasení.
4. Závěrečné údaje 4.1 Použité podklady AOPK ČR, Lesy České republiky, s. p., Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR, Vojenské lesy a statky ČR, s.p., VÚKOZ (2006). Pravidla hospodaření pro typy lesních přírodních stanovišť v evropsky významných lokalitách soustavy Natura 2000: Výsledek jednání pracovní skupiny ustanovené při Ministerstvu životního prostředí České republiky a složené ze zástupců jmenovaných organizací. PLANETA. XIV, 9, s. 1-39. 1213-3393. HÁKOVÁ, A.; KLAUDISOVÁ, A.; SÁDLO, J. (eds.) (2004). Zásady péče o nelesní biotopy v rámci soustavy Natura 2000. PLANETA. XII, 3, s. 1-132. 1213-3393.
4.2 SDO zpracoval Organizace: AOPK ČR, Správa chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví a krajské středisko Olomouc Zpracovatel: Mgr. Petr Kovařík, Ph.D. E-mail:
[email protected] Organizace: AOPK ČR, Správa chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví a krajské středisko Olomouc Zpracovatel: Mgr. Václav Polášek E-mail:
[email protected] Datum zpracování:
5. Seznam zkratek AOPK ČR
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR
ES
Evropský seznam
EVL
Evropsky významná lokalita
LHC
lesní hospodářský celek
LHO
lesní hospodářská osnova
LHP
lesní hospodářský plán
LZO
lesní zařizovací obvod
OP ZCHÚ
ochranné pásmo zvláště chráněného území
SDO
Souhrn doporučených opatření
ÚSOP
Ústřední seznam ochrany přírody
ZCHÚ
zvláště chráněné území
ZOPK
zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů
6. Přílohy 6.1 Orientační mapa evropsky významné lokality CZ0710006_Drevohosticky_les_orientacni_mapa.pdf
6.2 Mapa způsobu zajištění ochrany EVL NENÍ
6.3 Mapa zákresů managementových opatření na vymezených plochách NENÍ
6.4 Rámcová směrnice pro lesní stanoviště CZ0710006_Drevohosticky_les_ramcova_smernice.doc
6.5 Doplňující dokumenty NEJSOU
